zpravodaj KVĚTEN 2015 ZPRÁVY Z OBCE HISTORIE 70. výročí ukončení 2. světové války se věnujeme na stranách 5 7 K ZAMYŠLENÍ

Líšnický zpravodaj

KVĚTEN 2015

ZPRÁVY Z OBCE

Čtěte na straně 1 – 4

HISTORIE

70. výročí ukončení 2. světové války se věnujeme na stranách 5 – 7

K ZAMYŠLENÍ

jsou články na stranách 4, 8 a 9

70 LET OD UKONČENÍ 2. SVĚTOVÉ VÁLKY Zavzpomínejte na místní hrdiny a zalistujte v obecní kronice roku 1945 na stranách 6 – 9

Z HISTORIE SDH LÍŠNICE O vzniku hasičského sboru v Líšnici a valné hromadě v lednu nalistujte stranu 10 – 11

ROZHOVOR s Jiřím Vozkou najdete na straně 12 – 13

RŮZNÉ  Zavřeli jsme školu  Něco málo o bioodpadech  Základem je nepustit vodu do vsi na stranách 14 – 15

Foto: Ing. Karel Žbánek

V sobotu 14. února 2015 se v naší obci konal již

16. ročník masopustního průvodu Kolem dvanácté hodiny se vesnicí začali scházet maškary i přihlížející a počali se shromažďovat před hasičskou zbrojnicí. Byl přistaven i krytý povoz zvaný „Šatlava“, coby pojízdný bar, a jeho skvělá obsluha, která rozlévala nejen dobrou náladu. Po společné úvodní fotografii všech masek, kterých se letos sešlo více než 60, konšel jménem všech požádal místostarostu obce o povolení

Průvod se odpoledne vrátil před hasičskou zbrojnici přibližně v půl páté, kde byl za přítomnosti maškar a všech, kdo mají rádi zábavu a veselí, zakončen tradičním střílením medvěda. Konšel přečetl rozsudek: „Toto zpupné zvíře za zlé činy spáchané na líšnických sousedech je odsouzeno zastřelením „Na povel drába: „MYSLIVČE, PAL,“ se medvěd skácel k zemi. Všechny masky zarmouceně oplakávaly medvěda a tímto závěrečným aktem byl i pochován letošní masopust. Letošní masopust se opravdu vydařil. Počasí nám přálo, čerstvé a svěží povětří vanulo obcí, rozzářené tváře maškar a přítomných, tak i vítajících sousedů, svědčili o spokojenosti. Sbor dobrovolných hasičů v Líšnici děkuje všem, kteří se podíleli na uchování této tradice. Rovněž děkuje těm, kteří svou štědrostí přispěli k tomu, že obecní pokladna nemusela tuto kulturní a společenskou akci nikterak dotovat. Již teď se určitě všichni těšíme na příští masopust v roce 2016. Mgr. Jana Mašková, zastupitelka obce Foto: Ing. Karel Žbánek a redakce

obchůzky, ten povolení udělil. Poté se průvod maškar s masopustní kapelou vydal na obchůzku obcí. U každého domu zahrály na přání, zazpívaly a zatančily, hospodáři popřály zdraví a štěstí. Většina sousedů měla již nachystané tradiční pohoštění, především koblihy, chlebíčky a trochu alkoholu na zahřátí. Hospodáři odlehčili svým peněženkám a přispěli do kasičky.

Úvodní slovo

Vážení sousedé líšničtí, varadovští, vandrličtí, nyní na jaře se vám dostává do rukou první vydání zpravodaje obce v letošním roce. Od posledního vydání uplynula nějaká doba, téměř všichni nově zvolení zastupitelé si postupně nacházeli cestu ke společné práci, která má být prospěšná hlavně pro obec, respektive pro občany v ní žijící. Vyjasnili jsme si některé názory, postoje a priority pro obec a musím konstatovat, že spolupráce většiny zastupitelů funguje dobře, věcně a konstruktivně. Jsou samozřejmě témata, k nimž máme odlišné postoje, ale to už patří k práci v jakémkoliv týmu. Důležité je nacházet řešení a směřovat obec dopředu v rozvoji, službách občanům a k celkové spokojenosti nás všech. Velmi vítám váš zájem o informova-

nost ze strany obce, neboť využíváte jak e-mailové zasílání zpráv, tak SMS servis, do něhož je již přihlášeno přes 80 obyvatel Líšnice. Také mne těší, že obecní zpravodaj se začíná plnit zajímavými příspěvky, které dostáváme od vás, sousedů. Pokud máte i vy příběh, zamyšlení nebo informace, které by byly pro líšnické sousedy zajímavé, posílejte je na adresu zpravodaje nebo na obecní úřad. Členové redakční rady všechny příspěvky poctivě čtou, posuzují a ty, které jsou pro čtenáře hodnotné, rádi otisknou. Tak pěkné jarní počtení Hana Navrátilová, starostka

Zprávy z úřadu a z obce

Pořádek v Líšnici, Líšnice v pořádku

Náves bude!

Na začátku dubna jsme do pracovního poměru přijali dva nové obecní zaměstnance, kteří se začali starat o údržbu a pořádek v obci. Již za tu krátkou dobu je jejich působení ve vesnici zřetelně vidět. Mizí odpadky a křoviska, čistí se strouhy a propustky… Jsme rádi, že si toho všímáte i vy a děkujeme za pozitivní reakce. Oběma pracovníkům patří dík za ochotu denně řešit problémy a požadavky plynoucí z provozu a dění v obci.

Naplno se rozjela realizace projektu „Náves“. Stavební společnost TREPART, která vyhrála výběrové řízení, si 1. 4. převzala stavbu a týden nato začala provádět zemní práce. Jelikož žádný projekt na papíře není dokonalý, jsme na stavbě několikrát za den a průběžně řešíme veškeré detaily a souvislosti s odvodem dešťových vod, výškovým umístěním komunikací a zelených ploch, atd. Přidali jsme například navíc vpusti dešťové kanalizace, zlepšili drenáže pod dlažbou,

kvůli kořenům vzrostlých stromům jsme šetrně posunuli silnici. Vesnická náves je veřejný prostor, kde se lidé odjakživa setkávali, slavili, sdíleli společné zážitky. Děláme vše pro to, aby náves v Líšnici plnila tuto roli i nadále, aby to byl prostor krásný a funkční. Se sousedy, kteří mají na návsi své nemovitosti, upravujeme provedení podle jejich zkušeností a oprávněných zájmů s napojením na jejich vjezdy, likvidací dešťových vod, atd. Stejně tak řešíme další část odvodu dešťových vod, které trápí obyvatele spodní části obce především při silných přívalových deštích. V prostoru stavby je dočasně omezen provoz i pro pěší. Omlouváme se za vzniklé komplikace, ale bez tohoto omezení není možné stavbu realizovat. Respektujte prosím výstrahy, abychom předešli případným úrazům.

I letos bojujeme o dotace na kdeco V první části roku jsme se intenzivně věnovali přípravě žádostí o dotace na projekty, které bychom rádi v Líšnici zrealizovali. Podali jsme celkem 6 žádostí o dotace a 1 žádost ještě budeme podávat. Pokud se nám podaří získat potřebnou finanční podporu, jsme připraveni projekty realizovat. Následující žádosti jsme již podali.

Bike Park Líšnice V únoru podala obec ve spolupráci se Základní školou v Líšnici a Spolkem Kuliš žádost o dotaci k Ministerstvu pro místní rozvoj na projekt „BIKE PARK Líšnice“. Pokračování na str. 2

LÍŠNICKÝ ZPRAVODAJ  Čtvrtletník, ročník 2015, číslo 1, vychází 15. 5. 2015 Vydává Obec Líšnice, Líšnice č. p. 175, 252 10 Mníšek pod Brdy, IČ 00241440.  Příspěvky jsou přijímány průběžně na adrese [email protected],poštou nebo osobně na adrese obecního úřadu. Přetiskování jakýchkoliv článků a jejich částí je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. Přesná pravidla pro uveřejňování příspěvků najdete na webu obce www.obeclisnice.eu/zpravodaj. Právo rozhodnout o otištění či neotištění příspěvku si vyhrazuje redakční rada.  Kontakt na příjem inzerce: na adrese [email protected]  REDAKČNÍ RADA: Tomáš Fiala (šéfredaktor), Mgr. Hana Hrazdirová, Věra Hanešková, Ing. Tomáš Humhal, Zdeněk Lebl. Tisk a grafické zpracování: MIRSA Bohemia s.r.o. Evidenční číslo periodického tisku MK ČR E 19173. Náklad 500 ks. Zdarma . Uzávěrka příspěvků pro další číslo je 12. 6. 2015 v 17 hodin.

Květen 2015 / Strana 1

LÍŠNICKÝ ZPRAVODAJ

Zprávy z obce Jedná se o výstavbu trati pro cyklisty, která bude v případě přiznání dotace umístěna na obecním pozemku v části mezi Líšnicí a Varadovem (vedle cesty vedoucí k benzínové stanici Koloc). Projekt iniciovaly děti z naší školy, samy vytvořily vizualizace, loga i maketu budoucího bike parku.

