Zpravodaj LOK-SČL říjen2008

ŘÍJEN 2008

Zpravodaj LOK-SČL říjen2008

ÚVODNÍK:

k reformě štěpí laickou veřejnost i lékaře, vyvolává diskuze i mezi odborníky. Většina těch, kteří problematice rozumějí, reformu kritizuje a v předložené podobě odmítá jako nedotaženou a účelovou a často chybnou. Je chybné tento postoj interpretovat jako odmítnutí jakékoliv reformy a snahu zachovat současný stav. Je, ale třeba vidět že případná aplikace reformy v poměrech českého zdravotnictví, může vést k těžko předvídatelným výsledkům. Jiná je situace mezi lékaři. Zde je velmi zřetelně vyprofilované křídlo těch, kteří reformu zcela jednoznačně a bez výhrad podporují. Jejich postoj je veden snahou o aspoň nějakou změnu současného stavu. Situaci nahrává to, že nikdo nepředkládá alternativu k Julínkově aktivitě. Je pak velmi snadné použít podle mého značně demagogický argument, chcete-li reformu musíte vzít tu moji, protože jiná prostě není. Myslím, že rozumný člověk s akademickým titulkem by takto postupovat opravdu neměl. Představa, že si vezmu nejškaredší a nejhloupější dívku ve městě jen proto, že je jako jediná bez závazku se mi trochu příčí. Ještě dále než se jedná osudu reformy zdravotnictví, hoří další boj, který se zdravotníků významně dotýká. Je to boj o změnu Evropské direktivy pro pracovní dobu. Jednoduše a bez příkras. Skupina evropských byrokratů, aby si zjednodušila život, předložila Evropské komisi a ta nyní Evropskému parlamentu návrh na zpětné zavedení „inactive part of working time“, tedy starých, „dobrých“ pohotovostí na pracovišti. Je neuvěřitelné, ale ne nereáné že bychom se měli takto vrátit do „pravěku pracovního práva“ Je pochopitelné a zcela namístě, že všechny dotčené instituce v Evropě včetně LOK-SČL musí proti takové důrazně nehorázností protestovat. Kdy? 15. prosince 2008. Kde? Před Evropským parlamentem ve Štrasburku. Přijďte nás podpořit! L. Velev

Tak máme za sebou „oranžovou tsunami“. Tedy po osmi letech stojatých „modrých“ vod v krajských vládách jistě není chybou zásadní změna. Podle mého poněkud nešťastně a příliš nápadně představitelé vítězné ČSSD koketují s otevřeným či skrytým vládnutím za podpory KSČM. Nicméně dlužno poznamenat, že v řadě krajů nemají na výběr. Pro každého, kdo jako já ještě pamatuje období rudé totality, je pochopitelně vize komunistické vlády kdekoliv značným problémem. Na druhou stranu je třeba respektovat dva fakty. Zaprvé, ti co tvořili ono nejproblematičtější a nejkorumpovanější jádro bývalé KSČ, rozhodně nepřešli po revoluci do tehdy umírající KSČM. Naopak postupně a na různých úrovních věrni svým zásadám infiltrovali strany bývalého Občanského fóra a tak je dnes spíše najdeme v ODS, ČSSD i v KDU-ČSL. Situace trochu připomíná vtip o tom, jak se dva potkají cestou z volební místnosti, a jeden povídá druhému: „Tak koho jsi volil Karle?“, „komunisty“ odpoví tázaný, „ já vím, ale v které straně?“ opáčí tazatel. Druhý fakt, který nelze pominout, je ten že jsme, ačkoli s tím bytostně nesouhlasím, vzali KSČM na milost a legalizovali ji i bez toho že se strana zásadně rozešla s minulostí a především idejemi Marxismu-Leninismu. Nicméně fakt, že tato strana již téměř 20 let od sametové revoluce dále existuje na politické scéně a má trvalou podporu určitého ne zcela nevýznamného procenta voličů je třeba respektovat. Je zajímavé, že to co jsme všichni očekávali, tedy že voliči KSČM „vymřou“ se prostě nestalo a dnešní podporu této strany již nelze zcela dovozovat jen od pohrobků bývalého režimu. Na jiné úrovni, než jsou kraje, vrcholí boj o tzv. Julínkovu reformu a zdá se, že to bude nejtvrdší zápas současné vlády. Postoj 2 www.lok-scl.cz


OBSAH: PŘESČASOVÁ PRÁCE, TRVALÝ A NEŘEŠENÝ PROBLÉM NEJEN ČESKÝCH NEMOCNIC PERSONÁLNÍ

DEVASTACE ZDRAVOTNICTVÍ

ČESKÉHO

TISKOVÉ PROHLÁŠENÍ LÉKAŘSKÉHO ODBOROVÉHO KLUBU - SVAZU ČESKÝCH LÉKAŘŮ MANIFESTACE PROTI ZAVADENÍ „POHOTOVOSTI NA PRACOVIŠTI“ ŠTRASBURK 15. 12. 2008 ZÁVĚREM

3

www.lok-scl.cz


PŘESČASOVÁ PRÁCE, TRVALÝ A NEŘEŠENÝ PROBLÉM NEJEN ČESKÝCH NEMOCNIC

L. Velev, místopředseda LOK-SČL

v chodu, musí být obcházeno a porušováno pracovní právo. Dozorující orgány stav přehlíží, lékaři se obávají ztráty podstatné části výdělku. Vznikají paralelní úvazky, jako dohody o pracovní činnosti apod., které mají za úkol maskovat přesčasy v jiné formě pracovního vztahu. Zákoník práce 262/2006, který plně implementoval evropské právo, umožňuje sjednat jen 8 hod. přesčasové práce týdně a neumožňuje výjimky. Snahy o bizarní řešení prodloužením pracovního týdne některých zdravotníků o jednu pracovní směnu, které proslulo jako „Julínkovy pracovní soboty“, bylo zdravotnickou veřejností odmítnuto. Velmi nešťastně pak bylo nahrazeno dohodou o možnosti sjednání dalších 8 hod. přesčasů týdně na návrh Jiřího Schllangera, která je sice finančně výhodnější, ale podstatu problému plynoucí z rizika pochybení unaveného lékaře neodstraní. Zcela nesystémově byl tak problém posunut až na hranici roku 2013 což znamená, že jej fakticky všichni přestali řešit.

