Zpravodaj Brněnské tiskové misie č.110
Traktáty Józy Nováka
Nabídka přednášek
Křest ve Vltavě
Bible, Žalm 19, 1
BTM a Bus4Life
Na úvod… „A vždycky za všecko vzdávejte díky Bohu a Otci ve jménu našeho Pána Ježíše Krista“ (Ef 5, 20).
Jsem vděčný… …za daně, které platím, protože to znamená, že mám práci a příjem. …za šaty, které jsou mně poněkud úzké, protože to znamená, že mám dostatek jídla. …za nepořádek po oslavě, který musím uklízet, protože to znamená, že jsem obklopen milými lidmi. …za posečení trávníku, za okna, která musí být vyčištěná, protože to znamená, že mám domov. …za hlasitě vyjádřenou kritiku současné vlády, protože to znamená, že žijeme ve svobodné zemi. …za místečko k zaparkování v nejzazším koutě parkoviště, protože to znamená, že si mohu dovolit mít auto. …za paní, která na bohoslužbách za mnou falešně zpívá, protože to znamená, že slyším dobře. …za hory prádla k žehlení, protože to znamená, že mám dostatek ošacení. …za únavu a bolestivé svaly na konci dne, protože to znamená, že vydržím dlouho pracovat. …za budík, který zvoní každé ráno, protože to znamená, že je mně darován nový den. A kolik důvodů k vděčnosti máš Ty?
Milí čtenáři, v tomto čísle našeho časopisu si můžete přečíst články o dvou velice zajímavých lidech. Prvním je kazatel Józa Novák, který se v emigraci řadu let věnoval šíření evangelia prostřednictvím letáčků. Dodnes v této činnosti pokračuje. V dalším článku představujeme Tomáše Graumanna. Je jedním z židovských dětí, zachráněných Nicholasem Wintonem. Poté, co uvěřil v Pána Ježíše Krista, se celý život věnoval misijní službě. Dnes žije v ČR a pořádá se svojí manželkou po celé republice přednášky o své záchraně. Oběma je už přes osmdesát let. Zaujalo mne, že přes rozdílnost životních cest jsou tito muži v jedné věci naprosto stejní. Je to touha sloužit Bohu celým svým srdcem. Touha, která neustává ani s přibývajícím věkem a zdravotními omezeními. Tito muži svými životy potvrzují verše žalmu: „Ti, kdo v domě Hospodinově jsou zasazeni, kdo rostou v nádvořích našeho Boha, ještě v šedinách ponesou plody, zůstanou statní a svěží, aby hlásali, že Hospodin je přímý, skála má, a podlosti v něm není! “ (Žalm 92, 14-16) Víme, že také řada z vás, našich čtenářů, patří ke starší generaci. Často se nám svěřujete se svými starostmi, které vám brání v mnoha aktivitách. Zároveň píšete o své touze být stále užitečnými služebníky při šíření evangelia. Někteří ještě uvedou, že jim jejich síly dovolí již jen soustředit se na modlitbu. To však není vůbec málo! Vaše svědectví je pro všechny velkým povzbuzením. Kéž by každý z nás mohl na konci života říct: „Dobrý boj jsem bojoval, běh jsem dokončil, víru zachoval“ (2 Timoteovi 4, 7). S přáním pěkných letních dnů
grafik a technický redaktor BTM
VÝHODNÁ NABÍDKA KNIH Doprodej knihy „Dobrý strom nese dobré ovoce“ za sníženou cenu 120 Kč. Sbírka 40 kázání evangelického faráře Josefa Bedřicha Průši. Knihu iniciovala jeho vnučka Michaela Maláčová, zakladatelka České Miss a vítězka soutěže Miss Československo pro rok 1991. Kniha obsahuje předmluvu M. Maláčové, rodinné fotografie a povídání o životě J.B. Průši. (Objednací kód K7) Nabídka knihy „Více než pozemšťan“. Svědectví amerického astronauta Jamese Irwina. Byl členem expedice APOLLO 15, při které se jako osmý člověk procházel na Měsíci. Vyprávění nejen o nepublikovaných zážitcích při cestě na Měsíc, ale také o duchovním životě v analogiích z kosmu. (Doporučená cena 25 Kč, objednací kód K8)
Z časopisu Entscheidung přeložila Eva Titěrová.
3
Rozhovor…
Rozhovor…
JÓZA NOVÁK – zahraniční traktátová misie V květnu letošního roku navštívil Českou republiku bratr Józa Novák. Mnohým, především našim starším čtenářům, je nesmazatelně zapsán jako ten, který z Kanady neúnavně zasílal do bývalého socialistického Československa křesťanské traktáty. Byly to drobné spisky vysvětlující nejrůznější duchovní témata, na které se nevěřící často ptají, např.: co bude po smrti, o významu Vánoc, o znovuzrození, o Boží Trojici, o smyslu Golgoty, o důležitosti modlitby, kde hledat pokoj, Boží vůli aj. Při této příležitosti položil náš pracovník Jan Titěra vzácnému hostu několik otázek. Jak jsi k službě traktátové misie přišel?