Rekonstrukce, modernizace a zvýšení únosnosti místních obslužných komunikací v obci Líšnice Na tento projekt jsme již podali žádost v rámci Programu 2015 Středočeského kraje na prostředky na kompletní rekonstrukci komunikace za školou, dále u horního zrcadla jihozápadně od centra, v dolní části obce východním směrem od centra a komunikace Varadov východ. Do žádosti o dotaci jsme mohli zařadit pouze cesty, které jsou ve vlastnictví obce. V průběhu měsíce dubna byla vyhlášena ještě výzva v Regionálním operačním programu Střední Čechy, která se také týká rekonstrukce komunikací. Jedná se o poslední možnost získání dotace z EU na místní komunikace, protože v nejbližším období se s touto oblastí podpory nepočítá. Proto budeme v tomto programu ještě podávat žádost na rekonstrukci cesty ke hřbitovu a cestu kolem bytovek. Zároveň i do této žádosti zařadíme cestu za školou, jejíž celková rekonstrukce včetně odvodnění patří mezi naše nejvyšší priority. Věříme, že to zvýší naši šanci získat prostředky aspoň v jednom z programů.

Restaurování litinového kříže na podstavci u golfového klubu Jedná se o kompletní opravu křížku u golfového hřiště. Pohledově křížek vypadá za-

chovale, při bližším ohledání byl však zjištěn téměř havarijní stav křížku.

Obnova naučné stezky Líšnice Naše naučná stezka vznikla v roce 1998 a od té doby značně zchátrala. V současné době není zachováno žádné z jednotlivých zastavení stezky kromě souhrnného informačního panelu, který je ale také již ve velmi špatném stavu. Protože je však stezka stále vedena v seznamu naučných stezek a pro řadu turistů je výkladní skříní naší obce, rádi bychom ji zachovali. Připravili jsme proto projekt na její obnovu.

Oprava zásahového vozidla CAS 25 Líšnické zásahové hasičské vozidlo vyžaduje nutnou opravu. Zastupitelstvo se na posledním zasedání dohodlo, že v případě nepřiznání dotace na tento projekt (20 000 Kč) bude hlasovat o možnosti opravy vozu z prostředků obce.

Rozšíření veřejného osvětlení Zastupitelstvo obce dále rozhodlo, že v letošním roce uvolní finanční prostředky na zpracování projektové dokumentace na další rozšiřování veřejného osvětlení v místech, kde dosud nebylo zavedeno, a na instalaci osvětlení v místech, kde dokumentaci již máme zpracovanou.

Přezkoumání hospodaření obce za rok 2014 17. března provedli kontroloři Odboru finanční kontroly Krajského úřadu podle Zákona 420/2004 Sb. přezkoumání hospodaření obce za rok 2014. Přezkoumány byly tyto písemnosti: rozpočtový výhled, návrh rozpočtu, schválený rozpočet, stanovení závazných ukazatelů zřízeným organizacím,

SMS rozhlas Občanům, kteří ještě nemají zavedenou službu SMS rozhlas připomínáme, že k odběru novinek se mohou zaregistrovat:

Prostřednictvím webových stránek obce:

www.obeclisnice.eu

lisnicemezeraPříjmenímezeraJméno na číslo 736 339 339.


Hry bez hranic V sobotu 13. června proběhne již 3. ročník regionální akce „Hry bez hranic“, tentokrát v Mníšku pod Brdy. Letos se do meziobecního klání za Líšnici zapojí staronový tým, protože se nám přihlásili „sportovci“, kteří soutěžili v prvním nebo druhém ročníku her. V loňském roce jsme hry hostili u nás v Líšnici a sousední týmy přijelo podpořit několik set fanoušků. Věříme, že si letos akci nenecháte ujít, a budeme moc rádi, když přijdete podržet svůj Líšnický D®ÝM TÝM! Konkrétní informace budou na plakátech a obecních webových stránkách.

Veřejná schůze Ve středu 29. 4. 2015 se konala druhá veřejná schůze zastupitelstva s občany Líšnice. Cílem těchto schůzí je seznámit veřejnost s nejvýznamnějšími projekty a aktivitami zastupitelů a vytvořit prostor pro dotazy a veřejnou diskusi. Tentokrát jsme se věnovali následujícím třem tématům:

Výstavba víceúčelové haly na hřišti za školou

Zasláním registrační SMS ve tvaru:

Osobně na obecním úřadě.

rozpočtová opatření, závěrečný účet, výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu, výkaz zisku a ztrát, rozvaha, příloha rozvahy, účtový rozvrh, hlavní kniha, účetní deník, kniha došlých faktur, faktury, bankovní výpisy, účetní doklady, pokladní kniha, pokladní doklady, evidence poplatků, evidence pohledávek, evidence závazků, inventurní soupis majetku a závazků, odměňování členů zastupitelstva, účetnictví ostatní, výkaz zisku a ztrát zřízených příspěvkových organizací, rozvaha zřízených příspěvkových organizací, smlouvy o dílo, darovací smlouvy, nájemní smlouvy, zveřejněné záměry o nakládání s majetkem, smlouvy o věcných břemenech, smlouvy a další materiály k přijatým účelovým dotacím, dohody o pracovní činnosti, dohody o provedení práce, dokumentace k veřejným zakázkám, zápisy z jednání ZO, výsledky kontrol zřízených organizací. Pokud jste dočetli až sem, určitě chápete, jakou radost nám udělal fakt, že při přezkoumání hospodaření obce nebyly zjištěny chyby ani nedostatky.

Zastupitelka Jana Mašková seznámila zúčastněné se svým záměrem vybudovat víceúčelovou halu v centru obce na hřišti za školou. Dle zastupitelky Maškové by hala měla splňovat účel tělocvičny, společenského sálu a prostoru pro případné ubytování při jednorázových akcích. Zastupitelka oslovila projekční kancelář,


Zprávy z obce

VÍTÁNÍ OBČÁNKŮ 23. dubna proběhlo z mateřské školce Vítání líšnických občánků. Od posledního vítání občánků, které proběhlo v listopadu 2012, se do Líšnice narodilo nebo přistěhovalo 20 dětí. Se svými rodiči jich do školky přišlo třináct a my jsme je tak mohli s radostí a pýchou přivítat mezi líšnické občany. O kulturní program se postaral pěvecký sbor základní a mateřské školy pod vedením Veroniky Kopecké. Všem dětičkám přejeme z celého srdce hlavně hodně zdraví a štěstí. Foto: Jaroslav Volf která nabídla zpracování vlastní studie za 85 000 korun bez DPH. Místostarosta obce Jan Abt navrhnul, aby byla vyhlášena architektonická soutěž na studii umístění takové budovy. Jelikož se jedná o historické centrum obce s jedinečným zachovalým urbanismem, je potřeba umisťování nových staveb do veřejného prostoru věnovat velkou pozornost a podobné záměry předem projednat se širokou veřejností. Soutěžní studie mohou ukázat několik různých způsobů možného provedení a umístění takové stavby a tím posloužit jako konkrétní podklady pro širokou veřejnou diskuzi. Tato forma je zároveň výrazně levnějším řešením. Záměr zastupitelky Maškové vzbudil mezi občany i zastupiteli vzrušenou debatu nejen o vhodnosti místa pro tuto stavbu, ale také o způsobech využití a financování provozu takového zařízení.

varijním stavem budovy a nutností její opravy. V rámci této rekonstrukce navrhuje rozšíření budovy a zvýšení o jedno podlaží. Takto zrekonstruovaná budova by následně mohla plnit funkci prostoru pro setkávání, případné ubytování a také jako sálek pro určité sportovní aktivity. I o tomto záměru se živě debatovalo, zejména v souvislosti s předchozím záměrem zastupitelky Maškové. V následné diskusi se přítomní snažili porovnat výhodnost jednotlivých variant, např. to, jestli je přínosnější zastavět jediný volný prostor za školou využívaný dětmi pro trávení přestávek, cvičení venku a odpolední družinu, nebo zda je pro obec vhodné využívat zbrojnici pouze pro činnost spolku SDH.

Rekonstrukce hasičské zbrojnice

Cílem tohoto projektu je kompletní příprava a zpracování projektové dokumentace, včetně potřebných povolení na řešení protipovodňových opatření kolem obce.

Zastupitel Dalibor Matušinský představil veřejnosti záměr rekonstrukce hasičské zbrojnice, odůvodněný současným ha-

Protipovodňová opatření přírodě blízkým způsobem


Místostarosta Jan Abt představil záměr přípravy projektu na protipovodňová opatření v okolí obce a jejich návaznost na likvidaci dešťových vod v zastavěném území obce. V této souvislosti místostarosta oslovil spoluobčany s prosbou, aby se v široké míře zapojili do přípravy projektu poskytnutím informací, zkušeností a historických znalostí krajiny v okolí obce. Během představení záměru si přítomní prohlédli příklady účinných opatření na fotografiích z realizovaných akcí, jako jsou např. budované přírodní tůně, vsakovací poldry, příkopy podél cest, související výsadba zeleně a rozšiřování zelených ploch v okolí Líšnice. V centru obce je naopak potřeba postupně opravovat dešťovou kanalizaci, která byla zničena při nechvalně známé výstavbě splaškové kanalizační sítě v Líšnici. Pro poskytnutí vašich rad a zkušeností prosím kontaktujte pana Abta na emailu [email protected] nebo nás navštivte na úřadu. Budeme rádi za veškeré vaše podněty a informace. Hana Navrátilová, starostka


Zprávy z obce

Líšnický košt

Akce čistá Líšnice Stejně jako v desítkách obcí v naší republice, i v Líšnici se 18. dubna ráno sešla skupina dobrovolníků v apartních montérkách a v rámci akce Ukliďme Česko se všichni neohroženě vrhli do úklidu naší vísky a jejího okolí. Pod vedením našeho obecního údržbáře Martina Žbánka se brigádníci rozdělili do několika akčních skupin a po celý den uklízeli odpadky podél cesty k dálnici, ke Klínci a na hřbitově. Nejdrsnější tým vyčistil zanesené koryto potoka od rybníka k dětskému hřišti, motorizovaná zásahová četa zatočila s několika černými skládkami na okrajích vesnice, děti vysbíraly odpadky v centru obce a odpoledne se všichni sešli u opékání buřtů u křížku nad rybníkem. Všem sousedům, kteří přišli a ochotně pomáhali, moc děkujeme. Vážíme si toho, že chcete také žít v krásné a čisté Líšnici a sami pro to něco děláte.

