Zpravodaj LOK-SČL Prosinec 2009 ÚVODNÍK:

PROSINEC 2009

Zpravodaj LOK-SČL Prosinec 2009

ÚVODNÍK: Končí rok, od kterého si mnozí hodně slibovali a zároveň přichází rok, který bude jedním z nejobtížnějších v soudobé historii vývoje českého zdravotnictví. V roce 2010 jako by se měly nakumulovat a projevit všechny chyby, které se v českém zdravotnictví nakumulovaly od r. 1990. Trvale špatné financování zejména lůžkových zdravotních služeb, jejichž úhrady jsou nastaveny tak, že sotva pokryjí přímé náklady služeb. Naprostá absence motivací zejména terénních lékařů a ambulantních specialistů vede k tomu, že rádi a účelově směřují komplikované nemocné do nemocnic. Nemocnicím, které již nemají pacienty, kam odeslat zůstává pověstný černý Petr systému. Rozpad systému hierarchie nemocnic, kde již není jasná vazba pracovišť vyššího a nižšího typu situaci ještě zhoršuje. Přesto kraje, které mají státem garantovanou zpravidla fakultní nemocnici, mají jistou možnost využití odborných i finančních rezerv tohoto pracoviště. Problém tak bude nejspíše akcentovat v těch krajích, kde takový přirozený spád není. Jde o kraj Kralovarský a kraj Vysočina. Právem lze očekávat, že právě v těchto dvou krajích bude rok 2010 působit největší problémy. Znovu se tak budeme dostávat k jednomu ze základních problémů českého zdravotnictví, tedy k absenci státem (či jinou veřejnoprávní korporací) definované a garantované minimální síti nemocnic. V současném způsobu financování péče medii a politiky navozeném nereálném očekávání občanů, co se týče úrovně zdravotních služeb, dochází k extenzivnímu nárůstu výdajů, aniž by tyto byly pokryty příjmy. Stav ještě zhoršuje aplikace nejrůznějších systémů kvality, které jsou jistě cestou správným směrem, ale také generují značné náklady i provozní problémy. Rozpor mezi tím, co si zdravotnictví může dovolit a tím co musí poskytovat, se dále prohlubuje. České zdravotnictví začíná řešit kvadraturu kruhu. Řešení je otázkou. Jistě může být řešením zánik, některých méně významných nemocnic a uvolnění části personálu. Vznikne tím i jistý finanční prostor pro financování péče. Problém se rýsuje v další mnohem závažnější oblasti. Oblasti personální. Zhoršující se finanční situace nemocnic povede k dalšímu odchodu personálu, zejména kvalifikovaných lékařů. V některých oborech je už dnes situace zcela kritická. Mezi tyto obory patří ARO, 2

patologie ale také interna. S podivem lze říci, že chirurgické obory jsou relativně bez větších personálních problémů. Ne vždy a všude. Práce chirurgických oborů je však výrazně limitována nedostatkem anesteziologů. Systém se chová ještě nelogičtěji. Z důvodů jisté loajality jsou dnes stále preferování praktičtí lékaři a ambulantní specialisté, jimž systém přiřkl jakou si výhradní roli. Systém práce praktických lékařů, je však díky zásadním chybám zcela v rozkladu. Nelogický způsob, kdy je praktik placen kapitací a měl by se stát základním regulačním prvkem systému tzv. gatekeeperem je kombinován s volným a ničím neregulovaným pohybem pacienta v systému. Ten pak při znalosti úrovně péče některých praktiků, zcela logicky vyhledává nejrychlejší cestu ke zdravotním službám tedy do nemocnice či do ambulance specialisty. Systém tak zcela neefektivně vynakládá prostředky, které nevedou ani k poskytování zdravotních služeb ani k regulaci pacienta tak, aby se v systému pohyboval účelně. Dalším příkladem neefektivity systému je zajištění nepřetržité péče praktických lékařů. Vzdor kapitační platbě (tedy platbě za pacienta, kterého nevidí) nikdo PL neukládá povinnost nepřetržité péče. Tato je formou LSPP zajišťována zhusta opět nemocnicemi a navíc financována zvlášť z veřejných peněz. Systém tedy znovu plýtvá veřejnými penězi, logika kapitační platby je popřena dvakrát. Při nelogičnostech uvedených v předchozím textu působí snahy o úspory na úkor vysoce specializované a nezbytné péče velmi rozporuplně. Rok 2010 bude rokem plným rozporuplných úspor, politických exhibicí v rámci volební kampaně, nelogických investic a nesmyslných proklamací. České zdravotnictví čeká těžká zkouška a je otázkou v jaké kondici z ní vyjde ven. Bohužel po krachu pseudoreformy vytyčené Julínkovým týmem, bude jakákoliv snaha o změny v českém zdravotnictví velmi obtížná. Bylo by nutné prosadit změny, které nemohou přinést kladné politické body, tedy spoluúčast, komerční připojištění a regulaci pacientů v systému péče. Pochybuji, že k takovým krokům někdo najde odvahu, ať bude vítězem voleb kdokoli. L. Velev

