Zpravodaj č. 13, duben Sdružení rodinných příslušníků zaměstnanců MZV ČR

Sdružení rodinných příslušníků zaměstnanců MZV ČR

Zpravodaj č. 13, duben 2016

Vážení čtenáři, dovolte, abych vám představila třinácté číslo Zpravodaje, které právě vychází. Tematicky je věnováno „statusu rodinných příslušníků“. Jako obvykle vás v úvodu krátce seznámím s jeho obsahem. Ale nejprve bych ráda vysvětlila ilustraci na obálce Zpravodaje. Grafičce většinou zadám téma čísla a zpracování pak nechám na její fantazii. Tentokrát se mi zdálo téma „status rodinných příslušníků“ trochu složité, tak jsem navrhla, jak by mohl obrázek vypadat: „Představovala bych si rodinného příslušníka jako zavazadlo, které si sebou veze na misi zaměstnanec MZV.“ Když obrázek dorazil, trochu jsem se vyděsila, že paní kráčí na letiště a táhne za sebou bomby. Hned jsem to grafičce napsala a ona mi odpověděla:„No, mně to zas přišlo jako rakve. Tak nevím, v hlavě mi to připadalo jako dobry nápad?? Co myslíš - aby to nebylo moc morbidní! Ale udělala jsem jim čepičky a dudlík!“ Ale teď už k článkům. Situaci rodinných příslušníků na evropských ministerstvech zahraničí pro nás zmapovala Margarita Štěpánková. Na výsledek se můžete podívat do několika tabulek na stranách 7 - 12. I u nás se postavení rodinných příslušníků v některých ohledech v poslední době výrazně zlepšilo, a doufáme, že další pozitivní změny přinese navrhovaný a dlouho očekávaný zákon o zahraniční službě. O práci MZV na jeho návrhu krátce informujeme. Čekají vás i pravidelné rubriky, nově jeden test a taky článek od Lucie Kellnerové Kalvachové, který je opravdu k zamyšlení... Doufám, že vám toto číslo přinese zajímavé a snad i užitečné informace a těším se na vaše ohlasy. Příjemné čtení!. Věra Labuťová

VE ZPRAVODAJI NAJDETE Ve Zpravodaji najdete ................................................................................................................. 1 Aktuálně…................................................................................................................................... 2 Status rodinných příslušníků – téma tohoto čísla Zpravodaje ............................................... 4 Does your country grant an official status to spouses of MFA officers? .................................. 4 Postavení rodinných příslušníků na MZ v Evropě ..................................................................... 7 Poskytuji psychologickou pomoc rodinným příslušníkům v případě výjezdu, potvrzuje psycholožka MZV ..................................................................................................................... 12 Výzkumný projekt: Rovné příležitosti a slaďování osobního a pracovního života v zahraniční službě ......................................................................................................................................... 14 Služební zákon a zákon o zahraniční službě ............................................................................ 16 Bezpečnost – pokračování ........................................................................................................ 17 Referent pro rodinnou politiku na MZV................................................................................... 22 Novinky pro rodiče školáků a předškoláků .............................................................................. 22 Ze školních lavic – „Zkušenost s nostrifikací středoškolského vzdělání získaného v zahraničí“ ................................................................................................................................ 24 Mezinárodní škola v Oslo versus střední škola v Praze ........................................................... 25 Dojmologie ................................................................................................................................ 27 Test interkulturní zdatnosti ....................................................................................................... 28 Kategorizace ZÚ – hodnocení dle obtížnosti života ................................................................ 30 Okénko do Evropy..................................................................................................................... 32 Švýcarské ministerské uznání pro partnery – naše inspirace ................................................... 34 V příštím čísle Zpravodaje ........................................................................................................ 36 Zpravodaj Sdružení rodinných příslušníků č. 13, duben 2016

strana 1

AKTUÁLNĚ… Aktuality – SRP Na Členském shromáždění v listopadu 2015 byly schváleny nové stanovy SRP. V plném znění je můžete nalézt na webu SRP. www.mzv.cz/klub v záložce „O sdružení“. Děkujeme všem členům, kteří se zúčastnili hlasování (převážně přes web). Stanovy bylo nutno změnit z důvodu jejich uvedení do souladu s novým občanským zákoníkem (NOZ), který vstoupil v platnost 1. 1. 2014. Tímto dnem přestala existovat „sdružení“a všechna dosud existující byla přetransformována do nové formy - tzv. „spolek“. Spolky pak měly povinnost do dvou let upravit svůj název a uvést stanovy do souladu s NOZ. Nyní je náš oficiální název Sdružení rodinných příslušníků zaměstnanců Ministerstva zahraničních věcí ČR, z.s., kde zkratka z.s. znamená zapsaný spolek. Současně s touto změnou bylo potřeba doplnit všechny povinné údaje do spolkového rejstříku, což jsme již také splnili. Nově je statutárním orgánem SRP výbor. Pracuje zatím v nezměněném složení: Předsedkyně – Karolína Sieglová Místopředsedkyně: Ivana Mazouchová a Eva Jestřábová Členové: Margarita Štěpánková, Martina Pometlová Referentem SRP na MZV je i nadále Věra Labuťová. Nespadá ale nyní pod odbor PERS, ale byla přesunuta do sekce Státního tajemníka. Zůstává však nadále v kanceláři č. 444, ve 4. patře Janákovy přístavby Černínského paláce. V sekci státního tajemníka je nyní i referent pro rodinnou politiku – je to nově p. Michal Hyll. Jak to bude letos s konferencí EUFASA? V letošním roce měla konferenci EUFASA pořádat nizozemská asociace Stichting Partners en Gezinsleden. Bohužel ale nenašla podporu ke konání konference ze strany jejich ministerstva zahraničí. Proto v rámci EUFASA začali jednotliví členové diskutovat o tom, zda konferenci letos udělat nebo ne, nebo zda je možné najít nějaké jiné řešení. Nakonec se nabídly dvě asociace, belgická a švýcarská, že by ony mohly konferenci uspořádat. Jednalo se tedy o možnosti konání v Bruselu nebo v Ženevě. Před několika týdny bylo dohodnuto konečné řešení – uskuteční se tzv. „light“ konference v Ženevě 19. – 20. 6. 2016. Konference bude celkově kratší a nebude se konat v budově švýcarského MZV, ale v hotelu na letišti v Ženevě. PROGRAMM: 19 June 15.00 - 17.00 hrs Opening, General EUFN, Belgium 17.00 - 19.00 hrs Working groups / Short presentation WG 19.30 hrs Welcome Cocktail ACET-VEEDA 20.30 Dinner TBA 20 June 9.00 – 12.00 hrs General Meeting / EUFASA Quo vadis Belgium, EUFN, Finl. Webmaster – maybe Sunday 12.00 – 13.00 hrs Lunch 13.00 – 15.30 hrs General Meeting EUFN, Belgium, Finla. 15.30 – 16.00 hrs Review, Closure Belgium, EUFN, Finl. Zpravodaj Sdružení rodinných příslušníků č. 13, duben 2016

strana 2

TOPICS:  Permanent Working Group (PWG) "EUFASA Work and Employment" – EWE Composed by Switzerland (co-ordinator), Austria, France, United Kingdom Jobs platform implementation  Permanent Working Group (PWG) "EUFASA Welcome Team" – EWT Germany, Portugal, Italy, Latvia, Poland, Estonia, The Netherlands  Permanent Working Group (PWG) "EUFASA Think Tank" – ETT Composed by EUFN (co-ordinator), Austria, Belgium, Czech Republic, Finland, France, Hungary, Ireland, Portugal, Spain, Sweden, The Netherlands Sub-topics: a) Action tools to make your association more relevant: - Lobbying practises (Belgium, Czech Republic, EUFN) - How to make our associations more attractive to the next generations (Austria, Finland, Portugal, Spain, Sweden, The Netherlands) b) EUFASA Conferences structure & format (Belgium, France)  Working Group “EUFASA Website & Web Solutions" – EWWS Composed by Switzerland (co-ordinator), Belgium, EUFN, Finland, Italy, Latvia, Sweden, United Kingdom Aktuality z MZV V nedávné době byla na MZV založena nová Odborová organizace Jana Masaryka (OOJM), její předsedkyní je Bc. Denisa Stonáčková, (kancelář 402, SEP). Stávající Odborová organizace, jejímž předsedou je Jan Kamínek, a místopředsedou Daniel Putík, i nadále pracuje. Obě tyto odborové organizace uzavřely koncem března Kolektivní dohodu (KD) a Kolektivní smlouvu (KS) s MZV na rok 2016. (Pro vysvětlení: Kolektivní dohoda upravuje práva státních zaměstnanců MZV ve služebním poměru a kolektivní smlouva práva zaměstnanců MZV v pracovním poměru.) A protože se odborovým organizacím podařilo vyjednat s MZV celkem podstatné změny, týkající se i rodin zaměstnanců MZV, krátce zde některé zmíním.  Bude-li státnímu zaměstnanci ukončen výkon zahraniční služby v jiném než standardním termínu střídání, musí jej o tom MZV informovat s předstihem nejméně 3 měsíce, nejsou-li příčinou naléhavé bezpečnostní důvody, porušení služební kázně nebo žádost státního zaměstnance (čl. 4 bod 6 KD).  V oblasti péče o matky v zahraničí bude MZV hradit vyslaným zaměstnankyním v plné výši zdravotní péči při porodu a v šestinedělí (čl. 22 KD a čl. 26 KS).  Zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům, kteří jsou v klimaticky a zdravotně náročných teritoriích, MZV zajistí a uhradí pravidelné lékařské prohlídky (čl. 22 KD a čl. 26 KS).  MZV bude v zahraničí hradit preventivní zdravotní péči včetně očkování pro děti do osmnácti let věku pobývající s v místě vyslanými zaměstnanci (čl. 22 KD a čl. 26 KS).  MZV umožní návštěvu jazykových kurzů rodinným příslušníkům, u nichž se předpokládá doprovod vyslaného zaměstnance a jejich zaměstnání na ZÚ (čl. 27 KD a čl. 31 KS).  V kolektivních textech navrhovaly odborové organizace upravit i problematiku čerpání mateřské dovolené v zahraničí a zejména pak garantovat úhradu náhrad a služebního bytu během vyslání po minimální dobu mateřské dovolené (14 týdnů) za stejných podmínek jako před nástupem na MD. Během jednání přislíbil státní tajemník upravit tuto otázku v nejbližší době ve vnitřních předpisech MZV. Věra L. Zpravodaj Sdružení rodinných příslušníků č. 13, duben 2016

strana 3

STATUS RODINNÝCH PŘÍSLUŠNÍKŮ – TÉMA TOHOTO ČÍSLA ZPRAVODAJE Co přesně slovo status znamená? Situaci, stav nebo postavení. A právě nad postavením a situací rodinných příslušníků zaměstnanců MZV se chceme zamyslet v tomto čísle Zpravodaje. Pokud si pročtete i další články, dozvíte se, že se v současné době intenzivně pracuje na návrhu zákona o zahraniční službě (ZZS). V rámci zákona bude řešena i kapitola „Rodinní příslušníci“. Pracovních skupin k tomuto tématu se účastní i zástupce SRP. Kromě toho jsme byli vyzváni, abychom sepsali naše návrhy a připomínky na téma, co vše by mělo být zakotveno v ZZS. Proto jsme si udělali průzkum v členských zemích EUFASA, abychom zmapovali situaci rodinných příslušníků na evropských ministerstvech zahraničí.

DOES YOUR COUNTRY GRANT AN OFFICIAL STATUS TO SPOUSES OF MFA OFFICERS? Tato otázka zazněla na jedné z nedávných konferencí EUFASA. A zde jsou odpovědi delegátů konference. Finland  No special status is given to spouses.  Spouse allowance (for increased cost of living) is paid to the civil servant if the spouse is present at post.  The spouse is eligible for a special compensation (for lost pension benefits for the time spent abroad with the civil servant) payable at the age of 63 directly to the spouse. Even in case of divorce, this benefit is not lost.  Spouses are not obliged to take part in representational duties, it is free-willing. France  The MFA has officially recognized French spouses/partners as a « collaborateur occasionnel du service public ». The text was validated in a circular dated October 8, 2003 by the French Ministry of Foreign Affairs and is published in the 'Guide des Conjoints' a handbook for spouses and partners published and updated by the MFA in collaboration with the family members Association and available to all spouses/partners on request.  Concerning the official recognition of the work of spouse and partners, there has up until this present time been no formal written agreement given by our MFA for the work of representation of spouses/partners in Diplomatic missions.  The family members Association has compiled statistical evidence in terms of the hours involved in official duties and obligations from both the spouses/partners of heads of missions and other positions through surveys that were sent out requesting this information. Statistics are kept on record in the Association and have in the past been presented to the DRH when the yearly 'Convention' (agreement) is signed with MFA. The Association provides a detailed road-map or list of achievements and objectives in return for the annual allowance provided by the MFA to cover the cost of the salary of the Association´s coordinator (part-time) and other related administrative costs. (Details provided in the association charts of the EUFASA intranet).  The legal existence or recognition of the spouse/partner is also acknowledged on the Officer's salary slip with the spouse allowance or "Supplément Familial" which is allocated to the Officer when posted abroad : Zpravodaj Sdružení rodinných příslušníků č. 13, duben 2016

strana 4

o o

It represents 10% of the "indemnité de résidence" (or expatriation allowance) and is not taxed. The conditions for being granted the supplementary allowance are as follows:  the Officer is married or  has a legally registered partnership with a spouse/partner whose annual salary does not exceed 17.280,25 euros (figures for January 2014) whether he/she lives in the home country or at post.