N

I letos se díky obětavosti organizátorů uskutečnilo tradiční klání domácích pálenek s názvem Líšnický košt. Tentokrát se soutěžilo hned ve čtyřech kategoriích a to v pálenkách, likérech, kyselých okurkách a jablečných závinech. Velice vyrovnaná soutěž nakonec dopadla takto: Vítězem kategorie pálenek se stal Vilibald Hořenek (vzorek donesl Luděk Žůrek) Vítězem kategorie likérů Karel Mašek Vítězkou kategorie okurek Helena Žbánková, které zvítězila i v kategorii štrůdlů. Všem účastníkům blahopřejeme a věříme, že příští ročníky budou obsazeny ještě početněji.

K zamyšlení

edávno jsme se dozvěděli, že obec chystá projekt na úpravu vodních poměrů v oblasti tzv. obecního průhonu ke hřbitovu, protože v části hned nad obcí jsou močály a rybníček neplní dobře svoji funkci retence vody a je stále zarostlý rákosem. Dříve narození vzpomínají na dobu před více než 55 lety, jak jsme se chodili koupat do rybníčka pod hřbitovem a mnoho generací dětí se tam naučilo plavat a bruslit. V té době rybníček plnil svoji funkci a na průhonu voda nestála. Samozřejmě, že když bylo velké sucho a dlouho nepršelo, vody hodně ubylo, ale po prvním dešti bylo zase vše v pořádku. Průhon se vypásal a vysekával, proto byl v pořádku a nehyzdil krajinu. Vzpomínáme, jak jsme s panem učitelem Černým v roce 1960 na průhonu vysadili ořešáky. Rok 1969 se stal pro rybníček pod hřbitovem zásadní. Důkaz toho, jak někdy dobře míněná věc dopadne špatně, bylo čištění rybníčku. Najela těžká technika a buldozer, který měl vyhrnout pouze bahno, nedopatřením vyhrnul i nepropustnou vrstvu jílu (pochybení obsluhy stroje). Nic již nezachránila dlažba, která se na dno položila, ani obetonování hráze a stavidla. Dále pak došlo k zanesení propustku pod cestou a příkopů, které rybníček v době dostatku vodních srážek napájely a přiváděly vodu z močálů (jsou jihozápadně od rybníčka). Je třeba si uvědomit, že rybníček neplnil pouze funkci retence vody. Byl a je domovem pro mnoho dnes chráněných obojživelníků (žába, čolek, mlok) a také slouží pro rozmnožování těchto živočichů.

Myslíme si, že by bylo dobře řešit celou věc komplexně. Kolem cesty ke hřbitovu není jenom rybníček. Cestu lemuje zarostlý obecní průhon. Když už je na programu dobrý nápad úpravy vodních poměrů, nebylo by od věci průhon řádně vyčistit od náletových dřevin a retenci vody řešit vyčištěním příkopů a obnovit propustek u rybníčka. Dno rybníčka znovu opatřit vrstvou nepropustného jílu. V těchto souvislostech by nebylo od věci vyčistit a připomenout starý hřbitov z josefínských dob nad obcí u vrby, o kterém se zmiňuje ve svých publikacích o historii naší obce klínecký rodák Dr.Boháč. Mnozí by určitě přivítali, kdyby cestou ke hřbitovu vzniklo (u rybníčka) místo k posezení a odpočinku tak, jako v dolní části obce „U kamene“, které vybudovala spontánně a trochu i z legrace parta nadšenců. Určitě by jej využívali jak starší občané při cestě na hřbitov, tak mladé maminky s dětmi při procházkách. Cesta ke hřbitovu vedoucí kolem obecního průhonu a rybníčka je dost frekventovaná místními lidmi, i lidmi, kteří v Líšnici již nežijí, ale mají na hřbitově své předky. V současné době nám spolu s neupraveným prostorem parkoviště mnoho „parády“ nedělá. Postarejme se o to, aby tomu tak v budoucnu nebylo. Vždyť tím vyjádříme i naší úctu k těm, které máme ve věčném spánku na hřbitově, a nakonec i sobě, protože pro mnohé z nás bude cesta kolem průhonu, vrby a rybníčka tou cestou poslední. Josef Hájek, Ing Jaroslav Novák

RYBNÍČEK



Historie

70 let od ukončení 2. světové války Úvodem věnujme vzpomínku místním hrdinům. Jaroslav Kubelka, narozen 10. 4. 1894 v Újezdci, okres Kouřím, bytem Líšnice čp. 105, technický sklář. Vlastnil provozovnu na výrobu a prodej chemického skla v Praze. V lesích u svého domku ukrýval zbraně, které před Květnovým povstáním odvezl do Prahy. Zúčastnil se bojových akcí o Československý rozhlas. 5. 5. 1945 v boji s fašisty v budově rozhlasu byl těžce zraněn. Ve Všeobecné nemocnici v Praze II svým zraněním 7. 5. 1945 podlehl. In memoriam byl vyznamenán Československým válečným křížem 1939. Jeho jméno je zapsáno na pamětní desce v budově Československého rozhlasu. Václav Přibík, narozen 29. 11. 1899 v Líšnici, bytem Líšnice čp. 68, rolník. V letech 1942 až 1945 byl členem „Hnutí za svobodu“, aktivně činným jako zemědělský referent ilegálního okresního národního výboru ve Zbraslavi. Drahomír Prokop s manželkou Annou, železničář bydlící v rozestavěném domku u lesa pod vsí. Od podzimu roku 1942–1945 ukrývali u sebe nacisty pronásledovanou paní Růženu Hájkovou s 4letou dcerou Janou. Občas v noci a potajmu ji navštívil manžel, na něhož byl rovněž vydán zatykač. V povědomí líšnických občanů zůstalo, že na „samotě u Prokopů“se schovávali partyzáni. Lze si představit, co by je čekalo, kdyby se gestapu podařilo odhalit všechny skutečnosti. Riskovali vlastní život, ale ani po válce se o tom nezmínili.

Vzpomínky Jindry Mestekové na květen 1945 v Líšnici S Jindrou Mestekovou (čp. 7) jsme si při náhodném povídání zavzpomínali, jak jsme před šedesáti léty prožili konec 2. světové války. Ona v Líšnici, já nedaleko Moravské Ostravy. Epizoda z bohatého života bezmála osmdesátileté místní občanky mě natolik zaujala, že jsem před 10 lety do obecní kroniky za rok 2005 zaznamenal: „Vojáky jsme v obci srdečně vítali. Házeli jim kytice bezu. Vozili nás na tancích (samochodkách). Jedni z Řitky do Mníšku pod Brdy, druzí zpět. Dávali nám cigarety. Jednou jsem způsobila mamince starost. Poslala mě ráno pro nákup na Řitku. Tam jsem se připojila k líšnickým děvčatům. Jezdily jsme na různých

