Zpravodaj zlínských včelařů

Zpravodaj zlínských včelařů Vydává ZO ČSV Zlín

Číslo 34 – březen 2012

Kontaktní adresa: Javorová 4519, 760 05 Zlín – jednatel ing. arch. Radim Bosák; tel. 575 758 155

Úvodník Úvodník jarního zpravodaje

Dnešní den je spíše ještě zimní; co píši tento úvodník, je 8. března, to znamená, že je MDŽ a měli bychom nosit svým ženám kytičky sněženek, ale sníh padá a to znamená, že se letošní zima ještě nechce zbavit své nadvlády. Letošní zima měla zajímavý průběh. Nejprve mírná, do třech králů po sněhu ani památky, a pak nám pomalu začalo přituhovat. Na Hromnice o hodinu více a taktéž hromniční zimy se i cikáni báli a teprve nám začalo pořádně mrznout. Což nebylo dobré pro mnohá včelstva, neboť již v tuto dobu začala plodovat. Tento průběh zimního období nám prověřil, jak máme kvalitní a silná včelstva, neboť po podzimu, kdy se rozšířily viry a varroáza, proběhla velká loupeživost a slídivost včelstev a plno včelařů nyní nachází prázdné úly a diví se, co se vlastně stalo. V prosinci jsme tu měli nějaké prolety a pak až poslední únorové dny nastal prolet včel. Tuhá zima nám prověřila sílu včelstev a jejich životaschopnost. Nyní už máme první pěkné jarní prolety včelstev, kdy nám včelky začínají nosit pyl a nedočkavci již určitě nahlédli do svých úlů. Výsledky vzorků zimní měli proběhly vcelku uspokojivě na varroázu, ale nesmíme usnout na vavřínech. Dále musíme sledovat a selektovat, jak se tomuto cizopasníkovi daří v našich včelstvech, a být případně připraveni na další léčení při přemnožení. K tomuto tématu byla velmi zajímavá přednáška ing. Leoše Dvorského z Mladé Boleslavi a první část přednášky ing. Květoslava Čermáka, CSc. na únorové seanci na téma varroatolerance.

V naší organizaci připravujeme další osvětu v rámci seancí, přednášek a kurzů pro začínající včelaře a taktéž kurz chovu matek. Připravuje se zájezd, který doufám, že plně obsadíme členy naší základní organizace. Přeji Vám včelařům úspěšný včelařský rok, hodně medu, silná, zdravá a nevyrojená včelstva, psychickou a fyzickou pohodu u včel a taktéž i ve Vašich rodinách, které Vás podporují v této blahodárné činnosti.

Ing. Jiří Kalenda, předseda

Z naší organizace Včelařský kroužek při ZŠ M. Alše ve Zlíně a DDM ASTRA Zlín Včelařský kroužek při ZŠ M. Alše ve Zlíně a DDM ASTRA Zlín pracuje téměř nepřetržitě od roku 2000. O založení kroužku se zasloužil hlavně př. Jaroslav Fianta, který to spolu s tehdejším předsedou př. Pavlem Šimečkem „vyběhal“. Prvními vedoucími byli Miroslav Bábek a Vladimír Kahoun, dále se na práci kroužku podíleli př. Arnošt David a Jaromír Straka a další přátelé včelaři.

Od září 2010 začal kroužek spolupracovat s Domem dětí a mládeže ASTRA Zlín pod vedením Milana Nováka a Terezy Novákové. Tato spolupráce umožnila účast ve včelařském kroužku i dalším zájemcům z jiných zlínských škol. V letošním školním roce má kroužek pět dětí, které se pravidelně schází každou středu ve školní kuchyňce. Začínající včelaři se teoreticky i prakticky seznamují se životem včel, včelími produkty a způsoby chovatelství. V proskleném úlu, umístěném nedaleko školy, mohou pozorovat vývoj a chování včel v průběhu celého roku a praktikovat nově nabyté zkušenosti. V zimním období se učí zpracování vosku a věnují se výrobě svíček nebo různých včelařských potřeb. Další důležitou činností je výroba rámečků a zatavování mezistěn, které jsou využívány pro tvorbu oddělků a osazování nových úlů. Přestože se v kroužku scházejí zatím jen hoši, o vánocích se velké oblibě těšilo pečení a zdobení medových perníků. Ochutnávka proběhla na místě a následně i doma s rodiči, kteří si mohli vánoční recept vyzkoušet osobně.

K oblíbeným činnostem patří zejména ochutnávka vlastního medu, ať na lžičce nebo v dobrém čaji. V listopadu loňského roku patřila k významným událostem účast v medařské soutěži, v níž včelařský kroužek získal cenu za 2. místo v kategorii květový med. Všichni včelaři z kroužku byli na tuto cenu patřičně hrdí.

V letošním roce připravuje vedení kroužku nové stanoviště včelstev, které usnadní práci se včelami a zároveň umožní přístup i dalším dětem, jejich rodičům a ostatním zájemcům z řad veřejnosti. Tyto velké plány závisejí na financích, které se pro kroužek podaří získat. Milan Novák, „historická data“ dopln. redakce

Plány na další období Upozornění – změna místa výborových schůzí Schůze výboru naší ZO ČSV Zlín se od března 2012 budou konat na hotelu Sole. Čas se nemění – první středa v měsíci (kromě července), vždy od 19.00 hodin. Sem mohou členové ZO přicházet vyřizovat vše potřebné. Žádosti o dotace se budou od důvěrníků vybírat 5. 9. 2012 na schůzi výboru. Redakce

Kurzy pro začínající včelaře na Vyhlídce na Lipských pasekách Začínající včelař je velmi často překvapen pestrostí a různorodostí včelaření, neboť v českých zemích platí – co včelař, to vynálezce, kutil a řešitel ideálního úlu. Pro začátečníka je vhodné, aby znal zákonitosti života včel, požadavky na stanoviště a pomůcky pro včelaření i základy ošetřování včelstva. To vše se dozví na kurzu pro začínající včelaře na farmě předsedy ZO Zlín ing. J. Kalendy a nejen to, prakticky si osahá včely a stráví příjemné sobotní dopoledne v pohodovém prostředí. Kurzy pod vedením ing. Jiřího Kalendy a ing. Evžena Babíka probíhají jednou do měsíce od 8.30 h v termínech 7. dubna, 5. května, 2. června, 14. července, 11. srpna, 15. září, 13. října a 10. listopadu 2012. Tématicky navazují na středeční seance zlínských

včelařů, kde jsou témata volena aktuálně a s mírným předstihem, aby poznatky bylo možno ověřit na vlastní včelnici. Na kurzu jsou vítáni i pokročilí včelaři, neboť je zde větší prostor na praktické ukázky a osahání si nových věcí (dubnový kurz bude věnován rozvoji včelstev po zimě, jarnímu a letnímu léčení kyselinou mravenčí a budou zde k dispozici nosiče kyseliny mravenčí). ing. Jiří Kalenda, Lípa 26, 763 11 Zlín, 602 558 994, [email protected]

Pozvánka na zájezd Zveme tímto všechny včelaře naší ZO (a samozřejmě i okolních organizací) na zájezd, který se uskuteční 28. července do Slezské Harty. Tím, kdo nás tam uvítá a předvede nám svůj včelařský provoz, nebude tentokrát včelař, ale premiérově včelařka – o to může být tato exkurze zajímavější. Přítelkyně Alena Vítková je zkušenou včelařkou a určitě nás může v problematice včelaření vzdělat a poučit. Po obědě, který se uskuteční ve Slezské Hartě, si prohlédneme blízkou Kružberskou přehradu. Poté v odpoledních hodinách navštívíme lázně Teplice nad Bečvou a ti, kdo budou mít zájem, si také prohlédnou Zbrašovské aragonitové jeskyně, které leží v těsném sousedství lázní. Odjezd autobusu bude v 7.00 hodin z tradičního místa u „Baťáku“ (v sousedství Domu kultury). Cena zájezdu je 300 Kč, v ceně zájezdu je i oběd. Platí se při přihlášení. Přihlaste se (i se svými manželkami, případně manžely) co nejdříve, poněvadž po naplnění autobusu vás můžu zapsat pouze „pod čáru“ mezi náhradníky. Pavel Šimeček, tel. 737 172 520

Medařská soutěž 2012 Letošní medařská soutěž proběhne na Hotelu Sole ve Zlíně 24. listopadu 2012 od 17.00 hodin a v průběhu hodnocení proběhne přednáška ing. Antonína Přidala, Ph.D., zoddělení včelařství Mendelovy univerzity v Brně. Zároveň budou vylosováni výherci z úspěšných luštitelů naší křížovky. Redakce

