ZPRAVODAJ SK KESL RYU Zpravodaj 3/2007 Nejdůležitější body: • Je třeba si zkontrolovat průkazy, známku a lékařskou prohlídku, zvláště ti, co dělali zkoušky. Pokud si urychleně nedají průkazy do pořádku, zkoušky budou považovány za neplatné • Je možnost si objednat za režijní cenu DVD z 14 denního campu (3 DVD á 100,-kč tj 300,-kč), DVD campu s Shihanem D.Hazanem (1 DVD 100,-kč) a zkoušky na STV Dan (1 DVD 100,kč)
Uvnitř tohoto vydání mimo jiné:
Mini výprava na MČR FSKA...
2
GRAND PRIX 2007 H.Králové..
2
1.kolo NP pří3 jemné překvapení Pražský pohár, super soutěží..
3
Letní olympijské hry mládeže
4
Letní camp v Radostíně super...
5
Již po 8 Shihan D.Hazan a STV Dan
8
Duben-Srpen
KESL-RYU SHOTOKAN & SAISHO KI DO-WWW. VOLNY.CZ/SK-KESL-RYU, 222959979, 777940769,E-MAIL:SK-KESL-RYU@VOLNY. CZ
ŽÁKOVSKÝ SOUTĚŽNÍ PROPADÁK NEPŘEKVAPIL... První opravdu krásnou dubnovou sobotu (14.4.2007) strávili ti nejmladší karatisté se svými trenéry, rodiči a rozhodčími ve sportovní hale v Praze, kde se tentokrát konalo první kolo národního poháru žáků. Je už jakousi tradicí, že kategorie mladších a starších žáků jsou v naší republice nepočetnější a ani tato soutěž nebyla výjimkou. I my jme zde měli své zástupce a to jak v řadách závodníků, sice pouze kluky, (Libor, Kuba, Ondra, Pim, Petr) tak i rozhodčích, kde nás reprezentovali hned tři a to Karel Kesl, Lenka Pilmannová a Pepa Pekarovič. Soutěž se konala pro nás dosud neznámé sportovní hale Na Zeleném pruhu, kde drobek nešťastně byl řešen přístup na tribunu, ale jinak se zde vešla tři zápasiště, což mohlo alespoň některé účastníky uklidnit, že nestráví celý slunný den právě zde a stihnout i zdravotní jarní procházku. Začalo se přesně. V kategorii mladších žáků, kde bylo přes 40 závodníků, jsme měli hned tři naše zástupce a to Libora Podroužka, Ondru Nejezchleba a Kubu Slanaře. Nejvíce se dařilo Kubovi, který v druhém kole sice prohrál s finalistou, ale následně ho čekala repasáž, kde jednou vyhrál a jednou prohrál, ale myslím si, že momentálně docela dobré. Musíme ještě zapracovat na nervozitce, která jako by nám svazovala nožky i ruce. Liborovi se nedařilo právě tak jak by rád, malá chybička se dostavila a proto, že soupeř nebyl tak dobrý aby ho vytáhl
do repasáže, skončila pro něj soutěž, dalo by se říci dříve než začala. Ale není důvod házet flintu do žita, stává se i lepších, je to jen poučení pro příště. Ondra se snažil, ale chce to posilovat a více se snažit při trénincích, jinak to nepůjde. Kategorie starších žáků byla ještě obsazenější než u jejich mladších kolegů. Zde se sešlo přes 60 závodníků, a naše barvy hájili Pim Brands a Petr Sládek. Pim vyhrál první dvě kola, ale jeho kata byly dosti nezáživná, jako by ho vůbec nebavily, a ve třetím kole narazil na soupeře z Kamury, který opravdu bojoval a verdikt rozhodčích byl dva jedna pro soupeře a zde Pimovi šance na medailové umístění skončili. Více se dařilo Petrovi, který se probojoval až do 8, kde sice skončil, ale jeho kata jsou stále lepší a je chvályhodné, že myslí na věci, na které je upozorňován na tréninku. Ještě budeme muset snížit postoje, hlavně kibadači, takže dřepy, dřepy a ještě jednou dřepy Péťo. Ale s jeho výkonem spokojenost. Odpoledne začala soutěž kumite, a ani zde se nám příliš nedařilo. Pim (st. žáci do 60 kg) a Petr (str. žáci do 40 kg), oba dva vypadli v prvních kolech. Pim bojoval s určitým respektem, pravdou je, že se poprvé ocitl mezi těmito borci. A Péťa je zase až příliš hodný, přitom
pohyb po zápasišti i technika vcelku dobré. A posledním našim kumitákem byl Ondra (ml. žáci do 30 kg), který vybojoval bronzovou medaili. Ondrovi opravdu nechybí chuť bojovat, ale občas chybí drobek technika. Pochvala patří čtyřem slečnám z našeho oddílu, Lucce Papíkové, Fínce Frýbové, Markétce Kotěrové a Daniele Sárazové, které i když zajisté mají na práci příjemnější činnosti, se rozhodly strávit část krásného dne v zavřené v hale a podpořit své mladší spolucvičence, za to jim dík a snad i jim až budou soutěžit někdo přijde zatleskat. Jen pár slov nakonec. Chci-li být opravdu nejlepší, tak se podle toho také musím chovat, to znamená cvičit na každém tréninku, pokud jsem na soutěži, tak si soutěž užívat a ne ji jenom přežívat, protože v tom případě je lepší na soutěž vůbec nejezdit. Musím totiž pamatovat, že na tu soutěž mě někdo doveze, pak tam celou dobu někdo sedí, čeká na mě, drží mně palce a já nejsem ani schopen se mu za to vše odvděčit tím, že ze sebe vydám maximum. Nemusím být první, nemusím ani stát na stupních vítězů, musím jenom sám vědět, že jsem proto být nejlepší v tu chvíli udělal vše. Na to by někteří naši borci měli pamatovat. Dík dopisovateli Hance Vašíčkové a není co dodat.