Po ruské okupaci Československa v r. 1968 emigrovalo do Kanady hodně našich lidí. Někteří z nich zavítali do „českého“ kostela v Torontě. Tehdy to byla taková „česká oáza“ v daleké cizině. Z Bible však nic neznali. Byli vychováváni v komunismu – kde vše bylo „Lenin“ a ne „Ježíš“. Vzal jsem tedy svá kázání, zkrátil je a udělal z nich první traktáty, které vysvětlovaly základní biblické pojmy. Tak to všechno začalo.
A kdy jsi začal traktáty posílat do vlasti?
V roce 1985 jsem musel kvůli nemoci skončit kazatelskou službu v místním anglickém kostele. Bylo to po 24 letech služby v československém baptistickém sboru a 6 letech služby v anglicky mluvícím sboru. Bylo mi 54 let. Jak sloužit dál? Přece nemohu jít tak brzy do důchodu! A tak mi Pán Bůh položil na srdce, abych založil traktátovou misii. Především pro Československo. Požádali jsme o povolení a registraci kvůli daním a potvrzením pro sponzory. S celou rodinou jsme se modlili: jestli do 6 měsíců přijde povolení, tak to bude pro nás gedeonské znamení, že máme začít. Za 6 týdnů přišel dopis z Ottawy. Domníval jsem se, že úřady budou mít ještě spoustu otázek. Otevřel jsem dopis, a k mému překvapení tam bylo již povolení a číslo registrace pro „Czechoslovak Evangelical Misiion“.
Kdo financoval tak rozsáhlé dílo?
Začali jsme hledat sponzory. Připravili jsme malý letáček o tom, co je to Československá evangelikální misie. V co věříme, co chceme dělat a proč. Objevili se první sponzoři a od té doby přicházejí další a další. Také moje rodina, já i moje manželka přispíváme na misii každý měsíc. Takže konáme nejen misijní službu, ale dáváme k dispozici i svůj dům, auto i finance.
Začínal jsi v češtině, angličtině a potom přišly další možnosti.
Když jsem se dověděl, že jste po revoluci založili v Brně vlastní českou misii, tak jsem si řekl, že se budu věnovat anglickým letákům. A začal jsem je vydávat ve větším množství. Rostl zájem, žádosti o traktáty přicházely dokonce až z Afriky a Indie, ani nevím jak se to mohlo stát. Jistě to bylo přes lidi, kteří je tam poslali svým rodinám a přátelům. Tak se rozšířila služba na další kontinenty. Pro mě to bylo potvrzení, že to vše je Boží řízení, že to není Józa Novák, kdo „má ve svých rukou“ tuto službu. I když Indie byla anglickou kolonií, ne všichni ovládají angličtinu. A tak jsme našli učitele, který traktáty přeložil. Současně jsme zjistili, že za jeden dolar můžeme v Indii
4
přímo tisknout 4x více letáčků než doma. A v jejich řeči! Stejně tak nám pomohli i studenti v Africe. Na semináři v Keni, v Tanzanii a Etiopii. Přeložili anglické letáky do svých jazyků.
A jaké ovoce přináší tato služba?
Nikdy jsem neztratil přesvědčení o tom, že Slovo Boží je mocné. Jednou jsem poslal traktát do Zambie. Přišel dopis od vězně, který byl odsouzen k smrti. Nevím, co provedl. Poslal jsem mu traktát: „Proč věřit v Boha“. On se v té věznici rouhal, na všechno nadával. Ale obrátil se a skutečně se znovuzrodil. A všichni kolem se ptali: „Co se s ním stalo?“ A on na to: „Četl jsem leták a Ježíš mě zachránil!“ Potom jsem od něho dostal dopis, ve kterém psal: „Já vím, že mne čeká smrt. Ale já jsem připraven. Díky Tvému traktátu.“ Co jsem napsal v traktátu – to byla jen litera. Ale zmocnil se toho Duch Boží. A představte si! Vězně odsouzeného k trestu smrti bedlivě pozorovali. Když viděli, jak je jiný, tak mu trest změnili na doživotí! A protože byl stále lepší a lepší, nesmírně pracovitý, tak ho po několika letech omilostnili a propustili na svobodu! To je Duch Boží, to není Józa Novák, který mohl učinit takový zázrak! A tento bývalý vězeň dnes chodí do vězení, rozdává traktáty a svědčí o Ježíši. Boží slovo je mocné. Řídím se heslem z Izajáše 55, 11: „Moje slovo se nevrátí prázdné.“
Jak vidíš budoucnost tiskové misie?
Na traktátech je nádherné to, že se traktát přečte, může se odložit a lze se k němu kdykoliv vrátit. Za rok, za pět let, a pořád je stejný. Televize, rádio, internet jsou dobré věci. Jenže když je denně nesleduješ, je to pryč a „už to není.“ Jedna sestra mi psala z Čech jak si četla můj traktát, a pak ho někam založila. Potom se stěhovali. Po deseti letech ho našla a velice ji oslovil. Hned mi psala: „Pošli mi, prosím, víc traktátů!“ Řadu letáků posílám sestře Hubáčkové do lázní Luhačovic. Slouží jimi všude. Setkal jsem se s lidmi z Kanady, z Ameriky, kteří byli na návštěvě v Luhačovicích. Přišli do lázeňské kapličky a viděli tam moje letáky. Tak mi to hned sdělovali.