www.lok-scl.cz


OBSAH: NĚMCŮM CHYBÍ TISÍCE DOKTORŮ. ČECHY BEZ NĚMČINY NECHTĚJÍ OZNÁMENÍ LOK-SČL

O KONÁNÍ

XVI.

SNĚMU

LÉKAŘKA, KTERÁ KRITIZOVALA KRAJSKOU ZDRAVOTNÍ, MUSÍ ODEJÍT NOVÉ SČL

INTERNETOVÉ STRÁNKY

LOK-

ÚHRADOVÁ

VYHLÁŠKA Z POHLEDU REGIONÁLNÍHO ZDRAVOTNICTVÍ

PLES LOK-SČL A ČLK 30. 1. 2010 ZÁVĚREM

3

www.lok-scl.cz


NĚMCŮM CHYBÍ TISÍCE DOKTORŮ. ČECHY BEZ NĚMČINY NECHTĚJÍ ZUZANA KLEKNEROVÁ – AKTUÁLNĚ.CZ

Berlín - V německých nemocnicích nebude mít za chvíli kdo léčit. Mladí a perspektivní doktoři dávají přednost práci v cizině nebo ve farmaceutických firmách, ti starší postupně odcházejí do důchodu. Jen v příštích letech jich do penze půjdou tisíce. Podle nejnovější statistiky chybí v Německu přes 3600 lékařů. Prázdnotou zejí hlavně kliniky na venkově. Jedinou možností pro ně leckdy bývá zaměstnat doktora z východní Evropy. Přijmout lékaře - dejme tomu - z Česka ale pro Němce není vždycky výhra. Odborně sice německým kolegům stačí, s pacienty se ale často nedomluví. A to je ve venkovské nemocnici, kde málokterý nemocný ovládá jinou řeč než němčinu, fatální. Chybí praktici i specialisté Západně od českých hranic momentálně shánějí přes 2000 praktiků, 1200 psychoterapeutů a 330 dětských lékařů a specialistů. "S obsazováním míst pro lékaře má problémy 80 procent nemocnic," tvrdí Německý nemocniční institut (DKI). Deutsches Ärzteblatt, noviny pro odbornou veřejnost, na svých inzertních stránkách nabízí přes šest stovek volných pozic. Doktorů se nedostává ani v regionech, které přímo sousedí s Českou republikou: v Sasku i Bavorsku aktuálně potřebují zhruba 360 lékařů. Zatímco u nás si lékař měsíčně vydělá kolem 40 tisíc korun, v cizině si může přijít i na 300 tisíc. Bavorsko bez lékařů Právě na Bavorsku je dobře vidět, jak to s německým zdravotnictvím momentálně vypadá. Průměrný věk bavorského doktora je 50 let. Zatímco ve velkých městech mají lékařů nadbytek, přesídlit na periferii - třeba ke hranicím s Českem - nikdo z Němců nechce. V nemocnici v příhraničním Weidenu kupříkladu 4

