Zpravodaj. obce Habrůvka. Vážení čtenáři Zpravodaje, Další krok pro lepší informovanost. 3.číslo 2.ročník

3.číslo 2.ročník

Zpravodaj obce Habrůvka

Vážení čtenáři Zpravodaje, úvodem bychom se Vám rádi omluvili za pozdní vydání letošního čísla Zpravodaje. V první polovině roku jsme Vás chtěli informovat o výsledcích činností, které jsme připravovali v roce 2011. Jde zejména o úspěšnosti podaných dotačních žádostí a v návaznosti na to i realizace souvisejících investičních akcí (ČOV, tělocvična, oprava obecních cest). Tyto věci se však začaly posouvat kupředu až ve druhé polovině letošního roku. Druhým faktorem byla rovněž novelizace a nové zavádění metodik v oblasti územního plánování, jež ovlivní postupy v pořizování územního plánu obce Habrůvka, o kterém Vám chceme podávat ty nejpřesnější informace. Obecní záležitosti tak nabraly zejména na podzim rychlejšího spádu a spousta věcí tak byla třeba za pochodu aktualizovat. Stejně tak, jako loni bychom Vás v tomto předvánočním období rádi ve stručnosti informovali o tom významném co se událo, co se aktuálně děje a co se připravuje. Nechceme Vás rovněž ani ochudit o články, které již nebudou třeba zcela aktuální, proto toto číslo bude oproti ostatním o něco málo obsáhlejší. Články, které se nebudou vázat úplně k letošním tématům, mohou být zařazeny do Zpravodaje, který vyjde v dalším roce.

Další krok pro lepší informovanost.

Váš redakční tým Zpravodaje obce Habrůvka

Na začátku roku 2012 zakoupila obec vlastní dataprojektor, pomoci něhož se snaží občanům lépe přiblížit projednávaná témata. Obecní dataprojektor se poprvé použil při prvním neoficiálním seznámení občanů s pracovní verzí územního plánu. Následně začal být využíván při veřejných zasedáních, kde lze občanům ukazovat důležité dokumenty. Největším pomocníkem je ve chvíli, kdy je třeba ukázat na mapě konkrétní pozemek, či ukázat občanům nějakou část projektu nebo studie. Toto lze předpokládat za významný posun vpřed v oblasti zlepšení informovanosti obyvatel a jejich možnosti se k tématu lépe vyjádřit, nebo je lépe pochopit. Nově byl do obecní knihovny instalován internet s přístupem pro veřejnost, tak aby i ti co jej doma nemají mohli tohoto novodobého fenoménu hojně využívat a získávat tak nové informace. Došlo ke zvýšení intenzity rozhlasových relací, které občany informují o nejrůznějších připravovaných akcí a termínech konání veřejné zasedání obecního zastupitelstva. Na základě podmětu který, obdržela obec prostřednictvím emailu, by se zastupitelstvo mělo zamyslet nad rozšířením rozhlasu i do míst zástavby, kde rozhlas chybí včetně místní části Josefov. K drobným změnám došlo i ve zjednodušení obslužnosti webových stránek obce. Toto však dokáží ocenit pouze ti, kdo tam vkládají data. Nově je zde odkaz na knihovní databázi a stránky VAK a.s. Rovněž by zde měla nově sama společnost E-On Česká republika s.r.o. automaticky uvědomovat občany o přerušení dodávek elektrické energie.


Dalším krokem pro zlepšení informovanosti uvažujeme vytvoření bezbariérového přístupu do budovy, tak aby se mohli na zasedání či jiné kulturní akce pořádané v budově dostat i ti nejstarší jímž chůze do schodů činí již problémy, nebo lidé po operaci. Je tedy na každém, jaký způsob informovanosti o dění v obci si sám zvolí. Vaše přání a podněty budou i na dále tím nejdůležitějším podkladem pro zlepšení naši činnosti.

Splašková kanalizace a ČOV Vážení spoluobčané, rád bych Vás informoval o dalším vývoji splaškové kanalizace a ČOV v Habrůvce. V minulém čísle jsem uvedl, že práce na přípravě projektu byly ze strany Svazku zastaveny. Znamenalo by to tedy, že by k realizaci ČOV nedošlo i přes to, že Svazek nainvestoval do projektu již více než 2 mil. Kč. Z mého pohledu je ukončení prací na projektu ještě před rozhodnutím fondu Životního prostředí o přidělení dotace přinejmenším nezodpovědné. Po obdržení této informace od Svazku jsem vedení Svazku poslal několik e-mailů s žádostí o vyjádření - byly bez reakcí. Po odeslaném doporučeném psaní jsem dostal opakované potvrzení o ukončení prací na projektu. Na základě tohoto stanoviska jsem napsal nový dopis, kde jsem Svazek vyzval k obnovení činnosti na projektu. Byl jsem přizván na zasedání Rady Svazku a dohodli jsme se, že Svazek bude v činnosti pokračovat. Zašle na fond Životního prostředí potřebné doklady, respektive potvrzení, že má zájem o realizaci akce v Habrůvce za předpokladu, že obec bude financovat výstavbu ČOV a splaškové kanalizace sama. Svazek dopis s potvrzením na SFŽP zaslal a v květnu tohoto roku obdržel dotaci cca 49,5mil. Kč. Se zastupiteli byla projednána možnost převzetí investorství a provozování ČOV a kanalizace. Na veřejném zasedání obce jsem k tomu dostal od zastupitelů mandát a začal jsem v tomto duchu jednat. První výpočty týkající se nákladnosti provozu, které jsem provedl na základě dostupných údajů z projektové dokumentace a informací od obcí, které si ČOV provozují sami, prokázal, že provozní náklady by byly při spotřebě 120litrů vody na osobu a den o cca 75.000Kč vyšší než příjem ze stočného (při 350-ti napojených obyvatel a 120-ti litrech spotřeby vody na osobu a den činí inkaso cca 624.000 Kč). To znamená, že obec by musela rozdíl doplatit ze svého což pro mne jako starostu je přijatelná výše. Zjistil jsem však, že podmínky v dotačním titulu zavazují investora akce střádat peníze na obnovu a rekonstrukci technologie tzv. odpisy.

2

Cena díla je spočtena na 57,6mil. Kč bez DPH, při odpisové délce 70let to znamená prokázat každý rok EU, že jsme v rozpočtu na ČOV odložili přibližně 810.000Kč. Mimo jiné by se obec musela stát plátcem DPH, aby mohlo být u Finančního úřadu uplatněno z faktur vystavených stavební firmou. Pokud by se tak nestalo, zaplatila by obec za stavbu o 20% více, což představu je částku ve výši 14,4mil.Kč (57,6 x 1,2). Aktuální cena za stočné je 40.70,-Kč/m3, což by představovalo inkaso od občanů při 350-ti napojených obyvatel a 120-ti litrech spotřeby vody na osobu a den pouhých 624.000 Kč (provozní náklady jsou cca 700.000Kč). Aby obec nebyla ve ztrátě, musely by roční příjmy za stočné být ve výši cca 1,2 – 1,5mil.Kč (tj. 810.000Kč odpisy + 700.000Kč provozní náklady). To ovšem znamená zdražení stočného o dvojnásobek cca na 90 -105,-Kč/m3, což by znamenalo vysoké výdaje na straně domácností při spotřebě cca 120litrů/osoba/den se jedná o 4000 4500Kč na osobu! Pokud by k tokovému zdražení nedošlo, obec by musela dotovat provoz sama cca 885.000 Kč ročně. Při stávajícím rozpočtu obce ca 3 mil. Kč., je tento výdaj příliš vysoký. Provozování jsem rovněž konzultoval s ředitelem společnosti VEOLIA jež je největším provozovatelem vodohospodářské infrastruktury nejen v ČR ale také v Evropě. Tato konzultace vnesla do záležitosti největší jasno. Z jednání a předložených statistik vyplynul fakt, že provoz ČOV přestává být ztrátový pro obce, které mají 2000 – 2500 obyvatel. Smyslem zakládání Svazků je mimo jiné i to, že ekonomicky silnější obce dotují provozy obcí ekonomicky slabším. Posledním důležitým ukazatelem bylo vyúčtování svazku za roční odběr vody. Z údajů vyplývá, že průměrná spotřeba vody na osobu a den je v Habrůvce cca 60litrů. To znamená je o 50% menší než je průměr stanovený normou. Ve výše uvedené finanční analýze to znamená další navýšení stočného a finančního zatížení domácností. Domnívám se, že právě na základě takové či obdobné analýzy mělo předchozí

Obec Habrůvka Martin Šimek, starosta vedení obce rozhodnout o přípravě celého projektu, protože by nemohli dojít k výrazně rozdílným číslům a z nich by jasně vyplývalo nepřiměřený nárůst finančního zatížení pro domácnosti v Habrůvce i pro obec. V průběhu měsíce května se valná hromada Svazku usnesla na tom, že Svazek postupuje vůči obci Habrůvka v rozporu se svými stanovami a nabídla Habrůvce, že dílo bude dle platných stanov Svazku provozovat. Takto mi přijel situaci prezentovat tajemník Svazku a ředitel VAS a.s. Nabídku jsem odsouhlasil a čekal na zaslání návrhu smlouvy. Byl jsem však nemile překvapen, když jsem od Svazku obdržel návrh smlouvy, v němž požadují 100% kofinancování obcí (tj. cca 8,5 mil. Kč v závislosti na vysoutěžené ceně stavby), včetně úhrady neinvestičních nákladů (jejich výši dnes nikdo nezná) a 100% účast na hrazení oprav, údržby a rekonstrukcí. Jelikož je v tomto případě žadatelem a investorem Svazek, technická infrastruktura by tak ani nepatřila obci. Zkuste si všichni představit, že si postavíte za vlastní peníze dům, pronajmete jej, ale nájem bude inkasovat někdo jiný, a Vy přesto musíte dům udržovat a opravovat z vlastních peněz, a nakonec zjistíte, že Vám dům ani nepatří. Tak přibližně v takové pozici je dnes naše obec. Samozřejmě velice nadneseně řečeno. Kanalizace je věc veřejně prospěšná a každého z nás bude nějaké ty peníze stát. Mám tím na mysli finance, které bude muset každý vlastník nemovitosti investovat do přípojky k hlavnímu řádu. Na pracovní schůzce zastupitelstva jsme zmíněnou smlouvu společně prodiskutovali. Závěrem je stanovisko, že kanalizace je v naší obci třeba, ne však za každou cenu. Proto jsme Svazku nabídli příspěvek na investici ve výši 4,5 mil. Kč a roční příspěvek na její provoz ve výši 75 tis. Kč. Ze strany obce je toto velice vstřícný krok na základě kterého se musí investor akce rozhodnout zda-li dílo bude realizovat či ne. Rozhodnutí jsme do dnešního dne neobdrželi, pouze jsme v kopii dostali dopis, kde Svazek VASBO

oznamuje poskytovateli dotace, že získané finance na akci splašková kanalizace ČOV Habrůvka čerpat nebude z důvodu zastavení akce. Dle mého názoru, největší roly sehráli provozní náklady. V poslední době se svazky snaží více obcí napojovat na společnou kanalizaci např. Rudici a Kotvrdovice do Jedovnic, Šošůvku do Sloupu atd. Toto počínání potvrzuje slova ředitele Veolie o ekonomice provozu. V rámci

projednávání nového územního plánu Habrůvky je toto řešení rovněž upřednostňováno i orgány ochrany přírody a VAS a.s. Boskovice. Boj o kanalizaci však tímto neskončil a čeká nás příprava studie pro napojení na Křtinskou ČOV. V rámci mého jednání se Svazkem bylo toto řešení ústně diskutováno se správou CHKO MK a zástupcem ŠLP Křtiny. Napojení na Křtiny znamená v praxi pouze dořešení trasy výtlakového potrubí


do Křtinské ČOV. V rámci tohoto řešení by bylo možné odkanalizovat chatovou lokalitu u Křtinské ČOV, čímž by došlo ke zvýšení počtu připojených obyvatel, jež by zlepšilo ekonomiku provozu. O dalším postupu Vás budu i nadále informovat. Martin Šimek, starosta

Získané dotace V minulém roce jsem strávil mnoho času přípravou a hledáním vhodných dotačních titulů a přípravou žádostí. Jako cíl jsem si stanovil pro obec nejen od EU získat alespoň něco málo z prostředků, o které lze od roku 2007 žádat. Modernizace knihovny V letošním roce proběhla modernizace knihovny, na kterou byly získány peníze od Ministerstva kultury z programu VISK 3 ve výši cca 54.000 Kč. Celkové investiční náklady činily asi 80.000 Kč. Byly zakoupeny dva počítače, tiskárna, čtečka čárových kódů a programové vybavení. Paní Ilona Pernicová spolu se synem každé knize přidělili kód a knihu zanesli do systému. Jednalo se o archivaci téměř 4500 výtisků knih, která trvala téměř 6 měsíců. Systém má za úkol zjednodušit půjčování a evidenci knih. Od května se lze přes webové stránky obce do systému přihlásit, do zobrazeného formuláře zadat jméno autora knihy nebo její název a systém ihned prověří, zda-li je kniha v knihovně k dispozici. V knihovně je rovněž pro veřejnost instalován počítač s přístupem na internet. Územní plán obce Habrůvka Začátkem května byly Krajskému úřadu doloženy náležitosti nutné pro vyčerpání přidělené dotace a obec čeká na připsání částky ve výši 141.000 Kč na účet. Veřejné osvětlení V lednu byla na Krajský úřad doručena závěrečná zpráva k realizaci výstavby V.O. a obci byla připsána na účet částka ve výši 155.000 Kč. Dodnes není bohužel část V.O. v provozu (úsek od kravína po vjezd do obce), neboť jsem E-ONu doložil revizi na jistič 3*10A a ve smlouvě jsem uvedl jistič 1x10A. Tedy došlo z mé strany k chybě a musel jsem E-ON požádat o novou smlouvu. Opravy obecních cest Historicky první žádostí o dotaci z Evropských fondů, podaná obcí v období 2007 - 2013, byla úspěšná. Obec obdržela z Programu rozvoje venkova částku ca 4.300.000 Kč. Jedná se o dotaci na opravu části obecních cest, silniční kanalizace a nové oplocení areálu školky. Investiční náklady budou činit asi 6.598.000 Kč s DPH. Opravy budou v případě rozhodnutí Svazku v obci zrealizovat ČOV odsunuty do roku 2013-14 tak, aby se nemuselo do nově opravených vozovek zasahovat. S podrobnostmi Vás seznámíme na připravované prezentaci.

Výstavba tělocvičny a zázemí Jak jsem již informoval v minulém čísle, nositelem tohoto dotačního titulu se stala Habrůvka tradiční vesnicí o.s.. I díky jarnímu odstoupení ministra školství došlo k upřednostnění schválení pouze části dotačních žádostí a to zejména pro žadatele z řad organizací sdružujících vrcholové sportovce a většina ostatních žadatelů tak čekala na schválení či neschválení v podzimním kole. V podzimním kole pak Habrůvka tradiční vesnicí získala dotaci na tělocvičnu ve výši cca 5.000.000 Kč, z požadovaních cca 8.000.000 Kč. Stalo se tak díky mimořádně vysokému převisu žádostí jež splnily požadované kritéria. Více informací naleznete v samostatném článku. Hřiště pro seniory a teenagery Z doslechu jsem se dozvěděl, že si senioři stěžují na to, že se zastupitelstvo příliš zaměřuje pouze na mladší ročníky. Když se začátkem letošního roku se objevil vhodný dotační titul na výstavbu senior parků, nezbylo nic jiného než zpracovat žádost o dotaci a zaslat ji na MMR. Dotace byla úspěšná a naše obec letos získala na výstavbu parku 168.000 Kč. Z vlastních zdrojů bude financovat ca 72.000 Kč. Tuto dotaci pomohla obci získat mládež z klubovny, bez které by obec dotaci neobdržela. V rámci ní došlo k instalaci venkovních masážních a posilovacích strojů, pro mladší ročníky bude na stávající hřiště doplněna horolezecká stěna. Realizace hřiště proběhla na přelomu srpna a září a hřiště si již našlo svoje první návštěvníky. Zbývá dokončit terenní úpravy a srovnat dopadové plochy. K tomuto chceme využít materiál z přístavby tělocvičny. V rámci terénních úprav dojde i ke srovnání ostatních ploch v prostoru dětského hřiště a dojde k osetí srovnaných ploch travním semenem. Byť byla obec v žádostech o dotace prozatím velice úspěšná a na dotacích získala za minulý rok částku cca 4.900.000 Kč (nepočítáno v to tělocvičnu) , je třeba zmínit, že požádat o dotaci není věc vůbec jednoduchá. Vyžaduje spousty hodin mravenčí práce a kontroly zpracovatele žádosti. Rovněž zpracování závěrečné zprávy a její vyúčtování zabere mnoho práce. Touto formou bych rád poděkoval všem, kteří mi se zpracováváním podkladů a ostatních náležitostí k žádostem pomáhají! Martin Šimek, starosta

