ZPRÁVA – ZPĚTNÁ VAZBA NAPŘÍČ CELKOVÝM PROCESEM ZAŠKOLOVÁNÍ V RÁMCI ZÁCVIKU PRO NOVÉ SLUŽBY O. S. FOKUS V SOKOLOVĚ A CHEBU
Jiřina Procházková: Na úvod bych chtěla sdělit, že jsem velice ráda, že tyto služby vznikly, jelikož služeb pro duševně nemocné je na území Karlovarského kraje veliký nedostatek a jsem vděčná za to, že se na vzniku služeb pro duševně nemocné mohu alespoň částečně podílet, to byl také hlavní důvod, proč jsem se o tuto pozici ucházela. V rámci vzdělávání k přípravě na budoucí povolání pro občanské sdružení Fokus Mladá Boleslav jsem absolvovala kurzy, které byly pořádány centrem pro rozvoj péče o duševní zdraví. Dále jsem se zúčastnila schůzek, které se konaly přibližně dvakrát do měsíce k účelu prezentování zadaných témat. Tyto schůzky se konaly za přítomnosti oblastního ředitele pro Karlovarský kraj Jaroslava Hodbodě a nás potencionálních zaměstnanců. V rámci vzdělávání jsem také prošla stážemi - týdenní v Mladé Boleslavi a Karlových Varech s terénním týmem a dvoudenní v sociálně terapeutické dílně Fokusu Karlovy Vary. Přibližně dvakrát do měsíce jsme se všichni potencionální zaměstnanci společně s oblastním ředitelem Jaroslavem Hodboděm scházeli na předem daných schůzkách. Na těchto schůzkách jsme vždy probírali určité téma. Zadané téma jsme doma nastudovali a poté na schůzkách prezentovali. Veliký přínos to pro mě mělo zejména proto, že jsme trávili čas shromaždováním informací k daným tématům ať už prostřednictvím knih či internetu, tudíž nás to donutilo zabývat se tématy a něco si o nich nastudovat před každou následující schůzkou. Každý přišel s něčím a poté jsme o tématu diskutovali a pohlíželi na něj tedy z více pohledů. Forma samostudia je sice zdlouhavější, ale za to intenzivnější. Byla to tato témata: Prostudování základních dokumentů sdružení První kontakt s klientem
Schizofrenie Zpracování vlastní motivace k práci s lidmi s duševním onemocněním Psychoedukace klienta a rodinných příslušníků v problematice duševních onemocnění Krizová intervence u lidí s duševním onemocněním, krize vyvolaná psychopatologií Mapování potřeb Vytvoření rehabilitačního plánu Práce s rodinným systémem lidí s duševním onemocněním Case management Poruchy osobnosti Koncept recovery Vztah jako základní pilíř spolupráce s klientem
Dále jsme absolvovali kurzy: Minimum z psychiatrie pro pracovníky v pomáhajících profesích vevedený lektorem MUDr. Janem Stuchlíkem Základy psychosociální rehabilitace aneb Vztahy a šetření s lektory Mgr. Pavlem Říčanem a MUDr. Zuzanou Foitovou Komplexní psychosociální rehabilitace s lektory MUDr. Ondřejem Pěčem, MUDr. Janem Stuchlíkem, MUDr. Zuzanou Fojtovou a Mgr. Pavlem Říčanem, Práce s rodinami osob s duševním onemocněním pod vedením Mgr. Barbory Wenigové a Bc. Marka Fialy Práce s osobami s časnými psychiatrickými stavy pod vedenímMUDr. Petra Příhody
Specializované vzdělávání ve sledování efektivity sociálních služeb pro osoby z DO/CAN s lektory Bc. Markem Fialou a Terezou Benešovou Specializované vzdělávání ve sledování efektivity sociálních služeb pro osoby z DO/HONoS s lektory Mgr. Janou Pěčovou a Mgr. Danou Čechovou Na všech těchto kurzech panovala skvělá atmosféra, díky složení účastníků, ale především díky lektorům. Všechny kurzy byly vedeny profesionály s dlouholetými zkušenostmi právě v oblasti péče o duševní zdraví, přesto byli všichni lektoři velmi milý a