Zpravodaj 3/2007
Stránka 2
MINIVÝPRAVA V DĚČÍNĚ NA MČR FSKA ÚSPĚŠNÁ NAPŮL... Na tradiční Funakoshi CUP, který byl současně MČR FSKA se vypravila z našeho SK minivýprava ve složení náčelník, Hanka Vašíčková, Tomáš Linke, Veronika Selucká a Libor Podroužek. Libor v nejmladší kategorii nejel špatně, probojoval se v dobré konkurenci do třetího kola, ale zde s nepříliš dynamickou katou skončil. Stejně dopadla i Veronika, která se probojovala do druhého kola, ale na další postup by musela více překousnout nervozitu a katu zrychlit alespoň přibližně na reálný boj. Hanka se představila katou,
která měla velmi dobrou úroveň a posun ku předu byl evidentní, ale domácí závodnice s přispěním rozhodčích sice překvapivě, ale zvítězila. Dost dobře si vedl Tomáš Linke, který svými katami demonstroval stálé zlepšování a i když v silné konkurenci podle-
hl v boji o třetí místo, byla s jeho výkonem spokojenost. Už to vypadalo že pojedeme domů s prázdnou ale Markétka KOTĚROVÁ byla jiného názoru a dobrým výkonem zajistila pro náš SK vítězství a i titul. Druhé vítězství se zadařilo i ve veteránech zásluhou
náčelníka výpravy a tak se domů jelo spokojeně i když jako vždy, rekapitulace výkonů naznačila do budoucích tréninků jen a jen hromadu práce. V každém případě zde patří poděkování všem, kteří se zúčastnili, protože i účast na různých soutěžích naší republiky dělá určité dobré jméno klubu a hlavně rodičům Milošovi Linkemu a Liborovi Podroužkovi, kteří krásný víkend vyměnili za prostředí podstatně méně atraktivní.
GRAND PRIX SICE ÚSTUP ZE SLÁVY, ALE I PŘES TO POCHVALA... Jedna z nejkvalitnějších, jestli ne vůbec nejkvalitnější soutěž ČR, mezinárodní GRAND PRIX Hradce králové (28.29.4.2007) dopadlo pro náš klub oproti loňsku sice propadlištěm z 3 místa až na 9 v hodnocení klubů, ale vloni také bylo plno věcí jinak a tak řekněme celkem úspěch, když vezmeme v potaz, že se této soutěže zúčastnilo 480 závodníků z více jak 60 oddílů. První den byla na programu soutěž žáků a zde se projevil dost markantně ústup našeho SK ze slávy v této kategorii. Daniel DRAHOŇOVSKÝ po trošku nešťastné prohře o třetí místo ve stylové soutěži si to vynahradil v otevřené soutěži kata, kde získal hezké stříbro. Jako sběrač medailí pro náš SK se ukázal Petr SLÁDEK, který ukázal naplno svojí všestrannost a získal cenný bronz jak v kata, tak v kumite. Doslova
zlatou ránou bylo loučení Markétky KOTĚROVÉ s kategorií žákovskou, kde nejdříve vybojovala stylový bronz a pak kategorii OPEN v kata vyhrála. Určitou trošku smůly si vybral Pim Brands, když se mu povedlo prohrát o třetí místo v
kata i kumite. Druhý den si v kata Anežka Kotěrová vybrala to, co máme všichni minimálně jednou za sebou a sice trošku si přehodila techniku v jinak dobře provedené kata a tak jedinou cennou medaili a sice bronzovou v kategorii ženy vybojovala Péťa MACKŮ a ještě stejnou hodnotou přispěl do sbírky SK náčelník výpravy ve veteránech. Rozhodně nezklamaly ani Hanka Vašíčková, Lucka Papíková i Josefína Frýbová, jejich výkon i když ne medailový má tendenci stálého zlepšování a to je dobře. Určitou pochvalu za svůj výkon zasluhuje i David Lukášek
který v ml. dorostu „projel“ boj o bronz. Když to nešlo v kata doslovnou žeň skvělých výkonů i medailí rozpoutali naši dva špičkový kumiťáci. Aramayis TOKHYAN přes svou nízkou váhu exceloval v kumite BRH, kde sice na medaili nedosáhl (získal super 4.místo), ale vynahradil si vše v kumite do 60.kg kde získal skvělé stříbro. Andryiovi PINKEVYCHOVI se rozhodně nezdál počet medailí dostatečný a tak skvělým výkonem nejdříve získal 3.místo v kumite nad 80.kg a v nejprestižnější váhové kategorii BRH dokonce stříbrný pohár za druhé místo.
Tím uzavřel sbírku medailí na
1-3-6, což sice při naší vysoké náročnosti není nějaký přehnaný rekord, ale na tak kvalitní soutěž myslím hodně dobré. Pochopitelně opět velký dík rodičům, jejichž zásluhou se nejen závodníci dostanou na soutěž, ale i jejich povzbuzování je moc a moc důležité nejen pro samotný výkon závodníků, ale i trošku může pomoci při konečném rozhodnutí o výsledku. Myslím že po čase si všichni uvědomí, že rodičovský servis který berou dnes automaticky zdaleka není všude běžný a budou si vážit každého dne, který jim někdo takto nezištně obětoval a nebo v budoucnu obětuje….. V každém případě patří ale poděkování všem, kteří se zúčastnili a tím i dobře reprezentovali svůj klub. Těm kdo si vychutnali obou denní soutěžní maratón patří dík i uznání dvojnásob, protože u neděle která měla být teoreticky kratší zůstalo pouze u teorie a teprve ve večerních hodinách se jelo konečně domů.
