ZPRÁVA Z KOMPLEXNÍHO VYHODNOCENÍ

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky

Ministry of Foreign Affairs of the Czech Republic

ZPRÁVA Z KOMPLEXNÍHO VYHODNOCENÍ ZAHRANIČNÍ ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY V SEKTORU ZEMĚDĚLSTVÍ V MOLDAVSKU „Podpora rozvoje ekologického zemědělství v Moldavsku“ (2011 - 2013) „Rozvoj ekologického zemědělství v Moldavsku“ (2011 - 2013) „Zvyšování konkurenceschopnosti a efektivity moldavských malých a středních zemědělců pomocí jejich orientace na produkci s vysokou přidanou hodnotou u vybraných cílových skupin v okrese Anenii Noi, Telenesti a Singerei“ (2011 - 2013) „Rozvoj podnikatelských dovedností malých a středních zemědělců“ (2012 - 2013)

Září 2014

Evaluační tým Hlavní evaluátor: Ing. Radim Gill Experti: Mgr. Lukáš Maláč, Ing. Perla Kuchtová, Ph.D.

Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Evaluační zpráva

Obsah 1

Úvod .......................................................................................................................................................... 3

2

Stručná informace o hodnocených projektech ......................................................................................... 3

3

Úkoly evaluace a metodologie .................................................................................................................. 4

4

5

3.1

Informace o evaluačním týmu ........................................................................................................... 4

3.2

Metodologie hodnocení projektů...................................................................................................... 5

3.3

Celkový přehled ................................................................................................................................. 6

3.4

Metodologické překážky a limity evaluace ....................................................................................... 7

Evaluační zjištění a závěry ......................................................................................................................... 7 4.1

Relevance........................................................................................................................................... 7

4.2

Efektivita .......................................................................................................................................... 10

4.3

Efektivnost ....................................................................................................................................... 11

4.4

Udržitelnost ..................................................................................................................................... 14

4.5

Dopady............................................................................................................................................. 15

4.6

Zohlednění průřezových principů. ................................................................................................... 16

Synergie a jejich využití............................................................................................................................ 17 5.1 EQ 3.1 Do jaké míry byly hodnocené projekty provázané? Existovaly mezi nimi synergické vazby? Do jaké míry byly tyto synergické vazby využity?........................................................................................ 17 5.2 EQ 3.3 Do jaké míry jsou hodnocené projekty provázány s aktivitami dalších subjektů v daném sektoru a území? Je možné identifikovat doplňkovost a synergii mezi aktivitami projektů a dalších subjektů v daném sektoru a území? ............................................................................................................ 19

6

Závěry ...................................................................................................................................................... 21

7

Doporučení .............................................................................................................................................. 23

8

7.1

Doporučení k projektové tématice a pokračování ZRS v daném sektoru a zemi ............................ 23

7.2

Doporučení procesního a systémového charakteru........................................................................ 25

7.3

Doporučení na úrovni projektů ....................................................................................................... 26

Přílohy ...................................................................................................................................................... 27

září 2014

2 HaskoningDHV Czech Republic, spol. s r. o.


1 Úvod Evaluace je zaměřena na komplexní vyhodnocení čtyř projektů realizovaných v rámci ZRS v Moldavsku v sektoru zemědělství. Cílem evaluace není pouhé hodnocení základních evaluačních kritérií OECD-DAC, tj. zejména relevanci, efektivitu/efektivnost, udržitelnost a dopady a uplatňování průřezových principů ZRS ČR. Jedná se o tzv. sektorovou evaluaci, jejímž cílem je celkové vyhodnocení působení ČR v daném sektoru (zemědělství) v Moldavsku. Zásadní důraz je proto kladen na syntézu a zobecnění dílčích poznatků. Součástí vyhodnocení je rovněž analýza možností dalšího sdružování rozvojových aktivit a intenzivnější využívání synergických vazeb (tedy dosahování toho, aby nebyly podporovány pouze izolované akce, ale propojené intervence) a potenciálu spolupráce s dalšími donory (jak samostatné projekty, tak i realizaci vícestranných projektů). Konečným cílem evaluace by tak, mimo jiné, měla být doporučení ke zvýšení efektivity působení ZRS v daném sektoru s ohledem na další rozvojové iniciativy, které jsou v konkrétním území realizovány. Evaluační zpráva obsahuje shrnutí základních poznatků hodnocených projektů, sektorový pohled a doporučení, co se týče budoucího směřování ZRS ČR v Moldavsku v sektoru zemědělství.

2 Stručná informace o hodnocených projektech Moldavsko patří, dle Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce České republiky na období 2010 - 2017 mezi tzv. programové země zahraniční rozvojové pomoci ČR, tedy do nejvyšší kategorie prioritních zemí. Rozvojová spolupráce je proto v této zemi realizována na bázi specifického programu spolupráce – aktuálně jde o Program rozvoje spolupráce s Moldavskem 2011 - 2017. Rozvojová spolupráce s Moldavskem je, dle Programu rozvojové spolupráce s Moldavskem 2011 - 2017 zaměřena na následující sektory: •

obecná ochrana životního prostředí;

•

zásobování vodou a sanitace;

•

státní správa a občanská společnost;

•

vzdělávání, sociální infrastruktura a služby;

•

zemědělství, lesnictví a rybolov.

V letech 2011 – 2013 byly v rámci sektoru zemědělství, lesnictví a rybolov realizovány čtyři projekty (všechny v gesci České rozvojové agentury). Tyto projekty jsou předmětem tohoto hodnocení. Všechny realizované projekty směřují do oblasti podpory malých a středních zemědělských podniků v rozvoji jejich podnikání (jako klíčového potenciálu rozvoje venkovských oblastí Moldavska). Projekty jsou zaměřeny na zvyšování efektivity činnosti zemědělců prostřednictvím orientace na produkci s vysokou přidanou hodnotou, ekologickou produkci a další zvyšování podnikatelských dovedností. Je tedy možné konstatovat významnou provázanost projektů v rámci tématu i cílových skupin. Samotná metoda podpory růstu segmentu malých a středních zemědělských producentů se však v rámci projektů odlišuje. Jeden z podpořených projektů byl zaměřen na budování institucionálního a znalostního zázemí pro zvyšování efektivity sektoru – zemědělci sami jsou do projektů zapojeni spíše nepřímo (jsou cílovou skupinou pro vzdělávací televizní pořady a potenciálními „klienty“ instituce, která je příjemcem podpory – mají příležitost využívat jejího zvýšeného znalostního potenciálu a know-how, jehož je nositelem). Zbylé tři projekty ovšem již s cílovou skupinou malých a středních zemědělců zcela bezprostředně pracují. Dva z těchto projektů jsou zaměřeny na podporu přechodu malých a středních zemědělců na ekologický způsob produkce a růst efektivity jejího uvádění na (mezinárodní) trh. Poslední projekt cílí na posílení tržního postavení malých a středních zemědělců v Moldavsku prostřednictvím ustavení výrobně-odbytových kooperativních sdružení. Projekt má za cíl i zvýšení efektivity zemědělské výroby jako takové i jejího uvádění na trh prostřednictvím sdílené organizace práce (podpora sdružování producentů do kooperativních jednotek) v rámci posilování kapacit drobných farmářů. Projekty vykazují určité rozdíly stran bezprostředních příjemců i způsobu práce s nimi (obecně i ve „vzdálenosti“, v jaké stojí koneční příjemci od bezprostředních výstupů projektu). Proto byl pro 3 září 2014 HaskoningDHV Czech Republic, spol. s r. o.

Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Evaluační zpráva vyhodnocení každého z nich vytvořen individualizovaný metodologický přístup zohledňující tato specifika v metodě, kterou projekty přistupují k naplňování svých cílů (ty se do značné míry shodují). Hodnocené projekty byly zpracovány a předloženy na základě výzvy České rozvojové agentury, která stanovila cíl podpory. Předložené projekty měly přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních zemědělců v Moldavsku. Konkrétní způsob, jak mají projekty tento cíl naplňovat, stanoven nebyl, intervenční logika měla být předmětem návrhů projektů. Ze soutěže mezi těmito návrhy měl vzejít projekt, který obdrží podporu ZRS ČR. Nakonec však byly v rámci této výzvy podpořeny tři projekty. Šlo tedy o dotační projekty s požadovaným spolufinancováním realizátora ve výši minimálně 5 %. Přidělení podpory třem projektům, namísto původně plánovaného jednoho, významně ovlivnilo implementaci tří ze čtyř podpořených projektů Již na začátku totiž došlo ke značným úpravám rozpočtů projektů. Původní alokace byla určená na jeden projekt. Na základě projektových dokumentací se však ČRA rozhodla alokaci rozdělit a podpořit větší počet projektů. Z tohoto důvodu musely být výrazně upraveny výdaje (a s nimi i aktivity) u tří předložených projektů. V důsledku rozdělení alokace nebylo při zahájení projektů -zajištěno financování pro celé období trvání projektu, realizátoři mohli počítat s prostředky pouze pro rok 2011. Z tohoto důvodu byly při redukcích obsahu projektů vypuštěny aktivity dlouhodobého charakteru ve prospěch krátkodobých aktivit, jejichž realizaci a výstupy by neohrozilo případné ukončení financování po roce 2011. Toto se obzvláště silně dotklo projektu Charity ČR nebo projektu ČZU, projekt Člověka v tísni byl v důsledku externích vlivů podstatně revidován. Dalším významným externím faktorem limitujícím záměry realizace projektů, bylo především uzavření ruských trhů pro moldavskou zemědělskou produkci. Přičemž někteří pěstitelé (především zeleniny) byli závislí na ruských odběratelích. Součástí projektu proto byly aktivity na podporu změny orientace těchto pěstitelů na západní trhy. Neméně významným externím vlivem bylo ukončení podpory ekologického zemědělství ze strany moldavského státu se zásadním dopadem na motivaci moldavských zemědělců ke konverzi do ekologického standardu. Jistý vliv na implementaci projektu měly i formální podmínky pro implementaci projektů ZRS ČR, především velmi omezený časový rámec. Projekty trvaly maximálně cca 2,5 roku, což je v kontextu zemědělského hospodaření v přírodních podmínkách Moldavska pro většinu typů intervencí krátká doba. Podrobnější popis hodnocených projektů viz přílohy.

3 Úkoly evaluace a metodologie Obecné vymezení úkolů evaluace a seznam evaluačních otázek je uveden v příloze dokumentu.

3.1 Informace o evaluačním týmu Evaluační tým se skládá ze tří osob:   

Radim Gill, vedoucí projektu, expert na oblast regionálního rozvoje; Lukáš Maláč, expert pro metodiku evaluací a koordinátor; Perla Kuchtová, expertka pro oblast (ekologického) zemědělství.

Práce byly vedeny Radimem Gillem. Ten se rovněž účastnil prvního týdne evaluační mise, pro který byly naplánovány schůzky se zástupci partnerů, státní správy a mezinárodních donorů. Vstup do vyhodnocení projektů a závěrečné správy směřoval především k hodnocení potenciálu projektů generovat ekonomický rozvoj podpořených cílových skupin a k formulaci synergií s projekty mezinárodních donorů (a správného zacílení podpory ZRS ČR v daném sektoru). Lukáš Maláč byl zodpovědný za sestavení evaluačního designu, koordinoval práci všech zapojených osob a byl zodpovědný za komunikaci se všemi subjekty. Vstup do závěrečné zprávy se zaměřuje především na

září 2014


Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Evaluační zpráva systematizaci zjištění a závěrů do odpovědí na evaluační otázky a na formulaci doporučení. Účastnil se celé evaluační mise. Perla Kuchtová zodpovídá především za odbornou stránku evaluace – vystupovala v pozici odborného konzultanta. Z této pozice se také účastnila evaluační mise – a to jejího druhého týdne, v němž probíhaly evaluační návštěvy u jednotlivých podpořených zemědělců. Pro závěrečnou zprávu formulovala vstupy především v oblasti relevance a udržitelnosti projektů.

3.2 Metodologie hodnocení projektů Evaluační aktivity společné hodnocení všech projektů / formulace sektorového pohledu Za účelem vyhodnocení celkových efektů projektů ZRS ČR v Moldavsku v sektoru zemědělství a formulace sektorového pohledu byly realizovány rozhovory se zástupci následujících institucí. -

Velvyslanectví ČR v Moldavsku Ministerstvo zemědělství a potravinářství Zástupci relevantního odboru Úřadu vlády (Direcţia generală coordonarea politicilor, a asistenței externe și reforma administrației publice centrale) Akademie věd – zástupce Institute for Plants Protection and Organic Agriculture Zemědělská univerzita v Kišiněvě - prorektor Zástupci tří jiných donorů o USAID o Lichtenštejnská rozvojová služba o Světová banka – rozhovor prozatím nebyl realizován, s představitelem Světové banky jsme se z důvodů nevyhovujících termínů dohodli na realizaci interview prostřednictvím Skype, po návratu z mise ovšem prozatím nebylo možné zorganizovat. Případné dodatečné informace po realizaci rozhovoru budou zapracovány do vyšších verzí zprávy.

U všech hodnocených projektů byly navíc realizovány následující aktivity: -

Rešerše projektové dokumentace Rešerše sekundárních zdrojů Individuální rozhovor s realizátorem projektu v ČR

„Podpora rozvoje ekologického zemědělství v Moldavsku“ (projekt „Charita“) Pro vyhodnocení projektu byly realizovány následující specifické aktivity: -

Rozhovor se zástupcem partnera projektu Rozhovor se zástupcem organizace Certificat-Eco (realizován společně s rozhovorem se zástupcem partnera projektu) Evaluační návštěvy a individuální rozhovory 3 zástupci z cílové skupiny – producenti, kteří se certifikovali na ekologické zemědělství a dodávají své produkty na trh Individuální rozhovory se 2 zástupci demonstračních farem Dotazníkové šetření mezi cílovou skupinou zemědělců, kterým byl zpracován business plán o Dotazníkové šetření realizováno telefonicky na základě kontaktních údajů uvedených v jednotlivých business plánech.

Rozvoj ekologického zemědělství v Moldavsku (projekt „ČvT“) Pro vyhodnocení projektu byly realizovány následující specifické aktivity: -

Individuální rozhovor s moldavskou misí ČvT 3 evaluační návštěvy – u podniků, které obdržely intenzivní podporu z projektu Korespondenční oslovení všech členů pracovní skupiny o Hodnotitel oslovil korespondenčně všechny členy pracovní skupiny s žádostí o odpověď na seznam dotazů. Oslovení proběhlo v moldavském jazyce. Ani po několika týdnech jsme

září 2014


Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Evaluační zpráva bohužel zatím nedostali žádnou odpověď. V případě, že nějakých odpovědí bude dosaženo, budou tyto informace zapracovány do následující verze zprávy. Zvyšování konkurenceschopnosti a efektivity moldavských malých a středních zemědělců pomocí jejich orientace na produkci s vysokou přidanou hodnotou u vybraných cílových skupin v okrese Anenii Noi, Telenesti a Singerei (projekt „ČZU“) Vzhledem k charakteru projektu, jehož aktivity jsou koncentrovány do několika málo lokalit, bylo hodnocení založeno především na evaluačních návštěvách a s nimi spojenými individuálními a skupinovými rozhovory. Pro vyhodnocení projektu byly realizovány následující specifické aktivity: -

-

Rozhovor s partnerem projektu ACSA – tři účastníci, vč. ředitele organizace. Evaluační návštěvy u všech 4 založených kooperativů o 2x rozhovor pouze s leaderem kooperativu o 2x skupinový rozhovor (v jednom případě se účastní 3 členové kooperativu, včetně leadera, ve druhém případě jsou přítomni všichni členové kooperativu a starosta dané vesnice) Dotazníky pro všechny členy kooperativů o Distribuován s pomocí organizace ACSA členům kooperativu, zaměřen především na problematiku dopadů. Výsledkem jsou 4 zpracované dotazníky – jeden dotazník za každý kooperativ. Kvantitativní vyhodnocení dotazníku má z tohoto důvodu omezenou kapacitu.

Rozvoj podnikatelských dovedností malých a středních zemědělců (projekt „UZEI“) Vzhledem k charakteru cílové skupiny projektu, kterou tvoří široký okruh televizních diváků, nebylo možné tyto „konečné příjemce“ zachytit prostřednictvím dotazníkového šetření a analyzovat takto měřitelné dopady televizního vysílání na hospodaření podniků televizních diváků. Navíc je nutné vzít do úvahy, že vysílání proběhlo relativně nedávno (zima 2013 – 2014) – i kdyby tedy bylo možné zachytit alespoň vzorek diváků, kteří se pokusili dobrou praxi prezentovanou v televizním programu aplikovat na své hospodaření, nebylo by prozatím možné jakkoliv vyhodnotit dopad (efekt), poněvadž se ještě nestihl projevit. Při evaluaci projektu byly realizovány následující specifické aktivity: -

Rozhovor se zástupci partnera projektu Rozhovor se zástupcem televizní stanice Dotazy na televizní vysílání byly navíc pokládány také v rámci jiných individuálních rozhovorů – hodnotitel tak získal nezávislý pohled na kvalitu a relevanci programů. Celkem byly dotazy na relevanci a subjektivní hodnocení těchto televizních programů pokládány minimálně devíti osobám.

3.3 Celkový přehled Před vlastní evaluační misí byly realizovány rozhovory se všemi realizátory v ČR a s ČRA. Metodologický přístup k hodnocení byl diskutován v rámci referenční skupiny. V průběhu realizace evaluační mise bylo dosaženo následující: -

-

Rozhovory v Kišiněvě (1. týden mise): ZÚ ČR v Kišiněvě (3 osoby), ProRuralInvest, Certificat-Eco, ACSA, FNFM, USAID, Lichtenštejnská rozvojová služba, Úřad vlády, Akademie věd, televizní kanál Moldova 1, Zemědělská univerzita, Ministerstvo regionálního rozvoje a investic, Ministerstvo zemědělství a potravinářství, zastoupení Člověk v tísni (ve 2. týdnu) Rozhovory v terénu spojené s evaluačními návštěvami (2. týden mise): Kooperativ Puhaceni, kooperativ Delacau, Nikolae Cojocaru (projekt ČvT), kooperativ Dobroghea Veche, kooperativ Cazanesti, Vitalie Pintalei - Sofia (projekt Charita a projekt ČvT), Maria Darii – Drochia (projekt Charita), klášter Zabriceni (projekt ČvT), Victor Boistean – Tohatin, Florea Florin – Cojusna, Ion Efros – Pascani (všichni projekt Charita).

Po návratu z evaluační mise byla realizována dotazníková šetření a korespondenční dotazování.

září 2014



3.4 Metodologické překážky a limity evaluace Zásadním limitem evaluace je nedostupnost ekonomických dat na úrovni podpořených cílových skupin. Tato data nebyla systematicky sbírána a ve velké většině ani neexistují. Pokud to bylo možné, hodnotitel zpracoval vlastní kvantifikaci dopadů, ta je ovšem nevyhnutelně založená na odhadech, nikoliv robustních datech. Limitem evaluace je rovněž skutečnost že probíhá relativně brzy po ukončení projektů. Především na úrovni dopadů se tak většina očekávaných efektů prozatím nestačila projevit. Významná podpora byla poskytnuta prostřednictvím školení bez další návazné podpory vyšší intenzity. Podpora tohoto typu (tedy podpora nízké intenzity) má jen velmi slabou kauzální souvislost s celkovým cílem působení ZRS ČR v daném sektoru, jímž je zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních zemědělců. Robustní kvantifikace dopadů takové podpory nízké intenzity je proto téměř nemožná – není možné efekt „očistit“ od dalších vlivů, kterým je cílová skupina vystavena a které mají na její konkurenceschopnost podstatně vyšší dopad. Významným omezením pro implementaci metod sběru primárních dat je velmi malá míra využívání informačních technologií ze strany cílové skupiny. Není jich tak možné využít pro distribuci dotazníků a dotazníkové šetření se tak stává časově i organizačně velmi náročné. Hodnotitel proto dotazníky distribuoval prostřednictvím lokálních konzultantů, anebo využil telefonického dotazování (za pomoci lokálních spolupracovníků). I telefonické dotazování ovšem vykazuje relativně malou návratnost (méně než v polovině případů se tazatelé skutečně úspěšně spojili s respondentem).

4 Evaluační zjištění a závěry V této části zprávy zpracovány závěry a syntéza zjištění evaluace na úrovni sektoru. Dílčí hodnocení každého projektu (zpracováno ve formě odpovědí na formulované evaluační otázky) je přílohou této zprávy.

4.1 Relevance Při hodnocení relevance působení ZRS ČR v sektoru zemědělství byla učiněna následující zjištění: 



Realizované aktivity a projekty jsou v souladu s potřebami sektoru zemědělství v Moldavsku tak, jak byly definovány v sektorové Strategii rozvoje zemědělství a venkova 2014 – 2020 (a to i navzdory tomu, že realizace projektů byla zahájena před schválením této strategie). Relevance působení ZRS ČR v sektoru zemědělství je proto z tohoto pohledu hodnocena jako vysoká. Při podrobnějším pohledu na druhy realizovaných projektů existují v relevanci vůči potřebám definovaným ve Strategii (výše) rozdíly: o Největší soulad se Strategií definovanými potřebami vykazují aktivity usilující o posilování konkurenceschopnosti malých a středních zemědělců prostřednictvím jejich sdružování do kooperativů a zvyšování efektivity jejich produkce (tedy projekt ČZU). To přímo odpovídá jedné z aktivit navrhovaných Strategií. o Co se týče iniciativ zaměřených na zvýšení konkurenceschopnosti zemědělců prostřednictvím konverze k ekologickému standardu (projekty Člověk v tísni a Charita), Strategie tyto aktivity rovněž podporuje, ovšem spíše jako nástroj pro posilování udržitelných managementů přírodních zdrojů, než jako nástroj pro zvyšování konkurenceschopnosti. To ovšem zároveň nevylučuje, pouze aktivitám na podporu organického zemědělství přikládá jiný důraz. V této souvislosti je ovšem zároveň vhodné zmínit, že institucionální podpora pro rozvoj ekologického zemědělství je v Moldavsku velmi slabá. o Iniciativy zaměřené na diseminaci dobré praxe a know-how mezi co nejširší cílovou skupinu malých a středních zemědělců (v realizovaném projektu ÚZEI za využití televizního vysílání) nemají ve Strategii explicitní oporu, dokument ovšem definuje potřebu zvyšovat kvalifikaci a know-how především drobných farmářů, kteří, co se zemědělské produkce týče, většinou nemají adekvátní vzdělání a zpravidla ani žádnou praxi. Na úrovni obecnějších cílů jsou září 2014







proto tyto iniciativy relevantní s ohledem na potřeby a problémy sektoru vnímané z moldavské strany. Iniciativy ZRS ČR v sektoru zemědělství jsou obecně hodnoceny jako relevantní vůči potřebám malých a středních zemědělců (zástupcům cílové skupiny), pracovníkům centrálních institucí (zástupcům Ministerstva zemědělství a potravinářství a Ministerstva regionálního rozvoje a výstavby) i zástupcům jiných donorů. Jako nejvíce relevantní jsou přitom hodnoceny iniciativy usilující o posílení spolupráce mezi malými a středními zemědělci. Praktická implementace projektů vykazuje, co se relevance týče, v konkrétních případech jisté mezery nebo nedostatky – o těch pojednávají přiložené hodnotící zprávy jednotlivých projektů. Obecným problémem, který má negativní dopad na relevanci iniciativ, resp. relevanci praktické implementace projektů, je časové hledisko. To se týká především iniciativ zaměřujících se na posilování kooperace mezi zemědělci. Krátký časový horizont, v němž byla podpora některým cílovým skupinám poskytována, vedl ke snížení relevance podpory. Podpora cílovým skupinám totiž nemohla být dostatečně komplexní, projekty neměly dostatek času k tomu, aby se dostatečně zaměřily na všechny důležité body teorie změny. V tomto smyslu bylo jako problematické zaznamenáno také rozdělení alokace mezi větší počet realizátorů, v jehož důsledku bylo nutné dodatečně omezit nebo eliminovat některé z naplánovaných aktivit. To má opět negativní efekt na koherenci projektů – a tedy na platnost a relevanci jejich teorie změny.

Obecné závěry evaluace – sektorový pohled Na rovině cílů hodnotíme relevanci iniciativ ZRS na podporu malých a středních zemědělců jako vysokou. Cíle realizovaných projektů jsou v souladu s potřebami cílových skupin. Na úrovni projektů a jejich implementace byla zároveň identifikována významná omezení relevance, která je nutné při budoucím plánování podpory ZRS ČR v tomto sektoru zohlednit. Za výrazný determinant relevance iniciativ ZRS ČR v sektoru zemědělství považujeme komplexnost přístupu. Problematiku je možné zjednodušit na otázku podpory produkce a umisťování produkce na trh. Pokud je podpořena pouze produkční stránka (typicky v projektech zaměřených na podporu produkce s vyšší přidanou hodnotou), relevance projektu vůči definovanému cíli (zvýšení konkurenceschopnosti) je omezená. Cíle totiž dosahuje až ten podpořený zemědělec, který je schopen svou produkci efektivně umístit na trh – prodat. To přitom představuje často náročnější úkol, než samotná změna produkční technologie nebo struktury produkce. Část z podpořených projektů ovšem problematice uvádění produkce na trh nevěnuje dostatečnou pozornost. To může být způsobeno jak samotnou formulací intervenční logiky projektů, tak i obtížemi, se kterými se realizátoři museli vyrovnávat při implementaci svých projektů. Jednou z těchto obtíží je časové hledisko (viz výše). Nedostatečně komplexní přístup v implementaci projektů byl částečně způsoben také rozdělením alokace mezi více příjemců, v jehož důsledku bylo nutné omezit nebo zcela eliminovat část aktivit. Při implementaci projektů zaměřených na šíření know-how a dobré praxe je rovněž nutné věnovat zvýšenou pozornost přenositelnosti jejich obsahu do kontextu cílové skupiny. Závěry hodnocení relevance ve vztahu k budoucímu zaměření ZRS ČR v sektoru zemědělství: kooperativy Budování kooperativů je vysoce relevantní aktivitou co do zvyšování konkurenceschopnosti malých a středních zemědělců. Již při relativně malých objemech generuje podpora pozitivní dopady na konkurenceschopnost zemědělců (blíže viz evaluační zpráva projektu ČZU). „Měkká“ podpora doplněná investicemi velmi malého rozsahu je schopna stimulovat růst, ovšem má své limity – nemůže zaručit růst v delším časovém horizontu. Pokud se totiž mají iniciativy založené s podporou ZRS ČR dále rozvíjet, bude nezbytně nutné nalézt zdroje pro investici do posklizňových a přidanou hodnotu podporujících technologií. Investice do budování kooperativů tedy jsou, dle názoru evaluátora, správnou cestou pro budoucí rozvoj ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku, pro jejich relevanci je ovšem nutné věnovat silné úsilí správnému zacílení podpory (tedy nalezení vhodných lokalit), a to nejlépe v koordinaci s velkými donory. Zcela ideální by potom byl stav, kdy by „malá“ podpora ZRS ČR byla provázaná s „velkou“ podporou jiných subjektů. Iniciativa ZRS ČR by mohla sloužit pro vytvoření základních podmínek pro rozvoj dané oblasti – tedy pro probuzení vnitřního potenciálu dané lokality. Pokud se iniciativa v konkrétní lokalitě prokáže jako úspěšná a udržitelná, mohla by být „předána“ do péče velkého donora, který by zajistil vstupy pro další září 2014


Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Evaluační zpráva rozvoj. Takové seřazení iniciativ ZRS ČR a dalších donorů by mohlo být atraktivní i pro větší donory, poněvadž by své investice mohli umísťovat do institucionálně stabilizovaných lokalit, které již prokázaly svou životaschopnost. Důležitou podmínkou pro rozvoj aktivit ZRS ČR v oblasti budování spolupráce tak je posílení kooperace s dalšími donory, která by měla vést k identifikaci synergií a jejich využívání (blíže k tomu viz kap. 5.2). Významnou přidanou hodnotou projektů ZRS ČR, v kontrastu s projekty velkých donorů, je individuální know-how a zkušenost s transformací, kterou do projektu přinesou čeští odborníci. Závěry hodnocení relevance ve vztahu k budoucímu zaměření ZRS ČR v sektoru zemědělství: ekologické zemědělství Další alternativou pro efektivní umístění „malých“ prostředků je identifikace mezer v systému podpory sektoru zemědělství v Moldavsku, které jsou pod rozlišovací schopnost velkých donorů, ovšem vykazují potenciál generovat růst (byť omezené skupiny) zemědělců. Při poskytování menších prostředků si realizátor může dovolit individuálně cílit na specifickou a velikostně omezenou podmnožinu cílové skupiny (která je příliš malá na to, aby byly velké projekty schopny podrobně reflektovat její specifické potřeby). Takovou mezerou může být podpora rozvoje ekologického zemědělství, jehož relevance vůči celkovému cíli projektů ZRS ČR (zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních zemědělců) byla rovněž hodnocena jako spíše vysoká. Zároveň se ale v tomto sektoru žádný zahraniční donor systematicky neangažuje (výjimku tvoří podíl USAID na financování jednoho z projektů ZRS ČR) a rovněž systematická podpora rozvoje tohoto sektoru ze strany moldavské vlády je prozatím velmi omezená. Zvyšování konkurenceschopnosti prostřednictvím konverze do režimu ekologického zemědělství vyžaduje intenzivní podporu v celé řadě aktivit a v relativně dlouhém čase. Pro úspěch takové iniciativy je důležité nejen upravit produkci v souladu s požadavky ekologické certifikace, ale především vybudovat individuální distribuční kanál směrem ke stále relativně malé cílové skupině, která organickou produkci poptává. Práci s klienty obecně musí být věnována velká pozornost – vztah mezi ekologickým pěstitelem a jeho odběrateli je totiž více založen na důvěře než na existenci certifikátu. Alternativním (nebo doplňujícím) způsobem umístění produkce na trh, je budování distribučních kanálů směrem do států EU. To současnosti znamená především budování partnerství se silným subjektem v EU, který by ekologickou produkci zemědělce prodával pod svou značkou. Závěry hodnocení relevance ve vztahu k budoucímu zaměření ZRS ČR v sektoru zemědělství: lidské zdroje Budování lidských zdrojů a vzdělávání v sektoru zemědělství se explicitně nevěnoval žádný z hodnocených projektů ZRS ČR v Moldavsku (částečně na lidské zdroje ovšem cílil projekt ÚZEI a vzdělávací akce byly realizovány ve všech projektech). Relevance podpory této oblasti ovšem jednoznačně vyplývá ze sektorových strategických dokumentů i z rozhovorů s představiteli státní správy a zástupci jiných mezinárodních donorů. Nedostatek kvalifikace a relevantních schopností jsou jednou ze zásadních překážek pro rozvoj moldavského zemědělství. Po pozemkové reformě získalo velké množství osob do vlastnictví zemědělskou půdu, velmi často ale postrádají know-how a znalosti ohledně efektivního obdělávání a pěstování zemědělské produkce. Systém zemědělského vzdělávání je navíc, dle analýzy rozvojové strategie Moldavska, zastaralý a nemá schopnost absorbovat a dále šířit nové poznatky a moderní know-how. V případě angažování ZRS ČR v tomto sektoru je ovšem opět vhodná koordinace s dalšími subjekty, především lichtenštejnskými a částečně také rakouskými donory tak, aby došlo k efektivní „dělbě práce“ v tomto sektoru (blíže viz kapitola 5.2). Zcela stranou jakékoliv podpory ze strany mezinárodních donorů je kupříkladu moldavské vysoké školství v oblasti zemědělství (zároveň je na centrálních orgánech vysoce hodnocena kvalita a kapacita českého vysokého zemědělského školství). Je vhodné poznamenat, že aktivity v tomto smyslu jsou již realizovány. V roce 2014 by měl být zahájen nový projekt „Rozvoj vinařských oborů na středních zemědělských školách v Moldavsku“, jeho příprava je, dle vyjádření ČRA, koordinována s dalšími donory (zejm. Rakouská rozvojová agentura a Lichtenštejnská rozvojová služba). ČRA rovněž v letech 2012 – 2013 podporovala projekt na zvýšení kvality moldavského vysokého zemědělského školství. Doporučení relevantní zjištěním a závěrům hodnocení relevance (podrobněji viz kapitola 7): 

S ohledem na omezený rozpočet ZRS ČR pro podporu zemědělství v Moldavsku doporučuje hodnotitel zúžit/zpřesnit cíl podpory. Hodnotitel navrhuje následující cíle: Podpora stabilizace září 2014



  

 

venkovských lokalit a snižování chudoby (prostřednictvím podpory kooperace mezi zemědělskými producenty), rozvoj lidských zdrojů v zemědělství a pilotní projekty pro ověření podpory ekologického zemědělství jako nástroje zvyšování konkurenceschopnosti malých a středních zemědělců; Hodnotitel doporučuje do budoucnosti zachovat podporu budování kooperativů v konkrétních lokalitách. Důraz by ovšem měl být kladen na malé lokality, které se prozatím nemohou kvalifikovat k podpoře velkých donorů; Hodnotitel doporučuje realizovat spíše menší počet projektů s větším finančním objemem a systematickým přístupem k dané problematice. Silně naopak nedoporučuje dodatečné dělení alokace mezi více projektů (v případě, že je aplikován dotační model); Hodnotitel doporučuje pokračování podpory rozvoji ekologického zemědělství v Moldavsku jako nástroje pro zvyšování konkurenceschopnosti, ovšem formou pilotních projektů, které jsou zaměřeny na systematické budování dobré praxe v případě omezeného počtu zemědělských podniků; Pokud bude v cílech ZRS ČR v Moldavsku v sektoru zemědělství zachována podpora ekologického zemědělství tak, jak byla formulována v předchozím doporučení, je vhodné realizovat projekty zaměřené na budování sítí mezi moldavskými producenty a odběrateli v ČR/EU. Posílit v projektech důraz na umisťování zemědělské produkce na trh a její marketing.

4.2 Efektivita V rámci evaluace byla učiněna následující zjištění k efektivitě podpory ZRS ČR v sektoru zemědělství: 

 



V důsledku rozdělení celkové finanční alokace mezi tři (a následně čtyři) projekty vznikly náklady, které hodnotitel nepovažuje za zcela efektivní. Každý z projektů generoval vlastní náklady na management, koordinaci a administraci – bylo tedy nutné vytvořit tři (posléze čtyři) nezávislé systémy řízení a administrace projektu Rozdělení alokace mezi několik projektů (realizované ex-post) spojené s nejistotou ohledně financování ve víceletém horizontu mělo za následek redukci některých aktivit. Implementace hodnocených projektů prostřednictvím neziskových organizací prokázala řadu výhod, co se týče zkušeností NNO s komunitní prací, jejich flexibility a akceschopnosti i využívání sítí, kterými disponují. NNO zapojené do implementace ovšem zároveň vykazovaly znatelně vyšší náklady na řízení a administraci projektu, než tomu bylo v případě jiných subjektů. NNO totiž často fungují „projektově“ – nemají stálý zdroj financí na krytí běžného provozu, náklady svého provozu proto rozdělují do projektů, ve kterých jsou zapojeny. Ze srovnání hodnocených projektů tak vyplývá, že zatímco v projektu ČZU dosahují náklady na management, koordinaci a administraci projektu cca 6,5 % (bez započítání nepřímých nákladů), u projektů implementovaných NNO tento podíl dosahuje 20 i více procent (blíže srovnání viz příloha). Podrobnější analýza efektivity projektů je limitovaná kapacitou systému jejich monitoringu: 1. Náklady nelze třídit dle nákladnosti jednotlivých aktivit. 2. Vykazování jednotlivých výdajů je často agregováno do kumulativních položek, jejichž strukturu nelze podrobněji studovat. Hodnotitel nezískal přístup k položkovým rozpočtům, kupříkladu, co se týče nákupu vstupů – v rozpočtech je vedeno pouze kumulativně jako dodávka. 3. Formuláře pro monitoring projektů a vykazování výdajů nerozlišují náklady na administrativu od nákladů na věcnou realizaci projektu. V důsledku toho je srovnání nákladů na administraci a řízení projektu mezi jednotlivými typy realizátorů jen velmi orientační.

Jako jeden z hlavních problémů pro efektivitu podpory v sektoru zemědělství bylo, na základě analyzovaných čtyř projektů, označeno rozhodnutí o rozdělení alokace mezi tři (a následně čtyři) subjekty a s tím spojená nejistota ohledně výhledu financování projektů pro následující roky. V důsledku rozdělení alokace bylo nutné ve vyšší míře financovat náklady na administrativu, řízení a koordinaci projektů. Tyto náklady nerostou v lineární závislosti na objemu projektu (není žádný objektivní důvod k tomu, aby září 2014


Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Evaluační zpráva kupříkladu desetinásobně větší projekt měl také desetinásobně vyšší náklady na administraci a řízení), v případě menšího počtu projektů by tedy pravděpodobně byly nižší. Druhým důsledkem, souvisejícím především s nejistotou financování projektu ve víceletém horizontu, byla nutnost omezit část naplánovaných aktivit, a to především těch, jejichž realizace si vyžaduje delší čas. Tím je poškozována koherence projektů – pokud jde o dobrý projekt, jsou na sebe jednotlivé aktivity navázány a tvoří jeden celek. Eliminací některé z aktivit je ohrožena relevance projektů – vzniká mezera v jeho intervenční logice, která přitom může být důležitá pro to, aby se výstupy projektu skutečně transformovaly do výsledů a dopadů. Slabá místa v systému monitoringu projektů (identifikovaná výše) byla velkým omezením pro podrobné vyhodnocení efektivity podpory ZRS ČR v sektoru zemědělství. Hodnotitel nemohl analyzovat efektivitu na úrovni jednotlivých aktivit a srovnávat náklady na aktivitu s jejími výstupy. Rovněž především v oblasti dodávek nebylo možné analyzovat položkové rozpočty a srovnávat je s cenami obvyklými na trhu – náklady byly vykazovány pouze kumulativně. Třetím omezením je pouze velmi orientační analýza nákladnosti řízení a administrace u jednotlivých typů realizátorů. Je nutné kupříkladu předpokládat, že pokud je v projektu ustavena pozice manažera projektu, ten se zabývá nikoliv pouze administrativou, řízením a koordinací projektu, ale také věcným plněním – poskytnuté podklady bohužel neposkytují žádnou oporu pro odhad, jaký podíl na těchto položkách tvoří náklady na řízení, administraci a koordinaci projektu. Analýza nepotvrdila jakoukoliv souvislost mezi výší nákladů na administraci a řízení projektů a skutečností, zda projekt má lokálního partnera, či nikoliv. Při analýze efektivity podpory ZRS ČR sektoru zemědělství jako celku je rovněž nutné brát v úvahu výši její alokace a aktivitu dalších donorů v daném sektoru, kteří poskytují řádově vyšší podporu. Především v oblasti posilování kooperace zemědělců (budování produkčních a/nebo odbytových družstev) je přítomnost dalších zahraničních donorů velmi vysoká. Hrozí tedy riziko nízké efektivity podpory ZRS ČR – výdaje, které může poskytovat ZRS ČR na podporu kooperace, jsou řádově nižší, než iniciativy jiných donorů. Hrozí tak riziko, že podpora ZRS ČR neposkytne „přidanou hodnotu“ nebo dokonce nebude, vzhledem ke svému relativně nízkému rozsahu, relevantní potřebám zemědělců. Dle zjištění hodnotitele je možné tomuto riziku zabránit velmi přesným zacílením podpory. S ohledem na alokaci podpory ZRS ČR v sektoru zemědělství je vhodné zaměřit se především na ty lokality, které ještě nejsou „zralé“ na intervenci investičního charakteru a je v nich nutné nejprve vybudovat základní institucionální podmínky pro další rozvoj. V takovém případě bude podpora účelná a s velkou pravděpodobností také efektivní. Blíže viz hodnocení kritéria relevance a efektivnosti (účelnosti). Doporučení relevantní zjištěním a závěrům hodnocení efektivity (podrobněji viz kapitola 7):  



Hodnotitel doporučuje realizovat spíše menší počet projektů s větším finančním objemem a systematickým přístupem k dané problematice. Silně naopak nedoporučuje dodatečné dělení alokace mezi více projektů (v případě, že je aplikován dotační model); Zvýšit důraz na finanční reporting projektu tak, aby bylo možné analyzovat položkové rozpočty (nikoliv pouze kumulativní náklady), propojovat výdaje s jednotlivými aktivitami (tj. možnost kalkulace nákladů na jednotku výstupu dané aktivity) a oddělovat náklady na věcné plnění projektů od nákladů na administraci, řízení a koordinaci projektu; Hodnotitel doporučuje do budoucnosti zachovat podporu budování kooperativů v konkrétních lokalitách. Důraz by měl být kladen na malé lokality, které se prozatím nemohou kvalifikovat k podpoře velkých donorů.;

4.3 Efektivnost Obecná evaluační zjištění k efektivnosti působení ZRS ČR v sektoru zemědělství: 

V důsledku změny způsobu realizace podpory ZRS (rozdělení alokace mezi více příjemců) bylo nutné u realizovaných projektů upravit způsob realizace. U některých projektů došlo k omezení rozsahu aktivit a/nebo eliminaci jejich části, jeden projekt reagoval na uvedené překážky (a další externality) de facto plným přepracováním intervenční logiky v části, která se věnovala podpoře září 2014



  

 



moldavských zemědělců. Negativní dopady těchto zpětných zásahů do intervenční logiky projektů v rámci jejich relevance a udržitelnosti byly diskutovány výše. Projekty podpořené ze ZRS ČR obecně nevykazovaly problém naplnit cílové hodnoty na úrovni výstupů (po revizích). Kvantitativní vyhodnocení naplňování cílů projektů na úrovni výsledků a celkových cílů je limitováno skutečností, že ve většině projektů nejsou výsledky operacionalizovány do podoby monitorovacích indikátorů a tyto následně kvantifikovány. I v případě, že projekt stanovuje monitorovací indikátory, tyto operacionalizace často nejsou relevantní. Typickým příkladem je monitoring výsledků/dopadů prostřednictvím měření plochy půdy obdělávané ve standardu ekologického zemědělství nebo objem produkce v tomto standardu – tyto indikátory ale měří spíše výstupy projektu, rozhodně jimi nelze měřit celkový cíl projektů, tedy zvýšení konkurenceschopnosti (právě souvislost mezi zvýšením objemu ekologické produkce a růstem konkurenceschopnosti přitom má projekt potvrdit nebo vyvrátit). Realizované projekty rovněž ve většině nezavádějí systém sběru zpětné vazby ze strany cílových skupin – nemonitorují změny v chování cílových skupin, kterých bylo dosaženo. Jako efektivní se v realizovaných projektech ukázalo zapojení českých odborníků. Ti do projektů přinášejí nejen individuální know-how, ale rovněž (na rozdíl od projektů donorů ze „Západu“) zkušenost s transformací, kterou ČR prošla. Tyto skutečnosti jsou cílovou skupinou velmi oceňované. Za velmi efektivní je rovněž napříč realizátory, partnery i cílovými skupinami považován nástroj studijních cest. Je nejefektivnějším (z hlediska účinku a do značné míry i nákladnosti) způsobem pro transfer know-how a dobré praxe, zároveň slouží jako velmi silný motivační prvek.

Obecné závěry hodnocení Vyhodnocení efektivnosti podpory má v důsledku výše identifikovaných limitů monitorovacího systému omezenou kapacitu. Hodnocení míry, do které projekty naplňují své cíle (především potom společný cíl, tedy zvyšování konkurenceschopnosti cílové skupiny) tedy musí být založeno na sběru primárních dat. (Vzhledem ke skutečnosti, že takové hodnocení je provázáno obecnými dopady projektu, jsou jeho výsledky uvedeny v rámci vyhodnocení kritéria dopadu.) Na úrovni výstupů bylo nutné u všech projektů přistoupit k revizím (v důsledku rozdělení alokace i s tím spojeného nejistého výhledu financování ve víceletém horizontu). Obecně bylo možné zaznamenat dva přístupy k revizím – prvním bylo omezení rozsahu aktivit (tedy velikosti cílových skupin, jímž byla podpora poskytnuta) a úplné vypuštění části z nich, druhým přístupem potom bylo přeformulování intervenční logiky projektu s ohledem na nové podmínky. Z výsledků evaluace je zřejmé, že druhý přístup je vhodnější, byť je nutně doprovázet jistou mírou improvizace. Zpětná úprava původně navržené intervenční logiky totiž vede ke vzniku mezer, které mohou výrazně ovlivnit dosažení celkového cíle. Za přidanou hodnotu projektů financovaných ZRS ČR – oproti jiným donorům – považují shodně partneři projektů i zástupci cílových skupin především zapojení expertů s transformační zkušeností. Právě vysoká odbornost, která byla ale zároveň přesně aplikována na podmínky a potřeby dané lokality, spolu s pocitem, že ji přinášejí osoby, které „rozumějí“ situaci v Moldavsku, poněvadž se ještě relativně nedávno nacházeli v obdobném kontextu, byla tím snad nejvíce oceňovaným aspektem především v rámci „pilotního“ projektu ČZU. Závěry hodnocení efektivnosti ve vztahu k budoucímu zaměření ZRS ČR v sektoru zemědělství: kooperativy Jako velmi účelné a efektivní se v případě podpory rozvoje spolupráce mezi zemědělci ukázalo angažování silného domácího partnera, který má zkušenost s implementací projektů dalších mezinárodních donorů. V důsledku jeho angažovanosti bylo možné podporu zacílit tak, aby byla skutečně efektivní (s ohledem na výši alokace pro projekt i jeho časový horizont) a nedocházelo k případným konfliktům s aktivitami jiných donorů. Vzhledem k objemu ZRS ČR v sektoru moldavského zemědělství považuje hodnotitel za efektivní zaměření na úroveň „grass roots“ – tedy realizaci projektů, které umožní vznik základních podmínek a institucionálních předpokladů pro spolupráci mezi zemědělci. Ambicí ZRS ČR nemůže být, s ohledem na její finanční objem, podpora investic většího rozsahu do zpracovatelských technologií, které umožňují produkci s vyšší přidanou hodnotou). Možnosti ZRS ČR ovšem umožňují září 2014


Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Evaluační zpráva efektivní práci na úrovni komunit, odbourávání předsudků a nedůvěry zemědělců vůči spolupráci na úrovni produkce i jejího prodeje a zvyšování efektivity produkce za využití „vnitřního“ potenciálu komunit. Tato práce na úrovni „grass roots“ je, dle názoru hodnotitele, i nadále oblastí, kde budou prostředky ZRS ČR – s přihlédnutím k aktivitám ostatních donorů – utráceny nejúčinněji. Závěry hodnocení efektivnosti ve vztahu k budoucímu zaměření ZRS ČR v sektoru zemědělství: ekologické zemědělství Není pravděpodobné, že by rozsah podpory poskytované ZRS ČR byl dostatečný pro práci na úrovni „trhu s ekologickými produkty“ jako celku. Pokud se ZRS ČR rozhodne angažovat v tomto sektoru (což evaluátor – za splnění níže specifikovaných externích podmínek – doporučuje), musí být provedena vědomá volba, zda bude poskytována podpora širokému okruhu příjemců, ovšem zaměřená pouze na tu část aktivit, v níž je spatřován největší deficit, anebo se podpora zaměří pouze na relativně malý okruh příjemců, těm ovšem poskytne intenzivní asistenci v delším časovém horizontu a „provede“ je celým procesem. Podpora tak nezbytně získá charakter pilotních projektů. Hodnotitel považuje za evaluací prokázané (jakkoliv prozatím nelze analyzovat dlouhodobější dopady), že druhý přístup je efektivnější. První přístup se totiž do jisté míry spoléhá na to, že pokud je podpora poskytnuta dostatečně veliké cílové skupině, alespoň některé subjekty z této skupiny se vlivem externích faktorů uchytí a budou se dále rozvíjet. To, zda a za jakých podmínek se podpora u některých subjektů uchytí, ale tento typ projektu již nemůže kontrolovat. Efektivita takové intervence je tak závislá spíše jen na síle přesvědčení konkrétního zemědělce o správnosti cesty organické produkce. Zároveň prozatím není možné předpokládat, že se objeví jiný donor, který na sebe převezme část aktivit a dojde k jakési dělbě práce v podpoře ekologického zemědělství v Moldavsku jako celku mezi ZRS ČR a tímto donorem. V případě, že se ZRS ČR rozhodne jít druhou naznačenou cestou, tedy podporou několika málo projektů v kompletním spektru aktivit, je nutné si uvědomit, že půjde de facto o pilotní projekty. Smyslem pilotních projektů je vybudování příkladů dobré praxe a jejich následný „prodej“ širší cílové skupině. Z toho ovšem plyne, že podporu bude možné jen obtížně možné kvantitativně vyhodnocovat. Bude možné sledovat kvalitativně, jak podpora – tedy konverze k ekologickému zemědělství – konkrétně způsobuje zvyšování konkurenceschopnosti daného podniku, poznatky takové pilotáže je obtížné zobecňovat. Jak bylo uvedeno u hodnocení relevance, hodnotitel se domnívá, že podpora ekologického zemědělství v Moldavsku má perspektivu a je vhodným cílem pro ZRS ČR. Je „mezerou“, které se nikdo nevěnuje, která ovšem může přinést nové poznatky a cesty pro rozvoj konkurenceschopnosti moldavského zemědělství. Pokud se ale má ZRS ČR této oblasti věnovat, je nezbytně nutné přijmout strategické rozhodnutí, jehož obsahem bude závazek angažovanosti po určitou dobu, a to i v případě, že bezprostředně nebudou okamžitě pozorovány pozitivní výsledky – ty se mohou začít projevovat až v delším časovém horizontu. Vzhledem k tomu, že podpora tohoto typu bude mít charakter pilotních projektů (tj. projektů, které budují a akumulují dobrou praxi) musí být iniciativy doplněny kvalitními mediálními aktivitami. Hodnotitel na základě evaluačních zjištění konstatuje, že především projekt Člověka v tísni fungoval v této oblasti efektivně a je tak možné na získané zkušenosti dále navázat. Doporučení relevantní zjištěním a závěrům hodnocení efektivnosti (podrobněji viz kapitola 7): 

 

S ohledem na omezený rozpočet ZRS ČR pro podporu zemědělství v Moldavsku doporučuje hodnotitel zúžit/zpřesnit cíl podpory. Hodnotitel navrhuje následující cíle: Podpora stabilizace venkovských lokalit a snižování chudoby (prostřednictvím podpory kooperace mezi zemědělskými producenty), rozvoj lidských zdrojů v zemědělství a pilotní projekty pro ověření podpory ekologického zemědělství jako nástroje zvyšování konkurenceschopnosti malých a středních zemědělců; Hodnotitel doporučuje do budoucnosti zachovat podporu budování kooperativů v konkrétních lokalitách. Důraz by ovšem měl být kladen na malé lokality, které se prozatím nemohou kvalifikovat k podpoře velkých donorů; Hodnotitel doporučuje pokračování podpory rozvoji ekologického zemědělství v Moldavsku jako nástroje pro zvyšování konkurenceschopnosti, ovšem formou pilotních projektů, které jsou

září 2014



   

zaměřeny na systematické budování dobré praxe v případě omezeného počtu zemědělských podniků; Systematizovat monitoring projektů na úrovni výsledků – zvýšit důraz na formulaci výsledkům (cílům projektu) odpovídající monitorovací indikátory a kvantifikaci jejich cílových hodnot; Posílit procesy sběru kvantitativních dat od příjemců podpory – především potom ekonomické ukazatele na úrovni jednotlivých podpořených podniků. Posílit procesy sběru zpětné vazby podpořených účastníků, a to rovněž s časovým odstupem od udělení podpory; Zachovat v projektech realizovaných na úrovni „grass roots“ důraz na odbornou kvalifikaci expertů a jejich původ z ČR nebo jiných členů EU z regionu střední a východní Evropy; Zachovat při realizaci budoucích projektů důraz na předávání dobré praxe formou studijních návštěv.

