Zpravodaj zlínských včelařů

Zpravodaj zlínských včelařů Vydává ZO ČSV Zlín

Číslo 35 – prosinec 2012

Kontaktní adresa: Javorová 4519, 760 05 Zlín – jednatel ing. arch. Radim Bosák; tel. 575 758 155

Úvodník

Úvodník podzimního zpravodaje

Milí přátelé, včelařky a včelaři!

Je tady začátek listopadu, těsně před uzávěrkou našeho podzimního zpravodaje. První náznak zimy se již přihlásil a nyní nastává dušičkové počasí. V dolinách a v údolích mlhy a ve vyšších polohách pěkné počasí, samozřejmě střídající se s podzimními plískanicemi. Jak vlastně vypadala ta naše letošní sezóna. Po včelařské stránce nic moc. Medem jsme většinou neoplývali a kdo nějaký vytočil, tak si ho určitě považuje, že jeho včelky mu daly nějakou drobnou odměnu za celoroční starání o včelstva. Velmi suché a teplé léto tomu napomohlo. Ve spolkové činnosti pokračovaly tradiční seance zlínských včelařů na hotelu SOLE, účastnili jsme se Dne země na náměstí před radnicí v měsíci dubnu, kterou organizuje statutární město Zlín, odbor životního prostředí. Velmi slušně fungovaly kurzy pro začínající včelaře, uskutečnil se zájezd k přítelkyni Vítkové do Čermné ve Slezsku a další akce pořádané členy výboru. Na zimní období, to je od listopadu do března, jsme připravili vzdělávací soubor přednášek našich předních odborníků v oboru včelařství. Jde nám především o to, aby naši včelaři byli odborníci po odborné i po teoretické stránce. Přeji vám a vašim rodinám do nastávajícího adventního času, vánočních svátků a příchodu nového roku 2013 hodně zdraví, pohody a mnoho šťastných chvil u vašich kamarádek včeliček v celém roce 2013.

2. 11. 2012

ing. Jiří

Kalenda, předseda ZO ČSV ve Zlíně

Z naší organizace

Seznam jubilantů naší organizace v roce 2013 Přítel

Miroslav Kučera, Zlín – Jižní Svahy

Datum narození

17. 9. 1953

Jubileum

60 let

Jiří Olšan, Jaroslavice

27. 3. 1948

65 let

Luděk Maděra, Zlín

12. 4. 1943

70 let

Ing. Jiří Skácilík, Zlín – Dukelská

14. 5. 1943

70 let

Vítězslav Holub, Zlín

18. 9. 1943

70 let

Jan Musil, Zlín – Letná

23. 10. 1943

70 let

Mgr. Josef Vaculík, Bohuslavice

6. 11. 1943

Antonín Mlčoch, Štípa Josef Vavruša, Bohuslavice Josef Slováček, Zlín Václav Kučera, Hvozdná

Alois Steidl, Želechovice František Adamík, Racková

70 let

1. 5. 1938

75 let

17. 6. 1938

75 let

3. 7. 1938

75 let

28. 9. 1938

75 let

3. 6. 1933

80 let

2. 11. 1933

80 let

Miroslav Mišurec, Zlín – Podhoří

2. 12. 1933

80 let

Arnošt David, Zlín – Louky

19. 9. 1928

85 let

Všem jubilantům srdečně gratulujeme!

Plány na další období - pozvánky pro vás

10. 11. 2012

kurz – medové pečivo

17. 11. 2012

Medařská soutěž 2012; přednáška – ing. Antonín Přidal, Ph.D.

8. 12. 2012 15. 12. 2012

kurz – medové pečivo přednáška – ing. Pavel Cimala

Plán činnosti na rok 2013

2. 1. 2013

schůze výboru ZO ČSV Zlín (Hotel Sole)

5. 1. 2013

kurz – medové pečivo

12. 1. 2013

přednáška – ing. Květoslav Čermák, CSc.

13. 1. 2013

kurz – medové pečivo

19. 1. 2013

kurz – začínající včelaři

19. 1. 2013

Včelařský ples – hotel Moskva

27. 1. 2013

Výroční členská schůze U Barcuchů od 9:00 hodin

30. 1. 2013

seance

6. 2. 2013

schůze výboru

9. 2. 2013

přednáška – ing. Leoš Dvorský

16. 2. 2013

kurz – začínající včelaři

27. 2. 2013

seance

6. 3. 2013

schůze výboru

9. 3. 2013

kurz – začínající včelaři

16. 3. 2013

přednáška – MVDr. Zdeněk Klíma

23. 3. 2013

důvěrníci – Horákův mlýn

27. 3. 2013

seance

3. 4. 2013

schůze výboru

7. 4. 2013

Akademie – Beseda Otrokovice

13. 4. 2013

kurz – začínající včelaři

20. 4. 2013

Den Země

24. 4. 2013

seance

1. 5. 2013

schůze výboru

11. 5. 2013

kurz – začínající včelaři

18. 5. 2013

včelařská pouť – Svatý Hostýn

19. 5. 2013

včelařská pouť – Svatý Hostýn

29. 5. 2013

seance

5. 6. 2013

schůze výboru

8. 6. 2013

kurz – začínající včelaři

26. 6. 2013

seance

27. 7. 2013

včelařský zájezd

7. 8. 2013

schůze výboru

28. 8. 2013

výjezdní seance

4. 9. 2013

schůze výboru

14. 9. 2013

kurz – začínající včelaři

25. 9. 2013

seance

2. 10. 2013

schůze výboru

12. 10. 2013

kurz – začínající včelaři

30. 10. 2013

seance

6. 11. 2013

schůze výboru

9. 11. 2013

kurz – začínající včelaři

23. 11. 2013

Medařská soutěž 2013

27. 11. 2013

seance

4. 12. 2013

schůze výboru

7. 12. 2013

kurz – začínající včelaři

… a první termín roku 2014

18. 1. 2014

Včelařský ples – Hotel Moskva

Prosíme, abyste si přepsali včas všechny akce do svého kalendáře – a sledujte www stránky! Středeční setkání zlínských včelařů – „seance“

Dovolujeme si pozvat zlínské a spřátelené včelaře na vzdělávací posezení zlínských včelařů. Přednášky povede předseda zlínské organizace ing. Jiří Kalenda a ku pomoci mu budou zkušení praktici Pavel Šimeček, Jaroslav Hába, Evžen Babík a přizvaní včelařští odborníci.

Sejdeme se na hotelu Sole (bývalá Družba) ve Zlíně každou poslední středuv měsíci, v 18 hod. zimního času a v 19 hod. letního času.

Každá seance bude mít 3 body: 1. včelařské dění od předchozí seance 2. aktuální nosné téma s diskuzí, 3. pozvání na budoucí včelařské akce.

Očekáváme vaše vlastní přínosné příspěvky, přívětivou diskuzi a těšíme se na vás.

Přehled seancí na rok 2013:

Příprava na včelařskou sezónu. Studuj a plánuj!

30. leden 2013 -

nejnovější směry v léčení včelstev, význam nemoci (škůdce)

-

odběr měli v novém světle, čtení z podložky.

27. únor 2013 -

včela jako indikátor zdravého životního prostředí

-

rezidua v medu, ve vosku a v propolisu

-

co nám přináší letošní zima.

Včelařská sezóna aneb včelařovo léto. Pozoruj a jednej!

27. březen 2013 -

praktické ošetřování kyselinou mravenčí ve včelařství

-

rozmnožování včelstev oddělky

24. duben 2013 -

jarní rozvoj a připravenost včelstva na snůšku

-

strategie včelstva v přírodě a směřování včelstva včelařem

29. květen 2013 -

medobraní, načasování, vlastní provedení, pomůcky

-

přírodní dílo – nečiň, co za tebe může příroda vykonat sama

Letní slunovrat – včelařská zima. Nejlepší podporuj, tvoř zisk!

26. červen 2013 -

zimní zásoby, invert, zimování na medu

-

čtení z podložky – opakování matka moudrosti

28. srpen 2013 -

společná návštěva u našeho včelaře

25. září 2013 -

vyhodnocení včelařské sezóny

-

poslední jemné úpravy ve včelstvu, září – úl zavři!

-

příprava medařské soutěže 2012

Zimní rozjímání. Odpočiň si po úspěšné sezóně!

30. říjen 2013 -

novinky a zlepšováky včelařského vybavení

-

včelí produkty

-

příprava medařské soutěže 2012

27. listopad 2013 -

včelstvo v zimě

-

kam dál, zlínské včelařství?

zpracoval ing. Evžen Babík Výroční členská schůze ZO ČSV ve Zlíně

se uskuteční v neděli 27. 1. 2013 v 9.00 hod v restauraci U Barcuchů pod Jižními svahy ve Zlíně.

Program: 1.

Zahájení

2.

Volba mandátní a návrhové komise

3.

Zpráva o činnosti výboru základní organizace za rok 2012 a plán činnosti v roce 2013

4.

Zpráva o hospodaření základní organizace v roce 2012 a návrh rozpočtu na rok 2013

5.

Zpráva kontrolní a revizní komise

6.

Návrh usnesení

7.

Představení nových členů ZO

8.

Přestávka

9.

Diskuse

10. Schválení usnesení 11. Závěr

Pozvánka na Včelařský ples

Tradiční součástí rubriky POZVÁNKY v podzimním Zpravodaji bývá pozvánka na Včelařský ples. I letos na něj srdečně zveme vás všechny i vaše přátele. Přijďte se pobavit, zatančit si, popovídat s přáteli, možná si i zazpívat. Věříme, že loňská malá účast byla výjimkou. Protože kdyby se stejná situace měla opakovat, nemohli bychom si z finančních důvodů dovolit nadále plesy pořádat. Jen na úhradu samotných nákladů potřebujeme prodat alespoň 150 vstupenek, a ještě přidat část výtěžku z tomboly. Mnozí z nás ples podporují tím, že věnují dárky do tomboly, účastní se pečení perníčků a různě se podílejí na organizaci plesu – mnohokrát za to děkujeme. Budeme rádi, když vy ostatní vyjádříte svou podporu tím, že na ples přijdete a přivedete své přátele. Letos nám k tanci i poslechu zahraje BIG BAND ZLÍN Lubomíra Morávka, který někteří možná i znáte z nedělních tanečních odpolední na hotelu Moskva. Těšíme se na vás. Pořadatelé

Kurzy pro začínající a pokročilejší včelaře na Vyhlídce na Lipských Pasekách

Jelikož se v kurzech začínají vytvářet 2 skupiny začínajících včelařů, včelař začátečník bez včel a včelař začátečník vlastnící včely, je připraveno rozdělení do 2 tříd, kde budou včelařská témata probrána přímo na míru zúčastněných včelařů. Pro začátečníky bez včel bude zaměření na získání včel, do čeho a kde včelky ubytovat a vedení nových včelstev do plné síly. Šťastní začátečníci vlastnící včely budou seznámeni se zákonitostmi života včel s aplikací přímo na jejich podmínky, včely a stanoviště. Součástí budou i praktické práce ve včelstvu.

Kurzy probíhají na farmě předsedy ZO Zlín ing. J. Kalendy jednou do měsíce v sobotu od 8.30 hod. v těchto termínech: Podzim 2012: 10. listopadu a 8. prosince 2012. Rok 2013: 13. ledna, 16. února, 9. března, 13. dubna, 11. května, 8. června 2013 a po letních dovolených 14. září, 12. října, 9. listopadu a 5. prosince 2013.

Na kurzu jsou vítáni i pokročilí včelaři, neboť je zde větší prostor na praktické ukázky a osahání si nových věcí.

… a kurzy pečení perníků

Také bude vítána každá ruka na kurzech pečení perníků, kde náplní bude i příprava medového pečiva na medařskou soutěž, pečeme 9. listopadu 2012, a do tomboly našeho tradičního plesu zlínských včelařů, které budou v termínech 8. prosince 2012,5. a 13. ledna 2013.

Na vaši účast se těší Lípa 26, 763 11 Zlín,

ing. Jiří Kalenda,

602 558 994, [email protected]

Okénko důvěrníků

Vážení přátelé – důvěrníci i ostatní včelaři,

s potěšením mohu konstatovat, že nás včelařů – členů ZO Zlín přibývá. S poněkud menším potěšením musím ovšem konstatovat, že nepřibývá úměrně tomu i důvěrníků, bez nichž se činnost ZO těžko může obejít. To znamená, že některým důvěrníkům narůstá počet včelařů, o které se starají, přes rozumný počet. Prosím proto

- důvěrníky (protože nejlíp znají „své“ včelaře), aby vytipovali další potenciální důvěrníky, - oslovené včelaře, aby případnou prosbu o tuto velmi potřebnou, i když někdy nevděčnou činnost příliš striktně neodmítali. Děkuji vám všem za vstřícnost. Jaroslav Matoušek, referent pro důvěrníky Setkání důvěrníků

Výjezdní setkání výboru s důvěrníky se uskuteční tradičně na Horákově Mlýně, tentokrát v sobotu 23. března 2013, začátek je v 8.30 hodin. Všichni jste srdečně zváni!