3


Koncept územního plánu ( ÚP ) obce Habrůvka Na úvod jen krátká rekapitulace dosavadního postupu činností na novém ÚP - poté co zastupitelstvo na svém zasedání dne 8.6.2011 schválilo Zadání územního plánu obce Habrůvka, proběhlo výběrové řízení na zpracovatele ÚP. Byla vybrána firma Lőw z Brna a na zasedání dne 30.11.2011 byla zastupitelstvem odsouhlasena Smlouva o dílo s touto firmou. Následně byly zahájeny práce na konceptu ÚP a byly v cca 03/2012 ukončeny. Dne 21.03.2012 byla provedena neformální prezentace tohoto konceptu , za účasti zpracovatele – pravovníků firmy Lőw a následně bylo pořizovatelem ( odbor výstavby MěÚ Blansko ) vypsáno veřejné projednání konceptu ÚP, které se konalo dne 9.05.2012 v budově bývalé školy, nyní obecní úřadu v Habrůvce . Dominantou diskuze bylo chování dvou občanů, kteří na jednání neustále vykládali svoje -s naším konceptem nesouvisející témata - jeden hromovým hlasem ( h) různé historky o nějakých problémech v Olomučanech , Ráječku a co on by byl dělal, kdyby byl měl pozemek v Ha10 a druhý zase o jiných problémech v obcích Kulířov a Rozstání s větrnou elektrárnou - a oba se nechtěli odmlčet. Doba, po kterou si takto uzurpovali slovo, nemohla být tedy využita zbytkem veřejnosti k dotazům ( a následným odpovědím ) na koncept územního plánu Habrůvky. Následně proběhla 15 denní lhůta občanům a dotčeným orgánům na podání připomínek a námitek, kterých se nakonec shromáždilo kolem 40. S ohledem na to, že je bylo možno zasílat jak na obec tak i k pořizovateli, jsou některé doručeny na obě adresy. Nejvíce námitek a připomínek se týkalo sítě účelových komunikací a zatravňovacích pásů, převzatých do konceptu územního plánu z protierozní studie, kterou nechal zpracovat pro svoje další potřeby Pozemkový úřad v Blansku a dále připomínky vlastníků různých pozemků se žádostí o zařazení jejich parcel do výstavby RD. Koncept územního plánu se projednává podle ust. § 48 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění (dále stavební zákon). Fáze projednání konceptu se neřídí správním řádem, lhůty vyplývají pouze z ustanovení speciálního zákona, kterým je v tomto případě stavební zákon a to z § 48 a §49. Podle správního řádu § 172 se postupuje až při tzv. řízení o návrhu územního plánu. Lhůta pro uplatnění námitek a připomínek byla 15 dní ode dne veřejného projednání, tj. do 24.05.2012. Poslední stanovisko a to stanovisko od krajského úřadu dle § 48, odst.5 zákona pořizovatel (Ing.arch. Z. Řehůřková z odd. ÚP a RR SÚ MěÚ Blansko) obdržel dne 07.06.2012. Vzhledem k tomu, že bylo uplatněno nesouhlasné stanovisko ze strany Odboru životního prostředí MěÚ Blansko, a vzhledem k uplatnění námitek a připomínek, svolal pořizovatel pracovní jednání na Stavebním úřadě v Blansku se zástupci obce, dotčených orgánů a zpracovatelů územního plánu a to dne 13.06.2012. Dne 03.08.2012 pořizovatel zaslal určeném zastupiteli, projektantce a starostovi obce pracovní verzi „Pokynů pro zpracování návrhu ÚP Hab-

4

růvka“ a vyzval je k doplnění vyhodnocení k jednotlivým námitkám a připomínkám. Dne 26.9.2012 pořizovatel obdržel návrh vyhodnocení části námitek a připomínek od určeného zastupitele. Následovaly další jednání obce se zpracovatelem ohledně připomínek a námitek ke konceptu ÚP týkajících se protierozních opatření. V současné době stále probíhá vyhodnocování námitek a připomínek, obec zadala zpracování nového odborného posudku (protierozní opatření) a rozhodovat se bude až po jeho obdržení a event.možného zapracování do našich podmínek. Na veřejném zasedání obecního zastupitelstva proběhne projednání a schválení Pokynů pro zpracování návrhu územního plánu, kde budou nebo nebudou tyto připomínky a námitky zohledněny.. Zde již nebudou možné variantní řešení a bude nutné u splaškové kanalizace a ČOV vybrat jednu variantu. Bude vybrána varianta B - vést kanalizaci do ČOV Křtiny - a to po zohlednění doporučení státních organů a po nedávném rozhodnutí Svazku nečerpat přidělenou dotaci a nerealizovat tedy akci Kanalizace a ČOV Habrůvka. Tímto budou ukončeny první dvě fáze z přípravy územního plánu a budou probíhat následně tyto fáze – i když ke 1.1.2013 začne platit novela stavebního zákona a není možno zatím vyloučit možné změny v následujících postupech a termínech : 3. zpracování návrhu ÚP - projekční práce – úprava konceptu podle pokynů pro zpracování návrhu – 12 týdnů = cca 3 měsíce 4. projednání návrhu ÚP a úpravy projektantem během projednání : - společné jednání – pořizovatel oznámí min 15 dnů předem jednání dotčeným orgánům, krajskému úřadu, sousedním obcím + 30 dnů od jednání možno uplatňovat stanoviska (opět lze prodloužit o 30 dní od společného jednání v závažných důvodech), pořizovatel zpracuje zprávu o projednání - úprava ÚP podle zprávy o projednání projektantem - posouzení návrhu územního plánu krajským úřadem – do 30 dnů od předložení upraveného ÚP a dalších potřebných podkladů sdělí KÚ své stanovisko pořizovateli (koordinované stanovisko KÚ) Na konci této fáze předá pořizovatel zpracovateli ÚP zprávu o projednání včetně stanoviska KÚ spolu s pokyny pro úpravu ÚP - cca 6 měsíců 5. úprava ÚP projektantem k veřejnému projednání – do 5 týdnů = cca 1 měsíc 6. veřejné projednání ÚP – 30 dnů od doručení veřejné vyhlášky je ÚP vystaven k veřejnému nahlédnutí, min 30 dnů před veřejným projednáním přizve pořizovatel obec, DO a sousední obce. Veřejné jednání je poslední den 30- ti denní lhůty k nahlížení a tehdy nejpozději mohou všichni uplatnit námitky, připomínky. - pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem zpracuje návrh rozhodnutí o námitkách Pokud nejsou problémy tak tato fáze jde většinou rychle (pokud

Zpravodaj obce Habrůvka není pořizovatel zahlcen množstvím práce). – cca do 3 – 4 měsíců Ve schematu jsou ale uvedeny možnosti, kdy jsou závažné připomínky, potom je nutno provést znovu jednání s dotčenými orgány ( a znovu proběhne veřejné projednání – fáze 6 ), a nebo jsou tak velké rozpory, že bude nutno vypracovat a vrátit se tak do fáze 3.

7. čistopis ÚP, převod do GIS - zpracuje projektant do 5 týdnů = cca 1 měsíc 8. vydání ÚP – pořizovatel předloží zastupitelstvu obce návrh na vydání ÚP, zastupitelstvo obce zkontroluje soulad se ZÚR,....cca 1 měsíc Ing.Josef Formánek

Názor na koncept územního plánu V posledních měsících se řeší územní plán naší obce. Firma LÖW & spol., s.r.o. nám představila svoji práci ve formě konceptu na veřejném projednání. A touto formou bych chtěl říci svůj pohled na tento koncept územního plánu. Bohužel hned na začátku musím říci, že jsem byl po zhlédnutí tohoto konceptu velmi udiven a překvapen. Nečekaně se v konceptu objevily jakési účelové komunikace (UK1-UK13). Vyvstaly mi velké obavy z kombinace tohoto konceptu, vyvlastňovacích procesů založených na jakési záhadné necertifikované protierozní studii a již dříve schválených komplexních pozemkových úpravách. Mám obavy, že tyto komunikace mohou později sloužit k výstavbě a obsluze větrné elektrárny. Něco podobného vzniklo v nedaleké obci Kulířov (k.ú.Rozstání), kde se i v procesu vzniku vyskytlo jméno Löw Jiří, jednatele firmy

LÖW & spol., s.r.o. ( http://naskale.wz.cz/eia.htm , http://obchodni-rejstrik.podnikani.cz) Ale mám informaci, že obec Křtiny komplexní po-

zemkové reformy a tuším i protierozní studii na svém katastru odmítla, což je dle mého rozumné a tím snad „padnou“ i komunikace s Křtinami spjaté na našem katastru. Na konceptu územního plánu byla odstraněna rezervovaná

plocha na hřbitov. Nemám nic proti změně místa, ale z dlouhodobého plánování by místo na hřbitov mělo být vytyčeno. Ironií je , že vzniklo místo na hotel či penzion (OV2) K diskuzi zřejmě povede i zmenšení zástavbových lokalit B2a a B2b. Je to velké znehodnocení cen pozemků dotčených majitelů a také naší obce. V lokalitě B2a jsem rád, že se dříve neschválil plán na nahuštěnou výstavbu 7-mi domů, ale znehodnocením obecních pozemků ze stavebních na orné pole povede i k finanční újmě obce, což je na pováženou. Rozprava se dle mého bude konat i o zástavbě na pravé straně komunikace k vysílači GSM. Na druhou stranu je na konceptu dobré, že přibylo více zeleně, jsou krásně zpracovány trasy inženýrských sítí, hlavně varianty plánované kanalizace. Pevně věřím, že v další fázi vývoje územního plánu bude více přihlédnuto k názorům občanů a zastupitelů, kteří by neměli být v roli komparzistů a vznikne dílo hodné trvale udržitelného rozvoje naší obce. Jiří Brus

HA 10

Tímto názvem je označena lokalita schválená k zástavbě od roku 2003. Jedná se o lokalitu mezi regulační stanicí plynu a trafem společnosti E-ON Česká republika a.s. V loňském roce jsem se začal na podněty občanů, respektive vlastníků pozemků, o tuto lokalitu více zajímat. Podnikl jsem první kroky, které následně vzbudily u některých jiných občanů značný odpor, a nebyla by to Habrůvka, kdyby tento odpor neprovázely i fámy o plánované satelitní zástavbě. Lokalita HA 10 umožňuje zástavbu na ploše přibližně 47.000 m2, a tak si asi všichni umíme představit, že bez regulace a omezení výstavby by nemusela zástavba dopadnout nejlépe. Při vjezdu do Habrůvky je navíc tato lokalita nejvíce pohledově exponovaná. Výstavba v této lokalitě je podmíněna výstavbou komunikace a vyřešením majetkoprávních vztahů. Aby obec věděla, do jaké míry se budou řešit majetkoprávní vztahy, bylo nutné ověřit, zda-li je možné výstavbu plánované komunikace řešit v navrhovaném místě. Jinými slovy, norma pro výstavbu komunikací řeší maximálně možný podélný a příčný sklon, který nesmí být překročen. Dojde-li k překročení sklonů, je nutné komunikaci buď zakopat anebo na nějaké vzdálenosti při-

sypat, což ale následně komplikuje napojení sousedních pozemků. Někdy také stačí komunikaci vychýlit vlevo nebo vpravo. Také je nutné řešit šířkové uspořádání takové komunikace, koridory sítí, šířku ulice, veřejné osvětlení a parkovací stání. Za tímto účelem proběhlo v lokalitě zaměření takzvaného výškopisu a polohopisu osy komunikace. Měření předběžně potvrdilo, že komunikaci bude možné vést v uvažované linii. Na základě prvotního zaměření proběhlo v dubnu jednání s vlastníky pozemků v lokalitě HA 10, za účelem řešení dalších kroků, získání podnětů a přístupu k problematice. Obec momentálně nemá finanční kapacity na investice v této lokalitě, a proto jsem zúčastněným navrhl, že obec je ochotna v činnosti pokračovat za předpokladu, že pozemky pro výstavbu komunikací a inženýrských sítí od nich dostane darem nebo za korunu. Toto se setkalo s nesouhlasem pouze jediné osoby, která však není v lokalitě paradoxně vlastníkem jediného pozemku. Navíc tato osoba narušovala průběh jednání neustálými a nevěcnými vstupy kolem znárodnění jeho pozemků v lokalitě u bývalého kravína. Dalším bodem bylo řešení urbanismu zástavby a problematiky výstavby samotné komunikace a inženýrských 5

Zpravodaj obce Habrůvka sítí. Zde bude obec trvat na projednání urbanistické studie zástavby. Trasa komunikace od vysílače po plynoměrnou stanici je jasná. U plynoměrné stanice dochází ke komplikacím, neboť komunikace je částečně navržena přes plot a pozemek soukromého vlastníka. Zákon umožňuje plot zbourat a komunikaci vystavět dle platného územního plánu. Toto řešení by však bylo zdlouhavé a finančně náročné. Jako finančně nejlevnější a zároveň nejschůdnější se jeví varianta komunikaci mezi plotem a stanicí zúžit. V nejužším místě je tak šířka ca 3,8 m, a ta umožňuje potřebný průjezd hasičskému vozu i sněžné technice. V novém územním plánu architekt navrhuje obchvat kolem stanice, který by byl variantou provozně nejvhodnější. Toto řešení však znamená získání dalších pozemků od soukromých vlastníků. Po vyřešení trasy komunikace mohou být řešeny trasy sítí. Poté je možné začít vést dialog s vlastníky, na téma vypořádání vlastnických vztahů. Důležitou otázkou je také financování výstavby. V zastupitelstvu obecně převládá názor, že by obec měla inženýrské sítě vlastnit, kdo jejich výstavbu však bude hradit není v tuto chvíli zcela jasné. Je jisté, že bez spolufinancování inženýrských sítí vlastníky pozemků bude výstavba zdlouhavá. Spolufinancování může být také ovlivněno případným získáním dotace. V současné době již však neexistuje vhodný dotační titul. Nemůžeme ale vyloučit ani variantu, že obec zaplatí vše sama, a to v závislosti na volných finančních prostředcích. Může to znamenat i to, že každý rok vybuduje jen pár metrů inženýrských sítí a vozovky. Nyní je vše otázkou diskuze mezi obcí a potencionálními stavebníky. Komunikace s vlastníky je časově velice náročná a zdlouhavá. Momentálně byl vybrán zpracovatel územní studie, která bude řešit urbanismus a vedení komunikace. Koordinaci projektu dostal na společné schůzce s projektantem na starosti Mgr. Charvát a Ing. Formánek. Bohužel největší odpůrci výstavby v lokalitě se společného jednání nezúčastnili, čímž se z mého hlediska připravili o možnost věc ovlivnit.

Důležitou otázkou, která zůstává k zamyšlení je, jak by měla vypadat tvář zástavby. Při dodržení kritérií obecně technických požadavků na výstavbu (jde o soubor předpisů definujících parametry zástavby - odstupy RD, počty parkovacích míst, výšku budovy atd.), je možné v lokalitě vystavět cca 30-50 rodinných domů. Číslo je to vysoké, ale při výměře téměř 5 ha variantně připadá na každých 1000 – 1500 m2 jeden RD, což je oproti Březině, kde velikost pozemků je v průměru 500 m2 velký komfort. Rádi bychom dodrželi typickou tvář vesnice, jinými slovy, chtěli bychom tzv. vesnický ráz zástavby. Uvědomujeme si však, co to znamená? Prohlédneme-li si podrobněji Habrůvku a její zástavbu, zjistíme, že převládá řadová zástavba, kde jsou objekty propojeny vjezdy do dvorů, ve kterých většinou stojí hospodářská stavení, na něž navazují pole. Zástavbu vystihuje i pohled na obec z různých internetových map a snímků ze satelitů. Osobně jsem preferoval samostatně stojící domy, doplněné hospodářské stavby nebo garáže, ale s odstupem času si myslím, že by mělo dojít ke kombinaci obojího, neboť právě tyto samostatně stojící domy by mohly budit dojem satelitní zástavby. Domnívám se tedy, že bude nutné se v regulích vyhnout jakékoliv uniformovanosti zástavby (stejná orientace štítů, barvy fasád, typy oken atd…), neboť právě drobná rozmanitost činí zástavbu vesnickou. Jak tedy co nejlépe zástavbu v lokalitě uspořádat tak, aby nedošlo k narušení rázu obce, vyhovělo se požadavkům stavebníků a nevzniklo příliš mnoho RD, bude velice složité. Požadavkem na zpracovatele tedy bude i návrh několika variant zástavby a konečné slovo bude mít zastupitelstvo obce. Osobně se do zmnívám, že by obec neměla plánovat další rozvojová území do doby vyřešení a nadpolovičního zastavění této lokality, vyjma proluk v zástavbě. Myslím si, že pokud zastupitelstvo, ať už bývalé, současné nebo budoucí, nedokáže tuto situaci řešit, není možné, aby vyřešilo obdobné problémy v případně dalších navrhovaných lokalitách.

Vážení spoluobčané, nemohl jsem si nevšimnout, že v Habrůvce se v poslední době objevuje více návrhů nebo příkazů k exekuci. Většinou jde o neschopnost občanů splácet jejich půjčky. Exekuce je pak výsledkem nějakého sporu s bankou, záložnou, poskytovatelem nebo zprostředkovatelem úvěru, investiční společností. Každý takový spor je nějakým způsobem řešitelný a bezplatnou pomoc nabízí státem zřízená organizační složka – kancelář finančního arbitra, která se spory v oblasti platebního styku zabývá. Hlavním posláním finančního arbitra, a tedy i hlavním důvodem založení tohoto orgánu, je zajištění rychlého, bezplatného a efektivního vyřizování sporů mezi občany a finančními institucemi. Finanční arbitr je orgán příslušný k mimosoudnímu rozhodování sporů, pokud je jinak k rozhodování těchto sporů

příslušný český soud, mezi: a) poskytovateli platebních služeb a uživateli platebních služeb při poskytování platebních služeb – například spor zákazníka s bankou o správnost zaúčtované platby nebo spor zákazníka s bankou při zneužití platební karty neoprávněnou osobou, b) vydavateli elektronických peněz a držiteli elektronických peněz při vydávání a zpětné výměně elektronických peněz – například spor držitele předplacené karty jízdného s některými provozovateli veřejné dopravy, c) věřiteli nebo zprostředkovateli a spotřebiteli při nabízení, poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru – například spor zákazníka s věřitelem o odstoupení od úvěrové smlouvy nebo spor o výši poplatku za předčasné splacení úvěru, d) investičními fondy, investičními společnostmi nebo za-

