Zpravodaj zlínských včelařů Vydává ZO ČSV Zlín
Číslo 37 – prosinec 2013
Kontaktní adresa: Javorová 4519, 760 05 Zlín – jednatel ing. arch. Radim Bosák; tel. 575 758 155
Úvodník Již tu máme dušičkový čas, podzim v plném proudu, těsně před uzávěrkou našeho podzimního zpravodaje. V dolinách a v údolích mlhy a ve vyšších polohách pěkné počasí, samozřejmě začínají se střídat podzimní plískanice, které vyměnily babí léto, a taktéž se již musíme připravit na možnost přicházející zimy. Letošní sezóna vypadala z počátku katastrofálně, když nám na Velikonoce napadal sníh a ten zmizel v polovině dubna. Po včelařské stránce nám sezónu vylepšila medovice, ale taktéž záleželo na tom, jestli jsme nebyli v oblasti melecitózy. Ve spolkové činnosti pokračovaly tradiční „seance“ Zlínských včelařů na hotelu SOLE, účastnili jsme se Dne Země na náměstí před radnicí v měsíci dubnu, kterou organizuje statutární město Zlín, odbor životního prostředí. Velmi slušně fungovaly kurzy pro začínající včelaře, uskutečnil se zájezd k příteli ing. Pavlovi Stupárkovi do Olšovce u Hranic a další akce pořádané členy výboru. Na zimní období jsme připravili od listopadu do března vzdělávací soubor přednášek našich předních odborníků v oboru včelařství. Jde nám především o to, aby naši včelaři byli odborníci po praktické i po teoretické stránce. Přeji Vám a Vašim rodinám do nastávajícího adventního času, vánočních svátků, příchodu nového roku 2014 hodně zdraví, pohody a mnoho šťastných chvil u vašich kamarádek včeliček v roce 2014.
4. 11. 2013 ing. Jiří Kalenda, předseda ZO ČSV ve Zlíně
Z naší organizace
Seznam jubilantů naší organizace v roce 2014 Přítel
Datum narození
Jubileum
Jiří Kukačka, Zlín – Štípa
17. 7. 1954
60 let
Leoš Rafaj, Zlín – Obeciny
18. 8. 1949
65 let
Ladislav Jeníček, Zlín
8. 9. 1949
65 let
Stanislav Ševčík, Lípa
28. 1. 1944
70 let
Jiří Smolek, Zlín – Prštné
20. 2. 1944
70 let
Pavel Milar, Zlín – Příluky
30. 6. 1944
70 let
Petr Novák, Zlín – Kostelec
11. 9. 1944
70 let
Václav Dominik, Hvozdná
28. 9. 1944
70 let
Antonín Januška, Zlín
21. 6. 1939
75 let
Bohuslav Polepil, Zlín – Lůžkovice
24. 1. 1939
75 let
František Vysloužil, Provodov
26. 3. 1939
75 let
Miloš Straka, Zlín – Jaroslavice
13. 3. 1939
75 let
Zdeněk Švajda, Březnice Karel Hudeček, Zlín – Kostelec
18. 12. 1934
80 let
23. 9. 1934
80 let
Všem jubilantům srdečně gratulujeme!
Včelař roku měl narozeniny
Ve zpravodaji č. 36 letošního roku byl článek o včelaři roku, příteli Arnoštu Davidovi. Vše, co tam je o něm napsáno, je pravda, a všichni, kteří ho znají, to mohou potvrdit. Jak práce pro včelaře v Prštném a Loukách, která spočívá v perfektním vykonávání práce včelařského důvěrníka, tak také práce vedoucího včelařského kroužku na škole Podhoří zaslouží připomenutí. Tím spíše, že je již hmatatelný výsledek jeho práce. Jeden žák tehdejšího včelařského kroužku Robin Míček již dnes vlastní svoje včelstva a úspěšně včelaří. A na činnost svého „pana vedoucího“ Davida stále vzpomíná, což je od něho stále slyšet, protože v jeho včelařské řeči se stále opakují věty jako „pan David to takto dělal“, „pan David to takto říkal“ či se zaváháním pronesené: „dělal by to takto i pan David“. Ano, přítel David může na své působení ve funkci vedoucího včelařského kroužku být právem hrdý. Že si zásluhu na perfektním vedení prštenské skupiny včelařů ve funkci včelařského důvěrníka uvědomují i její členové, se projevilo v září letošního roku, kdy přítel David slavil své významné životní jubileum a oni mu poslali gratulaci s přáním. Ing. Jaromír Straka
Odešel dobrý zlínský včelař 20. září letošního roku jsme se naposledy rozloučili s dlouholetým zkušeným včelařem přítelem Miroslavem Mišurcem. Jak všichni smuteční hosté při rozloučení zdůrazňovali, bylo včelaření jeho celoživotní zálibou, kterou provozoval na všech svých bydlištích. Nejprve na sadě Burešov, později u rodinného domu na Podhoří. Ve zlínské včelařské organizaci patřil do skupiny včelařů v Prštném, kde patřil ke zkušeným, na kterého bylo možno se kdykoliv obrátit s dotazem či prosbou. Jak řečníci zdůrazňovali, kolega Mišurec bude na Podhoří scházet, naštěstí nebudou scházet jeho včely, protože jako správný hospodář vychoval svého nástupce v podobě syna Petra. Ing. Jaromír Straka
Další včelařský kroužek
ZŠ Želechovice nad Dřevnicí zahájila pravidelné setkávání žáků se zájmem o včelaření a život včel. Činnost včelařského kroužku mládeže byla zahájena ve ŠKOLE U ZELENÉHO STROMU předáním přihlášek zájemcům z řad žáků školy ve středu 2. října 2013. Jednotlivé schůzky se konají pro mladší žáky vždy v pátek od 13.00 hodin a pro starší žáky ve středu od 13.30 hodin v budově ZŠ Želechovice nad Dřevnicí.
Ing. Jiří Kalenda
„Městské“ včelaření aneb jak se včelky „vzdělávají“ na univerzitě
Včely byly, a mnohdy u nás ještě jsou, většinou spjaty s představou o jejich chovu na venkově nebo v zemědělské krajině, kde zajišťují opylování rostlin důležitých pro produkci potravin a/nebo bavlny. V poslední době bylo možno zaslechnout různé zprávy o tom, že dochází k „mizení“ včel, především kvůli syndromu náhlého zhroucení včelstva (angl. CCD – Colony Colapse Disorder). Vědci po celém světě se tak v současnosti snaží odhalit příčiny tohoto stavu a najít udržitelné léčebné postupy. Výzkumy v poslední době ukázaly, že velké úhyny včelstev byly zdokumentovány již v minulosti: 905, 992, 1443 – Irsko; 1903-1906 – Utah (2000 včelstev) a další. Avšak v zimě na přelomu roků 2006/2007 došlo k masivnímu úbytku včelstev (30–100%) ve 23 % včelařství v USA. Výzkumy pak bylo zjištěno, že hlavním zátěžovým faktorem na zdraví včel jsou v současnosti především pesticidy používané v zemědělství a lesnictví nebo pěstování monokulturních plodin na velkých plochách. Zvýšený úbytek včel a přírodních opylovačů má své negativní důsledky, které na první pohled nejsou patrné. V prvé řadě se snižuje biologická rozmanitost životního prostředí, což může vést ke zhoršení kvality životního prostředí, v němž žijeme. Dále pak některé dnes používané zemědělské postupy mohou vést až ke stavu, který je v současnosti v severní Číně, kdy sami lidé musí nahrazovat funkci opylovačů. A v neposlední řadě jako další důsledek úbytku včel lze chápat i zvyšování cen potravin (přibližně u 130 druhů ovoce a zeleniny, které jsou opylovány včelami). Jedním ze zajímavých zjištění z poslední doby je fakt, že se včelám ve městech daří podstatně lépe než na venkově. V USA zimu přežije přibližně 40 % včelstev na venkově,
naopak ve městě až 62,5 %. Také medný výnos je ve městech vyšší (průměrně okolo 12 kg), oproti venkovu (asi 7,6 kg). Podíváme-li se na tento fakt z pohledu včely, zjistíme, že ve městech je mnohdy velmi pestrá nabídka hmyzosnubných rostlin, nejsou zde pěstovány monokulturní plodiny a ani v nadměrné míře používány pesticidy, jakožto i příznivější mikroklimatické podmínky pro rozvoj včelstva. Trend „městského“ včelaření se tak stává novým způsobem, jak včely a vše kolem nich více přiblížit lidem. Průkopníkem „městského“ včelaření je rozhodně Paříž, kde v Lucemburských zahradách již v dobách Napoleona byly umístěny včely. V poslední době se včelstva objevují prakticky ve všech velkých městech po Evropě (např. Londýn, Berlín, Brusel, Frankfurt n. M., Praha, České Budějovice), v Americe (Boston, New York, Chicago) i Asii. Jednou z mnoha zajímavostí je fakt, že v New Yorku byla včelstva na střechy domů umístěna již v roce 1906, avšak dle tamějších nařízení byla včela považována za divoké zvíře a včelaření ve městě bylo do roku 2010 považováno za ilegální činnost. Ve městech lze najít úly na střechách různých institucí, hotelů nebo v okolí letišť, kde byla včela a její produkty poprvé použita jako vzorkovač výskytu škodlivých látek v životním prostředí. Obavy lidí, že včelami produkovaný med ve městech bude obsahovat nebezpečné koncentrace škodlivých látek, se dle výzkumů ukázaly jako liché. Rovněž naše vlastní analýzy medů a včel z okolí Zlína tento závěr rovněž potvrdily. Avšak jak je na tom samo město Zlín s kvalitou životního prostředí a včelích produktů, to jsme se rozhodli zjistit v rámci projektu „městského“ včelaření ve Zlíně. Dne 22. 7. 2013 tak byly umístěny tři oddělky na střechu fakulty technologické, Univerzity Tomáše Bati. V rámci tohoto projektu, který je realizován ve spolupráci ZO ČSV Zlín a ústavu inženýrství ochrany životního prostředí (FT UTB), bychom chtěli nejen dlouhodobě sledovat kvalitu včelích produktů a zdraví včel. V plánu je rovněž osazení úlů webovou kamerou, úlovou váhou a dalšími čidly, které budou umožňovat sledování života v úlech on-line přes internet. Navíc interdisciplinární charakter tohoto projektu může také posloužit jako zdroj nápadů pro různé projekty studentů univerzity, a při přednáškách pro širokou veřejnost si mohou všichni zájemci prohloubit své znalosti o významu včel v přírodě, jejich chovu a praktickém uplatnění poznatků o včelách v běžném životě.
Ing. Roman Slavík, Ph.D. | http://www.alveare.cz |
Okénko důvěrníků
Vážená důvěrnice, vážení důvěrníci, zanedlouho se zase bude chýlit ke konci jeden rok a já bych vám všem chtěl opět poděkovat za poctivě odvedenou práci pro naši základní organizaci. Teď už nás čeká v blízké době „jen“ vypořádání dotací a distribuce Zpravodaje a v lednu pak soustředění odebrané zimní měli k vyšetření. Poprosím vás však o dvě dosti důležité věci. Vy, kteří máte připojení na internet, sledujte naši webovou stránku, případně stránky předsedy ing. Kalendy a užívejte ke komunikaci ve větší míře e-mail. Ta druhá věc je poněkud obtížnější. Pokuste se o vyhledávání dalších důvěrníků (zvláště ti z vás, kteří již mají větší počet včelařů na starosti), aby naše ZO, která se bez důvěrníků neobejde, zvládala svoji činnost i v následujících letech alespoň tak, jako dosud. Ing. Jaroslav Matoušek
Setkání důvěrníků
Výjezdní setkání výboru s důvěrníky se uskuteční tradičně na Horákově Mlýně, tentokrát v sobotu 29. března 2014, začátek je v 8.30 hodin. Všichni jste srdečně zváni!
Plány na další období - pozvánky pro vás
Plán práce a činnosti pro rok 2014 naší ZO ČSV Zlín
8. 1. 2014
schůze výboru
11. 1. 2014
kurz
18. 1. 2014
vzdělávací cyklus
26. 1. 2014
Výroční členská schůze
29. 1. 2014
seance
5. 2. 2014
schůze výboru
8. 2. 2014
vzdělávací cyklus
15. 2. 2014
kurz
26. 2. 2014
seance
5. 3. 2014
schůze výboru
8. 3. 2014
vzdělávací cyklus
15. 3. 2014
kurz
26. 3. 2014
seance
29. 3. 2014
důvěrníci – Horákův mlýn
2. 4. 2014 12. 4. 2014
schůze výboru kurz
19. – 21. 4. 2014
Velikonoce
22. – 25. 4. 2014
Den Země
30. 4. 2014
7. 5. 2014 10. 5. 2014 květen 2014 28. 5. 2014
4. 6. 2014
seance
schůze výboru kurz včelařská pouť – Svatý Hostýn seance
schůze výboru
14. 6. 2014
kurz
25. 6. 2014
seance
26. 7. 2014
včelařský zájezd
6. 8. 2014
schůze výboru
27. 8. 2014
výjezdní seance
3. 9. 2014
schůze výboru
13. 9. 2014
kurz
24. 9. 2014
seance
1. 10. 2014
schůze výboru
11. 10. 2014
kurz
29. 10. 2014
seance
5. 11. 2014
schůze výboru
15. 11. 2014
kurz
21. 11. 2014
Společenský večer + Medařská soutěž 2014
22. 11. 2014
vzdělávací cyklus
26. 11. 2014
seance
3. 12. 2014
schůze výboru
6. 12. 2014
kurz
13. 12. 2014
vzdělávací cyklus Ing. Jiří Kalenda
Prosíme, abyste si přepsali včas všechny akce do svého kalendáře – a sledujte www stránky!