Co bys vzkázal všem tiskovým misionářům?
Ať tuto službu nikdy nevzdávají! Někdy je člověk dole, jindy zase nejsou peníze. Někdy si člověk řekne: proč zrovna já mám takto misijně pracovat? Ani to zdraví už mi neslouží… Musíme se vždy znovu vzchopit! Děkuji lidem, kteří se na celém světě za nás modlí. Já si toho vážím a cítím to. Prodělal jsem dvě vážné operace srdce. Jsem jenom hliněná nádoba, ale Bůh pracuje skrze mne. Na nás je rozsévat a Pán Bůh zalévá a dává vzrůst. Výsledky misie v životě kolikrát hned nevidíme, ale přijdou roky, kdy to ovoce přijde. Prostřednictvím traktátů, které někdo napsal, jiný vydal a další rozdal… Je úžasné vidět, když se lidé obrátí, mění se jejich životy, a mnozí dokonce jdou do Boží služby. Bratři a sestry! Vytrvejte ve svěřeném Božím díle! Až jednou na věčnosti Vám Pán řekne: „Správně, služebníku dobrý a věrný, nad málem jsi byl věrný, ustanovím tě nad mnohým; vejdi v radost svého Pána.“
5
Reportáž…
CO ZPŮSOBIL JEDEN LETÁČEK
Reportáž…
Manželé Graumannovi s překladatelkou Lenkou Veselou.
Když jsme před dvěma lety vydali svědectví Tomáše Graumanna, netušili jsme, jak velký ohlas vyvolá. Byl to příběh jednoho z židovských dětí, které z okupovaného Československa na začátku druhé světové války zachránil sir Nicholas Winton. Po revoluci v r. 1989 se Tomáš s manželkou Caroline vrátili do ČR s touhou po misijní práci. Příběh zaujal obrovské množství čtenářů, do redakce jsme dostali řadu dopisů. Díky tomu, že byl v letáčku uveden kontakt na pana Graumanna s nabídkou uspořádání besedy, obrátili se mnozí čtenáři přímo na něj. Po vydání letáčku začaly na jeho adresu přicházet desítky pozvánek. Tomáš a jeho manželka Caroline byli zájmem potěšeni, zároveň to však byla pro ně výzva k rozhodnutí. Musel by opustit práci učitele angličtiny na gymnáziu v Kolíně a plně se věnovat přednáškám. Dosud byl zván k přednáškám na školách nebo sborech jednou, dvakrát měsíčně, což dokázal se svými pracovními povinnostmi skloubit. V této situaci se Graumannovi rozhodli cele pro službu Pánu Bohu. Neváhali využít vzácnou příležitost přinášet svědectví všude tam, kde Pán Bůh otevře dveře.
Pomoc od ICEJ Rozhodnutí přineslo řadu organizačních záležitostí – zabezpečení dopravy, přenocování, technické zázemí přednášek a v neposlední řadě i tlumočení z angličtiny. Náročné úlohy manažerky a překladatelky se ujala sestra Lenka Veselá, která působí jako lektorka „Centra vzdělávání a dialogu“. Cílem tohoto projektu, který vznikl z iniciativy české pobočky Mezinárodního křesťanského velvyslanectví Jeruzalém (ICEJ), je pořádání přednášek o antisemitismu a holocaustu. Žáci se při nich mohou osobně setkat s pamětníky, kteří přežili holocaust. Od roku 2009 absolvovali Graumannovi stovky přednášek, a to nejen po celé České republice, ale také na Slovensku, v Polsku a Německu. V době letních a zimních prázdnin odjíždějí manželé Graumannovi pravidelně do USA, kde rovněž využívají každou příležitost k vydávání svědectví. Letáček BTM DVAKRÁT ZACHRÁNĚNÉ DÍTĚ, který byl na počátku této služby a je nabízen na všech přednáškách, jsme museli vydat už v několika dotiscích. Kromě češtiny vyšel také ve slovenském, anglickém a polském překladu.
Nabídka přednášek trvá Pokud byste chtěli uspořádat s panem Graumannem besedu – ať už ve Vašem společenství nebo na škole ve Vaší blízkosti, obraťte se na níže uvedenou adresu. Věříme, že se Vám i přes velkou vytíženost a nabitý program Graumannových podaří domluvit termín návštěvy. Napište také nám, do BTM, pokud máte zájem o uvedený letáček.
V případě zájmu o přednášku Tomáše Graumanna kontaktujte Lenku Veselou e-mailem (
[email protected] ) nebo volejte na mobil 739 555 459.
