ZPRAVODA OHLASY OBECNÉ A OBECNÍ! ÈÍSLO 6! ÈERVEN 2011! ZDARMA

TAROBÌLSKÝ

ZPRAVODA OHLASY OBECNÉ A OBECNÍ ! ÈÍSLO 6 ! ÈERVEN 2011 ! ZDARMA

Mìsto pøipravuje cyklostezku Na Lukách

Doskákáno. A stálo to za to Poèasí jako na objednávku a sympatické dvojvýkony jezdcù, to byla letošní Velká cena Ostravy, tøídenní parkúrové závody na travnatém kolbišti JK Baník Ostrava ve Staré Bìlé. Pokraèování na stranì 11

Placky pomáhají...

ZADNÍ STRANA

Bez pochopení nejbližších by to nešlo Starobìlská rodaèka Eliška Krejèíèková si zamilovala poetiku kraje, kde je doma. Uèarovaly jí písnièky a tance, které patøí k Lašsku. A taky jazyk, kterým se tu mluvilo. A tak jim zasvìtila život.

Zástupci Magistrátu mìsta Ostravy ve spolupráci s projekèní kanceláøí DHV jednali v prostorách obecního klubu (Gregárkùv dùm) s vlastníky pozemkù ve vìci pøipravované cyklistické stezky, která propojí již vybudovanou cyklostezku v Proskovicích a cyklostezku u Odry (Honcula). Pokraèování na stranì 2

„Poprvé jsem si zaèala všímat folkloru v primì na gymnáziu. Pan profesor Èerný, tuším, že to byl on, mi dal do ruky dotazník Slezského studijního ústavu. Že prý jsem z vesnice a oni dìlají výzkum ohlednì náøeèí. Tak jsem v jedenácti letech doma s dotazníkem v ruce zpovídala pøíbuzné, pøedevším babièku a dìdeèka. Ptala jsem se jich, jak se u nás døív mluvilo, zpívalo a tancovalo,“ vypráví Eliška Krejèíèková.

Prázdninový provoz

ZDRAVOTNÍHO STØEDISKA MUDr. Václav Pika 1.7. - 31.8. 2011 Po Út St Èt Pá

STARÁ BÌLÁ

Pokraèování na stranì 5

8.00 - 12.00 8.00 - 12.00 Proskovice 11.00 - 17.00 8.00 - 12.00 8.00 - 12.00

Dovolená 22.8 - 26.8. 2011 MUDr. Darja Komínková Po Út St Èt Pá

7.30 - 10.00 7.30 - 10.00 13.00 - 15.00 poradna 10.00 - 12.00 7.30 - 10.00 10.00 - 12.00

Dovolená 25.7 -5.8. 2011 zástup Dr. Kotrèová (Ostrava - Hrabùvka) Bìhem zástupu nebudou vydávána potvrzení.

Dìkujeme za besídku Naše milé dìti, dìkujeme za dárek, který jste nám daly k svátku. Pohádka O dvanácti mìsíèkách se vám moc povedla, stejnì jako pøáníè-

ka a zapichovátka do kvìtináèù, které jste nám vyrobily. Udìlaly jste nám velkou radost. Dìkujeme i vašim paním uèitelkám, jak to s vámi hezky pøipravily. Máme vás rády. Vaše mamky.

PS: Besídka se moc líbila i takùm, sourozencùm, babièkám a dìdùm, kteøí se pøišli podívat.

Lékárna Po Út St Èt Pá

7.30 - 15.00 7.30 - 15.00 9.00 - 17.00 7.30 - 15.00 7.30 - 15.00

Oba starobìlské kostely byly poslední kvìtnový pátek otevøené dlouho do noci. Øímskokatolický kostel svatého Jana Nepomuckého i husitský Husùv sbor se pøipojily k celoèeské akci Noc kostelù. Návštìvníkùm nabídly trochu kultury – v kostelech se zpívalo a koncertovalo – i možnost prohlédnout si obì stavby zblízka. Vèetnì zákulisí.

Rehabilitace Stará Bìlá Po Út St Èt Pá

Kostely v noci: pøišli vìøící i lidé bez vyznání

7.00 - 12.00 9.00 - 17.00 7.00 - 12.00 9.00 - 17.00 7.00 - 11.30

Pokraèování na stranì 6

Urgentní telefonní èíslo Mìstské policie Hrabùvka 596 712 293, také lze volat 156 (obì telefonní èísla fungují 24 hodin dennì)

! volat pøi páchání jakékoliv trestné èinnosti ! v pøípadì pohybu podezøelých osob

Zasedání zastupitelstva Zveme obèany na zasedání Zastupitelstva mìstského obvodu Stará Bìlá, které se uskuteèní dne 27.06.2011 v 17 hodin v prostorách ÚMOb Stará Bìlá.

Sdìlení stavebního úøadu Oznamujeme obèanùm, že v dobì od 25.7. 2011 do 28. 8 2011, budou Ostravské komunikace provádìt opravu ocelové lávky pøes Starobìlský potok u MŠ Mitrovická, na dolním konci mìstského obvodu. V dobì opravy bude prùchod chodcù uzavøen a pøeveden na chodník podél ulice Mitrovická.

Odpady – vymáhání pohledávek Upozornìní na nový postup pøi vymáhání pohledávek místního poplatku za provoz systému shromažïování, sbìru, pøepravy, tøídìní, využívání a odstraòování komunálních odpadù Fyzické osoby, které mají na území statutárního mìsta Ostravy trvalý pobyt a øádnì neplní nebo nerespektují své platební povinnosti vùèi mìstu ve vìci místního poplatku za provoz systému shromažïování, sbìru, pøepravy, tøídìní, využívání a odstraòování komunálních odpadù, by mìli vìnovat pozornost následujícímu upozornìní:

ním výmìrem ve stanovené lhùtì, stává se platební výmìr vykonatelným. Daòový øád opouští institut výzvy k zaplacení a v pøípadì neuhrazení nedoplatku obec pøistupuje bez dalšího k jeho vymáhání exekucí nebo vymáhání zabezpeèí prostøednictvím soudu èi soudního exekutora. Náklady za naøízení exekuce celkovou dlužnou èástku mnohonásobnì pøekroèí. Proto apelujeme na obèany, aby si urychlenì vyrovnali svou doposud nesplnìnou poplatkovou povinnost za pøedcházející období !!!

Od 1. ledna 2011 upravuje postup správce danì v rámci daòového øízení nový právní pøedpis – daòový øád.

Informace o výši pøípadného dluhu získají zdarma na nìkterém z níže uvedených kontaktù:

Dlužníkem se obèan stává následujícím dnem po dni splatnosti poplatku, který není uhrazen. Správce poplatku – obec - vymìøuje tento poplatek platebním výmìrem. Nezaplatí-li poplatník místní poplatek vymìøený plateb-

Magistrát mìsta Ostravy, oddìlení daní a cen odboru financí a rozpoètu, Prokešovo nám. 8, 729 30 Ostrava, 3. patro, kanceláøe è. 357 – 363, e–mail: [email protected], telefonicky: 844 12 13 14

Mìsto pøipravuje cyklostezku Na Lukách

ný provoz, tj. pro chodce i cyklisty. Cyklostezka bude souèástí nadregionální sítì cyklostezek „Greenways“.