Problém, o kterém se nemluví Vedle nedostatku lékařů, je přesčasová práce jedním z nejvážnějších problémů českého zdravotnictví. Lékař v české nemocnici odpracuje120 – 130 hod. přesčas, tedy téměř 16 pracovních dnů v měsíci navíc. Odchod domů po nepřetržitém pobytu 24 hod. na pracovišti není v řadě nemocnic normou a 32 hod nepřetržité práce je u lékaře realitou. Riziko spojené s únavou a nedostatkem spánku je záměrně přehlíženo nejrůznějšími systémy měření „kvality“, Evropské pracovní právo a realita jimiž nemocnice v poslední době EU procházejí. Z tohoto pohledu lze Základní podmínky pro přesčasovou práci nejrůznější akreditační šetření a standardy upravuje směrnice EWDT ED 93/104 a ED hodnotit jako účelové a spíše neúčelné 2003/08. Podstatnou změnu přineslo výdaje z veřejných či nemocničních rozhodnutí Evropského soudního dvora v rozpočtů. případech SIMAP a Jaeger (1995), které Při nízkém nastavení základních platů a stanoví, že veškerá přítomnost lékaře na zvláště mezd pak příjmy z přesčasové pracovišti je započítána do pracovní doby práce činí přes 50% (až 65%) hrubého či přesčasové práce, je tedy prací nebo příjmu lékaře. Nedodržování podmínek prací přesčas a jako taková má být pro zdravou práci a dostatečný odpočinek započítávána. Definitivně byla zrušena spolu s nedodržováním personálních kategorie pohotovosti na pracovišti neboli standardů vytváří dojem, že máme „inactive part of working time“ sužující do nadbytek, nebo aspoň dostatek lékařů. té doby lékaře celé Evropy. Vzhledem Této praxi pomáhá MZ tím, že odmítá k tomu, že problém přesčasové práce vydat vyhlášku o personálním zajištění ve obtížně řeší i řada evropských zemí, byly zdravotnických zařízeních. Neexistence v některých z nich sjednány přechodné této normy nahrává zejména řetězcům výjimky z uvedených směrnic, nazývané poskytovatelů, které tak šetří mzdové „opt-out“, tedy dohodnutá práce nad limit náklady za cenu přetížení lékařů, snížení stanovené pracovní doby. Také toto řešení kvality péče a zvýšení rizika pro pacienty. Aby bylo vůbec možno udržet nemocnice 4 www.lok-scl.cz


nelze označit za dlouhodobě žádoucí a je časově omezeno. Po stránce mzdové je situace evropských lékařů odlišná. S ohledem na pevně stanovené tarify, příjmy lékařů z přesčasové práce činí v rozvinutých zemích EU 20% max. 30% celkového příjmu lékaře. Organizace práce je upravena tak, aby lékaři měli přesčasů co nejméně, je velmi důsledně dodržována doba odpočinku po nepřetržité práci Pochopitelně uvedená opatření působí nemalé personální obtíže a zvyšují potřebu lékařů v zemích EU. Snaha vyřešit tento problém pak i zde vede k nesystémovým opatřením, mezi které rozhodně patří současný návrh Evropské komise na změnu pracovní direktivy a znovu zavedení tzv. inactive part of working time pro lékaře. Takové opatření by uvrhlo lékaře do „temného středověku“ pracovního práva. Pohotovosti neboli čekání na práci se historicky zrodily v době, kdy byl nesrovnatelně menší rozsah poskytované péče i její dostupnost. V podmínkách moderní, extenzivní zdravotní péče s důrazem na intenzívnost, nepřetržitost a trvalé dozorování této péče lékařem jsou pohotovosti na pracovišti neobhajitelné. Šlo by jen o záměrné a účelové krytí plné pracovní zátěže. .

Prosincové protesty před Evropským parlamentem Návrh na zavedení pohotovosti projednala Evropská komise, jejíž ministři práce přijetí této změny doporučili. Z jejich pohledu by se tak zbavili nepříjemné záležitosti s přesčasy zdravotníků. Není divu, že návrh na opětovné zavedení pohotovosti na pracovišti vzbuzuje nejen mezi evropskými lékaři silné negativní emoce. Přesto, že přijetí této změny v pracovní legislativě není doporučeno výborem pro pracovní záležitosti EP, který jej drtivou většinou zamítl, bude návrh projednáván na zasedání EP od 17. prosince 2008 5