Kde jste mohli být

Včelařský zájezd

Tak jako každým rokem, i letos jsme se vydali na včelařský zájezd. V minulosti jsme vždy navštívili nějakého včelaře. Letos byla premiéra – navštívili jsme včelařku, Alenu Vítkovou, která včelaří v obci Čermná ve Slezsku. Chová kolem 40 včelstev v úlech Dadant, vysoké a nízké nástavky. Z celé rodiny včelaří jenom ona. Většinu úlů má umístěných na udržované zahradě, kde má i pěkné posezení. Další má ve včelíně. Je i chovatelkou matek. Někteří z účastníků si matku koupili, jiní objednali. Po obědě v místní restauraci jsme pokračovali na přehradu Kružberk, která je na řece Moravici. Stavba započala v roce 1948, dokončena byla v roce 1955. Natáčel se zde seriál Velké sedlo. Zatopená plocha je 280 ha, výška hráze 34,5 m, délka záplavy 9 km. Po procházce po hrázi přehrady jsme pokračovali do lázní Teplice nad Bečvou, kde se specializují na choroby srdce. V nedávné době zde byly otevřeny solné jeskyně vhodné pro léčbu astmatu a jiných plicních chorob.

Někteří navštívili Zbrašovské aragonitové jeskyně ležící v údolí Bečvy. Jeskyně jsou nejteplejší v celé České republice s celoroční teplotou 14°C. Byly objeveny v roce 1912 a zpřístupněny roku 1926. Délka prohlídkové trasy dosahuje 375 m. Zvláštností jeskynního systému je, že vznikl působením jak atmosférických vod, tak také teplých minerálních vod vystupujících z velkých hloubek ve vápencích. Nedaleko jeskyní se nachází nejhlubší propast v České republice Hranická propast. Její suchá část má hloubku 69,5 m. Celková známá hloubka je zatím 289,5 m. Dna dosud nebylo dosaženo. Po odpočinku v Teplicích nad Bečvou jsme se ve zdraví vrátili domů.

Zdeněk Barvík

Výlet do neznáma

Jednoho dne brzy zrána Vyjeli jsme do neznáma Cesta krásnou krajinou

Na přehradě Dlouhé Stráně

Zalitá sluncem i medovinou

Hledali jsme ale marně

Obec Čermná – hlásí tabule

Hrázného Palizy nikde tu není

Konečně jsme tedy u cíle!

Máme prý 30 let zpoždění!

Šofér Honza hlídá autobus Domů je to přece cesty kus Paní Vítková zvládá toho docela dost

A že bylo hicu velice

200 včelstev, zahradu, chalupu i domácnost

Zchladili jsme se v lázních Teplice

V její milé společnosti pobrali Přiučili jsme se toho dosti Při kávě a pivečku

V jeskyních trochu chládku

Na cestu domů jsme se vydali

Zapěli písničku Olga Sousedíková

si

Včelařská pouť – Svatý Hostýn 2012

V neděli 20. května 2012 se opět sešla spousta včelařů na dnes již tradiční akci (jubilejní 10. ročník) – pouti včelařů na Svatém Hostýně. Této akce se zúčastnilo i několik včelařů v krojích z naší organizace, kteří společně s krojovanými včelaři z jiných organizací nesli za tónů dechové hudby Lidečanky svůj včelařský prapor do baziliky. Zde proběhla mše svatá za živé a zemřelé včelaře. Hlavním celebrantem byl olomoucký arcibiskup Mons. Jan Graubner. Po mši svaté bylo možno využít bohaté nabídky včelařských potřeb, dát si dobrý oběd v některém ze zdejších poutních domů, prohlédnout si krásné okolí baziliky či zajít na zajímavou přednášku př. Zeleného. Myslím, že jubilejní pouť se velmi vydařila a je možno se již nyní těšit a pozvat vás na 11. včelařskou pouť, která se na Svatém Hostýně uskuteční dne 19. května 2013.

Pavel Šimeček Pár slov o výjezdní seanci

Poslední srpnová středa 29. 8. patřila výjezdní seanci. Letos nás na svou včelnici pozval, a to ne poprvé, přítel Jaroslav Hába. Sešli jsme se ve Lhotsku za krásného slunečného počasí, poslechli si, podívali se a podiskutovali o včelaření stylem, který přítel Jaroslav obvykle uvádí větou „JAK TO DĚLÁM JÁ“. A i když to mnozí z nás neslyšeli poprvé, myslím, že jsme si zase odnesli něco nového a zajímavého. Třeba o tom, jak nahradit některé pomůcky, které bychom kupovali „za drahé peníze“ věcmi, které se najdou téměř v každé domácnosti. Také jsme se mohli podívat, jakými všemožnými směry staví včely divočinu. Vůbec se neřídí světovými stranami. Odpoledne uběhlo v příjemné přátelské pohodě, k níž přispělo nemalým dílem podávané občerstvení – medovina, káva, čaj a výborné koláče paní Hábové.

Škoda jen, že jako obvykle, přišlo málo včelařů zlínských, pro něž především se tyto výjezdní seance pořádají. I ti, kteří nepřišli, ale mají možnost se podívat, jak seance probíhala. Přítel Vysloužil jako obvykle vše zaznamenával, a tak si můžete u něj zakoupit DVD jak z tohoto setkání, tak i z jiných včelařských akcí.

Anna Matoušková

Malé ohlédnutí včelaře začátečníka za sezónou 2012

Jako pravidelný účastník všech letošních setkání základní organizace zlínských včelařů pořádaných v nových prostorách hotelu SOLE a také kurzu pro začátečníky, který se pravidelně konal na včelařské farmě předsedy ZO ČSV Zlín – Ing. Jiřího Kalendy, rád bych čtenářům přiblížil svůj pohled na obě akce. Kurz pro začátečníky byl tematicky rozdělen na několik částí, které se zaměřovaly na jednotlivé činnosti prováděné v rámci včelařského roku. Musím říci, že jsem byl překvapen, kolik začínajících včelařů pod ZO ČSV Zlín se účastnilo kurzu (v průměru kolem 15 účastníků), vzhledem ke stálému nedostatku mladých a aktivních členů ve spolku. Na kurzu odborný výklad zajišťoval předseda ZO – Ing. Jiří Kalenda, dále pak Ing. Evžen Babík a své zkušenosti z včelařské praxe přidal i Bohumil Matůš. Praktické práce ve včelstvech předsedy bylo poskromnu (příroda si vždy prosadila své, většinou pršelo, bylo velmi větrno nebo cesta na včelí farmu zapadla ½ m sněhu). Tento nedostatek však byl vykompenzován videoukázkami příslušných činností, které se v jednotlivých částech včelařského roku provádějí. V posledních dvou částech kurzu si účastníci vyzkoušeli jak zpracování včelích produktů, tak pečení a zdobení perníků, v rámci příprav cen do tomboly pro pravidelně pořádaný ples včelařů. Programová náplň včelařských setkání na hotelu SOLE byla velmi pestrá, přítomní zkušení včelaři i začátečníci byli postupně seznamováni s různými způsoby chovů matek, tvorbou oddělků, ošetřováním včelstev kyselinou mravenčí v průběhu roku nebo možnostmi využití včelích produktů a dalšími zajímavými tématy. V rámci setkání se také uskutečnily přednášky od významných odborníků (Ing. Leoše Dvorského, Ing. Květoslava Čermáka a v neposlední řadě na listopad připravovaná přednáška Ing. Antonína Přidala, Ph.D.), které hlavně pro začátečníky obsahovaly řadu užitečných informací. ZO ČSV rovněž pořádala několik doprovodných akcí, mezi něž tradičně patří prezentace ZO ČSV Zlín v rámci dne Země, zájezd ke včelařům z jiného okresu (tentokrát k předsedkyni okresní organizace v Opavě – Aleně Vítkové) a v neposlední řadě prezentace činnosti ZO ČSV na veletrzích a

výstavách. ZO ČSV Zlín rovněž navázalo spolupráci s Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně, což, jak doufám, by mohlo vést k rozvoji včelařského výzkumu na Valašsku. Musím říci, že jako začátečník jsem si ze všech akcí, kterých jsem se zúčastnil, vždy odnášel mnoho podnětných informací a také vzájemná diskuze se staršími včelaři o problémech, které se v letošním včelařském roce vyskytly, byly velmi pro mne velkým přínosem. Dle mého názoru byla kvalita obou akcí dobrá a pořadatelé věnovali vždy velké úsilí jejich přípravě. Nicméně, mějme na paměti, že nelze usnout na vavřínech a stále je třeba co zlepšovat, jakožto i omlazovat členskou základnu. Abych jen nechválil, je třeba se zmínit i o problémech, kterých jsem si všiml v rámci komunity zlínských včelařů. Prvním z problémů je slabá propagace činnosti ZO ČSV mezi veřejností, ať již pomocí internetu, tisku (regionálního i republikového) nebo jiných médií. Druhým problémem je malý zájem o komunitní dění, potažmo i aktivní účast na aktivitách a akcích pořádaných ZO ČSV. V neposlední řadě jsem také pozoroval malý zájem starších včelařů o aplikaci některých nových vědeckých poznatků v jejich včelařské praxi. Nechci však navrhovat řešení, jak by se dané problémy měly řešit, nicméně dávám všem čtenářům důvod k zamyšlení, jak zlepšit činnost uvnitř ZO ČSV i její prezentaci na veřejnosti. První rok, který jsem prožil se včelami i včelaři ZO, byl pro mne velmi přínosný a obohatil mne o mnoho nových znalostí o chovu včel i jejich nezastupitelném místu v přírodě. Tak jako je práce ve včelstvech důležitá, je tomu tak i s prací ve spolku. Pevně věřím, že všechny pořádané akce i aktivity zlínské ZO ČSV se ponesou v přátelském duchu a výborné organizační kvalitě, a že mé postřehy se mohou stát námětem pro zamyšlení všech členů, jak ještě více zlepšit činnost ZO ČSV Zlín.

S pozdravem, Ing. Roman Slavík, Ph.D.

Zprávy ozdravného referenta

Odevzdání zimní měli, objednávka léčiva

POZOR: Zimní měl je třeba dodat důvěrníkům do 25. ledna 2013. Měl se dodává ze všech úlů na stanovišti v jednom balení (SMĚSNÝ VZOREK).

Směsný vzorek měli odevzdá každý člen ZO v jednotlivých kelímcích od Ramy, zakysané smetany nebo různých pomazánek – ne hranatých! Nesmí být vysoké, jenom nízké cca 250g. Tento obal bude zakryt plátnem a převázán gumičkou. V jiných obalech nebude vzorek přijat.

Na kelímek se nalepí štítek s nacionály: -

jméno a příjmení + registrační číslo chovatele

-

adresa včelaře

-

stanoviště včelstev + registrační číslo hospodářství

-

počet včelstev

-

příjmení důvěrníka

Prosím o dodržení následujícího: Je velmi důležité, aby směsný vzorek měli byl řádně suchý a zbaven hrubých nečistot.ZIMNÍ MĚL NESMÍ BÝT PO ODBĚRU PŘESÍVÁNA PŘES SÍTA S OTVORY MENŠÍMI NEŽ 5mm, ABY MOHL BÝT PŘI VYŠETŘENÍ ZACHYCEN I EVENTUÁLNÍ VÝSKYT MALÉHO ÚLOVÉHO BROUKA TUMIDA.

Důvěrníci předají vzorky na VÝROČNÍ SCHÚZI 27. 1. 2013 ozdravnému referentovi nebo jeho zástupci. POZOR! Na pozdější dodání nebude brán ohled a viníci si budou muset zajistit vyšetření individuálně. Vzorky se zasílají do akreditované zkušební laboratoře. Kdo bude mít více roztočů varroa ve vzorku než 3 ks, musí podle nařízení provést nátěr plodu MAVRIKEM.

Objednávka léčiv pro rok 2013:

Seznamy pro objednávky léčiv budou předány na konferenci důvěrníků, která bude 23. 3. 2013. Počty včelstev a léčiv (GABON, KYSELINA MRAVENČÍ, PŘIHLÁŠKY NA AEROSOL. FUMIGACI) pro rok 2013 je nutno odevzdat do 19. června 2013.

Vydání léčiv (Gabon, Varidol, se uskuteční v červenci u př. Sousedíka. Dlouhodobé nosiče kyseliny mravenčí si můžete vyzvednout po telefonické dohodě u př. Sousedíka.

Předem děkuji za spolupráci. př. Jan Sousedík, ozdravný referent, tel.: 604 749 508

Zpráva pro důvěrníky a včelaře, kteří obdrželi dlouhodobý nosič kyseliny mravenčí Lysoň

V předjarním období letošního roku důvěrníci a někteří včelaři obdrželi nosiče kyseliny mravenčí (KM), jako reakci na klesající účinnost přípravku Gabon a zvyšující se výskyt virových nemocí u našich včelstev. Jako aktivní včelaři tvoří první sled při masovém ověření praktické použitelnosti nosičů Lysoň na Zlínsku. V příštím roce budou vybaveni i ostatní včelaři naší základní organizace.