Zpravodaj 3/2007
Stránka 3
1.KOLO NP ČSKe - PŘÍJEMNÉ PŘEKVAPENÍ… 1.MÍSTO ZE VŠECH... Ani jeden víkend bez soutěže pokračoval 12. Května a to prestižní soutěží NP dorostu a juniorů. I když nám dorůstají do těchto kategorií kvalitní jedinci, nějaké to marodění, či výkonnostní stagnace, nedávaly nějaký přehnaný důvod k optimismu. Nakonec však velmi milé překvapení. V ml. dorostu sice pouze Jarda SLÁDEK předvedl slušné kumite a po zásluze získal cennou stříbrnou medaili. Markétce Kotěrové a Danielu Drahoňovskému „ulétl“ bronz o kousek, tak že pouze bramboráček i když na NP ne úplně bezcenný. V dorostu připadlo nepopulární 4. místo Fínce Frýbové, ale s jejím výkonem spokojenost. Ve velmi kvalitní konku-
renci se však povedla dobrá rána Davidovi LUKÁŠKOVI a sice bronzová příčka. Pak už se zazlatilo a na nejvyšší stupí-
nek dosáhla Anežka KOTĚROVÁ, která svým výkonem potvrdila, že loňský titul mis-
tryně ČR nebyl náhodný a pohár vítěze byl na světě. Bohužel v kata to bylo vše a tak jen kumite mohlo trochu více zvednou prestiž našeho SK na této soutěži. Tomáš Linke tentokrát zabojoval slušně, ale opět to stačilo jen na čtyřku. Další zlato se však podařilo Anežce KOTĚROVÉ, už druhé a další přidala velmi pěkným výkonem Péťa MACKŮ. Tím jsme vyčerpali dorostenecký „prach“, ale jako poslední dobou, junioři opět odevzdali maximální výkon. Aramayis TOKHYAN i když v poslední době času na trénink nemá nazbyt, stejně vždy předvádí
kvalitní nebojácné kumite a tak nakonec stříbro hodně dobré. U Tomáše REICHA, už jsme si na pravidelný medailový příděl zvykli a tak zlato a pohár pro vítěze jen potvrdilo že patří již na stálo do absolutní republikové špičky. A tak nakonec ze všech zúčastněných klubů jme skončili úplně první, což je zvláště na soutěži jako NP víc jak cenné. Gratulujeme….
PRAŽSKÝ POHÁR PO VŠECH STRÁNKÁCH SUPER SOUTĚŽÍ Druhé kolo Pražského poháru dalo pádnou odpověď všem
kritikům našeho SK, pokud jsme někdy měli výhrady k pořadatelům pražských soutěží. Tentokrát ve spolupráci s PSKe a StřČ.Ske ukázal tým skvělých pořadatelů SK Kesl ryu pod vedením ředitele soutěže Miloše Linkeho, za výrazné pomoci dalších rodičů jako manželů Piĺmannových, zbytku rodiny Linkeových a p. Jirky Lukáška, jak má vypadat dynamická, pohodová soutěž na velmi dobré úrovni. I další borci jako Vašíčkovi, slečny Linhartovy, J. Pilmann, A. Tokhyan, A. Pinkevych, T. Linke a další byli naprosto nepostradatelnými a ještě stačili udělat i výborné výkony na tatami. Velké poháry, květiny od pí. Jany Brandsové a kvalitní rozhodčí v rámci možností jen podtrhly kvalitu tohoto turna-
je. Nakonec i účast 150 závodníků celé republiky z 26 klubů povýšili tento turnaj na dobrý z hlediska kvality konkurence. Borci našeho SK nenechali nic náhodě a nedali v počtu medailí nikomu ze zúčastněných klubů tu nejmenší šanci a ziskem 22 medailí (10,6,6) se stali i nejúspěšnějším klubem. Exceloval opět Tomáš REICH, který ziskem 2 zlatých a jednou stříbrnou medailí jen demonstroval svoje stálé čelné postavení v republice v kumite a všestrannost i v kata. Nemé-
ně skvěle si počínal Aramaiys TOKHYAN ziskem 3 zlatých medailí v kumite! Dalšími silnými osobnostmi, kteří přispěli svým dobrým výkonem do sbírky medailí byl Jindra PILMANN, který sice vynechal
svojí speciální disciplinu kata, ale svojí všestrannost potvrdil dvěma poháry za vítězství v kumite (váhovce a BR H). Dále Andryi PINKEVYCH a to dvěma stříbrnými v těžké váze a BRH, Péťa MACKŮ zlatou v kumite a bronzem v kata, Josefína FRÝBOVÁ stříbrem a bronzem v kata. Velkou radost ale přinášejí i stále více se prosazující Libor PODROUŽEK v ml. žácích, který bez větších problémů získal pohár pro vítěze a milým překvapení bylo cenné stříbro ve stejné kategorii pro stále se lepšícího se Kubu SLANAŘE. Druhým místem si částečně vzpomněl na svojí úspěšnější dobu Pim BRANDS a mohlo by být lépe, pokud se bude i více a s větší chutí trénovat. Bronz Davida LUKÁŠKA na první pohled vypadal jako málo, ale s výko-
nem dost velká spokojenost a to se z hlediska trenérů počítá více, rozhodně kvalitu svých kata potvrdil i následně bronzem v mužích, a to už byla docela bomba. Tomáš LINKE si po delší době sáhl pro medaili v kumite s hodnotou bronzu a je jen otázkou času, kdy si udělá pořádek mezi svými většími soupeři... ale platí trošku i to co pro Pima… Celkový dojem z karatistické soboty více než dobrý, tentokrát ještě více než samotné úspěchy byla vynikající spolupráce a týmová souhra nejen karateků našeho klubu, ale všech zúčastněných kteří se naprosto nezištně zasloužili o dobré jméno našeho klubu. Pověstnou třešničkou na dortu bylo poděkování předsedy PSKe novopečené mistryni Evropy pro rok 2007 v kumite Petře Pecekové a předání plakety na památku.