4.4 Udržitelnost V rámci hodnocení projektů podpořených ZRS ČR byla učiněna následující sektorová zjištění:  

 

Žádný z projektů podpořených ZRS ČR v sektoru zemědělství nebyl vyhodnocen jako bez výhrad udržitelný. Jedním z důvodů prozatím nejisté udržitelnosti některých výstupů aktivity ZRS ČR v sektoru zemědělství je nejistý finanční výhled realizovaných projektů – ty měly finance zajištěné vždy pouze do konce aktuálního roku. Tato skutečnost oslabuje realizaci aktivit systémového charakteru, které by posílily perspektivu udržení výstupů. Udržitelnost některých iniciativ ohrožuje také relativně krátká doba, po kterou bylo možné cílovým skupinám poskytovat podporu. Dalším obecným problémem udržitelnosti projektů, je nedostatečný důraz části projektů podpořených ZRS ČR na prodej a marketing.

Aktivity podpořené ZRS ČR v Moldavsku v sektoru zemědělství odpovídají potřebám a problémům moldavských malých a středních zemědělců a mají potenciál posílit konkurenceschopnost podpořených cílových skupin. Horší hodnocení udržitelnosti těchto iniciativ tak nespočívá v samotném zacílení projektů, ale spíše ve způsobu jejich realizace. Jako jeden z klíčových problémů se ukázalo časové hledisko. Obzvláště to platí u aktivit na podporu spolupráce zemědělců (projekt ČZU). Do jisté míry je možné uvést, že projekt „odchází od rozdělané práce“. Založeným kooperativům je nutné nadále poskytovat asistenci a podporu, v opačném případě je minimálně v jednom případě téměř jisté, že výstupy udržitelné nebudou, situace ostatních kooperativů je rovněž prozatím docela „křehká“ na to, aby již fungovaly zcela samostatně. Jistou více či méně silnou podmínkou dalšího budoucího rozvoje těchto kooperativů jsou rovněž investice do zpracovatelských technologií, které prozatím nejsou jakkoliv zajištěné. Časovému hledisku je nutné v sektoru zemědělství věnovat obzvláštní pozornost – je nutné brát v úvahu délku vegetačního cyklu. Pokud je konkrétní projekt zaměřen na technologii zemědělské produkce (s cílem zvýšit její efektivitu a/nebo vyhovět konkrétním normativním požadavkům – např. ekologické certifikace), konkrétní efekty intervence se projeví nejdříve na konci vegetačního období. Pokud nejsou z jakéhokoliv důvodu uspokojivé (v jednom z hodnocených projektů byla kupříkladu část sadby napadena parazitem) a vzniká tak potřeba produkční technologii dále upravit a testovat – opět ovšem je nutné uvažovat o horizontu vegetačního cyklu. Zásadním determinantem udržitelnosti výstupů je, dle zjištění hodnotitele, rentabilita nového nebo upraveného způsobu produkce. Podpořeným podnikům se tedy musí ekonomicky vyplácet produkce v kooperativu, produkce v režimu ekologického zemědělství, atd. Ta ovšem často není zaručena samotnou úpravou technologie produkce. Naopak, evaluace ukázala, že především v aktivitách zaměřených na podporu rozvoje ekologického zemědělství jako prostředku zvyšování konkurenceschopnosti často úprava technologie produkce vede k vyšším nákladům na jednotku produkce – vypěstovat stejný objem produkce je dražší. Obdobný problém byl ale zaznamenán také září 2014


Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Evaluační zpráva v některých kooperativech: úprava výrobní technologie sice vede k vyššímu výnosu, to ovšem nezaručuje zvýšení konkurenceschopnosti, pokud nejsou pěstitelé schopni takový objem produkce prodat. Základní podmínkou pro udržitelnost výstupů je umístění produkce na odpovídající segment trhu, který zajistí její ekonomickou návratnost. Takto zaměřené aktivity ovšem byly v některých projektech poddimenzované, což má za následek, že udržitelnost části výstupů není zcela zaručená. Doporučení relevantní zjištěním a závěrům hodnocení udržitelnosti (podrobněji viz kapitola 7):   

Hodnotitel doporučuje realizovat spíše menší počet projektů s větším finančním objemem a systematickým přístupem k dané problematice. Silně naopak nedoporučuje dodatečné dělení alokace mezi více projektů (v případě, že je aplikován dotační model); V případě, že bude zachována podpora vzniku a rozvoje kooperace doporučuje hodnotitel zvážit prodloužení časového rámce pro realizaci projektu na cca 5 let. Posílit v projektech důraz na umisťování zemědělské produkce na trh a její marketing.

4.5 Dopady Obecná evaluační zjištění ve vztahu k dopadům intervencí ZRS ČR v sektoru zemědělství:  

   

Řada příjemců obdržela podporu velmi malé intenzity, jejíž dopady nelze kvantitativně vyjádřit z důvodu velmi malé kauzální vazby na celkový cíl intervence. Kvantitativní vyjádření dopadů podpory vyšší intenzity je prozatím založeno na odhadech a/nebo očekáváních cílových skupin. Na robustní vyhodnocení dopadů, které by bylo možné pozorovat v ekonomických datech podpořených podniků, je prozatím příliš brzy – dopady se projevují v delším horizontu. Bezprostředně pozitivní dopad intervence ve smyslu zvyšování konkurenceschopnosti zemědělců byl zaznamenán především v důsledku posilování kooperace; jeho potenciál je ovšem bez další podpory investičního charakteru omezený. V případě cílových skupin, které obdržely intenzivní podporu zaměřenou na konverzi k ekologickému zemědělství, je možné pozorovat potenciál naplňování cíle intervence především v případě, že byla pozornost věnována uvádění produkce na trh. Zároveň ale v tomto sektoru existuje řada objektivních externích faktorů, které výrazně ovlivňují dosahování cíle a je nutné je brát v potaz. Hodnotitel nezaznamenal významné negativní dopady intervencí na úrovni cílových skupin ani jejich okolí. Naopak, především iniciativy na podporu kooperace posilují lokální komunity a jejich vnitřní rozvojové potenciály.

Příčinná souvislost mezi poskytnutím školení bez další návazné podpory vyšší intenzity a zvýšením konkurenceschopnosti zemědělce je jen velmi malá. Robustní kvantitativní vyhodnocení dopadů školení by tak vyžadovalo očištění o externí vlivy, jejichž kauzální vazba na vývoj konkurenceschopnosti je výrazně silnější. Při kvalitativním hodnocení vnímají osoby z cílové skupiny (které neobdržely jinou podporu vyšší intenzity) dopady poskytnutého školení především v motivaci a inspiraci, bezprostřední vliv na konkurenceschopnost ovšem zaznamenán nebyl. I přesto tyto aktivity mají v projektech ZRS své místo. Na jedné straně mohou doplnit informace, které zemědělci získávají z jiných zdrojů, nebo je nasměrovat k podpoře vyšší intenzity. Na druhé straně často fungují jako první filtr při výběru kandidátů pro podporu vyšší intenzity. Metodologické zachycení jejich obecného dopadu je ovšem (mimo kvalitativní analýzu) obtížné. Reálné dopady ekonomického charakteru, které odpovídají celkovému cíli působení ZRS ČR v sektoru zemědělství (tedy zejm. posilování konkurenceschopnosti podpořených zemědělců) se projevují v delším časovém horizontu – prozatím je tedy nebylo možné zaznamenat robustně v ekonomických datech cílové skupiny (ta navíc nejsou nikde agregována a v případě rodinných farem pravděpodobně často ani neexistují). Analýza ovšem potvrdila, že především iniciativa na podporu spolupráce zemědělců má potenciál iniciovat pozitivní ekonomické dopady – podrobněji viz hodnocení projektu ČZU v příloze. Samy o sobě tyto aktivity pochopitelně nezpůsobí převedení zemědělců v daném kooperativu do kategorie září 2014


Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Evaluační zpráva „konkurenceschopných“ zemědělců, vytváří ovšem základní předpoklady pro ekonomický rozvoj v dané lokalitě. Dopady iniciativ usilujících o zvyšování konkurenceschopnosti prostřednictvím konverze k ekologickému zemědělství prozatím nelze kvantitativně pozorovat. Především u zemědělců zapojených do projektu Charity není tato základní hypotéza potvrzena ani kvalitativně – aktivity projektu zcela bezprostředně nevedou ke zvýšení konkurenceschopnosti. Pokud má být tohoto cíle dosaženo, je nutné zemědělcům dále poskytovat asistenci především při vstupu do správného segmentu trhu, budování stabilního okruhu klientů, péči o klienty, podpoře exportu, atd. Výsledky projektu ČvT vykazují vyšší potenciál, že stanoveného dopadu bude skutečně dosaženo, pro jednoznačné hodnocení je ovšem ještě příliš brzy. Je ovšem zároveň nutné uvést, že intervenční logice využívající podpory ekologického zemědělství jako nástroje pro zvyšování konkurenceschopnosti hraje významnou roli řada externalit, z nichž část není možné ze strany projektů podpořených ZRS ČR kontrolovat: 





Politická podpora je, dle zjištění evaluace, jedním z klíčových faktorů rozvoje sektoru ekologického zemědělství. Ukončení finanční podpory konverze k ekologickému zemědělství mělo za následek rapidní pokles zájmu moldavských farmářů. Nejistotu v tomto smyslu ještě zvyšují blížící se moldavské volby, jejichž dopad na podporu státu ekologickému zemědělství nelze vůbec předjímat. I přesto by ovšem bylo vhodné nadále podporovat pokračování fungování pracovní skupiny, která byla založena projektem Člověka v tísni, a prohlubování jejich aktivit – které mohou vést ke zvýšení tlaku na politickou reprezentaci v oblasti podpory ekologického zemědělství. Dalším omezením pro rozvoj ekologického zemědělství je dostupnost ekologických přípravků na ochranu rostlin. Jejich nedostatek je velmi silným omezujícím faktorem zejména pěstování zeleniny v ekologickém standardu, která vyžaduje vyšší míru péče, než kupříkladu některé ovoce nebo obilí. Výrobci ekologických přípravků na ochranu rostlin prozatím nejsou dostatečně motivováni pro jejich certifikaci v Moldavsku, poněvadž jde o příliš malý trh, na kterém se nákladný proces certifikace nevyplatí realizovat. Další externalitou, kterou je nutné mít na zřeteli, je kapacita certifikačních orgánů. Pokud má být dosaženo cíle vývozu moldavské bio produkce do zemí EU, musí být certifikace realizovány zcela věrohodným subjektem; certifikace ovšem musí být zároveň ekonomicky dosažitelná pro malé a střední zemědělce. Ideální by proto bylo, aby tyto domácí subjekty získaly mezinárodní akreditaci a mohly tak poskytovat certifikáty, které jsou automaticky platné v EU.

Doporučení relevantní zjištěním a závěrům hodnocení dopadů (podrobněji viz kapitola 7):   

 

Hodnotitel doporučuje do budoucnosti zachovat podporu budování kooperativů v konkrétních lokalitách. Důraz by ovšem měl být kladen na malé lokality, které se prozatím nemohou kvalifikovat k podpoře velkých donorů; Hodnotitel doporučuje realizovat spíše menší počet projektů s větším finančním objemem a systematickým přístupem k dané problematice. Silně naopak nedoporučuje dodatečné dělení alokace mezi více projektů (v případě, že je aplikován dotační model); Hodnotitel doporučuje pokračování podpory rozvoji ekologického zemědělství v Moldavsku jako nástroje pro zvyšování konkurenceschopnosti, ovšem formou pilotních projektů, které jsou zaměřeny na systematické budování dobré praxe v případě omezeného počtu zemědělských podniků; Posílit v projektech důraz na umisťování zemědělské produkce na trh a její marketing; Posílit procesy sběru kvantitativních dat od příjemců podpory – především potom ekonomické ukazatele na úrovni jednotlivých podpořených podniků. Posílit procesy sběru zpětné vazby podpořených účastníků, a to rovněž s časovým odstupem od udělení podpory.

4.6 Zohlednění průřezových principů. Hodnotitel neshledal výrazné výhrady vůči implementaci projektů ve vztahu k řádné správě věcí veřejných. Část z podpořených projektů se naopak snaží posílit principy řádné správy věcí veřejných, a to ať už na 16 září 2014 HaskoningDHV Czech Republic, spol. s r. o.

Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Evaluační zpráva lokální úrovni, nebo v konkrétním sektoru. Na lokální úrovni působí především projekt ČZU, jehož vedlejším efektem je posilování participace občanů na komunitním životě a na iniciativách směřujících k rozvoji dané lokality. Projekt se pokouší maximálně využívat vnitřního potenciálu lokalit a budovat spolupráci „zdola“, nikoliv šablonovitou implementací předepsaného modelu. Co se sektorové úrovně týče, máme na mysli především iniciativy na podporu systematického rozvoje sektoru ekologického zemědělství, které postupují „zdola“ a snaží se o maximální participaci relevantních subjektů na formulování základních problémů a potenciálů ekologického zemědělství a konkrétních návrhů pro rozvoj této oblasti. Všechny tyto zmíněné iniciativy se pokoušejí o implementaci moderních přístupů ke správě věcí veřejných, založených především na maximální participaci relevantních stakeholderů a formulaci agendy „zdola“. Pozitivně jsou rovněž hodnoceny snahy některých realizátorů o zavádění moderních prvků Results-Based Managementu do implementace projektů (operacionalizace cílů do měřitelných indikátorů, kvantifikace cílů, zavádění systematického přístupu ke sběru zpětné vazby, atd.). V této oblasti je ovšem rovněž prostor pro výrazná zlepšení – kvantifikace cílů často nebyly zcela relevantní jejich formulacím, systematická zpětná vazba nebyla u většiny projektů zavedena. Prostor pro zlepšení je rovněž v otázce transparentnosti vykazování nákladů projektů a jejich provazování s konkrétními aktivitami. Projekty zaměřené na podporu ekologického zemědělství bezprostředně přispívají k prosazování managementů, které jsou šetrnější k přírodním zdrojům a zároveň podporují biodiverzitu a ochranu půdy. Také u dalších projektů byly zaznamenány některé pozitivní efekty na životní prostředí – část kooperativů podpořených v projektu ČZU kupříkladu v menší míře aplikuje minerální hnojiva (zavádění zavlažovacích technologií, využívání organických hnojiv). Nebyly zaznamenány žádné bezprostřední negativní dopady projektů na téma životního prostředí. Žádný z projektů nemá bezprostřední implikace na genderovou tematiku, část z aktivit ovšem byla zaměřena přímo na ženy a jejich postavení v tradičním modelu hospodaření na zemědělské půdě (kupříkladu jeden díl TV programu byl specificky zaměřen na ženy v zemědělství a prezentoval dobrou praxi, jak mohou rozvíjet své vlastní podnikatelské záměry). Realizátoři ve svých zprávách uvádějí, že dbali na generovou vyváženost v rámci realizovaných vzdělávacích aktivit. Vizibilita podpory ZRS ČR je závislá především na intenzitě marketingových a PR aktivit daného projektu. Vzhledem ke skutečnosti, že podpora poskytuje investiční prostředky jen ve velmi malém rozsahu, projektům chybí trvalejší „nositelé“ vizibility. Nejúspěšnější iniciativou co se týče vizibility ZRS ČR proto jednoznačně bylo televizní vysílání. Naopak, relativně malé „publikum“ pro aktivity v oblasti vizibility mají projekty realizované na lokální úrovni nebo projekty, které obsahují především podporu nízké intenzity (zde mohou být trvalejšími nositeli vizibility pouze vytištěné publikace).

5 Synergie a jejich využití 5.1 EQ 3.1 Do jaké míry byly hodnocené projekty provázané? Existovaly mezi nimi synergické vazby? Do jaké míry byly tyto synergické vazby využity? Projekty byly sice provázány jedním strategickým cílem, formulovaným výzvou ČRA (zvyšování konkurenceschopnosti moldavských malých a středních zemědělců), tohoto cíle ovšem dosahují odlišnými metodami. UZEI a ČZU Projekt UZEI vnímá jako klíčové k nastartování konkurenceschopnosti malých a středních zemědělců šíření know-how a dobré praxe mezi co nejširší okruh cílové skupiny. Projekt tak nepracuje v „terénu“, s konkrétními zemědělci, je realizován na národní úrovni. Projekt ČZU je, co se týče metodologie, přesným opakem. Rezignuje na „globální“ cíle a snahu zasáhnout co nejširší cílovou skupinu a věnuje se budování potenciálu pro rozvoj malých a středních zemědělců na úrovni konkrétních čtyř komunit. Jeho cílem je poskytnout takovou asistenci, aby byli farmáři z dané komunity schopni využít sdílených zdrojů a potenciálů ke společnému růstu. Již z logiky věci tak vyplývá, že se tyto dva projekty neměly kde potkat – neexistují mezi nimi žádné styčné plochy. září 2014


Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Evaluační zpráva Charita a Člověk v tísni Naopak další dva projekty jsou si, co se samotné metody týče, velmi podobné. Jejich logikou je iniciace zvyšování konkurenceschopnosti prostřednictvím podpory ekologického zemědělství. Vychází z toho, že ekologické zemědělství z principu produkuje zboží s vyšší přidanou hodnotou než konvenční zemědělství, konverze farmářů k ekologickému zemědělství tak má nastartovat jejich hospodářský rozvoj. Tyto dva projekty jsou si podobné rovněž použitými nástroji a aktivitami, kterými má být dosahováno dílčích cílů, tedy konverze k ekologickému zemědělství a rozvoj těchto podniků. Na počátku obou projektů proto proběhla jistá koordinace aktivit tak, aby se případně nezdvojovaly. Tato koordinace měla spíše povahu jisté „demarkace“, než vymezení synergií a návrh strategie, jak těchto synergií využít. Vymezení rolí spočívá především v tematickém a geografickém hledisku. Oba projekty ovšem poskytovaly potenciál pro hlubší koordinace a synergie, které nebyly využity. Oba projekty kupříkladu nezávisle na sobě zpracovávaly materiály pro školení v oblasti marketingu a obchodního plánování. Hospodárnějším řešením (s potenciálně kvalitnějším výstupem) by přitom bylo zpracování společného modulu, na kterém by se podíleli experti obou projektů. V rámci obou projektů byly zpracovávány metodické materiály pro technologie pěstování v režimu ekologického zemědělství. Hodnotitel ovšem nezaznamenal, že by docházelo ke sdílení těchto materiálů. Oba projekty rovněž realizovaly mediální kampaně (byť tato komponenta byla silnější v projektu Člověka v tísni), opět ovšem bez vzájemné koordinace. Dalšími potenciálními oblastmi pro koordinaci by mohli být kupříkladu experti, kterých jednotliví realizátoři využívají, nebo data a informace jejich lokálních partnerů (formálních i neformálních). Vzhledem k zaměření projektu je také možné si představit synergické vazby na úrovni cílové skupiny: Zatímco Charita se věnovala většímu počtu zemědělců, ovšem poskytovala podporu s nižší intenzitou, Člověk v tísni pracoval s relativně malým počtem „perspektivních“ zemědělců, kterým tak poskytl koncentrovanou a intenzivní podporu. Je tedy možné si představit spolupráci ve formě „předávání“ klientů – pokud by projekt Charity zachytil obzvláště perspektivního zemědělce, po základním školení a asistenci při zpracování podnikatelského záměru a provedením procesem certifikace, mohl by být tento klient „předán“ do projektu Člověka v tísni pro intenzivnější podporu a jakousi „inkubaci“ jeho podnikatelského záměru až do fáze, kdy daný zemědělec má vybudovány přístupy na trh a dodává stabilnímu okruhu klientů. V rámci realizace projektů byly skutečně zaznamenány jednotlivé případy, kdy došlo k „předání“ klientů z projektu Charity do projektu Člověka v tísni, šlo ovšem o řád jednotek, většina z nich přitom do projektu Člověka v tísni „přestupovala“ až po ukončení projektu Charity (Člověk v tísni má, na rozdíl od Charity, zajištěno pokračující financování z programu USAID). Nešlo tedy o systematickou a plánovanou činnost. Nedostatečně využité synergie Otázka synergií mezi projekty a naplnění potenciálu těchto synergií byly předmětem rozhovorů s realizátory projektů i jejich partnery (pokud projekt partnera měl). Především v případě projektů Charity a Člověka v tísni byla všemi zapojenými subjekty konstatována vysoká míra provázanosti projektových aktivit. Zároveň si ovšem realizátoři projektů uvědomují, že potenciálu spolupráce mezi těmito dvěma projekty a využití synergií nebylo uspokojivě využito – maximálně bylo dosaženo, aby se aktivity bezprostředně nezdvojovaly. Hlavní důvod této skutečnosti je nutné vidět především v dosti slabé motivaci ke spolupráci napříč projekty, pokud není „nařízena“ shora. Pokud realizátoři se spoluprací napříč projekty nepočítají již při jejich návrhu, nejsou motivováni dodatečně dobrovolně upravovat aktivity svého projektu ve spolupráci s jinými realizátory – raději realizují projekt tak, jak jej mají naplánovaný, s tím, že se nebrání případné spolupráci (v tom smyslu, že jsou otevření tomu, aby se jiní realizátoři zapojili do aktivit jejich projektu). Vzájemná koordinace, sdílení zdrojů, vyhledávání a využívání synergií, atd. není v „popisu práce“ realizátorů jednotlivých projektů. Jejich klíčovým zájmem je, aby jejich vlastní projekt byl realizován v souladu s projektovou dokumentací a cíli projektu – koordinace a rozdělení úkolů by přitom naplnění některých cílů mohlo – po administrativní stránce, nikoliv věcné – ohrozit. Jinými slovy, nelze očekávat dobrovolný pro-aktivní přístup jednotlivých realizátorů směrem k úpravě aktivit jejich projektů tak, aby byly lépe koordinovány – to je pro implementaci projektu spíše komplikace. Pokud ke koordinaci docházet má, je nutné ji aktivně iniciovat a facilitovat ze strany donora (a tedy realizátory ke spolupráci „nutit“). Absence tlaku ze strany donora (který do otázky koordinace projektů vstoupil pouze na začátku jejich

září 2014


Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Evaluační zpráva realizace) na realizátory je patrně nejdůležitějším objektivním důvodem skutečnosti, že synergického potenciálu projektů nebylo dostatečně využito. Tlak na vzájemnou koordinaci nebyl, dle informací hodnotitele, v případě projektů Charity a Člověka dostatečný, ti byli pouze vyzváni, aby sami koordinovali svou činnost. V důsledku toho nebyla koordinace systematická (realizační týmy se pravidelně nescházely a výměna informací mezi nimi byla relativně nízká) a některé aktivity, které jsou si typově podobné (vývoj obdobně zaměřených vzdělávacích modulů, zajišťování expertů, atd.), byly realizovány duplicitně. Ostatní možné synergie zaznamenané hodnotitelem Jistý potenciál pro provázání projektových aktivit existoval i s ostatními projekty. Projekt ČZU mohl využívat know-how co se týče vzdělávání v oblasti marketingu a strategického plánování v podniku, získaný ostatními dvěma projekty – a naopak. Společné mohly být aktivity v oblasti PR a informovanosti veřejnosti. Projekt UZEI mohl alespoň částečně využít zkušeností ostatních projektů při plánování a výrobě svých filmů. Jednotlivé projekty mohly sdílet sítě, které si v rámci své realizace vytvořily, pro distribuci informací o aktivitách jiných projektů (otevřené dny, vzdělávání, workshopy, výstavy, atd.) – k tomu částečně došlo pouze v projektu Charity, která pro distribuci informací využívala sítě ACSA, partnera projektu ČZU. Tyto aktivity ovšem nikdo nekoordinoval, projekty tak byly realizovány de facto izolovaně (byť většinou navzájem o sobě věděly – s výjimkou projektu UZEI, o němž měli realizátoři ostatních projektů jen velmi omezené nebo žádné informace).

5.2 EQ 3.3 Do jaké míry jsou hodnocené projekty provázány s aktivitami dalších subjektů v daném sektoru a území? Je možné identifikovat doplňkovost a synergii mezi aktivitami projektů a dalších subjektů v daném sektoru a území? Velcí odvětvoví donoři V moldavském zemědělství se angažuje řada dalších zahraničních donorů, někteří z nich s výrazně vyššími finančními objemy. Z velkých donorů to jsou především následující: 



USAID: Implementuje především pětiletý projekt ACED (Agriculture Competitiveness and Enterprise Development Project) v celkové hodnotě cca 16 mil. $. Tyto prostředky jsou využívány především pro přímou podporu farmářů v jejich přístupu na trh a orientaci na produkci s vysokou přidanou hodnotou. Projekt tak poskytuje technické konzultace, co se týče vlastního procesu zpracování zemědělské produkce, strategického plánování a obecně rozvoje podniku, a poskytuje rovněž investice do infrastruktury. Další významnou aktivitou je propojování jednotlivých producentů a jejich orientace na potřeby trhu. Součástí projektu je také podpora rozvoje podnikatelského prostředí (vč. odstraňování byrokratických a regulatorních překážek) a informační podpora. Jde o největší projekt, který organizace USAID v Moldavsku v současnosti implementuje. Primární cílovou skupinou jsou především zemědělské a zpracovatelské podniky. Součástí projektu tak jsou intenzivní školení, individuální konzultace a podpora, analýzy trhu a jeho potřeb a další elementy technické asistence, budování stabilního regulatorního prostředí a v neposlední řadě investice (především do zpracovatelských technologií, ale také do závlahových zařízení a další infrastruktury související se zemědělskou produkcí). Světová banka: Moldova Agriculture Competitiveness Project v celkové hodnotě cca 31 mil. $ pro pětileté období 2012 – 2017. Cílem projektu je posílit konkurenceschopnost zemědělského a potravinářského sektoru prostřednictvím podpory zemědělců v přístupu na trh, rozvoje systému bezpečnosti potravin (a jeho sladění s normami EU) a v neposlední řadě podpory udržitelného hospodaření se zemědělskou půdou. Co se zemědělských a zpracovatelských podniků týče, projekt je opět zaměřen na podporu přístupu jejich produkce na trh a orientaci na produkci s vysokou přidanou hodnotou. Významnou součástí tohoto projektu je budování formálních i neformálních

září 2014





partnerství (kooperativy, družstva, skupiny producentů) a poskytování investic na instalaci posklizňových technologií. Evropská unie implementuje v Moldavsku několik projektů, které mají spíše charakter technické asistence – podpora zavádění norem a standardů v oblasti bezpečnosti potravin a původu zemědělských produktů, nebo technická asistence pro ekonomickou stimulaci (rozpočtová podpora) ve venkovských oblastech. Projekty se pohybují v řádu jednotek milionů eur.

Ostatní donoři, duplicity a koordinace Mimo výše uvedené projekty velkých donorů se ve specifických oblastech sektoru zemědělství angažují také menší – národní donoři. Lichtenštejnská rozvojová služba působí především v oblasti sekundárního zemědělského vzdělávání, podobně také rakouská rozvojová pomoc se částečně zaměřuje na oblast středního a profesního vzdělávání v oblasti zemědělství. Iniciativy v oblasti zvyšování konkurenceschopnosti moldavských podniků a farmářů s výhledem na otevření evropského trhu realizuje také SIDA (švédská vládní agentura zahraniční pomoci). Podobně také polská rozvojová pomoc realizuje projekty na podporu rozvoje malých a středních zemědělců v rozsahu řádově srovnatelném s českou ZRS (cca 17 – 18 mil. Kč za rok 2013). Polské projekty se, mimo jiné, zaměřují rovněž na budování modelových farem, poskytování technické pomoci rozvoji poradenských struktur a zakládání kooperativů a producentských skupin (jeden projekt na podporu těchto aktivit, včetně založení čtyř producentských skupin, implementovaný v letech 2012 – 2013, měl hodnotu cca 8 mil. Kč. Koordinace donorů Aktivity jednotlivých donorů v sektoru zemědělství prozatím nejsou uspokojivě formálně koordinovány. Z pohledu hodnotitele chybí větší koordinační aktivita na straně moldavského Ministerstva zemědělství. Čas od času se objeví iniciativy neformální koordinace rozvojové pomoci v sektoru zemědělství především velkých donorů, nejde ovšem o systematické a pravidelné aktivity. Koordinace mezi jednotlivými donory se tak prozatím odehrává především na bilaterální bázi. Synergie ZRS ČR a aktivit ostatních donorů Jak je ze stručného přehledu výše zřejmé, řada aktivit realizovaných v rámci projektů ZRS ČR je skutečně podobná aktivitám jiných donorů. Projekty zaměřené především na zvyšování konkurenceschopnosti moldavských farmářů a podporu jejich umisťování na trh jsou předmětem většiny projektů zaměřených do oblasti zemědělství, především projekt Světové banky rovněž intenzivně využívá metodu posilování kooperace zemědělců. Jistým specifikem českých projektů může být jejich zaměření na skutečně malé (maximálně střední) zemědělce, které jsou často pod „rozlišovací schopnost“ velkých projektů. Během realizace projektů nedocházelo, s jistou výjimkou v případě projektu Člověka v tísni, ke koordinaci s dalšími rozvojovými projekty, a to ani na úrovni pouhého informování o realizovaných aktivitách. Jistou implicitní koordinaci však je možné pozorovat v zapojení organizace ACSA do projektu ČZU, který je svým zaměřením i metodou nejblíže „standardním“ projektům na podporu moldavského sektoru zemědělství. Tato organizace je zároveň zapojena do implementace „velkých“ projektů, tedy především budování kooperace a posilování konkurenceschopnosti zemědělců financované z prostředků Světové banky – implementaci projektu ČZU (který je obecně nejblíže aktivitám velkých donorů) bylo v důsledku tohoto zapojení možné nastavit tak, aby nedocházelo ke kolizím. Zároveň ale nebyly realizovány aktivity, které by posílily propojení aktivit projektu ČZU s projekty velkých donorů. Podobně, tedy prostřednictvím lokálního partnera zapojeného do řady dalších projektů, byla informace o aktivitách ostatních donorů akumulována i v případě projektu Charity. Pozice „malých a velkých“ odvětvových donorů Vzhledem k zapojení ACSA již do raných fází projektu ČZU, kdy docházelo k identifikaci lokalit pro jeho realizaci, je do jisté míry zaručeno, že projekt nebude kolidovat s aktivitami velkých donorů. Jinými slovy, právě zapojení ACSA zaručilo, že projekt byl umístěn do kontextu, který odpovídá jeho rozsahu i možnostem – tedy že byl umístěn „správně“ ve vztahu k iniciativám jiných donorů, aniž by v tomto smyslu došlo ke skutečné koordinaci. Zdá se ovšem, že má-li být ZRS ČR dále aktivní v oblasti budování kooperace a rozvoje kapacity a konkurenceschopnosti zemědělců na lokální úrovni, neměla by se patrně spoléhat pouze na takto září 2014


Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Evaluační zpráva zprostředkovanou informaci o správném zacílení projektu (do značné míry se dá říci, že dobré umístění projektu ČZU v komplexu aktivit jiných – podstatně větších – donorů bylo dílem náhody ve výběru partnera). Iniciativy ZRS ČR v oblasti budování spolupráce by tedy měly být založeny na koordinaci ve vztahu k velkým donorům tak, aby byla identifikovaná taková role českých projektů, která nejlépe přispěje rozvoji sektoru zemědělství a nebude kolidovat s jinými projekty. Legitimní otázkou samozřejmě je, zda budování kooperace na komunitní úrovni bude správným směrem pro investice ZRS ČR v situaci, kdy je tato oblast velmi intenzivně podporována velkými projekty. Nebo jinak, jakou přidanou hodnotu může v tomto komplexu projektů mezinárodních donorů přinést podpora, která je řádově nižší než kapacita velkých projektů? Existuje vůbec potenciál pro to, aby česká rozvojová spolupráce způsobila nějakou změnu v tomto sektoru za prostředky, které jsou „drobnými“ oproti financím, které do těchto aktivit investují velcí donoři? Hodnotitel se na základě realizovaného výzkumu v terénu a především na základě realizovaných rozhovorů se zástupci moldavské státní správy a jiných donorů domnívá, že na otázku výše lze odpovědět pozitivně – „malé“ prostředky ZRS ČR mají mezi aktivitami velkých donorů na podporu spolupráce na lokální úrovni své místo, musí ovšem být správně zacíleny. Hodnotitel je toho názoru, že správné místo malých prostředků (ve srovnání s investicemi velkých donorů) v oblasti podpory spolupráce zemědělců jsou malé lokality a podniky, které jsou prozatím pod rozlišovací schopností velkých donorů. Podporu „velkých hráčů“ nemohou čerpat kterékoliv komunity, je nutné splnit některé základní kvalifikační předpoklady týkající se především stupně rozvoje dotčených podniků a také jejich velikosti. Hodnotitel dovozuje, že existuje prostor pro podporu těch komunit, které se prozatím do velkých finančních schémat nekvalifikují, a poskytnout tak základní podmínky pro jejich rozvoj (a možný budoucí vstup do projektu některého z velkých donorů, který bude zahrnovat rovněž investice většího rozsahu). Projekty tohoto typu tedy mají smysl v případě, že půjde skutečně o „grass roots“ iniciativy, zaměřené na vznik naprosto základních podmínek, které mohou posloužit jako odrazový můstek pro komplexnější iniciativy. Tento model byl úspěšně aplikován v případě projektu ČZU - realizátor a především partner projektu věnovali značné úsilí tomu, aby byla podpora skutečně směřovaná do těch lokalit, kde může i přes svůj omezený objem způsobit pozitivní změnu a podrobné analýze potřeb a problémů vybraných lokalit byla věnována velká pozornost. Hodnotitel proto konstatuje, že výše uvedená základní podmínka pro relevanci podpory omezeného rozsahu byla v projektu ČZU splněna. Zcela jiná je pozice projektů zaměřených na oblast ekologického zemědělství. Dle našich znalostí (a dle vyjádření zástupců donorů, kteří se účastnili evaluace) neexistuje mimo ZRS ČR žádný jiný zahraniční donor, který se rozvoji organického zemědělství v Moldavsku systematicky věnuje (ovšem s výjimkou vstupu USAID do financování projektu Rozvoj ekologického zemědělství v Moldavsku, realizovaného Člověkem v tísni). Na jedné straně tak zaměření na tento sektor může ZRS ČR i při relativně malém objemu financí přinést významnou vizibilitu a jednoznačnou profilaci. Na druhé straně ovšem skutečnost, že prozatím patrně neexistuje potenciál pro zapojení více donorů do rozvoje této oblasti (které by umožnilo jistou „dělbu práce“ a vytvořilo podmínky pro komplexní podporu), je také nevýhodou a představuje ohrožení pro udržitelnost – a tím také relevanci podpory ZRS ČR.

6 Závěry Relevance podpořených projektů 1. Zaměření projektů jsou obecně relevantní potřebám daného sektoru formulovaným národními strategickými dokumenty, cílovými skupinami i zástupci veřejné správy nebo akademickými pracovníky. S ohledem na strukturu sektoru zemědělství v Moldavsku a jeho strukturální problémy a potřeby je jako nejvíce relevantní hodnocen projekt ČZU 2. Jako vysoce relevantní v oblasti transferu know-how a dobré praxe jsou napříč projekty i typy dotazovaných subjektů (realizátoři, partneři, cílové skupiny, státní správa, akademická sféra) hodnoceny studijní cesty zástupců cílových skupin. Ty mají navíc rovněž silnou motivační složku.

září 2014


Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Evaluační zpráva 3. Nejvyšší relevanci projektu ve vztahu k problémům a potřebám cílových skupin vykazuje projekt ČZU, zároveň také nejvyšší relevance metody projektu - kauzální vztah mezi aktivitami projektu a konečným cílem (zvyšování konkurenceschopnosti malých a středních zemědělců) je nejsilnější a také nejméně závislý na externalitách, které projekt nemůže ovlivnit. 4. Zároveň ale jde o oblast, v níž je aktivní řada dalších donorů, kteří na budování kooperativů a posilování kooperace zemědělců ve vztahu k produkci a prodeji obecně vynakládají řádově vyšší finanční prostředky – nutnost jasně vymezit roli ZRS ČR v této oblasti. 5. Relevance kauzálního vztahu mezi konverzí k ekologickému zemědělství a cílem intervence (zvyšování konkurenceschopnosti malých a středních zemědělců) je nižší, než v případě projektu ČZU – konverze sama o sobě zvýšení konkurenceschopnosti bezprostředně nezpůsobí (naopak, může způsobit i zhoršení ekonomických výsledků zemědělce), klíčovou roli hraje správné umístění zemědělské produkce na trhu – oslovení segmentu, který je ochoten za ekologickou produkci zaplatit vyšší cenu. 6. Výše uvedeného je v Moldavsku možné dosáhnout především dvěma způsoby:  Vybudování vlastního distribučního kanálu směrem k relevantní cílové skupině zákazníků, kteří cíleně poptávají ekologicky certifikovanou zemědělskou produkci.  Export produkce do EU. Efektivita podpořených projektů 7. Velkou překážkou efektivity projektů je rozdělení alokace mezi tři projekty – nutnost financovat odděleně tři projektové managementy. 8. V důsledku ex-post rozhodnutí o rozdělení alokace a nejistého výhledu financování do dalších let dochází v některých projektech k eliminaci části aktivit – snižuje koherenci projektů a jejich relevanci (eliminuje některé iniciativy, které jsou důležité z pohledu intervenční logiky). 9. Významně vyšší náklady na management a koordinaci projektů implementovaných NNO. Efektivnost podpořených projektů 10. Kvantitativní cílové hodnoty na úrovni výstupu byly (po revizích způsobených změnami v přidělených financích) u většiny projektů dosaženy. 11. Výraznější změna v zacílení projektu pouze v případě projektu Člověk v tísni – v důsledku změn ve financování i dalších externalit dochází de facto k plnému přepracování logiky projektu Udržitelnost podpořených projektů 12. K udržitelnosti všech projektů byly formulovány výhrady či dodatečné podmínky. Řada z těchto výhrad má původ v nejistém finančním výhledu, kterému byly projekty při své implementaci vystaveny (finance byly zajištěny vždy pouze do konce roku) – tato nejistota omezuje realizaci aktivit systematičtějšího charakteru. Dopady podpořených projektů 13. Nejvyšší potenciál pro naplnění očekávaného dopadu byl identifikován u projektů ČZU a Člověka v tísni. I v těchto případech byly ovšem formulovány dodatečné podmínky, které ovlivní, zda podpora skutečně povede ke zvyšování konkurenceschopnosti cílové skupiny. 14. U projektu Charity je kauzalita mezi realizovanými aktivitami a naplněním očekávaného dopadu (resp. celkového cíle projektu) o něco slabší, než v případě podobně zaměřeného projektu Člověka v tísni (projekt bezprostředně vede ke zvyšování počtu certifikovaných ekologických zemědělců, kvalitativní analýza mezi jejich částí ovšem prozatím nepotvrdila, že by ekologická certifikace sama o sobě vedla ke zvýšení konkurenceschopnosti). 15. U většiny projektů je ovšem příliš brzy pro jednoznačný závěr ohledně očekávaných dopadů – část výsledků prozatím neměla čas se rozvinout (především s ohledem na vegetační cyklus zemědělské produkce – první reálné výsledky projektu UZEI nebo části projektu ČZU tak je možné kvantifikovat až po letošní sklizni). Sektorový pohled 16. Identifikovány synergie mezi projekty a potenciál pro vzájemnou koordinaci, ten ovšem nebyl dostatečně využit – částečná koordinace pouze mezi projekty Charity a Člověka v tísni, i ta nejde za

září 2014



17.

18.

19.

20.

21. 22.

23.

24.

rámec jakési „demarkace teritoria“, jejímž účelem je zabránění zdvojování aktivit, nikoliv využití synergií. Realizátoři nejsou sami o sobě motivováni k dodatečné koordinaci svých aktivit (která by mohla znamenat výraznou úpravu naplánovaných aktivit), koordinaci je nutné v takovém případě iniciovat a facilitovat „shora“. Vhodné zacílení podpory ZRS ČR v sektoru zemědělství musí mít na zřeteli především omezenou alokaci ZRS ČR pro tento cíl v porovnání s jinými donory. Evaluace se proto zaměřuje na identifikaci intervencí, které jsou s ohledem na omezené zdroje nejefektivnější. Podpora rozvoje ekologického zemědělství představuje „mezeru“ v oblasti rozvoje zemědělství v Moldavsku – žádný z donorů se této záležitosti systematicky nevěnuje. Přestavuje tak příležitost pro iniciativu menšího donora, který se může systematicky věnovat rozvoji tohoto segmentu trhu. Pokud má ovšem podpora tohoto typu fungovat, musí být dostatečně komplexní (i za cenu méně početné cílové skupiny) a dlouhodobá – rozvoj modelu ekologického zemědělství jako nástroje pro posílení konkurenceschopnosti zemědělců je „běh na dlouhou trať“. Naplnění kauzální vazby mezi aktivitami na podporu ekologického zemědělství a posílením konkurenceschopnosti vyžaduje naplnění některých externích podmínek, které ovšem nemohou být z pozice donora efektivně kontrolovány. Jde především o politickou podporu rozvoji ekologického zemědělství v Moldavsku (doplněnou o subvence alespoň pro zemědělce v konverzi) a dostupnost trhů EU pro moldavské produkty. Tyto skutečnosti proto musí být vzaty v úvahu. Překážkou rozvoje ekologického zemědělství v Moldavsku je také problematická dostupnost certifikovaných vstupů – především ekologicky certifikovaných prostředků na ochranu rostlin. Oblast podpory spolupráce při pěstování i uvádění zemědělské produkce na trh představuje velmi relevantní nástroj rozvoje konkurenceschopnosti malých a středních zemědělců, zároveň se ale v této oblasti angažuje řada „velkých“ donorů, kteří pro rozvoj kooperace poskytují řádově vyšší finanční prostředky. Je proto nutné pečlivě hledat roli malého donora v tomto systému. Vhodným místem pro iniciativu ZRS ČR v tomto kontextu je rozvoj malých komunit, které jsou pod „rozlišovací schopnost“ velkých donorů – tedy těch, které se prozatím nekvalifikují k podpoře z velkých programů. Podpora ZRS ČR tak může vytvořit základní potenciál a podmínky pro příchod větších projektů. Dalším vhodným místem pro angažování ZRS ČR v sektoru zemědělství jsou lidské zdroje a vzdělávání. Nedostatečná kvalifikace v zemědělství je jednou z příčin nízké konkurenceschopnosti, systém vzdělávání je ovšem zastaralý a nemá schopnost absorbovat a dále šířit nové poznatky a moderní know-how. Zcela stranou podpory mezinárodních donorů je terciální vzdělávání v zemědělství.

7 Doporučení 7.1 Doporučení k projektové tématice a pokračování ZRS v daném sektoru a zemi Doporučení

Hlavní adresát

S ohledem na omezený rozpočet ZRS ČR pro podporu zemědělství v Moldavsku doporučuje hodnotitel zúžit / zpřesnit cíl podpory. Hodnotitel navrhuje následující cíle: Podpora stabilizace venkovských lokalit a snižování chudoby (prostřednictvím podpory kooperace mezi zemědělskými producenty), rozvoj lidských zdrojů v zemědělství a pilotní projekty pro ověření podpory ekologického zemědělství jako nástroje zvyšování konkurenceschopnosti malých a středních zemědělců

Ministerstvo zahraničních věcí

Stupeň závažnosti

1

Relativně malý objem prostředků má omezený potenciál ve větším měřítku podpořit rozvoj konkurenceschopnosti zemědělců. Jak ukázala evaluace, dosahování tohoto cíle je ve většině podpořených

září 2014


Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Evaluační zpráva projektů spíše omezené. Zpřesnění a zúžení cílů ZRS v Moldavsku v sektoru zemědělství umožní investovat omezený rozpočet v oblastech, kde tyto „malé“ prostředky mají vyšší přidanou hodnotu a bezprostředně „nekonkurují“ řádově vyšším zdrojům velkých donorů, které podporují projekty se shodným cílem (zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství). Zpřesnění cílů rovněž umožní větší čitelnost české pomoci pro jiné donory a zvýší tak potenciál pro zapojení do vícestranných projektů. Doporučení

Hlavní adresát

Hodnotitel doporučuje do budoucnosti zachovat podporu budování kooperativů v konkrétních lokalitách. Důraz by ovšem měl být kladen na malé lokality, které se prozatím nemohou kvalifikovat k podpoře velkých donorů.



1

Takové zacílení považují za relevantní vůči potřebám a problémům zemědělství v Moldavsku jak samotní zástupci cílových skupin, tak i zástupci centrální správy nebo rozvojové komunity v daném sektoru v Moldavsku. Podpora směřovaná do malých lokalit s velmi rozdrobenou strukturou držby půdy bude v souladu s revidovaným cílem stabilizace venkovských lokalit a snižování chudoby, poněvadž má potenciál i bez velkých investičních nákladů posílit ekonomické výsledky drobných zemědělců v dané lokalitě. Blíže viz kapitola 6.2. Doporučení

Hlavní adresát

Hodnotitel doporučuje realizovat spíše menší počet projektů s větším finančním objemem a systematickým přístupem k dané problematice. Silně naopak nedoporučuje dodatečné dělení alokace mezi více projektů (v případě, že je aplikován dotační model)

Česká rozvojová agentura


1

Rozdrobení relativně malé alokace mezi více projektů má za následek zvyšování podílu „utopených“ nákladů především na řízení projektu. Realizátoři by měli být spíše povzbuzováni k předkládání společných projektů. Realizace několika projektů s nižší alokací by mohla být vhodným modelem v případě experimentálního ověřování nových přístupů k naplňování cílů ZRS ČR v Moldavsku (poskytne možnost komparace výsledků a dopadů jednotlivých přístupů), v takovém případě ovšem musí být skutečnost, že alokace bude rozdělena mezi více realizátorů dopředu avizována, stejně jako maximální objem jednoho projektu. Dodatečné rozdělení alokace v kombinaci s nejistým financováním přesahujícím horizont jednoho roku způsobil, dle zjištění evaluátora, významné problémy především v oblasti relevance implementovaných problémů (zejm. nutnost vypouštění některých aktivit, které poškodilo koherenci projektu). Doporučení

Hlavní adresát

Hodnotitel doporučuje pokračování podpory rozvoji ekologického zemědělství v Moldavsku jako nástroje pro zvyšování konkurenceschopnosti, ovšem formou pilotních projektů, které jsou zaměřeny na systematické budování dobré praxe v případě omezeného počtu zemědělských podniků.

