Zprávy z městského úřadu Informace z jednání městské rady Městská rada dne 12.12.2011 I.schválila: - pověření tajemníka zveřejňováním záměrů na prodej nebo pronájem majetku města - předložená opatření k řešení problematiky na pozemcích v majetku města na p.č. 1075/10 a 1079 v k.ú. V. Opat. - rozpočtové opatření č. 5/2011 - smlouvu o dílo „Snížení energetické náročnosti objektu MŠ Dlouhá V. Opat. uzavřenou mezi Městem V. Opat. a Ing. Jaroslavem Bártlem - smlouvu o nájmu, provozu, správě a rozvoji vodovodů a kanalizace - Příloha č. 3, uzavřenou mezi Městem V. Opat. a Vodárenskou akciovou společností, a.s. ve věci výše nájemného, stočného a vodného pro r. 2012 - dodatek č. 1 ke Smlouvě o nájmu, provozu, správě a rozvoji vodovodů a kanalizace ve věci výše nájemného za r. 2011 uzavřený mezi Městem V. Opat. a Vodárenskou akciovou společností, a.s. - instalaci průtokového ohřívače vody v prostorách Rodinného centra Motýlek V. Opat. - smlouvu uzavřenou mezi Městem V. Opat. a Satturn Holešov spol. s r.o. ve věci výměny 30 ks svítidel veřejného osvětlení ve městě - smlouvu uzavřenou mezi Městem V. Opat. a ČEPS, a.s. ve věci způsobu provedení údržby ochranných pásem vedení VN a VVN dle zákona č. 458/2000 Sb. - zveřejnění upozornění a žádosti občanům na možnost poskytnutí Půjčky z Fondu rozvoje bydlení Města V. Opat. v r. 2012 - použití fin. prostředků ve výši 35.000 Kč z Investičního fondu ZŠ V. Opat. na nákup zásobníků toaletních potřeb (WC a umývárny) - návrh pěstební činnosti na r. 2012 v lesích v majetku města zajišťované spol. Lesní výroba - Pavel Zemánek - fin. příspěvek města ve výši 1.000 Kč SDH V. Opat. na zajištění ohňostroje v rámci akce Setkání se sv. Mikulášem, konané dne 5.12.2011 - poskytnutí fin. příspěvku města ve výši 1.000 Kč pro r. 2012 do tombol plesů organizací působících ve městě - poskytnutí fin. příspěvku města ve výši Kč 1.000 Kč do tomboly Přátelského večírku KDU-ČSL konaného dne 14.1.2012 - smlouvu uzavřenou mezi Městem V. Opat. a Statutárním městem Brno Městská policie Brno ve věci zajištění prolongačního kurzu pro strážníka Městské police v V. Opat.
- poskytnutí fin. příspěvku města v r. 2012 - 25.000 Kč SDH V. Opat. na zajištění Hasičských slavností piva - poskytnutí fin. příspěvku města v r. 2012 - 25.000 Kč FestFest o.s. V. Opat. na uspořádání III. ročníku FestFest II.ukládá: 1.Ved.FSO: - na faktury psát z jaké dotace je příslušná faktura hrazena 2.Tajemníkovi: - zaslat dopis na spol. Sentrac ve věci vyhodnocení a upřesnění výsledků ochranné deratizace města 3.Ved. SMM: - zajistit vyčištění ucpaného kanálu na ul. Lesní III.vzala na vědomí: - sdělení ved. SMM Ing. Kouřila k problematice zatékání do objektu č.p. 538 (Záchranná služba a MP) z důvodu havarijního stavu ploché střechy - avízo ze SFŽP ČR ve věci poskytnutí podpory na realizaci akce „Rekonstrukce a intenzifikace ČOV V. Opat.“ - zápis z kontroly Státního zemědělského intervenčního fondu - fyzická realizace projektu - „Revitalizace povrchu skateparkového hřiště“ - zápis Služeb Města V. Opat. s.r.o. - vyúčtování akcí v r. 2011 - dopis poslankyně Evropského parlamentu Zuzany Brzobohaté ve věci mapování aktivity seniorů v regionu - informaci o příjmu daní k 30.11.2011 - zůstatky fin. prostředků na bankovních účtech města k 30.11.2011 - pozvánku KÚ JMK Od.regionálního rozvoje na projednání Aktualizace strategické vize Strategického rozvoje Jihomoravského kraje 2020 - oznámení KÚ Jihomoravského kraje Od. životního prostředí o neposkytnutí finanční podpory na obnovu, zajištění a výchovu lesních porostů - výroční zprávu Diecézní charity Brno, Oblastní charity Blansko za r. 2010 - informaci Kabelové Televize CZ s.r.o. o rozšíření nabídky televizních programů v kabelové televizi o další placené balíčky programů od 1.12.2011 - dlouhodobý plán koncepčních záměrů Základní školy V. Opat. na období let 2011-2013 - nabídku spol. Volksbank CZ, a.s. na krátkodobé i dlouhodobé zhodnocení volných finančních prostředků - návrh na revokaci Usnesení zastupitelstva města č. 3/2010 z 19.5.2010 ve věci prodeje částí pozemků pč. 2089/4 a 2085/3 v k.ú. V. Opat. a doporučuje MZ ke schválení - informaci tajemníka o kontrole provedené firmou Ing. Karla Ondráška u spol. Služby Města V. Opat., s.r.o. dne 9.12.2011
