Zpravodaj projektu Re-Co

Zpravodaj projektu Re-Co

Setkání projektu Re‐Co V LUDWIGSHAFENU R U , GEA, R

Číslo 3/2013

EINHARD NGERBÖCK

AKOUSKO

BARBARA PETELIN VISOČNIK, JSI, SLOVINSKO Milí čtenáři,

V TOMTO ČÍSLE: Setkání projektu Re‐Co v Ludwigshafenu 1 Naslouchejte a opakujte – ale naslouchejte pozorně! 2 Optimalizace ventilačních systémů v BG Klinik Ludwigshafen

4

Energetický monitoring a přínos ze strany externího experta jsouna norské univerzitě UMB klíčové 5 “Legislativní a regulační rámec” pro řízení projektů re‐ 8 comissioningu. Přehled událostí

8

Re‐Co project partneři

9

již na počátku března 2013, kdy v německém Ludwigshafenu došlo k setkání projektu Re‐Co a některých partnerů projektu (z angl. building partner), byla v rámci 15 pilotních projektů Re‐Co identifikována energeticky efektivní opatření s potenciálem úspor energie ve výši 9,6 GWh. Vzhledem k tomu, že v roce 2010 činila spotřeba energie příslušných budov 138,7 GWh a že cílem projektu je dosáhnout finálních úspor energie ve výši 10%, to znamená, že cíle bylo již ze 70% dosaženo. Jedním z úspěšných pilotních projektů je i BG Klinik Ludwigshafen, který představujeme v tomto čísle našeho zpravodaje. Partner projektu STZ se nejprve zaměřil na ventilační systémy, které mají téměř poloviční podíl na celkové spotřebě energie. Od započetí projektu Re‐Co bylo díky optimalizačním opatřením uspořeno asi 8% elektřiny a tepla. Kromě projektu v Ludwigshafenu představujeme také pilotní projekt Re‐Co na University of Life Sciences (UMB) v norském Ås, kde se partner projektu NEE úspěšně zaměřuje na vylepšení dosavadního systém monitorování energie.

Navštivte nás na:

http://www.re‐co.eu/

Projekt Re‐Co Snižování výdajů na energie prostřednictvím optimalizace stávajícího technického zařízení budov a chování uživatelů ve stávajících nebytových objektech, především ve zdravotnictví, univerzitních a kancelářských budovách. Doba trvání projektu: od 1. září 2011 do 31. května 2014

Projekt Re‐Co a nemocnice v Ludwigshafenu ‐ březen 2013

Hlavní článek tohoto čísla zpravodaje projektu Re‐Co je nicméně věnován méně technickému tématu – důležitosti správné komunikace při prezentaci a realizaci projektů Re‐Commissioningu a energeticky efektivních projektů obecně. Také bychom vás rádi upozornili na studii o politických směrnicích a regulačním rámci, která by vám mohla pomoci při vedení projektů Re‐Commissioningu. Celá studie je k dispozici na internetové stránce projektu Re‐Co http://www.re‐co.eu/. A na straně 7 se nezapomeňte podívat na náš nový sloupec s přehledem minulých a očekávaných akcí, na nichž se můžete dozvědět více o projektu Re‐Co a Re‐ commissioningu.

Smart energy savings

ZPRAVODAJ 3/2013, strana 2


NASLOUCHEJTE A OPAKUJTE – ALE NASLOUCHEJTE POZORNĚ!

CO ODHALUJE JAZYK VAŠEHO PARTNERA PROJEKTU O JEHO MOTIVACI ZAPOJIT SE DO RE‐COMMISSIONINGU FLORIAN E. KLONEK, SIMONE KAUFFELD, TU BRAUNSCHWEIG, 4 A‐SIDE, NĚMECKO

V Re‐Commissioningu – a v dalších projektech, kde jde o úspory energie – poradci obvykle potřebují mluvit s vlastníky a zaměstnanci budov, aby mohli navrhnout energeticky úsporná opatření. Tato opatření mohou zahrnovat technické změny, ale mohou také obsahovat behaviorální strategie zaměřené na motivování uživatelů budov k šetření energie. V každém případě se příslušná změna musí zrealizovat!

