1/2011
ZPRAVODAJ SK KESL RYU
LEDEN
SK KESL RYU SHOTOKAN & SAISHO KI DO — www.sk-kesl-ryu.cz TEL: +420 777 940 769 - E-MAIL -
[email protected]
NA MČR MLÁDEŽE ZACHRAŇOVAL TÝM ŽÁKYŇ
NEJDŮLEŽITĚJŠÍ BODY: •
Zkontrolujte si své členství v ČABK, v únoru už na VC ČABK tj. nominační soutěže na MS WUKF bude na přihlášky pozdě.
•
Členské příspěvky je třeba uhradit za Leden—březen tj. 1.800,- Kč nejpozději do 15.1.2011, po té se zvyšují každý týden o 100,- Kč!
•
Je třeba se co nejdříve přihlásit na zimní camp SK 2011. Dle přihlášek je třeba předem objednat počet míst!
UVNITŘ TOHOTO VYDÁNÍ: VÁNOČNÍ CENA DOBRÁ NEJEN VÝSLEDKY
2
JASNO V KAUZE TÝM ČR A WKF
2
KDYŽ RODIČE NEPŘEJÍ SVÝM DĚTEM...
3
CO NÁS ČEKÁ A NEMINE 2011
3
VÝROČNÍ SCHŮZE...
4
MYŠLENKA NOVOROČNÍHO SETKÁNÍ
5
TRÉNINKOVÁ DOCHÁZKA A ZKOUŠKY
5
Do Hodonína na MČR mládeže se i ve sněhové kalamitě jelo celkem v pohodě a romantický nádech zasněženého místa soutěže, super večeře v příjemné společnosti obětavých koučů Hanky, Lucky, velkého i malého Médi, Berta a Čížků bylo to poslední příjemné bez ale, co nás na tomto výjezdu čekalo. Na druhý den soutěž velmi dobře připravená a dynamicky probíhající nabízela spíše karatistickou zoufalost, než to nejlepší, co bychom v českém karate měli mít. Naši borci z tohoto negativního hodnocení nevybočovali. V katě dorostenek měla Pája Čížková super los, ale se žalostným výkonem který předvedla se nepovedl ani postup do kola druhého. Pim Brands v kategorii dorostu jen potvrdil svůj zoufalý přístup ke karate poslední doby, svoji katou předvedl pouze krajskou úroveň a přítomným pamětníkům (rozhodčím) se jen těžko vysvětlovalo, kam se poděl ten velký talent minulých let. V kumite sice nakonec „utrpěl“ bronzovou medaili, která je pochopitelně cenná, avšak výkon byl prakticky na úrovni kata a těžko se dokáže pochopit jak
sportovec který prohrává o jeden bod v pohodě doskáče pro další porážku. V katách, jichž byl náš SK kdysi velmoc paradoxně zachraňoval Jarda Sládek, specializující se spíše na kumite. Jeho výkon, stejně jako Petra Šimůnka v „nabušené“ juniorské kategorii nebyl vůbec špatný a dvakrát 5. místo bylo asi momentálně maximum, které mohli dosáhnout. Škoda tréninkového útlumu Petra, který ho sesadil z pozic české katistické naděje. Jeho potencionál i čistota technik by mu mohlo zajistit stálé místo mezi absolutní špičkou. Takto to stačilo jen do „druhé“ řady. Nejlepší umístění se tento den povedlo Jardovi Sládkovi a sice v kumite stříbrná medaile. Ale.. Těžko se dokáže pochopit, jak je možné vést dva nula ve finále a v poslední vteřině dovolit soupeřovi skórovat na hlavu a sebrat již prakticky vybojovaný titul. Tak že stříbro výborné, ale s troškou hořké příchuti. Až 11 místo v hodnocení klubů tohoto dne hovoří tak trochu za vše. Večerní skvělé posezení s dorazivším žákovským doprovodem (Šafránkovi, Kletečkovi, Hubkovi,
Janoušovi, Slanařovi), bylo určitou náplastí a do dalšího dne se vkročilo s větší nadějí. V katách však byl velmi zřejmý ústup ze slávy doby minulé a špička nám prostě utekla. Favorit Zuzka Augustinová z přílišné nervozity naprázdno, Erika Hubková bez seriozního přístupu k tréninku mimo šanci, Kayka Polanová tak nějak obojí, Kuba Slanař stále stejné chyby, Štěpán Šafránek bez kvalitní přípravy nemohl čekat víc, tedy nic a tak jediný kdo zachraňoval čest našeho SK byla Nikola Janoušová, která sice zbytečnou chybou přišla o finále, ale nakonec vybojovala loňské 3. místo. Záchranou dobrého jména SK byl nakonec tým kata žákyň, (Zuzka Augustinová, Nikola Janoušová a Kay Polanová, které vybojovaly jediný titul mistra ČR. V kumite se dařilo jedině Davidovi Kletečkovi, který získal výborný bronz. Z mého pohledu by se dařilo všem i možná lépe, kdyby si konečně rodiče uvědomili, že karate prostě příliš nerozumí, zanechali scestného koučování a nechali pracovat kouče, kteří se v taktice vyznají podstatně více a hlavně nestresují bojující borce!! Konečné umístění na 4. místě ze všech klubů je alespoň malá náplast tohoto MČR mládeže.
