Zpráva z konference IKI 2010: Informace, konkurenceschopnost, inovace

Publikováno na Inflow.cz (http://www.inflow.cz/zprava-z-konference-iki-2010-informacekonkurenceschopnost-inovace)

Zpráva z konference IKI 2010: Informace, konkurenceschopnost, inovace 4. 3. 2010 Nobilisová Zuzana

Konference IKI 2010 (informace, konkurenceschopnost, inovace) měla na programu představení nových směrů informační podpory poznání a inovací ve společnosti. Dále byla zaměřena na podporu celoživotního vzdělávání v informační společnosti, naznačila možnosti využití softwarů s otevřeným zdrojovým kódem v oblasti informačních služeb. Prezentovány byly různé směry vývoje v medicínské informatice, v komunikaci a celkovém přispění k rozvoji informační společnosti. Dne 19. ledna 2010 se uskutečnil 3. ročník konference IKI 2010 - Informace, konkurenceschopnost, inovace. Konferenci pořádala Česká informační společnost o. s. s Ústavem informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Konferenci zahájila a moderovala Radka Římanová. Nejprve představila Českou informační společnost http://www.cisvts.cz/, jež je sdružením občanů, kteří pracují v některém z oborů zabývajícm se vyhledáváním, uchováváním a zpřístupňováním informací odborného (vědeckého, technického, ekonomického, medicínského apod.) charakteru. Jedná se především o informační pracovníky, archiváře, bibliografy, knihovníky, administrátory informačních systémů v informačních institucích a další příbuzné profese.

Program byl rozdělen do čtyř bloků - „Projekty jako na dlani", „Otevřené technologie v praxi", „Digitální data a jejich zpřístupnění" a „Informační služby, věda a uživatelé".

1. blok - Projekty jako na dlani Do tohoto bloku byly zařazeny tři příspěvky. První příspěvek s názvem Příprava projektů 7. rámcového programu prezentovala Eva Hillerová z Technologického centra AV ČR. Na začátku si paní Hillerová ověřila, že téma zvolila správně, neboť z přítomných téměř nikdo neměl povědomí o uvedeném 7. rámcovém programu. Vedle informací týkajících se financování a časového harmonogramu přednášející podrobně popsala zmíněný program. Informace byly velice cenné - předně je velice důležité vědět, kam, do jakého správného typu programu, umístíme projekt, nutná je podpora organizace. Je třeba klást důraz na aktivní začátek, který spočívá v různých rešerších, účasti na mezinárodních akcích, např. různých infodnech, konferencích apod. Dále nastává klasická příprava, která spočívá v mnoha aktivitách, např. koordinátor - ano x ne, pokud máme partnery, je třeba myslet na to, aby nedocházelo ke konfliktu, dále je nutné získat nezbytné informace. Nutné je přesvědčit evaluátora o tom, že jde o byznys, poté je nutné připravit si „byznys plán". E. Hillerová během prezentace několikrát zmínila, že pokud opravdu má někdo vážný zájem, může se na jejich organizaci obrátit, neztrácet čas přemýšlením, zda nejsou jejich otázky hloupé... Na všechno, co je potřeba při realizaci projektu, existují průvodci; toto je zapotřebí nepodceňovat, projekty se píší podle návodných formulářů; i v prezentaci byl jeden  ze snímků opravdu klíčový, viz graf:

Opravdu jenom takové projekty, které jsou psány podle stanovených kritérií, mají naději vyhrát. Tento příspěvek poskytl cenné rady tomu, kdo je nerozhodný. Bezprostředně následovala krátká diskuze moderátorky s přednášející. Následující příspěvek s názvem Jak realizovat projekt? prezentovala Milena Medková z Obchodní akademie a Vyšší odborné školy ve Valašském Meziříčí, která zároveň přednáší na Ústavu informačních studií a knihovnictví na FF Univerzity Karlovy v Praze - konkrétně učí studenty, jak psát projekty. V úvodu M. Medková popsala proměnu projektového řízení, ke které došlo během posledních 30 let. Dále uvedla, že projekt je vlastně cokoliv, co vyžaduje několik na sebe navazujících kroků, projektem může být například prodej nemovitosti, svatba, sepsání diplomové práce, začátek podnikání, ... Důležitý je nejenom kvalifikovaný, zkušený a schopný projektový manažer, ale také kvalifikovaný, vyvážený, motivovaný, efektivní a harmonický pracovní tým, dobrý projektový plán a velmi důležitá je podpora managementu. Uvedeny byly různé zdroje, ve kterých jsou vyhlášeny výzvy. Podrobně byl popsán postup od vyjasnění si cíle projektu, stanovení předmětu projektu až po definice hlavních výstupů. Uvedeny byly pomůcky při tvorbě WBS (Work Breakdown Structure = struktura rozpisu práce) a s tím související realistický časový rozvrh. Při realizování projektu je také důležitý slovník, který vydala Společnost pro projektové řízení - výkladový slovník http://www.ipma.cz/web/files/IPMA-CzNCB-slovnik-pojmu-v3.1.doc. Nutné je počítat s možnými riziky - uvedeny byly 3 kroky v procesu řízení rizik - identifikace, plánování činností monitorování a kontrola, což představuje proces řízení rizik, který je iterativní. V závěrečném shrnutí byly uvedeny zásady úspěšných projektů a v úplném závěru zdůrazněno, že je třeba svému projektu za všech okolností věřit. Následoval kratičký rozhovor moderátorky s M. Medkovou o tom, na jakém projektu v současné době přednášející pracuje. Projektový blok uzavřel další přednášející Jakub Štogr z Navreme Boheme, s.r.o., a z Ústavu informačních studií a knihovnictví FF Univerzity Karlovy v Praze, jehož příspěvek Evaluace jako metoda zvyšování kvality řízení projektů plynule navazoval na předchozí. J. Štogr uvedl, že už z názvu je jasné, že je potřeba mít konkrétní projekt, dále po jeho nastartování a realizování je

nutná evaluace - co je to vlastně evaluace? - jde o objasňování projektového cyklu a je to opravdu velmi důležité! Toto zaznělo v úvodu. Dále bylo zdůrazněno, že se vždy začíná projektovým cyklem coby pomůckou, která nám říká, že ten projekt na začátku by se měl vztahovat k nějakému záměru, že je následně potřeba připravit nezbytné, dále je potřeba záměr nějakým způsobem realizovat, implementovat a pak následuje proces evaluace, čili jakási zpětná vazba. Projektový cyklus může být znázorněn mnoha způsoby, ale vždy obsahuje totožné stavební kameny. Evaluace může mít také negativní dopad, evaluační fáze svým způsobem vychází naprázdno - uzavření se do projektového cyklu s sebou nese jedno velké nebezpečí - dělat projekt za projektem, dokonce dělat projekt, který nemá smysl. Problémem projektového cyklu je to, že se snažíme nějaké problémy, i základní, iterovat, že se snažíme některé běžné aktivity přeskakovat a nechávat je až na další období, což může být komplikací při sestavování monitorovací zprávy. Projektový cyklus nemá smysl, pokud na konci nejde říct „zastavme se". Je nutné se zamyslet nad smyslem. Evaluace může nabídnout podporu, ale nezasahuje do běhu cyklu. Dále bylo uvedeno, co evaluace není: monitoring, audit, řízení konzultace, kapitalizace, valorizace. Co evaluace je - je to věda? Evaluace je jakási příprava a řešení pro další rozhodnutí, evaluace nám může nabídnout podporu pro procesy rozhodování, žádným způsobem přímo nezasahuje do běhu projektového cyklu, evaluace je jakýmsi důležitým podkladem. Z různých pohledů se přednášející zabýval smyslem evaluace, až došel k závěru, že evaluace je věda, je to něco velmi sofistikovaného, určitá metoda, kterou lze použít v rámci konkrétního projektového cyklu a dokáže nám nabídnout nějaké postupy, které bychom neměli šanci získat. Je nutné efektivní používání evaluace! Opět následoval kratičký rozhovor moderátorky s J. Štogrem.

2. blok - Otevřené technologie v praxi Po patnáctiminutové přestávce byl zahájen nový blok Otevřené technologie v praxi, který „otevřela" Jitka Feberová z Ústavu výpočetní techniky Univerzity Karlovy v Praze.

Tématem bylo vyhodnocení pětiletého provozu e-learningových kurzů na Univerzitě Karlově.