Dokonèení z titulní strany

Jednání je v poèáteèní fázi, kdy jsou upøesòovány detaily vedení a napojení cyklostezky v místì køižovatky U Matìje. Cyklostezka povede po levé stranì silnice ve smìru na Polanku a bude urèena pro smíše-

Dìkujeme všem vlastníkùm pozemkù za konstruktivní pøístup k plánované investici, která bude znamenat zásah do jejich vlastnictví, ale díky jejich souhlasu bude také znamenat zlepšení bezpeènosti chodcù a cyklistù v tomto úseku a také pøinese nové pøíležitosti k aktivnímu odpoèinku všem obèanùm obce a okolí. Mgr. Michal Hoøínek, místostarosta

Povinnost pøipojení na kanalizaci Upozoròujeme znovu obèany mìstského obvodu, na povinnost danou zákonem è. 274/2001 Sb., zákon o vodovodech a kanalizacích pro veøejnou potøebu a o zmìnách nìkterých zákonù (zákon o vodovodech a kanalizacích) o povinnosti pøipojení RD na kanalizaci. 1. V mìstském obvodu je již od roku 2005 v provozu kanalizaèní sbìraè D. V rámci výstavby tohoto sbìraèe, bylo vybudováno cca 130 kanalizaèních pøípojek k jednotlivým nemovitostem. Tyto pøípojky jsou zakonèeny napojovací (revizní) šachtou u hranice pozemku (v nìkterých pøípadech byly nemovitosti napojeny pøímo v rámci výstavby). Jelikož se jedná o kanalizaci jednotnou, mohou být do tìchto kanalizaèních pøípojek napojeny vody odpadní i dešové. 2. Spoleènost Ostravské vodárny a kanalizace a.s. (dále jen OVAK a.s) provádìla v mìstském obvodu opravy stávajících kanalizaèních øádù v jednotlivých ulicích, které byly napojeny na „páteøní“ øád již pøi výstavbì sbìraèe D. V rámci tìchto oprav OVAK a.s. monitoroval i místa napojení pøípojek z jednotlivých nemovitostí, seznámil obèany s tím, že jsou napojeni na kanalizaci a zaèal jim úètovat stoèné, což je poplatek za odvádìní a likvidaci odpadních vod. V pøípadech, kdy se odbìratelé budou domnívat, že odpadní vody do kanalizaèního øadu nevypouští, jsou povinni prokázat zpùsob, jakým odpadní vody likvidují. Pøípadné pochybnosti

o oprávnìnosti vybírání platby stoèného bude øešit OVAK a.s. individuálnì. Vzhledem k problémùm s èištìním odpadních vod s malým biologickým zneèištìním zákon zakazuje vypouštìt do kanalizace ukonèené èistírnou odpadních vod, vody pøedèištìné v septiku nebo žumpì. To znamená, že ti, kteøí jsou už napojeni anebo se budou napojovat, jsou povinni po napojení zrušit stávající septik nebo žumpu. Zrušení pøedèisticího zaøízení doporuèujeme konzultovat se zamìstnanci OVAK a.s. Výstavba a napojení kanalizaèní pøípojky bude povoleno na základì Územního souhlasu, který vydá odbor stavebnì správní, po pøedložení žádosti o územní souhlas, doplnìné o projektovou dokumentaci kanalizaèní pøípojky a vyjádøení OVAK a.s. o podmínkách pøipojení. Na základì výše uvedeného sdìlení, by tedy mìli všichni vlastníci nemovitostí, kteøí mají u hranice pozemku osazenou napojovací (revizní) šachtu (a nebo byli napojeni v rámci výstavby sbìraèe, nebo oprav kanalizací v jednotlivých ulicích), provést oficiální napojení na kanalizaèní sbìraè a zrušit pøedèisticí zaøízení. V opaèném pøípadì, Obecní úøad v pøenesené pùsobnosti podle § 3 odst. 8 zákona è. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizací, rozhodnutím uloží vlastníkùm stavebních pozemkù nebo staveb, na kterých vznikají nebo mohou vznikat odpadní vody, povinnost pøipojit se na kanalizaci v pøípadech, pokud je to technicky možné.

Jednotné kontaktní místo konzultace Vašich prvních podnikatelských krokù Komplexní pomoc severomoravským podnikatelùm Už témìø ètyøem stovkám podnikatelù z celého Moravskoslezského kraje pomohlo s rozjezdem podnikání v zahranièí Jednotné kontaktní místo (JKM) Živnostenského úøadu v Ostravì. Tìm, kteøí se rozhodli podnikat v nejrozmanitìjších odvìtvích za hranicemi Èeské republiky, ale i tìm, které tato možnost zatím nenapadla, poskytne odborný tým pracovníkù JKM bezplatnì komplexní informace. Živnostníci se mimo jiné dozví, co musí splnit, aby mohli podnikat v kterémkoliv státì EU a EHP nebo ve Švýcarsku.

ni posílat množství žádostí na rùzné úøady, shánìt jejich adresy a podobnì vše potøebné zaøídí na jednom místì. Ministerstvo prùmyslu a obchodu vyhodnotilo ostravské Jednotné kontaktní místo jako nejúspìšnìjší z 15 takovýchto støedisek v Èeské republice. Jeho pracovníci jsou podnikatelùm k dispozici po celý týden, jak v budovì Nové radnice v Ostravì, tak na telefonní lince a e-mailu.

Díky úzké spolupráci JKM se zahranièními kontaktními místy odhalí i specifické regionální zvyklosti a požadavky. Podnikatelé tak nejsou nuce-

STAROBÌLSKÝ ZPRAVODAJ

STRANA 2

ÈÍSLO 6 ! ÈERVEN 2011

Zmìny v cestovních dokladech Zákon è. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech, ve znìní zákona è. 197/2010 Sb., ruší s úèinností od 1. èervence 2011 zapisování obèanù mladších 10 let do cestovních dokladù rodièù a provádìní zmìn a doplòování údajù o dìtech v cestovních dokladech rodièù. Pokud obèan požádá o doplnìní údajù o dítìti do vydaného cestovního pasu nebo o provedení zmìn údajù o dítìti zapsaném v cestovním pasu, lze dítì zapsat nebo zmìnu údajù provést nejpozdìji do 30.06.2011. (tj.žádost musí být podána minimálnì 10 dnù pøedem, aby zmìna byla fyzicky provedena nejpozdìji k 30.06.2011) Pro bližší informace je možno kontaktovat odbor sociální, organizaèní a vnitøních vìcí ÚMOb Stará Bìlá. Tel 599424101.

Smažení vajeèiny

Kam v èervnu 18.6.2011

Dovolujeme si Vás pozvat na tradièní smažení vajeèiny, které se koná

v nedìli 12.èervna 2011 v 15. hod. na zahradì Katolického domu. V pøípadì nepøíznì poèasí budeme v sále.