přátelští, žádný z nich se vůči nám nechoval povýšeně. Kurzy byly v takovém pořadí, že na sebe navazovaly a tím pádem byly pro lidi bez zkušeností s touto problematikou daleko srozumitelnější. Nejvíce se mi na těchto kurzech líbilo prokládání teorie s praktickými ukázkami formou her. Díky praktickým ukázkám nám lektoři pomohli dané téma lépe pochopit. U kurzů, které se nedali příliš prokládat praktickými ukázkami, nám lektoři přibližovali daná témata skrze příklady z praxe, což je jako proložení teoretických částí také příjemnou změnou. Řešili jsme ve skupinkách kazuistiky, do kterých byli zapojeni všichni zúčastnění a o to více nás lektoři vtahovali do tématu. Na konci každé praktické ukázky následovala diskuze, kde jsme buďto každý z nás zvlášť, nebo po skupinkách mohli sdělit ostatním svůj pohled na danou situaci a její řešení a poté nám bylo vše objasněno lektory. Také během teoretických výkladů jsme se přednášejících doptávali na nejrůznější nejasnosti, které nám byly okamžitě vysvětleny. Nebyly to tedy jen nudné bezduché výklady, ale naopak zajímavé a někdy i zábavné přednášky, právě díky tomu, že jsme byli zapojováni do témat ať už diskuzemi, či řešením kazuistik, předvádění modelových situací a tak dále. Přesto, že pro mě byla většina témat zcela nových, výklady byly podávány srozumitelnou formou a s celkovým průběhem všech kurzů jsem byla opravdu spokojena. Další součástí, tedy mou nejoblíbenější součástí vzdělávání pro Fokus byla účast na stážích. Absolvovala jsem dvoudenní stáž v sociálně terapeutické dílně Fokusu, stáž v terénním týmu Mladé Boleslavi a terénním týmu v Karlových Varech.
Stáže pro mě byli praktickou ukázkou mé budoucí práce. V Mladé Boleslavi jsem viděla, jak funguje terénní tým po 20 letech činnosti, a musím říci, že dlouholetá práce je zde opravdu znát. Byla jsem přítomna nejen intervencích s klienty za přítomnosti zaměstnanců, ale také porad, supervize, nebo například i výrobě v sociálně terapeutické dílně, kde jsem si sama zkoušela vyrábět společně s klienty některé z výrobků. V rámci intervencí jsem navštívila psychiatrickou léčebnu v Kosmanosích a také psychiatrickou léčebnu Bohnice. Psychiatrickou léčebnu v Kosmanosích jsem navštívila také ve dnech otevřených dveří, kdy byl možný přístup na některé z oddělení, na kterých také probíhaly různé přednášky. Navštívila jsem resocializační a terapeutické oddělení K20 a oddělení Detoxu D20. Zúčastnila jsem se besedy o závislostech, která mne velmi oslovila a zaujala zejména tím, že tu byli přítomni někteří z pacientů z oddělení, kteří se s námi ostatními ve stručnosti podělili o své životní příběhy a následné léčbě. Tým v Mladé Boleslavi byl úžasně sehraný. Pracovníci se navzájem skvěle doplňovali, vypomáhali si, zkrátka je vidět, že zde funguje vše tak, jak má. Na stáži v Karlových Varech pro mě bylo nejcennější, že jsem měla možnost pracovat se svými budoucími kolegyněmi, které mě braly na intervence ke klientům, které bych od nich po nějaké době měla převzít já. Jsem také vděčná, že s námi kolegyně chodí i nadále, jelikož si myslím, že se od nich stále ještě máme co učit. Je velice přínosné sledovat lidi s letitými zkušenostmi tedy odborníky, kteří svou práci vykonávají se zájmem a obrovským elánem. Všichni pracovníci ať už z Karlovarského či Mladoboleslavského týmu mi s ochotou a trpělivostí zodpovídali všechny mé