Středeční setkání zlínských včelařů – „seance“
Dovolujeme si pozvat zlínské, spřízněné a zvídavé včelaře na tradiční seanci, kde nabídneme nové informace, pozvánky na včelařské akce a vzájemnou výměnu zkušeností. Sejdeme se na hotelu Sole (bývalá Družba) ve Zlíně každou poslední středuv měsíci, v 18 hod. zimního času a v 19 hod. letního času.
Program seance: 1. včelařské dění od předchozí seance 2. aktuální nosné téma s diskuzí 3. pozvání na budoucí včelařské akce 4. diskuze v malých hloučcích.
Očekáváme vaše vlastní přínosné příspěvky, přívětivou diskuzi a těšíme se na vás.
Přehled seancí na rok 2014:
Příprava na včelařskou sezónu. Studuj a plánuj!
29. leden 2014 -
úlová otázka a výroba úlů
-
povrchová úprava úlů, parafinování
-
odběr měli v novém světle, čtení z podložky
26. únor 2014 -
první prolet
-
vyzimování a nemoci včelstva
-
co nám přináší letošní zima
Včelařská sezóna aneb včelařovo léto. Pozoruj a jednej!
26. březen 2014 -
obnova díla
-
přirozená stavba
-
kyselina mravenčí po proletu
30. duben 2014 -
jednoduchý chov matek
-
rozšiřování včelstev (naředění zásob zebrováním)
-
jarní rozvoj a připravenost včelstva na snůšku
28. květen 2014 -
množení včelstev
-
jak se daří kleštíkovi na jaře
-
léčebný plodový oddělek
Letní slunovrat – včelařská zima. Nejlepší podporuj, tvoř zisk!
25. červen 2014 -
monitoring varroázy
-
monitoring bakteriální nákazy včelího plodu (moru)
-
zimní zásoby (invert, zimování na medu)
27. srpen 2014 -
společná návštěva u našeho včelaře
24. září 2014
-
aktuální stav včelstev a nemocí (zkušenosti generálů po bitvě)
-
vyhodnocení včelařské sezóny
-
září – úl zavři!
Zimní rozjímání. Odpočiň si po úspěšné sezóně!
29. říjen 2014 -
novinky a zlepšováky včelařského vybavení
-
včelí produkty
-
příprava medařské soutěže 2014
26. listopad 2014 -
včelstvo v zimě
-
kam dál, zlínské včelařství?
-
srdečné přání úspěšného nového roku 2015 zpracoval ing. Evžen Babík 16. 10. 2013
Výroční členská schůze ZO ČSV ve Zlíně
se uskuteční v neděli 26. 1. 2014 v 9.00 hod v restauraci U Barcuchů pod Jižními svahy ve Zlíně.
Program: 1.
Zahájení
2.
Volba mandátní a návrhové komise
3.
Zpráva o činnosti výboru základní organizace za rok 2013 a plán činnosti v roce 2014
4.
Zpráva o hospodaření základní organizace v roce 2013 a návrh rozpočtu na rok 2014
5.
Zpráva kontrolní a revizní komise
6.
Návrh usnesení
7.
Představení nových členů ZO
8.
Přestávka
9.
Diskuse
10. Schválení usnesení 11. Závěr
Vzdělávací cyklus zimního období 11/2013 – 03/2014
Připravujeme přednášky na Hotelu Sole ve Zlíně od těchto přednášejících včelařských odborníků:
16. 11. 2013 přednáškový den – MVDr. Martin Kamler 14. 12. 2013 přednáškový den – ing. František Texl 18. 1. 2014 přednáškový den – ing. Pavel Cimala
8. 2. 2014 přednáškový den – ing. Leoš Dvorský 8. 3. 2014 přednáškový den – ing. Roman Slavík, Ph.D.
Začátek první odpolední přednášky od 13.00 do 15.30 hodin; 15.30 – 16.00 hodin přestávka; 16.00 – 18.30 hodin podvečerní přednáška. Informace – email:
[email protected] Ing. Jiří Kalenda
Kurzy pro začínající a pokročilejší včelaře na Vyhlídce na Lipských Pasekách
Kurzy probíhají na farmě předsedy ZO Zlín ing. J. Kalendy jednou do měsíce v sobotu od 8.30 hod., pokračují těmito termíny: Jaro 2014: 11. ledna, 15. února, 15. března, 12. dubna, 10. května, 14. června 2014 a po letních dovolených 13. září, 11. října, 15. listopadu a 6. prosince 2014. Srdečně zveme včelaře začínající i pokročilé! Na vaši účast se těší
ing. Jiří Kalenda, Lípa 26, 763 11 Zlín, 602 558 994,
[email protected]
Kde jste mohli být
Seance 2013
Každou poslední středu v měsíci se na hotelu Sole konají včelařské „seance“. Témata jsou rozdělena podle ročních období a práce ve včelách: příprava na včelařskou sezónu, včelařovo léto, slunovrat, příprava na zimu. Některé přednášky jsou pro nás obyčejné včelaře až moc odborné. V srpnu se uskutečnila výjezdní seance k přítelkyni Martině Bursové. Má osm včelstev. Přivítala nás dokonce i včelí královna. Při dobré medovině a pohoštění jsme pobesedovali. Jako každý rok i letos na říjnové seanci bude př. Šimeček vybírat vosk do Stražiska na výměnu za mezistěny, které bude vydávat na seanci v listopadu. Seancí by se mohl zúčastňovat větší počet včelařů. Zdeněk Barvík Včelařský zájezd Včelařský zájezd naší ZO se uskutečnil v sobotu 27. července 2013 do Olšovce u Hranic na Moravě, kde jsme navštívili ing. Pavla Stupárka – podnikatele a včelaře. Ing. Stupárek zatím nevčelaří dlouho, ale dokázal se svými zaměstnanci vybudovat ze staré stodoly v krásném prostředí na louce u lesa nádherný včelín, který jsme si se zájmem prohlédli. Poté jsme dostali výborné pohoštění a přesunuli jsme se na jeho další včelařské stanoviště, a to v lese, kde má především oplodňáčky a oddělky. Třetí zastávkou byla exkurze ve strojírenské firmě pana Stupárka, kde jsme si mohli prohlédnout obráběcí stroje (frézky, soustruhy, brusky a další) přímo při práci na výrobcích impozantních rozměrů – některé z nich dokáže v celé republice vyrobit právě jenom tato firma.
Čtvrtou a poslední zastávkou u ing. Stupárka byla restaurace jeho firmy – v tomto velice horkém dni příjemný suterénní chládek, výborné jídlo a jako pozornost velice kvalitní a vynikající víno. Vůbec se nám nechtělo odcházet, a tak jsme se na další část programu do Lipníka nad Bečvou dostali později, než jsme měli naplánováno, takže jsme nestihli oficiální prohlídku. Ale přesto se nám podařilo (především díky mojí kamarádce Pavlínce z Lipníka, která ochotně přijela na kole za námi a ujala se nás jako „amatérská průvodkyně“), shlédnout alespoň ty nejvýznamnější pamětihodnosti tohoto krásného města – především městskou zvonici, starou židovskou synagogu a unikátní střešní zahradu v zámku. Unavení, ale také velice spokojení jsme se krásným odpolednem vraceli domů. Andrea Šimečková
Společenský večer
V pátek 15. 11. 2013 proběhl Společenský večer v restauraci U Barcuchů ve Zlíně za značného zájmu zlínské včelařské veřejnosti. Této akce se zúčastnili i někteří včelaři z okolních spolků Zlínska. Součástí programu byla Medařská soutěž 2013. K tanci a poslechu hrála Zlínská cimbálová muzika. Proběhla tombola a vylosování křížovky z Jarního zpravodaje zlínských včelařů. Hodnocení Medařské soutěže 2013 prováděla nezávislá pětičlenná ženská komise ve složení přítelkyň Františka Špačková, Pavlína Petláková, Renáta Hejtmánková, Pavlína Bílková a Michaela Bolcková. K hodnocení do Medařské soutěže 2013 předalo svůj med 24 včelařů s celkovým počtem 36 vzorků jednotlivých medů. Chtěl bych tímto poděkovat hodnotící komisi za jejich práci, taktéž včelařům, kteří předali své vzorky do soutěže a ostatním, kteří se na pořádání Společenského večera účastnili a přiložili ruku k dílu této úspěšné akce. Taktéž patří můj dík těm, kteří přispěli do tomboly, a organizátorům tomboly.
Výsledky jednotlivých kategorií (první tři místa):
Květový med: Pastovaný med:
Medovicový med:
Smíšený med:
1. Krpelán Josef Švirák Vlastimil
1. Jelínek Jan
1. Trojna František
1.
2. Trojna František Kapková Libuše
2. Trojna František junior
2. Jelínek Jan
2.
3. Novák Milan Ponížil Petr
3. Kapková Libuše
3. Ponížil Petr
3.
Na závěr byl vyhodnocen med dětskou komisí ve složení Gabriela Bílková, Adam Hejtmánek, Jiří Hejtmánek, Tomáš Pospíšil, Jan Švirák a Lenka Babíková. Ze všech medů vyhodnotila tato komise jako nejlepší med v letošní Medařské soutěži med od přítele Vlastimila Šviráka. Ing. Jiří Kalenda
Rozhovor
Rozhovor se začínajícími včelaři
Máme velkou radost, že dnes můžeme v této rubrice představit naši dceru a jejího manžela, Bc. Arielu a Mgr. Matouše Wormovy, kteří letos začali včelařit. Tak jak to vlastně všechno začalo? Ariela: Od dětství jsem měla ráda med a vůbec všechno přírodní, domácí a zdravé a moc se mi líbilo, že můj tatínek včelaří. Andrea: Arinko, já si pamatuji, jak ses učila na maturitu a vždycky sis nabrala plný hrnek medu a ten jsi po lžičkách mlsala. Za ten týden jsi spotřebovala celou pětikilovku a potom ti to tatínek zakázal, protože takové množství během týdne už asi opravdu zdravé není… Tak potom ses musela trochu mírnit ☺. Ariela: Fascinuje mě, jak dokonale všechno v přírodě funguje, a díky tatínkovi jsem mohla poznávat zblízka aspoň tuhle část stvoření. Byla jsem moc ráda, když mě brával s sebou na včelín, všechno mi vysvětloval a někdy jsem mu mohla i trochu pomoci. Matouš: Když jsme se před čtyřmi lety vzali (a možná už předtím), plánovali jsme si, že až jednou budeme mít svůj dům nebo aspoň zahradu, pořídíme si včely. Tehdy to vypadalo jako
hodně vzdálená budoucnost. Ale před dvěma lety jsme koupili domeček v Doubravách u Zlína a k němu byl asi o kilometr dál kousek pozemku se starou stodolou. Ale první rok a půl jsme přestavovali domeček, aby se tam dalo bydlet, a na budování včelína nezbýval čas. Ariela: Na jaře jsme se přestěhovali do Doubrav a rozhodli jsme se, že začneme včelařit už letos. Maty střídavě dokončoval stavební práce na našem domečku a mezitím zase pracoval na úpravách stodoly, aby se tam dalo včelařit. Požádali jsme si o dotaci pro začínající včelaře ze Zlínského kraje, protože na pořízení úlů a dalších potřeb nám už při rekonstrukci domu nezbývalo. Matouš: Jsme moc rádi, že jsme tu dotaci dostali a mohli jsme si včely pořídit. Chceme za to moc poděkovat. U naší stodoly je takový malý přístavek a ten jsme opravili, vybetonovali podlahu a švagr nám pomohl udělat pevnou základnu pro úly. V červnu jsme pořídili úly a v červenci jsme je osadili včelstvy. Andrea: Kolik máte včelstev – a plánujete ještě rozšíření? Matouš: Máme tři včelstva a rozšiřování bude záležet na tom, jak se nám podaří vše sladit s rodinou. Místo ve včelíně máme, odhodlání taky, tak snad jo. Pavel: Maty, nemáš nějakou „veselou historku“ ze svých začátků včelaření? Matouš: S odstupem času mi přijde úsměvná jedna, která se mi stala při prvním krmení včel na zimu. Tehdy jsem se rozhodl v začátečnické nerozvážnosti nepoužít rukavice ani kuřák. Říkal jsem si „však o nic nejde, jen jim tam dám sklenku, v rukavicích to jde hůř chytit,“ a jako nekuřák jsem měl soucit s okuřováním nebohých tvorů, „však co se může stát“; u prvního včelstva to bylo v pohodě, ale z druhého úlu se na mě vrhly a pustily se do mě. Dostal jsem asi šest žihadel do ruky a večer jsem byl rád, že si vyčistím zuby. Při dalším krmení (dostatečně poučen) vše proběhlo bez problémů ☺. Pavel: Na co se při včelaření nejvíc těšíte? Matouš: Na takovou otázku se většinou očekává odpověď „až poprvé něco poteče z medometu“. Samozřejmě se těšíme, až budeme moci darovat náš vlastní med rodině a přátelům, ale největší potěšení očekáváme od společné tvůrčí práce se včelami. Ariela: Chceme, aby naše děti znaly řád přírody od jara do zimy, a to právě při sledování života včel a světa kolem nich mohou poznat zblízka a do hloubky. Doufáme, že naše děti budou včelaření taky mít rády.
Děkujeme za rozhovor a přejeme vám oběma hodně radosti s vašimi včeličkami i s vašimi dětmi.