Martin Šimek - starosta

Finanční arbitr

6

Zpravodaj obce Habrůvka hraničními společnostmi a spotřebiteli ze standartních fondů kolektivního investování a speciálních fondů kolektivního investování. Které shromažďují peněžní prostředky od veřejnosti – například spor zákazníka s investiční společností o správnost účtovaných poplatků. Řízení před finančním arbitrem se zahajuje na návrh zákazníka (uživatele platebních služeb, držitele elektronických peněz, spotřebitele ze spotřebitelského úvěru atd..). Návrh na zahájení řízení před finančním arbitrem lze podat poštou, v elektronické podobě (email opatřený podpisem, nebo datovou schránkou), osobě, resp. ústně do protokolu v sídle Kanceláře finančního arbitra. K usnadnění podání návrhu je na stránkách finančního arbitra k dispozici formulář – http://www.finarbitr.cz/cs/financni-arbitr-formulare-ke-stazeni.html, včetně vzorově vyplněného formuláře návrhu. Občané se také mohou obracet na arbitra se svými dotazy. Finanční arbitr nemůže rozhodnout zejména tehdy, nemá-li návrh na zahájení řízení veškeré náležitosti, dále pak nemůže rozhodnout pokud: a) spor nenáleží do působnosti arbitra, b) ve věci samé již rozhodl soud nebo řízení ve věci samé bylo před soudem zahájeno,

c) spor je, nebo už byl předmětem řízení před arbitrem, d) ve věci samé již bylo rozhodnuto v rozhodčím řízení nebo ve věci samé bylo rozhodčí řízení zahájeno Finanční arbitr je povinen rozhodovat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, nestranně, spravedlivě a bez průtahů, nehájí tedy zájmy pouze jedné ze stran. V řízení postupuje arbitr podle zákona o finančním arbitrovi s přiměřeným použitím správního řádu. Ve věci finanční arbitr rozhoduje nálezem. Proti nálezu finančního arbitra lze uplatnit opravné prostředky – námitky. Pravomocný nález finančního arbitra je soudně vykonatelný a má tedy účinky srovnatelné se soudním rozhodnutím. V případě nesouhlasu s konečným rozhodnutím finančního arbitra je možné podat k obecnému soudu žalobu o přezkum rozhodnutí. Kontakt: Kancelář finančního arbitra, organizační složka státu se sídlem v Praha 1, Legerova 1581/69, 110 00. Telefon 257 042 094, email [email protected]., www.finacniarbitr.cz, datová schránka qr9ab9x, úřední hodiny Po-Pá od 8:30 – 15:30 hod. Obec Habrůvka

Rozpočet a příjmy obce Jak na tom naše obec vlastně finančně je? I toto považuji za důležitou informaci, byť v obci nebylo zvykem o těchto záležitostech občany takovouto formou informovat. Rozpočet a závěrečný účet byl schvalován a projednáván pouze v rámci zasedání zastupitelstva. Je totiž složité a těžké vysvětlovat občanům, co znamená co, a jestli je tento výdaj vůbec nutný. Myslím si ale, že i toto je věc, ke které by se mělo zastupitelstvo obce postavit čelem, a jednotlivé výdaje občanům vysvětlit. Po volbách v roce 2010 se přebíral obecní rozpočet se stavem účtu ke dni 31. 12. 2010, a to se zůstatkem 1.907.000 Kč. Číslo je to pěkné, ale od tohoto čísla je nutné odečíst ještě závazek v hodnotě 350.000 Kč - jde o výdaj, který plynul z uzavřené smlouvy na výstavbu veřejného osvětlení. Faktický stav bez závazku pak činil tedy 1.557.000 Kč. Začátkem roku 2011 jsme díky úspěšné žádosti o dotaci výdaj snížili o 150.000 Kč. V roce 2011 se utrácelo poměrně hodně a plánované příjmy obce byly ve výši cca 4.900.000 Kč, skutečnost pak díky získaným dotacím byla 5.200.000 Kč. K 31. 12. 2011 byl tak zůstatek na účtu 1.861.000 Kč, a k tomu si obec přesunovala závazek ve výši cca 180.000 Kč (vyřízení dotační žádosti na opravu cest a její administrace), který by hradila v dalším roce. Srovnáme-li tedy hodnoty z roku 2010 a 2011 bez závazků, zjistíme, že obec ušetřila v roce 2011 ca 120.000 Kč. Oproti ostatním letům, tedy obec ušetřila podstatně méně neboť musela zaplatit za přípravu projektů pro nové investice do obce. Větší pokroky na první pohled zatím vidět nejsou, neboť jde stále zejména o přípravné práce, které se zúročí hlavně koncem roku 2012 a v průběhu roku 2013. Z těch finančně

nenáročnějších bych rád vzpomenul: • Projektovou dokumentaci na opravu cest, • Opravu izolace hasičské zbrojnice a sanaci zázemí, • Vysprávky cest, • Drobné terénní úpravy hřiště v sadu a úhrada nákupu násypového kameniva, • Rovnání terénu v sadu, • Výstavba osvětlení na Široké cestě a na příjezdu do sadu, • Nákup ozvučovací techniky a dataprojektoru, • Nákup nové zahradní techniky (křovinořez + sekačka s mulčováním), • Modernizace knihovny, • Zhotovení strategického plánu rozvoje obce, • Studie nové tělocvičny, • Finanční příspěvek na provoz Křtinské školy a školky, • Příspěvky spolkům na kulturní a sportovní činnost. • Položkou, která do těchto výdajů rovněž patří, je odstupné bývalému starostovi, které bylo v řádech desítek tisíc korun. Podotýkám, že výše odstupného, stejně tak jako odměny členů zastupitelstva, jsou dány zákonem. Rok 2012 považuji z hlediska informovanosti občanů o rozpočtu za zlomový. Na veřejném zasedání byl použit k demonstraci výdajů a závěrečného projektu dataprojektor, kde byly podrobně v grafech zobrazeny částky a předmět výdajů nebo příjmů. Tento přehled pro názornost vytvořil Ing. Zdenek Cihlář - předseda Finančního výboru. Jak tedy již někteří víte, na rok 2012 jsou plánovány příjmy ve výši 4.840.000 tis. Kč. Jejich skutečná výše se každý rok odvíjí od rozpočtu státu, výše vybraných daní a 7

Zpravodaj obce Habrůvka získaných dotací plánovaných na aktuální rok. Závěr roku bývá tedy někdy odlišný, než byl stav plánovaný. Obce sestavují takzvané vyrovnané rozpočty, kde příjmy se většinou rovnají výdajům. Do výdajové i příjmové části se mimo jiné započítává i účetní zůstatek z předcházejícího roku. V plánovaných výdajích rovněž nejsou zakalkulovány dotace, které během roku obec přijme a vyúčtuje. Tedy již nyní není příjmová část rozpočtu pravdivá, neboť se bude muset navýšit téměř o 5.000.000 Kč, které již letos obec získala na dotacích. Samozřejmě se vše promítne i do výdajové části a skutečný stav budeme opět znát z výpisu z účtu k poslednímu prosinci 2012. Také díky nárůstu obyvatel v roce 2011, respektive díky tomu, že nehlášení obyvatele se do obce přihlásili, bude letošní rozpočet oproti schválenému plánu o ca o 280.000 Kč vyšší. Pro obec je tedy důležité i to, aby občané v obci měli trvalé bydliště. V roce 2013 je avizováno jiné přerozdělování financí ze státního rozpočtu a díky hlášení trvalých pobytů jsem přesvědčen o tom, že bychom mohli v roce 2014 předávat rozpočet novému zastupitelstvu s kladnou hodnotou. Další investiční akce budou realizovány v závislosti na osudu ČOV (viz článek ČOV). Protože jsme obcí malou, je těžké aby se o něčem povídalo, a na obecní úřad se to nedostalo. Nyní hovořím o tom, jak jistý člověk z řad zastupitelstva šíří nepravdivé informace o nakládání s obecním financemi. Přestože nemohu dotyčného jmenovat, asi všichni víme, o koho jde. Jako stávající starosta se nechci již minulostí více zabývat, ale bohužel někdy je to pro uvedení věcí na pravou míru nutné. Tak tedy alespoň pár příkladů z minulosti: • Projektová dokumentace Minulost Náklady na projektovou dokumentaci multifunkčního domu nás do roku 2008 stály ca 750.000 Kč, žádost o dotaci skončila neúspěšně - náklady na stavbu byly příliš vysoké a členové zastupitelstva udělali dobře, že projekt dále nepodpořili. Současnost Vedení obce utratilo za prvotní studii tělocvičny se zázemím 24.000 Kč. Žádost o dotaci byla dotační komisí MŠMT podpořena a investor Habrůvka tradiční vesnicí o.s. získal 5.000.000 Kč dotace (na 1. část). • Venkovní Hřiště Minulost Výstavba dětského hřiště v létě 2010 stála obec 400.652 Kč, z toho 150.000 Kč bylo investováno v Tyršově sadu. Obec získala dotaci ve výši 160.000 Kč z JMK. JMK dává

50% z ceny díla, obec tak musí investovat 320.000 Kč. Bylo tedy nutné zakalkulovat do závěrečné zprávy i část prací na hřišti v sadu, jinak by došlo ke krácení dotace. Současnost Obec požádala o dotaci na dostavbu hřiště ne u JMK ale u MMR a dostala 70 % z požadované částky. Tedy z 240.000 Kč dostala 168.000 Kč. Bude-li cena za projekt vyšší, dotace umožní i do výše určitého procenta navýšení částky dotace. Kdybychom tedy žádali v minulosti my, obec by dostala na investovaných 400.000 Kč místo 160.000Kč, celých 280.000 Kč. • Nová fasáda na budově školy Věc, která mě trápí. Je to záslužná věc, ale mohlo se toho udělat za stejně velké množství peněz daleko víc. Oprava fasády stála obec 562.000 Kč, dotace byla 160.000 Kč. Obec tedy ze svého zaplatila ca 400.000 Kč. Oprava proběhla v roce 2009. Od roku 2007 bylo možné žádat z fondů na zateplení fasády a střechy, výměnu oken a výměnu zdroje vytápění. V ostatních obcích zateploval a vyměňoval okna, kdo jen mohl, a většina žádostí byla úspěšná. V roce 2011 jsem si nechal zpracovat rozpočet na výměnu oken, zateplení fasády a střechy a výměnu topení a zdroje vytápění. Cena se pohybovala ca kolem 2.500.000 Kč. V případě, že by žádost byla úspěšná (a věřím tomu, že by byla) bychom z vlastních zdrojů investovali pouhých 13 % z ceny díla, tj. cca 325.000 Kč. Stále je to ještě o 75.000 Kč méně, než byl výdaj jen na opravu samotné fasády. Bohužel v budoucnu tak budeme muset výměnu oken a topení hradit plně z vlastních zdrojů, neboť by bylo nutné zateplit budovu, aby objekt splnil parametry dotace, nebo bychom museli zateplit již dříve opravenou fasádu…. • Veřejné osvětlení V polovině roku 2010 byla podepsána smlouva na výstavbu V.O. v hodnotě 300.000 Kč. Téměř každý dotační titul nabízel opět dotaci až do výše až 80%. Při nástupu do úřadu jsem akci zastavil a požádal o dotaci. Díky pozastavení a získání dotace jsme v rozpočtu ušetřili 150.000 Kč. Řekl bych, že obec mohla v minulosti díky lepšímu hospodaření ušetřit daleko více peněz, a opravit tak třeba část rozbitých komunikací a možná by také hřiště v Tyršově sadě mohlo mít už vlastní zázemí a třeba i umělý povrch druhé generace…. Obec Habrůvka

Příjezdová cesta do Habrůvky V letošním roce pokračoval tlak na vlastníka příjezdové komunikace do Habrůvky – tedy Jihomoravský kraj aby zařadil příjezdovou cestu do Hab8

růvky na seznam generálních oprav. V průběhu roku několik občanů (Libor Vecl, David Pokoj, Petr Nevím) zorganizovalo petiční akci za opravu pří-

jezdové komunikace do Habrůvky. Jak se ukázalo, stav příjezdové komunikace není občanům lhostejný, neboť petiční akci podpořilo 173 občanů,

Zpravodaj obce Habrůvka což je vzhledem k počtu osob trvale přihlášených v naší obci skvělé číslo ! Petice byla následně zaslána do kanceláře hejtmana jihomoravského kraje. Mimo jiné i obec nezahálela a během roku komunikovala o stavu s místní správou a údržbou silnic, odborem dopravy JMK a zaslala jim několik žádostí o opravu. Odpověď na petici jsme dostali 20.ledna 2012, od člena Rady Jihomoravského kraje Bohužel obsah odpovědi nebyl takový jak jsme si představovali. JmK nám sdělil, že naši silnici není možné rekonstruovat z dotací EU (ROP NUTS 1.2.), neboť není v kategorii silnic, které by program zahrnoval. Oprava a rekonstrukce je tedy možná pouze ze zdrojů JmK, kdy na r.2012 má vyčleněny pouze prostředky na běžnou údržbu

standardními technologiemi prostřednictvím SÚS JMK. Souvislou opravu vozovky by bylo možné zajistit pouze v případě že by na ni byly prostředky v rozpočtu JmK – což dnes nejsou. Přesto dílčí úspěch petice měla. Na základě i tohoto našeho počínání byla komunikace zařazena do programu projektů s nejvyšší prioritou oprav. A na podzim jsme se tak dočkali alespoň částečné vysprávky komunikace. Byly zpevněny krajnice a plošně se vyspravily nejhorší úseky komunikace s hrby a výtluky. Tedy budeme doufat, že na jaře bude komunikace alespoň ve stavu v jakém je nyní po těchto opravách. Během roku otiskl regionální tisk zprávu o stavu komunikací v Kraji. Deník popisoval žalostný stav několika desítek kilometrů komunikací se kterými se nic neděje z důvodu nedo-

statku krajských financí určených pro opravy a rekonstrukce komunikací. V článku byla zmíněna právě cesta do Habrůvky, a označena dokonce za tu nejhorší. Z našeho pohledu je to potěšující, že minimálně touto cestou se o stavu vozovky dovědělo více lidí. Budeme doufat, že staronové vedení kraje bude investovat do oprav komunikací více financí a generální oprava vozovky se tak nestane pouhým snem habrovských občanů. Náš boj za opravu komunikace nekončí a i na dále budeme ve spolupráci s obcí usilovat o důstojný příjezd do naši obce. Co nejméně defektů a poškozených náprav automobilů Vám všem přeje Libor Vecl a Petr Nevím.

Článek nečlánek o větrných elektrárnách a o vyvlastňování pozemků… Fikce nebo realita? Všichni asi tuší, že se jedná o nedávné události a fámy provázející projednávání územního plánu. Tímto příspěvkem se nechci v žádném případě jakkoliv dotknout nebo napadat autora-y minulých výroků. Některé svými výroky o výstavbě elektráren a vyvlastňování pozemků přesvědčil, jiné ne. To, na co chci v této souvislosti upozornit, je, jak je někdy jednoduché ovlivnit jindy racionální uvažování lidí. Někteří z nás uvažují systémem, jakým se řídí provoz na komunikacích v Indii - větší auto a posvátná kráva má vždy přednost. Přeloženo do češtiny - kdo víc řve, má větší pravdu. Z osobní zkušenosti vím, že když mě někdo přesvědčuje o něčem, co neznám, má větší šanci mě přesvědčit než ten, který mě přesvědčuje o tom, co znám. Pak jsou zde lidé, kteří o problematice nic neví, spojují nespojitelné a s takto uměle vytvořeným „problémem“ mají u veřejnosti úspěch. Takové lidi osobně obdivuji pro jejich schopnost ovládat veřejné mínění bez racionálního podkladu, a domnívám se, že by měli zastávat funkce ne pouze na úrovni obce, ale nejlépe na úrovni celostátní politiky, ba možná nejlépe kdyby prosazovali zájmy České republiky na úrovni Evropské unie. Pokud dostanu nějakou informaci, měl bych si jí prověřit a to lze na příslušných úřadech nebo internetu. V dnešní době takové neověření informací pro vlastní rozhodování znamená to stejné, jako nečíst si pod smlouvou drobným písmem psaný text. Nejlepším příkladem je připravovaný územní plán. Kdo z občanů si pročetl i textovou část konceptu? Kdo z nás si ověřil, že v grafické části je lokalita označena barvou pro bydlení a v textové části je

tak i popsaná? Klidně může být popsaná i jinak - např. jako lokalita pro výstavbu atomové elektrárny. Ke zjištění pravdy pak jednoduše stačí nahlédnout do podkladů na obci (na úřední desce) nebo v Blansku u pořizovatele územního plánu. Každý si tak mohl informace ověřit. Je vůbec možné do konceptu zahrnout něco, co nebylo předem schváleno zastupitelstvem v zadání územního plánu? Ovšem, že ne. Je možné pak na pozemcích stavět něco, co není v souladu s územním plánem a bez souhlasu zastupitelů – toto by bylo protizákonné a zde by zakročil stavební úřad. Zastupitelé jsou především ti, kdo nejlépe vědí, co v zadání bylo nebo nebylo schváleno, pro co sami hlasovali. Otázkou pak je, proč zastupitel prezentuje něco jiného, než bylo projednáno a schváleno. Jakoukoliv stavbu tedy není možné postavit bez souladu s územním plánem. Územní plán a změny pak vždy musí schválit zastupitelstvo obce. V Kulířově výstavbě elektráren developerům prý nezabránili - na první pohled každému z nás bleskne hlavou, co jsme to ale za stát, hrůza ! Energetiční developeři jsou ale velice vynalézaví a lstiví ! No, byl jsem schopný věřit této informaci do doby, než jsem zjistil, že v Kulířově žádná elektrárna nestojí. Stojí totiž na katastru sousední obce Rozstání - zná tento fakt ten, kdo jej veřejně prezentuje? Možná ano, možná ne. Stačí zadat na web klíčová slova větrná elektrárna Kulířov a zjistíte, že tam žádná nestojí. Zjistíte, že jde o elektrárnu v obci Rozstání, naleznete historii celého řízení a také usnesení o změně územního plánu pro výstavbu větrné elektrárny. Kulířov, který byl účastníkem řízení, pak pouze (!) požadoval doplnit 9