6
Winton Train Speciální historický vlak, pojmenovaný Winton Train – Wintonův vlak, byl z pražského hlavního nádraží vypraven 1. září 2009. Jízda byla připomínkou 70. výročí statečného činu Sira Nicholase Wintona, který v roce 1939 zorganizoval odvoz 669 převážně židovských dětí z Protektorátu Čechy a Morava do Londýna, aby je tak uchránil před nacistickým režimem. První vlak s Wintonovými dětmi odjel z pražského hlavního nádraží v květnu 1939. Poslední, nejpočetnější a nacisty již nepovolený transport, byl plánován právě na 1. září 1939. V něm měl jet i mladší bratr pana Graumanna, který později s celou rodinou zahynul v koncentračním táboře. Jízdy v roce 2009 se zúčastnilo 22 Wintonových dětí z celého světa – Británie, Kanady, Česka, Británie i Izraele. Společně si všichni připomínali svého zachránce, který pro ně kromě vlaku zajistil také víza, přijetí v britských rodinách a zaplatil za ně potřebné poplatky. Díky němu dnes po světě žije na 7000 jejich potomků. Vlak jel stejnou trasou, dlouhou 1200 km, jako v roce 1939. Na nádraží Liverpool Street Station v Londýně na jeho příjezd čekal osobně sir Nicholas Winton. „Je skvělé vás všechny vidět po sedmdesáti letech,“ řekl Winton na nádraží zúčastněným, kteří ho zahrnuli bouřlivým potleskem. „Už by to ale nemělo trvat tak dlouho, abychom se tu znovu sešli,“ dodal. Jízdy se zúčastnil také pan Graumann společně se svým synem a dcerou a osobně se s Nicholasem Wintonem setkal. Mohl mu tak opět poděkovat za svoji záchranu a také ukázat fotografie své početné rodiny – čtyř dětí a deseti vnoučat. Sir Nicholas Winton se letos v květnu dožil požehnaných 102 let.
7
Nabídka nových letáčků
Podzim
Nabídka starších letáčků V zajetí okultizmu (S20)
Josef – zachránce Egypta (H110)
Svědectví Zdeňky Zelené, která se dlouhá léta zabývala okultizmem. Letáček chce varovat před tímto nebezpečím a ukázat, jak hrozné vnitřní boje prožívají lidé, kteří jsou svázáni ďábelskými silami. Existuje jen jedno východisko – vysvobození mocí Boží.
Letáček z řady „Galerie biblických postav“ přináší napínavý příběh o Josefovi, synu patriarchy Jákoba. Dozvíte se z něj také, kde má původ rčení „hubený, jako sedm hladových let“, nebo jméno „Putifarka“. Součástí letáčku je i křížovka. (Doporučená cena 3,50 Kč)
(Doporučená cena 3,60 Kč)
Dotek ruky Mistra (E11)
Dva trosečníci (RT47)
V ukázce najdete také letáček vydaný kanadským misionářem Józou Novákem. O autorovi přinášíme článek v tomto čísle Zpravodaje. V letáčku je uveden příběh o starých, na první pohled bezcenných houslích, které se v rukou Mistra stanou nádherným nástrojem, je obrazem toho, jak velkou cenu má v Božích očích život každého člověka. (Doporučená cena 2,80 Kč)
Na moři zoufale zápasili dva trosečníci o holý život. Jeden se držel kusu dřeva, druhý se neměl čeho přidržet. Když první trosečník viděl, že jeho přítel bez pomoci utone, přenechal mu břevno, které jej udržovalo nad vodou. Kde vzal odvahu zemřít, aby jeho přítel mohl žít? Autorem textu je Pavel Titěra. (Doporučená cena 2,80 Kč)
Galerie biblických postav (HS1)
Myslím na Tebe! (DK107)
Kompletní sérii doposud vydaných letáčků řady „Galerie biblických postav“ nabízíme v pěkném obalu – složce s klopami, s možností vkládat nové letáčky této řady. Může také posloužit jako malý dárek. Složku s osmnácti doposud vydanými tituly Vám nabízíme za výhodnou cenu 45 Kč.
Někdy na nás doléhají starosti, nemoci a různá trápení. Bůh ale o nás ví i v takové situaci. Můžeme se spolehnout na Jeho pomoc v pravou chvíli, protože Bůh nás má rád a záleží mu na nás… Krátké přání se slovy povzbuzení a biblickým veršem. (Doporučená cena 5,20 Kč)
Správná informace (MT45) S obavami sledujeme vývoj naší společnosti. Jak to bude s naším světem za několik let? Kde můžeme získat zaručeně správnou informaci o budoucím dění? A kde radu pro svou vlastní situaci? Pro každého z nás existuje východisko, které připravil Bůh, náš Stvořitel. Všechny potřebné informace dal zapsat do knihy knih – Bible. Text napsal Václav Lamr. (Doporučená cena 3,60 Kč)
Světlo do mého života (S37) „Většina lidí ráda vzpomíná na své dětství, na rodiče, sourozence, na společné zážitky, které spolu prožili. Já naopak hezké vzpomínky nemám. Prožívala jsem strach, ponižování a nepřijetí… Nyní mi svitla nová naděje. Odevzdala jsem Bohu svůj život. Prožila jsem pohlazení na duši, uklidnění, posílení a touhu šířit evangelium…“ Svědectví Milady Landové z křesťanského společenství BEREA v Plzni. (Doporučená cena 3,60 Kč)
Pro školáky
Rozvrhy hodin
Všetečná myš (PN38)
Oblíbená kartička s básničkou Oldřišky Koudelové a biblickým veršem z knihy Jeremjáš 2, 19. (Doporučená cena 2,80 Kč)
Vděčnost za úrodu (PT33) Dvojitá kartička s krátkým textem a biblickým veršem: „Okuste a uzříte, že Hospodin je dobrý.“ (Žalm 34, 9). (Doporučená cena 2,80 Kč) Doporučená cena za zásilku (včetně poštovného): časopis Nové perspektivy - 15 Kč, časopis + ukázka letáčků - 48 Kč Letáčky jsou neprodejné, zasíláme je za dobrovolný dar.