Jubilejní 10. včelařská pouť na Svatém Hostýně Sobota 19. května 2012 12.00 zahájení v Jurkovičově sále, blok přednášek – př. Texl, Bajza, Kolínek 19.00 mše sv. za pořadatele, poté koncert chrámové hudby a zpěvu umělkyně Báry Sojkové Neděle 20. května 2012 8.00 otevření infocentra a zahájení stánkového prodeje, koncert Dechové hudby Lidečanky 10.00 řazení slavnostního průvodu u sochy sv. Ambrože, svěcení nových krojů, průvod do baziliky 10.15 slavnostní mše svatá za živé a zemřelé včelaře, celebrovaná arcibiskupem Mons. Janem Graubnerem 12.00 přestávka na oběd v místních restauracích 13.00 přednáška – př. Mirek Zelený „Včelaříme během kalendářního roku“ 14.30 koncert dechové hudby Lidečanka na počest 100. výročí korunovace Panny Marie Hostýnské 18.00 předpokládaný závěr; šťastnou cestu domů! podle informací př. Jana Bajzy z Lidečka napsala Andrea Šimečková

Kde jste mohli být

Medařská soutěž 2011 Loňská medařská soutěž proběhla 26. 11. 2011 od 17.00 hodin v hotelu Sole ve Zlíně. Do medařské soutěže 2011 se přihlásilo 23 včelařů a odevzdalo 16 včelařů celkem 39 vzorků medu. Porota byla pětičlenná ženského osazení a pod patronací přítelkyně Anny Matouškové. Celé soutěži dominoval a vítězem ve všech čtyřech kategoriích se stal Josef Fuksa z Kašavy. Kategorie:

Pastovaný med: 1. Fuksa Josef 2. Švirák Vlastimil 3. Ponížil Petr

Květový med: 1. Fuksa Josef 2. Včelařský kroužek ve Zlíně 3. Barvík Zdeněk

Smíšený med: 1. Fuksa Josef 2. Krpelán Josef 3. Trojna František

Medovicový med: 1. Fuksa Josef 2. Ponížil Petr 3. Trojna František

Letošní medařská soutěž proběhne na Hotelu Sole ve Zlíně 24. listopadu 2012 a v průběhu hodnocení proběhne přednáška ing. Antonína Přidala, Ph.D., z oddělení včelařství Mendelovy univerzity v Brně.

Ing. Jiří Kalenda

Čím to asi bylo? Jako obvykle patří do této části Zpravodaje několik řádek o našem Včelařském plese. Letos opravdu nevím, jak ho zhodnotit. Pokud bych o něm měla psát z pohledu účastníka, byla bych docela spokojená. Milé přivítání dobrou medovinou, příjemně naladění lidé, taneční parket bez tlačenice, pěkně připravená tombola. Z pohledu pořadatele je to však složitější. Přesto, že jsme ples připravovali stejně pečlivě jako v minulých letech, výsledek byl zcela jiný. Ve srovnání s roky minulými byla účast sotva poloviční, takže jsem měla obavy, že proděláme. Příjem ze vstupného nestačil ani na pokrytí nákladů. Oddechla jsem si teprve tehdy, když skvělá parta od tomboly ohlásila, že všechny losy jsou prodané, což znamenalo, že finančně aspoň „nula od nuly pojde“. Těžko říci, čím to bylo. Asi bylo příčin více – krize, špatná nálada mezi lidmi, chřipky, špatné počasí. Možná někomu nevyhovovala hudba – K-band, který jsme měli zamluvený, nám totiž pro nemoc hudebníka odřekl, a tak jsme byli rádi, že nám Zlínská muzika „vytrhla trn z paty“. Přesto si myslím, že při počtu členů, jaký má naše zlínská organizace, bychom měli být schopni zaplnit aspoň 200 míst v sále. Nebo jste toho názoru, že je zbytečné ples pořádat? Podle mne by to byla škoda. Co myslíte vy? Napište do diskuze na našich internetových stránkách (www.vcelari.estranky.cz).

P. S. Zvláštní ocenění patří letos všem, kteří věnovali nebo obstarali dárky do tomboly, „perníkářkám“ z našich řad a těm, kteří tombolu připravili a prodali všechny losy. Letos jste ples podrželi. Díky. Za pořadatele Anna Matoušková

Výzva Je čas uveřejnit výzvu a nečekat, že to udělá někdo za nás, a proto vyzývám všechny včelaře, aby začali chovat rezistentní včely a instalovat do úlů pouze rezistentní kmeny včel

Argumentace: 1.

Máme už dostatek testovaného materiálu, většinou přezkoumaného, a máme včelí kmeny, které nesou geny varroa – rezistence. Taktéž každý včelař ve svém včelíně či včelnici ví, která včelstva jsou více odolná proti kleštíkovi varroa destruktor – to znamená, že tyto včelstva mají už jakýsi určitý stupeň rezistence (nebo tolerance) k infestaci roztoče Varroa.

2.

U testovaných kmenů byly vyvinuty různé způsoby obrany proti kleštíkovi, takže nepochybně mají různé geny, na které byly selektovány a které přispívají k rezistenci. Některé faktory známe: •

Hygienické odstraňování napadených už zavíčkovaných kukel

•

Zvýšený grooming

•

Fyziologická inhibice vývoje roztočů na kuklách

Existuje určitě ještě mnohem více genů, které mají včely a které redukují množství roztočů sužujících včely. 3.

Tyto linie se mohou chovat odlišně od těch, které máme a nechceme se jich zbavit. Pracujeme s tím, co máme!! Jakmile budou včelstva v určitém areálu usazena, bude potřeba určovat vylaďování, aby vznikly lokální kmeny, které budou lépe přizpůsobeny k dané oblasti a poskytnou včelařům snadno ovladatelná produktivní včelstva. Tato lokální selekce bude nevyhnutelná, neboť včelstva, která nebudou přizpůsobena na naše klimatické podmínky, vymřou a zůstanou pouze ta, která jsou rezistentní a mají vlastnosti, které jsou vhodné pro naši oblast.

4.

Včelařské spolky jsou ideální pro ovlivnění myšlení i chování včelařů. Včelaři jsou silně ovlivňováni názory jiných osob, ať už přímo nebo nepřímo.

5.

Je třeba myslet dopředu, vytyčit a nasměrovat program pro zavádění rezistentních matek. Jak to dělat? Je to vskutku jednoduché. Každý spolek by měl mít taktiku, aby všechny matky, které se dostanou na teritorium spolku, byly známého varroa-rezistentního kmene, nebo měly původ v takovém kmeni, který se nachází přímo na území spolku.

Přikloní-li se trh k rezistentním matkám, pářených s rezistentními trubci, úspěšní producenti matek se rychle přeorientují na vyhovění těmto požadavkům. Spolek si musí vybírat chovatele s rezistentním kmenem. Já doufám, že chovatelé mohou nabídnout dostatečně rozdílné rezistentní kmeny, takže celá oblast může být zaplavena různými geny zajišťující rezistenci.

6.

Profesionální, komerční i poloprofesionální včelaři jsou součásti tohoto řešení, a nejsou nutně jen problémem. Tito včelaři mají zájem o rezistenci a protiví se jim používání chemikálií. Každý komerční včelař má zájem na snížení chemického zatížení svých včelstev.

Každý spolek by měl pozvat své profesionální včelaře k diskusi o různých metodách a požadavcích, které mohou využívat k tomu, aby vznikla celá oblast s rezistentními matkami v celé oblasti. Každý z toho bude mít prospěch. Větší včelaři mají naději, že náhradní matky budou mít k dispozici více rezistentních trubců v prostoru, kde se budou pářit. 7.

Můžeme zásobit celou oblast žádoucími trubci, a tak celou oblast kontrolovat. Ovšem – máme také co dělat s neošetřovanými včelstvy v celé oblasti.

A teď si promluvme trochu o biologii. Uvědomme si, že matky i trubci létají až 10 km daleko za účelem páření. Okruh 10 km je pořádný kus krajiny. To znamená, že trubci i matky mohou pokrýt téměř 300 km2 pro své páření, pokud jim to počasí dovolí. Aplikujme si to na území našeho spolku a nakresleme si kružnici kolem celého areálu, kde je nutno zajistit výskyt genetického kmene, který vyžadujeme. Takže spolek nemusí vychovávat pouze včelaře ve svém areálu, ale i kolem jeho hranic. Je to velká výzva!!! Jak to udělat? Tady je předpokládaný postup. V prvním roce by bylo užitečné deklarovat jednu oblast jako „varroa-rezistentní zónu“. Vyznačme si krajinu o rozměrech 10 x 10 km, uveřejněme ji na webu a zašlete místním médiím. Každý včelař obdrží kopii a rozpis, co se spolek snaží dělat a co se očekává od včelaře. Nabídněme volně matky. Ve druhém roce expandujte do celé oblasti nebo krajiny, kterou váš spolek reprezentuje. To by mohla být enormní část skutečné krajiny. Myslím, že to bude trvat několik let, než bude vše ukončeno, ale někdy se musí začít!!! V rámci včelařské organizace je třeba vymezit oblasti, které budou zásobeny jen rezistentními kmeny včel i s programem saturace trubců. Tlak médií i vlastních včelařů „opičit se“ pomůže plnit tento program, takže pravděpodobně vznikne velká část oblasti s rezistentními kmeny včel. Důležité bude uspokojit jak místní malovčelaře, tak stacionární i kočující velkovčelaře. Budeme-li potřebovat medikamenty, tak pouze v případě mimořádných okolností. Zimní ztráty včelstev se stabilizují na průměrných 10 procent, to je úroveň ztrát z předroztočové éry. Bude větší stabilita i ve včelařské komunitě a bude potřeba méně korun na obnovy uhynulých včelstev. Ale více korun bude potřeba na selektované rezistentní kmeny včel a jejich další výběr a ošetřování v našem prostředí. Malovčelaři žijící v těchto oblastech se účastní obchodu s rezistentními matkami, ať jich produkují za sezónu jen pár kusů anebo mnoho set. Tyto matky budou používány do nových oddělků a pro