Ireland  No special status is given to spouses.  A spouse allowance (for increased cost of living) is paid to the civil servant if the spouse is present at post.  Spouses are also entitled to a diplomatic passport and to some additional benefits such as language training. Italy  No legal recognition as spouses of MFA officials.  These ones, if married and if their spouses are present for a certain number of months at postings and are not working (there are exceptions taking into account postings in difficult countries), receive an allowance that is not taxable. Germany  No additional official status other than the Vienna Convention rights is awarded to spouses of German diplomatic officers abroad.  A spouse allowance is added monthly to the officer’s salary, if the spouse has followed abroad and is expressly mentioned in the salary sheet. It is calculated on the base of the officer`s salary.  The spouse is entitled to language lessons and holds a diplomatic passport. She/he can join her husband/wife to a short house finding trip if no official housing, e.g. the ambassador's residence is provided. Estonia  In Estonia no special status is given to spouses, but additionally to spouse allowance what is paid to the civil servant account if the non-working spouse is present at post (for increased cost of living, not taxable), MFA pays the allowance for spouse in the amount of double minimum wages of Estonia in each month directly to the nonworking spouse account. This is taxable.  Spouses get the diplomatic passport. Spain  No special status is given to spouses/partners.  They do receive a diplomatic passport. Hungary  No official status is given to spouses.  They get diplomatic passport and, under certain conditions, spouse allowance. This latter appears on the officer's bank account together with his/her salary. Cyprus  Cyprus gives diplomatic status to diplomats wives. Switzerland The ten-page Federal Department of Foreign Affairs (FDFA) policy on accompanying persons will soon be available publically, detailing its objectives and guiding principles, as Zpravodaj Sdružení rodinných příslušníků č. 13, duben 2016

strana 5

well as FDFA support for and expectations of accompanying persons and of employees with partners. With this policy, the FDF:  recognises the valuable contribution of accompanying partners,  provides the framework to define the relationship between accompanying partners and the FDFA,  positions itself as a modern employer. The policy is an important landmark for partners. Various initiatives, such as the “Dual Career” project, prove that this policy is more than just nice words. Background ACET / VEEDA conducted a questionnaire amongst its members in the first half of 2011, asking them to identify the most pressing issues to be addressed in order to improve the situation for accompanying persons. The results were clear: to increase the allowance for mobility and inconvenience, to remunerate for services, employment and maintenance of employability. The Directorate for Resources (DR) recognised these needs and showed particular support for an increase in allowances and for questions of employment. Federal Councillor Micheline Calmy-Rey subsequently pledged to support a proposal to the Federal Council for an increase in allowances, which was not realized in light of necessary austerity measures and a lack of support from other Federal departments. The following new measures in favour of accompanying persons should be developed and piloted by the end of 2014:  A comprehensive policy for accompanying persons which addresses, amongst others, the issues of employability and employment of accompanying persons;  Conclude further bilateral agreements to allow accompanying persons access to new job markets;  Strengthen and institutionalise the role of Heads of Missions and management position within Swiss missions abroad responsible for issues of employment of accompanying persons;  Improve the direct communication with accompanying persons;  Pilot a project for experienced persons to complete an internship within the Federal Administration;  Targeted networking opportunities in Bern and overseas;  Access to various internal courses for accompanying persons. The Development of the Policy on Accompanying Persons The policy on accompanying partners was developed with the support of external human resource experts and in cooperation with the relevant management structures within FDFA. Subsequently it went through a written consultation process comprising a “sounding board” made up of employees, accompanying persons and representatives of employees’ associations, including ACET/VEEDA. Many of the reactions and comments were incorporated into the final version, completed by the end of 2013. The policy will be made public following its translation into the national languages. Austria In addition to the rights granted under the Vienna Convention on Diplomatic Relations pursuant to Art. 37 para. 1 (referring to Arts. 29 to 36) and the Vienna Convention on Consular Relations (cf. Arts. 46, 48, 49 and 50) Austria provides the following benefits and allowances for spouses and partners of the staff of Austrian diplomatic and consular representations in foreign countries, provided they live in the same household abroad:  spouses/partners of members of the diplomatic staff are entitled to hold a diplomatic passport if they are Austrian citizens Zpravodaj Sdružení rodinných příslušníků č. 13, duben 2016

strana 6

 staff member receives a supplement to the salary for his/her spouse/partner provided that the spouse/partner has permanent residence in the host country  reimbursement of medical expenses for the spouse/partner if not self-insured  spouses/partners giving up their own professional occupation can ask for an allowance paid by the Austrian Foreign Ministry to their continued voluntary pension contributions  foreign language training in view of an assignment  coverage of travel expenses to Austria for the spouse/partner in connection with “home leave” of staff member in Austria. UK If accreditation is sought for qualifying dependents, they are usually granted the same status as the officer, but their privileges and Immunities vary. The situation can also be affected if the dependent takes up employment outside the mission.  accompanying qualifying dependents accredited at post are entitled to the same status and type of diplomatic passport as the officer. However in order to qualify they must be the holder of a valid British standard passport. Pro lepší srovnání situace rodinných příslušníků v jednotlivých evropských zemích se na členy EUFASA obrátila naše zmocněnkyně Margarita Štěpánková s konkrétními dotazy. Z odpovědí zástupců našich partnerských asociací pak vznikly následující tabulky.

POSTAVENÍ RODINNÝCH PŘÍSLUŠNÍKŮ NA MZ V EVROPĚ Manžel/ka vyslaného (obecně) – práce na vyslání a vliv na vyplácení příspěvků Práce Poznámka na ZÚ? Rakousko

Německo

Práce mimo ZÚ

Nesmí být přímo ano podřízen/a partnerovi  Musí mít příslušnou kvalifikaci ano  Hlásí se stejně jako ano ostatní zájemci  Nepsané pravidlo – není podřízen/a manželovi/ce Existuje databáze volných míst v německých institucích v zahraničí (ZÚ, školách, obchodních komorách apod.) ano

Maďarsko

ano

 Souhlas MZV  Může být – i přímo – podřízen/a manželovi/ce, nesmí však být oba odpovědni za stejné finanční záležitosti

Bulharsko

ano

Nesmí být podřízen/a partnerovi

ano

ne

Příspěvek rodině? Zachován  Zachován do zdaněného příjmu 450 EUR/měs.  Při vyšším klesne výše příspěvku na polovinu.  Zachován  Dosáhne-li příjem jistou částku, klesne příspěvek na 12,5% platu vyslaného zaměstnance.  Zachován v plné výši, je-li příjmem důchod  Nárok zaniká při double posting  Nárok na příspěvek jako takový při

Zpravodaj Sdružení rodinných příslušníků č. 13, duben 2016

Komu je vyplácen příspěvek? Vyslanému zaměstnanci

Vyslanému zaměstnanci (6% jeho platu, 180-750 EUR/měs.)

Vyslanému zaměstnanci

Vyslanému zaměstnanci

strana 7

zaměstnání na ZÚ zaniká, ale:  Plat za práci na ZÚ = 2x příspěvek, a to i v případě, že by byl tento plat pro zaměstnancenepartnera nižší nebo vyšší.  Zaměstnanec dostává nezdanitelných

Estonsko

Lotyšsko

ano

ano

Nesmí být podřízen/a partnerovi

Nesmí být podřízen/a partnerovi

30% ke svému platu (na pokrytí nezbytných zvýšených nákladů.)  Partner/ka dostává na účet v estonské bance zdanitelnou částku=2x minimální mzda, ze které odchází i příspěvek na důchodové pojištění.

ano (jen při bilaterá lní dohodě )

 Nárok na příspěvek zaniká, je-li partner/ka zaměstnán/a na plný úvazek nebo má-li řádnou pracovní smlouvu, nezávisle na výši příjmu.

ano (jen při bilaterá lní dohodě )

 Zachován v plné výši, není-li zaměstnán/a na ZÚ nebo zaměstnancem MZV – bez ohledu na vše ostatní (příjem, typ pracovní Vyslanému smlouvy atd.) zaměstnanci  Nárok na příspěvek zaniká, je-li partner/ka zaměstnán/a na ZÚ nebo zaměstnancem MZV.

Manžel/ka vedoucího ZÚ - práce na vyslání a vliv na vyplácení příspěvků Práce na ZÚ?

Rakousko

ne

Poznámka Protože by byl/a podřízen/a

Práce mimo ZÚ?

ano

Podmínky?

–

Zpravodaj Sdružení rodinných příslušníků č. 13, duben 2016

Dohoda/jakýkoli smluvní vztah s MZV, určující práva a/nebo povinnosti? ne

Uznání zkušeností během doprovázen í manžela? MZV nevydává nic.

strana 8

manželovi

Německo

ano

Maďarsko

ano

Bulharsko

ne

Estonsko

ne

Teoreticky, ve skutečnosti se to nepraktikuje, aby nevznikl problém s podřízením , kvůli společenské mu postavení, dalším nepsaným povinnostem + nebývá zájem.  S povolením ministra.  Může být – i přímo – podřízen/a manželovi/ ce, nesmí však mít na starosti finanční záležitosti. Výjimka v případě, že je na ZÚ zaměstnán/ a ve chvíli, kdy vedoucí ZÚ do funkce teprve nastupuje. (povýšení, zástup, CDA apod.)

Záleží na vnímání potenciální ho zaměstnava tele

ano

Zákon nerozlišuje mezi partnery různě postavených diplomatů.

Ne.  Očekává se, že bude vhodně reprezentovat svou zemi.  Zákon o státní službě (Gesetzt über den auswärtigen Dienst) stanoví povinnost MZV postarat se o rodiny svých zaměstnanců.

ano

 S povolením ministra.  Pokud nastoupí do zaměstnání v místě vyslání nebo doma (na dálku), má povinnost to do 3 dnů písemně nahlásit MZV

ne

ne

ne

–

ne

ne

ano

Jen v zemích, se kterými má Estonsko dohodu o zaměstnávání partnerů diplomatů

Zpravodaj Sdružení rodinných příslušníků č. 13, duben 2016

ne

ne

Ne. Doba vyslání se však započítává do let na důchod,

strana 9

pokud partner/ka nepracuje. Je-li zaměstnán/a , záleží na soukromém placení důchodovéh o pojištění.

Lotyšsko

ano

Nesmí být přímo podřízen/a vedoucímu ZÚ, proto je to možné jen na velkých ZÚ

ano

Jen v 6 zemích, se kterými má Lotyšsko dohodu o zaměstnávání partnerů diplomatů

ne

ne

Zdravotní a sociální / důchodové pojištění během vyslání MZV platí ZP partner ovi v době vyslání doma

Poznámka

Příjem partnera nesmí přesáhnout 405 EUR/měs. (2015)

MZV platí/př ispívá partner ovi na SP/důc hod

Rakousko

ano

Německo

ne

Maďarsko

ne

Bulharsko

ne

Estonsko

ano

Po dobu vyslání zajišťuje MZV zdravotní pojištění doma i v zemi vyslání.

ano

Lotyšsko

ano

Po dobu vyslání zajišťuje MZV zdravotní pojištění

ano

Každý si jej platí dále jako před vysláním. Partner si jej platí sám. Pokud tomu tak je, MZV mu v zemi vyslání poskytuje stejné ZP jako zaměstnanci. –

ano

ano

Poznámka

 Partner si smí platit SP během vyslání jen v případě, že tak činil do odjezdu=pracoval.  MZV přispívá na důchod až 200 EUR/měs. Výše se odvíjí od příjmu zaměstnance Partner si jej platí sám.

ne

ne

Zpravodaj Sdružení rodinných příslušníků č. 13, duben 2016

–  Základ pro výpočet =2x Min.mzda – odchází to do 1. pilíře  Do 2. pilíře platí partner/ka sám/a  3. pilíř je dobrovolný  Doba pobytu na vyslání se započítává do praxe na důchod za předpokladu, že partner/ka nepracuje. Má-li zaměstnání, záleží na soukromém placení důchodového pojištění.  Doprovázející partner/ka má zajištěné placení minimálního

strana 10

doma i v zemi vyslání.

důchodového pojištění jako dočasně nezaměstnaná osoba (20% z 71,14 EUR), což mu/jí zaručuje minimální důchod od státu (cca 83,5 EUR).  Chce-li vyšší, připlácí do pojištění sám/a.  Doba na vyslání se započítává do praxe na důchod.

Zaměstnání

Rakousko

Pomáh á MZV při

Nabízí se partnerovistátnímu

hledání

zaměstnanci

zaměst nání?

přednost při uvolnění místa na MZV? Ne (Jen v případě, že je zaměstnanc em MZV.)

ne

Spolupracuje MZV na sdílení informací o volných místech s ostatními státními úřady?

ne

Nabízí MZV pracovní poradenství partnerům?

Ne (asociace RP ano)

Německo

Viz →

ne

 Doma ne.  Existuje databáze volných míst v německých institucích v zahraničí (ZÚ, školách, obchodních komorách apod.)

Maďarsko

ne

ne

ne

ne

Bulharsko

ne

ne

ne

ne

MZV hradí 90% z max. 4000 EUR na profesní školení a 90% z max. 2000 EUR na pracovní poradenství

Zpravodaj Sdružení rodinných příslušníků č. 13, duben 2016

Partner a pracovní úřad

Je-li přihlášen před odjezdem, po návratu má nárok na podporu v nezaměstnanosti . Přihlásit se může každý, ale nárok na podporu se odvíjí od délky předešlé nezaměstnanosti a pobytu mimo zemi. Najít odpovídající práci bývá po návratu těžké. Přihlásit se může každý a má nárok na podporu v případě, že pracoval po dobu min. 1 roku před návratem. (tj. nutnost práce v době vyslání) Přihlásit se může každý. Podle zákona však nemá na podporu nárok nikdo, kdo dal ve práci výpověď, což bývá i případ partnerů.

strana 11

Estonsko

Lotyšsko

ne

ne

ne

ne

ne

ne

 Ne  V případě neplánovaného předčasného návratu z vyslání a následném problému najít zaměstnání vyplácí MZV příspěvek i nadále po dobu max. 6 měsíců.

Přihlásit se může každý a pak dostává podporu.

ne

Přihlásit se může každý. Partneři mají nově nárok na minimální podporu v nezaměstnanosti (cca 40-50 EUR měsíčně.)

Státní zaměstnanec jako RP

Německo Maďarsko Bulharsko

Musí mu zaměstnavatel držet místo, když doprovází partnera na vyslání?  Učitelé mají nárok na 3leté volno v kuse, dohromady max10 let během kariéry.  Ostatní ne. Ano (ze zákona) Ano (ze zákona) Ano (ze zákona)

Lotyšsko

ne

Rakousko

Nevýhody oproti nestátním zaměstnancům Nesmí si přispívat na sociální/důchodové pojištění = ztráta let na důchod. – – – Pokud státní zaměstnanec, doprovázející manžela/manželku na vyslání, nepřestane pracovat (na dálku), rodina ztrácí nárok na příspěvek. (aby nedostával dva státní příjmy, zákon).