8
Rozvrh hodin – rekordy zvířecí říše (PX5)
Rozvrh hodin – citáty J. A. Komenského (PX12)
„Člověk krásný, ale neučený, je jako papoušek s krásným Kdo je ze zvířat největší, nejrychlejší, nejtěžší a jiné rekordy ze peřím.“ To je jeden ze tří citátů J. A. Komenského, který je světa zvířat. Rozvrh hodin na nový školní rok s fotografiemi uveden na rozvrhu. Doplňují jej obrázky zvířátek – papoušků, sovy a šimpanze. (Doporučená cena 3,00 Kč) zvířat. (Doporučená cena 3,00 Kč)
9
Svědectví…
JAKO V BAVLNCE
Přináším své svědectví z období, které by se dalo shrnout úslovím: „Neříkej hop, dokud nepřeskočíš!“ Na podzim r. 2008 jsem se začala těšit na další rok 2009, protože v něm naši rodinu čekala slavná jubilea. V březnu měl mít manžel padesátiny, za pár dní nás pak čekalo 25. výročí svatby, v září jsem měla oslavit své 45. narozeniny a dcery Hanka s Janou by dovršily 19 a 22 let. S manželem jsme si plánovali pěknou dovolenou, jen pro nás dva. To je přece mnoho důvodů k tomu, abych se těšila na příští rok. Jenže v polovině prosince r. 2008 jsem se dozvěděla, že musím na operaci štítné žlázy. Na levém laloku se objevil uzlík o velikosti téměř 5 cm. V květnu pak došlo k operaci a v srpnu jsem nastoupila opět do práce. Původní plány se rychle rozplynuly. To však nebylo všechno.
Proč zrovna já? Jednoho dne mě v zaměstnání začala pronikavě bolet hlava. Úplně mě to zaskočilo, nikdy jsem bolestmi hlavy netrpěla! Při cestě domů jsem si musela hlavu podepírat, protože každý krok mi způsoboval intenzivní bolest. Následovalo CT mozku a pak to všechno vzalo rychlý spád. Operace byla nezbytná! Hned se mi vynořila otázka: „Proč zrovna já?“ Stejné otázky napadnou asi každého, kdo se octne v podobné situaci. Ani jsem neměla čas na to, abych se litovala, neboť jen vteřinku na to mě napadla další otázka: „A proč ne ty?“ Vlastně ano, vždyť nejsem o nic lepší či horší, než jiní. Všichni žijeme v upadajícím světě a nemocí jen přibývá. Bez nemocí to bude až v nebi. Pocítila jsem najednou klid v duši a rozhodla se nebrečet. Řekla jsem si: „To by teď ani moji hlavě neprospělo.“ Vývoj situace jsem začala vnímat jako Boží plán a od té chvíle jsem se začala cítit jako v bavlnce. Tento pocit Boží blízkosti mě provázel celým obdobím mé nemoci.
Bůh byl se mnou Věřící přátelé se za mne vytrvale modlili. Věnovali mi pro povzbuzení biblický verš: „Buďte bdělí, stůjte pevně ve
10
Svědectví… víře, buďte stateční a silní.“ Deset hodin se lékaři snažili vyjmout mi objemný nádor. Operace se podařila. Nádor nebyl zhoubný. Časem jsem se cítila dobře, jenom jsem nemohla spát. Nakonec zabraly prášky a po třech měsících se spaní upravilo. To nejdůležitější však bylo, že jsem prožívala Boží blízkost.
Všechno zlé Bůh obrátí k dobrému V nemocnici splnil Bůh moji touhu mluvit s lidmi o víře. Zájem byl nečekaný! Strávila jsem tam celkem 18 dní. Je to poměrně dlouhá doba, aby si pacienti mohli popovídat o svém životě, zaměstnání, zálibách. Pak se naskytne i příležitost říct více o víře v Pána Ježíše, který mě tolik posiloval. Oslovil mne i sedmdesátiletý lékař, který byl sám v nemocnici s úrazem hlavy. „Paní! Vy máte tolik známých, co chvíli máte nějakou esemesku.“ Odpověděla jsem: „To víte, rodina, a také mám hodně věřících přátel, kteří se za mne modlí. Následoval upřímný zájem a řada dalších otázek. Na památku jsem mu věnovala letáček z Brněnské tiskové misie „Modlitby slavných“, kde je také modlitba hudebního skladatele Beethovena, spisovatele Tolstého, Komenského a dalších. Bylo vidět, že pacient – lékař byl velmi potěšen. Podobných rozhovorů bylo mnoho. Někteří dostali ode mne Bibli a doposud si voláme.
Kdo hledá, najde! Velkou radost jsem prožívala v rozhovorech s paní doktorkou z logopedie, která za námi přicházela na pokoj. I ona patřila mezi upřímně hledající. Věnovala jsem ji „Bibli 21“ a na papírek jsem ji připsala: „V každém náboženství člověk musí svým bohům a bůžkům něco dát, ale v křesťanství je to naopak. Ježíš daroval lidem sám sebe.“ Kdyby jen jediný člověk z těch všech, se kterými jsem měla možnost hovořit, uvěřil evangeliu, měla bych obrovskou radost nejen já, ale především by se radovalo celé nebe!