Starobìlský horal Pochod Poodøím

26.6.2011 10.00

Bohoslužba s doprovodem skupiny Adorare Kostel sv. Jana Nepomuckého

K poslechu hraje dechová hudba. 26.6.2011 15.00

Kromì vajeèiny budou i domácí zákusky a dobrá káva. Srdeènì zve MO KDU-ÈSL Stará Bìlá

Vystoupení skupiny Adorare Kostel sv. Jana Nepomuckého

Dopravní komise zhodnotila stav ulic Èlenové dopravní komise (Michal Hoøínek, František Kutáè, Miloslav Hoøínek, Petr Zezulka, Martin Gelnar a Milan Folta) na svém dubnovém jednání vyrazili na kolech zjistit stav místních komunikací ve Staré Bìlé. Na základì podkladù odboru stavebnì správního jsme zhlédli pøes 20 míst, které úøad navrhl k opravì nebo celkové rekonstrukci. Na svém kvìtnovém jednání pak dopravní komise vybrala nìkolik míst, která doporuèila radì mìstského obvodu øešit v letošním, pøípadnì pøíštím roce. Doporuèili jsme pøednostnì opravit místa, která nevyžadují celkovou rekonstrukci (opravy místních dìr), popø. je reálný pøedpoklad dalších stavebních prací v dané ulici (výstavba rodinných domù, kanalizace apod.) a vybrali dále pìt míst k celkové rekonstrukci - odvodnìní a oprava vjezdu mezi chodníky na ul. Mitrovická (naproti prodejny Global elektronik), èást ul. Povìtronní (mezi Nováèkovým statkem a ul. Lyèkovou), èást ul. Smyèkova (mezi ul. Do Svahu a Družstevní) a zaèátek ul. K Prùplavu. Tato doporuèení rada mìstského obvodu vzala na vìdomí a bude se pøedloženým materiálem dále zabývat. Dopravní komise bude prùbìžnì sledovat stav místních komunikací a v pøíštím roce bude potøebu oprav a rekonstrukcí ulic znovu hodnotit. Své podnìty a návrhy na odstraòování vad místních komunikacích mùžete sdìlit na obecním úøadì nebo emailem na [email protected] Mgr. Michal Hoøínek místostarosta


STRANA 3



STRANA 4


zaèní vìci. Taneèníkùm, muzikantùm, lidem, kteøí mi pomáhali, tìm všem chci podìkovat. A taky mé rodinì, protože èlovìk mùže dìlat nìco navíc, jen když má podporu nejbližších.

Bez pochopení nejbližších by to nešlo Dokonèení z titulní strany

Tak tøeba Ondøejnica Na zdejších lidových písnièkách, tancích a náøeèí postavila repertoár lašského folklorního souboru Ondøejnica. Založila jej v roce 1977 v nedaleké Staré Vsi nad Ondøejnicí. „Uèila jsem tam tehdy na základní škole, ve školním roce 1976/77 mi jako nepovinný pøedmìt pøiøadili sborový zpìv. Ale to nebyla moje parketa. Tehdy bylo navíc povinností školy úèastnit se rùzných soutìží a mnì se nechtìlo soutìžit se sborem. Tak jsem navrhla, že to zkusím s folklorem. A náš školní soubor se zúèastnil okresního kola kulturní soutìže a vyhrál,“ vzpomíná Eliška Krejèíèková na zaèátky ve Staré Vsi. Vítìzství v okresním kole logicky znamenalo postup do kola krajského. „To se konalo v Hluèínì a nás až na místì napadlo, že nemáme pro náš soubor žádné jméno, doposud jsme byli jen soubor základní

sát let, které folklor stále baví. „Mnozí z nich mají v souboru už dospìlé dìti,“ pøipomíná Eliška Krejèíèková, že láska k lidovým tancùm a písnièkám se dìdí.

V dìtství mì podporovali rodièe, pak mùj manžel. Tøicet let pro mì jezdil do Staré Vsi, protože od nás nic nejezdí. Mìl pro mì pochopení. Chtìla bych mu za to podìkovat,“ dodává Eliška Krejèíèková, která má dojem, že pokud jde o kulturu, zasloužila by si Stará Bìlá víc. „Døív tu bylo divadlo, sborový zpìv. Dnes tu nic takového není, kulturní pokraèovatelé chybìjí. A je to škoda,“ uzavírá. Jana Bohušová

Pøitom nechybìlo mnoho a mohly dnes pod jejím vedením tancovat a zpívat dìti ve Staré Bìlé. Ondøejnica není prvním souborem, který Eliška Krejèíèková založila. Témìø o dvacet let døív vznikl pod jejím vedením, soubor pøi základní škole ve Staré Bìlé, kde tehdy uèila. A po nìm následoval soubor Bìlan. „První vystoupení Bìlanu jsme pøipravili k výroèí místních hasièù, dali nám tehdy pøíspìvek i na modrotiskové suknì, pamatuji si, že jsme pro nì byli s manželem až Bratislavì. Bìlan fungoval do roku 1965, než jsem zaèala studovat vysokou školu,“ vypráví Krejèíèková. Po studiích mìla v plánu s Bìlanem pokraèovat, jenže ve starobìlské škole se po osmašedesátém zmì-

Bìlský kroj kaz sbormistra a pedagoga z Proskovic, sbormistra Jistebnických zpìváèkù, zakladatele novodobého pojetí dìtského sborového zpìvu. Letošní festival právì vrcholí: 10., 11. a 17. èervna, kdy se bude tancovat a zpívat ve Staré Vsi, 18.èervna v Jistebníku. Eliška Krejèíèková u toho nebude chybìt. A až pùjde na pódium Ondøejnica, možná bude stejnì nervózní jako pøed lety, kdy jako hlavní choreografka souboru v zákulisí protrpìla každé vystoupení svých svìøencù. S pokorou øíká, že sama by tìžko uspìla, bez lidí okolo by to nešlo. „Mìla jsem štìstí na spolupracovníky. Folklorní soubor, to neznamená jen vytváøet choreografie, je to i spousta pøíprav, šití krojù, organi-

Eliška Krejèíèková folkloristka ! narodila se 4.5.1936, je starobìlskou rodaèkou ! pùvodní profesí je uèitelka, uèila na základní škole ve Staré Bìlé, pozdìji ve Staré Vsi nad Ondøejnicí, kde založila v roce 1977 Lašský soubor písní a tancù Ondøejnica !

od roku 2004 organizuje festival pro folklorní a pìvecké soubory Poodøí Františka Lýska

!

s manželem Václavem má syny Radima a Mojmíra, má šest vnouèat a jedno pravnouèe

!

když se nevìnuje folkloru èi studiu folklorní literatury, peèuje o domácnost a zahradu