POSKYTUJI PSYCHOLOGICKOU POMOC RODINNÝM PŘÍSLUŠNÍKŮM V PŘÍPADĚ VÝJEZDU, POTVRZUJE PSYCHOLOŽKA MZV V minulém čísle Zpravodaje jsme vás krátce informovali o tom, že na MZV začala nově působit psycholožka, paní Mgr. Eva Pavlovská, a seznámili jsme vás s nabídkou jejích služeb. Nyní přinášíme slíbený rozhovor. Mohla byste nám něco říci o své práci a svých pracovních zkušenostech? Pracovní zkušenosti sbírám již asi 30 let, a to v různých oblastech. Pracovala jsem v dětských výchovných zařízeních, na krizovém centru, ve věznici a na humanitárních misích Zpravodaj Sdružení rodinných příslušníků č. 13, duben 2016

strana 12

s organizací Médecins Sans Frontiéres. Konkrétně na projektech v Libyi, Pákistánu, Palestině a Jižním Súdánu. S výjimkou Palestiny, kde projekt fungoval již několik let, jsem pracovala na krizových projektech nově vznikajících v reakci na válečný konflikt, přírodní katastrofy nebo masové násilí. Svoji práci jsem musela přizpůsobovat odlišné kultuře a mentalitě. Pracovala jsem zejména s místními lidmi, a to buď přímou intervencí s klienty, nebo školením místních psychologů. Po získání osobních zkušeností na misi jsem byla zařazena do registru terapeutů ve Vídni, poskytujících psychologickou pomoc expatům, vracejícím se ze zahraničních misí. Dá se říci obecně, s jakými problémy se v současné době nejčastěji setkáváte? Jsou nějaké typické a často se opakující u lidí s „kočovným způsobem života“? Obecně nejčastější problémy, které psychologové řeší, jsou mezilidské vztahy a osobní problémy. A na MZV tomu není jinak. Poměrně častým tématem jsou také konflikty a špatné vztahy na pracovišti, krizové situace, rodinná problematika, zahrnující i témata dětí, chronický stres nebo vyhoření. Samozřejmě blízké vztahy u lidí, kteří žijí delší dobu odděleně, jsou vystaveny náročným zkouškám a přinášejí spoustu výzev, které se ne vždy daří úspěšně zvládnout, a pak si zaslouží psychologickou intervenci. Kočovný způsob života má svá specifika, která spočívají nejen v poměrně časté změně prostředí, kultury, jazyka apod., ale vzhledem ke střídání pozic též v pracovní nejistotě, což je velmi stresující a snadno vede i k existenciálním krizím. Co můžete nabídnout zaměstnancům MZV a jejich rodinným příslušníkům? Nabídka mých služeb je poměrně široká, a to od krizové intervence a poradenství přes témata osobního rozvoje, partnerských a pracovních vztahů, rodinné problematiky, mediace v konfliktních situacích až po různá psychologická školení. Aktuálně je v jednání psychologické školení pro rodinné příslušníky, pořádané v rámci předvýjezdových školení BEZO. Co se týče rodinných příslušníků – nabízíte jim pomoc pouze v případě výjezdu? Nechystáte se rozšířit nabídku i o pomoc např. po návratu ze zahraničí nebo před výjezdem nebo v případě odloučení partnerů v době výjezdu jednoho z nich? Poskytuji psychologickou pomoc rodinným příslušníkům v případě výjezdu, což zahrnuje i období před výjezdem a po návratu domů. Zaměřuji se na problémy spojené s pobytem na misi, což samozřejmě mohou být problémy osobní, vztahové nebo pracovní, a to i v případě partnerů, kteří na ZÚ zaměstnáni nejsou. Stejně tak nabízím své služby i rodinným příslušníkům, jejichž partner je na výjezdu sám. To se týká především pobytu zaměstnance v kategorii Fx, kde rodinným příslušníkům pobyt není povolen. Moje kapacita je omezená a v ostatních případech mohu dát kontakt nebo doporučení na jiného psychologa. Můžete zaručit vašim klientům z řad MZV naprostou diskrétnost? Mohou se na vás obracet např. i anonymně? Jakým způsobem vás mohou kontaktovat? Diskrétnost konzultací je dána profesní etikou psychologa, která je stejná jako u pracovníků ve zdravotnictví, tj. všechno, co se odehrává během konzultace s psychologem, je důvěrné a bez souhlasu daného člověka nemohu poskytovat žádné informace třetím osobám. Pro mě je toto závazné a ze strany MZV je respektováno. Souhlas požaduji pouze v případě, že je potřebná intervence dalších osob. Pokud mi někdo souhlas odmítne poskytnout, respektuji to. Zpravodaj Sdružení rodinných příslušníků č. 13, duben 2016

strana 13

Poskytuji i anonymní konzultace, tzn. kdokoli ke mně přijde, nemusí se představovat. V případě, že se někdo necítí pohodlně a nemá důvěru, může konzultovat i telefonicky. Kontaktovat mě lze osobně, telefonicky (l. 2374, mobil - 734 362 679) nebo mailem ([email protected]). Z praktických důvodů je lépe domluvit si konzultaci předem. Může u dětí časté střídání destinací, časté střídání jazyků být velkou až neúměrnou psychickou zátěží? Co byste poradila, jak se v tomto případě vyvarovat budoucím psychickým problémům? Každé dítě je jiné a záleží na konkrétním člověku i celkové situaci, jak bude střídání destinací, potažmo škol, spolužáků, prostředí, přátel i jazyka snášet. Pro některé děti je velkým přínosem, že mají přátele z různých koutů světa a mluví několika jazyky, pro jiné je to velkým stresem. Hodně záleží také na věku dítěte. Malé děti většinou není těžké motivovat a nadchnout je pro cokoli. Čím jsou však starší, tím více se vyhraňují. Jako menší dítě nemusí mít žádné problémy, ale pak v období puberty se může vše úplně změnit. Je to normální vývojový proces a v tomto období je pro dítě obzvláště důležité, aby bylo respektováno a přijímáno, jakkoli jeho chování a projevy mohou být pro rodiče obtížné. Jestliže dítě v tomto věku nechce opouštět své přátele a prostředí, kde se cítí doma, je třeba se tomu přizpůsobit a nenutit ho. V tomto věku si totiž vytváří svou identitu, odpoutává se od rodičů a vztahy s vrstevníky jsou velmi důležité pro jeho další vývoj. Můžete nabídnout i pomoc dětem nebo případně doporučit dětského psychologa v případě potřeby? Práce s dětmi má svá specifika, která na své pozici nejsem schopna zajistit. Rozhodně však mohu nabídnout kontakty nebo doporučit dětského psychologa. Také poskytuji poradenství, týkající se dětské problematiky. Eva Pavlovská, Věra Labuťová

VÝZKUMNÝ PROJEKT: ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI A SLAĎOVÁNÍ OSOBNÍHO A PRACOVNÍHO ŽIVOTA V ZAHRANIČNÍ SLUŽBĚ Krátkou informaci o projektu jste si již mohli přečíst v minulém čísle či na webu SRP, nyní jsme se obrátili přímo na autory projektu – pana Tomáše Dopitu a paní Ditu Jahodovou z Ústavu mezinárodních vztahů. Možnost vyplnění dotazníku!!! Rovné příležitosti a slaďování osobního a pracovního života představují významné téma, které je řešeno nejen v rámci české zahraniční služby. MZV v tomto ohledu iniciovalo výzkumný projekt, jehož cílem je na základě výzkumu české zahraniční služby a příkladů zahraniční praxe navrhnout aktualizaci vnitřních předpisů a postupů a přispět tak k lepšímu a udržitelnějšímu využívání kapacit zaměstnanců a zaměstnankyň. Tento výzkumný projekt, který je řešen výzkumným týmem Ústavu mezinárodních vztahů, sestává ze dvou fází. V první fázi byly zkoumány politiky rovných příležitostí a slaďování v celkem 12 zahraničních službách. Druhá fáze, která právě probíhá a skončí v září 2016, je zaměřena na sběr a vyhodnocování dat o vnitřních procesech fungujících v české zahraniční službě a na formulaci doporučení pro MZV. Řešitelé tohoto projektu v tomto ohledu uvítají jakoukoli spolupráci zaměstnanců a zaměstnankyň MZV, zejména pak co se týče poskytování rozhovorů, zapojení se do fokusních skupin a vyplnění dotazníku.

Zpravodaj Sdružení rodinných příslušníků č. 13, duben 2016

strana 14

V první fázi se výzkum zaměřoval na srovnávání politik rovných příležitostí a slaďování v zahraničních službách EU, Finska, Francie, Lotyšska, Německa, Polska, Rakouska, Slovenska, Švýcarska, Slovinska, USA a Velké Británie. Z prostudovaných materiálů a rozhovorů se zástupci sledovaných zahraničních služeb vyplývá, že současný stav v jednotlivých zahraničních službách je daleko od stavu rovnosti. Zároveň je zřejmé, že ve všech případech byla již těmto otázkám věnována poměrně silná pozornost. Péče o rovné příležitosti a slaďování se stala pevnou součástí vnitřní politiky těchto institucí. V současnosti je politika rovných příležitostí a slaďování dynamicky a aktivně rozvíjena zejména v ESVA (Evropská služba vnější akce) a ve francouzské a rakouské zahraniční službě. V rámci ESVA, francouzské i rakouské zahraniční služby v současné době dochází k aktivnímu naplňování akčních plánů, které Dita Jahodová - ÚMV usilují o zlepšení celkového systému i o aktivní vyrovnávání poměru mužů a žen ve vedoucích pozicích. Podnětný je i vývoj legislativy týkající se zahraniční služby Slovenska, kde existuje nejen zákon o rovném zacházení, ale problematika se promítá i do jednotlivých předpisů ministerstva zahraničních věcí, jakož i do zákona o státní službě a zákona o zahraniční službě z roku 2010. Významným posunem u slovenských sousedů je i používání takzvaného zahraničněfunkčního platu vyslaných diplomatů, který jako celek podléhá zdanění. Zjištění z první fáze výzkumu budou následně využita v druhé fázi výzkumu, a to nejen při analýze rovných příležitostí a možnostech slaďování pracovního a rodinného života v české zahraniční službě, ale především při formulaci doporučení pro aktualizaci předpisů a postupů vztahujících se k nastavení rovných příležitostí na MZV. Druhá fáze výzkumu se soustředí jak na analýzu interních dokumentů a statistik, tak na zkušenosti zaměstnanců a zaměstnankyň MZV (včetně těch na diplomatických misích či na mateřské dovolené) a jejich rodinných příslušníků. Věnuje se otázkám spojeným se zastoupením žen a mužů v české zahraniční službě, kariérnímu růstu, cirkulaci zaměstnanců a zaměstnankyň, flexibilním formám práce, postavení manželky/manžela či partnerky/partnera diplomatů a diplomatek v průběhu i po návratu z mise, komunikaci s osobami na mateřské a rodičovské dovolené, porodům diplomatek či manželek/partnerek během mise a dalším potřebám zaměstnanců MZV a rodinných příslušníků z hlediska slaďování pracovního a rodinného života. Česká zahraniční služba má, tak jako každá jiná, svá specifika. Otázky rovných příležitostí a slaďování zde tedy musí být řešeny ve vztahu k aktuálním potřebám a možnostem MZV, jeho zaměstnanců a zaměstnankyň i jejich rodinných příslušníků. Právě probíhající výzkumný projekt, který tento článek krátce představuje, dává lidem takto zapojeným do české zahraniční služby možnost projevit názor, formulovat své stanovisko a aktivně tak přispět ke změně. V případě, že máte zájem poskytnout rozhovor nebo se zúčastnit fokusních skupin, prosím kontaktuje Ditu Jahodovou nebo Kláru Čmolíkovou Cozlovou na emailu: [email protected] , [email protected] Zpravodaj Sdružení rodinných příslušníků č. 13, duben 2016

strana 15

Výzkumný tým velmi ocení Vaše zapojení prostřednictvím vyplnění krátkého dotazníku, který je přístupný na tomto odkazu: http://goo.gl/forms/8EldOQGeAF Tomáš Dopita a Dita Jahodová

SLUŽEBNÍ ZÁKON A ZÁKON O ZAHRANIČNÍ SLUŽBĚ Informace o novele Služebního zákona a o chystaném Zákoně o zahraniční službě jsem původně očekávala v článku státního tajemníka MZV, Petra Gajduška. Bohužel, z důvodu časové vytíženosti pana státního tajemníka článek v tomto čísle Zpravodaje nebude. Vzhledem k tomu, že ale jde, podle mého názoru, o celkem důležité zákony, které se bezprostředně týkají zaměstnanců MZV i jejich rodin, pokusila jsem se alespoň krátkou zprávu sepsat. Novela služebního zákona vstoupila v platnost v lednu tohoto roku. Upravuje například výběrová řízení a práci diplomatů po jejich návratu ze zahraniční mise. A - co je pro nás nejdůležitější - v cizině budou moci být zaměstnáni rodinní příslušníci zaměstnanců MZV, kteří je na misi doprovázejí, a Češi dlouhodobě pobývající v zahraničí, což dosavadní znění služebního zákona neumožňovalo. Ve zkratce jen připomenu důvod: podle Zákona o státní službě mohou být služební místa obsazována pouze na základě výběrového řízení. Rodinní příslušníci nemohli tedy být podle původního znění zákona na zastupitelských úřadech zaměstnáváni na služebních pozicích – což jsou např. místa konzulárních referentů. Nově tuto skutečnost upravuje § 178, odst. 2 zákona: „Služební orgán může za účelem sladění rodinného a osobního života s výkonem služby obsadit služební místo v zastupitelském úřadu, s výjimkou služebního místa představeného, osobou, která je manželem nebo partnerem státního zaměstnance vyslaného k výkonu zahraniční služby, v pracovním poměru na dobu určitou podle pracovněprávních předpisů. Doba trvání pracovního poměru této osoby nesmí překročit dobu vyslání dotčeného státního zaměstnance k výkonu zahraniční služby.“ Kromě toho novela stanoví, že ministerstvo zahraničí nebude muset vypisovat výběrové řízení na pozici uvolněnou po odjezdu diplomata na zahraniční misi. Změna nařízení se má týkat jen případů, kdy nejde o vedoucího pracovníka. Státní zaměstnanec bude moct být po návratu ze zahraničí zařazen na volné služební místo, a to až na dva roky. Novela také počítá s tím, že vedoucí pracovníci, kteří opustí svoje posty kvůli zahraniční misi, se ještě tři roky po návratu budou moct hlásit o místa ve státní správě, jako kdyby ve funkci nepřestali pracovat. Návrh zákona o zahraniční službě Sekce státního tajemníka v současné době intenzivně pracuje na návrhu zákona o zahraniční službě. Tento zákon je pro MZV velmi důležitý a dlouho jsme na něj čekali. Česká republika je jednou z posledních zemí, která tento zákon ještě nemá. V rámci přípravy zákona rozeslali pracovníci sekce státního tajemníka na jednotlivé odbory MZV návrh okruhů Zpravodaj Sdružení rodinných příslušníků č. 13, duben 2016