ZPRAVODAJ SK KESL RYU
STRÁNKA 2
VÁNOČNÍ CENA MLADÉ BOLESLAVI DOBRÁ SOUTĚŽ NEJEN VÝSLEDKY S koncem roku vrcholí sezona naší zlaté mládeže zakončená MČR a proto každý turnaj na prověření momentální formy dobrý. Soutěž byla velmi dobře připravená a i s takřka 400 mladými závodníky byla zvládnutá velmi dynamicky. Nápad s poslední prověrkou před MČR přišly víceméně všechny kluby z ČR a tak konkurence velmi silná, dalo by se říci, že se jednalo o MČR posílené o slovenské závodníky. Rozhodujícího náčelníka SK a nemocného kouče Ivču nahradili v koučování těch mladších nejen vždy obětavá Hanka Vašíčková, ale i „kumiťáci“ Tomáš Reich a Tomáš Linke. To se cení. Určitě i jejich přítomnost měla velký podíl na faktu, že medailovou úspěšností se naši borci v této silné konkurenci umístili z 49 klubů na skvělém 2. místě. A kdo se o to přičinil? V neoficiální kategorii kata 7-8. Kyu zajel opět velmi dobře Petr MIČIC a vybojoval pohár pro vítěze této kategorie. Ve stejné kategorii žákyní, obsadila Natálka GRUBEROVÁ 2. místo a škoda že tréninku dává tak málo, finálová soupeřka byla v pohodě k poražení. V pořadí druhé, ale bohužel tím i poslední první místo pro náš SK vybojovaly v
kata tým naše karatistky Zuzka AUGUSTINOVÁ, Nikola JANOUŠOVÁ a Kayka POLANOVÁ. Rozhodně by si za svůj výkon zasloužil první místo David KLETEČKA, bojoval velmi kvalitně a přemožitele našel až ve finále v dobrém slovenském reprezentantovi. Pravdou je, že technika Slováka za tři body nebyla, ale co naděláme. Prohra na hantei nemusí Davida mrzet, stříbro i výkon super! Další kdo podal hodně dobrý výkon byla Zuzka AUGUSTINOVÁ, všechny demonstrované kata hodně dobré a stříbrná medaile zasloužená. Nejvšestrannější byla tentokrát Nikola JANOUŠOVÁ. V kumite hodně zlepšený výkon, bodované techniky a porážka až ve finále. Stříbrná medaile velmi zasloužená a cenná. V kata si sice jednou „brkla“, to jí stálo postup do finále, ale i zde hodně velké zlepšení a bronz hodně nadějný před
blížícím se MČR. Snažil se i Jakub SLANAŘ, v kumite je stále na čem pracovat, ale všechny kata v celku slušné, více klidu a příště to bude ještě lepší. Avšak v tak silné konkurenci 3. místo úspěch. Bronzovou medaili vybojovala i Pája ČÍŽKOVÁ v kata. Pak už jsme medailově pomyslně vystříleli munici a tak za zmínku ještě určitě stojí 5. místo Libora Podroužka v kata (kterého právě o 3. místo porazil J. Slanař), který se nenápadně vrací na čelná umístění v republice a 5. místo Davida Kletečky v kata, který jednak tímto potvrdil svoji všestrannost a jednak dynamický výkonnostní vzestup i v kata. Celkově můžeme z hlediska kontroly před MČR považovat tento turnaj za uspokojivý, ale až na světlé výjimky ne zas až tak příliš přehnaně optimistický. Jedině kdo zaslouží jedničku bez připomínek jsou opět obětaví rodiče, které své ratolesti na soutěž přivezli a strávili zase jednu z mnoha sobot na karate. Připomínka k těm stále aktivním rodičům u tatami. Pokud jste sami neodzávodili alespoň několik desítek utkání v kata či kumite, těžko posoudíte, co je v daný moment pro vašeho syna či dceru nejoptimálnější. Dobrá vůle nemusí být vždy to nejlepší ani z psychologického hlediska.