Vlivná evropská lékařská sdružení včetně FEMS plánují masivní protesty proti těmto legislativním snahám. Protesty budou zahájeny 15. prosince před budovou EP ve Štrasburku a podporují je zaměstnanecké svazy v celé EU. Podporu plánuje i LOKSČL, který se bude protestů účastnit. Je zřejmé, že snahy vyřešit problém přesčasové práce zdravotníků nesystémovými změnami právního prostředí se mohou opakovat a razantní odpor jej jediná cesta jak takovým pokusům čelit. Řešení je mimo ideologická východiska Má-li být problém uspokojivě řešen, musí být řešení zbaveno ideologické zátěže. Představa, že je možné prosadit zásadní změny přes všeobecný odpor zdravotnické veřejnosti je mylná a nejrůznější radikální reformátoři pak přirozeně selhávají. Základem řešení je respektování lidské a biologické podstaty lékaře, jeho fyziologických limitů. Odměňování lékařů musí být nastaveno tak, aby ekonomická závislost na nadlimitní práci byla minimální. Podstatou změn, pak musí být kompenzace nadlimitní práce prodlouženou dobou odpočinku. Je-li možno akceptovat delší pobyt lékaře na pracovišti než je obvyklé u jiných profesí, pak jen s vědomím, že zátěž bude kompenzována odpovídajícím prodloužením doby odpočinku po takové „nadstandardní“ směně. Zvýhodnění lékařů ale i ostatních zdravotníků s ohledem k nadlimitní práci například dodatkovou dovolenou je více než žádoucí. Takový přístup k problematice zajistí širší podporu skutečně nezbytných změn, zvýšení kvality práce a bezpečnosti pacientů. V konečném důsledku mohou získat všichni. Zdravotní systémy budou stabilnější, neboť se zmírní emigrace kvalifikovaných pracovníků. Zájem o zdravotnická povolání v populaci vzroste, neboť se zbaví pověsti

www.lok-scl.cz


vyčerpávající a špatně placené profese. Zvýší se bezpečnost pacientů i vstřícnost personálu, zefektivní se léčebné a diagnostické procesy. Unavený a vyčerpaný zdravotník totiž upadá do neefektivních a alibistických pracovních stereotypů. Evropské i české zdravotnictví stojí před otázkou, zda se vydat cestou zásadních reforem, jejichž výsledek nelze nijak předvídat a lze mu jen uvěřit. Alternativní cestou je možná méně revoluční a méně efektní kultivace stávajících systémů za většinové podpory všech zúčastněných. Rozhodnutí pak je jen a jen na nás. L. Velev místopředseda LOK-SČL

PERSONÁLNÍ

DEVASTACE ČESKÉHO ZDRAVOTNICTVÍ

M. Kubek, prezident ČLK

Bez dostatečného množství patřičně kvalifikovaného zdravotnického personálu není možno poskytovat kvalitní zdravotní péči. Zdravotnická zařízení v ČR podle údajů úřadů práce marně shání více než 600 lékařů. Chybí nám již zkrátka prakticky celý jeden promoční ročník. Tato krize nevznikla ze dne na den, a ani její řešení nemůže být zázračně rychlé. Výchova kvalifikovaného lékaře trvá cca. 12 let a zájem o studium na lékařských fakultách klesá. Pragmaticky uvažující maturanti se hlásí raději na ty vysoké školy, kde je studium méně náročné a svoji budoucnost vidí v těch povoláních, kde si snáze a s menší odpovědností vydělají 6

mnohem více než v bílém lékařském plášti. Kolegové, kteří učí na lékařských fakultách se nemohou ubránit dojmu, že ti nejtalentovanější studenti jsou již jinde. Počet členů ČLK sice roste, ale… Počet členů ČLK

Zvyšuje se počet nepracujících důchodců (meziročně + 195) a lékařek na mateřské dovolené (+ 132). Dále je třeba si uvědomit, že z finančních důvodů zůstávají členy naší komory často i lékaři pracující v zahraničí, protože příspěvky vybírá ČLK mnohem nižší, než jaké by tito kolegové museli platit ve vyspělých zemích. Za varovnou musíme považovat skutečnost, že se začal snižovat počet soukromých lékařů, kterých meziročně ubylo 61. Pracující lékaři stárnou. Můžeme hovořit o časované demografické bombě. Průměrný věk lékařů 2004

2005

2006

PL

51,5

51,4

52,2

PLDD

51,1

51,7

52,3

Interna

41,6

41,8

42,3

Chirurgie

44,4

44,7

45,3

Gyn – por

46,4

46,5

46,8

Počet lékařů ve všech vyspělých státech roste. Jejich potřebu zvyšuje stárnutí populace a intenzifikace medicíny, tedy invazivní diagnostika a léčba. Za uplynulých patnáct let přibylo ve státech OECD celkem 35% lékařů a jejich počet tak dosáhl 2,8 milionů. Dalším všeobecným trendem je přesun péče od rodinných, chcete-li praktický, lékařů, jichž přibylo 20% k ambulantním specialistům, jejichž počet se zdvojnásobil ruku v ruce s potřebou stále větší specializace. Základní příčinou personální devastace nemocnic a léčeben v ČR je špatné finanční ohodnocení jejich zaměstnanců. V otevřené tržní

www.lok-scl.cz


ekonomice, kterou ČR je a doufejme, že jako členský stát EU již zůstane, není možné bránit volnému pohybu osob, a tak nezbývá nic jiného, než kvalifikované lékaře a zdravotní sestry lépe zaplatit. Je zvláštní, že toto odmítají pochopit i ti politici, kteří jsou jinak propagátory tržní ekonomiky bez přívlastků. Reálné platy lékařů v nemocnicích se snížili již vloni, letos očekáváme pokles ještě mnohem větší. Průměrný tarifní plat lékaře došplhal v loňském roce na 22 379 Kč a zůstává tak přibližně na úrovni průměrné mzdy v ČR (21 694 Kč). Průměrný příjem lékaře v nemocnici se meziročně zvýšil o 1 052 Kč a dosáhl tedy částky 43 442 Kč. Je třeba neustále zdůrazňovat, že pro tento příjem dosahující pouhého dvojnásobku průměrné mzdy musí lékař odpracovat cca. 250 hodin práce za měsíc. Nejde tedy v žádném případě o příjem za pracovní úvazek 1,0. Vývoj platů lékařů ve státních nemocnicích

Průměrn ý plat (Kč) Meziročn í nárůst platu (%) Meziročn í míra inflace (%) Vývoj reálného příjmu (%)