dotazy, ukázali vše, co jsem vidět chtěla, zkrátka byli velmi vstřícní a ochotní. Moc se mi líbil přístup pracovníků ke klientům, kdy u klientů s kterými spolupracovali dlouhodoběji, šel znatelně poznat vybudovaný vztah a tím pádem i posuny klientů vpřed. Vždy, když jsem byla na intervencích u klientů s kolegy s terénního týmu, byla naprostou samozřejmostí příjemná a klidná komunikace s jakou pracovníci přistupovali ke klientům, skoro bych řekla až na přátelské úrovni. S komunikací mezi pracovníky CM a klienty jsem vycítila téměř rovnocenný vztah s respektem jeden k druhému, což mě příjemně překvapilo. Přes to však byly nastaveny hranice mezi klienty a pracovníky, které jsou velmi důležité pro obě strany. Skýtá to prostor nutný pro bezpečí klienta, kdy ví, že za jeho hranici
nikdo nepůjde a nenaruší ji a pro pracovníka prevenci narušení vztahu, nebo v horším případě syndromu vyhoření. Vztah jako základní pilíř spolupráce s klientem je přímo pro toto synonymem. Také jsem byla na stáži v sociálně terapeutické dílně v Karlových Varech. Je to velmi intenzivní každodenní práce s klienty, kde se věnují činnostem, které je zajímají a baví. Kolegové ze sociálně terapeutické dílny se klientům věnují v maximální šíři a najdou v nich vždy nějaký potenciál. Klienti tuto dílnu navštěvují velmi rádi, pokud jim to jejich zdravotní stav dovoluje. Je to terapie prací. S kolegy z STD jezdí klienti také na výlety, je to pro ně další aktivita, která je vyvede z jejich každodenních rituálů. STD se rozděluje na centrum denních aktivit – šicí dílnu, centrum denních aktivit, kde se hrají nejrůznější hry, především paměťové. Dále je možno využít filmového klubu, kroužku vaření, čítárny, výtvarných činností atd. Klienti mají také možnost přístupu na internet v počítačovém koutku. Celý tým STD přikládá důraz k individualitě a potřebám každého klienta. Během této dvoudenní stáže jsem se účastnila aktivit dílny společně s klienty. Hráli jsme nejrůznější paměťové hry. Nedokážu říci, která z těchto částí mi dala více, zdali sezení, kurzy či stáže, protože si myslím, že všechny tyto části byli důležité a ani bez jedné by to nešlo. S jistotou mohu ale říci, že mě osobně nejvíce bavili stáže, proto, že jsem měla možnost vidět, jak bude vypadat má budoucí práce. Navíc každý den v terénu byl jiný než ten předchozí a stále bylo co objevovat a zjišťovat. Tak jako téměř každá práce s lidmi, není tato práce rozhodně stereotypní a pracovníci se stále učí novým věcem. Jiřina Procházková
ZPRÁVA – ZPĚTNÁ VAZBA NAPŘÍČ CELKOVÝM PROCESEM ZAŠKOLOVÁNÍ V RÁMCI ZÁCVIKU PRO NOVÉ SLUŽBY O. S. FOKUS V SOKOLOVĚ A CHEBU Michaela Langhojerová, DiS: Ještě předtím, než se má pozornost zaměří přímo na to, co by mělo být výsledkem této zprávy, pomocí které bych Vám měla říci něco o celkovém procesu zaškolování v rámci zácviku pro nové služby o. s. Fokus Mladá Boleslav v Sokolově a Chebu, si myslím, že by nebylo vůbec na škodu, abych Vám nejprve v úvodu sdělila to, co tomuto celému procesu vlastně předcházelo. Začátkem spolupráce s organizací o. s. Fokus Mladá Boleslav bylo, dá se říci, mnou zcela náhodné nalezení inzerátu uveřejněném na internetové stránce Práce.cz, na který jsem se následně rozhodla odpovědět a v příloze mailu odeslat Vámi požadovaný životopis společně s motivačním dopisem. V době, kdy jsem odpovídala na Váš inzerát, jsem byla ještě studentkou