odvedli k „vrači“. Ošetřil nás, rána se mi dobře zahojila. Bylo mi 19 let, panu doktorovi jsem vojenských vozidlech. Čas rychle ubíhal a já se očividně zalíbila. Požádal mě, abych ho nase vrátila až odpoledne. Pochvala od ma- vštívila. Namítla jsem, že ho již jedna navštěminky mě nečekala. vuje, všichni jsme o tom věděli. Vzal to s huVojáci, převážně Ukrajinci a Mongolové, byli morem. Odvětil „éto starucha“. ubytováni v každém stavení a na zahradách V rámci pracovní výpomoci vojskům jsem se pod stany. V nejlepší světnici našeho domku skupinou děvčat připravovala těsto na nudbydlel důstojník v hodnosti kapitána s jeho le a toto pak rozválela na velké placky (kola), „pucflekem“, dále seržant a písař. Na zahra- dále z německých triček párala znaky wehrdě žilo ve stanech asi 140 vojáků. machtu. Kde to nešlo, tak jsme to vystřihli. Stodolu vojsko přeměnilo v takzvanou „Ru- Pro zábavu vojáků bylo na zahradě u Dvodou halu“. Stěny byly potaženy červeným řáků (čp. 27) instalováno kino a postaveno plátnem, na něm umístěny státní a vojenské menší pódium. K tanci hrála vojenská kapeznaky, portrét Stalina, fotografie vojevůdců la. Pokud to maminka dovolila, zúčastnila a vyznamenaných vojáků divize. Výzdobu jsem se zábavy. Tancovala jsem s pěkným, zvýraznily věnce z chvojí. Řada stolů byla po- urostlým vojákem. Opakoval často slovo„hulať“. Nerozuměla jsem mu. O překlad jsem požádala u Antošů bydlící Němku paní Boženku. Zval mě na procházku (rusky guljať). Obyvatelé obce museli vojsku dodat hovězí dobytek a prasata. Vojenští řezníci zhotovovali masné výrobky. U našeho příbuzného Antonína Majera (čp. 59) měli na půdě rozvěšeny klobásy. Prostor pečlivě uzavřeli. Kdo lépe nežli hospodář však zná každý koutek svého stavení. Tonouš dobře věděl, která prkna povolí, trochu je odsunul a uzeniny měl na dosah ruky. Nevzal jen pro Josef Liška (14 let) s Rudoarmějci v květnu 1945 poblíž domku čp. 62. sebe, ale i pro některé příbuzné a známé. Také jsem kryta bílým plátnem. Od silnice, přes celou ochutnala. Vojáci úbytek ani nepoznali. zahradu až ke vchodu do stodoly vybudovali Prasata poráželi vojáci na louce pod vsí, v mísvojáci chodníček vysypaný pískem. K čemu tě dnešní čističky odpadních vod. Také jsem tuto„svatyni“ vojáci využívali, jsem nechápala. se tam nachomýtla. Doma jsem při zabijačChovali jsme husy. Maminka požádala kách pomáhala, ale aby někdo pil krev rovnou mladého vojáčka (Mongola), aby je hlídal. z rány, to mě udivilo. Vojáci si pochutnávali. Za odměnu dostal vařená vajíčka. Ani jedna Na obtěžování místních dívek a žen si Jindra husa se neztratila. Mesteková nevzpomíná. Vztah byl vyloženě U sousedů (rodina Liškových čp. 5) měl ordi- přátelský. Některé místní slečny se za vojáky naci vojenský lékař. Jednoho dne ošetřil mě vypravily do jejich následujícího místa oda Pepíka Antoše. Jak se to stalo? Pan Antonín počinku. Antoš (čp. 9), silně nedoslýchavý, šel se synem Pepíkem na procházku. Na cestě našel Závěrem si dovolím otázku. Neměl by být pohozenou rozbušku. Sáhl po ní, a netuše nic i pro obec tak historický dům „Hospoda zlého, kráčel dál. Najednou ucítil v dlani teplo, U Křížů“ opatřen pamětní deskou? tak předmět rychle odhodil. Došlo k výbuchu. Byla jsem poblíž. Střepiny mě zasáhly do stehIng. Vilibald Hořenek, na a Pepíka do ucha. Se silným krvácením nás [email protected]



Úvodní Historieslovo

Rudoarmějci ubytovaní v květnu 1945 u učitelky Marie Fryčové čp. 3 a v rodině Růženy a Karla Pojera čp. 6. Foto pořídil rotný Arkadi Leonidovič Abranzon z Ivano Frankovska. V roce 1966 je poslal Karlu Pojerovi.

Obecní kronika za rok 1945: Pátek 11. května Opět krásné slunné počasí. Obrovská síla motorizované Rudé armády projela po státní silnici od Prahy na Dobříš. Nepřetržitý proud jel od rána téměř po celý den. Většinou obrovské tanky a nákladní vozy obsazené vojskem. Zástupy lidí kynuly radostně vojákům a házely jim kytice bezu. Vojáci s úsměvy odpovídali. Všude velké nadšení, neboť je po válce. Sobota 12. května Dopoledne přijelo do Líšnice auto s důstojníky ukrajinské armády a zajistili v hostinci „U Křížů“místnosti, do nichž ihned navezli 30 nákladních aut proviantu. V noci ze soboty na neděli bylo obyvatelstvo naší obce vyrušeno vojáky Rudé armády, kteří hledali ubytování pro své jednotky, které druhý den do vesnice přijdou. Neděle 13. května Krásné počasí, teploměr ukazoval 31°C. Jednotky Rudé armády zaplavily Líšnici. V zahradách, dvorech, stodolách a obytných místnostech všude vojsko, hlavně „povozky“ s koňmi. V lesích si stavěli vojáci z pokácených stromů sruby. Na celém líšnickém katastru je více než 1 500 koní. Pondělí 14. května Vojska opět přibylo. Koně se pasou na zahradách a lukách. Vojáci kosí louky a jetele a bez ptaní odvážejí slámu ze stohů. Řežou a pálí i stavební dříví a prkna. Vojáci jsou dobrosrdeční lidé, rozdávají cigarety, tabák, vyměňují, co se dá. Za láhev kořalky můžete dostat koně i s vozem, za hodinky „časy“ by ti dali svůj život. Na-

řízen soupis mladých mužů k čištění koní. Zapsáno15. Nařízena okamžitá dodávka 7 kusů hovězího dobytka a zajistit dalších 20 kusů. Dobytek byl poražen zdejšími řezníky na porážce p. Stuchlíka. Úterý 16. května Pro vojsko uspořádáno na zahradě p. Dvořáka čp. 27 filmové představení. Vojsko se chová slušně. Chodí se dívat i zdejší občané. Přepadávání samot skupinami neposlušných vojáků, kteří kradou, nač přijdou. Důstojníci zjednávají pořádek a dopadené škůdce přísně trestají. Protože v hostinci „U Křížů“ je divizní skladiště, máme na našem katastru asi 6 000 mužů a 1 600 koní. Občané musí pracovati pro vojsko: čistit koně, práti prádlo, škrabat brambory a jiné. Denně zaměstnáno asi 60 osob. Práci v polích nelze provádět. Máky jsou přerostlé a zarostlé trávou. Po vsi i v polích běhají zbědované koně, které nikdo nechce. Někteří z nich byli poraženi a maso prodáno. Protože je mokro (každý den prší) a teplo, je nadbytek píce. I obilí je pěkné. 23. května Vojenská přehlídka na Korýtkách. 31. května Vyvěšeny mobilizační vyhlášky pro nejmladší ročníky naší armády. 5. června Část vojska z řiteckých lesů na odchodu. Projížděli Líšnicí asi hodinu směrem na Spálený mlýn a na Štěchovice. Samý kůň a samá „povozka“.


6. června Odpoledne za krásného počasí opustilo vojsko naši obec. Bylo zde 3 týdny a 3 dny. Vojáci většinou velmi hodní lidé, většinou Ukrajinci, loučili se přátelsky. Slibovali, že budou psát, nikdy však slib nesplnili. Asi 20 % vojska byli snědí Mongolové, kteří se chovali netečně. Vojsko zanechalo v obci 22 povozek včetně rozbitých či nepotřebných vozů a 22 koní. 7. června Odtáhly poslední oddíly vojska z líšnických lesů, které po sobě zanechaly mnoho škod. Věci, které zanechaly na místě, jako sruby, boudy z prken apod., předali dva důstojníci Rudé armády Místnímu národnímu výboru a nechali si podepsat prohlášení, že mají hodnotu 150 000 Kč. Mezi těmito věcmi bylo i různé bytové zařízení, které vojáci zabrali v civilních chatách. Obcí bylo ustanoveno 14 ozbrojených strážců, kteří hlídali ve dne v noci tento materiál, avšak neuhlídali. Za několik dní byla většina věcí rozkradena lidmi z okolních obcí. Dříví pak bylo rozděleno mezi majitele poškozených lesů a zbytky prken a různých drobností byly odvezeny do Líšnice za kovárnu, kde byly prodány obcí asi za 4 000 Kč. Od jedné části Rudé armády nad Spáleným mlýnem obdržela obec náhradu za zkrmenou píci 71 000 Kč. Místní národní výbor chtěl, aby se občané tohoto obnosu zřekli a věnovali ho celý na fond pro novostavbu školy. Mnoho občanů se zásadně stavělo proti usnesení MNV a tak při vyplácení této částky někteří občané požadovali celý obnos na ně připadající, jiní pak věnovali část obnosu fondu pro novostavbu školy a část obnosu na stavbu místního rozhlasu.“


70 let od ukončení 2. světové války Jeden z mnohých Líšnických rodáků – letec RAF Václav Antonín Kříž