- informaci tajemníka o dotazu Stanislava Šicha k poptávkovému řízení organizovanému ved. SMM Ing. V. Kouřilem na akci - montáž rozvodů ústředního topení a rozvodů vody v RD Opleta č.p. 182 - poděkování členů Klubu mladých důchodců a členů Muzejní rady Památníku města V. Opat. za podporu a ocenění práce v uplynulém roce - oznámení spol. Jiří Červinka - ABS o kácení a řezu dřevin ohrožujících VVN na p.č. 1952/1, 1929/1, 1894/7 a 1894/8 v k.ú. V. Opat. - žádost spol. ČEPS, a.s. o zveřejnění upozornění vlastníkům a uživatelům pozemků nacházejících se v ochranném pásmu VN a VVN na povinnosti vyplývajících z § 46 zákona č. 458/2000 Sb. - informaci Slavomíra Kafky z Konference Jihomoravský venkov konané dne 7.12.2011 ve Vískách - zhodnocení výsledků podzimní etapy ochranné deratizace města V. Opat. provedené spol. Sentrac spol. s r.o. v období 10. říjen - prosinec 2011 - informaci tajemníka o rychlosti a počtu projíždějících vozidel kolem měřícího zařízení na ul. Jevíčská za období od 1.11.-5.12.2011 - žádost Miroslava Dürra, Drahomíry Miličkové a Boženy Kolínské o pokácení 4 ks bříz v blízkosti jejich rodinných domů - informaci Slavomíra Kafky z jednání Investiční komise rady města a stanovení pořadí investičních akcí v r. 2012 - stanovisko ved. OVý MěÚ V. Opat. Ing. Petra Dostála k žádosti Petra Melky o provedení změny č. 5 v Územním plánu Města V. Opat. doporučuje MZ ke schválení Městská rada dne 21.12.2011 I.schválila: - poskytnutí dárkového balíčku ve výši 300 Kč/ks občanům města v Domově důchodců v Boskovicích - smlouvu uzavřenou mezi Městem V. Opat. a ČSAD Ústí nad Orlicí, a.s. ve věci závazku veřejné dopravy (příspěvek města na zajištění autobusového spoje Jevíčko-Praha a zpět do V. Opat.) - smlouvu o dílo č. 24/2011/317 uzavřenou mezi Městem V. Opat. a Molat, spol. s r.o. ve věci opravy části střechy nad zámeckým sálem v západní části ve výši 209.814 Kč vč. DPH - písemné stanovisko ved. SMM Ing. Vlastislava Kouřila k dotazu Stanislava Šicha k výběrovému řízení na montáž ústředního topení a vody v rod. domku v majetku města Dlouhá č.p. 182 - rozpočet ve výši 179.937 Kč na havarijní opravu střechy č.p. 653 (MP a RZS), kterou dle nabídky provede fi Jaroslav Kopecký, V. Opat., Nová 362 - smlouvu uzavřenou mezi Městem V. Opat. a Lenkou Hladilovou na pronájem bytu č. 5 v bytovém domě Bahna č.p. 280
- úhrada členského příspěvku města ve výši 1 Kč/obyvatel (4.100 Kč) do rozpočtu Svazku obcí pro výstavbu rychlostní komunikace R 43 pro r. 2012 - poskytnutí příspěvku města ve výši 1.000 Kč Okresnímu fotbalovému svazu Blansko na zajištění ankety „Fotbalista okresu Blansko za r. 2011“ - vyplacení roční odměny za r. 2011 členům muzejní rady - vyplacení roční odměny za r. 2011 vedoucím občanských samospráv - vyplacení roční odměny z finančních prostředků Jihomoravského kraje za r. 2011 ředitelkám školských zařízení ve městě - poskytnutí fin. příspěvku města ve výši 1.000 Kč na realizaci plesu SRPDŠ V. Opat. konaného dne 27.1.2012 - pronájem části pozemku p.č. 1803 - 750 m2 (k sečení trávy) za celkovou cenu 150 Kč/rok II.ukládá: 1.Ved. THO: -zadat vypracování provozního řádu vodovodů a kanalizací III.vzala na vědomí: -program jednání zastupitelstva města dne 21.12.2011 - informaci o konání tradičního městského ohňostroje dne 31.12.2011 v 16:30 hod. v zámeckém parku po promítnutí filmu v letním kině - informaci o vystoupení dechové hudby Malohanačka dne 23.12.2011 - informaci starosty o jednání s Ing. Milanem Mazurou, předsedou TJ Sokol V. Opat. ve věci pronájmu sokolovny ve V. Opat. - oznámení ředitelek 1. a 2. mateřské školy o uzavření zařízení od 23.12.20111.1.2012 - informaci o umístění počtu povolení provozu výherních hracích přístrojů ve V. Opat. na období 1.1.-30.6.2012 - informaci tajemníka o změnách souvisejících se změnou zákona č. 111/2006 Sb. (Zákon o pomoci v hmotné nouzi) převod agend z orgánů obcí na Úřady práce ČR od 1.1.2012 a informace o postupu výkonu zajišťování Veřejné služby pro osoby v hmotné nouzi a vybrané osoby z evidence uchazečů o zaměstnání od 1.1.2012 - připomínku ke způsobu parkování vozidel na ul. Horensko u č.p. 95 - plán zimní údržby komunikací města - termín příštího zasedání rady města pondělí 2. ledna 2012. Mgr. Jiří Bělehrádek starosta
Pohotovostní služby na zubním oddělení víkendy - vždy od 8-12 hod. 4.2. 5.2. 11.2. 12.2. 18.2. 19.2. 25.2. 26.2.