posledního ročníku Vyšší odborné školy v Chebu, kde jsem studovala obor sociální práce, a tak pro mne bylo hledání si možností pracovního uplatnění velmi aktuální a také téměř na denním pořádku. Již během studia jsem se začala zajímat o možnosti pro poskytování služeb pro osoby s duševním onemocněním, jehož důvod ostatně uvádím i ve svém motivačním dopise, který jsem Vám zasílala. Jediné, co jsem v té době od jedné ze svých vyučujících o této problematice věděla, bylo to, že se tzv. „něco chystá“. Abych tyto získané informace jen tak v kostce shrnula, tak obsahem výše zmiňovaného sdělení bylo to, že poskytování služeb pro osoby s duševním onemocněním, je vzhledem ke značnému nárůstu výskytu duševních onemocnění, který je zapříčiněn jakožto důsledek této hektické doby, ve které se naše společnost v současné době ocitá, je značně nedostačující a v našem Karlovarském kraji, zcela neobsazená, což mě vzhledem k tomu, že se toto téma mé osoby velmi úzce dotýká, velice překvapilo (ovšem v negativním slova smyslu). Udivuje mne, že se realizace služeb v našem kraji neobjevila již dříve. V současné době si ale říkám, že je každopádně velmi dobře to, že se o. s. Fokus „uhnízdil“ také zde, u nás na Karlovarsku a to před dvěma lety přímo v Karlových Varech. Poté už bylo jen otázkou času, kdy se tato organizace rozšíří i do okolních měst, které se v tomto kraji nachází.
První zmínku o již zmiňovaném rozšíření o. s. Fokus Mladá Boleslav do dalších dvou měst, které spadají pod Karlovarský kraj, jsem zaznamenala ještě pár měsíců před nalezením Vámi uveřejněného inzerátu, na který jsem odpovídala dne 13. března 2013. Těmito městy jsou Sokolov a Cheb. Odpověď na mou žádost o Vámi nabízenou práci mi přišla celkem okamžitě a k mému potěšení s kladným obsahem, a tak jsem měla tu možnost, dostavit se k druhému kolu Vámi pořádanému osobnímu výběrovému řízení, které se konalo dne 4. dubna 2013 na Krajském Úřadě v Karlových Varech. První kolo výběrového řízení jsem bohužel prošvihla. Součástí tohoto mailu, který jste mi poslali, byly také podmínky spolupráce s Centrem pro duševní zdraví, pomocí kterého jsem se mimo jiné měla také možnost seznámit se s harmonogramem a plánem na nejbližší dobu. Byly zde uvedeny i dočasné podmínky spolupráce, se kterými jsem souhlasila, a tak jsem termín pro výběrové řízení potvrdila. V úvodu výběrového řízení nám byla blíže představena organizace Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví a zároveň také projekt, ze kterého byl celý tento program financován. Tento program se nazýval Lidské zdroje a zaměstnanost a tzv.: „Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje.“ (č. projektu: cz.1.04/3.1.00/05.00062). Mimo jiné jsme se dozvěděli také něco o bližších představách, které se týkali vzniku plánovaných pracovních pozic, které nám představil oblastní ředitel pro Fokus Karlovy Vary – Jaroslav Hodboď a ředitel Fokusu Mladé Boleslavy – MUDr. Jan Stuchlík. Na konci výběrového řízení nás čekal samotný pohovor, jehož součástí byla námi vypracovaný postup pro zadanou kazuistiku, se kterou bychom se v rámci své práce mohli setkat, nakreslení lidské postavy dle zadaných kritérií, a to vše bylo zakončeno odpověďmi na několik otázek, které nám byly položeny členy komise, kteří byli pro toto výběrové řízení určeni. Po tomto absolvovaném výběrovém řízení mi dne 5. dubna 2013 bylo