Pavel a Andrea Šimečkovi
Zprávy ozdravného referenta
Odevzdání zimní měli, objednávka léčiva
POZOR: Zimní měl je třeba dodat důvěrníkům do 19. ledna 2014. Měl se dodává ze všech úlů na stanovišti v jednom balení (SMĚSNÝ VZOREK). Směsný vzorek měli odevzdá každý člen ZO v jednotlivých kelímcích od Ramy, zakysané smetany nebo různých pomazánek – ne hranatých, jenom kulatých! Nesmí být vysoké, jenom nízké cca 250 g. Tento obal bude zakryt plátnem a převázán gumičkou.V jiných obalech nebude vzorek přijat.
Na obal se nalepí štítek s nacionály: -
jméno a příjmení + registrační číslo chovatele
-
adresa včelaře
-
stanoviště včelstev + registrační číslo hospodářství
-
počet včelstev
-
příjmení důvěrníka
Prosím o dodržení následujícího: Je velmi důležité, aby směsný vzorek měli byl řádně suchý a zbaven hrubých nečistot.ZIMNÍ MĚL NESMÍ BÝT PO ODBĚRU PŘESÍVÁNA PŘES SÍTA S OTVORY MENŠÍMI NEŽ 5mm, ABY MOHL BÝT PŘI VYŠETŘENÍ ZACHYCEN I EVENTUÁLNÍ VÝSKYT MALÉHO ÚLOVÉHO BROUKA TUMIDA.
Důvěrníci předají vzorky na VÝROČNÍ SCHÚZI 26. 1. 2014 ozdravnému referentovi nebo jeho zástupci. POZOR! Na pozdější dodání nebude brán ohled a viníci si budou muset zajistit vyšetření individuálně.
Vzorky se zasílají do akreditované zkušební laboratoře. Kdo bude mít více roztočů varroa ve vzorku než 3 ks, musí podle nařízení provést nátěr plodu MAVRIKEM.
Objednávka léčiv pro rok 2014:
Seznamy pro objednávky léčiv budou předány na konferenci důvěrníků, která bude 29. 3. 2014!! Počty včelstev a léčiv (GABON, KYSELINA MRAVENČÍ, PŘIHLÁŠKY NA AEROSOLOVOU FUMIGACI) pro rok 2014 je nutno odevzdat do 25. června 2014.
Vydání léčiv (Gabon, Varidol) se uskuteční v červenci u př. Sousedíka. Dlouhodobé nosiče kyseliny mravenčí si můžete vyzvednout po telefonické dohodě u př. Sousedíka.
Předem děkuji za spolupráci. př. Jan Sousedík, ozdravný referent, tel. 604 749 508
Mimořádná veterinární opatření při výskytu a k zamezení šíření nebezpečné nákazy – varroázy včel v územním obvodu Zlínského kraje
Letní ošetření (1) Chovatelům včel se stanovišti včelstev na územích okresů Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín a Zlín se nařizuje ošetření všech včelstev jedním z přípravků, …
(1) Apiguard gel (25% thymol pro podání ve včelím úlu). Účinná látka – thymol (2) Formidol 40 ml proužky do úlu. Účinná látka – kyselina mravenčí (3) Gabon PF 90 mg proužky do úlu. Účinná látka – tau-fluvalinát (4) M-1 AER 240 mg/ml koncentrát pro přípravu roztoku. Účinná látka – tau-fluvalinát (5) MP 10 FUM 24 mg/ml roztok pro ošetření včel fumigací. Účinná látka – tau-fluvalinát
(6) Thymovar, 15 mg thymolu v jednom proužku do úlu pro včely. Účinná látka – thymol (7) Varidol 125 mg/ml roztok k léčebnému ošetření včel. Účinná látka – amitraz (8) Všechny další veterinární léčivé přípravky, schválené Ústavem pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv ke klinickému testování …; toto ošetření musí být provedeno neprodleně po posledním odběru medu, nejpozdějido 31. července 2013. (2) Chovatelům včel, kteří se včelstvy kočují na území Zlínského kraje, se nařizuje provést po 1. červnu 2013 ošetření těchto kočujících včelstev jedním z přípravků, uvedených v příloze tohoto nařízení nejpozději do 14 dnů po každém návratu na stanoviště, evidované v Ústřední evidenci zvířat. (3) Chovatelům včel se zakazuje ošetřovat včelstva před posledním vytočením medu jinými přípravky, než přípravky, jejichž účinnou látkou je kyselina mravenčí.
Podzimní ošetření
(1) Chovatelům včel se stanovišti včelstev na území Zlínského kraje se nařizuje: a. do 30. září 2013 vložit na dna úlů vyjímatelné a čistitelné podložky tak, aby pokryly celou plochu dna úlu, b. v období od 10. října 2013 do 31. prosince 2013 v intervalech 14–21 dnů mezi jednotlivými ošetřeními zajistit 1. trojí ošetření všech včelstev na stanovišti přípravkem Varidol 125 mg/ml roztok k léčebnému ošetření včel podle přílohy tohoto nařízení v souladu s příbalovou informací k jeho použití, nebo 2. ošetření všech včelstev na stanovišti přípravkem s účinnou látkou kyselinou mravenčí nebo thymolem podle přílohy tohoto nařízení v souladu s příbalovou informací k jeho použití nebo s podmínkami použití přípravku pro klinické testování schválenými Ústavem pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv ke klinickému testování, c. provést důkladné ometení a očištění podložek za 5–7 dní po každém ošetření a jejich následné vrácení na dna úlů, d. provést odstranění zavíčkovaného plodu vyřezáním nebo rozdrásáním před druhým nebo třetím ošetřením podle písm. b.
Zimní měl
(1) Chovatelům včel se stanovišti včelstev na území Zlínského kraje se nařizuje: a. do 15. února 2014 odebrat směsný vzorek zimní měli; vzorek musí být odebrán nejdříve 30 dní po posledním vložení ometených a čistých podložek na dna úlů, provedeném po posledním ošetření podle čl. 2 tohoto nařízení, b. odevzdat směsný vzorek zimní měli k vyšetření …. (viz pokyny ozdravného referenta ZO)
(2) Chovatelům včel se zakazuje přesívat odebranou měl přes síta s otvory menšími než 4 mm.
Ve Zlíně dne 16. května 2013 MVDr. František Mahdalík
Praktické zkušenosti ošetřování kyselinou mravenčí (KM) v roce 2013
Letos bylo vhodné ošetření KM především pro její působení proti zvápenatění a nosematóze a pro zvýšení čistícího pudu včel proti virům a nemocem plodu. Také je důležité osahat si novou věc.
V letošní sezóně KM přála i nová Mimořádné veterinární opatření (viz další článek).
1. jarní ošetření v období rozkvětu meruněk letos nepřicházelo v úvahu pro nevhodnost omezit KM plodování včelstev, kdy včelstva nestihla dorůst pro první snůšku, a také pro nízké teploty pro odpařování 65% KM 2. po vytáčení ve snůškových přestávkách vlivem rozkolísaného počasí, střídání veder a dešťů se dalo ošetřovat KM pouze ve 2 termínech – 10. 6. nebo počátek července. Nejlépe u jednotlivých včelstev dle odečteného spadu po prvním proletu nebo s aktuálním vysokým přirozeným spadem. Zde se mi osvědčil jednorázový odpařovač hobrafiltr s 80 ml 65% KM 3. letní ošetření po slunovratu – po vytáčení nebo nakrmení na zimu – se opět posunulo vlivem vlny tropických veder na 10. srpen, kdy teploty klesly na optimálních 20 – 25 °C 4. ošetření mladých včelstev bylo ideální na přelomu srpen – září
Upozorňuji – nedávejte Gabon a dlouhodobý odpařovač KM zaráz, dejte jedno nebo druhé, mají stejný účel a rovnocenné působení.
Důrazně doporučuji si znovu přečíst článek z jarního zpravodaje o KM. Odečítejte léčebné spady!!! Bezpečnostní opatření při práci s kyselinou mravenčí (KM)
1) Pracujte v odolných gumových rukavicích, doporučuji neopren 0,5 mm. Dále respirátor, brýle a gumové boty!!! 2) Při plnění odpařovačů mějte KM co nejdále od obličeje. KM je těžší než vzduch. Ideální je plnění odpařovačů ve kbelíku pod úrovní pasu. 3) Při ředění 85% KM na 65 % postupujte tak, že do 1 litru vody nalijte opatrně 3 litry KM. NIKDY NE OPAČNĚ!!! Vždy kyselinu do vody. Kdo chce ředit přesně z 85 % koncentrace KM na 65 % koncentraci, tak do 368 ml vody vlijte 1 litr kyseliny. Nebo do 1103 ml vody 3 litry kyseliny. 4) Mějte při ruce v zašroubované PET-láhvi čistou vodu a potřísněnou část těla kyselinou ihned opláchněte vodou!!! Vhodný je plný kbelík vody poblíž. 5) S kyselinou manipulujte a odpařovače plňte přímo na stanovišti včelstev pod širým nebem, ne doma. Jednak je zajištěno větrání a jednak rozlití kyseliny na trávu je mnohem menší problém než totéž v kuchyni. 6) Skladujte mimo dosah dětí v označených lahvích mimo obytné místnosti.
Těšíme se na jednoduchý dotazník, který odevzdejte funkcionářům. Při vyšších spadech zaokrouhlete na celé desítky nebo stovky. Uveďte všechna ošetření.
Děkujeme za vaši aktivitu. Zlín 2. 10. 2013 Kalenda, Jan Sousedík
ing. Evžen Babík, ing. Jiří
Jméno:
Datum:
Stanoviště:
Počet ošetřených včelstev KM:
Spady týden před ošetřením:
Léčebné spady:
Max. teplota vzduchu:
Spady při následném ošetření:
(průměrný spad za stanoviště, nejnižší spad, nejvyšší spad)
Stručné zhodnocení ošetření, připomínky:
Ošetření včelstev proti varroáze přípravkem Thymovar
Jako účastník studie jsem si mohl letos prakticky vyzkoušet ošetření včelstev v mém včelařském provozu přípravkem Thymovar. Zde jsou mé postřehy. Thymovar je žlutý celulózový pásek napuštěný 15 g tymolu. Umísťuje se nad plod v počtu 2 kusů do dvouprostorového úlu po posledním medobraní při teplotách 20 – 25 °C. Je vhodné utěsnit úl. Aplikace je jednoduchá, rychlá a pohodlná. Pro nebezpečí loupeže jsem ošetřoval všechna včelstva na stanovišti. Vůně tymolu je cítit 10 m od včelstva a 30 dní po ukončení ošetření. Thymovar se ukázal použitelný, s kolísavou účinností. Jedno stanoviště dosáhlo solidní výsledky. Druhé stanoviště mizivá účinnost (větrné stanoviště, větší úlový prostor nebo moje chybná aplikace). U Thymovaru postrádám možnost ošetřit jednotlivá včelstva na stanovišti a možnost krátkodobého působení. Výrobce doporučuje nasadit ošetření 2krát po sobě a je otázka, co udělá 2 měsíční stres – zmatení pachového dorozumívání mezi včelami. K záporům patří i cena – 2 pásky stojí 100 Kč a závislost na výrobci Thymovaru.
Perfektně se mi osvědčilo použít ke stanovení napadení včelstev a účinnosti léčení pocukrování vzorku včel. Postup jsem nastudoval na internetu a v časopisu Včelařství. Stačí pár jednoduchých pomůcek a při odstraňování tymolových pásků po ošetření máte jasno. Na bílou hladkou plastovou folii A3 jsem oklepl rámek se včelami a vrátil zpět do úlu. Včely pomocí přehnuté folie jsem sesypal do kelímku od jogurtu za účelem odměření počtu včel. Kelímek jsem vysypal do skleněné omniovky, která obsahovala 2 polévkové lžíce obyčejného práškového cukru. Zašrouboval jsem víčko a sklenici otočil vzhůru dnem. Přikryl jsem úl, otočil sklenici a místo šroubovacího víčka nasadil hrubé síto a jal jsem se opatrně setřepávat cukr ze včel a po chvíli i roztoče. Vydržte půl minuty! Poté jsem včely nasypal zpět na rámky a uzavřel úl. Vyklepaný cukr na bílou folii jsem přesil přes jemné sítko. Bokem na folii jsem vyklepl obsah sítka – cukrové kuličky a kleštíky. Doporučuji všem. Rychle získáte celkem vypovídající údaj. Je vhodné jej doplnit odečtem přirozeného spadu z podložky ze dna úlu. Zdravé včely přeje všem
ing. Evžen Babík
RV ČSV, OO ČSV, spřátelené organizace, akce... Včelařská pouť
V neděli 26. května 2013 jsme měli možnost prožít krásný den na tradiční (už jedenácté) včelařské pouti na Svatém Hostýně. Díky Bohu bylo krásné počasí s typickými hostýnskými povětrnostními podmínkami. ☺ Už od rána zde byl velice živý ruch, lidé se modlili v chrámě, připravovaly se prapory a chystaly se stánky se včelími produkty a včelařskými potřebami. Celým okolím se rozléhala veselá hudba dechovky Lidečanky a přicházelo velké množství poutníků – někteří šli pěšky z Bystřice pod Hostýnem, jiní z Chvalčova, přijížděly také autobusy plné včelařů a jejich příbuzných a přátel z různých krajů naší země i ze zahraničí. Hlavní část pouti začala u sochy svatého Ambrože v 10.00 hod. shromážděním krojovaných skupin včelařů z jednotlivých organizací se svými prapory.