MUDr. Jaklová MUDr. Kopáčková MUDr. Kraml MUDr. Křížová MUDr. Kubínová MUDr. Kučerová M. MUDr. Kučerová P. MUDr. Kutlíková
Boskovice, Smetanova 24 Letovice, A.Krejčího 1a Boskovice, Růžové nám. 16 Boskovice, Růž. nám. 2345/12 Boskovice, Nemocnice Lysice, Komenského 429 Lysice, Komenského 429 Boskovice, Lidická 8
516 454 046 516 474 369 733 644 499 516 452 808 516 491 263 516 472 460 516 472 460 516 453 997
Společenská rubrika Blahopřejeme rodičům narozených dětí: Kateřina Kopalová, Velké Opatovice, Hliníky Sandra Havlišová, Velké Opatovice, Hliníky Blahopřejeme občanům, kteří v měsíci únoru oslaví životní jubileum: Ostřížková Olga, Velké Opatovice, Dlouhá Rédová Marie, Velké Opatovice, Zahradní Janoušek Richard, Velké Opatovice, Družstevní Šušková Františka, Velké Opatovice, Pod Strážnicí Smékalová Ludmila, Velké Opatovice, č. Velká Roudka Gillet Jiří, Velké Opatovice, K Čihadlu Prudilová Božena, Velké Opatovice, E.Ušela Nešporová Jana, Velké Opatovice, Družstevní Raiblová Jana, Velké Opatovice, Jubilejní Veselá Květoslava, Velké Opatovice, Pod Strážnicí Kopecký František, Velké Opatovice, Hliníky Briššová Eva, Velké Opatovice, Jubilejní Vašek František, Velké Opatovice, K Čihadlu Malá Hana, Velké Opatovice, nám. Míru V měsíci únoru oslaví významné životní výročí 50 let společného života – zlatou svatbu manželé: Drahomír a Marie Pospíšilovi, Velké Opatovice, Na Hrázi Blahopřejeme a do dalších společných let přejeme hodně zdraví a spokojenosti Z našich řad odešli:
Karel Šembera, Velké Opatovice, K Čihadlu Ludmila Hladilová, Velké Opatovice, Bahna Květoslava Bártová, Velké Opatovice, Záhumení František Laštůvka, Velké Opatovice, Dolensko Zdeňka Vernerová, Velké Opatovice, Jevíčská Čest est jejich památce
Malá vzpomínka na pana děkana Dne 14.01. uplynulo 100 let od narození Miloslava Nedbala, který byl čtyřicet let farářem ve Velkých Opatovicích. Požádal jsem ty, kteří ho osobně znali, – k těm m já nepatřím nepatř - aby na něj zavzpomínali. Pamatují si ho jako laskavého, velmi hodného, milého, dobrosrdečného a moudrého člověka. Pan děkan, kan, jak ho většina vě oslovovala, uměl poradit a povzbudit a byl výborný vypravěč,, byla radost ho poslouchat. Při bohoslužbách měl zajímavé, i když poněkud kud delší promluvy. Rád cestoval a chodil na procházky. Dodnes mu patříí obdiv za to, s jakou odvahou a zanícením se i přes svůj již poměrně vysoký věk pustil v devadesátých letech do oprav našeho kostela. Tolik vzpomínky, za které tímto děkuji. ěkuji. Jistě měl, jako každý z nás, i nějaké jaké slabosti a negativa. Když podle nich jednáme, nezbývá nám nic jiného, než požádat o odpuštění. ní. Vzpomínejme tedy jen v dobrém. P. Aleš Vrzala, farář fará
Pozvánka na dny otevřených ených dveří: dve 1. mateřská ská škola Velké Opatovice, okres Blansko na Dlouhé ulici zve rodiče rodi s dětmi, které ještě nechodí do mateřské školy na dny otevřených ených dveří dveř v roce 2012 a to vždy v pondělí od 15,00 do 17,00 hodin. Termíny: 30. ledna, 27. února, 26. března, 23. dubna 2012. Přijďte si s dětmi pohrát a seznámit se s prostředím a činností naší školy. Dagmar Sýkorová ředitelka editelka školy
Lesnické mapování 19. a 20. století Pod tímto názvem byla v našem Moravském kartografickém centru (MKC) až do konce října instalovaná zajímavá výstava lesnických map z různých časových období až do současnosti. Lesnické mapy sloužily především různým majitelům lesů (šlechtická panství, státní a družstevní instituce, méně i obce a jednotlivé osoby) při náročné péči o lesní porosty a jejich využití. Hlavně ve vyšších polohách ve více zalesněných oblastech přinášely lesy při náležité péči svým majitelům často vyšší užitek než třeba polní hospodaření na horších půdách. Protože pěstování a samotný růst lesa jsou záležitosti dlouhodobé, věnovali majitelé lesům značnou a nákladnou péči a její časový přehled znázorňovali na mapách různých druhů, které si nechali zhotovovat. První mapy sahají až do 16. stol., později se mapová tvorba rozvinula při použití modernější techniky hlavně v 19. a 20. stol. Staré mapy byly dost primitivní, zabíraly menší úseky a byly zdobeny různými kresbami a tzv. piktogramy. Mapovaly se též i malé plochy, např. obory, zámecké parky, lesoparky, remízky atd. Pozdější mapy jsou technicky mnohem lépe vypracovány a zaměřeny pro získání přesně stanovených poznatků. Jejich dělení je obsahově podrobné a pro porozumění dost náročné. Současné druhy map jsou základní, obrysové, záměrné, hospodářské, pracovní, přehledné, organizační, porostové, těžební, dopravní, typologické, ochranářské a jiné. Mnohem menší pozornost je věnována např. mapám rozšíření lesní zvěře, myslivosti a jiným významům lesů. Vydávány jsou pro potřebu tzv. lesních přírodních oblastí, které se přibližně shodují s geomorfologickými celky krajin (probíranými v zeměpise v 8. třídách základky), jichž je v ČR více než 40. Do naší oblasti zasahuje území Drahanské vrchoviny a Malé Hané a tzv. Českomoravské mezihoří na evropském rozvodí širšího Svitavska. Starší mapy s převážně německým textem na výstavě zachycovaly např. vzdálenou oblast Šumavy (Prášily, Vimperk), Tachovska, poněkud bližších Jeseníků (Janovice, Vízmberk-Loučná) nebo Českomoravské vrchoviny (Telč, Javořice, Roštýnská obora). Novější se věnovaly především oblasti Školního lesního podniku VŠLZ Brno, hlavně tzv. Masarykovu lesu ve Křtinách a polesím Habrůvka, Křtiny, Adamov, Olomučany a Březina na pomezí okresů Blansko a Brno-venkov. Před časem mně velmi výstižnou literaturu s touto problematikou zapůjčil člen myslivosti a znalec přírody Mirek Ševčík. Poněvadž růst lesa postupuje velmi pomalu, proto se musí mapy určitých oblastí častěji obnovovat. Na výstavě byly zaznamenány např. roky 1883, 1930, 1963, kdy byly prováděny rozsáhlé tzv. renumerace, v nichž je nutno pokračovat i nadále. Zajímavostí je, že na mapách jsou vyznačeny i různé hranice lesních porostů, ať již přírodní nebo i umělé, většinou provedené