oznámeno, že jsem byla vybrána k další spolupráci s o. s. Fokus Mladá Boleslav. A tak jsem se od 8. dubna 2013 do 30. září stala zaměstnancem v zácviku pod Centrem pro rozvoj péče o duševní zdraví, jehož sídlo se nachází na adrese: Řehořova 10, na Praze 3 a to na DPP. Během této doby bylo naším úkolem absolvování několika vzdělávacích kurzů, stáží a také samostudium vybraných témat, které jsme následně konzultovali společně s naším oblastním ředitelem pro Fokus Karlovy Vary – Jaroslavem Hodboděm a s ostatními vybranými zaměstnanci v zácviku. Od výběrového řízení jsme se všichni nově zvolení zaměstnanci v zácviku z nově vzniklých terénních týmů poprvé setkali dne 8. dubna 2013 a to na předem domluveném místě, kterým byla místní italská pizzerie, která se nacházela v Sokolově (tedy na půl cesty). Místo setkávání bylo vybráno vzhledem k dobré dostupnosti a splněním požadovaných podmínek pro
poklidné prokonzultování vybraných témat pro samostudium. Na tomto prvním setkání jsme se společně věnovali jednomu z prvních témat našeho samostudia, kterým bylo nastudování dokumentů o. s. Fokus Mladá Boleslav, které jsme měli přístupné ke stažení na webových stránkách a dále jsme byli také seznámeni se vším, co musíme v rámci zácviku absolvovat, abychom se pak následně od 1. října mohli stát zaměstnanci na plný úvazek. Kromě nastudování dokumentů jsme dostali také několik tipů na odbornou literaturu, která by se nám k naší práci mohla hodit. Dalšími tématy pro samostudium byly: 1) První kontakt s klientem: Při této schůzce, která se konala dne 22. 4. jsem se utvrdila v tom, že tím nejdůležitějším, co se prvního kontaktu s klientem týče, je pokus o navázání vztahu s dotyčným/ou. Velmi podstatný a vlastně nejjednodušší a nejpřirozenější prostředek k tomu, jak si k někomu otevřít tzv. „vrátka“ je jinak docela obyčejný výraz v naší mimice a tím je úsměv. Mimo jiné jsem se dozvěděla, že místem, kde se s klientem budeme střetávat, bude zejména jeho přirozené prostředí. To je vlastně v náplni naší práce. Dalším kritériem pro navázání vztahu s klientem je poskytnout mu dostatečný pocit důvěry, bezpečí, ukázat mu zájem o jeho osobu, kongruence, naslouchání, úcta, respekt, přizpůsobení se jeho tempu v komunikaci a mnohé další. Jedině tak můžeme počítat s tím, že by s námi klient mohl chtít spolupracovat a navázat vztah. Na prvním kontaktu velmi záleží, od něj se odvíjí celková následná spolupráce, proto bychom si měli dát záležet na tom, jak bude probíhat… Nezapomínat na již zmiňovaný úsměv a také stisk ruky, které mnohé prozradí. 2) Schizofrenie: Účelem této schůzky, která proběhla dne 6. 5., bylo dozvědět se, něco více o schizofrenii, kterou jsme si již předtím samostatně nastudovali. Během této schůzky jsem se dozvěděla mnoho zajímavých informací. Jednou z nich, bylo například to, že bychom se měli mít na pozoru, pokud se u těchto osob objeví zrakové halucinace. Za těchto okolností by se mohlo jednat o zneužívání nějakých návykových látek. 3) Zpracování vlastní motivace k práci s lidmi s duševním onemocněním: Během této schůzky, které jsem se zúčastnila dne 20. 5., jsme měli tu možnost se více poznat jakožto kolektiv. Z obsahu našeho sdělení totiž vzešlo to, že někteří z nás mají opravdu zajímavé životní příběhy, ke kterým patří nějaká vlastní zkušenost s duševním onemocněním, což podle mého názoru bylo velice užitečné.