pracuje celkem 170 lékařů. Dvacet z nich pochází z Česka, Rumunska, Chorvatska a Srbska. "Bez těchto kolegů bychom nebyli schopni přežít, jsou skvělí," říká Manfred Hausel, ředitel několika klinik v bavorské Severní Horní Falci, mimo jiné i té ve Weidenu. "Některé z nich jsme ale nejprve museli naučit mluvit německy," přiznal v rozhovoru pro list Nürnberger Nachrichten. "Němý" doktor? Katastrofa Jak moc je němčina v Bavorsku důležitá, dokládá i nedávný výrok Marie Schwaibergerové ze Společnosti bavorských nemocnic. Na otázku, jak se tamní kliniky vyrovnávají s nedostatkem německých doktorů, odpověděla: "Pro každou nemocnici je samozřejmě katastrofa, když nenajde lékaře a místo toho musí zaměstnat sílu z východní Evropy, která někdy vůbec neovládá němčinu." Stále více německých zdravotnických zařízení proto hledá způsoby, jak zmiňované "katastrofě" - rozuměj zaměstnání "němého" doktora z Východu předejít. Za to, že s nimi po studiu uzavřou pracovní smlouvu, například medikům z Německa nabízejí stipendia ve výši několika set eur měsíčně. Žádaní jsou ale i lékaři z Rakouska, u nichž jazyková bariéra přirozeně odpadá. A čerstvě vystudovaní Rakušané mají také zájem. Na rozdíl od Německa je totiž v Rakousku míst pro doktory poskrovnu. Cizince Německo láká, Němci odcházejí Navzdory potížím, které to s sebou nese, ale počty lékařů z ciziny ve všech německých regionech rok od roku rostou. Platí to i o bývalé NDR. Třeba v Duryňsku jich v roce 2001 pracovalo jen 126. Teď jich tamní kliniky zaměstnávají čtyřikrát víc. Desítky dalších si otevřely vlastní ordinace. A Němci? "Jen předloni vycestovalo z Německa za prací 3200 lékařů, za posledních pět let celkem 21 tisíc," uvedl Michael Helmkamp, mluvčí lékařských odborů Marburger Bund. "Vzdělání jednoho lékaře přitom stojí 500 tisíc eur! Ve Švýcarsku si doktor vydělá o 30 až 40 procent víc než v Německu. A ještě k tomu dokáže lépe skloubit zaměstnání s rodinou," vysvětlil. Kromě Švýcarska míří němečtí lékaři nejčastěji do

www.lok-scl.cz


Británie, Norska, Spojených států.

Dánska,

Austrálie

či

Zlaté časy jsou pryč Také mezi absolventy medicíny z Česka je vedle Německa populární hlavně Velká Británie. Jen loni jich hned po škole za hranice odešlo přes padesát. Právě Británie byla ještě před pár lety pro lékaře z ciziny "zemí zaslíbenou". To se však postupem času mění. "Kdybych si chtěla otevřít soukromou ordinaci v Německu, potřebovala bych startovní kapitál 300 tisíc eur," řekla listu Der Westen německá lékařka Carola Cyrusová, která má privátní praxi nedaleko Londýna. "V Anglii to bylo před pěti lety jinak: doktorům z ciziny tu dávali ,Golden Hello' - 50 tisíc eur od státu na uvítanou," vzpomíná. Před třemi lety to ale skončilo. Šetřit museli začít i Britové. Doktorce Cyrusové se ztenčili výdělky a přibyla práce. Kdyby mohla, hned by sbalila kufry a vrátila se domů, do Německa, říká. Stejnou zkušenost má i pětačtyřicetiletý Martin Kostrewa, který coby lékař pracoval ve Skotsku, Indii, Švýcarsku a na Novém Zélandu. Po letech strávených v zahraničí tvrdí: "Být doktorem v cizí zemi není vždycky jednoduché."