JASNO DO KAUZY NAŠI NEJLEPŠÍ REPREZENTANTI VERSUS WKF Jako blesk z čistého nebe nejen náš SK, ale i každého, kdo má jen trošku rád české karate, zasáhla zpráva VV ČSKe a sice, že mistr světa Goju ryu a medailista z ME EKF Tomáš Reich a tým kata (J. Pilmann, J. Tesárek, L. Janda), medailisté z ME EKF, vítězové Golden League a mistři světa WKC, nejedou na MS WKF, tedy vrcholnou soutěž světového karate. Z důvodu pozdního upřesnění z oficiálních míst ČSKe, úvahy a teorie o neuskutečněném výjezdu našich nejlepších dosáhly po celé členské základně takřka obřích rozměrů. Samotné vysvětlení a vyřešení situace je podstatně jednoduší. WKF, jako řekněme velmi prosperující firma, pochopitelně i finančně, si celkem pochopitelně hlídá svojí pozici světové jedničky a tu si hájí jakýmkoliv způsobem proti všem konkurentům, tedy všem asociacím a uniím, které pořádají ME či MS ve smyslu soutěžení ve více bojových stylů než jednoho. Pokud by
se postupovalo právní cestou, jistě že by se postup proti všem ostatním organizacím a reprezentacím kteří startují jinde než ve WKF, mohl napadnou z pozice nesouladu s listinou práv a svobod, či olympijskou chartou, avšak to nejspíš bude běh na dlouhou trať s velmi nejistým koncem. Zmínění naši nejlepší borci startovali na konkurenčním MS WKC a na anonymní udání bylo našemu svazu vyhrožováno vedením WKF, že při startu těchto závodníků dojde k vyloučení české státní reprezentace z WKF, čímž by této byl odebrán statut státní reprezentace včetně všech dotací z MŠ apod. VV ČSKe se rozhodl okamžitě reagovat na vzniklou situaci (dopis z WKF 3 dny před MS!), stáhnout tyto reprezentanty z výjezdu a místo nich nominovat reprezentační zálohu, která nestartovala na WKC. Kdyby totiž nestartoval na protest nikdo z ČR, musel by ČSKe zaplatit velmi vysokou pokutu. Další jednání s WKF na
právní úrovni bude dle informace prezidenta ČSKe přes ČUBU a Shikon. Pro naše závodníky to má však určité upřesnění, které je třeba dodržet. Pokud má někdo od dorostu včetně a výše reálnou šanci reprezentovat a uspět ve WKF, nesmí soutěžit na MS a ME WKC, WUKF a ostatních podobných uskupení. Veškeré ostatní další soutěže nejsou problém a start na nich je pouze na závodníkovi. Motivace MS a ME v asociacích WKC a WUKF je pochopitelně větší, za stát může oproti WKF (1), startovat až 5 reprezentantů v jedné kategorii, jsou tam „normální“ věkové kategorie a kumite není svázáno spoustou nepřehledných pravidel. Avšak nejsilnější organizací je zatím WKF. A tak každý reprezentant a závodník se musí rozhodnout sám, které MS a ME bude preferovat. Na závěr: Všichni provinivší se reprezentanti proti stanovám WKF zakazující start jinde budou mít znovu možnost na ME a MS WKF startovat.
1/2011
STRÁNKA 3
KDYŽ RODIČE NEPŘEJÍ MEDALE SVÝM DĚTEM ANEB ŠEVČE DRŽ SE KOPYTA Ani pečlivě volená slova v článcích v našem zpravodaji, ani rozumové vysvětlení nepomáhají většině rodičů pochopit, že jejich místo je na soutěžích v karate na tribuně a svou přítomností u tatami a neodborným koučováním nejen znervózňují už tak nervózní své děti, ale připravují je, třebaže neúmyslně, o lepší výkon a tím i lepší umístění. Děkuji tímto za bezvýhradné pochopení manželům Augustinovým a nechám prostor koučům z MČR, aby kritika nebyla chápána jako jednostranná a neoprávněná. Milí rodiče a milí závodníci. I přes fakt, že článek vysvětlující rodičům proč je důležité se zdržovat při soutěžích na tribuně již před nedávnem vyšel od našeho shihana, máme bohužel stále pocit, že se situace na závodech nijak nezlepšuje, nepochopení přetrvává a máme někdy pocit že se čím dál tím více zhoršuje. Proto jsme se rozhodly sepsat tento článek, zejména po letošní mládežnické republice, kdy se místy jednalo o přehnaně vyhrocené situace. Máme rády karate, náš klub a tím i rády ve svém volném čase pomáháme při soutěžích mladším karatekům. Jenže nelze