4) Psychoedukace klienta a rodinných příslušníků v problematice duševních onemocnění: Z této schůzky, která proběhla v termínu 3. 6., vyplynulo, že je velmi důležité to, aby klient věděl co možná nejvíce o své duševní nemoci a to nejenom on, ale také celá jeho rodina. Po této schůzce jsem si uvědomila, že by mne toto téma v budoucnosti možná dále zajímalo a chtěla bych se jím zaobírat. 5) Krizová intervence u lidí s duševním onemocněním, krize vyvolaná psychopatologií: Z průběhu schůzky, která byla dne 17. 6., jsem si odnesla především to, že tím nejdůležitějším, co se tohoto tématu týče, je včas klientovi pomoci a nepodceňovat informace, které nám právě sděluje. 6) Mapování potřeb: Dne 1. 7. jsme se na našem setkání bavili o mapování potřeb klienta. Každý klient má různé potřeby. Seznámila jsem se s tím, že k tomu, abych správně zmapovala klientovi potřeby, budu v průběhu své práce s ním potřebovat tyto formuláře: a) Mapovací formulář, ve kterém se vyplňuje zdravotní anamnéza, sociální anamnéza a pracovní anamnéza klienta. Pracovali jsme s otázkami, které jsou k tomuto formuláři potřeba, což mi přišlo velice užitečné. b) Camberwellský formulář pro hodnocení potřeb, jehož používáním bychom měli docílit toho, abychom se přiblížili co nejvíce potřebám klienta. Není důležité, aby bylo mapování hotovo hned. 7) Vytvoření rehabilitačního plánu: O tomto tématu jsme se na společné schůzce bavili dne 15. 7. Dozvěděla jsem se, že rehabilitační plán, nám více přiblíží oblasti, ve kterých klient pociťuje potřebu naplnění nějaké změny a tak se s ním sestaví rehabilitační cíle, pomocí něhož určíme společně s klientem maximálně tři hlavní cíle, kterými se v průběhu naší spolupráce budeme zabývat. 8) Práce s rodinným systémem lidí s duševním onemocněním: Tato schůzka proběhla dne 29. 7 a byla pro mne velice zajímá, především z toho důvodu, který jsem již zmiňovala ve svém motivačním dopise, který jsem Vám v počátku své spolupráce s Vámi zasílala. 9) Case management: Dne 9. 9. jsem si společně s kolegy doplnila vše potřebné k tomu, abych věděla, v čem spočívá Case management. Všechny získané informace pro mne byli velmi důležité. 10) Poruchy osobnosti: 23. 9. jsme se bavili o osobnostních poruchách, se kterými se můžeme v rámci své práce setkat a také o tom, jakým způsobem s nimi správně pracovat. Dozvěděla jsem se mnoho zajímavých věcí.