První èlenové souboru Ondøejnica. Eliška Krejèíèková vpravo nahoøe. školy ve Staré Vsi nad Ondøejnicí. Až v Hluèínì vznikl název Ondøejnica. Ale kdo to tehdy vymyslel, to už nevím,“ popisuje vznik lašského souboru písní a tancù, který oslaví v pøíštím roce pìtatøicetiny. Mezi dìtmi, které tehdy pod vedením Elišky Krejèíèkové zaèínaly, byla i dnešní vedoucí souboru Yvona Voráèová. Právì jí Eliška Krejèíèková pøed pár lety pøedala ondøejnické velení. První byl Bìlan Folklorní soubor Ondøejnica má jméno, které mezi folkloristy zní. Stále v nìm vyrùstají malí taneèníci a zpìváci, takzvaná Malá Ondøejnica èítá na pìtaosmdesát dìtí. Na ni navazuje základní soubor, v nìmž tanèí a zpívají zkušení èlenové. A pak je tu útvar zvaný Pozdní sbìr, skupinka taneèníkù, nad tøicet, ètyøicet i pade-


nily pomìry a Eliška Krejèíèková si musela hledat místo jinde. „Ze školy ve Staré Bìlé jsem musela odejít pro své názory. Nebylo to snadné. Cítila jsem se být patriotkou, moje i manželova rodina jsou odtud, o Staré Bìlé jsem dokonce napsala diplomovou práci, chtìla jsem ji naèasovat k sedmistému výroèí založení obce. A dopadlo to takhle. Dodneška mì mrzí, že jsem se vìnovala dìtem v jiné obci,“ øíká bez obalu. Pocta Františku Lýskovi Její Ondøejnica sjezdila kus Evropy a v roce 2004 k ní pøibyl ještì festival pìveckých a folklorních souborù Poodøí Františka Lýska, kterému Eliška Krejèíèková šéfuje. „Letos se koná poosmé, vznikl v roce, kdy by Františku Lýskovi bylo sto let,“ pøipomíná Krejèíèková od-

Akce oprav

šicích strojù i v bytech zájemcù Ve Staré Bìlé i okolí budu opravovat, jakmile vyjde tento váš Starobìlský zpravodaj. Pøihlaste se co nejdøíve. Nabídka platí po dobu dostateèného zájmu.

Volejte mezi 18.45 až 21.30 hodin na telefonní èíslo:

553 628 936 email: [email protected] na mob. 776 034 373 jen SMS Výhody: Ø Ø Ø Ø Ø Ø

STRANA 5

Záruky èasovì témìø neomezuji . Opravím v bytì zájemcù, pøípadnì vezmu stroj do dílny. Ponechávám na sebe kontakt pro pøípadný další servis. Benzín pøi této akci neúètuji. Prodej náhradních dílù. Pøijímám objednávky i na jiné termíny. Váš mechanik šicích strojù Milan Miller


Kostely v noci: pøišli vìøící i lidé bez vyznání

Dokonèení z titulní strany

“Když v kostele praskne žárovka, nemusí nikdo šplhat vysoko ke stropu, tady ta ozubená koleèka pomohou svìtlo spustit a žárovka se vymìní,“ ukazuje na pùdì katolického kostela jeden z prùvodcù Šimon Lindovský. Starobìlský katolický kostel si lidé mohli prohlédnout hodnì podrobnì. Otevøená byla sakristie, kùr, kaple i vìž. Ta lákala ze všech nejvíce. Po døevìném toèitém schodišti se dalo dojít až na pùdu, ke strojovnì místních hodin. „Kostelní èas je øízený z Frankfurtu, zvonìní se spouští automaticky. Jediný ze zvonù, který se ovládá manuálnì, je takzvaný umíráèek. Nezvoní se jím pøi každém pohøbu, ale jen tehdy, pokud zemøe nìkdo ze zdejších farníkù,“ vysvìtluje dál Lindovský. Domácí i hosté Kousek pod ním, na kùru, jsou slyšet housle a varhany. V kostele jim naslouchá nìkolik desítek lidí. „Nejsem køtìný a do starobìlského kostela se dostanu málokdy, rád jsem se pøišel podívat,“ øíká starobìlský rodák David Hejneš, který dnes s rodinou bydlí v Žabni u Paskova. „Už jsme se byli podívat v Husovì sboru, chystáme se ještì do kostelù ve Staøíèi a Paskovì,“ hlásí. Aleš Ševèík oproti tomu kostel svatého Jana Nepomuckého navštìvuje pravidelnì. „Na bohoslužby pøicházejí vesmìs vìøící, dneska je kostel otevøenìjší, je i pro širokou veøejnost. Nejde o seznámení se s biblí, ale s kostelem jako sakrální stavbou. A ten náš se podle mého øadí mezi

nejhodnotnìjší v Ostravì,“ podotýká Ševèík, zatímco zájemcùm ukazuje zdejší varhany. „Lidé se na nì hodnì ptají. Tøeba kolik mají píšal. Je jich 1150. Naše varhany nejsou pøíliš velké, ale ani úplnì malé. Anebo jestli se na nich ještì šlapou mìchy. Nešlapou, jsou pohánìné elektrikou,“ povídá a varhaník Ivo Pchálek se opøe do kláves a pedálù. Blízké vìci Hudba zní i o pár set metrù dál, v Husovì sboru. Bìhem veèera už kostel rozdunìli bubeníci, èetly se povídky, povídalo i Izraeli. Teï tam jako host zpívá katolická schola. „Na bubeníky byl plný kostel, sto padesát lidí. Teï už je to komornìjší, je pozdì a venku silnì prší, ale celkovì tu byly už nejménì dvì stovky lidí,“ líèí zdejší faráøka Gabriela Bjolková. Ona i její katolický kolega Antonín

Kocurek se shodují, že do dvou zdejších kostelù pøišli jak místní, tak pøespolní. A taky lidé s vírou i bez ní. „Na mši a po ní tu bylo hodnì farníkù, pak pøišla spousta lidí, které neznám. Ptají se na všechno možné a všimli si i toho, že kostel opravujeme. Teï je na øadì východní strana, a pokud dostaneme dotaci, o níž žádáme, a firma zvládne obojí najednou, pak opravíme i severní,“ øíká katolický faráø Kocurek. Gabriele Bjolkové z Církve èeskoslovenské husitské se nápad s Nocí kostelù moc líbí: „Lidé jsou zvìdaví a o téhle noci mají šanci pøijít a nakouknout jen tak, bez závazkù. Poznat, že kostel není jen místem, kde se dìjí cizí liturgické vìci, ale taky ty pøíjemné, lidské, blízké. Zkrátka že tenhle prostor je i jejich prostorem.“ Jana Bohušová