OZNÁMENÍ O KONÁNÍ XVI. SNĚMU LOK-SČL Na základě stanov organizace, svolává předseda LOK-SČL XVI. řádný sněm delegátů na den

čtvrtek 25. 3. 2010 od 10:00 v zasedací místnosti Nemocnice na Homolce v Praze. Na sněm, který je plánován cca do 13:00 hod naváže právní seminář vedený JUDr. Janem Machem, jehož náplní bude podrobný rozbor nejčastější problematiky, s níž se naši členové obracejí na právníky LOK-SČL .

5

K semináři bude možno zasílat další dotazy elektronickou formou do vymezeného data, prostor bude i pro přímou diskusi v sále. Vedeme jednání s ČLK, aby mohl být tento seminář akreditován v systému celoživotního vzdělávání.

LÉKAŘKA, KTERÁ KRITIZOVALA KRAJSKOU ZDRAVOTNÍ, MUSÍ ODEJÍT Most 28. února (ČTK) - Z dětského oddělení mostecké nemocnice musí odejít lékařka, která veřejně kritizovala zakázku na nové rentgeny. Informovala o tom dnes Česká televize (ČT). Společnost Krajská zdravotní se k tomu odmítla vyjádřit. Za lékařku se postavili pracovníci dětského oddělení, jeho lékaři dokonce zvažují hromadnou výpověď. ČT uvedla, že lékařka Alena Dernerová před měsícem kritizovala na zastupitelstvu Ústeckého kraje údajně neprůhledné zakázky a zvýhodňování firem Krajskou zdravotní. Podle ní společnost kupovala zbytečně předražené rentgeny. Teď musí Dernerová z mostecké nemocnice po dvaceti letech odejít. "Vidím v tom politický tlak, protože se to odehrálo po mém vystoupení 28. ledna na krajském zastupitelstvu," řekla ČT Dernerová. Tvrdí, že dohodu podepsala, protože jí zástupci Krajské zdravotní údajně hrozili ukončením smlouvy o pronájmu ordinace v areálu nemocnice. Mluvčí Krajské zdravotní Jiří Vondra ČT sdělil, že zaměstnavatel nebude uvolňovat informace z obsahu smlouvy o zaměstnání. Předseda představenstva krajské zdravotní Petr Benda (ČSSD) řekl, že o případu nic neví. "Mě osobně tato informace velice mrzí," uvedl Benda. "Nedovedu si bez ní chod dětského oddělení představit," řekl o Dernerové primář dětského oddělení Nemocnice Most Jiří Blažek. Už nyní se oddělení potýká s nedostatkem personálu a odchod jediné dětské neuroložky, která na Mostecku je, mu způsobí velké problémy. I když mluvčí Vondra pro ČT prohlásil, že

www.lok-scl.cz


seženou adekvátní náhradu, Blažek tomu nevěří. Představenstvo Krajské zdravotní ve středu odvolalo ředitele všech pěti nemocnic, které pod ni patří. Podle předsedy Bendy se odvolání uskutečnilo na jeho návrh, protože nebyl spokojen s hospodářskými výsledky nemocnic a s prací ředitelů.