Zpravodaj 3/2007
Stránka 4
NA LETNÍ OLYMPIÁDĚ MLÁDEŽE ČR 2007 KARATISTÉ PRO PRAHU BODOVALI ze třídy, kde jsme spali i my vysloveně chlívek a to už několik minut po příjezdu. Ovšem o co bylo ubytování prostší, o to byla strava luxusní, výběr ze dvou teplých jídel, bohaté snídaně, zajištěný pitný režim, a to všechno vedlo k tomu, že některý sportovci začali mít starost o svou váhu, aby výborné jídlo neohrozilo jejich samotný start na hrách. Ale naštěstí se tak nestalo. První večer se konalo slavnostní zahájení se zapálením olympijského ohně , na kteseveročeského městečka rém se objevili bývalí olympičtí výpravu žáků se svými trené- vítězové a ostatní sportovci ry, a tak mezi volejbalisty, (olympijský oheň zapálila misflorbalisty, atlety, plavci a jinými nemohli chybět ani pražští karatisté. Možnost reprezentovat kraj hlavního města Prahy získali trenéři Karel Kesl a Hanka Vašíčková, kteří vybrali nejlepší sportovce Prahy a mezi nimi dostali důvěru i borci z našeho SK a to Daniel Drahoňovský tryně světa K. Neumanová) a a Kuba Slanař. Olympionikem zaplněné tribuny a přímý přebyl i Pim Brands, který však nos měl atmosféru skutečné nosil barvy středočeského olympiády a pokud si to každý kraje. Všichni sportovci i ze sportovců užil tak jako my jejich trenéři byli ubytováni ve trenéři, tak tato akce splnila školách, každý kraj v jiné, pro určitě svůj smysl. Ty dny, než Prahu byla zvolena ZŠ Elišky se dostala na program samotKrásnoh orské nedaleko ná soutěž karate jsme trávili olympijského domu. Spalo se různě. Každý den byly samona zemi ve spacácích, ovšem zřejmě tréninky, ale někteří slovo ubytování je hodně borci nejspíš nebyli na takovou nadnesené, o tom by mohli náročnost zvyklí a tak jsme vyprávět sami kluci, protože to následně museli omezit na takový cyklisté a judisti udělali trénink jeden. Zatrénovat Těsně před koncem školního roku, od 19. do 24. června, se konaly v Ústí nad Labem HRY III. LETNÍ OLYMPIÁDY dětí a mládeže České republiky. Každý kraj vyslal do tohoto
jsme si byli i s libereckou a jihočeskou výpravou, kde nás přivítali trenéři Péťa Piskačová a Mirek Hýsek se svými svěřenci. Podnikli jsme i několik výletů, všem se nám moc líbila ústecká ZOO, vyhlídka Větruše, kde si hlavně smlsla naše bříška na zmrzlinovém poháru, zrcadlové bludiště a další. A samozřejmě co bychom to byli za sportovce, kdybychom nebyli podpořit ostatní z pražské výpravy, a tak jsme ve chvílích volna zavítali na cyklistiku, atletiku, florbal a ostatní sporty. Jednou večer jsme se vydali do Olympijského domu do kina, ovšem o kulturním zážitku se opravdu mluvit nedá, bylo to spíše jak někde v divočině, děs a běs, řev, nevoňavo, vedro... V sobotu přišel den D a naši borci se vydali na soutěž. Na dvou tatami se po upřesnění prezentace rozjela soutěž a že naši borci neudělali žádnou ostudu o tom není sporu. V kata Kuba Slanař ve své kategorii mladších žáků patřil k nejmladším, ale nebylo to poznat, jeho heain shodan byla
opravdu velmi dobrá a v tu
dobu lepší být ani nemohla, postupoval až narazil na finalistu a boj o třetí místo prohrál. Ale čtyřka dobrá, o tom se nám ani nesnilo a první body pro Prahu byly na světě. Dan Drahoňovský mezi staršími žáky nenechal nikoho na pochybách, že na olympiádě je právem, bohužel o finále prohrál dva jedna, ale bronz si už vzít nenechal a tak první placka pro naši výpravu byla doma, to jsme ovšem ještě netušili, že se dočkáme i kovu nejcennějšího, a to zásluhou Matěje Dopity z klubu Vision, který vyhrál kvalitně obsazenou kategorii kata starších žáků. Ještě za zmínku stojí dvě brambůrky, které získali slečny v mladších žákyních. Dan bojoval následně i v kumite kde prohrál boj o třetí místo, takže další nepopulární bramborová na světě, ale opět každý bodík dobrý. A tak zásluhou všech borců pražští karatisté nedopadli vůbec špatně a pro náš kraj přidali pár důležitých bodů, aby se kraj Praha umístil ještě lépe. Přes všechno co se komu nelíbilo, ať už ubytování, nebo to že jsme nenavštívili bazén si myslím, že letní olympiáda proběhla dobře, že jsme si jí všichni užili a doufám, že všem zůstane v paměti krásná vzpomínka na těch pár dnů v Ústí nad Labem.
SEMINÁŘ S MISTREM SVĚTA LUCOU VALDESIM OPĚT VELKÝM PŘÍNOSEM Již minulý rok bylo rozhodně trendu bylo pro rozvoj karate dobrým rozhodnutím absolvo- kata zajímavé. Z našich se vání semináře s mistrem světa letos semináře který se konal kata L. Valdesim v polském Těšíně a to hlavně z důvodů jiných tréninkových metod pro nácvik kata těch nejlepších. Zatím co loni to byly kata Kanku Sho a Unsu, letos Gojushiho Sho a Enpi. Nejen nácvik kihonu pro kata a demonstrace kata pro optimální hodnocení dnešního soutěžního
26-27.5. zúčastnila Iva Keslová, Jindra Pilmann, Tomáš Reich, David Lukášek, Tereza Věchetová a určitě hlavně pro aktivní závodníky byla tato akce určitě další velkou motivací do další práce a trénování v karate-kata. Pro samotné trénování našich cvičenců je výhodou dostatek materiálu a je možné si samotné DVD s nácvikem kihonu i kata objednat u
vedení SK s tím, že DVD je pouze pro potřebu osobního tréninku a tak i cena je minimální. Jediná škoda je, že účast karateků z našeho klubu, který i když oplývá mnohými špičkovými kumiťáky, ale má stále jméno jako nejlepší kaťácký klub, byla minimální... Tak doufám příště, ale to už asi Valdesi bude u nás... pracuje se na tom...