Dále uvádíme stručný a obecný návod na použití nosičů KM Lysoň a bezpečnost práce s KM.

Nosič kyseliny mravenčí Lysoň se vyrábí v Polsku. Skládá se z otevíratelné válcovité nádobky z odolného plastu, která je vyplněna porézní hmotou piaflor, do níž se lije KM. Pokládá se odparnými otvory dolů na krmný otvor nebo přímo na horní loučky nad plodiště. Je důležité ponechat vzdálenost 10-20 cm od plodu a nepoužívat při tropických teplotách dlouhodobě nad 25°C, kdy hrozí poškození plodu.

Do nádobky se vejde 100 – 120 ml 65 % KM, která při denním odparu 6 g postačí na eliminaci roztoče po dobu 15 – 20 dní. Z těchto důvodů se nosič používá při plodování včelstev!

Nosiče nasazujeme na jaře 14 dní po prvním proletu a při nástupu teplot nad 15°C (rozkvět meruněk) v počtu 1 kus na včelstvo. Po nakrmení koncem července je lépe nasadit 2 nosiče na včelstvo (podle intenzity napadení nebo velikosti úlového prostoru). Při vysokých léčebných spadech je použijeme i potřetí začátkem září.

Tato ošetření jsou dostačující na celoroční ochranu proti kleštíku včelímu pro většinu včelstev.

Důležité je sledovat přirozené spady a léčebné spady! Kde nepadá roztoč, netřeba stresovat včely KM. V opačném případě provézt další ošetření a vyměnit citlivý genofond na roztoče (nová nadějná matka).

Bezpečnost při práci s KM používejte kvalitní gumové rukavice, respirátor, brýle – jako u ostatních léčiv plňte nosiče v kýblu pod úrovní pasu, KM je těžší než vzduch při ředění 85 % na 65 % lijte kyselinu do vody!!! Do 1,103 litru vody nalijte 3 litry KM mějte při ruce PET-ku s vodou jako první pomoc při poleptání pracujte pod širou oblohou (větrání, rozlití) skladujte výrazně označené, mimo dosah dětí

Na závěr prosíme včelaře, kteří na jaře obdrželi nosiče KM, aby vyplnili jednoduchý dotazník a poslali jej na [email protected] nebo jej odevzdali na výroční členské schůzi 27. 1. 2013. Při vyšších spadech zaokrouhlete na celé desítky nebo stovky. Uveďte všechna ošetření Lysoněm v roce 2012. Děkujeme za vaši aktivitu.

Ing. Evžen Babík, ing. Jiří Kalenda, Jan Sousedík

Jméno:

Stanoviště:

Datum:

Počet ošetřených včelstev KM:

Spady týden před ošetřením: následném ošetření:

Max. teplota vzduchu:

Léčebné spady:

Spady při

(průměrný spad za stanoviště, nejnižší spad, nejvyšší spad)

Stručné zhodnocení ošetření, připomínky:

Odběr měli v novém světle

Naši moudří předkové určovali prospívání včelstva pozorováním česna a poslechem jeho zvukových projevů. Nástavkový úl se zasíťovaným dnem nám dal mocný nástroj pro pozorování životních projevů včelstev – úlovou podložku. Ideální materiál představuje silnostěnný plast (odolný vlhku a snadno čistitelný) nebo silný papír (lehce nahraditelný).

Co můžeme vyčíst z úlové podložky:

1.

Předjarní období (únor, březen, duben):

-

cílem včelstva je tvorba jarních včel a příprava na rojení,

-

podložka mnoho vypovídá po jarním proletu!

-

kritický denní spad kleštíka včelího je v únoru 0,5, v březnu 1 a v dubnu 2,

-

počet mrtvolek a jejich vzhled (stovky měsíčně) značí poškození včelstva kleštíkem a viry, popř. nedostatek zásob, ztrátu matky, vyrušování, …

-

vysoká vrstva měli v uličkách, vytrhaný plod, kalužky vody značí plodování,

-

podle barvy měli usuzujeme na stáří díla,

-

délka uličky značí spotřebu zásob (větší než 2/3 délky – kontrola!),

-

krystalky cukru, popř. melicitózy v měli značí špatně zpracované zásoby nebo nedostatek vody,

-

pokálená podložka značí zatížení výkalových vaků včel (dlouhé období bez proletu, napadení prvokem Nosema, velmi slabé včelstvo, …),

-

-

v měli se nacházejí víčka z trubčiny – líhnutí trubců, v měli se nacházejí mrtvolky trubců nebo matky – problém s matkou (stáří nebo ztráta, příprava na její nahrazení, tichá výměna, …), prázdná značí konec včelstva.

2. Jarní období (květen, červen):

-

cílem včelstva je rojení, stavba a shromáždění dlouhodobých zásob na zimu,

-

v tomto období včelstva intenzivně čistí a ovládají úlové dno, podložky se přemisťují pod varroasíto s výjimkou ošetření kyselinou mravenčí,

-

kleštík včelí se nachází na plodu, včely intenzivně čistí, a proto je jeho spad vzácný, kritický denní spad je v červnu 2,

-

voskové šupinky značí stavbu plástů, vysoká vrstva černé měli s plesnivými špunty pylu (na okraji podložky) – obnova plesnivých pylových zásob.

3. Letní období (červenec, srpen, září):

-

cílem včelstva je tvorba dlouhověkých včel a obrana hnízda, klíčové je sledování spadu!!! (vhodné doplnit vzorkováním trubčího plodu a včel), kritický denní spad je v červenci 3, v srpnu 5 a v září 3,

-

-

před česny nebo v plodišti mladušky s deformovanými křídly – urychleně ošetřit kyselinou mravenčí a po léčbě vyměnit matku (viry!), bílí roztoči (nevyvinutí) představují vysoké napadení kleštíkem, hrubá slepená měl ve vysoké vrstvě signalizuje loupež (poškození kleštíkem a viry, slabý mateří feromon matky, …),

-

skupinky trubců nebo jejich mrtvolek značí úsporná opatření a jejich vyhánění,

-

odtrhaná křidélka a nožky značí zbytky po hostině vos,

-

vysoká vrstva černé měli (ve středu podložky) značí obnovu starých plástů.

Zdravá a životaschopná včelstva mají v létě čisto v podmetu, na letáku i před úlem!

Po léčení je nutné sledovat spad kleštíka a podle výše a kvality léčebného spadu kriticky zhodnotit strategii léčení a vedení včelstev.

4. Podzimní období (říjen, listopad):

-

cílem včelstva tvorba zimního sediska,

-

kritický denní spad je v říjnu 3 a v listopadu 2,

-

žádoucí je minimum měli, včely spotřebovávají odvíčkované zásoby v zimním sedisku a neplodují.

5. Zimní období (prosinec, leden):

-

cílem včelstva je zachování životní energie včel a matky,

-

kritický denní spad je v prosinci 1 a v lednu 0,5 (podle Dolu 0,1),

-

vytrhaný plod ukazuje na zimní plod,

-

rozkousané hlavohrudi mrtvolek rejskem – zábrany do česen, utěsnit úl, …,

-

myší trus značí v malých úlech problém, vyhnat myš a viz výše.

Ideální kresba na podložce při zimování včelstva představuje uličky dlouhé 1/3 až 1/2, půdorys uliček ve tvaru kruhu, symetricky umístěn na středu podložky blízko česna, přiměřeně měli a málo mrtvolek a vodních kapek!

Ostrý zrak a bystrý mozek. ing. Evžen Babík, [email protected]

RV ČSV, OO ČSV, spřátelné organizace, akce...

Letní tábor 2012 Včelařského kroužku mládeže Velké Hamry

Mladí včelaři z Včelařského kroužku mládeže Velké Hamry (VKM VH) se zúčastnili 1. – 7. srpna včelařského letního tábora. Tábora se zúčastnilo celkem 9 včelaříků z Velkých Hamrů a Nového Města pod Smrkem. Tábor se konal ve Zlínském kraji a kroužek byl ubytovaný ve městě Holešov v těsné blízkosti koupaliště. Odjezd byl ve středu ráno. První návštěva u včelaře byla ve Skaličce (cca 15 km od Brna), kde nás Michal Počuch přivítal na svojí včelnici, provedl po místní včelařské stezce a vyslechli jsme si neobyčejně zajímavou přednášku o původcích medovicového (lesního) medu s praktickou ukázkou. S velikou vděčností jsme přijali nabídku na nocleh v chatě na jeho včelnici. Včelaříci byli nadšeni z dobrodružného spaní „přímo mezi úly“. Ráno na probouzející se včelnici bylo pro všechny okouzlující. Druhý den naše cesta pokračovala směr Želechovice u Zlína. V Želechovicích na nás již čekal přítel Jiří Kalenda, který se nám stal skvělým průvodcem na další dva dny. První včelařské zastavení na Zlínsku bylo u přítele Jaroslava Háby v Pasekách za Hájem. Všechny nás vřele přivítal na svojí včelí farmě. Včelaříci byli uchváceni z jeho přístupu a perfektních ukázek včelařských postupů. Ukázal včelaříkům chov matek v oplodňáčcích, praktické užívání plemenáčů, způsoby krmení a podněcování včelstev, přidávání matek do včelstva a na závěr trubcokladné včelstvo. Výklad přítele Háby včelaříky nadchnul tak, že i nejmenší účastník (3 roky) se s dýmákem aktivně účastnil prohlídky včel. Z Pasek za Hájem jsme se přesunuli do Lipských Pasek, kde v nádherném prostředí Bukových hor přítel Kalenda připravil pohoštění na své včelnici. Paní domu nás přivítala tvarohovými buchtami, které každému vzaly řeč do doby, než byla mísa prázdná. Tady

se včelaříci setkali s hokejistou Michalem Jordánem, který byl kapitánem týmu na Mistrovství světa juniorů 2010, vyslechli si poutavou přednášku o historii včelařství a den zakončili opékáním buřtů. Třetí den začal na včelnici přítele Evžena Babíka nedaleko vodní nádrže Slušovice. Přítel Babík pro včelaříky připravil senzační přednášku zaměřenou na chov zdravých včelstev a péči o ně. Všichni byli nadšeni z praktické ukázky kontroly trubčiny, zda je napadena kleštíkem Varroa Destructor. Trubčina byla prozkoumána s takovou důkladností a zaujetím, že nezůstal přehlídnutý jediný brouk. Po obědě jsme navštívili zemědělskou farmu Leopolda Kunora, kde jsme viděli na vlastní oči, jak se lama brání pliváním. Další zastávkou byl včelín přítelkyně Věry Mikšíkové v Lipských Pasekách. Od Věry Mikšíkové jsme dojeli k příteli Antonínu Ševcovi, který nás pohostil a osvěžil medovou limonádou. Velice pěkná byla ukázka včelnice a dílny, kde si vyrábí vše potřebné ke včelaření. Následoval přesun do Hrobic, kde nám přítel Josef Košárek ukázal svůj včelín a pohovořil o různých pylo- a nektarodárných dřevinách – převážně vrbách. Tento nabitý den jsme zakončili v Kašavě u předsedy ZO ČSV Lukov přítele Josefa Fuksy při prohlídce a diskuzi na jeho včelnici. Čtvrtý den začal prohlídkou včelí farmy Říha, kde včelaříci viděli výrobu mezistěn na lisu firmy Lankoff a obdrželi tyto mezistěny jako dar pro svůj kroužek. Dále jsme debatovali o přípravku Apicukr pro krmení včelstev. Od Medového obchůdku cesta vedla na včelnici u vesnice Přílepy, kde nám přítel Michal Říha při přednášce představil svoji vizi na industrializaci včelařství. Jeho záměr je vskutku revoluční. Až jeho fotka bude na titulní stránce časopisu Forbes, budeme vědět, že jsme byli u toho, když začínal. Odpoledne bylo zaplněné návštěvou kovárny u Holešovského zámku a prohlídkou výstavy 110 let včelaření na Holešovsku. Pátý den nás přivítal přítel Antonín Váhala (AVOS Mštěnovice), který krom včelařské dřevovýroby také chová včely. Přítel Váhala včelaříkům představil a se zasvěceným výkladem prakticky předvedl používání varroa dna, plemenáče, rojáčku, různých druhů krmítek, proskleného úlu a dokonce i košnici. Prohlídka jeho včelnice byla perfektní zážitek. Jeho přijetí bylo skvělé a to i přes to, že se mělo jednat jen o administrativní zastávku na 2 minuty, která se díky němu změnila na dvouhodinový výklad. Odpoledne jsme navštívili Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Zde jsme prošli Dřevěné městečko, Mlýnskou dolinu a Valašskou Dědinu. Všechny členy samozřejmě nejvíc zajímalo včelaření na Valašsku, o kterém jsme si mohli udělat dobrý obrázek z velké řady vystavených úlů. Šestý den byl pěší výlet do nedalekých Rymic, kde se nachází areál památek lidového stavitelství východní Hané. Odpoledne se včelaříci koupali na sousedním koupališti – ostatně jako každý den po návratu do Holešova.