Německo má zákon o zahraniční službě již od roku 1990 strana 16

chystaného zákona o zahraniční službě (ZZS) s žádostí o případné vstupy - tj. identifikaci okruhů, témat a konkrétních otázek, na něž by měl zamýšlený zákon o zahraniční službě pamatovat. Také SRP byl osloven s touto žádostí o případné vstupy. Ve výboru jsme vypracovaly podněty k jednotlivým okruhům, které jsme pak zaslaly členům SRP k dalším připomínkám. Po výsledném zapracování vznikl sedmistránkový dokument, který jsme předaly do sekce státního tajemníka, a který si můžete přečíst na našich interních webových stránkách www.mzv.cz/klub - „Sekce pro členy sdružení – činnost sdružení, aktuality“ (pozn.: vstup na interní stránky je umožněn pouze členům SRP). Následně pak byly vytvořeny v sekci státního tajemníka pracovní skupiny k jednotlivým tématům ZZS. Ty se sešly podle připraveného harmonogramu již několikrát a na základě výsledků jednání by měl být vypracován návrh zákona. Pracovních skupin je celkem sedmnáct – řeší např. systemizaci a organizační změny, diplomatické hodnosti, výběrová řízení, odškodnění a pojištění při výkonu zahraniční služby, konzulární záležitosti a další. SRP byl přizván do pracovní skupiny „Rodinná politika, rodinní příslušníci“ a následně na naši žádost i do pracovní skupiny „Školné“. Jednání se za SRP účastnila naše místopředsedkyně, p. Eva Jestřábová. Věra Labuťová

BEZPEČNOST – POKRAČOVÁNÍ Přinášíme další kapitoly z příručky vypracované odborem BEZO pro zaměstnance MZV. ZABEZPEČENÍ BYDLENÍ v rizikových oblastech Výběr vhodného ubytování  Snažte se sehnat ubytování ve druhém až pátém patře. Do bytů v nižších patrech se lze snadněji vloupat, zatímco z bytů ve vyšších patrech se v případě požáru nebo jiného nebezpečí hůře uniká.  Vyhýbejte se pokud možno jednosměrným či slepým ulicím a odlehlým místům. Zvolte si dobře osvětlené okolí.  Ujistěte se, že váš dům nebo byt se nijak zvlášť neliší od ostatních bytů nebo domů v okolí. Odpozorujte běžné zvyklosti sousedů v okolí.  Vhodné je ubytování, jehož součástí je i soukromá uzavřená garáž, kde můžete parkovat své auto.  Přesvědčte se, zda a kde je v dosahu policie, hasiči a lékařská služba první pomoci. Mějte vždy po ruce telefonní čísla policie, hasičské stanice, záchranky, nemocnice apod. Zajištění bezpečnosti obydlí  Pořiďte si přiměřené elektronické zabezpečovací zařízení.  Zvažte instalaci bezpečnostních mříží a závor na dveřích a oknech, zároveň si však zajistěte možnost rychlého úniku v případě nebezpečí. Zvažte použití bezpečnostních fólií na oknech.  Zvažte instalaci nouzového tlačítka.  Opatřete všechny dveře i zahradní branky zámky a důsledně zamykejte, i když jste doma. Doporučuje se použití bezpečnostních zámků.  Zároveň se doporučuje vyměnit zámek k bytu, a to i pokud majitel tvrdí, že vám předal všechny klíče.  Pro zajištění cenností si pořiďte sejf nebo těžký kontejner připevněný k podlaze či zdi. Zpravodaj Sdružení rodinných příslušníků č. 13, duben 2016

strana 17

 Dbejte na to, aby všechny vchody, východy a schodiště byly dobře osvětleny. Venkovní osvětlení a ve večerních hodinách rozsvícené světlo nad vchodem do domu je levnou a účinnou ochranou.  Pořiďte si psa – slouží jako vhodný odstrašující prostředek. Zásady pro Vaši bezpečnost  Používejte kukátka na vstupních dveřích, eventuálně kamery. Neotevírejte, dokud jste se nepřesvědčili, kdo je za dveřmi.  Dávejte si pozor na nečekané dodávky zboží nebo řemeslníky. Nevpouštějte je dovnitř, dokud jste se neujistili o jejich poslání. Zkontrolujte jejich průkaz nebo zavolejte dotyčnou firmu či Vašeho domácího, abyste si ověřili jejich totožnost. Požádejte domácího, aby Vám příchod řemeslníků nebo dodávky vždy hlásil předem.  Užívejte okna se žaluziemi, zejména v přízemí. Zvláště večer zatahujte záclony a závěsy.  Neschovávejte si nikde venku klíče. Je-li to nezbytné, svěřte je pouze opravdu důvěryhodnému sousedovi. Jednu sadu klíčů ponechte v zapečetěné obálce v trezoru ZÚ pro případ, že by se něco stalo např. v době Vaší dovolené.  Neoznačujte klíče od domu (bytu) jménem, adresou nebo jinými identifikačními údaji. Pokud ztratíte klíče, dejte raději vyměnit zámky.  Pečlivě zvažte, komu dáte svou adresu a telefonní číslo.  Pokud zaměstnáváte personál pečující o domácnost (hospodyně, chůva, zahradník), pečlivě zvažte, jaké informace jim sdělujete, prověřte si jejich rodinu a známé.  Když zvedáte telefon, řekněte jen „prosím“ nebo se ohlaste tak, jak je to v dané oblasti běžné. Pokud nepoužíváte záznamník, při odchodu z domu vypněte telefon.  Používáte-li záznamník, nahrajte jako součást pozdravu jen své telefonní číslo, nikoli jméno.  Když odcházíte, nechávejte puštěné rádio a rozsvícená světla, abyste vzbudili dojem, že je někdo doma.  Odjedete-li na dobu delší než dva dny, zajistěte si, aby vám někdo vybíral poštu, noviny apod. ze schránky a aby vám automatický spínač zapnul rádio nebo rozsvítil světlo. Neoprávněné vniknutí do obydlí:  Pokud jste doma – nemluvte, nedělejte hluk, schovejte se do úkrytu, zmáčkněte nouzové tlačítko (je-li instalováno), pošlete nouzovou SMS, zavolejte o pomoc.  Pokud jste se vrátili domů a jsou viditelné známky vloupání – nevstupujte dovnitř, vyhledejte bezpečný úkryt (např. u důvěryhodného souseda), zavolejte policii nebo bezpečnostní službu, uvědomte ZÚ. Příprava na mimořádné události  Buďte připraveni na možnost potíží, jako jsou výpadky proudu, přerušení dodávky vody atd.  Mějte doma vždy přiměřenou zásobu vody a potravin, lékárničku, svíčky, zápalky, hasicí přístroj a rádio na baterie.  Důležité dokumenty a doklady uložte do ohni a vodě odolné krabičky, duplikáty těchto dokumentů uložte na bezpečné místo na ZÚ. Důležité dokumenty nascanujte a uložte do trezoru.  Připravte si evakuační zavazadlo. Ideální je kufr na kolečkách či batoh. Každá osoba (i dítě) by měla mít vlastní evakuační zavazadlo.  Obsah evakuačního zavazadla: o náhradní oblečení, spací pytel, karimatka, deka, pláštěnka, o zásoby trvanlivých potravin a pitné vody na 2-3 dny, Zpravodaj Sdružení rodinných příslušníků č. 13, duben 2016

strana 18

hrnek, miska či ešus, příbor, otvírák na konzervy, o cestovní pas, občanský průkaz, rodný list, pojistné smlouvy a jiné důležité dokumenty, o cennosti, hotovost, platební karta, o léky, zdravotní pomůcky, hygienické potřeby, o mobilní telefon s nabíječkou, FM rádio (nejlépe na baterie), svítilna, zavírací nůž, psací potřeby, o knihy, hračky pro děti či společenská hra pro vyplnění času, o krmivo pro domácí zvíře (pokud jej berete s sebou).  Evakuační zavazadlo opatřete cedulkou se jménem, adresou a číslem mobilního telefonu majitele.  Při balení evakuačního zavazadla v časové tísni zvažte priority. o

CESTOVÁNÍ A POBYT v cizí zemi Při pohybu po ulici  Věnujte pozornost svému okolí a podezřelým osobám.  Neukazujte šperky ani drahé vybavení (mobilní telefony, fotoaparáty).  Vyhýbejte se chování jako turista (dívání se do mapy apod.).  Vyhýbejte se neosvětleným a nepřehledným místům, temným průchodům a parkům.  Nechoďte příliš blízko silnici (nebezpečí stržení kabelky z motocyklu, únos).  Zvyšte pozornost, procházíte-li kolem vozidla s posádkou, vcházíte-li do domu nebo do výtahu; přibrzdí-li u krajnice vůz, jehož posádka žádá o radu -nepřibližujte se k vozu, nenahlížejte do nabízené mapy.  Nestopujte a nedávejte se do řeči s cizími lidmi.  Pokud máte pocit, že vás někdo sleduje a nemůžete se uchýlit někam, kde jsou další lidé, zavolejte někomu blízkému, nebo to alespoň předstírejte (nejste-li v zemi, kde vytažení mobilního telefonu samo o sobě znamená nebezpečí).  Odhadněte své síly a zvažte pořízení prostředku k zastrašení útočníka (pepřový sprej, slzný plyn), použijte jej dle situace a důsledně – útočník vaši zbraň může využít proti Vám. Zjistěte si, zda právní předpisy dané země použití těchto prostředků dovolují. Při jízdě MHD a taxi  Vyhýbejte se poslednímu autobusu či vlaku.  Nepostávejte na osamělých nástupištích.  Při cestování vlakem neseďte v osamělých kupé, pokuste se najít kupé s důvěrně působícími osobami.  V noci se snažte v MHD zaujmout místo blízko řidiči – v přední části autobusu, Zpravodaj Sdružení rodinných příslušníků č. 13, duben 2016

strana 19

v prvním voze tramvaje.  Všímejte si spolucestujících, svá zavadla mějte stále pod dohledem (ne batoh na zádech).  Po vystoupení z MHD se rozhlédněte, zda na Vás někdo nečíhá nebo Vás nesleduje.  V zemích, kde jsou populární tzv. bleskové únosy v taxíku, zavolejte blízké osobě číslo taxi, do kterého nastupujete a kde, nebo hovor alespoň předstírejte. Při cestování letadlem  Snažte se cestovat přímými leteckými spoji. Čím méně mezipřistání má letadlo, tím lépe.  Před odjezdem si vyměňte peníze, abyste měli hotovost na spropitné, občerstvení, taxi apod.  Cestujte v nenápadných, civilních šatech, které nevzbudí nežádoucí pozornost.  Svoje zavazadla si zabalte sami. Dokud je neodbavíte, nespusťte je z očí.  Dovnitř každého zavazadla vložte kartičku se svým jménem, telefonním číslem a příp. adresou ZÚ.  Nezdržujte se dlouho u přepážek, pokladen, odbavovacích pultů či v bezpečnostní zóně. Projděte celní a pasovou kontrolou co nejrychleji. Teprve potom navštivte restauraci, kavárnu nebo obchody. Nevyhledávejte tato zařízení na hlavním terminálu.  Kdykoli je to možné, používejte běžný turistický pas.  Při letecké nehodě (na zemi) se můžete zachránit tím, že letadlo rychle opustíte. o Naučte se rychle a poslepu rozepínat bezpečnostní pás. Poloha s hlavou mezi koleny stabilizuje vaši polohu, nepřeletíte dopředu a nenarazíte na sedadla. o Nejnebezpečnější při požáru jsou toxické zplodiny hoření. o Cestu k nouzovému východu v kouři můžete i nahmatat, pokud budete přesně vědět, kolik řad sedadel jste od něj vzdáleni - spočítejte si proto po svém usazení počet řad k východu.  Únosci se obvykle zaměřují na sedadla v přední a zadní části letadla směrem do uličky. Pokud možno se těmto místům vyhýbejte. Hotely a restaurace  Vybírejte si hotely s dobrou pověstí. Informujte se u cestovních kanceláří nebo u lidí, kteří se v dané oblasti vyznají.  Vždy se snažte získat pokoj ve druhém až pátém patře.  V restauraci nikdy nenechávejte své jídlo a pití bez dozoru (riziko otravy), požádejte důvěryhodnou osobu, aby jídlo a pití hlídala po dobu Vaší nepřítomnosti. Bezpečné chování v hotelech  Dávejte pozor, aby na recepci nikdo cizí nezaslechl Vaše jméno a číslo pokoje.  V pokoji se vždy zamykejte.  Nenechávejte v pokoji žádné cennosti. Ty uložte v hotelovém sejfu.  Vždy u sebe mějte svůj pas a klíče od pokoje.  Kdykoli otevíráte dveře, užijte bezpečnostní řetěz a kukátko. Při odchodu z pokoje zavřete všechna okna a zamkněte dveře. Když odcházíte z pokoje, nejprve zhasněte, Zpravodaj Sdružení rodinných příslušníků č. 13, duben 2016