(„Jasně – vám to dává dokonalý smysl, ale nebudete to vy, kdo se nakonec bude muset vypořádat problémy!”). Je dost těžké dále argumentovat tváří v tvář takové formě slovního pancíře. Ve skutečnosti to funguje tak, že další snahou přesvědčit jej o důležitosti navrhovaných změn pouze posilujete jeho obrannou pozici. Jeho starosti mohou být každopádně oprávněné, a je tedy třeba mít pro ně pochopení.

Představte si nyní, že pracujete jako poradce pro Re‐ Commissioning. Identifikovali jste pro nějakého partnera projektu opatření, která mu ušetří až 15% energie. Svou představu jste přesně rozpracovali a znáte každou technickou chybu dané budovy, která vede k plýtvání energií. S nadšením jdete své návrhy přednést vedení. Když začnete mluvit se svým partnerem projektu a vysvětlovat mu, jaké změny je třeba realizovat v rámci provozního systému a jak by to mělo zlepšit energetické fungování budovy, postupně si uvědomíte, že vaše nadšení nesdílí. Naopak jste nuceni čelit skepsi („Pochybuji, že by tohle mohlo fungovat!”), protiargumentům (“Nechci měnit tento postup, protože by to ovlivnilo plynulost celého pracovního procesu.”), anebo dokonce pustému odporu v podobě cynických poznámek

Ve skutečnosti nejste jediní, kdo pracuje s klienty, kteří nemají ochotu poslouchat dobré rady. Literatura v oblasti poradenské psychologie popisuje obvyklé způsoby, jak terapeuti pracují s vysoce rezistentními klienty (např. Arkowitz, 2002, Miller & Rollnick, 2004). Pokud si však tyto klienty zaškatulkujeme jako rezistentní, nijak nám to nepomůže ve snaze o vzájemnou spolupráci. Naopak to ještě zhorší vztah mezi vámi – “agentem změny” – a jimi – “příjemci změny”. Abychom porozuměli druhu jazyka, s nímž se možná setkáváte, je nápomocnější místo “rezistence” používat pojem “ambivalence” (Arkowitz, 2002). Nazývejme tento jazyk Změna a udržování hovoru (Change and Sustain Talk). Jedná se o psycholingvistický konstrukt, používaný k popisu toho, jak nějaký jedinec vyjadřuje

Obrázek 1: Interakční analýza sedmiminutové komunikace mezi poradcem Re‐Co a partnerem projektu Poznámka: Obrázek 1 byl vytvořen prostřednictvím softwaru INTERACT (Mangold, 2010). Každá položka je zobrazena na odděleném řádku. Délka položky = délka slovní výpovědi. Modré bubliny = poroadce Re‐Co; oranžové bubliny = partner projektu (z angl. “building partner”). Zelené pruhy = zprozředkování změny; červené pruhy = posílení odporu.

Zvyšování energetické efektivity neresidenčních budov



správným způsobem používat schopnost aktivního naslouchání. Tabulka 1 představuje dva hypotetické komunikační scénáře. Povšimněte si, že oba scénáře začínají tímtéž výrokem. První agent změny prokazuje vyšší schopnost aktivního naslouchání tím, že reaguje na Change Talk. Druhý agent změny naopak reaguje na jinou část počátečního výroku a podporuje tak trvání na stávajícím stavu. V důsledku toho se první agent stává zprostředkovatelem změny, zatímco druhý přispívá k zesílení odporu. Ukazuje to také, nakolik jsou široce pojaté manažerské projekty změn závislé na subtilní úrovni slovní komunikace.