místo koučů ze sebe dělat "v....". Za důležité považujeme v první řadě upozornění vybraným závodníkům, že pokud nezmění svoje chování, dále se s nimi nebudeme zabývat a koučovat je. Musí si uvědomit, že prohra není světová katastrofa ani konec světa, a proto nedělají dobré jméno ani sobě, nám, ani klubu, jejich hysterické výlevy a křiky po prohraném zápase. Pokud takový karateka není schopný ovládat své nepřiměřené reakce a chovat se slušně (tím myslíme ke svým rodičům i k trenérům), dáváme od něj ruce pryč a ať si příště poradí sám, když se mu to nelíbí a není spokojen s tím, co má. (Zamyslet by měly zejména N.J. a E.H.). Rády pomáháme všem, co se snaží a u kterých vidíme zájem. Pokud se kdokoliv a zvláště z těch mladších nepodívá člověku do obličeje, když mu gratuluje k získání bronzové medaile jenom proto, že si představoval lepší umístění, chyba bude asi někde jinde než u trenérů. Dále bychom chtěly vzkázat všem rodičům, že jejich reakce jsou
mnohdy nepřiměřené. My sice chápeme, že svému potomkovi přejete úspěchy a vítězství a snažíte se ho povzbudit, ale často se stává, že Vaše jednání má opačný účinek. Téměř žádný z rodičů na tatami nestál, a tak ani z daleka nemá tušení, o jaký stres se jedná. Nepochopí, jak je možné, že na tréninku nám to šlape, jsme rychlí i techničtí, ale jakmile nastoupíme na zápasiště, nedokážeme se pohnout z místa. To jsou zkušenosti, které se musí prožít a žádný z rodičů se do této situace z pochopitelných důvodů nedokáže patřičně vžít. Z této nevědomosti plyne koučování mimo realitu a momentální potřeby závodníka, pokřiky neadekvátní situaci, které místo aby závodníkovi přinesli pozitivní informace potřebné k vítězství, spíš jej o toto připraví. (V tom horším případě jsme svědky rozčilování se nebo dokonce nadávání závodícímu dítěti). My Vám samozřejmě nechceme zasahovat do vaší výchovy a nejsme kompetentní vám radit co máte dělat, ale co se týká karate a závodů, naše zkušenosti jsou podstatně větší a tak by jste měli respektovat naší pozici kouče a bez výhrady nám důvěřovat a nechat nás pracovat. Cestou domů už je vše zase na vás, ale ve sportovní hale vás všechny moc prosíme, zdržte se veškerého negativního pokřikování. Tímto způsobem svému dítěti rozhodně nepomáháte. Na letošní republice jsme byly bohužel svědky mnoha takovýchto jednání. Závodník prohrával, rodič mu nadával. Co si myslíte, že to asi udělá s jeho psychikou? Pomůže mu to? Myslíme si, že ne. Dítě musí čelit několikanásobnému stresu, nejde jen o tatami, soupeře a rozhodčí, jde také o to, že chce udělat radost nejen sobě, ale hlavně rodičům. Pokud prohraje, bude muset čelit nepříjemné reakci rodičů. Jak se potom má srovnat a vyčistit si hlavu před případnou repasáží? Opravdu se tolik divíte, že zrovna ten váš prohrál? Prosíme všechny rodiče, aby se nezdržovali v těsné blízkosti tatami. Pokud i tak chtějí svého potomka povzbuzovat
z blízka, prosíme vás, tleskejte a fanděte, nesnažte se radit! Domníváme se, že tomu rozumíme poněkud lépe než rodiče i když se to mnohým nezdá..., my je zvládneme odkoučovat, ale musíte nás nechat. Pokud na závodníka mluví více lidí, je zmatený a neví co dřív (o to horší to může být, pokud slyší známý hlas „Dej tam pořádnej sanbon!“, „Kopej, dělej, tak kopej“ nebo „Útoč“- vše jsme bohužel v neděli slyšely). Kromě toho, že slyší změť nesmyslných pokřiků a neví, co má dělat nebo nedělat, dochází ještě k druhému problému. Jsme ženy a nemáme tak silný hlas. Pokud by na té židličce seděl např. Tomáš nebo Jindra, bylo by to něco trochu jiného, ale my skutečně nezvládneme překřičet 3-5 rodičů. Tímto vzkazujeme všem rodičům, zamyslete se nad svým jednáním. Snažte se zdržovat veškerých komentářů během zápasů i po nich. Jinak by bylo asi tím nejnešťastnějším řešením prostě o ty karateky, jejichž rodiče si je chtějí sami koučovat se již vůbec nestarat. Bylo by