pozdní výměny matek. Budou-li tyto matky vybírány na rezistenci proti roztočům pečlivě, mohou menší chovatelé matek vyplnit niku s lokálně adaptovaným kmenem, který bude sloužit lokálním včelařům. Spolek nebo velkovčelař jsou podněcováni programem nezávislým na státní správě nebo na vládě a budou se řídit trhem ovládanou snahou potlačit rozšíření roztočů Varroa. Čas pro spolky k uvedení tohoto programu do praxe už nastal, neboť podzim a letošní zima nám ukázala, jak odolné máme včely proti roztočům varroa destruktor. Hlavně pokud jde o vzdělávání včelařů, tak máme ještě možnost o tom mnohé pročíst, prodiskutovat a nechat se proškolit.

V Lípě 8. 3. 2012 ing. Jiří Kalenda

Zprávy ozdravného referenta IV. setkání uživatelů Varroa Monitoring Systému v Brně aneb roztočovi nesvědčí organické kyseliny 8. ledna 2012 proběhlo v Brně již IV. setkání uživatelů Varroa Monitoring Systému (dále VMS), které pořádala Pracovní společnost nástavkových včelařů (PSNV). Čekaly nás odborné přednášky zasvěcené kleštíkovi včelímu a letos poprvé na mezinárodní úrovni, neboť dopolední blok zahájil MVDr. Martin Staroň z Liptovského Hrádku se svou prezentací o aplikaci kyseliny šťavelové sublimací. Vyhodnotil možná rizika kyseliny šťavelové na zdraví včel i včelařů, posoudil náročnost sublimace a poukázal na účinnost kyseliny šťavelové 93 % a nízké náklady. Budoucnost kyseliny šťavelové vidí v zařazení do koncepce ošetřování včelstev v ekologických chovech. V následujícím příspěvku se Ing. Antonín Přidal zaměřil na vliv klimatu (teplota, vlhkost, množství srážek, …) s rychlostí množení kleštíka včelího. Pro naše klima je typické, že vysoké teploty v podletí a na podzim prodlouží plodování včelstev, tím prodlouží období rozmnožování kleštíka včelího a sníží účinnost léčiv. V další přednášce přednesl zkušenosti s kritickou hranicí teploty vzduchu při léčebném odparu kyseliny mravenčí, kdy venkovní teplota nad 30° C poškozuje matku a dělnice, přičemž kritické jsou první 3 dny odpařování kyseliny mravenčí a brzký nástup vysoké teploty v ranních hodinách.

Mgr. Bronislav Gruna popsal svá pozorování z minulých úhynových roků, kde zahrnul sezónní vlivy, místní vlivy a šíření kleštíka mezi včelstvy. Z veterinárního pohledu popsal rok 2011 MVDr. Zdeněk Klíma, zhodnotil lokální úhyny včelstev po celém území ČR s typickými letními a podletními kolapsy včelstev. Dále zhodnotil význam vyšetření zimní měli a jeho smysl. Michal Počuch srovnal podletní léčení gabonem s ošetřením kyselinou mravenčí. Zkušený praktik Jiří Vítámvás, vlastník 150 včelstev, vystoupil s metodou ochrany včelstev pomocí 85% kyseliny mravenčí ověřenou ve velkoprovozu. Jeho cílem je jednoduchá metoda léčení dostupná pro širokou včelařskou veřejnost a uznání metody dlouhodobých odpařovačů kyseliny mravenčí za alternativní léčbu. Nosičem kyseliny jsou rozřezané 2 formidoly na čtvrtiny nebo hobra v igelitovém sáčku, do kterého se před použitím vyřízne otvor pro odpar. Sáček se umístí do krmného otvoru pod víko na jaře, 15. července a po nakrmení. Jakub Dolínek se zaměřil na vedení záznamů na včelnici. Loni v závěru včelaře varoval MVDr. Z. Klíma slovy: „Varroázy bude letos více než dost, neboť populace kleštíka poslední 3 roky stoupá.“ Tato slova se ukázala pravdivá. Připravme se na jarní léčení a na rozchování nejodolnějších včelstev. Změňme naše myšlení a uvědomme si odpovědnost za zdraví svých včel.

Zapsal ing. Evžen Babík, zdravotní referent ZO Zlín

Alternativní vedení včelstev a využití kyseliny mravenčí proti kleštíku včelímu přednesl 4. února 2012 v hotelu Sole ve Zlíně ing. Leoš Dvorský, předseda ZO Mladá Boleslav a člen Republikové rady ČSV. ZO Mladá Boleslav má 110 členů, 1.500 včelstev, 25 důvěrníků, kteří každoročně dostávají matky od včelstev odolnějších na varroázu, vlastní 4 aerosoly a 2 parafinovací kotle. Ing. Dvorský vnímá včelu jako živého tvora, který je včelařovým partnerem. Jeho vzor pro včelaření je přírodní včelstvo, které má předem daný prostor (dutina) a přirozenou potravu po celý rok. Nemá žádné mezistěny, rámky a léky. Přežívá jen vitální včelstvo, přirozeně rozptýlené v přírodě, které má jiné sociální složení včelstva. Nezažívá stresy způsobené člověkem, ale je vystaveno přirozeným škůdcům.

Zásadní pro pochopení včelstva je pravidlo, že prostor, zásoby a síla včelstva jsou spojené nádoby, které spolu úzce souvisí. Tvorbu dlouhověkých včel ovlivňuje výživa plodu (prvopočáteční programování), výživa včel a potřeby včelstva (potrava). Včelstvo v přírodě má plošší plodovou křivku (matka se nevyčerpává), zpravidla včelstva začínají s plodováním dříve a dříve omezují plodování (srpen) podle genetických dispozic a díky lepší výživě jsou včely dlouhověké. Člověkem ošetřovaná včelstva jsou vlivem výživy (cukr), intenzivního ošetřování (vyrušování), malého úlového prostoru ve větším stresu a jsou nucena produkovat větší množství krátkověkých včel na úkor včel dlouhověkých. Ing. Dvorský včelaří s mednou komorou, která představuje nástavek jarního medu celoročně ponechaného ve včelstvu, což odpovídá přibližně 20 kg medu. Největší výhodou jsou dlouhověké včely díky kvalitní výživě, kdykoli připravené na snůšku. Dále je nižší slídivost, ušetřený čas v podletí, úspora za cukr a nižší zimní spotřeba zásob o 30 %. Využití medné komory je včelaření bez cukru při stejných výnosech, pouze první rok dáte vklad medu. Vysvětlil včelařskou poučku: Včely dělají med a med dělá včely. Nejnovější výzkumy na rozluštění lidského genomu zjistily, že lidské zdraví je určeno geny ze 3 %, a proto se vědci zaměřují na otázku výživy a studium proteinů. Co platí u vyšších živočichů, platí i u včely. Kvalitní strava včel (med a pestrá pylová výživa) výrazně ovlivňují imunitu včelstva! Přirozená stavba bez mezistěn umožňuje včelstvu stavbu buněk, které potřebují. Dále vlastní dílo neobsahuje rezidua (zbytky jedů), které oslabují imunitu plodu, dále se získá konkurenční výhoda medu bez reziduí a především se šetří časem i náklady. Je nutno se vyrovnat při skladování panenských souší mimo úl s vyšší křehkostí v zimě a vhodným medometem, který nevylamuje nedostavěné plásty při vytáčení.

Druhou část přednášky věnoval varroáze jako komplexnímu onemocněnívyvolanému roztočem Varroa destruktor (kleštík včelí). Projevuje se zvýšeným výskytem virových onemocnění včel, virových onemocnění včelího plodu a nosemovou nákazou. Rozlišuje varroázu: -

typ A – pouze poškození roztočem Varroa destruktor (V. d.), vznik krátkověkých včel,

-

typ B – roztoč je kombinován s virem deformovaných křídel nebo s nosemou,

-

typ C – kombinace s viry akutní a chronické paralýzy.