Boží cesty nejsou jako ty naše Na začátku jsem měla své plány. Ale nakonec bylo všechno jinak. Ničeho však nelituji, protože zkušenosti s Bohem jsou ty nejsilnější zážitky v životě. Bůh mne zavedl tam, kde lidé Boha hledali a já jsem jim mohla o Něm vyprávět. A navíc, dostalo se mi tolik lásky od mé rodiny! Dokonce i od mnoha cizích lidí. Mohla jsem na sobě prožít pravdivost slov ze Žalmu 37, 5: „Svoji cestu svěř Hospodinu, doufej v něj, on sám bude jednat.“ Milada Křivánková
11
Misijní okénko…
Osobní evangelizace (seriál)…
KŘEST VE VLTAVĚ
SEDM RŮZNÝCH OKRUHŮ OSOBNÍ EVANGELIZACE
BTM se podílela na výjimečné misijní akci – při příležitosti křtu v řece Vltavě v samotném centru Prahy jsme přihlížejícím nabízeli letáčky a s mnohými hovořili i osobně. Blíže již reportáž pracovníka BTM Jana Titěry, který zde měl evangelizační slovo.
Kolikrát v životě jste se již ocitli v situaci, kdy jste si jen zhluboka posteskli: tak tohle sám nezvládnu, kdyby mi tak někdo pomohl… Takové situace přináší sám život, může se v nich octnout i zcela zdravý mladý člověk. Není to tak dávno, co se na dálnici D1 vytvořila dlouhá kolona kvůli požáru porostu v její těsné blízkosti. Stáli jsme tam hodně dlouho. Lidé se začali seznamovat, pomáhat si s jídlem a pitím, vzájemně se utěšovat a povzbuzovat. Snažil jsem se o totéž. Mohl jsem i něco říct o svém životním poslání misionáře. Při rozloučení, kdy už to „zase jelo“, jsem byl nesmírně překvapen slovy vděčnosti: „Jsme nesmírně rádi za to, že jsme Vás směli potkat.“
Když jsem si před časem položil otázku, zda bylo vůbec něco pozitivního na období totality, přece jenom jsem něco našel: slušnou znalost ruštiny a schopnost číst v azbuce. Dnes jsem za to vděčný při misijní spolupráci s rusky mluvícími křesťany na našem území. Mají v ČR svá pravidelná shromáždění již na sedmi místech: V Praze 3 a 13, na Kladně, v Mělníku, Plzni, Karlových Varech, Brně. Je to dnes již přes 300 lidí a stále jich přibývá. V misijním úsilí, odvaze a vynalézavosti jsou nám v mnohém příkladem. V neděli, krátce po poledni, na Střeleckém ostrově uprostřed Vltavy, mezi Karlovým mostem a Národním divadlem, začínalo křestní shromáždění rusky mluvících bratří a sester. Pán Bůh připravil nádherné počasí. Nebe se totiž radovalo nad pěti hříšníky činícími pokání, kteří křtem ponoření vyznávali svoje vydání se Kristu jako osobnímu Spasiteli a Pánu dalšího života. A radovali jsme se i my, svědkové „na břehu“. Celé shromáždění samozřejmě budilo také nemalou pozornost veřejnosti, ať už lidí na lodích, či posedávajících na břehu. Po dvou úvodních kázáních bylo přistoupeno ke křtu. Po něm se ještě oba kazatelé, Genadij Gavrilov a Oleg Grytsyk modlili ve Vltavě s rukama vztaženýma k nebi za český národ. Něco takového jsem zažil poprvé v životě. Přiznám se, že jsem to nezvládl bez hlubokého dojetí. Následovaly modlitby za pokřtěné se vzkládáním rukou a společná Večeře Páně. Potom nastalo radostné přivítání nových sourozenců víry v Boží rodině nejen srdečným stiskem ruky a objetím, ale také předáním květin a dalších dárků. Samozřejmě vše bylo uzavřeno „hody lásky“, tedy bohatým občerstvením, připraveným a rozdávaným s nefalšovanou láskou a radostí. Nastala i možnost hovořit s přihlížejícími. Ke kontaktu dobře posloužily letáčky Brněnské tiskové misie. Tak nádhernou „tečku“ za celým dnem nám připravil nebeský Otec. Nikomu ani v nejmenším nevadilo, že čas tak rychle ubíhal a domů jsme se vraceli až večer.
