Zpravodaj. Tendry Lesů ČR ČISLO3 ČTVRTEK, 9. PROSINCE 2010 OBSAH ČÍSLA. Téma Tendry Lesů ČR. vz24.cz Denní zpravodajství ze světa veřejných zakázek

3

Zpravodaj

ČISLO ČTVRTEK, 9. PROSINCE 2010

vz24.cz – Denní zpravodajství ze světa veřejných zakázek TÉMA ČÍSLA

Strana 6

Tendry Lesů ČR

OBSAH ČÍSLA

Úvodní slovo šéfredaktorky

2

TOP sledované kauzy

4

Nejsledovanějších 10 kauz za minulý měsíc

Téma

6

Tendry Lesů ČR

Sloupek odborníka (rozhovory, výklad zákona, stanoviska…)

8

JUDr. Michal Krenk, Ph.D., Elektronická aukce jako metoda hodnocení nabídek

Sloupek odborníka (rozhovory, výklad zákona, stanoviska…) Mgr. David Mareš, K problematice smluvní pokuty a její přiměřenosti jako dílčího hodnotícího kritéria v zadávacích řízeních (1. část)

KASA CINK

14

19

Statistiky veřejných zakázek v uplynulém měsíci

Školení, semináře, konference

20

Aktuální knižní tituly na trhu

21

VZ24.cz zpravodaj č. 2

Strana

1

3

Zpravodaj


vz24.cz – Denní zpravodajství ze světa veřejných zakázek

ÚVODNÍ SLOVO ŠÉFREDAKTORKY Milé čtenářky, milí čtenáři, v předvánočním čase Vám přinášíme třetí číslo Zpravodaje VZ24.cz portálu VZ24.cz. Opět se v něm dočtete o nejaktuálnějších kauzách, které hýbou děním ve světě veřejných zakázek. Jako téma tohoto čísla jsme vybrali Tendry Lesů ČR. Již od 5. února 2010 se táhne vleklý spor o veřejnou zakázku na prodej dřeva a lesní práce v hodnotě 15,83 miliard pro období 2011 až 2020. Tento tendr je kritizován ze všech stran, a to především proto, že podle mnohých odpůrců není celá zakázka nic jiného, než příprava na tunelování Lesů ČR. Kritikou v tomto směru nešetří politické strany, ekologové, vědci, profesoři některých vysokých škol, ÚOHS, poslanci Parlamentu ČR a v neposlední řadě také Asociace českých a moravských dřevozpracovatelů. Bližší informace naleznete v článku na páté straně našeho zpravodaje, nebo přímo na stránkách http://www.vz24.cz, kde se touto kauzou již několik měsíců zabýváme. Sloupek odborníka tentokrát přináší zajímavý pohled právníků z praxe na dvě oblasti související s hodnocením veřejných zakázek. JUDr. Michal Krenk, PhD. Vás ve svém článku seznámí s elektronickou aukcí jako metodou hodnocení nabídek. Mgr. David Mareš zase přinese pohled na smluvní pokutu a její přiměřenost jako dílčího hodnotícího kritéria v zadávacích řízeních. Standardní součástí našeho Zpravodaje VZ24.cz jsou termíny konferencí, seminářů, školení a aktuální publikace, které Vám pomohou zorientovat se na trhu veřejných zakázek. Jak cinkaly koruny ve státní kase v předchozím měsíci ve veřejných zakázkách zjistíte v pravidelné rubrice KASA CINK, podrobnější analýzu najdete na našich stránkách ve Světě VZ24. Závěrem bych Vám chtěla za celý tým VZ24.cz popřát krásné vánoční svátky a v novém roce jen to nejlepší nejen v oblasti veřejných zakázek! Monika Turková, šéfredaktorka Zpravodaje VZ24.cz


Strana

2

Zpravodaj

3




Strana

3

3

Zpravodaj



TOP SLEDOVANÉ KAUZY Tendr na odstranění starých ekologických zátěží

Státní maturity

Ministerstvo financí vyhlásilo veřejný tendr na odstranění starých ekologických škod jednou velkou zakázkou na konci roku 2008. Hodnota garancí za neodstraněné ekologické závazky státu, které vznikly před rokem 1992, je asi 115 miliard korun. Kritici soutěže však tvrdí, že tendr je předražený a může připravit státní kasu o desítky miliard korun. více

Státní maturita je již více než třináct let připravovaný projekt státu, který zažil již dva odklady. Původně měly maturity začít v roce 2008, poté v roce 2010. Loni však kvůli jejich údajné nepřipravenosti vyšlo do ulic na 7000 studentů, nové zkoušky pak byly odloženy na jaro roku 2011. Jejich příprava stála od roku 2000 celkem 342 milionů korun. Do roku 2011 pak spolkne ještě dalších 285 milionů, provoz bude ročně stát čtvrt miliardy. Vítěz výběrového řízení by měl zajistit digitalizaci a logistiku státních maturit v příštích pěti letech. více

Hotelový a ubytovací komplex v ÚVN Stavba nových budov ve vojenské nemocnici je prvním PPP projektem, který bude v Česku realizován. Tato forma výstavby využívá spolupráci státního a soukromého sektoru, čímž se mají pro ministerstvo výrazně snížit náklady. Projekt ovšem provázejí mediální spekulace o jeho předražení. Původně se totiž hovořilo o celkových nákladech ve výši 800 milionů korun, v průběhu let ale jeho cena stoupla zhruba na trojnásobek. V současné době se celková hodnota projektu sníží z původních 2,9 miliardy korun na 1,9 miliardy. Konsorcium Prague Military Hospital Concession se v dodatku zaváže, že se vzdá všech nároků například na náhradu škody či ušlého zisku. více

Lesy České republiky, státní podnik (LČR) byly založeny dne 1. 1. 1992 Ministerstvem zemědělství České republiky. Hlavní náplní činnosti podniku je obhospodařování více než 1,3 mil. ha lesního majetku ve vlastnictví státu (téměř 86 % rozlohy všech státních lesů) a péče o téměř 20 tisíc km určených vodních toků a bystřin. Roční těžby se pohybují průměrně kolem 7 mil. m3 dřeva, což představuje zhruba 72% běžného přírůstu. více

Nákup armádních tatrovek

Bartákova korupční aféra

Z odposlechů vojenské tajné služby vyplývá, že nákup terénních automobilů Tatra pro armádu provázela manipulace. Odposlechy ukázaly, že o provizi ze smlouvy se dál dělil podnikatel a konzultant Pavel Stošek.

