Zpráva ze stáže ve Švédsku:

Zpráva ze stáže ve Švédsku: 2. 6. – 6. 6. 2013 „Modely podpory pro rozhodování lidí s mentálním postižením“ Obsah 1. ÚVOD ................................................................................................................................................... 2 2. TRANSFORAMCE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ................................................................................................ 3 3. SYSTÉM FUNGOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ......................................................................................... 4 Bydlení ................................................................................................................................................. 5 Zaměstnávání ...................................................................................................................................... 5 FUB – The Swedish National Association for Persons with Intellectual Disability ............................. 5 4. KONTROLA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ......................................................................................................... 7 5. VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ.................................................................................................................. 8 6. ROLE GOD MANA - RÁDCE A FÖRLVALTARE - SPRÁVCE ...................................................................... 9 God man (dále jen G)........................................................................................................................... 9 Förvaltare (dále jen F) ......................................................................................................................... 9 Úřad veřejného opatrovníka ............................................................................................................. 10 Výběr god manů a förvaltare......................................................................................................... 10 Řízení o ustanovení god mana a förvaltare ................................................................................... 11 Monitoring a kontrola god manů a förvaltare .............................................................................. 11 Správa majetku .............................................................................................................................. 11 Vzdělávání god manů a förvaltare..................................................................................................... 12 Asociace god manů a förvaltare ........................................................................................................ 12 7. ZÁVĚR ................................................................................................................................................ 13

Projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR

1

1. ÚVOD Ve Švédsku je odlišná společensko – kulturní situace než v České republice. Více zde důvěřují vládě, vládním organizacím a zákonům. Při návštěvě Stockholmu jsme slyšeli i kritické hlasy od pracovníků neziskových organizací a zástupců různých úřadů k výkonu podpory pro lidi s postižením, všechny se však odehrávaly v rovině: „Ano, máme problémy, ale postupně se ve spolupráci s vládními orgány řeší“. Vykonávat veřejnou službu je velmi prestižní záležitost a víra v sociální systém je, zdá se, i jedním z prvních ochranných prvků před zneužíváním nástrojů podpory pro lidi s postižením. Na stáži ve Švédsku jsme měli možnost hovořit s mnoha významnými lidmi v oblasti podporovaného rozhodování lidí s mentálním postižením. Setkali jsme se také s lidmi, kteří přímo poskytují podporu lidem s postižením (podpůrná osoba, god man). Lidé, se kterými jsme hovořili, opakovaně zdůrazňovali, že výchozím principem ve Švédsku je, že každý člověk je právně způsobilý. Následná podpůrná a ochranná opatření nastupují až v případě, kdy se prokáže opak. Systém zbavování a omezování způsobilosti byl ve Švédsku zrušen v roce 1989. Opatrovníka je možno ustanovit pouze osobám mladším 18 let, pro osoby dospělé tohoto užít nelze. V rámci stáže jsme získali mnoho poznatků o systému fungování sociálních služeb, o podporovaném rozhodování a opatrovnictví. Jako velice zajímavé a v české praxi využitelné vnímáme funkce god mana (rádce) a förvaltare (správce). Nepředkládáme tento model jako ideální, vhodný k plnému následování, to ani z hlediska kulturně – společenské odlišnosti českého a švédského prostředí zřejmě nelze. Obsahuje ale řadu prvků, které jsou inspirativní a využitelné v českém prostředí.