V úvodu J. Feberová seznámila přítomné se záměrem, který s kolegou Janem Poláškem měli a také s různými technickými údaji, např. kolik bylo kurzů celkem, kolik kurzů bylo na jednotlivých fakultách UK, s operačními systémy, s prohlížeči. Následovalo statistické vyhodnocení z různých hledisek - počet návštěv, stránky (ve smyslu obecně všech stažených HTML dokumentů nebo stránek generovaných jako HTML dokumenty), hitů, tj. každý požadavek na server, The KBytes, tj množství dat v KB, které bylo zasláno serverem během specifikované časové periody návštěvníkům. Všechna tato hlediska byla vyhodnocena a závěr byl povzbuzující. Přednášející s potěšením sdělila, že sázka na open source vyšla, kompletně dokáže zajistit kvalitní běh elearningových kurzů. Zdůraznila nutnost motivace tutora, skvělá je změna přístupu učitelů, kteří sice v počáteční fázi jsou velmi zatíženi, ale v konečné fázi učitelé pochopí, že jim to velmi mnoho práce ušetří. Sama Jitka Feberová v těch různých e-learningových kurzech učila, takže opravdu ví, o čem je řeč. V následujícím rozhovoru moderátorku zajímalo, zda se někdy setkali s problémem copyrightu výukových materiálů. J. Feberová vysvětlila, že veškerá tato problematika je ošetřena za předpokladu dodržování autorských práv všemi uživateli. Následující příspěvek se zabýval využitím nástrojů elektronického vzdělávání v akademické i komerční sféře. Autorem byli Zdeněk Votruba a Tomáš Kotek z Laboratoře výpočetních aplikací Katedry technologických zařízení staveb na Technické fakultě České zemědělské univerzity. Také tento příspěvek se zabýval elektronickým vzděláváním a především jeho využitím. Zdeněk Votruba zdůraznil, že e-learning není jen o vzdělávání. Vzhledem k tomu, že v současnosti se nabízí řada kvalitních systémů a doplňkových nástrojů, může si každý „přednášející" vybrat ten, který mu nejvíce vyhovuje. Přednášející prezentoval několik možných nasazení LMS (Learning Management System, tj. řídicí výukový systém), s kterými mají poměrně dobré zkušenosti a které z jeho pohledu stojí za to, aby se dále rozvíjely, a to i z komerčního hlediska. Uvedeny byly následující: využití LMS pro vědeckou činnost studentů; školení, oběžníky, formuláře; využití LMS pro zajištění organizačního chodu univerzity a využití pro komerční podnikání a státní správu. Uvedené možnosti byly dále podrobně vysvětleny. V závěru bylo uvedeno, že využití elektronického vzdělávání na úrovni středních a vysokých škol, ale také na úrovni komerčního elektronického vzdělávání, je v současnosti poměrně obvyklou záležitostí. Nyní je nutné zaměření na oblast komerčních informačních systémů, která sice s výukou nesouvisí, ale přednášející dospěl při analýze požadavků i informačních toků k názoru, že je zde zřejmá shoda. Dále lze očekávat, že obvyklé LMS systémy v krátké budoucnosti nahradí poměrně drahé a ne vždy vyhovující informační systémy budované např. nad J2EE, JDK, Visual Studio či dalších. Dále zdůraznil, že nasazení jakéhokoli LMS musí předcházet odpovídající analýza! Následovala diskuze na téma, zda je elektronické vzdělávání elektronickým nástrojem... Dalším příspěvkem byl velice odborně zaměřený příspěvek s názvem CDS Invenio v NTK. Prezentoval jej Jindřich Dolanský z Národní technické knihovny. Snažil se představit archiv CDS Invenio pro depozitář šedé literatury v rámci projektu NUŠL, který spravují v Národní technické knihovně. CDS Invenio je Open Source - software pro tvorbu digitálních knihoven. Lokalizace CDS Invenio je v 18 jazycích, včetně češtiny. Je využíván různými institucemi v rámci celého světa, umožňuje spravovat velké depozitáře digitálních objektů a také velkokapacitní OAI harvestování. Každý modul má speciálně definovanou funkcionalitu, interaguje s ostatními moduly a databázemi. Dle požadavků uživatele je konfigurovatelná vzájemná interoperabilita. Přívětivé pro uživatele je to, že CDS Invenio se skládá z několika modulů, přičemž každý z nich je vybaven specifickou

funkcionalitou. S modulem lze pracovat dvěma způsoby - buď zápisem do příkazového řádku, nebo užitím interaktivního webového rozhraní. Jednotlivé moduly mohou být mezi sebou propojeny, viz diagram:

Nejdůležitější skupinou jsou administrátorské moduly, které zajišťují chod a podle nich mohou fungovat moduly další. Po ukončení opět proběh kratičký rozhovor mezi moderátorkou a přednášejícím, jehož předmětem byla celková délka implementování CDS Invenio v Národní technické knihovně. Druhý blok uzavřel příspěvek Václava Jansy z Národní technické knihovny a Lindy Jansové z Ústavu informačních studií a knihovnictví FF Univerzity Karlovy s názvem Poznatky ze seminářů věnovaných Evergreenu (Evergreen je vysoce škálovatelný knihovní software). L. Jansová nejprve seznámila přítomné s průběhem tří seminářů, které se zatím uskutečnily vždy na půdě Ústavu informačních studií a knihovnictví FF Univerzity Karlovy. První seminář se zabýval překladem Evergreenu, druhý přípravou pracovních manuálů a testování pracovních postupů a třetí (v zimním semestru 2009/2010) přípravou dat pro převody z jiných knihovních softwarů. V další části příspěvku V. Jansa informoval o průběhu uvedených seminářů po stránce technické. Společným znakem seminářů byla skutečnost, že předem nebylo úplně přesně známo, k jakému cíli účastníci dojdou, ale vždy byly určité cíle stanoveny. Účastníkům seminářů se povedlo vytyčené úkoly splnit, i když přednášející zmínil, že v některých případech z počátečního nadšení sešlo, když studenti zjistili, že jde o práci. Úspěšný z hlediska přístupu a počtu studentů byl seminář z období nedávno skončeného. V závěru byly představeny spolupracující knihovny - JABOK - VOŠ sociálně pedagogická a teologická, VÚKOZ - Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Neziskovky.cz a modelovou knihovnou byla Knihovna Richarda Papíka. V. Jansa zakončil svoji prezentaci pozvánkou pro zájemce k aktivní spolupráci a L. Jansová ještě dodala vřelé poděkování spolupracovníkům z uvedených knihoven.

Obvyklý rozhovor na konci tentokrát vedli účastníci z publika, které zajímaly především dosavadní výsledky.   

3. blok - Digitální data a jejich zpřístupnění Po přestávce na oběd konference pokračovala třetím blokem s názvem Digitální data a jejich zpřístupnění. S prvním příspěvkem Aktuální využití Shibboleth v knihovnách a na univerzitách vystoupil Jiří Pavlík z Ústavu výpočetní techniky Univerzity Karlovy. Shibboleth je volně dostupný open-source middleware pro federativní autentifikaci a autorizaci (AAI). S využitím protokolu Security Assertion Markup Language (SAML) poskytuje technický rámec pro federativní AAI. Shibboleth je projektem konsorcia Internet2. Jde o projekt, který se snaží poskytnout nástroje pro SSO přístup ke stránkám napříč organizacemi, např. univerzity mohou vzájemně pouštět ke svým materiálům studenty a zaměstnance spolupracujících organizací. Byli jsme seznámeni s komponentami Shibbolethu. V ČR je podporou Shibbolethu CESNET. U nás je již 12 univerzit, kde se postupně spouští Shibboleth, například UK, ČVUT, Univerzita Pardubice, Západočeská univerzita. Přednášející informoval o školeních CESNETu. Po skončení následoval kratičký rozhovor moderátorky a J. Pavlíka. Další příspěvek s názvem JPEG2000 - optimální formát pro archivaci a zpřístupnění digitálního bloku představil Bedřich Vychodil z Ústavu informačních studií a knihovnictví FF Univerzity Karlovy.