nám líto, že tímto způsobem by to odnesly hlavně závodníci, ale pokud by jejich rodiče nebyli schopni dodržet pár základních pravidel, nedalo by se nic dělat. Může se stát, zvláště na soutěžích kde máme velké zastoupení závodníků, že nebude mít zrovna ten váš u sebe nikoho. Není třeba se pokoušet ho koučovat. On ví z tréninku co má dělat a pokud by nevěděl, pak ať zatím na soutěže nechodí. Nejsme z nějakého bohatého klubu či sportu. Veškeré soutěže které absolvujeme s vašimi dětmi nás stojí čas a nemalé finanční výdaje. Nestěžujeme si, děláme to rády, ale podívejte se na jiné sporty nebo dokonce jen ostatní kluby. Není to příliš běžné. Jsme tam pro to, aby mladí závodníci našeho SK měli vždy o koho se opřít ať již z hlediska psychické podpory či technické a taktické rady. Doufáme že i nadále budeme mít pro svoji činnost volný prostor. Děkujeme za pochopení. Hanka, Lucka a Anežka
CO NÁS ČEKÁ A NEMINE ZE SOUTĚŽÍ A AKCÍ, KTERÉ NAŠE SK PREFERUJE 15.1.2011 16.1.2011 30.1.2011 19.2.2011 26.2-5.3.2011 Únor 13.3.2011 27.3.2011 9.4.2011 23-24.4.2011 30.4.2011 14.5.2011 27-29.5.2011 28-29.5.2011 2-16.7.2011 5-9.10.2011
1.kolo ligy družstev kumite + NP seniorů 102 Fight aneb Novoroční setkání bojovníků PRAGUE OPEN 2.kolo ligy družstev + NP seniorů ZIMNÍ CAMP SK VC ČABK + nominační turnaj na MS Finále ligy družstev MČR seniorů Pohár nadějí GRAND PRIX VC Nymburka Wakizaši CUP 4. MS WUKF GRAND PRIX LETNÍ CAMP SK ME WUKF
Ústí n. Labem ZŠ Zárubova - Praha 4 SH SK Lužiny - Praha Radostín ZŠ Zárubova - Praha 4 České Budějovice Nový Bor Hradec Králové Nymburk Nymburk Lignano Itálie Ústí n.Labem Radostín Gyór Maďarsko
senioři, kata od 16 let všichni zájemci od 15 let všechny kategorie senioři, kata od 16 let všichni zájemci senioři + masters + dorost 15-17 let ligové družstva kumite závodníci kteří si vybojovali postup všechny kategorie všechny kategorie všechny kategorie reprezentace ČABK senioři a masters všechny kategorie všichni zájemci reprezentace ČABK žáci, kadeti, junioři
1/2011
STRÁNKA 4
VÝROČNÍ SCHŮZE, NEJLEPŠÍ Z NEJLEPŠÍCH A PROČ NĚKTEŘÍ NECHÁPOU Rok snažení, ztrénování, úspěchů a nezdarů za námi a s výhledem na nový rok je určitou tradicí asi ve většině organizací sdružující více lidí, sejít se, zrekapitulovat uplynuvší rok, vyhodnotit nejlepší atd. Ve sportu a tím i v klubech provozující sport jde nejen o to poslechnout si jak se klubu a jeho členům daří a poznat ty nejlepší , kteří jsou vzorem těm menším či začínajícím, ale hlavně všichni účastníci demonstrují zájem o klub, zájem o to co se v něm děje a v neposlední řadě vzdá určitý hold těm, kteří jsou vyhlášeni jako nejlepší. Bohužel hlavně ze začínajících karatistů a jejich rodičů mnozí pravděpodobně nepochopili co to výroční schůze je, či na co je dobrá a svoji přítomnost nejspíše vyhodnotili jako zbytečnou. Tak snad příště. Zkráceně tedy pro ty kteří nedorazili úvodní slovo předsedy SK: Jako
o pololetní schůzi můžeme zahájit pozitivním zjištěním, že i když se potýkáme jako většina sportovních klubů a oddílů v celé ČR s fenoménem dnešní doby, hlavně u mládeže větších měst, kdy sport a pohyb vůbec vytlačuje aktivita technického rázu a být lepším na sportovním poli je čím dál více pro většinu mládeže příliš namáhavé a zbytečné, udržujeme si určitou stálou základnu karateků, od těch nejmladších, až po ty nejstarší, kteří si užívají pohyb a následně i soutěžení, a jejichž sportovní výkony nás stále řadí mezi absolutní špičku klubů karate v ČR. Mezi seniory jsme dokonce letos poprvé vybojovali titul nejúspěšnějšího klubu ČR a to nejen díky Jindrovi Pilmannovi, Tomášovi Reichovi a Anežce Kotěrové, ale i v kategorii masters díky Romanovi Kotěrovi, Martině Fantové, Marcele Šimůnkové a dalším. Dalšího vynikajícího úspěchu dosáhl i výborný tým kumite našeho SK ve složení Tomáš Reich, Jindra Pilmann, Petr Vašíček, Tomáš Linke, Jirka