Zpravodaj obce Habrůvka vliv hluku z elektráren na okolní zástavbu, který investor následně doložil, a úřad tak elektrárnu povolil. Na stavbu bylo rovněž vedeno správní řízení EIA (pro některé je to možná nyní překvapení, že EIA je řízení a ne firma; jde o řízení, ve kterém se posuzuje vliv stavby na životní prostředí), pro které zpracovával v tomto konkrétním případě podklady ateliér LÖW, jenž také zpracovává Habrůvce územní plán. V naší republice však existuje jen několik společností, které jsou schopny zpracovat podklady pro řízení EIA, a každý z nich má ať už sluneční nebo větrnou elektrárnu uvedenou v referencích, jedna z nich dokonce prezentuje dostavbu elektrárny jaderné. Myslíte si však, že podle toho co zaznělo při projednávání konceptu územního plánu naší obce, resp. dle vyjádření jedinců jak tuto věc prezentovali na projednávání lze říct, že všichni, kdo umí a také zpracovávají podklady pro řízení EIA, jsou spolčeni se stavebníky větrných a slunečních elektráren, a také všech ostatních staveb, kde zákon toto řízení vyžaduje ? Je to stejné jako říct, že si nekoupíme salám od někoho, kdo dělá v řeznictví. Nyní si položme další otázku! Je tedy byť zcela teoreticky (!) možné postavit větrnou elektrárnu mezi křtinskou a habrovskou zástavbou, ať už na jednom nebo druhém katastru? Ne, není, neboť hluk, který by produkovala, přesahuje při rychlosti větru 8 m/s ve vzdálenosti 800 m hladinu 40 dB, a tato hladina nesmí být v době nočního klidu překročena. Pro takovou elektrárnu tedy není možné najít mezi současnou křtinskou a habrovskou zástavbou vhodnou polohu, která by parametrům vyhověla. Vrtule se ve větru točí rychlostí přes 200 km/hod a v zimě by tak mohlo dojít k odlétávání zmrazků až do vzdálenosti několika set metrů. Zmrazky by pak dopadaly do blízkosti zástavby nebo na příjezdovou cestu. Toto jsou informace, které naleznete právě ve zmíněné hlukové studii a posudcích, jež jsou součástí EIA anebo byly doloženy k řízení o vydání stavebního povolení větrné elektrárny v Rozstání. Nic složitého jen si stačí chvilku „zasurfovat“ po internetu…. Můj kamarád říká, že by se člověk měl naučit každý den alespoň jednu novou věc. Já se jich díky fámě o výstavbě větrníků naučil hned několik, a tak mám na nějaký čas vystaráno. Další informací, která na projednávání byla zmíněna, bylo vyvlastňování pozemků pozemkovým úřadem. Pomineme-li jasné vyjádření ředitele Pozemkového úřadu Blansko Ing.Křipského o tom, že za celou dobu co je na úřadě nepamatuje že by někdy vyvlastnili byť jen 1 m2, tak přesto - pojďme si říct, co je to vyvlastňování. Někdo přijde a sebere nám pozemek? Ne, tak to určitě není a hrůzostrašně znějící vyvlastňování není synonymem zabavování půdy tak, jak tomu bylo v minulém režimu. Ale pokud se to opět správně podá, zní to věrohodně. A pokud ten kdo takovou nepravdu hlásá u toho ještě hlasitě křičí že je to “horší než za komunismu !“ a sprostě u toho nadává, tak mu veřejnost se zájmem naslouchá. Také bylo prezentováno, že vlastnická práva k pozemkům 10

pro výstavbu veřejně prospěšných staveb budou vyvlastňována. Zde je nutné si povšimnout toho, že formulace (dle zákona) ohledně veřejně prospěšných staveb zní: „lze vyvlastnit“ – nikoliv, že budou. Jedná se o zákonné ustanovení platné v rámci ČR pro všechny – tedy jak pro Habrůvku, Blansko, Brno, Prahu – zkrátka je to zákon platný pro všechny. Tedy v praxi - to že se někdo chopí z kontextu vytržené formulace „vyvlastňování“, toto slovo si jako jedno z mála zapamatuje a bude s tím obcházet Habrůvku a nadávat na zastupitele co to chystají za vyvlastňování na spořádané občany – vlastníky pozemků neznamená, že jsme jako zastupitelstvo nějaké „vyvlastňování“ připravili, nebo jej podporujeme ! Především, vyvlastňování není fenomén Habrůvky, toto právo dané zákonem existuje pro charakter veřejně prospěšných staveb ze zákona, nikoliv z žádného rozhodnutí zastupitelstva obce, apod.. Stejným způsobem tato práva existují i v platném územním plánu Habrůvky z roku 1995 a to i včetně návrhu protierozních úprav. Věděli jste to ? K čemu tedy tato práva vlastně jsou? K právu vyvlastňování se přistupuje až ve chvíli, kdy se nelze s vlastníkem pozemku už žádným způsobem domluvit, a je třeba danou věc pro zabezpečení plynulosti rozvoje nebo v obci nebo regionu uskutečnit. Vyvlastňování se řídí zákonem a vůbec neznamená pozemek vlastníkovi jen tak sebrat. Vlastník by musel dostat za svůj pozemek náležitou náhradu. Náhradou může být jiný pozemek nebo finanční obnos. Podotýkám, že v minulém režimu vlastníci při vyvlastňování nedostali nic. Začít vyvlastňovat nelze také jen tak, nejdřív musí být doložen oprávněný veřejný zájem. Vyvlastňování je také tím nejzdlouhavějším a finančně nejnáročnějším řešením. Starosta, ani zastupitelstvo nemohou tedy za někým přijít a jen tak, mávnutím kouzelného proutku, pozemek vyvlastnit. Mnozí z vás si jistě pamatují nedávnou kauzu farmářky Havránkové a jejich pozemků pod plánovanou dálnicí D11. Celý spor se táhl minimálně od r.2004 a přesto nakonec k žádnému vyvlastnění nedošlo, došlo k dohodě a prodeji pozemků státu za velmi tučnou sumu. Pozemky pod dálnicí jsou ryzím příkladem veřejně prospěšné stavby pro které lze pozemky vyvlastnit. Přesto ani v takovémto veřejném zájmu přesahující zájem města, kraje i regionu, resp.to je zájem celostátní s zájmem zajištění dopravy pro miliony motoristů, ale i desetitisíců obyvatel měst kudy dnes musí doprava projíždět kvůli nedostavěné dálnici nakonec k vyvlastnění nedošlo…. Napadá vás snad jakou veřejně prospěšnou stavbu na cizich pozemcích v Habrůvce plánujeme, kdy veřejný zájem je natolik silný a doložitelný, že by šlo uvažovat o vyvlastnění pozemků ? Myslím že všichni soudní občané si odpověděli správně. Co tedy znamená předhazované strašení s vyvlastňováním pozemků a pozemkovým úřadem ? V rámci pozemkové úpravy – pokud by k ní došlo - může dojít k přeskládání pozemků v katastru. Má-li vlastník více pozemků, je možné pozemky uspořádat tak, aby je měl pohromadě. Je

Zpravodaj obce Habrůvka k tomu však nutný jeho souhlas a je možné takto přeorganizovat jen pozemky stejné bonity půdy. Není tedy možné například vyměnit pozemek stavební za nestavební. Ano, mohlo by se stát, že oproti dnešnímu stavu by mohl váš pozemek dostat třeba pravidelný tvar, nebo že se posune o 20 m vpravo nebo vlevo, apod. Bonita a výměra půdy musí být však samozřejmě zachována. Jedná se tedy o vyvlastňování tak, jak nám bylo předkládáno? Může snad takto někdo přijít o pozemek ? To už je asi na zdravém selském úsudku a zvážení každého z nás zda ho přesvědčila fakta a nebo ti, kdo tomu „rozumí“ a ví vše nejlépe. Chápu, že pro spoustu lidí čára na mapě přes jejich pozemek vzbuzuje okamžitou nevoli. Znamená to však, že návrh nějakého opatření nebo stavby na pozemku znehodnotí pozemek? Nemyslím si to! Budu ale konkrétní. V územním plánu se objevilo mnoho účelových komunikací. Z reakcí lidí a některých zastupitelů bylo jasně znát, že výše zmiňovanou textovou část neměli v rukou. Několik občanů, kterým bylo řečeno, že jde o výstavbu komunikací, za mnou bylo a přeptali se na status věci. Všem z nich bylo předtím nepravdivě prezentováno, že se má jednat o zpevněné asfaltové vozovky nebo cyklostezky, a pozemky pro ně budou vyvlastněny a budou sloužit pro obsluhu elektráren. Pravda je jiná - většina navrhovaných komunikací je komunikacemi, které již v krajině existují, nebo jsou vyježděné, zlomek z nich je pak nově navrhované. Několik z vás má v Habrůvce na pozemku vyježděnou cestu. Tam kde již je déle vyježděná, nabývá pak její charakter takzvaného statusu klidového stavu. Pokud pak nastanou kolem takto vyježděné cesty spory vlastníka pozemku s uživateli, většinou se zákon postaví na stranu uživatelů a řešením je zřízení práva chůze a jízdy ve prospěch pozemku, ke kterému se po takto vyježděné cestě vlastníci dostávají. Bývá to právě z důvodů kdy uživatelé využívají cestu pro dostupnost svých pozemků. Úkolem územního plánování však je si těchto věcí všímat a zohledňovat je již v územním plánování, kdy jednou z částí je i

návrh prostupnosti v krajině. Nedochází pak k tomu, že si vlastnící jednotlivých parcel vzájemně jezdí po polích. V Habrůvce většinu zemědělské půdy spravuje soukromý zemědělec. Co až tomu tak přestane v budoucnu být? Myslím si, že dnes navrhovaná opatření, pak budou na místě, a až v této chvíli někdo třeba pak ocení prozíravost, se kterou jsou taková opatření dnes navrhována. A to, že opatření někdo dnes nakreslí, ještě neznamená, že k jejich realizaci někdy dojde. Opatření, která vedou k prostupnosti nebo ochraně krajiny, projektant nenavrhuje jen proto, že to někdo z obce chce. Tato opatření se musí navrhnout a prověřit ze zákona, a každý kdo chce připravit kvalitní územní plán obce toto musí vzít v potaz. Projektant musí prokázat, že bod zákona nebo vyhlášky splnil. V případě, že by to neudělal, a důsledkem toho by došlo k situaci vzniklé jeho opomenutím, nesl by za to zodpovědnost. Projektant má tedy jasně stanovené, co musí v územním plánování řešit, a jak má vypadat přiložená dokumentace. To, že mu někdo v Habrůvce řekne, že někde něco není potřeba, je pro něj pouhou informací. Zákon a vyhláška je pro něj závazná a jsem přesvědčen, že nikdo jiný by za projektanta případnou škodu neuhradil. Doufám, že jsem tedy některé věci uvedl na pravou míru, a umožnil vám tak pohled na zmíněné věci i z jiné stránky. Závěrem ale musí říct, že chování v duchu, když se mi něco nelíbí, vymyslím si neexistující problém, uchopím formulace vytržené ze souvislostí a takto „odborně vyzbrojen“ chodím po obci a postupným přesvědčováním si získám nejlépe nějaké zarputilé křiklouny - on už se dál pak na to někdo chytne – tak toto není hodno dospělého člověka. V současné době vystavily na webech svoje koncepty obce Jedovnice a Šošůvka. Zde se každý může přesvědčit, že navrhování komunikací a veřejnoprospěšných staveb nejsou fenoménem jednoho projektu, ale povinnosti projektanta toto řešit. Martin Šimek - starosta

Tělocvična Habrůvka aneb víceúčelový objekt na místě starého obecního úřadu – pokračování… Jak jste již byli informováni, tak v závěru minulého roku byla ze strany Habrůvky tradiční vesnicí o.s. podána žádost o dotaci na výstavbu tělocvičny, a to z fondu MŠMT programu 133510 „Podpora materiálně technické základny sportu“, subtitul 133512. Ačkoliv jsme netrpělivě očekávali informaci o přiznání či nepřiznání dotace již na jaře 2012, tak jsme se nedočkali. Mimo jiné i díky náhlému odstoupení ministra školství Dobeše a

omezení finančním prostředkům vyhrazeným MŠMT na tento program došlo k nečekanému zdržení kolem schvalování dotací. V první polovině roku tak došlo ke schválení zejména té části žádostí o dotaci, které směrovaly na projekty sportovních národních reprezentací. Ostatní žadatele tak čekali na schválení či neschválení v podzimním kole. Řešili jsme dilema jak se s tím poprat ? Nakonec jsme si vyhodnotili, že pokud bychom na podzim uspěli a

měli stavbu pak zrealizovat, pak musíme být 100% připraveni. Nic jiného ani nezbývalo, pokud jsme nechtěli na tělocvičnu jednou pro vždy zapomenout. A my jsme si věřili že uspějeme ! Proto po vzájemné dohodě starosty obce a naší o.s. byly zahájeny ve věci realizace další kroky. A bylo to velmi perné jaro, léto i podzim, za které jsme najezdili skrz tělocvičnu tisíce kilometrů, absolvovali desítky hodin konzultací a korekcí projektu, jednání 11


s úřady, stovky telefonátů a třeba k dnešku již 5 napěchovaných šanonů dokumentů pouze s touto akcí souvisejícími. Nejprve bylo zahájeno výběrové řízení na zpracovatele projektové dokumentace stavby. Na základě projektové dokumentace bylo požádáno o stavební povolení. Obec následně projednala v zastupitelstvu záměr pronájmu obecních pozemků pod stavbou a pověřila starostu jejím podpisem. V souvislosti s výstavbou tělocvičny obec požádala o přeložku kabelu NN, který vede po pozemku mezi obecním úřadem a školou. Posléze obdržela od E-Onu smlouvu s vyčísleným podílem na investici a termínem pro přeložení jež činil 14 měsíců od data podpisu smlouvy a zaplacením zálohy na přeložku (!). Díky každodenním urgencím E-Onu se povedlo přeložku zrealizovat do cca třech měsíců od podpisu smlouvy. Na přeložku však obec musela nejprve urychleně získat stavební povolení aby E-ON mohl přeložku zrealizovat. Na přelomu srpna a září proběhlo výběrové řízení dle zákona o zadávání veřejných zakázek na 12

dodavatele stavby. Tento postup byl nutný proto, že v případě získání dotace z veřejných zdrojů bychom byli tzv. „dotovaným zadavatelem“ a tento musí výběrové řízení provést pouze způsobem stanoveným v zákoně č.137/2006 Sb. (platná novela od 1.4.2012) Předpokládané stavební náklady činili dle výpočtu projektanta 9.926.553,-Kč bez DPH. Výběrové řízení pak bylo kvůli složitosti novely zák.č.137/2006 Sb. zadáno advokátní kanceláři, která s veřejnými zakázkami má zkušenosti. Nemohli jsme si dovolit udělat nějakou chybu v procesu výběrového řízení, protože by to mohlo znamenat třeba i oprávněné stížnosti, či odvolání se některého účastníka výběrového řízení k ÚHOS, což by fakticky výstavbu naší tělocvičny pohřbilo. Výběr advokátní kanceláře se nakonec ukázal jako prozíravé řešení, protože agenda s tím spojená byla tak rozsáhlá a odborně náročná, že by ani náhodou nebylo reálné ji dobře zprocesovat vlastními silami. Dokumentace a zadávací podmínky byly zveřejněny v souladu se zákonem na portále profilu zadavatele, což záko-

nem přesně definovaná oblast, ve které se zakázky zveřejňují. Svůj zájem v průběhu výběrového řízení projevilo 17 firem. Finálních nabídek v písemné podobě však přišlo k datu uzávěrky výběr.řízení celkem 8. Cenově se pohybovaly od 6,1 do 8,2 mil.Kč bez DPH. Hlavním kritériem byla samozřejmě cena. Komise vyhodnotila úplnost a správnost nabídek a předložila zjištěné nedostatky. Další posouzení podrobností jednotlivých nabídek bylo na hodnotící komisi, která vše konzultovala s projektantem, investorem i zástupci obce. Po velmi podrobném posouzení nedostatků byli uchazeči nabídek jež vykazovaly nejasnosti či jasné nedostatky a nesprávnosti vyzváni k vysvětlení svých nabídek a zdůvodnění mimořádně nízké ceny. Na základě zpětné vazby od uchazečů bylo rozhodnuto o výběru nejvhodnější nabídky která přesně splnila podmínky zadávací dokumentace a zároveň ze zbylých nabídek byla nejlevnější. Jako nejvhodnější nabídka byla shledána nabídka fy. PS Brno, s.r.o. s cenou 6,79 mil.Kč bez DPH. Po uplynutí odvolací lhůty byla s vítězem podepsána smlouva o dílo. Jednoznačně se zde osvědčil zákon o zadávání veřejných zakázek, protože díky němu a tvrdým podmínkám v zákoně daným jsme dosáhli tak příznivé ceny stavby, ve kterou jsme na počátku ani nedoufali. V polovině října zaslalo MŠMT ozná-


mení o přidělení dotace ve výši 5.000.000Kč. Bylo to velice nepříjemné překvapení neboť se uvažovalo a doufalo v částku vyšší. Avšak skrz značný převis dotačních žádostí došlo ke krácení všech žádostí které uspěly. Ale naopak díky výběrovému řízení je však cena za stavbu o dost nižší než předpokládal projektant. Cena díla tedy činí 6,79 mil., projektová dokumentace pro územní a stavební řízení včetně vyřízení žádosti o dotaci, podání žádosti, čerpání žádosti a vyúčtování činí 430 tis.Kč Náklady na AK činí 33 tis.Kč, stavební dozor a drobné vedlejší náklady by měli činit do cca 120 tis.Kč. Podtrženo, sečteno, celková suma přesně by měla být cca 7,38 mil. Kč, s rezervou 7,4 mil. + DPH, celkem do cca 8.9 mil.Kč včetně DPH. Obec tedy z vlastních zdrojů by poskytla formou účelové dotace doplatek cca do 3,9 mil Kč. Dle předběžné dohody poskytne obec 2,5mil Kč do konce února 2013 a zbývající částku ve výši do cca 1,4 mil Kč dle svých rozpočtových možností až v následujícím období. Habrůvka tradiční vesnicí o.s. si tedy musí zajistit prozatím dofinancování těchto aktu-

alně chybějících 1,4 mil. Kč na překlenutí z vlastních zdrojů, a to do doby než obec poskytne celou částku účelové dotace. Bez těchto peněz by se stavba nedokončila. V rámci výstavby bylo nutné provést demolici přístavků starého obecního úřadu a uskutečnit přeložku kabelu NN která křižuje pozemek. Přeložka proběhla 26.10.2012. Poté byly zahájeny práce na založení objektu. Následně byla vylita betonová deska a

zahájeny zednické práce. Předpokládáme, že před Vánocemi bude hotova hrubá stavba. Po Vánocích by mělo dojít k zateplování fasády a dostavbě vnitřní části budovy. Předpokládný termín dokončení prací datujeme na konec února. Věřím že jsme vám podali vyčerpávající a transparentní informace, neboť se domníváme, že když je tato stavba byť z menší části financovaná i z obecního rozpočtu, tak to považujeme za věc veřejnou a jako občané máte právo vědět vše důležité cos tím souvisí. Ačkoliv si někdy kladu otázku zda vůbec pokračovat dál, tak jsme za naše o.s. přesto podali již žádost o dotaci na r.2013 opět z programu MŠMT na II.etapu této akce, a v případě že budeme úspěšní, a dotace by byla přiznána, tak formou zásadní přestavby starého obecního úřadu vznikne na jeho místě nové a moderní zázemí k tělocvičně (sálu). Obsahovat by mělo zejména šatny, sprchy, nová WC, a hlavně zázemí pro posezení uvnitř i venku, včetně restauračního koutku. Nepředpokládám, že by někdo ocenil to ohromné úsilí které jsme tomu věnovali a dokázal za tím vidět tu sumu starostí, práce a času bez kterých by se stavba neuskutečnila, a ani to popravdě od nikoho neočekáváme. Je to něco jako služba obci, pro kterou jsme se před časem dobrovolně roz-

13

Zpravodaj obce Habrůvka hodli, a je i otázkou cti dotáhnout vše do konce. Především to chápeme ale jako službu dětem a mládeži, kteří budou myslím rádi chodit sportovat a bavit se do nové haly. Zamrzí však, když slyšíme, že naše o.s. je jakýsi divný spolek nějakých s despektem nazývaných „podnikatelů“, že tu stavbu snad děláme snad pro sebe, že do tělocvičny stejně nikdo chodit nebude, že to nemá parametry jaké by to mělo mít, a že taková stavba vlastně není vůbec potřeba v Habrůvce, atd., atd. Pak člověk přemýšlí nad smyslem svého počínání a ztrácí energii pokračovat v něčem dalším. Myslím, že by si tyto chytráky a vševědy měli občané zapamatovat, a v příštích volbách do obecního zastupitelstva je přesvědčit ať kandidují a svými hlasy je zvolit do zastupitelstva obce a toho nejhlasitějšího z nich udělat starostou. Možná by se pak ukázalo že kromě kritiky, pomlouvání, hospodských řečí (to by tady ale musela být hospoda, že ?) a rozšiřování nepravd vlastně nic jiného pro obec tito lidé reálně udělat neumí…. Někdy mám pocit, že by si alespoň 1 volební období měla Habrůvka zkusit pod vedením takových lidí, aby si pak třeba uvědomila, že lacině kritizovat a

pomlouvat a oproti tomu skutečně pro obec něco dokázat udělat v nynější nelehké době jsou dvě zcela, ale zcela rozdílné věci. Ještě bych reagoval na v poslední době odposlechnuté informace od tom kolik budeme vybírat vstupné do nového objektu tělocvičny - a kolik na to hodláme vydělávat. Aby bylo jednou pro vždy jasno, Habrůvka tradiční vesnicí o.s., ani její členové či příznivci na tělocvičně vydělávat nebudou. Pokud se podaří dohoda s obcí a ta bude platit běžné provozní náklady (topení, elektřina,

Střípky ze školy a školky I.