Ministerstvo zahraničních věcí / Česká rozvojová agentura


2

Podpora ekologického zemědělství se ukázala jako fungující nástroj v případě, že ekologický producent je schopen svou produkci přímo distribuovat cílové skupině, která je ochotna za certifikované bio-produkty zaplatit vyšší cenu. Objem ZRS ČR pro zemědělství v Moldavsku je malý na to, aby se systematicky věnoval sektoru ekologického zemědělství jako celku, dle výstupů evaluace je ovšem smysluplné podporovat omezený počet podniků, kterým projekt poskytuje asistenci v celém spektru aktivit, především potom při nastavení a rozjezdu modelu odbytu produkce (na domácím trhu nebo prostřednictvím exportu). září 2014


Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Evaluační zpráva Doplňkově doporučujeme realizaci ad-hoc projektů cílících na oslabování nebo eliminaci specifických externích bariér pro rozvoj ekologického zemědělství (projekty na stimulaci domácí poptávky, zvyšování dostupnosti vstupů pro ekologickou produkci, budování institucí a rozvoj kvality jejich lidských zdrojů). Hodnotitel ovšem rovněž doporučuje podmínit spuštění pilotních projektů existencí finanční podpory alespoň pro konverzi do standardu ekologické produkce na národní úrovni – bez této podpory je ohrožena udržitelnost projektu. Program podpory ekologického zemědělství by rovněž měl zahrnovat aktivity na šíření dobré praxe, získané v rámci pilotních projektů, směrem k moldavským zemědělcům. Doporučení

Hlavní adresát

Pokud bude v cílech ZRS ČR v Moldavsku v sektoru zemědělství zachována podpora ekologického zemědělství tak, jak byla formulována v předchozím doporučení, je vhodné realizovat projekty zaměřené na budování sítí mezi moldavskými producenty a odběrateli v ČR / EU.



2

Podpora exportu je jedním z důležitých prvků teorie změny, která předpokládá zvyšování konkurenceschopnosti moldavských zemědělců v důsledku jejich konverze k ekologickému zemědělství. Vzhledem k problematickému přístupu především menších producentů na trhy EU se jako nejvhodnější nástroj pro podporu exportu jeví posilování dodavatelsko-odběratelských vztahů mezi moldavskými producenty a ekologickými producenty v EU.

7.2 Doporučení procesního a systémového charakteru Doporučení

Hlavní adresát

Posílit koordinaci aktivit ZRS ČR v sektoru zemědělství s dalšími donory v tomto sektoru a podporovat formalizaci těchto procesů.

Zastupitelský úřad ČR v Kišiněvě

Stupeň závažnosti 1

Aktivity jednotlivých donorů v sektoru zemědělství prozatím nejsou formálně koordinované, moldavské Ministerstvo zemědělství prozatím v tomto směru nevyvíjí dostatečnou aktivitu. O to větší důraz je nutné klást na neformální procesy koordinace (nebo alespoň informování) v sektoru zemědělství. Koordinace je klíčová pro správné zacílení iniciativ ZRS ČR i využívání vzájemných synergií projektů donorů. Doporučení

Hlavní adresát

V případě, že bude zachována podpora vzniku a rozvoje kooperace doporučuje hodnotitel zvážit prodloužení časového rámce pro realizaci projektu na cca 5 let.



Evaluace jednoznačně prokázala, že krátký časový rámec představuje největší problém co se týče relevance projektu zamřeného na budování spolupráce. Krátký čas „inkubace“ kooperativů ohrožuje udržitelnost spolupráce (nemožnost ověření modelu v několika vegetačních cyklech – pokud není z jakéhokoliv důvodu úspěch již v prvním vegetačním cyklu, projekt nemá možnost s kooperativem dále pracovat a přesvědčit jeho členy o výhodách tohoto modelu hospodaření) a navíc neumožňuje realizovat aktivity na podporu spolupráce v marketingu a odbytu (v první fázi se aktivity musí zaměřit na vytvoření základních podmínek pro spolupráci – posílení důvěry a ochoty spolupracovat – a na stránku produkce samotné (vývoj a implementace vhodného způsobu hospodaření kooperativu, včetně jeho ověření). Na další aktivity již nezbývá při krátkém projektu čas. Doporučení

Hlavní adresát

Zvýšit důraz na finanční reporting projektu tak, aby bylo možné analyzovat položkové rozpočty (nikoliv pouze


září 2014



Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Evaluační zpráva kumulativní náklady), propojovat výdaje s jednotlivými aktivitami (tj. možnost kalkulace nákladů na jednotku výstupu dané aktivity) a oddělovat náklady na věcné plnění projektů od nákladů na administraci, řízení a koordinaci projektu. Nedostatečně transparentní finanční reporting s ohledem na výše uvedené výhrady způsobuje velmi omezené možnosti při vyhodnocování efektivity projektů. Doporučení

Hlavní adresát

Systematizovat monitoring projektů na úrovni výsledků projektů – zvýšit důraz na formulaci výsledkům (cílům projektu) odpovídající monitorovací indikátory a kvantifikaci jejich cílových hodnot.



1

Projekty často nemají jednoznačně formulované cíle – z tohoto důvodu je obtížné robustně analyzovat jejich efektivnost. Analýza toho, do jaké míry projekty naplňují cíle, které si (často relativně vágně) stanovily tak musí namnoze spoléhat pouze na kvalitativní metody výzkumu. Doporučení

Hlavní adresát

Posílit procesy sběru kvantitativních dat od příjemců podpory – především potom ekonomické ukazatele na úrovni jednotlivých podpořených podniků. Posílit procesy sběru zpětné vazby podpořených účastníků, a to rovněž s časovým odstupem od udělení podpory.



2

Naprostá absence ekonomických dat, a to jak na úrovni baseline, tak i na úrovni výsledků projektů, omezuje možnosti kvantitativního vyhodnocování efektů podpory. Sběr ekonomických dat podpořených subjektů expost prostřednictvím evaluace není efektivní – subjekty nejsou jakkoliv motivovány tyto informace poskytnout. (Pokus o kvantitativní evaluaci se proto musí omezit na odhady ekonomických efektů, nikoliv tvrdá data). Pokud by ovšem poskytnutí podpory bylo podmíněno reportingem dat, je vyšší pravděpodobnost vybudování databáze pro robustní vyhodnocení efektivity podpory. Doporučení

Hlavní adresát

Posílit a facilitovat koordinaci mezi tematicky nebo geograficky příbuznými projekty tak, aby docházelo k využívání jejich synergií.



Mezi hodnocenými projekty existují významné synergie, které mohou posílit nejen jejich účinnost (kupříkladu tím, že seřadí své jednotlivé kroky do logického řetězce a poskytnou tak cílovým skupinám komplexnější podporu), ale také efektivitu (hospodárnost) implementace projektů. Evaluace ovšem ukázala, že pokud se využívání těchto synergií ponechá na realizátorech, nebude koordinace projektů dostatečně efektivní – hlavním cílem realizátorů je implementace vlastního projektu tak, jak byl naplánován, motivace k výrazným zásahům do naplánovaných aktivit, které by byly důsledkem koordinace, je velmi slabá. Motorem koordinace příbuzných projektů proto musí být donor.

7.3 Doporučení na úrovni projektů Doporučení

Hlavní adresát

Posílit v projektech důraz na umisťování zemědělské

ČRA / Realizátoři

září 2014



Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Evaluační zpráva produkce na trh a její marketing

projektů

Nedostatek důrazu na marketing a umisťování produkce na trh byl evaluací identifikován jako jedna z největších překážek pro udržení a částečně i relevanci realizovaných projektů. Efektivnější produkce nebo produkce s vyšší přidanou hodnotou nevedou k naplnění cíle podpory ZRS ČR v sektoru zemědělství samy o sobě, ale pouze v případě, že je tato produkce efektivně umístěna na trh. Doporučení

Hlavní adresát

Zachovat v projektech realizovaných na úrovni „grass roots“ důraz na odbornou kvalifikaci expertů a jejich původ z ČR nebo jiných členů EU z regionu střední a východní Evropy.

Realizátoři projektů


3

Odborná způsobilost (akademické zázemí a zároveň praktické zkušenosti) lektorů projektů byla řadou zástupců cílových skupin označována za jednu z největších přidaných hodnot českých projektů. Lektoři z ČR mimo odborné způsobilosti disponují také transformační zkušeností, která je pro zástupce cílových skupin nejen velmi cenná, ale také motivující (příklady dobré praxe z ČR „zabírají“ na účastníky vzdělávacích aktivit lépe, než příklady dobré praxe kupříkladu ze západní Evropy, poněvadž si jsou lépe schopni představit jejich replikaci v moldavském kontextu. Doporučení

Hlavní adresát

Zachovat při realizaci budoucích projektů důraz na předávání dobré praxe formou studijních návštěv.

ČRA / realizátoři projektů


Jde o velmi vhodný, efektivní a relativně málo nákladný doplněk vzdělávacích aktivit, jehož účinnost potvrzují zástupci realizátorů, partnerů i samotné cílové skupiny. Praktická ukázka dobré praxe většinou funguje výrazně lépe, než její zprostředkování formou vzdělávacích modulů.

8 Přílohy 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19.

Shrnutí Hodnocení projektu Charita Hodnocení projektu Člověk v tísni Hodnocení projektu ČZU Hodnocení projektu UZEI Seznam zkratek Seznam prostudovaných zdrojů a dokumentů a odborné literatury Přehled realizovaných rozhovorů Přehled hlavních závěrů a doporučení Zpracované dotazníky Rámcové dotazy individuálních rozhovorů Výsledky dotazníkových šetření Tabulka vypořádání zásadním připomínek referenční skupiny, gestora a realizátorů Shrnutí v anglickém jazyce Zadávací podmínky Logické rámce projektů Analýza nákladů na administraci, řízení a koordinaci projektů Stručný popis hodnocených projektů Úkoly evaluace a jejich dekompozice září 2014


Příloha č. 1: Příloha č. 2: Příloha č. 3: Příloha č. 4: Příloha č. 5: Příloha č. 6: Příloha č. 7: Příloha č. 8: Příloha č. 9: Příloha č. 10: Příloha č. 11: Příloha č. 12:

Příloha č. 13: Příloha č. 14: Příloha č. 15: Příloha č. 16: Příloha č. 17: Příloha č. 18:

Shrnutí Hodnocení projektu ČZU Hodnocení projektu Charita Hodnocení projektu Člověk v tísni Hodnocení projektu UZEI Seznam zkratek Seznam prostudovaných a dokumentů a odborné literatury Přehled realizovaných rozhovorů Hlavní závěry evaluace na úrovni jednotlivých projektů Zpracované dotazníky Rámcové dotazy individuálních rozhovorů Tabulka vypořádání zásadním připomínek referenční skupiny, gestora a realizátorů Shrnutí v anglickém jazyce Zadávací podmínky Logické rámce projektů Analýza nákladů na administraci, řízení a koordinaci projektů Stručný popis hodnocených projektů Úkoly evaluace a jejich dekompozice

Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Příloha č. 1: Shrnutí

Shrnutí Předmětem evaluace je sektorové vyhodnocení působení ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku. Cílem tohoto druhu evaluace tak není pouze analýza základních evaluačních kritérií na úrovni realizovaných projektů, ale především aktivity v daném sektoru jako celku, vyhodnocení potenciálu a možností sdružování rozvojových aktivit do širších celků, vyhodnocení koordinace a komunikace mezi českými aktéry ZRS jakož i s ostatními donory působícími v dané zemi ve stejném sektoru, atd. Sektorové hodnocení by mělo sloužit jako podklad pro rozhodování o dalším směřování podpory ZRS ČR sektoru zemědělství a jejím nevhodnějším zacílení s ohledem na strategické potřeby moldavských zemědělců, možnosti ZRS ČR (především s ohledem na objem podpory) a aktivitu ostatních donorů. Sektorová evaluace je založená na hodnocení čtyř projektů, které byly v sektoru zemědělství v Moldavsku podpořeny v období 2011 – 2013. Tyto projekty je možné považovat za „pilotní“, zkušenosti z jejich realizace jsou klíčovým vstupem pro další směřování ZRS ČR v tomto sektoru. Konkrétně šlo o následující projekty: 

Podpora rozvoje ekologického zemědělství v Moldavsku (03/2011/04) – realizován Charitou ČR  Rozvoj ekologického zemědělství v Moldavsku (03/2012/01) – realizován organizací Člověk v tísni  „Zvyšování konkurenceschopnosti a efektivity moldavských malých a středních zemědělců pomocí jejich orientace na produkci s vysokou přidanou hodnotou u vybraných cílových skupin v okresech Anenii Noi, Telenesti a Singerei“ (03/2011/06) – realizován Českou zemědělskou univerzitou  „Rozvoj podnikatelských dovedností malých a středních zemědělců“ (CzDA- RO-MD-2012-631181) – realizován Ústavem zemědělské ekonomiky a informací. Všechny realizované projekty směřují do oblasti podpory malých a středních zemědělských podniků v rozvoji jejich podnikání (jako klíčového potenciálu rozvoje venkovských oblastí Moldavska). Projekty jsou zaměřeny na zvyšování efektivity činnosti zemědělců prostřednictvím orientace na produkci s vysokou přidanou hodnotou, ekologickou produkci a další zvyšování podnikatelských dovedností. Je tedy možné konstatovat významnou provázanost projektů v rámci tématu i cílových skupin. Samotná metoda podpory růstu segmentu malých a středních zemědělských producentů se však v rámci projektů odlišuje. Právě odlišnosti v metodě poskytují příležitost pro komparaci toho, jaké přístupy a metody jsou při dosahování podobného cíle relevantnější, efektivnější, účinnější, udržitelnější a generující pozitivní dopady. Realizované aktivity a projekty jsou v souladu s potřebami sektoru zemědělství v Moldavsku tak, jak byly definovány v sektorové Strategii rozvoje zemědělství a venkova 2014 i podle hodnocení cílových skupin, partnerů nebo představitelů státní správy. Největší soulad s potřebami tohoto sektoru byl konstatován u aktivit zaměřených na podporu rozvoje kooperace malých a středních zemědělců. V této oblasti se ovšem rovněž angažuje velká řada dalších mezinárodních donorů s řádově většími objemy podpory. Podporu ZRS ČR proto považuje hodnotitel sice jako velmi relevantní a potřebnou i do budoucna, musí být ovšem správně zaměřena. Neměla by cílit na naplňování (především investičních) potřeb rozvinutých lokalit, ale spíše se zaměřit na budování základní kapacity pro spolupráci v lokalitách, které jsou příliš malé nebo slabé pro zisk podpory z jiných zdrojů. Rovněž podpora rozvoji ekologického zemědělství je, co se svého cíle týče, relevantní, musí být ovšem dbáno na její komplexnost. V tomto smyslu se jako vhodnější ukázalo intenzivně podporovat menší počet pilotních projektů, než podporu poskytnout široké cílové skupině, ovšem nedostatečně hlubokou nebo komplexní.

září 2014


Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Příloha č. 1: Shrnutí Relevance skutečné realizace projektů ovšem nebyla zcela bez výhrad. Mezi největší problémy, které oslabují relevanci projektů, patří ex-post eliminace některých aktivit intervenční logiky projektů (k níž museli realizátoři přistoupit důsledku nižšího financování a finanční nejistoty ve víceletém horizontu) a nedostatečný důraz některých projektů na uvádění produkce na trh a její marketing (tedy dominantní orientace na stránku produkce). Mezi slabá místa působení ZRS ČR ve vztahu k jeho efektivitě (hospodárnosti) hodnotitel zařadil především rozdělení finanční alokace mezi tři projekty. V jeho důsledku bylo nutné ve vyšší míře financovat náklady na administrativu, řízení a koordinaci projektů – bylo nutné vytvořit tři na sobě nezávislé systémy administrace a řízení. Byla rovněž identifikována slabá místa v systému monitoringu projektů, která představovala velké omezení pro podrobné vyhodnocení efektivity podpory ZRS ČR v sektoru zemědělství. Hodnotitel nemohl analyzovat efektivitu na úrovni jednotlivých aktivit a srovnávat náklady na aktivitu s jejími výstupy, analyzovat a komparovat položkové rozpočty nebo podrobně studovat nákladnost řízení a administrace u jednotlivých typů realizátorů. Projekty ZRS ČR v sektoru zemědělství nevykazovaly problémy co se týče naplnění svých výstupů, ty ovšem musely být na počátku realizace revidovány – z důvodu rozdělení alokace. Realizátoři buďto omezili rozsah svých aktivit a některé z nich úplně vypustili, nebo přistoupili k celkovému přeformulování intervenční logiky projektu s ohledem na nové podmínky. Z výsledků evaluace je zřejmé, že druhý přístup je vhodnější, poněvadž eliminace části původně zamýšlených aktivit poškozuje koherenci projektů, která může vést k jeho nižší efektivnosti (účelnosti). Za přidanou hodnotu projektů financovaných ZRS ČR – oproti jiným donorům – považují shodně partneři projektů i zástupci cílových skupin především zapojení expertů s transformační zkušeností. Velmi efektivním (účinným) i hospodárným nástrojem pro transfer know-how a dobré praxe se ukázaly studijní cesty. Jistou hrozbou pro efektivnost projektů je nesprávné zacílení pomoci s ohledem na aktivitu ostatních donorů – to se týká především podpory budování kooperativů. Účinným nástrojem pro eliminaci tohoto rizika se, v situaci, kdy prozatím nedochází k systematické koordinaci aktivit jednotlivých mezinárodních donorů, ukázalo angažování silného lokálního partnera, který disponuje vhledem do aktivit jednotlivých donorů v daném sektoru (poněvadž se jich sám účastní). Přesné zacílení podpory s ohledem na výši dostupných zdrojů je přitom obzvláště v aktivitách zaměřených na budování kooperace klíčovým faktorem pro účinnou intervenci. Žádný z realizovaných projektů se neukázal jako bez problémů udržitelný. Jako jeden z klíčových problémů udržitelnosti se ukázalo časové hledisko – některé z iniciativ měly příliš krátký čas na rozvinutí svých aktivit a do jisté míry odcházejí od „rozdělané práce“. To značně ohrožuje udržitelnsot těchto iniciativ. V projektech realizovaných v sektoru zemědělství je navíc nutné brát ohled na délku vegetačního cyklu – výsledky realizovaných aktivit se fakticky prokáží až s koncem vegetačního období, pro náležité testování výrobních technologií a postupů je přitom nutné několikrát testování zopakovat. Dalším rozhodujícím prvkem pro udržitelnosti výstupů je rentabilita nového nebo upraveného způsobu produkce. Podpořeným podnikům se tedy musí ekonomicky vyplácet produkce v kooperativu, produkce v režimu ekologického zemědělství, atd. Ta ovšem často není zaručena samotnou úpravou technologie produkce, ale především jejím úspěšným prodejem. Základní podmínkou pro udržitelnost výstupů je umístění produkce na odpovídající segment trhu, který zajistí její ekonomickou návratnost. Takto zaměřené aktivity ovšem byly v některých projektech poddimenzované, což má za následek, že udržitelnost části výstupů není zcela zaručená. Reálné dopady ekonomického charakteru, které odpovídají celkovému cíli působení ZRS ČR v sektoru zemědělství (tedy zejm. posilování konkurenceschopnosti podpořených zemědělců) se projevují v delším časovém horizontu – prozatím je tedy nebylo možné zaznamenat robustně v ekonomických datech cílové skupiny. Analýza ovšem prokázala příznivé trendy především u založených kooperativů (jejich představitelé již nyní uvádějí zvýšení některých aspektů konkurenceschopnosti v řádu až

září 2014


Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Příloha č. 1: Shrnutí desítek procent, jde ovšem prozatím pouze o odhady, nikoliv objektivní data) a u části cílové skupiny podpořené v oblasti ekologické produkce. U této cílové skupiny se ovšem jasně ukazuje souvislost mezi pozitivními dopady ekonomického charakteru a důrazem na prodej a marketing produkce. Pokud podpořený producent realizuje konverzi k ekologickému zemědělství, ale nezaměří se na stránku distribuce své produkce k relevantním cílovým skupinám, které jsou ochotny za ni zaplatit odpovídající cenu, je možné (nebo dokonce pravděpodobné), že se jeho ekonomické výkony spíše zhorší – při zachování tradičního způsobu prodeje (na lokálních tržištích nebo prostřednictvím nákupčích) totiž nezíská za ekologickou produkci, jejíž pěstování má vyšší náklady na jednotku produkce, vyšší cenu. Při podpoře ekologické produkce hraje navíc, co se dosahování dopadů týče, roli větší řada externích faktorů, které je nutné při plánování intervence brát v potaz. Aktivity ZRS ČR v sektoru zemědělství zaznamenaly vedlejší efekt v podobě posilování participace občanů na komunitním životě a na iniciativách směřujících k rozvoji dané lokality. Pozitivní je rovněž prosazování moderních přístupů ke správě věcí veřejných, založených především na maximální participaci relevantních stakeholderů a formulaci agendy „zdola“. Obecně je rovněž možné zaznamenat pozitivní příspěvky iniciativ ZRS ČR k ochraně životního prostředí. To platí především u projektů zaměřených na podporu ekologického zemědělství, které bezprostředně přispívají k prosazování managementů, které jsou šetrnější k přírodním zdrojům a zároveň podporují biodiverzitu a ochranu půdy. I další projekty ovšem vykazovaly některé zprostředkované pozitivní efekty na ochranu životního prostředí, jako je kupříkladu snížení objemu používaných umělých hnojiv. Nebyly zaznamenány žádné bezprostřední negativní dopady projektů na téma životního prostředí. Žádný z projektů nemá bezprostřední implikace na genderovou tematiku, část z aktivit ovšem byla zaměřena přímo na ženy a jejich postavení v tradičním modelu hospodaření na zemědělské půdě. Mezi částí projektů existovaly významné synergické potenciály. Pokud aplikovaly podobné metody pro zvýšení konkurenceschopnosti svých cílových skupin, mohly čerpat ze vzájemné spolupráce při vytváření tréninkových modulů, sdílet lektory, vzájemně provazovat své cílové skupiny, postupovat spolu při marketingových aktivitách, atd. Těchto synergií bylo ovšem využito zcela minimálně. Projekty totiž byly naplánovány nezávislé na sobě a při formulaci svých intervenčních logik a aktivit tak s interakcí s dalšími iniciativami nepočítaly. Ke koordinaci a spolupráci by proto muselo docházet až ve fázi realizace – k tomu ovšem nebyly realizátoři dostatečně motivovaní. Klíčovým zájmem realizátorů je, aby jejich vlastní projekt byl realizován v souladu s projektovou dokumentací a cíli projektu – koordinace a rozdělení úkolů by přitom naplnění některých cílů mohlo (po administrativní stránce, nikoliv věcné) ohrozit. Pokud má docházet k vyšší koordinaci projektů, je nutné s tím počítat již při formulaci projektu a spolupráci mezi projekty z pozice donora facilitovat. Na základě realizované evaluace byla formulována následující doporučení k působení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku: 

 

S ohledem na omezený rozpočet ZRS ČR pro podporu zemědělství v Moldavsku doporučuje hodnotitel zúžit / zpřesnit cíl podpory. Hodnotitel navrhuje následující cíle: Podpora stabilizace venkovských lokalit a snižování chudoby (prostřednictvím podpory kooperace mezi zemědělskými producenty), rozvoj lidských zdrojů v zemědělství a pilotní projekty pro ověření podpory ekologického zemědělství jako nástroje zvyšování konkurenceschopnosti malých a středních zemědělců; Hodnotitel doporučuje do budoucnosti zachovat podporu budování kooperativů v konkrétních lokalitách. Důraz by ovšem měl být kladen na malé lokality, které se prozatím nemohou kvalifikovat k podpoře velkých donorů; Hodnotitel doporučuje realizovat spíše menší počet projektů s větším finančním objemem a systematickým přístupem k dané problematice. Silně naopak nedoporučuje dodatečné dělení alokace mezi více projektů (v případě, že je aplikován dotační model);

září 2014


Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Příloha č. 1: Shrnutí 



  

     

Hodnotitel doporučuje pokračování podpory rozvoji ekologického zemědělství v Moldavsku jako nástroje pro zvyšování konkurenceschopnosti, ovšem formou pilotních projektů, které jsou zaměřeny na systematické budování dobré praxe v případě omezeného počtu zemědělských podniků; Pokud bude v cílech ZRS ČR v Moldavsku v sektoru zemědělství zachována podpora ekologického zemědělství tak, jak byla formulována v předchozím doporučení, je vhodné realizovat projekty zaměřené na budování sítí mezi moldavskými producenty a odběrateli v ČR / EU; Posílit koordinaci aktivit ZRS ČR v sektoru zemědělství s dalšími donory v tomto sektoru a podporovat formalizaci těchto procesů; V případě, že bude zachována podpora vzniku a rozvoje kooperace doporučuje hodnotitel zvážit prodloužení časového rámce pro realizaci projektu na cca 5 let; Zvýšit důraz na finanční reporting projektu tak, aby bylo možné analyzovat položkové rozpočty (nikoliv pouze kumulativní náklady), propojovat výdaje s jednotlivými aktivitami (tj. možnost kalkulace nákladů na jednotku výstupu dané aktivity) a oddělovat náklady na věcné plnění projektů od nákladů na administraci, řízení a koordinaci projektu; Systematizovat monitoring projektů na úrovni výsledků projektů – zvýšit důraz na formulaci výsledkům (cílům projektu) odpovídající monitorovací indikátory a kvantifikaci jejich cílových hodnot; Posílit procesy sběru kvantitativních dat od příjemců podpory – především potom ekonomické ukazatele na úrovni jednotlivých podpořených podniků. Posílit procesy sběru zpětné vazby podpořených účastníků, a to rovněž s časovým odstupem od udělení podpory; Posílit a facilitovat koordinaci mezi tematicky nebo geograficky příbuznými projekty tak, aby docházelo k využívání jejich synergií; Posílit v projektech důraz na umisťování zemědělské produkce na trh a její marketing; Zachovat v projektech realizovaných na úrovni „grass roots“ důraz na odbornou kvalifikaci expertů a jejich původ z ČR nebo jiných členů EU z regionu střední a východní Evropy; Zachovat při realizaci budoucích projektů důraz na předávání dobré praxe formou studijních návštěv.

září 2014




Shrnutí Hodnocení projektu Charita Hodnocení projektu Člověk v tísni Hodnocení projektu ČZU Hodnocení projektu UZEI Seznam zkratek Seznam prostudovaných zdrojů a dokumentů a odborné literatury Přehled realizovaných rozhovorů Hlavní závěry evaluace na úrovni jednotlivých projektů Zpracované dotazníky Rámcové dotazy individuálních rozhovorů Tabulka vypořádání zásadním připomínek referenční skupiny, gestora a realizátorů Shrnutí v anglickém jazyce Zadávací podmínky Logické rámce projektů Analýza nákladů na administraci, řízení a koordinaci projektů Stručný popis hodnocených projektů Úkoly evaluace a jejich dekompozice



ZPRÁVA Z KOMPLEXNÍHO VYHODNOCENÍ ZAHRANIČNÍ ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY V SEKTORU ZEMĚDĚLSTVÍ V MOLDAVSKU „Podpora rozvoje ekologického zemědělství v Moldavsku“ (2011 - 2013)

Září 2014


Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Příloha č. 2: Hodnocení projektu „Podpora rozvoje ekologického zeměděl. v Moldavsku“ (Charita) Partnerská země (země realizace): Moldavsko

Projektové lokality: Moldavsko

Název projektu v českém a anglickém jazyce:

Sektorové zaměření:

„Podpora rozvoje ekologického zemědělství v Moldavsku“

Zemědělství

„Support to the development of ecological agriculture in Moldova“ Gestor: Česká rozvojová agentura

Realizátor: Charita Česká republika

Období realizace – měsíc/rok zahájení projektu: 3/2011

Měsíc/rok ukončení projektu:

Celkové čerpání v CZK ze ZRS ČR:

Celkové čerpání v CZK včetně spolufinancování:

6 145 000,00

6 466 304,00

12/2013

Další donoři podílející se na projektu: Autoři evaluační zprávy: HaskoningDHV Czech Republic, spol. s r.o. – Ing. Radim Gill, Mgr. Lukáš Maláč, Ing. Perla Kuchtová, Ph.D. Datum, podpis(y):

Obsah 1.

Hodnocení relevance ....................................................................................................................... 3

2.

Hodnocení efektivity (hospodárnosti) ............................................................................................. 5

3.

Hodnocení efektivnosti.................................................................................................................... 7

4.

Hodnocení udržitelnosti projektu.................................................................................................... 8

5.

Hodnocení dopadů projektu.......................................................................................................... 10

6.

Vyhodnocení průřezových kritérií ................................................................................................. 12

září 2014


Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Příloha č. 2: Hodnocení projektu „Podpora rozvoje ekologického zeměděl. v Moldavsku“ (Charita)

1. Hodnocení relevance EQ 1.1 Je zaměření hodnocených projektů (nadále) relevantní k problémům, které má řešit? Ekologické zemědělství jako strategická potřeba Strategie rozvoje zemědělství a venkova 2014 – 2020 mezi nejzávažnějšími příčinami nízké konkurenceschopnosti moldavského zemědělství explicitně vyjmenovává převládající produkci s nízkou přidanou hodnotou a nedostatečnou kvalifikaci zemědělců pro zemědělskou produkci (především pro produkci s vyšší přidanou hodnotou). Tyto skutečnosti jsou částečnou oporou projektu. Strategie rovněž vymezuje v opatření 2.2 podporu produkčních technologiím a produktům šetrných k životnímu prostředí a explicitně v tomto kontextu zmiňuje podporu ekologickému zemědělství. V souladu s tímto cílem ve svém Akčním plánu Strategie formuluje konkrétní iniciativu na podporu organického zemědělství (nealokuje na ni ovšem žádné prostředky ze státního rozpočtu – rozvoj této iniciativy má být financován plně ze zdrojů zahraničních donorů). Ekologické zemědělství je ovšem moldavskou strategií pojímáno spíše jako nástroj pro podporu udržitelného managementu přírodních zdrojů, než jako cesta ke zvyšování konkurenceschopnosti zemědělského sektoru a zvyšování kvality života na venkově. Ekologické zemědělství jako cesta k vyšší konkurenceschopnosti? Celkovým cílem projektu je posílení konkurenceschopnosti a efektivity moldavských malých a středních zemědělců, přičemž hlavní metodou projektu, kterou má být tohoto cíle dosaženo, je podpora přechodu moldavských zemědělců na ekologické hospodaření. Projekt tedy předpokládá zcela zásadní kauzální souvislost mezi ekologickou produkcí a nárůstem konkurenceschopnosti moldavských zemědělců. Relevance tohoto zaměření na ekologické zemědělství jako nástroje pro dosahování vyšší konkurenceschopnosti prozatím není zcela jednoznačná. Evaluace totiž jednoznačně prokázala (viz níže), že konverze do standardu organické produkce sama o sobě automaticky nevede k vyšším cenám, které by zemědělci za svou produkci na domácím trhu dostali. Pokud zemědělci prodávají svou produkci standardním způsobem (tedy na lokálním trhu nebo zprostředkovatelům, kteří navštěvují jednotlivé vesnice a vykupují lokální produkci), certifikát ekologické produkce nezpůsobí žádný rozdíl a zcela jistě negarantuje vyšší cenu. Cenové rozdíly spočívají spíše ve vizuálních parametrech („hezká“ zelenina se bude prodávat za vyšší cenu než „škaredá“) – důsledkem ekologické produkce ovšem paradoxně často je zhoršení vizuálních parametrů produkce oproti té, která byla vypěstována konvenčně. Pokud má základní předpoklad projektu v moldavském kontextu fungovat, tedy pokud má být důsledkem konverze k ekologickému zemědělství zvyšování konkurenceschopnosti daného zemědělce, existují pouze dvě cesty: -

-

Budování vlastního distribučního kanálu směrem k zákazníkům. Lokální trh sice je slabý, především v hlavním městě ovšem existuje (omezená) poptávka po ekologické produkci (prozatím ovšem není možné kvantifikovat). Tato cílová skupina je za certifikované produkty ochotna platit i násobně vyšší ceny, nenakupuje je však standardními cestami – na tržišti nebo v supermarketech. Pokud tedy chce ekologický producent tuto cílovou skupinu oslovit, musí ke svým klientům vyvinout a udržovat individuální distribuční kanál (zejména dodávka domů pro své klienty, prodej z farmy, atd.). Export produkce do zemí EU, které již mají dostatečně rozvinutý trh (a tedy poptávku) i distribuční kanály.

Relevance z pohledu operačního cíle Pokud posuzujeme relevanci z pohledu cílové skupiny – tj. na úrovni operativního cíle projektu (zaměříme-li se na to, zda aktivity projektu přispívají k přechodu malých a středních zemědělců na ekologické zemědělství), hodnotíme ji jako spíše vysokou. Cílové skupiny projektu jsou ve většině s výstupy projektu spokojeny. Jako velmi cenné a přínosné přitom vnímají především know-how, kterého se jim díky aktivitám projektu dostává. Řada z příjemců podpory jsou skutečně drobní zemědělci, kteří hospodaří na malých rozlohách a nemají v oblasti zemědělství formální vzdělání. Projekt tak je úspěšný co se týče zvyšování září 2014


Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Příloha č. 2: Hodnocení projektu „Podpora rozvoje ekologického zeměděl. v Moldavsku“ (Charita) kvalifikace a know-how malých a středních zemědělců ohledně vlastní technologie produkce v ekologickém standardu a v šíření dobrých praxí, které mohou sloužit jako zdroj inspirace. Relevance aktivit zaměřených na certifikační agenturu Jako vysoce relevantní potřebám cílové skupiny vnímáme práci s certifikační agenturou. Věrohodná certifikace je zcela klíčovou podmínkou pro to, aby intervenční logika projektu fungovala. Při standardní distribuci produkce (na tržišti) sice jakýkoliv certifikát de facto nehraje roli, ovšem v případě, že se zemědělci rozhodnou budovat distribuční kanály vedoucí k exportu jejich produkce do zemí EU, hraje věrohodnost certifikačního procesu v Moldavsku roli zcela zásadní. Od roku 2015 by navíc měly být lokální certifikáty vydávány dle nové regulace, která umožní jejich platnost pro evropský trh. Agentura CertificatEco bude usilovat o evropskou akreditaci, kvalita jejích lidských zdrojů a znalostí, na jejichž posilování byla část aktivit projektu zaměřena, bude proto hrát klíčovou roli.

EQ 1.2 Jsou intervenční logiky / teorie změny projektů dostatečně komplexní? Neexistují v nich výrazné mezery, které by ohrožovaly dosažení cílů? Vypuštění mezinárodní akreditace certifikační agentury Kompaktnost a ucelenost intervenční logiky projektu byla výrazně narušena v důsledku krácení rozpočtu projektu. Snížení rozpočtu projektu v kombinaci s nejistým financování ve víceletém horizontu (představitelé projektu měli v každém okamžiku zajištěny finanční prostředky pouze do konce roku ohledně přidělení prostředků na další roky panovala značná nejistota) zapříčinilo eliminaci aktivity mezinárodní certifikace organizace Certificat-Eco, která hrála v intervenční logice důležitou roli. Projekt totiž sám přiznává, že lokální trh pro organickou produkci není dostatečně silný a má-li intervenční logika fungovat (konverze vede ke zvýšení konkurenceschopnosti), musí být umožněn export do zemí EU. Možnost zisku mezinárodního certifikátu udělovaného organizací Certificat-Eco přitom měl být „vstupní branou“ moldavské organické produkce na trhy EU. Nedostatečně komplexní přístup Má-li ovšem podpora skutečně vést ke zvýšení konkurenceschopnosti, je nutné s cílovou skupinou zemědělských producentů pracovat systematicky v celé řadě vzájemně provázaných aktivit. Farmáři musí být motivováni, musí získat dostatečnou znalostní základnu zahrnující technologii produkce (jak pěstovat v ekologickém režimu), musí projít procesem certifikace a následně musí být schopni umístit svou produkci na trh takovým způsobem, který jim zaručí vyšší ceny než konvenční způsob produkce – která je levnější, musí získat vlastní klientelu, nebo zahraničního partnera, dovednosti v oblasti marketingu a PR, atd. Projekt se ale zaměřuje pouze na část z těchto aktivit: zprostředkovává know-how ekologické produkce, vypracovává obchodní plány a část farmářů následně provádí procesem certifikace. Pokud jsou ovšem tyto aktivity realizovány izolovaně, samy o sobě nemohou garantovat zvýšení konkurenceschopnosti příjemců podpory! Z rozhovorů se zemědělci, kteří vlastní certifikát ekologického producenta, jednoznačně vyplývá, že při standardním uvádění produkce na trh nehraje certifikát absolutně žádnou roli – zemědělci za svou produkci díky vlastnictví certifikátu nedostanou lepší cenu (někteří dokonce uvádějí, že při prodeji své produkce na trhu dokonce vůbec neuvádějí, že jde o certifikované bio produkty). Pokud má podpora fungovat, musí na aktivity zaměřené na technologie produkce být navázány další aktivity zaměřené na uvádění produkce na trh, budování vlastních distribučních kanálů, atd. Projekt ovšem tyto kroky a činnosti řeší jen ve velmi omezeném rozsahu (10 zemědělcům byla poskytnuta podpora v oblasti marketingu jejich produktů na specializovaných výstavách). Jinými slovy, projekt se spoléhá na to, že odvede část činností, které vedou k naplnění základní kauzální vazby, a další aktivity poskytne cílové skupině někdo jiný. Tento předpoklad ale není zajištěn – a ve skutečnosti u drtivé většiny zapojených farmářů ani naplněn. Mimo ZRS ČR se totiž žádný jiný donor v Moldavsku na podporu ekologického zemědělství explicitně nezaměřuje (s výjimkou podílu USAID na financování projektu Člověka v tísni) a také podpora státu je velmi omezená. září 2014


Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Příloha č. 2: Hodnocení projektu „Podpora rozvoje ekologického zeměděl. v Moldavsku“ (Charita) Jak již bylo uvedeno výše, domácí trh není dostatečně silný pro umístění organické produkce (pokud si producent nevybuduje vlastní okruh odběratelů). Projekt proto správně usiloval o posílení mezinárodní certifikace – uvedení organické produkce Moldavska na trh EU představuje nejspolehlivější cestu k tomu, aby intervence skutečně posílila konkurenceschopnost podpořených zemědělců. Po opuštění záměru na mezinárodní certifikaci Certificat-Eco (viz výše) projekt ale nehledal alternativní možnosti jak pomoci moldavským producentům v přístupu na evropský trh (realizátor se ovšem pokoušel získat podporu pro mezinárodní certifikaci této organizace z jiných zdrojů). Alternativní cestou je kupříkladu podpora budování individuálních partnerství mezi moldavskými certifikovanými ekologickými producenty a odběrateli v EU, kteří mají certifikovánu bio produkci. Pokud by došlo k navázání dodavatelsko-odběratelského vztahu, umožnilo by to moldavským producentům přistupovat na evropský trh i bez mezinárodní certifikace. Problémem relevance podpory s ohledem na cíle projektu je, dle názoru hodnotitele, také nedostatek zpětné vazby. To se týká především zpracovaných business plánů – jejich vypracováním role realizátora / partnera projektu končí. Cílové skupině není poskytována asistence při implementaci a není ani zpětně monitorováno, do jaké míry dochází k implementaci těchto plánů a strategií. Projekt se spíše spoléhá na to, že pokud poskytne podporu skutečně velkému počtu příjemců, s velkou pravděpodobností se alespoň v některých případech podpora „uchytí“ a poskytne rozvojový potenciál. Proč se tak stane, za jakých podmínek a s jakými limity, je mimo oblast zájmu projektu.

Celkově je relevance projektu hodnocena jako spíše vysoká, ovšem s výhradou především vůči nedostatečné komplexnosti přístupu projektu k dané problematice Obecné závěry hodnocení relevance: 1. Projekt Charity se ovšem intenzivně zaměřuje především na stranu produkce – jeho aktivity usilují především o zvýšení počtu certifikovaných ekologických producentů. Řada z těchto producentů přitom produkci i po konverzi dále prodává tradičními distribučními kanály (především na lokálních tržištích), které jim nenabídnou vyšší cenu. To výrazně omezuje relevanci projektu. 2. Výše uvedená skutečnost může způsobit problém s udržitelností projektu – v důsledku certifikace mají farmáři vyšší náklady na jednotku produkce ve srovnání s konvenční produkcí, tradiční distribuční kanály jim nezajistí vyšší cenu. 3. Velmi relevantní jsou aktivity zaměřené na posílení kapacity a v konečném důsledku i věrohodnosti certifikační agentury – certifikace akceptovaná na trzích EU je jednou ze základních podmínek pro export ekologické produkce (alternativou přitom je výrazně nákladnější certifikace v EU, kterou si mohou dovolit pouze větší producenti). Aktivity v tomto směru byly ovšem výrazně omezeny. 4. Projekt nemá zaveden systém sběru zpětné vazby – v případě pokračování aktivit tak není schopen systematicky vyhodnotit, jaké aktivity (a z jakého důvodu) fungovaly v dlouhodobější perspektivě.

2. Hodnocení efektivity (hospodárnosti) EQ 1.4 Do jaké míry se podařilo dosáhnout cílů ZRS v této oblasti účinným způsobem? Jak je uvedeno při hodnocení kritérií udržitelnosti a dopadů, z hlediska efektivity jsou poněkud nejednoznačné především výdaje na zpracování business plánů zemědělců. Během šetření hodnotitele bylo zjištěno, že jen velmi malý podíl kontaktních osob, uvedených v business plánech, je skutečně schopen si vzpomenout, že podporu tohoto typu obdržel a vyhodnotit její efekty (pouze 5 z 24 úspěšně kontaktovaných příjemců, blíže viz hodnocení udržitelnosti). Chybějící zpětná vazba je obecně jistým problémem pro vyhodnocování efektivity projektu Charity. Vzhledem k tomu, že nebyla jakkoliv sbírána data o tom, jaká podpora fungovala a jaká nikoliv, je obtížné hodnotit, zda šlo o efektivní (účinnou) implementaci. září 2014


Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Příloha č. 2: Hodnocení projektu „Podpora rozvoje ekologického zeměděl. v Moldavsku“ (Charita) Stejně jako v případě jiných projektů, ani u projektu Charity poskytnutá projektová dokumentace neumožňuje třídit náklady dle jednotlivých aktivit. Rozpočty často vykazují pouze kumulativní náklady (kupříkladu slučují náklady na aktualizaci tréninkových modulů s náklady na zpracování business plánů – a vyjadřují je měsíčním paušálem), efektivitu jednotlivých aktivit proto není možné vyhodnocovat izolovaně, což představuje velmi výrazné omezení hodnocení. Projekt Charity vykazuje, dle názoru hodnotitele, neúměrně vysoké nároky na administraci a řízení projektu. To je způsobeno především skutečností, že projekt de facto implementují (do značné míry nezávisle na sobě) dvě neziskové organizace, pro které je typické, že své provozní náklady (především mzdy) musí rozpočítávat do projektů, které aktuálně realizují (projektové financování provozu NNO). S ohledem na velikost projektu je jeho realizační tým (resp. management), dle názoru hodnotitele, neúměrně velký – zahrnuje pozice management, administrativní/pomocný personál, účetní personál a country representative na straně realizátora projektu a pozice project manager, project assistant, project consultant, finance manager a assistant na straně partnera projektu. Navíc jsou ještě subdodavatelsky řešeny služby finančního manažera na straně realizátora projektu. Pouze tyto náklady na realizační tým projektu tak dosahují cca 40 % celkových nákladů projektu, což je zdaleka nejvíce ze všech realizovaných projektů. Celkem bylo na nákladech na řízení, koordinaci a administraci projektu (ať už zaměstnanců realizátora, dodávky na straně partnera nebo nákupu jiných služeb) zaplaceno cca 2,5 mil. Kč. Je zřejmé, že náklady jsou kumulativní – kupříkladu součástí práce managementu projektu je, mimo samotnou koordinaci projektových aktivit také například práce na tréninkových modulech. Toto vysvětlení ovšem není pro objasnění velmi vysokých nákladů na management a administraci projektu dostatečné – především na straně partnera projektu je totiž část odborných činnosti projektu fakturována odděleně od managementu projektu. Kupříkladu v roce 2013 tak partner projektu fakturoval více než 600 000 Kč za koordinaci projektu v Moldavsku (paušální částka 50 000 Kč za měsíc), a necelých 130 000 Kč za finanční řízení projektu v Moldavsku (paušální částka cca 10 500 Kč za měsíc)1. Odděleně od toho byly ovšem fakturovány odborné činnosti partnera projektu – „Expertní služby“ realizované partnerem (aktualizace tréninkových modulů, vypracování podnikatelských plánů) spotřebovaly cca 180 000 Kč (paušální částka 15 000 Kč za měsíc), za náklady spojené s ustavením a organizací demonstračních farem bylo fakturováno celkem cca 280 000 Kč, za realizaci seminářů bylo fakturováno dalších cca 115 000 Kč. Tyto náklady na „odborné“ aktivity nejsou uváděny proto, aby byly rozporovány – naopak, hodnotitel považuje jejich výši za adekvátní. Byly ovšem uvedeny pro ilustraci skutečnosti, že náklady na administrativu projektu na straně partnera skutečně nezahrnují o mnoho více, než právě management a koordinaci projektu. Není rovněž bez zajímavosti, že s nárůstem přiděleného objemu prostředků dochází k nárůstu jednotkových výdajů na řízení projektu (přitom tato skutečnost není v ročních zprávách vysvětlena – proč je řízení projektu náročnější v případě, že pracuje s rozpočtem o jeden milion korun vyšším?). Zatímco paušální částka na koordinaci projektu v Moldavsku (tj. fakturováno partnerem) v roce 2011 tvořila 31 125 Kč na měsíc, v roce 2012 stoupla na 40 000 Kč za měsíc a v roce 2013 dokonce až 50 000 Kč za měsíc. Podobný nárůst, který bez zjevného vysvětlení kopíruje nárůst celkového rozpočtu projektu, je také pozorován u finančního řízení: v roce 2011 byla partnerem projektu fakturována částka 6 875 Kč /měsíc, v roce 2012 to bylo již 7 500 Kč / měsíc a v roce 2013 dokonce téměř 10 500 Kč / měsíc. Mimo výše uvedené jsou ještě součástí projektu další administrativní náklady – náklady na pronájem kanceláře realizátora (cca 66 000 Kč za rok 2013) i partnera (cca 50 000 Kč za rok 2013), náklady na kopírování a tisky, kancelářský materiál, atd.); účtovány byly zároveň také nepřímé náklady v maximální možné výši 7 % celkové dotace poskytnuté ZRS ČR (tedy za rok 2013 cca 207 000 Kč).

Celkově je efektivita projektu hodnocena jako spíše nízká.

1

Vedle toho projekt zároveň financoval služby country representative v Moldavsku ve výši cca 50 000 Kč.

září 2014



3. Hodnocení efektivnosti EQ 1.3 Do jaké míry se podařilo v rámci hodnoceného projektu dosáhnout formulovaných cílů? Na úrovni výstupů projekt bez významnějších problémů naplnil plánované kvantitativní cílové hodnoty (ovšem po jejich revizi zpracované na základě krácení rozpočtu), v některých případech dokonce došlo k dosažení vyšších, než plánovaných hodnot. V rámci projektu bylo realizováno 8 (místo plánovaných 6) seminářů zaměřených na techniky hospodaření v ekologickém zemědělství a 6 seminářů v oblasti marketingu a business plánování. Celkem bylo vyškoleno 238 osob v principech ekologického zemědělství a 97 osob v oblasti marketingu a business plánování (plánované hodnoty 180, resp. 90 osob). Dále bylo plánováno poskytnout nejméně 90 farmářům individuální podporu formou zpracování business plánu – závěrečná zpráva projektu přitom obsahuje 92 zpracovaných business plánů. Projekt dále poskytl podporu 10 podnikům, kterých následně využíval pro demonstraci principů ekologického zemědělství. Na každém z těchto hospodářství byl zorganizován jeden seminář s průměrnou účastí 25 osob (celkem tedy 250 účastníků seminářů). Pro demonstrační farmy byly zpracovány marketingové a podnikatelské postupy (plány) se zaměřením na místní trh a byla jim poskytnuta také materiální podpora i individuální konzultační podpora co se týče způsobu hospodaření. Těchto 10 farem tedy získalo podporu intenzivnějšího charakteru tak, aby mohly sloužit jako příklady dobré praxe. Hodnotitel v rámci evaluační mise realizoval evaluační návštěvy na dvou z těchto farem (součástí byly pochopitelně individuální rozhovory s farmáři). Dalších 15 producentů získalo intenzivnější podporu ve formě asistence v procesu ekologické certifikace producentů. Všechny tyto procesy byly úspěšně ukončeny – producenti získali certifikát ekologického producenta a své výrobky prodávají na místních trzích. Tato skutečnost opět odpovídá plánovaným cílovým hodnotám výstupů projektu. Projekt rovněž naplnil své (revidované) kvantitativní indikátory, co se týče práce s certifikační agenturou, realizace studijních cest a práce s veřejností. Na stránce výstupů je tedy projekt možné hodnotit jako vysoce efektivní – veškerých z plánovaných kvantitativních výstupů bylo (alespoň administrativně) dosaženo. Projekt ovšem zároveň bohužel neposkytuje žádná data, která by bylo možné považovat za kvantifikace jeho výsledků nebo dopadů. Jedinou výjimkou by se mohla zdát kvantifikace produkce u příjemců, kteří získali podporu ve formě ekologické certifikace. Závěrečná zpráva poskytuje data o objemech, které tito producenti umístili na lokální trh. Tato data ovšem není možné považovat za jakoukoliv kvantifikaci výsledků programu. Za prvé, nejsou známa žádná baseline data. Z informace o produkci (která je doplněna čestnými prohlášeními jednotlivých producentů o pravdivosti tohoto údaje), která stojí samostatně, nelze dovozovat nic kromě samotné skutečnosti, že daný subjekt skutečně realizuje zemědělskou výrobu. Není možné konstruovat trend vývoje pozorovaného jevu. A i kdyby z dat bylo možné vidět, že podpoření producenti zvyšují objem své výroby, tato informace je stále, s ohledem na cíl projektu, irelevantní. Cílem projektu je zvýšení konkurenceschopnosti v důsledku ekologické certifikace, nikoliv zvýšení objemu produkce (vyšší objem produkce zvýšení konkurenceschopnosti sám o sobě rozhodně nezaručuje). Jistým zprostředkovaným dokladem o vývoji konkurenceschopnosti by byla kupříkladu data o zvyšující se marži nebo alespoň rostoucí ceně, kterou je daný producent po své certifikaci schopen získat. Data, která byla v rámci projektu sbírána, tak postrádají schopnost poskytnout relevantní informaci o tom, zda dochází k naplňování celkového cíle projektu – posílení konkurenceschopnosti a efektivity malých a středních zemědělců. Informace o této skutečnosti byly proto získávány kvalitativně během evaluačních návštěv – viz odpovědi na evaluační otázky 1.7 a 1.8.