různými rovnými průseky, podle nichž se orientovaly porosty, oddělení, dílce, etáže různého stáří, v lesích značené hlavně dříve tabulkami, bílými kruhy kolem průseků či kamennými patníky, zvanými sády. Sám jsem měl příležitost se jako student gymnázia v 50. letech min. století zúčastnit rozsáhlé brigády při tzv. taxaci lesů v r. 1951. Celé prázdniny a ještě i o víkendech v září a říjnu jsme pomáhali při vyměřování lesů na Boskovicku v okolí Kořence, Benešova, Suchého, Protivanova a dalších obcí. Příslušné mapy jsme přitom samozřejmě používali, což mně mimo jiné poskytlo řadu znalostí pro pozdější učitelské působení právě v těchto místech. Přestože zmíněná výstava nebyla pro zběžné pozorování příliš jednoduchá a vyžadovala aspoň určité kartografické znalosti, jistě obohatila zájemce o další poznatky, podobně jako i jiné části MKC, o nichž Zpravodaj přinese příležitostně další zajímavé informace. Dr. Alois Bartošek
Jevíčsko před 100 lety 12. pokračován Po kratší přestávce přinášíme v našem Zpravodaji opět řadu informací o Jevíčsku před 100 lety, převzatými hlavně z Popelkovy publikace Jevický okres, vydané právě před sto lety v r. 1912. Tentokrát se budeme věnovat různým údajům týkajícím se stavu školství v uvedené době, doplněné i z jiných dobových pramenů. V tehdejším Rakousko-Uhersku byla sice státním a úředním jazykem převážně němčina (např. na Slovensku zase maďarština), české obyvatelstvo si ale vydobylo téměř rovné postavení ve vzdělávání dětí a mládeže v české řeči. Přestože povinná školní docházka (nejdříve do 12 let) byla nařízena již v době vlády císařovny Marie Terezie v 18. stol., stav škol a vzdělávání byl zvláště ve venkovských oblastech dlouho na dosti nízké úrovni. Teprve přijaté školské zákony od r. 1869 výrazně upravily stav celého školství, zlepšení stavu a vybavení školních budov, zavedením učebních osnov a také zlepšením vzdělanostních a pracovních podmínek pro jejich učitele. Ty byly dosud dost obtížné, neboť učitelé byli stále odkázáni na různá rozhodnutí církevních a obecních orgánů. Stavu školství přibližně mezi r. 1900-1910 věnuje Popelkova publikace krátkou úvodní kapitolu, kterou uvedeme téměř doslovně: „Školství utěšeně zkvétá, zvláště od r. 1870. Z mnohých jednotřídních škol se staly dvoutřídné až pětitřídné. V různých osadách byly zřízeny aspoň školy jednotřídní. V době nejnovější byly zřízeny jednotřídní školy na Pohoře (tzv. expositura školy H. Štěpánov) a v Chobyni (exp. školy Šubířov), navíc ještě německá
jednotřídka v Želívsku.“ Stalo se to přibližně mezi r. 1907-1910 a školy se později osamostatnily. „V Jevíčku jsou dvě školy měšťanské - německá chlapecká a česká dívčí. Střední školství zastoupeno jest zemskou českou vyšší reálkou zřízenou v r. 1897. Sídlem okresní školní rady je Moravská Třebová.“ Jevíčská reálka vznikla o 3 roky dříve než gymnázium v blízkých Boskovicích, další tzv. měšťanské školy byly zakládány až po r. 1918. V době po vydání nových školských zákonů již existovaly tzv. školy občanské, obecné, později národní a dnes základní školy ve 20 obcích tehdejšího Jevíčska. Většina školních budov potom prošla různými úpravami, někde byly postaveny i školy zcela nové. Nejvíce tříd (údaje z r. 1900) bylo v Jevíčku 7, H. Štěpánově 5, ve V. Opat. a Jaroměřících 4, v Bělé, Biskupicích, Borotíně, Cetkovicích a Kladkách 3, dvoutřídní či jednotřídní byly ještě německé v Chornicích, Derflíku a Zad. Arnoštově, české v Roubanině, Šubířově, Vranové Lhotě, Hartinkově a Bezděčí u Trnávky. Po r. 1870 byly nově zřízeny jednotřídní školy německé ve Slatině a české ve Vrážném a Staré Rovni. Nejasnost v údajích byly u již trvající školy v Uhřicích, neboť obec prý odmítla poskytnout autorům publikace patřičné údaje (zmínka na str. 212 Popelkovy vlastivědy). V dalších blízkých obcích Svárově a V. Roudce byly školy dočasně zřízeny až po r. 1918, obce Brťov s K. Lhotou, M. Roudka se S. Lhotou, Bezděčí u V. Opat., Březinky s Nectavou a Světlá neměly a nemají školy vůbec. Značnou pozornost věnuje Popelkova kniha rozvoji školství v samotném Jevíčku, kde právě v poslední třetině 19. stol. vrcholily různé události, v nichž se Jevíčko postupně zbavovalo značného vlivu německého obyvatelstva a stávalo se městem s českým vedením. Velkou zásluhu o zřízení české střední školy mělo vedle mnohých českých učitelů městské zastupitelstvo vedené prvním českým starostou MUDr. Janem Klimešem, rodákem z Borotína. Reálka začala fungovat v r. 1897, budova byla postavena 1899 a prvním ředitelem se stal Adolf Erhart, který přišel z reálky v Telči. Škola se později změnila na gymnázium, existuje dodnes a stále poskytuje úplné střední vzdělání studentům z Jevíčka a okolí na vysoké úrovni. Shodou okolností jsem se sám setkal v době svých učitelských začátků v polovině min. století se dvěma staršími učiteli, kteří v určité době působili na malých školách zřízených na zač. 20. stol. Na Pohoře byl ředitelem jednotřídky známý boskovický rodák Julius Fiala, který tam setrval až do zrušení školy na zač. 60. let. Dlouholetým řídícím učitelem na Okrouhlé u Boskovic byl zase hornoštěpánovský rodák Josef Korčák. Na Okrouhlou přišel ve 40. letech z Chobyně, učitelskému povolání se věnovali všichni čtyři jeho potomci, syn a tři dcery, s nimiž jsem se osobně znal ze studií i z působení na blízkých školách. Právě postavením učitelů a jejich osobními