2004

2005

2006

2007

37 09 3

38 63 4

42 39 0

43 44 2

+ 3,5

+ 4,2

+ 9,7

+ 2,5

2,8

1,9

2,5

2,8

o cca. 6%! Lékaři pracující v nemocnicích tedy v žádném případě nemají důvod ke spokojenosti. Převod bývalých okresních nemocnic k 1. 1. 2003 pod pravomoc krajů měl pro jejich financování katastrofální důsledky. Zatím co v roce 2003 dosahovaly výdaje ze státního a místních rozpočtů na zdravotnictví částky 23,9 mld. Kč, tak v roce 2007 se propadly navzdory inflaci na pouhých 17,5 mld. Kč. Pomineme-li podezření, že důvodem privatizace řady těchto nemocnic bylo pouhé obohacení některých politiků a jejich přátel i jiné kriminální důvody, pak ani transformace z příspěvkových organizací na akciové společnosti, ani jejich privatizace očekávání nesplnila. Kraje se sice zbavily povinnosti přispívat na provoz svých zdravotnických zařízení, ale zároveň daly zelenou ředitelům a majitelům nemocnic snižovat personální náklady. Důsledkem jsou v průměru o 6% nižší platy lékařů a o celých 20% nižší platy středního zdravotnického personálu. Zdravotní sestry i lékaři tyto nemocnice tedy houfně opouštějí. Plat podle tarifů nebo smluvní mzda Plat Rok 2006 Tarifní tabulky Měsíční příjem lékaře 42 287 Kč včetně ÚPS Měsíční příjem všeobecné zdravotní 21 298 Kč sestry

Mzda Smluvní mzdy 39 962 Kč 17 023 Kč

Platy zaměstnanců příspěvkových organizací, které se řídí tzv. státními + 0,7 + 2,3 + 7,2 - 0,3 tarifními tabulkami, jsou výrazně vyšší a rostou rychleji než smluvní mzdy zaměstnanců v nemocnicích, které jsou akciovými společnostmi a V roce 2008 nedošlo k žádné jejichž zaměstnanci vydělávají o valorizaci tabulkových platů 12,4% méně, než kolik činí průměrná v nemocnicích, které odměňují mzda v zemi. zaměstnance podle pravidel o platu. Průměrné příjmy sice nevypovídají nic o Při současné cca. 6% meziroční míře diferenciaci mezi jednotlivými inflace můžeme očekávat pokles reálných zaměstnanci, avšak pochopitelně platí, že příjmů lékařů v tzv. státních nemocnicích 7 www.lok-scl.cz


pokud mají mít někteří jednotliví lékaři v akciových společnostech vyšší mzdu, než jejich kolegové v nemocnicích státních, tak ostatní lékaři v těchto akciových společnostech pobírají za svoji práci mzdu mnohem nižší. Personální situaci řady nemocnic zhoršuje fakt, že zatím co u nás mzdy lékařů stagnují, na Slovensku se s novou vládou situace zlepšuje, a tak nejenom že Slováci nepřichází, ale řada z nich se dokonce již vrátila domů, neboť se jim práce u nás přestala vyplácet. Rovněž z Polska, kde se po vlně stávek zvýšily platy lékařů o 40% – 200%, se do ČR lékaři nepohrnou. Nemocnice již nemohou látat díry levnou pracovní silou ze zahraničí. Je příznačné, že navzdory chlubivým vyhlášením ministra zdravotnictví, jak české nespokojence nahradí lékaři z Bulharska a Rumunska, nepřišel k nám z těchto zemí po jejich vstupu do EU ani jeden jediný lékař. Co by také u nás hledal za štěstí, když se mu nabízí pětkrát lépe placená práce v Británii, Francii či Německu.

let vzdělával v oboru, který v žádné jiné zemi EU neexistuje. Českou specialitou bylo i to, že stát přestal vzdělávání mladých lékařů jakkoliv finančně podporovat. Komoře se proti odporu ministra Julínka nepodařilo prosadit liberální způsob státní podpory, kdy by lékaři žádali o stipendia a za přidělené peníze by si pak vzdělávání hradili na akreditovaných pracovištích podle vlastního výběru. Ministerstvo sice také slibuje peníze, ale snad s výjimkou několika zubařů a praktických lékařů nedostal zatím nikdo ani korunu. Hlavní příčiny exodu lékařů z ČR - nízký příjem neodpovídající míře odpovědnosti a náročnosti práce - nadměrná pracovní zátěž, tedy nedodržování právních norem limitujících množství přesčasové práce (Evropská směrnice o pracovní době, Zákoník práce) - existenční nejistota – obavy z privatizace nebo útlumu nemocnice… Certifikáty o profesní bezúhonnosti

Rok 2002

Lékaři cizinci pracující v ČR

Počet žadatelů 15

Slováci

Ostatní cizinci

Celkem

2003

87

2003

711

118

829

2004

472

2004

968

129

1 097

2005

466

2005

1 033

155

1 188

2006

348

2007

339

2008, za 1.-8.

227

Od roku 2005 počet Slováků pracujících v ČR klesá. Abychom byli spravedliví, nesmíme mezi příčinami personální devastace českého zdravotnictví opominout neblahý zákon č. 95/2004 Sb., který rozvrátil vzdělávání lékařů (zákon č. 96/2004 se obdobně podepsal na vzdělávání zdravotníků nelékařů), když zavedl v Evropě nevídaný bizardní počet 83 základních specializačních oborů, čímž některé úzce specializované odbornosti odsoudil k vyhynutí. Vždyť kdo by se pět 8