2

2. TRANSFORAMCE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Většina témat a problémů, se kterými se ve Švédsku setkávají, se příliš neliší od témat a problémů, se kterými se setkáváme my zde v ČR. Švédsko procházelo před několika lety obdobnými procesy jako nyní Česká republika. Reforma systému sociálních služeb zde probíhala od r. 1970. Ve Švédsku pomohla procesu transformace sociálních služeb medializace problematiky a prohlášení politiků a jiných významných lidí, kteří měli sami děti s mentálním postižením (dále jen MP). Změnil se také způsob nahlížení na lidi s postižením. Začalo se více upozorňovat na schopnosti lidí s MP, nikoli na jejich nedostatky. Při transformaci hrála podstatnou roli i nedobrá ekonomická situace, ta podpořila zrušení velkých institucí. Přesto zde byly samozřejmě velké dohady o dopadu, který transformace způsobí. Velké obavy měli zejména rodiče dětí s postižením. Na druhé straně se stále více začaly ozývat hlasy rodičů, kteří už nechtěli, aby jejich děti nadále žily v institucích. Zrušení velkých ústavů a institucí předcházelo rozhodnutí vlády o vyhlášení priorit a zastavení příjmu osob s MP do velkých institucí. V roce 1997 bylo zákonem stanoveno rozhodnutí o uzavření ústavních institucí nejpozději do konce roku 2000. Poslední velké zařízení bylo pak skutečně uzavřeno v r. 2000. Každý člověk musel mít při odchodu ze zařízení plán, jak a kam se přestěhuje. Ombudsmanka pro lidi s postižením města Stockholm Ritta – Leena Karlsson uvedla, že transformace probíhala především na úrovni obcí, které zpracovávaly plán pro transformaci. Jako první se z institucí stěhovaly děti. Ve Švédsku se osvědčila praxe, kdy z ústavních zařízení umožnili odcházet v první řadě lidem s nejtěžším postižením a až následně odcházeli lidé s menší mírou potřebné podpory. Po transformaci se ukázalo, že lidé s postižením se po opuštění ústavních zařízení stali daleko schopnějšími, než se původně očekávalo. Jak nám sdělila ombudsmanka města Stockholm, původní plán zmenšit počty osob v nově budovaných domácnostech na maximální počet 4-5 obyvatel bohužel z ekonomických důvodů neprošel a stále zde existuje u řady poskytovatelů sociálních služeb tendence soustřeďovat domky nebo byty pro lidi s MP do vzájemné blízkosti. Nynější maximální kapacita tzv. skupinového bydlení je 6 lidí ve dvou bytech vedle sebe.


3

3. SYSTÉM FUNGOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Lidé s postižením jsou ve Švédsku součástí společnosti jako každý jiný člověk. V roce 1994 byl schválen Zákon o podpoře lidí s vážným a dlouhodobým funkčním postižením (dále jen LSS). Zákon upravuje tyto služby: 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8)

Poradenství a jiné osobní podpory Osobní asistenci Služby průvodce Osobní kontakt Odlehčovací služby v domácnosti Krátké pobyty mimo domov Krátký dohled pro děti školního věku nad 12 let Bydlení v rodinných domovech nebo v domovech se speciálními službami pro děti a dospívající 9) Pobytové programy se speciálními službami pro dospělé nebo speciálně přizpůsobené pobytové programy 10) Denní činnost. Zajímavá je například služba Osobní kontakt. Jedná se o placenou službu. Vykonává ji člověk, který se k jejímu výkonu přihlásí. Jedná se o běžného občana, není požadováno speciální vzdělání. Osobní kontakt dochází s uživatelem této služby například na kulturní akce podle jeho přání. Na podobné aktivity v ČR fungují na některých místech dobrovolnické programy. Dobrovolnictví je však ve Švédsku vnímáno jako něco „nevhodného“. K zajištění podpory by měly sloužit zejména peníze z vysokých daní, které všichni občané odvádí státu. Dobrovolnictví je tedy vnímáno trochu jako selhání systému. Podle Ritty – Leeny Karlsson se ale situace postupně mění a dobrovolnictví je stále více přijímáno jako pozitivní možnost. Před účinností LSS byla sociální služba člověku přidělována na základě posudku od lékaře. Lékař usoudil, že je člověk nezpůsobilý a podle rozsahu postižení službu doporučil. V současné době se o služby žádá podle individuálních potřeb každého člověka. Za zajištění práv a potřebných sociálních služeb pro osoby s MP zodpovídá obec. Na obecním úřadě funguje pracovník – Bistründshandläggare, u kterého může člověk s postižením žádat o podporu. Pracovník zhodnotí míru potřebné podpory a vytváří s klientem individuální plán. Pracovníci poskytovaných sociálních služeb tento plán revidují a zasílají 1 x rok zpět na úřad. Je ale těžké dodržovat tento interval – ve Stockholmu je 120 pracovníků na cca 900 tis. obyvatel, v obci na cca 20 tis. obyvatel 5 pracovníků. Jednou za rok by se měl také scházet pracovník obce, god man (viz kapitola 6) a zástupci sociálních služeb k poradě a revizi plánů. Podle LSS by mělo docházet k individuálnímu posouzení potřeb každého člověkas MP. Neexistuje ale jednotná metodika a způsoby zjišťování a vyhodnocování potřeb se liší region od regionu. Existují ale snahy tyto odlišné postupy sjednotit. Projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR

4

Ve Švédsku byl zaznamenán velký posun způsobu poskytování sociálních služeb od velkých státních institucí poskytujících sociální služby k menším a soukromým poskytovatelům. Výhoda větších institucí je dle pracovnice FUB (The Swedish National Association for Persons with Intellectual Disability) Iren A´hlund pouze v možnostech vzdělávání personálu. Menší poskytovatelé na vzdělávání nemají dostatek finančních prostředků. Nevýhodou větších poskytovatelů je to, že nemají snahu zaměřit se na individuální potřeby člověka. Zajišťují stravu, úklid, nákup – pouze základní potřeby a nic dalšího.

Bydlení Sociální služby jsou ve Švédsku odděleny od bydlení. Obec může pronajmout byt přímo člověku s MP, ten platí nájem (v případě potřeby s podporou god mana). Byty jsou v běžných obytných domech, kde jsou např. 2 patra vyhrazena pro lidi s postižením. Jedno patro obývá zhruba 6 lidí. Funguje zde v případě potřeby služba 24 hodin denně.

Zaměstnávání Pro zajištění práce na běžném pracovním trhu je na úřadech práce zřízeno zvláštní oddělení pro lidi s postižením (labour office). Stát poskytuje firmám za to, že zaměstnávají osoby s postižením finance na část jejich platu (např. 60%, ale může být i 100%). Je možné se také obrátit na denní centra, která pomáhají lidem s postižením najít vhodnou práci, např. úklid ulic, práce v zahradnictví apod. (odměna ale bývá malá, např. 35 švédských korun za den, v přepočtu 105 Kč).

FUB – The Swedish National Association for Persons Disability

with Intellectual

Organizace FUB se zabývá podporou dětí, mladých a dospělých osob s mentálním postižením. Organizaci založili rodiče dětí s postižením, ale v současnosti v ní působí i další profesionálové. Organizace je financována ze státních dotací a členských příspěvků. Dalšími zdroji financování je např. dědictví od rodičů členů, výtěžek státní loterie apod. FUB má 29 000 členů ze 165 míst po celém Švédsku. Členové organizace jsou většinou lidé s MP. Pracovnice Iren A´hlund představila jejich současný projekt, ve kterém poskytují podporu rodičům, kteří sami mají mentální postižení. V 50 % případů jsou těmto rodičům odebrány děti s poukazem na to, že se o ně nemohou starat a jsou umístěny do jiných rodin, často místně hodně vzdálených. Organizace je podporuje v udržování kontaktu s dětmi (nemají např. peníze na cestování do vzdálených lokalit) a poskytuje i další podporu podle potřeby.


5

FUB podporuje také rodiče dětí s mentálním postižením. Tady je často největší problém v tom, že rodiče „brání“ svým dětem dospět. Podle pracovnic FUB existují dvě skupiny rodičů, jedni usilují o změny pro své děti, druzí se je snaží držet doma nebo nad nimi mít co největší kontrolu. V rámci FUB vznikl projekt KLIPPAN (hora, skála), který je zaměřen na podporu lidí s postižením. Projekt představil pan Conny Berquist, který pracuje v kanceláři v rámci tohoto projektu jako informátor. V rámci své práce podporuje ostatní lidi s MP, podává informace, jezdí i do terénu a informuje veřejnost, jaké to je žít s MP. FUB poskytuje svým členům také osobní podporu. Pracovnice, která tuto podporu poskytuje, sama sebe označila jako „kognitivní vozíček“. Jedná se o poskytování podpory členům v jejich pracovním zapojení, pomoc s jejich účastí na různých poradách a konferencích, a to i mezinárodních, kde se jedná zejména o překladatelské činnosti a tlumočení. Dále poskytuje informace a podporu např. při změně god mana. Paní Kity, která ve FUB působí jako podpůrná osoba, ale zdůraznila, že do vztahu člověka s MP a god mana zásadně nevstupují. Paní Kity také upravuje dokumenty do formátu snadného čtení - „easy to read“, překládá náročné texty do srozumitelného jazyka, aby jim porozuměli i lidé s postižením. Kity se snaží lidem s postižením naslouchat, zaobírá se jejich problémy a snaží se vylepšovat jejich situaci a postavení ve společnosti.