i pracovními podmínkami, zčásti zachycenými v Popelkově publikaci, se bude věnovat další pokračování stoleté historie v našem Zpravodaji. Dr. Alois Bartošek
Procházka staletím 1752 - dochováno první cechovní pečetidlo - 260 let. 1767 - vstoupila v život cechovní organizace opatovického panství - 245 let. 1797 - majitelem panství se stal rod Herbersteinů - 215 let. 1807 - velká povodeň - 205 let. 1812 - zemřel Ondřej Schweigl, sochař a řezbář. V kostele sv. Jiří se nachází řada děl - 200 let. 1842 - panskou skálu si pronajal kamenický mistr Antonín Lang - 170 let. 1862 - ztroskotalo jednání o výstavbě cukrovaru v Opatovicích - 150 let. 1872 - kostel vysvěcen olomouckým knížetem arcibiskupem Fridrichem kardinálem Fürstenberkem - 140 let. 1882 - na Oltář Panny Marie Lurdské umístěna socha Panny Marie vyrobena v Paříži - 130 let. 1892 - firma Gessner a Pohl staví ve V. Opat. továrnu na žáruvzdorné výrobky - 120 let. 1897 - zřízen první telegraf v hostinci u Švábů č.p. 11 - 115 let. 1897 - ukončeno vaření piva ve V. Opat. - 115 let. 1902 - zřizuje pěvecký spolek Hlahol veřejnou knihovnu, knihy byly uloženy ve škole - 110 let. 1902 - zhotovena vitrážní okna do kostela sv. Jiří z darů - 110 let. 1902 - zahájená druhá regulace potoka na Dolensku - 110 let. 1907 - ztratil se prapor spolku Hlahol. Prapor zhotovil Václav Šťastný z Chomutova. Nalezen až v r. 1970 - 105 let. 1907 - velká bouře s krupobitím - 105 let. 1907 - škola rozšířena o pátou třídu a umístěna na číslo 27 - 105 let. 1907 - zaveden pivní krejcar. Všechny lihoviny zdražily na pullitru o dva haléře - 105 let. 1912 - ukončena výroba sladu - 100 let. 1917 - zrekvírovány dva zvony - Sanktus a Umíráček - 95 let. 1922 - zřízeno Na Kocourku (bývalý hostinec) němé kino - 90 let. 1922 - postaven Katolický dům (na jeho místě dnes stojí rodinný dům) - 90 let. 1927 - narodil se ak. malíř Jiří Hadlač - 85 let. 1932 - epidemie úplavice - 80 let.
1932 - započala stavba Sokolovny a Záložny na části panského pivovaru 80 let. 1932 - v květnu zemřel druhý starosta Sokola pan Jan Švéda - 80 let. 1942 - došlo ke sloučení Sokola a Orla - 70 let. 1942 - ve V. Opat. se narodil světící biskup Josef Hrdlička - 70 let. 1942 - založen spolek pro vzájemné pojištění dobytka - 70 let. 1942 - zrekvírovány zvony sv. Jiří a sv. Kateřiny - 70 let. Zdena Budínová Památník Města
Poštovní schránka Poštovní schránka na rohu ulice, to není nějaká lecjaká věc. Kvete modře, lidé si ji váží velice, svěřují se jí docela, psaníčka do ní házejí ze dvou stran, z jedné smutná a z druhé veselá. Již jen pamětníci se vzpomenou díky básni Jiřího Wolkera, že poštovní schránky změnily svou tvář. Mají jiný tvar a nejsou modré. Ale slouží stále svému účelu. Stále jim svěřujeme psaní, ať smutná, či veselá. Je pravda, že už dopisů není tolik, co před lety. Lidé si sdělují vzkazy po mobilech, internetech apod. Zprávy jsou doručeny okamžitě a odpověď dostaneme většinou hned. Před lety bylo nejrychlejší zasílání telegramů, ale to už také není. Ale tradice psaní dopisů, pohlednic a přání ještě trvá. Zrovna před vánočními svátky jsem se stala svědkem, kdy poštovní pracovnice vybírala schránku u pošty. Velmi mě potěšilo množství pohlednic, které se ze zcela zaplněné schránky vyhrnuly. Jakoby čekaly, až se dostanou do tepla pošty, aby byly orazítkovány, roztříděny a připraveny k odvozu, aby co nejdříve udělaly radost adresátům. Zase se vrátím do historie, kdy před lety jsme potkávali pošťácký vůz, do kterého byl zapřažen koník, na kozlíku pan Drahomír Červinka (nejstarší, pozn.) a odvážel z pošty pytle se zásilkami na nádraží, odkud byly naloženy do vláčků. To bylo odpoledne a druhý den ráno pan Červinka zase jel pro novou zásilku. Na poště už byli nachystáni listonoši, aby roztříděnou poštu začali roznášet. A to nejen po Opatovicích, ale i po okolních obcích, počínaje Malou a Velkou Roudkou, většinou na kolech, ale nejvíce pěšky. Vraceli se až pozdě odpoledne. (Připomeneme si pro vzpomínku jména - z ulice p. Kouřil, z Bahen p. V. Vašek a p. V. Pospíšil, známý pod jménem Vašek