Sedmý den ráno po úklidu následoval odjezd domů. Všem, kteří nás při našem včelařském putování vlídně přijali a věnovali nám svůj čas, tímto velice děkujeme a patří jim náš vděk. Za včelařský kroužek mládeže Velké Hamry Jaroslav Těhník

Včelařská neděle v Mestečku u Púchova

Včelařská neděle v Mestečku u Púchova se konala 5. srpna 2012, kde proběhlo regionální vyhodnocení medu Trenčínského kraje. V rámci tohoto dne probíhají přednášky, včelařský jarmark a setkání včelařů z obou stran Česko Slovenské hranice. V loňském roce (to je v roce 2011) hodnotili 61 vzorků medu a v letošním roce pouze 19 vzorků. Počasí, které ovlivnilo letošní sklizeň medu, bylo obdobné jako u nás. Tady je vidět, že stejné problémy s medem byly jak na naší moravské straně hranice, tak i na slovenské straně Bílých Karpat.

Po slavnostním zahájení proběhlo vyhodnocení jednotlivých včelařů za práci ve SZV, dále přijímání nových členů do včelařského cechu a na závěr byly vyhodnoceny jednotlivé druhy medu Trenčínského kraje. Ing. Jiří Kalenda

Ostravská výstava ŽIVOT NA ZAHRADĚ

O víkendu 5. – 7. října 2012 se konala výstava v Ostravě na Černé louce – Život na zahradě 2012, kde součástí této výstavy byla taktéž regionální včelařská výstava. V programu výstavy bylo předávání zlatých a stříbrných medailí v hodnocení Český med. V hodnocení ČESKÝ MED byl med přítele Jardy Hábového ohodnocen zlatou medailí. V programu byly přednášky a na jedné se podílel Evžen Babík – Šance pro včely.

Šance pro včely

Na včelařské výstavě 6. 10. 2012 v Ostravě proběhlo 2. setkání příznivců hnutí Šance pro včely otevřené veřejnosti. Byly představeny zásady hnutí a předneseny příspěvky o léčení kyselinou mravenčí, o přirozené stavbě, o zootechnických postupech proti kleštíkovi a o problematice varroatolerance.

Uveřejňujeme výzvu na nepřetržité a trvalé školení a vzdělávání včelařů, při kterém se i oni aktivně podílejí na vzdělávání diskuzí a svými příspěvky. ŠANCE PRO VČELY je volné sdružení lidí, kteří chápou, že stávající metody ošetřování jsou včelstvu žijícímu v přírodě hodně vzdálené a ve své podstatě nevyužívají plně a v rozumné míře potenciál včel jako takových. Účastníci – včelaři jsou ochotni vyčlenit část svého provozu k alternativnímu přístupu a ve společném duchu na společných zásadách rozvíjet hlavní myšlenky projektu.

Účastník alespoň částečně včelaří: -

na medných zásobách

-

bez mezistěn

-

bez neúměrné zátěže chemickými přípravky (Varroa d.)

-

s přihlédnutím k přirozeným dispozicím včelstev

-

vzorem včelstvo v přírodě

Cílem je praktikovat, ověřovat alternativní přístupy v různých podmínkách, sebevzdělávat se a dále šířit tyto myšlenky mezi včelaře i nevčelařskou veřejnost.

Sdružení účastníků si nečiní nárok konkurovat jakémukoliv jinému včelařskému subjektu, ale chce se stát platformou napříč všemi včelařskými seskupeními postavenou pouze na výše citovaném alternativním přístupu. Účastníci by se po určité době, na základě přínosu pro celek stávali členy klubu ŠANCE PRO VČELY, členy s vlivem na další rozvoj projektu.

Výstupy:

-

společná setkání,

-

ověřování různých zootechnických postupů v různých podmínkách,

-

písemné materiály rozesílané elektronicky účastníkům.

Výsledky práce jsou zveřejňovány na vlastním webu s možností umístění do včelařských i nevčelařských periodik. Klub ŠANCE PRO VČELY má vlastní závazný etický kodex ve vztahu k včelám, členům i veřejnosti. Za příznivce považujeme ty, kteří souhlasí alespoň s částí těchto tezí.

Karviná 28. 3. 2012 Ing. Leoš Dvorský, Mgr. Václav Sciskala

Co jsem se dozvěděl na konferenci Věda a výzkum včelařské praxi?

Jedním slovem: hodně…, a byla skvělá… Konferenci Věda a výzkum včelařské praxi uspořádaly vlastně společně tři subjekty,Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, Centrum regionu Haná pro biotechnický a zemědělský výzkum a Mendlova společnost pro včelařský výzkum. Uspořádaly ji 20. Října 2012 v areálu Přírodovědní fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. V případě Mendlovy společnosti, která vše zhruba před rokem navrhla a poté vymyslela, odborně připravila a po této stránce také garantovala, je to vlastně jakási povinnost, neb jde o občanské sdružení, které má výzkum v oblasti apidologie přímo v názvu i v programu. A pokud hovoříme o výzkumu, pak také samozřejmě musíme hovořit i o jeho prezentaci včelařské veřejnosti, která jeho výsledky bude využívat. To je ten kruh, jenž má svou neúprosnou logiku. Ostatně nešlo o první počin, již minulý rok jsem se zúčastnil velice úspěšné a přínosné konference Včelařský výzkum v době J. G. Mendela a dnes, kterou MSVV uspořádala v říjnu roku 2011 v Brně. Letošní konference byla trochu jiná: jednak ji organizátoři do vínku dali širší tematické rozpětí, které se pokusilo zahrnout široké spektrum témat apidologického výzkumu.

To ale nebylo celé: jednalo se totiž především o témata, která mají nějakou souvislost s vlastní včelařskou praxí. Nehlásal to jen název konference, bylo tomu tak i přímo při přednáškách i cenných diskuzích k nim. Bylo to nejen logické, nýbrž i po výtce dobré řešení. Vždyť kolik takových témat a problémů musí dnes řešit včelař (a tím je myšlen chovatel, nikoliv držitel včel) ve své každodenní praxi? Po této stránce (ale nejen po ní, jak se níže pokusíme ukázat) byla tato konference, jak doufáme, přínosná pro všechny její účastníky. V této chvíli a na této ploše dost dobře nelze vše podrobně rekapitulovat, přijměte, tak trochu s omluvou, jen stručnou zprávu. Úvodní slovo Konferenci moderoval předseda PSNV-CZ MVDr. Zdeněk Klíma. Přivítal účastníky, poděkoval za spoustu odvedené práce Mgr. Jiřímu Danihlikovi, jenž nesl hlavní tíži prací spojených s organizací konference, kterou vymyslel, zorganizoval a uspořádal… Připomněl, že letos si připomínáme 190 let od narození J. G. Mendela, jenž navíc v Olomouci také studoval. Což byl samozřejmě skvělý přechod k představení Mendlovy společnosti, která si jméno tohoto vynikajícího vědce a také včelaře vypůjčila do svého názvu zcela logicky a záměrně. A poté hned předal slovo prof. Ivo Frébortovi, současnému řediteli Centra Haná, který ve velice zajímavém výkladu Centrum představil a ukázal na řadu vědeckých úspěchů a ocenění, kterých tento nedávno vzniklý subjekt dosáhl. Mor a jeho diagnostika A pak už se rozběhl program konference. O způsobech diagnostiky moru včelího plodu ve Státním veterinárním ústavu v Olomouci velice zajímavě promluvil MVDr. J. Bzdil. Pro nás včelaře bylo moc poučné dozvědět se o možnostech nejmodernějších metod diagnostiky, které jsou nejen rychlé, ale také velice přesné. A bohužel také dosti drahé… Vše navíc dobře korespondovalo s pozdějšími příspěvky o moru, viz níže… Viry a jak na ně Vzácný host ze Švédské zemědělské univerzity v Uppsale a proslulý apidolog Joachim Rodrigues de Miranda si zvolil téma, které doslova hýbe včelařským světem. Šlo totiž o včelí virózy. V brilantním vystoupení popsal, nastínil jejich rozšíření o jejich vzniku a mechanismu přenosu a zmínil také možnosti, jak s nimi bojovat. V podstatě je to zdánlivě jednoduché: znát svého nepřítele… a pak pracovat a pracovat a …. Samozřejmě také došlo na velice zajímavý příběh pokusu, který stále probíhá na ostrově Gottland na tamní včelstva a jejich způsob přežívání s roztočem. Kyselina mravenčí a trávicí trakt včely MVDr. Z. Klíma poté referoval o velice zajímavém pokusu, který prováděl spolu s kolegyní E. Babincovou. Zabývali se vlivem kyseliny mravenčí na výstelku mesentronu včel. Jestliže je

totiž kyselina mravenčí látkou s poměrně razantním účinkem na roztoče Varroa destruktor, pak je logické se také ptát, jaké jsou její účinky na včely. Proběhl proto sofistikovaný pokus s vysokými dávkami kyseliny mravenčí na celá včelstva i na vzorky včel a následně jeho vyhodnocení pomocí nejmodernější diagnostické techniky. S výsledkem je, že za pomocí histologického vyšetření preparátů mesenteriu takto ošetřených včel nebylo možno prokázat negativní účinky použitého odpařování kyseliny mravenčí v koncentraci 65%. Viditelné poškození buněk mesenteriu prostě nebylo zjištěno. Což samozřejmě neznamená tvrdit, že ošetření včelstev v rámci tlumení varroázy za pomocí kyseliny mravenčí nemá na včely žádný negativní účinek. Tento pokus byl jaksi prvním krokem, těch kroků však bude muset být víc a bude třeba komplexně posoudit více faktorů. Kromě dalšího prověření poškození trávicího traktu včel se nabízí zejména posouzení úrovně probiotické mikroflóry jejich trávicího traktu při takových pokusech. Část těchto pokusů již byla vykonána ve spolupráci s MVDr. Soňou Dubnou, Ph.D., a to s výsledky velice nadějnými, jak se ukázalo v pozdější diskusi. Probiotika To se ale dostáváme k dalšímu tématu, jímž byly probiotické bakterie a jejich význam pro zdraví včel. O tomhle tématu referovala již zmíněná MVDr. Soňa Dubná, Ph.D., jež se věnuje výzkumu v tomto oboru již delší dobu. Probiotické bakterie nejen hrají důležitou roli v životě a zdraví včel, ale konkrétně mohou včelám pomáhat v boji s takovými nemocemi, jako je například mor včelího plodu. Dr. Dubná ukázala výsledky pokusů, při nichž laktobacily moru vzdorovaly, a představila také několik nově objevených laktobacilů. A protože se programově věnuje i uvádění výsledků výzkumu do praxe, nabídla i několik možností z tohoto soudku, např. Pergu s medem, tedy pyl fermentovaný za pomocí bakterií mléčného kvašení tak, aby jej lidský organismus byl schopen využít tak, jako organismus včel, tedy se všemi dobrými efekty. Jak včely tvoří medné zásoby? V dalším tématu se věnoval ing. Květoslav Čermák sběru potravy a tvorbě medných zásob včelami. Je totiž nanejvýš dobré pochopit biologickou podstatu sběru potravy včelami, která se řídí velmi sofistikovanou strategií včelstva jako celku. To vše samozřejmě v souvislosti s dalšími činnostmi včelstva, zejména s plodováním jednotlivých ekotypů. Je to jakýsi tavicí kotlík, v němž se děje spousta zajímavých věcí. A navíc do toho vstupují ještě faktory typu rozličných nemocí… Samotářky a čmeláci Dalším tématem byly samotářské včely a čmeláci. A také jejich využívání k opylování rostlin. Tohoto tématu se ujal Doc. Vladimír Ptáček. Ve strhující přednášce, plné unikátních záběrů, ukázal různé druhy samotářek i čmeláků, přiblížil jejich způsob života a rozmnožování a to, jak opylují rostliny a jak se toho dá hospodářsky využít. A to nejen v tuzemsku, neboť tohle