Za zvuků slavnostních fanfár doprovázeli v průvodu otce arcibiskupa Jana Graubnera s ministranty a kněžími do baziliky, kde v 10.15 začala slavnostní poutní mše svatá, obětovaná za živé i zemřelé včelaře a jejich rodiny. Otec arcibiskup v promluvě hovořil o Božím řádu v přírodě, který právě včelaři tak dobře znají z vlastní zkušenosti, a poté vyzdvihl důležitost Božího řádu i ve společnosti. Tento řád je pro dobré fungování společnosti naprosto nezbytný a týká se všech oblastí života: manželství, rodiny, výchovy dětí, místa sexuality v trvalém manželském vztahu muže a ženy, úcty k životu od početí do přirozené smrti, mezilidských vztahů, pracovních vztahů, poctivosti, pravdivosti, spravedlnosti atd. Po mši svaté se všichni naobědvali v restauracích v místních poutních domech, pak jsme si prohlédli nabídku zboží ve stáncích a koupili jsme si nějaké včelařské potřeby. S naším malým Kristiankem jsme se prošli po krásném okolí, potom se manžel zúčastnil včelařské přednášky v Jurkovičově sále, a poté už byl čas k odjezdu. Těšíme se na pouť zase příští rok na Svatém Hostýně!
Poznámka: Záznam web kamery z včelařské pouti na Svatém Hostýnku je k dispozici na webových stránkách www.hostyn.cz v sekci kamery a zvuk – vnitřní kamera – datum 26. 5. 2013 – druhá dopolední mše.
Bc. Ariela Wormová
7. včelařská neděle púchovského regionu – Mestečko
Už po sedmé se v neděli 4. 8. 2013 uskutečnila oblíbená včelařská akce – včelařská neděle púchovského regionu. Akce se konala v Mestečku u Púchova. Tradičně zde proběhlo přijetí nových členů do Púchovského včelařského spolku, regionální vyhodnocení medařské soutěže a přednášky. Tentokrát na téma Apiterapie přednášela RNDr. Čermáková a na téma ošetřování včelstev v průběhu roku přednášel ing. Kopernický. Slavnostně proběhlo otevření nové školní včelnice v Záriečí. Jedná se již o tradiční společné setkání včelařů ze Slovenska a Moravy. Ing. Jiří Kalenda
Výstava v Ostravě
27. – 29. 9. 2013 se konala regionální včelařská výstava v Ostravě, která byla součástí výstavy Život na zahradě, věnované zdravému životnímu stylu a všemu pro zahrádku i dům. Sobotní přednáškový den byl vyhrazen hnutí Šance pro včely. Dopoledne vystoupil ing. Evžen Babík s přednáškou, jak ve svém včelaření naplňuje etický kodex účastníka hnutí Šance pro včely a následovala přednáška o racionalizaci aneb návrat k moudrostem našich předků. Dále vystoupil MUDr. Radek Hubač s poutavou přednáškou o falšování medu, kvalitě medu a kontaminaci medných produktů. Následovaly jeho zkušenosti s přirozenou stavbou (bez drátků a mezistěn) na jeho včelnicích a praktické ukázky, kdy poukazoval na reálnost a výhodnost stavby vlastního díla včelami. JUDr. Bruckler přítomné seznámil s novým občanským zákoníkem a s návrhy změny stanov ČSV. V následné diskuzi bylo poukázáno na nutnost změny, kdy vedení svazu je nekompetentní a málo pružné a stanovy jsou v rozporu s demokratickými principy. Esem v závěru bylo vystoupení ing. Leoše Dvorského, který se věnoval zákonitostem života včel, architektuře včelího díla a vše aplikoval na včelařskou provozní metodu. Pořadatelům včelařům ze Slezska přináleží srdečné poděkování. Ing. Evžen Babík
ETICKÝ KODEX účastníka hnutí Šance pro včely:
Ve vztahu k včelám se bude snažit:
1.
Napodobovat přírodní selekční kritéria, přičemž na prvním místě musí být chov vitálních včelstev schopných přežít.
2.
Ponechávat v průběhu roku včelstvu dostatečné zásoby jejich přirozené potravy, tedy medu a pylu.
3.
Zajistit, aby převážnou část zimních zásob tvořily zásoby vlastního medu.
4.
Dávat včelstvům možnost přirozené stavby, především v místech, kde je včelami odchováván plod.
5.
Respektovat přirozené uspořádání včelího hnízda tak, jak je tomu u včelstva v přírodě.
6.
Včelstva minimálně rušit prohlídkami a zákroky.
7.
Obnovit každoročně min. 1/3 díla.
8.
Nepoužívat při ošetřování včelstev látky, které mohou kontaminovat organismus včel a prostor úlu rezidui svého obsahu.
9.
Ošetřování včelstev provádět tak, aby včelstva byla co nejméně stresována.
10. Pro zajištění rovnovážného stavu s roztoči Varroa destructor používat takové látky a metody, které jej budou omezovat způsoby ke včelám co nejšetrnějšími. 11. Dávat včelám po celý rok dostatek prostoru a nijak výrazně jej neomezovat ani na zimu.
Přednáška odborníků ze švédské univerzity
Dr. Tobias Olofsson a Dr. Alejadra Vásquez Dne 12. října 2013 se v Olomouci uskutečnila velmi zajímavá přednáška dvou odborníků, kteří pracují na universitě ve švédském Lundu, dr. Alejandry Vásquez a dr. Tobiase Olofssona.
Zajistila ji Katedra biochemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci ve spolupráci s Mendelovou společností pro včelařský výzkum. Tohle zvláštní spojení lze snadno vysvětlit. Spiritus agens celé této akce, Mgr. Jiří Danihlík, se věnuje na zmíněné katedře studiu imunity včel a včelích chorob a je zároveň členem výkonné rady MSVV, navíc je i aktivním včelařem, chovatelem matek Vigor a pořadatelem hojně navštěvovaných akcí pro včelaře. Díky kontaktům, které navázal na loňské konferenci EurBee, se letos na jaře dostal na stáž na universitu ve švédském Lundu, kde oba badatelé pracují, a mohl s nimi a v jejich výzkumném týmu strávit velice užitečné dva měsíce. Zprávu o tom a rozhovor s A. Vásquez si mohli přečíst čtenáři Moderního včelaře v letošním čísle 2. A reciprocita je slušnost, takže bylo možno díky podpůrným aktivitám a v rámci výzkumných programů Katedry biochemie Přírodovědecké fakulty olomoucké univerzity oba badatele pozvat k nám a oni byli ochotni se v rámci svého pobytu mezi olomouckými kolegy podělit o výsledky svého výzkumu i s našimi včelaři. Ti, kteří dorazili 12. října do Olomouce, určitě nelitovali. Přednáška obou hostů se týkala jejich současného výzkumu v oblasti probiotik. Dr. Alejandra Vasquez a Dr. Tobias Olofsson se věnovali oblastem mikrobiologie – laktobacilům a bifidobakteriím, které sídlí v útrobách včel, konkrétně v medném volátku. Nezůstalo jen u výzkumu, a tak, jak to má být, dotovaný výzkum vyústil v praktické výstupy v podobě rozbíhajících se výrobně-obchodních aktivit. Vedle toho, že si
každý účastník odnesl balení přípravku Symbeeotic, který (aplikován do včel při zazimování nebo v předjaří) má včelám pomoci být v kondici, se bylo možné při přednáškách ptát. Vše dohromady tak pomohlo každému z účastníků ujasnit si odpovědi na otázky: 1) Je opravdu zimování na medu pro včely výhodnější? 2) Je zákaz používání antibiotik opodstatněný? 3) Je opravdu med pro kojence rizikem? 4) Je měsíce skladovaný med stejně hodnotný jako čerstvě vytočený? 5) Je zdraví prospěšnější med zralý, zahuštěný anebo med s obsahem vody kolem 20 %? 6) A také na řadu dalších otázek… Nezbývá než pořadatelům poděkovat a těšit se na další možnosti, které se v průběhu podzimu – zimy nabízejí. O přednáškách švédských hostů se pokusíme napsat více v dalších číslech a v intencích bodů, které jsme výše načrtli. Lukáš Matela
Nápady, postřehy, zajímavosti, ohlasy... Včelaření je mnohostranně užitečné
Že význam včelaření není jenom výroba medu, se obecně ví. Samozřejmě hlavní je opylování. Ale že v jistých oblastech světa má i další význam, je popisované v článku Mladé fronty Dnes 16. 10. 2013. V oblasti na rozhraní Ghany a Toga zavedla místní nezisková organizaceHamlets of Hope chov včel. Přivezla úly, nářadí a instruktory na výuku včelaření. Ne že by sběr medu byl v této oblasti neznámý, ale provozoval se jenom sběrem od divokých včel. Organizace naučila místní domorodce chovat včely, rozmnožovat je a získávat od nich med. Důležitou složkou výuky bylo také uchovávání a prodej medu. Vesničané si včelaření pochvalují, protože prodej takto získaného medu jim umožňuje zvýšit životní úroveň a také uhradit školní poplatky pro děti a tím jim umožnit školní docházku. Tento příklad není ojedinělý. Česká organizace Člověk v tísni dodala včelařské nářadí a instruktory do Afghánistánu a Mongolska, kde v chudých oblastech včelaření pomáhá místním obyvatelům zvyšovat životní úroveň. Vzhledem k zatím nízké spotřebě medu, která se ale zvyšuje, je budoucnost včelaření v těchto oblastech zajištěná. Ing. Jaromír Straka
Užitečný nápad na jaro
Že na jaře je vhodné a potřebné včelám zajistit přístup k vodě, je obecně známé. A také je známé, že nejvhodnější je zdroj přímo v úle – bez toho, aby včely musely za vodou vylétávat, což v jarních ještě chladných dnech je nebezpečné. Proto se jako velice moudré, jednoduché a snadné jeví použití tzv. PET láhve k tomuto účelu. Do láhve uděláme řadu dírek, stačí malé, pouhým propíchnutím jehlou, ale tak, aby dírky byly v řadě při vodorovně položené lahvi. Láhev pak po naplnění položíme vodorovně na štěrbinu, kterou vytvoříme roztažením krycích prkének nad hnízdem, nebo si štěrbinu vytvoříme jinak, dle použitého materiálu na stropě. Na propíchaných dírkách budou prosakovat kapičky vody, která bude včelám k dispozici. Tím, že voda bude těsně nad hnízdem, bude ohřívaná. Láhev je možné přikrýt látkou či novinami k zamezení chladnutí. V polském časopise vyčetl a zatím nevyzkoušel: Ing. Jaromír Straka
Co se také vyslechne ve Včelařské prodejně
Omlouvám se za použitý výraz Včelařská prodejna, protože kdo u mne byl, tak ví, že prostor, šíře nabídky a zásobení má k takovému označení daleko, ale přesto jistý počet včelařů ke mně chodí pro základní vybavení. V omezených prostorech s omezenou nabídkou se snažím včelaře nezklamat a uspokojit. Že se nákupy neodehrávají jenom prostým předáním vybraného zboží, ale jako správní včelaři problém prodiskutujeme, vyměníme si názory a problémy správně včelařsky zhodnotíme. A že o různorodé názory není nouze, to již je dáno právě tím, co je nám společné, tedy včelařením. Vědom si toho, že problémem číslo jedna je zdravotní stav včelstev a dnes tedy hlavně varroáza, protože všechny ostatní vážné nemoci včetně toho obávaného moru včelího plodu jsou nějak na varroázu napojené, zavádím hned u prvních zákazníků, kteří na jaře ke mně přijdou, řeč na boj s varroázou. V podstatě tedy na začátku roku zjišťuji připravenost včelařů na použití kyseliny mravenčí během roku. Diskutujeme její použití, shodujeme se v pozorování jejího vlivu na chování včel, což není nic divného pro každého, kdo si ke kyselině čuchl. Příjemné to není, ale působí to likvidačně na varroázu, což je důležité. A tak mě uzemnilo prohlášení jednoho zákazníka, který na mé doporučení včasného použití kyseliny prohlásil: „Strašně to smrdí a já bych to mým včeličkám nemohl udělat.“ Možná použil i jiné zdrobněliny, které měly vyjádřit jeho blízký vztah k těm tvorečkům. A tak jsem se ho zeptal: „Kdyby se stalo a tvůj vnuk si na začátku roku přinesl ze školky vši, což je přirovnání k varroáze hodně trefné, tak bys zůstal klidný a pronesl bys: ,Neboj, Vašíku, Aničko či Pepíčku, na podzim nasadíme lék a vší tě
zbavíme!!!´ Myslím, že nikoliv, ale okamžitě bys letěl do lékárny a sháněl cokoliv, co by vši likvidovalo.“ Ale ke včeličkám, k těm jeho milým tvorečkům, se chová tak, že je nechá celý rok okusovat od varroázy, aniž by jim pomohl, a teprve na podzim aplikuje těm utrápeným a okousaným tvorečkům Gabon či Varidol. Kde zůstala ta jeho zdrobnělinami proklamovaná láska k jeho včeličkám. Vím, včeličkám to příjemné není, okamžitě po vložení kyseliny mizí z dosahu a jasně svoji averzi ke kyselině naznačují, ale já nevkládám kyselinu do úlu se snahou trápit včely smradem, ale pomoci jim zbavit se varroázy. Ani já nechodím s radostí k lékaři s vidinou nepříjemného zákroku rád a někdy to vyžaduje opravdu odvahu. Ale vyžaduje-li to můj zdravotní stav, tak bolest nebolest, musím to podstoupit. A tak si troufám prohlásit, že včeličkám prospějeme více, když je na chvíli vystavíme nepříjemnému smradu, který pomůže zbavit se jim nepříjemného cizopasníka, než když budeme na jejich adresu pronášet líbivé věty. Ing. Jaromír Straka
Včelaření je nebezpečné povolání!