Celkem

1 954

Počet žadatelů o certifikát o profesní bezúhonnosti, který potřebuje od komory každý lékař ucházející se o práci v zahraničí, je sice nepřímým, ale přesto vypovídajícím indikátorem emigrace českých lékařů. Přesnější čísla neexistují. Lékaři z ČR směřují především do Velké Británie a do Irska (více než 800) a dále pak do Německa (cca. 300), kde často

www.lok-scl.cz


pracují jako pendleři, což je pro ně ekonomiky nejvýhodnější. Ministr vyhání lékaře z nemocnic Opravdu zajímavým nápadem jak „řešit“ nedostatek lékařů je za podpory tzv. Schlangerových odborů ministrem Julínkem prosazená novela zákoníku práce, která umožní lékařům, kteří jsou s ohledem na nízké tarifní mzdy existenčně závislí na příjmech ze služeb, aby „dobrovolně“ souhlasili s větším množstvím přesčasové práce. Nikoho nezajímá, že evropské normy omezující přesčasovou práci lékařů slouží především k ochraně bezpečnosti pacientů. Přepracovaný doktor se zkrátka snáze a častěji dopouští chyb. A zatím co ministra dopravy, který by chtěl povolit pilotům, aby si po transoceánském letu dali kávu a po hodinové pouze letěli zpět, by hospitalizovali na psychiatrii, tak ministrovi zdravotnictví podobně hloupý návrh prošel. Zákonodárci nás lékaře patrně nepovažují za lidi a věří, že oni sami nikdy nebudou v pondělí dopoledne operováni chirurgem, který je v práci již čtvrtý den a tři noci se řádně nevyspal. Ano, i tak stále vypadá realita v některých našich nemocnicích. USNESENÍ ZE ZASEDÁNÍ PŘEDSTAVENSTVA ČLK 1. 8. 2008

Bezpečnost pacientů snižuje přetěžování lékařů nadměrným množstvím přesčasové práce. Evropské normy omezující množství přesčasové práce lékařů slouží nejenom k ochraně zdraví lékařů, ale zejména k ochraně pacientů. Novela zákoníku práce prosazená ministrem zdravotnictví bezpečnost pacientů snižuje. Představenstvo ČLK nedoporučuje lékařům, aby souhlasili s větším množstvím přesčasové práce než v průměru 8 hodin týdně. Velké množství přesčasové práce a následná přepracovanost totiž výrazně zvyšují

9

riziko odborného pochybení lékaře, který navzdory své přepracovanosti způsobené snahou vyhovět svému zaměstnavateli zůstává za své jednání plně právně odpovědný. Nemocnice nejsou schopny sehnat a zaplatit dostatečný počet lékařů s patřičnou kvalifikací. Volná místa pro lékaře

31.3

30. 6.

30. 9.

31. 12.

2006

375

368

374

427

2007

462

519

528

623

2008

602

628

Bez ohledu na kolísání během každého roku způsobené vlnovitým nástupem nových absolventů do praxe, je jednoznačně patrné, že nemocnicím chybí lékařů stále více. Zatím co na účtech zdravotních pojišťoven leží ladem 35 miliard korun, nemocnice a léčebny nejsou schopny zaplatit dostatek kvalifikovaného personálu a jejich personální devastace již ohrožuje kvalitu poskytované péče. Nemocnice bez kvalifikovaných zdravotníků nemůže poskytovat kvalitní péči To, že nemocnice bez kvalifikovaných zdravotníků nejenom nemůže poskytovat kvalitní péči, ale stává se pro pacienty dokonce nebezpečnou, to je jasné asi každému s výjimkou politiků, kteří se tváří jako by nic a vesele problémy zametají pod koberec. Sice drze svým voličům tvrdí, že je vše v naprostém pořádku, ale sami by se v nemocnici, kterou nechali personálně zdevastovat, léčit nenechali.

Nejkřiklavější případy, jako třeba devastace interního oddělení nemocnice v Havířově se spádem 120 000 obyvatel, jsou jenom špičkou ledovce. Větším či menším nedostatkem personálu trpí www.lok-scl.cz


všechny nemocnice a viníky musíme vedle jejich ředitelů hledat zejména mezi politiky. USNESENÍ Z MIMOŘÁDNÉHO ZASEDÁNÍ PŘEDSTAVENSTVA ČLK 30. 9. 2008 1/ Představenstvo ČLK na tomto příkladu opět upozorňuje, na nefunkčnost stávajících kontrolních mechanismů při sledování personálního vybavení zdravotnických zařízení. V době, kdy personální vybavení zdravotnického zařízení kontrolovala ČLK, by podle odborných kritérií toto zdravotnické zařízení nesplňovalo podmínky pro poskytování zdravotní péče. V současné době nemůže ČLK garantovat (podle § 17, odst. 1 zákona č. 160/1992 Sb., v platném znění) občanům kvalitu lékařské péče v nemocnici v Havířově. 2/ Představenstvo ČLK důrazně požaduje jménem ČLK, jako garanta kvality lékařské péče, aby v souladu s § 12a zákona č. 20/1966 Sb. v platném znění vydalo Ministerstvo zdravotnictví ČR vyhlášku o personálních standardech vybavení zdravotnických zařízení, kterou by připravilo ve spolupráci s ČLK a ve spolupráci s ČLK rovněž kontrolovalo její dodržování. ČLK je přesvědčena, že zavedení takto efektivních kontrolních mechanizmů za účasti odborníků ČLK by bylo prevencí takovýchto krizových situací, kdy je ohrožena kvalita péče o pacienty. Počet zdravotníků v ČR v porovnání s OECD v roce 2006

ČR

Průměr OECD

Lékařů / 1000 obyvatel

3,6

3,1

SZP / 1000 obyvatel

8,1

9,7

Zatím co zdravotních sester je v českém zdravotnictví absolutní nedostatek, u lékařů můžeme zatím ještě hovořit o nedostatku relativním. 10