téma je stále aktuální v mnoha zemích světa. O tom by třeba mohli vyprávět producenti osiva vojtěšky v Kanadě či v USA. Že ani u nás nejsme nijak pozadu, dosvědčují výsledky Výzkumného ústavu pícninářského v Troubsku u Brna. Jak jsou na tom kolegové ve Švédsku? J. R. de Miranda vystoupil ještě jednou, a to s vynikajícím shrnutím včelaření ve Švédsku. Pro nás Středoevropany to bylo moc zajímavé téma. Dozvěděli jsme se cenné poznatky o charakteru počasí a snůšky na dalekém severu, o plemenech, která chovají, o chovu matek, o nákazové situaci a o boji s nemocemi. Ve Švédsku v podstatě nikdo nikomu nic nenařizuje, vše probíhá na bázi doporučení a chovatel sám je zodpovědný za své včely i za to, že nekomplikuje situaci svým kolegům v sousedství. Výzkum týmu, v němž J. R. de Miranda pracuje, však dává švédským včelařům solidní zázemí zejména tím, že se soustřeďuje na aktuální témata a své výsledky pravidelně publikuje. Zajímavé byly také informace o druzích a aktuálních cenách medu. Matku novou přijati… Přijímáním matek, a to zejména cizích, se ve svém příspěvku věnoval ing. Antonín Přidal, Ph.D.Charakterizoval základní tradovaná pravidla, za nichž včelstvo přijímá novou matku, ale zároveň uvedl a podrobně popsal několik případů, kdy byla tato tradovaná pravidla jaksi postavena na hlavu, neboť včelstvo přijalo matku i tehdy, kdy svou matku mělo. Vedlo jej to k závěru, že někdy může včelstvo přijmout matku i tehdy, není-li osiřelé. A k úvahám, jak s tímto zjištěním dále pracovat. V tomto zajímavém tématu bude třeba ještě vykonat spoustu práce ve výzkumu složení a fungování mateřského feromonu i fungování chemoreceptorů dělnic. Což bude nepochybně zajímavá práce. Oplozovací stanoviště a čistota chovu Ing. Pavel Cimala se ve svém příspěvku nazvaném Vliv oplozovacího stanoviště na čistotu chovudotkl tématu, které je stále a velice aktuální pro všechny certifikované chovatele matek. Na příkladu vlastního chovu demonstroval, jak je v našich podmínkách obtížné, a vlastně prakticky nemožné, najít stanoviště bez kontaktu se včelami z chovu jiných včelařů; nezbývá, než aby se chovatel s okolními včelaři nějak domluvil a dohodl. Protože však jde také o komerční záměr a jisté formy svobody v rozhodování jednotlivých včelařů, jsou takové dohody někdy hodně složité. Konference Eurbee v Halle Mgr. Jiří Danihlík podal velice přehlednou zprávu o na počátku září konané konferenci Eurbee, která byla tentokrát u sousedů v německém Halle. Na konferenci participovalo více než 300 účastníků a jednalo se v 9 sekcích. Tato konference vždy přináší zajímavou možnost srovnání výsledků nejnovějšího apidologického výzkumu, což je důležité zejména v době, kdy vlastně celý svět řeší téma hromadných úhynů včel, viróz a oslabení jejich imunity. J.

Danihlík právě z tohoto důvodu upozornil na některé přednesené referáty v sekci nazvané Patologie, na níž se jednalo o vlivu včelích patogenů a jejich kombinaci na zdraví včel., o stále více hrozících problémech s pesticidy a také o imunitě včel. Sborník z konference lze nalézt na adrese www.eurbee.org. Drobné příspěvky Po sérii hlavních referátů následovala část s drobnými zprávami přihlášených účastníků, která se nakonec ukázala být velmi bohatou a cennou. Květoslav Čermák seznámil přítomné s řadou cenných poznatků týkajících se moru včelího plodu. Moderním poznatkům o biologii téhož onemocnění se věnoval i Antonín Přidal ve své zprávě o pokusu zástupců MSVV aplikovat poznatky do legislativy řídící státní veterinární dozor. Účastníci konference se tak mohli dozvědět, jaké množství práce v té věci bylo vykonáno, ale také (a bohužel) to, jak těžké je porazit stereotyp letitého a kostnatého stroje. Zdeněk Klíma poté stručně referoval o schválení klinické studie, která by měla po dobu 4 let ověřit možnosti ošetřování včelstev proti varroóze bez použití syntetických akaricidů. Host ze Slovenska, kolegyně RNDr. Miriam Filipová (Štátny veterinárny a potravinový ústav Dolný Kubín) informovala o Programu dohledu nad zdravotní situací v chovech včel ve Slovenské republice. To je zajímavý projekt, jenž se uskutečňuje ve většině evropských zemí. S výjimkou ČR, která se k němu (zřejmě z finančních důvodů), žel, nepřipojila… Další host ze Slovenska, Pavel Kantík, představil zajímavý program optimalizace investičního rozhodování pomocí modelové techniky ve včelařství, předložil model analýzy jednotlivých vstupů a jejich vliv na cenu jednotlivých produktů. Vše pak uzavřel Jakub Dolínek z Pokusného včelína Skřivánek (VÚVč, s.r.o.) velice zajímavou prezentací smyvu včel přímo v terénu. Jednoduchá, promyšlená a velice inspirativní metoda k okamžitému zjištění počtu roztočů ve vzorku včel i na stanovištích bez vody a lektány… Co bylo také zajímavé: jak na zjištěné výsledky reagoval. A také praxe v jiných zemích (Kanada). Ještě je třeba zmínit dvě praktické novinky: Závěrem jen pár slov: konference se vydařila, pokryla řadu velice aktuálních témat. Referáty byly velice přínosné a cenné. Tento prostor navíc nedovoluje pustit se do rozboru diskuse k jednotlivým tématům, která byla rovněž moc zajímavá. Aby také ne: ptali se lidé zasvěcení a odpovídali odborníci na slovo vzatí… Další ještě nepominutelná věc: bylo fajn, že jsme se mohli zase po dlouhém čase setkat a pohovořit. O čem asi…

Dodatek: zajímavá diskuse o konferenci se rozvinula na Včelařském fóru.

Z materiálu uvedeného v e-Věstníku PSNV č.20/2012, jehož byl autorem J. Matl (str. 4 – 7) upravil účastník konference ing. Jiří Kalenda

Z konference podrobněji

Mendelova společnost pro včelařský výzkum pořádala v sobotu 20. 10. 2012 v Olomouci konferenci „Věda a výzkum včelařské praxi“, kde byl hlavním hostem této konference Dr. Joachim Rodrigues de Miranda ze švédské univerzity v Uppsale. Konference jsem se zúčastnil a předkládám Vám prezentaci této přenášky z materiálů konference (str. 8 – 12).

Dr. Joachim Rodriguez de Miranda (Švédsko) Department of Ecology, Swedish University of Agricultaral Sciences, Uppsala, 750 07, Sweden

Je součástí výzkumné skupiny pracující na univerzitě v Uppsale v celosvětově známém týmu profesora Ingemara Friese. Výzkumná skupina se zabývá především včelími patogeny – virózami, bakteriálními a houbovými nákazami a samozřejmě i varroázou. Zkoumá hlavně včelí viry, především jejich genetické dispozice a variabilitu mezi jednotlivými kmeny virů. V poslední době se zabývá především patologií viru deformovaných křídel (DWV) v souvislosti s roztočem Varroa destructor. Zda je přenos přes roztoče zapříčiněn vysokou koncentrací virů v kombinaci s různými cestami přenosu nebo jde o genetickou adaptaci viru k jeho šíření přes kleštíka. Dále se zabývá otázkami vlivu samotné virové infekce na molekulární a sociální imunitní systém včel nebo v součinnosti s jinými chorobami. V poslední době vyhledává geny včel, které by mohly být zodpovědné za rezistenci k DWV. Také se zabývá vývojem a optimalizací metod detekce včelích patogenů v laboratoři i na včelnici.

Vliv viróz – jak škodí a jak je můžeme řešit

Včely, stejně jako ostatní živé organismy, trpí mnoha virovým onemocněními. Mnoho včelích viróz bylo objeveno v sedmdesátých letech minulého století, tehdy však byly vcelku

neškodné. Epidemie viróz byly přechodné a náhodné, takže včelstva nebyla příliš ohrožena. Tato koexistence včel a viróz byla za posledních 30 let narušena varroázou i změnou způsobu včelaření. Zde se podíváme na vzájemný vztah včel a jejich virů, jak mohou virózy včelstva ovlivňovat a jak můžeme snížit vliv viróz na včelstva. Charakteristika Viry mohou přežít jen díky svému přenosu na hostitele. Samotný přenos nemusí nutně znamenat propuknutí klinického stádia virózy. Smrt nebo vážnější onemocnění hostitele je pro virus nevýhodné nebo doslova sebevražedné, protože pak nemusí dojít k jeho přenosu na dalšího hostitele kvůli úmrtí původního hostitelského organismu. Z virózy samozřejmě profituje virus samotný, protože je zajištěn jeho přenos na dalšího hostitele (podobně jako kýchání při rýmě). Obrázek popisuje různé množné cesty přenosu viru, ty mohou být rozděleny do několika skupin: -

orofekální přenos (skrz potravu, fekálie, zeleně)

-

sexuální přenos

-

kontaktní přenos

-

přenos přes parazita

Tabulka ukazuje -

hlavní přenosové cesty pro každý z virů

-

spojení s jinými parazity

-

vývojová stádia infikovaných nebo nemocných jedinců

-

výskyt v sezóně

Orofekální a kontaktní přenosy jsou relativně neškodné, protože pro propuknutí infekce je potřeba vysokého množství virionů. Přenos skrz roztoče je naopak vysoce efektivní, tento přenos vede k tvorbě vysoké koncentrace virionů v tělech nakažených včel. Takové včely jsou pak více infekční pro své okolí, protože mohou šířit viry dalšími přenosovými cestami. Vzájemné doplňování jednotlivých způsobů přenosu virů se může snadno zvrhnout v epidemii virózy ve včelstvu. Protože jsou dospělé včely v centru všech přenosových cest, je jejich zdraví kvůli jejich mnoha interakcím s okolím a velkou mobilitou na určitém území klíčové k potlačení virových nákaz a přerušení různých cest přenosu virů mezi včelami i včelstvy. Jak včelstvo zkolabuje na virózu

Pro virózami napadená včelstva je typické rychlé slábnutí projevující se vysokou úmrtností larev a dospělých včelstev, které nejsou nahrazovány novými generacemi tak rychle, jak by bylo potřeba. Slábnutí včelstva nemusí být samozřejmě nutně způsobena virózou. Může se odehrávat po dlouhé plodové pauze v zimním období, kdy ještě staré včely nejsou nahrazeny mladými. V tomto období mohou virózy urychlit kolaps slabšího včelstva, avšak nemusí být primární příčinou. Kvalita přezimování je závislá na kondici zimní generace včel, která se líhne během podletí a podzimu předchozího roku. Jarní rozvoj je také závislý na snůškových podmínkách na stanovišti. Zvládnutí viróz Co by mělo být učiněno k minimalizaci případného rychlého šíření viróz? Hlavním zdrojem nákazy jsou samotné včely. Právě v důsledku celosvětového obchodu se včelami a včelími produkty jsou nyní včelí patogeny rozšířeny po celém světě. I když se nákazová situace může zásadně lišit mezi jednotlivými zeměmi vlivem rozdílného způsobu včelaření a různých klimatických podmínek, máme v podstatě dvě možnosti řešení nákazové situace: -

minimalizace přenosu viróz

-

snížení množství virionů ve včelstvu

Obě možnosti se vzájemně překrývají: se snižujícím se množstvím virionů klesá i možnost přenosu nákazy. Snížení rizika přenosů viróz Snížit riziko přenosu viróz mezi včelstvy lze oddělením infekčního materiálu od neinfekčního. Důležité je nekontaminovat infekčním materiálem sperma trubců, oddělky, včelstva i matky (například spojení nemocného a zdravého včelstva, smíchání spermatu nemocného a zdravého trubce atd.). Menší riziko představuje včelařské vybavení, jako jsou úly, plásty, potřeby k vytáčení medu atd. K minimalizaci přenosu je zásadní správná organizace práce. Ošetřování včelstev Z hlediska rizika přenosu chorob je velice praktické vytvářet včelnice s 5 až 20 včelstvy. Umístění včelnic několik kilometrů od sebe (dál než doletová dráha včel) zabezpečuje přirozenou karanténu, které bychom měli podřídit co nejmenší záměnu včel a materiálu mezi stanovišti. Rozdělení snůškových oblastí mezi malé včelnice je třeba upřednostnit před menším počtem velkých včelnic z hlediska prevence nemocí. Znej své nepřátele Pravidelné kontroly včelstev spolu s podrobnou znalostí jednotlivých příznaků onemocnění (viróz) jsou základní podmínkou pro brzké určení případného problému. Včelstva, která se vyvíjejí v jarních měsících pomaleji, než by se dalo očekávat, anebo která nejsou schopna