Bývalý ministr obrany Martin Barták je kritizován, že během jeho působení na ministerstvu obrany resort uzavřel některé zakázky, které provází podezření z korupce. Barták všechna nařčení odmítl. Příklady, kdy byl


Lesy ČR - tendry

Strana

4

3

Zpravodaj


vz24.cz – Denní zpravodajství ze světa veřejných zakázek Ten v jednom z telefonátů naznačil, že část peněz jde lidem ve velmi vysokých funkcích. Bývalý velvyslanec Spojených států v Česku a předseda dozorčí rady automobilky Tatra William Cabaniss řekl, že v únoru 2008 po něm bchtěl tehdejší náměstek ministryně obrany a současný náměstek ministra financí Martin Barták miliony dolarů za to, aby Tatra už neměla problémy s armádní zakázkou. více

Barták médii kritizován v souvislosti s armádními zakázkami: Obrněné transportéry Pandur, Transportní letadla Casa-295M, Obrněná vozidla Iveco, Terénní nákladní automobily Tatra, Obrněné vozy Dingo, Obchody s firmou MPI Group. více

MS Liberec 2009

Bývalý starosta Prahy 5 Milan Jančík ještě před svým odchodem z funkce prodloužil smlouvu s PRE. Smlouva je pro radnici nevýhodná, navíc je prý pro příští vedení městské části zřejmě nevypověditelná. Jančík je členem představenstva PRE, společnost pro radnici od roku 2005 zajišťuje počítače a spravuje informační technologie. Radnice by měla PRE za pět let zaplatit 177 milionů korun. PRE podle smlouvy z vlastních zdrojů zajistí pouze 30 procent služeb, zbytek může zajistit prostřednictvím subdodavatelů, což může konečnou cenu prodražit. Nyní protikorupční policie znovu vyšetřuje podnikatele Milana Jančíka kvůli nevýhodným smlouvám, které uzavřel ještě jako starosta Prahy 5 s firmou Agentura Prahy 5. Policisté zjišťují, zda Jančík nezpronevěřil několik desítek milionů korun z městské pokladny. více

Dluh po týmu vedeném Kateřinou Neumannovou činí 106 milionů korun. Financování mistrovství kritizoval Nejvyšší kontrolní úřad, který v souvislosti se svou kontrolou v Liberci a na tamní Technické univerzitě podal dvě trestní oznámení na neznámého pachatele. V současnosti řeší liberecký šampionát antimonopolní úřad, který zkoumá jedenáct případů, u kterých jsou pochybnosti, zda město rozdělovalo veřejné zakázky podle zákona. více

Johnovy forenzní audity Ministr vnitra a šéf Věcí veřejných Radek John chce nechat důkladně prověřit hospodaření policejního prezidia a generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru. Hloubkové forenzní audity mají odhalit případné plýtvání penězi nebo tzv. malé domů při zadávání veřejných zakázek. "Je to vymetání kostlivců ze skříní," říká John. více


Jančíkova služba veřejnosti

Tunel Blanka Tunelový komplex Blanka, který je v současné době největším evropským projektem městských tunelů a klade si za cíl uvolnit obytnou zónu od zbytné dopravy, snížit nehodovost a ulevit životnímu prostředí, stvořila firma Metrostav. Ale už od roku 2008 dochází k propadům, naposledy letos v červenci, a při vyšetřování nehodovosti vycházejí na povrch nejrůznější pochybení, které má na svědomí právě Metrostav. více

Strana

5

Zpravodaj

3



TÉMA ČÍSLA TENDRY LESŮ ČR Veřejná zakázka na prodej dřeva a lesní práce Kauza kolem obřího tendru, který v únoru letošního roku vypsal podnik Lesy ČR, se táhne již po celý rok. Tato společnost 5. února 2010 oficiálně zahájila veřejnou zakázku na prodej dřeva a lesní práce v hodnotě 15,83 miliard korun bez DPH. Tato soutěž se týkala práce a dřeva na roky 2011 až 2020 v celkovém rozsahu 108 územních jednotek.

Již od počátku se však tento tendr nesetkal s příliš velkým pochopením. Ze všech stran byl kritizován, a to především proto, že podle mnohých odpůrců celá zakázka není nic jiného než příprava na tunelování Lesů ČR. Krom politických stran přišla kritika i od ekologů, vědců a profesorů některých vysokých škol. Pod tímto nátlakem již 19. února Lesy ČR tendr maličko pozměnily, když vyhlásily, že desetina dřeva by proti původním plánům měla jít na veřejné trhy, kde by je mohly získat malé a střední firmy. Ani to však Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nestačilo a 1. března byl tendr pozastaven. Proto vedení Lesů ČR vrátilo zájemcům neotevřené obálky, když bylo zřejmé, že původní termín pro podání přihlášek – 12. březen – nemůže být naplněn.

Poslanci krátce nato navrhli vládě, aby celý tendr úplně zrušila. K hlavním parlamentním kritikům patřili vedle zelených i lidovci, podle kterých byli výrazně poškozeny malé a střední podniky, které by se soutěže také chtěly účastnit. K poslancům se přidali i demonstranti z různých zájmových skupin, a tak vedení Lesů ČR 17. května zakázku úplně zrušilo s tím, že další vypíší až po květnových volbách.

Přes léto kritika pokračovala. Generální ředitel státního podniku Lesy České republiky byl obviněn, že se o nový tendr nijak nestará a proto hrozí, že by v roce 2011 mohla být ohrožena celá těžba, a mimo jiné Lesy ČR dostaly i pokutu od ÚOHS za chyby při nákupu osobních automobilů Audi pro vedení společnosti. Proto krátce poté, co v září vstoupil v platnost zpřísněný zákon o zadávání veřejných zakázek, 16. 9. vyhlásila společnost nový tendr. Výrazně se však lišil od


Strana

6

Zpravodaj

3


vz24.cz – Denní zpravodajství ze světa veřejných zakázek toho předchozího, nebyl víceletý, ale jen na rok 2011, a v hodnotě asi přes dvě a půl miliardy korun. K této změně došlo především proto, že původní obří víceletý tendr by skutečně znemožňoval menším podnikům se do něj přihlásit. Navíc vítězové tendrů budou muset minimálně pětinu vytěženého dřeva nabídnout na tuzemský trh.