6

4. KONTROLA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Obec má právo kontroly kvality poskytování sociálních služeb. Způsob provádění kontroly ze strany jednotlivých obcí se ale značně liší. Ve Stockholmu jsou dva inspektoři a je zde asi 300-400 sociálních služeb. Národní rada pro zdravotnictví a sociální péči vydává pokyny k tomu, jak by mělo vypadat poskytování sociálních služeb a může i sama provést kontrolu. Také vydává zprávy o své činnosti, které obsahují doporučení. Národní rada má podobnou roli jako u nás ombudsman. Organizace FUB používá model kontroly sociálních služeb BUKU. BUKU znamená „uživatelem řízené hodnocení a rozvoj kvality“. Model je založen na předpokladu, že všichni lidé mají očekávání a potřeby, které mají být naplněny. Osoby se zdravotním postižením, stejně jako jejich rodinní příslušníci, by měli být schopni aktivně se podílet na rozhodování o poskytovaných sociálních službách a aktivitách, které pro ně mají zásadní význam. Model BUKU zkoumá individuální životní situaci člověka jako celek. Součástí hodnocení BUKU jsou různé oblasti – např. trávení volného času, zdraví, péče o hygienu, zaměstnání apod. Při hodnocení BUKU je vytvořen výběrový tým odborníků. Tým pracuje po dobu pěti dnů - tři dny „na místě“ a dva dny pročítá veškerou dokumentaci. V zařízení vede tým rozhovory a pozorování, sleduje obvykle 2 až 3 osoby, které zde pracují nebo žijí. Nikdo z hodnotícího týmu nesmí u hodnoceného poskytovatele aktivně působit. Z kontroly se zpracovává závěrečná zpráva, která poskytuje člověku, rodinným příslušníkům a pracovníkům poskytovaných sociálních služeb kompletní obraz o životní situaci člověka. Ve zprávě jsou uvedeny doporučení pro vedení a zaměstnance poskytovaných služeb. Je důležité, aby všechny doporučení a návrhy na změny a zlepšení, byly prezentovány personálu, který bude zodpovědný za jejich provedení. Následná kontrola plnění doporučení následuje cca za 1 rok. Iren z FUB si myslí, že k případnému zneužívání klientů dochází proto, že pracovníci nejsou dostatečně vyškoleni, že si neví v tak náročné práci rady (viz následující kapitola).


7

5. VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ Všichni odborníci, se kterými jsme se setkali, označili jako největší problém v současné praxi poskytování podpory lidem s postižením vzdělávání pracovníků v sociálních službách a sociálních pracovníků. LSS neobsahuje žádné požadavky na jejich vzdělání. Velká část pracovníků nemusí mít, mimo krátkého školení pro zdravotnický personál, žádné další vzdělání. Zejména pro malé poskytovatele je obtížné (zejména z finančních důvodů) školit své zaměstnance. Pracovníci pak neumějí poskytovat lidem s MP dobrou podporu. Iren z FUB uvedla jako příklad společné domácnosti, kde se často podpora klientů zužuje na práci hospodyně, spíše než na skutečnou podporu jejich dovedností a rozvoj samostatnosti. S podporou volného času, vztahů a společenského života si nekvalifikovaní zaměstnanci většinou také neví rady. Pracovníci nemají dostatečné vzdělání v oblasti sociálních služeb a sami ani nevnímají potřebu se v dané oblasti vzdělávat. Ve Švédsku mají pracovníci v sociálních službách dle Iren z FUB nízký statut. Lidé nemají o tyto pracovní pozice příliš velký zájem, zejména pak mladí lidé.