své niterné konflikty týkající se změn (Amrhein, 2004). A co se tedy v rámci procesu komunikování změny opravdu děje? Ve skutečnosti lze jakoukoli slovní výpověď, jež je součástí komunikace zaměřené na změnu nějakého specifického chování či situace, klasifikovat buď jako součást jazyka nakloněného změně (Change Talk), nebo součást jazyka hovořícího proti změně (Sustain Talk). Obecně řečeno, Sustain Talk u vašeho komunikačního partnera odráží odpor vůči změně, zatímco Change Talk reflektuje jeho motivaci ke změně. Je také možné tyto dvě kategorie dále dělit na specifičtější škatulky, jako například: důvody pro udržení stávajícího stavu (“Toto opatření by mne stálo moc času”), chybějící schopnosti pro realizaci změny (“Neumíme tyto postupy zrealizovat”), nebo naopak potřeby změn (“Musíme změnit energetický systém, abychom nepřišli o peníze”) a kroky, které již byly vykonány (“Tento nový systém jsme už zavedli v jiném týmu”).

Pro lidi, kteří jsou zodpovědní za vlastní provedení změn a jejich vysvětlení zainteresovaným osobám, zaměstnancům a uživatelům budov, je opravdovým přínosem, pokud rozvinou svou schopnost dekódovat Change talk a Sustain talk – například prostřednictvím tréninku dovedností aktivního naslouchání. To neplatí jen pro poradce v oblasti Re‐ Commissioningu, nýbrž pro každého, kdo pracuje ve sféře podněcování změn (viz. Ford & Ford, 2009). Interakční analýza může být navíc nápomocná při odhalování způsobu, jak vznikají komunikační vzorce, a poskytnout Re‐Co poradcům šikovný nástroj pro získávání zpětné vazby.

Tabulka 1 prezentuje příklad, jak lze komunikaci větu po větě dekódovat za účelem odhalení toho, co se během interakce děje. Abychom rozkryli komunikační vzorce, aplikujeme metodu zvanou interakční analýza (Klonek & Kauffeld, 2012a, 2012b; Mangold, 2010). Tato metoda může agentům změny poskytnout detailnější obrázek o jejich komunikačních dovednostech a zpětnou vazbu o komunikaci, která změně brání. Interakční analýzu můžeme také použít proto, abychom agentům změny pomohli rozvinout větší senzitivitu ohledně Change talk a Sustain talk. Schopnost „slyšet” nebo „dekódovat” tento druh jazyka je předpokladem pro to, abychom mohli

Seznam literatury, na kterou odkazuje tento článek, a další čtení na téma Vytváření závazku ke změně v projektech Re‐Commissioningu najdete na naší internetové stránce http://www.re‐co.eu/.




OPTIMALIZACE VENTILAČNÍCH SYSTÉMŮ V BG KLINIK LUDWIGSHAFEN U R , STZ, N RSULA IEGER

ĚMECKO

Steinbeis‐Transferzentrum Energie‐, Gebäude und Solartechnik Stuttgart (STZ) v rámci projektu Re‐Co optimalizuje hospodaření s energií v pohotovostní nemocnici BG Klinik Ludwigshafen. Roční spotřeba energie činí v této nemocnici přibližně 25 GWh, což odpovídá ročním nákladům na energii ve výši cca 2,7 milionu Euro. Základní data tohoto pilotního projektu Čistá podlahová plocha 68 000 m2 Počet lůžek 418 Roční spotřeba energie cca 25 GWh cca 2,7 mil. € Roční náklady na energii Od započetí projektu Re‐Co bylo díky optimalizaci ventilačních systémů ušetřeno 8% spotřeby tepla a elektřiny. Nejprve byla vypracována hrubá analýza podílu jednotlivých sektorů na celkové spotřebě energie (odvozené z účtů za energii). Na jejím základě vznikl graf toků energie (Obrázek 1), který odhaluje hlavního konzumenta energie. Z grafu toků energie je jasně patrné, že ventilační systémy spotřebují přibližně 45% celkové spotřeby energie. To odpovídá zhruba 54% celkových energetických nákladů nemocnice. Za účelem detailní analýzy byla provedena simulace fungování vybraných ventilačních systémů za stávajících podmínek a vypočtena jejich roční spotřeba. Poté byl vypočítán potenciál úspory energie, dosažitelné pomocí přizpůsobení provozního režimu jejich skutečnému vytížení, ve spolupráci s technickou obsluhou, uživateli a participujícími firmami. Výpočet úspor vybraného ventilačního systému představuje Obrázek 2.