Dne 31. července 1939 přistál transport lem Schořem a Františkem Petrem odstartos asi dvěma sty čs. vojáky v Calais. 1. srpna vali po poledni 23. června 1940 s letounem byl „soldat“ Kříž v Paříži vtělen do výcvikové Marcel Bloch MB-210 z letiště Agen směr skupiny na Place Balard v 15. obvodu, kde Anglie. Bombardér byl českým letcům dán vyčkával vyřízení žádosti o vstup do cizinec- k dispozici osobně velitelem francouzského ké legie. Do ní byl zařazen až 2. října, tedy letectva gen. Josephem Vuilleminem 2. Poměsíc po vypuknutí války. Statutem mu byla blíž Cherbourgu se letounu porouchal levý přiznána hodnost desátníka. V Paříži vyčká- motor a Bloch dále pokračoval v letu pouze Narodil se a žil se tře- val Václav Kříž až do 23. října a následující s jedním motorem. Po asi čtyřech hodinách mi sourozenci v Líš- den byl přemístěn do Toulouse. Byl zařazen se letcům kolem 17. hodiny podařilo dosáhnici, v domě čp. 1. Po absolvování pěti tříd k bombardovacímu letectvu a na toulouské nout anglické břehy. Při pokusu o nouzové obecné a čtyř tříd měšťanské školy následo- „Base Aérienne 101“ absolvoval bombardo- přistání u městečka Bovey Tracey v hrabství valy dva roky na pokračovací obchodní ško- vací výcvik. Na letounech Marcel Bloch MB- Devon na jihozápadě Anglie však při výběhu le. Před nástupem vojenské služby pracoval 200, MB-210 a Potez 25 nalétal celkem 85 narazili na strom a havarovali. Václav Kříž při Václav Kříž jako obchodní příručí. hodin. tom utrpěl zranění (komplikovaná zlomeniOdveden byl dne 27. července 1937 při dobro- 5. března 1940 byl opět jmenován do hod- na levé paže v lokti a další poranění) a byl volném odvodu na dva roky činné služby. 1. října nosti desátníka (caporal) a 19. dubna byl pře- odvezen do nemocnice. 1937 byl zařazen do branné moci a vybrán ke místěn ke 4. noční bombardovací eskadře V nemocničním ošetřování setrval Václav Kříž 3. letce leteckého pluku 1 „TGM“ v Hradci Králo- „Verdun“, působící ve svazku GB (Groupe de až do začátku listopadu. Teprve 2. 11. 1940 vé. Do 14. listopadu 1937 konal základní výcvik Bombardement) II/21. Od 12. května 1940 byl propuštěn z nemocnice RAF v Uxbridge vojína (hodnocen jako „dosti dobře vycvičený“) působil Václav Kříž (od 1. 5. četař - sergent) a přemístěn do Doplňovacího střediska čs. a následně s velmi dobrým prospěchem absol- na frontě, kde létal na bombardérech MB- letectva v Cosfordu. Mezi tím byl dne 28. voval poddůstojnickou školu jako v pořadí šestý 200 a MB-210. GB II/21 byla postupně dis- září 1940 přijat do RAF jako „aircraftman 2nd ze sedmdesáti sedmi žáků. Od 24. ledna class“ (AC2), tedy vojín. Dne 21. listo1938 prováděl základní výcvik a výcvik padu 1940 mu byla přiznána hodnost na dvoumístných letounech u cvičné letky sergeanta (A/Sgt.), do české hodnosti a po jeho ukončení konal od 10. července četaře byl povýšen až k 1. lednu 1941 1938 službu dvoumístného pilota u 3. let(v některých dokumentech je však ky, vyzbrojené letouny Letov Š-328. Dne 1. ještě v březnu 1941 uváděn v hodsrpna 1938 byl jmenován pilotem letcem. nosti LAC - leading aircraftman, odV sestavě 3. letky prožil dny mobilizace povídající svobodníkovi). v září 1938; dne 16. listopadu 1938 byl 19. prosince 1940 byl Václav Kříž přepovýšen na svobodníka. Po okupaci sunut k čs. depotu RAF Wilmslow. zbytku Českých zemí byl 1. dubna 1939 Dne 17. března 1941 nastoupil do popropuštěn na trvalou dovolenou, ale ješkračovací letecké pilotní školy No. 2 tě 12. dubna bylo provedeno jeho jmeS.F.T.S. (Secondary Flying Training nování polním pilotem letcem k 1. březSchool) RAF v Brize Norton. nu 1939… Jako pilot dvoumístných letounů lokována na letištích La Ferté Gaucher, St. Ukončení výcviku a bojového nasazení nalétal celkem 125 hodin. Florentin (od 30. 5.), Dun-sur-Auron (od 11. v britském letectvu se však líšnický rodák boJako mnoho dalších letců rozhodl se i Vác- 6.) a Agen (od 15. 6.). Podle dochovaných hužel nedožil. Dne 21. května 1941 v 11:10 lav Kříž k odchodu do ciziny. Dne 16. června pramenů se Václav Kříž nezúčastnil bombar- hodin dopoledne došlo při cvičném letu 1939 překročil u Bohumína polské hranice dovacích akcí, ale pouze „přeletů“. na základně Brize Norton k tragické kolizi a po čtrnácti dnech byl poslán do barákové- Po rychlé francouzské porážce stáli českoslo- dvou letounů. Dvoumotorový Airspeed Oxho tábora v Malých Bronowicích. venští letci před problémem, jak uniknout ford Mk I V 3200 pilotovaný Václavem Křížem V situaci, kdy polská vláda nejevila o naše německému zajetí a moci pokračovat v boji. se ve vzduchu srazil se strojem Oxford Mk II vojáky zájem, nabídly jim francouzské úřa- Většina z nich se nakonec dostala do Velké W 6583 a obě letadla se zřítila k zemi asi 1 dy vstup do Cizinecké legie s příslibem, že Británie po moři (část z nich přes severní míli západně od Akeman Street. Kromě Vácv případě vypuknutí války budou převede- Afriku), ale některým se naskytla možnost lava Kříže zahynuli ve druhém letounu LAC ni do československé armády. Ta totiž podle opustit Francii letecky. Do této skupiny ná- S.W. Jenkens a LAC Ferguson. francouzských zákonů nemohla na území ležel i Václav Kříž. Společně s Františkem Francie vzniknout v době míru. Do kon- Kráčmerem, Bohumilem Baumrukem, KarPetr Kadlec ce srpna 1939 bylo vypraveno z Polska do Francie celkem pět transportů českoslo- 1 Jiří Rajlich (Na nebi sladké Francie, II., s. 108) uvádí jako datum odletu 18. červen. V kmenovém listu Václava Kříže je venských vojáků. 26. srpna odjel z Gdyně uveden den odletu 19. červen, v dotazníku, který Václav Kříž vyplnil (a vlastnoručním podpisem potvrdil správnost údajů) ve Velké Británii, se dokonce několikrát hovoří o 23. červnu 1940. Rovněž dobu svého působení na frontě ve Francii na palubě švédské lodi Castelholm rovněž zde Kříž zasazuje do období 12. 5. – 23. 6. 1940. 2 Rajlich, Jiří, c.d., s. 108. Druhá čtveřice čs. letců (Sgt. J. Irving, L. Malovec, Václav Kříž. O. Žanta, A. Keda) obdržela stroj Amiot 351, s nímž posléze přistála v jugoslávském Záhřebu. Václav Antonín Kříž četař/sergeant štábní rotmistr v zál. „In memoriam“ * 20. 8. 1917



K zamyšlení

K zamyšlení

JAK NAJÍT FLINTU V ŽITĚ

Taky jste si toho všimli? Čeština má dost úsloví vyjadřujících rezignaci a beznaděj – hodit flintu do žita, zlomit nad tím hůl, hodit na to bobek, házet hrách na zeď, kdo nic nedělá, nic nezkazí a korunu tomu nasazuje plamenná výzva nehas, co tě nepálí. Jako kdyby se lidé už předem smiřovali s tím, že se nic nepovede, nic nedodělá, nic nezlepší, že, jak nám tvrdí další úsloví, lépe už bylo. Proč jsem s tím začal – noví obyvatelé Líšnice by asi byli překvapeni, co všechno se u nás dělo ještě před pár lety. Něco z toho se dosud zachovalo, ale zkuste to porovnat sami. Na počátku roku obešel celou Líšnici masopustní průvod a večer se konala masopustní zábava, někdy v té době se místní pěstitelé utkali v soutěži domácích pálenek zvané Líšnický košt, na jaře plála hranice s upálenou čarodějnicí (navzdory rovnosti pohlaví to nikdy žádný čaroděj neodskákal), stála májka, kterou až do rána hlídala parta mladých, před Velikonocemi chodila po vesnici skupina dětí, které řehtáním nahrazovaly zvony, které odlétly do Říma, po velikonocích prošel obcí další hlouček, tentokrát sypající po vsi květy posvěcené při svátku božího těla, před prázdninami pořádala škola fotbalové utkání dětí proti rodičům a hasičský sbor dětské odpoledne. Na podzim pak prošel obcí lampionový průvod k výročí české státnosti, hasičský sbor pořádal pro školní děti mikulášské odpoledne a večer po vsi chodil Mikuláš, o Vánocích se v kostele konalo hned několik koncertů a na Silvestra se pak v hasičské zbrojnici sešli sousedé ke společné oslavě konce roku (a kdo ví, jestli jsem ještě na něco nezapomněl). K tomu jednou či dvakrát ročně odehrál divadelní spolek Křoví nějaké představení, petanque klub Lesklé koule pořádal turnaj,

občas se konala nějaká solitérní akce, například vztyčení pamětního kamene na místě, kde se nikdy nekonala bitva, a samozřejmě oficiální akce typu položení věnce u pomníku padlých. Ale pak to začalo nějak skomírat. Lidí se účastnilo méně a méně, ani organizátorů zrovna nepřibývalo, začali jsme být tak nějak pasivnější, pohodlnější, ospalejší... jako kdyby vesnice usínala. Čest a uznání statečným, kteří dokázali udržet některé z tradic, například Masopust nebo pentaque, ale nad dalšími tradicemi se začala stahovat mračna. A mělo to svůj logický důvod – generace lidí, kteří toto vše pořádali, poněkud zestárla, jejich děti, pro které to vlastně všechno dělali, se změnily v pubertální výrostky a nakonec dospěly a bylo čím dál těžší přinutit se k nějaké aktivitě – chyběla motivace. K tomu, abyste dělali akce pro děti a s dětmi, totiž potřebujete mít děti. Malé děti, velkým je trapné účastnit se takových akcí, a malých dětí se nám nějak nedostávalo. Člověk by už skoro hodil tu flintu do žita nebo spíše do řepky, protože žito se na polích jen tak nevidí, ale pak se něco změnilo. Jednoho roku náves ožila líšnickým slunovratem, který se sice konal v době, kdy zbytek planety zaznamenává rovnodennost, ale hlavně že se něco dělo. A další rok se tato hudební akce konala znova a pak zase, až se z líšnického

Parta dětí z Líšnice a Klínce, jež svými řehtačkami letos zastoupila zvony, které odlétly do Říma. Díky Jaroslavu Novákovi a Josefu Hájkovi za obnovení tradice řehtání v Líšnici.