VYBAVENÍ NEMOCNIC JE PŘEDRAŽENÉ, TVRDÍ POSLANECKÁ KONTROLA Přístroje se stejným názvem za ceny, které se liší o deset milionů. Kontrolní výbor sněmovny hovoří o předražování a prostoru pro korupci. O jednotlivých případech podezřelých nákupů zdravotnické techniky se čas od času mluví. Podle všeho se ale nemusí jednat o ojedinělé případy, ale poměrně rozšířenou praxi v českém zdravotnictví. Na zakázky nemocnic si nedávno posvítili i poslanci. Podle analýzy kontrolního výboru dochází k umělému předražování těchto zakázek až o 30 %. Jak? Díra podle poslanců vzniká při nákupech drahé zdravotnické techniky přes prostředníky, takzvané kompletátorské firmy. Ze 1,9 miliardy bylo prý zbytečně utraceno až 600 milionů „Podle nás dochází k nehospodárnému nakládání s veřejnými prostředky," tvrdí poslanec Libor Ježek, který je ve výboru zpravodajem pro tuto problematiku. Výhrady ale odmítají nemocnice, jejich dodavatelé, i ministerstvo zdravotnictví. Ze zjištění kontrolního výboru vyplývá, že ze 1,9 miliardy korun, která byla nemocnicím "přiklepnuta" v první zdravotnické výzvě Integrovaného operačního programu, bylo zbytečně utraceno až 600 milionů. Podle poslanců hrozí, že ze tří miliard, které EU pro tuto výzvu poskytla, bude zbytečně vynaložena až celá miliarda korun. Severočeské nemocnice zkoumají kontroloři z EU. První známou kauzou tohoto typu byl nákup severočeských nemocnic pod hlavičkou Krajské zdravotní. Obří čtyřsetmilionová zakázka na nákup přístrojů a zařízení z počátku 6

letošního roku je nyní prošetřována Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF). "Můžu potvrdit, že se touto věcí OLAF zabývá. V této fázi ovšem nemůžeme poskytovat bližší informace," sdělil LN mluvčí úřadu Jörg Wojahn. Pokud OLAF zjistí závažná pochybení, může to mít v krajním případě důsledky i pro další čerpání evropských prostředků. Ministerstvo financí také podle náměstka Jana Málka znemožnilo vyplacení dalších peněz Krajské zdravotní z evropských prostředků i státního rozpočtu. Už dříve měla Krajská zdravotní problémy s proplacením dotací z Regionálního operačního programu. Vyplacení více než 200 milionů se zdrželo kvůli kontrolám, které ale nakonec nic neprokázaly. Případ Krajské zdravotní také ukazuje, že prokázat předražení není jednoduché. "Magnetická rezonance se koupila předraženě skoro o 100 %," tvrdí Alena Dernerová, někdejší zaměstnankyně Krajské zdravotní, která na tamější nákupy dlouhodobě upozorňuje. Magnetická rezonance se v Ústí nad Labem pořizovala za 44 milionů, zatímco Nemocnice na Homolce podle Dernerové týž přístroj pořídila za necelých 24 milionů. Jenže podle Miloslava Řeháka, který při nákupu zastupoval Krajskou zdravotní, jde o neporovnatelné případy. Poukazuje na možné rozdíly ve vybavení. "To by ten přístroj musel být obložený zlatem“ „Když si kupuju Škodu Octavia, můžu ji koupit za 350 tisíc, nebo ji můžu mít v kompletním vybavení za 800 tisíc. My jsme kupovali kompletní pracoviště a kompletní softwarové vybavení," tvrdí Řehák. To ale Dernerová neuznává. "Já ty rozdíly mezi oběma přístroji znám, jsou minimální. To by ta ústecká magnetická rezonance musela být obložená zlatem, aby byla o tolik dražší," oponuje Dernerová. Podle Řeháka se navíc na Homolce dělal jenom "upgrade". Nemocnice na Homolce však vypisovala výběrové řízení na koupi nového přístroje, nikoli na modernizaci toho stávajícího. "Šetří to OLAF, tak dojde k nějakému závěru. Pořád věřím, že dojde k tomu, že jsme postupovali správně," říká Řehák. Stejný přístroj, ale o 8 milionů levnější. Popsaný problém se však zřejmě týká mnoha dalších případů. Objektivní srovnání cen