dobrého medného výkonu v sezóně, jsou podezřelá, zrovna tak jako mezerovitý plod, jenž může být známkou odstraňování nemocného plodu. Z podezřelých včelstev mohou být odebrány vzorky a zaslány do laboratoře k testování. Případně je možné využít diagnostických setů přímo na včelnici. Nemocná včelstva by měla být převezena na izolované stanoviště a chráněna před vyloupením zdravými včelstvy. Pohlavní přenos Vertikální přenos viróz z trubců na panušky (mladé neoplodněné matky) je často využívaná přenosová cesta virů, protože umožňuje šíření na velké vzdálenosti a šíření mezi včelstvy a účinně infikuje celá včelstva přes vajíčka kladená infikovanou matkou. Toto riziko lze eliminovat výběrem spermatu nebo trubců anebo prvního potomstva nově spářených matek podle výskytu nemoci. Funkční včelařské spolky Možná trochu nečekaný, ale za to významný, faktor ve snižování rizika přenosu chorob je dobře fungující včelařská organizace. Zdravotní stav jedné včelnice částečně závisí i na sousedních včelnicích. Aktivní organizace pořádající vzdělávací semináře a spolupracující se včelaři má pozitivní vliv na zdraví svých včelstev. Snižování zdrojů chorob Tato část se obecně zaměřuje na zdraví včel a metody přerušení hlavních cest přenosu virů mezi včelami a včelstvy. Metody prevence Viry jsou příležitostné, jelikož využívají především stresová období včelstev ve svůj prospěch. Jako první možné řešení se nabízí chovat vyrovnaná zdravá včelstva a vyvarovat se jejich vystavování stresovým faktorům. Tato odborná rada v podstatě znamená zabezpečit včelstvům dlouhodobý zdroj snůšky s minimálními výkyvy, dbát na kvalitu matek a zajistit dostatečný prostor i větrání v úlu. Stejně jako jiné preventivní činnosti (cvičení, čištění zubů nebo výměna oleje auta) jsou zmíněné rady naprosto běžně, ale ne vždy dodržované. Tato obecně známá opatření mají ovšem dlouhodobý vliv na zdraví včel a navíc s nízkými náklady. Narušení cesty přenosu Další možností, jak zabránit šíření virů, je zabránění přenosům v samostatném včelstvu. K tomu je nutné znát přenosové cesty jednotlivých virů. Například virus chronické paralýzy (CBPV) je primárně přenášen těsným kontaktem mezi včelami, což je typické pro období, kdy jsou úly přeplněné včelami nebo za špatného počasí, když nemohou vyletět za snůškou. Vyřešení problému s přeplněnými úly částečně naruší přenosovou cestu viru a dojde tedy k zabrzdění vzniku akutní virózy díky rozptýlení včel ve větším prostoru. Virus pytlíčkového plodu (SBV) je typický pro jarní období, kdy se včelstva rychle rozvíjejí a je mnohem více

plodu než dospělých včel, které budou stíhat plod vyklízet, nákaza se obvykle vyřeší sama. Určitým znepokojením může být podobnost klinických příznaků SBV s příznaky moru včelího plodu. Pro ujištění, že jde o virózu, by bylo užitečné mít testovací sadu pro ověření přímo na včelnici. Virus černání matečníků (BQCV) je spojován s hmyzomornou včel (Nosema apis), která obvykle ohrožuje včelstva na jaře. Tato viróza může být problémem pro chovatele matek, kteří u některých metod chovu nechávají chovná včelstva dlouho bez plodu. Mladušky musejí zastávat funkci létavek a mohou se tak snáze nakazit hmyzomornou včelí. BQCV tak infikuje mladušky, jež poté krmí mateří larvy mateří kašičkou obsahující virové částice BQCV. Potlačování nosemové nákazy a dostatek včel všeho stáří v úle může pomoci řešit nákazu virem černání matečníků. Včelí virus Y je také spojen s nosematózou a virus X je zase asociován s měňavkovou nákazou včel. Čistota úlového prostředí (především od pokálených částí) může zmírnit šíření a následky uvedených chorob. Virus X a virus Y vykazují podobnost s nedávno popsanými viry Lake Sinai Virus-1 a -2 (Runckelet al., 2011), pravděpodobně jde o totožné viry. Správné načasování léčení včelstev Virus deformovaných křídel (včetně jeho genetických variant Kakugo viru a Varroa destruktor viru-1), virus akutní paralýzy (včetně velmi podobného Kašmírského viru a viru Israelské akutní paralýzy) a virus pomalé paralýzy včel jsou aktivně přenášeny roztočem Varroa destruktor a roztoči Tropilaelaps. Potlačování populace roztočů ve včelstvech je základem pro zvládnutí viróz. Nejmenší přenos virů způsobený roztoči je při vývoji kukel a reprodukci roztoče na nich. Z takových kukel se líhnou poškozené a krátkověké dospělé včely, což urychluje slábnutí včelstva a kolaps v zimním období. Podzimní léčení včelstev proti kleštíkovi by mělo být zahájeno 6 týdnů před ukončením plodování: 1 týden pro odstranění fonetických roztočů, 2 týdny pro odstranění roztočů z plodu a 3 týdny k očištění včelstva od včel poškozených viry během vývoje plodu napadeného roztoči. Co s plásty? Ačkoliv je možné najít virové částice na plástech a stěnách úlů (především však v pylových zásobách), není zatím jasné, nakolik jsou nebezpečné pro včely. Orální přenos je pro viry totiž nedostatečně efektivní díky obranným mechanismům trávicího ústrojí včel. Pokálené plásty ale představují vysoké riziko přenosu chorob a měly by být odstraněny. Pravidelná odměna díla pomáhá snižovat akumulaci bakteriálních patogenů i pesticidů z životního prostředí ve vosku. Antivirotika Říkalo se, že virová onemocnění není možné léčit, což už však dnes není úplná pravda. Vývoj v molekulární biologii přinesl mnoho nových antivirových přípravků, které se využívají především v humánní a veterinární medicíně, kde mají jisté své opodstatnění. Včelařská

virologie opožděně dohání vývoj, a tak jsou vyvíjeny nové léky pro včely na principu RNA interference (RNAi). Výzkum již přináší zajímavé výsledky (Hunter et. al., 2010). Probiotika V poslední době se také rozvíjí výzkum včelí přírodní mikroflóry v trávicím traktu, která aktivně potlačuje bakteriální nákazy (Fosgren et. al., 2010). Tyto symbolické bakterie jsou sdíleny mezi jednotlivými včelami, čímž se podílejí na tvorbě imunity. Specificky chrání proti patogenním virům, a tím jednoduše pomáhají udržovat celkové zdraví včel a včelstva. Vědci ve Švédsku zkoušejí tato probiotika v přípravcích pro zlepšení zdraví včel a zmírnění narušení imunitních reakcí po antibiotické léčbě, která se v některých zemích využívá. Genetika Šlechtění včel se stává sofistikovanější než dřív. Využívá metody analýzy rodokmenů a techniky molekulárního mapování, které identifikují geny zodpovědné na hygienické chování, odolnost plodu nebo množení roztoče (Oxley et. al., 2010). V současnosti se také zkoumají geny zodpovědné na rezistenci k virům. Mimo to, genetická rozmanitost uvnitř včelstva pomáhá zlepšovat zdraví celého včelstva (Tapy a Seeley, 2006). Dosahuje se toho přirozeně vícenásobným pářením matek. Genetický aspekt péče o zdraví včel tedy zahrnuje sladění rozdílných genetických zisků ze selekce a pestrosti páření. Se souhlasem autora přeložil a upravil z původního článku Virrus in Bees publikovaného v časopise Bee World (2012, 3) Mgr. Jiří Dahnilík

V Olomouci na konferenci „Věda a výzkum včelařské praxi“ dne 20. 10. 2012 taktéž vystoupila MVDr. Soňa Dubná, Ph.D., která se zabývá výzkumem nemocí včel. Svou laboratoř má ve své domácnosti v kuchyni. Je to dáma, která je jednou z nejuznávanějších odbornic ve výzkumu nemocí včel, a to především moru a hniloby včelího plodu. Vystupuje na nejprestižnějších konferencích v rámci světové včelařské organizace APIMONDIA. V rámci ČSV o.s. a VÚV v Dole je osobou zapovězenou. Na této konferenci jsem se zúčastnil její přednášky a předkládám Vám prezentaci této přenášky z materiálů konference (str. 16).

MVDr. Soňa Dubná, Ph.D.

Zabývá se výzkumem nemocí včel, hlavně moru a hniloby včelího plodu. Izolovala několik nových druhů laktobacilů s inhibičním účinkem vůči původcům těchto

onemocnění. Kromě výzkumu nemocí se věnuje vývoji potravinových doplňků a kosmetiky z včelích produktů.

Probiotické bakterie a jejich význam pro zdraví včel

V posledních letech se pozornost odborné i laické včelařské veřejnosti stále víc upírá k přírodním produktům určeným k prevenci a léčení různých nemocí. V oblasti včel se hledají účinné látky k potlačení růstu původců moru včelího plodu. Jako perspektivní se jeví použití esenciálních olejů, jako je např. olej z třezalky tečkované a mateřídoušky. Za další nadějný prostředek je považováno využití peptidových frakcí z mateří kašičky, aplikace propolisu a jeho extrátů a extráty z hub. Nově se také hledají tzv. probiotické bakterie z trávicího ústrojí včel, jejichž využití ve včelařské praxi se aktivně zkoumá. Využití probiotických mikroorganismů je velmi perspektivní již proto, že tyto mikroorganismy tvoří podstatnou část přirozené mikroflory zdravého trávicího traktu, takže se velmi pravděpodobně účastní určitých imunitních reakcí u jednotlivých včel. Mezi probiotické mikroorganismy patří následující rody: Laktobacilus, Bifidobacterium, Lactococcus, Streptococcus, Enterococcus, Bacillus a Saccharomyces. Účinek probiotických mikroorganismů spočívá v jejich schopnosti osídlovat trávicí trakt a souběžně tam prostor na trávicím epitelu, takže dochází k vytěsnění patogenních mikroorganismů z tkání. Probiotické mikroorganismy jsou také schopny: -

-

syntetizovat peptidy s bakteriostatickým a bakteriálním účinkem, ovlivňují imunitní odpověď organismu stimulují vylučování toxinů produkují organické kyseliny s krátkým řetězcem, jako je kyselina mléčná, octová, máslová a propionová

Ve své laboratoři jsem objevila několik druhů probiotických mikroorganismů, které velmi účinně potlačují růst původce moru včelího plodu (Paenibscillus larvue) a hniloby plodu (Paenibacillus alvei). Z trávicího traktu včel byly také izolovány mikroorganismy s inhibičním účinkem vůči původcům dalších patogenů, jako je např. Listeria monocytogenes, Aspergillus flavus a Gardnerella vaginalis.

S využitím probiotických mikroorganismů izolovaných z trávicího traktu včel bylo vyvinuto několik potravinových doplňků. ing. Jiří Kalenda

Trenčínská mezinárodní včelařská výstava zlepšovatelů

V pátek 19. 10. 2012 jsem se zúčastnil prvního dne mezinárodní výstavy včelařů v Trenčíně (19. – 21. 10. 2012), kde proběhlo slavnostní zahájení za účasti ministra zemědělství SR, předsedy SZV ing. Ľudovíta Gála, místopředsedy ČSV Vlastimila Dlapa a dalších funkcionářů ze spolkového života SR a Trenčínského kraje. Z českých vystavovatelů se účastnila firma Sedláček z Bučovic, Antonín Váhala z Valašského Meziříčí, prezentoval se ČSV o.s., taktéž Výzkumný ústav včelařský z Libčic a ještě dva nebo tři čeští vystavovatelé, kteří doplňovali tradiční slovenské vystavovatele. V pavilonu 4 se představovali jednotliví zlepšovatelé se svými exponáty. Celkový můj dojem z této výstavy – kdyby se to nazvalo včelařský jarmark, tak to bude výstižnější, v pavilonu zlepšovatelů několik včelařských vah, plnička a kotel na vosk a nic jiného. V současné době schází ve včelaření myšlenka… Ing. Jiří Kalenda

Nápady, postřehy, zajímavosti, ohlasy...

Rozhovor se začínající včelařkou

Protože se v naší základní organizaci v poslední době objevila řada nových mladých zájemců o včelaření, oslovili jsme jednu z nich – přítelkyni Markétu Zichovou ze želechovských Pasek – a požádali ji o krátký rozhovor.

Co Vás přivedlo k myšlence začít chovat včely? Byl to vztah k přírodě, touha po vlastním medu nebo rodinná tradice? V mém případě je to jednoduché. Od mala jsem k včelaření byla vedena babičkou, která sama ve svých 19 letech (v roce 1944) byla nucena převzít asi 30 včelstev po svém zemřelém tatínkovi Trůbelíkovi. Už z dětství si pamatuji, jak jsme kleštěmi vytahovali rámky z budečáku a také nezapomenu na bubnování a vůni, které vydával medomet při vytáčení.

Nyní jste se tedy rozhodla pokračovat sama. Kolik máte včelstev a kam byste je až chtěla rozšířit? Babička se dožila poměrně vysokého věku, ovšem ve stáří již nebyla schopna se o včely starat, takže začínám prakticky od začátku. Zdědila jsem však základní vybavení a pochopitelně již hospodařím s moderními nástavkovými úly. Navíc mám doma stoláře, což je také významná výhoda v této činnosti. Letos, první sezónu, jsem se starala o 2 včelstva a myslím, že pokud se rozšířením dostanu na počet 4 – 5, bude to pro nejbližší léta ideální.

Co si od včelaření slibujete? Kromě radosti z vlastních včel bych ráda měla dostatek medu pro svou rodinu. Nehodlám se tím živit, pokud však z nadbytku prodám pár kilo a vrátí se mi náklady na cukr a vybavení, budu ráda.