Zpravodaj 3/2007
Stránka 5
LETNÍ CAMP KARATE 2007 V RADOSTÍNĚ...HODNĚ VYDAŘENÝ... Pro letošní letní soustředění vybralo vedení našeho oddílu nové místo a to bývalou ozdr. Radostín nedaleko Sychrova, ke které byla nedávno přistavěna velká sportovní hala. A tak se na tento camp jelo s velkým napětím a očekávání a to i u samotného velitelstva, přeci jen nové prostředí, nová místa, to vše přináší spoustu úskalí a není těch co se zavděčí všem. Ale i přesto jsme doufali, že se bude místečko líbit a camp se vydaří tak, jako všechny ostatní před tím a že jich už bylo. V cíli cesty nejen že duše našeho SK „Big Méďa“ tj. Miloš Linke přivezl tatami a ostatní pomůcky ke cvičení, ale ještě naplnil až po střechu svůj vůz taškami, kufry a i různými balíky tekutin a dovezl do ubyt.
zařízení, zatímco se zbytek vydal přes mostík pěšky. Při ubytování se vytvořila dvě oddělená křídla, jedno pro kluky a druhé pro holky. A světe div se, tohle soustředění bylo po dlouhé době zase jedno, kdy s námi jelo více kluků, je sice pravda, že většina z nich patřila sice k těm mladším, ale kluci to jsou. Než vypuknul první tréninkový čas, ti nejmenší objevili společenskou místnost a neohroženě si v ní začali házet míčem, a to již bylo jasné, že tady budou trávit veškerý svůj mimotréninkový čas a tak se také stalo. Ještě že paní vedoucí byla v pohodě a ani míčové hry ani křik našich nejmenších ji v žádném případě nevadil. Malý si hráli ke své spokojenosti a starší seděli s velitelstvem vedle v křesílkách a povídali, prostě ideální prostředí, nikdo se neseparoval na pokojích, všichni na očích, blízko možnost uvařit si kávičku či čaj, no co víc si přát. A jak to bylo se samotným trénováním? Ráno se začínalo Tai-chi, ze začátku bylo venku na čerstvém vzduchu, ale někteří prosili náčelníka aby se konalo v hale tak dlouho, že pak každé další bylo v tepličku a s hudbou. Prostě pohodka. Ti kteří na Tai-chi dospávali se následně drobek proběhli, aby
pro příště více mákli. Následovala rozcvička a pak šupky hupky naplnit
samotné testování fyzické kondice bylo taktéž formou soutěže, popu-
břicha na snídani. Dopolední trénink byl rozdělen na tři skupiny, s těmi nejnižšími technickými stupni pracovala nejčastěji Ivča, ale vystřídali se u nich i Jindra a Váša. Další dvě skupiny přísným okem hlídal samotný šéf. V první části se trénovala technika, kata a kumite a druhá polovina byla zaměřena na objem či na dynamiku, takže buď následovala společná posilovačka a nebo oblíbený atletický trénink. Jelikož při příjezdu byli všichni rozděleni do týmů, mohla během celého ca m p u pr o b íh a t týmová soutěž, letos jsme týmů měli osm, takže bitka byla veliká. A týmových soutěží bylo opravdu mnoho. Ty se ve většině případů konali odpoledne a nebo tehdy jak bylo potřeba vzhledem k počasí, byla štafeta, Den Trifidů, Nemocnice na kraji Radostína, Tribuna pro mě, prezentace svého týmu, Kufr, akademik soustředění, boj o poklad velkého psa a další. Soutěží se konalo opravdu mnoho, takže každý mohl vyniknout v tom v čem je nejlepší. Je pravda, že některé byly letos drobek omezeny neznalostí okolí, ale myslím, že i tak se vydařily a všichni do všech dali opravdu všechno, jak říkali již mušketýři: „Jeden za všechny, všichni za jednoho“. Proto již dlouhá léta děláme týmy, aby se všichni i ti nejmenší naučili spolupracovat mezi sebou. Již tradiční Hollywood byl letos drobek pozměněn, šéfové týmů si na začátku campu vylosovali témata a tak všichni netrpělivě čekali, jak tradiční kulturní vyvrcholení letos v Radostně dopadne. A dobře. Všechny scénky byly zdařilé a musím říci, že někteří mě opravdu překvapili a s radostí sem zkonstatovala, že mezi našimi karateky se schovává nejeden herec. Ale aby to nevypadalo, že jsme si pořád jen tak pohrávali, tak přišly i horší časy a jelikož vedení je šibalské, tak
lární železný karateka, byl kvůli špatnému počasí přesunut do haly, kde si všichni trenéři dali pořádnou práci s přípravou, využili se kužele, tatami, tyčky, lapy, no prostě všechno co bylo po ruce. Měli jsme tři kategorie, nejmenší, slečny a kluky. Všichni museli absolvovat běh kolem tělocvičny od 20 do 30 okruhů, následně kliky za minutu, sklapky za minutu, přeskoky za minutu, dřepy až dolů za minutu, bojové provedení libovolná kata, kata s libovolnou zbraní, údery a kopy do lap, bylo toho opravdu hodně a každý se s tím popral po svém. Někdo šlapal na doraz, někdo se příliš nezapotil a někdo jel tak na doraz, že si udělal úraz, že Vášo. Železným karatekou 2007 se stali v kategorii nejmenších Martin Polanka a Zuzka Augustinová, ve slečnám Anežka Kotěrová a Hanka Vašíčková, bylo to sice neuvěřitelné, ale obě slečny měly naprosto stejný počet bodů, a mezi chlapy Vašek Dovolil. Další soutěží, která byla netrpělivě očekávána hlavně těmi nejmenšími byl již 23. pohár kata. Někteří borci závodili úplně poprvé a tak jim ti starší a zkušenější, nejčastěji šéfové týmů pomáhali. Všichni mákli, ale vítězem se může stát jen jeden a tak mezi mladšími chlapci bez kyu a 8 kyu získal kov nejcennější Honza Zikl, před stříbrným K. Winterem a bronzovými bráchy Vilímky. Ve vyšší chlapecké kategorii vyhrál již ostřílený závodník Kuba Slanař, druhé místo V. Bartoška, a o bronz se podělili J.Kubš a P. Horálek. Mezi mladšími slečnami došlo k boji mezi D. Sárazovou a K. Drhovou a první byla o kousek šťastnější. Mezi našimi nejstaršími slečnami vyhrála stále se zlepšující Anežka Kotěrová, druhá byla Hanka Vašíčková a na třetích místech se umístily sestry Linhar-
tovy, Pája a Zuzka. A u chlapů zlato bral David Lukášek, stříbro bylo pro Tomáše Reicha a bronz si odvezli T. Linke a O. Kumpošt. A jak šel tak čas tak i camp se blížil zdárně ke svému konci, ale to nás ještě čekaly zkoušky na vyšší STV. Při nich se mělo ukázat, kdo a jak pečlivě se během soustředění a to i ve svém volném čase připravoval. Někteří borci byli hodně nervózní, jiní méně, ale při samotné zkoušce to nesmělo být znát. A tak těm co zdárně udělali ještě jednou moc gratuluji a ti co ne, tak těm vzkazuji, že když doladí ty malinkaté nedostatky, tak není problém. A ptáte se kdo se stal nejlepších karatekou? Mezi nejmenšími to byl bezkonkurenčně Martin Polanka, který je opravdu velmi bystrý, šikovný, nefláká se, prostě nejlepší karate, dále Vašek Bartoška, je vidět že na sobě skutečně hodně pracuje, tak jen tak dál Vašku, u starších už to bylo horší, a i když jsem měl pár žhavých kousků, tak některé z nich skolila zákeřná choroba a tak se výběr usnadnil, mezi slečnami to byla Lucka Papíková, která je opravdu řádným příkladem jak by se měl karateka chovat a u kluků Vašek Dovolil, to je borec na správném místě. A tak další camp je za námi, já
doufám, že se vám všem líbilo stejně jako mně. Děkuji našemu zdravotníkovi Ivče, velkému Méďovi, který nezištně přivezl a odvezl tatami a všem, kteří se na tomto campu podíleli, i díky vám byl takový jaký byl. Tak se těším zase na nějaké další super akcii. Pozn.redakce: Díky za příspěvek H.Vašíčkové a jen dodatek, všichni mistrovské stupně byli perfektní, ale protože to bereme jako samozřejmost že jsou nejlepší, nesoutěží o nejlepšího karateku.