Kalkulace vypracovaná pro tento konkrétní ventilační systém vykázala potenciál úspory energie v rozpětí od 4% k až 58%, s průměrnou úsporou přesahující 35% původní spotřeby energie.

Těchto úspor bylo dosaženo pomocí opatření s nízkými či nulovými náklady. Nejvyšší potenciál byl odhalen v opatřeních přizpůsobujících nabídku poptávce, jako například: vypínání systému na noc, snížení průtokového objemu, přizpůsobení časových profilů nastavených v systému správy budovy jejímu reálnému využívání, přizpůsobení podmínek změnám ve využívání zásobovaných místností. Dalšími prostředky zvyšování energetické efektivity byly: snížení nastavených hodnot přívodního tlaku vzduchu, výměna poškozených regulačních klapek a provedení několika kontrol průtokového objemu. Výsledky z BG Klinik Ludwigshafen ukazují, že značných úspor energie lze dosáhnout už pouhým přizpůsobením nastavených hodnot a časových profilů ventilačního sytému v systému správy budovy. Pomocí investice ve výši cca 110 000 Euro lze v této

Obrázek 1: Graf toků energie v BG Klinik Ludwigshafen

nemocnici dosáhnout roční úspory energie odpovídající částce 170 000 Euro. Amortizace identifikovaných netrvá ani jeden rok.


ZPRAVODAJ Červenec 2013, strana 5


Více informací o optimalizaci ventilačních systém v BG Klinik Ludwigshafen můžete nalézt na internetových stránkách projektu Re‐Co pod tímto odkazem: http://www.re‐co.eu/node/57.

Optimalizace ventilačních systémů Investice cca 110 000 € cca 1,8 GWh Roční úspory energie cca 170 000 € Roční úspory nákladů 700 t CO2 Roční úspory emisí CO2 Doba návratnosti cca 8 měsíců

Obrázek 2: Příklad kalkulace úspor energie pro jeden z ventilačních systémů

Non-investive measure

Energy consumption per year [kWh/a]

- 20%

- 30% Low-investive measure

Frequency changer

- 20%

, Cold

Heat

,

Electricity

ENERGETICKÝ MONITORING A PŘÍNOS ZE STRANY EXTERNÍHO EXPERTA JSOU NA NORSKÉ UNIVERZITĚ UMB KLÍČOVÉ! THEA MARIE MØRK, NEE, NORSKO Norský pilotní projekt Re‐Co je řízen projektovým partnerem Norwegian Energy Efficiency Inc (NEE) a probíhá na University of Life Sciences (UMB) v Ås, 40 km jižně od Osla. Na UMB se pohybuje vice než 1100 vědeckých pracovníků a 3800 studentů. Historický areál univerzity zahrnuje 160 budov (150 000 m2) postavených v letech 1859 až 2002. Tyto staré budovy v kombinaci s rozsáhlou a složitou organizační strukturou přinášejí řadu výzev v oblasti spotřeby a kontroly energie. Pro pilotní projekt Re‐Co byly vybrány dvě komplexní budovy se stabilní konstrukcí a úsporným potenciálem,

u nichž není v plánu žádná větší přestavba. Nacházejí se v nich kanceláře, pracovny vědeckých pracovníků a učebny. Počáteční audit budov ukázal, že by pro ně bylo relevantních několik opatření. Některá z nich již byla realizována a jiná se dosud zvažují. změněny tak, aby osoba zodpovědná za monitoring energie měla zároveň snazší přístup k datům ze systémů HVAC, a zvýšila tak své šance na odhalení lepší úniků energie a získala vliv na kontrolu příslušných systémů.