Máte rodinu s malými dětmi. Jak se dá péče o včelstva skloubit s povinnostmi kolem dětí? A nemáte obavy z umístění úlů v blízkosti domu? Já jsem také vyrůstala u včel. Pokud nebudou mít děti alergii a naučí se dodržovat základní pravidla chování, nevidím v tom problém. Pokud jde o časovou náročnost, věřím, že to taktéž zvládnu. Z vlastní zkušenosti z letošního roku mohu říci, že to jde i během těhotenství. Přikláním se k názoru, že včelstvo je samostatný a soběstačný organismus. Včely přežily miliony let bez zásahu člověka. Z tohoto důvodu je třeba minimalizovat zásahy do včelstva a pouze korigovat jeho život v souladu s jeho soužitím s chovatelem.

Děkujeme za milé přijetí, rozhovor a přejeme vše dobré vám, celé rodině i vašim včeličkám.

Ing. Pavel Hurta

Jak jsem začínal včelařit

Před dvěma lety jsem navštívil kamaráda Jendu Sousedíka na Želechovických Pasekách. Zrovna byl u

svých včel, kde prováděl prohlídku včelstev. Chvíli jsem ho pozoroval a jeho práce mne zaujala a zalíbila se mi, tak mne pozval k nahlížení. Půjčil mi ochranné pomůcky, a tak jsme společně prohlíželi včelstva a on mi vysvětloval, jak včelky pracují. O chovu včel jsem uvažoval už dlouho a po této návštěvě jsem se pro včelaření opravdu nadchl. Začal jsem pročítat odbornou literaturu o chovu včel, ale z teorie jsem nebyl moc moudrý. Proto jsem uvítal pořádání odborných včelařských kurzů pro začínající včelaře v Lípě na Vyhlídce na včelařské farmě ing. Jiřího Kalendy. Přednášky vedli ing. Evžen Babík a ing. Jiří Kalenda. Skládaly se z teoretické části a hlavně z praktických ukázek, které jsou nezbytné k pochopení včelařské problematiky. Snažil jsem se účastnit každé přednášky, protože mi hodně dávaly. Dle rad těchto zkušených včelařů jsem se letos do včelaření pustil. Po pořízení úlů a veškerého vybavení pro chov včel jsem si přivezl tři oddělky. V první fázi bylo nutné včelky zakrmit, po prvním zakrmení jsem pozval Jendu Sousedíka ke konzultaci, společně jsme nahlédli do včelstev, abychom zjistili, jak se mají k světu. Za jeho asistence jsme prohlídky opakovali několikrát a připravovali včelstvo na přezimování. Doufám, že jsme udělali všechno pro to, aby včelky zimu v pohodě přežily. Jaromír Ušela

Včelaření může být i nebezpečné!

Ač nejsem členem zlínské včelařské organizace, rád bych se podělil a zároveň varoval zlínské včelaře. Před čím? No před nebezpečím, které včelaření přináší a které si možná včelaři ani neuvědomují. Ale k věci! Letos v létě mne navštívila sousedka a s hrůzou a děsem v očích mi sdělovala, že dole na křižovatce se rojí včely, všichni se bojí vyjít na ulici, musejí zavírat okna a vůbec život na ulici je znemožněn. A jestli s tím mohu něco dělat. Nebyl jsem si vědom, že by to mohly být moje včely, o roj jsem ani neměl zájem, ale vystrašená sousedka a děs v jejích očích mi nedovolil odmítnout pomoc. Tak jsem se vypravil obhlédnout situaci. Zjistil jsem, že roj si zřejmě vybral k usazení mladou švestku v zahrádce na křižovatce. Bylo odpoledne a roj se teprve chystal k usazení. Švestka byla mladá, nízká, a tak sebrání roje, i když velkého, se nezdálo být obtížné. Proto jsem s klidným svědomím sousedce slíbil, že s tím něco provedu, nemusí se bát. Odešel jsem domů, počkal na pozdní odpoledne, aby se roj usadil, a vyšel vyzbrojen žebříkem, rojáčkem, kloboukem, rukavicemi a hlavně odhodláním do, jak se zdálo, snadného sebrání roje. Na místě se ukázalo, že již postavení žebříku nebude snadné, protože zahrádku, ve které byla švestka – nositelka roje, ohrazuje živý hustý plot, který neumožňuje dobré postavení žebříku. A tak se

musel žebřík spokojit s malým sklonem, tak aby překonal ten živý plot. Když se zdálo, že jakás takás poloha se našla, vylezl jsem do koruny. Zatřepáním větve, na níž visel roj, sice tento spadl do rojáčku, ale zároveň se rozkýval žebřík pode mnou, uklouzl a spadl, já samozřejmě s ním. Živý plot, který to všechno (mimo mé hlouposti samozřejmě) způsobil, nyní zafungoval jako záchrana, protože jeho roští mne milosrdně přijalo a zmírnilo můj pád. Horší bylo, že rojáček plný včel z toho velkého roje se na mne vysypal, a než jsem se z živého plotu vymotal, tak včely měly možnost ukázat mi, co dovedou. A měly to snadné, protože pádem jsem ztratil klobouk i rukavice, v roští se vyhrnula i košile a kalhoty, no prostě měly to opravdu snadné, protože navíc z roští živého plotu se nešlo rychle vymotat. Díky tomu plotu jsem pád sice přežil bez úrazu, ale co se včelami? Přeci jsem slíbil, že s nimi něco udělám! Blížil se již soumrak a na křižovatce se to opět rojilo!! V dané chvíli jsem co nejrychleji vyklidil bojiště a přemýšlel, co dál? Po částečném „uzdravení“, a to již byla noc, jsem se vydal znovu obhlédnout situaci. To se již odbývalo s baterkou. Tráva pod švestkou se hýbala kobercem vytvořeným od včel, kam nebylo radno vstupovat. Co teď? Šel jsem domů, vzal rámeček s vystavěnou souší, vložil do teď již prázdného rojáčku a ten umístil na kraj toho včelího koberce. A šel domů, doufaje, že se jim zalíbí nastěhovat se do toho rojáčku. Trvalo jim to dlouho, ale při poslední kontrole někdy okolo půlnoci jsem usoudil, že jich většina již v rojáčku je, a tak jsem ho zavřel a odnesl domů. A i když původně jsem o roj neměl zájem, tak nakonec jsem si řekl: holky, to mi musíte nahradit! A roj jsem si nechal. A teď, co jsem chtěl tímto povídáním říci? No že sbírání roje je nebezpečná práce, musí se být při ní opatrný, protože hrozí i horší následky, než je to poštípání. Včelaři, pamatujte na to! Někdy by sebraný roj mohl být setsakramentsky drahý!!!

Ing. Jaromír Straka

Tajemství úlu

(Borst, P. L.; American Bee Journal, č. 5, s. 467 – 469) Souhrn: Problematika komunikace mezi včelami je zkoumána více než století a vždy na ni bylo pohlíženo i v kontextu s dorozumíváním jiných společenských druhů, zejména mravenců.

Protože se v tisku objevuje stále mnoho prekérních situací ve vztahu ke včelám, rozhodli se včelaři, že budou vysvětlovat svou práci mnohem více lidem než doposud. Jedna z věcí, která nevčelaře udivuje, je, že včela tráví většinu svého života uvnitř tmavého úlu. Ať už dochází k jakékoli organizaci či komunikaci, není k ní potřeba světla. Člověk si snadno může představit stadion naplněný 70 000 fanoušků, kteří najdou svá místa a těší se z fotbalu, a při návratu si najdou svá vozidla v úplné tmě – opravdu? Určitě ne, ale včelstvo předvádí takový výkon, protože používá zajímavý sortiment signálů. Ve skutečnosti je celá animace zahrnuta do signálů jedním či druhým směrem, a tato studie se nazývá biosemiotická. Od nepatrných kolonií bakterií až po rozlehlá pole kvetoucího jetele vycházejí signály a jsou přijímány, což umožňuje živoucím tvorům se živit, rozmnožovat a zbavovat se odpadu. V krátké době se lidé naučili „šťourat se“ v úlu, aby mohli zjistit, co se uvnitř děje. Staří Řekové se domnívali, že jediná velká včela v úlu je Basileus neboli král. Pozorovali jeho družinu, čili „králův dvůr“ a domnívali se, že tato skupina plní přání jeho královské výsosti prostřednictvím celého společenství v úlu. Práce je rozdělena mezi hospodyně, strážce, pátračky, vojáky atd., všichni podle směrnic krále. To představovalo hierarchii panující po staletí až do doby, než bylo zjištěno, že král je vlastně rodu ženského a že ona stráví většinu svého času kladením vajíček, jako matka termití. Velmi rychle se pak celá story rozmotávala, když se zjistilo, že nikdo není nikým pověřený, že včelstvo se řídí principem, že jednotlivec prostě dělá to, co se předpokládá. Studenti se většinou seznamují s poněkud fantastickou literaturou o včelích tradicích. Já jsem sám jako první knihu o včelách četl Maurice Maeterlinkovu knihu „Život včely“. Byla to krásná kombinace dramatika a včelaře. Když vám řeknu, že napsal esej „Inteligence rostlin“ (1906), bude vám jasné, kam mířil. V předmluvě ke své knize o včelách píše: „Nemám v úmyslu psát pojednání o včelách nebo o praktickém včelaření, chci mluvit o včelách velmi jednoduše, jak člověk mluví o předmětu, který zná a miluje, pro ty, kteří ho neznají. Nechci zdobit pravdu.“ Přesto ale pokračuje výzvou pro přijetí koncepce, že královna je vládcem v úlu a zastupuje mystickou představu: „Ona není královnou úlu v tom smyslu, v jakém používá toto slovo člověk. Nevydává žádné příkazy; naslouchá tak jemně jako nejponíženější z jejich poddaných, jako maskovaná moc, suverénně nejmoudřejší v daném okamžiku, a chceme-li ji lokalizovat, použijeme termín ,duch úlu´“.

Pohled do mraveniště Vědecký výzkum mravenců začal přesně opačným směrem. Začalo vycházet najevo, že matka sama může být regulátorem v úlu. Především je zde story Wiliama Mortona Wheelera, který se začal náruživě věnovat studiu mravenců v Austinu v Texasu v roce 1899. Brzo se stal kurátorem bezobratlých v Muzeu přírodní historie v New Yorku. V roce 1910 publikoval

„The ants“, která se pak stala „Knihou o myrmekologii“; příštích 50 let Wheeler vymyslel několik termínů, které používáme dosud. Slovo „etologie“ má popisovat, co zde děláme ve snaze porozumět chování živočichů. První také navrhl slovo „superorganismus“, aby mohl popsat společenství tisíců bytostí, které jako jednotlivci nemohou přežít. Také zavedl slovo „trofalace“, což znamená předávání potravy a dalších substancí z úst do úst u hmyzu. Tento proces je základním, kterým se zde hodlám zabývat. Bez ohledu na to, je-li či není matka pověřena velením, jak poznají tisíce včel, co mají v daném momentě dělat? Včelaři vám na příklad řeknou, že šťouchnete-li do úlu, objeví se pár strážkyň na česně, ale jen v případě, že do úlu silně bouchnete, objeví se na česně několik set strážkyň, aby bránily celou skupinu. Ne každá včela vidí jako nutnost, aby bránila úl. Stejně jako tehdy, když je město v obležení, čeká trpělivě většina obyvatelstva na obránce, kteří je budou chránit proti všem nepřátelům. Důslední pozorovatelé zjistili, že je několik fází, kterými včely procházejí, podobně jako Piagetovy fáze při vývoji dítěte. Ale u včel to tak úzce nesouvisí s věkem. Život včelstva je ovlivňován roční sezónou, což vyžaduje více některých typů včel v různých obdobích roku. I přesto i při takovémto rozdělení práce nestačí mít jen určité pracovní zařazení, aby byl chod úlu dokonalý. A tak si asi myslíme, není-li v úlu určitý druh organizování práce? Kdyby každá jednotlivá včela dělala to, co ji napadne, nemohly by být některé potřebné práce udělány správně. Představte si pracovní skupinu, která staví dům. Každá nutně musí vědět, co je jejím úkolem a kdy ho musí splnit. Elektrikář nemůže pustit proud dřív, než je rámek zhotoven a mezistěna upevněna. Bude třeba čekat týdny, než se bude moci zase vrátit. Jak zvládá včelstvo tuto potřebu organizace práce, aby nedocházelo k nedopatřením, když tu není žádný organizátor? Když nastane léto a létavky se vracejí s volátky plnými medu, proč se nevyhrnou všechny včely z úlu a nepřipojí se k nim?

Co tedy dělají?