Šíření V. d. se děje v časových i prostorových vlnách, zřejmě i podle terénu, mikroklimatu stanoviště, počasí, vzdušné vlhkosti. Časové vlny jsou v rozmezí 2 – 5 let. Velký vliv šíření na stanovištích přisuzuje zalétávání, kdy studie dokazují, že se zalétne 30 % včel. Dalšími vlivy je rojivost, včelařova zootechnika, infekční tlak, zdravotní stav, kvalita díla. V letošním roce bychom měli dbát na včasnost a účinnost léčby a na schopnosti včelstva vzdorovat varroáze (to nejlepší se ukáže v tvrdých podmínkách)! Ing. Dvorský pracuje s hypotézou, že V. d. kopíruje svým vývojem vývojovou fázi včel včetně rozmnožování se (rojení). Na jaře je více samiček ve foretické fázi (nachází se na včelách). V době rojení se líhnou menší samičky a expandují na včelách do prostoru programově, aby zachovaly druh. S nástupem většího odchovu dlouhověkých generací včel, bohatší bílkovinnou výživou plodu, se začnou líhnout tlusté, vitální zakladatelky. Jejich úkolem by mohlo být přežití přes zimu, ale i další šíření do prostoru. V přírodě roztoč jako parazit nedevastuje svého hostitele, jen my včelaři mu vytváříme ideální podmínky (rozplodování při krmení na zimu).

Diagnostika z přirozeného spadu: 1. v červnu denní spad 2 samičky nejsou pro zdravé včelstvo problém, ale v roce bohatém na viry nastane kolaps včelstva za 6 – 8 týdnů, 2. objevení první poškozené včely virem deformovaných křídel – značí přechod varoázy do typu B, kdy vypadne jedna generace, rozpadne se soudržnost včel, včely nepečují o matku a o plod, nastává loupež a konec (je možno odléčit dlouhodobým odpařovačem kyseliny mravenčí a poté vyměnit matku od nadějných včelstev), 3. objevení 1,5 mm velkých zakladatelek značí problém.

Kdy je nejlépe bojovat proti Varroa destruktor: 1. když je nejzranitelnější (je na včelách, krátce po vyběhnutí z buňky), 2. když to včelstvu nejméně škodí (včelstvo je v kondici, není ve snůšce a nevychovává ve větším množství dlouhověké včely).

Biologické ošetřování proti Varroa destruktor:

1. tvorba oddělků a omlazování jimi neživotaschopných včelstev – není pravda, že dodáte geneticky jiné roztoče, na svém stanovišti máte stejný genofond, ale získáte mladou matku a pomocí heterózního efektu po spojení oddělku se včelstvem se zvýší teplota, aktivita včel a grooming, tedy prostředí, které nesvědčí roztoči, 2. varroapasti z trubčích plástů jsou vhodné na jaře a provedené na celém stanovišti, ale nedoporučuje je z důvodu, že tímto vyloučíme odolné geny přeživších trubců (kterým roztoč nevoněl).

Přednosti ošetření kyselinou mravenčí (KM) – nezanechává žádná rezidua ve vosku ani v medu, nezávislost na distribuci léků, žádná rezistence Varroa destruktor, vysoká účinnost a působí i proti nosematóze.

Metodika léčení KM: 1. jarní ošetření 14 dní po prvním proletu, dlouhodobý odpařovač ob rámek s plodem nebo nad plod, 180 ml 65 % KM (Nassenheider, Mitte Gone, …), 2. po vytáčení řepky (snůšková přestávka) krátkodobý odpařovač Formidol – 40 ml 85 % KM, houbička 60 – 80 ml 65 % KM, pivní tácek 15 ml 65 % KM (lépe 2 – 3 ks), … , možno po každém vytáčení i 3krát, 3. letní ošetření počátek srpna i dříve dle spadu V. d. – červenec 5 samiček a více, červen a září 3 samičky a více, 360 ml 65 % KM (Nassen., MG, …).

Uzavřít varroadna, očka a po léčení 3 týdny nevytáčet (odvětrání KM).

Ing. Dvorský upozornil, že po studeném a deštivém létě nás čeká nosematické jaro. Nejlépe včelkám pomůžeme jarní léčbou kyselinou mravenčí! Proto vás jménem výboru zvu na březnovou seanci ve středu 28. 3. 2012 na hotelu Sole, kterou věnujeme problematice jarního ošetření kyselinou mravenčí. Pro funkcionáře a zájemce o funkce pořádáme „Seminář organizačního zabezpečení léčení včel se zvláštním zaměřením na varroázu a mor včelího plodu“v sobotu 31. 3. 2012 v Horákově mlýně. A protože opakování je matka moudrosti, detailně i s praktickými ukázkami vše zopakujeme na kurzu pro začátečníky v sobotu 7. 4. 2012 na Vyhlídce na Lipských pasekách.

Příjemnou inspiraci a úspěšnou včelařskou sezónou přejí ing. J. Kalenda a ing. E. Babík

Alternativní vedení včelstev a využití kyseliny mravenčí proti kleštíku včelímu Pro znalce a přemýšlivé včelaře předkládám náročnou odbornou část přednášky ing. Leoše Dvorského ze 4. února 2012 v hotelu Sole ve Zlíně.

Varroatolerantní (VT) včelstva ve světě mají rozličné mechanismy obrany proti roztoči Varroa destruktor (V.d.) a je jim nápomocno i klima. Dobrý obranný pud jim zaručuje jeden vysoce specializovaný mechanismus (zkrácení vývoje dělnic a trubců uapis melifera monticola, je možný i u kraňky, …) nebo několik vzájemně se doplňujících mechanismů (u včely východní apis cerana, …).

Za nejvíce perspektivní považuje grooming – sebeočišťování (poškozování V.d. kusadly včel, vynášení z úlů, shazování na podložku, …), kdy stačí nakousnout nohu a roztoč vykrvácí (hemolymfa hmyzu se na vzduchu nesráží jako krev vyšších živočichů). Běžně probíhá dvakrát v roce, na jaře má menší účinnost a vysoce účinný je na podzim. Toho využívá ing. Dvorský při jarním ošetření kyselinou mravenčí a při podzimním spojování (výměna matky) produkčního včelstva s oddělkem. Přednosti grooming: -

jsou jím nadána téměř všechna včelstva,

-

je přirozený a účinný,

-

působí již na začátku napadení včelstva,

-

dobře se rozpoznává a dobře se na něj selektuje,

-

někdy stačí jen 30% poškození populace V.d. k překlenutí slabého místa ve vývoji včelstva (musí následovat další VT vlastnosti).

Odstraňování napadeného plodu (VSH), je další mechanismus VT, kdy včely vyklidí z buňky larvu napadenou V.d. a tím přeruší jeho rozmnožování. Z jednoho pohledu se jedná o plýtvání energií, ale z druhé strany včely odstraňují citlivý genofond, což je žádoucí u trubců, nositelů genetické informace pro budoucí potomstvo. VSH: -

hůře se vybírá i selektuje a vytváří metodika,

-

je potřeba až 80% účinek,

-

považuje jej za záchrannou brzdu.

Další obranné mechanizmy včelstev: -

atraktivita plodu,

-

zkrácení vývojového cyklu včely,

-

dobrý orientační smysl,

-

schopnost plodových přestávek,

-

vhodný plodový rytmus (délka i tvar),

-

velikost buněk,

-

hygiena díla (ve výkalech V.d. se nachází velké množství virů, …),

-

…

Jak vybírat v praxi aneb některé vlastnosti (markery)varroatolerantního (VT) včelstva: -

dobrá obrana česna,

-

nízký sklon k rojení,

-

dobrá stavba díla (jako projev vitality a pro Varroa destruktor nepříznivé vysoké teploty při stavbě díla),

-

dobré hospodářské vlastnosti,

-

schopnost vyklízet larvy napadené V.d. (VSH),

-

vysoce vyvinutý čich a dobrý čistící pud,

-

výrazně vyvinutý grooming,

-

plodový rytmus vhodný pro danou oblast (přednostně krátký a plynulý),

-

schopnost omezit množství V.d. v průběhu roku,

-

ucelené a uzavřené plodové hnízdo,

-

matka má velmi silný mateřský feromon a je dlouhověká,

-

odolnost proti virům a nosematóze,

-

dobrý orientační smysl (malé zalétávání).

Výše uvedené ing. Dvorský shrnuje do složitých hodnotících tabulek (využívá kaskádovitě uspořádané testy vitality) a VT má jednoduchý výstup – 10 bodovou hodnotuvarroatolerance včelstva. Číselnou hodnotu: 1 má včelstvo nevyžadující ošetření léčivy, 2 včelstvo léčené 1-krát za 4 roky, 3 včelstvo léčené 1-krát za 3 roky, 4 včelstvo léčené 1-krát za 2 roky, 5 včelstvo léčené 1-krát za 1 rok, měl by to být minimální požadavek na včelstvo! … 10 včelstvo léčené dle stávající oficiální metodiky.