Efektivnost projektu na úrovni výstupů je hodnocena jako vysoká. Na úrovni výsledků a dopadů nejsou k dispozici data pro kvantifikaci efektivnosti.

září 2014



4. Hodnocení udržitelnosti projektu EQ 1.6 Do jaké míry budou aktivity projektu pokračovat i po ukončení financování projektu ze strany MZV, resp. ČRA? Existují nějaké významné předpoklady, které je nutné splnit pro udržení výstupů projektu? Za klíčové u tohoto projektu je nutné považovat hodnocení udržitelnosti hospodaření v ekologickém standardu u zemědělců, kteří získali „intenzivní“ podporu. První skupinou příjemců s „intenzivní“ podporou je deset farmářů, kteří obdrželi podporu v rozvoji svého (ekologického) hospodaření za účelem využití jejich farem jako demonstračních pozemků. Druhou skupinou potom je patnáct farmářů, kteří byli v rámci projektu provedeni procesem konverze k ekologickému standardu a získali certifikát ekologických producentů. Klíčovou otázkou při hodnocení udržitelnosti je, zda a za jakých podmínek je možné očekávat, že tito podpoření budou nadále fungovat jako ekologičtí producenti. Ekologický standard produkce sám o sobě konkurenceschopnost nezvyšuje Na základě individuálních rozhovorů s pěti producenty z této skupiny (dva zástupci demonstračních farem a tři zástupci zemědělců, kteří v rámci projektu prošli konverzí) vyvstávají v otázce udržitelnosti určité pochybnosti. Základním východiskem je skutečnost, že ani jeden z těchto farmářů prozatím není schopen (schopna) pojmenovat ekonomický přínos skutečnosti, že jejich produkce je certifikována v biostandardu. Jak již bylo uvedeno výše, pokud farmář po konverzi aktivně nebuduje nové a inovativní přístupy na trh a aktivně nehledá cílovou skupinu odběratelů, kteří oceňují přidanou hodnotu ekologické produkce a jsou ochotni ji zaplatit, neposkytuje mu ekologický certifikát žádnou výhodu na trhu. Zemědělci za svou produkci nezískají v důsledku certifikátu na běžném trhu vyšší cenu. Všichni dotázaní zároveň přiznávají, že pěstování ve standardu ekologického zemědělství je pracovně náročnější především z hlediska ruční práce. Producenti musí zaměstnat více sezónních pracovníků, poněvadž metody ochrany rostlin známé z konvenčního zemědělství mají svá omezení zejména v oblasti regulace plevelů. Produkce v ekologickém standardu zároveň poskytuje nižší výnosy. Někteří z producentů, kteří před svou konverzí fungovali konvenčním způsobem nebo provozují konvenční a ekologickou produkci vedle sebe, odhadují, že výnosy z ekologické produkce jsou nižší o 10 – 20 % (jde ovšem o hrubý odhad, nikoliv robustní kvantifikaci). Někteří z dotázaných navíc upozorňují, že klíčovým determinantem ceny na moldavském trhu je často vizuální hledisko. Výpěstky ekologické produkce ovšem často vypadají hůře, než výsledky konvenčního pěstování. Paradoxně tak může být cena za ekologickou produkci ještě nižší než v případě konvenčního managementu. To se netýká pouze moldavského trhu, ale také trhů v dalších post-sovětských republikách (především Ukrajina a Rusko), na něž někteří z respondentů svou produkci exportují (např. stolní víno). Motivace cílové skupiny pro udržení výstupů projektu Jak je tedy zřejmé, v okamžiku evaluace nelze hovořit o tom, že by konverze k ekologickému hospodaření u dotazovaných zemědělců skutečně bezprostředně vedla ke zvyšování jejich konkurenceschopnosti. To je přitom základní podmínkou udržitelnosti. Aktuální motivace zemědělců ke konverzi a pokračování v ekologickém standardu je možné rozdělit do dvou skupin: -

Větší část (tři z pěti) z dotazovaných zemědělců má spíše ideologické než racionální motivy pro fungování v režimu ekologického zemědělství. Zpravidla jde o menší producenty, kteří fungovali v „ekologickém“ režimu dříve, než se s konceptem organické produkce vůbec seznámili. Jejich „konverze“ tedy není klasickým přechodem od konvenčního zemědělství k ekologickému, spíše formalizace způsobu, kterým hospodaří, dle předepsaných standardů (ovšem s úpravami tam, kde se současné hospodaření od standardů ekologické produkce odlišuje). Tito producenti věří, že ekologický způsob produkce je správnou cestou, poněvadž je šetrnější k přírodním zdrojům a především je tato produkce zdravější. Akcent na zdraví konzumentů (především vlastních dětí a příbuzných) je v této skupině producentů velmi výrazný. Fungování v režimu ekologického zemědělství tito producenti chápou jako jistou „oběť“, kterou jsou ovšem ochotni přinést proto, aby jejich produkce byla zdravější a neničila přírodu. Zárukou dalšího pokračování v tomto režimu tedy je pouze síla přesvědčení těchto farmářů o správnosti této cesty. Proto ovšem není možné září 2014



-

vyloučit, že tato skupina farmářů – byť neochotně – v budoucnosti přijme alespoň část postupů konvenčního zemědělství v případě, že rentabilita produkce v ekologickém standardu („oběť“, kterou podstupují) výrazně poklesne. Udržitelnost tím není automaticky zaručena, její garancí je do značné míry pouze síla individuálního (etického) závazku konkrétní osoby. Potenciál udržitelnosti ekologické produkce u této skupiny osob výrazně vzroste v případě, že budou schopni vyvinout a udržet alternativní cestu své produkce na trh – budou schopni svou produkci distribuovat přímo cílové skupině (jakkoliv nevelké), která explicitně poptává bio produkci. Aktivity směřující k tomuto cíli ovšem nebyly součástí projektu a naplnění tohoto předpokladu tak není možné z pozice realizátora projektu kontrolovat (jde tedy o „externí faktor“, jehož naplnění nemůže projekt zaručit). Druhá část dotazovaných zemědělců je ke konverzi motivována především výhledem na otevření trhů EU pro zemědělskou produkci Moldavska. Tito producenti nepřecházejí do standardu ekologických producentů z přesvědčení, ale proto, že vnímají potenciál budoucí obchodní příležitosti, na kterou chtějí být připraveni. Velmi typické pro tuto skupinu respondentů je, že do standardu ekologické produkce převedli pouze menší část svého živobytí, na němž nejsou ekonomicky závislí. Jinými slovy, jde o farmáře, kteří si v rámci projektu pěstování v ekologickém standardu pouze testují a jsou připraveni jej kdykoliv opustit – pokud se ukáže, že není dostatečně rentabilní. (Dle vyjádření jednoho z dotazovaných z této skupiny je produkce v ekologickém standardu, kterou v rámci projektu zahájil, spíše jeho „koníčkem“, než skutečně vážně míněným podnikáním.) Naprosto jasnou podmínkou udržitelnosti výstupů projektu u této skupiny tedy je možnost vyvážet na trh EU. Pokud nebude tato podmínka v dohledné době naplněna, ekologická produkce této skupiny farmářů zcela jistě nebude udržena, protože neobstojí v nastupující konkurenci efektivnějších aplikací metod průmyslového zemědělství.

Udržitelnost business planů Velmi diskutabilní je udržitelnost zpracovaných business plánů (podnikatelských záměrů). Projektová dokumentace explicitně nestanovuje, jak vnímá souvislost mezi zpracovaným business plánem a posílením konkurenceschopnosti daného podniku. Hodnotitel dovozuje, že prostřednictvím business plánu by mělo dojít k tomu, že si daný producent lépe uvědomí a vyjasní své zdroje, tržní potenciál své produkce, atd., a na tomto základě bude schopen lépe plánovat své podnikání. Smysluplnost zpracovaných business plánů jsme ověřovali také během individuálních rozhovorů s příjemci podpory, jejich výsledky jsou ovšem zkreslené skutečností, že jde o podniky, které obdržely intenzivnější podporu. Převládajícím názorem těchto respondentů je, že business plán jim slouží především jako inspirace a motivační zdroj. Zároveň ale dodávají, že business plán je obtížné naplnit (jeden z dotazovaných dokonce uvedl, že v posledním roce dosáhli pouze poloviny hodnot plánovaných business plánem). Jde tedy spíše o jakousi vizi, než skutečný nástroj pro plánování podnikání. Ve snaze kvantifikovat přínosy business plánů pro velkou skupinu příjemců, kteří neobdrželi intenzivní podporu (jinými slovy, získali pouze samotný dokument, který sice byl zpracován ve spolupráci mezi konzultantem partnera projektu a samotným zemědělcem, ovšem neobdrželi již žádnou asistenci při implementaci těchto dokumentů) realizoval hodnotitel dotazníkové šetření mezi touto skupinou příjemců. Dotazníkové šetření bylo realizováno telefonicky (výsledky viz níže při analýze dopadu), kontaktní údaje podniku, pro který byl business plán zpracován (jméno podniku, kontaktní osoba, adresa a především telefonický kontakt) byl přitom na každém plánu uveden (telefonní kontakty tak nebylo nutné dohledávat). Celkem bylo kontaktováno 52 osob z celkového počtu 92 podniků. S dvaceti z těchto čísel se nebylo možné ani po několika pokusech spojit (případně číslo vůbec neexistovalo), v osmi dalších případech bylo číslo chybné. Ve skupině zbylých 24 kontaktů bylo v pěti případech zaznamenáno, že číslo je sice správné – na telefonát odpověděla osoba, která byla v business plánu zaznamenána jako kontaktní osoba daného podniku, daná osoba ale popřela, že by vůbec podnikala v oblasti zemědělství. Čtyři další osoby uvedly, že sice v zemědělství podnikají, žádného školení realizovaného v tomto projektu se ovšem neúčastnili (a tedy jim nebyl zpracován žádný business plán). Dalších 10 osob uvedlo, že se vzdělávacích akcí realizovaných v projektu sice účastnily, žádný business plán jim ovšem zpracováván, dle jejich informací, nebyl. Pouze

září 2014


Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Příloha č. 2: Hodnocení projektu „Podpora rozvoje ekologického zeměděl. v Moldavsku“ (Charita) v pěti případech z kontaktovaných 52 osob a 24 osob, které byly kontaktovány úspěšně, evaluátor získal odpovědi na svůj dotazník – pouze v těchto pěti případech tedy bylo potvrzeno, že daný zemědělec v rámci projektu obdržel zpracovaný business plán. I pokud ze vzorku odečteme kontakty, s nimiž se hodnotiteli nepodařilo spojit, docházíme k závěru, že pouze v cca 20 % případů si zemědělec, kterému byl dle informací projektu zpracován business plán, je této skutečnosti opravdu vědom. Tímto zjištěním se evaluátor nesnaží naznačovat, že by některé výstupy byly zpracovávány pouze pro formu – tak, aby byl naplněn administrativní požadavek projektu (pro takové tvrzení neexistují žádné důkazy). Je ale možné dovozovat, že podpora formou prostého zpracování podnikatelského plánu není dostatečně efektivní a ani udržitelná – pokud se s příjemci nepracuje intenzivněji na implementaci podnikatelských plánů, je spíše věcí náhody, zda skutečně dojde k jakémukoliv využití zpracovaného podkladu na straně cílové skupiny, nebo zda tyto osoby výstup odloží a dále se jím už nezabývají (s relativně krátkým časovým odstupem si již ani nevzpomenou, že něco takového pro ně bylo zpracováno).

Udržitelnost je hodnocena jako spíše nízká, a to především z toho důvodu, že aktivity projektu nezaručují cílové skupině ekonomickou rentabilitu ekologické produkce, která je zárukou udržitelnosti. Obecné závěry k udržitelnosti projektu: 1. Udržitelnost klíčových výstupů projektu (hospodaření v ekologickém standardu) má výrazné limity – u řady zemědělců, kteří v průběhu projektu zavedli ekologický způsob hospodaření, dochází k nárůstu nákladů na jednotku produkce. Při nezměněném modelu uvádění zemědělské produkce na trh tak není ekologická produkce ekonomicky udržitelná – pěstitel nezíská vyšší cenu. 2. Diskutabilní je rovněž – dle výsledků dotazníkového šetření – udržitelnost aktivit souvisejících se zpracováním podnikatelských plánů (tj. jejich implementace do praxe podpořených podniků).

5. Hodnocení dopadů projektu EQ 1.7 Jaké byly zamýšlené / očekávané dopady realizované rozvojové intervence? EQ 1.8 Jaké jsou skutečné ověřitelné dopady realizované rozvojové intervence? Klíčovým dopadem projektu, který byl očekáván a který byl důvodem jeho realizace, bylo zvýšení konkurenceschopnosti zemědělských podniků prostřednictvím jejich konverze do režimu ekologického zemědělství. Realizátor projektu předpokládá, že v důsledku konverze budou podpoření zemědělci schopni produkovat vyšší přidanou hodnotu, která povede k nárůstu jejich konkurenceschopnosti. Jinými slovy, umožní jim především získat lepší cenu za svou produkci . Pro vyhodnocení dopadů realizoval hodnotitel individuální rozhovory s části farmářů, kterým se dostalo intenzivní podpory ze strany projektu Žádný z těchto rozhovorů nepotvrdil, že by se očekávané dopady skutečně projevovaly. Certifikace produkce a obecně ekologické postupy při pěstování nevedou k tomu, že by farmáři získávali vyšší cenu – při zachování standardních (dosavadních) způsobů prodeje a distribuce. Někteří z farmářů dokonce explicitně uvedli, že pěstovat v režimu ekologického zemědělství pro domácí trh není ekonomicky návratné. Očekávaného dopadu tedy (alespoň prozatím) nebylo dosaženo. Důvodem toho jsou skutečnosti, které byly podrobněji popsány výše. Z obecného hlediska musí být pro naplnění dopadů, jak je projekt očekává, splněna řada externích podmínek, které projekt nekontroluje (část z nich kontrolovat ani nemůže, jiné podmínky by ovšem bylo možné alespoň částečně ovlivnit, pokud by se na ně projekt zaměřil – viz hodnocení kritéria relevance). Hlavní podmínkou je přístup na trh. Základní kauzální vazba – tedy očekávaný dopad v podobě zvyšování konkurenceschopnosti v důsledku konverze k ekologickému zemědělství – může fungovat pouze, pokud má producent vybudován přístup své produkce na specifické segmenty trhu, které skutečnost, že jde o organickou produkci, umí „ocenit“. Ideálním stavem je přístup producenta na trh EU, kterého je možné dosáhnout kupříkladu silným partnerstvím s jiným září 2014


Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Příloha č. 2: Hodnocení projektu „Podpora rozvoje ekologického zeměděl. v Moldavsku“ (Charita) ekologickým producentem / prodejcem ze zemí EU, který bude produkci vykupovat a zaštítí ji svou značkou. Alternativně (nebo doplňkově) se producent může zaměřit i na domácí trh, kde existuje jistý potenciál poptávky po ekologické produkci, musí ale mít vytvořeny specifické individuální distribuční kanály, kterými osloví tento přesně vymezený segment trhu. Další důležitou externí podmínkou, která ovlivňuje, zda se základní kauzální vazba od výstupu projektu k očekávaným dopadům projeví nebo ne, je národní zemědělská politika Moldavska. Moldavsko dnes neposkytuje zemědělcům, kteří jsou v konverzi, ani těm, kteří již ve standardu ekologického zemědělství produkují, žádnou finanční podporu (ještě do roku 2011 byly zavedeny dotace pro zemědělce v konverzi, které alespoň částečně kompenzovaly negativní ekonomické efekty, které konverze přináší, ty ovšem byly zrušeny; ekologičtí producenti jsou pouze mírně zvýhodněni při podpoře investic do infrastruktury – např. skleníků). Pokud bychom ovšem otázku dopadů redukovali pouze na spokojenost těchto cca 25 zemědělců s podporou, kterou obdrželi (bez ohledu na ekonomický efekt, který nelze kvantifikovat), bude hodnocení projektu pozitivní. Zejména ti zemědělci, jejichž farmy v pozemku fungovaly jako demonstrační pozemky, vysoce oceňují kvalitu vzdělávacích aktivit i individuálního poradenství. To jim, dle jejich vlastních slov, umožnilo zvýšit efektivitu produkce (tito zemědělci zpravidla již před projektem fungovali způsobem, který byl blízko ekologickému standardu), efekt ovšem nelze kvantifikovat. Příjemci nepozorují kupříkladu vyšší výnosy, nanejvýše menší „pracnosti“ pěstování. Nejvíce jsou oceňovány aktivity v oblasti marketingu a prodeje (což je jistým paradoxem k tomu, že právě této oblasti se projekt věnuje poměrně málo). Zde zemědělci vysoce oceňují především přínos studijních cest do Rumunska, které jim zprostředkovávají bezprostřední zkušenost a také posilují jejich odhodlání pokračovat v nastolené cestě, poněvadž ukazují, že „to jde“. Hodnotitel se také zaměřil na dopady projektu na skupinu zemědělců, kteří v rámci projektu měli získat zpracovaný podnikatelský záměr (business plán). Obecně byly výsledky dotazníkového šetření popsány v kapitole zaměřené na udržitelnost. Pouze cca 20 % z příjemců, kteří byli úspěšně osloveni, si vůbec uvědomuje, že nějakou podporu v této formě obdrželi. Výsledky dotazníkového šetření tak jsou velmi slabé – hodnotitel získal pouze pět odpovědí, výsledky proto nelze generalizovat. Zde jsou proto uvedeny spíše jako kvalitativní informace o tom, jak někteří z příjemců vnímají podporu v podobě zpracovaného business plánu, než jako robustní kvantitativní informace o dopadech této podpory. První dotaz v šetření se zabýval otázkou relevance zpracovaných business plánů ve vztahu k potřebám a obecně situaci daného podniku. Kritérium relevance bylo hodnoceno vysoce, čtyři respondenti uvedli, že BP byl zcela relevantní, jeden uvedl o stupeň nižší hodnocení, tedy „vcelku relevantní, ovšem s jistými výhradami“. Další dotaz se zabýval otázkou proveditelnosti – tedy tím, do jaké míry bylo možné zpracované BP zavést do praxe daného podniku. Hodnocení bylo opět pozitivní, tři z respondentů uvádějí, že BP je zcela proveditelný, další dva potom uvádějí, že je spíše proveditelný, ovšem s jistým omezením (implementace bude trvat déle, než BP předpokládá, některé méně významné aspekty hospodaření nebyly vzaty v potaz, atd.). S těmito výsledky ovšem kontrastuje ověřování proveditelnosti business plánů v rámci individuálního dotazování – respondenti většinou na tuto otázku odpovídali, že BP byl příliš ambiciózní a je spíše inspirací, než skutečným vodítkem. Na dotaz na implementaci business plánu odpověděl pouze jeden respondent, že BP je plně zavedený a slouží jako hlavní nástroj pro plánování dalších aktivit. Tři respondenti uvedli, že BP byl částečně zaveden, ovšem prozatím nebylo dosaženo jeho plného potenciálu, a jeden uvedl, že BP prozatím nebyl zaveden, jeho zavedení do budoucnosti ovšem plánuje. Hodnotitel požádal respondenty (kteří BP do svého hospodaření zavedli) o vyjádření k jeho ekonomickým efektům. Dva z respondentů potvrdili (předepsanou odpověď), že vnímají zefektivnění hospodaření v důsledku zavedení BP, poněvadž jsou lépe schopni plánovat. Jeden další respondent vnímá jiný ekonomický efekt, který popsal (vlastními slovy) tak, že existence BP mu pomohla získat finanční prostředky (patrně jde o situaci, kdy existence business plánu mu umožňuje získání jiných grantů). Jeden další září 2014


Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Příloha č. 2: Hodnocení projektu „Podpora rozvoje ekologického zeměděl. v Moldavsku“ (Charita) respondent uvedl, že prozatím žádný ekonomický efekt zavedení BP nevnímá, očekává je ovšem do budoucnosti. Čtyři z respondentů dále uvedli, že budou BP zcela jistě nadál používat, pouze jeden si prozatím není jistý. Obecně je tedy poskytnuté odpovědi možné vnímat jako pozitivní zpětnou vazbu co se zpracování BP týče – byť pouze dva respondenti uvedli, že nějakým způsobem zaznamenávají pozitivní dopad BP, který byl v projektu očekáván. Je ovšem zároveň nutné znovu opakovat, že výsledky nelze zobecňovat – nejrelevantnějším výsledkem (co se analýzy dopadu této aktivity týče) tak nakonec je samotná skutečnost, že pouze velmi malý podíl příjemců je schopen s určitým časovým odstupem reflektovat skutečnost, že podporu tohoto typu obdrželi.

EQ 1.9 Byly zaznamenány některé nezamýšlené dopady projektu? Jak již bylo několikrát naznačeno, konverze k ekologickému způsobu hospodaření, které je cílem projektu, pokud není doplněno o další aktivity, může mít paradoxně i opačný, než plánovaný dopad – může mít negativní dopad na hospodaření daného podniku. Udržitelnost je proto, alespoň prozatím, garantována pouze sílou přesvědčení cílové skupiny o správnosti této cesty, nebo nadějí na otevření se evropských trhů.

Obecný výrok k dopadům projektu prozatím, dle názoru hodnotitele, nelze formulovat. Projekt má potenciál generovat pro cílové skupiny, které obdržely intenzivní podporu, očekávané dopady, to je ovšem závislé na celé řadě externalit, které projekt nekontroluje. Obecné závěry k dopadům: 1. Zásadním prvkem teorie změny tohoto modelu (zvyšování konkurenceschopnosti prostřednictvím konverze k ekologickému zemědělství) je existence distribučního kanálu směrem k segmentu trhu, který za ekologicky certifikovanou produkci nabídne vyšší cenu, která pokryje vyšší náklady na jednotku produkce. Této problematice se ale projekt věnuje jen velmi okrajově – značná část projektem certifikovaných zemědělců nadále spoléhá na tradiční distribuční kanály, které neposkytují vyšší cenu za ekologickou produkci.

6. Vyhodnocení průřezových kritérií EQ 2.1 Jakým způsobem byla do aktivit hodnoceného projektu promítnuto téma řádná správa věcí veřejných? Hodnotitel neshledal žádné výhrady vůči způsobu řízení a implementace projektu, práci s cílovými skupinami nebo způsobu práce v konkrétních komunitách. Projekt Charity považujeme také za nejvíce transparentní, co se týče jasného vykazování všech měřených hodnot a pečlivého dokladování jednotlivých aktivit. EQ 2.2 Jakým způsobem je do projektu zahrnuto téma šetrnosti k životnímu prostředí a klimatu? Projekt je zaměřen na podporu ekologického zemědělství v Moldavsku. Tímto bezprostředně přispívá k prosazování managementů, které jsou šetrnější k přírodním zdrojům a zároveň podporují biodiverzitu a ochranu půdy. V důsledku velké cílové skupiny, která se do realizace projektu zapojila (až stovky zemědělců), měl projekt příležitost šířit informace o způsobech zemědělské produkce šetrných k životnímu prostředí mezi široký okruh zemědělců. EQ 2.3 Jakým způsobem je do aktivit hodnoceného projektu promítnuto téma dodržování lidských práv příjemců včetně rovnosti mužů a žen? září 2014


Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Příloha č. 2: Hodnocení projektu „Podpora rozvoje ekologického zeměděl. v Moldavsku“ (Charita) Projekt neměl bezprostřední implikace na genderovou tématiku, dle vyjádření realizátora bylo ovšem dbáno na to, aby byla genderová otázka brána v potaz během školení a dalších vzdělávacích aktivit. Více než třetina podniků, které v rámci projektu získaly certifikaci, je řízena ženami. Problematice zapojování žen do rozhodovacích procesů a rozjezdu podnikání byla, dle vyjádření realizátora, věnována speciální pozornost při sestavování vzdělávacích modulů s cílem motivovat ženy k těmto aktivitám. Vizibilita ZRS ČR Vzhledem ke skutečnosti, že projekt neposkytoval žádnou podporu investičního charakteru, jsou klíčovými trvalejšími nositeli vizibility ZRS ČR především vydané publikace. Prvky vizibility byly pochopitelně rovněž obsaženy v prezentacích realizovaných školení nebo ve vydaných tiskových zprávách. Projekt měl ovšem spíše slabší kapacitu šířit informaci o podpoře ZRS ČR sektoru zemědělství v Moldavsku mimo skupinu bezprostředních příjemců podpory – s výjimkou distribuce tištěných (metodických) materiálů.

září 2014







ZPRÁVA Z KOMPLEXNÍHO VYHODNOCENÍ ZAHRANIČNÍ ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY V SEKTORU ZEMĚDĚLSTVÍ V MOLDAVSKU

„Rozvoj ekologického zemědělství v Moldavsku“ (2011 - 2013)

Září 2014


Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Příloha č. 3: Hodnocení projektu „Rozvoj ekologického zemědělství v Moldavsku“ (ČvT) Partnerská země (země realizace): Moldavsko




„Rozvoj ekologického zemědělství v Moldavsku“

Zemědělství

„Development of ecological agriculture in Moldova“ Gestor: Česká rozvojová agentura

Realizátor: Člověk v tísni, o.p.s.

Období realizace – měsíc/rok zahájení projektu:


3/2011

12/2013



4 900 000,00

6 065 761,33

Další donoři podílející se na projektu: USAID Emergin Donors Fund Autoři evaluační zprávy: HaskoningDHV Czech Republic, spol. s r.o. – Ing. Radim Gill, Mgr. Lukáš Maláč, Ing. Perla Kuchtová, Ph.D. Datum, podpis(y):

Obsah 1.


2.


3.


4.


5.


6.

Hodnocení průřezových kritéria .................................................................................................... 12

září 2014


Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Příloha č. 3: Hodnocení projektu „Rozvoj ekologického zemědělství v Moldavsku“ (ČvT)

1. Hodnocení relevance EQ 1.1 Je zaměření hodnocených projektů (nadále) relevantní k problémům, které má řešit? Relevance z pohledu strategických dokumentů Strategie rozvoje zemědělství a venkova 2014 – 2020 mezi nejzávažnějšími příčinami nízké konkurenceschopnosti moldavského zemědělství explicitně vyjmenovává převládající produkci s nízkou přidanou hodnotou a nedostatečnou kvalifikaci zemědělců pro zemědělskou produkci (především pro produkci s vyšší přidanou hodnotou). Tyto skutečnosti jsou částečnou oporou projektu. Tyto skutečnosti jsou částečnou oporou projektu. Strategie rovněž vymezuje v opatření 2.2 podporu produkčních technologiím a produktům šetrných k životnímu prostředí a explicitně v tomto kontextu zmiňuje podporu ekologickému zemědělství. V souladu s tímto cílem formuluje v Akčním plánu Strategie konkrétní iniciativu na podporu organického zemědělství (nealokuje na ni ovšem žádné prostředky ze státního rozpočtu – rozvoj této iniciativy má být financován plně ze zdrojů zahraničních donorů). Ekologické zemědělství je moldavskou strategií pojímáno spíše jako nástroj na podporu udržitelného managementu přírodních zdrojů, než jako explicitní nástroj pro zvyšování konkurenceschopnosti zemědělského sektoru a zvyšování kvality života na venkově. Projekt je (implicitně) zaměřen především na podporu poptávky po produktech ekologického zemědělství a posilování kompetencí ekologických zemědělců jako takových. V jisté zkratce jej je možné rozdělit na tři části: (i) podpora produkce v režimu ekologického zemědělství u vybraných podniků, zejména efektivního tržního uplatnění produkce, (ii) osvěta moldavské veřejnosti o ekologickém zemědělství a další iniciativy na zvyšování poptávky a (iii) v neposlední řadě snaha o systematizaci rozvoje sektoru ekologického zemědělství a podpora budování spolupráce a sítí mezi ekologickými zemědělci navzájem i vůči státní správě a dalším institucím. Relevance projektu – uvádění na trh Zvyšování znalostí a know-how moldavských zemědělců v oblasti technologie pěstování má v projektu důležitou roli, nebylo ovšem nejdůležitějším důrazem projektu. Realizátor projektu vychází z poznatku, že největším problémem sektoru moldavského ekologického zemědělství není samotná otázka technologie produkce v režimu ekologického zemědělství, ale jeho uvedení na trh. Evaluace tohoto projektu i projektu Charity ukázala, že má-li být konverze k ekologickému zemědělství skutečně nástrojem k rozvoji konkurenceschopnosti zemědělců, není možné se spoléhat na standardní distribuční kanály, resp. způsoby prodeje produkce. Tradiční prodej zemědělské produkce (prodej na trhu nebo prodej zprostředkovatelům vykupujícím zemědělskou produkci v jednotlivých vesnicích) žádným způsobem neocení ekologický standard produkce – neposkytne certifikovaným ekologickým producentům vyšší cenu. Pokud má konverze k ekologickému standardu vést ke zvyšování konkurenceschopnosti, musí být produkce distribuována k zákazníkům novými a individuálními distribučními kanály. Pochopitelně se nedá říci, že by znalost o ekologickém způsobu rostlinné a zemědělské výroby byla mezi moldavskými zemědělci dostatečně rozšířená. Projekt ovšem provedl vědomou pragmatickou volbu mezi „produkcí“ nových ekologických zemědělců a zaměřením se na stávající zemědělce, s klíčovým důrazem na umisťování této produkce na relevantní trh, který zaručí rentabilitu způsobu produkce, náročnějšího na vstupy. Úzká cílová skupina Jinými slovy, v situaci omezeného rozsahu projektu se pracovníci realizátora projektu rozhodli raději podpořit jednotky ekologických zemědělců, především pokud jde o distribuci, než řádově desítky zemědělců v přechodu na ekologický standard, ovšem bez návazné záruky finanční udržitelnosti. Evaluátor považuje tuto vědomou volbu za správnou a relevantní potřebám cílové skupiny. Projekt se tedy intenzivně věnuje pouze malému okruhu zemědělců, tyto ovšem provádí všemi aktivitami, které je nutné realizovat mezi rozhodnutím o ekologické produkci a situací, kdy je tuto skutečnost možné

září 2014


Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Příloha č. 3: Hodnocení projektu „Rozvoj ekologického zemědělství v Moldavsku“ (ČvT) označit za úspěšný ekonomický model. Úzký okruh příjemců tak získal rozmanitou podporu, která zahrnuje zejména:       

vzdělávání a individuální poradenství v technologii produkce přímou finanční podporu na nákup chybějících technologií (byť v omezené výši) podporu a individuální poradenství při budování specifických distribučních kanálů finanční podporu při uvádění produkce na trh transfer know-how prostřednictvím studijních návštěv technickou asistenci při budování individuálních vazeb a kontaktů mezi producenty a jejich cílovou skupinou Technickou asistenci při budování partnerství se zahraničními ekologickými producenty, kteří by mohli výhledově vykupovat část produkce podpořených zemědělců a umisťovat ji pod svou značkou na trhy EU.

Projektové aktivity se nezaměřují pouze na podporu správných forem distribuce, úsilí směřuje rovněž k povzbuzení poptávkové strany prostřednictvím intenzivní mediální kampaně, organizací exkurzí a otevřených dnů na modelových biofarmách, jejichž primární cílovou skupinou ovšem – na rozdíl od demonstračních farem v jiných projektech – nejsou pouze farmáři, kterým má být demonstrováno, jakým způsobem je produkce realizovaná v praxi. Primární cílovou skupinou je obecná veřejnost, otevřené dny a exkurze slouží především k tomu, aby poskytly příležitost k navázání osobního vztahu mezi farmářem a jeho potenciálními zákazníky. Jako velmi relevantní hodnotíme rovněž aktivity v oblasti podpory strategického rozvoje sektoru ekologického zemědělství a koordinace jednotlivých aktivit. Pracovní skupina a Akční plán, který je skupinou sestavován, může napomoci rozvoji sektoru ekologického zemědělství v Moldavsku kupříkladu prostřednictvím identifikace konkrétních systémových překážek, návrhu jejich řešení i koordinace postupu, pokud jde o prosazování těchto řešení ve vztahu k orgánům státní správy / samosprávy. Současně je ovšem nutno uvést, že hodnocení relevance této aktivity hodnotitel zpracovává na základě „teorie“ projektu (jak by tyto aktivity měly fungovat na základě zkušeností z jiných států), projektové dokumentace a informací poskytnutých realizátorem. I přes snahu prozatím nebylo dosaženo zpětné vazby stran aktivit pracovní skupiny, jejich relevance a dopadů přímo od členů pracovní skupiny – evaluátor nemá dostatečné informace k tomu, aby se vyjádřil, zda se relevance aktivity skutečně prokázala (pokud dodatečně získáme zpětnou vazbu alespoň od části členů pracovní skupiny, hodnocení bude doplněno). Celkově je relevance způsobu, kterým realizátor přistupuje k identifikovaným problémům, které má projekt řešit, hodnocena jako vysoká (ovšem s limitem při analýze relevance části projektu zaměřené na podporu strategického rozvoje sektoru způsobenou prozatímní absencí spolupráce členů pracovní skupiny s týmem hodnotitele).

EQ 1.2 Jsou intervenční logiky / teorie změny projektů dostatečně komplexní? Neexistují v nich výrazné mezery, které by ohrožovaly dosažení cílů? Ve vztahu k formulovanému cíli podpory produkce i odbytu produktů ekologického zemědělství jsou aktivity projektu nastaveny odpovídajícím způsobem bez výrazných mezer omezujících naplnění cílů projektu. Omezením pro naplnění cíle projektu, které realizátor sám několikrát formuluje, je nedostatek politické podpory pro rozvoj ekologického zemědělství, který se projevil především zrušením dotací pro zemědělce v konverzi, což vedlo k poklesu motivace moldavských farmářů pokusit se o přechod do ekologického standardu (který minimálně ve fázi konverze sebou nezbytně přináší zvýšení pracnosti za současného snížení výnosů a zisků). Zapojení politické úrovně do projektu ovšem bylo velmi omezené (dle informací z projektové dokumentace se politická reprezentace účastnila pouze jedné aktivity projektu, konkrétně otevření stánku účastníka projektu N. Cojocaru před Ministerstvem zemědělství). Další aktivitou, která patrně mohla být v projektu více rozpracována, je spolupráce jednotlivých producentů a sdílení distribučních kanálů. V rámci projektu bylo dosaženo napojení několika dalších 4 září 2014 HaskoningDHV Czech Republic, spol. s r. o.

Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Příloha č. 3: Hodnocení projektu „Rozvoj ekologického zemědělství v Moldavsku“ (ČvT) producentů na distribuční síť (zejména pojízdný stánek) N. Cojocaru, přesto ale není propojení jednotlivých zapojených zemědělců při distribuci své produkce cílovým skupinám prozatím možné považovat za dostatečné (zároveň je ale nutné uvést, že nešlo o opomenutí ze strany realizátora, spíše jde o pro Moldavsko typický projev nedůvěry mezi jednotlivými zemědělci – hodnotitel zaznamenal pokusy realizátora přesvědčit zástupce cílové skupiny o sdílení svých distribučních sítí, ovšem prozatím bez velkého úspěchu). Poněkud slabší oproti ostatním projektům je, dle názoru hodnotitele, samotná formulace cíle rozvojové intervence projektu Člověka v tísni. Celkovým cílem projektu totiž je „Zvýšení rozsahu produkce a odbytu produktů ekologického zemědělství v Moldavsku“. Projekt již ovšem explicitně nestanovuje, proč by k tomuto zvýšení rozsahu vlastně mělo dojít, přičemž právě to je skutečným cílem projektu, zatímco podpora produkce i odbytu jsou spíše prostředkem či nástrojem, jak tohoto nevytýčeného cíle dosáhnout. V souladu s tím má potom, dle projektové dokumentace, být úspěšnost projektu kvantifikována především zvýšením objemu produkce ve standardu ekologického zemědělství u jednotlivých podpořených podniků. Zvýšení objemu produkce v režimu ekologického zemědělství ovšem může za jistých okolností znamenat i snížení konkurenceschopnosti daného zemědělce (např.: vyšší ceny na vstupech, stejné ceny na výstupech, nulový export). Takto formulovaná intervenční logika ale bude přesto intervenci tohoto typu považovat za úspěšnou. Bez ohledu na formulaci v projektové dokumentaci proto hodnotitel za celkový cíl projektu stanovuje zvýšení konkurenceschopnosti zapojených zemědělců – tento cíl totiž stanovuje výzva, do které byl projekt předkládán. Celkově je relevance projektu hodnocena jako vysoká

Obecné závěry hodnocení relevance: 1. Důraz projektu na marketing a umisťování produkce na trh je hodnoceno jako velmi relevantní ve vztahu k metodě projektu – schopnost správně umístit ekologickou produkci na segment trhu, který je za ekologicky certifikované produkty zaplatit vyšší cenu, je v moldavském kontextu jedním ze zcela rozhodujících prvků kauzální vazby mezi konverzí k ekologickému zemědělství a zvyšováním konkurenceschopnosti 2. Doplnění projektu o aktivity na systematickou podporu poptávky po ekologické produkci dále posilují šanci projektu na úspěch (tedy naplnění naznačené kauzální vazby). 3. Projekt vědomě svou intenzivní podporu poskytuje omezenému okruhu producentů (v řádu jednotek), ovšem poskytuje jim asistenci v celém spektru aktivit, které souvisejí s naplňováním cíle projektu. Takový přístup evaluátor hodnotí jako více relevantní, než poskytování podpory širokému okruhu příjemců (v řádu desítek až stovek), ovšem ve velmi omezeném okruhu relevantních aktivit.

2. Hodnocení efektivity (hospodárnosti) EQ 1.4 Do jaké míry se podařilo dosáhnout cílů ZRS v této oblasti účinným způsobem? Předané podklady bohužel neposkytují informace o nákladech strukturovaných dle jednotlivých aktivit – rozpočty jsou strukturovány pouze dle typu nákladu a roku, kdy vznikl. Vyhodnocování efektivity co se týče nákladu přepočteného na jednotku výstupu / výsledku (např. počet účastníků školení) tak jsou pouze velmi orientační. I přesto, že projekt nezahrnuje lokálního partnera, jehož náklady na administraci projektu by bylo nutné zahrnout do projektu, jsou náklady projektu na jeho řízení v porovnání s ostatními realizovanými projekty vyšší. Projekt vytváří, v porovnání s ostatními projekty, nejvíce pozic v managementu, který zahrnuje projektového koordinátora, finančního manažera, supervizora, moldavského koordinátora a vedoucího moldavské mise. V důsledku toho odčerpávají prostředky na řízení, administraci a koordinaci projektu cca 20 % celkových nákladů rozpočtu projektu. Jakkoliv jde pochopitelně o projekt náročný na koordinaci, jde o relativně vysoký podíl – prostředky na krytí těchto nákladů dosáhly v projektu celkové výše cca 1 mil. Kč (v září 2014


Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Příloha č. 3: Hodnocení projektu „Rozvoj ekologického zemědělství v Moldavsku“ (ČvT) roce 2013 je přitom započítána pouze ta část nákladů na řízení, koordinaci a administraci, která byla financovaná ze zdrojů ZRS ČR). Z pohledu jednotkových nákladů se ovšem náklady zdají přiměřené – dle názoru hodnotitele tak výše mezd jednotlivých pracovníků je odpovídající jejich pracovním pozicím. Projekt neumožňuje třídit náklady jednotlivých školení – poskytuje pouze informaci o celkových nákladech (školení byla realizována subdodavatelsky). V roce 2011 tak bylo za 3 realizovaná školení (1 školení v metodách a přístupech ekologického zemědělství poskytované Bioinstitutem a 2 školení ve tvorbě business plánů a marketingu realizované německým partnerem EkoConnect) zaplaceno cca 385 000 Kč. Těchto školení se celkem účastnilo 202 osob. Jak bylo uvedeno výše, projekt se následně vydal „kvalitativní“ cestou – začal tedy poskytovat podporu intenzivnějšího charakteru menšímu počtu zemědělců. V roce 2012 se tak uskutečnila 4 školení v oblasti metod a přístupů EZ, jejich cena ovšem překročila 680 000 Kč. Průměrná cena jednoho školícího dne pro průměrně 8 zemědělců (dle dat poskytnutých realizátorem) tak dosahuje cca 57 000 Kč. S tím kontrastuje cena školení ve tvorbě business plánů a marketingu, která byla realizována lokálními školiteli – byla uspořádána dvě školení s účastí 12 osob, jejich cena přitom nepřesáhla 23 000 Kč. V roce 2013 potom proběhla dvě školení v problematice metod a přístupů EZ (obě třídenní) s účastí 8 a 14 osob a jedno školení v oblasti marketingu a podnikového plánování s účastí 12 osob. Rozpočet projektu přitom vykazuje náklady na školení pouze ve výši cca 115 000 Kč. Roční zprávy o implementaci bohužel neposkytují žádnou informaci o důvodech takto dramatických rozdílů v ceně školení napříč jednotlivými roky implementace projektu – není tedy možné konstatovat, zda tyto aktivity byly hospodárné, či nikoliv. Jsme ovšem toho názoru, že především naprosto dramatický nárůst ceny školení v roce 2012 (které se ovšem svými parametry podobalo školení v roce 2013) vyžaduje komentář realizátora – tato položka představuje cca třetinu celkových nákladů projektu v daném roce! Rozpočet roku 2011 obsahuje náklady na „Workshopy pro úředníky v Moldavsku“ v celkové výši cca 42 000 Kč. Roční zpráva za rok 2011 přitom nevykazuje specifickou aktivitu zaměřenou na vzdělávání úředníků. Při informování o naplňování aktivity 4.1 (Workshopy a návštěvy existujících moldavských biozemědělců a asociací pro moldavské státní úředníky (…)) explicitně uvádí, že žádné specifické školení pro úředníky nebylo zorganizováno – úředníci se ovšem účastnili školení pro zemědělce, která byla v daném roce pořádána. Dle vyjádření realizátora byly tyto náklady využity na organizaci úvodních workshopů. V rámci projektu byla poskytnuta intenzivní podpora především třem podnikům, které byly vybrány za modelové farmy. Podporu, kterou tyto farmy obdržely, ovšem rozpočet projektu promítá do několika různých položek, aniž by bylo přesně jasné, proč tomu tak je. V součtu let 2012 a 2013 byla těmto třem příjemcům poskytnuta podpora ve výši cca 322 000 Kč na položce 6.3.1 – Granty zemědělcům a asociacím, cca 205 000 Kč na položce 6.3.2 – Podpora modelových biofarem a cca 70 000 Kč na položce 6.3.3 – Podpora otevřených dnů na biofarmách (přímá podpora zemědělcům měla různorodý charakter, zpravidla šlo o investice menšího rozsahu, které zefektivňují produkci nebo umožňují alespoň částečnou posklizňovou úpravu, nebo investice do prodejních schémat – bylo kupříkladu financováno zavlažovací zařízení, malá solární sušárna, nebo grant financoval zřízení e-shpu). V každé z těchto položek jde o podporu stejných tří subjektů, která ovšem byla zatříděna do různých položek (alespoň dle informací získaných z projektové dokumentace a v rámci rozhovorů se zástupci realizátora) z důvodu jejich příslušnosti k odlišným aktivitám projektu.

I přes formulované výhrady (ve srovnání s ostatními podpořenými projekty) je efektivita projektu hodnocena jako spíše vysoká.

3. Hodnocení efektivnosti EQ 1.3 Do jaké míry se podařilo v rámci hodnoceného projektu dosáhnout formulovaných cílů? Efektivnost na úrovni výstupů Při srovnání plánovaných a reálně dosažených výstupů je nutné konstatovat, že implementace projektu se zásadně odchýlila od původního plánu až do té míry, že jde téměř o jiný typ projektu. Za jedinou část 6 září 2014 HaskoningDHV Czech Republic, spol. s r. o.

Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Příloha č. 3: Hodnocení projektu „Rozvoj ekologického zemědělství v Moldavsku“ (ČvT) projektu, kde implementace víceméně odpovídá původnímu plánu, je možné označit Výstup 4, tedy aktivity zaměřené na zvyšování poptávky po bioproduktech a vytvoření fungující platformy systematicky prosazující EZ v Moldavsku. Do značné míry tak je i v rozdílu mezi plánem intervence a reálnou implementací pozorovat výše představený rozdíl mezi „kvantitativním“ a „kvalitativním“ přístupem (podpora co největšího počtu zemědělců s tím, že alespoň část z nich se musí „uchytit“ vs. podpora malé skupiny zemědělců, ovšem do hloubky a ve všech relevantních činnostech). Je možné zaznamenat několik vlivů, jejichž výsledkem bylo de facto přesměrování projektu směrem ke „kvalitativní“ podpoře. Tím prvním bylo – stejně jako v případě ostatních projektů – pochopitelně rozdělení alokace mezi tři projekty a nejistota ohledně financování přesahující horizont jednoho roku. I přesto ovšem nakonec realizátor nakonec obdržel cca 75 % původně požadované částky. Je tedy zřejmé, že samotné snížení financování nemůže vysvětlit dramatickou změnu v hodnotách výstupů projektu. Druhým vlivem, který realizátor sám uvádí, je změna politiky centrální vlády Moldavska, která od roku 2011 zrušila podporu pro ekologické zemědělství, resp. pro fázi konverze. V důsledku toho došlo ke dramatickému snížení zájmu o přechod na ekologické zemědělství, a to nejen mezi skupinou konvenčních farmářů, ale také těch, kteří v té době již byli v konverzi. I to patrně přispělo k rozhodnutí změnit způsob zaměření projektu a intenzivně se věnovat pouze několika zemědělcům, kteří mají zájem o fungování v režimu ekologického zemědělství bez ohledu na poskytovanou podporu. Jistý vliv, byť explicitně nepřiznaný, na změnu zaměření projektu může mít také skutečnost, že ve stejném čase byl v Moldavsku realizován další projekt s obdobnými aktivitami (tj. především vzdělávání zemědělců), a také personální změny ve vedení projektu (stálý zástupce Člověka v tísni v Moldavsku), který mohl do projektu vnést nový důraz. Kvantitativně se tedy naplňování projektu na úrovni cílových hodnot výstupů změnilo následujícím způsobem: -

-

-

-

-

Školení zemědělců v metodách a přístupech EZ: plánováno 80 dní školení pro celkem 500 zemědělců. Reálně v implementaci proběhlo pět školení (z nich některá byla třídenní – ovšem zaměřená na konkrétního producenta) s celkovou účastí 65 osob. Školení zemědělců ve tvorbě business plánů a marketingu: plánováno 30 jednodenních školení pro 500 zemědělců, reálně dosaženo 5 dní školení s účastí 200 zemědělců (z toho ovšem 176 se účastnilo prvních dvou školení, realizovaných na samotném počátku projektu. Podpora modelových biofarem – plánováno vytvoření minimálně tří modelových biofarem. Tohoto cíle bylo dosaženo, ovšem odchylně od projektové dokumentace nebyla podpořena žádná modelová farma v regionu Jih. Pořádání exkurzí a otevřených dnů na modelových farmách: plánována realizace 30 otevřených dnů/exkurzí s účastí 500 osob. Zprávy realizátora uvádějí, že v realitě bylo uspořádáno celkem 7 otevřených dnů / exkurzí s účastí cca 230 osob. Je ovšem zároveň vhodné uvést, že jedna z těchto exkurzí byla realizována v rámci prvního školení zemědělců v metodách a přístupech EZ (tj. jde o shodné účastníky s účastníky školení) a navíc nešlo o exkurzi na modelové farmě (odchylně od projektové dokumentace), spíše tedy šlo o praktickou prezentaci předmětu školení. Další z vykazovaných otevřených dnů / exkurzí potom mělo formu prezentace mobilního stánku N. Cojocaru na prostranství před Ministerstvem zemědělství v Kišiněvě – prezentace se zúčastnilo 50 osob. Na jedné ze tří farem, v projektu vykazované jako modelové, nebyla realizována ani jedna akce tohoto typu. Tvorba metodických materiálů pro zemědělce ve vybraných sektorech EZ: Projektová dokumentace nestanovuje, kolik publikací by mělo být vytvořeno, jako cílovou hodnotu stanovuje pouze jejich kumulativní náklad 2 000 ks. V realitě projektu byly zpracovány tři publikace, každá v nákladu 500 ks. U čtvrté zpracované publikace („How to run an open day“) realizátor nespecifikuje náklad. Cílovými skupinami těchto publikací tedy jsou především zemědělci, distribuovány jsou především v rámci vzdělávacích akcí, exkurzí, otevřených dnů nebo prostřednictvím sítí vytvořených v rámci práce Pracovní skupiny. září 2014


Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Příloha č. 3: Hodnocení projektu „Rozvoj ekologického zemědělství v Moldavsku“ (ČvT) -

-

-

-

-

-

-

-

Školení poskytovatelů technické asistence v oblasti EZ mezinárodními experty. Plánováno vyškolení minimálně 50 expertů. Aktivity sdružené ve Výstupu 2 (Zvýšení rozsahu poskytovaných služeb asociacemi zemědělců v EZ a konzultačními středisky pro EZ a zvýšení jejich kapacity) byly v projektu obecně značně utlumeny. V rámci této aktivity nebylo realizováno žádné specifické školení pro poskytovatele technické asistence – někteří z této skupiny osob se ovšem zúčastnili školení realizovaných v aktivitách výše (Školení v metodách a postupech EZ, Školení ve tvorbě business plánů a marketingu). Aktivita byla v následujících letech realizace projektu (2012 a 2013) transformována do podoby poskytování individuálních konzultací modelovým farmám lokálními i mezinárodními experty. (Není bez zajímavosti, že mezi těmito lokálními experty, kteří poskytovali konzultační služby, byl zároveň zahrnut představitel jedné z modelových farem.) Pochopitelně také nedošlo k (projektem očekávanému) zakládání nových konzultačních středisek. Podpora konzultačních středisek pro ekologické zemědělství, kde projekt plánoval vytvoření 100 konzultačních „voucherů“ a jejich distribuci mezi zemědělce (mělo jít o poukázky, kterými by zemědělci platili využívání služeb konzultačních středisek) nebyla realizována. Organizace studijních návštěv konzultantů v EZ. Plánována realizace dvou studijních návštěv pro zástupce zemědělských asociací a konzultačních center do ČR pro celkem 20 osob. V realitě byla zorganizována jedna studijní návštěva (do Německa), jejími účastníky (celkem 6 osob včetně jednoho novináře a zástupce Člověka v tísni) ovšem nebyli zástupci asociací a konzultačních center, ale farmáři. Podpora asociací biozemědělců. Plánována podpora 5 asociací. Aktivita nebyla provedena. Zprostředkování dostupných půjček od existujících finančních institucí biozemědělcům a jejich asociacím. Aktivita nebyla realizována. Poskytování malých grantů pro zahájení nebo rozšíření podnikání v oblasti EZ. Plánováno udělení 30 grantů ve výši cca 75.000 MDL. V realitě projektu byly uděleny pouze 3 granty – dva ve výši necelých 90.000 MDL a jeden ve výši 40.000 MDL. Není bez zajímavosti, že příjemci grantu jsou shodné subjekty s modelovými farmami (a rovněž místy konání části vzdělávacích aktivit). Workshopy a návštěvy existujících moldavských biozemědělců a asociací pro moldavské státní úředníky federální, regionální a místní úrovně. Byla plánována realizace 10 takových workshopů. K naplnění aktivity v rámci projektu nedošlo, státní úředníci a zástupci místní samosprávy se ovšem účastnili některých vzdělávacích akcí (viz výše). Kampaň zaměřená na zvýšení povědomí moldavské veřejnosti o EZ. Tato aktivita byla jednoznačně naplněna (byť není v projektové dokumentaci kvantifikována), šlo o velmi důležitou součást realizace projektu. Organizace marketingových akcí v Moldavsku a účast zástupců asociací na mezinárodních marketingových akcích v EU. Plánováno bylo uspořádání 3 prezentací bioproduktů v Moldavsku (veletrhy, výstavy) a účast 4 zástupců na mezinárodních marketingových akcích. Aktivita byla naplněna více než plném rozsahu, bylo uspořádáno až 7 prezentací bioproduktů a 3 zástupci podpořených zemědělců (pravděpodobně opět zástupci jednotlivých modelových farem) a zástupce realizátora se zúčastnili dokonce dvou mezinárodních marketingových akcí (v Norimberku a ve Varšavě). Založení pracovní skupiny zaměřené na vypracování a přijetí národního strategického plánu podpory EZ. Aktivita byla realizována v plném rozsahu, její konkrétní výstup – tj. akční plán – ovšem prozatím není k dispozici, součástí projektové dokumentace byla pouze zpracovaná SWOT analýza.