Jak jistě víte, obec Habrůvka má ve školské radě svého zástupce, kterým byla donedávna paní Eva Nevímová. V letošním roce podala žádost o ukončení činnosti v radě a na její místo nastoupila paní Gabriela Fišerová z Habrůvky. Letošního prvního zasedání školské rady dne 21.3.2012 jsme se zúčastnili ještě společně, na těch ostatních již bude obec zastupovat sama. Na radě se řešily stížnosti rodičů, prázdninový provoz mateřské školy, rozpočet školy a stravování. Obec Habrůvka bude v letošním roce na provoz školy přispívat částkou 248.200 Kč, což je o 30.800 Kč více než v roce loňském. Vloni jsme však přispívali na 25 našich žáků a v letošním roce to bude celkem 30 žáků. V přepočtu na žáka jsme přispívali částkou 8.693 Kč, v letošním roce to bude 8.271 Kč, tedy o 422 Kč méně. V přepočtu na jednoho žáka to není 14

mnoho, ale ve skutečnosti to znamená desítky tisíc, které byly z rozpočtu školy pokráceny, díky pečlivé práci křtinského zastupitelstva. Pro následující školní rok nebylo možné uspokojit žádosti všech rodičů habrovských dětí, kteří požádali o jejich umístění do mateřské školy. Kladně byly vyřízeny všechny žádosti rodičů dětí, které jsou předškolního věku. Přednostně byly poté umisťovány mladší děti s trvalým bydlištěm v obci Křtiny, a následně z Habrůvky. Tento problém, způsobený populačním boomem, nás čeká ještě v následujících dvou až třech letech, kdy byla v Habrůvce i Křtinách poměrně vysoká porodnost ročníků 2008 2010. Porodnost v dalších letech byla v Habrůvce již poloviční až třetinová. Křtiny se chystaly otevřít ještě jednu třídu v budově bývalé dolní školy. Křtinské zastupitelstvo však tento záměr zamítlo, neboť pro jejich

apod.), pak budeme prosazovat aby užívání objektu pro sportovní aktivity habrovských občanů a spolků koordinované obcí Habrůvka bylo zdarma. Bude tedy záležet na obci Habrůvka, zda se s naším názorem ztotožní a jak blíže upraví podmínky využívání tohoto objektu. S čistým svědomím však mohu veřejně prohlásit a jasně zde všem napsat, že my na sportovním využití tělocvičny vydělávat nemáme zapotřebí, nehodláme to dělat, a ani to dělat nebudeme !

Jiří Fišer, předseda Habrůvka tradiční vesnicí o.s.

vlastní potřeby bude kapacitně vyhovovat i v následujících letech stávající stav. Je to logické rozhodnutí a jsem přesvědčen o tom, že v jejich pozici bychom jednali stejně. Křtiny však nabídly možnost pronájmu této budovy a provozování detašovaného pracoviště obci Březina, která má velké problémy s počtem míst v mateřské škole. Březinské zastupitelstvo tento záměr odsouhlasilo. Habrůvka vyjednala s Březinou dohodu o spolupráci, kdy Habrůvka přispěje na stavební úpravy křtinské školky a v takto nově vzniklé třídě mateřské školy bude Březina Habrůvce rezervovat tří místa pro malé předškoláky. Březina provedla výběrové řízení na dodavatele přestavby, v horizontu třech měsíců došlo k rekonstrukci a v říjnu proběhla kolaudace. Gabriela Fišerová a Martin Šimek

Střípky ze školy a školky II.

Školská rada se sešla znovu dne 5.11.2012, aby projednala výroční zprávu školy za uplynulý školní rok 2011/2012, hospodaření školy v roce 2012 a formou diskuse prošla podněty k plánu pro příští školní rok 2012/2013. Dovoluji si Vás seznámit se zásadní změnou, týkající se přijímacích kriterií pro přijetí dětí do MŠ Křtiny. Pro školní rok 2012/2013 budou definovány nové zásady pro přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání tak, aby byly v souladu s doporučením Veřejného ochránce práv JUDr.Varvařov-


ského, uveřejněná pod spis. zn. 166/2010/DIS/JŠK. Hlavní a zásadní změnu vidím v podmínečném přijetí dítěte ředitelem školy. Žádám tímto rodiče, kterých se týká přijetí dítěte do MŠ v příštím školním roce, aby si nová kritéria včas prostudovali a seznámili se s jejich obsahem. K nahlédnutí budou na webových stránkách ZŠ a MŠ Křtiny nebo přímo v mateřské škole. Výše uvedená změna je pouze jednou z mnoha úprav. Dále bych chtěla zmínit, že pro letošní školní rok bylo ve spolupráci s obcí

Křtiny, Habrůvka a Březina, otevřeno nové oddělení MŠ Březina v prostorách mateřského centra Smrček ve Křtinách. Zde bylo nabídnuto rodičům umístění všech nepřijatých dětí do MŠ Křtiny. Aktuálně již navštěvují Březinskou školku ve Křtinách tři habrovští občánci. Současně byly pro Smrček uvolněny nové prostory ve stávající budově.

Gabriela Fišerová členka školské rady

Nový kroužek anglického jazyka pro děti v ZŠ Křtiny V loňském školním roce 2011/2012 byl v ZŠ Křtiny kroužek anglického jazyka veden paní učitelkou Mgr.Ivanou Klimešovou a navštěvovalo jej 10 žáků. Jednalo se o žáky 3.,4. a 5. třídy. Kroužek měl spíše doučovací charakter a nebyl hrazený ze strany rodičů. Pro školní rok 2012/2013, údajně s ohledem na pracovní úvazky místních pedagožek anglického jazyka, nebyl kroužek otevřen a to i přes poměrně vysokou účast dětí v loňském roce.

Po několika jednáních s ředitelem ZŠ o otevření či neotevření AJ kroužku i pro mladší žáky 1.stupně, které ještě nemají anglický jazyk zahrnut do výuky, jsme dospěli k závěru, že ZŠ kroužek opět otevře, avšak s ohledem na výše zmiňované pracovní úvazky učitelek se ale nepodařil otevřít jako bezplatný. Proto byla ředitelem ZŠ oslovena jazyková škola z Brna a soukromá lektorka z Březiny. Se zástupci obou oslovených potencionálních vyučujících a s rodiči proběhly dvě informativní schůzky a jedna ukázková hodina výuky. Během ukázkové hodiny měli rodiče možnost nahlédnout do dnešních nových trendů výuky cizího jazyka pro děti. Na základě volby rodičů byla k vedení kroužku nakonec zvolena jazyková škola. Cena kroužku byla stanovena na 1190,- Kč za pololetí, což je v přepočtu na hodiny cca 65,-Kč na hodinu a dítě. Kroužek pro mladší děti (žáky 1. a 2.tř.) je veden s maximálním ohledem na volný pohyb dětí ve třídě a učení se pomocí zapojení všech smyslů. V praxi to znamená, že každé nové slovo děti nejdříve vidí na obrázku, slyší jej a názorně si jej předvádějí. V tomto věku se děti teprve učí číst a psát a proto je tento způsob výuky jimi přijímán naprosto přirozeně. Výuka dětí starších tzn, 3.,4. a 5.třídy je zaměřena na konverzaci a gramatiku, vše je opět nenásilně propojeno for-

mou her. Věnují se samozřejmě i čtení a psaní, což patří ve výuce cizího jazyka k prioritám. Zbývá už jen dodat že kroužek pro mladší i starší děti odstartoval 7.11.2012. Pevně věřím, že se kroužek na ZŠ uchytí a stane se jedním ze stále nabízených pro volnočasovou aktivitu našich dětí.

Pro doplnění uvádím přehled kroužků v ZŠ Křtiny pro 1.stupeň a školní rok 2012/2013 : Kroužky nehrazené: Kroužky hrazené: - kroužek předškoláků - hudební obor - zájmová informatika (ZUŠ Adamov, ZUŠ Jedovnice) - floorball - taneční obor - výuka náboženství (ZUŠ Adamov) - AJ pro mladší žáky (1.a 2.tř.) - AJ pro starší žáky (3.,4. a 5.tř.) Zároveň bych chtěla rodiče žáků ZŠ a MŠ Křtiny, touto cestou požádat o případné návrhy různých zájmových kroužků, o které by měli zájem. V případě dostatečného počtu zájemců o stejný kroužek, mohu řediteli ZŠ předložit návrh a žádost o jeho zřízení. V ZŠ Křtiny máme krásnou a prostornou školu, která se dá maximálně využít pro volnočasové aktivity místních dětí. Případné návrhy můžete posílat na moji e-mailovou adresu: [email protected] nebo odevzdat paní místostarostce pí. Opletalové na obecním úřadě. Gabriela Fišerová členka školské rady

15


Jeskyně Výpustek

Jeskyně Výpustek se nachází v levé strání Křtinské údolí a od r. 1977 je součástí přírodní rezervace „U Výpustku“. I když by se mohlo na první pohled zdát, že toho nemá mnoho společného s naší obcí opak je pravdou. Byli to právě habrovští občané, kteří se v minulosti nemalou měrou opakovaně zasloužili o významné objevy a podíleli se na prolongační činnost uskutečněné v této jedinečné krasové jeskyni. Mým potěšením je pak v této nevšední činnosti pokračovat se svým otcem i v současnosti.

však již přesně nedovede vzpomenout, kde to bylo. Do dějin jeskyně Výpustek se dále promítá osoba p. Františka Poláka z Habrůvky (č. p. 73), který ve Výpustku pracoval od r. 1920 jako dělník při těžbě fosfátových hlín. V roce 1923 objevil se spoludělníky doposud neznámé volné prostory, které jsou později nazývané „Salmovým Výpustek“. Jedná se o část se zachovalou krápníkovou výzdobou. Tento název použil poprvé R. Burkhardt, který předpokládal, že se jedná o prostory navštívené právě starohrabětem F. H. Salmem. Pan Polák navštívil tuto část jeskyně opakovaně v r. 1925 o čemž svědčí jeho podpisy na syntrem politém balvanu, které se zachovali v takřka původní podobě do dnešního dne. Velkou neznámou je i pro současné zájemce o podzemí pak zpráva z roku 1939. Bratři Josef a František Urbánkovi z Habrůvky (č. p. 119) v uvedeném roce objevují ve Výpustku labyrintické pokračování o rozloze 530 m, kde se na několika místech vyskytují podzemní toky i zdánlivě klidné hladiny jezerní, o nezjištěné souvislosti. J. Urbánek pořídil též předběžnou skizzu nových objevů. Prezentovaných míst však dosáhli prozatím pouze samotní objevitelé, a to vedlo a do jisté míry stále vede k jistým pochybnostem u řady badatelů o věrohodnosti existence zmíněných částí jeskyně Výpustek. V důsledku trhacích prací, spojených s využitím jeskyně jako německé podzemní továrny v průběhu druhé světové války, dochází k zavalení vstupních partií do „Salmova Výpustku“ na mnoho let. V poválečném období přichází na řadu výzkumy provedené habrovskými jeskyňáři. Dne 8. 10. 1950 se podařilo skupině ve složení E. Jašek (č. p. 91), A.

Podpis Fr. Poláka – „Salmův Výpustek“ (Foto Z. Cihlář) Zřícené bloky – Janin dóm (Foto J. Flek)

První písemně doloženou osobou vztahující se k Výpustku a Habrůvce současně byl zřejmě p. František Blatný, horník z Habrůvky, který spolupracoval s Dr. J. Wanklem (r. 1870). Vyprávěl mu o svém otci, který tuto jeskyni velmi často navštěvoval jako doprovod starohraběte F. H. Salma. Po celé hodiny pronikali do neznámých prostor, jejichž část pak dal Salm zaházet balvany a hlínou, aby tak ochránil neopatrné návštěvníky před nebezpečím. Fr. Blatný dále sdělil, že toto místo mu jeho otec sice před lety ukázal, že si 16


Hloušek (č. p. 39) znovuobjevit prostory „Salmova Výpustku“. Skupina musela houževnatou prací v nebezpečné suti zabezpečovat přístupovou chodbu, kdy vedeni průvanem a po stopách starého shnilého a rozdrceného pažení je po zdolání 28 m čekala volná prostora.

Krápníková výzdoba „Salmova Výpustku“ (Foto Z. Cihlář)

Od r. 1960 byla jeskyně Výpustek využívána armádou, což zastavilo veškerý speleologický výzkum této lokality. Dochází k zavalení přístupové chodby. Zásadní obrat v průzkumných a výzkumných pracích nastal až po listopadu 1989. Dochází k uvolnění poměrů a začátkem r. 1990 obdržela ČSS ZO 6-05 Křtinské údolí povolení k průzkumu. Práce vyvrcholily 15. 11. 1992 překonáním balvanitého závalu a znovuobjevením prostor „Salmova Výpustku“. I při této otvírce byl přítomen p. A. Hloušek z Habrůvky. V průběhu r. 1995 dochází k samovolnému poškození výdřevy, v důsledku podmínek panujících v jeskynních, a k opětovnému úplnému zavalení chodby. Nastává období stagnace.

Nejnovějším úspěchem je pak objevení neznámého pokračování ze dne 7. 1. 2012 (Cihlář Z., Cihlář J. a kol.) kdy se po několikaměsíční namáhavé a vyčerpávající práci podařilo proniknout do doposud neznámých a volných prostor jeskyně Výpustek. Volné pokračování bylo dosaženo po překonání sedimenty vyplněné chodby nacházející se v tzv. „Salmově Výpustku“. Objevený dóm je 20 m dlouhý, 12 m široký a stejně vysoký. Na přání objevitelů byl pojmenován „Janin dóm“. Krápníková výzdoba společně se sintrovými náteky zdobí jv. část dómu. Dno je tvořeno ohromnými ze stropu zřícenými kamennými bloky, mezi nimiž lze volně dosáhnout nejzazších částí dómu. Celková prozatímní délka nově objevených prostor činí přibližně 40 m. Můžeme říci, že se podařilo nalézt snad největší přírodní prostoru v jeskyni Výpustek. Dle provedeného průzkumu nebylo nalezeno další volné pokračování. Uvedený objev potvrdil existenci dalších volných prostor a tak doufejme, že se v budoucnu podaří další dílčí úspěchy, ať už třeba v podobě několika málo nových metrů, či v podobě objevu legendárního Urbánkova Výpustku. Janin dóm představuje úspěch a nepředstavitelné odhodlání celé skupiny, která obětovala touze poznání dlouhé roky práce. Za ČSS ZO 6-05 Křtinské údolí Zdeněk Cihlář

Literatura:Boček A., Urbánek J. (1947): Historie a nový průzkum jeskyně Výpustku v Moravském krasu. – Vlastivědný věstník moravský 2, č. 3, s. 101 – 109.

Burkhardt R., Zedníček O. (1951 – 1955): Údolí Křtinského potoka v Moravském krasu a jeho jeskyně. Topografie. – Československý kras 1951 – Přísně utajovaný objekt byl armádou zcela opuštěn 1955, Příloha 4 (1951), Příloha 5 (1952), Příloha 6 31. prosinci 2001. Znovu začíná velice intenzivní (1953), Příloha 7 (1954), s. 1 – 116. speleologický průzkum jeskyně. S velkým nasazením se pracuje především na opětovném překonání závalu Wankel J., (1988): Obrazy z Moravského Švýcarska a a dosažení „Salmova Výpustku“. Dne 7. 10. 2007 se jeho minulosti, Brno podařilo po více než tříleté vytrvalé a náročné práci v závalu chodby historicky čtvrté znovuobjevení zmiňovaných prostor (Cihlář Z., Cihlář J., Habrůvka č. p. 60 a kol.). Také na těchto pracích se v počátcích podílel pan A. Hloušek.