Okamžitě s novým tendrem přišla i nová vlna kritika. Ohradilo se proti němu nejenom Hnutí Duha, ale i Asociace českých a moravských dřevozpracovatelů, kteří tendr označili za tunelování. Prezident Asociace Zdeněk Valný totiž hodnotu tendru odhadoval na čtyřnásobně vyšší, než kolik vedení Lesů ČR vyhlásilo.

Ke konci října vedení Lesů ČR evidovalo 67 přihlášek. Otevírání obálek bylo veřejné, a vítězem tendru se 2. listopadu stala pražská firma České dřevařské závody, která získala zhruba třetinu ze 108 územních jednotek. Časopis Ekonom označil vítězství právě tohoto podniku za velmi překvapivé, a dodal, že krom 35 jednotek, které získali, ještě jednu jednotku získala firma Lesy Pelhřimov, kterou České dřevařské závody ovládají. Na druhém místě skončila společnost LST Trhanou, a třetí pozici obsadil podnik Less & Forrest. Nicméně do konce listopadu si Lesy ČR vyhradily čas na prověření úplnosti všech nabídek a nevyloučily, že některé firmy ještě mohou ze soutěže vypadnout kvůli dumpingu.

Již dva dny nato napadla tendr Asociace českých a moravských dřevozpracovatelů u Antimonopolního úřadu, a argumentovali především tím, že výběrové řízení diskriminovalo menší podniky, vedení Lesů ČR ale ústy svého tiskového mluvčího Zbyňka Boublíka jakékoli pochybení odmítá. Dodal k tomu, že v příštím roce se očekávají rekordně vysoké tržní ceny dřeva a že jako každý podnik, i ten státní dá přednost nejvýnosnější nabídce. Předpokládá se, že díky podmínkám jednoročních tendrů dosáhnou tržby za prodej dřeva v roce 2011 přes deset miliard korun.

Autor: redakce VZ24.cz


Strana

7

Zpravodaj

3



SLOUPEK ODBORNÍKA ROZHOVORY, VÝKLAD ZÁKONA, STANOVISKA atd.

ELEKTRONICKÁ AUKCE JAKO METODA HODNOCENÍ NABÍDEK Elektronická aukce představuje alternativní metodu hodnocení nabídek. Je významným institutem elektronického zadávání veřejných zakázek, které zákon č. 137/2006 Sb. o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „ZVZ“) preferuje v před zadáváním klasickým způsobem v listinné podobě. Právní úprava elektronické aukce obsažená zejména v ust. § 96 a 97 ZVZ představuje téměř doslovnou transpozici uvedeného institutu obsaženou v čl. 54 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (dále také jen „Směrnice“). Přestože uvedená směrnice a následně i ZVZ elektronizaci zadávacích řízení významně upřednostňuje z důvodů zvýšení konkurence a efektivity veřejných nákupů, zejména pokud jde o úsporu času a peněz, je třeba mít vždy na zřeteli, že elektronickou aukci lze jako metodu hodnocení nabídek použít pouze v případě zaručení zásady rovného zacházení, nediskriminace a transparentnosti (Odst. 14 Preambule Směrnice a ust. § 6 a § 149 ZVZ). Zvýšení podílu využití uvedeného institutu při zadávání veřejných zakázek na území České republiky si klade za cíl i usnesení vlády České republiky č. 500 ze dne 10. května 2006, kterým byl schválen Národní plán zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 až 2010. Běžné užívání elektronické akce pro každého zadavatele i dodavatele v případech, kde je to možné a vhodné je však zatím dlouhou cestou, která je před námi.


Strana

8

Zpravodaj

3



I. OBECNÉ PŘEDPOKLADY POUŽITÍ ELEKTRONICKÉ AUKCE Nejobecnějším faktorem limitujícím využití elektronické aukce jako alternativního způsobu hodnocení nabídek je nezbytnost použití elektronických nástrojů při komunikaci mezi zadavatelem a účastníky elektronické aukce. Protože uvedený způsob komunikace není v současné době dosud obecně dostupný a je nepoměrně technologicky náročnější než úkony v zadávacím řízení činěné klasickým způsobem, není přípustné, aby elektronická aukce sloužila jako prostředek diskriminace účastníků, kteří příslušným technologickým zázemím nedisponují (§ 149 odst. 2 ZVZ). Splnění zákonného kritéria zákazu diskriminace při použití elektronické aukce v zadávacím řízení je posuzováno ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Její použití je přitom přípustné pouze v případě, kdy elektronické nástroje jsou s ohledem na předmět veřejné zakázky obecně dostupné a slučitelné s běžně užívanými informačními a komunikačními technologiemi. Tento limitující faktor využití elektronické aukce je ještě posílen (zcela v rozporu s proklamovanou zásadou preference elektronického zadávání veřejných zakázek) poměrně přísnými požadavky umožňujícími použití elektronických nástrojů. Od účinnosti VZV až do 15.9. 2010, kdy nabyla účinnosti jeho novela č. 179/2010 Sb., bylo využití elektronických nástrojů k elektronické aukci podmíněno udělením atestu Ministerstvem vnitra, kterým byla osvědčena shoda technické úrovně elektronického nástroje s požadavky ZVZ a vyhl. č. 329/2006 Sb., kterou se stanoví bližší požadavky na elektronické prostředky, elektronické nástroje a elektronické úkony při zadávání veřejných zakázek. Ministerstvo vnitra v atestačním řízení postupovalo podle vyhl. č. 326/2006 Sb. o atestačním řízení pro elektronické nástroje; v případě podání žádosti o atest elektronického nástroje k využití v elektronické aukci činil správní poplatek částku 10.000,- Kč. Tento administrativně složitý a finančně náročný systém atestačního řízení byl přijatou novelou č. 179/2010 Sb. nahrazen získáním certifikátu shody, kterým shodu technické úrovně elektronického nástroje s požadavky obecně závazných právních předpisů osvědčí subjekt k tomu akreditovaný vnitrostátním akreditačním orgánem na základě zák. č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Prováděcí právní předpis předpokládaný v ust. § 149 odst. 9 ZVZ a upravující podmínky pro vydání certifikátu shody dosud vydán nebyl a proto možnost jeho získání je v současné době značně diskutabilní. Pro úplnost je pak třeba ještě uvést, že elektronické nástroje atestované podle právní úpravy účinné do 15.9. 2010 jsou zadavatelé oprávněni používat do 30.6. 2011. Posouzení splnění poněkud abstraktně formulovaného zákonného požadavku zákazu diskriminačního užití elektronické aukce, může být snadno při vědomí všech výše uvedených souvislostí v konkrétních sporných případech předmětem aplikační praxe jak orgánu dohledu, tak soudů.