Možná si to většina včelařů neuvědomuje (ale nevčelaři, ti to vědí a znají a podle toho se ke včelám chovají), ale zřejmě si to myslí i Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EUOSHA), která vyhlásila fotografickou soutěž na téma „bezpečné pracoviště“. A právě v této soutěži zvítězil snímek VČELAŘ, viz přiložený obrázek. Co k tomu dodat? Že je dobré, když je včelaření věnována pozornost, že i při práci u včel je vhodné pamatovat na ochranu zdraví, protože i zde zřejmě hrozí poškození zdraví.
Ing. Jaromír Straka
Včely jsou v oblibě, a proto jsou všude!
Že jsou včely dávány jako vzor píle a pracovitosti, se obecně ví, a proto jsou dávány na mnoho znaků. Zřejmě je oceňována i jejich schopnost při stavbě jejich voskového díla – tedy plástu. Opravdu je to dílo hodné obdivu. Jak jinak pochopit módního návrháře, který použil motiv včel na plástu jako ozdobu pro dámskou lodičkovou botu. Buďto se mu tento motiv líbí, nebo to je vášnivý včelař.
Ing. Jaromír Straka
Colony collapse disorder (CCD) – Syndrom mizení včelstev
CCD je jev, při němž z úlu náhle mizí včelí dělnice nebo celá včelstva. I když taková zmizení se v historii chovu včel vyskytovala a byla známa pod různými názvy (nemoc zmizení, jarní vytrácení, májová nemoc, podzimní kolaps apod.), tento syndrom byl znovu pojmenován jako syndrom mizení včelstev koncem roku 2006 v souvislosti s drastickým zvýšením počtu zmizelých včelstev na západě Severní Ameriky. Evropští včelaři pozorovali podobný jev v Belgii, Francii, Holandsku, Řecku, Itálii, Portugalsku a Španělsku a první zprávy přišly také ze Švýcarska a Německa, i když v menší míře, zatímco Northern Ireland Assembly (pozn. překl.: asi včelařská společnost) obdržela zprávy o poklesu větším než 50%. Syndrom mizení včelstev je významný i ekonomicky, protože mnoho zemědělských plodin po celém světě je opylováno včelami. Nedostatek včel v USA zvýšil cenu, kterou farmáři platí za opylovací službu,
až
o 20 %.
Zvýšené užívání neonikotinoidových pesticidů,
jako
je
thiamethoxam, clothianidin a imidacloprid, což jsou nejrozšířenější pesticidy na světě, bylo následováno prudkým zvýšením úhynu včel od roku 2005. V roce 2012 bylo publikováno několik nezávislých studií ukazujících, že
–
neonikotinoidy
postihují
včely
dříve
nezaznamenanými
cestami,
včetně
působení
prostřednictvím prachu, pylů a nektaru, – jedovaté působení sub-nanogramových koncentrací má za následek neschopnost včel vrátit se zpět do úlu, i když okamžitě nehynou, což je primární symptom CCD, – neonikotinoidy přetrvávají v životním prostředí v zavlažovacích systémech a půdě.
Tyto studie připomínají oficiální podrobnou studii, kterou provedl v roce 2013 Evropský úřad pro bezpečnost potravin. Ten uvedl, že neonikotinoidy představují nepřijatelně vysoké riziko pro včely, a do měsíce schválil legislativu, která zakazuje použití některých neonikotinoidů po následující dva roky. Kromě pesticidů může být CCD výsledkem řady faktorů. V roce 2007 některé autority přičítaly tento problém biotickým faktorům, jako jsou roztoči Varroa, paraziti Nosema apis a izraelský virus akutní paralýzy. Mezi další faktory, které přispívají k syndromu mizení včelstev, můžeme počítat stres ze změn životního prostředí, špatnou výživu a kočovné včelaření (pozn. překl.: zřejmě se rozumí kočování většího rozsahu než u nás). Jiná studie z roku 2012 také poukazuje na to, že příčin je více a na jejich seznamu klade pesticidy až za roztoče Varroa, genetické faktory, ztrátu přirozeného prostředí a špatnou výživu.
přeloženo z Wikipedia, the free encyclopedia
Tajemství úlu – 3. část
(Borst, P. L.; American Bee Journal, 2010, č. 7, s. 657 – 660)
Souhrn: Ovlivňují feromony ve včelstvu přímo chování samostatných včel nebo jim „říkají“, jak se mají chovat? Pokouším se zdůvodnit dominanci včelí matky ve včelstvu, ale mezi výzkumníky naprosto nepanuje jednota v názoru na úlohu mateří látky. Nedávno se renomovaný výzkumník Yves le Contes dotázal: „Vytvářejí chemikálie modifikací chování matek základy, které přímo ovlivňují fyziologii dělnic, nebo slouží jako informační signály a tak nepřímo ovlivňují fyziologii dělnic a teprve v závislosti na tom i jejich chování?“ Je to prostředník nebo poselství? Vůně matky není nikdy zřetelnější než tehdy, když říjní trubci vytvoří typickou „kometu“ při pronásledování žádoucí matky, která se dostane do oblasti, kde se shromažďují. Stejně okouzlující je pozorování velikého roje kroužících včel, který rychle vytvoří ústřední těleso velikosti vodního melounu kolem zřetelné skvrny, kde se usadila matka z důvodů, které zná jen ona, o tom není pochyb. Ale může matka opravdu regulovat náladu a práci v úlu jednoduše tak, že vysílá chemické poselství? Za prvé je to těžko představitelné. Ale když použijeme imaginativní skok, uvidíme, že kontaktní tok svěžesti může být připodobněn k prostředí, které je stále plné hudby. Víme, že hudba může pronikavě ovlivňovat naší náladu, ať už nás provokuje nebo uklidňuje. A určitě víme, že hudba se také využívá ke změně psychologie lidí. Uklidňující hudbou posloucháme ve zdvižích, veselou hudbu slyšíme v supermarketech, armádní hudba zní při vojenských přehlídkách a hudba v kostelech nás naladí na chválu Boha.
Řekni to květinou Včely, které nemají orgán jako je naše ucho, kterým by vnímaly zvuky při letu vzduchem, si asi málo dělají ze zvukových vln. Jsou citlivé na vibrace uvnitř úlu, které přijímají svýma nohama. Jsou ale naladěny na vůně uvnitř i vně úlu. Vůně květů je lákají několik mil daleko od úlu nabídkou nektaru a pylu, nabídkou, kterou ale ne vždy splní. Včely se zdají být antagonistické a nepřátelské k pachům zvířat, jako by pot a pach srsti nepatřily do jejich světa. Jejich úhlavní nepřátelé, jako jsou medvědi, skunkové, jezevci a jiní, mají všichni srst a drápy.
Jak vědí všichni včelaři, nejjednodušší cestou, jak získat kontrolu nad úlem, je silně pokouřit dovnitř mezi plásty. Někteří pisatelé se dříve domnívali, že efekt, který to na včely má, spočívá v jejich asociaci kouře s ohněm pralesa, a že to je nutí naplnit si medné volátko a připravit se na opuštění úlu. To je smyšlená představa, fakty nedoložená. Můj názor je, že kouř má intrikující účinek na včely, ale přinejmenším jim znemožňuje to, co je jejich principiálním způsobem organizace, a to feromony.
Změna je kořením života Využití několika různých faktorů v různých dávkách může vyústit v nekonečnou různorodost vůní a nálad. Použijeme-li jako příklad víno, víme, že lidé umějí snadno rozeznat takové komponenty, jako je sladkost, obsah alkoholu, hořkost, kyselost, čerstvost a buket, ale i jemnější vlivy, jako je způsob fermentace nebo věk. Všechno to při jednom naplnění úst. No, někteří lidé to určitě umí. Já rozlišuji různé druhy zmrzliny. Keith Slessor popisuje škálu aromatických společenských signálů. Vypočítává dobře známou banánovou chuť isopentylacelátu, což je poplachový signál pro včely, který je obsažen v jejich jedu. Známe i sedmisložkový feromon Nasomovy žlázy, který včely užívají jako signál „pojďte sem“, včelí pohlavní feromon, s nevysloveným názvem 9-oxo-2-decénová kyselina, je popisován jako vonící po ovoci a mýdle, dále různé estery včetně oleátů, sterátů a palmitátů, které jsou dobře známé jako složky parfémů a kosmetiky. Je nepravděpodobné, že by tak širokou paletu vůní a chutí nevnímaly včely v úlu a že by je neovlivňovaly v různých směrech. Slessor aj. navrhovali název „cestující“ feromony, které se vznášejí kolem v mateří látce, aby se dostaly k vybranému příjemci. Potvrzují, že se „chemická komunikace může vyrovnat nebo i předčit komplexnost lépe známé zvukové a vizuální komunikace obratlovců.
Pojďme na to společně Hmyzí společenství byla po dlouhou dobu považována za ideální, neboť mají vysokou úroveň kooperace a výkonnosti. Ale od té doby, co Darwin vyslovil názor na vývoj pomocí přírodního výběru, mění biologové názor na altruismus. Jestliže přírodní zákony upřednostňují přežití těch nejlépe přizpůsobených, zdálo by se, že dávají přednost samoobslužnému chování a nabízejí jen malou přednost nebo žádnou oběť za odměnu. Když má druh tendenci k samoobsluze, jak může být taková snaha překročena? Řešení se hledalo nejprve ve výběru uvnitř rodu. Obětují-li se jedinci kvůli celému rodu, pak geny pro altruismus mohou být zachovány. Ale Francis Ratnieks vytvořil jiné zdůvodnění. Dělnice a hmyzí společenství nevědomky plní přání královny. Jsou nuceny plnit přání celého společenství místo toho, aby byly samy reprodukčními činiteli. To velmi krásně vysvětluje, co jsme viděli – přítomnost substancí měnících postoje, sebevražedná chování u společenství mravenců, vos i včel, vliv, který zřejmě mají matky nad svými družkami i přesto, že jsou samy velmi zranitelné. Ratnieks a Heikki Helantera otevřeně říkají: „Příklady, teorie i
očividné důkazy objasňují, že mnohá dnešní hmyzí společenství, jako příkladně včelstva, jsou harmonická, protože podléhají sociálnímu nátlaku.“ To, co Forel, Wheeler a bratři Huxleyové tušili, může být dnes potvrzeno chemicky a pomocí evoluční teorie. Úl je „statečný nový svět“, kde dokonalost elity je umožněna úsilím tisíců nesamostatných jedinců, málo ochotných rebelovat proti systému, který jim skýtá obydlí i jídlo. A proč by měli? Není jejich život zasvěcený práci i umírání dobrý? Dali by přednost posadit se na královnin trůn, prožitý jako stroj na vajíčko po celou dobu své existence? A pak – asi je lepší věřit, že každý herec ochotně hraje roli, že harmonická práce celé hmyzí kolonie je živoucím důkazem, že společenství může vskutku prosperovat, když cílem je společné dobro a ne speciální nároky nějaké hrstky. Sarah Kocheová studuje tento problém do velkých detailů a dochází k rozdílné perspektivě. Vysvětluje, že mateří látka účinkuje jako signál matčiny plodnosti a také jako kontrolní mechanismus, který brání vzpouře dělnic a kladení vajíček. Podle jejího názoru je systém chemické komunikace mezi matkou a dělnicemi spíše dialog a ne jednosměrný signál. Její výzkum ukazuje, že mateří látka působí jako přímý signál pro dělnice a že dělnice si ochotně tento signál vynucují. Mnoho autorů zdůrazňuje, že dělnice z tohoto uspořádání profitují. Co ale nezískají, je možnost reprodukce. Tak jsme se podívali na různé způsoby života hmyzu od čistě samotářsky žijících včel až po obrovská včelí společenství o milionech členů. Pro nás včelaře se zdá způsob života včely medonosné naprosto ideální, zvláště když jej srovnáváme s jeho sestřenicemi – včelou květnou a včelou obrovskou. Společenství včely květné jsou příliš slabá a dojímavá, zatímco včela obrovská naopak vytváří společenství obrovská a nelítostně zlá. Včely medonosné se svým sladkým jménem i dispozicí jsou „tak akorát“. Ale pro matku přírodu jsme všichni stejní. Nedívá se na včelu medonosnou jako na vrcholný výkon v této linii, která započala z primitivních vos před milióny let, mnohem déle než věnovala lidskému rodu, a neříká „Toto je ze všech primátů to nejlepší, co jsem vytvořila.“ Ale bylo by špatné nepoukázat na význam evoluce pro vznik takového řádu a komunikace, pro vznik takového systému řádu a komunikace, kteří soupeří s naším v komplexnosti a užitku. Ve své knize „Boisemiotitocs“ píší J. Eder a H. Rembold (nevčelaři): „U mravenců, včel, vos a termitů nedá většina jejich chování smysl, pokud nejsou zapojeni do celkového dvorce sémiotických interakcí mezi jednotlivými členy společenství. Toto impérium členovců drží pohromadě prostřednictvím chemické komunikace. Různé kombinace chemických a dotykových signálů se spojují v mocné atraktanty, kterými se poznávají členové společenství, pro strategie získávání potravy, atp.“ Včela medonosná zřejmě reprezentuje vrchol ,chemického společenství´. Velmi mnoho způsobů chování je regulováno feromotickými signály, které vznikají v různých exokrinních žlázách ať už matky nebo dělnic. Systém kast a z toho vyplývající rozdělení práce ústí v eleganci dorozumívání, která zdůrazňuje úzkou souvislost mezi biosemiotickými strukturami a sociální organizací.“ A Yves le Conte, světoznámý včelařský výzkumník, říká téměř totéž: „Úspěch
hmyzích společenství spočívá v tom, že všichni členové společenství jednají v souladu a jsou dobře organizováni. Základem organizace sociálního hmyzu je sofistikovaný způsob komunikace, jehož centrem je komunikace chemická.“
Tajemství úlu Jednou z hlavních atrakcí včel a tím i včelaření je fakt, že se dostáváme do jiného světa, do jiné reality. Možná, že některá tajemství přírody jsou nám našeptávána. Ale, propána, příroda si svá tajemství hájí a nemůžeme jim důvěřovat. Ale co nás může uklidnit, je, že ať si myslíme, jak jsme chytří, stále bude co poznávat a pravděpodobně budou i záležitosti, které nepoznáme nikdy. Po mnoho let bylo jedno z největších tajemství úlu předváděno přímo na letáku úlu. Většina včelařů potvrzuje, že pozorovala na letáku zvláštní aktivitu včel, kterou pojmenovali „umývání letáku“. V jednom pozdním letním odpoledni mohou být viděny stovky včel pohybujících se na letáku sem a tam s hlavami skloněnými dolů. Udělají několik kroků dopředu a několik nazpět, dotýkají se dřevěného letáku svými tykadly a trvá to celé hodiny. Mnoho včelařů se diví, co to u čerta dělají? Různá nabízená vysvětlení se ale nekryla s tím, co je vidět. Jsou to, jak bych řekl, jen platné dohady. Pilná jako včela, říkají, ale co tak pilně dělá? Někdy to vypadá jako bohoslužba. Vzdávají hold královně? Představte si moje překvapení, když jsem odhalil, co by asi opravdu mohlo být vysvětlením pro toto tajuplné pobíhání po letáku. Byl jsem pohroužen pozdě v noci do čtení, když mi ze stránky vyskočila odpověď. Kniha, kterou jsem četl, se jmenovala „Feromony a chování živočichů“ a autor vysvětloval, jak včela medonosná sdílí mnohé zvyky s „papírovými“ vosami. Tyto vosy evidentně napouštějí papírový materiál hnízda sekrety ze svých zadečků, což dává každému jejich hnízdu charakteristickou vůni. Papírový materiál skutečně snadno absorbuje pachy. A když jsem pozoroval včely na letáku provozující svůj virtuální tanec, zdálo se mi, že velmi pravděpodobně je to to, co ony dělají. Zábavný pohyb jejich malých nožek neodpovídají ničemu víc než šíření nějakého neviditelného nátěru po celé délce letáku, přičemž ho stále kontrolují svými na vůni citlivými tykadly. Jestliže usilovně aplikují vonnou substanci, pak bude brzy celý leták takovým majákem, který svým způsobem říká unaveným létavkám vracejícím se ze snůšky, že zde je domov, sladký domov.