Nová práce Briana Jonsona vrhá trochu světla na tuto otázku. Strávil nepočítaně hodin pozorováním včel a zaznamenáváním, které aktivity jim zaberou nejvíce času. Pak vytvořil program pro počítač, který napodobuje jejich aktivity a ukazuje, jak je jejich přístup optimalizován, aby práce v úlu byly dělány efektivně. Budete překvapeni, když se dovíte, že jednou z hlavních činností „středně starých včel“ je přestat pracovat a potulovat se náhodně okolo. Brian viděl, že včely zabrané do zvláštních prací obvykle přestaly pracovat po hodině a rozptýlily se po úlu. Pak raději začaly dělat něco jiného než před tím. Klíčem k takové činnosti ovšem je to, co on nazývá hlídkováním. Úlové včely stráví hodně času hlídkováním, ne pouze sháněním práce. Pak ale začnou pracovat tam, kde právě jsou, místo aby šly tam, kde je potřeba nejvyšší. To pak zabrání tomu, že by všechny ruce byly na palubě místo toho,

že by byly rozptýleny po lodi. Může nastat doba, kdy všechny ruce jsou potřebné na jednom místě, ale obecně je úspěšnější pracovní úsilí rozdělit, a to zvláště tam, kde není žádné komando ani kontrola, žádný přehled, žádné vedení beroucí v úvahu potřebu a rozdělení práce. Jinými slovy, každá dělnice je sama sobě velitelkou, mající přehled o potřebách práce a plní to, na co stačí.

Evoluce hmyzu Abychom lépe porozuměli včelstvu, pomůže nám podívat se na hmyzí evoluci. Naštěstí pro nás je mnoho tisíc druhů hmyzu, které reprezentují veškerá stádia evoluce, která zřejmě probíhala od doby, kdy se první hmyzu podobný živočich vyškrábal ze země. V tomto článku si pochopitelně budeme všímat pouze Hymonopter. Tento řád zahrnuje mravence, vosy a včely a je charakterizován blanitými křídly a úplnou proměnou, kterou procházejí i motýli. To znamená, že je zde vajíčko, larva, kukla a dospělec. Larvy ovšem nejsou pohyblivé (jako u motýlů) a musí být ošetřovány až do doby přeměny v kukly a pak jsou zavíčkovány v buňkách. Ne všichni blanokřídlí vytvářejí společenství, takže je zajímavé porovnávat ty, co ho nevytvářejí, s těmi, kteří tak činí, a to bude tvořit důležitou část tohoto příběhu. Původ mravenců je v historii ztracen, ale biologové si myslí, že pocházejí z předků podobných vosám, a to z doby asi před 130 miliony let. Mravenci vytvářejí velká společenství jako včely, také mají dělbu práce, ale jenom pohlavní jedinci mají křídla. Zbytek společenství je bezkřídlý, ale má jiné znaky, které je odlišují od matky. Společenství mravenců má hodně společného se včelstvem i s vosami, takže je možné se podívat na všechna dohromady. Většina aktivit mravenců i vos probíhá ve tmě, podobně jako v úlech. Mravenci mohou žít mnoho stop pod povrchem země a jejich hnízda jsou mnohdy rozdělena na různá odvětví, určená pro různé činnosti, jako např. školky nebo zahrádky. Takže práce je zde také vysoce organizována a jeden by se mohl domnívat, že je zde nějaká forma ne-vizuální komunikace.

Sršni to dělají také Včely a vosy jsou si v mnoha směrech podobné. Vosí kolonie mohou být veliké. Na Havaji se invazivní vosy staly velkým problémem. Erina Wilsonová z kalifornské univerzity v San Diegu zjistila, že jedna kolonie na Maui čítala až 600 000 jedinců, na rozdíl od pár tisíců nadcházejících se v normálním vosím hnízdě. „Spíše než hnízdo o velikosti fotbalového míče si představte velikost Buicka,“ říká Wilsonová. „Naše největší kolonie měla čtyři otvory do hnízda pro vstup i výstup.“ Ale ne všechny druhy vos, včel a mravenců vytvářejí obrovské kolonie. Některé žijí samotářsky nebo ve velmi malých skupinách, které jsou podobné spíše malé rodině než velikosti metropole. Ty jsou nesmírně důležité pro studium dělení práce.

Je velký počet vos i včel, jejichž život není společný. Nazýváme je samotářkami. Jde např. o včely rodů Xylopa, Megacile či Osmia, a vosy např. Sceliphron nebo Eumenes. Tento hmyz má jednoduchou reprodukci. Dospělá samička si najde nebo vyrobí vhodný prostor, zajistí ho potravou, položí tam vajíčko a odletí pryč. Nikdy neuvidí své potomstvo. Tento hmyz je pravděpodobně svým způsobem života podobný prostředkům sociálního hmyzu, a tak můžeme předpokládat, že svoje instinkty zdědil a ty se projevují v chování kolonií hmyzu. V chladných oblastech samička čmeláka přes zimu hibernuje a na jaře zase začne vytvářet malou kolonii. Shání vhodný prostor pro hnízdo, pak sbírá nektar a pyl a vytvoří několik buněk, do kterých naklade vajíčka. Z nich se vylíhnou larvy, které musí být krmeny do té doby, než vzniknou miniaturní verze matek-královen. Tito jedinci mají geny normálních královen, ale podle toho, jak moc jsou krmeni, jsou v růstu brzděni a nevyvinou se v nich všechny vlastnosti čmeláčích matek. Ve skutečnosti si čmeláčí matka vytvoří skupinu „otrokyň“, která zajišťuje veškerou činnost potřebnou pro nárůst hnízda. Ty jasně postrádají instinkt odletět a vytvářet si vlastní kolonie. Tento fakt naznačuje, jak by kolonie blanokřídlých mohly být velké, aby ještě mohly ovládat tisíce individuí, jejichž genetický základ není odlišný od jejich rodičů nebo potomků, ale jejich zvyky a role jsou podstatně rozdílné. Když pozorujeme hmyz, který vytváří skutečné kolonie, jak např. vosy rodu Polistes, Vespula nebo včely bezžihadlé (Melipona) a různé druhy rodu Apis, vidíme vždy totéž, jen ve větším měřítku.

Udělejme si lunch Pionýrem ve studiu hmyzu byl August Forel, švýcarský psychiatr, a podle Charlotte Slight i renomovaný myrmekolog. Jedním ze zvláštních aspektů, který Forela fascinoval, je neustálé žadonění o potravu. Forel interpretoval tento způsob výživy jako velice příjemný, téměř erotický, týkající se všech mravenců. Mravenec, který vyvrhuje potravu s dozadu sklopenými tykadly, vypadá jako v extázi, to nepochybně cítí jako velký požitek, stejně jako ten, který tu potravu polyká. William Wheeler považoval krmení za centrální aktivitu kolonie. Obecně se věřilo, že něco v tomto předávání potravy způsobuje, že se vyvíjejí různé typy mravenců nacházejících se v hnízdě, fenomén, který se nazývá polymorfismus. To se týká dělení hmyzích kolonií, jako např. mravenců, na množství různých „kast“. A dále, Wheelerův průzkum tohoto žadonění o potravu ho vedl k předpokladu, že jde o „trofalatické interakce“. Podle něj je výměna potravy nejen příjemná činnost nebo kontrola vývoje různých kast, ale i prostředek komunikace. A ve skutečnosti je to vše dohromady. Wheeler nebyl spokojen s popisem funkcí kolonie mravenců, ale začal rozšiřovat tyto své myšlenky a aplikovat je na lidskou činnost. Vyzdvihoval socialistické trendy porevolučního Ruska, kde vznikala nová třída potlačovaných školených dělníků, nucených

provádět práci pro společnost jakoby superorganizmus. A jako novum, vedoucí beneficiáři nebyli sami dělníci, ani mlhavé „dobro pro všechny“, ale přirozeně jejich vůdci, elita, která těžila z neustálé dřiny mnoha loajálních soudruhů. Forel mezitím došel k názoru, že dělníci byli poněkud zdrogovaní, směřující k perverznímu alkoholismu, který spojoval s utrpením svých psychiatrických pacientů.

Odolný „nový svět“ mravenců Bratři Huxleyové, Julian a Aldous, věrně následovali poznatky Williama Wheelera. Julian využil své nové poznatky k napsání knihy o mravencích, a Aldous skvěle popsal „Odolný nový svět“. Představu kontrolovaného vývoje pečlivě vyložil Aldous ve své „science fiction“ o světě, v němž je lidská společnost přísně kontrolována. Je zde pět kast, vychovávaných v líhních jako u mravenců. Horní kasta přirozeně rozvíjí své schopnosti naplno, zatímco nižší kasty jsou chemicky ovlivňovány tak, aby byl retardován jejich fyzický i psychický rozvoj. Celá společnost je pak stále regulována konstantním užíváním drogy „Soma“, která zajišťuje spokojenou poslušnost a zabraňuje jakémukoli způsobu rebelie, anarchie nebo individuálních nároků. To se stalo se vracejícím tématem v oblasti „science fiction“ po mnoha dalších let. Příběhů geneticky modifikovaných lidí, kteří mají veškeré důležité vlastnosti kromě vlastní vůle, je tak stále jako máku. Ovšem kontrola lidské populace cestou drog je bohužel trpkou realitou. Ale to není konec našeho příběhu. V příštím čísle bude pokračování.

Přeložila: Prof. Sylva KUBIŠOVÁ; OVP 2012 č. 1, str. 138 – 141.

Křížovka pro vás

Legenda:

Vodorovně: A. Zástupce dítěte při křtu; správní jednotka; dravý pták. B. Německy „vejce“; první část tajenky; zvratné zájmeno. C. Tiskovina; slovensky „proč“; šplhavý pták. D. Vrcholné církevní shromáždění; německy „měsíc“; upravená stuha ve vlasech. E. Výtažek z léčivých bylin; blýskavost. F. Mládě kočkovité šelmy; polní práce. G. Ohrazená část lesa; značka

luxusní obuvi; druh poloopice. H.Pak; jedna z pojišťoven; květina. I. Chem. značka rubidia; třetí část tajenky (přičemž její druhá část je vepsaná uprostřed křížovky); plošná míra slovensky. J. Chem. prvek; obchodní sleva; hrací list.

Svisle: 1. Sušenky; hmota kokosových ořechů. 2. Nástražné výbušniny; slovenská předložka; hlodavec.3. Primáti; vojenský pakt; jehličnan. 4. Vzpěračská disciplína; otírání; řídící tyč vozu. 5. Anglicky „cesta“; konec modlitby. 6. Zkratka bývalého Okresního domu pionýrů a mládeže; titul lékaře. 7.Kostkovaný vzor na látce; ženské jméno. 8. Rostlina podobná heřmánku; chem. prvek. 9. Ženské jméno domácky; spisy. 10. Ruská početní pomůcka; anglicky „sůl“. 11. Základní číslovka; neodborník. 12. Ženské jméno domácky; tučnolistá rostlina; typ samonasávacího čerpadla. 13.Sklenářský tmel; sportovní disciplína; škrobení. 14. Lichokopytník; chem. značka antimonu; močan. 15. Noční pták; papoušek.

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

A B C D E

Z N A Č K A F G H I J

11

12

13

14

15

Vyluštěnou tajenku zašlete do 20. ledna 2013 na adresu: př. ing. Jaroslav Matoušek, Díly IV/ 884, 760 01 Zlín nebo na mailovou adresu [email protected], případně ji přineste na výroční členskou schůzi. Zdebudou dopisy slosovány a tři výherci budou odměněni poukázkami k nákupu včelařských potřeb.

Vyluštění křížovky z minulého čísla

Včelaři, uvědom si, že být včelkou, to není žádný med!

Děkujeme všem luštitelům, kteří odevzdali vyluštěné křížovky, a blahopřejeme vylosovaným výhercům!

Okénko poezie Téma:

Včelstvo má zcela jedinečné – unikátní vlastnosti

Určitě jste o tom již mnozí četli, pěkně o tom píše třeba Martin Dettli *).

Živí se hemžení trubčí i dělničí při tom nic neloví ani nic neničí.

K známému užitku jen jednu větu: mohou růst plody hned po odkvětu.

To ještě není až taková zvláštnost,

co ale říkáte na tuto vlastnost?

Ke svému rozvoji (úžasné) plásty si dělá – avšak jen z produktu vlastního těla

A tohle, přátelé, říkám vám, že jiný tvor na světě nedokáže.

………………………………………………………….

*) Martin Dettli, švýcarský včelař a výzkumník Jeho kniha: Včely a jejich svět

Poděkování Děkujeme tímto Magistrátu města Zlína, odboru životního prostředí a zemědělství, za přízeň naší organizaci a finanční podporu, bez níž bychom velmi těžko mohli zajistit léčení našich včelstev. Tato podpora trvá již spoustu let a jsme za ni velmi vděčni. ZO ČSV Zlín

Milí čtenáři, přejeme Vám i Vašim rodinám

radostné a požehnané prožití vánočních svátků a hodně radosti s Vašimi včeličkami v celém dalším roce

Zpravodaj zlínských včelařů: vychází 2x ročně. Vydávání schváleno členskou schůzí. Názory přispěvatelů nemusejí odpovídat názorům redakce. Předáno do tisku: listopad 2012. Redakční rada: Andrea a Pavel Šimečkovi, Ing. Evžen Babík, Ing. Pavel Hurta, Ing. Jiří Kalenda, Ing. Jaroslav a Anna Matouškovi, Jan Sousedík. Pro členy ZO ČSV Zlín bezplatné – hrazeno z členských příspěvků. Uzávěrka příštího čísla: 28. února 2013.