Strana

9

Zpravodaj

3



II. ZVLÁŠTNÍ PŘEDPOKLADY POUŽITÍ ELEKTRONICKÉ AUKCE Elektronickou aukci, jako objektivní, plně automatický, na zásazích ze strany zadavatele nezávislý proces hodnocení nabídek, výlučně za použití elektronických prostředků, lze při splnění obecných předpokladů využít v případě všech veřejných zakázek bez ohledu na výši jejich předpokládané hodnoty. Pokud jde o veřejné zakázky malého rozsahu, s ohledem na ust. § 18 odst. 3 ZVZ byly v minulosti zaznamenány odborné diskuse o nutnosti atestu (či nově certifikátu shody) elektronických nástrojů využívaných k elektronické aukci k takových případech. Ve shodě s ostatními autory publikujícími v uvedené oblasti 1 se domnívám, že za elektronickou komunikaci nelze pojmově považovat jinou, než prostřednictvím atestovaných (certifikovaných) přístrojů a proto je třeba na tomto trvat i v případě elektronických aukcí využívaných k hodnocení nabídek v případě zadávaných veřejných zakázek malého rozsahu. V případě jednotlivých druhů veřejných zakázek (§ 7 odst. 2 ZVZ) lze elektronickou aukci bez dalšího omezení využít pro hodnocení nabídek v případě zadávaných veřejných zakázek na dodávky. Pokud jde o veřejné zakázky na služby či stavební práce, je užití elektronické aukce vyloučeno v případě, kdy primárním a dominujícím cílem zadavatele v rámci předmětu veřejné zakázky je plnění týkající se práv duševního vlastnictví. Typicky se bude jednat o vypracování architektonického nebo urbanistického díla nebo počítačový program pokládaný za původní a požívající proto ochrany autorského zákona. Zaměříme-li pozornost na jednotlivá zadávací a quasi zadávací řízení, s výjimkou jednacího řízení bez uveřejnění a soutěžního dialogu je využití elektronické aukce přípustné ve všech ostatních řízeních s omezením jednacího řízení s uveřejněním na případ, jde-li o jednací řízení s uveřejněním zahájené z důvodu, že v předchozím zadávacím řízení zadavatel obdržel pouze neúplné či nepřijatelné nabídky (§ 22 odst. 1 ZVZ) a s omezením veřejných zakázek zadávaných veřejným zadavatelem na základě rámcové smlouvy na případ, kdy je rámcová smlouva uzavřena s více dodavateli. Podle ust. § 96 odst. 4 ZVZ je zadavatel povinen deklarovat zájem použití elektronické aukce jako metody hodnocení nabídek již v oznámení či ve výzvě o zahájení zadávacího řízení. Tento zájem s sebou zároveň přináší povinnost zadavatele uvést v zadávacích podmínkách nad rámec obecných zákonných požadavků následující minimální informace :

1

Poremská, M.: Elektronické zadávání veřejných zakázek. Právní fórum (Wolters Kluwer ČR, a.s.). 12/2007 str. 445 nebo Jurčík, R.: Úvahy o změnách právní úpravy veřejných zakázek a PPP projektů ve vztahu k efektivnějšímu vynakládání veřejných prostředků, vystoupení na konferenci Veřejné zakázky a PPP projekty – potřebnost změny právní úpravy v EU a v ČR, Brno – Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Provozně ekonomická fakulta dne 13. září 2007.


Strana 10

Zpravodaj

3


vz24.cz – Denní zpravodajství ze světa veřejných zakázek a) číselně kvantifikovatelná hodnotící kritéria, která budou předmětem elektronické aukce. Pokud jde o číselně nekvantifikovatelná hodnotící kritéria, předmětem elektronické aukce být nemohou, je nezbytné je hodnotit klasickým způsobem s dosazením pevné hodnoty bez dalšího dotčení elektronickou aukcí. b) případná omezení nových hodnot nabídek uchazečů odpovídajících hodnotícím kritériím ad a), které budou předkládat v průběhu elektronické aukce. Uvedení takových limitních hodnot zohledňuje skutečnost, že při překročení maximální přípustné aukční hodnoty by již tato nová hodnota nebyla pro zadavatele významná ať z důvodu právní nevymahatelnosti (smluvní pokuta ve výši 30% denně z dlužné částky) nebo věcné nemožnosti (záruční doba v trvání 500 let). c) informace, které budou uchazečům poskytnuty v průběhu elektronické aukce, případně údaj o tom, kdy jim takové informace budou poskytnuty. Při zachování zásad uvedených v ust. § 6 ZVZ, tedy s nezbytností poskytování stanovených informací všem uchazečům, ve stejné době se shodným obsahem a rozsahem, se může jednat o informace související s aktuálním pořadím uchazečů, nejlepší aukční hodnotou v rámci dílčích hodnotících kritérií nebo počtem uchazečů účastnících se příslušného kola elektronické aukce. d) informace týkající se postupu při elektronické aukci. Jedná se o procedurální informace týkající se zahájení a ukončení elektronické aukce nebo rozčlenění aukce do jednotlivých fází (aukčních kol) a postupu v nich, pokud tak zadavatel učiní. e) podmínky, za kterých budou uchazeči oprávněni v rámci elektronické aukce podávat nové aukční hodnoty, zejména stanovení minimálních rozdílů pro jednotlivá aukční kola, je-li to vzhledem k jejich povaze vhodné. Z důvodu efektivity a zabránění neúměrnému prodlužování elektronické aukce se jeví vhodné stanovit přírůstek aukčních hodnot v podobě minimálního rozdílu předchozí a nové aukční hodnoty (např. v případě ceny 50.000,- Kč, v případě doby splnění zakázky 15 dnů apod.). f) informace týkající se použitých elektronických prostředků a další technické informace nezbytné pro elektronickou komunikaci. V uvedeném případě se jedná o popis technických prostředků a poskytnutí technických informací umožňujícím všem uchazečům aktivní účast v elektronické aukci.