Výše uvedený přehled očekávaných a skutečně dosažených výstupů projektu dokládá, jak dramaticky byla realizace projektu změněna. Beze změny zůstaly de facto pouze aktivity zaměřené na marketing ekologického zemědělství v Moldavsku a aktivity směřující k systematizaci podpory ekologického zemědělství ve formě (budoucího) národního strategického plánu. Realizace ostatních aktivit byla do značné míry upravena do podoby intenzivní podpory malého počtu (méně než 5) farmářů v jejich rozvoji v oblasti ekologického zemědělství a především co se týče jejich přístupu na trh. Praktická realizace projektu proto někdy byla stanovována „za pochodu“ – v závislosti na aktuálním stavu. Na změnu v realizaci projektu, která se projevila zásadním nedosažením cílových hodnot většiny výstupů a dokonce nerealizováním řady aktivit by sice bylo možné pohlížet jako na neúspěch projektu, s takovou září 2014


Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Příloha č. 3: Hodnocení projektu „Rozvoj ekologického zemědělství v Moldavsku“ (ČvT) interpretací se ovšem hodnotitel neztotožňuje. Praktická realizace projektu je spíše ukázkou flexibilního přizpůsobení původního plánu změně externího prostředí, které realizátor nemohl kontrolovat. Projekt navíc v důsledku zahrnoval některé typy aktivit, které nebyly v původním plánu. To se týká především aktivit souvisejících s budováním partnerství mezi českými importéry a moldavskými ekologickými pěstiteli (prozatím ovšem není ukončeno, aktivita bude v rámci projektu dále rozvíjena s podporou USAID). Efektivnost na úrovni výsledů / dopadů Projekt stanovuje cíl na úrovni výsledku jako „Zvýšení rozsahu produkce a odbytu produktů ekologického zemědělství v Moldavsku“. Naplňování tohoto cíle je sledováno u tří příjemců, kteří obdrželi „intenzivní“ podporu (tj. klášter Zabriceni, PF Ciumac Andrei, který je reprezentován osobou Nicolae Cojocaru a Vitalie Pintalei, který do projektu vstoupil o něco později). K nárůstu plochy půdy obhospodařované v režimu ekologického zemědělství logicky dochází již v důsledku certifikace příjemců do režimu ekologického zemědělství (před zahájením projektu byl certifikován jako ekologický producent pouze PF Ciumac Andrei). U ostatních dvou indikátorů výsledku (objem ekologické produkce a odbyt prodeje produktů ekologického zemědělství) je možné časové řady sledovat pouze v případě PF Ciumac Andrei, který od roku 212 funguje v režimu ekologického zemědělství (rok 2011 v konverzi). Ostatní dva subjekty produkují v režimu ekologického zemědělství až v roce 2013, prozatím tak nelze analyzovat, zda dochází ke zvýšení objemu produkce nebo odbytu prodeje produktů ekologického zemědělství. Kvantitativní data tedy prozatím nemají, ve vztahu k vyhodnocení efektivnosti na úrovni výsledků a dopadů, žádnou vypovídající hodnotu.

S ohledem na výše uvedené proto není souhrnný výrok k efektivnosti formulován. Podoba projektu se změnila natolik, že není možné vyhodnotit, míru, do jaké projekt naplnil své cíle na úrovni výstupů, naplňování cílů na úrovni výsledků a dopadů prozatím nelze kvantifikovat.

4. Hodnocení udržitelnosti projektu EQ 1.6 Do jaké míry budou aktivity projektu pokračovat i po ukončení financování projektu ze strany MZV, resp. ČRA? Existují nějaké významné předpoklady, které je nutné splnit pro udržení výstupů projektu? Udržitelnost standardu ekologické produkce u příjemců intenzivní podpory Udržitelnost hospodaření v ekologickém standardu u tří klíčových podpořených podniků je perspektivní. Týká se to především kláštera v Zabriceni, který však současně bezprostředně neusiluje o zvyšování konkurenceschopnosti svého hospodaření – zemědělská výroba nepředstavuje hlavní činnost kláštera, do značné míry je možné uvést, že primárním cílem jeho zemědělské produkce je vlastní spotřeba a do prodeje míří až přebytky této produkce (ovšem u některých produktů se přesto jedná o drtivou většinu produkce, která míří do prodeje – především v případě medu nebo čaje). V důsledku realizace projektu ovšem získal stálé odběratele, jimž pravidelně dodává své sezónní výrobky, i velkou řadu jednorázových klientů. V důsledku realizace projektu, především potom jeho mediálních aktivit, se z kláštera stala známá značka a jeho představitelé tak často ani nejsou schopni uspokojovat poptávku (závisí to ovšem rovněž na sezóně, v případě velké úrody musí být část produkce prodána na lokálních trzích za standardní cenu). Představení kláštera tak uvažují o rozšíření své nabídky také o (bio) živočišnou produkci, proces certifikace této produkce však hodnotí jako velmi náročný a pomalý (ve skutečnosti jde i v tomto konkrétním případě o rozdíl v citlivosti a vnímání welfare hospodářských zvířat na moldavské straně, které neumožňují dostát certifikačním nárokům legislativy). Jistým omezením pro udržitelnost tohoto projektu je nicméně skutečnost, že většina zákazníků kláštera pochází z 200 km vzdáleného Kišiněva (movitější kupci). Mimo Kišiněv je lokální poptávka po ekologické produkci velmi slabá, případně vůbec neexistuje. Druhý intenzivně podpořený zemědělec – pěstitel aronií v rámci projektu profitoval především z aktivit zaměřených na technologie. Grant, který mu byl projektem udělen, poskytl část financí na výstavbu sušárny. V důsledku toho je schopen vyrábět produkt s vyšší přidanou hodnotou. Součástí aktivit projektu září 2014


Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Příloha č. 3: Hodnocení projektu „Rozvoj ekologického zemědělství v Moldavsku“ (ČvT) navíc bylo budování partnerství s odběrateli produkce v EU, které by mělo být zárukou udržitelnosti výsledků projektu. Dílčí výhrady lze mít k hodnocení udržitelnosti výsledku projektu N. Cojocaru – tedy pojízdného stánku s nabídkou bio produkce. Jde o jednoznačně dobrý obchodní model s velkým potenciálem, který navíc posiluje skutečnost, že projekt je již v Kišiněvě mezi cílovou skupinou poptávající organickou produkci dobře známý. Prozatím ovšem projekt není stabilizovaný, jde spíše o spontánní a do jisté míry náhodné akce (navíc je stánek aktivní pouze v sezóně – pokud má jeho provozovatel co prodávat). Nicolae Cojocaru se nyní pokouší vyjednat s představiteli města Kišiněva povolení k provozování pojízdného stánku v konkrétních lokalitách, zatím však neúspěšně. Byrokratické překážky představují důležité omezení udržitelnosti tohoto modelu. Další podmínkou udržitelnosti a stabilizace výsledku projektu je, dle názoru hodnotitele, vytvoření stabilních partnerství s dalšími ekologickými producenty do té míry, aby pojízdný stánek byl schopen stabilně a v dostatečné kapacitě uspokojovat poptávku své cílové skupiny. Udržitelnost mediálních aktivt Stran mediálních aktivit, bez pokračujícího financování je jejich udržitelnost problematická. Mediální aktivity byly realizovány přímo týmem Člověka v tísni, po ukončení jeho projektu (který ovšem nyní pokračuje s podporou z USAID) tak prozatím neexistuje subjekt, který by v mediálních aktivitách systematicky pokračoval. V průběhu realizace projektu byly ovšem vytvořeny sítě s některými lokálními aktéry (Agroinfrom, EtnoGastronomica), kteří mohou alespoň část mediálních aktivit udržet i po ukončení projektu. Udržitelnost pracovních skupin Fungování pracovní skupiny má významný potenciál udržet se i do budoucnosti. Její členové již nezávisle na realizátorovi uvažují o založení asociace ekologických producentů, která by na fungování pracovní skupiny navázala a uváděla do praxe aktivity doporučené Akčním plánem. Zároveň je ovšem nutné uvést, že pozice českého moderátora je prozatím ve fungování pracovní skupiny klíčová a pracovní skupina se musí institucionálně připravit na jeho stažení z projektu.

Celkově je udržitelnost projektu hodnocena jako spíše vysoká Obecné závěry k udržitelnosti projetku: 1. Udržitelnost modelu hospodaření tří intenzivně podpořených zemědělců je hodnocena optimisticky, příjemcům se v rámci projektu podařilo položit základy modelu hospodaření, ve kterém je ekologická produkce ekonomicky efektivní a udržitelná. 2. Udržitelnost projektu je také posílena návaznou dotací z prostředků USAID Emerging Donors Fund.

5. Hodnocení dopadů projektu EQ 1.7 Jaké byly zamýšlené / očekávané dopady realizované rozvojové intervence? EQ 1.8 Jaké jsou skutečné ověřitelné dopady realizované rozvojové intervence? Obdobně jako v ostatních projektech hodnotitel nedisponuje daty ohledně dopadu projektu na cílovou skupinu, která získala podporu velmi nízké intenzity (účastníci školení). Kauzální vazba mezi účastí na konkrétním školení a ekonomickým výkonem podniku je příliš slabá na to, aby mohla být věrohodně měřena1. To se ovšem de facto týká pouze osob, které se účastnily široce zaměřených školení v úvodních měsících realizace projektu. V následujícím období realizace se již projekt věnoval především několika mále producentům a jejich distribučním kanálům. 1

Realizátor uvádí, že zpracoval monitoring dopadů školení realizovaného odborníky z Německa a ČR, přičemž 23 z 27 oslovených uvedlo, že poznatky získané na semináři aplikovali v praxi. Tato skutečnost ovšem o reálném dopadu školení prozatím mnoho nevypovídá.

září 2014


Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Příloha č. 3: Hodnocení projektu „Rozvoj ekologického zemědělství v Moldavsku“ (ČvT) Konkrétní dopady na několik podniků, které v projektu vystupovaly v pozici demonstračních farem, jsou velmi individuální. Obecně je ovšem možné uvést, že podpora dané podniky stabilizovala, jak co se samotné produkce týče, tak i v oblasti uvádění na trh. V důsledku projektu podniky získávají stabilní okruh odběratelů své produkce, mohou se tedy spolehnout na více či méně stabilní odběr své produkce a na tomto základě dále plánovat její rozšiřování. Podpora má zároveň dopad na efektivitu produkce zapojených producentů. Minimálně v jednom případě dochází v důsledku realizace projektu – tj. v důsledku individuálního poradenství a na míru šitého vzdělávání – k zavádění nových (a na moldavském trhu unikátních) produktů. Konkrétně hovoříme o pěstování čaje v klášteře v Zabriceni, který zde byl zaveden jako výsledek realizace projektu a v současnosti představuje nejpoptávanější produkt kláštera. Projekt rovněž zprostředkovává investice do pěstitelských i (a to především) zpracovatelských technologií některých z podpořených zemědělců, které jim umožňují vyrábět produkci s vyšší přidanou hodnotou. Kupříkladu v případě farmy Vitalie Pintalei bylo investováno do sušárny jeho produkce (aronie), která mu umožňuje produkovat své výrobky ve formě, která je poptávána na západoevropských trzích (sušená a balená produkce ve standardu bio). V případě tohoto zemědělce tak projekt bezprostředně přispívá ke vstupu moldavského ekologického producenta na trh EU, což představuje nejen velmi silnou motivaci pro další rozvoj (vizi), která zajistí konkurenceschopnost tohoto producenta, ale rovněž bude sloužit jako ideální příklad dobré praxe (tedy skutečnost, že je možné moldavskou ekologickou produkci malého pěstitele umístit na trh EU). Součástí aktivit projektu je intenzivní podpora tohoto i jednoho dalšího ekologického producenta v budování stabilního partnerství s odběratelem v zemi EU, který umožní distribuci produkce na evropském trhu. Podstatou projektu je vytvářet případy dobré praxe a tuto zkušenost a know-how dále distribuovat mezi moldavské zemědělce. Jde tedy ve skutečnosti o jakýsi pilotní projekt (byť takto nebyl formulován), který by měl posloužit jako motivace pro další farmáře (projekt tak do jisté míry definuje modely, jakým způsobem je možné dosáhnout ekonomického prospěchu z konverze do standardu ekologického zemědělství). Skutečný dopad šíření této dobré praxe mezi zemědělce ovšem prozatím nelze analyzovat. Velmi silný potenciál pozorujeme také v aktivitách zaměřených na systematický rozvoj sektoru ekologického zemědělství v Moldavsku prostřednictvím formulace strategického přístupu k rozvoji. Od začátku práce akční skupiny ovšem prozatím uběhlo příliš málo času na to, aby bylo možné identifikovat konkrétní dopady, prozatím je tak možné hodnotit pouze potenciál její práce. Zároveň je nutné upozornit na nutnost zajištění udržitelnosti práce této skupiny, pokud má přinést nějaký efekt.

EQ 1.9 Byly zaznamenány některé nezamýšlené dopady projektu? Jako negativní – a zcela jistě neočekávaný - dopad projektu je nutné označit především vznik jisté řevnivosti mezi jednotlivými podpořenými subjekty (k tomu více viz níže).

Dopady se ve velké většině prozatím nestačily projevit, jejich potenciál je ovšem hodnocen jako spíše vysoký až vysoký. Obecné závěry hodnocení dopadu projektu 1. Zaznamenán efekt projektu v podobě stabilizace příjemců podpory vysoké intenzity a zvyšování efektivity jejich produkce (včetně zavádění nových produktů s vyšší přidanou hodnotou a alespoň částečné posklizňové úpravě, která dále zvyšuje přidanou hodnotu produkce). 2. Projekt vytváří potenciál pro export produkce podpořených zemědělců na trhy EU, součástí jsou aktivity na budování dodavatelsko-odběratelských vztahů mezi konkrétními moldavskými producenty a odběrateli v EU. 3. V důsledku projektu vznikly dlouhodobě udržitelné modely distribuce ekologické produkce zákazníkům, kteří tento typ produkce cíleně vyhledávají a jsou za ni ochotni zaplatit vyšší cenu

září 2014


Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Příloha č. 3: Hodnocení projektu „Rozvoj ekologického zemědělství v Moldavsku“ (ČvT)

6. Hodnocení průřezových kritéria EQ 2.1 Jakým způsobem byla do aktivit hodnoceného projektu promítnuto téma řádná správa věcí veřejných? Praktická realizace projektu působila – v důsledku externích vlivů popsaných výše – poněkud „živelněji“, než tomu bylo v případě jiných projektů. Praktická realizace se výrazně odlišovala od původního plánu projektu, tato skutečnost ovšem byla průběžně komunikována s ČRA. Jako velmi pozitivní přínos projektu k otázce řádné správě věcí veřejných je možné vnímat založení akční skupiny, jejíchž jednání se aktivně účastní jak zástupci zemědělců, tak i státní správy a dalších zainteresovaných subjektů. Směr rozvoje moldavského ekologického zemědělství tak je diskutován a formulován v širším okruhu zahrnujícím většinu relevantních typů aktérů. Tento způsob práce navíc zvyšuje šanci na implementaci opatření, u nichž je vyžadována aktivita na úrovni veřejné správy nebo politické reprezentace – povzbuzuje totiž „ownership“ strategie na úrovni veřejné správy (tedy pocit, že nejde o jakýsi externí materiál, který je využíván v rámci lobbyingu, ale o vlastní materiál). Jistou výhradou vůči způsobu řízení projektu může být skutečnost, že projekt nijak nediferencoval zapojené subjekty dle stupně jejich rozvoje, co se týče ekologického zemědělství (ani rozsahu produkce). Projekt tak zahrnoval jak zkušené producenty s praxí v daném oboru a s relativně velkým objemem ekologické produkce, tak i „začátečníky“, kteří pěstování prozatím jen zkoušejí. Z realizovaných rozhovorů vyplývá, že právě tato skutečnost způsobila jisté frikce mezi jednotlivými zapojenými zemědělci navzájem a mezi některými zapojenými pěstiteli a managementem projektu (podstatou problému patrně byla nespokojenost většího a zkušenějšího producenta s tím, že realizátor projektu svou podporu nediferencuje a přistupuje k němu stejným způsobem jako k producentům, kteří „to neberou příliš vážně“ a pěstují na velmi malých výměrách). Jistým problémem projektu byla rovněž personální fluktuace – na pozici zástupce realizátora v Moldavsku (projekt neměl formálního lokálního partnera) se v průběhu jeho realizace vystřídali tři osoby. EQ 2.2 Jakým způsobem je do projektu zahrnuto téma šetrnosti k životnímu prostředí a klimatu? Projekt je zaměřen na podporu ekologického zemědělství v Moldavsku. Tímto bezprostředně přispívá k prosazování managementů, které jsou šetrnější k přírodním zdrojům a zároveň podporují biodiverzitu a ochranu půdy. Součástí projektu byly intenzivní aktivity ve smyslu medializace tématu ekologického zemědělství, které dále přispívá ke zvyšování povědomí moldavské veřejnosti o souvislosti mezi způsobem zemědělské produkce a veřejným zdravím nebo poškozování přírodních zdrojů. EQ 2.3 Jakým způsobem je do aktivit hodnoceného projektu promítnuto téma dodržování lidských práv příjemců včetně rovnosti mužů a žen? Projekt neměl bezprostřední implikace na genderovou tématiku, dle vyjádření realizátora bylo ovšem dbáno na to, aby byla genderová otázka brána v potaz během školení a dalších vzdělávacích aktivit. (Cílem bylo zajistit, aby alespoň jednu třetinu účastníků tvořily ženy.) Aktivity projektu v oblasti PR a medializace tématu ekologického zemědělství zahrnovaly aktivity cílené přímo na ženy – matky. Zde ovšem nešlo v prvním plánu o prosazování genderové tématiky, jako spíše o oslovení specifické cílové skupiny, která vykazuje vyšší uvědomělost, co se týče zdravotní (ne)závadnosti produktů, které konzumují. Vizibilita ZRS ČR Vizibilita podpory ZRS ČR v projektu je hodnocena jako vysoká. Projekt má kapacitu efektivně šířit informace o podpoře ZRS ČR sektoru zemědělství v Moldavsku i mimo skupinu bezprostředních příjemců podpory, a to především prostřednictvím marketingových a informativních aktivit a obecně práci s médii zacílenou na moldavskou veřejnost. Významným prvkem vizibility je rovněž umístění loga ZRS ČR na webových stránkách e-shopu s ekologickými produkty (www.biocamara.md), který byl v projektu podpořen, nebo na pojízdném stánku N. Cojocaru. Informace o podpoře ZRS ČR byly šířeny také v průběhu otevřených dnů na podpořených ekofarmách.

září 2014








„Zvyšování konkurenceschopnosti a efektivity moldavských malých a středních zemědělců pomocí jejich orientace na produkci s vysokou přidanou hodnotou u vybraných cílových skupin v okrese Anenii Noi, Telenesti a Singerei“ (2011 - 2013)

Září 2014


Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Příloha č. 4: Hodnocení projektu „Zvyšování konkurencesch. a efektivity mold. malých a stř. zemědělců pomocí jejich orientace na produkci s vysokou přidanou (…)“ (ČZU) Partnerská země (země realizace): Moldavsko




„Zvyšování konkurenceschopnosti a efektivity moldavských malých a středních zemědělců pomocí jejich orientace na produkci s vysokou přidanou hodnotou u vybraných cílových skupin v okrese Anenii Noi, Telenesti a Singerei“

Zemědělství

„Increasing the competitiveness and efficiency of Moldovan small and medium farmers by their orientation on the production with high added value by selected target groups in the Anenii Noi, Telenesti and Singerei regions” Gestor: Česká rozvojová agentura

Realizátor: Česká zemědělská univerzita



3/2011

12/2013



4 700 014,00

4 982 187,50


Obsah 1.


2.


3.


4.


5.

Hodnocení dopadů projektu............................................................................................................ 9

6.

Hodnocení průřezových kritérií ..................................................................................................... 12

září 2014


Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Příloha č. 4: Hodnocení projektu „Zvyšování konkurencesch. a efektivity mold. malých a stř. zemědělců pomocí jejich orientace na produkci s vysokou přidanou (…)“ (ČZU)

1. Hodnocení relevance EQ 1.1 Je zaměření hodnocených projektů (nadále) relevantní k problémům, které má řešit? Relevance vůči strategickým potřebám Relevance projektu je jednoznačně potvrzena moldavskou Strategií rozvoje zemědělství a venkova 2014 – 2020. Nedostatek spolupráce a organizace farmářů způsobuje slabou pozici zemědělců v dodavatelskoodběratelských řetězcích a nedovoluje efektivně využívat příležitostí, které trh nabízí. Roztříštěná struktura a nedostatek organizace má, dle Strategie, za efekt velmi slabou pozici prvovýrobců oproti ostatním článkům dodavatelských řetězců – malí farmáři zcela postrádají „skupinovou sílu“, která je nutné pro plné a co nejvíce rovnocenné zapojení na trh. Strategie proto usiluje o „Posílení spolupráce / sdružování mezi zemědělskými producenty a dalšími subjekty v zemědělství (horizontální i vertikální spolupráce)“ (aktivita 1.1.3). Projekt je tedy v souladu s potřebami zemědělství definovanými na moldavské straně a odpovídá moldavským národním prioritám rozvoje zemědělství a venkova. Vzhledem ke struktuře zemědělských podniků a držby zemědělské půdy v Moldavsku je podpora spolupráce zemědělců v dané lokalitě maximálně relevantní. Roztříštěnost zemědělských podniků na malá hospodářství s výměrou v maximálně jednotkách hektarů je – dle rešerše strategických dokumentů i realizovaných evaluačních rozhovorů se zástupci Ministerstva zemědělství a potravinářství Moldavska jednou z příčin zcela zásadního nedostatku investic v zemědělství a nedostatečného technologického vybavení a mechanizace. Tato skutečnost způsobuje nízkou efektivitu moldavského zemědělství (které přitom hospodaří na velmi bonitních půdách). Rozdrobenost držby zemědělské půdy má také za následek velmi malou sílu producentů ve vztahu k dalším článkům dodavatelsko-odběratelského řetězce. Zemědělci nemají jinou možnost, než přijmout aktuální výkupní ceny, bez ohledu na jejich vlastní náklady. Jedinou jejich možností je prodávat čerstvou produkci – tedy ihned po sklizni. Pro jakékoliv další zpracovávání produkce a její uchování pro pozdější prodej v drtivé většině případů nemají malí a střední zemědělci kapacitu a vybavení. Svou produkci proto musí prodávat ve vrcholu sezóny dané plodiny – tedy v okamžiku, kdy jsou výkupní ceny dané plodiny nejnižší. Projekt na tato omezení reaguje na úrovni konkrétních komunit. Prostřednictvím podpory spolupráce (která vrcholí formálním založením kooperativu v daných lokalitách na podzim 2013) se snaží v dané lokalitě vybudovat kritické množství zemědělců, které by umožnilo nejen realizaci některých (základních) investic do vybavení (investice se vyplatí až od určitého objemu produkce, kooperativy mají navíc také výrazně lepší přístup k dotačním zdrojům i úvěrům, než jednotliví zemědělci), ale také posílilo pozici zemědělců v dodavatelsko-odběratelském řetězci (v případě uvádění většího množství produkce na trh jsou zemědělci pochopitelně v lepší pozici, než pokud prodává každý sám) a zlevnilo cenu vstupů (při společné nákupu). Projekt navíc vnímá svá omezení, co se týče zprostředkování investic, které by zemědělcům umožnily lépe časovat uvádění své produkce na trh (v projektu není dostatek investičních prostředků kupříkladu pro výstavbu malé chladírny nebo zpracovatelské linky), pokouší se ovšem tento problém řešit jinými cestami – zejména testováním nových odrůd a hybridů daných plodin, které by nejen zvýšily efektivitu produkce (vyšší výnosy, lepší odolnost pro transport, atd.), ale také umožnily sklizeň mimo hlavní vrchol sezóny dané plodiny. Relevance ve vztahu ke způsobu implementace Samotná logika teorie změny projektu tedy bezpochyby dává smysl a je relevantní potřebám moldavských farmářů. Jinou otázkou však je relevance způsobu, kterým byl projekt implementován. Je nutné si uvědomit, že iniciativy na podporu budování kooperativů a družstev nejsou „novinkou“ právě hodnoceného projektu ČZU. Tyto iniciativy byly v Moldavsku intenzivně realizovány již dříve a dle vyjádření ředitele ACSA je aktuálně v Moldavsku založeno na 500 kooperativů. Podpoře budování spolupráce na lokální úrovni (kooperativy, družstva) se věnují někteří „velcí hráči“, především potom Světová banka. Finanční prostředky, které jsou do těchto iniciativ a projektů ze strany jiných donorů (zejm. Světové banky) vkládány, jsou přitom řádově odlišné od prostředků, které měl k dispozici projekt ČZU (podle informací – ovšem jinak

září 2014


Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Příloha č. 4: Hodnocení projektu „Zvyšování konkurencesch. a efektivity mold. malých a stř. zemědělců pomocí jejich orientace na produkci s vysokou přidanou (…)“ (ČZU) neověřovaných – ACSA se průměrná investice na vytvoření jednoho kooperativu pohybuje okolo 350 tisíců USD, projekt ČZU vykazuje velmi zhruba cca 1 mil. Kč na jeden kooperativ – tj. cca 50 tis. USD). Jednou ze základních otázek, na kterou se evaluace zaměřila, proto je otázka, do jaké míry je relevantní využívání velmi omezených prostředků ZRS ČR na vybudování několika málo kooperativů v situaci, kdy v daném regionu existuje finanční schéma, které vznik a rozvoj kooperativů podporuje systematicky a s řádově odlišným rozpočtem. I přes tuto výhradu hodnotitel považuje investici projektu ČZU za relevantní. Podporu „velkých hráčů“ totiž nemohou čerpat kterékoliv komunity, je nutné splnit některé základní kvalifikační předpoklady. Zdá se tedy, že existuje prostor pro podporu těch komunit, které se prozatím do velkých finančních schémat nekvalifikují, a poskytnout tak základní podmínky pro jejich rozvoj (a možný budoucí vstup do projektu některého z velkých donorů, který bude zahrnovat rovněž investice většího rozsahu). Podpora budování kooperativů ze ZRS ČR tedy má smysl v případě, že bude podporovat „grassroots“ iniciativy, zaměřené na vznik naprosto základních podmínek, které mohou posloužit jako odrazový můstek pro komplexnější iniciativy. Zároveň je nutné uvést, že realizátor a především partner projektu věnovali značné úsilí tomu, aby byla podpora skutečně směřovaná do těch lokalit, kde může i přes svůj omezený objem způsobit pozitivní změnu. Podrobné analýze potřeb a problémů těchto lokalit byla partnerem a realizátorem projektu v jeho úvodní fázi (resp. v úvodní fázi práce s každou komunitou) věnována dostatečná pozornost (blíže viz průběžné a závěrečné zprávy projektu, v podobném smyslu se ovšem vyjadřovali také zástupci jednotlivých kooperativů při evaluačních návštěvách). Relevance a časové aspekty pomoci Jiným problematickým hlediskem relevance implementace projektu ČZU je časové hledisko. Vybudování fungujícího kooperativu je dlouhodobá záležitost – projekt funguje a je udržitelný pouze pokud zapojené zemědělce přesvědčí, že fungování v kooperativu je přínosné z ekonomického hlediska. Tento proces nelze v sektoru zemědělství uspíšit – pokud se cokoliv na způsobu a organizaci zemědělské produkce v dané lokalitě změní, nelze to empiricky zaznamenat dříve, než na konci vegetačního cyklu dané plodiny. Zavádění nových odrůd a hybridů, navíc musí předcházet fáze testování v lokálních podmínkách (nelze je okamžitě vysadit na velké ploše, pokud by se neosvědčily, znamenalo by to zásadní propad v příjmech zemědělců), a to opět minimálně jednu, nebo i dvě sezóny. Jinými slovy, vybudování životaschopného a udržitelného kooperativu je otázkou několika let (pracovníci ACSA, kteří mají s těmito projekty v moldavském kontextu zkušenost, odhadují, že vhodná doba „inkubace a kultivace“ kooperativu je cca 5 let). Projekt ČZU měl ovšem podstatně kratší časový rámec – dva z kooperativů provázel cca 2,5 roku, další dva pouze cca 1,5 roku (tedy jen do první sklizně na demonstračních pozemcích). Bez návazného projektu, který by v práci s těmito kooperativy pokračoval tak není zajištěna udržitelnost a tím i relevance podpory. Toto představuje jednu z největších výhrad hodnotitele vůči relevanci realizovaného projektu a pokud by měly projekty tohoto typu být nadále podporovány, je zcela nezbytné toto časové hledisko zohlednit (tj. podporovat projekty s delším časovým horizontem) – blíže viz doporučení ve finální evaluační zprávě. Z pohledu hodnotitele je rovněž problematické, že zatímco 2,5 roku bylo věnováno „kultivaci“ kooperativů, které se věnují zelenině, kooperativy pěstující malé ovoce byly v projektu pouze cca 1,5 roku. Zelenina přitom má tu výhodu, že poskytuje v moldavských podmínkách sklizeň několikrát do roka, testování a ověření navržených postupů je proto v tomto případě rychlejší než u malého ovoce, které je sklízeno jednou ročně. V případě jakékoliv nepředvídané události (např. sucho), tak projekt již neposkytne prostor pro opakování testování plodiny1 a ověření výhod, která by v lokálních podmínkách mohla přinést. 1

Toto omezení se prakticky projevilo u jednoho z kooperativů, které testovaly pěstování odrůd angreštů a dalších plodit. Demonstrační pole byla připravena v roce 2012, sazenice angreštů tak byly zasazeny na jaře 2013. Velká část (až polovina sazenic) z nich ovšem byla již dříve napadena parazitem, testování plodiny v roce 2013 proto nemohlo přinést jednoznačné výsledky. Projekt ale již neposkytl čas pro testování v dalším roce a ověření přínosnosti této plodiny – na konci roku 2013 projekt skončil. Je otázkou, zda bez podpory expertů z ČZU/ACSA skutečně dojde k ověření praxe s touto plodinou a jejímu případnému rozšíření mimo demonstrační pozemek.

září 2014


Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Příloha č. 4: Hodnocení projektu „Zvyšování konkurencesch. a efektivity mold. malých a stř. zemědělců pomocí jejich orientace na produkci s vysokou přidanou (…)“ (ČZU) Relevance ve vztahu k informačnímu systému a marketingu Část aktivit projektu se zaměřila na posílení marketingového informačního systému (MIS), který provozuje organizace ACSA. Hodnotitel nemá v úmyslu zpochybňovat jeho relevanci pro moldavské zemědělce – relevance MIS je bezesporu vysoká, systém poskytuje zemědělcům aktuální informace o výkupních cenách, cenách vstupů, seznam dodavatelů, informaci o předpovědi počastí, atd2. V důsledku realizace projektu byl tento systém dále posílen a poskytuje ještě přesnější data (častější aktualizace, rozšíření počtu regionů a jemnější „rastr“, atd.). Na druhou stranu je ovšem nemožné si nevšimnout, že provázanost této aktivity s dalšími aktivitami projektu je velmi slabá. Zatímco jiné aktivity projektu se zaměřují na konkrétní komunity („grassroots“ úroveň), práce na MIS má charakter intervence do posílení kapacity centrální instituce s potenciálně celostátním dopadem. Do jisté míry tedy projekt ČZU vlastně představuje dva projekty v jednom, mezi nimiž jsou omezené vazby – s výjimkou propojení mezi realizátorem a partnerem projektu. MIS je organizací ACSA provozován a postupně vylepšován již řadu let, náklady na jeho provoz a upgrade se organizace pokouší rozkládat do projektů, v nichž je zapojena. EQ 1.2 Jsou intervenční logiky / teorie změny projektů dostatečně komplexní? Neexistují v nich výrazné mezery, které by ohrožovaly dosažení cílů? Intervenční logika projektu nevykazuje významné mezery. I v důsledku podrobné diagnostiky problémů vybraných lokalit na začátku projektu naplánované a realizované aktivity skutečně odpovídají potřebám zemědělců v této lokalitě. V této souvislosti je nutné obzvláště vyzdvihnout způsob, jakým realizátor a partner pracují v lokálních komunitách. V Moldavsku je možné zaznamenat velmi silnou rezistenci zemědělců vůči sdružování do větších celků. Velkou roli hraje především historická zkušenost kolchozů a z ní plynoucí setrvačnost postojů zemědělců, důležitým vlivem je také nedůvěra mezi jednotlivými zemědělci. Ti mají problém věřit, že jde skutečně o iniciativu, ze které by profitovali všichni. V iniciativách tohoto typu se stále snaží hledat, jak se je někdo snaží „podvést“. Realizátor a partner projektu si silně uvědomovali nebezpečí tohoto limitu, při zakládání kooperativů, a proto postupovali tak, že nejprve v dané komunitě identifikovali „leadera“, který se těší dostatečné vážnosti a důvěře. Kooperativ byl následně budován kolem této vedoucí osoby, tedy zdola nahoru. Za jistý nedostatek je možné považovat skutečnost, že v rámci realizace projektu nebyla dostatečně rozvinuta aktivita 2.1.2 – Využití marketingových technik v praxi a navazování kontaktů cílových skupin s domácími i zahraničními odběrateli výrobků a dodavateli vstupů. Aktivita byla částečně naplněna, na straně vstupů – podpořené kooperativy navázaly spolupráci s firmou SEMO, dodavatelem osiv. Co se ovšem prodeje produkce týče, projekt v této části nerealizoval žádné aktivity a kooperativy se tak při prodeji musí dále spoléhat na dosavadní distribuční kanály. Přitom právě efektivní prodej produkce je většinou členů kooperativů považován za největší překážku rozvoje (nikoliv pěstování produkce). Na druhou stranu je ovšem také nutné uvést, že realizace projektu byla velmi krátká na to, aby se projekt věnoval také problematice prodeje produkce a budování nových dodavatelsko-odběratelských kanálů. Jde ovšem o zásadní podnět pro návazné projekty, pokud budou realizovány. Celkově je relevance projektu hodnocena jako vysoká Základní závěry hodnocení relevance: 1. Relevanci implementace projektu snižuje časové hledisko – pro intervenci tohoto typu je vhodné, aby trvala delší dobu, ideální se jeví cca 5 let. V opačném případě bezprostředně hrozí problémy

2

Tento závěr potvrzují také rozhovory s představiteli kooperativů, když uvádějí, že MIS (kterého využívají) jim poskytuje cenné informace především co se týče aktuálních cen jejich produkce.

září 2014


Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Příloha č. 4: Hodnocení projektu „Zvyšování konkurencesch. a efektivity mold. malých a stř. zemědělců pomocí jejich orientace na produkci s vysokou přidanou (…)“ (ČZU) s udržitelností projektu. V projektu ČZU se časové omezení (některým ze založených kooperativů byla poskytována podpora pouze po dobu cca 1,5 roku) negativně projevilo minimálně ve dvou směrech:  Projekt měl čas věnovat se pouze otázce zemědělské produkce, nikoliv prodeji a marketingu.  V případě neočekávaných problémů s první sklizní zaváděné produkce (v jednom případě došlo k napadení sazenic) již projekt nemá čas na pokračování v testování daných plodin v následujících vegetačních cyklech („pouze jeden pokus na úspěch“) 2. Velkou přidanou hodnotou projektu – oproti obdobným projektům jiných donorů – byla kvalita lidských zdrojů projektu Zde hraje roli nejen jejich vysoká odborná způsobilost, ale také transformační zkušenost z ČR.

2. Hodnocení efektivity (hospodárnosti) EQ 1.4 Do jaké míry se podařilo dosáhnout cílů ZRS v této oblasti účinným způsobem? Hodnotitel nezaznamenal významné výhrady vůči plnění kritéria efektivity (hospodárnosti) projektu. Relativně přehledná a stručná struktura aktivit projektu umožňuje přiřazovat jednotlivé položky rozpočtu k jeho aktivitám. Velmi zajímavé je při hodnocení efektivity především meziroční srovnání let 2011 a 2012. Rozpočet projektu na rok 2012 byl dvojnásobný oproti roku 2011, co se aktivit týče, jsou si ovšem oba roky podobné. V obou letech došlo k založení dvou kooperativů, školení jejich členů, přímé konzultace a podpora, dodávky vstupů, nákup dvou minitraktorů včetně příslušenství, atd. Rok 2012 pochopitelně zahrnoval také průběžnou asistenci kooperativům založeným již o rok dříve, při pohledu na roční zprávy se ovšem nedá hovořit o dvojnásobném objemu práce oproti roku 2011 (maximum práce je nutné vykonat na začátku procesu – tedy při ustavování kooperativů, návrhu vhodných produkčních technologií a dodávek vstupů a mechanizace). Projekt na zdvojnásobení rozpočtu ovšem reagoval dle hodnotitele vhodným způsobem – byť došlo k mírnému navýšení nákladů administrativního charakteru (zejména co se týče materiálu, služeb, atd., které byly patrně v předchozím roce s ohledem na rozpočtová omezení podhodnoceny), většina prostředků „navíc“ byla rozpuštěna do podpory cílových skupin. Došlo k navýšení konzultačních hodin a obecně přítomnosti českých expertů v Moldavsku (téměř zdvojnásobení) a cílovým skupinám byly poskytnuty větší objemy přímé podpory ve formě vstupů zemědělské produkce. Část rozpočtu byla také směřována do aktivity zaměřené na zvyšování kvality a rozvoj MIS. Projekt rovněž vykazuje zdaleka nejnižší podíl nákladů na jeho management. Zatímco u ostatních projektů se podíl nákladů na management a koordinaci projektu pohybuje mezi 20 a 40 %, u projektu ČZU jde pouze o 5 %. Velmi umírněné byly (na rozdíl od projektu Charity) rovněž náklady partnerské organizace (ACSA) na aktivity spojené s koordinací a řízením projektu. Efektivita projektu je hodnocena jako vysoká Základní závěry hodnocení efektivity: 1. Ve srovnání čtyř projektů hodnotí evaluátor projekt ČZU jako nejvíce efektivní i transparentní co se týče vykazování výdajů.

3. Hodnocení efektivnosti EQ 1.3 Do jaké míry se podařilo v rámci hodnoceného projektu dosáhnout formulovaných cílů? Všechny cíle na úrovni výstupu, které projekt (po revizi aktivit způsobené zkrácením financování) formuloval, byly dosaženy. Hodnocení kritéria efektivnosti nevyžaduje ze strany hodnotitele další komentář, efektivnost projektu je hodnocena jako vysoká. Dopady projektu na úrovni jeho konečného cíle,

září 2014


Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Příloha č. 4: Hodnocení projektu „Zvyšování konkurencesch. a efektivity mold. malých a stř. zemědělců pomocí jejich orientace na produkci s vysokou přidanou (…)“ (ČZU) tedy zvyšování konkurenceschopnosti moldavských zemědělců, jsou podrobně analyzovány v odpovědi na evaluační otázku 1.7 a 1.8.

4. Hodnocení udržitelnosti projektu EQ 1.6 Do jaké míry budou aktivity projektu pokračovat i po ukončení financování projektu ze strany MZV, resp. ČRA? Existují nějaké významné předpoklady, které je nutné splnit pro udržení výstupů projektu? Významné omezení udržitelnosti představuje kratší časový rámec projektu (a to především v případě lokalit, v nichž začal projekt působit v roce 2012). Je proto maximálně vhodné, aby byl realizován návazný projekt, který dále posílí kapacitu založených kooperativů a především jim poskytne asistenci při dalším rozvoji, „provede“ je několika následujícími lety, než se naplno projeví všechny ekonomické přínosy kooperativu (ČRA spouští projekt „Podpora produkce ovoce a zeleniny s přidanou hodnotou“, který tento požadavek naplňuje). Obzvláště naléhavé to je v případě projektů, které ani nestačily dostatečně otestovat funkčnost a přínosnost nových výrobních postupů, především potom pěstování nových plodin nebo odrůd. Zde máme na mysli především kooperativ Cazanesti, u něhož hrozí největší riziko, že bez pokračující asistence přijdou výsledky, jichž bylo dosaženo, vniveč. Tato skutečnost je ovšem do značné míry důsledkem způsobu implementace projektů, kdy až na začátku druhého roku jejich realizace (ze tří celkem) bylo rozhodnuto, že realizátoři projektů obdrží dodatečné prostředky, které umožní práci v dalších dvou kooperativech. Otázka, zda je časový rámec, který v projektu zbývá, dostatečný pro smysluplnou aktivitu ve dvou nových komunitách ovšem, dle názoru hodnotitele, nebyla v projektové dokumentaci dostatečným způsobem zohledněna. Velmi silným determinantem udržitelnosti kooperativů v dlouhodobém horizontu je investice do kapacity a mechanizace daného kooperativu – především co se týče následného zpracování produkce. Na jednu stranu sice z evaluace i zkušenosti jiných donorů a subjektů sice vyplývá, že při budování kooperativu může být poněkud nebezpečné začít velkou investicí kupříkladu do chladírenské kapacity nebo zpracovací linky – hrozí riziko, že po ukončení projektu se kooperativ rozpadne a kontrolu nad touto investicí převezme jeden subjekt (který v tom lepším případě ostatní členy kooperativu vyplatí). Je proto správným přístupem začínat na úrovni „grassroots“ – nejprve vytvořit strukturu, která funguje sama o sobě a je pro všechny členy přínosná a až poté začít uvažovat o společné investici3. Na druhou stranu ovšem jsou možnosti dalšího rozvoje kooperativu bez návazné investice relativně rychle vyčerpány a spolupráce v této struktuře začne stagnovat. Toto konstatování potvrzují evaluační rozhovory v některých komunitách. Tuto strategickou potřebu nemůže ZRS ČR, s ohledem na svůj objem, naplnit. Bylo by ovšem možné zahájit jednání s většími donory o realizaci návazného projektu v dané lokalitě. Fungující stabilní struktura může být pro velké donory zajímavým důvodem pro přijetí kooperativu do svých finančních schémat. Potenciál udržitelnosti projektu se napříč jednotlivými kooperativy odlišuje. Patrně nejvyšší potenciál vykazuje kooperativ v Puhaceni. V důsledku dobré organizace kooperativu i přímé podpory při nákupu mechanizace se již nyní projevují ekonomické přínosy modelu spolupráce v kooperativu, ten by tedy měl do budoucna přežit. O něco nižší, přesto ovšem stále optimistický potenciál udržení výstupů/výsledků projektu vnímáme v kooperativech Delacau a Dobroghea Veche. Udržitelnost projektu v kooperativu Delacau je vnímaná prozatím především na úrovni společného nákupu vstupů a prodeje produkce. Podmínkou pro plnou udržitelnost a další rozvoj kooperativu je investice do zavlažovacích zařízení mimo demonstrační pozemky. Relativně vysoký potenciál udržitelnosti v kooperativu Dobroghea Veche prozatím spočívá především ve velmi vysoké míře soudržnosti, kterou tato komunita z historických důvodů vykazuje (jde o potomky ruských náboženských emigrantů). Kooperativ v Dobroghea Veche vykazuje nejvyšší míru skutečné 3

Přidanou hodnotou tohoto přístupu (mimo stabilitu struktury) je také skutečnost, že generuje vyšší potenciál pro významnou spoluúčast členů kooperativu na investici než v případě, že je kooperativ založen účelově, kvůli investici samotné.

září 2014


Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Příloha č. 4: Hodnocení projektu „Zvyšování konkurencesch. a efektivity mold. malých a stř. zemědělců pomocí jejich orientace na produkci s vysokou přidanou (…)“ (ČZU) kooperace mezi členy. Nejde tedy o aktivitu tažnou a organizovanou jedním subjektem, který by byl zárukou udržitelnosti, naopak, všichni členové se podílejí na práci kooperativu a jeho výsledky tak považují za „společné“ dílo. Kooperativ byl ovšem založen teprve nedávno, a byť jsou výsledky první sklizně nově testovaných odrůd velmi povzbudivé, pro zajištění jeho udržitelnosti je nutné s kooperativem dále pracovat. Patrně nejnižší potenciál udržitelnosti prozatím vykazuje kooperativ Cazanesti, důvody byly diskutovány výše (zejména neúspěch první sklizně na demonstračním pozemku v důsledku napadení sazenic škůdci, rostliny tak prozatím nejsou v kooperativu rozšířeny mimo demonstrační pozemek a jediným významnějším prvkem, který motivuje udržení kooperativu, jsou sdílené investice do mechanizace, atd.). Zásadním determinantem udržitelnosti většiny z kooperativů prozatím zůstávají osoby „leaderů“ těchto kooperativů. V případě, že by tyto osoby z jakéhokoliv důvodu z kooperativu vypadly, udržitelnost většiny z nich by patrně byla vážně ohrožena. Naopak, faktorem, který posiluje udržitelnost projektu je skutečnost, že ve všech čtyřech případech došlo k převedení původně neformální spolupráce do podoby formalizovaného kooperativu, založeného dle moldavské legislativy. Projekt také zahrnuje významný potenciál pro další multiplikaci výsledků mimo bezprostřední okruh členů kooperativu. Dle vyjádření tří ze čtyř kooperativů se již nyní lokální zemědělci (nezapojení do kooperativů) zajímají o nové odrůdy nebo plodiny, které byly v rámci projektu testovány a zaváděny. Řada z nich již dokonce poptává sazenice, nové odrůdy totiž prokázaly vyšší výnosy i odolnost a některé navíc dozrávají mimo hlavní vrchol sezóny dané plodiny. Pokud je to možné, členové kooperativu s ostatními zemědělci sdílejí také kapacitu drobné mechanizace, kapacita je ovšem značně omezená. Ve větší míře potom nezapojení zemědělci využívají kapacitu chladírenských aut a možnosti společného prodeje produkce se členy kooperativu nebo společného nákupu vstupů. Zemědělci nezapojení do kooperativu se rovněž ve větším počtu účastnili školení (každého ze školení se účastnilo cca 30 – 35 účastníků, počet členů kooperativů přitom v žádné z lokalit nepřesáhl 10), která prováděl v daných lokalitách realizátor projektu, měli by tedy mít dostatečné know-how pro efektivnější produkci. Způsob realizace projektu proto velmi pravděpodobně umožní šíření pozitivních výsledků projektu mimo bezprostřední cílovou skupinu, což je z hlediska udržitelnosti velmi pozitivní zjištění. V některých kooperativech dokonce nezapojení zemědělci již mají zájem o vstup. Tato skutečnost prozatím nebyla kvantifikována – kooperativy formálně vznikly až na podzim 2013, nedošlo proto prozatím k rozšíření počtu jejich členů. Je tedy faktem, že konstatování se prozatím opírá o informace poskytnuté partnerem projektu (který má na venkově velmi hustou síť lokálních poradců, kteří pracují přímo s lokálními zemědělci) a vedoucími představiteli jednotlivých kooperativů – informaci by proto bylo vhodné kvantitativně ověřit s větším časovým odstupem. Kooperativy samotné se svému rozšíření o nové členy nebrání, nejprve ale usilují o vlastní stabilizaci. Celkově je udržitelnost projektu hodnocena jako spíše vysoká, ovšem nikoliv bez výhrad. Základní závěry hodnocení udržitelnosti: 1. Významným omezením pro udržitelnost projektu je jeho krátký časový rámec – úspěšné „inkubování“ kooperativu vyžaduje další horizont. 2. Logika projektu, který buduje podmínky pro vznik a rozvoj spolupráce v komunitách na úrovni „grassroots“ je hodnocena jako relevantní. Dlouhodobý rozvoj kooperativu bez dostupných investičních prostředků pro posklizňové zpracování produkce ovšem má své limity. 3. Potenciál pro udržitelnost projektu je do jisté míry ovlivněn mírou soudržnosti dané komunity před zahájením projektu. Projekt ovšem zároveň realizoval aktivity, jejichž účelem bylo překonání zakořeněné nedůvěry a podezřívavosti ve vztahu ke vzájemné spolupráci mezi zemědělci (např.

září 2014


Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Příloha č. 4: Hodnocení projektu „Zvyšování konkurencesch. a efektivity mold. malých a stř. zemědělců pomocí jejich orientace na produkci s vysokou přidanou (…)“ (ČZU) aktivní vyhledávání vůdčích osobností v dané komunitě, kolem nichž byla spolupráce stavěna). To představuje dobrý výchozí bod pro další rozvoj spolupráce.