Kubík posílení o dva borce z Jablonce, kteří se stali druhým nejlepším týmem v republice. Ale naši borci se zaskvěli i na mezinárodní úrovni a dá se říci, že z tohoto pohledu byla první polovina roku 2010 polovinou snů. 9-11.dubna v portugalském Santarému dosáhl na ME WUKF výborného úspěchu náčelník SK stříbrnou medailí v kategorii masters a stejně tak dobře se prezentovala Hanka Vašíčková výborným 5. místem, kdy jí 3. místo uniklo o pouhou jednu desetinu bodu. Ještě ve stejném měsíci se mini výprava přesunula na MS F.E. K.D.A. Tam hned na začátku zaznamenali vynikající úspěch a sice stříbrné medaile v kata mix ve složení K. Kesl, H. Vašíčková a M. Sláma, po té Hanka Vašíčková vybojovala stejný kov v kategorii kata ženy a Lucka Papíková se v kategorii ženy kyu stala mistryní světa. V květnu se podařil opět vynikající úspěch Tomáši Reichovi a sice bronz na ME E.K.F v kumite a Jindra Pilmann jako člen týmu státní reprezentace kata získal též bronzovou medaili. Aby toho nebylo dost, Tomáš Reich vybojovat titul mistra Evropy na ME WKC, Jindra Pilmann zde byl v kata čtvrtý. Ani druhá půlka roku nebyla na mezinárodní úspěchy skromná. Na MS Goju ryu začátkem října vybojoval Tomáš Reich v těžké váze famózní titul mis-
tra světa a hned týden na to Jindra Pilmann na jedné z nejprestižnějších soutěží Golden League obsadil vynikající druhé místo, když našel přemožitele pouze v několikanásobném mistru světa L.Valdezim a byl i členem kata týmu státní reprezentace, který dokonce vyhrál obě kola Golden league. Měsíc říjen nám opět přál, vicemistrem světa v kata se stal Ondra Kumpošt na MS WKC. Na domácí půdě jsme završili úspěchy naprostou převahou našeho SK v Praze, kde jsme získali na Přeboru Prahy 49 medailí a z toho 11 titulů a tím i přímý postup na MČR. Další velká spokojenost byla s prvním MČR naší nové asociace ČABK, nejen s vysokou pořadatelskou úrovní jako vždy díky rodině Linkeových, Tomáše Kumpošta, Honzy Jukla, Hanky Vašíčkové a ostatních, ale i výsledky. 34 medailí, 17 titulů a bezkonkurenčně nejlepší oddíl hovořilo za vše. Špičkový byl již
třetí ročník KESL CUPU, účast takřka 300 závodníků, hodně dobrá konkurence a pořadatelsky opět vynikající. 38 medailí a opět nejúspěšnější oddíl. Z hlediska trenérského není vždy úplná spokojenost s tréninkovou docházkou, zvláště u dospívajících karateků , ale zde si musí udělat jasno každý sám. Je jen škoda pozorovat, jak kdysi nadějní, kvalitní sportovci se dneska pohybují ve výkonnostním průměru a když by měli alespoň ve svém snažení něco málo vracet svému klubu za práci, kterou s nimi měl když začínali a byli ještě žáky. Asi jim je to jedno tak, jak jsou zvyklí na automatický servis z domova bez náznaku vděčnosti... Bohužel v dnešní víc než kdy jindy nemůžeme počítat s jakýmikoliv dotacemi státními, ze sazky a pod. a pokud ano, tak pouze v minimálním měřítku. Proto jsme vděčni za jakýkoliv dar, či reklamní předmět, který můžeme využít opět pouze pro motivaci našich mladých i těch starších karateků. Pochopitelně musím zde poděkovat p. Reichové která zajistila pro náš SK grand z Prahy 4 na soutěž, p. Sládkovi za zajištění sponzorského daru z podniku, manželům Fantovým za finanční podporu na ceny, M. Šimůnkové, K. Neufingerové, P. Vašíčkovi, V. Bílkovi, K. Al Otrimu a dalším, kteří materiálně či jinou pomocí pomáhají našemu klubu aby byl stále na vysoké úrovni a díky jim se o cenách které dáváme na vyhlášení nejlepších či na soutěži ostatním klubům může pouze jen zdát. Jsem rád, že se nám s přispěním dokonce poslední dobou hlavně těch mladších, daří naplňovat hlavní poslání našeho klubu, tj. rozvíjet optimální mezilidské vztahy a snažit se dodržovat odkaz starých