JPEG2000 je poměrně nový formát, který byl představen konsorciem Joint Photographic Experts v roce 2000. Získává uplatnění především v medicíně. Na názorné ukázce rentgenu dlaně z let 1895, 1973, 2006 a 2007 byl demonstrován skvělý vývoj v oblasti obrazů v medicíně. Dále jsme byli seznámeni s kompresí, proč ji využívat, jaká je její účinnost. Dále byly uvedeny přednosti JPEG, například možnost rychlého zobrazení náhledu, více možností dekomprese, smíšený obsah, zvýšená odolnost proti chybám. Prezentace byla doplňována mnoha názornými ukázkami, díky kterým bylo možno lépe pochopit účinnost nového formátu JPEG2000. V následujícím krátkém rozhovoru vyzdvihla moderátorka velkou odbornost tématu. Blok pokračoval příspěvkem s názvem MediGrid: sémantika a užitná hodnota biomedicínckých dat, jehož autory byl celý kolektiv jednak z FN v Motole, 2. lékařské fakulty UK v Praze, Fakulty sociálních věd UK v Praze, Národní lékařské komory a CESNETu, z. s. p. o.  Prezentace se ujal Kryštof Slabý z Fakultní nemocnice v Motole a z 2. lékařské fakulty UK. Cílem jejich snažení je reprezentace medicínských znalostí a dat ve formě efektivně zpracovatelné současnými technologiemi ICT. Jde o to, že při současném „zavalení" daty a informacemi je nutné vědět, co chceme s daty podniknout a v záplavě informací je nutné rozeznat jejich kvalitu, vybudovat si tedy informační přístup. K. Slabý seznámil přítomné se sémantickým přístupem MediGrid - vkládání jednotlivých znalostí, jejich propojování a sdílení mezi doménami a zpětné extrahování znalostní sítě. Tento systém má vrstevnatou architekturu - zdrojem je vlastní popis a další aparát: autor, citace, skóre. V konceptech jsou popsány transformace algoritmů a vztahů a třídy indikátorů. Implementace spočívá na bázi spočitatelných algoritmům a jejich provedení, instance dat a jejich validace. MediGrid je perspektivní v oblasti dalších mechanismů podpory kvality obsahu, dále v Shibbolethu SSO, ve zpracování dalších domén. Tématem rozhovoru po přednášce bylo, kdo vlastně „vyrábí" data, jaká musí data vlastně být. Data vytváří kdokoli, případně cokoli. Používat data opět může kdokoli, případně cokoli. Po skončení byl krátký rozhovor moderátorky a K. Slabým. Tento blok zakončila přednáška Jany Brantové z Katastrálního úřadu pro hl. m. Prahu na téma digitalizace veřejných knihoven. Přednášející nejprve objasnila hlavní důvody pro digitalizaci, která byla u nás započata v roce 2002, kdy byly skenovány zemské desky a železniční knihy na černobílém knižním skeneru Minolta PS 7000. Kopie se ukládaly na CD a ten proces digitalizace postupoval velmi pomalu. Postupem času se ukázalo, že je nutné skenování v barvě. V roce 2006 bylo započato se skenováním na barevném skeneru Atlas už se samostatným pracovníkem. Neskenovaná data byla ukládána na externí disk. Postupně se vyvinul vyhledávací program „šitý na míru", který pracoval na základě zadání katastrálního území, potom byla načtena celá kniha, a to během několika vteřin. V témže roce byla dokončena digitalizace železničních knih a v následujícím roce zemské desky. V roce 2008 se také začalo se skenováním pozemkových knih a černobíle se skenovaly sbírky listin. Vyvinut byl další program. Velkým přínosem je skutečnost, že výpisy jsou poskytovány elektronicky, kopie jsou poskytovány jak s barevným či černobílým tiskem, tak elektronicky souborem ve formátu .pdf. V rámci prezentace jsme měli možnost zhlédnout několik příkladů aplikace vyhledávacího programu. V závěru J. Brantová uvedla několik výhod, například možnost umístění neskenovaných knih do depozita státní archivu;  kapacita skenování za den je 1 000 až 1 200 stran. Zdůraznila také vlastní cíl, a to „boj" za větší praktické využití digitalizovaných materiálů.

Po přednášce následoval nejenom obvyklý rozhovor moderátorky, ale také dotazy z publika.

4. blok - Informační služby, věda a uživatelé Závěrečný blok IKI 2010 byl nazván Informační služby, věda a uživatelé. Jako první zde vystoupil David Horký z firmy Thomson Reuters, jenž se zabýval hodnocením vědy za využití InCites