Přeložila: Prof. Sylva KUBIŠOVÁ; OVP 2012, č. 2, str. 159 – 162.
Co se můžeme naučit od divokých včel
(Serge Labesque, Albeille de France, 2010, č. 12, s. 41 – 47)
Souhrn: Autor nabádá současné včelaře k návratu k přírodnímu výběru, tvrdí, že současnou krizi včelařství lze vyřešit tím, že přestaneme včely léčit prostředky veterinární medicíny a matky budeme odchovávat výlučně z místního materiálu a přirozeně oplozovat. Tím se zvedne odolnost včel jako druhu.
Poučení, která nám dávají přírodní roje Od opylujícího hmyzu, zejména od včel, se máme hodně co učit. Bez nich by svět, který nás obklopuje, vypadal úplně jinak. Bez obav také můžeme říct, že bez nich bychom rozhodně nebyli na této zemi, a kdybychom přeci jenom byli, byli bychom úplně jinačí. Včely jsou totiž klíčovým prvkem našeho ekosystému. Právě proto jsme naprosto zodpovědní za chování tohoto živočišného druhu. Vzhledem ke včelařům lze toto pojmout jako chování zdravých včelstev založené na znalosti a respektu biologie včel. Takže abychom poznali včely jako takové, je nutné je pozorovat a chápat jako včely „domácí“, přestože se nejedná o domestikovaný druh. Musíme imperativně respektovat jejich přirozenou divokost.
Přírodní hnízdiště včel Jako příklad přírodních včelích úlů můžeme pozorovat různé dutiny, které si včely upravily pro svou potřebu. Nemělo by nás proto překvapit, že vlastně můžeme sestrojit a použít velice variabilní úly, od těch, které jsou jen jednoduše vykryté košnice, až po úly technicky sofistikované. Když roj vytvoří hnízdo v dutině, okamžitě začne s precizní kontrolou prostředí. Nic není ponecháno náhodě. V úlu, ve kterém to na první pohled může vypadat opravdu chaoticky, je vše dokonale organizováno podle určitého řádu. Ve střední části přírodního úlu se nachází hlavně plodiště. Kolem plodiště a zejména pod ním můžeme pozorovat zásoby potravy – medu. Ještě níže, než je plodiště a zásoby, se nacházejí po velkou část roku oblasti s většími buňkami. Jde o místa expanze, která jsou včelaři často opomíjena. Dutina, často ve stromě, zahrnuje část horní a dolní, která slouží pro blahobyt a zdraví včelích kolonií, které zde sídlí. Jestliže jsou okraje dutiny dobře pokryty propolisem vytvářeným včelami, vršek a spodek zpravidla pokryty nejsou. V krajních částech dutiny (okraje, vršek a spodek) se nachází ztrouchnivělé dřevo, které umožnilo její vznik. Vrch dutiny je tvořen živým dřevem, které funguje jako houba pro permanentní absorpci přebytků vlhkosti. Dno dutiny je včelami navštěvováno jen výjimečně. Můžeme tam najít odpady pocházející z kolonie. Rozkládají se tam a z velké části jsou eliminované různými organismy.
Hladina odpadů se nezvyšuje, protože jak dřevo na dně dutiny kousek po kousku odehnívá, propadá se i hladina odpadů, která by se jinak stále zvyšovala. Velice snadno můžeme pozorovat výraznou hranici mezi posledními buňkami a hladinou odpadů. V určitých periodách se nashromáždí na stěnách dolní části dutiny voda a tím pomáhá rozkládat jak dřevo, tak odpady z úlu.
Dynamika úlu Naše úly jsou jen velice chabou náhradou přírodních úlů ve stromech, protože udržujeme jenom ty části, které nás zajímají – zimní hrozen, plodiště (takže preferujeme samičky) a samozřejmě zásoby medu. Do úlu často zavádíme mřížky mezi plodištěm a medovými zásobami, abychom zabránili průchodu matky tam, kde se nám to nehodí, a hranice plodiště tak byly vymezené. Tedy tyto části úlu jsou pohyblivé. Tím docílíme toho, že nedochází k míšení plodiště a medových zásob, ale oboje se nachází vedle sebe. Na místě limitní zóny mezi hroznem a zásobami tak nacházíme buňky s medem a nektarem, které včely můžou pozřít, přemístit anebo nechat na pokoji. Na další straně nacházíme plodiště a hrozen. Tato zóna kontaktu mezi hroznem a plodištěm je místo, kde se odehrává hlavní rozhodování o pohybu těchto dvou mas. Buňka této okružní oblasti se dostává do pohotovosti, protože je běžné, že včely její obsah pozřely, nebo přemístily. Tím je uklizená a může být použita k dalším účelům. Když do buňky královna naklade vajíčko před tím, než tam včely uloží pyl nebo nektar, plodiště se rozšíří na úkor zásob. V opačném případě jsou tam samozřejmě zásoby, které „získaly prostor“ na úkor plodiště. Tento jednoduchý fenomén je základem dynamiky úlu. Nicméně je důležité, aby stále byly zásoby v kontaktu s plodištěm a hroznem pro zajištění dobrého rozvoje kolonie, jejího zdraví a pro vyhnutí se úhynu kolonie „po přeslici“. Zóny expanze nahoru a dolů umožňují rozrůstání se jak plochy plodiště, tak plochy zásob těmito dvěma směry. Když jsou už všechny zóny expanze obsazené a plodiště se stává přeplněné, ve včelstvu to začne vřít. Kolonie se začne rojit, anebo, méně často, je pak sama hendikepována ve svém dalším vývoji.
Musíme vylepšit naše úly Je vidět, že využitelný objem úlu, organizace a části v něm obsažené jsou pro včely velice důležité. Právě proto je velikou výhodou umísťovat včely do velice dobře konstrukčně vyřešených úlů a správu úlu provádět co nejvíce podobně tomu, jaká je včelám vlastní. Jelikož včely trpí ve vlhkých dutinách, úl musí zajistit eliminaci přebytků vlhkosti. Je potřeba neopomenout, že metabolismus včel je důležitým zdrojem vody, což můžeme pozorovat při určitých podmínkách panujících v úle. Organizace částí úlu, přítomnost místa pro snůšku, úložiště nektaru a pylu stejně tak jako možnost vytvoření zimního hroznu patří k základním podmínkám dobrého a dobře spravovaného úlu. Neexistuje ideální úl. Musíme si uvědomovat
nedostatky a chyby včelařského vybavení, které používáme, a snažit se je korigovat nebo alespoň kompenzovat. Dále na obrázku se můžete podívat na konstrukci úlu, kterou používám já. Jde hlavně o Langstrothovy stojanové úly, které jsem lehce upravil. Všechny složky mého úlu – hlavní části úlu i medníky – mají stejnou velikost a umožňují tak zachovat stejné prostředí na stejné úrovni jako jiné úly. Na strůpku se nacházejí zamřížované ventilační otvory a mřížkované dno je vybaveno šuplíčkem. Medníky i hlavní části úlu obsahují pár dělících desek, které slouží hlavně k ozdravení včelstva. Můžeme také zaznamenat, že použití dělících desek usnadňuje práci s rámky a přináší tak ohromující zjednodušení práce při správě úlů.
Teď se podívejme na to, jak funguje úl vybavený dělícími deskami: Během období zimy teplý a vlhký vzduch stoupá nahoru k včelímu hroznu, zatímco relativně studený vzduch se sráží na stěnách a tím se dostává mezi dělící desky a stěny úlu. Výsledkem je propuštění vzduchu v úle. Vodní pára vzniká jako produkt metabolismu včel, částečně se do úlu dostává ventilačními otvory anebo je zavlečena různými druhy živočichů mezi dělící desky a ke stěnám úlu, na kterých pak může kondenzovat. Dole pod nástavky je krytka, na které se sbírají kondenzované vodní kapky, které by se jinak vysrážely na včelách. Když je v úle sušší klima, je potom lepší jak konzervace, tak i kvalita pylu a medu. Celkově také zaručuje lepší zdraví celé kolonie v zimním období a na jaře; lepší rozvoj kolonie, když přijde jaro, a také celkově snižuje úmrtnost včel. V teplém období přehřátý vzduch, který je v kontaktu se stěnami úlu, stoupá mezi dělící desky a stěny úlu. Pryč se dostává otevřením mřížkovaného strůpku. To umožňuje lepší kontrolu prostředí plodiště a tím snižuje energetické ztráty včel, dále způsobuje lepší zdraví kolonie, protože se tak sníží stresové faktory a včely se mohou naplno věnovat hygieně hnízda namísto toho, aby se snažily udržet vhodnou teplotu v úle. Pokud dojde ke zvýšení produktivity včelstva, můžeme také pozorovat lepší využití plástů. Mřížkované dno úlu umožňuje odpadům ze včelstva, aby jednoduše propadly pryč z úlu. Odpady zůstávají v pohyblivém šuplíku nebo na nepohyblivé desce. Tím je zajištěna přirozená separace plástů od odpadu. Včely tak nejsou nuceny „brodit se ve svých výkalech“, a to opět přispívá k lepšímu zdraví. Pro včelaře je tento spad velice důležitý, protože vypovídá o stavu včelstva, aniž by se musel úl otevírat. Umožnění divoké stavby bez voskové mezistěny s předlisovanými buňkami má více výhod. Plásty jsou konstruovány přesně podle požadavků a potřeb kolonie, a protože neobsahují žádnou mezistěnu, odpadá tak riziko, že vosk, ze kterého je vytvořena, by mohl být kontaminovaný akaricidními látkami nebo rezidui jiných produktů, které by mohly ohrozit jak plod, tak dospělé včely. Zároveň se také snižují výdaje spojené s nákupem voskových mezistěn a samozřejmě čas, který je nutný k zatavení těchto mezistěn. Může se tak teoreticky
snížit cena medu, protože včelař nemusí nakupovat vosk a zároveň je lepší i celkové zdraví včelstva. Toto všechno dokazuje, že se vyplatí udělat pár malých změn, kterými se úl přibližuje funkčnosti přírodní dutiny ve stromě. Z toho těží jak včely, tak včelař.