Květen2015 2015//Strana Strana88 Květen

Dětské dny pořádané SDH Líšnice

festivalu (informace o kalendáři evidentně dorazila i k organizátorům) stala další tradice. A pak se začal stavět a rozsvěcet vánoční strom, až se z toho stala ještě jedna tradice. Loni Líšnice dokonce uspořádala na naše poměry monstrózní akci Hry bez hranic a to i autorovi těchto řádků došlo, že v obci nastupuje nová generace rodičů s malými dětmi a že je na čase ohlédnout se po jiných úslovích. Například po úsloví komu se nelení, tomu se zelení, bez práce nejsou koláče, co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek či kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody. A nebo také, že naděje umírá poslední. K nadšencům, kteří udržovali vesnický život, se konečně začali připojovat noví sousedé. Je skvělé, že vesnice znovu ožívá a já pevně věřím, že časem se obnoví i to řehtání či boží tělo, pokud tedy starousedlíci vysvětlí těm mladším, co to vlastně je a jak se to dělá, a že se snad dočkáme i těch vesnických zábav, i když si nejdřív budeme muset postavit nový sál. Zatím vás všechny prosím o hojnou účast na všech pořádaných akcích, ať je organizuje kdokoliv, protože spousta lidí, to je ta největší (a také jediná) odměna, jakou organizátoři dostanou, a určitě nikdo z nás nechce, aby vesnice znovu začala usínat. Těším se s vámi se všemi na shledanou na příští akci. Dalibor Matušinský

LÍŠNICKÝ ZPRAVODAJ LÍŠNICKÝ ZPRAVODAJ

Různé

Hasičárna plná vajec Dobrovolný spolek Kuliš uspořádal pro sousedy a přátele v sobotu 4. dubna organizované zdobení velikonočních vajíček a pletení pomlázek. V hasičárně se sešla asi dvacítka zdobiček a zdobičů, kteří během pár hodin dokázali barvami a voskem vydekorovat několik set vajec a několik dětí. Paní Kulhánková z maringotky od „Spáleňáku“ zasvěcovala zájemce do techniky drátkování a oplétalo se kdeco. Horký cider zase pánům pomáhal v pletení pomlázek a všichni přítomní se shodli, že celé odpoledne bylo moc fajn. ZA ROK PŘIJĎTE I VY!



Z historie SDH Líšnice

Vznik hasičského sboru v Líšnici

Dříve, než se začneme zabývat vznikem hasičského sboru v naší obci, rád bych krátce připomenul, proč se vůbec tyto sbory zakládaly. V době, kdy vznikaly první vesnice, vyvstala i potřeba ochrany příbytku, a to i proti požárům. Většina stavení byla ze dřeva, střechy byly doškové nebo šindelové a v těsné blízkosti se nacházely i stavby, kde bylo uskladněno seno nebo sláma. Takové podmínky nahrávaly vzniku i šíření požáru. Lidé velmi brzy pochopili, že s tímto ničivým živlem musí účinně bojovat a bránit nežádoucí šíření ohně. Neorganizovaný způsob likvidace požáru trval staletí, až se zrodila myšlenka bojovat s požárem organizovaně.

„Že by v Líšnici již v dobách starších bylo postaráno o bezpečnost při vzniku ohně, neb činěna jakákoliv opatření v téže příčině, nenalézáme nikdy zprávy“. Tak stojí v knize „Paměti sboru dobrovolných hasičů v Líšnici“. Prokazatelně Líšnice lehla popelem dne 22. října 1639, kdy byla napadena hordami Švédů. Z pozdější doby jsou známy požáry myslivny kolem roku 1890, požár

stalo v roce 1875, kdy od správy čisovického velkostatku zakupuje čtyřkolovou stříkačku se savým zařízením a hadicemi „Patent Hubert- Karlín“. V roce 1877 byl na líšnickou školu dosazen jako mladší učitel Josef Hořejší, rodák z Beřovic u Slaného, který dobře znal hasičská zařízení sboru ve Slaném. Počátkem května 1877, dle jeho návrhů, začíná organizovat v Líšnici hasičský sbor, který byl ustaven na první valné hromadě dne 26. května 1877. Byly přijaty též stanovy sboru a byla zvolena správní rada zatímní tato: předseda – František Ouřada (starosta obce), velitel – Josef Hořejší (učitel), podvelitel – Jan Hrbek (sládek ze Řitky), pokladník – František Novák, přísedící výboru – Eduard Ko-

Josef Hořejší, zakladatel sboru Fotka z roku 1937

vářík, Josef Přibík (rolník), František Boháček (rolník) a Eman Kovářík ml. Jsme právem hrdi a pyšni na to, že to byla naše obec, která jako jedna z prvních pochopila myšlenku vzájemné sousedské pomoci a založila první hasičský sbor v jihozápadní části dnešního okresu Praha-západ. V následujících letech byly za pomoci Josefa Hořejšího zřízeny a vycvičeny další hasičské sbory v Mníšku, Čisovicích, a potom i ve Zbraslavi, Dobřichovicích a Slapech.

Původní džberové stříkačky

Informace SDH stodoly a požár hospodářských stavení čísla popisného 14 při táboření pruského vojska v roce 1866. Obec Líšnice přijímá první bezpečnostní opatření proti ohni tím, že pořizuje dvě džberové stříkačky. Ty byly poprvé použity při velkém požáru hospodářství v roce 1873, jejich použití se ale ukázalo jako naprosto nevyhovující. Tehdejší obecní zastupitelstvo se usneslo, že pořídí řádnou stříkačku. To se

Velitel SDH Líšnice p. Karel Mašek informoval na 6. zasedání ZO zastupitele i přítomné občany o tom, že se sbor rozhodl, v souvislosti s připravovaným dlážděním, darovat obci 13 betonových panelů položených před hasičskou zbrojnicí. Navrhl obci, aby panely byly použity k rozšíření parkovacích míst před hřbitovem z důvodu malé parkovací kapacity a k opravě velmi úzkého a nebezpečného přejezdu přes zatrubněný potok na cestě od „kamene“ ke „Kuncířce“. V případě zásahu složek IZS v této oblasti hrozí zřícení vozidel do vymletého a hlubokého koryta potoka.


Mgr. Jana Mašková, zastupitelka obce


SDH Líšnice

VÝROČNÍ VOLEBNÍ VALNÁ HROMADA

Letošní rok začal pro naše hasiče obzvláště významně. 16. ledna 2015 se v hasičské zbrojnici konala mimořádná volební valná hromada. Pozvání přijali náměstek starosty Okresního sdružení hasičů Praha – západ Vratislav Horák a zástupci sousedních sborů dobrovolných hasičů 7. okrsku. Přítomní byli seznámeni s výroční zprávou o činnosti sboru za rok 2014, zprávou o hospodaření sboru, zprávou kontrolní a revizní rady a s plánem činnosti sboru na rok 2015. Na další funkční období byli zvoleni do vedení našeho sboru: Josef Hájek – starosta SDH, František Pánek –náměstek starosty, Karel Mašek – velitel SDH, Miroslav Rendek – zástupce velitele, Antonín Kalenda – strojník, Zdeněk Novák – referent prevence, Luděk Žůrek – jednatel, Karel Žbánek – hospodář, Eva Rendeková – referentka žen, Jana Mašková – předsedkyně kontrolní a revizní rady, Josef Rákosník a Jana Hrabáková – členové KRR. Závěrem všichni hosté poděkovali za pozvání a popřáli našemu sboru mnoho zdaru v roce 2015. Výroční valné hromady se nezúčastnil nikdo z vedení naší obce.



Rozhovor

Od černé tiskařiny k bílému míčku

Jiří Vozka – musím napsat mladší, neboť jeho stejnojmenný otec rovněž v obci bydlí – je další Líšničák „jako poleno“. Své jméno i svou práci, které je dlouhodobě věrný, spojil s naší vsí.



Jirko – známe se odmalička a dokonce jsme bývalí sousedi. Co to pro tebe znamená, když se řekne „Líšnice“? Jednoznačně domov. Místo, kde jsem hrál na rybníku hokej i tahle „náhorní planina“, kde se říká Na Korýtkách, kde jsem vychoval děti a kde spokojeně žiju.



Pokud si pamatuju, v patnácti ses upsal černému tiskařskému řemeslu, ale pak jsem tě vídával i se zednickou lžící. Ano, vyučil jsem se ručním sazečem, a i když to byla hezká práce, nebyla moc honorovaná, a tak když se naskytla příležitost, odešel jsem do podniku PSVS, do party kameníků-památkářů. Práce to byla nesmírně zajímavá a jak procházím pražským Vyšehradem, nostalgicky, ale i s trochou pýchy pokukuju po opěrných kamenných zdech, které jsem stavěl.



Můj táta, kovaný Líšničák, byl malý kluk, když na Korýtkách s kamarády nosil z polí zatoulané golfové míčky Adolfu Hoffmeistrovi, který se zasloužil o zdejší hřiště. Dostal za to od něj kromě nějaké té mince i kouzelnou karikaturu Masaryka na koni. Takže jsme u toho – Jiří Vozka a golf!