mistrů a vnímat naši sportovní činnost jako sebezdokonalování po všech stránkách. Jako vždy zdůrazňujeme, že nesmírně důležitým článkem našeho snažení v bojovém umění a sportovní výchově našich mladých karateků je i spolupráce s rodiči. Právě rodiče jsou nepostradatelným článkem našeho SK, díky kterému se jedině může dařit. Na soutěžích jsou rodiče, pokud zůstávají na tribuně, tím pravým příkladem i pro naše cvičence, protože atmosférou, povzbuzováním a vytrvalostí s kterou setrvávají na soutěžích i když jejich děti již odzávodili je tou pravou podporou kterou závodník i náš klub potřebuje. Skvělou akcí byl zimní camp SK, kterého se účastnilo 42 karateků a byla to zásluha hlavně těch o kousek dříve narozených, kteří se i mimo tréninky na campu prezentovali jako ti z nejlepších a ti, z nichž si kdokoliv může vzít příklad. O výjezdech na mezinárodní soutěže jsem se zmínil a tak jistě je třeba zmínit o výjezdu do Izraele za zakladatelem Saisho Ki Do Dannym Hazanem. Vynikající zájezd se super lidmi a pokud bude mít kdokoliv zájem o DVD z tohoto zájezdu, je možno si zdarma objednat u vedení SK. Perfektně byla zvládnutá soutěž Přebor Prahy, na kterém se podílel dobrovolný již soutěžemi ostřílený tým v čele s úspěšným ředitelem p. Milošem Linkem a hlavním pořadatelem Tomášem Kumpoštem. Tato soutěže byla nejen opět vynikající vizitkou našeho SK, ale i celého pražského karate. Letního campu se zúčastnilo přes 60 účastníků, i přes velká horka prakticky nikdo neomarodil, atmosféra skvělá, pirátská prezentace překonala všechna očekávání a myslím že pocit z celé této akce nejen u vedení, naprosto optimální. Již desátá návštěva GM Dannyho Hazana byla bohužel trošku v komornějším prostředí tj. 30 účastníků, ale o to bylo asi lepší. GM najde každý rok něco, co je výjimečné a zaměření bylo tentokrát na nacházení limitu osobní vůle a přemáhání. White night, nebo 102 randorů se zapsalo všem účastníkům hluboko do paměti a ti kteří absolvovali tuto zkoušku posunuli své limity dále. San Benedetto na konci srpna a na začátku září opět skvělou akcí, jak každodenní cvičení, které dle přítomných pamětníků bylo prý nějaké delší a intenzivnější, tak tmelení kolektivu a relaxace na pláži bylo opět špičkovým protažením prázdnin a nezbývá doufat že počet cca 30 účastníků se příští rok ještě znásobí. A kdo byl ten nejlepší karateka SK 2010? Nejlepší z nejlepších, tedy celkovými vítězi byli vyhlášeni Hanka Vašíčková a Tomáš Reich. Kategorie masters Šárka Hubková a Milan Chroustovský. Nejlepšími v kategorii st. žáků Zuzka Augustinová a David Kletečka. Mladší žáci Nikola Janoušová a Petr Mičic. A kategorii nadějí SK ovládli Petra Moulíková, Svatopluk Plíšek, Kryštof Hlaváč, Martin Bláha a Kryštof Sršeň. Vzorný karateka Martina Fantová.
1/2011
STRÁNKA 5
MYŠLENKA NOVOROČNÍHO SETKÁNÍ BOJOVNÍKŮ 102 FIGHT ZA 102 MIN. Pokud nahlížíme na bojová umění z pohledu starých mistrů dávné doby, zjišťujeme, že i přes fakt že každý bojovník je mimořádnou individualitou, jako ve všech ostatních lidských konání, stejná záliba, myšlenka a naplnění většiny času, dělá z těchto lidí určitý druh rodiny. U těch, kteří jsou nejen vnějším způsobem praví bojovníci, si ještě více než kdokoliv jindy uvědomujeme, že v určitý moment dělají všichni navlas to samé, stejné pohyby, stejné myšlení a se stejnou urputností se snaží být lepšími a lepšími. Tím se vnitřně, jakým si pohybem v časoprostoru, setkávají s mistry dávných dob, kteří svého času konali přesně totéž. Tento fakt dělá z opravdových bojovníků daleko užší rodinu, než v jakémkoliv jiném lidském snažení. Ty lepší lidské vlastnosti, jako charakter, loajalita, ohleduplnost, čest a pod. by měly mít úrodnou půdu právě v této rodině a čím je rodina semknutější a pevnější, tím je větší naděje, že tyto vlastnosti budou preferovány i mimo kruh této rodiny. Být členem široké rodiny bojovníků a to i přes vzdálenosti stovky kilometrů by měla být čest pro každého a možnost se setkat alespoň se zlomkem této rodiny, tedy s těmi nejbližšími, by si neměl žádný nechat ujít.