www.lok-scl.cz


komplikuje to, že je těžké se dostat k přesným popisům koupených přístrojů. Ježek upozorňuje například na nákupy počítačových tomografů (CT) v různých fakultních nemocnicích. "Stejné stodvacetiosmiřezové CT bylo ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady a ve Fakultní nemocnici Plzeň pořízeno za cenu přesahující 33 milionů. Reálná cena na trhu přitom činí zhruba 25 milionů," tvrdí Ježek. Tento údaj potvrzuje i neoficiální informace z karlovarské nemocnice, která analogické CT údajně pořídí za cenu nižší než 25 milionů. "Máme lepší vybavení," brání nemocnice vyšší cenu. Zmíněné nemocnice, ale tuto výhradu odmítají. "Nabídková cena odpovídala konkrétní technické specifikaci přístroje, jeho příslušenství a programovému vybavení. V dané době se jednalo o technicky špičkový přístroj. Zmiňovaná cena o 10 milionů korun nižší by odpovídala na trhu střední kvalitativní skupině přístrojů," uvedla Renata Jenšíková, tisková mluvčí Fakultní nemocnice Plzeň. "Nechápeme, kde se nějaké pochybnosti vzaly." Růzností vybavení se také brání firma Hypokramed, která zprostředkovala nákup CT do vinohradské a plzeňské nemocnice. První náměstek ministryně zdravotnictví Marek Šnajdr tvrdí, že se jeho úřad snaží proti nekalým praktikám při zadávání zakázek bojovat. "U projektů, financovaných z těch evropských fondů, které máme na starosti, požadujeme prokázání ceny obvyklé. Máme také standardy, aby se nekupovaly přístroje na vyšší úrovni, než jakou dané pracoviště využije," říká Šnajdr. Zhruba u třetiny až čtvrtiny žádostí prý proto ministerstvo požadavky na finance krátilo.

Dříve bylo praktikováno zasílání hesel do interních sekcí stránek předsedům MO. Nové stránky jsou teď přizpůsobeny jak pro širší veřejnost a registrované návštěvníky (nečleny), tak především pro členy místních organizací a administrátory. Nabízí se zde proto možnost víceúrovňové interakce a spoluúčasti na obsahové podobě stránek. V době multimediálního internetu se webové stránky stávají veřejnou vizitkou organizace a můžou odrážet její filozofii a vlastní potenciál. Nové stránky se teď bezprostředně otevírají nejširší členské základně a umožňují reagovat na dění ve zdravotnictví formou aktuálních reakcí a komentářů k obsahu přímo na stránkách. Můžete se teď také zapojit přímo vlastními příspěvky či komentáři v sekcích s administrátorskými právy. Tímto se pro členy naší organizace ovšem nevylučuje možnost nadále komentovat události, zasílat postřehy a názory, odkazy na články nebo vlastní příspěvky ke zveřejnění na našich stránkách. S přáním dobrého rozjezdu nových webových stránek v roce 2010 Se svými dotazy k fungování webových stránek se můžete nadále obracet také na pana J. Minarčíka – [email protected] (tel.: 724 066 489). .

ÚHRADOVÁ VYHLÁŠKA Z POHLEDU REGIONÁLNÍHO ZDRAVOTNICTVÍ

NOVÉ INTERNETOVÉ STRÁNKY LOK-SČL Do roku 2010 vstupuje organizace LOK-SČL s novými webovými stránkami s intuitivním uživatelským rozhraním. Protože se pod zavedenou doménou www.lok-scl.cz nacházejí všechny dokumenty jako na předchozích stránkách, vč. interních zpravodajů, právního poradenství a informací pokladníkům MO (dříve chráněných heslem), je teď zapotřebí provést jednoduchou registraci. S novými webovými stránkami se nutně změnil adresářový strom (umístění dokumentu dle 7

původního internetového odkazu). V praxi to znamená, že dříve zaslané odkazy, např. elektronické zpravodaje, nebo pokud používáte internetové odkazy na konkrétní stránky či dokumenty původního webu, budete automaticky přesměrováni na novou úvodní stránku www.lok-scl.cz