U externího systému vytápění, který byl nainstalován proto, aby se ve vchodových prostorách nevyskytoval sníh a led, byl identifikován velice nedostatečný kontrolní systém. Bylo realizováno několik opatření k vyřešení tohoto problému a dosaženo denní úspory 4‐ 500 kWh, což ilustruje obrázek níže. Levá polovina grafu představuje spotřebu sytému na rozpouštění sněhu v období před zavedením opatření, zatímco v pravé polovině je zaznamenána spotřeba po jejich zavedení. Základní data tohoto pilotního projektu Počet budov 2 Čistá podlahová plocha 19 700 m2

včetně příslušných dovedností a času. V případě budov na UMB byly již zodpovědnosti nadefinovány, avšak stále bylo složité vyhradit jim potřebný čas a zavést rutinní postupy. Pilotní projekt Re‐Co se stal vítanou příležitostí zaměřit se na tyto úkoly.

KONTROLA SYSTÉMŮ BUDOV Dalším tématem pilotního projektu bylo využití centralizovaného kontrolního systému. Postupy byly změněny tak, aby osoba zodpovědná za monitoring energie měla zároveň snazší přístup k datům ze systémů HVAC, a zvýšila tak své šance na odhalení lepší úniků energie a získala vliv na kontrolu příslušných systémů.

TROND LANGSETH, ENERGETICKÝ PORADCE NA UMB “Práce odvedená na dvou našich budovách nám poskytla znalosti o nízkonákladových opatřeních, přispívajících k úsporám energie. Tato opatření a zkušenosti využijeme v budoucnu při práci na dalších budovách. Podpora ze strany energetických expertů nás přivedla k tomu, abychom práci s energetickou efektivitou dali vyšší prioritu.”

U externího systému vytápění, který byl nainstalován proto, aby se ve vchodových prostorách nevyskytoval sníh a led, byl identifikován velice nedostatečný kontrolní systém. Bylo realizováno několik opatření k vyřešení tohoto problému a dosaženo denní úspory 4‐ 500 kWh, což ilustruje obrázek níže. Levá polovina grafu představuje spotřebu sytému pro rozpouštění sněhu v období před zavedením opatření, zatímco v pravé polovině je zaznamenána spotřeba po jejich zavedení.

Dalším opatřením realizovaným v jedné z budov byla změna nastavení doby, po kterou zůstávají dveře otevřené, čímž došlo ke snížení tepelných ztrát. Existující čidla detekují předměty v “dveřní “Tento případ ukázal, že nízkonákladová opatření mohou vést k podstatným zóně”, takže nastavení času se ukázalo jako úsporám energie i v případě zbytečné. velké organizace s profesionálním Ventilace některých učeben se ukázala být technickým personálem a kompetentním nevyvážená. Její vyladění umožnilo minimalizovat energetickým managementem.” produkci CO2 a zároveň udržovat dobrou kvalitu

DAG ERIK EILERTSEN, ENERGETICKÝ EXPERT V NEE

vzduchu. Roční spotřeba energie

3700 MWh

ENERGETICKÝ MONITORING Hlavním záměrem tohoto pilotního projektu bylo vylepšení stávajícího stavu systému monitorování energie. Automatický systém, který jednou týdně odečítá spotřebu energie, byl již zaveden. Určitá měřící zařízení však stále chyběla a nebyly zavedeny žádné postupy, jak tento systém využít. Pokud má být dosaženo úspor energie, je důležité zavést postupy, jak o její spotřebě pravidelně informovat všechny úrovně včetně managementu. Musí být také zajištěny všechny nezbytné zdroje,

V rámci projektu Re‐Co byly také vypracovány jednoduché letáky informující uživatele o tom, jak manuálně řídit kontrolní systém tak, aby byla udržována kvalita vzduchu uvnitř za použití minimálního množství energie.

VÝSLEDKY Celková úspora energie, jíž bylo v roce 2012 v jedné z budov dosaženo ve srovnání s rokem 2011, převýšila hodnotu 300 MWh. To je úspora zhruba 14%. V roce 2013 se očekávají další úspory. Ohledně druhé budovy základní data chybí, ale I v jejím případě je výhled dobrý.