Zpravodaj 3/2007
Stránka 6
VŽDY ÚSPĚŠNÉ ŠVÉDSKO NEBYLO ANI LETOS VYJÍMKOU 27. června naši tentokrát malinkatou výpravu (K. Kesl, H. Vašíčková, A. Kotěrová, D. Lukášek a L. Papíková) odvezl obětavec Roman Kotěra do Ústí nad Labem, odkud vyjížděli dva autobusy směr Švédsko - Öslov. Samotná cesta by probíhala v pohodě, kdyby se
náš řidič nezamotal v Berlíně, kde ztratil hodně cenného času a výsledkem toho všeho bylo, že nám ujel trajekt a tak jsme museli čekat přes čtyři hodiny v autobusech na další. Ubytovaní jsme byli jako tradičně v tělocvičně a jelikož se ve Švédsku změnili určité zákony, spalo nás tam proti loňsku (120) asi jenom 40, což byla příjemná změna. Jelikož
jsme měli volný pátek, nikdo z nás nezávodil, udělali jsme si vycházku po malinkatém Öslov, zavítali do haly, pak objevili výborné místečko, kde dobře vařili a gyros se tak stal na další dny našim oblíbeným jídlem. Večer jsme drobek potrénovali, lehký výklus, zopáknutí frekventovaných kata, protažení a pak už rychle zpátky do spacáků, protože letos bylo ve Švédsko skutečně chladno. V sobotu nastupovali dorostenci Anežka, Lucka a David. Jaké bylo naše zděšení, když jsme zjistili, že pořadatel zrušil repasáž. Co se dalo dělat. Anežka i Lucka postupovaly hladce, až narazily na sebe, ve vzájemném souboji zvítězila Anežka a pro Lucku tímto soutěž skončila. Anežka nakonec dosáhla až na zlatou medaili, takže radost byla velká. Davidovi se v sobotu nedařilo tak jak by si přál a představoval, ale všechno si vynahradil v neděli, kde v seniorské kategorii získal bronzovou me-
daili. Já (Hanka)v nedělní soutěži dostala prémii v podobě mistryně Švédska a pozdější vítězce soutěže, a vzhledem k neexistenci repasáže se mohla jít v klidu převléci. Karel Kesl startoval ve dvou kategoriích masters. Získal kov nejcennější a to když porazil svého dlouholetého švédského rivala. Následně se objevily organizátorské zmatky a tak se všechny masters kategorie jeli znovu. A tak Karel získal další placku, tentokrát stříbrnou. Co se týče výsledků, tak naši borci se určitě neztratili a předvedli své maximum, ale soutěž jako taková byla strašná. Samotný fakt, že vyhlašování jednotlivých kategorií probíhalo při soutěži kata, k tomu se nedá co
když někdo fotografoval, vlezl nějakého závodníkovi do kata. A tak mám takový dojem, že na tuto soutěž už výprava z našeho SK vícekrát nezavítá, nebudeme podporovat soutěže, které nemají skoro nic společného s WKF. Myslím si, že je spousta jiných soutěží, kde se nám bude určitě více líbit než ve švédském Öslov. Poz.redakce: Díky Hance Vašíčkové za pomoc při dodávání příspěvků a jen dodávám že bez repasáže a v chaosu největším určitě příští rok už trpět nebudeme, ale v žádném případě to nesnižuje skvědodat a tak se běžně stalo, že lé mezinárodní výsledky.