17


Bronzový býček aneb kult slunečního býka Kanibalismus, lidské oběti, rituální vraždy, nashromážděné poklady z celého tehdy známého světa, není to scénář filmu nýbrž realita, která se v historii děla v blízkosti našich domovů. 10 cm délky, 12 cm výšky a asi tak 250 g bronzu, i tak se dá popsat jeden z nejvýznamnějších nálezů v Moravském krasu, který proslavil Býčí skálu po celé Evropě. Samozřejmě jde o sochu bronzového býčka starého přibližně 2500 let nalezeného v Býčí skále, opředené dodnes spoustou nevyjasněných tajemství. Psal se rok 1869, když MUDr. Jindřich Wankl, lékař v hutích rodu Salmů, zahájil svoje bádání v Býčí skále konkrétně v místě severní stěny. Výzkumem bylo pod nánosem zeminy, hlíny a popela objeveno množství vzácných artefaktů a relikvijí. Úplnou náhodou našli dva mladící, studenti medicíny Gustav a Arnošt Ferklovi v rozkrytém dně jeskyně, mezi vrstvou dřevěného uhlí rozbitou keramickou nádobu. Nádoba byla naplněna spečeným a spáleným prosem, které obalovalo těžký kovový předmět připevněný na kovové destičce. Spečenina byla mladíky odnesena z místa nálezu do jejich tehdejšího bydliště v Olomučanech. Tehdy bydleli u Dr. Arnolda Schütze, majitele majolikové továrny. Ten se až po čase zmínil o nálezu doktoru Wanklovi, od kterých později sošku získal do svých sbírek. Je to až neuvěřitelné, jak málo stačilo a o sošce by se veřejnost vůbec nedozvěděla. Soška býčka je dnes společně s ostatními nálezy vystavena v Přírodovědeckém muzeu ve Vídni. Místo očí prochází napříč hlavou oválný otvor, který byl zřejmě původně vyplněn sklem (zřejmě mělo dojít k efektu živých očí). Na čele a obou lopatkách byly trojúhelníkové železné vložky, rovněž hřbetní linii tvoří 2 mm široký železný pruh, na který zřejmě navazoval ocas (kombinace bronzu a železa navozuje představu energetické funkce). Soška byla vylita na hliněné jádro, jež je viditelné na spodní části břicha. Dle posudku 18

odborníků jde o zpodobnění již zdomácnělého býka. Z posudku dále vyplývá, že soška má zřejmě díky svým specifickým rysům (železné vložky, sklovina v očích, ostré rysy) egyptský původ. Pravděpodobně má soška představovat symbol slunce, kult posvátného býka Hapiho (řecky a latinsky Apise). Podobné nálezy byly učiněny v Mezopotánii a Anatolii. Kult býka byl založen v Mennoferu, pravděpodobně prvním králem dynastie a zakladatelem města. Apis byl vždy jeden a byl vyhledáván v dobytčích stádech po celém Egyptě, protože musel mít černou srst, bílý trojúhelník na čele a skvrny v podobě Slunce a Měsíce. Tento býk pak žil ve své svaté stáji a po smrti byl mumifikován a pohřben na zvláštním pohřebišti. Apis měl jen dvě povinnosti: na jaře se s kněžími projít po polích, aby zajistil plodnost, a při veřejném předvádění se z jeho projevů věštilo. Jiný kult související s býkem se rozšířil z oblasti Indie a Iránu do Mezopotánie a Malé Asie. Šlo o kult uctívající boha Mithry, který jako bůh Slunce všechno viděl a slyšel. K uctívání docházelo porážením býka na prkenném roštu, pod kterým ve vykopané jámě seděl věřící a nechal se skrápět krví ze zvířete. Kresby znázorňující rituál jsou vyobrazeny na skalních stěnách ve francouzských Alpách v masivu Monte Bego. Z knihy největší České záhady ……………..několik desítek krutě zmasakrovaných dívek, uťaté ruce s prsteny na kamenném oltáři, pobití koně kolem obřadního slunečního vozu. Je skutečně pozoruhodné, že postranice vozu z Býčí skály byly ozdobeny symboly ve tvaru spirál a svatistik - hákových křížů. Zdá se, že svatistika byla typickým znamením uctívačů býka z doby železné. Výbuch zmíněných krvavých orgií spadá do období vyznačujícího se vysokou kulturou a prosperitou. Spousty šperků a umělecky zdobených nádob, nástrojů a zbraní dosvědčují přepych vládnoucí vrstvy. A přesto se nad touto úspěšnou společností vznášel Damo-

klův meč: přelidnění, nedostatek potravin a ekologická krize, zaviněná z části člověkem (kácením lesů, pastvou příliš velkých stád, vyčerpáním úrodné půdy v říčních nížinách) a z části změnou klimatu: nastalo velmi teplé období a oblasti s vápencovým podkladem se změnily ve vyprahlou step. Moravský a Český kras tehdy mohl připomínat krajinu, jak ji známe například z jižního Řecka nebo Dalmácie. Nastával nedostatek vody, většina potoků a říček zůstala přes zimu vyschlá, prameny se ztrácely v podzemí. Uctívaný sluneční býk se začal jevit jako nepřítel. Nemilosrdně spaloval svět. Ona vize návratu do lůna matky země, sestup k podzemním řekám a pramenům, očištění, znovuzrození, začala být velmi aktuální. Mystický kovář v temné jeskyni (kovárna v Býčí skále je nejstarší kovárnou nalezenou ve střední Evropě) rozseká tvé tělo, uvaří ho v magickém kotli a znovuzrozeného tě předá královně jiného světa, aby tě napojila ze svých osvěžujících pramenů a vyvezla tě z hlubin na bílé měsíční klisně. V této době se rodí tradice rituálních zápasů s býky v kruhových arénách. Sluneční býk podle tehdejších představ sestupoval večer do propasti na západě a do rána musel projít spletitými chodbami podsvětí, aby ze skalní brány na východě opět vstoupil na nebe. Právě z této doby pocházejí báje o hrdinovi Theseovi, který pronikl do nebezpečného labyrintu, aby tam dostihl a zabil bájného Minotaura, býčího boha požírajícího lidské oběti. Slunce prostě zradilo své uctívače, a místo života jim začalo přinášet smrt. Brutální vyvraždění kněžek býčího kultu ve svatyni Býčí skály dostává v těchto souvislostech docela jiný význam. Nový smysl má i hrdina Tur (Býk), pohřbený ve velké mohyle na Turském poli u Libičic nad Vltavou. Je uctíván králem, který musel být zabit, aby ostatní mohli žít a pole znovu rodilo. Také podstatou kultu boha Mithry,

Zpravodaj obce Habrůvka velice oblíbeného na přelomu letopočtu, byl mýtus o tom, jak Mithra v podsvětí zabil býka, jehož krev prosákla zemí a dala růst novému obilí. Poté bůh zapálil pochodeň nového, očištěného dne. Mithraeum, chrám zasvěcený Mithrovi, byl pochmurný, uzavřený prostor bez denního světla, často jeskyně nebo její umělá napodobenina. Býk byl vyryt na oltářním kameni, na stropě bylo spodobněno Slunce, Měsíc a planety. Věřící se tu shromažďovali, aby se zúčastnili hostiny masa a krve z obětovaného dobytčete, a pak aby rozžehli první světlo ve tmě - symbolickou pochodeň nového, příznivějšího a blahodárněj-

šího slunce. Ostatně i křesťané dodnes v chrámu symbolicky pojídají tělo a krev boha a zapalují svíčky. První křesťané budovali pod Římem katakomby, umělé jeskyně, v nichž ukládali mrtvé, ale také konali své tajné obřady. Světlonoše (Lucifera), boha s atributy starého slunečního býka, zahnal Kristus do věčné tmy podsvětí a převzal jeho pochodeň. Je však užitečné připomenout, že stáj, v níž se malý Ježíš narodil, byla v jeskyni a vůl sklánějící se nad jesličkami je vykleštěnou zkrocenou variantou býka. Z druhé strany se nad Jezulátkem sklání oslík, jízdní zvíře Panny, taktéž sexu zbavená vari-

Čestní občané Habrůvky

Kartous František, Touchyn František, Šebela František, Bohuslav Jagoš. Tato čtyři jména mají společného jmenovatele – jedná se o občany Habrůvky, kterým bylo uděleno čestné občanství. Nebýt pana Januse (obecního kronikáře), jména těchto osob a jejich činy odměněné alespoň udělením titulu by upadla pomalu v zapomnění. V krátkosti bych si dovolil zde publikovat pár vět o každém z nich, které pro nás připravil právě náš kronikář pan Janus. V roce 1948 obecní zastupitelstvo na svém zasedání udělilo Bohuslavu Jagošovi „čestné občanství“ za jeho obětavou a obci prospěšnou činnost v období Protektorátu v letech 1939 – 1948. Byl učitelem a později ředitelem národní školy. Ve správní oblasti také vykonával funkci tajemníka starosty a v roce 1948 se stal předsedou MNV. Byl také členem Sokola a angažoval se v kulturní oblasti. Jmenování „čestné občanství“ je uvedeno v publikaci „ Habrůvka - historie“, která byla vydána u příležitosti 70. Výročí Sboru dobrovolných hasičů. V části „ Hrst vzpomínek na dobu okupace“ str.41-43, kterou zpracoval B. Jagoš je uvedeno: „Bylo a je pro mne velkou ctí, že mne obec vyznamela „ čestným občanstvím“. Vážím si toho tak, jako si vážím těch, s nimiž jsem prožil dobu okupace a hrst těchto vzpomínek končím s přáním, aby všichni občané byli jako to dřevo habrové.“ Obecní zastupitelstvo odsouhlasilo na svém zasedání dne 28. 7. 2005 u příležitosti 104. Výročí vzniku Sboru

(Čerpáno z knihy Záhada Býčí skály a Největší České záhady, článek sestavil Martin Šimek)

dobrovolných hasičů v Habrůvce a předání hasičské zbrojnice po její rekonstrukci, jmenovat „čestným občanem“ Kartouse Františka, který se jako starosta obce nejvíce zasloužil, aby v obci vznikl sbor dobrovolných hasičů a byl zvolen jeho prvním starostou. Titul mu byl udělen „in memoriam“. František Touchyn, který byl majitelem hostince „U tří jelenů“ v osadě Josefov. Byl cvičitelem sboru, nejvíce se zasloužil o výcvik mužstva a vyspělost celého sboru dobrovolných hasičů. Jeho aktivita neměla hranic. Když zemřel v roce 1926, tak jeho pohřbu se zúčastnilo 150 hasičů a mnoho občanů z okolí, kteří se chtěli rozloučit s člověkem, který svůj život zasvětil práci pro bližní. Titul mu byl udělen „in memoriam“ František Šebela, který byl nejstarším občanem obce a členem sboru byl od roku 1933. V průběhu jeho působení ve sboru byl také jeho starostou. Byla mu udělena řada ocenění jako „čestná uznání“, medaile za 40let činnosti ve sboru a v roce 1981 k jeho 70 letému životnímu jubileu. Titul mu byl jako jedinému žijícímu z oceněných udělen přímo na slavnostním shromáždění dne 6.srpna 2005. Jsem rád, že jsem touto cestou mohl nejen starší generaci, ale i té mladší osvěžit paměť a připomenout velikost těchto skvělých mužů a „čestných občanů“ naši obce.

Pokládání věnce k pomníku padlých Dne 8. května ve 14:00 se slavnostně pokládal věnec k pomníku padlých na naší návsi. Po skončení pietního aktu se účastníci přesídlili do budovy obecního úřadu k

anta podzemní měsíční klisny. A ke vzkříšení ukřižovaného Ježíše dojde samozřejmě také ve skalní hrobce, v jeskyni. Kruh se uzavírá… Nyní už asi mnozí z vás pochopili, jak je složité, rozluštit to, co a proč se v Jeskyni vlastně před 2500 lety událo. Jisté je, že Býčí skála představuje nejen významný krasový jev, ale pravděpodobně měla i velice důležitý kultovní význam. Je jen škoda, že naši předkové umožnili prodej bronzového býčka, a nezůstal tak v některém muzeu v Čechách.

posezení u hudby a dobrého vína. Děkuji paní Jiřině Hlouškové a všem ostatním, kteří pomáhali tuto akci zorganizovat.

Obec Habrůvka

Projev: Vítám Vás na tomto pietním místě, které je tu hrdě umístěno v samém centru obce, aby nám připomínalo občany, kteří tu ve válečných obdo19

Zpravodaj obce Habrůvka bích položili své životy. Obětovali to nejcennější co máme, svůj život, aby urychlili osvobození našich zemí od zvůle okupantů. Mnohým z nich nestačilo třímat ruky v pěst a nadávat ve skrytu domovů, ale vypravili se bránit naši vlast do zahraničí a v odbojových skupinách proti tyranii a nacistickým represím. Jejich boj za pravdu byl dovršen v tyto májové dny před šedesátisedmi lety, kdy povstaly statisíce vlastenců a ukázaly v plné síle svůj názor. V dnešní době nám to již připadá jako omšelá historie a černobílé dokumenty z fotek, televizních videí a učebnic dějepisu. Já ani mí rodiče válečnou vřavu již nezažili. Žijeme v době blahobytu a relativní spokojenosti. Bohužel těchto hodnot si nevážíme a neuvědomujeme si hrůzy války, které vidíme pouze v asymetrických střetech ve vzdálených končinách na televizních obrazovkách. Někdo říká, že náš blahobyt a mír je postaven na válkách a chudobě jiných zemí. Možná.....

Hospody v naší obci

Ale přesto doufejme, že v naší zemi, v naší Evropě, ale i v celém světě boje navždy utichnou. Nechtějme, aby se vyplnila slova Alberta Einsteina, který řekl, že neví, čím se bude válčit ve třetí světové válce, ale ví, jakými zbraněmi se bude válčit ve válce čtvrté. A jak je to dál? ….......

Z letopisů mého dědy a z kroniky jsem poskládal útržky o hospodách v naší obci. Přeji pěkné počtení:

Restaurace u Matějků restaurace u Matějků rok 1914-1939 Kdysi býval v Habrůvce půlláník, sedlák Kotulan, (lán plošná míra různé velikosti, „zemský lán“ činil cca 18,16 ha. ,podle velikosti pozemků byli: celoláníci, půlláníci, čtvrtláníci teď na stavení bydlí cestař Ševčík, u „Pohrabáčů“ se tam říká. Cestař koupil chalupu v r. 1904 i s kusem zahrady a pole. Veliká Kotulanova zahrada se rozděluje, část zahrady a dobré záhumenkové pole přechází na Kartousovy, část zahrady i s výměnkářským domkem je nyní Urbánkových či Rodulfových, na části zahrady postavil si řezník a hostinský Matějka novou hospodu ( před válkou v roce 1914). V r. 1928 odešel z Habrůvky hospodský a řezník Matějka. Prohlašuje, že půjde do Brna, tam bude dělat hospodského na lepším, ale říká se také, že je prodlužen, dost ztratil prý v lomě za Novými domky, měl snad i jiné potíže v příbuzenstvu. A hospodu koupil Žanda Bábek, syn zedníka Bábka. Prodali horeckou chalupu sekáči Drahovzalovi zvanému 20

Klacky a kameny. Prosím udržme minutu ticha za naše padlé jak z druhé, tak z první, tak ze všech válek. Jiří Brus

„Kobák“, prodali i nákladní auto a převzali hospodu. Většina zábav, při nichž hrá kapela Králova, se koná v „Obecní hospodě“, sál je tam prostornější než u Matějků, kde dominují kapely „Sakra“ nebo soubor březinský. Chodí po dědině otec nového hospodského, zedník Bábek, stále opravující habrovské chalupy i jejich ohniště, a sděluje tajuplně při nadezdívce komínu, či omítce štítu svým vysokým, pevným hlasem: „Tož to ho vidíte, jakó hospodo hodělá v Habrůvce náš Žanda… a sál, tož povídám, daleko, šeroko takové nemajó, jaké me postavíme… Fasádník Bábek už nekonkuruje Sotolářovi ze Stežek, staví sál. Většinou sám, s nějakým nahodilým přidavačem, mladý Žanda se točí v hospodském šenku, oprašuje židle, na které za dne málokdo sedne, ale musí být ve střehu, připraven, host i jen nahodilý se musí řádně obsloužit. A tak starý Bábek odbourává dvorní stěnu sálu, staví zdi jeho prodloužení. Zdá se, že peněz na stavu se jim nedostává, zdi staví slabší než určil mistr jedovnický Ratislav, na základech se také šetřilo. Krov nad sálem bude složitý, takovou vazbu neudělá horecký kolečkář Beránek, co dělá krovy nad kůlnami v celé dědině. Krov musí dělat tesaři dle návrhu mistra, stálo to hodně peněz. Ale sál se dělá velký a představa obchodů a výdělků stejně velkých žene Bábka, aby přemlouval příbuzné k

Zpravodaj obce Habrůvka výpomoci. Vždyť po otevření sálu se korporace dědinské přímo pohrnou a rády budou osnovat podniky výnosné pro ně i pro hospodského. A za této vidiny sál s obtížemi, ale přece Bábci dostavěli. A pod bohatě opentleným, lomeným stropem zahřměla královská kapela. Snad budoucnost splatí dřinu starého fasádníka… (pozn: kdyby tak věděl, jak nedávno budova skončila prodejem...) Dřina starého fasádníka Bábka se příliš neuplatnila, svízelná doba nezaměstnanosti zpříčila velké jejich naděje, dluhy za investice se rozrostly a bábci jsou nuceni hospodu prodat. Pro syna své manželky Jaroslava Kartouse, kterou si vzal jako vdovu po padlém ve válce muži, ji vykupuje strážmistr Hrbata. Po Bábcích zůstává hospodě jen vesnický název „Hospoda u tří Janů“ po starém Bábkovi, jeho synu i vnuku, všichni se jmenovali Jan. Ani nové obsazení hospody není zvlášť šťastné. Mladý hospodský Kartous nemáještě potřebné uvážlivosti, podléhá mladistvé nezkušenosti přesto, že se oženil a bylo mu pomoženo tím nemálo, jak v platbách, tak i v hospodské práci. Brzy přerostly jeho sny břehy přirozenosti, už měl i auto, i možnosti překonat normálnosti venkovského žití. A když jednou cestou z nějaké kratochvíle snad trochu i v opojení zranil jednu křtinskou ženu a přidružily se i další nepříznivé události, s jejichž řešením měl co dělat istrážmistr Hrbata, Kartous hospodu pronajímá řezníku Pepíku Hlouškovi, zvanému „Baronů“. Už dlouhá léta má pronajatý v hospodě řeznický krámek a dvorní jatka, v r. 1938 přebírá i hospodu. Všechny práce dělá se svou manželkou a mimo ní obstarává a lví část domácích zabíjaček, jichž je po celou zimu v obci dost a dost.