Projektové dny konané ke Dni Evropy Na naší škole se stále nìco dìje. Ve dnech 16., 17. a 18. kvìtna probìhly již podruhé projektové dny, pøi kterých žáci všech tøíd 2. stupnì pøedstavili svým spolužákùm jednu zemi Evropské unie, kterou si vylosovali v únoru na pravidelném zasedání Školního parlamentu. Tentokrát se všichni žáci mohli dozvìdìt spoustu zajímavých informací o Slovensku, Lucembursku, Irsku, Øecku, Itálii, Slovinsku, Dánsku a Nìmecku, které se týkaly napø. historie, kultury, sportu, významných osobností, zemìpisných údajù a mnoha dalších zajímavých a užiteèných informací. Aby byly prezentace zajímavé, žáci „svou“ zemi pøedstavili za pomoci didaktické techniky, scénkami, hudbou a zpìvem a zaøadili také spoustu soutìží. V mnoha tøídách nechybìla ani ochutnávka tradièních pokrmù. Samozøejmostí byla výzdoba všech tøíd, která mìla danou zemi co nejvíce pøiblížit. Opìt jsme se mohli


pøesvìdèit, že dìtská fantazie je takøka bez hranic a studna jejich nápadù neomezená. Po tøech vyèerpávajících dnech se všichni žáci sešli ve vestibulu školy, aby zjistili, jak jejich snažení dopadlo. Žáci hodnotili výkony svých spolužákù sami a o udìlení dortù tøem nejlepším rozhodli takto: 1. místo získala tøída 9. B za svou vtipnou prezentaci Nìmecka, dort za 2. místo si odnesli žáci z tøídy 8. B za svou

STRANA 6

prezentaci Slovinska a 3. místo patøí žákùm 9. A za prezentaci Dánska. Všem žákùm dìkujeme za aktivní a vzorný pøístup k úkolu, který jim byl zadán, a Sdružení rodièù a pøátel školy za finanèní obnos, který poskytlo na zakoupení dortù, na kterých si pochutnali nejen vítìzové. Za vedení školy a uèitele koordinátor projektu Soòa Šigutová


Již nikdy války které za sebou nechávají jen tisíce a miliony mrtvých, strádání, utrpení, hlad a bídu, vèetnì rozvrácených vztahù mezi národy a národnostmi, zpustošené zemì a úplný rozpad ekonomiky. O to více si vážíme a ctíme zejména tìch obìtí, kteøí za naše osvobození položili své životy. V tomto duchu se konal pietní akt 29. dubna 2011 u Památníku obìtem II. svìtové války Na Zámèiskách, kde jsou nesmazatelnì vepsáni obèané Staré Bìlé, a 67 sovìtských vojákù, kteøí padli pøi osvobozovacích bojích v prùbìhu II. svìtové války. Dnes je tomu již 66 let. Toto bylo obsahem básnì školaèky

Obèané Staré Bìlé svou hojnou

ZŠ ve Staré Bìlé v souznìní i s vystou-

úèastí vzdali hold a svou vdìènost obì-

pením plk. v.v. PhDr. Petra Petružely,

tem II. svìt. války za což jim patøí dík.

lektora Ès. obce legionáøské, v minu-

Výbor ZO KSÈM ve Staré Bìlé

losti taktéž uèitele naší ZŠ ve Staré Bìlé.

Dìti mají poèítaè Odposlechnuto v šatnì MŠ: „Ten

vost, umožòuje procvièit si základní

náš kluk nás nenechá vyspat. Budí

matematické znalosti, pøispívá k roz-

celou rodinu už ve 4:30. Chce být

voji jazykového vyjadøování.

první ve školce.“

Školková dvojèátka Blíží se konec školního roku a paní uèitelky z naší školky si koneènì pøestávají plést naše jména. V tomto školním roce jsme se v jedné tøídì na odlouèeném pracovišti MŠ Ostrava-Stará Bìlá na Mitrovické ulici sešly celkem ètvery dvojèata. Tato skuteènost je natolik


neobvyklá, že jsme se rozhodly poslat Vám naši fotografii . Dvojèata: Ondøej a Martin Hoøínkovi, Pavel a Petr Rozehnalovi, Adélka a Anièka Gavlasovy a Patrik a Marek Paèajovi Lenka Nováèková, uèitelka MŠ Mitrovická Foto: Radka Polášková

Poèítaèové pracovištì ve tvaru

Proè? Odlouèené pracovištì MŠ

barevného plastového domeèku je

Ostrava–Stará Bìlá na Mitrovické

ergonomicky pøizpùsobené dìtem

ulici bylo zaøazeno do celosvìtového

pøedškolního vìku. Dìti tak mají

projektu firmy IBM „KidSmart Early

možnost v krátkých intervalech den-

Learning“. Vybrané ostravské školy

nì tento poèítaè používat.

získaly 68 poèítaèových stanic s výukovým programem pro dìti od 3 do 7 let. Každý ze šesti oddílù poèítaèe

(V èlánku je použit úryvek z èasopisu Ostravská radnice!!!, bøezen 2011) Lenka Nováèková, uèitelka MŠ Mitrovická

pomáhá rozvíjet logické myšlení, èasovou a prostorovou pøedstavi-

STRANA 7

Foto: Radka Polášková


Školní akademie ZŠ Ostrava-Stará Bìlá k 50. výroèí otevøení nové budovy školy Ètvrtek 5. kvìtna 2011 byl pro nás dnem s velkým „D“. Oslavili jsme 50. výroèí otevøení nové budovy naší školy jednou z akcí, které jsme pro letošní školní rok pøipravili – Školní akademií. Pøedcházela jí nìkolikamìsíèní usilovná práce mnoha žákù a uèitelù, kteøí vìnovali svùj èas nacvièování, zkoušení a zdokonalování svých vystoupení, a snažili se o to, aby byl koneèný výsledek co nejlepší. Ti, kteøí se pøišli na naši školní akademii podívat, mohou posoudit, zda se to žákùm a uèitelùm podaøilo. Ve ètvrtek odpoledne sál zaplnili maminky, tatínkové, sourozenci, babièky, dìdeèkové, možná i tety a strýcové a pozvaní hosté. Sál doslova praskal ve švech. Po krátkém úvodním slovì øeditelky školy paní Jarmily Bjaèkové pøišlo na øadu to, kvùli èemu se všichni v kulturním domì ve Staré Bìlé sešli – vystoupení žákù. Programem všechny provázeli žákynì 9. roèníku Renáta Shurdhaniová a její mladší spolužák Dominik Mutina z 3. A. První èást programu, kterou si pøipravili žáci prvního stupnì, byla zamìøena na rùzné vyuèovací pøed-


mìty, a tak nechybìly mezi jednotlivými vystoupeními pøestávky a zvonìní na zaèátky „vyuèovacích hodin“.

jazyk, se všech divákù ptali Proè? A mnozí z nás by asi na spoustu jejich otázek nedokázali odpovìdìt.

Jako první pøišel na øadu èeský jazyk. Touto hodinou nás provedli Barevní prvòáèci. Pódium záøilo žlutými, èervenými, oranžovými, zelenými a modrými barvami a všechny diváky urèitì vystoupení tìch nejmenších oslnilo a vykouzlilo na nejedné tváøi úsmìv.

V poslední hodinì – vlastivìdì – se všichni mohli od žákù pátých tøíd dozvìdìt nìco o Grónské zemi. Doufejme, že nikdo neumrznul anebo nìkoho nesežral jeden z nìkolika ledních medvìdù, kteøí se na pódiu pohybovali.