5. Hodnocení dopadů projektu EQ 1.7 Jaké byly zamýšlené / očekávané dopady realizované rozvojové intervence? EQ 1.8 Jaké jsou skutečné ověřitelné dopady realizované rozvojové intervence? Analýza dopadu je realizována především na základě kvalitativních rozhovorů v jednotlivých kooperativech a dotazníkového šetření. Dopadem projektu (resp. jeho celkovým cílem) mělo být zvýšení konkurenceschopnosti a efektivity moldavských malých a středních zemědělců. Explicitně jsou formulovány dva cíle:  

Zefektivnění produkce zeleniny a ovoce, včetně jejího posklizňového zpracování (…) Zlepšení marketingu (odbytu) zeleniny a ovoce (…)

Již z takto formulovaných cílů na úrovni výsledku a dopadu je zřejmé, že jejich část cílů nemohla být dosažena. Jde především o tu část, zaměřenou na zvýšení podílu posklizňového zpracování ovoce a zeleniny. V této oblasti nebyla realizována žádná aktivita a i po ukončení realizace projektu jsou zemědělci zapojení do kooperativů stále výhradně prvovýrobci. Prodávají tedy pouze čerstvé ovoce a zeleninu bez jakéhokoliv zpracování. Je však možné, že projekt vybudoval základ, na němž bude možné v budoucnosti stavět další projekty, které skutečně povedou k produkci s vyšší přidanou hodnotou, tedy k jejímu alespoň částečnému posklizňovému zpracování. Nejde ale o bezprostřední efekt podpory a dosud není nic takového pozorováno. Při analýze dopadů se proto hodnotitel primárně zaměřuje na efekty projektu na konkurenceschopnost podpořených zemědělců, a to především co se týče zvýšení efektivity produkce a zlepšení jejího odbytu. Dopady jednotlivých projektů jsou odlišné, a to především z důvodu odlišných stádií rozvoje jednotlivých kooperativů. Budou proto analyzovány odděleně. Puhaceni Za klíčové dopady projektu, co se týče samotného vzniku a rozvoje spolupráce ve vesnici Puhaceni, je označována skutečnost, že zemědělci získají lepší cenu vstupů (nakupují-li společně) a zároveň získají lepší cenu za svou produkci, pokud ji opět prodávají společně. Hlavním nástrojem odbytu produkce dříve byla auta překupníků, která vesnici v období sklizně navštěvovala a vykupovala produkci za cenu, kterou zemědělci nemohli jakkoliv ovlivnit – každý ze zemědělců prodával samostatně, tedy velmi malý objem produkce. Nyní jsou schopni nejen prodávat společně podstatně vyšší objem, za nějž tak dostanou vyšší cenu (k tomu přispělo i rozšíření testovaných odrůd na pole členů kooperativu – jejich produkce je tak do jisté míry unifikovaná a dozrává ve stejný čas). V důsledku realizace projektu navíc získali možnost svou produkci prodávat samostatně – bez překupníků. Chladírenské auto, které bylo v rámci projektu pořízeno, jim umožňuje samostatně prodávat na vzdálenějších trzích, které nabízejí vyšší cenu než lokální trh. V rámci dotazníkového šetření zástupci tohoto kooperativu odhadují, že v důsledku realizace projektu klesla cena vstupů až o 40 %, zatímco cena, kterou jsou schopni za svou produkci získat, vzrostla o cca 30 %4. Zároveň uvádějí, že v důsledku realizace projektu jsou schopni umístit na trh až o 30 % více produkce, než dříve.

4

Je nutné upozornit, že se jedná skutečně pouze o odhady, nikoliv reálná čísla (ta zpravidla nejsou k dispozici). Obzvláště odhady poskytnuté členy kooperativu Puhaceni se zdají poněkud nadsazené, nicméně dokládají pozitivní ekonomický efekt spolupráce a nových odrůd i velkou spokojenost s realizací projektu.

září 2014


Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Příloha č. 4: Hodnocení projektu „Zvyšování konkurencesch. a efektivity mold. malých a stř. zemědělců pomocí jejich orientace na produkci s vysokou přidanou (…)“ (ČZU) Zároveň velmi pozitivně oceňují v kooperativu Puhaceni dopad testování nových odrůd a především jejich rozšíření na pole členů kooperativu. Jak bylo uvedeno výše, již samotný fakt, že všichni členové kooperativu pěstují stejné odrůdy, má pozitivní ekonomický efekt (možnost prodávat společně velké objemy). Nové odrůdy jsou, dle vyjádření zástupců kooperativu, rovněž odolnější (tedy vhodnější pro transport), než původní plodiny, poskytují vyšší výnosy a jsou méně náročné na pěstování. Dalším zásadním pozitivním efektem nových odrůd rajčat je především možnost dvou sklizní za rok. Především druhá sklizeň v září/říjnu tak přichází mimo vrchol rajčatové sezóny a zemědělci jsou schopni za svou produkci získat vyšší cenu. Členové kooperativu tak odhadují, že došlo k nárůstu produktivity práce o cca 25 % při zvýšení výnosů (tj. objemu produkce na jednotku plochy zemědělské půdy) až o 45 % (zde je patrně nutné uvažovat především vliv druhé sklizně). V celkovém součtu členové kooperativu Puhaceni odhadují, že došlo k nárůstu čistého zisku jejich produkce až o 60 %. Jakkoliv je nutné procentuální odhady brát s rezervou (jde pouze o odhady a subjektivní hodnocení, nikoliv robustní kvantifikace), je zřejmé, že členové kooperativu Puhaceni pozorují jednoznačné pozitivní efekty projektu (ať už samotné spolupráce, tak i nových odrůd a dodané mechanizace, která umožňuje efektivnější produkci), které mají být zárukou udržitelnosti projektu. Delacau Kooperativ ve vedlejší vesnici – Delacau – zaznamenává obdobné efekty podpory jako v Puhaceni, byť s o něco nižší intenzitou. Farmáři přebírají plodiny, které byly v daném kooperativu testovány na demonstračních pozemcích, což vede k možnosti společného postupu při nákupu vstupů i prodeji produkce. Efekt projektu zde ovšem může být o něco nižší také proto, že pěstování zeleniny prozatím nepředstavuje většinovou produkci zemědělců v této oblasti – až 80 % produkce členů kooperativu prozatím představuje kukuřice. Úspěch produkce na demonstračních pozemcích ovšem představuje silný motivační prvek pro pěstování zeleniny a odrůdy testované na demonstračním pozemku dnes představují většinu produkce zeleniny ve vesnici. Za nejvýznamnější ekonomické efekty podpory považují členové kooperativu, mimo lacinějších vstupů a možnosti uplatit „economy of scale“ při prodeji, především vyšší produktivitu práce při pěstování zeleniny (nejen důsledek lepších odrůd, ale také zavedeného závlahového systému). Vyšší produktivitu zajišťuje také dodaná mechanizace, která představovala velmi silný motivační prvek pro zemědělce v této vesnici ke vstupu do kooperativu. Rovněž kvalita produkce a její výnosy jsou vyšší. Zvýšení produktivity práce odhadují členové kooperativu o cca 30 %, nárůst objemu produkce na jednotku plochy dokonce až o 80 %. Členové kooperativu zaznamenávají také zvýšení objemu produkce, kterou jsou schopni umístit na trh (o cca 30 %), zároveň ale nezaznamenávají, že by v důsledku projektu získali za svou produkci lepší cenu. Delacau je menší a o něco hůře dostupnou vesnicí, než sousední Puhaceni, standardní způsoby umisťování produkce na trh (prostřednictvím překupníků, kteří do vesnice přijedou chladírenským autem a vykoupí produkci dané plodiny) tak zde nejsou samozřejmostí. Jako pozitivní dopad projektu tak členové kooperativu vnímají vůbec tu skutečnost, že díky unifikaci produkce a s tím spojené schopnosti nabízet vyšší objemy produkce vůbec motivují tyto subjekty, aby do vesnice přijely a vykoupily produkci kooperativu (dříve byli nuceni svou produkci dopravovat sami do cca 4 km vzdáleného Puhaceni). Garantovaný výkup produkce, který je bezprostředním dopadem projektu, je přitom dnes ještě důležitější, než před cca 3 roky (tedy v době zahájení projektu) z důvodu uzavření trhu v Podněstří. Dříve byla do blízkého Podněstří (především město Grigoripol) prodávána až polovina celkové zemědělské produkce z vesnice, dnes ovšem je tento trh uzavřen – bez možnosti prodeje překupníkům by tak zemědělcům z Delacau zůstala pouze možnost individuálního prodeje přebytků produkce na tržišti v okresním městě Anenii Noi za velmi nízké ceny. Členové kooperativu z Delacau tak v celkovém součtu uvádějí, že zaznamenávají v důsledku projektu nárůst čistého zisku až o 70 % (zdá se ovšem, že dnešní situaci porovnávají s takřka nulovým stavem, kdy prakticky nemají možnost svou produkci umístit na trh s výjimkou individuálního prodeje na tržišti, proto je nárůst odhadován takto dramaticky). Dobroghea Veche

září 2014


Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Příloha č. 4: Hodnocení projektu „Zvyšování konkurencesch. a efektivity mold. malých a stř. zemědělců pomocí jejich orientace na produkci s vysokou přidanou (…)“ (ČZU) Projekt budování kooperativu v Dobroghea Veche byl zahájen o rok později, než projekt v Puhaceni a Delacau, bezprostřední dopady ekonomického charakteru je proto prozatím obtížnější identifikovat. Prozatím existuje pouze zkušenost s pěstováním nových odrůd na demonstračních pozemcích a obecně s efekty spolupráce v rámci kooperativu a využívání zakoupené drobné mechanizace (vč. pojízdného chladícího zařízení). Za velkou ekonomickou výhodu tak je považována skutečnost, že v důsledku projektu nejsou závislí na překupnících, vykupujících produkci (kteří diktují ceny), ale jsou schopni společnou produkci rovněž ve větším objemu prodávat na trhu v Balti. Velmi pozitivně se členové kooperativu dívají také na výsledky testovaných odrůd – nové odrůdy ovoce (jahody, maliny, atd.) vykazují nejen vyšší výnosy, jsou také výrazně odolnější (a tedy vhodnější k přepravě) a také chutnější. Nové odrůdy se také lépe přizpůsobují klimatu v dané lokalitě. V důsledku projektu tak mohou pěstovat kvalitnější produkt, pro pěstování navíc není nutné používat minerální hnojiva. V důsledku toho členové kooperativu dokonce uvažují, že v budoucnosti produkci tohoto drobného ovoce certifikují do ekologického standardu. Zvýšení výnosů odhadují členové kooperativu o 25 – 28 %. Zároveň zaznamenávají, že za tuto produkci jsou schopni získat o něco vyšší výkupní ceny – cca o 23 – 25 % a zvýšení čistého zisku z produkce těchto plodin o cca 20 %. Výše uvedené pozitivní hodnoty některých indikátorů dopadu (nejde ovšem o robustní kvantifikace, spíše mají podobu odhadů – navíc je nutné vzít v úvahu skutečnost, že členové kooperativů mohou být alespoň částečně motivovaní k optimistickému hodnocení dopadů projektů, poněvadž mají zájem na jejich pokračování) ovšem sami o sobě nezaručují ekonomickou návratnost pěstování nových odrůd. Zvýšení výnosů těchto odrůd je sice relativně významné, členové kooperativu si ovšem nejsou jisti, zda budou schopni větší množství produkce prodat. V jejich okolí existuje pouze jeden zpracovatelský podnik pro malé ovoce, a sice mlékárna, která produkuje jogurty, výkupní ceny jsou zde ovšem velmi nízké (zpravidla ještě nižší než na běžném trhu). Skutečnou zárukou ekonomické udržitelnosti kooperativu by tak bylo až vybudování vlastní zpracovatelské linky a produkce zboží s vyšší přidanou hodnotou. Na takovou investici ovšem členové kooperativu prozatím nemají dostatečnou sílu a musí se tak spoléhat na prodej čerstvých produktů na trhu s velmi nestabilními cenami. Cazanesti Kooperativ v Cazanesti je specifický v tom smyslu, že rozvoj kooperativu zde probíhá nejpomaleji. První sklizeň testovaných odrůd (zejm. angrešty) neposkytla dostatečné informace o výhodnosti této produkce. Navíc je nutné uvést, že na rozdíl od předchozích kooperativů byly předmětem projektu v Cazanesti plodiny, s jejichž pěstováním členové prozatím nemají zkušenosti (zejm. angrešt), o to pomaleji tak postupuje převádění zkušeností do praxe zemědělců. I zde ovšem pozorují mezi členy kooperativu pozitivní efekty v podobě snížení cen vstupů (společný nákup) a zvýšení produktivity práce v kooperativu (odhad činí až o 30 %) v důsledku zapojení dodané drobné mechanizace do produkce. Rovněž je v Cazanesti očekáváno, že v důsledku stabilizace organizační struktury kooperativu a jeho fungování budou dostupnější granty dalších donorů a novou produkci budou schopni lépe umisťovat na trh, především zahraniční. Měřitelné dopady realizace projektu ovšem v tomto kooperativu prozatím není možné z výše uvedených důvodů zaznamenat. Vzhledem k faktu, že projekt byl ukončen ve velmi rané fázi rozvoje tohoto kooperativu, je nutné vyslovit obavy ohledně jeho udržitelnosti. EQ 1.9 Byly zaznamenány některé nezamýšlené dopady projektu? Všechny kooperativy hodnotí dopady projektu velmi pozitivně. Mimo výše uvedené měřitelné (resp. odhadnutelné) dopady hodnotitel pozoroval také další, „měkké“ dopady projektu. Všichni zapojení zemědělci velmi oceňují kvalitu a odbornost vzdělávacích aktivit, stejně jako prostý fakt, že veškeré vzdělávání probíhalo v jejich komunitě a v přímé návaznosti na jejich zemědělskou produkci – nešlo tedy o teorii přednášenou v hotelovém sále v Kišiněvě, ale o praktické vzdělávání s velmi vysokým stupněm odbornosti. Právě vysoká odbornost vzdělávání a vhled školitelů do individuální situace zemědělců v dané lokalitě (stejně jako bezprostřední zkušenost s transformací zemědělského sektoru v ČR) patřilo mezi 11 září 2014 HaskoningDHV Czech Republic, spol. s r. o.

Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Příloha č. 4: Hodnocení projektu „Zvyšování konkurencesch. a efektivity mold. malých a stř. zemědělců pomocí jejich orientace na produkci s vysokou přidanou (…)“ (ČZU) největší přidané hodnoty projektu – a to i v porovnání s projekty budování družstev, které svým objemem řádově přesahují objem projektu ČZU. Během evaluace byly pozorovány také pozitivní dopady projektu na komunity, v nichž působil. Podpora spolupráce a její postupný rozvoj snížily stupeň nedůvěry a ostražitosti, která mezi zemědělci ve vesnicích často panuje. Projekt ve všech čtyřech lokalitách úspěšně stimuloval spolupráci mezi členy komunity, což se pozitivně projevilo i v dalších aspektech komunitního života. Pozitivním (a patrně nikoliv explicitně zamýšleným) efektem projektu je také jeho multiplikační potenciál diskutovaný výše – dobrá praxe, stejně jako kvalitnější vstupy zemědělské produkce (především sazenice a osivo), které mohou zajistit zvýšení konkurenceschopnosti, se šíří také mimo okruh členů kooperativů. Žádný z konečných příjemců, stejně jako zástupci realizátora nebo partnera, nezaznamenali žádný negativní efekt podpory. Celkově jsou dopady projekty hodnoceny jako spíše vysoké, jejich empirické ověření bude ovšem možné realizovat až s větším časovým odstupem. Základní závěry hodnocení dopadů projektu:

2.

3.

4. 5.

1. Část vytyčených cílů na úrovni očekávaných dopadů nebyla dosažena – především zvýšení míry posklizňového zpracování zemědělské produkce nebo zlepšení marketingu ovoce a zeleniny produkovaného kooperativy a jejich odbytu. Kooperativy ovšem pozorují pozitivní dopady projektu co se týče konkurenceschopnosti – zaznamenávají pokles ceny vstupů (společný nákup ve větším množství), v některých případech růst ceny, za kterou produkci umisťují na trh (schopnost dodávat větší množství, na vzdálenější trhy a/nebo mimo hlavní vrchol sezony daného produktu), nárůst množství produkce, které mohou umístit na trh i nárůst produktivity práce a výnosů (dodávka drobné mechanizace a zavlažovacích systémů, výkonnější a odolnější odrůdy a hybridy pěstovaných plodin). Specifická situace jednoho z kooperativů – došlo k napadení sazenic škůdci, první sklizeň proto neposkytuje dostatečné informace o dopadech pěstování nových odrůd (resp. nových plodin); projekt ovšem skončil po této první sklizni. Neočekávané dopady – posílení soudržnosti komunit, snižování stupně nedůvěry a ostražitosti vůči aktivitám ostatních zemědělců v dané lokalitě. Identifikován významný multiplikační potenciál projektu.

6. Hodnocení průřezových kritérií EQ 2.1 Jakým způsobem byla do aktivit hodnoceného projektu promítnuto téma řádná správa věcí veřejných? Projekt přijal kvalitní a účinnou strategii při budování kooperativů v daných lokalitách tak, aby účinně překonal nedůvěru, která vůči spojování zemědělských podniků do kooperativních sdružení funguje, a zároveň byl kooperativ budován s respektem k lokálnímu kontextu. Byly zaznamenány dopady projektu v podobě kvalitnějšího fungování lokálních komunit – mimo úspěšné překonání počáteční nedůvěry projekt rovněž iniciuje společnou práci členů kooperativu. Rovněž bylo ovšem jednoznačně pozorováno, že kooperativy fungují lépe v lokalitách, jejichž komunity se již před zahájením projektu vykazovaly vyšším stupněm soudržnosti.

září 2014


Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Příloha č. 4: Hodnocení projektu „Zvyšování konkurencesch. a efektivity mold. malých a stř. zemědělců pomocí jejich orientace na produkci s vysokou přidanou (…)“ (ČZU) Pozitivní na projektu, co se týče způsobu jeho implementace, je rovněž zapojení silného lokálního partnera – organizace ACSA, který je zárukou přesného zacílení projektu s ohledem na jeho finanční objem i časový rámec. EQ 2.2 Jakým způsobem je do projektu zahrnuto téma šetrnosti k životnímu prostředí a klimatu? Projekt není bezprostředně zaměřen na problematiku životního prostředí, zprostředkovaně jsou ovšem zaznamenány pozitivní dopady v tomto směru. Část školení, která byla členům kooperativů i dalším zemědělcům poskytována, byla věnována tématu organického zemědělství a dalšímu využívání organických odpadů produkce. Během evaluačních návštěv zemědělci skutečně uvádějí, že využívají ve vyšší míře organických hnojiv a zároveň v některých případech aplikují méně minerálních hnojiv – především v důsledku zavedení zavlažovacích technologií a obecně lepších technologií výroby si mohou dovolit používat menší dávky anorganických hnojiv (jiní členové kooperativů ovšem uvádějí, že spotřeba hnojiv je přibližně stejná – ovšem při vyšších výnosech). Zprostředkovaným důsledkem podpory je, že v jednom z kooperativů probíhají diskuze o konverzi produkce do režimu ekologického zemědělství. EQ 2.3 Jakým způsobem je do aktivit hodnoceného projektu promítnuto téma dodržování lidských práv příjemců včetně rovnosti mužů a žen? Projekt zaznamenává významné dopady na úrovni rodin zapojených zemědělců. V důsledku realizace projektu je zemědělská produkce kooperativu méně náročná na lidskou práci - rodinní příslušníci proto nemusí být do zemědělské produkce zapojeni v takové intenzitě, jako před realizací projektu. Mimo efektu v podobě více volného času pro rodinné příslušníky ovšem projekty neměly žádný zásadní dopad, co se týče kupříkladu dělby práce mezi muže a ženy v rodinné farmě, nebo jakýkoliv jiný bezprostřední efekt na postavení žen (zprostředkovaně ovšem rodinní příslušníci profitují z vyšších příjmů do rodinného rozpočtu, které jsou bezprostředním důsledkem projektu). Jeden z kooperativů byl řízen ženou (a ženy také převládaly mezi jeho členy), šlo ovšem spíše o náhodu než o záměr. Vizibilita ZRS ČR Vzhledem k lokálnímu zaměření projektu (tedy jeho práci na úrovni čtyř komunit) mají prvky vizibility ZRS ČR kapacitu zasáhnout relativně malý okruh populace. Vizibilita na úrovni konkrétních komunit byla efektivní, obyvatelé těchto vesnic měli povědomí o podpoře ZRS ČR jejich komunitě i v případě, že nebyli zapojeni do kooperativů. Nositeli vizibility byly rovněž vydané publikace, které byly šířeny i mimo okruh daných lokalit. Velkým potenciálem pro šíření informací o působení ZRS ČR v sektoru zemědělství byla podpora zvyšování kapacity marketingového informačního systému. Při zběžném ověření webových stránek tohoto systému (resp. části, která je veřejně přístupná) ovšem hodnotitel k datu evaluace nenalezl žádné prvky vizibility ZRS ČR.

září 2014








„Rozvoj podnikatelských dovedností malých a středních zemědělců“ (2012 - 2013)

Září 2014


Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Příloha č. 5: Hodnocení projektu „Rozvoj podnikatelských dovedností malých a středních zemědělců“ (UZEI) Partnerská země (země realizace): Moldavsko




„Rozvoj podnikatelských dovedností malých a středních zemědělců“

Zemědělství

„Development of Moldovan small farmers' business skill by enhancing knowledge transfer“ Gestor: Česká rozvojová agentura

Realizátor: Ústav zemědělské ekonomiky a informací



7/2012

12/2013



2 636 151,11

2 636 151,11


Obsah 1.


2.


3.


4.

Hodnocení udržitelnosti projektu.................................................................................................. 10

5.


6.

Hodnocení průřezových kritérií ..................................................................................................... 12

září 2014


Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Příloha č. 5: Hodnocení projektu „Rozvoj podnikatelských dovedností malých a středních zemědělců“ (UZEI)

1. Hodnocení relevance EQ 1.1 Je zaměření hodnocených projektů (nadále) relevantní k problémům, které má řešit? Relevance vůči strategickým potřebám Jedním z důležitých kritérií pro hodnocení kritéria relevance (v souladu se zadáním evaluace) je relevance aktivit projektu ve vztahu k potřebám daného sektoru nebo cílové skupiny (v tomto případě malých a středních zemědělců Moldavska), které jsou identifikovány na moldavské straně. Roli klíčového dokumentu, který stanovuje problémy, potřeby a potenciály sektoru zemědělství, plní moldavská Strategie rozvoje zemědělství a venkova 2014 – 2020. Tato explicitně neformuluje potřebu rozsáhlé informační kampaně mezi drobnými farmáři o existující dobré praxi a know-how, zároveň ale na několika místech konstatuje, že nízká kvalifikace drobných farmářů patří spolu s orientací na produkci s nízkou přidanou hodnotou mezi důležitá omezení rozvoje sektoru zemědělství. Byť tedy není zaznamenáván plný soulad na úrovni metody, projekt bezpochyby cílí na problematiku, která je moldavskou strategií považována za relevantní. Projekt se zaměřuje především na malé farmáře, kteří hospodaří na rozlohách o výměře maximálně jednotek hektarů. Strategickým cílem projektu je zlepšení situace malých a středních zemědělců v Moldavsku, přičemž za základní překážky a problémy při naplňování tohoto cíle považuje nedostatek znalostí a zkušeností zemědělců a nedostatečné technické vybavení v kombinaci s nedostatkem kapitálu na straně malých a středních farmářů. Projekt se zaměřuje především na problematiku nedostatečného know-how a zkušeností farmářů. Jeho cílem je budování a posilování kapacit a procesů pro transfer know-how a dobré praxe směrem k malým a středním zemědělcům. Pro naplnění tohoto cíle projekt aplikuje tři strategie:  



První z nich je výroba a distribuce krátkých filmů, které byly tematicky zaměřené na konkrétní problematiku relevantní pro malé a střední zemědělce. Jejich hlavním obsahem přitom má být zprostředkování dobré praxe ČR a možností její implementace v moldavském kontextu. Druhou strategií je posilování institucionální kapacity a kvality lidských zdrojů zastřešující organizace moldavských malých a středních zemědělců, Národní federace moldavských farmářů (FNFM). Projekt vychází z předpokladu, že při posílení kapacit FNFM, především co se týče komunikace se členy Federace, dojde k lepšímu transferu know-how k malým a středním farmářům – členům FNFM. Třetí strategií projektu je podpora budování obchodních vztahů mezi českými výrobci zemědělské techniky a moldavskými farmáři.

Již z uvedeného je zřejmé, že se de facto jedná o tři oddělené strategie, které sice mají jisté průniky (například filmy vyrobené v rámci projektu budou využívány jako zdroj know-how při komunikaci FNFM se svými členy, atd.), přesto však byly do značné míry implementovány jako svébytné „sub-projekty“. Z toho důvodu jsou vyhodnocovány odděleně. Analýza relevance výroby a distribuce televizních pořadů má vzhledem k potřebám cílové skupiny dvě části. Tou první je analýza „delivery mechanism“, tedy způsobu, jakým je znalost a know-how distribuována směrem k cílové skupině, tj. k širokému okruhu malých a středních farmářů Moldavska. Druhým aspektem hodnocení relevance je potom samotný obsah těchto pořadů, co se týče potřeb cílové skupiny. Analýza relevance distribuce krátkých filmů Výběr způsobu, jakým je know-how distribuováno k cílovým skupinám, považuje hodnotitel za maximálně relevantní a inovativní. Televize je primárním zdrojem informací pro obyvatele moldavského venkova. Programy, vyrobené v rámci projektu, byly vysílány v rámci pořadu pro zemědělce „Bashtina“, který patří mezi nejsledovanější pořady – je totiž v programu moldavské televize umístěn strategicky v neděli ve 14 hodin (tj. v den, kdy zemědělci nepracují a už jsou zpět z kostela a po obědě). Z dat poskytnutých moldavskou televizí (Moldova 1) vyplývá, že průměrná sledovanost pořadu Bashtina, v němž byl umístěn program vyrobený v rámci projektu, dosahuje hodnoty 99 307 diváků. Pro tzv. Average 3 září 2014 HaskoningDHV Czech Republic, spol. s r. o.

Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Příloha č. 5: Hodnocení projektu „Rozvoj podnikatelských dovedností malých a středních zemědělců“ (UZEI) Minute Rating bohužel nejsou dostupná podrobnější data, která by oddělovala jednotlivé části pořadu Bashtina a mohla tak ukázat, jaká byla skutečně sledovanost českého pořadu. Dle dat moldavské televize tak průměrná sledovanost těchto pořadů dosahuje hodnoty 3,13 %. Na druhou stranu nelze prohlásit, že by jednotlivé díly Bashtiny, které vysílaly pořady vyrobené v rámci projektu, měly vyšší sledovanost, než díly bez „českého“ vstupu – při porovnání datových řad z období 4. 8. 2013 – 12. 1. 2014 (pořady vyrobené v rámci projektu byly vysílány 25. 8., 1. 9., 15. 9., 22. 9., 17. 11., 1. 12, 8. 12 a 22. 12 2013) vyplývá, že sledovanost dílů bez „českého“ vstupu byla v průměru dokonce o cca 0,3 % vyšší. Hodnotitel má za to, že odchylka je marginální a není možné ji jakkoliv generalizovat, poněvadž sledovanost jednotlivých dílů velmi závisí na celé řadě externích okolností a vypovídající hodnotu by měl pouze výrazný rozdíl mezi oběma čísly. Zároveň je však zřejmé, že pořad vyrobený v rámci projektu nepřilákal ke sledování Bashtiny více lidí, než je obvyklé. Rovněž je zajímavé, že rozdíl ve sledovanosti prvního bloku čtyř dílů vyrobených v projektu a druhého bloku se lišil o téměř polovinu (absolutně cca o 1,2 % ve prospěch listopadových – prosincových dílů; tabulka sledovanosti jednotlivých pořadů a srovnání se sledovaností pořadu bezprostředně následujícího – pokud byla tato data k dispozici – je uvedena níže). Spíše než nárůstu kvality dílů v druhém bloku je ovšem tento rozdíl možné patrně přičíst klimatickým podmínkám – v pozdním podzimu a zimě má Bashtina obecně vyšší sledovanost než v srpnu a září. I s tím je možné počítat při případném jednání o repríze pořadů. Mimo televizní vysílání jsou vyrobené pořady využívány také partnerskou organizací projektu, FNFM, při jejich vzdělávacích aktivitách. Relevanci této části projektu, tedy distribuce výstupů, hodnotitel vyhodnocuje jako vysokou.

Tabulka: sledovanost jednotlivých vysílání pořadu Bashtina s českým vstupem a bez něj (vysílání obsahující český pořad je v tabulce zvýrazněné žlutou barvou): Datum

Sledovanost: Bashtina (%)

Sledovanost Bashtina (absolutní hodnota)

Sledovanost: pořad bezprostředně následující po Bashtině

4.8.2013

3,37

106 839

3,31

11.8.2013

3,27

103 724

1,45

25.8.2013

2,58

81 871

1,27

1.9.2013

3,1

98 299

1,98

8.9.2013

2,9

91 987

1,62

15.9.2013

2,54

80 575

N/A

22.9.2013

1,96

62 063

2,09

6.10.2013

2,7

85 478

N/A

13.10.2013

1,98

62 600

N/A

20.10.2013

1,83

57 943

1,14

27.10.2013

1,7

53 703

0,8

3.11.2013

4,16

131 736

1,61

17.11.2013

4,54

143 913

N/A

24.11.2013

3,78

103 325

N/A

1.12.2013

3,09

97 727

2,03

září 2014


Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Příloha č. 5: Hodnocení projektu „Rozvoj podnikatelských dovedností malých a středních zemědělců“ (UZEI) 8.12.2013

3,98

126 072

3,75

15.12.2013

4,75

150 067

2,36

22.12.2013

3,28

103 939

3,49

29.12.2013

4,06

128 522

5,31

5.1.2014

4,61

146 013

3,16

12.1.2014

5,23

165 679

5,26

Zdroj: Teleradio Moldova Analýza relevance obsahu filmů Druhým aspektem hodnocení relevance televizního pořadu je hodnocení relevance vlastního obsahu. Jak již bylo diskutováno během projednávání vstupní zprávy, s ohledem na šířku cílové skupiny (tu vlastně představuje celá populace Moldavska), nebylo možné aplikovat robustní (kvantitativní) metody hodnocení relevance obsahu pořadů. Hodnotitel proto k této problematice přistoupil kvalitativními metodami – relevance byla hodnocena v rámci individuálních rozhovorů s příjemcem, partnerem projektu a zástupci televize. Dotaz na vysílání českých pořadů v Bashtině navíc hodnotitel zařadil také do rozhovorů s dalšími subjekty – především zemědělci, kteří byli příjemci v jiných projektech. Máme za to, že o relevanci obsahu „českých“ vstupů do Bashtiny mohli podat skutečně nezávislou informaci. Není ovšem bez zajímavosti, že dle hrubého odhadu hodnotitele, pouze třetina až dvě pětiny takto dotazovaných farmářů uvedli, že skutečně zaznamenali vstupy týkající se českého know-how v pořadu Bashtina. Takto získané informace není možné zobecnit, poskytují však objektivizující pohled na relevanci pořadů s ohledem na potřeby cílové skupiny. Dalším zdrojem informací k této problematice je evaluace, kterou provedl příjemce projektu (UZEI). Z metodologického pohledu je nutné poznamenat, že toto hodnocení nebylo realizováno na náhodném vzorku diváků – hodnotící dotazníky byly distribuovány účastníkům školení, na kterých se některý z pořadů promítal. Již tato skutečnost (způsob výběru respondentů evaluace) představuje jisté zkreslení (selection bias), poněvadž je nutné předpokládat, že farmáři, kteří se aktivně účastní školení, jsou aktivnější a „hladovější“ po nových poznatcích a zkušenostech ze zahraničí než průměrný farmář. Rovněž s daty z evaluace realizované příjemcem proto je vhodné zacházet spíše jako s kvalitativním vstupem než jako s „tvrdými“ daty. Hodnotitel zároveň uvádí, že příjemce projektu plánuje uspořádat další kolo evaluace, která bude relevanci televizních pořadů hodnotit s větším časovým odstupem. Dle informací hodnotitele by toto druhé kolo mělo proběhnout na podzim/v zimě 2014 s cílem zjistit, zda došlo k transferu nějaké části prezentovaného českého know-how do praxe. Z evaluace realizované realizátorem projektu vyplývá, že respondenti hodnotili kvalitu TV pořadů jako velmi vysokou. Průměrné hodnocení kvality na stupnici od 0 (nejhorší) do 5 (nejlepší) bodů dosahuje vysoké hodnoty 4,1. Příjemce ve zprávě uvádí, že na filmech respondenti oceňují především ukázky konkrétních úspěšných podnikatelských záměrů a inovací, zavádění nových technologií a výsledky, které tyto technologie přináší nebo zkušenosti týkající se podnikového plánování a řízení farmy. Vysoké hodnocení kvality a relevance obsahu TV pořadů potvrzují i rozhovory, které na toto téma realizoval v terénu hodnotitel. Specifičtější dotaz na přenositelnost dobré praxe, kterou pořad zprostředkovává, do hospodaření malých farmářů v Moldavsku (kterou je možné považovat za aspekt relevance pořadu – cílem pořadu bylo podpořit rozvoj malých a středních zemědělců prostřednictvím transferu dobré praxe), však nepřinesl tak jednoznačné závěry. Řada z dotázaných zastává názor, že pořad funguje spíše jako motivační prvek – ukazuje, že zemědělstvím je možné se uživit a rozvíjet, pokud je člověk dostatečně odhodlán a sleduje technologické novinky i požadavky trhu. Bezprostřední přenositelnost dobré praxe je často hodnocena hůře. Dle názoru hodnotitele je hlavním důvodem rozdíl v investičních možnostech českých a moldavských zemědělců. Pokud je představovaná inovace, která na začátku vyžaduje vyšší investici, dotázané subjekty nepovažují nápodobu takového přístupu v jejich září 2014


Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Příloha č. 5: Hodnocení projektu „Rozvoj podnikatelských dovedností malých a středních zemědělců“ (UZEI) individuální situaci za realistickou. Druhým důvodem omezené možnosti transferu představovaného knowhow je velikost farem – dobrá praxe z ČR byla, dle názoru některých respondentů, často prezentovaná na rodinných farmách hospodařících na výměře 10 a více ha, přičemž cílová skupina pořadu většinou hospodaří na podstatně menších výměrách. Naopak, velmi pozitivní ohlas, rovněž co se týče přenositelnosti, měly inovace a podnikatelské záměry, které nevyžadují velkou počáteční investici. Z řady na sobě nezávislých zdrojů (viz výše – především rozhovory s nezávislými zemědělci, realizovanými pro potřeby hodnocení jiných projektů, informaci potvrzují také zástupci televize Moldova 1 – na základě zpětné vazby po vysílání daného pořadu) byl jako jeden z nejlepších dílů hodnocen pořad, ve kterém byla prezentována výroba domácích džemů a obecně možnosti zapojení žen do podnikání. Na základě těchto informací hodnotíme relevanci obsahu TV pořadů jako spíše vysokou. Analýza relevance posilování institucionální kapacity a kvality lidských zdrojů FNFM Z vlastního výzkumu i monitoringu prováděného Zastupitelským úřadem v Kišiněvě vyplývá, že část projektu zaměřená na výrobu TV pořadů představuje dominantní aktivity hodnoceného projektu. Jak bylo uvedeno výše, druhou hlavní částí projektu byly také aktivity zaměřené „dovnitř“ organizace FNFM partnera projektu. Výstupem těchto aktivit měla být komunikační strategie směřující „dovnitř“ organizace a komunikační strategie směřující navenek. Dle názoru hodnotitele je tato aktivita v zásadě relevantní zaměření projektu. Projekt v této části usiluje o zlepšení komunikačních kanálů směrem od FNFM, která by měla shromažďovat know-how a dobrou praxi využitelnou pro své členy, k těmto malým a středním zemědělcům. Mají-li být tyto komunikační kanály efektivní, je nutné podrobně znát strukturu „publika“, členů organizace, se kterými by měla organizace pracovat a jejich individuální potřeby. Na tomto základě je následně možné jednotlivé aktivity přesněji cílit (distribuce znalostí a know-how) a zároveň aktivně vyhledávat takové zdroje informací a dat, které poskytnou relevantní informace pro členy organizace a odpovídají jejich potřebám. Komunikační strategie měla zároveň stanovit aktivity, které umožní lépe prosazovat zájmy malých a středních farmářů vůči politické reprezentaci i obecné veřejnosti, čímž má opět docházet ke zlepšení (hospodářské) situace této cílové skupiny. Na základě monitoringu ZÚ i evaluačních aktivit hodnotitele lze uvést, že ambice vytvoření ucelené strategie, která by sloužila jako vodítko pro budoucí činnost organizace FNFM a zajistila tak kvalitnější a cílenější komunikaci se členy, byla příliš vysoká. Organizace funguje do značné míry na základě neformálních aktivit a vazeb, činnost organizace tak není vedená jednoznačnou strategií, ale spíše sleduje aktuálně vypozorované potřeby členů, na něž bezprostředně reaguje. To se patrně projevilo i při dosahování klíčových výstupů projektu v oblasti komunikačních strategií. K jednotlivým aktivitám, které měly vést k formulaci ucelené komunikační strategie (resp. komunikačních strategií) bylo přistupováno pragmaticky a utilitárně. Nešlo o zpracování dokumentů, které byly cílem samy o sobě. Spíše byly (poněkud izolovaně) realizovány jednotlivé aktivity, které byly považovány za relevantní pro zlepšení činnosti organizace. Došlo tak například k průzkumu potřeb členů federace, ovšem spíše než pro potřeby budoucí komunikační strategie jako uceleného plánu činnosti organizace tento průzkum sloužil pro zlepšení běžné činnosti organizace (relevantní témata pro vzdělávací aktivity, které FNFM standardně realizuje) nebo jako podklad pro témata televizního pořadu. Podobně byly realizovány některé aktivity související s budováním kvalitní databáze členů – opět ale jako izolovaná aktivita, která by měla umožnit lepší cílení vzdělávání, než součást komplexu aktivit vedoucích k formulaci strategických směrů rozvoje organizace. Je tedy možné uvést, že v realitě byla potvrzena vysoká relevance potřeby, mít zpracovány komunikační strategie (tj. soubor ucelených a komplexních dokumentů, které by měly formulovat směry rozvoje činností organizace). Lze konstatovat, že ze strany příjemce podpory (FNFM) je komunikační strategie vnímána spíše jako formalizmus, než jako něco, co přesně odpovídá aktuálním potřebám organizace ve vztahu k jejím vytyčeným cílům. Na druhou stranu, jako velmi relevantní jsou na všech stranách shodně označovány studijní návštěvy, které účastníkům bezprostředně zprostředkovávají know-how a dobrou praxi, které mohou být dále, dle zkušeností pracovníků FNFM a dalších institucí, distribuovány směrem k členům. září 2014


Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Příloha č. 5: Hodnocení projektu „Rozvoj podnikatelských dovedností malých a středních zemědělců“ (UZEI) Analýza relevance podpory budování obchodních vztahů mezi českými výrobci zemědělské techniky a moldavskými farmáři. Velmi problematické je hodnocení relevance budování obchodních vztahů mezi českými výrobci zemědělské techniky a moldavskými zemědělci. Není zcela zřejmé, jak by právě tato aktivita měla přispět k naplňování cíle projektu, jímž je zlepšení hospodářské situace cílové skupiny. Jejím primárním problémem není nedostatečná znalost technických možností mechanizace v jejich zemědělské produkci, nebo nedostatečná nabídka odpovídajícího technického řešení, ale nedostatek zdrojů pro investice. V některých specializovaných oblastech sice měl projekt pozitivní efekt v oblasti zvyšování povědomí o možnostech mechanizace (například vinohradnická technika), bezprostřední kauzální souvislost mezi zvyšováním efektivity produkce moldavských zemědělců a navazováním obchodních vztahů s českými výrobci je ovšem spíše nízká.

EQ 1.2 Jsou intervenční logiky/teorie změny projektů dostatečně komplexní? Neexistují v nich výrazné mezery, které by ohrožovaly dosažení cílů? Analýza intervenční logiky v oblasti výroby a distribuce TV pořadů Co se týče přípravy a vysílání televizního programu, z realizovaných evaluačních činností hodnotitel dovozuje, že v projektu nebyla dostatečně implementována komponenta vytvoření účinného lokálního partnerství pro výrobu a distribuci televizního programu. Ze strany realizátora projektu i distributora výstupu, tedy moldavské televize, byl hodnotitel informován o jistých komunikačních obtížích při zprostředkování vysílání televizního programu. Jako problematická byla hodnocena délka jednotlivých dílů (27 minut je na daný program dlouhé, vedlo k nutnosti sestříhat filmy) a byly konstatovány jazykové chyby v narativním komentáři i titulkách. Do vyrobených programů tak bylo nutné dodatečně zasahovat formou přestříhání pořadu nebo nového namluvení zvukové stopy. Komunikační problémy byly identifikovány také v oblasti formátu (kvalitativního standardu) vyrobených TV pořadů nebo zapůjčení televizní techniky. V intervenční logice budoucího projektu obdobného charakteru proto bude nutné výrazně posílit důraz na vytváření jednoznačných a dobře fungujících komunikačních kanálů mezi realizátorem projektu/partnerem a distributorem, a to před zahájením vlastní produkce. Tím se zamezí zpětným zásahům do již vyrobených pořadů „na poslední chvíli“ a případné nesrovnalosti nebo chyby budou eliminovány předtím, než začnou nabíhat produkční náklady. Analýza intervenční logiky v oblasti posilování institucionální kapacity a kvality lidských zdrojů FNFM Druhá část projektu, tedy posílení transferu znalostí a dobré praxe směrem k zemědělcům prostřednictvím zpracování komunikačních strategií je také značně komplexní, o něco více se však zaměřuje na otázku „technologie“ transferu, než na jeho obsah. Cílí především na to, aby se zemědělcům dostávaly takové informace, které jsou pro ně individuálně využitelné a relevantní a způsobem, který pro ně je efektivní (relevantní). Na druhou stranu projekt zcela neopomíjí také stránku „obsahu“ – součástí projektu bylo vzdělávání pracovníků FNFM i dalších subjektů a rovněž studijní návštěvy v ČR. To jsou ovšem spíše jednorázové aktivity, součástí projektu nebylo kupříkladu explicitní nastavení systematické akumulace know-how a dobré praxe, která by byla využitelná. V zájmu objektivity lze poznamenat, že návrh aktivit komunikační strategie a strategického plánu FNFM s takovými aktivitami počítá – jedním z pěti cílů strategie je „Zvýšení kvality služeb, které jsou zemědělcům poskytovány“. Analýza intervenční logiky v oblasti podpory budování obchodních vztahů mezi českými výrobci zemědělské techniky a moldavskými farmáři Hodnotitel zastává názor, že bez složitých logických konstrukcí lze obtížně prokázat souvislost mezi jedním z hlavních strategických cílů projektu (zlepšit hospodářskou situaci a konkurenceschopnost malých září 2014


Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Příloha č. 5: Hodnocení projektu „Rozvoj podnikatelských dovedností malých a středních zemědělců“ (UZEI) moldavských zemědělců) a aktivitou projektu (podpora budování obchodních vztahů mezi českými výrobci zemědělské techniky a moldavskými zemědělci). Přičemž je zcela zřejmé, že v okamžiku, kdy dodávka jakékoli technologie (byť marginální) je součástí projektů ZRS, je velmi vřele vítána a oceňována. Tento způsob podpory však nesouvisí s přímými obchodními vztahy. Lze rozumět tomu, že ekonomická diplomacie je žádanou součástí ZRS České republiky. V případě této specifické cílové skupiny a poměrně ambiciózního cíle se však zdá, že například podporou exportu přesně specifikovaných technologií (např. second hand technology market) lze dosáhnout žádané zvýšení efektivity produkce, zvýšení dostupnosti technologií a navázání dlouhodobých obchodních vztahů mezi kupujícími a exportéry účinněji a rychleji než v rámci projektů ZRS.

Celkově je relevance projektu hodnocena jako spíše vysoká. Velmi vysokou relevanci vykazuje projekt především ve způsobu distribuce know-how a dobré praxe cílovým skupinám. Obecné závěry hodnocení relevance: 1. S ohledem na cíl projektu jde o inovativní přístup k šíření know-how a dobré praxe mezi moldavskými zemědělci. Způsob distribuce znalostí a know-how s ohledem na zvolenou cílovou skupinu je tak hodnocen jako vysoce relevantní. 2. Co se obsahu vzdělávacích filmů týče, přenositelnost poznatků do praxe je v moldavském kontextu, dle hodnocení cílových skupin, omezená vzhledem k odlišné úrovni investičních možností a technologickému vybavení českých a moldavských zemědělců. 3. Výjimku z výše uvedeného proto představují především prezentované inovace nenáročné na investice (například domácí výroba džemů). 4. Další aktivity projektu nebyly naplněny v plném rozsahu – absence jednoznačné komunikační strategie (obsahující akční plán, který by stanovoval následné kroky a jejich postup) i kvalitnější databáze členů omezuje kvalitu transferu znalostí a know-how, který FNFM svým členům zprostředkovává. 5. Problémem projektu ve vztahu k relevanci je nízká vnitřní koherence. Především část projektu zaměřená na budování obchodních vztahů mezi českými výrobci zemědělské techniky a moldavskými farmáři nemá téměř žádnou souvislost s ostatními aktivitami a jen velmi omezenou vazbu na cíl projektu. Reálné naplnění aktivity je navíc hodnoceno jako neúspěšné. 6. Implementaci projektu komplikují nedostatky v komunikaci mezi zapojenými subjekty, které v omezené míře zhoršují také hodnocení efektivity (nutnost sestříhávat již vyrobené filmy, nové namluvení zvukové stopy, atd.)