strana 20

pak otevřete dveře a zkontrolujte chodbu.  V noci zatahujte závěsy na oknech. Používejte nějaký „improvizovaný alarm“, který by Vás probudil v případě, že by se někdo chtěl dostat do Vašeho pokoje.  Pokud možno, nespěte u obvodových zdí a pod okny.  V pokoji udržujte pořádek. Bude tak pro Vás snadnější zjistit „návštěvu“ nepovolané osoby.  Nepoužívejte na dveřích visačky požadující úklid pokoje. Tím dáváte najevo, že je pokoj prázdný. Pokud z pokoje odcházíte, je vhodné umístit na dveře hotelovou cedulku s nápisem „prosím, nerušit“ – vzbudíte dojem, že pokoj není prázdný.  Používejte střídavě výtahy i schodiště. Příležitostně jeďte o patro výš nebo níž a do příslušného patra, kde se nachází Váš pokoj, sejděte nebo vyjděte po schodech.  Dopisy a pohlednice vhazujte sami do poštovní schránky mimo hotel, nenechávejte je v recepci.  Nepoužívejte hotelovou pagingovou službu k přenosu číselných nebo textových zpráv.  Raději vycházejte z toho, že všechny hotelové pokoje jsou elektronicky monitorovány, i když to zdaleka nemusí platit všude. Proto nikdy nehovořte o utajovaných informacích, citlivých nebo soukromých záležitostech.  Buďte opatrní, když vpouštíte do svého pokoje cizího člověka nebo mu sdělujete číslo svého apartmá a jeho umístění.  S návštěvami se raději setkávejte v hotelové hale nebo ve veřejných prostorách hotelu.  Dávejte si pozor na kapesní zloděje, prostitutky a jiné kriminální živly, kteří se obvykle soustřeďují v hotelových halách, restauracích, barech a u bazénů nebo postávají kolem veřejných telefonních automatů.  Nikdy nenechávejte viditelně klíč s číslem Vašeho pokoje (např. na stole při večeři, při čekání v hale apod.)  Seznamte se s požárním evakuačním plánem hotelu a umístěním hasicích přístrojů, požárních hlásičů a únikových východů.  Spočítejte počet dveří od Vašeho pokoje k únikovému východu (usnadní Vám to nalezení východu i poslepu v zakouřeném prostoru). Čeho si všímat?  Podezřelé chování a činnost osob.  Uzamčení a neporušenost dveří a zámků.  Podezřelá nebo nevyžádaná pošta.  Odložená zavazadla, která zdánlivě nikomu nepatří.  Bezdůvodně zaparkovaná vozidla v blízkosti hlavního vchodu.  Veškeré podezřelé skutečnosti nebo aktivity hlaste pracovníkům hotelu nebo bezpečnostní službě

Zpravodaj Sdružení rodinných příslušníků č. 13, duben 2016

strana 21

REFERENT PRO RODINNOU POLITIKU NA MZV Jak již bylo zmíněno v předchozím článku, od 1. ledna 2016 přešla agenda rodinné politiky a zároveň i agenda rovných příležitostí přímo do sekce státního tajemníka. Novým referentem pro rodinnou politiku je nyní (od 1. 2 .2016) pan Michal Hyll, tajemník sekce státního tajemníka. Vystřídal ve funkci p. Markétu Vohralíkovou, která působila jako referent pro rodinnou politiku na PERS několik let a nyní je v odboru služeb. Referent SRP na MZV přímo spadá pod referenta pro rodinnou politiku a spolupracuje s ním. Proto bych ráda touto cestou poděkovala Markétě za příjemnou a vstřícnou spolupráci v minulých letech. Bohužel nový referent pro rodinnou politiku nenalezl ve svém nabitém programu čas napsat pár řádek o své agendě, zmíním proto alespoň ve zkratce pár konkrétních bodů spolupráce, na kterých jsme se dohodli na společné schůzce: - uspořádání předvýjezdového školení pro doprovázející partnery (v trochu větším rozsahu než v loňském roce), - příprava informačních materiálů pro rodinné příslušníky před výjezdem do zahraničí ve spolupráci s ostatními odbory MZV (PERS, OSPV, DP,…atd.), - podpora přípravy na výjezd formou kurzů, on-line výuky apod. (zatím teoretická úvaha), - aktivní účast zástupců SRP na jednání a přípravě zákona o zahraniční službě (formou připomínek a účasti na kulatých stolech k jednotlivým tématům týkajících se rodinných příslušníků), - možné nastavení spolupráce MZV a rodinných příslušníků – nastavení politiky MZV ve vztahu k doprovázejícím osobám – zatím jen návrh ze strany SRP. Věra Labuťová

NOVINKY PRO RODIČE ŠKOLÁKŮ A PŘEDŠKOLÁKŮ Od 1.1.2016 přešla agenda školného a firemní školky MZV z Personálního odboru na Odbor služeb (OS) . S touto agendou se přesunula na OS i p. Markéta Vohralíková, která se již delší dobu problematikou školného a veškerou agendou týkající se firemní školky zabývá. Nově Markétu Vohralíkovou můžete navštívit v kanceláři č. 41 nebo kontaktovat telefonicky na (původní) lince 2712. Jak jsme informovali v minulém čísle Zpravodaje, firemní školka se budě stěhovat do Trauttmansdorffského paláce.

Rekonstrukce Trauttmansdorffského paláce stále probíhá

Jak to se stěhováním vypadá a od kdy bude školka fungovat na novém místě? Ptáme se přímo M. Vohralíkové. Aktuálně probíhají jednání a jsou zvažovány různé varianty pro případ, kdy by stavební firma nestihla dokončit práce spojené s rekonstrukcí paláce tak, abychom mohli novou školku otevřít ke dni 1. 9. 2016. Rodiče budou podrobně informováni na schůzce koncem dubna. Snahou Odboru služeb (OS) je zajistit prázdninový provoz školky a plynulý přechod do

Zpravodaj Sdružení rodinných příslušníků č. 13, duben 2016

strana 22

nových prostor. Je v plánu, že Směrnice MZV o školném se ještě na základě připomínek bude upravovat. Máte nějakou informaci o těchto změnách nebo alespoň kdy můžeme očekávat jednání o změnách? Opět se ptáme M. Vohralíkové. Intenzívně pracujeme na novele spojené s touto komplikovanou agendou. Cílem je zjednodušení celého procesu žádostí o školné. V souvislosti s připravovaným zákonem o zahraniční službě byla ustavena pracovní skupina ke kapitole ŠKOLNÉ, které má být součástí tohoto zákona. Novela školského zákona zavádí povinnou předškolní docházku: „§ 34a Povinnost předškolního vzdělávání a způsoby jejího plnění (1) Povinné předškolní vzdělávání se vztahuje na státní občany České republiky, kteří pobývají na území České republiky déle než 90 dnů, a na občany jiného členského státu Evropské unie, kteří na území České republiky pobývají déle než 90 dnů. ……..11) Povinné předškolní vzdělávání se nevztahuje na děti s hlubokým mentálním postižením. (2) Zákonný zástupce dítěte je povinen přihlásit dítě k zápisu k předškolnímu vzdělávání (§ 34 odst. 2) v kalendářním roce, ve kterém začíná povinnost předškolního vzdělávání dítěte. Dítě, pro které je předškolní vzdělávání povinné, se vzdělává v mateřské škole zřízené obcí nebo svazkem obcí se sídlem ve školském obvodu, v němž má dítě místo trvalého pobytu, v případě cizince místo pobytu (dále jen „spádová mateřská škola“), pokud zákonný zástupce nezvolí pro dítě jinou mateřskou školu nebo jiný způsob povinného předškolního vzdělávání podle odstavce 6. Je-li dítě přijato do jiné než spádové mateřské školy, oznámí ředitel této školy tuto skutečnost bez zbytečného odkladu řediteli spádové mateřské školy. ……… (4) Povinné předškolní vzdělávání má formu pravidelné denní docházky v pracovních dnech, a to v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. Povinnost předškolního vzdělávání není dána ve dnech, které připadají na období školních prázdnin v souladu s organizací školního roku v základních a středních školách; pro účely tohoto ustanovení se termín jarních prázdnin určuje podle sídla mateřské školy v souladu s vyhláškou o organizaci školního roku. Právo dítěte vzdělávat se v mateřské škole po celou dobu provozu, v němž je vzděláváno, není větou první a druhou dotčeno. ………….“ Má tato novela nějaký vliv na udělování výjimek (podle směrnice MZV o školném), týkajících se proplácení školní docházky v zemích, kde je povinně zakotven v zákoně počátek školní docházky v 5 letech, dítěti, které ještě nemohlo být zapsáno v ČR k povinné školní docházce, neboť tomu brání věk dítěte (tzv. nulté ročníky)? Do třetice se ptáme M. Vohralíkové. Jak bylo uvedeno v úvodu Vašeho dotazu: povinné předškolní vzdělávání se vztahuje na občany ČR, kteří pobývají na území České republiky, nikoliv tedy na naše občany plnící povinnou školní docházku v zahraničí. Totéž potvrdil i Mgr. Svatopluk Pohořelý z MŠMT. Věra Labuťová, Markéta Vohralíková

Zpravodaj Sdružení rodinných příslušníků č. 13, duben 2016

strana 23

ZE ŠKOLNÍCH LAVIC – „ZKUŠENOST S NOSTRIFIKACÍ STŘEDOŠKOLSKÉHO VZDĚLÁNÍ ZÍSKANÉHO V ZAHRANIČÍ“ Zuzana Buriánková V jednom z minulých čísel Zpravodaje jsem popsala naši první zkušenost se studiem dítěte na střední škole v zahraničí. Na začátku našeho příjezdu do Říma nastoupila naše nejstarší dcera do 9. ročníku International Marymount School v Římě. Ve svém článku jsem popsala hlavně zkušenost s přípravou na maturitu, která začíná výběrem maturitních předmětů už na konci 10. ročníku, a jak postupovat v případě, že si dítě vybere jako jeden z maturitních předmětů český jazyk. Od onoho mého článku uplynuly dva roky, a tak mi dovolte, abych příběh dokončila. Snad bude pro někoho inspirací, jak postupovat nebo čeho se vyvarovat. V květnu loňského roku dcera Marymount School Rome úspěšně na americké škole odmaturovala. Při závěrečném ceremoniálu obdržela od školy diplom o tom, že zde zakončila IB program, ale oficiální IB Diplom (International Baccalaureate diplom, de facto maturitní vysvědčení) s výsledky z jednotlivých předmětů neobdržela. O jeho vystavení a potvrzení požádala škola hlavní ústředí IB programu v Ženevě a bylo nám řečeno, že většinou je škole zaslán až koncem srpna, začátkem září. Dcera projevila přání vrátit se do Česka a studovat na Karlově univerzitě, proto na začátku června přiletěla do Prahy, zúčastnila se přijímacích zkoušek a byla přijata na jednu z fakult UK. Toto přijetí bylo ale prozatímní a podmínečné, protože nemohla doložit ukončení středoškolského vzdělání. Požádala proto písemně děkana fakulty o možnost prodloužení termínu k předložení maturitního vysvědčení s tím, že si zároveň zažádala o nostrifikaci IB Diplomu v ČR. Žádost o nostrifikaci (neboli uznání v ČR o rovnocennosti vysvědčení vydaných zahraniční školou) jsme podali na Odbor školství a mládeže pražského magistrátu. Na webových stránkách jsme si našli podrobné informace o dokladech, které je nutno k žádosti přiložit. Není toho mnoho, ale dokumenty bylo nutno předložit přeložené a úředně ověřené soudním tlumočníkem. Navíc škola, na které dcera studovala, nespadala pod mezinárodní smlouvu o uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání, museli jsme proto požádat o tzv. apostilu (viz požadavek: pravost podpisů a otisků razítek na originálech zahraničních vysvědčení a skutečnost, že škola je uznána státem, podle jehož právního řádu bylo zahraniční vysvědčení vydáno, musí být ověřena příslušným zastupitelským úřadem České republiky a dále ministerstvem zahraničních věcí státu, podle jehož právního řádu bylo zahraniční vysvědčení vydáno, popřípadě notářem působícím na území takového státu, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak ). O udělení apostily jsme požádali ústředí v Ženevě, které vystavovalo dceři IB Diplom. Tím se ovšem lhůta, do kdy měla dcera IB Diplom dostat, prodloužila. Proto jsme žádost o nostrifikaci podali až koncem září, kdy byl dceři konečně zaslán IB Diplom i s razítkem apostily. Museli jsme ho ale opět nechat přeložit a ověřit soudním tlumočníkem. Lhůta k zaslání diplomu se nedala nijak ovlivnit, americká škola v Římě nám odmítla dát přímý kontakt na kohokoliv v ženevském ústředí IB programu. Zpravodaj Sdružení rodinných příslušníků č. 13, duben 2016

strana 24

Před podáním žádosti o nostrifikaci jsme konzultovali veškeré shromážděné doklady s úředníky odboru, abychom se ujistili, že máme vše. Bylo nám řečeno, že je vše v pořádku. Na vyřízení má krajský úřad, v našem případě Magistrát hl. města Prahy, ze zákona lhůtu 30 dnů. Dcera proto znovu požádala děkana fakulty o prodloužení lhůty k předložení nostrifikace, ale na studijním oddělení jí bylo řečeno, že jako ukončené středoškolské vzdělání uznávají i IB Diplom a na předložení nostrifikace fakulta netrvá. V polovině října dostala dcera usnesení o nařízení k vykonání nostrifikační zkoušky z chemie, dějepisu a informatiky a výpočetní techniky v plném rozsahu učebních dokumentů. Zkoušky měla vykonat na Malostranském gymnáziu v termínu od listopadu do ledna. Toto usnesení odůvodnil magistrát tím, že celková hodinová dotace u absolvovaného studia dosahuje méně než 71% hodinové dotace odpovídající oboru vzdělání v ČR. Musím říci, že nás to všechny nepříjemně zaskočilo, nejvíce dceru, která věděla, že se v daném termínu bude už učit na závěr zimního semestru. Začala jsem na internetu hledat podklady, ze kterých se vypočítává hodinová dotace, tabulky a studijní cíle a obsahy pro vzdělávání na gymnáziu (79-41-K/81). Při tom jsem si všimla, že veškeré výpočty jsou dělány s přepočtem na českou vyučovací hodinu, tj. v trvání 45 minut. V americkém systému ale vyučovací hodina trvá 75 minut. Napsali jsme tedy odvolání proti usnesení magistrátu s tím, že mohlo dojít k chybnému výpočtu hodinové dotace právě kvůli tomuto rozdílu v trvání vyučovací hodiny, a toto odvolání jsme podpořili přiložením školního rozvrhu v americké škole. Odvolání jsme podali k ministerstvu školství, ale prostřednictvím stejného odboru pražského magistrátu. Naše odvolání bylo uznáno a dceři přišla koncem listopadu nostrifikační doložka. Nakonec tedy vše dobře dopadlo, ale musím přiznat, že už bych to podruhé nechtěla absolvovat. Doufám, že do budoucna bude víc univerzit a vysokých škol v ČR akceptovat mezinárodní maturitní vysvědčení bez nutnosti nostrifikace.