V Janově evangeliu čteme, jak byl u rybníka Bethesda Ježíšem uzdraven člověk, nemocný 38 let. Spolu s ostatními nemocnými tam lehával a čekal na zvíření vody, které přinášelo uzdravení. Měl však jeden zásadní problém, který vyjádřil v rozhovoru s Ježíšem těmito slovy: „ Pane, nemám nikoho, nemám člověka, který by mě donesl do rybníka, když se voda zvíří.“ Kolik takových lidí je na světě dodnes! A možná že žijí kousek od nás. Nemusí se však jednat pouze o službu nemocným. Mnoho lidí je ve své bezmocnosti závislých na pomoci druhých v úplně jiných směrech. A tady se přímo nabízí veliký misijní prostor pro účinnou pomoc, motivovanou a posilovanou láskou Ježíše Krista. Často je pro druhé pomocí zdánlivá maličkost – rada v příhodnou chvíli, dobré slovo, povzbuzení, vyslechnutí. Ale znamená to vždy jen to jediné – „darovat svůj čas“. Vypít společně kávu či čaj. Ukázat tak na Kristovu lásku. V biblické knize Skutků svatých apoštolů čteme o ženě – učednici Tabitě, řecky Dorkas, která žila v Joppe, konala mnoho dobrých skutků a štědře rozdávala almužny. Šila košile a pláště a obdarovávala jimi především vdovy. Tímto způsobem ukazovala lidem Boží lásku a snažila se je přivést k Ježíši Kristu.
Praktická pomoc
Žijeme v době, kdy tento způsob osobní evangelizace mnozí křesťané opomíjí. Možná si řeknou: od toho jsou tu profesionální organizace založené na křesťanské platformě, např. Armáda spásy, Naděje, Charita aj. Díky Bohu za ně! Je též chvályhodné, když v církvi „funguje“ služba vzájemné pomoci. A přesto je tu veliký „osobní“ prostor pro každého křesťana k nejrůznější pomoci druhým. Ať jsou to sousedé, přátelé, spolupracovníci či kolegové. Chce to jen mít oči otevřené. Lépe řečeno – vidět potřeby svých bližních srdcem naplněným Kristovou láskou. A nepřipouštět si otázku, se kterou stále přichází nepřítel Boží i lidský: „A co z toho budu mít? Kdo pomůže mně? Ať se každý stará sám o sebe!“ Možná, že stejným způsobem pokoušel satan i Ježíše zápasícího v Getsemane za život každého z nás. Ježíš však zvítězil. Položil život na Golgotě za tebe i za mne. Tak nás miloval. Věřím, že z milosti Boží budeme vítězit i my v evangelizační službě praktickou pomocí všem potřebným. Tak ukážeme na lásku Ježíše Krista. V Matoušově evangeliu čteme Ježíšovo slovo o posledním soudu. Ti spravedliví, kteří se mají ujmout království, budou po ocenění jejich služby lásky k bližním slyšet Ježíšova slova: „Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nejmenších bratří, mně jste učinili.“
12
13
Ohlasy na letáčky...
Zprávy z misie…
Ohlas na písně skupiny BTM
Těší nás také ohlasy na letáčky, ve kterých k lidem promlouvají texty písní. Jako např. následu jící dopis o povzbuzení skrze CD hudební skupiny BTM. Drazí přátelé v Kristu Ježíši, jste velic e požehnaní skrze nádherné písně, v kterých je naděje pro ztracen é lidi tohoto světa. V těchto písních je moc, skrze Ducha svatého. Velice děkuji za CD velikonoční, která jsem rozesílal a a dostala jsem jedinou odpověď od mé švagrové, které už delší dobu svědčím . Psala mně, že jsem jí udělala velikou rado st a to je zázrak, protože se zabýva la okultními věcmi. Objednala si u vás kaz ety a jednu mi darovala. I když písn ě zná m, velice mně dojaly až k slzám. Věřím, že Bůh na mé švagrové pracuje a jen díky vám, vaší službě na dobré cestě. Naš e práce v Pánu není marná. Ať Hospod in vás chrání, děkuji za vás. Sestra v Kristu M. A. Brno
isii Letáčk y povzbuzuuzjíujíkcí m rozhodslovo v letáčcích bývá
Častou reakcí na povzb dat dál! jaté požehnání máme pře nutí k misijní službě. Při áčky. Poprvé jsem la bych zájem o Vaše let Jmenuji se Monika a mě sv. Anny v Brně, ve Fakultní nemocnici u se s nimi setkala u nás čítala a později i dělala . Se zájmem jsem si je pro tra ses í otn av zdr o jak ji kde pracu vána babičkou a pravidelK víře jsem byla vychová o. jal , zau mě co o, toh z Brna a moje víra ochabla poznámky ch 18 letech jsem přišla do svý Ve . m líka sný ste úža ko a u m ěvo ků nou návšt díky vašim letáč Bůh staral. Časem jsem ervěřím, že i přesto se o mě po krůčku zakoušela nádh ček krů slal, pomalu, po h Bů ží mi Bo ré ě kte eln e, vid seb pra Bohu, čtu lidem kolem z ní přímo raduji. Důvěřuji se Teď nsti. cie no pa še tom na pří ží pro ný pocit Bo tředkovávala da bych vaše letáčky zpros i ke slovo a žiji s modlitbou. Rá de to nádherné, přijdou-l Bu . ivé nemoci povzbud v ně pro u a do nik bu Mo že ! si, nu ty, myslím ostné dny v Pá ho Spasitele. Přeji Vám rad Kristu a vyznají jej jako své
.