V následující vyuèovací hodinì nám druháci a jejich Hudební zvìøinec pøedvedli, jak by to mohlo vypadat v hodinì hudební výchovy. Jako tøetí pøišla na øadu hodina tìlesné výchovy a všichni mohli sledovat, jak se bìhem ní daøilo žákùm tøetích tøíd. Nìkteøí rodièe možná trnuli pøi výkonech svých ratolestí hrùzou, ale dìti si se skákáním pøes kozu a obruèí bravurnì poradily. Po další pøestávce následovala 4. vyuèovací hodina – hodina anglického jazyka s žáky ze 4. A. Pøi písnièce „Monkeys“ se chlapci a dìvèata urèitì poøádnì zadýchali, ale na jejich výkonu to vùbec nebylo poznat. V páté vyuèovací hodinì, kdy mìli žáci èeský

Vyuèování skonèilo. Co s volným èasem? S tím si dìti také dokázaly poradit. Nikomu se nechtìlo sedìt doma, a tak šli nìkteøí nacvièovat hru na hudební nástroje a zpìv do Základní umìlecké školy Viléma Petrželky a my jsme si mohli poslechnout spoustu krásných a známých pohádkových melodií. To, že se ve svém volném èase umìjí bavit i pááci, jsme zjistili hned pøi dalším vystoupení. Pøi vystoupení Disco dance se všichni mohli pøesvìdèit o tom, že dìvèata ráda ve svém volném èase tanèí. A šlo jim to opravdu moc dobøe. Kterého teenagera by nezajímala móda, že? A tak kluci a dìvèata z 8. B uspoøádali pro všechny diváky Módní

STRANA 8

pøehlídku. Sami si vymysleli modely z 60., 70., 80. a 90. let a nezapomnìli ani na módu souèasnou a možnou budoucí. Tìm døíve narozeným pak pøipomnìli speciálním modelem léta hippies. To, že se žáci ve volném èase umìjí nejen bavit, ale také se nìco nauèí, všichni zjistili pøi Ukázkách bojového umìní a sebeobrany, které nám pøedvedly žákynì z osmé a deváté tøídy. Roztleskávaèky z 6., 7. a 8. tøíd zase všem dokázaly, že to s pompony umìjí. Závìr školní akademie patøil Smíšenému školnímu sboru. Nejednou písnièkou žáci roztleskali obecenstvo a sklidili právem bouølivý aplaus. Chtìli bychom všem podìkovat za úèast a vytvoøení pøíjemné a povzbuzující atmosféry. Pevnì doufáme, že se všichni dobøe bavili a odnesli si domù hezké zážitky. Omlouváme se tìm, kteøí museli bìhem pøedstavení stát nejen kvùli nedostatku židlí, ale i místa v sále. Všechny nás tak obrovský zájem potìšil a bude pro nás motivací do dalších let. Tìšíme se na Vaši úèast pøi dalších akcích poøádaných naší školou. Za vedení školy, kolektiv uèitelù a žáky Soòa Šigutová, uèitelka Fotografie z akce si prohlédnìte na zadní stranì.


OZO nabízí popelnice na zeleò Ze zeleného odpadu vyrábí kompost a zeminový substrát. OZO Ostrava nabídla na jaøe 2011 obèanùm Ostravy a dalších obcí své svozové oblasti novou službu. Lidé si mohou nechat k domu pøistavit speciální popelnici na zelený odpad a pravidelnì si ji nechat vyvážet pøímo z místa bydlištì. Služba vyvolala u obèanù neèekaný zájem a hnìdou popelnici si už objednalo pøes sedmnáct set lidí. Zeleò je svážena na kompostárnu v Hrušovì, kde se z ní vyrábí kompost a zeminový substrát. Ty budou pøipraveny k prodeji všem zájemcùm - firmám i obèanùm. Nové popelnice si mohou objednat lidé v celé svozové oblasti spoleènosti. OZO tak vyšlo vstøíc lidem se zahradami, kteøí nemìli jak se zeleného odpadu zbavovat. „Ostravané pøedtím mohli zeleò odvážet do sbìrných dvorù, pro ostatní obce jsme pøistavovali velkoobjemové kontejnery na zeleò. Pro každého však není pohodlné nakládat posekanou trávu èi shrabané listí do pytlù nebo do vozíku a nìkam je pøevážet. A my chceme co nejvíce zeleného odpadu od obèanù získat a zpra-


covat na naší kompostárnì,” popsal dùvod zavedení nové služby øeditel OZO Ostrava Karel Belda. V této chvíli je ve svozové oblasti OZO rozmístìno už 1735 nádob na zeleò. Za mìsíc duben z nich OZO svezlo více než 60 tun zelenì. „Velký zájem obèanù nás nejdøíve pøekvapil. Nevìdìli jsme, jak budou na naši nabídku reagovat, a tak jsme mìli pro zaèátek pøipraveno tisíc nádob. Ty byly tak rychle rozebrány, že jsme museli urychlenì pøiobjednávat další. Nyní jsme už pøipraveni vyhovìt i dalším zájemcùm,” podotkla tisková mluvèí OZO Vladimíra Karasová. Lidé si mohou popelnici objednat v provozovnách spoleènosti OZO v Pøívoze a ve Studénce. Navíc vìtšina úøadù mìstských obvodù Ostravy i obecní úøady okolních obcí jsou vybaveny smlouvami a obèané mohou smlouvu pøijít sepsat i tam. Za vývoz 120 litrové nádoby zaplatí Ostravané 60 korun mìsíènì, za dvojnásobný objem pak 80 korun. Pro mimoostravské je cena vzhledem ke vìtší vzdálenosti pøi pøepravì odpadu o nìco vyšší (120 l - 80 Kè, 240 l 95 Kè). Popeláøi nádoby vyvážejí každých ètrnáct dní v období od dubna do listopadu. Kromì toho mohou obèané stále vozit a zdarma odkládat zelený odpad do sbìrných dvorù, v obcích mimo Ostravu do kontejnerù zajištìných obcí.

KRABIÈKOVÁ DIETA DIETA DO DOMU ÈI DO PRÁCE Zajišujeme rozvoz CELODENNÍ ZDRAVÉ STRAVY v Ostravì a okolí. Ve Staré Bìlé i s dovozem za 270 Kè (celodenní menu žena)

Klientùm, kteøí chtìjí hubnout, nabízíme poradnu nutrièního terapeuta a lékaøe ZDARMA. Dále nabízíme mìøení tuku, vody, svalové hmoty, stavu cév, rizika kardiovaskulárních chorob a glykémie v krvi.