Variabilní úly Během ročního období se na plástech mění poměry hnízdiště a zásob. Jejich množství mění také jejich pozici v dutině. Podle změn množství jednotlivých složek se řídí rozdělování částí úlu a také se od toho odvíjí základní náplň práce v úlu. Pro předpověď určitých změn množství buněk plodiště můžeme využít poměr plodu zavíčkovaného a zatím nezavíčkovaného, protože je to důležitá indicie pro určení plodnosti a dospívání včelstva na několik týdnů dopředu. Množství plodu a medných zásob je ovlivněné velkým faktorů, jako je snůška, populace úlu, zdravotní stav a výživová kondice, stejně tak jako prostředí. To všechno závisí na včelaři. Tím je myšlena část úlu, dutina, kterou včelař obstaral, způsob, jakým je s ním manipulováno a jakým je řízen a záleží také na stanovišti úlu a jeho prostředí. Všechny manipulace v úlu, jež ho přetvářejí a mění jeho organizaci, prováděné velice často bez respektování potřeb kolonie, mohou mít dalekosáhlé důsledky, které jsou pro včely velmi dramatické. „Jedním z mnoha případů je klíckování matky, lehkomyslná manipulace s rámky, určitý druh výživy a ukládání či odebírání medníků, které nepokryjí potřeby včel.“ Nicméně našim koloniím můžeme pomoci tam, kde je jejich Achillova pata. Takže například v případě nástavků je možné použít taktiku lákání, která umožňuje udržet kontinuitu mezi plodištěm a zásobami v podněcovacích plástech v úle. Tak včely dále pracují na dalších a dalších mednících bez přestávek, což celkově zvyšuje jak akceleraci včelstva, tak jeho produktivitu. Dalším příkladem je inverze struktury celého úlu – obecně velice doporučovaná strategie. Toto umožní odkrytí plodiště, pokud je založené v horní části, což má za následek předejití možného vyrojení. Pokud se ovšem rozhodneme toto praktikovat, aniž bychom vše předem pečlivě zvážili, může se také stát, že tím rozdělíme plodiště a tak zanikne dolní zóna expanze, která je důležitá pro přemísťování medných zásob. Toto se může projevit oslabením kolonie s následnou ztrátou produkce. Lepším řešením je tedy založit do nově přidaných nástavků podněcovací plásty, protože se vyhneme předešlým problémům a zároveň respektujeme potřeby včelstva. Jinými slovy je potřeba ponechat včelám dost volného prostoru k ukládání pylu během léta, aby mohly ukojit svou potřebu připravovat se na přežití zimy. Pokud je v úlu stále nedostatek místa pro expanzi dolů, je možno umístit nástavky pod plodiště a tím místo vytvořit. Stimuluje se tak rozvoj kolonie a zároveň často dojde ke zlepšení zdravotního stavu včelstva. Zároveň zmenšíme rizika úmrtí včelstva během zimy a oddálíme rojení nebo se mu úplně vyhneme. Navíc všechny tyto výhody se zároveň můžou
projevit zvýšenou produkcí. Pokud kolonii začneme podněcovat, musíme zároveň zajistit dost místa pro uskladnění nových zásob anebo dost prostoru pro novou snůšku v případě podání stimulační výživy. Použití mateří mřížky vynucuje přesné hranice plodiště a tím zajišťuje omezenou expanzi do dobře přehledných částí úlu. Pokud dojde k zanášení hnízda v plodišti, může nastat více situací – předčasné vyrojení kolonie, rozvoj kolonie, která zdaleka nemá potenciál, co mívala, anebo částečné snížení produkce kolonie. Pravidelná zdravotní opatření vnitřku úlu pomáhají udržovat kontinuitu mezi plodištěm a rezervními zásobami, což dále pomůže eliminovat veškeré potenciální zájmy včel o rojení a podobně. Nicméně je samozřejmě potřeba akceptovat množství medu, které musí v úlu zůstat čistě pro potřeby včelstva.
Silné kolonie Rozvíjení silných včelstev je možné pouze za předpokladu, že včely mají dostatek volného místa pro vytváření větší plochy plodiště a skladování veškerého nektaru pro přípravu medu, jenž se jim podaří shromáždit. Mezi základní předpoklady produktivních a zdravých včelstev patří silná včelí matka, kterou je v případě slabého včelstva potřeba vyměnit a samozřejmě je také potřeba upřednostňovat přírodně silné kolonie. Pokud chceme mít zdravá a silná včelstva, musíme respektovat biologii jim vlastní. Z tohoto pohledu na věc je období, kdy se v úlu nenachází žádný plod, velice důležité, protože ruší reprodukční cykly varroázy a umožňuje včelám dobře vyčistit plásty. Kolonie, které se zbaví parazitů, mají obrovskou výhodu, hlavně pokud nastane velice mrazivá zima a také během přírodního odchovu matky. Na druhou stranu, pokud se včely vyrojí s novou oplodněnou matkou anebo zima, která stimuluje včely k urychlenému sběru pylu, je v rozporu s tímto principem. Proto je asi lepší umožnit rozdělení včelstva tím, že odchováme matku uměle, než abychom riskovali ztracení nebo úplné vynechání zimního klidu. V období, kdy se včelstvo připravuje na vyrojení, jsou pro odchov matek naprosto nejlepší podmínky, protože v úlu se nachází malý poměr buněk s plodem zavíčkovaným a nezavíčkovaným. Zvýšené množství včel krmiček, které jsou zároveň ve velmi dobré výživové kondici, je takřka zárukou velice kvalitního odchovu matek v těchto podmínkách. Abychom si zajistili zdravé a silné kolonie, musíme zajistit nutričně bohatou a pestrou výživu. Také je nezbytné zajistit souvislost zásob a plodiště.
Příprava včel na zimu je pravděpodobně jedním ze dvou kritických bodů v biologickém cyklu včelstev, druhým je zřejmě období jarního rozmnožování včelstva. Bez pochyb, během tohoto období – mnohem víc než během jakékoliv jiného – je ještě důležitější respektovat přírodní organizaci medových rezerv a nijak nezasahovat do změn v množství plodu a zásob.
Uvědomujeme si, že včelstva, která jsou v úlech relativně úzkých a vysokých, mají lepší možnost využívat pyl a med. To jim umožní vytvořit zcela novou generaci včel, která přinese první jarní snůšku a zároveň posílí rozmnožovací periodu. Pokud silné včelstvo dokáže využít veškeré podporující faktory, jeho eventuelní zkáza může být způsobena už jen obyčejnou nehodou nebo výjimečně nechtěnými vedlejšími účinky např. pesticidů.
Zdraví kolonií Přežití, stejně jako často znamenité zdraví kolonií divokých včel nás může překvapit proto, že nejsou chráněny našimi přípravky proti nemocem a parazitům. Je to jednoduše proto, že jsou neustále podrobovány přírodnímu výběru, a to již po mnoho miliónů let, takže přežily jen ty nejsilnější. Tady je situace nadmíru jasná a je na nás, abychom tyto podmínky pokorně akceptovali: jestli tedy chceme mít silné a odolné kolonie včel, nesmíme přírodní výběr čímkoliv nahrazovat. To znamená, že nesmíme používat jakékoli prostředky proti parazitům a nemocem včel. Můžeme tedy prohlásit, že včelaři, kteří používají chemické prostředky k ošetřování včelstev, ve výsledku oslabují včely jako druh. Ve výsledku to znamená, že umělými prostředky udržujeme při životě včelstva, která by za normálních okolností nepřežila. Tato včelstva pak mohou dále přenášet své geny, přestože by sama nedokázala čelit patologickým faktorům. Ve výsledku tak slábnou také okolní populace včel. Jelikož většina včelařů využívá léčiva, dopad těchto zákroků je dramatický pro celý druh. Je potřeba, abychom nechali vymizet kolonie, které nejsou odolné, a zmnožili ty, které naopak jsou. Toto ovšem vyžaduje opravdu velikou změnu přístupu velikého množství včelařů, protože je potřeba pochopit, že neexistují žádné zázračné látky, a to ani chemické, ani biologické – stejně tak, jako neexistují ideální plemena včel. Také je potřeba akceptovat občasné patogenní prvky v úle, než neustále vymýšlet, jak se jich zbavit. Tím ve výsledku pomáháme přírodnímu výběru včelstev, která jsou odolná. Z tohoto pro včelaře vyplývají veliké výhody. Není potom problém rozeznat kolonie, které nemají vrozenou odolnost a toleranci proti nemocem a parazitům. To umožňuje, aby se projevily čisté linie bez defektních genů, které mají schopnost se rychle přizpůsobovat a také se rychle množit. Jde o trvale udržitelné včelaření, které vychází z přístupu ke včelám a přispívá k dostatku včelařů i včelstev. Ve výsledku mají včely velice dobré mechanismy k udržování svého zdraví. Nesmíme je opomíjet. Radost, když vidíme včely, jak se se vším vypořádají samy, je obrovská. Navíc je potřeba si uvědomit, že produkty včelstva jsou pak tak čisté, jak je to jen možné. I jejich reputace záleží právě na této čistotě. Kdo by si chtěl nasypat organofosfáty a látky jim podobné do vlastní spíže? Nikdo, samozřejmě. Tak proč to děláme našim včelám?
Výběr a šíření včelstev – Genetická diverzita druhu
Přírodní výběr je dílo, které v úlech neexistuje pouze jako nějaký trik patogenních organismů, ale také zahrnuje spoustu dalších environmentálních faktorů. Úspěch a přežití divokých kolonií záleží pouze na jejich čistých kvalitách, na tom, jak jsou schopné přizpůsobit se podmínkám, jimž jsou vystaveny. Přesně toto je důvodem toho, proč se vyskytuje tolik různých druhů včel a každý druh je specializovaný právě na původní místo výskytu. Právě adaptace včel na lokální podmínky je jejich nejlepší trumf v závodu o přežití. Proto je potřeba ochraňovat tyto opravdové kvality lokálních populací včel v měřítku, v jakém zatím ještě existují. Bohužel komercionalizace včelích matek a včel takových způsobem, jakým se to dnes provádí, velice rychle stírá rozdíly, které se tak pracně vyvářely po miliony let evoluce. Přírodní výběr a procesy evoluce samozřejmě stále existují a neúnavně pokračují ve svém díle. Jenomže metody, které teď používáme, jsou pro včely moc rychlé, agresívní a navíc u včelstev způsobují nestabilitu. Genetická různorodost druhu je zárukou jeho přežití. Udržení diverzity druhu, který nás zde zajímá, Apis mellifera (včela medonosná), včela „domácí“, vyžaduje respektování jednotlivých lokálních populací. Takže nakonec, pokud chceme chránit kvalitní genetický materiál včel, musíme chránit lokální populace před zavlečením cizích genů a tím jejich znehodnocení. Proto existuje pouze jediná možnost: chránit naše místní včelstva. Nakonec produkce medu a opylování jsou samostatnou podstatou včelařství. Vlastník úlu, který nechrání svoje včelstva, může být považován za konzumenta včelích produktů, ale určitě ne za včelaře v pravém slova smyslu. Tuto kvalitu adaptace na lokální podmínky nám nemůže zajistit žádný chovatel včelích matek snad kromě toho, který chová původní matky v původních podmínkách a také je pouze lokálně prodává. Chov komerčních matek včel a přemísťování tohoto genetického materiálu je v rozporu s tímto principem, neboť vkládání cizích genů nevratně rozvrací populace a snižuje tak stupeň adaptace na lokální podmínky. Za předpokladu, že ochrana genetické různosměrnosti druhu je nevyhnutelně spjatá s ochranou identity lokálních populací, musíme se vyhnout metodám oslabujícím lokální populace včel a těm, které využívají pokrevní příbuznost. Je proto důležité rozšiřovat naše úly neselektivním způsobem, nechat je se rozmnožovat přirozeně a tím přenášet genetickou informaci na všechny včely, které jsou toho schopné, a také neselektivně zajistit oplodnění matky. Toto je v dosahu všech včelařů – těch, co mají jen jediný úl, i těch, kteří jich mají tisíce. Metody chovu včel jsou velice známy, přesněji řečeno se lehce v odvětví chovu matek. Je potřeba se vyhnout umělé inseminaci matky a jejímu oplození v prostředí, kde je pouze omezené množství trubců. Tímto způsobem můžou včelaři získat velice silná včelstva, která jsou přizpůsobena místním podmínkám; pokud to budete dělat jinak, pouze tím včely oslabíte.
Základní principy „zdravého“ včelaření Uvádím zde nejzákladnější princip, který nám může pomoci vést naši práci s úly: Druh včel, který nazýváme „domácí“, Apis mellifera, je prioritní včelou zastoupenou v našich chovech.Včelaři tak musí být „pastýři“ celého druhu, nikoliv pouze svých vlastních kolonií. Pokud chráníme jenom vlastní včelstva, ve výsledku oslabujeme včely jako druh – a to nechceme; z toho vyplývá, že: Nemusíme léčit včely proti nemocem ani parazitům Musíme používat a šířit jenom lokální včely
Přebudování včelaření, jak ho známe V této kritické epoše pro opylovací hmyz, v období, kde vidíme chátrat a upadat včelstva ve velikém množství, si musí včelaři konečně uvědomit, že jsou za tento úbytek včelstev alespoň částečně odpovědni. Je jasné, že profesionální včelaři nejsou ochotni akceptovat změny, které byly popsány výše. Jenomže nic, ani to, že pro někoho jsou včely zdrojem obživy, nemůže ospravedlnit oslabování druhu, a to hlavně druhu, který je pro náš ekosystém tak významný, jako je včela „domácí“. Jestli chtějí včelaři dále pokračovat ve své tradici, je nezbytné, aby zavedli opatření, která zajistí zdraví včel bez oslabování druhu. Nemyslím tím návrat do minulosti. Je to odkaz pro budoucí generace. Je to ve výsledku předání lepšího prostředí, než jsme dostali my a které, pokud brzy nezměníme naše metody včelaření, se brzy zhroutí. Včely rozhodně musíme chránit. Nic není důležitější, než právě toto. Jestli s tím včelaři nic neudělají, co bude dál?
Přeložila: Tereza VOJTĚCHOVÁ, Odborné včelařské překlady 2013, č. 1, str. 134 – 140.