Tady se pokládá otázka – léčíme nebo šlechtíme kleštíka? Po 30 letech marného boje s kleštíkem je odpověď jasná. Přemýšliví včelaři musí přiznat, že se kleštík včelí přizpůsobil našemu ošetřování včelstev a dokáže je šikovně využít ve svůj prospěch. My včelaři bychom měli přehodnotit zažité a pro nás pohodlné ošetřování včelstev a přednostně rozchovávat odolná a zdravá včelstva. K dosažení výše uvedeného nám předkládá ing. L. Dvorský varroatolerantní metodu ošetřování včelstev: -

respektovat přirozené vlastnosti včelstva (grooming, plodový rytmus),

-

umožnit včelstvu stavět přirozené dílo alespoň na středních 3-4 plástech nástavků (urychlení vývoje, ztížení vývoje V.d.),

-

k léčení používat jen lehce odbouratelné látky k omezení populace V.d. v obdobích, kdy je to nejúčinnější a pro včely nejsnáze zvládnutelné (časné jaro, po vytočení, podletí),

-

pouze cílené léčení ve vazbě na plodový rytmus (kdy je léčení nejúčinnější),

-

využívat kmeny, linie včel, které mají přirozené VT sklony a odolnost vůči virům (včelstva nepadají na V.d., ale převážně na viry!),

-

dát včelstvu možnost přirozeně se rozvinout a ukázat jeho vlastnosti v plné míře s minimem zásahů (vliv atraktantů a dalších mechanizmů omezování V.d.),

-

omezovat přirozené šíření V.d. (stanoviště, rozmístění včelstev, cílené léčení, pozor na plodovou přestávku, mikroklima),

-

zajišťovat pravidelnou obměnu včelstev pomocí oddělků, smetenců (mladá včelstva),

-

převzít zodpovědnost člověka za selekci a napomáhat jí, zavést stupnici VT,

-

léčit biologickým ošetřováním (oddělky, varroapasti).

Na závěr poukazuji na webové stránky ing. L. Dvorského, kde je možno dostudovat podrobnosti a položit případné dotazy: dvorsky.leos.sweb.cz ing. Evžen Babík, [email protected]

Host na včelařské seanci Seance zlínských včelařů 29. 2. 2012 tematicky navázala na přednášku ing. Leoše Dvorského a pozvaný přední včelařský odborník a šlechtitel ing. Květoslav Čermáknás seznámil s jeho praxí v rozpoznávání varroatolerantních včelstev na vlastní včelnici, dále jak od nadějných matek nejlépe rozchovat a bezpečně přidat mladé matičky. Závěr věnoval ožehavému tématu – cesty a bariéry šíření moru včelího plodu. Varroatolerance (VT) je soužití parazita kleštíka včelího s jeho hostitelem včelou medonosnou bez výrazných hospodářských ztrát. Základem je znalost biologie roztoče. Zde je pár důležitých poznatků: -

samička Varroa destruktor (V.d.) pobývá v době plodování 2-20 dnů mimo plod a v zimě se nachází na zadečku mezi tergity včely (toto je její slabé místo),

-

samička V.d. prodělá za svůj život průměrně 2,4 rozmnožovací cykly na plodu,

-

úspěšně dokončí vývoj na trubčí kukle 2,2 životaschopných samiček a na dělničí 1,5

-

denní nárůst populace samiček V.d. v době plodování je 2,1%,

-

-

během sezóny se znásobí počet samiček V.d. 12-krát a více (závislost na délce plodování, velká důležitost počátečních stavů samiček V.d.), trubčí plod je napaden 6 – 12-krát více než dělničí.

Co brzdí množení roztoče:

1. klima (suché a teplé roky), 2. nemoci plodu (vir deformovaných křídel, pytlíčkovitý plod, mor včelího plodu, zvápenatění), 3. plodnost včelstva (plodnější včelstva mají více roztočů), 4. kratší doba plodování, 5. velikost včelstva (malé včelstvo = méně plodu = méně V.d.), 6. grooming – sebeočišťování

-

nadaná včelstva za pár minut po vniknutí V.d. do úlu mu odlámou nohy, promáčknou krunýř nebo vynášejí roztoče ven z úlu,

-

naše včelstva mají nízké % groomingu, do 10% (obtížná selekce),

-

nízká dědivost,

7. zkrácení periody zavíčkovaného plodu, 8. prodloužení fonetické doby (delší pobyt na včelách)

-

hormonální působení, princip dosud neobjasněn,

-

vede ke zpomalení reprodukce a vystavuje V.d. dalším ohrožením,

9. neúspěšná reprodukce, 10. Varroa-senzitivní hygiena (VSH)

-

souvisí s neúspěšností reprodukce V.d. na plodu,

-

stačí úspěšnost přes 50%

-

v USA a v Německu mají včelstva s úspěšností až 95%,

-

nemožnost V.d. se přizpůsobit.

Ing. Květoslav Čermák měří VT pomocí hygienického testu, velikosti jednoroční populace V.d. a odhadem rychlosti růstu populace V.d. (z přirozeného spadu nebo ze vzorkování). Nadějné matky doporučuje nejjednodušeji rozchovat dle slovenské metody, kdy se část včelstva dočasně osiří v medníku. Ometou se včely a medník se vystrojí nejméně 2 zásobními plásty, 2 plásty se zavíčkovaným plodem a 2 plásty s otevřeným plodem. Na plodiště se položí mateří mřížka, přes kterou se z plodiště nasají mladušky, stará matka zůstane v plodišti.

Po obsazení mladuškami se medník položí bokem na síťované dno a za 2 hodiny vložíme přelarvenou sérii matečných misek doprostřed mezi otevřený plod. Dobré je nastříkat trochu vody do krycí souše. Druhý den kontrolujeme úspěšnost přijetí a vrátíme medník zpět na včelstvo na mateří mřížku. Popřípadě znovu přelarvíme. Desátý den zužitkujeme matečníky na tvorbu plodových oddělků. Je možno použít i otevřený matečník 2. den nebo po zavíčkování matečníku 5. den. Na přidávání matek do včelstva používá polskou klícku se 2 komůrkami na krmivo. Pracuje na principu, že se včely 2. den prokoušou k matce přes menší krmnou komůrku, roznesou její feromon po včelstvu a matičku vyvedou až 3. den přes větší komůrku s širším vstupním otvorem. Tím se docílí postupné seznámení s matkou a její jistější přijetí. Je možno krmné komůrky s krmivem nechat 2 dny zavřené. Přidávací klícka se vloží vodorovně do rozšířené rámkové uličky a zapře se z boku horními loučkami rámků! Opatrně sleduje chování včel k matce a kladení kontroluje až 6. den po vysvobození z klícky. Nerozebírá včelstvo a nekontroluje nouzové matečníky. Přelarvuje na kapku zředěné mateří kašičky vodou 1:1 a upřednostňuje umělé misky. Vybírá co nejmladší larvičky (do 1,5 dne stáří), které podebírá úzkou lžičkou tak, aby jí přesahovaly oba konce pro lepší vložení larvičky do misky. Nutno pracovat s dostatečným osvětlením, ale prudký sluneční svit larvičku usmrcuje.

Mor včelího plodu (MVP) je bakteriální onemocnění včelího plodu, kdy velmi odolné spory vyklíčí v žaludku nejmladších larvičky a postupně ji rozloží v typický příškvar. Nejvíce se MVP šíří vyloupením nemocného včelstva (v podletí i na velké vzdálenosti), převozem nemocného včelstva, nakažených úlů a plástů. Včelstva se umí účinně bránit, ale rozhodující je infekční tlak. Základní bariérou je dobrý čistící pud, kdy nakažená larva je vynesena z úlu a nestihnou se vyvinout spory. Dospělé včely ve svém medném váčku přefiltrují z potravy většinu spor a přes výkalový váček je odstraní z úlu. Také včelí larvy při napadení produkují imunopeptid abaecin, který ničí spory. Platí, že různá včelstva jsou různě nadaná. Níže klinika na fotce M. Palečka z J. Hradce.

Co můžete dělat pro snížení nebezpečí propuknutí MVP do klinického stadia •

Udržujte na svém včelíně/včelnici po celý rok dostatečně silná včelstva, v dobré kondici, dobře živená – nechte jim v plástech část jejich medu, dbejte o pylovou snůšku.

•

Udržujte hygienu úlů a plástů, vyměňujte co nejvíce díla za nové stavbou na mezistěnách, staré plásty vyřaďte. Prázdné rámky a úly před dalším osazením očistěte a vydesinfikujte.

•

Vyměňte matky za matky prošlechtěné na výborný čistící pud, např. matky kmene Vigor.

•

Ošetřujte důkladně včelstva proti roztoči Varroa d., tím zároveň snížíte působení virů ve včelstvech a zabráníte tak poklesu obranyschopnosti včelstev proti MVP. Evžen Babík

Zvládnutí moru včelího plodu i kleštíka včelího podmiňuje chov nadějných a vitálních matek, proto si teoreticky chov matek zopakujeme na březnové seanci a přímo v praxi si jej můžete vyzkoušet na kurzu na Vyhlídce v sobotu 5. 5. 2012 s možností odnést si přelarvený matečník od kmene Vigor (částečně VT a s výborným čistícím pudem) domů a odchovat si kvalitní mladé včelstvo.