Personální problémy nemocnic a léčeben prohlubuje: - vysoký počet akutních lůžek - bariera mezi nemocnicemi a soukromými lékaři Na jedné straně jen velmi omezená možnost souběhu soukromé praxe a zaměstnání v nemocnici. Na druhé straně se soukromí lékaři nijak neúčastní na zajišťování nepřetržité lékařské služby v nemocnicích, kde se nemají ani možnost podílet na péči o své pacienty Zdravotní pojišťovny selhávají Nabízí se logická otázka, jak je možné, že zdravotní pojišťovny, které nakupují jménem svých klientů zdravotní péči, ji proplácí i v těch nemocnicích, které nesplňují ani minimální personální požadavky dané seznamem výkonů, a tedy porušují smlouvy s pojišťovnami. Pojišťovny selhávají proto, že kvalita zdravotní péče je nemusí zajímat. Pro ně jsou určující ekonomické výsledky, a proto chtějí nakupovat péči co nejlevněji. Zbabělost politiků Pro politiky je jednodušší předstírat, že je vše v pořádku, než sdělovat voličům nepříjemnou pravdu, že nemocnice bez personálu se budou muset uzavřít. Nezávislá profesní samospráva je pro občany nejlepší zárukou Ve vyspělých zemích, kde politikům záleží na bezpečnosti pacientů, se větší či menší měrou podílí na kontrole zdravotnických zařízení na státní moci nezávislé profesní samosprávy. V ČR je ministerstvo zdravotnictví zřizovatelem fakultních nemocnic, které by samo sobě mělo kontrolovat, a obdobně na regionální úrovni zřizují nemocnice kraje, které by zároveň měly kontrolovat jejich kvalitu. Pomiňme skutečnost, že kraje nedisponují odborníky, kteří by byli schopní něco kontrolovat a že za zdravotnictví často zodpovídají osoby bez jakéhokoliv medicínského vzdělání, systém, kdy

www.lok-scl.cz


někdo kontroluje a případně i trestá sám sebe, přece nemůže nikdy fungovat. Ministerstvo zdravotnictví porušuje zákon Také v ČR podle § 12a zákona č. 20/1966 Sb. v platném znění musí být zdravotnické zařízení personálně, věcně a technicky vybaveno pro druh a rozsah zdravotní péče, kterou poskytuje a musí splňovat hygienické požadavky na svůj provoz. Ministerstvo je povinno stanovit po dohodě s lékařskou komorou vyhláškou požadavky na personální vybavení zdravotnického zařízení a opět ve spolupráci s lékařskou komorou plnění těchto požadavků kontrolovat. Bohužel Ministerstvo zdravotnictví je v této věci nečinné a dosud nesplnilo povinnost uloženou zákonem již před více než dvěma lety. Ministr Julínek, kterému patrně na kvalitě zdravotní péče a bezpečnosti pacientů nezáleží, zastavil práce na přípravě příslušné vyhlášky ihned po svém nástupu do funkce. S ohledem na dikci zákona nemůže Česká lékařská komora sama bez součinnosti ze strany ministerstva zdravotnictví situaci řešit. A zatím se nám nepodařilo přimět ministra, aby sám jsa zákonodárcem platné zákony respektovat. V této věci nám nepomohl ani předseda vlády Topolánek, který se tak stává spoluviníkem personální katastrofy řady nemocnic. Tvrdohlavého ministra, který ignoruje platné zákony, nedokázaly napravit ani opakované poslanecké interpelace.

mohou pracovat, vytvářet hodnoty a konečně i platit daně. Zatím co HDP států OECD se ve stálých cenách zvýšil mezi roky 1990 a 2005 o 37%, tak výdaje na zdravotnictví za stejné období o 80%. Podíl výdajů na zdravotnictví na HDP ČR

Celkové výdaje Podíl na HDP

2004 206 752 7,3 %

2005 215 584 7,2 %

2006 220 878 6,9 %

2007 230 980 6,5 %

Ze všech 30 států OECD investují menší podíl HDP do zdravotnictví pouze Korea a Polsko. Ekonomická situace českého zdravotnictví se tak stává kritickou. Právě nedostatek peněz je prvotní příčinou personální krize českého zdravotnictví. MUDr. Milan Kubek Prezident ČLK

Podíl výdajů na zdravotnictví na HDP České republiky stále klesá Ve vyspělých státech naopak zdravotnické výdaje rostou rychleji než průměr ekonomiky a tak zdravotnictví hraje stále významnější roli. Je to logické. Investice do zdravotnictví patří spolu s investicemi do vědy a školství k těm nejefektivnějším. Vždyť pouze zdraví lidé 11