Když jsem začal pracovat jako „greenkeeper, tedy správce hřiště, měli jsme pouze starý traktor a sekačku na greeny (jamkoviště). Ale postupně se strojový park zvětšoval, začal se dělat rozbor půdy a stoupal i nárok na mé vzdělání. Takže jsem absolvoval školu pro greenkeepery na vysoké škole v Brně, různé semináře a kurzy. Jsem zakládající člen Českého svazu greenkeeperů a taky pracovně nejstarší greenkeeper u nás. Navíc jsem evropskou raritou, neboť po celou dobu setrvávám na stejném hřišti… Možná i proto jsem byl uveden jako třetí v republice do Síně slávy greenkeeperů. Naše hřiště se díky závlahám radikálně změnilo: místo spáleného úhoru máme i za vedra krásnou trávu! Taky moderní sekačku a těší nás, když návštěvníci hřiště chválí. Ale to už jsem předběhl dobu, kdy jsem s golfem začínal. Neměli jsme odpovídající vybavení, trenéry, nicméně velikou chuť golf hrát. A to se i vyplatilo: na juniorském mistrovství republiky jsem byl třetí a to byl docela slušný úspěch.



Pochlub se, co tě k líšnickému „golfáku“ navěky připoutalo? Mimo lásky ke hře samotné jsem tu potkal i lásku životní! Rodiče mé ženy měli přímo na hřišti domek, a tak ani my neporušujeme tradici a žijeme tady téměř 40 let. Nepotatil se pouze syn – ten se jako trenér golfem přímo živí… Ale na nás se hodí označení „Hraje celá rodina“. Syn se golfu opravdu věnoval intenzivně a než přešel k profesionálům, byl velmi úspěšným amatérským hráčem. Reprezentoval Česko na Mezinárodním mistrovství juniorů v Rakousku. Ale i manželka – golfová rozhodčí – a obě mé dcery hrají tento sport na slušné úrovni.

 Uvedení do Síně slávy

Co je tak zvláštního na tom fenoménu malého bílého míčku? Fenomén bílého míčku není jen o hře samotné, ale i o lidech, se kterými si člověk rozumí, a především o přírodě. Naše hřiště je relativně malé, ale krásné a přímo se na něj hodí filmová hláška „Alpy tě ohromí, ale tohle tě dojme“.


Mám rád karlovarské hřiště Olšová Vrata, kde jsem v mládí sehrál řadu turnajů, a pěti až sedmihodinové procházky po tak nádherném prostředí, což je lázeň pro duši. A pokud se k tomu daří i hra, je to super! I když se přiznám, že při loňské dovolené jsme si s manželkou vzali golfovou buggynu… „Varské“ hřiště je totiž opravdu dlouhé a fyzicky náročné. A kde beru sílu na ten – jak říkáš – zelený zvlněný plac? Je to radost z práce, která není úplně jednoduchá. Někdy trávím na sekačce v dešti celý den. Já si naše hřiště jako dítě pamatuju coby pastvinu, kde se přes týden pásly krávy, a o víkendu hrál golf. Traduje se, že pro obyčejného člověka je tenhle sport pěkně drahá sranda, můžeš to potvrdit? Golf úplně levný není, ale co dnes je… Jenže pokud to člověk porovná s náklady na lyže, vyjde to asi nastejno. Ale pro začínající děti jsou podmínky v našem klubu velmi příznivé a tudíž i dostupné.





Když na bezvadně upraveném terénu udělá hromádku krtek, spraví to lopata, ale vzpomínám na likvidační nájezdy divokých prasat… Divočáci byl obrovský problém a skutečná dřina uvést pozemek do přijatelného stavu,


Rozhovor | Škola a hlavně co nejrychleji. Teď máme kolem hřiště elektrický ohradník, což velice pomohlo. Ale nejsou to jen prasata, co škodí. Sem tam se nám po trávníku projede motorkář, a dokud nebyly ošetřené jehličnany, občas nám „nějaké to prase“ uřízlo o Vánocích špičku vzrostlého stromu! Dnes máme stromky „naparfémovány“, takže případný zloděj by si na dost dlouho zamořil dům…



Zrodil se za tvé kariéry, sportovní či profesní, na líšnickém golfovém „dvorečku“ nějaký výrazný talent? Na našem hřišti vyrostlo mnoho talentů, nebo tu aspoň začínaly: Jessica Korda, Klára Spilková, Ondřej Lébl, Šimon Zach…



Kdyby na Korýtka čirou náhodou zabloudil supergolfista Tiger Woods, myslíš, že by si tu dokázal zahrát?

ZAVŘELI JSME ŠKOLU! Bylo vám divné, proč bylo na začátku dubna ve vsi nezvyklé ticho a klid? Proč se v některých domácnostech gruntovalo ostošest a v místních restauracích bylo živo do pozdních nočních hodin? Vysvětlení je jednoduché – zavřeli jsme školu a hurá na Šumavu! Ve čtvrtek 9. dubna vyrazila naše škola a školka do přírody – na týdenní pobyt v hotelu Olympia na šumavském Zadově. Ze školy jely téměř všechny děti, ze školky naopak skoro nikdo. Byla to velká škoda, protože letošní škola v přírodě bylo jedna z nejpovedenějších!

Woods by si u nás zahrál určitě, parametry našeho malého hřiště nejsou zase tak jednoduché. Hrát tu je technicky náročné.



Řekl bys, že tě na ten vršek nad vesnicí zavál osud, nebo fakt, že tu dlouhá léta žiješ, bereš jako své poslání? Já nejsem fatalista, místo k životu i lidi kolem sebe jsem si vybral ze svobodné vůle a jsem tu rád. Zdeněk Lebl jedinkrát, díky tomu jsme se vrátili všichni krásně opálení. Učení jsme moc nepřeháněli, kdo by také chtěl být zalezlý v hotelu! Ale celodenní i večerní program měly děti nabitý do poslední minuty. Hráli jsme etapovou hru a plnili úkoly kocoura Vavřince, navštívili jsme lanové centrum, jednu bojovku jsme zakončili v cukrárně a pochutnali si na lívancích, dortíčkách či pohárech. Nejen kluky zaujalo středisko horské služby, kde jsme dlouze hovořili se samotným náčelníkem, prohlédli jsme si vybavení a zopakovali pár zásad první pomoci. Nejodvážnější děti překonaly svůj strach při noční hře zvané Netopýří stezka. A všichni společně jsme si užívali komfortu sporthotelu. Vynikající jídlo (snídaně formou bufetu s širokým výběrem, každý den čerstvá zelenina a zeleninové saláty k hlavnímu jídlu), čisté a útulné dvou a tří lůžkové pokoje s vlastní koupelnou, prostorné učebny, ozvučení

Celý týden bylo nádherné počasí. Z počátku ležely na sjezdovkách ještě zbytky sněhu, tak jsme vytáhli kluzáky a bobovali o sto šest. Jelikož však celý týden svítilo sluníčko a nebe bylo vymetené jako v Alpách, sníh brzy slezl a my si užívali lesa a horských luk. Sluníčko se nám schovalo jen

a projektory k dispozici či vířivka nejsou při pořádání škol v přírodě běžným standardem. I proto jsme se rozhodli, že příští rok vyrazíme na stejné místo. Šumava je prostě nádherná! Mírně podlomený, ale nadmíru spokojený sbor pedagogů školy



Úvodní slovo Odpadové okénko

NĚCO MÁLO O BIOODPADECH Od ledna tohoto roku vstoupila v platnost novela zákona o odpadech, která udává obcím povinnost odděleného sběru biologicky rozložitelného rostlinného odpadu a kovů. Kontejnery na sběr kovů už určitě mnozí z vás v obci zaznamenali, jak to ale bude s “bioodpady”? Co vlastně je onen bioodpad a proč je důležité jej třídit? Nebo možná úplně od začátku, proč třídit vůbec?

Třídím, třídíš, třídíme. A co vy? Přes 50 % komunálního odpadu v ČR končí na skládkách, a asi 12 % těchto odpadů je energeticky využito ve spalovnách odpadů, které jsou v ČR celkem tři (Praha, Brno, Liberec). Okolo 30 % je pak využito materiálově – tedy zrecyklováno či jinak využito. Vytříděním plastů, skla a dalších složek se sníží množství směsného komunálního odpadu, které skončí bez dalšího užitku na skládkách. Vytříděné odpady lze dále využít, a tak získat zpět část zdrojů a energie, které do nich byly na začátku vloženy. Vzhledem k rostoucí potřebě lépe a efektivněji využívat surovinové zdroje, vytyčuje si i naše země další kroky směřující k lepšímu využití odpadů. S tím je spojený také zákaz skládkování směsného komunálního odpadu a recyklovatelných a využitelných odpadů, který bude platit od roku 2024. Třídění bioodpadu je součástí nutných opatření pro dosažení tohoto cíle. Protože podíl vytříděných plastů, papíru a skla je v ČR relativně vysoký, není zde již tolik prostoru pro jeho zvyšování a je třeba zaměřit se na rezervy v dalších oblastech, kterou u nás separace bioodpadu rozhodně je. Například v sousedním Německu mohou být od roku 2005 ukládány na skládky komunální odpady s hmotnostním podílem biologické složky menším než 5 %. Takže kromě třídění do barevných kontejnerů jak je známe, je ještě směsný odpad z černých popelnic roztříděn na speciálních linkách a jsou při tom odděleny dále využitelné složky. Na skládce pak skončí už jen zlomek obsahu z popelnic.

spojené se skládkováním. Při uložení odpadu na skládku se platí za každou dovezenou tunu poplatek stanovený zákonem o odpadech. Tento poplatek bude v dalších letech narůstat, aby se ukládání směsného komunálního odpadu “nevyplácelo” a byla snaha jej třídit na jednotlivé složky. Biologický odpad se také kvůli obsahu vody a organických látek rozkládá, což je spojeno se změnou jeho struktury a objemu. Tím je narušována stabilita těla skládky, protože si ještě dlouhou dobu po uložení „sedá“. Navíc, jak již bylo řečeno v úvodu, také bioodpad je zdrojem živin a energie. Uložit ho na skládku znamená nevyužít potenciál organických látek, které obsahuje a které se mohou znovu stát součástí koloběhu látek v přírodě. Může být využit například pro kompostování nebo v bioplynových stanicích.