RV ČSV, OO ČSV a spřátelené organizace Mendelova společnost pro včelařský výzkum Mendelova společnost pro včelařský výzkum, o.s. (MSVV), se sídlem v Brně, byla založena v únoru 2011. Společnost sdružuje pracovníky univerzit, dalších institucí a pokrokové chovatele včel, kteří se hlásí k odkazu kněze J. G. Mendela, objevitele podstaty dědičnosti a výtečného včelaře. Společnost se chce podílet na rozvoji včelařství a prioritou je hledání a ověřování alternativních metod chovu včel. Jde hlavně o minimalizaci používání léčiv proti parazitickému roztoči Varroa destruktor s cílem jejich úplného vysazení. V té souvislosti započaly práce na vyhledávání varroatolerantních včelstev na území ČR, jejich chovu a selekci. Toliko ze stanov společnosti.

Zlínští včelaři byli na 1. konferenci MSVV, která proběhla 15. 10. 2011 v Brně v muzeu Gregora Mendela. Zakládající členové, přední včelařští odborníci, zde přednesli

referáty o biologii včel a kleštíka, varroatoleranci a úspěšném šlechtění ve světě, imunitě a výživě včel. Autoři je postupně zveřejňují v časopise Moderní včelař. Evžen Babík, Jiří Kalenda

Proč jsem odstoupil z výboru okresní organizace Z mého pohledu zde existovaly 2 názorové skupiny. Jedna se zaměřila převážně na propagaci svazu a okresu. Druhá více na práci základních organizací a na zdravé včely. První skupina plně plnila nařízení vyšších orgánů, kdežto druhá zkoušela včelařinu samostatně rozvíjet. Namísto vzájemné spolupráce a respektu došlo k vyhrocení emocí a nepochopení. Proto odstoupil pokladník, jednatelka a já. Dalším důvodem bylo přetížení klíčových funkcionářů a z toho plynoucích chyb a honění termínů. Papírování stále přibývá, v dobrovolné organizaci a v čestných funkcích, to mi říká, že je něco špatně. Za sebe mohu popsat příklad léčení Gabonem, kdy soukromá firma (výzkumný ústav), aby mohla prodat svůj produkt (Gabon), tak mu zákazník zdarma udělá studii účinnosti a funkcionáři jim vše sumarizují a předkládají na stříbrném podnosu. Z pohledu loňského roku Gabon nejenže přišel pozdě, ale i selhal. Příklad z praxe – 19. července 2011 na 1 stanovišti dochází po vydatné snůšce ke kolapsu prvních včelstev na varroázu, lépe řečeno na viry, kterým otevřel cestu kleštík včelí. Nejvíc napadené včelstvo se zrušilo, ostatním se odebraly medníky a dostaly Formidol natvrdo (vytažený z obalu v prostoru 3 nástavků), nic jiného nebylo po ruce. Druhý den se sehnal Gabon a začalo se krmit. Gabon srazil roztoče, ale ne viry, a nevrátil dlouhověkost poškozeným včelám, navíc zatíženým zpracováním cukru. Výsledek – 3 včelstva vyloupena při krmení, 3 po fumigaci, další 3 opustila úl v zimě, 3 slaboši a 3 normálně silná včelstva. Stejný pohled na včelstvo na jiném stanovišti 31. července 2011. Nasazení dlouhodobých odpařovačů kyseliny mravenčí. Včelstvo se neruší. Reaguje vysokým spadem kleštíka, poškozených mladušek a vytrhaného poškozeného plodu. Zde kyselina zvládla i viry (nabudila čistící pud). Včelstvo bezproblémově zimuje. Pomohlo mu, že nemuselo zpracovávat cukr (zimuje na vlastním medu) a částečná varroatolerance včelstva. Na stanovišti 1 včelstvo opustilo úl v lednu (postupně se vytratilo), další 2 sypou více mrtvolek. Zde kyselina mravenčí loni zachránila včelstva a dala čas na výměnu matek za nadějné, varroatolerantní.

I z těchto důvodů zlínská organizace vyhlásila rok 2012 za rok kyseliny mravenčí. Přes důvěrníky a otevřené včelaře ji chceme více rozšířit při ošetřování včelstev. Navštivte naše seance a kurzy. Zapojte se také!

bývalý zdravotní referent OO ing. Evžen Babík, ZO Zlín

Nápady, potřehy, zajímavosti, ohlasy... Možnosti výskytu škodlivých látek ve včelích produktech Včely přicházejí do kontaktu prakticky se všemi složkami prostředí – půdou, vodou a vzduchem (obr. 1.), do úlů si přinášejí materiály (voda, pyl, nektar, propolis), které zde uskladňují. Včela je schopná tyto materiály snášet z plochy až 30 km2 od úlu, v závislosti na dostupnosti potravy. Vyskytnou-li se škodlivé látky v prostředí, v němž se včela pohybuje, je pravděpodobné, že se mohou jejich účinky projevit na včelách, jejich vývoji nebo ovlivnit významně kvalitu včelích produktů. Míra negativních účinků pak dána fyzikálně-chemickými vlastnostmi dané škodliviny. Obsah těchto látek ve včelích produktech závisí obvykle na několika faktorech: druhu ošetřovaných zemědělsky významných rostlin opylovaných včelami, koncentraci škodlivých látek v půdě a vodě, a v neposlední řadě koncentraci imisí (prachové částice, aerosoly, atp.) v prostředí, ve kterém se včela pohybuje. Protože je tělo včel pokryto chloupky, na kterých se zachytávají látky, s nimiž přišly včely do kontaktu, mohou se tyto látky dostat přímo nebo nepřímo do včelích produktů. Člověk některé z těchto produktů konzumuje jako potraviny (např. med a pyl) nebo je dále využívá v různých průmyslových odvětvích (vosk, mateří kašička, apod.), a tak přítomnost škodlivých látek může představovat vážné ohrožení lidského zdraví. Obr. 1. Faktory působící na včelstvo a jeho produktivitu.

Toto je jeden z důvodů, proč se řada vědeckých pracovišť po celém světě již více než 40 let zabývá sledováním škodlivých látek ve včelách a v jejich produktech. Výsledky výzkumů pak obvykle vedou k zavedení přísných limitních hodnot zakotvených v legislativě. V české legislativě lze najít rozdělení škodlivých látek do dvou skupin: rizikové prvky (především kovy: As, Al, Be, Cd, Co, Cr, Cu, F, Fe, Hg, Mo, Ni, Pb, Sn, V, Zn) a rizikové látky (pesticidy, polycyklické aromatické uhlovodíky a další perzistentní organické sloučeniny). Jelikož některé včelí produkty patří mezi potraviny nebo potravinové suroviny,

jsou limity škodlivých látek posuzovány podle vyhlášky MZ č. 305/2004 Sb. a podle nařízení EU 1881/2006/ES, 470/2009/ES, 37/2010/ES a 396/2005/ES. Zdroje škodlivých látek v prostředí mohou být přirozeného původu (pochody zvětrávání hornin a minerálů v půdě) nebo antropogenního původu (vznikly lidskou činností), přičemž v současnosti převládají zdroje antropogenní. Mezi hlavní antropogenní zdroje patří exhalace z průmyslové činnosti, doprava, zemědělství a lesnictví. Minoritními zdroji jsou pozůstatky z minulosti (zbytková rezidua) v přírodě nerozložitelných chemických látek, jako jsou např. DDT, polychlorované bifenyly a další látky, které jsou více než 40 let v EU zakázány. V současnosti jsou z pohledu včelaře nejvíce problematické škodlivé látky pocházející ze zemědělské a lesnické činnosti. Mezi tyto látky řadíme především různé přípravky na ochranu rostlin (pesticidy) a léčiva (jak veterinární, tak lidská), přičemž první zmínku o použití těchto látek můžeme najít v odborné literatuře okolo roku 1940. Většina úhynů včel v důsledku aplikace pesticidů bývá zapříčiněna nedodržením bezpečnostních pokynů, aplikací v nevhodnou dobu při ošetření kvetoucích rostlin a porostů, úletem postřiku na necílové rostliny, rozkvětem ošetřené kultury nebo plevelných rostlin v době trvání reziduální toxicity, předávkováním přípravku nebo kontaminací vodního zdroje využívaného včelami. V roce 2010 se Hardstone a Scott pokusili zhodnotit, ke které skupině insekticidů je včela medonosná více citlivá v porovnání s ostatním hmyzem. Zjistili, že ve skupině karbamátů byla nejvyšší citlivost na bendiocarb, ve skupině nikotinoidů byla zvýšená citlivost na nikotin, imidacloprid a dinotefuran. U organofosfátů byla citlivost včel velmi variabilní (nejvyšší byla u forátu a methyl-azinfosu). U pyretroidů byla zjištěna nejvyšší citlivost na pyrethrin, a z ostatních studovaných látek byla nalezena nejvyšší citlivost u spinosadu. Jiným zdrojem škodlivých látek mohou být sami včelaři, kteří používají akaricidy (někdy označované jako miticidy nebo varroacidy) pro hubení cizopasného roztoče kleštíka zhoubného (Varroa destructor). Druhou skupinou látek, která je aplikována včelaři mimo ČR, jsou léčiva (antibiotika) využívaná při léčení nákaz, např. moru včelího plodu. Účinné látky (kumafos, diazinon, amitraz, fluvalinát nebo pyretroidy) obsažené v komerčních přípravcích samy o sobě nemusí představovat ohrožení zdraví včelstev, při dodržení bezpečnostních pokynů při jejich aplikaci ve vhodnou dobu. Nicméně, nesystémová snaha chránit včely současně před kleštíkem a nákazami, může mít zcela nečekané důsledky, o čemž se přesvědčili například chovatelé včel v USA. V krátkodobém horizontu se účinky látek používaných v boji s nemocemi včel projevovaly na první pohled jako pozitivní. Nicméně, řada těchto látek je rozpustná v tucích a při jejich dlouhodobém používání zůstávaly velmi malé koncentrace ve včelím vosku a v tělech včel. V tomto případě si kleštík zhoubný (Varroa destructor) přivyká postupnému zvyšování koncentrace „léčiva“ a vytvoří si do určité míry toleranci nebo v horším případě úplnou rezistenci k těmto látkám.