Více na www.krabickovadietaostrava.cz

tel: 608 252 689 Zeleò sváží pracovníci OZO Ostrava na kompostárnu v Ostravì-Hrušovì, kde se z ní vyrábí kompost. Spoleènost bude nabízet kompost na prodej obèanùm i firmám. „Na kompostárnì vyrábíme kompost dle všech platných norem a jeho kvalita je zaruèena certifikátem Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze,” uvedla Karasová. Kromì kompostu si mohou lidé zakoupit také zeminový substrát. Ten vzniká smícháním kompostu se zeminou a je vhodný napøíklad k zakládání trávníkù, høiš, k ozelenìní veøejných ploch nebo k pìstování rostlin. Zákazníci spoleènosti, kteøí mají popelnici na zelený odpad nebo zeleò

STRANA 9

zavezli do sbìrných dvorù, získají na nákup kompostu jednorázovou slevu. Lidé si budou moci kompost nebo zeminový substrát zakoupit pøímo v kompostárnì v Hrušovì, pøipravuje se prodej tìchto výrobkù ve sbìrných dvorech v sídle OZO v Kunèicích, v Pøívoze a v Polance nad Odrou. Výrobky jsou nakládány do vlastních nádob (pytle, vozík). V pøípadì potøeby si zákazníci mohou také objednat odvoz. Další informace: Mgr. Vladimíra Karasová vedoucí útvaru propagace a ekologické výchovy OZO Ostrava s.r.o. e-mail: [email protected] telefon: 596 251 241, 602 183 374


Doskákáno. A stálo to za to Od pátku 20. do nedìle 22.kvìtna se jelo celkem deset soutìží. „Zúèastnilo se celkem165 koní ze 42 stájí. Po celou dobu pøálo poèasí, v nedìli

se pøišlo podívat asi dva a pùl tisíce divákù,“ uvedl sekretáø Èeské jezdecké federace pro severní Moravu Jan Hudeèek.

Sobotní odpoledne patøilo výkonùm mladièkého jezdce ze stáje Mustang Luèina Jana Zwingera: v hlavním závodì memoriálu plukovníka Jana Havla vyhrál sám pøed sebou - s Limitem 5 byl první, s Lodranou 1 druhý.

Podobný kousek se povedl v nedìlním hlavním závodì Èeské pojišovnì Velké cenì Ostravy Jiøímu Hruškovi z Opavy-Kateøinek. V nejtìžším parkúru víkendu získal první i druhé místo s koòmi Aristo Z a Radek. (joh)

Tøídenní závody si nenechal ujít ani špièkový èeský jezdec Aleš Opatrný, ale nijak zvláš se mu v Ostravì nevedlo.

Poèasí Velké cenì pøálo, na tribunách bylo plno. Nìkteré diváky pálící slunce trochu zmohlo.

Devatenáctiletý Jan Zwinger si vyskákal vítìzství i druhé místo v hlavním sobotním závodì Memoriálu plukovníka Havla. Tìsnì pøed tím si stihl odskoèit na pøijímací zkoušky na Ostravskou univerzitu. Vrátil se – aby vyhrál.

V sobotním závodì stupnì ST, kde mìøily pøekážky 140 centimetrù, bodovala i domácí dvojice Marek Hentšel-Sauron.

A ještì jednou stájový jezdec poøádajícího oddílu JK Baník Ostrava Marek Hentšel. V davu mezi diváky.


STRANA 10

Šéf starobìlské jízdárny Pavel Hudeèek mìl plné ruce práce. Pendloval mezi závodištìm, kde dohlížel, aby vše klapalo, a opracovištìm, kde pøipravoval domácí konì na start.


Naša šumná dìdina aji její pøemìna U Ostravy dìdina, bývala kdysi jiná. Menìj ludi tudy bylo, po susedsku sa tu žilo.

Vela penìz vèil baj maju, a furt k moøu jezdivaju. Enem z dek šak žádné stany, bez hoteluv ani rány.

Na vanštrokach sa plavalo, po dìdinì litavalo. Ryby sa tu chyti daly, potem sa jes aji daly.

Staøi ludi žiju tudy, bez hanby a bez ostudy. Dobro chytnu za robotu, zapomenu na slabotu.

Na døevo zmy aji zašli, alebo zmy husi pasli. Povinnosti vèil nìmaju, šak rodièam odmluvaju.

Dy u moøa komfort maju, nic baj zlého nìèekaju. Doma viïa baj pavuka, a u moøa aj žraloka.

A na nich sa povìdalo, Sak dìdina nìni pusta, co sa kajsi zlého stalo. všecko idì podla gusta. Kdo sa ožral, kdo sa pobil Kvitka, stromy, laveèky, a kdo za my pozdì chodil. dìcka plecu vìneèky. Prve bydla vela bylo, Dochtora aj krchov mamy, lebo nás to uživilo. na poštu baj listy damy. Aji bravci sa chovali, Mamy aji lekareò, aby my zmy jes co mìli. knajpy su pro každy dìò.

Uøad aji strany mamy, baj tež pomoc my èekamy. A tak každá naša strana, pro ludi je urobena

Susede se pomahali, na besedy chodivali. Vèílek enem každý sám, nìøeknu si, já ti dám.

Nìskaj dìcka nìlitaju, na poèítaè sak èas máju. Co je balon nìvìïa, dy enem doma seïa.

Dìdina je pøecaj naša, baj nás ludi enem straša. Že upadnìm v zapomìni, ale nas už nic nezmìní.

Vèílej všecko pro peníze, je jich málo dy je krize. Aj sa øeknì, zrub to sám, vela já roboty mam.

Tak zmy my tu prvej žili, a pøitem baj šèasni byli. Nìskaj to šak nìznaju, furt sa enem hadaju.

Vèil ti žadeò nìpomože, ubližuje kaj jen može. Susedstvo nìuznavaju, pres plot báj sa hádavaju.

Na zahradách vèilej tež, mrkvu, kobzol nìnajdeš. Všude bazén, posezení, a fest fajne grilovaní.

Je to šumna dìdina, vokolu je jediná. Kera má svùj kostelíèek, a v nim malý andìlíèek.

Kaèky hlavnu rolu hraju, luïam staros pøidìlaju. Tajak všecko zaplati, pøi tem ešèe trocha ži.

Aji tak zmy šèasni byli, pro matku a fotra žili. Nemuseli sa baj stydì, sak to bylo na nich vidì.

Prv sa pìšky chodivalo, na polu sa robivalo. Potkal strýca, potkal tetku, ze školy baj pøinis pìtku.

Studnì nìjsu, je to škoda, žadna baj na piti voda. Potok bìží špinavý, prv byl fajnì bublavy.

Byva hevaj kopa ludi, na puti to byva vidi. Ale jak sa má co robi, nìvidat jich nikde chodi.

Zadne beky, žádne naøky, pøijdu baby koøenaøky. Aby zmy my ušpoøili, aji eštì zdravi byli.

Chcemy našu dìdinu, baj aji trocha jinu. Dohromady tudy ži, stare zvyky uplatni.

Saòkovaèky, lyžovaèky, nás nestaly ani kaèky. Nìskaj musa všecko me, ež do Alp lyžovat'je.

Nenajdeš vèil husi, kuru, od dola báj ež na huru. Enem psi tu šèekavaju, bo jich ludi vìcej maju.

Hodnì cuzich ludi tu je, trocha nas to znìrvozòuje. Taky jinaè život žiju, na besedy nìchodiju.