Lániku.) Pan Pospíšil chodil až do Roubaniny, zavítal i k tamnímu p. faráři Bečicovi, který byl známým léčitelem. Od něj nosil dle potřeby masti a šňupavý tabák, který velmi rád nabízel svým sousedům a známým. Po „šňupnutí“ následovalo silné kýchnutí, které bylo slyšet po celých Opletách, kde zmíněný listonoš bydlel. K nám do veřtatu (kolářská dílna, pozn.) každý den chodil listonoš pan Krupička, ale říkalo se mu Franta Kropica ze Žlebu. Byla jsem malé děvčátko a vždy, když mě uviděl, začal zpívat písničku Bejvávalo, bejvávalo dobře … Nevím proč zpíval tuto píseň, ale vím, že jsem se při ní vždy rozbrečela a utekla. Na noviny ve veřtatě už čekali mistr (můj tatínek, pozn.) s učni a protože to bylo v poledne, přišli i z kovárny a sousedi, aby se dozvěděli, co je nového v dědině, okolí a ve světě. (Při návratu z Austrálie vzpomněl na návštěvy u nás i pan Vladimír Hodina, opatovský rodák, když jako chlapec do veřtatu také chodil, pozn.) Po polední pauze a odpočinutí se všichni rozešli ke své práci. Ale vrátím se opět do současnosti a k práci dnešních poštovních doručovatelek, nyní už i poštovního doručovatele! Je pravda, že do okolních obcí se už zajíždí autem. Ale tenkrát před lety a i nyní, je to stále práce nelehká. Roznášení zásilek do jednotlivých domů si musí každá pošťačka poctivě odchodit. A to za každého počasí! Ať je horko, zima, vítr, déšť, náledí atd. Kdyby nosily jen dopisy, ale víme dobře, co máme nejvíce ve svých schránkách! Jsou to letáky a není jich málo, ale musí se roznést. Proč píšu na téma „poštovní doručovatelky“? Mohla jsem napsat historii pošty ve V. Opat. od samého začátku, ale o tom jindy. Píši o nich proto, že jim chci poděkovat za jejich práci, kterou bereme jako samozřejmost a nezamýšlíme se nad ní. A všichni poštovní zaměstnanci, ať na poště, či v terénu, si zaslouží velké poděkování. Patří mezi ně i ti, co už jsou mimo službu. Ale u jedné listonošky se ale zastavím zvlášť, protože po mnoho let chodila k nám a sousedům Na Hrázi a v okolí. Je to paní Ludmila Bolcarová, tuto práci vykonávala 28 let a nyní ji ukončila. Byla vždy milá, usměvavá a ochotná. Nikdy nedala najevo svou únavu po mnoha ušlých kilometrech. Přejeme jí z celého srdce jen vše dobré do dalších let a ještě jednou ode všech velké díky. Marie Pospíšilová
Příspěvek k opatovickým rodům V posledních třech číslech tohoto Zpravodaje byly zveřejňovány příspěvky p. Zd. Budínové Selské rody v Opatovicích. V čísle zářijovém jsme se mohli dočíst i o p. Aloisu Šméralovi, který byl členem 10. generace po Matěji
Šmejralovi. Použijme tento rod jako modelový příklad a řekněme si v souvislosti s ním některé zajímavosti z genealogie a genetiky. Představme si, že by si p. Al. Šméral (zemř. 1991) napsal své přímé předky na velký arch papíru takovým způsobem, kterému genealogové říkají vývod. Nad své jméno na spodním okraji papíru by o řádek výš napsal své 2 rodiče. Nad ně jejich rodiče (své 4 prarodiče), opět o řádek výš rodiče svých prarodičů (svých 8 praprarodičů). A takto by postupoval dále, až by zapsal všechny příslušníky svých 9 předešlých generací. Část vývodu by vypadala takto (ve skutečnosti by měl zapsána jména) 1): O m o m o m o m o m o m o m o M O m o m o m o M O m o M O M Al. Šm. Nyní spočítáme jeho předky. Sečteme 2 + 4 + 8 + 16 + 32 + 64 + 128 + 256 + 512. Rychlejší postup je tento: 512 + (512 – 2) = 1022. Na tomto místě zdůrazňuji, že když jsme se dopočítali čísla 1022, že to ještě neznamená 1022 různých lidí. Čím dále do minulosti postupujeme, tím se v našem zápise objeví více stejných osob, protože se začne projevovat vzájemná příbuznost předků. Předpokládejme, že by se p. Al. Šméralovi v jeho předešlých 9 generacích lidé ve vývodu ještě neopakovali. Že za každým „m“ a „o“ se skrývá jiný člověk. Kdyby pan Alois Šméral mluvil jenom o svém rodu, mluvil by jenom o 9 mužích a možná ještě o jejich 9 manželkách. Kolika lidem ze svých přímých předků by však nevěnoval pozornost? 1022 – 18!!! Pro další počítání předpokládejme, že se za století vystřídají jen 3, někdy 4 generace. V takovém případě nám bude počet předků narůstat každé století o řád. Skončili jsme u 9. generace číslem 512. Můžeme pokračovat dále: 1024 – 2048 – 4096 – 8192 atd. (Číslo označuje počet předků v horním řádku.) Když se vrátíme o 10 století zpět (k roku 1000), budeme mít v horním řádku deseticiferné číslo. Pohybujeme se v řádu miliard. Genetik K. Kidd počítal se čtyřmi generacemi za století. Došel tak k závěru, že kolem roku 1000 by měl mít každý z nás 1 000 000 000 000 předků 2). Jestliže si to uvědomíme, pak působí kouzelně, když se někdo v médiích zcela vážně chlubí tím, že má mezi svými předky Přemyslovce. Panu Al. Šméralovi jsme napočítali v jeho předešlých 9 generacích 1022 předků. Bezpečně o nich víme jedno. Žádný z nich nezemřel v dětském věku (ve věku, kdy jedinec ještě nemůže mít z fyziologických důvodů potomky). Ale p. Al. Šméral má jako každý z nás za své přímé předky nejen dlouhou řadu lidí druhu Homo sapiens. K jeho předkům patří i jedinci z dřívějších lidských druhů. A dále předci tvorů, z nichž lidé vznikli. Přeskočíme-li řadu dalších
tvorů, dostáváme se k předkům p. Al. Šmérala v mořích. A od mnohobuněčných přeskočíme k jednobuněčným organizmům a od nich k prvním organickým sloučeninám, které se dokázaly replikovat. Ve všech těchto druzích organizmů měl p. Al. Šméral přímé předky. I o každém jedinci z tohoto nepředstavitelného množství jeho předků můžeme s jistotou tvrdit: ani z nich nemohl nikdo zemřít v dětském věku. Nyní si všimněme, co po svých předcích dědíme. V tomto článku jsou pro nás důležití ti předkové, které jsem označil velkým písmenem (O, M). Po mužích (O) zdědil p. Al. Šméral své příjmení (dědičnost a neměnnost příjmení byla u nás uzákoněna r. 1780). Nás však bude nyní zajímat, že zdědil chromozom Y. Ten je nositelem genetických informací, které z nás učiní muže. Dědí ho syn po svém otci. Chromozomy Y jsou v současné době předmětem zajímavých zkoumání. Představme si, že otcem p. M. Šmejrala (konec 16. stol.) by byl muž z nějakého „indiánského“ kmene. Byl by zakreslen v 11. řádku zdola zcela vlevo (na pozici O). Byl by v řádku, kde má p. Al. Šméral 1024 