8

6. ROLE GOD MANA - RÁDCE A FÖRLVALTARE - SPRÁVCE God man (dále jen G) G se do češtiny překládá většinou jako „rádce“. Jeho úkolem je poskytovat podporu při rozhodování člověku s mentálním postižením. G je ve Švédsku vnímán jako další zdroj podpory pro člověka s postižením, vedle sociálních služeb atd. Měl by být neutrální. Kdo má G, může stále sám o sobě rozhodovat a svobodně jednat, G do jeho rozhodování nemůže zasahovat. Rolí G je pomáhat zajistit dobré služby, hospodaření s penězi, kontakt s obcí, s lékaři a dalšími subjekty v komunitě. Jeho úkolem není poskytovat služby sám. To potvrdila také ombudsmanka Ritta, která uvedla, že funkce G je špatně pochopena – nemá sám pečovat, má zadávat úkoly službám, starat se o ochranu zájmů člověka, nikoli sám tyto služby vykonávat.

Förvaltare (dále jen F) F se překládá do češtiny jako „správce“. Je ustanovován tehdy, když se člověk s postižením není schopen postarat sám o sebe a svůj majetek, nebo když se ukáže, že nestačí podpora G. Podle slov vedoucího Úřadu veřejného opatrovníka (viz níže) je snahou ustanovovat F jen ve výjimečných případech, zejména tam, kde se jedná u člověka s postižením o velký majetek, správu značných finančních prostředků. Pro výkon F neexistují žádné stanovené předpoklady, není to profese. Pracovníci Úřadu veřejného opatrovníka řekli, že nechtějí, aby se profesí v budoucnu stala. Ustanovením funkce F reálně dochází k omezení ve způsobilosti v těch oblastech, kde je stanovena pravomoc F. Pokud ale postižený učiní předmětný úkon se souhlasem F, bude právní úkon platný. Osoba pod F může sepsat závěť, ale musí to být v souladu s vymezením pravomocí F či s jeho souhlasem. F může rozhodnout o tom, že se osoba odstěhuje do zařízení, kde je poskytována péče. Pro zdravotnické úkony existuje speciální právní úprava. Obecně souhlas F k vykonání zdravotnického úkonu není třeba. Reálně dochází k ustanovení F pro řešení situací, kdy má člověk například dluhy, je závislý na alkoholu, nebo drogách apod. Fungování G a F je na principu dobrovolnosti (většinou tuto pozici zastávají bývalí úředníci, sociální pracovníci, učitelé, policisté).


9

Úřad veřejného opatrovníka Fungování úřadu nám představil jeho vedoucí Ian Dickson Lauritzen. Úřad se skládá z 5 členů, 5 jejich zástupců a 20 zaměstnanců pro administrativu. Jsou zde funkce předsedy a vícepředsedy. Úřad ročně vynaloží na platy zaměstnanců 28, 5 mil. švédských korun, přitom 15 milionů jde z poplatků od osob, které mají G nebo F. 70% klientů si poplatek hradí sami. Aktuálně je asi 4 500 ustanovených G a 2 300 F. V úřadu jsou ale i další funkce (jako například podoba českého OSPODu – až 140 000 nezletilých osob), nejen péče o osoby s G a F. G a F dostává asi 12 000 švédských korun ročně a může dostat i speciální prémii za zvláštní práci (například výměna bydlení, prodej velkého majetku, nakládání s pozůstalostí). Úřad má celostátní působnost. Institut G a F je určen pouze pro občany Švédska. Pod Stockholmským úřadem jsou občané města Stockholm a občané Švédska, kteří momentálně pobývají v zahraničí. Správa jejich věcí v rámci Evropy není problém, ale například v USA se jedná o značný problém, zejména proto, že právnické služby jsou zde drahé a klienti většinou přijdou o hodně peněz.