III. PRŮBĚH ELEKTRONICKÉ AUKCE Elektronická aukce představuje určitou nadstavbu nad standardní průběh zadávacího řízení, přičemž zadavatel je povinen po podání nabídek tyto nabídky otevřít, posoudit a předběžně vyhodnotit a to i za pomoci hodnotící komise. O výsledku předběžného posouzení a hodnocení nabídek musí být pořízena zpráva o posouzení a hodnocení nabídek obsahující náležitosti ust. § 80 ZVZ, jejíž výsledky musí být oznámeny všem uchazečům a které tvoří výchozí stav pro následnou elektronickou aukci. Vlastní proces elektronické aukce jako elektronického interaktivního řízení, při kterém po předběžném zhodnocení mohou být nabídky prostřednictvím elektronického zařízení v rámci vymezeného časového období či stanoveného počtu aukčních kol nadále vylepšovány, je podmíněn učiněním výzvy zadavatele


Strana 11

Zpravodaj

3


vz24.cz – Denní zpravodajství ze světa veřejných zakázek k podání nových aukčních hodnot do elektronické aukce (výzva k účasti na elektronické aukci), zaslané elektronickými prostředky všem uchazečům, kteří nebyli ze zadávacího řízení vyloučeni. Výzva zadavatele k účasti v elektronické aukci musí kromě data a času zahájení elektronické aukce a způsobu jejího ukončení obsahovat rovněž informace o veškerých technických údajích, které jsou nezbytné pro účast uchazečů v elektronické aukci a které umožní jejich připojení k nástrojům použitým pro provedení elektronické aukce. Kromě uvedených skutečností je ve výzvě zadavatel povinen uchazeče informovat o matematickém vzorci, který bude použit pro přepočet nových předkládaných hodnot v rámci elektronické aukce. 2 Samotná elektronická aukce v podobě veřejného jednání sloužícího v procesu kontraktace k hodnocení nabídek a výběru nejvhodnější nabídky prostřednictvím vícenásobné konfrontace nabídek nemůže být zahájena dříve než dva pracovní dny po odeslání výzev k účasti na elektronické aukci. Technické prostředky použité při elektronické aukci pro potřebu elektronické komunikace musí v celém jejím procesu umožnit mezi zadavatelem a uchazeči on- line propojení tak, aby jednotliví uchazeči měli možnost v průběhu celé elektronické aukce předkládat nové aukční hodnoty a byli schopni zjistit údaje o svém aktuálním pořadí nebo momentálně nejlepších aukčních hodnotách. Nemožnost využití těchto práv některým z uchazečů v průběhu elektronické aukce z důvodu nedostatečného elektronického propojení se zadavatelem s sebou nezbytně přináší porušení základních zásad zadávacího řízení stanovených v ust. § 6 ZVZ. Protože elektronická komunikace představuje zcela moderní technický fenomén a prokázání selhání elektronického nástroje využívaného pro elektronickou aukci může být pro dotčeného uchazeče velmi obtížné, je de lege ferenda možno doporučit přijetí takové právní úpravy, která by v případě pochybností přenášela důkazní povinnost o existenci řádného elektronického propojení mezi účastníky elektronické aukce na zadavatele. V průběhu celé elektronické aukce panuje zákaz uveřejňování totožnosti jejich účastníků. Splnění uvedené povinnosti zadavatelem je dle právní úpravy účinné od 15.9. 2010 zajištěno již v průběhu zadávacího řízení tak, že otevírání obálek s nabídkami probíhá v takovém případě bez přítomnosti uchazečů (§ 71 odst. 7 ZVZ) a v protokolu o otevírání obálek jsou identifikační údaje uchazečů vedeny odděleně od ostatních informací a údajů bez možnosti jejich zpřístupnění či nahlédnutí do nich (§ 73 odst. 3 a 4 ZVZ). Za předpokladu splnění uvedené povinnosti je však zadavatel oprávněn sdělovat počet účastníků v jednotlivých aukčních kolech a za předpokladu, že si tak vyhradil v zadávacích podmínkách též informace o aukčních hodnotách jednotlivých účastníků. 2

Je‐li základním hodnotícím kritériem nejnižší nabídková cena, nebude se jednat o matematický vzorec, ale pořadí bude měněno v závislosti na předložených nabídkových cenách. V případě, že je základním kritériem pro zadání zakázky ekonomická výhodnost nabídky, musí matematický vzorec obsahovat všechna hodnotící kritéria (včetně jejich vah), a to i ta hodnotící kritéria, která nejsou kvantifikovatelná a nebudou předmětem elektronické aukce. U těchto dílčích hodnotících kritérií, které nebudou v průběhu elektronické aukce vylepšovány podáními jednotlivých dodavatelů zůstane hodnota jednotlivých uchazečů po celou dobu aukce konstantní. (Důvodová zpráva k ZVZ : PSP, tisk 1076/0).


Strana 12

Zpravodaj

3


vz24.cz – Denní zpravodajství ze světa veřejných zakázek V závislosti na obsahu výzvy k účasti na elektronické aukci lze tuto zadavatelem ukončit jedním nebo kombinací některým z níže uvedených způsobů: a) v předem stanovený den a hodinu. b) jestliže zadavatel ve stanovené době od přijetí posledního podání s novou aukční hodnotou neobdrží žádné nové aukční hodnoty, které by splňovaly požadavky na minimální rozdíly pro jednotlivá podání. c) vyčerpáním počtu aukčních kol stanovených ve výzvě k účasti na elektronické aukci.