Škola fajna, co chcu více, my chodili do døevjanice. V pecu my tam topili, potem sa baj uèili.

Aby zmy tu fajnì žili, baj sa radi stejno mìli. Enem raz zmy na svìtì, aji na tej planetì.

Nám staèily kopeèky, od staøenky vdoleèky. Šak nas doma vítavali, zmrzlé handry sušívali.

Vtenkrat mohly kury nìs, bo baj bylo cosi zjes. Meèely tu aji kozy, futra byly plné vozy.

Je tu baj fest bohatých, snobskych aji pyskatych. Všecko nej baj potøebuju, naše zvyky znìvažuju.

S rakosku zmy dostavali, za dveøami baj stavali. Vèilej naši potomci, su z nich grazli, holomci.

Naše pøedky uctiva, a dìdinu v srcu mì. Za ty fajnì krásne chvile, a je nam to furt aj mile.

Stany z dek zmy si stavjali, a fest šèasni z teho byli. Prožitek šak to byl fajny, nehonil nás ani hajný.

Kozí mliko sa baj pilo, a jak fajnì teple bylo. Chovaly sa husièky, potem byly škubaèky.

Našu øeè šak už nìznaju, baj sa ji aj posmivaju. Šak my staøi usedlici, furt ju mamy radi všeci.

Po kantorach vèil pyskuju, vela úcty k nim nìmaju. Vèil rakoska mìla by, ty nìøady vyplati.

Potrefí sa baj to nam, všecko fajne vinšuju vam. Buïtì šèasni v dìdinì, tak pøežijem jedinì.

Otevøený dopis majiteli vozu (a v kopii policistùm, kteøí nevidí, co vidìt nechtìjí)

nejménì tøi auta. Jenže by musela

a zvládají to. Parkují bez problémù

stát za sebou a to je zøejmì ta potíž.

na vlastním, nikoho cizího do toho

Museli byste se s ostatními èleny do-

netahají.

mácnosti domluvit, jak za sebou zaparkovat, abyste se vzájemnì neblo-

Milý pane, každé ráno, kdy vezu dìti do školky,

zpoza volantu. Anebo jestli vás stej-

kovali. Chápu, že je to komplikace,

nì proklínají i další øidièi èi chodci

ale znám lidi, kteøí to mají také tak –

hraju sama se sebou takovou hru:

(kromì kousku silnice totiž blokujete

tipuju, zda bude vaše auto znovu stát

pøedevším chodník).

na obvyklém místì – na Junácké ulici kousek pøed Husovým sborem. Vìtšinou mám štìstí. Stojí.

mají policisté, kteøí jinak s chutí rozdávají u Hrušky pokuty, když nìkdo nemá za sklem parkovací hodiny.

auto právì v bodì, kde vaše auto za-

Otázek je spousta.

tomu tak, musím pøibrzdit, nechat projet auto v protìjším smìru, pak teprve smím pokraèovat. Když úspìšnì zvládnu i tenhle manévr, postoupím do tøetího kola soutìže: tipuju, jestli mì to i dnes vytoèí.

Jednu, která mì také napadla, jsem si zodpovìdìla, když jsem u vás zazvonila. Šla jsem vás poprosit o vstøícnost – k nám všem, kteøí musíme vaše auto pravidelnì objíždìt èi obcházet. Všimla jsem si, že máte u domu dost místa k parkování. Jen byste kvùli tomu musel otevøít bránu

Pøemýšlím, jestli jsem sama, koho

do dvorku. Na pøíjezdovou cestu

to každé ráno èi odpoledne nazvedne

k vašemu domu by se pohodlnì vešla


Dìkuju vám za to, Jana Bohušová

Taky už mì napadlo, proè si vaše-

ju, jestli mì bude míjet v protismìru

blokuje smìr, kterým jedu. Pokud je

Slíbil jste, že mou nespokojenost vezmete v potaz. Spoléhám na vás.

ho dennodenního pøestupku nevší-

V tom pøípadì hra pokraèuje: tipu-

sahuje levobokem do vozovky, èímž

Do školky tež chodivaju, vyhodu vèil taku maju. Aby mohly roby robi, baj do kina potem chodi.

STRANA 11


Školní akademie ZŠ Ostrava-Stará Bìlá k 50. výroèí otevøení nové budovy školy

Placky pomáhají financovat opravu fasády kostela, ale jak se k nim dostat??? Za deštivého poèasí o letošní pouti k sv. Janu Nepomuckému nabízely naše bìlské skautky a skauti v pøedsíni kostela po bohoslužbách placky s motivy kostela. Øada poutníkù využila možnosti takto podpoøit opravu fasády a po odpoledním požehnání jsme pøedali místnímu faráøi bezmála 10 tisíc korun èeských. Rád bych touto cestou podìkoval tvùrcùm motivù na plackách panu Janu Hùlovi a panu Lukáši Gelnarovi, mùj dík patøí také skautkám a skautùm, jež obìtovali svùj èas prodeji. Podobnì jako v loòském roce pøi prodeji obrázkù kostela je i letos našim cílem umožnit všem bìlským obèanùm, aby se alespoò symbolicky podíleli na opravì dominanty naší obce Staré Bìlé a placka nebo obrázek jsou toho dùstojnou pøipomínkou. Bylo vyrobeno 5 rùzných motivù v rozmìrech 25mm a 37mm, placky v rozmìru 37 mm jsou také ve verzi jako magnetka. Placky si mùžete prohlédnout na webu farnosti http://starabela.farnost.cz/ nebo na webu skautského støediska http://skaut.starabela.org/. Pro všechny dárce jsou placky i obrázky kostela pøipraveny v kanceláøi na bìlské faøe, kde vám také vystaví potvrzení o pøijetí daru pro daòové úèely. Jelikož naši èlenové bydlí prakticky po celé obci, nabízíme donáškovou službu placky nebo obrázku až k Vám domù. Napište mi svou adresu na email [email protected] a my rádi zprostøedkujeme pøedání vašeho daru na fasádu kostela. Pavel Stuchlý vùdce skautského støediska Stará Bìlá

TAROBÌLSKÝ

ZPRAVODAJ

vychází jednou mìsíènì lVydává ÚMOb Ostrava Stará Bìlá ! www.starabela.cz Redakce si vyhrazuje právo na redakèní úpravu pøíspìvkù. lNeprošlo jazykovou úpravou.

Adresa redakce, sbìr inzerce: ÚMOb Stará Bìlá, Junácká 127, p. Stehnová, tel.: 599 424 101, fax: 596 769 199 Redakèní rada: Ladislav Dlouhý, Jana Bohušová, Pavel Hoøínek Redaktorka: Jana Bohušová Sazba: Pavel Hoøínek, tel.: 603 891 247 Tisk: Tiskárna v Dubí Uzávìrka pøíštího èísla: 15.6.2011

ZPRAVODA OHLASY OBECNÉ A OBECNÍ! ÈÍSLO 6! ÈERVEN 2011! ZDARMA

Recommend Documents