V druhém případě je třeba brát v potaz, že ve vosku se může vyskytnout několik škodlivých látek současně. Vosk bývá po dlouhou dobu v kontaktu s medem, a tak mohou tyto látky difundovat (migrovat) do medu nebo mateří kašičky. Přestože tyto látky mohou být přítomny ve velmi nízkých koncentracích, může vzájemnými interakcemi dojít k zesílení jejich toxického účinku na včely, což se projeví poruchami ve vývojových stádiích včel nebo ovlivní celkovou kondici a produktivitu včelstva. V obou případech však výskyt těchto látek ve včelích produktech představuje významné ohrožení kvality včelích produktů, potažmo přímé ohrožení lidského zdraví, jsou-li tyto produkty potravinami. Proto by měli mít včelaři (nejen začátečníci) na paměti několik zásad: -

pečlivě vybírat stanoviště, kde budou včelstva umístěna,

-

sledovat, jaké látky se používají při pěstování a ošetřování zemědělských plodin v okolí stanoviště,

-

ošetřování včelstev provádět ve správnou dobu a používat jen doporučené dávkování léčiv,

-

vyhnout se používání přípravků zanechávajících rezidua ve včelích produktech.

Ing. Roman Slavík Ph.D., Ústav inženýrství ochrany životního prostředí, Fakulta technologická, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, nám. T. G. Masaryka 275, 762 72 Zlín Ing. Markéta Julinová Ph.D., Centrum polymerních systémů, Ústav inženýrství ochrany životního prostředí, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, nám. T. G. Masaryka 5555, 760 01 Zlín

O jednom malém, ale možná důležitém, zlepšení včelařského rámečku Znají to všichni včelaři, nebo se s tím jistě setkali. Celý čas, co včelařím, a je to již hodně let, se rámečky sbíjejí podle vrchního obrázku. Je to dáno tím, že se kupují takto připravené přířezy, tedy dolní loučka svojí délkou přesahuje boční loučky, a tudíž spodní hřebíčky se přibíjejí ve svislém směru. Když se takto sbitý rámeček vloží do úlu, tak se stává, že spodní loučku včely přitmelí a včelař, když vytahuje takto přitmelený rámeček směrem nahoru, tak může dojít, a často také dochází, k vytažení spodních hřebíčků a tím porušení rámečku a eventuelně včelího díla.

Řešení je jednoduché, ale bohužel mimo možností včelaře. Stačí, aby spodní loučka byla kratší a vešla svojí délkou mezi boční loučky. Pak hřebíčky zatloukáme ve vodorovné poloze a vytahování hřebíčků je značně ztížené. Boční loučky ale samozřejmě musí být o tloušťku spodní loučky delší. Přemýšlel jsem, proč se přířezy prodávají podle prvního obrázku, a jediné vysvětlení mám ve známé konzervativnosti včelařů. Pokud se včelařilo v zadem přístupných úlech, tak tento problém se nevyskytoval, vznikl až s nástupem úlů horem přístupných. Ale to je již také hodně dávno! To se již včelaři mohli dávno ozvat! Pokud někdo chcete vyzkoušet takto nařezané přířezy, tak je to možné. Podařilo se mi přesvědčit výrobce, aby mi takto připravené přířezy vyrobil. Jsou tedy u mě ke koupení. Budu rád, když někdo vyzkouší a pak sdělí, jak se tento malý, ale podle mne důležitý zlepšovák osvědčil. Ing. Jaromír Straka

Nejlepší důkaz o kvalitě medu Vloni o Vánocích jsem se setkal s medem zřejmě nejvyšší kvality a také s důkazem o jeho hodnocení. Co se stalo? Na Vánoce přijely domů všechny děti, tedy tři, a na snídani jsem na stůl dal sklenici medu, kterou jsem dostal od Jožky Košárka z Hrobic. On totiž věděl, že nemám včely, a tak mně věnoval sklenici medu. Chvíli doma ležela a k použití přišla právě na Vánoce. A pak přišlo to překvapení. Košárkův med všem tak strašně chutnal, že to u mě až vzbudilo podezření. Ochutnal jsem ho tedy také a opravdu: konzistence výborná, chuť zajímavá, barva správně medová! A ten důkaz? Celá kilogramová sklenice zmizela během svátků. Při každé snídani byla po ní sháňka a viděl jsem, že i během dne byla navštěvována a med jen tak ochutnáván bez chleba, bez čaje. A tak jsem si uvědomil! Ve Zlíně včelaři pořádají během roku několik přednášek. Co kdyby pozvali Košárka z Hrobic, aby jim udělal přednášku, jak dělat výborný med! Musí na to mít nějaký „fígl“, jenom včelami či květenou na Hrobicích to být nemůže. Zřejmě celoživotní zkušenost a znalost dělá divy, a to by si Košárek neměl nechávat pro sebe!! A jak ho znám, tak svoje zkušenosti jistě rád předá! Ing. Jaromír Straka

Pastovaný med získává oblibu, ale … Proč ty tečky? Protože to má i své problémy.

Poslyšte příběh skutečně ze života, ač se bude zdát vymyšlený. Byl jsem svědkem následující scénky. Stál jsem u pokladny v supermarketu, přede mnou paní s vyloženým nákupem na pásu. Mezi vyloženým zbožím měla i kilogramovou sklenici s bíložlutým obsahem. Když pokladní vzala sklenici do ruky se snahou ji započítat, tak se paní zeptala: „Prosím vás, ten pastovaný med stojí stejně jako obyčejný med?“ Pokladní se zarazila a překvapené paní opáčila: „Jaký pastovaný med?“ „No ten, co držíte v ruce,“ odpověděla paní. „Ale to je zelí,“ zněla odpověď pokladní. A tak se rozproudila debata, ve které zákaznice vysvětlovala, že sklenici vzala na paletě s medem, a protože byla bílá, tak si myslela, že to je pastovaný med. Pokladní zase vysvětlovala, že to tam asi nějaký zákazník odložil, když si rozmyslel nákup zelí. Historka úsměvná, záměna celkem pochopitelná, protože med i zelí byly ve stejných sklenicích, navíc pro zákazníka na místě, kde je vystavený med. Celá situace je ale zajímavá tím, že zákaznice znala pastovaný med, chtěla ho koupit a zřejmě byla i ochotna za něho zaplatit více – nebo méně, když se ptala? To už se nedovíme, protože zelí vrátila. Ing. Jaromír Straka

Něco pro sběratele kuriozit Snad by se hodilo dát to jako hádanku: co to je? Na všech předmětech na obrázcích je znázorněno něco, co by mohlo mít něco společného se včelařstvím, alespoň podle obrázků na tom zobrazených. Ale co je na obrázcích znázorněno, by asi mnoha včelařům (hlavně těm mladším) nic neříkalo!! Jsou to totiž náprstky! I po tomto vysvětlení by asi mnoho včelařů kroutilo hlavou. Náprstek byl v dobách, kdy se šilo hlavně ručně, návlek na prst, který ho měl chránit před popícháním jehlou. Zhotovovaný byl buď z kovu nebo z porcelánu. Snad že tvarem připomínal úl, tedy košnici, tak se zdobil včelařskými motivy. Sbírka takových „včelařských“ náprstků je předvedena na přiložených obrázcích. Ing. Jaromír Straka

Nové krmítko pro včely Protože otázka vhodného krmítka pro včely je stále předmětem vášnivých debat mezi včelaři, navrhl a vyrobil člen zlínské organizace př. Andrej Kocan krmítko, které splňuje požadavky na jednoduchost obsluhy, snadné pozorování obsahu bez vyrušování od včel, jednoduché doplňování bez nebezpečí kontaktu se včelami a snadné vkládání a odstraňování krmítka z prostoru úlu.