Po ukončení elektronické aukce je zadavatel povinen vyhotovit rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky (§ 81 ZVZ), nicméně v tomto případě má rozhodnutí zadavatele pouze deklaratorní povahu a musí vycházet z výsledku elektronické aukce. Zadavatel tedy není oprávněn změnit výsledek elektronické aukce tak, jak tomu je při standardním hodnocení nabídek hodnotící komisí. 3

Autor: JUDr. Michal Krenk, Ph.D., soudce Krajského soudu v Praze

3

Důvodová zpráva k ZVZ : PSP, tisk 1076/0.


Strana 13

Zpravodaj

3



SLOUPEK ODBORNÍKA ROZHOVORY, VÝKLAD ZÁKONA, STANOVISKA atd.

K problematice smluvní pokuty a její přiměřenosti jako dílčího hodnotícího kritéria v zadávacích řízeních – 1. část Praktické zkušenosti ukazují, že zadavatelé veřejných zakázek leckdy zařazují mezi dílčí hodnotící kritéria výši smluvní pokuty za prodlení dodavatele s poskytnutím řádného plnění (eventuelně je smluvní pokutou sankcionováno i prodlení dodavatele s dílčími milníky plnění). Účelem tohoto příspěvku je zprostředkovat pohled na přiměřenost smluvní pokuty v zadávacích řízeních realizovaných podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), a to prostřednictvím aktuální judikatury Nejvyššího správního soudu ČR a rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“), který je povolán k dohledu nad dodržováním ZVZ. Pro přiblížení kontextu předmětné problematiky bude na úvod zařazena obecná pasáž, která se bude věnovat charakteru institutu smluvní pokuty a dále výši smluvní pokuty, která byla v soukromoprávních vztazích shledána za přiměřenou v relevantních rozhodnutích Nejvyššího soudu ČR. Následovat bude rozbor vývoje interpretačního pohledu v souvislosti s hodnocením nabídek dle kritéria výše smluvní pokuty, pokud se jedná o (zjevnou) nepřiměřenost smluvní pokuty. Článek bude uzavřen doporučeními pro zadavatele, která by mohla být návodem, jak čelit právní nejistotě vyvolané neustále se vyvíjejícím výkladem v oblasti posuzování přiměřenosti smluvních pokut jako dílčích hodnotících kritérií v zadávacích řízeních.


Strana 14

Zpravodaj

3


vz24.cz – Denní zpravodajství ze světa veřejných zakázek V obecné rovině lze konstatovat, že smluvní pokuta představuje peněžitou částku, na kterou věřiteli (zadavateli) vzniká nárok v případě, že dlužník (dodavatel) nesplní svou povinnost, a to i tehdy když porušením povinnosti nevznikne škoda. Nárok na zaplacení smluvní pokuty nevzniká přímo z právního předpisu, jak tomu je např. v případě úroku z prodlení. Je proto nezbytné smluvní pokutu stanovit dohodou stran (účastníků smlouvy). Smluvní pokuta tedy představuje zajišťovací smluvní instrument, který jako obecný institut má své místo i v oblasti veřejných zakázek, resp. ve smlouvách, na základě kterých jsou veřejné zakázky realizovány. Zadavatelé poměrně často volí v rámci zadávacích podmínek takovou konstrukci, kdy ponechávají na návrzích jednotlivých uchazečů, jak vysokou smluvní pokutu hodlají zadavateli zaplatit v případě, pokud se dostanou do prodlení s plněním veřejné zakázky. Zadavatelé následně hodnotí ekonomickou výhodnost nabídky uchazečů i z pohledu výše nabídnutých smluvních pokut, které mají jít k tíži dodavatele. Ačkoli se jedná o legitimní postup, dovolujeme si v dalším textu upozornit na určitá úskalí, na která lze při hodnocení výše smluvních pokut narazit, a to zejména v případě, kdy zadavatel není při vymezení svých požadavků na hodnocení nabídek dostatečně důsledný či předvídavý.

K charakteru smluvní pokuty Ujednání o smluvní pokutě představuje právní úkon, jemuž právní řád přiznává účinky pouze tehdy, pokud splňuje právními předpisy předepsané náležitosti. Kromě standardních požadavků na určitost a srozumitelnost takového právního úkonu je nezbytné vždy brát v úvahu také obecný korektiv dobrých mravů, jelikož ujednání o smluvní pokutě, resp. její výši, musí být v souladu s ustanovením § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“). Ujednání o smluvní pokutě bude obecně považováno za neplatné (eventuelně soudně nevymahatelné), pokud hodnota smluvní pokuty uvedená ve smlouvě na realizaci veřejné zakázky bude nepřiměřená (resp. nepřiměřeně vysoká). Případný rozpor s dobrými mravy je třeba posuzovat vždy individuálně s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem jednání účastníků v daném období a k jejich postavení. Soudní judikatura proto závazně nestanovila rigidní hranici, která by byla určující pro rozhodnutí o tom, co je a co naopak už není přijatelné z hlediska dobrých mravů. Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu je při zkoumání platnosti ujednání o smluvní pokutě z hlediska dobrých mravů nutno uvážit funkce smluvní pokuty (smluvní pokuta plní funkci preventivní, uhrazovací