®

a dalších nástrojů Research Analytics. Obsahem této prezentace bylo objasnění

bibliometrie, proč ji vlastně používat, dále analyzování zemí, institucí, autorů. V oblasti analyzování zemí nám byl mimo jiné uveden příklad trendu v počtu článků v letech 1981 až 2007, kdy došlo k nárůstu 60 %; 180% byl nárůst v počtu získaných citací. V oblasti analyzování institucí jsme byli informováni o trendu v citacích v letech 1994 až 2007 u vybraných institucí v několika oborech. V oblasti analyzování autorů byl jako příklad uveden nejcitovanější český autor Pavel Hobza. Také po této prezentaci následoval rozhovor moderátorky s přednášejícím, kterou zajímalo, do jaké míry se různé metriky používají, především ve světě. V závěrečném bloku pokračoval Vladimír Karen z Adalbertiny icome Praha, s. r. o. Příspěvek byl nazván Jak mohou specializované informační zdroje pomáhat vědě, výzkumu a inovacím. V úvodu V. Karen představil společnosti RefWorks-COS, které se zabývají službami usnadňujícím vědcům správu informací a vlastní databázi pro podporu výzkumu a spolupráce. Viz diagram:

 

Obě instituce podporují vytváření sítí, rozšiřování spolupráce, především mezinárodní. Tyto aktivity vedou ke vzniku různých databází, např. cos Scholar Universe, což je databáze 2 milionů profilů vědců a odborníků z celého světa, která pomáhá nacházet potenciální spolupracovníky, recenzenty, lektory, konzultanty a experty. Na tomto základě může docházet k potřebné mezinárodní spolupráci. Pokrytí je široké - v interdisciplinárním rámci - přes 200 oborů, např. medicína, aplikovaná věda, humanitní vědy, přírodní vědy, zdravotnictví, umění, komunikace,

právo, ekologie atd.; v mezinárodním rámci - Severní Amerika 55 %, Evopa 31 %, Asie 6 %, Austrálie a Nový Zéland 5 %, Střední Východ 2 % a Jižní Amerika 1 %. Z České republiky je zde 31 000 vědců. Účelem existence této databáze je především to, že pomáhá vědcům a recenzentům v rozšíření jejich profesionálních sítí, pomáhá identifikovat potenciální spolupracovníky, zvyšují mezinárodní renomé české vědy a výzkumu, pomáhá vytvářet mezinárodní sítě spolupracovníků v projektech, což je důležité pro řadu grantů. Přednášející se dále zabýval financováním vědy, různými možnostmi a podporami. Určitě lze souhlasit, že tyto databáze jsou při svém multidisciplinárním a globálním pokrytí obrovským přínosem. Po prezentaci opět proběhl rozhovor mezi moderátorkou a přednášejícím. Předposlední příspěvek programu konference se z důvodu nemoci neuskutečnil. Poslední příspěvek se věnoval výzkumu informačního chování vybraných skupin zdravotníků ve vztahu k existenci, organizaci a designu knihovnicko-informačních služeb ve zdravotnictví. Za dvoučlenný tým vystoupila Eva S. Lesenková z Národní lékařské knihovny. Výzkum probíhal mezi náhodně vybranými lékaři z různých nemocnic v České republice. Měl informovat o informačním chování z více hledisek - postgraduální zdravotnické vzdělávání (motivace, udržování znalostí), pregraduální zdravotnické vzdělávání a informační příprava, postgraduální zdravotnické vzdělávání a informační příprava, dostupnost informačních zdrojů ve zdravotnictví, především znalost a kvalita internetových zdrojů, služby zdravotnických knihoven, Národní lékařské knihovny a MEDVIKu (tj. portál Národní lékařské knihovny). Výsledky výzkumu nejsou příliš uspokojivé a staly se návodem pro mnoho změn; tyto změny se netýkají pouze institucí, ale především přístupu mnoha zdravotníků. Konference byla zakončena vtipnou moderátorkou Radkou Římanovou, která poděkovala všem přítomným za účast. Dále konstatovala, že poslání konference, jež spočívalo v představení nových směrů informační podpory poznání a inovací ve společnosti, v podpoře celoživotního vzdělávání v informační společnosti, v naznačení možností využití softwarů s otevřeným zdrojovým kódem v oblasti informačních služeb, v přispění ke zlepšení kooperace mezi informačními profesionály a firmami, v prezentaci různých směrů vývoje v medicínské informatice, ve zlepšení komunikace a v celkovém přispění k rozvoji informační společnosti - bylo naplněno. Na adrese http://www.cisvts.cz/default.asp?typ=1&val=93869 kromě informací o České informační společnosti je možné zhlédnout jednotlivé příspěvky prezentujících odborníků a pro dokreslení atmosféry je zde velké množství fotografií. Štítky: informace, vzdělávání, informační společnost, inovace, open source software, konkurenceschopnost