Jak s bioodpadem v Líšnici? Jistě vás zajímá nejvíce, jak se s novou vyhláškou vypořádá Líšnice. Občané Líšnice mají možnost zdarma odložit rostlinný odpad ze zahrad do místní kompostárny v areálu statku, kterou spravuje pan Kalenda. Přivézt sem můžete například větve z ořezu

stromů, listí či posekanou trávu. Zájemci si také přímo zde mohou také odkoupit hotovou kompostovanou zeminu pro svou zahrádku. Pokud pro odpady z vaší zahrady nalézáte využití, rozhodně tedy není důvod zbytečně si jimi plnit popelnici. Tímto opatřením obec splnila svou povinnost, kterou nová vyhláška ukládá a navíc odpad „zůstane doma“, kde ho můžete jako hodnotný produkt zase využít. Možností jak zajistit sběr biodpadu je mnoho a každý má svoje pro a proti. Systém je především třeba nastavit tak, aby fungoval v rámci lokálních podmínek a byl pro občany pohodlný. O to také obecní úřad usiluje a proto nechce zůstat jen u tohoto řešení a v současnosti jedná o dalších cestách, jak sběr vylepšit. O těch vás budeme dále informovat.

Kam s kuchyňským odpadem? Kuchyňským odpadem jsou například slupky, staré pečivo, skořápky a podobně? Není nic jednoduššího než využít jedné z předností života na vesnici a založit si vlastní kompost. Pokud ještě nekompostujete a nevíte jak na to, na stránkách www.kompostuj.cz zjistíte vše potřebné. O dalších odpadech možná zase někdy příště!

Bioodpad na skládku nepatří Možná se ptáte, co je vlastně špatného na tom ukládat bioodpad na skládku, když je to přírodní materiál a sám se rozloží? Ačkoli by se to tak mohlo zdát, pravdou je, že bioodpad představuje při skládkování spíše komplikace. Problémem je na jedné straně vysoký obsah vody. Voda znamená vyšší hmotnost odpadu, což navyšuje poplatky



Jana Žůrková, [email protected]

Informace

ZÁKLADEM JE NEPUSTIT VODU DO VSI Nový stavební výbor se od počátku své činnosti po loňských volbách zabývá hned několika zásadními úkoly a konkrétně otázka protipovodňových opatření byla už stěžejním bodem našeho volebního programu Volby pro Líšnici. Přestože katastrem obce neprotéká žádný významný vodní tok, byla Líšnice v minulých letech několikrát ohrožována záplavami. Při současných změnách klimatu dochází k větším extrémům mezi obdobími sucha a nárazových srážek. Následnou devastující záplavu v obci způsobují povrchové vody, které rychle odtékají z okolních polí a luk směrem do centra obce.

k odpočinku a pobytu v přírodě i plochy přírody „divoké“. Tzv. rybníček, který se v této části nacházel, bychom rádi opravili tak, jak to dělali naši dědové, tzn. s využitím přírodních materiálů a především jílu. Jedině tak může opět plnit svou funkci, kterou ztratil v době socialismu použitím neprodyšných betonových opevnění. Ale to je jen začátek. Přijďte nám poradit, kde co jak v minulosti

Zrychlený odtok vody z okolních polností je také výsledkem dlouhodobě nevhodného způsobu hospodaření na zemědělské půdě, které ilustruje především rušení mezí, příkopů, remízů, větrolamů a podobných opatření v okolí zástavby, které naši předkové a obyvatelé vesnice budovali s jasným cílem a jejichž funkčnost je prokázaná. Důležitými složkami, které v půdě zadržují vodu, jsou organické materiály a humus. Působením vodní i větrné eroze dochází k jejich odnášení a snížení schopnosti půdy přijmout vodu a následně ji postupně uvolňovat.

Živé bariéry Připravujeme návrh přírodě blízkých protipovodňových opatření, jehož cílem je zvýšení retence vody v území s využitím širokých příkopů, tůní a suchých nádrží (tzv. poldrů) v kombinaci s vytvořením „živých bariér“ tvořených remízy a alejemi. Takováto řešení zabrání rychlému odtoku povrchové vody do centra obce a zároveň umožní zachycenou vodu využít k podpoře růstu rostlin, které tu chceme, protože zlepšují prostředí, ve kterém žijeme. Jsme si vědomi velikosti tohoto projektu, jeho časové a finanční náročnosti, ale návrh řešení je třeba mít připravený co nejdříve, abychom mohli pružně reagovat na dotační výzvy, granty apod. A právě v této přípravné fázi bychom uvítali vaši pomoc při získávání historických a praktických informací a souvislostí, aby naše úsilí mělo ve výsledku smysl a přinášelo užitek nám všem. Inspiraci hledáme nejen v projektech realizovaných v rámci České republiky, ale také v zahraničí (viz. foto). V současné době jsme podali žádost o dotaci na zpracování projektové dokumentace u Středočeského kraje. Věříme, že budeme se žádostí úspěšní a brzy začneme připravovat první návrhy.

Současný stav historické polní cesty nad obcí směrem na Čisovice. Cesta dnes bez příkopů funguje při deštích jako koryto vedoucí veškerou povrchovou vodu z pastvin a luk do centra obce (o použitelnosti cesty pro automobily i cyklisty ani nemluvě...)

přesáhne volební období zastupitelstva. Začít ale chceme hned. První část projektu, kterou chceme veřejně projednat a začít připravovat, je řešení pozemku obecního průhonu směrem ke hřbitovu a pruh na opačné straně přiléhající asfaltové cesty. Území by mělo plnit funkci pro retenci a vsakování vody, poskytnout přírodní plochy s místy

vypadalo a fungovalo. A především, jak by to mohlo fungovat i dnes, abychom vodu využili tam, kde ji opravdu chceme, a nemuseli se s ní potýkat na návsi. Těšíme se na spolupráci s vámi! Za Stavební výbor obce Ondřej Hrazdira a Jan Abt

Začneme u hřbitova Práce na projektu i jeho vlastní realizace, to vše je běh na dlouhou trať, který daleko

Jedno z možných řešení – obnova příkopů jako širokých vsakovacích pásů s doplňkovou výsadbou (Brodek u Konice, Vítězný projekt Soutěže Státního pozemkového úřadu o Nejlepší realizované společné zařízení roku 2007)



Svěřte prodej nemovitosti profesionálům PROdáVáTe nebo PRONajímáTe? Nabízím férové a profesionální jednání Nabídněte mi svou nemovitost Zavolejte mi a já přijedu za Vámi

& 722 490 490

certifikovaný realitní makléř. Jaroslav pýcha Váš Tato lokalita je i mým domovem. Naši klienti v této lokalitě hledají: Rodinný dům i před rekonstrukcí Byt v OV s balkonem nebo terasou Chatu zděnou nebo dřevěnou PROdej restaurace s bytem 4+KK,539 m2, Dobřichovice Praha-západ

PROdej obchodního nebo kancelářského prostoru, 103 m2, ul. Věštínská, Praha 5 - Radotín

[email protected] pr o d á n o

PROdej RD 8+2KK, 264 m2, pozemek 780 m2, ul. K Tenisu, Dobřichovice

PROdej RD 3+1, 106 m2, pozemek 1202 m2, ul. U Potoka, Karlík, Praha – západ

Prodej RD 3+KK, 145 m2, pozemek 847 m2, ul. U Tenisu, Všenory, Praha – západ

PROdej RD 7+1, 236 m2, pozemek 1005 m2, ul. Slunečná, Černošice, Praha - západ

STAVEBNINY líšNICE NOVÝ HOBBYMARKET, KDE VÁM RÁDI PORADíME rozšířili jsme prodejní plochy s novým sortimentem otevřeno Po-Pá 7–16.30, So 8–12 www.rokal.cz

☎ 318 590 267, 318 590 264, mail: [email protected] Lisnice_Stavebniny_inzerce_184x127.indd 1

27.3.15 8:40

252 05 Hvozdnice 65

VYRÁBÍME – Dřevěná okna a dveře EURO 68 – 78 – 92 Softline – Dřevěná špaletová okna repliky původních – Dřevohliníková okna a dveře EURO 78 – 92 – Dřevěné dveře, repliky původních

PROVÁDÍME PRÁCE: ZÁMEČNICKÉ TRUHLÁŘSKÉ, VČETNĚ MONTÁŽÍ Telefon: 257 771 075 Mobil: +420 602 221 203 e-mail: [email protected] www.davelo.cz

Držitel certifikátu ČSN EN ISO 9001:2001

14. června 2014

zpravodaj KVĚTEN 2015 ZPRÁVY Z OBCE HISTORIE 70. výročí ukončení 2. světové války se věnujeme na stranách 5 7 K ZAMYŠLENÍ

Recommend Documents