2003 195 155 7,6 %

www.lok-scl.cz


TISKOVÉ PROHLÁŠENÍ LÉKAŘSKÉHO

zdravotnictví je nižší než ve sféře státní či obecně veřejnoprávní. • Díky špatnému finančnímu ohodnocení došlo k masivnímu odlivu ODBOROVÉHO KLUBU lékařů a dalšího zdravotnického personálu z „privatizovaných“ nemocnic do fakultních nemocnic a SVAZU ČESKÝCH hlavně do zahraničí. V případě LÉKAŘŮ nelékařských profesí dochází k odchodu mimo oblast zdravotní péče. LÉKAŘI A SESTRY KVŮLI PLATŮM • Tlak na snižování mezd vede k UTÍKAJÍ A NA ÚČTECH ZDRAVOTNÍCH zaměstnávání zejména méně POJIŠŤOVEN LEŽÍ LADEM MILIARDY kvalifikovaných (neatestovaných) KORUN lékařů a současné MZ ČR se to snaží legalizovat tím, že odmítá vydat Krize v českém zdravotnictví je skutečná, vyhlášku o personálních standardech. ale je jiná než tvrdí oficiální zprávy • Došlo k propojení soukromých ministerstva zdravotnictví. Největší krizí subjektů provozujících nestátní v současném českém zdravotnictví je krize nemocnice a krajské politické personální a ta se negativně odráží na reprezentace. Došlo v řadě případů k zhoršující se zdravotní péči o občany České tunelování nemocnic za tichého republiky. souhlasu představitelů samospráv. • Ministrem Julínkem připravený REKAPITULACE STAVU nebezpečný experiment na českém • Podhodnocení zdravotnických profesí, zdravotnictví, který plánuje další které bylo jedním z průvodních jevů převody nemocnic, ale i zdravotních minulého režimu, pokračovalo i po pojišťoven do soukromých rukou, roce 1989. Tento fakt byl jedním likviduje profesní samosprávu. Zavádí z hlavních důvodů vzniku LOK v roce nové „prokorupční“ instituce, např. 1995. Přes protestní hnutí se platy úřad pro dohled nad zdravotními lékařů dosud nedostaly na úroveň pojišťovnami, které budou stát další odpovídající evropským zvyklostem stovky miliónů z veřejných financí. (nejde o přepočet na korunu, ale relaci • Zcela bezprecedentní je stav, kdy k průměrnému platu). návrhy reformních zákonů umožňují • Problém se ještě vystupňoval v r. 2003 vlastnictví zdravotní pojišťovny a po převodu nemocnic na kraje, jejich zdravotnického zařízení v rukách převodem na obchodní subjekty jednoho vlastníka (finanční skupiny). v následujících letech a jejich předáním Podporuje navíc praxi, kdy tyto často účelově založeným soukromým subjekty mohou mít spolu legální subjektům. smluvní vztah, což je zcela zřejmý • Došlo k dalšímu snížení finančního konflikt zájmů v neprospěch ostatních ohodnocení zdravotnických profesí (v zdravotnických zařízení a ve svém poměru k průměrnému platu). důsledku především pacientů. Vzhledem ke své vysoké společenské • Dochází k poklesu výdajů na prestiži lékaři a sestry oprávněně zdravotnictví, čímž je záměrně krize očekávali nápravu tohoto stavu. udržována. Účelem je vytvořit dojem, • Nastal zcela paradoxní jev, kdy že bez „reformy“ zdravotnictví odměňování v podnikatelské sféře ve fungovat nebude. Česká republika dává 12 www.lok-scl.cz


•

•

•

na zdravotnictví stále méně (v roce 2003 – 7,6% HDP, v roce 2007 – 6,5% HDP). Ze zemí OECD dává méně pouze Polsko a Korea. Přestože se nemocnice potýkají se závažnými problémy a chybí prostředky k zaplacení personálu, na účtech zdravotních pojišťoven bude ke konci roku vázána 1/5 financí plynoucích do zdravotnictví, tedy asi 40 mld. Kč. V kontextu plánované privatizace zdravotních pojišťoven je reálná obava, že miliardy na účtech zdravotních pojišťoven jsou připravené dárky pro budoucí nabyvatele. V důsledku chybění zdravotnického personálu se snižuje dostupnost i kvalita zdravotní péče. V četných zdravotnických zařízeních se tlumí některé provozy a dokonce zavírají některá oddělení.

Jediným řešením personální krize je zvýšení příjmu zdravotnických pracovníků. Při dohodovacím řízení o úhradách na rok 2009 došlo v segmentu nemocnic k nedohodě. O úhradách tedy bude rozhodovat ministerstvo zdravotnictví vyhláškou, kterou nyní připravuje. LOK-SČL vyzývá ministra zdravotnictví Julínka, aby přestal zatajovat skutečný stav věci a přiznal personální krizi v českém zdravotnictví. Vyzýváme jej proto, aby zvýšil nemocnicím úhrady, což umožní ředitelům nemocnic okamžitě zvýšit platy o 30% tarifů od 1. 1. 2009 (tím dojde k narovnání propadu reálných mezd zdravotníků v minulých letech a k stabilizování personální situace v nemocnici). V případě, že nebudou adekvátně zvýšeny úhrady nemocnicím a nedojde k navýšení mezd a platů, plánuje LOK-SČL stávku v nemocnicích. LOK-SČL dále požaduje, aby byla zákonem určena jednotná norma odměňování 13

lékařů eventuelně zdravotnických pracovníků, která by systém odměňování ve zdravotnictví vyřešila trvale. Tedy tak, že budou zákonem kodifikovány minimální příjmy lékařů bez přesčasové práce, podle dosažené kvalifikace na úrovni 1,5 až 3 násobku průměrné mzdy v ČR. Pro ilustraci to znamená zaručenou minimální hrubou hodinovou mzdu pro nejvýše kvalifikovaného odborníka na úrovni 392 Kč. V Brně dne 11. 10. 2008 Předsednictvo LOK-SČL

MANIFESTACE PROTI ZAVADENÍ „POHOTOVOSTI NA PRACOVIŠTI“ ŠTRASBURK 15. 12. 2008 SPOLEČNÉ STANOVISKO EVROPSKÝCH LÉKAŘŮ K NÁVRHU NA SMĚRNICE O PRACOVNÍ DOBĚ

ZMĚNU

Stálý výbor evropských lékařů ( CPME ) i ostatní evropské lékařské organizace ostře protestují proti návrhu Evropské komise na změnu směrnice o pracovní době (EWTD), který odsouhlasila Rada ministrů práce členských států EU. Navrhované dodatky ke směrnici 2003/88/EC ohrožují bezpečnost lékařů i pacientů v Evropě, a ve svém důsledku by poškodily evropské zdravotnictví. CPME a další evropské lékařské organizace proto vyzývají Evropský parlament, aby návrh odmítl. HLAVNÍ PRINCIPY EWTD je základní právní normou zajišťující bezpečnost práce v EU. Byla přijata v roce 1993 jako nástroj k realizování rozumné úrovně ochrany