Včelí plást – orgán superorganismu
(Christ Sacher; Schweizerische Bienen – Zeitung, 2012, č. 3, str. 10 – 12)
Souhrn: plásty slouží nejen pro ukládání zásob a výchovu potomstva, ale i jako komunikační prostředek ve včelstvu. Proto neuvážené zásahy zejména do struktury plodiště jsou spíše škodlivé.
Současně s evolučním vývojem jednotlivých druhů včel se vyvíjel superorganismus jako celek i jeho jednotlivé orgány, k nimž patří i plást. Funkce plástu a jeho význam pro včelaření stojí za hlubší úvahu. V únorovém vydání časopisu Schweizerische Bienen-Zeitung jsem se pokusil nastínit evoluci člověka a včel a jejich setkávání v průběhu evolučního vývoje. Jako výchozí bod evolučního úspěchu včely medonosné jsem popisoval výhody hnízda, zvláště důležitého při obraně proti infekcím. Dalším významným úkolem včelího společenství se stalo vytváření optimálních podmínek pro zakládání plodu, plást proto považujeme za kolébku plodu. Plástem ve smyslu tohoto článku míním plodiště nezávisle na typu úlu. Medníkem se budeme zabývat později v rámci posuzování kvality medu.
Včelí plást jako orgán superorganismu V biologii označujeme slovem orgán specializovanou část těla s vlastní funkcí a vlastní organogenezí (vývoj od zárodku k orgánům). Orgán se skládá u mnohobuněčných živočichů z různých buněk a tkání, celý organismus funguje jako souhra jednotlivých orgánů. Některé orgány jsou skryté uvnitř těla (srdce, plíce, játra nebo ledviny), jiné (například kůže) zase vytvářejí spojení nebo případně oddělení mezi vnitřním a vnějším prostředí lidského organismu a plní přitom různé funkce. Plást je specializovanou součástí včelího superorganismu, tvoří vlastní funkční jednotku s mnoha funkcemi a prošel vlastním vývojem. Splňuje všechna biologická kritéria, která platí pro pojem orgán. Ve svém článku se pokusím popsat vývoj a význam tohoto superorganismu.
Organogeneze plástu Jako orgánový základ plástu můžeme označit osm voskových žláz na břišní straně zadečku dělnic. Voskové šupinky dopravuje včela k ústnímu ústrojí, kde je prohněte a smíchá se sekretem mandibulárních žláz. Včely si vytvářejí materiál pro stavbu plástků samy. Evolucí prošly nejen samotné včely jako druh, ale i jejich jednotlivé tělesné orgány (např. voskové žlázy) a produkty (např. vosk). Stavba plástu začíná nalepováním voskových hrudek na strop, zpočátku bez jakéhokoliv systému. Tyto hrudky pak včely stavitelky vytahují do protáhlého tvaru. Buňky vznikají na různých místech vedle sebe a přesně na sebe navazují. Aby včely při stavbě dodržely kolmý směr, využívají své smyslové orgány, které reagují na zemskou přitažlivost. Vzdálenost mezi plásty je přesně tak velká, aby včely mohly projít zády kolem sebe. Dno buněk je kulovité, stěny tvoří válec, který si včela staví kolem svého těla. Potom zahřívají válcovité buňky na 37 až 40 °C, a tím se vosk vytvaruje do známých geometrických šestibokých útvarů, neboť vosk je stejně jako sklo ve skutečnosti tekutina. Při této teplotě se prudce změní vzájemná posuvnost molekul vosku. Podobně jako při dotyku dvou mýdlových
bublin tvoří i vosk v místě spojení rovnou plochu. Typický vzorek plástu tedy netvoří včely, ale vzniká na základě fyzikálních vlastností nahřátého vosku.
Funkce plástu Plást funguje především jako podpůrný aparát pro superorganismus, srovnatelný s kostrou obratlovců. Buňky slouží také jako „děloha“ a ochrana vyvíjejícího se plodu, plást zajišťuje přežití superorganismu především během studených zimních měsíců. Med a pyl jsou uchovávány v meziskladech, které jsou intenzivně obhospodařovány. Trvalý výkon 20 W potřebný k plodování vytváří včelstvo spalováním cukrů, tedy konzumací medu. Průměrné včelstvo vyprodukuje 300 kg medu ročně. Pro tvorbu bílkovin k odchovu plodu je nutný pyl, kterého včelstvo nasbírá ročně 20 až 30 kg. Sofistikovaná doprava zásob zaručuje nejkratší cestu ke koncovému spotřebiteli. Produkce medu probíhá přímo v místě skladování. Přes plásty si včely také předávají informace. Vlastní „telefonickou linku“ tvoří propolisem zesílený lem horního okraje buněk. Tento systém šíří rovněž vibrace, které vznikají při tanečcích včel pohybem svého zadečku, proto i ve tmě najde včela sběračka včelu tanečnici. Vosk se časem mění a přijímá různé pachy. Tyto změny včely vnímají, pomáhají jim orientovat se v úlu. V neposlední řadě zajišťuje propolisová vrstva antibiotickou ochranu proti choroboplodným zárodkům a infekcím. Souhrnem lze říci, že plást slouží jako podpůrný aparát, ochrana plodu, logistické centrum, komunikační prostředek, orientační pomůcka a ochrana proti infekcím. Tento článek nabízí jen malý přehled funkcí tohoto pozoruhodného orgánu. Kniha Fenomenální včely od Jurgena Tautze (vyšlo i v češtině v nakladatelství Brázda) věnuje stavbě plástu 45 stran. Tato kapitola, jako mnoho ostatních, je čtení napínavé jako detektivka a patří do knihovničky každého včelaře.
Důsledky pro včelařskou praxi Stavba plástu tvoří tedy orgán se specifickými funkcemi, který je tvořen orgánovým základem – včelími voskovými žlázami. Včelstvo nestaví náhodně, nýbrž velmi promyšleně a vyhrazuje každé části tohoto podpůrného aparátu určitou funkci. Cílem je maximálně ekonomické a efektivní využití plástu. Pokud se včelstvo ponechá bez zásahu, bude stavět plásty neustále, pouze se zimní přestávkou. Velikost a objem plástu se nezmenšují. Uchovávané pachy jsou orientační pomůckou ve tmě úlu, vibrace na mřížkové struktuře zesílených lemů buněk předávají informace. Běžná včelařská praxe ale toto vše ignoruje a nezdráhá se na tomto centrálním orgánu superorganismu během včelařského roku provádět různé změny. Včelaři plást zužují, rozšiřují, přemísťují a vyměňují, co se dá, nebo to všechno rozeberou, aby to opět sestavili,
v lepším případě proto, aby vypátrali nemoci, v horším případě jen ze záliby. To vše se děje v klamném dojmu, že včelám pomáhají podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Ve skutečnosti našim včelám bráníme jejich přirozenému konání, a není to v jejich ani v našem zájmu. Ruku na srdce: pokud se trochu zamyslíme nad funkcí tohoto důležitého orgánu a porovnáme ji s tradiční včelařskou praxí, musíme dojít sebekriticky k pochybnostem vůči našemu konání. Chtěl bych proto navrhnout tyto změny běžné praxe, nezávisle na typu úlu: Mladá včelstva budeme vytvářet pomocí přirozených nebo umělých rojů. Zároveň s usazením roje obnovíme plásty, průměrně každé dva až tři roky, v závislosti na vývoji včelstev. Plásty ponecháme v úlu vždy ve stejném pořadí. Stavbu plástů rozšiřujeme mezistěnami, pokud vzroste síla včelstva. Neodstraňujeme nikdy plásty, s výjimkou vkládání trubčiny nebo náhrady rámků. Stavební rámek umožňuje včasné rozpomínání pudu a slouží zároveň jako trubčí plást. Vyvarujeme se výměny plástů mezi včelstvy v rámci jednoho stanoviště. Zásahy do včelstva, například při zjišťování možných chorob plodu nebo kontrole přítomnosti matky, musí být promyšlené a předem připravené, aby zásah trval co nejkratší dobu. Zasahujeme co nejméně, jen pokud je zákrok nezbytně nutný a odůvodněný, například při kontrole možných chorob plodu. Osazováním a vyklízením medníku nesmíme poškodit plodiště. Plodové oddělky vznikají jen při likvidaci včelstva v rojovém pudu. Biovčelaři praktikují tyto změny víceméně již dlouho. Tento způsob ošetřování včelstev je již vyzkoušený, vyžaduje pouze změnu v myšlení. Můžeme ho používat u všech typů úlu. Pro včelaře z něj nevyplývají žádné nevýhody, počtu zásahů do včelstva spíše ubývá. Včely šetří energii a jejich orientační a informační systémy ve tmě úlu se nemusí po každém zásahu znovu obnovovat. Tímto vedením včelstev se podpoří úplně nebo částečně přirozená stavba plástů a zlepší se kvalita koloběhu vosku. Skeptikům radím před paušálním odmítnutím tohoto způsobu vedení včelstev, aby si sami udělali pokus se dvěma nebo třemi včelstvy. Návody získáte v kalendáři práce nebo od včelařských inspektorů.
Přeložila: ing. Jana CRKVOVÁ
Křížovka pro vás Včelař začátečník se ptá svého zkušenějšího kolegy: Jaké kroky musím dělat, když mám příliš divoké a bodavé včely?
Odpověď je v tajence křížovky.
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10 11 12 13 14 15 16
A B C D E
Včelař radí F G H I J
Legenda
Vodorovně: A. Ovoce; bývalý stavební podnik; zkratka německých útočných oddílů; pobídkové citoslovce; představený kláštera. - B. Občanský institut; 1. část tajenky; předložka. C. Anglicky „jezero“; kruhy; hudební stupnice; pracovník na poli. - D. Úklidová firma; stavební prvek; pomůcka horníka; krajská technická komise. - E. Část úst; symetrála. F. Listnatý strom; obránce. - G.Ten i onen; druh tance; mužské jméno; čidlo zraku. H. Severská zvířata; materiál zemské kůry; český spisovatel; lovecký pes. - I. Savec; 2. část tajenky; zápor. - J. Doupě; ženské jméno; interhotel; firma vyrábějící rehabilitační pomůcky; osud.
Svisle: 1. Značka lyží; druh elementární částice. - 2. Podnik v Liberci; Evropská unie; bývalý třebíčský podnik. - 3. Oslovovat třetím pádem jednotného čísla; druh přežvýkavce. 4. Anglicky „hluboký“; pigmentová skvrnka. - 5. Malá řídící tyč; mládě lichokopytníka. 6. Velké zvíře; jedno ze jmen angl. zpěváka Payneho. - 7. Snaha; polynéský nápoj. - 8. Český herec; slitina na magnety. - 9.Mužské jméno domácky; cyklus. - 10. Český básník a spisovatel; obyvatel středomořského ostrova. - 11. Žíravina; evropský poloostrov. - 12. Energetické pole lidského těla; Noemovo plavidlo. - 13. Oháňka; svinovací závěs. 14. Pružinka; bezstarostně žijící člověk. - 15. Trnovník; zvratné zájmeno; stéká po kapkách. 16. Bod; část rostliny.
Vyluštěnou tajenku zašlete do 15. ledna 2014 na adresu: př. ing. Jaroslav Matoušek, Díly IV/ 884, 760 01 Zlín nebo na mailovou adresu
[email protected], případně ji přineste na výroční členskou schůzi 26. ledna 2014. Zde budou dopisy slosovány a tři výherci budou odměněni poukázkami k nákupu včelařských potřeb.
Vyluštění křížovky z minulého čísla
Když v únoru je sníh a led, v létě včely nosí med.
Děkujeme všem osmi luštitelům, kteří odevzdali vyluštěné křížovky, a blahopřejeme vylosovaným výhercům!
Okénko poezie
Uznání
Letošní snůška skončila, včely jsou už doma, dal by se o tom napsat skoro celý román.
Nám však teď stačí (podle našeho poznání) vyslovit dík či aspoň trochu uznání.
Nejprve tedy včelím matičkám, ale též stromům a všem kytičkám.
Proč, to vám řeknu hned, bez nich nebyl by jarní med.
Potom všem včelám, neboť vedly si zdatně, co píle se týká, tak není nad ně.
Uznání může být však ještě více, vzpomeneme-li tvůrce medovice.
Proč, to vám řeknu hned, bez nich nebyl by lesní med.
Ale ať nejsme považováni za hrubce,
nesmíme zapomenout ani na trubce.
M.j. starali se o úlovou náladu, jejich osud je však spíš na baladu.
A že ten letošek byl celkem v pohodě, poděkujme prostě Matce Přírodě.
A jak to bylo letos s námi? Také jsme se přičinili, že, vážení pánové a milé dámy?
Ing. Jaroslav Matoušek
Poděkování Děkujeme tímto Magistrátu města Zlína, odboru životního prostředí a zemědělství, za přízeň naší organizaci a finanční podporu, bez níž bychom velmi těžko mohli zajistit léčení našich včelstev. Tato podpora trvá již spoustu let a jsme za ni velmi vděčni. ZO ČSV Zlín
Milí čtenáři, Vám i Vašim rodinám
přejeme radostné a požehnané prožití Vánoc a v celém novém roce hodně radosti s Vašimi včeličkami!
Zpravodaj zlínských včelařů: vychází 2x ročně. Vydávání schváleno členskou schůzí. Názory přispěvatelů nemusejí odpovídat názorům redakce. Předáno do tisku: listopad 2013. Redakční rada: Andrea a Pavel Šimečkovi, Ing. Evžen Babík, Ing. Pavel Hurta, Ing. Jiří Kalenda, Ing. Jaroslav a Anna Matouškovi, Jan Sousedík. Pro členy ZO ČSV Zlín bezplatné – hrazeno z členských příspěvků. Uzávěrka příštího čísla: 28. února 2014.