Strana 15

Zpravodaj

3


vz24.cz – Denní zpravodajství ze světa veřejných zakázek a sankční). Při posuzování přiměřenosti sjednané výše smluvní pokuty je dále nutné přihlédnout k celkovým okolnostem úkonu, jeho pohnutkám a účelu, který byl sledován. 4 Výsledkem zadávacích řízení v zásadě bývá vznik zpravidla obchodněprávní smlouvy, tj. smluvního typu (typicky kupní smlouvy, smlouvy o dílo atd.) či inominátu (např. smlouvy o poskytování služeb apod.), který se řídí režimem zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obchodní zákoník“). Soulad právního úkonu, tedy i ujednání o výši smluvní pokuty, s dobrými mravy je důležitou podmínkou i ve vztazích obchodních. Měřítko dobrých mravů ovšem má v obchodních vztazích určitá specifika, která vyplývají ze skutečnosti, že smluvní strany (či alespoň jedna z nich) jsou podnikatelskými subjekty, u kterých se předpokládá jistá (vyšší) míra dovednosti chránit svá práva a adekvátně rozpoznat možné důsledky svého jednání, tedy zjednodušeně řečeno nést odpovědnost, jakož i negativní následky podnikatelského rizika. Kritérium dobrých mravů v obchodních vztazích lze charakterizovat tak, že není tolik přísné, jak je tomu ve vztazích občanskoprávních. V právních vztazích podléhajících obchodnímu zákoníku vystupuje (nejen) ve vztahu k přiměřenosti výše smluvní pokuty další obecný regulativ. S odkazem na ustanovení § 265 obchodního zákoníku nepožívá právní ochrany výkon práva, který je v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku. Ujednání, které odporuje zásadám poctivého obchodního styku, sice není ex lege neplatné (jak je tomu v případě rozporu s dobrými mravy), český právní řád mu však neposkytuje standardní ochranu, zejména ochranu soudní. Soud tedy v takových případech autoritativně nepřizná existující právo z titulu jeho uplatňování za podmínek či způsobem, který je v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku. Zásady poctivého obchodního styku nejsou v obchodním zákoníku ani demonstrativně uvedeny, rovněž judikatura nepodala jejich komplexní či reprezentativní výčet, nicméně není pochyb o tom, že nepřiměřeně vysoká výše smluvní pokuty zakládá pochybnosti právě ohledně respektování zásady poctivého obchodního styku. Při určitém zjednodušení lze hodnocení uzavřít tak, že zásady poctivého obchodního styku mohou do značné míry odpovídat dobrým mravům, avšak s tím rozdílem, že dopadají pouze na oblast obchodních závazkových vztahů. Rovněž v případě posuzování rozporu ujednání o výši smluvní pokuty se zásadami stanovenými v § 265 obchodního zákoníku je nutné přihlížet k okolnostem daného případu, zejména je třeba zohlednit otázku přiměřenosti (v kontextu uvedeného je nutné vzít v potaz existenci moderačního právo soudu ve smyslu ustanovení § 301 obchodního zákoníku, které zakládá oprávnění soudu snížit nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu). 5 4

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 4. 2. 2002, sp.zn. 33 Odo 753/2001.


Strana 16

Zpravodaj

3



Jaká smluvní pokuta je považována za přiměřenou? Výši smluvní pokuty lze stanovit zpravidla buď pevnou částkou anebo ve formě sazby za určitou časovou jednotku. V každém z obou případů bude nutno posuzovat přiměřenost výše smluvní pokuty jinak. Podle rozhodovací praxe Nejvyššího soudu 6 „na nepřiměřenost smluvní pokuty nelze usuzovat z její celkové výše, je-li důsledkem dlouhodobého prodlení a s tím spojeným navyšováním o jinak přiměřenou denní sazbu smluvní pokuty.“ Nejvyšší soud v minulosti dovodil, 7 že „zatímco smluvní pokuta sjednaná ve výši zhruba 0,5 % denně z dlužné částky je posuzována jako platné ujednání, které je v souladu s dobrými mravy, ujednání o smluvní pokutě ve výši 1 % denně je považováno za neplatný právní úkon, který se příčí dobrým mravům.“ Přestože z citovaného rozhodnutí plyne, že úroková sazba ve výši 1 % by měla být považována již za nepřiměřenou, z další rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, která byla rozvinuta v následujících letech, již vyplývá, že se nejedná o absolutní (a vždy závazné) dogma. Nejvyšší soud ve svém dalším rozhodnutí konstatoval, 8 že „rozhodovací praxe Nejvyššího soudu České republiky se v otázce úměry sankční povinnosti již ustálila a ujednání o smluvní pokutě ve výši 1 % denně je zpravidla považováno za neplatný právní úkon.“ V dalším rozhodnutí šel Nejvyšší soud ještě dál, když zdůraznil, že „smluvní pokutu ve výši 1 % z dlužné částky denně bez dalšího (tj. bez přihlédnutí ke konkrétním okolnostem každého případu) za rozpornou s dobrými mravy označit nelze.“ 9

Např. v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2004, sp. zn. 32 Odo 62/2004 bylo stanoveno, že při posouzení přiměřenosti sjednané výše smluvní pokuty je nutno ve smyslu ustanovení § 301 obchodního zákoníku přihlédnout k hodnotě a významu zajišťované povinnosti, k okolnostem, pohnutkám a účelu, který byl sledován sjednáním smluvní pokuty.

5

6

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2004, sp. zn. 33 Odo 588/2003.

7


8


9

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 11. 10. 2007, sp. zn. 28 Cdo 3113/2007.


Strana 17

Zpravodaj

3


vz24.cz – Denní zpravodajství ze světa veřejných zakázek Představit si lze i smluvní pokutu, která bude sankcionovat prodlení různými sazbami v závislosti na celkové délce prodlení, čímž bude vyvíjen silnější tlak na dlužníka. Nejvyšší soud připustil i možnost využití formulace hodnoty smluvní pokuty „až do výše“, aniž by se jednalo o neurčité smluvní ujednání. 10 Lze shrnout, že dle judikatury Nejvyššího soudu v běžných soukromoprávních vztazích bude za přiměřenou pravidelně považována smluvní pokuta ve výši 0,5 % za každý den prodlení s plněním povinnosti. Jakákoli vyšší hodnota smluvní pokuty (zejména pokud se jedná o smluvní pokutu ve výši 1 % z dlužné částky denně či více) bude vyžadovat zvýšenou pozornost či přezkum z pohledu přiměřenosti (při zohlednění všech okolností daného případu). Otázkou zůstává, v jakém rozsahu je možné automaticky převzít uvedený závěr o přiměřené výši smluvních pokut i do oblasti veřejných zakázek, a to zvláště v případech, kdy bude ponecháno na návrzích uchazečů, jakou smluvní pokutu jsou zadavateli sami ochotni zaplatit, a uchazeči nabídnutá výše smluvní pokuty má být jedním z dílčích hodnotících kritérií. V další části článku bude mj. poukázáno na aktuální judikaturu Nejvyššího správního soudu, která otevřela prostor pro nelimitování výše smluvních pokut, pokud představují dílčí hodnotící kritérium v zadávacích řízeních. Pokračování článku ve 4. čísle Zpravodaje VZ24 s tématy: 1) Interpretační vývoj (ne)přiměřenosti smluvní pokuty jako dílčího hodnotícího kritéria 2) Praktická doporučení zadavatelům v souvislosti se smluvními pokutami v zadávacích podmínkách Autor: Mgr. David Mareš, právník, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář www.mt-legal.cz