Krmítko sestává z cca pětilitrového boxu, prodávaného k ukládání potravin. Vnitřní prostor boxu je rozdělen přepážkou na dvě poloviny a ta polovina, která je přístupná včelám, je vyplněna plovoucími předměty pro zabránění topení včel. Tato část je pro včely přístupná k boxu přistavěným „komínkem“, který se jednoduchým pohybem naplněného boxu – krmítka mezi vodícími lištami nasune nad otvor ve strůpku, přičemž zároveň odsune plexisklo, a tak otevře přístup včelám do krmítka. Celé krmítko je včelotěsně uzavřeno, a proto nedochází ke kontaktu se včelami. Do přístupového komínku je možno zavěsit gabonové pásky a tím zajistit vnášení léčivé látky do včelstva. Krmítko má již jednu úspěšnou sezonu za sebou a je třeba říci, že s dobrými výsledky. Krmítko bylo předváděné na výroční členské schůzi v lednu 2012. Pro ty, kteří na schůzi nebyli: bližší informace je možné získat na tel. 739 903 630 (autor Andrej Kocan). Ing. Jaromír Straka – Zlín, [email protected]

První pomoc při bodnutí Žihadlo po vbodnutí zůstává živým orgánem, který stále pracuje. Bodla žihadla asi ještě minutu zavrtávají stále hlouběji do rány žihadlo, které pomocí vratizoubků stále pevněji drží v pokožce. Přitom se jed z jedového váčku postupně přečerpává do rány. Čím déle je žihadlo v ráně, tím větší jsou následky. Proto je velmi důležité žihadlo z rány rychle odstranit – nejlépe, dokud se ještě neoddělilo od těla včely. Pokud žihadlo zůstane v ráně, ihned je odstraňte vyškrábnutím nehtem, obráceným nožem, pinzetou apod.

Zásady první pomoci při bodnutí včelou Pokud se nejedná o alergika a žihadlo není v jazyku, v ústech nebo v rohovce oka, pak stačí šetrně seškrábnout žihadlo, a to tak, abychom nezmáčkli jedový váček na konci žihadla a nevyprázdnili jeho obsah do rány. Místo vpichu neutralizujeme potřením cibulí, čpavkem, medem (vhodné je použít přípravek Fenistil gel, který jednak zneutralizuje včelí jed, ale zároveň i tlumí svědění i tvorbu otoku), na ránu přiložíme studený obklad (tím se sníží prokrvení a zpomalí se další reakce). Postiženému se má podat dostatek tekutin a umožnit odpočinek. Důležité je kontrolovat, zda nedochází k otoku, který by ohrozil dýchání. V takových případech je nezbytná rychlá lékařská pomoc. Většinou dojde pouze k zarudnutí kůže, jejímu svědění a otoku v místě vpichu. Tato kožní reakce může být někdy poměrně rozsáhlá – až do velikosti plochy, kterou pokryjí dvě mužské dlaně. Pokud se tato reakce odehrává jen v okolí vpichu, nejde o alergickou reakci i při jejím značném rozsahu (do popisované velikosti dvou mužských dlaní).

Alergii na včelí žihadlo nebo včelí jed je nutno prokázat kožními testy. Pokud se alergie prokáže, je nutné postiženého vybavit průkazem alergika a léky pro nezbytnou první pomoc.

Pokud žihadla způsobí těžko snesitelné svědění (dochází k tomu občas pravděpodobně tehdy, když včela žihadlem zasáhne nervovou dráhu), zná lidová zkušenost (pro dospělé) účinný lék: skleničku rumu nebo jiného silného alkoholického nápoje. Svědění zmizí během několika vteřin.

Zásady první pomoci u alergické reakce na včelí bodnutí jsou tyto: Snažíme se rychle seškrábnutím odstranit žihadlo, postiženého odvedeme do klidné místnosti a uložíme. Místo vpichu po potření Fenistil gelem chladíme studeným obkladem. Je-li bodnutí na končetině, můžeme zatáhnout paži nebo stehno širším pruhem látky nad ranou asi na 5 minut. Potom podáme základní léky proti vzniku alergické reakce. Jde-li o dospělou osobu, podáme jednu tabletu Zyrtecu a jednu tabletu Medrolu (pozor, nezaměňte jej s Medrinem!), kterou pacient může déle cumlat. Potom přivoláme lékařskou pomoc. Postiženého neponecháváme o samotě, stále jej sledujeme. Naše jednání by mělo být klidné, rozhodné, beze stop paniky. Jestliže jde o dítě do 10-ti let, postupujeme stejně, jen dávky léků volíme poloviční. Pokud jsme se drželi tohoto doporučení, udělali jsme pro postiženého vše, co je v silách předlékařské první pomoci. Není chybou, jestliže léky podáme tam, kde si nejsme jisti, zda jde o alergika, případně postižený dostal žihadlo poprvé a jeho jednání má hysterické rysy.

Fenistil gel lze bez receptu koupit v každé lékárně, je vhodný i na reakce po štípnutí komárem, vosou, ale i na bolestivé spáleniny po sluníčku a podobně. Na Zyrtec a jemu podobné léky (např. Zodac nebo Claritine) nepotřebujete lékařský recept, na Medroljiž ano. dodal Josef Košárek (zapsáno podle přednášky MUDr. Texla na Svatém Hostýně 2011)

Děti dostaly chuť na med, zničily dvacet včelích úlů Dvě děti a jejich mladistvý kamarád zničili v Rohatci na Hodonínsku dvě desítky včelích úlů. Malí vandalové policistům řekli, že dostali chuť na med. Zničením úlů a usmrcením včelstev způsobili škodu přibližně za třicet tisíc korun. Případ se odehrál loni na začátku prosince. "Místní včelař a majitel úlů našel dvacítku příbytků včel shozených z podstavců a poničených na zemi. Navíc došlo k úhynu včelstev," popsal policejní mluvčí Petr Zámečník. Policisté začali ihned zjišťovat, kdo má vandalský čin na svědomí. Podezření nejprve padlo na místní mládež, nakonec se ale v hledáčku strážců zákona ocitla trojice chlapců. Všichni tři se přiznali a popsali, co se toho dne odehrálo. "Když přišli na místo, kde stály úly, napadlo je ochutnat med. Proto začali shazovat úly na zem a napáchali takovou škodu," uvedl Zámečník.

Policisté jednání mladých vandalů kvalifikovali jako trestný čin poškození cizí věci. Vzhledem k jejich věku nebudou dva chlapci stíháni vůbec, jejich starší kumpán vyvázne s mírnějším trestem. V krajním případě mu hrozí půl roku vězení. Převzato z MF Dnes, leden 2012, dodal ing. Jaromír Straka

Vyluštění křížovky z minulého čísla Přijde spokojený včelař po prohlídce úlů za manželkou do chaty a říká: „Letos je docela dobrá snůška.“ Manželka na to: „Ty máš pořád jenom ty včely, ale víš, jak dlouho už jsme si nikam nevyrazili?“ Odpověď včelaře: „Zítra to roztočíme, drahoušku!“

Děkujeme všem 11 luštitelům, kteří odevzdali vyluštěné křížovky, a blahopřejeme vylosovaným výhercům!

Okénko poezie Včelař a jeho pět smyslů

Viděl jsem plástve plné medu, však básnit o nich nedovedu.

Slyšel jsem bzukot v korunách stromů a neměl jsem co dodat k tomu.

Když jsem však chutnal čerstvý med, na tu chuť pěl bych ódu hned.

Ba i můj čich si přišel na své nad vůní z úlů člověk žasne.

Ale co hmat, mne napadlo, a vtom jsem dostal žihadlo.

Ing. Jaroslav Matoušek

Včelka Zlatý paprsek sluníčka polechtá včelku na líčka. „Vstávej, má milá včeličko, vždyť už je ráno, raníčko!“ Vyletí včelka z pelíšku, posnídá nektar z kalíšku. Zahradou, sadem poletí, tu cestičku zná zpaměti. Nikdy se venku neztratí, s plnou mošnou se navrátí. A v úlu? Co tam? Kdo to ví?! Slaďounký med nám vyrobí. Jak tak létá za nektarem, pro stromy je velkým darem, vždyť hrušky, třešně, jablíčka nám opylila včelička. Monika Matúšová

Poděkování Děkujeme tímto Magistrátu města Zlína, odboru životního prostředí a zemědělství, za přízeň naší organizaci a finanční podporu, bez níž bychom velmi těžko mohli zajistit léčení našich včelstev. Tato podpora trvá již spoustu let a jsme za ni velmi vděčni. ZO ČSV Zlín

Milí čtenáři, přejeme Vám i Vašim rodinám šťastné prožití velikonočních svátků a hodně radosti s Vašimi včeličkami v celé této sezóně

Zpravodaj zlínských včelařů: vychází 2x ročně.

Vydávání schváleno členskou schůzí. Názory přispěvatelů nemusejí odpovídat názorům redakce. Předáno do tisku: březen 2012.

Redakční rada: Andrea a Pavel Šimečkovi, Ing. Evžen Babík, Ing. Pavel Hurta, Ing. Jiří Kalenda, Ing. Jaroslav a Anna Matouškovi, Jan Sousedík. Pro členy ZO ČSV Zlín bezplatné – hrazeno z členských příspěvků. Uzávěrka příštího čísla: 31. října 2012.