“LEGISLATIVNÍ A REGULAČNÍ RÁMEC” PRO ŘÍZENÍ PROJEKTŮ RE‐COMMISSIONINGU

URSULA RIEGER, STZ, NĚMECKO

Studie provedená v souvislosti s Re‐Co ukázala, že stále trvá naléhavá potřeba legislativního opatření pro vyhodnocování a optimalizaci energetické efektivity existujících budov. Ačkoli byla zavedena řada mnohdy velmi ambiciózních standardů pro novostavby a dovybavení, existuje jen velmi málo směrnic a obecných doporučení ohledně opatření Re‐Commissioningu. Zavedení normy ISO 50001 a povinných inspekcí může podpořit zvýšení citlivosti vůči těmto zlepšením. Pokud by došlo k jejich dotažení, mohla by skutečně pomoci iniciovat realizaci těchto opatření a snižovat spotřebu energie. V poslední době se zdá, že se vývoj standardů pomalu vydává správným směrem. V Německu byl v prosinci 2012

zveřejněn návrh normy DIN SPEC15240, který zahrnuje pravidelné inspekce ventilačních a klimatizačních systémů a detailně definuje, co musí být měřeno. Také návrh nové EnEV 2013 představuje kontrolní orgán a dohled nad důsledky. Doufejme, že to přispěje ke zvýšení zájmu a tlaku na dohled nad energetickým fungováním budov. Více informací o legislativním a regulačním rámci najdete ve studii o expertní platformě Re‐Co na internetových stránkách http://www.re‐co.eu/.

PŘEHLED UDÁLOSTÍ NADCHÁZEJÍCÍ UDÁLOSTI

NEDÁVNÉ UDÁLOSTI

Změna hodnot v nemocniční technologii, workshop energetického Re‐Commissioningu, 25.9.2013 , Pörtschach/ Wörthersee, Rakousko, registrace na http://www.oevkt.at

Barbara Petelin Visočnik: Důležitost Re‐Commissioningu pro zlepšení zacházení s energií v nebytových budovách, 3. mezinárodní konference o energetických technologiích a změnách klimatu, 20. – 21. 6. 2013, Velenje, Slovinsko

Reinhard Ungerböck: Služby Re‐Commissioningu: Okamžité úspory a iniciace rekonstrukčních opatření v nebytových budovách, 27.9.2013, Graz, Rakousko, registrace na http://www.sb13.org

Reinhard Ungerböck: Energetická Efektivita bez investic, EU‐Čínská konference o strategiích benchmarkingu ve velkých (komerčních) budovách, 3. 4. 2013, Peking, Čína

Národní studijní prohlídky areálů pilotních projektů, podzim 2013, pro další informace prosím kontaktujte svého národního projektového partnera Re‐Co

Uwe Hemminger: Opatření realizovaná measures na BG Klinik Ludwigshafen v kontextu EU‐projektu Re‐Co, Expertní konference o energetické efektivitě v nemocnicích v Baden‐Württembergu, 13. 3. 2013, Stuttgart, Německo




Projektový koordinátor Grazer ENERGIEAgentur Kaiserfeldgasse 13/I 8010 Graz Austria Boris Papousek +43‐316‐811848‐12 papousek@grazer‐ea.at

Re‐Co PROJECT PARTNEŘI Na Re‐Co projektu se podílí 10 partnerů z 8 evropských zemí.

Kontaktní osoba SEVEn – Středisko pro efektivní využití energie, o.p.s. Americká 17 120 56 Praha 2 Bohuslav Málek +420221592523 [email protected] Editor zpravodaje Barbara Petelin Visočnik Jožef Stefan Institute Energy Efficiency Centre Jamova cesta 39 1000 Ljubljana Slovenia +386‐1‐5885‐394 [email protected]

Re‐Co Project Coordinator


Zpravodaj projektu Re-Co

Recommend Documents