Kde jinde by se měli opravdoví bojovníci setkat, než na tatami. Kdysi se uskutečnilo pro světový rekord 101 utkání bojovníků různých stylů. GM Danny Hazan nerad kohokoliv napodobuje a na loňském campu Saisho Ki Do v rámci tréninku vytrvalosti, odolnosti a nacházení vlastních limitů zakomponoval do týdenního výcviku 102 zápasů za 102 minut. Proč si tento způsob vybíráme právě na Novoroční setkání bojovníků? Zvládnout tuto náročnou zkoušku vyžaduje v první řadě opravdové bojovníky nejen fyzické, ale v první řadě psychicky vyspělé a vyrovnané. Všichni chtějí uspět, to znamená, že bojovat musím tak, abych vydržel nejen já, ale i moji soupeři. Mladší bojovníky a ženy je
třeba brát s velkým respektem za jejich odvahu a touhu být v rodině bojovníků. Cit pro boj a ohleduplnost je nejen vlastnost těch nejlepších, ale právě zde se u těch lepších a silnějších cení dvojnásob. Maximální koncentrace při jednotlivých utkání, jako při všech lidských konání kde chceme být nejlepší, zajišťuje stálou kontrolu kopů a úderů pro bezpečnost svojí tak soupeře. Vítěze v tomto setkání není. Jako po každé jiné oslavě rodina zrekapituluje jak se povedla, kdo to přehnal, kdo byl tím pravým zlatým hřebem, kdo ještě na večírek nedorostl, jak skvělá byla zábava, či kdo by příště mohl klidně onemocnět. Pozvánka tedy na 16.1.2011 je pro každého od 15 let včetně. Nepromarněte setkání opravdových bojovníků, kde jde výhradně o osobní dobrý pocit, o jistotu, že jsem si opět posunul výše limit běžných smrtelníků. Náklady na setkání jdou v tomto případě na konto pořadatelů tj. JUKL KARATE team & SK KESL RYU Shotokan
TRÉNINKOVÁ DOCHÁZKA - OSOBNÍ AKTIVITA - ZKOUŠKY NA VYŠŠÍ STV Již z nápisu tohoto článku je jasné, že být lepší znamená v karate optimální sjednocení několika faktorů, které dokáží při správné chuti a cílevědomosti porazit i horší sportovní geny. Stačí si zrekapitulovat docházku a k těm nejlepším si doplnit jejich sportovní stav a je hned jasné, že dobrá tréninková docházka je základ. V „D“ PLÍŠEK Svatopluk 100 %docházka, vyhlášen jako naděje SK 2010 a složil zkoušky na 8. Kyu. Zkoušky na 8. Kyu složili Budková Anna, Kazlou Maxim, Matějovský Petr a Václav Jurášek. Pravdou sice je, že z hlediska ZK žádné přehnané nadšení nezavládlo, ale doufejme, že bílý pás bude pro tyto borce další motivací k další práci. Těžko připravit karateky, kteří to měli s docházkou nedostatečné. Zkoušky na 7. Kyu úspěšně složili Matyáš Pasálek, Jan Schuster a Dzmitry Kazlou. Ani zde se nedalo říci, že by se jednalo o přehnaně dobrou přípravu na
zkoušky a i zde u těchto borců platí co již bylo řečeno. Příkladem však všem by mohl být Petr Mičic, který byl připraven na 6. Kyu takřka stoprocentně. Pochopitelně i velmi dobrá docházka a vyhlášení jako nejlepšího karateky SK 2010. Je k nevíře, jak ti o trošku dříve narození dovedou svým příkladem ukázat, že není problém se na zkoušku seriozně připravit a demonstrovat dobré karate i když už to mají daleko těžší než naše mládež. To platí beze zbytku o Kateřině Neufingerové na 5. Kyu, Zdeňkovi Maršálkovi na 4. Kyu, Martině Fantové na 3. Kyu a Milanu Chroustovskému na 3. Kyu. Na vyšší STV a sice na 3. Kyu se však velmi dobře připravili Zuzka Augustinová a Nikola Janoušová. No a pochopitelně obě nejlepší docházku a obě, každá v jiné kategorii vyhlášeny nejlepšími našeho SK za rok 2010. V žádném případě nezklamal na 2. Kyu Libor Podroužek, naopak zkoušky předvedl tak, jak by měly vypadat a jak se
říká, nejlepší na konec, pomyslnou třešničkou na dortu byl na 1. Kyu Petr Němeček, na kterém i když dříve narozený rozdíl od těch mladších nebyl znát. Gratulace určitě všem bez rozdílu. Je třeba si jen uvědomit, že dříve žádné žákovské kyu a barvičky pásků nebyly a tím v bojových umění zůstávali jen ti opravdu zapálení a nezištní. Byl totiž jen bílý pás a po mnoha letech tvrdé dřiny černý. Žákovské STV a tedy i barevné obi, bylo vytvořeno až později, při tvoření moderního karate Gichinem Funakoshim, které by vyhovovalo i z hlediska motivace zájemcům západního světa. Určitě je to dobře, avšak své obi nosíme pouze v doju a tam ukázaná platí. Je smutné, když někteří nezodpovědní ZK udělují vyšší STV jen proto, aby si udrželi cvičence, ale většinou je výsledek právě opačný. Na soutěžích pak často vidíme nedobré výkony borců s vyšším STV, ale to je hlavně vizitka senseie a ZK.