11) Koncept recovery: 17. 9. jsem se dozvěděla ještě něco více o procesu zotavení klienta s duševním onemocněním. Jedná se vlastně o náhled, který nám poskytuje pohled na několik oblastí, které jsou důležité k tomu, aby se zotavil. 12) Vztah jako základní pilíř spolupráce s klientem: Poslední schůzkou, která se konala dne 30. 9., jsem se znovu ujistila v tom, o čem jsem psala v druhé schůzce. První kontakt s klientem je velmi důležitý k tomu, aby se mohl utvořit pevný vztah mezi Case managerem a klientem. Od vztahu se odvíjí celková spolupráce. Pokud se nám ho nepodaří vytvořit anebo udržet, jsou zde i jiné možnosti. Např. předání klienta svému kolegovi. Na každé výše uvedené téma samostudia jsme měli časovou dotaci 10 hodin, během kterých jsme si nastudovali vše potřebné k tomu, abychom následně během 2 hodin byli schopni společně na dané téma diskutovat a doptávat se na vše, co by nás dále zajímalo anebo na to, co nám během samostudia nebylo jasné. Setkávání probíhala vždy pravidelně jedenkrát za 14 dnů a to ve dvou termínech, tak abychom vždy utvořili menší skupinku a mohli tak lépe komunikovat a společně se poznávat. Sama za sebe, bych asi k těmto setkáváním během, kterých se probírali tyto témata, mohla říct, že to byla pro mne velmi užitečná a zajímavá možnost, jak se dozvědět spoustu nových informací a zpětných vazeb, ke kterým bych se sama jistě nedostala. Během zácvikového období jsem mimo jiné absolvovala i nespočet vzdělávacích kurzů. Celkem jich bylo šest, a to: 1) Komplexní psychosociální rehabilitace: která se konala dne 16. 5. – 17. 5. 2013 a 11. 6. 2013 a jejími lektory byli: MUDr. Ondřej Pěč, MUDr. Jan Stuhlík. 2) Minimum z psychiatrie pro pracovníky v pomáhajících profesích: které se konalo dne 9. – 11. 9. 2013 a jehož lektorem byl MUDr. Jan Stuchlík. 3) Práce s rodinami osob s duševním onemocněním: která se konala dne 4. – 5. 6. 2013 a jejíž lektorkou byla Mgr. Barbora Wenigová. 4) Selfmanagament proces, obtížné situace: který se konal jakožto součást kurzu Základy psychosociální rehabilitace dne 11. 6. 2013 a jehož lektory byli: Zuzana Foitová a Mgr. Pavel Říčan.
MUDr.
5) Specializované vzdělávání ve sledování efektivity soc. sl. pro osoby s DO / CAN: které se konalo ve dnech 17. 10. – 18. 10. 2013 a jehož lektory byli: Bc. Marek Fiala a Tereza Ottisová (Benešová), DiS. 6) Specializované vzdělávání ve sledování efektivity soc. sl. pro osoby s DO / HONoS: který se konal dne 11. 11. 2013 a jehož lektorkami byli: Mgr. Dana Čechová a Mgr. Jana Pěčová. Vzdělávací kurzy, které jsme měla v rámci svého zácviku absolvovat, mi přinesly mnoho zajímavých informací a poznatků, které během své práce určitě uplatním, tak aby má spolupráce s klientem byla co nejefektivnější a odpovídající jeho potřebám a požadavkům. Mimo jiné jsem také absolvovala stáže ve službách, které o.s. Fokus poskytuje v Karlovarském a Středočeském kraji. Byli celkem tři. A to: 1) TT Mladá Boleslav 2) TT Karlovy Vary 3) STD Karlovy Vary Stáže, které jsem v rámci svého zácviku absolvovala, bych zhodnotila jako velice užitečné pro zapojení se do pracovního procesu v této organizaci. Pomocí těchto stáží jsem měla tu možnost ještě blíže si představit, co bude mou náplní práce a s jakými klienty se můžu setkat. Mimo jiné velmi oceňuji to, jakým přístupem a s jakou ochotou k nám ostatní kolegové v této organizaci přistupovali. Shrnutí: Můj celkový proces zaškolování v rámci zácviku pro nové služby o. s. Fokus, v Sokolově a v Chebu, naprosto splnil má očekávání, které jsem na počátku své spolupráce s touto organizací měla, a tak bych Vám všem za celý tento proces chtěla poděkovat. Moc Vám děkuji! Michaela Langhojerová, DiS.