MEZINÁRODNÍ ŠKOLA V OSLO VERSUS STŘEDNÍ ŠKOLA V PRAZE Zamyšlení Lucie Kellnerové-Kalvachové, z kterého trochu mrazí… S krátkými přestávkami jsme strávili skoro patnáct let v zahraničí. Dvě z našich dětí jsou „made in China“, třetí je odkojené smogem mongolského Ulánbátaru. A nakonec jsme si jako kontrastní prvek střihli Oslo. Ale kam se hrabou tisíce let čínské historie, dusot kopyt v mongolské stepi a norská sociálka – nejpřekvapivější antropologický průzkum zažívám teď po návratu jako učitelka na jedné pražské střední škole. Předesílám, že s vidinou blížícího se návratu do Česka jsem se těšila, jak po letech v roli „rodinného příslušníka vyslaného pracovníka“ vpluji do role seriózního zaměstnance s jasně danou pracovní dobou, vlastním pracovním stolem a důstojnou částkou na výplatní pásce. A protože jsem angličtinář a nesmírně mě nadchla práce kolegů v mezinárodní škole, kam v Oslo chodily naše děti, volba byla jasná: ráda bych napomáhala české mládeži Zpravodaj Sdružení rodinných příslušníků č. 13, duben 2016

strana 25

v osvojení angličtiny, otevírala tak dveře do světa, rozšiřovala obzory a vůbec přispívala k celkovému povznesení generací, které to tu co nevidět převezmou za nás. Takže jsem nastoupila jako učitelka na střední škole, která není gympl, ale má vizi a svěřila mi partu čerstvých absolventů, kteří by se (tak mi to alespoň bylo prezentováno) rádi rok učili anglicky a získali pak cambridgeský certifikát FCE. Jak se dalo čekat, víc než já studenty učí studenti mě. A snadné to není ani pro jednu stranu. Dost dlouho mi třeba trvalo, než jsem doopravdy pochopila, že pěkných pár jich v mé třídě sedí hlavně kvůli sociálnímu a zdravotnímu pojištění. Pak mi ještě chvíli trvalo, než jsem se smířila s faktem, že úroveň angličtiny požadovaná u státní maturity je B2, ale nemalá část mých svěřenců zamrzla na A1 a nehodlá se odtamtud hnout. No, a pak jsme otevřeli téma migrace. Kdo žijete v expatové komunitě, tak to asi znáte – samozřejmě, že všichni víme, kdo je muslim, kdo má šikmé oči a kdo miluje Putina. Ale chováme se k sobě slušně – a když třeba ještě máme děti na stejné škole, témat, na kterých se shodneme, je tolik, že na odlišnosti se většinou nedostane. A i kdyby, jsme natolik zdvořilí, že je ututláme v zárodku a vrátíme se k tomu, co máme společné. Barva kůže neznamená skoro nic. Náboženství funguje (alespoň dle mé zkušenosti) hlavně jako opora trpělivosti. Problém je spíš nacionalismus. Přes kamarády svých dětí jsem zdvořile nahlédla do mnoha domácností a poznala nejrůznější maminky – od íránské zubařky, přes japonskou hospodyňku, až po norskou exmodelku, která ale původem pocházela z Koreje a měla za muže srbského fotografa (s těmi to bylo trochu komplikované, ale naštěstí se i se svými čtyřmi syny brzy odstěhovali do New Yorku). Dozvěděla jsem se spoustu zajímavých věcí, ale především jsem se utvrdila v přesvědčení, že svět je dnes velice malý - a to v dobrém i zlém. Kdekoli se něco dělo, ať už zemětřesení, válka nebo nečekané vítězství na Olympiádě, vždycky se to dotklo něčích příbuzných a známých – rodičovský network vybíral peníze na dobročinné účely a škola řešila, jak předcházet napětí, třeba když se vyostřovala situace mezi Ruskem a Ukrajinou a v mnoha třídách seděli vedle ruští a ukrajinští žáci. Pravda, pohybovali jsme se v privilegovaném prostředí těch, kdo si mezinárodní školu mohli dovolit. Nikomu nešlo o život, a kdo v naší komunitě být nechtěl, mohl kdykoli odejít. Ale lekce z dobré vůle přátelsky vyjít napříč kulturami to byla vydatná. Mí dnešní studenti v Praze nic podobného neznají a jejich vidění světa je diametrálně odlišné. Když došlo na téma migrace, měli jasno: Sýrie je pomalu jiná planeta – strašně daleko, strašně „jiná“ a s námi nemá nic společného. Islám je hrozba, ale stačí se dostatečně opevnit a bude klid. Zkrátka, jsou přesvědčení, že Česko je celý svět, a co je za hranicemi, nás vůbec nemusí zajímat! Stejně vyhraněné názory mají i na barvu kůže. „Oni to tak nemyslí,“ řekl mi výchovný poradce, když jsem se chtěla poradit, jak reagovat na výroky typu: „pár černejch bychom do Česka mohli pustit na biologické pokusy.“ Namítla jsem, že v mezinárodní škole by za podobná slova hrozil vyhazov a pak jsme se chvíli přeli o smysluplnost politické korektnosti. Ok, černoch je černoch, ale copak se dá mávnout rukou třeba nad „černou hubou“? A ve třídách přitom běžně padají i drsnější výrazy. Výchovný poradce je z principu věci vždycky na straně studentů a za každým malérem hledá jejich nenaplněné potřeby (nejčastěji potřebu uznání). Moc nám neladila ideologická východiska, ale nakonec jsme problém k oboustranné spokojenosti pojmenovali takto: studentům by slušelo více empatie. Ovšem je tohle starost školy? Není. A když to člověku přece jen nedá? Co třeba konverzační cvičení na téma Titaniku a nedostatku míst v záchranných člunech – skutečně může nastat okamžik, kdy v zájmu přežití všech ve člunu už není možné nikoho dalšího zachránit – ale jaký je to pocit sedět v bezpečí, odrážet tonoucí a dívat se, jak umírají? Nápad mi připadal geniální – žádná ideologie, jen práce se základními pocity. Ale pak jsem si nebyla jistá, jestli bych třídu dokázala přesvědčit, aby se do věci dost vžili, a nechtěla Zpravodaj Sdružení rodinných příslušníků č. 13, duben 2016

strana 26

jsem riskovat trapné fiasko. Nakonec jsem se omezila na požadavek, aby si v mých hodinách rasistické komentáře odpustili. Výsledek žádná sláva. A pak se stalo něco neuvěřitelného. Jednoho unaveného dopoledne se otevřely dveře a do třídy napochodovalo dvacet tureckých studentů a studentek z partnerské průmyslovky v Istanbulu. Pár holek mělo na hlavě šátky. Prý jestli bychom jim nevěnovali trochu času, že by se rádi dozvěděli víc o životě v Česku. Že si připraví otázky a my ať se taky klidně ptáme. Trochu mi zatrnulo – co když teď někdo z našich vstane, začne heilovat, pošle muslimy kamsi nebo ohrne nos nad černými hubami? Nestalo se tak. Naši chlapci začali nadšeně kývat a pomrkávat na černooké krasavice. Takže domluveno. Turci se ptali, jestli známe nějaké turecké jídlo, jestli máme rádi Harryho Pottera a jestli víme, že za Fenerbahce Istanbul hraje i nějaký Kadlec. Ukázalo se, že turecké studentky jsou nejen krásné, ale také milují fotbal. Zájem našich stoupl o další stupeň. Vzápětí se jeden zamračený turecký student zeptal, co si myslíme o muslimech, a atmosféra by se hned dala krájet. Ale stal se další zázrak a kdosi z našich odpověděl: „To je těžká otázka, zvlášť v téhle vypjaté době, kdy jsme všichni pod velkým tlakem médií.“ Tuhle geniální odpověď pronesl kluk, který má tátu z Afriky (a přiměřeně černou kůži). Z toho kluka jednou něco bude! Pro velký úspěch jsme pak uspořádali ještě bojovku na pražském hradě (obšancovaném těžkooděnci se samopaly), a i když s angličtinou to celé nemělo mnoho společného, většina zúčastněných vypadala spokojeně. Jenom mě trochu překvapilo, že Turci pronášeli dost nevybíravých komentářů o černoších, které jsme potkávali. Uplynulo pár týdnů a přijela další turecká skupina. Protože se ukázalo, že studenti mluví anglicky ještě méně než ti předešlí, dohodli jsme se jen na jedné společné hodině. Proběhla obstojně, jen ten duchapřítomný student s africkými kořeny se omluvil – prý s ohledem na požadavky, které Turecko vůči EU vznáší v souvislosti s navracením migrantů, nemá chuť navazovat s Turky přátelské kontakty. Jaké by to asi bylo, kdyby mělo víc lidí možnost absolvovat nějaký ten rok v mezinárodní škole? A naopak, jak se asi daří íránské zubařce a spoustě dalších známých z nejrůznějších prostředí Blízkého východu v Oslu? Jsem vděčná za tu dobu, kterou jsme mohli v pokojné mezinárodní atmosféře prožít, a vzpomínky a poznatky ze všech různorodých domácností, kde jsme byli váženými hosty, si ukládám do obzvlášť ceněné přihrádky paměti.

DOJMOLOGIE V této pravidelné rubrice, kterou nazývám pracovně „Dojmologie“ obvykle můžete najít články zaměstnanců MZV nebo jejich rodinných příslušníků ze všech možných koutů světa. Je to taková „oddychová“ rubrika, která má Zpravodaj oživit a přinést trochu pohodovější a příjemnější čtení než jsou různé citace ze směrnic a zákonů. Paradoxně ale pro mě, jako redaktora, je právě tahle rubrika téměř noční můrou. Přemluvit někoho, aby do této rubriky přispěl svým článkem, je čím dál tím těžší. Napíšu bezpočet e-mailů, než se mi přece jen podaří nakonec někoho uhranout k napsání článku. Tentokrát se mi to ale opravdu nepodařilo, tak se omlouvám. Snad příště – nějaké články mám přislíbené, tak se můžete těšit a já budu doufat, že to vyjde. Pokud byste chtěli napsat článek právě vy, neostýchejte se a napište na naši emailovou adresu [email protected] . Věra L. Tedy alespoň pro zajímavost přidám test interkulturní zdatnosti, který jsem si s dovolením vypůjčila od Diplomatické akademie. Byl vypracován pro potřeby DA Multikulturním centrem Praha v roce 2015, ale je stále aktuální. Můžete si ho vyzkoušet i vy.

Zpravodaj Sdružení rodinných příslušníků č. 13, duben 2016

strana 27

TEST INTERKULTURNÍ ZDATNOSTI Vyzkoušejte sami sebe 1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

Obracíte se s dotazem na svého mladšího čínského kolegu. Ten na váš dotaz odpovídá, ale klopí přitom zrak a vyhýbá se očnímu kontaktu. Jak si toto chování vysvětlíte? a. Něco před vámi tají. b. Je to známka respektu. c. Stydí se. Pan Marek jako reprezentant IT firmy pro pracovní cestu do Buenos Aires. Dopředu se s argentinskými partnery domluvil, že svou prezentaci udělá hned odpoledne po příletu. Zástupce argentinské firmy mu však hned po příletu oznámil, že prezentace byla o dva dny odložena, aby měl Marek dostatek času zotavit se po cestě. Marek trval na tom, že se cítí dobře a je schopen prezentovat okamžitě. Nakonec se jednání uskutečnilo podle původního plánu, hned v den Markova příletu. Marek však zpozoroval, že zástupci ITrabajo nejevili o jeho příspěvek větší zájem. Na závěr prezentace navrhl president ITrabajo, aby se ještě jednou všichni sešli za dva dny. Co může Marek z této reakce vyrozumět? a. Argentinci jsou velmi pyšní na svou kulturu a Markův nezájem vnímali jako urážku. b. Markova neoblomnost v posunutí jednání byla vnímána jako přílišná horlivost, která není vítána. c. Jejich počáteční pokus posunout jednání bylo snahou Marka trochu více poznat. Jednat s „cizím“ člověkem bylo pro představitele společnosti nedostačující. Požádáte svého podřízeného/asistenta v Indii, aby vám posunul pracovní stůl na jiné místo v místnosti. Po třech dnech však stůl stojí na stejném místě. Co je toho příčinou? a. Nebere váš pokyn vážně. b. Myslí, že si jej posunete sám. c. Ještě nepřišel jiný člověk/zaměstnanec, který je v patřičném zařazení, aby stůl posunul. Máte jednání s potenciálním mexickým klientem. Delegace dorazí o 45 minut později na jednání. Jak tomu máte rozumět? a. Přijeli schválně později, aby ukázali, že mají navrch. b. Přijeli pozdě, protože dochvilnost je v Mexiku braná na lehkou váhu. c. Přijeli pozdě, abyste si mohli ještě před obchodním jednáním v klidu prohlédnout Mexico City. d. Přijeli pozdě, protože zácpy jsou v tomto městě zcela nepředvídatelné. Předáváte úkoly svému japonskému kolegovi. Ten na každý váš pokyn odpovídá „ano“. Znamená to, že: a. Vám projevuje respekt. b. Vám dává na vědomí, že všem pokynům rozumí. c. Udělá vše přesně tak, jak si přejete. Jste na obchodním jednání v Číně. Už jste vypil/a několik šálků čaje a nechcete víc. Jak můžete dát co nejtaktněji najevo, že už nechcete víc čaje? a. Zakrýt rukou šálek, když Vám budou chtít nalít. b. Nevypít všechen čaj, nebo možná i nechat celý šálek. c. Obrátit šálek dnem nahoru. d. Přemístit šálek zleva napravo, když vám budou chtít nalít. Co z následujícího jídelního náčiní může být pro hosta z Blízkého východu v rozporu s jeho náboženským přesvědčením? a. Vidlička a nůž. b. Sklenice na víno.