Výběr god manů a förvaltare Švédský model institutů G a F se odklání od profesionality a požaduje pouze běžné schopnosti pro výkon této funkce. Nikdy se nejedná o „profesionálního“ G či F, výkon pozice by neměl být jediným a hlavním zaměstnáním osoby vykonávající G a F. G či F musí být občanem Švédska. Musí jít o věrohodnou osobu, která bude funkci vykonávat ze své vůle. Je vhodné, aby tyto osoby měly určité zkušenosti s prací, která se podobá práci G či F (například učitel, sociální pracovník, účetní atd.). Na úřad se chodí hlásit přímo sami zájemci o výkon funkce G či F, bez vztahu ke konkrétní osobě. G či F jsou často členy asociací G a F. Ve Švédsku je jich několik a zabezpečují mj. i částečně vzdělávání pro G a F (viz níže). Ustavení za G či F člena rodiny je většinou nejjednodušší řešení, může to být ale často velmi problematické. Všichni odborníci, se kterými jsme ve Švédsku mluvili, se shodují, že je lepší když funkci G či F vykonává někdo jiný, než člen rodiny. Rodina má často tendenci člověka především chránit a ve výkonu těchto institutů směřovat spíše k opatrovnictví. V praxi častokrát dochází k „řetězení“ funkcí – rodič je zároveň asistentem osoby a zároveň G či F. Referující odborníci nám sdělili, že tato kumulace rolí je u rodičů tolerována, byť je to potencionálně problematické. U ostatních osob není možné, aby byl G či F současně např. osobním asistentem. G či F má většinou na starosti cca 4 lidi. Nicméně, došlo i k extrémním případům, kdy například jeden F měl na starosti i 70 osob (jednalo se zejména o účetní činnosti). Někdy G a Projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR

10

F funguje jako „profesionál“ a poskytuje službu například 15-20 lidem. V této podobě je to pro něj pak práce na plný úvazek. Na Úřadu veřejného opatrovníka nám ale sdělili, že se jim tento přístup příliš nelíbí. G a F by totiž neměl být nikdo na plný úvazek, neměl by to být „profesionál“, ale „obyčejný člověk“. Měl by využívat „zdravý rozum“. Ačkoliv je mezi způsobem výkonu funkce G a F významný rozdíl, často se stává, že G jsou zároveň i F.

Řízení o ustanovení god mana a förvaltare K ustanovení G a F jsou potřebné následující doklady: zpráva od lékaře, zpráva ze sociálního odboru, informace o tom, proč je třeba, aby osoba měla tuto podporu a souhlas s ustanovením do funkce konkrétního G či F. Pokud o ustanovení G či F požádá přímo osoba s postižením nebo její rodina, můžou adresovat své podání přímo na soud. I v tomto případě se ale soud obrací na Úřad veřejného opatrovníka, aby ověřil zaslané informace nebo doložil nezbytné. Stanovisko Úřadu je významným prvkem při rozhodnutí soudu. Jmenovat G či F může pouze soud. Výměnu G či F za jiného G či F může provádět i Úřad veřejného opatrovníka. Řízení trvá většinou jeden měsíc, včetně ustanovení G či F.

Monitoring a kontrola god manů a förvaltare G i F je povinen podávat 1x ročně zprávu o finanční situaci, kde jsou uvedeny příjmy a výdaje člověka. Formulář zprávy obsahuje řadu dalších otázek, např. zda byly využity všechny možnosti žádat o dávky a další příspěvky, otázky týkající se komunikace apod. Pokud Úřad zprávu nepřijme nebo ji nechá opravit, může se stát, že G a F nedostane odměnu. Pokud zprávu neopraví, může být i z výkonu své funkce odvolán. Kontrola je prováděna prostřednictvím County administration boards, tedy krajskými správními radami, které mají v kompetenci kontrolu spisů a toho, zda je vše v pořádku. Dalším článkem v systému kontroly je ombudsman pro spravedlnost, ombudsman for Justice (JO). Ten sleduje, zda je postup G či F v souladu s právem. Tomuto ombudsmanovi může kdokoli poslat podnět k prošetření činnosti G a F. Nezastupitelným článek kontroly je existence soudu, který řeší opatrovnické věci, ať již obvodních, resp. okresních, tak i odvolacího soudu.

Správa majetku Osoba s postižením má účet, který spravuje G či F. Na účtu je však max. 20 000 švédských korun. Vedle tohoto účtu existuje ještě druhý účet, který je blokovaný. Úřad veřejného opatrovníka rozhoduje o tom, zda dojde k uvolnění peněz na to, aby se vyčerpané peníze z „běžného účtu“ na něj opět dočerpaly ze „zmrazeného účtu“.