NEJLEPŠÍ Z NEJLEPŠÍCH ZA PRVNÍ POLOČAS 2007 PODLE OČEKÁVÁNÍ Jako každoročně proběhla na konci školního roku v našem SK rekapitulace činnosti SK za první půlrok, zhodnocení soutěží a výsledků našich závodníků. Jako vždy s potěšením vedení našeho SK konstatovalo, že v krajských soutěžích nemá náš klub konkurenci a po mnoho let je králem Prahy. Ani v republice se náš klub neztrácí a i když na některých soutěžích nebyla úplně stoprocentní spokojenost, druhé až třetí místo v ČR jen podtrhuje kvalitu našich závodníků. Jako vždy byla zdůrazněná hlavní činnost našeho klubu a sice pomoc rodičům při výchově ratolesti, udržení rodinného duchu a pomáhat, všem kteří o to stojí, v osobní cestě karate do. Při této příležitosti bylo na
místě poděkování všem rodičům, kteří jakoukoliv činností, byť „pouze“ odvozem karateky na soutěž nesmírně pomáhají našemu klubu a hlavně díky jim se dobrá práce daří. Čekání na vyhlášení nejlepších se tentokrát neprotáhlo moc dlouho (necelou hoďku a půl!!!! posměváčci…), ale překvapení se nekonalo. Z oddílu „C“ to byli borci, kteří ať docházkou tak tréninkovou morálkou opravdu špičkově reprezentovali karate: Míša Krejčová, Nikola Janoušová a Matyáš Vilímek. V „B“ nám výkonnostně odrostla jednička doby dřívější L. Podroužek, ale ač ještě dost mladý, tak hodně dobrý ve všem co dělá Kuba Slanař je jeho
důstojným nástupcem. No a nejlepší z nejlepších? Ve slečnách nasadila k závěrečnému trháku Hanka Vašíčková a po zásluze zvítězila a to nejen velmi výrazným sportovním zlepšením, ale především tím, že je další dobrou duší našeho klubu a jeho závodníků. Stříbrná Péťa Macků a třetí Markétka Kotěrová jen doplňují kvalitu dámského „ansáblu“ našeho SK a to ještě mistryně ČR 2007 Anežka Kotěrová se na stupně vítězů z důvodu nemoci nedostala. V mužích tentokrát nikým neohrožován na pomyslný Olymp vystoupal Tomáš Reich, který byl nejvýraznější osobností všech soutěžích které absolvoval,
po zásluze byl povolán do státní reprezentace a navíc i on je tou pravou duší našeho SK. Dvojka Jindra Pilmann, který sice nestihl tolik domácích soutěží, ale o to větší radost nám připravoval účastí na soutěžích těch nejlepších evropských a světových závodníků. Třetí Ary Tokhyan jen potvrzuje kvalitu našeho SK, že mistr ČR 2007 se u nás dostane „pouze“ na trojku. Ale je jasné že díky pomoci rodičům na bydlení ta docházka hodně ubrala. Pravdou je, že všichni kteří se dostali na tabulku cti již mnoho znamenají a můžou být na sebe patřičně hrdí. Myslím že ne jen dobré dárky by měli být všem tou správnou motivací se dostat mezi nejlepší našeho SK.
Zpravodaj 3/2007
Stránka 7
LENKA PILMANOVÁ SLAVNOSTNĚ PROMOVÁNA A TEĎ HURÁ NA DANA.. Určitě je vždy krásné, když někdo z členů našeho SK dosáhne nějaké důležité životní mety, ať už je to v jakémkoliv konání. Lence Pilmannové se podařilo úspěšně dokončit vysokoškolská studia a byla slavnostně promována na slečnu inženýrku. I když na letním campu je prioritní tréninková morálka, díky
druhému šéfovi Ivče, která zajistila hladký průběh campu se delegace našeho SK ve složení K. Kesl, H. Vašíčková a J. Pilmann zúčastnila slavnostního aktu a mohla tak nejen vzdát úctu dokončení dlouholeté práce, ale i poblahopřát nejen za sebe ale za celý klub s přáním všeho nejlepšího do další cesty v rámci živobytí. No a nevyslovené přání určitě někde viselo
zaměstnání vrátila do doja a dokončila další rozdělanou cestu stejně tak úspěšně jako tu studijní. Mistrovský STV je stejná výzva jako cokoliv jiného a není jediný důvod proč i tuto výzvu nezvládnout. V každém případě ještě jednou moc gratulujeme a dovolím si pogratulovat za všechny členy našeho oddílu.
ve vzduchu a sice, aby se Lenka i přes náročnost budoucího
NABITÝ SOUTĚŽNÍ PODZIMNÍ KALENDÁŘ JE TADY... 15.9.2007 15.9.2007 15.-16.9.2007 22.9.2007 22.9.2007 29.-30.9.2007 6.-7.10.2007 6.10.2007 13.10.2007 19.-21.10.2007 12.10.2007 27.10.2007 3.11.2007 10.11.2007 10.11.2007 10.-11.11.2007 17.11.2007 24.11.2007 1.-2.12.2007
NOMINAČNÍ TURNAJ REPREZENTACE WAKIZAŠI CUP mezinárodní GERMAN OPEN GOLDEN LEAGUE BANZAI CUP SEMINÁŘ KATA 2007 II. CZECH GRAND PRIX mezinárodní AUSTRIA OPEN GOLDEN LEAGUE SHOTOKAN CUP NP 3.KOLO ŽÁCI MS DOROST-JUNIOR PŘEBOR PRAHY MORAVA OPEN NP 3.KOLO dor.+jun. NORTH BOHEMIA SILESIA CUP GRAND PRIX SEMINÁŘ H.KANAZAWA BOHEMIA CUP VÁNOČNÍ CENA MISTROVSTVÍ ČR mládeže
Hradec Králové Nymburk Německo Berlin-Německo Praha-Modřany Plzeň Rakousko Rychnov n.Kněžnou Česká Lípa Istanbul-Turecko ?? Kopřivnice Ústí n.Labem Odry Lodž Polsko Strakonice Brno Mladá Boleslav Ústí n.Labem
všechny kategorie + masters
pro všechny zájemce mládež včetně juniorů všechny kategorie všechny kategorie všechny kategorie všechny kategorie všechny kategorie všechny kategorie
mládež nominovaní
JAK S NOVÝM ŠKOLNÍM ROKEM A SEZONOU KARATE I když vlastně sezona v karate pokračuje hlavně u mládežnických kategorií, možná neuškodí trošku si udělat jasno jak s novým školním rokem. Pokud se chci výkonnostně pohybovat na špičce ČR, je nezbytně nutné pětkrát týdně trénovat, odpustit si přehnané paření na pc a pokud nestíhám kvůli rozvrhu ani jednu a půl hodiny tréninku, je třeba si udělat trénink vlastní, ať již doma, na hřišti a nebo v posilovně. Pro nejlepší jsou nutné tréninky pondělí a středa od 17:00 do 20:00 h. Úterý a čtvrtek od 18:00 do 20:00 h. Saisho Ki Do je dobré trénovat i když se chystám být např. mistr světa v kata pro lepší koordinaci,
bojovou realitu a pochopení kata bunkai. Oddíl B tj. žluté obi a výše, mají tréninky důležité pondělí - středa od 17:00 do 18:30, protože výuka základů kihonu, kumite a kata je v tomto období velmi důležitá. Členové tohoto oddílu můžou navštěvovat i úterní a čtvrteční tréninky od 18:00 do 20:00 h. kde můžou rozvíjet Saisho Ki Do a kumite, pokud však budou navštěvovat pouze tyto tréninky, nemůžeme zaručit dostatečný dynamický technický růst. Nábor a oddíl C tj. bílé obi, mají tréninky úterý a čtvrtek od 17.00 do 18:00 h. s tím, že pokud se spolehnou pouze na tyto tréninky bez vlastní pohybové aktivity tj.