AUTOR: AČMN Letošní úhradová vyhláška (č. 471/2009 Sb.) navazuje na tradici dlouhých a obtížně uchopitelných norem. Ještě v r. 2005 stačilo ministerstvu ke stanovení úhrad pár stránek textu a jednoduché vyčíslení plateb, ta současná jich má 88. Je to i díky rozšiřování DRG stejného druhu, který v sousedním Německu napomáhá k postupnému vykrvácení systému. Shromáždění delegátů AČMN 4. 11. 2009 jednomyslným usnesením požádalo ministerstvo o změnu úhradového

www.lok-scl.cz


mechanismu tak, aby nediskriminoval regionální zdravotnictví. Už loňská, stejně koncipovaná vyhláška ukázala, že jednotný a korektní propočet úhrad pro nemocnice je tímto způsobem patrně nemožný. Ani pojišťovny nejsou obvykle schopny podat nemocnicím dvakrát po sobě stejný výsledek vyúčtování, čímž vyhláška ztrácí na věrohodnosti. Je připraveno jeviště pro vleklé soudní spory. Zásadní připomínky, které podala AČMN a Asociace krajů nebyly ministerstvem vzaty v potaz. Došlo jen k několika drobným úpravám. Pacienti a zdravotníci v regionech a v následné péči se tak stávají občany druhé kategorie. Poprvé v historii nebyl zvolen jako referenční období předcházející rok, ale rok 2008. To má své dopady. V r. 2009 došlo zejména v některých krajích k nebývalým přesunům pojištěnců mezi VZP a ostatními ZP. U VZP tak zcela jistě řada nemocnic nenaplní požadovaných 98% objemu péče, zatímco u jiných ZP ji výrazně překročí. Ani u jedné není zaručeno, že poskytnutá péče bude zaplacena. U léků dochází v r. 2010 ke zvýšení DPH, přičemž ceny léků stouply v r. 2009 o 17%. To pro nemocnice znamená při uplatněných regulacích další ztráty. Pokud je nebudou chtít přenést na pacienty nebo léčit jen „dobrým slovem“, ponesou je samy. Posuny termínů pro vykázání péče se nekryjí s referenčním obdobím, což přinese spory z hlediska později neuznané péče. Při poklesu reálných úhrad v r. 2008 oproti minulému roku (při 6,3% inflaci a navýšení úhrad o 4,1%, resp. 2%) dojde k poklesu i v r. 2010. Rozdělení úhrad na 4 základní složky pro všech 9 pojišťoven člení platby na 36 částí. U malých a středních nemocnic to při stanovených regulacích znamená hlavně u menších ZP díky náhodnému toku pacientů pokles příjmů. Naproti tomu individuálně sjednané úhrady za vybrané diagnózy (balíčkové ceny) prakticky vyřazují menší regionální nemocnice ze hry. Případový paušál (CM alfa) přináší regionálním nemocnicím další propad. Některé jej odhadují na 10-20%. Vyhláška nesbližuje individuální základní sazby jednotlivých nemocnic, jak se původně předpokládalo (koeficient zůstává 0,2 místo 0,4), takže nerovné podmínky mezi regionálními a fakultními nemocnicemi přetrvávají. Je dále rozšířeno portfolio individuálně nasmlouvané péče. Nemocnice budou muset respektovat propočty a ceny pojišťoven, ale způsob výpočtu 8