11

O neběžných právních úkonech rozhoduje také Úřad veřejného opatrovníka - např. při prodeji nemovitosti dává veřejný opatrovník souhlas k prodeji (hlavním faktorem je především cena). Po celou dobu procesu prodeje je veřejný opatrovník aktivní a jeho souhlas je z hlediska práva nezbytnou podmínkou pro to, aby k uzavření dohody skutečně mohlo dojít. Úřad požaduje např. tři nezávislé hodnocení budovy.

Vzdělávání god manů a förvaltare Neexistuje žádné speciální vzdělávání k výkonu těchto rolí. Úřad žádné nezajišťuje. G a F jsou pouze informováni o tom, jak je třeba vyplňovat každoroční zprávy. Vzdělávání poskytují interně asociace G a F. Obec má povinnost organizovat vzdělávací kurzy pro G a F. Kurzy nejsou pro G a F povinné. Kurzy jsou zaměřeny zejména na hospodaření s financemi.

Asociace god manů a förvaltare Cílem asociací je prosazování společných zájmů před vládou, poradenství a realizace přednášek a vzdělávání pro G a F. Asociace realizuje vzdělávání ve 3 klíčových oblastech: sociální, právní a správy finančních prostředků. Některé kurzy jsou zaměřeny na komunikaci s lidmi s postižením a síťování. Dále G a F informují zejména o tom, co se jak vyplňuje do každoročních zpráv a o vhodných postupech – např. co je třeba zjistit pro ustanovení G a F. Asociace, s jejíž členkou jsme na stáži mluvili, má ve Stockholmu asi 450 G a F, členství v ní není povinné. Asociace spolupracuje s Úřadem veřejného opatrovníka (viz výše).


12

7. ZÁVĚR Švédský systém podpůrcovství a opatrovnictví se jeví jako funkční a dostatečně proporcionální s ohledem na přiměřenou míru potřebné ochrany osob, které si svým jednáním mohou způsobit újmu a potřebují podporu při samostatném rozhodování. Staví na vyspělosti občanské společnosti a morálním kreditu osobnosti. Být god manem či förvaltare je ve Švédsku prestižní záležitostí, lidé se sami hlásí k výkonu těchto funkcí. Problematické může být, stejně jako v českém prostředí, když funkci G či F vykonává rodinný příslušník. V těchto případech může docházet k překračování stanovených pravomocí. Preferuje se tedy, aby G či F vykonával někdo jiný, nejlépe člověk, který má již určité zkušenosti s prací, která se vztahuje k podobným oblastem jako funkce G či F (například učitel, sociální pracovník, účetní atd.) Úřad veřejného opatrovníka, který v systému přebírá velkou část agendy našich opatrovnických soudů a zároveň řeší věci v krátké době, by byl velice dobře využitelný v našem systému. Ve Stockholmu funguje ombudsman města Stockholm, který hají zájmy lidí s postižením a vyjednává s politiky o zlepšování jejich životní situace. Zodpovídá za všechny oblasti týkající se života lidí s postižením – výstavba, sociální oblast, vzdělávání. Řídí se vládními pravidly, ale má stanovena i svá pravidla. Jeho hlavním cílem je zlepšení přístupnosti veřejných služeb občanům s postižením a řešení jejich konkrétních problémů. Ve Švédském systému lze nalézt hodně prvků, které by bylo možné využít v českém prostředí. Samozřejmě ani ve Švédsku není vše ideální, jak už zde bylo několikrát zmíněno. Švédové se snaží problémy intenzivně řešit ve spolupráci s vládou a vládními orgány, kterým naprosto důvěřují. Možnosti využití jednotlivých prvků Švédského systému v podmínkách ČR budou dále v projektu popsány v dalších výstupech. Zpracovali: Jaroslava Sýkorová - odborný garant/ lektor Romana Trutnovská – administrativní pracovník/lektor Barbora Rittichová - právnička Marcela Lutonská – členka konzultační skupiny Daniel Lindenberg – člen konzultační skupiny Václav Štrunc – projektový manažer Projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR

13

Zpráva ze stáže ve Švédsku:

Recommend Documents