2. Hodnocení efektivity (hospodárnosti) EQ 1.4 Do jaké míry se podařilo dosáhnout cílů ZRS v této oblasti účinným způsobem? Náklady na řídící tým projektu dosahují cca 30 % celkových výdajů projektu. Zároveň je ale zřejmé, že nejde pouze o administraci a koordinaci projektu, především v případě managera (koordinátora) projektu jeho náklady zahrnují jak řídící a koordinační činnosti, tak i činnosti odborného charakteru. Strukturu nákladů projektu hodnotitel považuje za adekvátní. Většinu nákladů tvoří náklady na výrobu a vysílání TV pořadů, které představují dominantní výstup projektu. Jisté výhrady formulujeme vůči hospodárnosti (efektivity) způsobu implementace projektu. Výstupem projektu bylo zpracování 8 dílů pořadu vysílaného v moldavské televizi. Ovšem každý z těchto dílů trval 27 minut, přitom pořadu bylo v programu Bashtina přiděleno pouze 20 minut vysílacího času. Programy proto musely být – po ukončení jejich výroby – sestříhány do tohoto časového rámce. Jinými slovy, patrně v důsledku nedostatečné komunikace mezi jednotlivými subjekty zapojenými do projektu, nebylo odvysíláno až 26 % vyrobeného materiálu. Je pravdou, že s TV pořady se nadále pracuje – jsou k dispozici na webových stránkách FNFM a tato organizace je používá také pro potřebu vzdělávání ve svých

září 2014


Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Příloha č. 5: Hodnocení projektu „Rozvoj podnikatelských dovedností malých a středních zemědělců“ (UZEI) seminářích. Je ovšem otázkou, zda těchto „sedm minut navíc“ skutečně představuje takovou přidanou hodnotu, že stálo za to je vyrobit i přesto, že nebudou odvysílány. Nedostatečně nastavené komunikační vazby mezi jednotlivými subjekty zapojenými do realizace projektu byly patrně rovněž příčinou skutečnosti, že již finálně vyrobené pořady bylo nutné znovu namluvit. Opět jde o omezení, co se týče efektivity – namluvení TV pořadů bylo nutné de facto realizovat dvakrát. Efektivnějším řešením by zcela jistě bylo nejprve zajistit souhlas všech zapojených subjektů ohledně textu komentáře a teprve potom přistoupit k finální výrobě TV programu.

Celkově je efektivita projektu hodnocena jako spíše vysoká s dílčími výhradami. Obecné závěry k efektivitě projektu: 1. Omezení efektivity projektu v důsledku nedostatečně nastavených komunikačních vazeb – byly vyrobeny delší pořady, než kolik bylo možné odvysílat – nutnost prostříhávat již vyrobený materiál (s pořady v původní délce se ovšem nadále pracuje při vzdělávacích aktivitách partnera). Rovněž bylo nutné po dokončení výroby znovu namluvit zvukovou stopu.

3. Hodnocení efektivnosti EQ 1.3 Do jaké míry se podařilo v rámci hodnoceného projektu dosáhnout formulovaných cílů? Efektivnost výstupů Na úrovni výstupů bylo plánu projektu do značné míry dosaženo. To se týká především Výstupu 3 projektu, tedy vytvoření a distribuce televizních programů pro zemědělce. V rámci projektu bylo plánováno vytvoření 6 – 12 dílů televizního pořadu, realitou je nakonec 8 vytvořených a odvysílaných dílů. V průběžné zprávě za první pololetí 2013 realizátor projektu uvádí, že další 4 díly budou vytvořeny FNFM a zaměří se na rozpracování specifických moldavských témat, k tomuto ovšem, dle informací hodnotitele, prozatím nedošlo. Co se Výstupu 1 týče, problematika efektivnosti již byla částečně rozpracována výše při analýze relevance. V rámci projektu nedošlo, dle informací hodnotitele, k vytvoření ucelených materiálů – tří typů komunikační strategie tak, jak to předpokládala projektová dokumentace. Jednotlivé aktivity Výstupu byly realizovány, ovšem do značné míry izolovaně. Šetření mezi zemědělci (členy FNFM) o jejich potřebách proběhlo, dle informací hodnotitele, úspěšně a poskytlo cenné vstupy především pro rozpracování témat naučných filmů. Součástí sběru informací o potřebách a problémech moldavských zemědělců byla také pravidelná setkávání vedení FNFM s pracovníky jeho regionálních informačních center. Významnou součástí Výstupu 1 měla být práce na databázi členů FNFM. Kvalitní databáze poskytuje nejen data potřebná pro monitoring a vyhodnocování aktivit FNFM, především ale poskytuje možnost přesného cílení aktivit federace v oblasti šíření dobré praxe a know-how. Ambice projektu ovšem v této oblasti zůstala do značné míry nenaplněná. Kvalita informací, které nyní databáze poskytuje, byla bezpochyby zvýšena. Před realizací projektu databáze členů FNFM ve skutečnosti neposkytovala o mnoho více, než jména a kontakty na členy a informaci o tom, zda byl zaplacen členský příspěvek. V důsledku realizace projektu došlo k jejímu plnému převedení do elektronického formátu a především o doplnění informace o typu produkce daného zemědělce. Databáze ovšem nadále neposkytuje finanční data, informace o objemu produkce, objemu prodejů, atd. Tato data jsou přitom klíčová pro vyhodnocování činnosti FNFM a plánování dalších aktivit. Důvodem údajně je, že členové (alespoň prozatím) nejsou ochotni tyto informace poskytovat. Efektivnost na úrovni výsledků

září 2014


Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Příloha č. 5: Hodnocení projektu „Rozvoj podnikatelských dovedností malých a středních zemědělců“ (UZEI) Na úrovni výsledku FNFM pozoruje, že výše představené aktivity zlepšily její komunikaci s členskou základnou a umožnily efektivněji realizovat především vzdělávací aktivity. Tento efekt ovšem není partner projektu schopen jakkoliv kvantifikovat – realizací projektu nedošlo kupříkladu ke zvýšení počtu proškolených osob, atd. Kvalitu vzdělávacích aktivit rovněž zvýšila možnost využívat vyrobené televizní pořady pro potřeby cíleného vzdělávání. Efektivnost navazování obchodních vztahů Velmi obtížné je vyhodnocení efektivnosti podpory budování obchodních partnerství mezi českými výrobci zemědělské techniky a moldavskými zemědělci. Realizátor projektu vynaložil velké úsilí, co se týče mapování nabídky, a zpracoval katalog výrobců zemědělské techniky, který zahrnuje 30 českých producentů. Při dosahování klíčového výstupu, účasti českých zemědělských výrobců na výstavách zemědělské techniky v Moldavsku ovšem narazil na velmi nízkou ochotu českých producentů účastnit se takové výstavy. Hodnotitel má za to, že čeští výrobci zemědělské techniky prozatím nevěří v kupní sílu moldavského trhu a realizátorovi se tak nepodařilo přesvědčit je k účasti na veletrhu, která by byla doprovozená výstavou jejich produkce. Veletrhu se nakonec zúčastnil pouze jeden producent, i ten ovšem poskytoval pouze informační a propagační materiály o své produkci (tu samotnou nevystavoval). Realizátor připravil CD nosiče s katalogem českých producentů, která byla distribuována účastníkům výstavy. Nicméně žádná ze zainteresovaných stran (realizátor, partner, ZÚ v Kišiněvě) nemá informaci o tom, že by realizace projektu vedla k uzavření konkrétního kontraktu mezi českým producentem a moldavským zemědělcem (jeden z očekávaných, ovšem nikoliv kvantifikovaných, výsledků projektu dle jeho logického rámce).

Celkově je efektivnost hodnocena jako spíše vysoká, a to především s ohledem na klíčovou část projektu – výrobu a distribuci krátkých filmů. Obecné závěry hodnocení efektivnosti: 1. Projekt plně dosáhl plánovaných výstupů pouze v oblasti výroby TV pořadů. Cílů aktivit zaměřených na zlepšení systémů transferu know-how a dobré praxe prostřednictvím partnerské organizace FNFM bylo dosaženo pouze zčásti, naplnění cílů projektu v oblasti navazování obchodních vztahů nebylo, dle dostupných dat, dosaženo.

4. Hodnocení udržitelnosti projektu EQ 1.6 Do jaké míry budou aktivity projektu pokračovat i po ukončení financování projektu ze strany MZV, resp. ČRA? Existují nějaké významné předpoklady, které je nutné splnit pro udržení výstupů projektu? TV programy jsou v dobré kvalitě k dispozici na webu FNFM a budou nadále využívány především pro potřeby školení realizovaného organizací FNFM. Významnou slabinou projektu, co se týče udržitelnosti výstupů, je skutečnost, že televizní stanice Moldova 1 nebyla do jeho struktury zahrnuta v pozici partnera, ale pouze jako dodavatel služeb. Jinými slovy, součástí rozpočtu projektu byly finanční prostředky, za které byl zakoupen vysílací čas v pořadu Bashtina pro vytvořené vzdělávací pořady (s významnou slevou, její výše nebyla specifikovaná). Udržitelnost klíčového výstupu projektu, tedy šíření informací o dobré praxi a know-how z ČR prostřednictvím TV programu ve formě pravidelných repríz těchto pořadů tak není bezprostředně zajištěna. Mají-li být TV pořady znovu odvysílány, musí být nalezen nový zdroj financí. Za jednu minutu vysílacího času programu Bashtina moldavská televize účtuje cca 100 €. Pokud by tedy měly být znovu reprízovány všechny vyrobené díly ve stejných časech, jak byly odvysílaný v minulosti, je nutné zajistit finanční prostředky ve výši cca 16.000 €.

září 2014


Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Příloha č. 5: Hodnocení projektu „Rozvoj podnikatelských dovedností malých a středních zemědělců“ (UZEI) Udržitelnost aktivit směřovaných dovnitř FNFM se zdá být, alespoň pro nejbližší budoucnost, zajištěna. Na základě poskytnuných informací a podkladů hodnotitel dovozuje, že FNFM je dostatečně silnou organizací, jejíž financování je zajištěno ze zdrojů několika mezinárodních donorů i národních zdrojů, provozní náklady organizace jsou navíc kryty rovněž z členských poplatků. Aktivity projektu zaměřené na podporu obchodních vztahů mezi českými výrobci zemědělské techniky a moldavskými zemědělci není možné považovat za udržitelné. Jisté – byť oproti původnímu plánu značně omezené – propagace českých výrobců na veletrhu v Moldavsku bylo možné dosáhnout pouze v důsledku intenzivní práce realizátora projektu. Bez jeho angažování patrně nebude účast českých výrobců na moldavském veletrhu (nebo jiná aktivita tohoto typu) zopakována. FNFM navíc nemá, po ukončení projektu, žádnou motivaci se na propagaci českých výrobců samostatně angažovat. Zprostředkovaně by ovšem jisté propagace českých výrobců bylo dosaženo v případě reprízy televizních pořadů. Hodnoceno systémově, navázání a udržení dlouhodobých obchodních vztahů mezi moldavskými malými a středními zemědělci a českými producenty vyžaduje změnu strategického pojetí podpory. Hodnotitel má za to, že by mělo jít o změnu směrem od podpory organizací typu FNFM k podpoře kvalifikované selekce požadovaných technologií (analýza poptávky) a k podpoře exportérů a selektivně identifikovaných technologií (analýza nabídky) a následný „match-making“ – viz také výše v textu kapitoly analýza intervenční logiky.

Celkově je udržitelnost projektu hodnocena jako spíše nízká – a to především s ohledem na skutečnost, že nejdůležitější výstup projektu není bez dalších finančních prostředků samostatně udržitelný. Obecné závěry hodnocení udržitelnsoti: 1. Hlavní překážkou udržitelnosti projektu je skutečnost, že pro opakované vysílání vyrobeného TV programu je nutné zajistit další finanční zdroje – projekt není v této části udržitelný sám o sobě, ale pouze při zajištění cca 16.000 € pro každé další vysílání cyklu vzdělávacích pořadů.

5. Hodnocení dopadů projektu EQ 1.7 Jaké byly zamýšlené / očekávané dopady realizované rozvojové intervence? EQ 1.8 Jaké jsou skutečné ověřitelné dopady realizované rozvojové intervence? Reálné dopady na cílovou skupinu projektu (konečné příjemce) není možné jednoznačně kvantifikovat, a to jak z metodologických, tak i časových důvodů. Jak již bylo uvedeno ve vstupní zprávě, vzhledem k šíři cílové skupiny není s ohledem na časové i finanční limity evaluace možné kvantitativně ověřit reálné dopady projektu. Takové ověření by totiž vyžadovalo realizaci robustního dotazníkového šetření mezi širokou moldavskou veřejností. Vzhledem k velmi zprostředkovanému dopadu realizace projektu na moldavské farmáře (kterou přiznává i logický rámec projektu) by navíc taková evaluace nebyla hospodárnou. Dopady jsou proto analyzovány pouze kvalitativně – jak bylo uvedeno výše, s ohledem na šířku cílové skupiny (tu vlastně představuje celá populace Moldavska), není možné aplikovat robustní (kvantitativní) metody hodnocení dopadů obsahu pořadů. Konečným cílem projektu, tak, jak jej formuluje projektová dokumentace, je bezprostřední zlepšení situace malých a středních zemědělců v Moldavsku prostřednictvím efektivnějšího „přísunu“ know-how a dobré praxe. S ohledem na použitou metodu jde ovšem o příliš ambiciózní cíl, jehož naplnění navíc nelze bezprostředně ověřit. Nejdůležitější dopady, které identifikuje většina dotázaných zemědělců, se projevují spíše na úrovni motivace malých a středních farmářů. Informace poskytované v „českých“ TV pořadech na konkrétních příkladech ukazovaly, že zemědělské hospodaření se může v delším časovém horizontu vyplácet a poskytovat dobrý zdroj obživy. Někteří z dotázaných navíc v TV pořadech rovněž

září 2014


Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Příloha č. 5: Hodnocení projektu „Rozvoj podnikatelských dovedností malých a středních zemědělců“ (UZEI) identifikovali konkrétní inovace, o jejichž nápodobu by se mohli pokusit. TV pořady tak alespoň části diváků poskytly jistou inspiraci, co se týče dalšího rozvoje jejich hospodaření. Jak bylo uvedeno výše, při analýze dopadů projektu je nutné brát v úvahu také časové hledisko. Prozatím není možné plně ověřit (kupříkladu za pomoci případových studií), zda skutečně alespoň v některých konkrétních případech došlo k přebírání části prezentovaného know-how a dobré praxe a jak se tato skutečnost v hospodaření podniku (farmy) projevila. Důvodem toho je skutečnost, že televizní pořady byly vysílány relativně nedávno – na podzim a v zimě roku 2013. Jejich efekt na hospodaření konkrétního zemědělce, který by se pokusil část prezentované dobré praxe sám zavést, prozatím nestačil projevit. Realizátor projektu / lokální partner plánuje na konci roku 2014 realizovat druhé kolo evaluace TV programů, které by mělo ověřit, zda skutečně došlo k převzetí něčeho z toho, co bylo ve filmech prezentováno, do praxe zemědělců. Tato evaluace by měla probíhat obdobným způsobem jako její první kolo, tedy v rámci vzdělávacích aktivit FNFM. Vzhledem k metodologickému omezení evaluace tohoto typu (diskutováno výše u kritéria relevance) bude mít kvantifikace takového dotazování opět jen omezenou vypovídající hodnotu, hodnotitel ovšem doporučuje, aby na dotazníkové hodnocení efektu bylo navázáno kvalitativní šetření – tedy především individuální nebo skupinové rozhovory s těmi zemědělci, kteří uvedou, že se skutečně pokusili zavést část prezentovaného know-how do praxe. Takový kvalitativní „druhý krok“ hodnocení poskytne, dle názoru hodnotitele, podstatně kvalitnější informace, než samotná kvantifikace efektu prostřednictvím škál dotazníkového šetření.

EQ 1.9 Byly zaznamenány některé nezamýšlené dopady projektu? Samotné vysílání TV pořadu paradoxně podpořilo (zprostředkovaně) zájem moldavských zemědělců o českou zemědělskou techniku ve významně vyšší míře, než výsledky aktivit, které se na podporu a propagaci české zemědělské techniky zaměřily bezprostředně. Dle informací pracovníků moldavské televize následovalo po každém vysílání 15 – 20 telefonátů, z nichž se řada dotazovala především na zemědělskou techniku, která byla v daném dílu zobrazena. Tento neočekávaný zájem diváků o podrobnější informace o odvysílaném materiálu dokonce přiměl realizátora projektu zpracovávat tzv. minutovníky – tedy jakýsi přehled toho, co vše je v konkrétním okamžiku zobrazováno, a to včetně kontaktních informací na výrobce nebo na osoby, které v daném díle vystupovaly. Klíčová aktivita projektu – televizní vysílání – tak mohla zprostředkovaně napomoci rozvoji kontaktů a spolupráce mezi českými a moldavskými zemědělci nebo výrobci zemědělské techniky. Žádné negativní nezamýšlené efekty projektu nebyly v rámci hodnocení zaznamenány.

Celkové hodnocení dopadů projektu proto prozatím není formulováno – pro podrobnější analýzu dopadů je příliš brzy. Obecné závěry hodnocení dopadů: 1. Dopady zaznamenány především na úrovni motivace; bezprostřední přenositelnost prezentované dobré praxe (která by mohla v konkrétních případech vést ke zlepšení konkurenceschopnosti) je dle hodnocení zástupců cílové skupiny i partnera projektu spíše slabší. 2. TV vysílání zvyšuje zájem o (českou) zemědělskou techniku prezentovanou v TV pořadech.

6. Hodnocení průřezových kritérií EQ 2.1 Jakým způsobem byla do aktivit hodnoceného projektu promítnuto téma řádná správa věcí veřejných? Jako významný limit projektu hodnotitel vnímá způsob, jakým byly plánovány a nastaveny formální vazby mezi třemi nejdůležitějšími subjekty. Partnerem projektu je FNFM, které sice klíčový výstup projektu, září 2014


Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Příloha č. 5: Hodnocení projektu „Rozvoj podnikatelských dovedností malých a středních zemědělců“ (UZEI) vyrobené TV pořady, bude využívat pro potřeby svých školení, nemá ovšem kapacitu pro jejich distribuci mezi nejširší cílovou skupinu – což bylo hlavním cílem projektu. Moldavská televize (Moldova 1), jejímž úkolem je distribuci pořadu zajistit, byla do projektu zapojena pouze v pozici dodavatele vysílacího času. Přípravy televizních programů se tak účastnila jen ve velmi omezené míře (a teprve až ve finální fázi; dle našich informací nebyla dramaturgie pořadu Bashtina zapojena kupříkladu do procesu výběru témat jednotlivých dílů nebo specifikace jejich scénářů). Tato formální struktura projektu má za následek minimálně dva negativní efekty. 1. Ze strany moldavské televize, která pořad vysílala, byl zaznamenán velmi nízký „ownership“ této aktivity. Obecný přístup televize k pořadu je, že jde o externí iniciativu, která nebyla špatná a kterou rádi odvysílali, s níž ale jinak nemají mnoho společného. I to mohlo být jedním z důvodů problematické komunikace mezi realizátorem projektu a televizí (komunikace je jako problematická hodnocená z obou stran). Při vyšším ownershipu ze strany televize by bezpochyby příprava a vysílání pořadu bylo vystaveno méně překážkám, včetně nutnosti na poslední chvíli prostříhávat a znovu namlouvat již vyrobené pořady. 2. Formální struktura projektu představuje překážku pro udržitelnost jeho výsledků. Jak bylo uvedeno, moldavská televize program považuje za dílo třetí strany, jeho vysílání proto bylo zpoplatněno. Rozpočet projektu za tímto účelem vyčlenil odpovídající prostředky, tyto ovšem po ukončení projektu nejsou zajištěny. Repríza televizního vysílání těchto pořadů proto není zajištěna – k repríze může dojít, pouze pokud budou nalezeny prostředky na zaplacení vysílacího času. Distribuce pořadu prostřednictvím televizního vysílání k široké veřejnosti je přitom nejzásadnějším prvkem teorie změny, kterou projekt předpokládá (i přesto ovšem nebyl nalezen takový formát realizace projektu, který by naplňování tohoto předpokladu zajistil i po ukončení projektu). Z realizovaných rozhovorů i analýzy výstupů projektu rovněž vyplývá, že projekt vykazuje jisté komunikační problémy („šumy“) nejen mezi realizátorem a televizní stanicí (viz výše), ale také mezi realizátorem a partnerem. Výstupy projektu i odlišná interpretace jejich zamýšleného obsahu ukazuje, že realizátor a partner projektu si zcela neporozuměli ohledně formátu a charakteru výstupu 1 zaměřeného na zlepšení komunikačních aktivit FNFM. Projekt předpokládal vytvoření komplexní komunikační strategie (resp. strategií), které by měly de facto podobu jakéhosi strategického plánu rozvoje organizace FNFM. K tomuto naplnění Výstupu 1 ovšem nedošlo. Jednotlivé činnosti byly realizovány, partner projektu k nim ovšem přistupoval instrumentálně – nepovažoval je za provázané činnosti, které musí vést ke konečnému výstupu v podobě plánu strategického charakteru, jednotlivé výstupy realizoval spíše izolovaně, na základě aktuálních potřeb. Blíže viz kapitola pojednávající o efektivnosti projektu. Naopak hodnotitel velmi oceňuje úsilí realizátora o zavedení moderních prvků Results-Based Management do implementace projektu. To se projevilo především v nastavení mechanismů zpětné vazby, kterých bude možné využít pro vyhodnocení efektů a dopadů projektu. Tímto způsobem projekt systematicky akumuluje informace o dopadech projektu, kterých bude možné využít v případě realizace typově podobného projektu.

EQ 2.2 Jakým způsobem je do projektu zahrnuto téma šetrnosti k životnímu prostředí a klimatu? Projekt se otázce šetrnosti k životnímu prostředí a klimatu bezprostředně nevěnuje. V rámci prezentace dobré praxe z ČR ovšem byly prezentovány technologie a výrobní postupy, které vykazují vyšší míru šetrnosti k přírodním zdrojům a mají nižší negativní dopady na životní prostředí. Omezování negativních dopadů hospodaření na životní prostředí by tak mohlo být sekundárním efektem zavádění některých prvků dobré praxe a know-how, které TV programy prezentovaly, do praxe některého ze zemědělců – diváků.

EQ 2.3 Jakým způsobem je do aktivit hodnoceného projektu promítnuto téma dodržování lidských práv příjemců včetně rovnosti mužů a žen?

září 2014


Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Příloha č. 5: Hodnocení projektu „Rozvoj podnikatelských dovedností malých a středních zemědělců“ (UZEI) Projekt se bezprostředně tematikou genderu nezabývá, zprostředkovaně ovšem může roli žen v tradičním hospodaření rodinných farem podpořit. Jeden z dílů se roli žen v hospodaření přímo zabývá a identifikuje dobrou praxi z ČR (výroba džemů a další formy zpracování ovoce pro trh – přidávání hodnoty prvovýrobě). Dle vyjádření několika na sobě nezávislých subjektů přitom šlo o jeden z nejúspěšnějších dílů, co se týče zpětné vazby diváků; osoby zapojené do implementace projektu právě tuto část považují za jednu z nejlépe přenositelných zkušeností do moldavského kontextu.

Vizibilita ZRS ČR Projekty byl hodnocen jako nejefektivnější co se týče šíření informací o podpoře ZRS ČR sektoru moldavského zemědělství – informace o této podpoře (doplněné logem ZRS ČR) byly obsaženy v televizním vysílání, které shlédly statisíce diváků.

září 2014





Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Příloha č. 6: Seznam zkratek

ACSA: Agenţia Naţională de Dezvoltare Rurală (National Agency for Rural Development) BP:

Business plan

CZK:

Česká koruna

ČRA:


ČZU:

Česká zemědělská univerzita

EQ:

Evaluační otázka

EU:

Evropská unie

EZ:

Ekologické zemědělství

FNFM: Federatia Nationalã a Fermierilor din Moldova (National Farmers Federation of Moldova) MDL:

Moldavský lei

MIS:

Marketingový informační systém

MZV:


NNO: Nestátní neziskové organizace USAID: U.S. Agency for International Development USD:

Americký dolar

UZEI:

Ústav zemědělské ekonomiky a informací

ZRS ČR: Zahraniční rozvojová spolupráce České republiky ZÚ:

Zastupitelský úřad

září 2014




Shrnutí Hodnocení projektu ČZU Hodnocení projektu Charita Hodnocení projektu Člověk v tísni Hodnocení projektu UZEI Seznam zkratek Seznam prostudovaných zdrojů a dokumentů a odborné literatury Přehled realizovaných rozhovorů Hlavní závěry evaluace na úrovni jednotlivých projektů Zpracované dotazníky Rámcové dotazy individuálních rozhovorů Tabulka vypořádání zásadním připomínek referenční skupiny, gestora a realizátorů Shrnutí v anglickém jazyce Zadávací podmínky Logické rámce projektů Analýza nákladů na administraci, řízení a koordinaci projektů Stručný popis hodnocených projektů Úkoly evaluace a jejich dekompozice

Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Příloha č. 7: Seznam prostudovaných zdrojů a dokumentů a odborné literatury

Primární zdroje 

Projektové dokumentace k jednotlivým projektům

Kontextuální informace   

Ministry of Agriculture and Food Industry: Moldova Agriculture and Rural Development Strategy 2014 – 2020. Ministry of Construction and Regional Development: National Development Strategy of the Republic of Moldova 2012 – 2020. IFB International Consulting: Situation analysis: Regional development and decentralization in Moldova (2011).

Metodologické zdroje        

OECD: Quality Standards for Development Evaluation (2010) UNDP: Handbook on planning, monitoring and evaluation for development results (2009) UNDP: Project-level evaluation – Guidance for conducting terminal evaluations of UNDPsupported GEF-financed projects (2012) The World Bank: Handbook on impact evaluation – quantitative methods and practices (2010) The World Bank: User-friendly handbook for mixed method evaluations (1997) Bamberger, M – Rugh, J. – Mabry, L.: Real World Evaluation (2006) HaskoningDHV CR a TIma Liberec: Průběžné hodnocení Programu rozvoje venkova ČR za období 2007 – 2013 (2009 – 2013) FoRS a Česká evaluační společnost: Jak zohlednit rozdílné role, potřeby a priority žen a mužů v rozvojových, humanitárních, vzdělávacích a osvětových projektech (2014)

Odborné zdroje – ekologické zemědělství   

BIOINSTITUT, o.p.s.: Povolené vstupy do půdy v ekologickém zemědělství (2011) Boller,E., F. - Häni, F. - Poehling H.-M., Eds.: Ecological Infrastructures Ideabook on Functional Biodiversity at the Farm Level (2004) Šarapatka, B. - Niggli, U., a kol.: Zemědělství a krajina. Cesty k vzájemnému souladu (2008)

září 2014





Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Příloha č. 8: Přehled realizovaných rozhovorů

Přehled realizovaných rozhovorů datum 14.5.

Místo Brno

subjekt ČRA

15.5.

Praha

Charita ČR

15.5. 16.5. 30.5. 9.6.

Praha Praha Praha Kišiněv

UZEI ČZU Člověk v tísni ZÚ ČR

9.6.

Kišiněv

10.6.

Kišiněv

ProRural Invest; Certificat-Eco FNFM

10.6.

Kišiněv

ACSA

11.6. 11.6.

Kišiněv Kišiněv

12.6.

Kišiněv

USAID Ministerstvo regionálního rozvoje LED

12.6.

Kišiněv

Úřad vlády

12.6. 13.6. 13.6.

Kišiněv Kišiněv Kišiněv

13.6.

Kišiněv

Akademie věd TV Moldova 1 Zemědělská univerzita Ministerstvo zemědělství

16.6.

Puhaceni

16.6. 16.6. 17.6.

Delacau kooperativ Kišiněv příjemce Dobroghea kooperativ Veche

17.6.

Cazanesti

kooperativ

kooperativ

účastníci Jan Černík Lukáš Svatek Kristýna Reist Kolegyně – administrátorka Petr Bartoň Alexander Kandakov Ondřej Nádvorník Kateřina Šilhánková Daniela Dragalin Dumitru Comerzan Viorel Gherciu Arcadie Murahovschi

kontakt

Vasile Mirzenco A. Tudor Constantin Ojog Natalia Pirtac Specialista MIS Rodica Miron Svetlana Rogov

[email protected]

Pius Frick Liliana Calmatui Lucretia Ciurea Kolega z odboru Vladimir Toderas Tamara Anii Vasile Vrincean

[email protected]

Mihai Suvac Kolegyně z Odboru marketingu a mezinárodní spolupráce Nicu Bejan 2 další členové Gheorghe Timotin Nicolae Cojocaru Iure Marinescu 5 dalších členů kooperativu Starosta Lilia Dorofei Leonid Apostol

[email protected]

září 2014

[email protected] [email protected] [email protected]

[email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected]

[email protected] [email protected] [email protected] [email protected]

[email protected] +373 225 68 357 [email protected] +373 223 12 256

+373 692 13 338 +373 795 78 514 +373 696 01 212 +373 684 31 848

+373 682 49 65


Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Příloha č. 8: Přehled realizovaných rozhovorů 18.6. 18.6. 18.6.

Sofia Chetrosu Zabriceni

příjemce příjemce příjemce (klášter)

19.6.

Kišiněv

Člověk v tísni

20.6.

Tohatin

příjemce

20.6. 20.6.

Cojusna Pascani

příjemce příjemce

Vitalie Pintalei Maria Darii otec Damian 1 další mnich – agronom kláštera Bartek Tomalik Angela Turuta Victor Boistean manželka Florin Florea Ion Efros

+373 693 19 134 +373 693 53 231 +373 781 19 944

[email protected] [email protected] +373 795 26 857 +373 690 44 476 +373 695 52 190

Korespondenčně osloveni: -

-

Členové pracovní skupiny (projekt Člověk v tísni) o Dan Bogdea – Regional Development Agency, consultant, [email protected] o Oxana Miksanski – small farmer, [email protected] o Marcel Ursu - biohumus producers, [email protected] o Marcela Stahi – representative of the Ministry of Agriculture, [email protected] o Valentina Getu – [email protected] Zástupce Světové banky, Anatol Gobjila, [email protected]

září 2014


Příloha č. 1: Příloha č. 2: Příloha č. 3: Příloha č. 4: Příloha č. 5: Příloha č. 6: Příloha č. 7: Příloha č. 8: Příloha č. 9: Příloha č. 10: Příloha č. 11: Příloha č. 12: Příloha č. 13:


Shrnutí Hodnocení projektu Charita Hodnocení projektu Člověk v tísni Hodnocení projektu ČZU Hodnocení projektu UZEI Seznam zkratek Seznam prostudovaných zdrojů a dokumentů a odborné literatury Přehled realizovaných rozhovorů Přehled hlavních závěrů a doporučení Zpracované dotazníky Rámcové dotazy individuálních rozhovorů Výsledky dotazníkových šetření Tabulka vypořádání zásadním připomínek referenční skupiny, gestora a realizátorů Shrnutí v anglickém jazyce Zadávací podmínky Logické rámce projektů Analýza nákladů na administraci, řízení a koordinaci projektů Stručný popis hodnocených projektů Úkoly evaluace a jejich dekompozice

Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Příloha č. 9: Přehled hlavních závěrů a doporučení

Hlavní závěry evaluace – sektorové Relevance podpořených projektů 1. Zaměření projektů jsou obecně relevantní potřebám daného sektoru formulovaným národními strategickými dokumenty, cílovými skupinami i zástupci veřejné správy nebo akademickými pracovníky. S ohledem na strukturu sektoru zemědělství v Moldavsku a jeho strukturální problémy a potřeby je jako nejvíce relevantní hodnocen projekt ČZU 2. Jako vysoce relevantní v oblasti transferu know-how a dobré praxe jsou napříč projekty i typy dotazovaných subjektů (realizátoři, partneři, cílové skupiny, státní správa, akademická sféra) hodnoceny studijní cesty zástupců cílových skupin. Ty mají navíc rovněž silnou motivační složku. 3. Nejvyšší relevanci projektu ve vztahu k problémům a potřebám cílových skupin vykazuje projekt ČZU, zároveň také nejvyšší relevance metody projektu - kauzální vztah mezi aktivitami projektu a konečným cílem (zvyšování konkurenceschopnosti malých a středních zemědělců) je nejsilnější a také nejméně závislý na externalitách, které projekt nemůže ovlivnit. 4. Zároveň ale jde o oblast, v níž je aktivní řada dalších donorů, kteří na budování kooperativů a posilování kooperace zemědělců ve vztahu k produkci a prodeji obecně vynakládají řádově vyšší finanční prostředky – nutnost jasně vymezit roli ZRS ČR v této oblasti. 5. Relevance kauzálního vztahu mezi konverzí k ekologickému zemědělství a cílem intervence (zvyšování konkurenceschopnosti malých a středních zemědělců) je nižší, než v případě projektu ČZU – konverze sama o sobě zvýšení konkurenceschopnosti bezprostředně nezpůsobí (naopak, může způsobit i zhoršení ekonomických výsledků zemědělce), klíčovou roli hraje správné umístění zemědělské produkce na trhu – oslovení segmentu, který je ochoten za ekologickou produkci zaplatit vyšší cenu. 6. Výše uvedeného je v Moldavsku možné dosáhnout především dvěma způsoby:  Vybudování vlastního distribučního kanálu směrem k relevantní cílové skupině zákazníků, kteří cíleně poptávají ekologicky certifikovanou zemědělskou produkci.  Export produkce do EU. Efektivita podpořených projektů 7. Velkou překážkou efektivity projektů je rozdělení alokace mezi tři projekty – nutnost financovat odděleně tři projektové managementy. 8. V důsledku ex-post rozhodnutí o rozdělení alokace a nejistého výhledu financování do dalších let dochází v některých projektech k eliminaci části aktivit – snižuje koherenci projektů a jejich relevanci (eliminuje některé iniciativy, které jsou důležité z pohledu intervenční logiky). 9. Významně vyšší náklady na management a koordinaci projektů implementovaných NNO. Efektivnost podpořených projektů 10. Kvantitativní cílové hodnoty na úrovni výstupu byly (po revizích způsobených změnami v přidělených financích) u většiny projektů dosaženy. 11. Výraznější změna v zacílení projektu pouze v případě projektu Člověk v tísni – v důsledku změn ve financování i dalších externalit dochází de facto k plnému přepracování logiky projektu Udržitelnost podpořených projektů 12. K udržitelnosti všech projektů byly formulovány výhrady či dodatečné podmínky. Řada z těchto výhrad má původ v nejistém finančním výhledu, kterému byly projekty při své implementaci vystaveny (finance byly zajištěny vždy pouze do konce roku) – tato nejistota omezuje realizaci aktivit systematičtějšího charakteru. Dopady podpořených projektů

září 2014


Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Příloha č. 9: Přehled hlavních závěrů a doporučení 13. Nejvyšší potenciál pro naplnění očekávaného dopadu byl identifikován u projektů ČZU a Člověka v tísni. I v těchto případech byly ovšem formulovány dodatečné podmínky, které ovlivní, zda podpora skutečně povede ke zvyšování konkurenceschopnosti cílové skupiny. 14. U projektu Charity je kauzalita mezi realizovanými aktivitami a naplněním očekávaného dopadu (resp. celkového cíle projektu) o něco slabší, než v případě podobně zaměřeného projektu Člověka v tísni (projekt bezprostředně vede ke zvyšování počtu certifikovaných ekologických zemědělců, kvalitativní analýza mezi jejich částí ovšem prozatím nepotvrdila, že by ekologická certifikace sama o sobě vedla ke zvýšení konkurenceschopnosti). 15. U většiny projektů je ovšem příliš brzy pro jednoznačný závěr ohledně očekávaných dopadů – část výsledků prozatím neměla čas se rozvinout (především s ohledem na vegetační cyklus zemědělské produkce – první reálné výsledky projektu UZEI nebo části projektu ČZU tak je možné kvantifikovat až po letošní sklizni). Sektorový pohled 16. Identifikovány synergie mezi projekty a potenciál pro vzájemnou koordinaci, ten ovšem nebyl dostatečně využit – částečná koordinace pouze mezi projekty Charity a Člověka v tísni, i ta nejde za rámec jakési „demarkace teritoria“, jejímž účelem je zabránění zdvojování aktivit, nikoliv využití synergií. 17. Realizátoři nejsou sami o sobě motivováni k dodatečné koordinaci svých aktivit (která by mohla znamenat výraznou úpravu naplánovaných aktivit), koordinaci je nutné v takovém případě iniciovat a facilitovat „shora“. 18. Vhodné zacílení podpory ZRS ČR v sektoru zemědělství musí mít na zřeteli především omezenou alokaci ZRS ČR pro tento cíl v porovnání s jinými donory. Evaluace se proto zaměřuje na identifikaci intervencí, které jsou s ohledem na omezené zdroje nejefektivnější. 19. Podpora rozvoje ekologického zemědělství představuje „mezeru“ v oblasti rozvoje zemědělství v Moldavsku – žádný z donorů se této záležitosti systematicky nevěnuje. Přestavuje tak příležitost pro iniciativu menšího donora, který se může systematicky věnovat rozvoji tohoto segmentu trhu. Pokud má ovšem podpora tohoto typu fungovat, musí být dostatečně komplexní (i za cenu méně početné cílové skupiny) a dlouhodobá – rozvoj modelu ekologického zemědělství jako nástroje pro posílení konkurenceschopnosti zemědělců je „běh na dlouhou trať“. 20. Naplnění kauzální vazby mezi aktivitami na podporu ekologického zemědělství a posílením konkurenceschopnosti vyžaduje naplnění některých externích podmínek, které ovšem nemohou být z pozice donora efektivně kontrolovány. Jde především o politickou podporu rozvoji ekologického zemědělství v Moldavsku (doplněnou o subvence alespoň pro zemědělce v konverzi) a dostupnost trhů EU pro moldavské produkty. Tyto skutečnosti proto musí být vzaty v úvahu. 21. Překážkou rozvoje ekologického zemědělství v Moldavsku je také problematická dostupnost certifikovaných vstupů – především ekologicky certifikovaných prostředků na ochranu rostlin. 22. Oblast podpory spolupráce při pěstování i uvádění zemědělské produkce na trh představuje velmi relevantní nástroj rozvoje konkurenceschopnosti malých a středních zemědělců, zároveň se ale v této oblasti angažuje řada „velkých“ donorů, kteří pro rozvoj kooperace poskytují řádově vyšší finanční prostředky. Je proto nutné pečlivě hledat roli malého donora v tomto systému. 23. Vhodným místem pro iniciativu ZRS ČR v tomto kontextu je rozvoj malých komunit, které jsou pod „rozlišovací schopnost“ velkých donorů – tedy těch, které se prozatím nekvalifikují k podpoře z velkých programů. Podpora ZRS ČR tak může vytvořit základní potenciál a podmínky pro příchod větších projektů. 24. Dalším vhodným místem pro angažování ZRS ČR v sektoru zemědělství jsou lidské zdroje a vzdělávání. Nedostatečná kvalifikace v zemědělství je jednou z příčin nízké konkurenceschopnosti, systém vzdělávání je ovšem zastaralý a nemá schopnost absorbovat a dále šířit nové poznatky a moderní know-how. Zcela stranou podpory mezinárodních donorů je terciální vzdělávání v zemědělství.

září 2014



Hlavní závěry evaluace na úrovni jednotlivých projektů Hlavní závěry: projekt ČZU 25. Relevanci implementace projektu snižuje časové hledisko – pro intervenci tohoto typu je vhodné, aby trvala delší dobu, ideální se jeví cca 5 let. V opačném případě bezprostředně hrozí problémy s udržitelností projektu. V projektu ČZU se časové omezení (některým ze založených kooperativů byla poskytována podpora pouze po dobu cca 1,5 roku) negativně projevilo minimálně ve dvou směrech:  Projekt měl čas věnovat se pouze otázce zemědělské produkce, nikoliv prodeji a marketingu.  V případě neočekávaných problémů s první sklizní zaváděné produkce (v jednom případě došlo k napadení sazenic) již projekt nemá čas na pokračování v testování daných plodin v následujících vegetačních cyklech („pouze jeden pokus na úspěch“) 26. Velkou přidanou hodnotou projektu – oproti obdobným projektům jiných donorů – byla kvalita lidských zdrojů projektu Zde hraje roli nejen jejich vysoká odborná způsobilost, ale také transformační zkušenost z ČR. 27. Ve srovnání čtyř projektů hodnotí evaluátor projekt ČZU jako nejvíce efektivní i transparentní co se týče vykazování výdajů. 28. Významným omezením pro udržitelnost projektu je jeho krátký časový rámec – úspěšné „inkubování“ kooperativu vyžaduje další horizont. 29. Logika projektu, který buduje podmínky pro vznik a rozvoj spolupráce v komunitách na úrovni „grassroots“ je hodnocena jako relevantní. Dlouhodobý rozvoj kooperativu bez dostupných investičních prostředků pro posklizňové zpracování produkce ovšem má své limity. 30. Potenciál pro udržitelnost projektu je do jisté míry ovlivněn mírou soudržnosti dané komunity před zahájením projektu. Projekt ovšem zároveň realizoval aktivity, jejichž účelem bylo překonání zakořeněné nedůvěry a podezřívavosti ve vztahu ke vzájemné spolupráci mezi zemědělci (např. aktivní vyhledávání vůdčích osobností v dané komunitě, kolem nichž byla spolupráce stavěna). To představuje dobrý výchozí bod pro další rozvoj spolupráce. 31. Část vytyčených cílů na úrovni očekávaných dopadů nebyla dosažena – především zvýšení míry posklizňového zpracování zemědělské produkce nebo zlepšení marketingu ovoce a zeleniny produkovaného kooperativy a jejich odbytu. 32. Kooperativy ovšem pozorují pozitivní dopady projektu co se týče konkurenceschopnosti – zaznamenávají pokles ceny vstupů (společný nákup ve větším množství), v některých případech růst ceny, za kterou produkci umisťují na trh (schopnost dodávat větší množství, na vzdálenější trhy a/nebo mimo hlavní vrchol sezony daného produktu), nárůst množství produkce, které mohou umístit na trh i nárůst produktivity práce a výnosů (dodávka drobné mechanizace a zavlažovacích systémů, výkonnější a odolnější odrůdy a hybridy pěstovaných plodin). 33. Specifická situace jednoho z kooperativů – došlo k napadení sazenic škůdci, první sklizeň proto neposkytuje dostatečné informace o dopadech pěstování nových odrůd (resp. nových plodin); projekt ovšem skončil po této první sklizni. 34. Neočekávané dopady – posílení soudržnosti komunit, snižování stupně nedůvěry a ostražitosti vůči aktivitám ostatních zemědělců v dané lokalitě. 35. Identifikován významný multiplikační potenciál projektu.

září 2014


Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Příloha č. 9: Přehled hlavních závěrů a doporučení Hlavní závěry: projekt Charita ČR 36. Projekt Charity se ovšem intenzivně zaměřuje především na stranu produkce – jeho aktivity usilují především o zvýšení počtu certifikovaných ekologických producentů. Řada z těchto producentů přitom produkci i po konverzi dále prodává tradičními distribučními kanály (především na lokálních tržištích), které jim nenabídnou vyšší cenu. To výrazně omezuje relevanci projektu. 37. Výše uvedená skutečnost může způsobit problém s udržitelností projektu – v důsledku certifikace mají farmáři vyšší náklady na jednotku produkce ve srovnání s konvenční produkcí, tradiční distribuční kanály jim nezajistí vyšší cenu. 38. Velmi relevantní jsou aktivity zaměřené na posílení kapacity a v konečném důsledku i věrohodnosti certifikační agentury – certifikace akceptovaná na trzích EU je jednou ze základních podmínek pro export ekologické produkce (alternativou přitom je výrazně nákladnější certifikace v EU, kterou si mohou dovolit pouze větší producenti). Aktivity v tomto směru byly ovšem výrazně omezeny. 39. Projekt nemá zaveden systém sběru zpětné vazby – v případě pokračování aktivit tak není schopen systematicky vyhodnotit, jaké aktivity (a z jakého důvodu) fungovaly v dlouhodobější perspektivě. 40. Problematické z pohledu efektivity zpracování podnikatelských plánů – z telefonického průzkumu vyplývá, že pouze cca 20 % z úspěšně oslovených příjemců si vůbec vzpomíná, že podporu tohoto typu obdrželi. 41. Projekt bez problémů naplnil stanovené (revidované) cílové hodnoty na úrovni výstupů, hodnocení naplnění cílů na úrovni výsledků (zvýšení produkce ekologického zemědělství, tržeb, atd.) prozatím není možné kvantitativně realizovat, provedená kvalitativní analýza navíc naplnění těchto cílů prozatím nepotvrzuje. 42. Udržitelnost klíčových výstupů projektu (hospodaření v ekologickém standardu) má výrazné limity – u řady zemědělců, kteří v průběhu projektu zavedli ekologický způsob hospodaření, dochází k nárůstu nákladů na jednotku produkce. Při nezměněném modelu uvádění zemědělské produkce na trh tak není ekologická produkce ekonomicky udržitelná – pěstitel nezíská vyšší cenu. 43. Diskutabilní je rovněž – dle výsledků dotazníkového šetření – udržitelnost aktivit souvisejících se zpracováním podnikatelských plánů (tj. jejich implementace do praxe podpořených podniků). 44. Zásadním prvkem teorie změny tohoto modelu (zvyšování konkurenceschopnosti prostřednictvím konverze k ekologickému zemědělství) je existence distribučního kanálu směrem k segmentu trhu, který za ekologicky certifikovanou produkci nabídne vyšší cenu, která pokryje vyšší náklady na jednotku produkce. Této problematice se ale projekt věnuje jen velmi okrajově – značná část projektem certifikovaných zemědělců nadále spoléhá na tradiční distribuční kanály, které neposkytují vyšší cenu za ekologickou produkci. Hlavní závěry: projekt Člověka v tísni 45. Důraz projektu na marketing a umisťování produkce na trh je hodnoceno jako velmi relevantní ve vztahu k metodě projektu – schopnost správně umístit ekologickou produkci na segment trhu, který je za ekologicky certifikované produkty zaplatit vyšší cenu, je v moldavském kontextu jedním ze zcela rozhodujících prvků kauzální vazby mezi konverzí k ekologickému zemědělství a zvyšováním konkurenceschopnosti

září 2014


Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Příloha č. 9: Přehled hlavních závěrů a doporučení 46. Doplnění projektu o aktivity na systematickou podporu poptávky po ekologické produkci dále posilují šanci projektu na úspěch (tedy naplnění naznačené kauzální vazby). 47. Projekt vědomě svou intenzivní podporu poskytuje omezenému okruhu producentů (v řádu jednotek), ovšem poskytuje jim asistenci v celém spektru aktivit, které souvisejí s naplňováním cíle projektu. Takový přístup evaluátor hodnotí jako více relevantní, než poskytování podpory širokému okruhu příjemců (v řádu desítek až stovek), ovšem ve velmi omezeném okruhu relevantních aktivit. 48. Projekt vykazuje velký nepoměr v ceně školení realizovaných lokálními a zahraničními školiteli – školení realizovaná zahraničními školiteli byla při přepočtu na školící den o jeden řád dražší; takto výrazný rozdíl v cenách místních a zahraničních školitelů přitom není v projektové dokumentaci vysvětlen. 49. Udržitelnost modelu hospodaření tří intenzivně podpořených zemědělců je hodnocena optimisticky, příjemcům se v rámci projektu podařilo položit základy modelu hospodaření, ve kterém je ekologická produkce ekonomicky efektivní a udržitelná. 50. Udržitelnost projektu je také posílena návaznou dotací z prostředků USAID Emerging Donors Fund. 51. Zaznamenán efekt projektu v podobě stabilizace příjemců podpory vysoké intenzity a zvyšování efektivity jejich produkce (včetně zavádění nových produktů s vyšší přidanou hodnotou a alespoň částečné posklizňové úpravě, která dále zvyšuje přidanou hodnotu produkce). 52. Projekt vytváří potenciál pro export produkce podpořených zemědělců na trhy EU, součástí jsou aktivity na budování dodavatelsko-odběratelských vztahů mezi konkrétními moldavskými producenty a odběrateli v EU. 53. V důsledku projektu vznikly dlouhodobě udržitelné modely distribuce ekologické produkce zákazníkům, kteří tento typ produkce cíleně vyhledávají a jsou za ni ochotni zaplatit vyšší cenu. Hlavní závěry: projekt UZEI 54. S ohledem na cíl projektu jde o inovativní přístup k šíření know-how a dobré praxe mezi moldavskými zemědělci. Způsob distribuce znalostí a know-how s ohledem na zvolenou cílovou skupinu je tak hodnocen jako vysoce relevantní. 55. Co se obsahu vzdělávacích filmů týče, přenositelnost poznatků do praxe je v moldavském kontextu, dle hodnocení cílových skupin, omezená vzhledem k odlišné úrovni investičních možností a technologickému vybavení českých a moldavských zemědělců. 56. Výjimku z výše uvedeného proto představují především prezentované inovace nenáročné na investice (například domácí výroba džemů). 57. Další aktivity projektu nebyly naplněny v plném rozsahu – absence jednoznačné komunikační strategie (obsahující akční plán, který by stanovoval následné kroky a jejich postup) i kvalitnější databáze členů omezuje kvalitu transferu znalostí a know-how, který FNFM svým členům zprostředkovává. 58. Problémem projektu ve vztahu k relevanci je nízká vnitřní koherence. Především část projektu zaměřená na budování obchodních vztahů mezi českými výrobci zemědělské techniky a moldavskými farmáři nemá téměř žádnou souvislost s ostatními aktivitami a jen velmi omezenou vazbu na cíl projektu. Reálné naplnění aktivity je navíc hodnoceno jako neúspěšné. 59. Implementaci projektu komplikují nedostatky v komunikaci mezi zapojenými subjekty, které v omezené míře zhoršují také hodnocení efektivity (nutnost sestříhávat již vyrobené filmy, nové namluvení zvukové stopy, atd.)