www.lok-scl.cz


pracovníků v celé EU. Navrhovanými dodatky by byla ochrana bezpečnosti lékařů a ostatních zdravotníků oslabena. Argumentace, že porušení těchto pravidel je nezbytné k „posílení ochrany zdraví a bezpečnosti a pro větší flexibilitu v organizaci pracovní doby…. a že též přinese novou rovnováhu mezi přiměřenou pracovní zátěží a rodinným životem…” ( § 7 EPSCO Compromise DS611/08), je cynicky zvrhlá. Ve skutečnosti má být bezpečnost těžce pracujících zdravotníků obětována v zájmu zdravotnického průmyslu, vlastníků nemocnic a dalších ekonomických subjektů. DEFINICE PRACOVNÍ POHOTOVOSTI „ON CALL TIME” ( ČLANEK 2) Jestliže je po lékaři požadováno, aby byl přítomen na pracovišti, znamená to, že nutno zajistit okamžitou dostupnost lékařské péče. Být dostupný v případě potřeby, to je součást práce lékaře. Když je lékař ve službě „on call“, tedy na zavolání v nemocnici, vyžaduje od něho zaměstnavatel přítomnost na pracovišti a připravenost poskytnout své profesionální služby. Lékaři není dovoleno opustit nemocnici po dobu této služby. Během služby je tedy lékař mimo domov a svoji rodinu a není přitom důležité, zda aktivně pracuje či nikoliv. I když by lékař mohl příležitostně spát během noční služby, je jeho spánek rušen vzkazy a telefonáty. Noční služby jsou zkrátka psychicky náročné a mají negativní vliv na zdraví lékařů. Rozdíl mezi aktivní prací a čekáním na práci, tedy pracovní pohotovostí, nemůže být přesně definován. Toto umělé rozdělování služeb lékařů vyvolává pouze nejasnosti a dohady a to i s právními důsledky. Po shrnutí všech těchto aspektů vyplývá logický závěr, že by pohotovostní služby lékařů neměly být rozdělovány na čas práce a čas pracovní pohotovosti. 14

INDIVIDUÁLNÍ OPT-OUT (ČLÁNEK 22) Možnost zříci se ochrany poskytované článkem 6 EWTD podkopává samotný základní princip této Směrnice, kterým je ochrana zdraví a bezpečnost pracovníků. V případě lékařů existuje navíc úzká souvislost mezi jejich zdravím a zdravím pacientů. Lékaři jsou zodpovědní za své zdraví a výkonnost, aby mohli co nejlépe chránit zdraví svých pacientů. CPME a další evropské lékařské organizace tímto odmítá jakékoliv změny, které zhoršují sociální podmínky lékařů a způsobují jejich diskriminaci vůči ostatním profesím. CPME společně s dalšími evropskými lékařskými organizacemi bude vyvíjet celoevropský tlak s cílem naopak zlepšovat pracovní podmínky lékařů a zvyšovat kvalitu a bezpečnost zdravotní péče občanů Evropy. CPME a další evropské lékařské organizace trvají na svém dřívějším stanovisku, že: - Maximální týdenní pracovní doba by měla být 48 hodin. - Každá přítomnost lékaře na pracovišti musí být považována za výkon práce. - Vyrovnávací období pro výpočet průměrné týdenní pracovní doby by nemělo být delší než 6 měsíců. Tzv. opt-out, tedy možnost individuálního souhlasu s větším množstvím přesčasové práce, by měla být pro lékaře zrušena. - Také pracovní smlouvy na dobu určitou by měly odpovídat podmínkám stanoveným Směrnicí ( EWTD ). - Kompenzační odpočinek musí následovat neprodleně po pracovní směně. Brusel, 14. června 2008 LOK-SČL přijal na poradě předsedů v Praze dne 4. 10.2008 následující stanovisko k této výzvě evropských lékařů

www.lok-scl.cz


LOK-SČL JAKO ČLEN FEMS PODPORUJE TOTO SPOLEČNÉ STANOVISKO EVROPSKÝCH LÉKAŘŮ A BUDE SE AKTIVNĚ ÚČASTNIT SPOLEČNÉ MANIFESTACE PŘED EVROPSKÝM PARLAMENTEM VE ŠTRASBURKU DNE 15. 12. 2008

Z ČR budou do Štrasburku vypraveny minimálně 2 autobusy s účastníky chystané manifestace. Bližší informace o možnosti účasti na manifestaci lze získat v kanceláři LOK-SČL.

15

ZÁVĚREM Zpravodaj LOK-SČL Vás přehledně informuje o hlavních či nějak zajímavých událostech v průběhu příslušného měsíce. Nedílnou součástí tohoto zpravodaje jsou jednotlivé přílohy, které jsou již tradičně připojeny k jeho elektronické i tištěné formě. Plné znění zpravodaje, včetně příloh naleznete na webových stránkách LOK-SČL http://www.lok-scl.cz/zpravodaj/ K přístupu na internetovou verzi zpravodaje je třeba heslo, které podle dohodnutého klíče mají k dispozici předsedové MO LOK-SČL. Přístup lze také získat po domluvě v kanceláři LOK-SČL Adresa: LOK-SČL, Drahobejlova 52, Praha 9, PSČ: 190 00 Telefon:+420603447295, +420603515781, záznamník a fax: 284 810 576

www.lok-scl.cz


Odkazy:

Pište nám: Kancelář LOK-SČL

http://www.lok-scl.cz

Předseda M. Engel

www.lkcr.cz http://www.mvcr.cz/sbirka/

Místopředseda L. Velev

www.mzcr.cz www.zdn.cz www.unavenylekar.cz

PŘED SED NICT VO LO K-SČL

LÉKAŘSKÝ ODBOROVÝ KLUB – SVAZ ČESKÝCH LÉKAŘŮ DRAHOBEJLOVA 52, PRAHA 9, PSČ: 190 00 TELEFON: 603 447 295, 603 515 781, ZÁZN. A FAX: 284 810 576 EMAIL: [email protected]

16

www.lok-scl.cz

Zpravodaj LOK-SČL říjen2008

Recommend Documents