10



Strana 18

Zpravodaj

3



KASA CINK – veřejné zakázky v číslech LISTOPAD 2010 Více na http://www.vz24.cz


Strana 19

Zpravodaj

3



ŠKOLENÍ, SEMINÁŘE, KONFERENCE 10. 12. 2010 (9-15 hod)

16. 12. 2010 (9-15 hod)

21. 12. 2010 (9.30-11.30 hod)

18. 1. 2011 (9–15 hod)

25. 1. 2011 (9–15 hod)


Veřejné zakázky – nová právní úprava

BRNO, Mendelova univerzita, Zemědělská 5,

Shrnutí novel 2010 a připravované změny ve veřejných zakázkách

v centru Prahy

Vánoční diskuse nad problémy veřejných zakázek

PRAHA 1, Palác Broadway – vchod A, Na Příkopě 31

Veřejná zakázka pro nováčky zadavatele


Veřejná zakázka pro nováčky uchazeče


Strana 20

Zpravodaj

3



AKTUÁLNÍ KNIŽNÍ TITULY NA TRHU Projekty a zakázky ve výstavbě Předražování stavebních zakázek, nedodržování lhůt, vady a jiné nepříjemné jevy výstavbových projektů jsou trvalým zdrojem nespokojenosti. Trápí nejen veřejné a soukromé investory a stavební podnikatele, ale také další účastníky výstavbových projektů – banky, pojišťovny a samozřejmě daňové poplatníky. Doprovodným jevem je přitom pokles vážnosti stavitelství v očích veřejnosti. Takový stav má dvě základní příčiny: nedostatečné nebo prostě chybné smluvní zajištění stavebních akcí a nedostatečné řízení průběhu mnohých projektů. – Cílem publikace je ukázat, jak problémy vznikají, a nastínit také způsoby, jak je odstraňovat. Autor: Milík Tichý Formát a strany: B5 brožovaná, 342 stran Cena: 640 Kč Vydavatelství: C. H. Beck

Zákon o veřejných zakázkách. Komentář, 2. vydání Zákon o veřejných zakázkách je jeden z nejvýznamnějších předpisů upravujících postupy při vynakládání veřejných prostředků. Komentář reaguje na právní úpravu zadávání veřejných zakázek, která vychází z právní úpravy zadávacích směrnic ES. Zapracováním těchto směrnic do právního řádu ČR tak vznikla forma zcela nového zákona o veřejných zakázkách. Rovněž upozorňuje na související předpisy, aktuální judikaturu, ale také metodiku zadávání veřejných zakázek. Komentář obsahuje výklad k nejnovější právní úpravě a rozebírá rovně novelu přezkumných směrnic ES, která byla provedena směrnicí č. 2007/66/EC ze dne 11. prosince 2007 (harmonizační lhůta končí dne 20. 12. 2008). Publikace rovněž obsahuje návod ekonomických metod hodnocení veřejných zakázek a zásady pro stanovení vhodných kritérií a jejich vah. Komentář lze doporučit zadavatelům a dodavatelům veřejných zakázek, advokátům, soudcům, zadavatelským společnostem, právníkům a ekonomům, studentům právnických a ekonomických fakult a dalším zájemcům a tuto problematiku. Formát a strany: A5, brožovaná, 704 stran Cena: 1 490 Kč Vydavatelství: C. H. Beck


Strana 21

Zpravodaj

3



Zadávání veřejných zakázek ve stavebnictví Veřejné zakázky na stavební práce jsou nejen nejvýznamnějším, ale v mnoha ohledech rovněž specifickým druhem veřejných zakázek. Na trhu přitom dosud chyběla publikace, která by jim byla speciálně věnována. Autoři se stavebními zakázkami zabývají nejen z pohledu samotného zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění, ale zohledňují jejich širší souvislosti zejména ve vztahu k předpisům stavebního práva a obchodním závazkovým vztahům, na jejichž základě budou tyto veřejné zakázky následně realizovány. Publikace se proto mimo jiné věnuje podrobně otázce zadávací dokumentace veřejných zakázek na stavební práce včetně stanovení obchodních podmínek. Výklad je doplněn celou řadou praktických zkušeností autorů a nevyhýbá se ani názorům na některé dosud ne zcela jednoznačné otázky. Publikace proto může být vhodnou pomůckou pro zadavatele, dodavatele, poradce i další osoby, které se s veřejnými zakázkami na stavební práce ve své činnosti setkávají. Autoři: Serafín Petr, Dvořák David Formát a strany: B5, brožovaný, 254 stran Cena: 320 Kč Vydavatelství: ABF, s.r.o.

Více knižních publikací najdete na www.linde.cz.


Strana 22

Zpravodaj

3



Vydává iVZ CZ, a. s. Týnská 633/12, Praha 1, 110 00 e-mail: [email protected] http://www.vz24.cz/ Šéfredaktorka: Monika Turková Zástupce šéfredaktorky: Miroslava Bendová Společnost využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno. Jakékoliv užití, reprodukce, kopírování, další zpracování nebo úprava jakéhokoliv obsahu uveřejněného na internetových stránkách vz24.cz včetně převzetí článků je bez souhlasu iVZ CZ, a.s. zakázáno.

Najdete nás také na Facebooku a Twitteru.


Strana 23

Zpravodaj. Tendry Lesů ČR ČISLO3 ČTVRTEK, 9. PROSINCE 2010 OBSAH ČÍSLA. Téma Tendry Lesů ČR. vz24.cz Denní zpravodajství ze světa veřejných zakázek

Recommend Documents