i tam. Před přestavbou byla Obecní hospoda taková sešlá už budova a nalévalo se za žebřinou, v šenkovně s malými nízkými okny, do r. 1905 byl na hospodě horecký Troneček, kolečkář, velký umělec dřeva, ještě za provádění přestavby naléval i v Hasickém skladišti, ale pak se věnoval své práci na kozlíku a tvoří kolečka k trakařům. Jako host se zde nyní objeví zřídka, a když, tak s kapelou jako baskřídlovák. Stejně dlouho Jašek na obecní hospodě si nepobyl, necelé dva roky. Ve svádivém prostředí neodolává své karetní vášni, hosty obsluhuje víc jeho manželka, zatím co on ve chvílích hry sotva nachází čas k naražení sudu piva. Brzy zmizel motýlek i bílá košile, šetrná manželka neví, zda obsluhovat hosty, či držet hospodský šuplík, podnik se nevyvedl a Jašek odchází zas na práci v lese, kde výdělky

Obecní hospoda V roce 1905 byla postavena obecní hospoda, nákladem 12 000 korun. (toto se uvádí v oficiálních letopisech, pravdou je, že hospoda byla v té době 1905 pouze zásadně přestavěna a upravena, bývala tam i dříve) Obecní hospoda je nově upravená před několika léty. Je dobře vyvážená stavba se zeleně natřeným dřevěným žudrem na kamenné podezdívce, zapadá do vesnického prostředí. Nalévá tam hospodský Matějka, zvonivý jeho hlas jakoby nepatřil té pevné přitloustlé nižší postavě. Hospodu převzal po hostinském Lacinovi, který odešel na frontu. Hostinský Hrozek, dlouho tam nepobyl, zařídil si sodovkárnu ve Křtinách a hospodu předal Matějkovi, co později postavil hospodu vlastní, na nároží přes cestu, nové stavení, výstavné, těsně před válkou budovu postavil, musel míti na to. Světlá šenkovna teď bývá obsazena velmi málo, bývalo více hostů než začala válka, na hospodu se drželo, i když kořalka se podávala i v obchodech, zastavovali se chlapi u Pokorných, U Hejnů, u Kartousů i u Sehnalů, poseděli

jsou moc sporé, ale výdaje na reprezentaci také nevysoké. A na hospodu přichází nový nájemce Sedlák, kolik let pracující jako řezník u Pásků ve Křtinách. V r. 1938 se opravuje fasáda Obecní hospody, přestavuje se přístavek. V r. 1950 Zrušen obecní hostinec a prostory byly upraveny na kanceláře MNV, V r. 1955 Generální oprava budovy MNV, výměna oken, fasáda. V r.1967 oprava budovy MNV, nová veranda a fasáda 21


Hospoda u Šimků

A pokud není v Habrůvce muzika, jde mládí do josefovské hospody, u „Šimků“ se hrá a tančí každou neděli, hodně cizích hlavně brněnských trampů chodí na táboření do Josefova, na stráních tam plane hodně ohníčků vždy dlouho dosobotních nocí. Trampi v neděli zas „U Šimků“ tancují, tančí ve svém trampském odění, přijdou kluci i děvčata z Olomučan, Adamova, ba i Babic. Hostinský Šimek, zručný plechař dělá v Adamově, hospodu mu vede manželka, rád se napije a pak dělá na sále provazolezce i kouzelníka, občas i hosty vyhodí.

Hospoda u Sehnalů

Kartousovi, co bydlí vedle „Pohrabáčových“ koupili stavení od vdovy po hospodském Sehnalovi, co mimo hospodu také formanil. Jednou vezl do Adamova fůru nábytku, v době velkých lijáků to bylo, v ukvapenosti své nejel

přes Křtiny ale Úzkým Příhonem k Josefovu a utopil se v rozvodněném Křtinském potoku, když koně se splašili v přívalu vod. Po této události vdova stavení prodala, tím hospodská koncese zanikla a Kartousovi z hospodské šalandy si zřizují kupecký krám a také sedlačí.

Hospoda u příhonu (u Hejnů)

u „Hejnů“ bývala dříve taková příhonská hospoda, na „režné“ se tam zastavovali havíři, dřevaři i sedláci, hostů býval plný krám. Pokud máte nějaké staré fotografie související s naší obcí, nebo nějaký příběh na zveřejnění, prosím, kontaktujte mne. Jiří Brus

Příspěvek TJ Habrůvka Rok 2012 jsme zahájili ostatky, které se konají pod naší hlavičkou jednou za dva roky. Tento maškarní průvod proběhl 18.února. Ne příliš velká účast, asi 10 masek, nám nezkazila dobrou náladu a veselí v průvodu. Při lidových písní z místního rozhlasu jsme se bavili až do pozdních odpoledních hodin. Po ostatkách v březnovém počasí jsme uspořádali již tradiční přátelské utkání v ledním hokeji mezi mužstvy ženatých a svobodných a turnaj v šipkách. Letošní hokej po dlouhé době dopadl šťastněji pro tým ženatých, kteří vyhráli 5:1. V příštích ročnících již ale opustíme pojmenování svobodní x ženatí a tyto duely ponesou přízvisko ve smyslu mladší x starší. Je to zapříčiněno tím, že svobodných ubývá, mladí aktivní členové nejsou, a ženatých přibývá, tudíž síly a počet by nebyl vyrovnaný. Druhý ročník v šipkách

k našemu překvapení navštívilo asi 40 zájemců. Každý z hráčů chtěl získat putovní pohár, a tak není divu, že zápasy byli při nejmenším vyrovnané. V kategorii dospělých zvítězil Petr Hloušek, když ve finále porazil Tomáše Knihaře. Na 22

třetím místě skončil Igor Pernica. keramiky a pletení pomlázek, nám Kategorie dětí dopadla celkem hrad moc nenabídl. Doufáme, že jednoznačně, když vyhrál Dominik se to v příštích letech zlepší. Mayer. Druhý skončil Lukáš Franc a z třetího místa se radoval Jiří Fišer.

Dubnové počasí bylo sice chladnější než minulý rok, ale jelikož nepršelo, uspořádali jsme již tradiční jednodenní turistický výlet na Nový hrad. Opět jsme vyrazili ve velkém počtu, asi 15ti nadšenců, když se k nám ještě u Máchova pomníku, naše tradiční zastávka před Novým hradem, připojila početná skupinka maminek s dětmi, takže konečný počet byl kolem 30-ti turistů. Tamní jarmark bohužel upadá, a tak krom občerstvení, nějaké

V měsíci květnu jsme uskutečnili v pořadí již 2.výlet za poznáváním krás naší vlasti, tentokráte na místa znejznámějších – zámek Ratibořice a Babiččino údolí. Plně obsazený autobus nás za prudkého deště přivezl do kraje Boženy Němcové a Aloise Jiráska. Naštěstí během hodinové prohlídky zámku pršet přestalo a zbytek trasy údolím řeky Úpy kolem mlýna, Starého bělidla, sousoší Babičky s dětmi až k Viktorčinu splavu, nám počasí vydrželo. Někteří z nás navštívili toto místo poprvé, jiní si nostalgicky připomenuli např. školní výlety. Kouzlo


a poklid utěšeného místa zapůsobil Doufáme, že i další akce budou hojně navštěvované na všechny. Po celou dobu nás stejně doprovázel průvodce. Po společné a úspěšné. fotografii u splavu jsme se vydali TJ Habrůvka na zpáteční cestu.

Velikonoční Hrkání 2012 Na tuto krásnou tradici jsme byli upozorněni od starších občanů v Habrůvce, kteří si myslí, že je škoda tuto tradici zavrhnout úplně. Proto jsme se rozhodli, že hrkání uspořádáme. Dalo nám to hodně práce zjistit všechny informace od starších občanů, protože nikdo z nás ještě nikdy nehrkal, ale vše se nakonec podařilo. Rozdělili jsme si úkoly a s malou pomocí jsme vše zvládli. Víme, že dříve chodili jen kluci, ale protože kluků je v Habrůvce málo, zapojili jsme i holky. První hrkání se uskutečnilo na Zelený čtvrtek 5.4.2012 v 18:00. Sraz byl u Hasičské zbrojnice, bylo nás dvanáct. Ti co neměli hrkačky ani klapačky přisli s vařečkama, aby nešli na prázdno. Udělala se skupinová fotka a vyšlo se. Druhý den na Velký pátek 6.4.2012 se šlo znovu, ale tentokrát už ve 12:00. Přišlo nás devět. Tentokrát jsme u každého křížku v Habrůvce odrecitovali básničku, která se dříve i zpívala. Tento den jsme se sešli ještě jednou a to v 18:00. Ze začátku nás bylo jen osm, ale připojovali se další. Nakonec nás bylo dvanáct. I přes nepřízeň počasí jsme Habrůvku obešli. A na posledy jsme šli 7.4.2012 v 7:00 ráno. Sešli jsme se v počtu sedmi lidí. Někteří si nás i fotili a někteří nám i nějakou tu korunku dali. Myslíme si, že toto hrkání se vydařilo. Sice nás mohlo jít o mnoho více, ale doufáme, že příští rok se připojí víc lidí. A my se pokusíme sehnat více hrkačů

Habrovská mládež

V první řadě bychom chtěli poděkovat všem, co nám s klubovnou pomáhali. Největší dík patří těm, bez kterých by klubovna nebyla. Panu Starostovi Martinu Šimkovi, našemu dozoru Evě Nevímové, Jiřímu Brusovi a Lukašovi Navrátilovi a mnoha dalším :-). Za to, že jsme dostali klubovnu se staráme o zastávku, jak jste si mohli všimnout. Zevnitř je vymalována zelenou barvou a z venku oranžovou. Ale není celá dokončená. Až se trochu oteplí, samozdřejmě ji dokončíme. Bude natřena celá na oranžovo a plánujeme přetřít i rámy dveří. Chceme

a klepačů abychom měli i na půjčení dětem, kteří by neměly. Už máme pár dobrovolníků, kteří slíbili, že nám hrkače a klepače vyrobí. Velké poděkování patří starším občanům, kteří nás na tento nápad přivedli, ale i Jiřímu Brusovi za tisk plakátů, dále ještě Janě Cihlářové za půjčení hrkačů a paní učitelce Hlouškové starší za pomoc při organizaci a dále jestě Anně Gerhátové za vzpomenutí a napsání básničky, která se dříve i zpívala. A na konec velký dík těm, bez kterých by se hrkání ani nedalo uskutečnit. Děkujeme, že jste si vždy našli chvíli a došli.

Habrovská mládež Zelený čtvrtek 18:00

okolo zastávky zasadit i trochu zeleně a květů. Vzali jsme si k zastávce i pumpu, o kterou se také budeme starat. Chceme i natřít všechny pumpy v Habrůvce novou veselou barvou. Dále máme naplánované i jiné akce. Například uskutečnit nějaký výlet přístupný komukoliv, kdo by se chtěl zúčastnit např. Nový hrad nebo Zoo atd. Kdyby měl kdokoliv nápady, co by jsme mohli pro Habrůvku udělat, rádi si je vyslechneme. Můžete nám je napsat na naše stránky www. habrovskamladez.blog.cz. Děkujeme :-) Habrovská mládež

23


Fotbal v Habrůvce

Na procházce rozkvetlým Tyršovým sadem jste si určitě všimli změny, jakou prochází fotbalové hřiště. Nový povrch hrací plochy osazený bránami na malou kopanou, oplocení a sítě lemující hřiště. To je výsledek snažení party

24

fotbalových nadšenců, která si říká FC Habrůvka. Tahle parta už více jak deset let hrála malou kopanou v soutěži Obecní liga v Březině pod názvem Real Habrůvka a dosahovala v ní velmi dobrých výsledků. Jejich

snem však bylo hrát na domácím hřišti a v soutěži organizované v některém fotbalovém svazu. Cesta k uskutečnění tohoto snu byla dlouhá , ale když se najde obětavec , v našem případě Honza Knihař, který vše zorganizuje a investor, této role se ujala obec je polovina úspěchu zaručena. Pak už jen zbývá fotbalistům chodit na brigády. Obrousit a natřít staré železné sloupy obecního rozhlasu a zabetonovat kolem hřiště, svařit brány, urovnat tuny matriálu tvořící povrch hřiště, upevnit pletivo a pověsit sítě, zabudovat lavičky pro diváky…víc se toho zatím bohužel nestihlo. A současně s tím trénovat a hrát. Ptáte se, co vlastně je a kdy vznikl Fotbalový klub Habrůvka? Bylo to na jaře loňského roku, kdy nás šťastná náhoda spojila s prezidentem Brněnského a Českomoravského svazu malé kopané panem Filipem Judou, který nás přesvědčil k účinkování v jejich soutěži. Proč jsme zvolili


brněnský svaz, když malá kopaná se hraje i na okrese Blansko? Rozhodlo ekonomické hledisko, protože Brno je pro nás dostupnější než odlehlé kouty okresu. Taky fakt, že součástí okresní ho přeboru malé kopané není třída žáků a my jsme měli v plánu juniorský tým založit a hrát s ním v jenom svazu. To vše a hlavě profesionální organizaci celé soutěže nám brněnský svaz nabídnul. Do soutěže tak nastoupili muži v 3. Lize, série „B“ a žáci si zahráli Bambiny ligu juniorů. Máme za sebou první soutěžní sezonu v BSMK (Brněnský svaz malé kopané). Ten rok byl vyplněn pravidelnými tréninky a zápasy obou týmů v soutěžích. Junioři začali trénovat na návsi a postupně, jak jsme dokončovali hřiště se přesunuli tam. Muži, kteří na podzim kromě 3. ligy ještě dohrávali Obecní ligu, netrénovali. V zimě pak oba týmy dojížděli k tréninkům do školní tělocvičny ve Křtinách. Na jaře se k pravidelnému trénování a soutěžním zápasům přidaly již

Ale hrací plocha je regulérní a prošla již zatěžkávací zkouškou, kterou byl Habrovský fotbalový turnaj. Ten byl zahájen zápasem našich juniorů s nově se tvořícím týmem habrovských dívek. Turnaje se zúčastnili dva týmy složené z aktivních hráčů FC Habrůvka , doplněné juniory. Ty dostaly pracovní názvy Oranžoví a Modří, dále Veteráni Habrůvka a tým Jirky Bruse Reklamní fabrika. V turnaji, který se hrál systémem každý s každým zvítězil tým oranžových. Výsledek turnaje však není tak důležitý jako velký počet habrovských fotbalistů, kteří se na tomto klání aktivně podíleli. Čeká nás nový ročník fotbalové zmiňované brigády, kterých se soutěže. Muži ho zahájí ve zúčastňovali i naši žáci. A jak si vybojované 2. lize a žáci se budou vedli naše týmy v soutěžích? Muži snažit o lepší umístění v Bambiny obsadili v 3.Lize,série„B“ první lize juniorů. Hlavní novinkou však místo a postupují do 2. Ligy. Žáci budou soutěžní zápasy , obsadili v Bambiny lize juniorů které naše týmy odehrají již na čtvrté místo. Všechny zápasy byly domácím hřišti. odehrány z důvodu nedokončeného Přijďte se podívat povzbudit naše domácího hřiště na půdě soupeřů. borce v nastávající sezoně. A. Kučera Hřiště je dokončeno. Pravda, chybí kabiny, je potřeba dokončit střídačky, upravit okolí. Účastníci Habrovského fotbalového

25


Country večer v Habrůvce V červnu jsme v Habrůvce opět přivítali country kapelu, která si říká RANČEŘI. Již z loňského roku jsme měli velice příznivé ohlasy k jejich vystoupení, takže nic nebránilo tomu znovu uspořádat country večer a opět pod stanem. Lidí přišlo opravdu spousty, hasiči opět zajistili výborné občerstvení a kapela atmosféru. Tančilo se a pilo do pozdních hodin. Na příští rok již máme u kapely opět zajištěný červnový termín, takže se můžeme těšit na skvělou muziku, a dokonce to vypadá, že možná to bude jedna z prvních zábav ve vlastním habrovském sále! Fotogalerie z obou country večerů z Habrůvky najdete na www.ranceri.com.

za o.s. Habrůvka tradiční vesnicí Iveta Hladká

Novinky z farmy Je neděle brzy ráno, budík zase zvoní jako blázen a tahá mě z postele. Ukazuje šest hodin. „Jo, už jdu“, soukám se ze zahřátého spacáku, nazouvám si rozvázané tenisky a jdu omrknout koně. Už čtvrtou noc spíme ve stájích, jedna z našich kobylek totiž čeká hříbátko a blíží se jí termín porodu. Ptáci zpívají a vítají nový den, koníci se v klidu pasou a jsou v naprosté pohodě. Vracím se zpět do postele a natahuji budík za další hodinu. Sotva se mi zdálo, že jsem usnula, už zase ten budík ! To není možné, mám pocit, že jsem spala sotva pár minut. Ne, je opravdu sedm hodin ráno.

kobylku vyplašit, mohla by vstát a porod zastavit a to by nebylo dobře. Čekám, až je hříbě více než z poloviny venku a jdu za nimi. Trhám vak, ve kterém je hříbátko zabaleno a vykoukne na mě světlá hlavička s doširoka otevřenýma očima a neskutečně dlouhýma řasama. „No teda, ty vypadáš jako holčička“, mihne se mi hlavou maličká naděje, že to nebude zase hřebeček. Pomáhám kobylce vybalit hříbátko z vaku a prohlížím si ho. „ Je to kluk!, říkám přicházejícímu manželovi. „ Zkus se prosím tě podívat ještě jednou, třeba ses spletla!“, říká manžel. „ Ne ne, nespletla, je to opravdu hřebeček, jen nevím, jak se bude jmenovat, měla jsem nachystané jméno jen pro holku.“ June mezitím vstává a začíná hříbátko olizovat. Vytahuji přinesené ručníky a pomáhám jí hřebečka osušit. „ Je nádhernej“, šuškám kobylce do ucha.