není nikde stanoven. To může vést k diktátu cen pojišťoven a neprůhlednému uzavírání „individuálních“ smluv. Ambulantní sektor nemocnic obsahuje složitý regulační mechanismus podle různých odborností. To akcentuje už tak značnou nepřehlednost v jeho sledování – v rámci jednoho zařízení a různých odborností jsou různé ceny bodu, různé unicity, vybrané výkony atd. Kompenzace zvýšení platů sester a porodních asistentek z r. 2009 nebyla zahrnuta do základu pro úhrady v r. 2010. Naproti tomu neurčité formulace o navýšení úhrady tam, kde jsou „překročeny požadavky na personální vybavení“ patrně nelze v nemocnicích vůbec uplatnit. Není totiž přesně specifikováno, jak, ani předpis, podle něhož by jej bylo možno splnit. Personál, který „není navíc“, nedostane přidáno nic. V následné péči pokračuje v r. 2010 stav podfinancování o 10-30% oproti reálným nákladům. Proto přetrvává nedostatek těchto lůžek, která dnes zřizovateli generují čistou ztrátu. Kvůli nízkým úhradám se budou i v r. 2010 prohlubovat problémy s personálem, který odmítá za méně peněz vykonávat stejnou práci jako personál v akutní péči. Řada pacientů velkých fakultních a krajských nemocnic tak zůstane dál stonat na jejich drahých lůžkách, což povede k ekonomickým ztrátám systému. Ani letošní vyhláška neobnovila v následné péči proplácení příjmových a propouštěcích vyšetření (dle vyhl. č. 50/2005 Sb., zrušeno vyhl. č. 619/2006 Sb.), které pro tato zařízení znamenalo 2-3% přínos. Třetinovou úhradou (30%) sociální pobytové péče nad 105% objemu se při očekávaném výpadku zdrojů z MPSV zcela zablokuje přesun tzv. „sociálních hospitalizací“ z následné i z akutní péče na tzv. „sociální lůžka“. Také lůžka v sociálních ústavech dostanou od pojišťoven z původně slibovaných 300 Kč za 1 OD (v r. 2006) a cca 70 Kč v r. 2009 v tomto roce vlivem regulací patrně ještě méně. To se v r. 2010 sečte s reálným poklesem úhrad tzv. „zdravotně-sociálního lůžka“. Jeho krach bude dokonán. Vydání vyhlášky č. 471/2009 Sb. s takto nastavenými parametry povede ve svých důsledcích v r. 2010 v regionech k omezení rozsahu a dostupnosti zdravotní péče. To bude mít i své negativní makroekonomické dopady, neboť hospitalizace při stejných diagnózách a stejně kvalitní péči je v regionálních

www.lok-scl.cz


nemocnicích výrazně lacinějších než v zařízeních přímo řízených ministerstvem zdravotnictví. Z materiálů AČMN, Petr Fiala – AČMN

PLES LOK-SČL A ČLK 30. 1. 2010 LOK-SČL ve spolupráci s každoroční ples lékařů českých

ČLK

pořádá

ZÁVĚREM Zpravodaj LOK-SČL Vás přehledně informuje o hlavních či nějak zajímavých událostech v průběhu příslušného měsíce. Nedílnou součástí tohoto zpravodaje jsou jednotlivé přílohy, které jsou již tradičně připojeny k jeho elektronické i tištěné formě. Plné znění zpravodaje, včetně příloh naleznete na webových stránkách LOKSČL http://www.lok-scl.cz/zpravodaj/ K přístupu na internetovou verzi zpravodaje je třeba heslo, které podle dohodnutého klíče mají k dispozici předsedové MO LOK-SČL. Přístup lze také získat po domluvě v kanceláři LOK-SČL

30. ledna 2010V reprezentačních prostorách paláce Žofín v Praze Zveme všechny členy a příznivce LOK-SČL a jejich doprovody. Vstupenky je možno zajistit v

Adresa: LOK-SČL, Drahobejlova 52, Praha 9, PSČ: 190 00 Telefon:+420603447295, +420603515781, záznamník a fax: 284 810 576

kanceláři LOK-SČL.

9

www.lok-scl.cz

Zpravodaj LOK-SČL Prosinec 2009 Odkazy: Pište nám: http://www.lok-scl.cz Kancelář LOK-SČL www.lkcr.cz Předseda M. Engel http://www.mvcr.cz/sbirka/ Místopředseda L. Velev www.mzcr.cz www.zdn.cz www.unavenylekar.cz

P ŘE D SED NICTV O LO K - SČ L

LÉKAŘSKÝ ODBOR OVÝ KLUB – SVAZ ČESKÝCH LÉKAŘŮ DRAHOBEJLOVA 52, PRAHA 9, PSČ: 190 00 TELEFON: 603 447 295, 603 515 781, ZÁZN. A FAX: 284 810 576 EMAIL: [email protected]

10

www.lok-scl.cz

Zpravodaj LOK-SČL Prosinec 2009 ÚVODNÍK:

Recommend Documents