předků (prakticky však, jak již víme, méně). Pan Al. Šméral by po tomto předkovi již neměl žádné „indiánské“ rysy. Rovněž by o něm nevyčetl nic z matrik. Dal by si však genetiky kvůli zájmu o své předky (na pozici O) vyšetřit chromozom Y. K tomu by poskytl své sliny. A genetici by mu k jeho velkému údivu řekli, že má ve svých předcích indiánského předka. A že do vývodu p. Al. Šmérala si přivedl všechny své „indiánské“ předky. Protože genetika může porovnáváním rozdílů DNA u chromozomu Y zjistit putování velkých lidských skupin (nejen celých ras, ale i menších populací) 3) a poskytovat i dost přesnou představu, ve které době osídlily různé oblasti Země, mohli by genetici p. Šméralovi říci, jak jeho předci na pozici O putovali po Zemi. Kdy vyšli jeho předkové z Afriky, kudy a kdy se další postupně dostali do nitra Asie, kdy dospěli do nejvýchodnější Asie, kdy přešli do Ameriky. A kdyby se p. Al. Šméral zeptal, kterým dnešním lidem se pravděpodobně nejstarší lidé rodu Homo sapiens podobali, dozvěděl by se, že podobou i jazykem zřejmě dnešním Sanům 4), dříve námi zvaným Křováci (podobnost jazyků ještě neznamená, že by se domluvili). Po mužích dědí chlapci chromozom Y. Po matce dědí jak chlapci, tak dívky DNA mitochondrií, což jsou drobné útvary v buňkách. To, co se dá zjistit z DNA chromozomu Y v mužské linii, dá se zjistit z DNA mitochondrií v ženské linii. Na závěr: Kdo si dělá rodokmen, neměl by ho brát příliš vážně. Četl jsem (není-li to pravda, nechť každý posoudí, jak je to od pravdy daleko), že každé šesté dítě je nemanželské. Poznámky:
1) Grafické znázornění platí jen pro ty naše předky, kteří se rozmnožovali pohlavním způsobem. 2) Kdyby kolem r. 1000 žila na Zemi jenom jedna rodina a měla 4 děti a i každá rodina v další generaci měla 4 děti, žilo by teoreticky dnes na Zemi 1 000 000 000 000 lidí. 3) Když žije velká skupina lidí (A) pospolu, pak dojde-li v této skupině k úspěšné mutaci v DNA, rozšíří se tato mutace na celou skupinu (A). Jestliže se skupina rozdělí (A1, A2), pak mutace v jedné části (A1) se nerozšíří na druhou (A2) a naopak. DNA obou skupin se začne mutacemi lišit (až mohou v rostlinné a živočišné říši vzniknout nové druhy). Genetici umějí určit, v jakém pořadí a ve které době k mutacím v DNA u velkých skupin lidí došlo. Z toho dokáží např. vyvodit, kdy a odkud přišli předkové dnešních „indiánských“ kmenů do Ameriky (dokonce i jak velká asi ta skupina byla). „Kroky“, které na časové přímce mohou dělat, jsou dlouhé 5 000 až 10 000 let. Své závěry genetici porovnávají se závěry archeologů, klimatologů apod. V případě p. Šmérala by mu našeho hypotetického „indiánského“ předka zařadili mezi první příchody „indiánů“ do Evropy a nejstarší zápis o rodu Šméralů v matrice. 4) Dnešních asi 50 000 Sanů mluví více jazyky. Všechny obsahují mlaskavé zvuky.
Literatura: SYKES, Bryan: Sedm dcer Eviných (Pramatky Evropanů), Praha a Litomyšl 2004 WELLS, Spencer: Adam a jeho rod (Genetická odysea člověka), Praha 2005
Blažek Štěpán, Jevíčko
Žijí s námi….. …..psi, kočky, králíčci, fretky a spousta dalších druhů zvířat. Dnes se budeme věnovat výživě zvířat. Tedy tématu velmi obsáhlému, které by vydalo na celou knížku. Nebudu proto zabíhat do podrobností a zkusím sestavit článek jako odpovědi na nejčastěji kladené dotazy v ordinaci. Správná výživa je alfou a omegou zdraví organismu od samého počátku. Složky potravy jsou jako stavební součásti při výstavbě domu a jen na nás záleží, jestli vybudujeme kvalitní dům na pevných základech, nebo chatrč na kuří nožce, která se složí při prvním zafoukání (například infekci). Drobnými hlodavci, ptáčky, ještěry a plazy se nebudeme zabývat jednotlivě. Možná později v úže specializovaných článcích. Bývají zde velké rozdíly v potřebném složení potravy i v rámci jedné skupiny. Proto je velmi nutné mít problematiku nastudovanou ještě před pořízením zvířete. Není možné zjistit až po delší době, že základem krmné dávky králíka nebo osmáka je hlavně kvalitní seno! Že se zrním, chlebem a jablky se to nemá přehánět a osmák nesmí vysokosacharidové a tučné krmení vůbec. Podčelistní abscesy,
odvápnění, špatné zuby, zažívání, cukrovka a jiné se pak nebudou vyskytovat a imunitní systém nebude stávkovat, anebo naopak přemrštěně reagovat. U psů a koček je nejčastějším dotazem, zda je lepší krmit granulovanou, konzervovanou nebo doma vařenou stravou. Na to není jednoznačná odpověď. Pokud je krmení vysoce kvalitní, můžete zvolit, jakou variantu chcete nebo jakou preferuje vaše zvíře. Granulovaná strava šetří čas a energii, vařená je pro většinu psů chutnější. Vždy je však nutno mít na paměti, že denní dávka se skládá z určitého podílu bílkovin, sacharidů, tuků, vitamínů, minerálů a vlákniny. To každý ví. Hodně lidí už také ví, že jiný poměr těchto živin potřebuje štěně malého plemene, jiný velkého plemene a úplně odlišný pak senior středního vzrůstu. Pokud se rozhodnete vařit, musíte tento poměr znát a v denní krmné dávce pečlivě dodržovat. Znamená to tedy zkoumat obsah jednotlivých složek ve výživových tabulkách a odvažovat je tak, aby vám dohromady daly správně složenou denní dávku pro konkrétního jedince. Navíc do vařené stravy musíte denně přidávat vitamíno-minerální přípravek v dávce doporučené výrobcem. Uvařená trocha mrkve či jiné zeleniny je naprosto nedostačující. Ke kvalitním granulím zase naopak nesmíte přidávat nic bez porady s veterinárním