Zpravodaj Sdružení rodinných příslušníků č. 13, duben 2016

strana 28

c. Stříbrný podnos. d. Látkový ubrousek. 8. Fred pracuje jako vedoucí oddělení prodeje velké farmaceutické společnosti v Indii. Ve velké Británii měl reputaci šéfa, který otevřeně říká, co si myslí a tím motivuje pracovní tým k maximu. Na svém stávajícím působišti vede Fred 12 britských a 50 indických zaměstnanců. Po několika měsících začala růst Fredova frustrace z toho, co vnímá jako neefektivnost indického týmu, zejména jeho nekompetentnost a pomalost. Jak má přimět podřízené k lepším výkonům a upevnit svou autoritu šéfa? a. Na schůzi vynadat několika vybraným členům indického týmu, a to přede všemi, neboť jen tak to dojde všem ostatním. Zároveň se ukáže, kdo je tady šéf. b. Vybrat si jednoho člena indického týmu a vysvětlit mu své obavy a frustrace. Tento člověk potom předá jeho názory ostatním indickým zaměstnancům. c. Promluvit s co největším počtem indických zaměstnanců, a to buď individuálně, nebo v malých skupinách. Vysvětlit jim svůj názor a motivovat je k tomu, aby zlepšili svou pracovní morálku. d. Podat zprávu svému manažerovi původem z Indie, který si – vzhledem k tomu, že lépe rozumí tamním poměrům – dokáže v této sensitivní situaci lépe poradit. 9. Které z následujících potravin mohou při pohoštění hosta z Blízkého východu představovat problém v jeho alimentárních předpisech? a. Zelenina. b. Hovězí maso. c. Ryby. d. Vepřové maso. e. Sýr. 10. Deepa Chopra je vyslána do pařížské pobočky nadnárodní společnosti, pro kterou pracuje. Je z toho nadšená: studovala na universitě francouzskou literaturu a ve Francii se jí vždy líbilo. Deepa se těší na seznámení s novými kolegy, jimž bude za chvíli představená na schůzce. Čekání na začátku schůzky si Deepa rozhodla zkrátit krátkou konverzací s jedním z budoucích kolegů, panem Le Blanc. Představila se jako Madame Chopra a zdvořile se pana Le Blanc zeptala na rodinu. Pan Le Blanc se zdál být po celou dobu konverzace spíš odtažitý a nepřístupný. Proč? a. Francouzi nevidí rádi, když se cizinci představují Monsieur či Madame. Považují to za arogantní. b. Vzhledem k tomu, že Deepa je nově příchozí členka pracovního týmu, iniciativu při započetí konverzace měl mít ve skutečnosti pan Le Blanc. c. Osobní otázky se ve Francii považují za vlezlé. d. Lehká konverzace před schůzkou nepůsobí ve Francii profesionálně. 11. Čínský kolega se Vás při náhodném setkání zeptá, zda jste už jedl. Jaký význam má taková otázka? a. Chce Vás pozvat na oběd či na večeři. b. Chce vědět, zda je vhodné, aby se šel sám najíst. c. Chce jen vyjádřit lidský zájem o Vaši osobu. 12. Jakým jménem je nejvhodnější oslovovat partnera ze Saúdské Arábie ve formálním přátelském styku? a. Vlastním jménem. b. Jménem po otci. c. Jménem po synovi. d. Rodovým jménem.

Zpravodaj Sdružení rodinných příslušníků č. 13, duben 2016

strana 29

13. Jste na pracovní cestě v Sao Paulu a tamní přátelé Vás pozvali na oběd – obligátní hovězí. Právě jste však přijeli z Argentiny a na maso nemáte už ani pomyšlení. Jak by bylo nejlepší postupovat? a. Pozvání odmítnete s tím, že výborného masa jste už v Brazílii jedli spoustu. b. Pozvání přijmete, ale jíte jen velmi málo. c. Ochutnáváte a srovnáváte s Vašimi předchozími kulinářskými zážitky z Argeniny. d. Zkusíte navrhnout, zda by nešlo vyrazit na další místní specialitu: sushi. 14. Jste na obědě. V jakých zemích byste neměli používat levou ruku při jídle? a. Island b. Brazílie c. Indie d. Egypt 15. Během pracovního pobytu v Brazílii se tamnímu Vašemu kontaktu na ministerstvu narodí dítě. Nadšený otec Vám volá a zve Vás k návštěvě porodnice. Jak chápat jeho pozvání? a. V žádném případě nepřijímat. Pověrčivost praví, že do měsíce věku může vidět miminko jen vlastní rodina. b. Je to zdvořilostní fráze, rozhodně to neznamená, že byste měl přijít do nemocnice. Zapomeňte na to. c. Rozhodně pozvání přijměte. Takové opomenutí zásadní životní události se v Brazílii nepromíjí. d. Je třeba poslat velký dar s vizitkou. 16. Které z následujících dat je nejvhodnější, abyste pozvali na oběd partnera na Blízkém Východě? a. 18. 3. 2015 b. 18. 6. 2015 c. 18. 9. 2015 Správné odpovědi hledejte na str. 36.

KATEGORIZACE ZÚ – HODNOCENÍ DLE OBTÍŽNOSTI ŽIVOTA Daniela Plocková Chystáte-li se v budoucnu s rodinou na vyslání do zahraničí, bude asi jedním z kritérií výběru destinace i kategorie, do které je ten či onen ZÚ zařazen. Přesněji: budou vás zajímat podmínky života v dané zemi či městě. Tyto podmínky shrnuje MZV pod pojem obtížnost života a pro své interní potřeby podle nich hodnotí jednotlivé ZÚ. MZV může klasifikovat ZÚ až do 14 kategorií, do 6 základních (A-F) podle obtížnosti života a každou pak ještě podle vzdálenosti ZÚ z České republiky (1-2). Existuje též kategorie Fx pro ZÚ v zemích s dlouhodobě mimořádně rizikovou bezpečnostní situací. Podmínky, ve kterých budete pracovat a žít, souvisí s benefity, které MZV nabízí. Ty můžete vyčíst z interních předpisů (Kariérní řád, Platový řád atd.). Zaměstnanec za práci v obtížné destinaci dostává zvláštní příplatek, podílí se menším procentem z platu na úhradě služeb za bydlení, má možnost užívat služební vůz k soukromým účelům, je mu proplácena častěji cesta do ČR či třetí země. Do teritoria s horšími podmínkami k životu je stanovena kratší doba vyslání. Pro leckterého nenáročného jedince či dobrodruha lákavá nabídka. Až po několika měsících na místě obvykle pozná, po čem se mu stýská a jaké zažité stereotypy mu nezapadají do místní kultury. Obtížnost života je totiž do velké míry pojem subjektivní v závislosti na individuálním pojetí kvality života a možnostech uspokojování osobních potřeb. Zpravodaj Sdružení rodinných příslušníků č. 13, duben 2016 strana 30

Přesto je zapotřebí obtížnost života kvantitativně uchopit, což pro potřebu (nejen) české diplomacie provádí nezávislá organizace Employment Conditions Abroad (ECA, www.eca-international.com). Ta zpracovává analýzu v jednotlivých státech a MZV ji do značné míry přebírá (s úpravami) a každým rokem aktualizuje. ECA vymezila 16 faktorů s různou maximální bodovou dotací. Každý stát, resp. město, ve kterém se ZÚ nachází, může obdržet až 330 bodů. Získá-li 0-50 bodů, patří do kategorie A, kategorie B: 51-85 bodů, C: 86-125 b., D: 126-165 b., E: 166205 b., F: více jak 205 b.

Kategorie A1 nebo F2? Kvalita života je subjektivní pojem

A o jaké faktory se jedná? 1. Přírodní podmínky, max. 30 b. (podnebí, riziko přírodních katastrof, zemětřesení, povodně, hurikány) 2. Znečištění životního prostředí, max. 30 b. dle MZV (koncentrace znečištění ovzduší, množství emisí, dopravní situace, velikost konglomerace) 3. Zdravotnictví, max. 40 b. (pohotovostní služby, zásobování léky, zdravotní rizika – nemoci, infekce, hygiena) 4. Jazyk, max. 15 b. dle MZV (možnost komunikace s okolím, porovnání češtiny s jazykem užívaného v zemi působení) 5. Kultura, max. 30 b. dle MZV (index demokracie, index lidského rozvoje, náboženství) 6. Zboží a služby, max. 20 b. dle MZV (kvalita a dostupnost) 7. Externí izolace, max. 20 b. dle MZV (vzdálenost, dostupnost a náročnost dopravního spojení do ČR) 8. Interní izolace, max. 10 b. dle MZV (místní infrastruktura, veřejná doprava, kvalita dopravního spojení, vnitrozemská letecká doprava, internetové a telefonní pokrytí) 9. Sdělovací prostředky, max. 5 b. (kontrola a omezování sdělování informací, dostupnost mezinárodního tisku) 10. Expatrioti (krajanská komunita, menšiny, multikulturalismus) – MZV neklasifikuje 11. Rekreace, max. 20 b. (dostupnost a škála rekreačních aktivit – sportovní a společenské kluby, kina, divadla, restaurace, parky) 12. Bydlení, max. 12 b. (ceny, dostupnost, nabídka, kvalita bydlení) 13. Technická infrastruktura, max. 8 b. (kvalita a spolehlivost dodávek vody, elektřiny, plynu) 14. Vzdělání, max. 20 b. (úroveň školství v zemi, nabídka mezinárodních škol) 15. Osobní bezpečnost, max. 40 b. (kriminalita, druhy násilné činnosti, možnost pohybu v zemi bez omezení) 16. Sociálně-politické napětí, max. 30 b. dle MZV (terorismus, politické a etnické napětí, korupce, vnitřní konflikty) Zajímá-li vás konkrétní ohodnocení ZÚ pro rok 2016, můžete (pokud jste zaměstnanci MZV a máte přístup do LN – pozn. redakce) v Lotus notes nahlédnout do tabulek, které tvoří Zpravodaj Sdružení rodinných příslušníků č. 13, duben 2016

strana 31

přílohu materiálu č.j. 463159/2015-PERS předkládaného Kolegiu ministra dne 19.1.2016. Mechanismus hodnocení je podrobně vysvětlen v podkladech pro Kolegium ministra č.j. 447224/2014-PERS ze dne 18.3.2014.

OKÉNKO DO EVROPY Švédsko V této pravidelné rubrice přinášíme informace o našich partnerských asociacích, sdružených v EUFASA (European Union Foreign Affairs Spouses, Partners and Families Association). Dnes představujeme švédskou SAK (Sophia Albertina Klubben). Asociace rodinných příslušníků švédského ministerstva zahraničí Sophia Albertina Klubben existuje od roku 1961-62 a má právní statut neziskové organizace. Jejími členy mohou být manželé/ky a partneři všech zaměstnanců MZ, včetně vdov/ců, manželů/ek zaměstnanců v důchodu i zaměstnanců jiných státních institucí, vyslaných na švédské zastupitelské úřady v zahraničí. Výbor je volen na dobu jednoho roku, práce v něm je neplacená, člen odpovědný za administrativní záležitosti dostává omezenou finanční odměnu na částečný úvazek. Informace nabízí Švédské MZ - Stockholm SAK prostřednictvím vlastní webové stránky, profilů na Facebooku a na Googlu, kde mohou RP najít informace, sdílet názory a vyměňovat si zkušenosti. V roce 2013 vydalo sdružení prodejní třísetstránkový manuál pro rodiny, zahrnující vše od předodjezdových záležitostí přes oblékání, reprezentaci, diplomatickou etiketu, děti, práci a zaměstnání, zdraví až po přípravu na návrat do Švédska. Jeho kopii má každý švédský ZÚ. Dosažené úspěchy – obecná organizace pobytu v zahraničí a péče o doprovázející osoby, zajišťované MZ Od r. 1992 má švédské ministerstvo referenta pro rodinnou politiku, který má na starosti vše, týkající se doprovázejících osob a rodin. Rodinní příslušníci se mohou zdarma obracet na dva ministerstvem zaměstnané psychoterapeuty v problémových situacích, jako jsou např. rozvod, invalidita, úmrtí, posttraumatické stavy, stress a další citlivé záležitosti. Kromě osob na ministerstvu ve Stockholmu je na každém ZÚ jeden zaměstnanec jako kontaktní osoba pro partnery a zodpovědný za rodinnou agendu, včetně podpory RP při hledání zaměstnání v místě. Referent pro rodinnou politiku má na starosti všechny problémy, týkající se života, spojeného se zahraniční službou. Rodiny dostávají informace o možnostech vzdělání v cizině i doma, o sociálním pojištění a dalších pro ně důležitých záležitostech. Jsou jim určeny webové stránky www.spouses.nu spravované referentem, stejně jako část ministerského čtvrtletníku, skýtající prostor pro příspěvky na téma rodinné politiky. Existují bilaterální dohody o zaměstnávání s mnoha zeměmi a referent pro rodinnou politiku neustále pracuje na dalších. Podepsané jsou již se státy EU, Argentinou, Austrálií, Zpravodaj Sdružení rodinných příslušníků č. 13, duben 2016 strana 32