Naděje do dnešní doby
Život v dnešní době nebývá pro mno hé často lehký, o to víc může povzbudit doručené Boží slov o z letáčků. Vážení, vždy mě potěší moudrá a lask avá slova v letáčcích, které od Vás dostávám do schránky. Jsou pro mne hřejivým pohlazením a nadějí v současné rozbouřené době. Prosím o jejich další zasílání a moc Vám děkuji za Vaši práci. B.B. Praha
14
Pojízdné prodejny duchovní literatury s možností duchovních rozhovorů se zájemci uvnitř i kolem autobusu jsou výbornou misijní příležitostí. Autobus Bus4Life koná tyto cesty po Evropě již řadu let. Stále však chyběla jedna cílová destinace – naše republika. Ve dnech 15. – 21. května 2011 konečně zavítal i k nám do ČR. Autobus, patřící misijní organizaci Operation Mobilization ve Finsku, se s nabídkou duchovní literatury objevil na Moravě – v Olomouci a Šumperku. Iniciativu převzalo nakladatelství a vydavatelství Creativpress v Bratislavě, Bratrská jednota baptistů v ČR a misijní organizace Operation Mobilization v ČR. K akci se připojila i Brněnská tisková misie. V nabídce bylo přes 250 titulů duchovní literatury, které poskytly Creativpress, Návrat domů, Samuel, Česká biblická společnost. K tomu pak desítky letáků a dalších produktů Brněnské tiskové misie. Denně navštívilo autobus kolem 50 lidí. Někteří se přišli třeba jen podívat, jiní nakoupili literaturu, mnozí setrvali i v rozhovoru. Během sedmi dnů služby to bylo několik stovek lidí. Autobus stál na centrálních a velmi frekventovaných veřejných prostranstvích, a tak byl „nepřehlédnutelný“. Zejména mladí lidé reagovali i na finskou SPZ, po právě skončeném MS v hokeji, které překvapivě vyhrálo Finsko, na to se dalo dobře navázat. Co jsem při této „nové“ službě prožil? Především obrovskou radost ze spolupráce, ať to byl právě Koloman Erdelyi – ředitel Creativpressu, Pavel Zoul – předseda OM ČR, Jiří Lučan, podnikatel. Velkou pomocí byla i aktivní účast místních církví, ať již v Olomouci či Šumperku. Děkoval jsem za všechny Pánu Bohu a považoval za velikou čest, že s nimi mohu pracovat. K negativním zážitkům patřil vyhraněný odpor k takovéto akci vyjádřený velmi ostře jednou dámou. Bylo mi jí upřímně líto. Nebyla ochotna se zastavit ani na několik vteřin. I s tím je třeba počítat. Varovná byla absolutní neinformovanost mladých, i vysokoškolsky vzdělaných lidí, o křesťanství. Této věkové kategorii bychom při naší misijní práci měli věnovat mimořádnou pozornost. Velice mě potěšily děti, které byly ochotny s námi spolupracovat a rozdávat kolemjdoucím letáčky, zvoucí do autobusu. Hodně by se dalo vyprávět. To nejdůležitější vidím v tom, že smělo být znovu rozséváno dobré símě evangelia. Pevně věřím, že přinese svoji úrodu. Jan Titěra
15
Závěrem…
Z tvorby Marie Plotěné
AFORISMY PAVLA KOSORINA Víra změní tvůj svět – pokud svět nezmění tvou víru. Když je křesťanů málo, jejich první povinností není věřit, ale nehádat se. Víra dnešních lidí vypadá jako sendvič – od všeho trochu. Bible nás neučí pouze věřit – učí nás také nevěřit. Nebýt Kristova proměnění, lidi by vůbec nenapadlo se měnit. Ve středu jeho života byl Bůh – ale už ve čtvrtek bylo všechno jinak.
„Jak je vzdálen východ od západu, tak od nás vzdaluje naše nevěrnosti.“
Křesťané jsou většinou velmi špatní řečníci – ale nikdo jiný vám pravdu neřekne.
(Žalm 103, 12)
Poděkování a výzva Upřímně děkujeme všem, kteří naši práci obětavě podporujete. Věříme, že nám i nadále zachováte svoji přízeň a spolu s námi se budete podílet na šíření evangelia. Jak jsme již informovali, také v tomto roce se snížily dotace na činnost BTM ze zahraničí. Prosíme proto ty z vás, kteří doposud na tisk letáčků nepřispíváte, zvažte svoje možnosti podpory práce BTM. Děkujeme! Naše vděčnost patří Bohu i Vám všem.
Věříme, že jste na svých dovolených a prázdninových pobytech načerpali hodně sil a těšíte se nejen do zaměstnání nebo do škol, ale také na službu pro Pána Ježíše. Nové perspektivy – Zpravodaj BTM č. 110. Vydává BRNĚNSKÁ TISKOVÁ MISIE, o.s., křesťanská ekumenická nezisková společnost. Vychází sedmkrát ročně. Toto číslo vyšlo v srpnu 2011. Počet příloh variabilní. Adresa redakce: BTM, P. O. Box 64, 638 00 BRNO, tel/fax: 545 224 222, E-mail:
[email protected], internet: www.btm.cz. Telefon pro objednávky: 545 224 253. Odpovědný redaktor: RNDr. Petr Kolek. Bankovní spojení: KB Brno-Černá Pole, č.ú. 94532621/0100. Jako variabilní symbol uveďte svoje evidenční číslo. Tisk: TISKNOS, Brno. Distribuce: firma Vlastislav Dvořák, PP 601-115/97, 621 00 Brno 21. (Obchodní psaní).
16