lékařem. Hodně lidí krmí kombinovaně, ráno granule, večer vařené či konzervu, nebo naopak. Tento způsob není vhodný, pokud přesně nevíte, jaký poměr živin byl v té vařené nebo konzervované stravě a kolik čeho vlastně to zvíře za den sežralo. Nekrmíte něčeho víc, nebo naopak, neschází mu nějaká složka? Z dlouhodobého hlediska tu může vzniknout může být krmení kvalitními granulemi problém. Příkladem a denním nebo velmi častým přídavkem velké dávky masa. Ať nám ten psík hezky roste a má sílu. Jenže pes dostává do organismu mnoho fosforu, a aby tělo udrželo rovnováhu mezi vápníkem a fosforem, musí odněkud ten vápník vzít. Tak ho začne brát z vlastních kostí a je zle. Pokud tedy nejste odborníci přes výživu a nemáte čas se tím zabývat, vsaďte na kvalitní granule, najděte vyhovující dávku v doporučeném rozmezí určené výrobcem a máte jistotu, že každý den tělo dostalo, co potřebuje, a vy jste nic nepokazili. Pro tento styl krmení bych se přimlouvala zvlášť ve fázi růstu zvířete, kdy se můžou za krátký čas napáchat nenapravitelné škody. Kousíčky masa, piškoty a jiné mlsky si nechte jako motivaci při výcviku. Zvířata, která si již zvykla na vařené a odmítají kvalitní granule nebo prostě jen vyžadují častou změnu chuti, můžete podpořit tím, že přimícháte trošku konzervy nebo dáte naspod misky jenom kousek něčeho jiného, třeba syrečku, sýru, masa, vajíčka a podobně. Jestli granule namáčet, či ne (zalévají se teplou ne vroucí vodou), záleží většinou na zvířeti. Pro majitele může být namáčení ztrátové, protože namočené granule se rychleji kazí a nemůžou se v misce nechat dlouho. Nesnědený zbytek se musí vyhodit. Psy s hlubokým hrudníkem se doporučuje
krmit namočenými granulemi rozděleně ve dvou denních dávkách a s minimálně hodinovým klidem po krmení z důvodu prevence dilatace a torze žaludku. Pokud pes namočené granule odmítá, prodlužte klid po jídle ještě o další hodinu. U koček je problematika obdobná. U nich si navíc musíte dát dobrý pozor, čím je začnete krmit od úplného počátku. Kočka si často zvykne na jedno krmivo a na něm potom tvrdošíjně trvá třeba i celý život. Měli byste hned od začátku zvolit vysoce kvalitní krmivo a po dvou měsících ho obměňovat. Snášenlivost mléka je potřeba vyzkoušet. Hodně koček nemá enzym potřebný k trávení mléčného cukru, a proto může mít trávicí potíže. Pokud je kočka pouze venkovní a nemáte možnost zkontrolovat její výkaly, mléko raději nedávejte. Jídlo uvařené pro lidi zvířatům nepatří. Stačí, že my sami se přiotravujeme solemi, konzervanty, sladidly, pojidly, glutamáty, aromatickými látkami, barvivy atd. Zvířecí organismus je na tyto látky daleko citlivější než ten náš. Kosti psům raději nedávejte. Doporučuji pouze chrupavčité části. Když už si nemůžete pomoci, zvolte v omezeném množství měkké kuřecí, které se netříští a které ukousnete sami. Větší množství i další okolnosti jako třeba nedostatek vody, pohybu, starší organismus (tomu kosti už vůbec nepatří), teplo, dehydratace může zapříčinit zácpu, což je stav velmi nepříjemný a bolestivý a může skončit i na operačním stole. Věřte, že kdo strávil se psem nekonečný čas na veterině na infuzích, klystýrech a slyšel svého psa naříkat, už mu nedá ani kostičku. Ostré kosti, jako třeba králičí, kachní, slepičí a podobně jsou zapovězeny úplně! Tolik obecně a ve zkratce o výživě. Určitě jste si všimli, že používám pouze slovní spojení KVALITNÍ granule, ne jen granule. A které to tedy jsou? Nebo konzervy. Které jsou dobré? Velmi těžká otázka. V dnešní době, kdy je trh zaplaven granulovanou stravou pro zvířata, protože je to velmi lukrativní byznys a vynalézavost výrobců nezná hranic, je velmi těžké se vyznat. Příště si probereme pár bodů, jak se ve výběru aspoň trochu orientovat. MVDr. Eva Kouřilová
Vánoční výstavka Českého zahrádkářského svazu Příjemným zpestřením 2. adventní neděle, 4.12.2011, byla vánoční výstavka, kterou připravili velkoopatovičtí zahrádkáři v malém sále svého domu. Již při vstupu do výstavní místnosti zavonělo vánoční cukroví, které bylo rozprostřeno na pěkně upravených stolech. Dále byly k vidění malebné perníkové chaloupky a jiné krásné dekorace vytvořené v domácím stylu.
Každý, kdo má rád víno, měl možnost zhlédnout domácí „výrobky“ z ostružin, bezinek, šípků a pampelišek. Celkový hezký rámec výstavky velmi vhodně doplňovaly roztomilé kresby dětí z 2. mateřské školky. Nejsilnější dojem na mě udělal nádherný ručně vyrobený betlém. Určitě je na místě srdečně poděkovat zahrádkářům za tuto vánoční výstavku, která všechny návštěvníky svátečně naladila na rychle se blížící Vánoční svátky. Dalibor Marek
Novoroční turistický pochod Již tradičně se na Nový rok scházejí příznivci pěší turistiky před klubovnou českých turistů ve V. Opat., aby se společně vydali na první kilometry v r. 2012. Nejdříve jsme si navzájem popřáli hlavně hodně zdraví a po té už nám nic nebránilo, abychom vyšli vstříc novoroční přírodě. Pořadatelé z KČT nasměrovali pochod na V. Roudku, dále okolo bývalých lázní a pěkně do kopečka, až jsme dorazili na Hradisko. Na tomto místě jsme měli možnosti si opéct klobásky a popovídat si o tom, jaké má kdo naplánované turistické akce v letošním roce. Po zakončení akce jsme jen seběhli z kopce a spokojeně jsme se vrátili do svých domovů. Jen připomenu, že místní turisté připravují další pochody a to v únoru: „Opatovské šmajd“ a v březnu „Vítání jara“. Dalibor Marek