Brazílií, Chile, Kolumbií, Etiopií, Indií, Izraelem, Kanadou, Namibií, Rumunskem, USA a Zimbabwe. Ministerstva zahraničí skandinávských států po jistou dobu v minulosti udržovala společnou databanku pracovních příležitostí pro partnery. Ministerstvo rodinným příslušníkům svých zaměstnanců v zahraničí v práci/zaměstnání nijak nebrání. V takových případech je o příslušnou částku výdělku snížen příspěvek, který za ně zaměstnanec dostává. Přesáhne-li příjem jeho výši, je zrušen. Ztráta diplomatické imunity záleží na cílové zemi, ale většinou k ní dochází. Partneři se mohou ucházet o práci na ZÚ, nemají však automaticky přednost a musí projít výběrových řízením jako všichni ostatní zájemci. Velvyslanectví jsou nabádána k vyhledávání pracovních příležitostí pro rodinné příslušníky svých vyslaných zaměstnanců na ambasádách ostatních členských zemí EU. Choť/partner vyslané osoby, který je také zaměstnancem MZ, má nárok na neplacenou dovolenou až 12 let, když doprovází na vyslání. Ostatní si ji mohou u svých zaměstnavatelů domluvit sami, mají však nárok na podporu v této své snaze ve formě dopisu od referenta pro rodinnou politiku. Manžel/ka neztrácí nárok na podporu v nezaměstnanosti po návratu do Švédska, pokud je během doby v zahraničí placeno sociální pojištění. Jsou k dispozici kontakty, umožňující partnerům po návratu pracovní poradenství od profesních koučů a personálních agentur. Před stěhováním na posting se zaměstnanci a jeho choti (partnerovi) proplácí cesta do místa vyslání za účelem zajištění ubytování a školy pro děti s předstihem. Děti do 19 let, které s rodičem na vyslání neodjedou (např. kvůli vzdělávání), mají nárok na dvě letenky ročně k návštěvě – a naopak. To platí i pro partnery, zůstávající ve Švédsku. Nesezdaní partneři a partneři stejného pohlaví, kteří žijí se zaměstnancem ve stejné domácnosti po dobu minimálně 1 roku před jeho vysláním do zahraničí, jsou z hlediska MZ považovány za plnoprávné doprovázející osoby a mají nárok na stejnou péči z jeho strany jako manželé/ky. Foreign born spouses (partneři – cizinci) mají nárok na diplomatický pas, jsou-li (i) švédskými občany. Doprovázející osoby mají nárok na 20 hodin jazykové přípravy před odjezdem na ZÚ nebo během prvního půlroku na vyslání, stejně jako zaměstnanec. Zaměstnanec dostává za každého člena své domácnosti v zahraničí (včetně dětí do 19 let) jistou pěvně danou nezdanitelnou částku, jejíž výše záleží na cílové zemi a je stejná pro všechny nezávisle na pracovním zařazení a postavení na ZÚ. Za manžela/ku/partnera/ku je též nezdanitelná a vzniká na ni Švédská delegace na konferenci EUFASA 2011 nárok, pokud doprovázející osoba Elsebeth Palmstierna a Brigitta Lesko Olsson není výdělečně činná natolik, aby její příjem přesáhl příspěvek ministerstva. Tyto příspěvky se nevylučují se zdanitelnými kompenzacemi zvýšených životních nákladů. Akutní zdravotní péče (včetně zubních ošetření) v cílové zemi je hrazena švédskou zdravotní pojišťovnou ve spolupráci s mezinárodní pojišťovací agenturou Falck TravelCare. Zpravodaj Sdružení rodinných příslušníků č. 13, duben 2016

strana 33

Tzv. plánované zákroky a dlouhodobá plánovaná zdravotní péče jsou hrazeny, jen když jsou podstoupeny ve Švédsku a nejlépe během naplánovaného pobytu. Vysílaní zaměstnanci a jejich rodiny mají při postingu nárok na roční profilaktickou prohlídku a nutná očkování ve zdravotním středisku MZ. Je-li kvalita zdravotní péče v cílové zemi nevyhovující, hradí se po příslušném schválení a jen v akutních případech letecká doprava do Švédska nebo do třetí země. Lékaři ze zdravotního střediska MZ mohou na požádání navštívit zemi vyslání, aby posoudili místní podmínky, např. bezpečnost krevních trasfúzí apod. Pravidla obecného švédského důchodového systému platí i pro rodinné příslušníky zaměstnanců ministerstva zahraničí. To za ně platilo příspěvky v letech 1984-2007. Škola MZ hradí školné během vyslání dětem do konce školního roku, během kterého dovrší 19 let – ať na zahraniční škole nebo na internátní škole ve Švédsku. Míra proplácení se odvíjí od interních směrnic, vypracovaných na základě analýzy vzdělávacích možností a podmínek v místě vyslání. Hrazena je i doprava – školními autobusy i MHD. Nejsou-li na vyslání vhodné školy a rozhodne-li se rodina vyjet (tj. nenechat děti v internátě ve Švědsku), hradí ministerstvo vzdělání na dálku, přes internet, do určité výše. Při plnění školní docházky v nešvédských školách v zahraničí během vyslání rodičů mají děti nárok na doučování švédštiny. MZ přispívá rodičům na předškolní docházku děti v míře, v jaké by jim byla hrazena ve Švédsku za celodenní péči po pět dnů v týdnu. Toto Okénko končí smutně. SAK se loni rozhodla postupně začít pracovat na ukončení své činnosti. Je to rozhodnutí těžké a z jejich pohledu nevyhnutelné. Důvodem je čím dál nižší členská základna (pokles ze 150-200 na cca 30) a její nechuť pracovat pro společné zájmy, zrušení některých dosažených výhod v péči o rodinné příslušníky ze strany ministerstva, jeho snížená ochota jednat se SAK jako s partnerem a administrativně asociaci podporovat. Jsem však přesvědčena, že je pro nás důležité seznámit se s činností švédských kolegů, vzít si příklad, poučit se a uvědomit si, že každá snaha se cení, že je třeba uvažovat realisticky a bojovat, dokud to lze. A také to, že měnit zaběhnutá pravidla, představy a praxi, ač k lepšímu, většinou nebývá jednoduché ani rychlé. Margarita Štěpánková

ŠVÝCARSKÉ MINISTERSKÉ UZNÁNÍ PRO PARTNERY – NAŠE INSPIRACE V době příprav návrhu Zákona o zahraniční službě a přeskupování agendy týkající se rodin zaměstnanců na MZV se výbor našeho SRP ve své práci snaží inspirovat dobrým příkladem ostatních členských organizací EUFASA a částečně z nich vycházet ve svých jednáních a doporučeních. Zatímco starší členské země EU mají legislativu státní správy a zahraniční služby již dávno ustálenou a tudíž často ve vztahu k rodinným příslušníkům dost nekonkrétní a ty „východní“ o ní mnohdy rozhodovaly v dobách změn, dobách přechodných nebo krizových, máme my jedinečnou šanci na návrzích s MZV ČR částečně spolupracovat v období snad již poučenějším, celkem stabilním, vyznačujícím se novými trendy v přístupu k zaměstnancům a vyžadujícím dotvářet image státu a MZV jako zaměstnavatele moderního a férového. V tomto ohledu se výboru SRP jeví nevyhnutelné informovat vás o dokumentu, který se stal oficiální součástí politiky švýcarského ministerstva zahraničí (FDFA) a definuje jeho Zpravodaj Sdružení rodinných příslušníků č. 13, duben 2016

strana 34

vztah k partnerům zaměstnanců. Předmluvu k němu napsal tehdejší (prosinec 2014) prezident a současný ministr zahraničí Didier Burkhalter, dále pak spis sestává ze sedmi částí. V úvodu – je vyjádřeno pochopení pro klady a zápory života v zahraničí v roli partnera nebo rodinného příslušníka zaměstnance ministerstva. Vytyčeny jsou cíle politiky FDFA vůči doprovázejícím osobám – uznat a ocenit jejich roli v reprezentaci země a podpoře vyslaných zaměstnanců, upevnit pověst ministerstva jako spolehlivého a atraktivního zaměstnavatele, podporovat zachování zaměstnání a práceschopnosti a tedy i kariéru partnerů, ujasnit ministerstvem nabízené služby a očekávání od rodinných příslušníků a definovat rámec tohoto vztahu, posílit obecnou podporu ze strany ústředí a ZÚ. Dále jsou upřesněny hlavní zásady této politiky. Podmínky sladění profesního a soukromého života nemohou být ideální, FDFA se však snaží negativní dopady zmírnit – podporuje rodiny různými organizačními i finančními způsoby, podporuje vzdělávání, podporuje práceschopnost a hledání zaměstnání partnerů, usiluje o maximální informovanost, aniž by při tom všem omezovalo odpovědnost rodin samotných a jejich povinnosti. Partneři zaměstnanců se mohou ze strany ministerstva spolehnout na informační, logistickou i pracovní podporu před odjezdem, během postingu i po návratu z něj, na pracovní a psychologické poradenství, jazykovou výuku, finanční náhrady a kompenzace, příspěvek na důchodové pojištění, asistenci při hledání a vyřizování zaměstnání v cílové zemi apod. Pokud se aktivně účastní reprezentace Švýcarska během vyslání, vystaví jim FDFA potvrzení o činnosti k vyplnění mezer v životopise, vyplývajících z doprovázení zaměstnance. Od doprovázejících osob se očekává, že se budou na výjezdy připravovat co nejlépe, přizpůsobí se pravidlům v cílové zemi, budou aktivně a vhodně reprezentovat Švýcarsko a chránit jeho zájmy. FDFA oceňuje zejména jejich pochopení pro pracovní povinnosti zaměstnance a zvýšenou zátěž na postingu, čas věnovaný činnosti ve prospěch vlasti a zapojení do PR Švýcarska v hostitelské zemi, získávání a sdílení informací s ostatními doprovázejícími osobami, budování sítě prospěšných kontaktů na vyslání a zapojování do mezinárodních projektů. Od zaměstnanců s doprovázejícími osobami FDFA očekává, že se budou věnovat své práci navzdory nevýhodám pro rodiny, že si jasně stanoví priority v tomto směru, že budou aktivně podporovat své rodiny při začleňování do prostředí hostitelské země a své partnery při hledání zaměstnání v ní, že jim budou předávat důležité informace a budou se zajímat o řešení jejich problémů, že budou ministerstvo okamžitě informovat o změnách okolností ve vztahu, které ovlivňují status doprovázejících osob. Zpravodaj Sdružení rodinných příslušníků č. 13, duben 2016

strana 35

Jedná se o jedinečný příklad uznání snah našich jak o poskytnutí dobrého zázemí členovi rodiny, zaměstnanému na MZ, tak činnosti a spolupráce se zastupitelskými úřady ve věcech reprezentace. Většina z nás ví velmi dobře, o co se jedná – o ocenění toho, co děláme z vlastní vůle, podle svého nejlepšího přesvědčení a s pocitem jisté vlastenecké povinnosti, za co nebýváme zpravidla odměněni ani dobrým slovem. A také o to, že tomu věnujeme část svého života, kariéry a tedy i budoucnosti. Ministerstvo s námi smlouvu nepodepisuje, avšak jakési nastínění vztahu, který mezi námi a jím existuje, by mohlo pomoci oběma stranám a mnohé v něm zjednodušit. Pozoruhodná je i skutečnost, že švýcarské ministerstvo zahraničí považuje za naprosto samozřejmou podmínku pro spokojenost svých zaměstnanců a jejich rodin snahu partnerů vyhnout se nezaměstnanosti, udržet si kvalifikaci, pokračovat ve své kariéře, podporuje je v tom a očekává to i od zaměstnanců samotných. Uznání tohoto práva doprovázejících osob s ohledem na rovné příležitosti a zamezení diskriminace je jedním z cílů SRP. Doufáme, že ve spolupráci s řešitelským týmem pro otázky rovných příležitostí, pracujícím se souhlasem a na žádost MZV, v těchto záležitostech dospějeme k pozitivním výsledkům a pokroku. Margarita Štěpánková Tento švýcarský dokument nás inspiroval k sepsání dokumentu „POLITIKA MZV VE VZTAHU K DOPROVÁZEJÍCÍM OSOBÁM“. Je to náš návrh nastavení vztahu mezi MZV a doprovázejícími partnery, který bychom rádi v budoucnu předložili MZV. Celý dokument si můžete přečíst na interních webových stránkách SRP, v kapitole „Činnost sdružení, aktuality“. Věra Labuťová Test interkulturní zdatnosti – správné odpovědi 1b, 2c, 3c, 4d, 5a, 6b, 7c, 8c, 9bde, 10c, 11c, 12c, 13d, 14d, 15c, 16a.

V PŘÍŠTÍM ČÍSLE ZPRAVODAJE Z Washingtonu: Matka v DC Jaký je život v DC s malým dítětem - hlavně z pohledu toho, co všechno se tu dá s dítětem provádět za aktivity. Bezpečnost – další pokračování Opět vybereme další kapitoly z příručky vypracované odborem BEZO pro zaměstnance MZV. Poradna SRP V nové rubrice budeme zveřejňovat dotazy, se kterými se na nás obracíte a samozřejmě i odpovědi, které by se mohly hodit nejen tazatelům, ale i vám ostatním. Více příště.

Zpravodaj Sdružení rodinných příslušníků č. 13, duben 2016

strana 36

Pro zaměstnance MZV ČR a jejich rodinné příslušníky vydává SRP - Sdružení rodinných příslušníků zaměstnanců MZV,z.s. Loretánské náměstí 5, 118 00 Praha 1, Česká republika e-mail: [email protected] www.mzv.cz/sdruzeni Redaktorka: Věra Labuťová Autoři příspěvků: Margarita Štěpánková, Daniela Plocková, Dita Jahodová a Tomáš Dopita, Eva Pavlovská, Věra Labuťová, Markéta Vohralíková, Zuzana Buriánková, Lucie Kellnerová Kalvachová, z materiálů DA Grafická úprava, sazba, úprava fotografií a ilustrací: Věra Labuťová Autorka ilustrací: Sylva Kudernová Autorka loga SRP: Magdalena Svátková Fotografie: Jiří Lála, Zuzana Buriánková, archiv EUFASA, Věra Labuťová, Margarita Štěpánková, Neprodejné. Toto číslo vyšlo v dubnu 2016 nákladem 200 výtisků. Elektronicky je distribuováno na sekretariáty všech útvarů MZV a všem členům SRP, v tištěné podobě na sekretariáty ZÚ. Jakékoli přebírání, kopírování, šíření či jiné užití obsahu je možné pouze se souhlasem redakce a uvedením zdroje a autora. Registrace MVČR: VJ/1-1/63303/06-R IČO: 27022846