Opět nazouvám rozvázané tenisky a jdu se podívat ven. Zpocená June leží na zemi a funí jako lokomotiva. Vracím se zpět a budím manžela: „Liborku, vstávej, June začíná rodit!“ Manžel se snaží vyskočit ze země, kde si ustlal. Ve stájích máme totiž jen jednu postel a tu mi galantně přenechal. Jdu ven a jen z dálky kontroluji začínající porod. Nechci 26

Za hodinu už koukáme na stojící hříbě přisáté u maminčina vemínka. Jdeme domu si dát trošku oraz, ty čtyři noci nám daly docela zabrat. Sotva usedáme k pozdní snídani někdo zvoní: „Prosím vás, tam na pastvině vám vypadlo z koně mrtvé hříbě“! Slyším manžela, jak do domovního telefonu odpovídá: „ To hříbě se dnes ráno narodilo a teď jen odpočívá, koně takto normálně spí.“ Pán sice odchází, ale podle zakroucení hlavou této informaci moc nevěří. Odpoledne sedám k počítači a čtu doručenou e-mailovou poštu: „ Byli jsme dnes na procházce v Habrůvce a viděli jsme u vás na pastvině ležet mrtvé hříbě…

Zpravodaj obce Habrůvka „Ach jo, zase další, kdo si myslí, že koně a hlavně hříbata spí vestoje“, brblám si pro sebe. Sedám si píši odpověď….U počítače mě napadá, že bych na toto téma přispět do Habrovského zpravodaje. Tato situace se totiž pravidelně opakuje každý rok. Lidé volají nebo u nás zvoní, že máme na pastvině mrtvého koně….

Koníci si velice rádi ve stoje jen tak lehce zdřímnou. Ve skutečnosti jsou ale vlastně pořád připraveni velice rychle reagovat na případné vyrušení, v jejich mozečku totiž pořád číhá velký strach, že je něco sežere. Když uvidíte takového koníka, většinou má povolenou jednu ze zadních nohou, tím si vlastně „uzamče“ kostru a svalstvo a tělo si pěkně odpočívá. Ale pořád to není ten tvrdý spánek, který koně životně potřebují. Stačí jim třeba jen půlhodinka denně, aby si takto naprosto „vypnuli“. Pokud by jste zrovinka stáli někde poblíž (co

že se vám s největší pravděpodobností u cizího koně nepovede), slyšeli by jste, jak koník hlasitě chrápe. Naši koně na celou Habrůvku. Vždycky ale jeden ze stáda stojí a hlídá nebo má aspoň zvednutou hlavu. Pokud se cítí jen trošku ohrožení, stačí jen slabé frknutí a celé stádo je okamžitě na nohou připraveno k hromadnému útěku. Jednou k nám přijel náš známý veterinář zabývající se reprodukcí koní a naši koně všichni leželi a spali. Veterinář už před bránou starostlivě volal: „Co se děje? Co se stalo?“ „ Neděje se nic, prostě si jen tak dáchli“ , směji se. „ Ale všichni?“ volal veterinář. „ To jsem ještě v životě neviděl….“ „ No, ony holky ví, že jsem tady, tak to hlídání dnes asi nechaly na mě“, hihňám se a doktor jen kroutí nevěřícně hlavou… Koníci prostě tento hluboký spánek potřebují, zvláště mladí koně a hříbata, kteří spí mnohem častěji a déle. Dokonce i naše tříletá Caroleenka takto usne i několikrát denně. Nelehnou si jen koně nemocní a staří, kterým pak dělá problém se postavit zpět na nohy. Také neuvidíte ležet koně přivázané u žlabu (ti nemůžou) nebo koně, kteří jsou vystresovaní a tím pádem stále připraveni prchnout. Takže až uvidíte u nás na pastvině ležícího koníka, a možná uslyšíte i hlasité chrápání, žádnou paniku, on si jen užívá svoji „půlhodinku.“ Iveta Hladká Farma Habrůvka

Babské hody v Habrůvce 18.8.2012 V srpnu se po dlouhých letech konaly v Habrůvce Babské hody. V pátek jsem za pomoci mužů postavili máj a v sobotu mohlo začít hodové veselí. Počasí nám přálo a celý den svítilo slunce. Odpoledne vyšel průvod od hlavní stárky Zuzky Sokolářové pro starostu naší obce na obecní úřad. Odtud jsme se společně vydali na hřiště, kde proběhl hlavní program. Mohli jste vidět tanečky dětí s maminkami a starších dětí. Také jste viděli lidové tance, které nás naučila Petra Říhová a samozřejmě nechyběla Česká beseda. Doufám, že jste se dobře bavili, tak jako stárky, a že se Babské hody stanou součástí habrovské kultury. Ještě jednou děkujeme všem, kteří se jakkoliv na uspořádání Babských hodů podíleli. Markéta Navrátilová

Vážení občané, Byl jsem požádán o zveřejnění proslovu z letošních babských hodů. Ten, kdo na těchto hodech byl, ví, že na začátku slavností byly problémy s audiotechnikou a byl jsem tedy nucen proslov zvládnout bez mikrofonu. Bohužel, ikdyž jsem se opravdu snažil mluvit nahlas, nestačilo to. 27

Zpravodaj obce Habrůvka ze zkušenosti dokonce vím, že ženy někdy organizují věci velice rády – hlavně nám mužům. Jak se ale právě v tuto chvíli můžeme všichni přesvědčit, organizační schopnosti naše baby mají. Jak už se tomu na hodech traduje, předám za chvíli vládu nad obcí do rukou hlavní stárce a přeji jí, aby ta jednodenní vláda měla co nejhladší průběh. Stárkám, tedy babám především z Habrůvky a Křtin přeji, aby jim vydrželo hezké počasí, aby měly spoustu spokojených diváků a hlavně, aby to v tomto horkém letním počasí fyzicky a organizačně co nejlépe zvládly. Vám přítomným přeji příjemnou zábavu a hezké odpoledne Tedy zaznělo toto: Dobrý den a hezké sobotní odpoledne. Než všem popřeji pěknou zábavu, rád bych řekl jen několik vět. Někdy v lednu jsem se poprvé dozvěděl o tom, že se v Habrůvce chystají Babské hody. Až do letoška jsem si neuměl představit, co to vlastně znamená takové hody zorganizovat. Nacvičit tance, sehnat tanečníky, objednat kapelu, zajistit občerstvení, vykopat díru pro májku, postavit ji a doufat, že vyjde počasí. Ten, kdo byl někdy pořadatelem nebo hlavním stárkem moc dobře ví, že to opravdu zabere spoustu volného času a práce. Ve chvíli, kdy jsem zjistil, že hody budou organizovat dámy, o to víc jsem znejistěl. Asi většina zde přítomných mužů ví, že ženy prostě tak nějak koukaj na svět jinýma očima a věci organizují z hlediska mužského chápání jinak. No tím nechci říct, že organizovat věci neumějí –

Výroba ochrany studny na Stání Po vybudování studny na Stání vznikl problém, jak zabezpečit možnému vzniku nehody dětí. Ty jsou zvídavé, všechno zkoumají a bylo pro ně nebezpečné, aby studna zůstala bez krytu. Proto se po schůzi rady sdružení rozhodlo, že se tento ochranný prvek zhotoví. Samozřejmě padlo několik víkendů, spoustu času a práce. Ale výsledek jistě bude stát za to. Ochrana byla zhotovena ještě před akcí „pálení čarodějnic“ a umístěna na místo určení. K definitivnímu dokončení chybí ještě její natření a zhotovení střechy. Ta je v plánu pravděpodobně ze šindele. Velké poděkování patří za toto dílo Davidu Pokojovi.

28

starosta obce, Martin Šimek


Zhotovení pojízdné prodejny pro habrovské spolky Při loňských poutích ve Křtinách opět vznikla myšlenka Davida Pokoje vyrobit i pro habrovské spolky pojízdnou prodejnu. Jistě se na mnoha akcích jimi pořádaných využije. Sešla se rada sdružení , odhlasovalo se a mohlo se začít. Samozřejmě, že taková pojízdná prodejna něco stojí. Proto se na samém začátku hledali sponzoři. Nebylo jich málo. Našli se poměrně snadno, protože taková věc bude velice prospěšná. Nadále se podíleli i ostatní habrovské spolky i jedinci, kteří přispěli. Sestavil se náčrtek (jeho autorem je David Pokoj) a začalo se tvořit. Na výrobě se podílelo samozřejmě více lidí. Těm patří velký dík. Nedávno se ještě dokončila v prodejničce elektřina, aby se mohla ještě efektivněji využívat. Dále je v plánu ještě dodělat poličky a drobné vybavení. Premiéru měla prodejna při akci „pálení čarodějnic“ a dále pak při

Dni otevřených dveří u Býčí skály. V deštivém víkendu se velice hodila. Věříme, že bude hodně využívaná a poslouží všem habrovským spolkům.

za spolky: Občanské sdružení Ježura TJ Sokol Habrůvka SDH Habrůvka Farma Habrůvka Obec Habrůvka

Poděkování sponzorům : Název: Pojízdné občerstvení spolků v Habrůvce Zapsala :

Jana Pokojová

Sponzoři : Jiří Fišer Radim a Pavlína Hlouškovi Jiří Šilhánek Jan Knihař Roman Beránek Jan Jirůšek Milan Nezval Alois Pokoj Jiří Matal Kamil a Marika Broďákovi

Co se dělo v r.2012 s Tyršovým sadem ? V sobotu dne 2.6.2012 zorganizovala Habrůvka tradiční vesnicí o.s. další brigádu v Tyršově sadu. Cílem bylo odstranění nárostu náletových dřevin, posečení a pomulčování trávy. I když účast nebyla velká, přesto se nám podařilo společně zušlechtit značnou část sadu. A to zejména díky tomu, že ty části sadu jež se začaly udržovat již v r.2011, tak na nich byla letos práce mnohem snažší.

Dne 24.11.2012 proběhla další dobrovolná brigáda za účelem dosadby ovocných stromů na části volných míst v Tyršově sadu. Cílem bylo dosadit 38 ks stromků. Účast již tradičně byla velmi slabá, proto jsme se s kamenitou půdou v sadu asi v 10 lidech opravdu nadřeli, a stejně jsme to nestihli. Druhý den – v neděli 25.11.dopoledne se nás sešlo znovu ještě 7, a pomocí techniky jsme dosadbu

V průběhu následujících měsíců se o další práce, především na prořezávce náletových dřevin v nejhůře zarostlé části sadu (směrem dolů a k obci) zasloužil OÚ Habrůvka prostřednictvím svých pracovníků. Odvedli velký kus práce a zpřístupnili tak pro budoucí udržování technikou další část sadu. Věřím že v r.2013 pokud nám bude OÚ Habrůvka i nadále nápomocen s údržbou sadu, tak se podaří celá jeho plocha poséct či pomulčovat a sad bude opět snad vypadat konečně tak jak zřejmě vypadal kdysi – v dobách své nejlepší kondice. 29

Zpravodaj obce Habrůvka dokončili, stromky zajistili k opěrným kůlům, obalili pletivem proti okusu a uklidili ze sadu pařezy vytrhané po zaschlých stromech. Na vlastní dosadbu byla poskytnuta dotace ze Správy CHKO MK. Všem těm několika věrným a vytrvalým, kteří pomáhali jak s udržován sadu v průběhu roku, tak nyní v závěru roku i dosadbou, a zasloužili se tak o zachování a rozvíjeni Tyršova sadu pro budoucí generace patří velký dík ! Jiří Fišer, za Habrůvka tradiční vesnicí o.s.

Štafeta v Bukovině aše děti se zůčastnili v sobotu 30. června posledního kola OLM před prázdninami. V pekelném, tropickém vedru naše děti změřily síly ve štafetách společně s dalšími mužstvy z našeho okresu. Celkem bylo 16 týmů, z toho z naší obce byla družstva dvě: mladší a starší tým dětí. Konkurence byla obrovská, přesto naše děti svým výkonem leckoho překvapili. Každý pátek poctivě trénují a zdokonalují své umění za odborné podpory Jirky Cihláře. Již nyní je vidět, že pokud jim jejich píle a vytrvalost zůstane, v příštích letech budou vážným soupeřem na těchto hasičských kláních. Výsledky a průběžné pořadí naleznete zde: http://oormblansko.wz.cz/rubriky/OLM/ I když je peněz na podporu mládeže v naší obci relativně dost, přesto jsou sponzorské dary nedílnou součástí rozpočtu organizací. Pokud se chcete podílet na podpoře mládeže v naší obci, oslovte vedoucí spolků v naší obci d dotazem, jak nejlépe pomoci..... Jiří Brus

30


Nová restaurace na zámku Křtiny Ve Křtinách byla pro veřejnost nově otevřena zámecká restaurace. Je součástí kongresového a vzdělávacího centra na zámku Křtiny, které provozuje Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny Mendelovy univerzity v Brně. Restaurace s kapacitou 35 hostů se nachází v jižním křídle zámku, otevřena je denně od 10.00 do 22.00 h, případně dle domluvy. Jídelní i nápojový lístek je orientován na českou a evropskou kuchyni, a to v příznivých cenových relacích. Samozřejmostí je bohatý výběr jídel, včetně zvěřinových, čepované pivo a nekuřácké prostředí.

a Moravského krasu. Prostory restaurace lze rezervovat pro společenské nebo rodinné oslavy, svatební hostiny, firemní večírky a další akce pro uzavřené společnosti. V neposlední řadě kuchyně zámecké restaurace zajišťuje kompletní stravování Domovu pro seniory ve Křtinách. Více informací na www.slpkrtiny.cz, tel. 602 730 847 a e-mailu [email protected].

Nová restaurace slouží nejen účastníkům odborných a společenských akcí na křtinském zámku, ale i široké veřejnosti – občanům, turistům, návštěvníkům Křtin

Mgr. Jan Vlasatý vedoucí střediska zámek Křtiny ŠLP ML Křtiny MENDELU

PROJÍŽĎKY NA KONÍCH PRO MALÉ I VELKÉ Přijďte se projet nádhernou krajinou Moravského Krasu

Výuka jízdy na koni Vyjížďky na koních Vození dětí Najdete nás na okraji obce Vilémovice směr Macocha (odbočka naproti zrcadlu a stále rovně až k nám) Ve všední dny odpoledne a v sobotu celý den vždy po telefonické domluvě

Kontakt 724 513 063

31


Poděkování Vážení občané, stejně jako v loňském roce bych rád poděkoval všem těm, kteří se podíleli a starali o kulturní a sportovní dění v obci. I v průběhu letošního roku proběhlo v obci nespočet akcí a to především zásluhou obecních spolků i jednotlivců. V porovnání s rokem loňským jsem rád, že akce neprobíhaly pouze sólově, ale proběhli i akce, které zorganizovalo, či se podílelo více spolků. I v letošním roce tedy děkuji jmenovitě Občanskému sdružení Ježura, Habrůvce tradiční vesnicí o.s., TJ Habrůvce, Sboru dobrovolných hasičů a Jednotce sboru dobrovolných hasičů za jejich činnost. Zároveň jim chci popřát nadšení a motivaci do dalších let a připomínám zde jen krátký výčet jejich aktivit: Vítání občánků, Pálení čarodějnic, Hledání pokladu, Mikulášská Besídka (Ježura) Malá kopaná, Otevření hřiště v Tyršově sadu, Nohejbal (TJ Habrůvka) Výlet na Nový hrad, Memoriál V. Trnečky, Rozsvěcování vánočního stromečku, Dětský den, zajištění občerstvení na 12. Ročníku setkání ve střední části Moravského krasu (JSDH +SDH Habrůvka) Údržba + dosadba Tyršova sadu, Výstavba tělocvičny (Habrůvka tradiční vesnicí o.s.) Country bál (Habrůvka tradiční vesnicí o.s. + JSDH Habrůvka) Babské hody (společná akce habrovských spolků) Speciální dík pak patří: Habrůvce tradiční vesnicí o.s., kterou v její činnosti na začátku podpořili i všichni předsedové obecních spolků, a podařilo se tak zahájit postupnou realizaci „Multifunkčního kulturního zařízení“. Zde děkuji spolkům za to, že se operativně dokázali shodnout na nositeli dotačního titulu,

a navázali tak na činnost svých rodičů a prarodičů, kteří se pokoušeli vlastními silami ve svém volném čase obdobný záměr dovést do zdárného konce. Jsem přesvědčen o tom, že tento nově vznikající objekt umožní realizovat společenské a kulturní akce i v těch méně příznivých měsících a v době špatného počasí; další neméně důležitou událostí letošního roku se v Habrůvce stalo otevření hřiště na malou kopanou v Tyršově sadu. I za touto akcí, jež navazuje na tradici fotbalu v Habrůvce, stálo mnoho úsilí a volného času členů TJ Habrůvka; letos poprvé jsem si uvědomil i to, že mnoho úsilí a volného času stojí udržovat v dobré kondici hasičskou techniku a drobné vybavení. Na rozdíl od spolků, které aktivity mohou plánovat dle vlastního uvážení, naši hasiči se musí podřizovat aktuálním potřebám a situacím bez ohledu na počasí a roční období. I letos děkuji obecním zaměstnancům a osobám vykonávající veřejně-prospěšné práce za vstřícný a zodpovědný přístup při plnění jejich pracovních povinností. Děkuji rovněž redakčnímu týmu, který sestavil tento Zpravodaj, a zároveň všem jeho dopisovatelům. Všem domácnostem přeji příjemné prožití Vánočních svátků, dětem hodně dárků a hospodyňkám pevné nervy při přípravě štědrovečerního tabla. Veselé Vánoce a hodně štěstí v Novém roce přeje za obec Habrůvka, Martin Šimek - starosta obce

ZPRAVODAJ OBCE HABRŮVKA, ročník 2. / 2012 Vydává: Obec Habrůvka, Habrůvka 63, 679 05 Křtiny IČ: 00637220 Vychází:2-6x v průběhu roku, Registrováno: MK ČR 20095 Zpravodaj vyšel nákladem 200 ks. Občanům Habrůvky je zdarma distribuován do poštovních schránek. Svoje příspěvky a náměty zasílejte na e-mailovou adresu [email protected], nebo doručte na OÚ Habrůvka. Za věcnou správnost příspěvku odpovídá autor. Redakční rada si vyhrazuje právo příspěvky dle potřeby krátit, popř. stylisticky upravit, či nezveřejnit.

32

Zpravodaj. obce Habrůvka. Vážení čtenáři Zpravodaje, Další krok pro lepší informovanost. 3.číslo 2.ročník

Recommend Documents