běhaní, domácí posilování a procvičovaní vyučovaných technik karate a kata, je třeba si uvědomit, že postup cvičence jde velmi, velmi pomalu a tím zvláště mladší karatekové ztrácejí motivaci. Zvláště připomenutí pro ty nejlepší: Tréninky na hodinu a půl jsou dobré pro doladění kata či kumite, ale pro optimální a přirozený výkonnostní růst je nutné se stále a neustále vracet k základům a ty
procvičovat. To je podstata tréninků u všech sportů, pokud to myslíme vážně a chceme být nejlepší. Přeji tedy všem do další sezony jen zdraví a ostatní je pouze ve vašich rukách.
Zpravodaj 3/2007
Stránka 8
JIŽ 7 ROK SUPER AKCE SAISHO KI DO SE SHIHANEM D.HAZANEM Kolik už bylo napsáno superlativů o seminářích s Shihanem Dannym Hazanem, zakladatelem bojového umění Saisho Ki Do a stejně jako ten první byl i ten letošní stejně zajímavý a naplněný výjimečnou atmosférou. Ale po pořádku. Hned při příjezdu Shihana jsme se dozvěděli že mu byl udělen 9.DAN. Tato skutečnost sice nemohla ovlivnit nic z následujícího semináře, ale hrdost z toho, že máme učitele a blízkého přítele nositele červeného pásu přece jenom byla a je veliká. Ubytování v krásném prostředí Nekoře bylo nejen bez chybičky, ale i strava a vedení rekreačního zařízení na podtrženou jedničku. Jako vždy první trénink hned na zem a do písku, ale to už jsme si dávno zvykli, tak že s plnou vervou si všich-
sebeobrany, zvláště vydařené bylo cardio i když opravdu málem na kolaps. A tak i když se pěkně „máklo“ atmosféra vynikající, nabitá energií a tím i
na večerní tmelení kolektivu zbyla nálada a chuť. Noční vojenská hra na únosy opět Shihana příliš nenadchla, ale všichni si to nějaký způsobem užili a nakonec všechno dobře dopadlo bez zranění a v pohodě. Jako každoročně určitým vyvrcholením campu byly Shihanovi 44 narozeniny a současně též jako obyčejně slavil i Vláďa bílek své 23. K tomu
hužel letos camp byl hodně krátký a tak, než jsme se stačili rozkoukat blížil se konec a tím i zkoušky na STV Dan. Ty proběhly jako vždy ve vynikající a zcela ojedinělé atmosféře, která je pouze na campu s Shihanem Dannym a po hodině a půl bylo vše hotovo. Nikomu se moc domů z campu nechtělo a tak bylo moc dobré rozhodnutí, že se ještě využilo sobotní dopoledne k semináři, se Shihanem, který jako obyčejně navštívili nejen účastníci campu ale i někteří další zájemci o Saisho Ki Do. Škoda jen že ti, co měli možnost alespoň tento seminář navštívit, se nedostavili a zvláště z našeho SK to bylo celkem překvapivé i z toho důvodu, že účast hradilo vedení SK. V každém případě máme za sebou opět jedno velké a mimořádné setkání opravdových
gratulace všem, kteří složili úspěšně zkoušky. To že nabídne tak vysoký tech.stupeň jako má Sihan Danny možnost složit u něj zkoušky, je už samo o sobě nejvyšší ocenění co si člověk dělající bojové umění může přát. Ten kdo již vlastní oprávněně mistrovský STV, ví, nebo by měl vědět, že další mistrovské stupně nejsou prostředek vlastní prezentace navenek, nebo něco s čím se dá prezentovat něco jiného, než vlastní výkonnostní vzestup a lásku k bojovému umění. Je to současně výzva do další práce a je to další meta v tom v čem jsme dobří… Jako třeba dokončení školy, maturita, bakalářská práce apod. Těžko někdo odmítne maturitu s tím, že se nikam nechce hnát… Je velkou ctí
ni užívali nácvik kick boxu, ještě přibyly restíky jako Hanúderů a kopů do lap, nácviku čin a Klárčin svátek a tak oslasaisho combo one, porazů, vička skutečně vydařená. Bo-
bojovníků a nezbývá než doufat, že za rok se opět všichni se Shihanem sejdeme. Velké
i pro náš SK, že máme již třetího borce s titulem Sensei a dalším mistry karate.
ITÁLIE SAN BENEDETTO OPĚT RELAXACÍ A POHODOU U MOŘE Skvělá parta, vynikající počasí, aktivita, plaváníčko do sytosti pohodička - klídek… tak by se a na poledne podle pravidel dalo zhodnotit již několikátý rok deset dní v palmové riviéře San Benedetta v Itálii druhý týden v červnu. Jak již bylo řečeno, počasí jak na objednávku a tak ráno chůze 3km plus běh 3km, tai-chi a pak již na dobrou snídani… trošku polenošit nebo počíst a pak na pláž, krásné moře, míčová
úschova do stínu apartmánu, oběd složený s ovoce a dalších pochutin, lenošení, pláž, pak lehce potrénovat karate - kihonek, katičku, trošičku posilování a i na cardio fighting zbyl čas. Večeře i přes místní kvalitu polopenze občas výprava za výbornou pizzou a
pak na brusle a za výtečnou zmrzlinou, příležitostně tmelení kolektivu… Nedalo se nic dělat, v takové super společnosti a v tak pěkném místě utekl více jak týden nesmírně rychle a tak nezbývá než se těšit na příští rok a věřit, že ještě více zájemců rozšíří naše řady. Neváhejte...