září 2014


Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Příloha č. 9: Přehled hlavních závěrů a doporučení 60. Omezení efektivity projektu v důsledku nedostatečně nastavených komunikačních vazeb – byly vyrobeny delší pořady, než kolik bylo možné odvysílat – nutnost prostříhávat již vyrobený materiál (s pořady v původní délce se ovšem nadále pracuje při vzdělávacích aktivitách partnera). Rovněž bylo nutné po dokončení výroby znovu namluvit zvukovou stopu. 61. Projekt plně dosáhl plánovaných výstupů pouze v oblasti výroby TV pořadů. Cílů aktivit zaměřených na zlepšení systémů transferu know-how a dobré praxe prostřednictvím partnerské organizace FNFM bylo dosaženo pouze zčásti, naplnění cílů projektu v oblasti navazování obchodních vztahů nebylo, dle dostupných dat, dosaženo. 62. Hlavní překážkou udržitelnosti projektu je skutečnost, že pro opakované vysílání vyrobeného TV programu je nutné zajistit další finanční zdroje – projekt není v této části udržitelný sám o sobě, ale pouze při zajištění cca 16.000 € pro každé další vysílání cyklu vzdělávacích pořadů. 63. Dopady zaznamenány především na úrovni motivace; bezprostřední přenositelnost prezentované dobré praxe (která by mohla v konkrétních případech vést ke zlepšení konkurenceschopnosti) je dle hodnocení zástupců cílové skupiny i partnera projektu spíše slabší. 64. TV vysílání zvyšuje zájem o (českou) zemědělskou techniku prezentovanou v TV pořadech.

září 2014



Formulovaná doporučení 1. S ohledem na omezený rozpočet ZRS ČR pro podporu zemědělství v Moldavsku doporučuje hodnotitel zúžit / zpřesnit cíl podpory. Hodnotitel navrhuje následující cíle: Podpora stabilizace venkovských lokalit a snižování chudoby (prostřednictvím podpory kooperace mezi zemědělskými producenty), rozvoj lidských zdrojů v zemědělství a pilotní projekty pro ověření podpory ekologického zemědělství jako nástroje zvyšování konkurenceschopnosti malých a středních zemědělců; 2. Hodnotitel doporučuje do budoucnosti zachovat podporu budování kooperativů v konkrétních lokalitách. Důraz by ovšem měl být kladen na malé lokality, které se prozatím nemohou kvalifikovat k podpoře velkých donorů; 3. Hodnotitel doporučuje realizovat spíše menší počet projektů s větším finančním objemem a systematickým přístupem k dané problematice. Silně naopak nedoporučuje dodatečné dělení alokace mezi více projektů (v případě, že je aplikován dotační model); 4. Hodnotitel doporučuje pokračování podpory rozvoji ekologického zemědělství v Moldavsku jako nástroje pro zvyšování konkurenceschopnosti, ovšem formou pilotních projektů, které jsou zaměřeny na systematické budování dobré praxe v případě omezeného počtu zemědělských podniků; 5. Pokud bude v cílech ZRS ČR v Moldavsku v sektoru zemědělství zachována podpora ekologického zemědělství tak, jak byla formulována v předchozím doporučení, je vhodné realizovat projekty zaměřené na budování sítí mezi moldavskými producenty a odběrateli v ČR / EU; 6. Posílit koordinaci aktivit ZRS ČR v sektoru zemědělství s dalšími donory v tomto sektoru a podporovat formalizaci těchto procesů; 7. V případě, že bude zachována podpora vzniku a rozvoje kooperace doporučuje hodnotitel zvážit prodloužení časového rámce pro realizaci projektu na cca 5 let; 8. Zvýšit důraz na finanční reporting projektu tak, aby bylo možné analyzovat položkové rozpočty (nikoliv pouze kumulativní náklady), propojovat výdaje s jednotlivými aktivitami (tj. možnost kalkulace nákladů na jednotku výstupu dané aktivity) a oddělovat náklady na věcné plnění projektů od nákladů na administraci, řízení a koordinaci projektu; 9. Systematizovat monitoring projektů na úrovni výsledků projektů – zvýšit důraz na formulaci výsledkům (cílům projektu) odpovídající monitorovací indikátory a kvantifikaci jejich cílových hodnot; 10. Posílit procesy sběru kvantitativních dat od příjemců podpory – především potom ekonomické ukazatele na úrovni jednotlivých podpořených podniků. Posílit procesy sběru zpětné vazby podpořených účastníků, a to rovněž s časovým odstupem od udělení podpory; 11. Posílit a facilitovat koordinaci mezi tematicky nebo geograficky příbuznými projekty tak, aby docházelo k využívání jejich synergií; 12. Posílit v projektech důraz na umisťování zemědělské produkce na trh a její marketing; 13. Zachovat v projektech realizovaných na úrovni „grass roots“ důraz na odbornou kvalifikaci expertů a jejich původ z ČR nebo jiných členů EU z regionu střední a východní Evropy; 14. Zachovat při realizaci budoucích projektů důraz na předávání dobré praxe formou studijních návštěv.

září 2014





Stimate Domn sau Doamnă, Am fost împuterniciţi de Ministerul Afacerilor Externe al Republicii Cehe să evaluăm efectele proiectelor care au fost implementate în Republica Moldova în sectorul agriculturii cu asistența financiară din partea Republicii Cehe. Pentru a evalua impacturile și efectele proiectelor este foarte important pentru noi să aflăm ce asistență și efecte au avut beneficiarii finali, adică fermierii individuali care au beneficiat de asistență în cadrul proiectului. Din acest motiv, ne asumăm curajul să vă propunem un mic chestionar. Dacă am fost informați corect, dvs. sunteţi membrul unei cooperative care a fost creată cu asistența financiară acordată de Republica Cehă. Vom aprecia foarte mult dacă ați putea să vă exprimaţi opinia cu privire la modul în care statutul dvs. de membru al cooperativei a influențat situația gospodării dvs. agricole, răspunzând la următoarele întrebări. Vă mulţumim mult pentru cooperare. În baza răspunsurilor dvs. vom planifica măsuri de îmbunătățire a calității asistenței financiare, acordate de Republica Cehă fermierilor din Moldova. În numele echipei de evaluare, Lukas Malac [email protected] +420 545 425 280

1. De ce aţi hotărât să aderaţi la cooperativă? Care au fost aşteptările dumneavoastră cu privire la statutul de membru al cooperativei? (alegeţi una sau mai multe variante de răspuns)  Cooperarea mă va ajuta să produc mai eficient.  Cooperarea ne va permite să producem cantități mai mari, și astfel să vindem la preţuri mai mari.  Am fost interesaţi să testăm noi soiuri de plante, care ar putea contribui la sporirea productivităţii.  În cadrul proiectului vor fi oferite echipamente mici, pe care am dori să le utilizăm.  Alte așteptări/motive, vă rugăm să specificaţi: _______________________________________________ _____________________________________________________________________________________

2. Sunteţi mulţumit de rezultatele proiectului? În ce măsură au fost îndeplinite aşteptările dumneavoastră? (alegeţi o singură variantă de răspuns)  Foarte satisfăcut - aşteptările noastre au fost îndeplinite complet sau chiar depășite  Satisfăcut - așteptările noastre au fost în mare parte îndeplinite  Nici satisfăcut, nici nesatisfăcut - unele dintre aşteptările noastre au fost îndeplinite, altele nu  Nesatisfăcut - în cea mai mare parte, aşteptările noastre nu au fost îndeplinite  Foarte nesatisfăcut - nici un rezultat al proiectului nu a corespuns aşteptărilor noastre iniţiale

3. Aţi început să cultivaţi noi soiuri de plante pe propriile terenuri, care în cadrul proiectului au fost testate pe parcelele demonstrative? Dacă da, vă rugăm să specificaţi: (vă rugăm să alegeţi o variantă de răspuns, în cazul în care alegeţi varianta de răspuns "Da", vă rugăm să alegeţi una sau mai multe variante de răspuns )  Nu, încă nu am început să cultivăm noi soiuri de plante de pe parcelele demonstrative, dar intenţionăm în viitor  Nu, încă nu am început să cultivăm noi soiuri de plante de pe parcelele demonstrative şi nici nu intenţionăm în viitor  Da, am început să plantăm noi soiuri de plante care au fost testate pe parcelele demonstrative, și am avut următoarea experienţă: Noile soiuri de plante:  sunt mai rezistente decât cele cultivate anterior  sunt mai puţin rezistente decât cele cultivate anterior  oferă recolte mai mari  oferă recolte mai mici  necesită mai puţin efort, însă asigură aceleași rezultate  necesită mai mult efort, însă asigură aceleași rezultate  permite recoltarea mai devreme sau mai târziu decât de obicei (înainte sau după sezonul de recoltare a plantei)  vă rugăm să specificaţi alte efecte ale noilor soiuri de plante: _____________________________ ______________________________________________________________________________

4. Ce impact a avut implicarea dumneavoastră în proiect asupra activității dvs. agricole şi a situației dvs. financiare? (vă rugăm să alegeţi nici una, una sau mai multe variante de răspuns şi, dacă este posibil, încercaţi să estimaţi impactul în %)  Productivitatea (volumul de lucru per unitate de producţie) agriculturii a crescut. (cu cca _______%)  Costul resurselor (material săditor, îngrășăminte, pesticide etc.) per unitate de producţie a scăzut. (cu cca________%)  Preţul de vânzare a producţiei a crescut. (cu cca_______%)  Volumul producţiei (per unitate de teren) a crescut. (cu cca ______%)  Ponderea producţiei pe care o putem vinde pe piaţă a crescut. (cu cca ______%)  Profitul net din agricultura a crescut. (cu cca ______%)  Vă rugăm să specificaţi alte impacturi: ______________________________________________________ _____________________________________________________________________________________

5. Aţi observat vreun impact al proiectului (adică a participării dvs. la cooperativă) asupra familiei dvs.? Dacă da, vă rugăm să specificaţi: ________________________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________________________

6. Au existat efecte negative ale proiectului asupra activității dvs. agricole şi / sau asupra familiei sau comunităţii dvs.? Dacă da, vă rugăm să specificaţi: ________________________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________________________

7. Veți mai coopera pe viitor cu această cooperativă? (alegeţi o singură variantă de răspuns)  Da, desigur  Da, dacă sunt îndeplinite următoarele condiţii: _______________________________________________ _____________________________________________________________________________________  Probabil nu  Încă nu am decis

8. Observaţii și sugestii referitoare la rezultatele și impacturile proiectului (consolidarea cooperării în comunitatea dumneavoastră): ________________________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________________________

9. Vă rugăm să indicaţi raionul în care este situată gospodăria dvs. agricolă: _____________________________

Vă mulţumim pentru cooperare!

1. Why have you decided to join the cooperative? What were your expectations regarding your membership in the cooperative? (please choose one or more options) - Cooperation would allow me to produce more effectively. - Cooperation would enable us to produce larger quantities and thus sell for higher prices. - We were interested in testing new plants and their varieties that might be enable us to produce more effectively. - Project would bring small machinery which we would be interested to use. - Different expectation / motive, please specify:……………………………………………………………..

2. How are you satisfied with the outcomes of the project - to what extent were your expectations fulfilled in the project? (please choose one option) - Absolutely satisfied – our expectations were completely fulfilled or even surpassed. - Rather satisfied – our expectations were mostly fulfilled - Neither satisfied nor dissatisfied – some of our expectations were fulfilled other were not - Rather dissatisfied – our expectations were mostly not fulfilled - Absolutely dissatisfied – no outcomes of the project responded to our initial expectations

3. Have you started to plant new plants / varieties that were tested on the demonstration plots in the course of the project on your own fields? If so, please identify, what is relevant: (please choose one option, in case you choose the option “Yes”, please choose one or more options from the sub-question) - No, we have not yet started to plant the new plants / varieties from demonstration plots, but we plan to do it in the future - No, we have not yet started to plant the new plants / varieties form demonstration plots and we do not plan that in the future - Yes, we have started to plant the new plants / varieties that were tested on the demonstration fields with the following experience: New plants / varieties: o are more resilient than those we planted before o are less resilient than those we planted before o provide higher yields o provide lower yields o require less work with the same outcome o require more work with the same outcome o enable to harvest earlier or later than is usual (before or after the peak of the plant’s harvest) o other effect of the new plants / varieties, please specify:……………………………………….

4. What impact did your involvement in the project have on your farming and economy?

(please choose one or more options and, if possible, try to estimate the impact you recognized in %) - The productivity (work per unit of production) of our farming has increased. (ca. by ………. %) - The cost of inputs (seedlings, fertilizers, pesticides, etc.) per unit of production has decreased. (ca. by ……..%) - The price at which we are selling our production has increased. (ca. by ……...%) - The volume of our production (per unit of land) has increased. (ca. by ………%) - The share of our production that we are able to sell on the marked has increased (ca. by…..%) - The net profit from the farming has increased. (ca. by ………%) - Other impact, please specify:…………………………………………………………………………………………........

5. Have you registered any impact of the project (i.e. you involvement in the cooperative) on the level of your family? If so, please specify: …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….

6. Have there been any negative impacts / effects of the project on your farming and/or on your family or community? If so, please specify: …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….

7. Will you continue to cooperate in the cooperative in the future? (please choose one option) - Yes, certainly - Yes, if following conditions are met:…………………………………………………………………………………….. - Probably not - I do not know yet

8. Is there anything else you would like us to know on the outcomes and impacts of the project (building of cooperation in your community): ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….

9. Please indicate the district (raionul) where your farm is located:…………………………………………

Thank you for your cooperation!

Stimate Domn sau Doamnă, Am fost împuterniciţi de Ministerul Afacerilor Externe al Republicii Cehe să evaluăm efectele proiectelor care au fost implementate în Republica Moldova în sectorul agriculturii cu asistența financiară din partea Republicii Cehe. Pentru a evalua impacturile și efectele proiectelor este foarte important pentru noi să aflăm ce asistență și efecte au avut beneficiarii finali, adică fermierii individuali care au beneficiat de asistență în cadrul proiectului. Din acest motiv, ne asumăm curajul să vă propunem un mic chestionar. Dacă am fost informați corect, ați fost implicat într-un proiect, și în cadrul acelui proiect un plan de afaceri a fost elaborat pentru gospodăria dvs. agricolă. Vom aprecia foarte mult dacă ați putea să ne oferiți informaţii cu privire la efectele acelei activități (adică elaborarea unui plan de afaceri) răspunzând la următoarele cinci întrebări. Vă mulţumim mult pentru cooperare. În baza răspunsurilor dvs. vom planifica măsuri de îmbunătățire a calității asistenței financiare, acordate de Republica Cehă fermierilor din Moldova. În numele echipei de evaluare, Lukas Malac [email protected] +420 545 425 280

1. Cum evaluați relevanța planului de afaceri? A fost planul de afaceri relevant pentru necesitățile dvs. și activitatea dvs. agricolă? (alegeţi o singură variantă de răspuns)  Foarte relevant  În mare măsură relevant, însă cu câteva rezerve  Mai degrabă irelevant, însă oricum a avut câteva idei bune  Absolut irelevant 1.a Dacă ați ales varianta de răspuns „mai degrabă irelevant” sau „absolut irelevant” vă rugăm să specificaţi de ce considerați planul de afaceri irelevant pentru necesitățile dvs.: __________________ __________________________________________________________________________________

2. Cât de potrivit este planul de afaceri? A fost planul potrivit și aliniat la capacitățile dvs., din punct de vedere a resurselor financiare, cunoştinţelor și know-how-lui, forței de muncă disponibile? (alegeţi o singură variantă de răspuns)  Foarte potrivit.  Destul de potrivit, însă cu câteva rezerve (de exemplu, implementarea planului de afaceri ar putea dura mai mult decât a fost stabilit inițial, unele aspecte minore nu au fost luate în considerare etc.)  Mai degrabă nepotrivit în viitorul apropiat, dar cel puțin arată calea corectă  Absolut nepotrivit.

2.a Dacă ați ales răspunsul „mai degrabă nepotrivit” sau „absolut nepotrivit”, vă rugăm să specificați impedimentele, care fac planului de afaceri nepotrivit: ______________________________________ __________________________________________________________________________________

3. În ce măsură ați implementat planul de afaceri în activitatea dvs.? (alegeţi o singură variantă de răspuns)  Planul de afaceri a fost implementat în întregime. În prezent este principalul document pe care ne bazăm la planificarea activităților noastre.  Planul de afaceri a fost implementat parțial, dar nu am ajuns încă la potențialul maxim  Planul de afaceri încă nu a fost implementat, dar intenționăm să o facem în viitor  Planul de afaceri nu a fost implementat și nici nu intenționăm să o facem în viitor

4. În cazul în care ați implementat planul de afaceri în întregime sau parțial, ați înregistrat careva efecte economice? (alegeţi una sau mai multe variante de răspuns)  Nu, implementarea planului de afaceri nu a avut nici un efect economic asupra activității noastre agricole.  Nu, dar noi sperăm ca în viitor planul de afaceri va avea efecte pozitive asupra activității noastre agricole.  Da, am reușit să creștem productivitatea, grație unei planificări corecte  Da, un efect al implementării planului de afaceri este că putem aplica pentru alocații financiare și subvenții (atât la donatorii naționali, cât și internaționali)  Da, ca urmare a planificării afacerii, înțelegem mai bine cererea pe piață și putem să o satisfacem astfel obținem de preţuri mai mari pentru producția noastră  Da, alte efecte pozitive (vă rugăm să specificaţi): ___________________________________________ __________________________________________________________________________________ 5. Planul de afaceri s-a dovedit a fi un bun instrument pentru gestionarea gospodării dvs. agricole? Veți continua sa-l folosiți în viitor? (alegeţi o singură variantă de răspuns)  Cu siguranță da  Probabil da  Încă nu sunt sigur(ă)  Probabil nu  Cu siguranță nu 6. Vă rugăm să indicaţi raionul în care este situată gospodăria dvs. agricolă: ___________________________


Dear sir or madam, We have been entrusted by the Ministry of Foreign Affairs of the Czech Republic to evaluate the effects of projects that have been implemented in Moldova in the agriculture sector with financial support from the Czech Republic. When assessing the impacts and effects of the project it is absolutely vital for us to learn, what kind of effect of the support is experienced by the final beneficiaries – i.e. by individual farmers that have received some kind of support from the project. For this reason we dare to address you with a small questionnaire. If our information is correct, you have been involved in one of those projects and a business plan for your farm has been elaborated in its course. We would very appreciate if you could provide us with some information on the effects of that activity (i.e. having a business plan elaborated) by replying to five short questions bellow. Thank you very much for your cooperation. Your replies may contribute to the rising of quality of the support of Czech Republic to Moldovan farmers.

On behalf of the evaluation team, Lukas Malac [email protected] +420 545 425 280

1. How would you asses the relevance of the business plan? Was it relevant to your needs and applicable in your farming? (please choose one option) - Completely relevant - In whole rather relevant, however with some reservations - In whole rather irrelevant, but it did contain some good ideas - Completely irrelevant 1.a If “rather irrelevant” or “completely irrelevant” please specify, why did you find the business plan not relevant to your needs:……………………………………………………………………………………………

2. How would you asses the feasibility of the business plan? Did in correspond to your capacities with regard to available finances, knowledge and know-how, available manpower, etc.? (please choose one option) - Entirely feasible. - Rather feasible, but with some limitations (e.g. its implementation would take longer than it outlined, some minor aspects were not taken in account, etc.) - Rather not feasible in foreseeable future, but it at least points in the right direction

-

Entirely not feasible.

2.a If “rather not feasible” or “entirely not feasible” please specify the obstacles to the feasibility of the business plan:………………………………………………………………………………………………………………

3. To what extend did you implement the business plan into your farming? (please choose one option) - The business plan was implemented to its full extend, today it is our primary guideline when planning our activities. - The business plan was partly implemented, but we did not yet reach the full potential - The business plan was not yet implemented, but we plan to do so in the future - The business plan was not implemented neither do we plan to do so in the future

4. In case you have fully or partly implemented the business plan into your farming, did you register any economic effect? (please choose one or more options) - No, implementing a business plan did not reflect in the economy of our farming. - No, but we do expect the business plan to have a positive effect on our farming in the future. - Yes, we are able to produce more effectively due to proper planning - Yes, as an effect of having a business plan implemented we are able to apply for grants and subsidies (national as well as international donors) - Yes, due to business planning we do understand the demand on the market better and are able to satisfy it – thus we get better prices for our production - Yes, other positive economic impact (please specify):…………………………………………………………………………………………………………………………………… 5. Did the business plan prove to be a good tool for the management of your farm? Will you keep on using it in the future? (please choose one option) - Certainly yes - Probably yes - Not sure yet - Probably no - Certainly no

Příloha č. 1: Příloha č. 2: Příloha č. 3: Příloha č. 4: Příloha č. 5: Příloha č. 6: Příloha č. 7: Příloha č. 8: Příloha č. 9: Příloha č. 10: Příloha č. 11:

Příloha č. 12:

Příloha č. 13:

Shrnutí Hodnocení projektu ČZU Hodnocení projektu Charita Hodnocení projektu Člověk v tísni Hodnocení projektu UZEI Seznam zkratek Seznam prostudovaných a dokumentů a odborné literatury Přehled realizovaných rozhovorů Hlavní závěry evaluace na úrovni jednotlivých projektů Zpracované dotazníky Rámcové dotazy individuálních rozhovorů - rozhovor s donorem - rozhovor s projektovými partnery - rozhovor s příjemci (kooperativy) - rozhovor s realizátorem (př. Charita) - rozhovor s dalšími donory - rozhovor se zástupci státní správy - rozhovor se zástupci ZÚ Kišiněv Tabulka vypořádání zásadním připomínek referenční skupiny, gestora a realizátorů Shrnutí v anglickém jazyce

1. Z jakého důvodu se podpora zaměřuje na ekologické zemědělství? Kde vzniklo? Požadavek moldavské strany? Proč by zrovna ČR měla podporovat rozvoj moldavského ekologického zemědělství? 2. Je nějak zajištěná součinnost s projekty jiných donorů? Kde přesně je pozice české rozvojové pomoci mezi aktivitami jiných donorů? 3. Probíhá nějaká koordinace jednotlivých projektů a iniciativ? Doplňují se? Jak probíhá koordinace? 4. Jak probíhá koordinace a komunikace se státními orgány / veřejnou správou? Jaká je jejich role při formulaci směru podpory ČR (tj. zaměření výzev)? Existuje nějaká zpětná vazba ze strany veřejných institucí? Je nějak systematizovaná, nebo je to spíše o náhodě? 5. Přispívá rozvojová pomoc ČR nějak ke strategickému směřování daného sektoru v Moldávii? Podílí se například na formulaci strategií, akčních plánů, atd., nebo je spíše nástrojem implementace? 6. Jakou roli hrají strategické a koncepční dokumenty Moldavska při formulaci výzev a při výběru projektů k podpoře (v projektové dokumentaci jsem nezaznamenal důraz na soulad projektů s moldavskými strategiemi…)? 7. Jakou roli hrají v přípravě projektů (zpracování výzev, nebo obecně rozhodnutí, co bude rozvojová spolupráce ČR v následujícím období podporovat) lokální partneři – asociace, NGOs, univerzity, atd.? 8. Jak se lokální partneři dívají na působení české rozvojové pomoci v sektoru zemědělství? Jsou nějak zapojeni do zjišťování zpětné vazby, účastní se procesu? 9. S kým bychom měli mluvit pokud budeme chtít získat pohled na působení zahraniční rozvojové spolupráce v ČR v Moldavsku – na úrovni ministerstev, regionů, asociací a NGOs? 10. Jakým způsobem se vybírají regiony, na něž se projekty budou soustředit? Jde o samostatné rozhodnutí realizátora / partnera projektu, nebo to určuje ČRA? Na jakém základě? 11. Jakým způsobem je zajištěno, by se nezdvojovaly aktivity jednotlivých projektů – které jsou si velmi podobné? Tj. aby se jedna podpořená osoba nezapočítávala vícekrát v několika různých projektech? 12. Naopak, doplňovaly se projekty v něčem? 13. Jaké jsou zkušenosti s realizátory jednotlivých projektů? 14. Naplnily projekty očekávání, s nimiž jste je schvalovali? Dá se z Vašeho pohledu říct, že dosáhly vytyčených cílů? Pokud ne, čím to bylo způsobeno? Špatná intervenční logika,

nedostatečná implementace, externí faktory, které nebylo možné kontrolovat ani předvídat, atd.? 15. Dá se říci, že některý z realizovaných projektů (které jsou si, co se cíle i výstupů týče, velmi podobné) byl úspěšnější než jiný při dosahování svých cílů (efektivnější, hospodárnější, atd.)? Čím je tento rozdíl v úspěšnosti způsoben? 16. Jsou zmapované dopady projektů na lokální komunity? Jak byly případně analyzovány? 17. Jakým způsobem probíhá vyhodnocování efektů podpory? Cílem téměř všech je „přispět k rozvoji venkova“ nebo „zvýšit konkurenceschopnost MS zemědělců“ – je nějak kvantitativně vyhodnocováno? Jaká data bychom pro vyhodnocení mohli využít? Jsou k dispozici např. ekonomické výsledky podpořených podniků, objemy prodejů, výměry ploch s ekologickým zemědělstvím, atd.? Jsou k dispozici baseline data? 18. Zpracovávali samotní realizátoři evaluační zprávy (např. u projektu UZEI to je přímo jednou z aktivit)? Oslovovali takto přímo konečné příjemce? Jakými metodami? 19. S jakými nepředvídanými obtížemi jste se při implementaci projektů setkali? 20. Zaznamenali jste nějaké neočekávané dopady projektů? Pozitivní i negativní? Klíčové zejména na úrovni místních komunit. 21. Jakým způsobem budete monitorovat udržitelnost výsledků projektů (tj. hlavně to, že podpoření zemědělci budou pokračovat v ekologické produkci a její uvádění na domácí i zahraniční trhy)? -

1. Odkud přišla iniciativa realizovat projekt? Relevance 2. Z jakého důvodu jste se zaměřili právě na ekologické zemědělství? V čem vidíte potenciál ekologického zemědělství pro rozvoj moldavského venkova? 3. Jakým způsobem jste identifikovali potřebu projektu tohoto typu? 4. Na jakém základě jste se zaměřili právě na vámi zvolené regiony? Jak jste vybírali konkrétní zemědělce pro intenzivnější podporu? 5. V čem se realizace projektu odlišovala od původního plánu? Co vás překvapilo (a proč vás to překvapilo) a jak jste na to reagovali? S jakými nepředvídatelnými obtížemi jste se při realizaci projektu setkali? Efektivnost (účelnost) / dopady 6. Naplnila se očekávání, která jste do projektu vkládali? Jak projekt, z Vašeho pohledu, dosáhl vytyčených cílů? Kterých cílů nedosáhl a proč (chyba v intervenční logice, nedostatečná implementace, působení externích faktorů, které nebylo možné předvídat ani kontrolovat, atd.?) 7. Jakým způsobem monitorujete výsledky a dopady projektu? Máte k dispozici data pro vyhodnocování dopadu projektu – tj. zvyšování konkurenceschopnosti a efektivity podpořených zemědělců? 8. Jak hodnotíte kvalitativně? Vedou aktivity projektu (konverze k ekologickému zemědělství / budování kooperativů / lepší uvádění produktů na trh) skutečně ke zvyšování konkurenceschopnosti a efektivity zemědělců – to je zásadní logická vazba projektu? Proč ano / proč ne? 9. Monitorujete nějak efektivitu vzdělávacích aktivit? Máte nějaké informace o tom, že vzdělávání skutečně vede ke konverzím / výrobě zboží s vyšší přidanou hodnotou a obecně ke zvyšování konkurenceschopnosti zemědělců? Proč ano, proč ne? Dopady 10. Jaké jsou dopady projektu v lokálních komunitách podpořených zemědělců? Projevuje se nějak? Sbíráte informace o tom, jak projekt v dané lokalitě působí?

11. Jak vaše působení hodnotí představitelé lokálních komunit? Analyzovali jste? Realizovali jste nějaké aktivity pro získání zpětné vazby z lokální komunity? 12. Zaznamenali jste nějaké neočekávané dopady projektů? Pozitivní i negativní? Vedly ke změnám v projektu?

Udržitelnost 13. Monitorujete si nějak udržitelnost výstupů? Jak je organizačně a finančně zajištěné, aby podpoření zemědělci nadále fungovali v režimu ekologického zemědělství a případně certifikovali další své produkty? Mají pro to dostatečnou kapacitu? 14. Co brání tomu udržitelnosti výsledků projektu? Co musí být naplněno, aby příjemci dále pokračovali v nastaveném trendu? (pokračovali v ekologické produkci a dále ji rozšiřovali, prohlubovali spolupráci v kooperativech a případně přijímali další členy, atd.) 15. Dochází k šíření výsledků i mimo okruh bezprostředních příjemců? Fungují příjemci jako „modely“ pro ostatní členy své komunity, atd.? 16. Jak využíváte příkladů dobré praxe, která vznikla v rámci projektu, při vašich aktivitách (další práci s moldavskými zemědělci)?

Sektorová problematika 17. Probíhá nějaká koordinace s ostatními projekty ZRS ČR v oblasti podpory malých a středních zemědělců v Moldávii? Jak jste zajistili, aby se vaše aktivity nedublovaly? 18. Naopak, doplňovaly se jednotlivé projekty v něčem? Jak jste organizačně zajišťovali doplňkovost aktivit mezi jednotlivými projekty – především potom vzdělávacích aktivit? 19. Probíhala nějaká koordinace s realizátory dalších rozvojových projektů v zemědělství v Moldavsku? Nebo jste s realizátory projektů jiných donorů nepřišli do styku? Pokud ano, jakou roli hraje projekt mezi aktivitami zahraniční rozvojové spolupráce v Moldavsku obecně? 20. Jak váš projekt hodnotí představitelé státní správy (ministerstvo) a regionální správa? Jak se obecně dívají na aktivity ZRS ČR v oblasti zemědělství? 21. Jak se na váš projekt a obecně působení ZRS ČR v zemědělství dívají lokální partneři – asociace, NGOs, univerzity, atd.? Odpovídá, dle jejich názoru, směr podpory rozvojovým potřebám, nebo mají pocit, že efektivnější by byl jiný způsob podpory?

Horizontální témata 22. Jaký mají projekty dopad na úrovni rodin? Jak ovlivní rodinné příslušníky – manželka, děti, atd.? Má i negativní dopady na rodiny? 23. Jaký byl podíl mužů a žen v aktivitách projektu? Odpovídal obecnému generovému rozložení v zemědělském sektoru? Pokud ne, proč? 24. Zlepšuje projekt nějak jinak postavení žen v lokálních komunitách? Odlišují se nějak dopady projektu co se týče mužů a žen?

25.

Závěr 26. Co považujete obecně za největší úspěch projektu? A co je naopak největší zklamání?

1. Jakým způsobem jste se dověděli o projektu? Proč jste se rozhodli k účasti? Relevance 2. Co vás přesvědčilo k účasti v kooperativu? 3. Myslíte, že jde o správnou cestu k rozvoji venkova v Moldavsku? Proč ano / proč ne? Efektivnost (účelnost) / dopady 4. Naplnila se očekávání, která jste do projektu vkládali? Jak projekt, z Vašeho pohledu, dosáhl vytyčených cílů? Kterých cílů nedosáhl a proč? (chyba v intervenční logice, nedostatečná implementace, působení externích faktorů, které nebylo možné předvídat ani kontrolovat, atd.) 5. Jaké externí faktory zde působí? Co vše musí být splněno, aby projekt fungoval, jak má? A co naopak ohrožuje jeho fungování? 6. Jak hodnotíte výsledky projektu? Která očekávání byla naplněna? Která naopak nebyla naplněna/co Vás překvapilo? Přinesl Vám projekt něco nového? Pozitivního/méně pozitivního? V čem vám projekt pomohl? Naopak, poškodil vás v něčem? Museli jste se vyrovnávat s něčím, s čím jste na začátku nepočítali? 7. Ovlivnil projekt Vaše hospodaření? Jaké měl projekt dopady na vaše hospodaření / hospodaření členů kooperativu? Došlo ke zlepšení hospodářských výsledků (objem produkce, obrat, marže, čistý zisk, atd.)? Případně je to něco, co očekáváte do budoucna? 8. Jak hodnotíte kvalitativně vaši zkušenost s realizací projektu? Vedou aktivity projektu (budování kooperativů) skutečně ke zvyšování konkurenceschopnosti a efektivity zemědělců? Proč ano / proč ne? Za jakých podmínek ano a za jakých podmínek ne? Dopady 9. Projevují se dopady projektu nějak ve vaší komunitě? Jaký má realizace projektu dopad na vaši vesnici, sousedy? Zaznamenáváte například tendenci ke zvyšování zájmu o vstup do kooperativu? Proč ano, proč ne? 10. Má projekt i nějaké negativní dopady ve vaší komunitě? Nedochází například ke zhoršování vztahů mezi farmáři? 11. Zaznamenali jste nějaké další neočekávané dopady projektů? Pozitivní i negativní? Vedly ke změnám v projektu? (např. výnosy plodin, vyšší míra specializace produkce, rozprostření produkce do delšího času, atd.) Horizontální témata

12. Jaký mají projekty dopad na úrovni rodin? Jak ovlivní rodinné příslušníky – manželka, děti, atd.? Má i negativní dopady na rodiny? Širší sociální skupina: příbuzní, známí, spolupracovníci? 13. Jaký byl podíl mužů a žen v aktivitách projektu? Odpovídal obecnému generovému rozložení v zemědělském sektoru? Pokud ne, proč? 14. Zlepšuje projekt nějak jinak postavení žen v lokálních komunitách? Odlišují se nějak dopady projektu, co se týče mužů a žen? 15. Jaký měl projekt dopad na životní prostředí? Vede projekt nějak bezprostředně nebo zprostředkovaně k lepšímu hospodaření s půdou (statková hnojiva, zelené hnojení), zvyšování welfare hospodářských zvířat, atd.? 16. Má projekt naopak nějaké negativní dopady na životní prostředí (šíření nezvládnutých plevelných druhů (invazivních), škůdci, nadměrné spásání (kde by se to mohlo věci týkat))? Udržitelnost 17. Má podle vašeho názoru kooperativ šanci přežít i po ukončení projektu? Proč ano, za jakých podmínek? 18. Co brání tomu udržení výsledků projektu – pokračování v kooperaci? Co musí být naplněno, abyste dále pokračovali ve spolupráci? 19. Dochází k šíření výsledků i mimo okruh bezprostředních příjemců – členů kooperativů? Fungují příjemci jako „modely“ pro ostatní členy své komunity, atd.? Mění například i zemědělci mimo kooperativy způsob svého hospodaření? Sektorová problematika 20. Účastníte se i akcí a projektů jiných donorů? V čem se akce jednotlivých donorů doplňují a v čem naopak zdvojují? Závěr 21. Co považujete obecně za největší úspěch projektu? A co je naopak největší zklamání?

1. Odkud přišla iniciativa realizovat projekt? Šlo o iniciativu partnera projektu, nebo vaši? 2. Z jakého důvodu jste se zaměřili právě na ekologické zemědělství? V čem vidíte potenciál ekologického zemědělství pro rozvoj moldavského venkova? 3. Jakým způsobem jste identifikovali potřebu projektu tohoto typu? 4. Jak projekt přispívá k naplňování rozvojových cílů Moldavska? Je nějak koordinovaný se středně- a dlouhodobými rozvojovými strategiemi? 5. Jak jste našli partnera? Spolupracujete dlouhodobě? Co bylo přesně jeho rolí v projektu? 6. Probíhá nějaká koordinace s ostatními projekty ZRS ČR v oblasti podpory malých a středních zemědělců v Moldávii? Jak jste zajistili, aby se vaše aktivity nedublovaly? 7. Naopak, doplňovaly se jednotlivé projekty v něčem? Jak jste organizačně zajišťovali doplňkovost aktivit mezi jednotlivými projekty – především potom vzdělávacích aktivit? 8. Probíhala nějaká koordinace s realizátory dalších rozvojových projektů v zemědělství v Moldavsku? Nebo jste s realizátory projektů jiných donorů nepřišli do styku? Pokud ano, jakou roli hraje projekt mezi aktivitami zahraniční rozvojové spolupráce v Moldavsku obecně? 9. Na jakém základě jste se zaměřili právě na vámi zvolené regiony? Jak jste vybírali konkrétní zemědělce pro intenzivnější podporu (zpracování podnikatelského plánu, certifikace, demonstrační farma)? Byly mezi jednotlivými výstupy průniky? (výstupy z aktivity 1.2 a 1.3)? 10. Jakým způsobem jste oslovovali zemědělce pro vzdělávání? 11. V čem se realizace projektu odlišovala od plánu, který jste formulovali v projektové dokumentaci? Co vás překvapilo (a proč vás to překvapilo) a jak jste na to reagovali? S jakými nepředvídatelnými obtížemi jste se při realizaci projektu setkali? 12. Naplnila se očekávání, která jste do projektu vkládali? Jak projekt, z Vašeho pohledu, dosáhl vytyčených cílů? Kterých cílů nedosáhl a proč (chyba v intervenční logice, nedostatečná implementace, působení externích faktorů, které nebylo možné předvídat ani kontrolovat, atd.?) 13. Jakým způsobem monitorujete výsledky a dopady projektu? Jsou k dispozici data pro vyhodnocování dopadu projektu – tj. zvyšování konkurenceschopnosti a efektivity podpořených zemědělců? 14. Jak hodnotíte kvalitativně? Vede konverze k ekologickému zemědělství skutečně ke zvyšování konkurenceschopnosti a efektivity zemědělců – to je zásadní logická vazba projektu? Proč ano / proč ne? 15. Monitorujete nějak efektivitu vzdělávacích aktivit? Máte nějaké informace o tom, že vzdělávání skutečně vede ke konverzím / výrobě zboží s vyšší přidanou hodnotou a obecně ke zvyšování konkurenceschopnosti zemědělců? Proč ano, proč ne?

16. Jaké jsou dopady projektu v lokálních komunitách podpořených zemědělců? Projevuje se nějak? Sbíráte informace o tom, jak projekt v dané lokalitě působí?

17. Jak vaše působení hodnotí představitelé lokálních komunit? Analyzovali jste? Realizovali jste nějaké aktivity pro získání zpětné vazby z lokální komunity? 18. Zaznamenali jste nějaké neočekávané dopady projektů? Pozitivní i negativní? Vedly ke změnám v projektu?

19. Jak váš projekt hodnotí představitelé státní správy (ministerstvo) a regionální správa? Jak se obecně dívají na aktivity ZRS ČR v oblasti zemědělství? 20. Jak se na váš projekt a obecně působení ZRS ČR v zemědělství dívají lokální partneři – asociace, NGOs, univerzity, atd.? Odpovídá, dle jejich názoru, směr podpory rozvojovým potřebám, nebo mají pocit, že efektivnější by byl jiný způsob podpory?

21. Monitorujete si nějak udržitelnost výstupů? Jak je organizačně a finančně zajištěné, aby podpoření zemědělci nadále fungovali v režimu ekologického zemědělství a případně certifikovali další své produkty? Mají pro to dostatečnou kapacitu?

22. Dotazník – jak získat zpětnou vazbu od konečných příjemců? Mají přístup k internetu – konvertující vs. vzdělávaní? Anebo pouze korespondenčně? 23. S kým bychom se měli potkat z příjemců, lokálních partnerů, zástupců asociací / NGOs, státní správy, lokální samosprávy?

24. Co považujete obecně za největší úspěch projektu? A co je naopak největší zklamání?

1. Jaké aktivity podporujete v sektoru zemědělství v Moldávii? 2. Jakým způsobem jste identifikovali potřebu po aktivitách tohoto typu? Koordinovali jste přípravu svých projektů s Ministerstvem zemědělství, nebo jde spíše o vaši vlastní iniciativu? 3. Kdo jsou vaši partneři v Moldávii? 4. Máte informace o činnosti ZRS ČR v Moldávii? 5. Setkáváte se s projekty ZRS ČR v sektoru zemědělství v praxi? Na jaké úrovni (high-level working groups vs. na úrovni příjemců)? 6. Do jaké míry jsou české projekty srovnatelné s vašimi? CO se týče objemu, výstupů, metody, teritoriálního hlediska, příjemců,atd.? 7. Jak vnímáte roli ZRS ČR v sektoru zemědělství s ohledem na omezený objem prostředků? Co by mělo být úkolem projektů ZRS ČR pokud hovoříme o objemu maximálně 1 mil. €? 8. Dochází ke kolizím / zdvojování výstupů vašich projektů a projektů ZRS ČR? 9. Existuje prostor pro provazování vašich projektů s výstupy ZRS ČR? Proč ano, proč ne? Za jakých podmínek by bylo možné projekty provazovat? 10. Existuje potenciál pro to, abyste se svými projekty navazovali na „grassroots“ projekty ZRS ČR? 11. Existuje potenciál pro třístranné projekty? Proč ano / proč ne? 12. Kdo by měl koordinovat aktivity jednotlivých donorů v daném sektoru? Děje se to? 13. Speciálně pro USAID: proč jste si vybrali právě projekt ČvT pro pokračování v rámci Emerging Donnors Fund?

1. Máte informace o činnosti ZRS ČR v Moldávii?

2. Podíleli jste se nějak na identifikaci potřeby po aktivitách tohoto typu? Probíhala při přípravě projektů koordinace s ministerstvem nebo jde spíše o vlastní iniciativu ČRA / realizátorů? 3. Máte informace o realizaci českých projektů? Od koho máte informace? Na jaké úrovni se s českými projekty potkáváte? 4. Do jaké míry reagují české projekty na skutečné potřeby v daném sektoru? 5. Je přístup českých projektů relevantní? Realizují aktivity, které skutečně odpovídají potřebám příjemců a mají potenciál zlepšit jejich situaci? 6. Jak vnímáte roli ZRS ČR v sektoru zemědělství s ohledem na omezený objem prostředků? Co by mělo být úkolem projektů ZRS ČR, pokud hovoříme o objemu maximálně 1 mil. €? 7. Dochází ke kolizím / zdvojování výstupů projektů ZRS ČR s jinými donory? Dochází naopak ke koordinaci práce jednotlivých donorů? Proč ano nebo proč ne? Kdo by měl být zodpovědný za koordinaci? 8. Existuje prostor pro provazování projektů jednotlivých donorů? Je to žádoucí? Za jakých podmínek je to možné realizovat? 9. Kdo by měl koordinovat aktivity jednotlivých donorů v daném sektoru? Děje se to?

1. Z jakého důvodu se podpora zaměřuje na ekologické zemědělství? Kde vzniklo? Požadavek moldavské strany? Proč by zrovna ČR měla podporovat rozvoj moldavského ekologického zemědělství? 2. Je nějak zajištěná součinnost s projekty jiných donorů? Kde přesně je pozice české rozvojové pomoci mezi aktivitami jiných donorů? 3. Probíhá nějaká koordinace jednotlivých projektů a iniciativ? Doplňují se? Jak probíhá koordinace? 4. Jak probíhá koordinace a komunikace se státními orgány / veřejnou správou? Jaká je jejich role při formulaci směru podpory ČR (tj. zaměření výzev)? Existuje nějaká zpětná vazba ze strany veřejných institucí? Je nějak systematizovaná, nebo je to spíše o náhodě? 5. Přispívá rozvojová pomoc ČR nějak ke strategickému směřování daného sektoru v Moldávii? Podílí se například na formulaci strategií, akčních plánů, atd., nebo je spíše nástrojem implementace? 6. Jakou roli hrají strategické a koncepční dokumenty Moldavska při formulaci výzev a při výběru projektů k podpoře (v projektové dokumentaci jsem nezaznamenal důraz na soulad projektů s moldavskými strategiemi…)? 7. Jakou roli hrají v přípravě projektů (zpracování výzev, nebo obecně rozhodnutí, co bude rozvojová spolupráce ČR v následujícím období podporovat) lokální partneři – asociace, NGOs, univerzity, atd.? 8. Jak se lokální partneři dívají na působení české rozvojové pomoci v sektoru zemědělství? Jsou nějak zapojeni do zjišťování zpětné vazby, účastní se procesu? 9. Jakým způsobem je zajištěno, by se nezdvojovaly aktivity jednotlivých projektů – které jsou si velmi podobné? Tj. aby se jedna podpořená osoba nezapočítávala vícekrát v několika různých projektech? 10. Naopak, doplňovaly se projekty v něčem? 11. Jaké jsou zkušenosti s realizátory jednotlivých projektů? 12. Naplnily projekty očekávání? Dá se z Vašeho pohledu říct, že dosáhly vytyčených cílů? Pokud ne, čím to bylo způsobeno? Špatná intervenční logika, nedostatečná implementace, externí faktory, které nebylo možné kontrolovat ani předvídat, atd.? 13. Dá se říci, že některý z realizovaných projektů (které jsou si, co se cíle i výstupů týče, velmi podobné) byl úspěšnější než jiný při dosahování svých cílů (efektivnější, hospodárnější, atd.)? Čím je tento rozdíl v úspěšnosti způsoben?

14. Jsou zmapované dopady projektů na lokální komunity? Jak byly případně analyzovány? 15. S jakými nepředvídanými obtížemi jste se při implementaci projektů setkali? 16. Zaznamenali jste nějaké neočekávané dopady projektů? Pozitivní i negativní? Klíčové zejména na úrovni místních komunit. 17. Jak je váš projekt hodnocen představiteli státní správy (ministerstvo) a regionální správa? Jak je obecně nahlíženo na aktivity ZRS ČR v oblasti zemědělství?

18. Jak se na váš projekt a obecně působení ZRS ČR v zemědělství dívají lokální partneři – asociace, NGOs, univerzity, atd.? Odpovídá, dle jejich názoru, směr podpory rozvojovým potřebám, nebo mají pocit, že efektivnější by byl jiný způsob podpory? 19. Jak vnímáte udržitelnost projektů, resp. potenciál jejich udržitelnosti? Mají projektoví partneři / příjemci podpory dostatečnou kapacitu pro udržení projektů, resp. jejich další rozvoj? Kapacita – lidské zdroje, znalosti a dovednosti, finanční kapacita? 20. Existuje potenciál pro multiplikaci – šíření výstupů / výsledků projektů mimo bezprostřední příjemce? CO je podmínkou, aby to fungovalo? 21. Jak využíváte příkladů dobré praxe, která vznikla v rámci projektu, při vašich aktivitách (další práci s moldavskými zemědělci)?

22. Jaký mají projekty dopad na úrovni rodin? Jak ovlivní rodinné příslušníky – manželka, děti, atd.? Má i negativní dopady na rodiny? + širší rodina, zaměstnanci, sezńní pracovníci? 23. Jaký byl podíl mužů a žen v aktivitách projektu? Odpovídal obecnému generovému rozložení v zemědělském sektoru? Pokud ne, proč? Příčiny? Možnosti změny. 24. Zlepšuje projekt nějak jinak postavení žen v lokálních komunitách? Odlišují se nějak dopady projektu co se týče mužů a žen?

-





1. De ce aţi hotărât să aderaţi la cooperativă? Care au fost aşteptările dumneavoastră cu privire la statutul de membru al cooperativei? (alegeţi una sau mai multe variante de răspuns)  Cooperarea mă va ajuta să produc mai eficient.  Cooperarea ne va permite să producem cantități mai mari, și astfel să vindem la preţuri mai mari.  Am fost interesaţi să testăm noi soiuri de plante, care ar putea contribui la sporirea productivităţii.  În cadrul proiectului s-a oferit echipament mic, pe care doream să-l utilizăm.  Alte așteptări/motive, vă rugăm să specificaţi: _______________________________________________ _____________________________________________________________________________________

2. Sunteţi mulţumit de rezultatele proiectului? În ce măsură au fost îndeplinite aşteptările dumneavoastră? (alegeţi o singură variantă de răspuns)  Foarte satisfăcut - aşteptările noastre au fost îndeplinite complet sau chiar depășite  Satisfăcut - așteptările noastre au fost în mare parte îndeplinite  Nici satisfăcut, nici nesatisfăcut - unele dintre aşteptările noastre au fost îndeplinite, altele nu  Nesatisfăcut - în cea mai mare parte, aşteptările noastre nu au fost îndeplinite  Foarte nesatisfăcut - nici un rezultat al proiectului nu a corespuns aşteptărilor noastre iniţiale

3. Aţi început să cultivaţi noi soiuri de plante pe propriile terenuri, care în cadrul proiectului au fost testate pe parcelele demonstrative? Dacă da, vă rugăm să specificaţi: (vă rugăm să alegeţi o variantă de răspuns, în cazul în care alegeţi varianta de răspuns "Da", vă rugăm să alegeţi una sau mai multe variante de răspuns )  Nu, încă nu am început să cultivăm noi soiuri de plante de pe parcelele demonstrative, dar intenţionăm în viitor  Nu, încă nu am început să cultivăm noi soiuri de plante de pe parcelele demonstrative şi nici nu intenţionăm în viitor  Da, am început să plantăm noi soiuri de plante care au fost testate pe parcelele demonstrative și am stabilit că ele:  sunt mai rezistente decât cele cultivate anterior  sunt mai puţin rezistente decât cele cultivate anterior  oferă recolte mai mari  oferă recolte mai mici  necesită mai puţin efort, însă asigură aceleași rezultate  necesită mai mult efort, însă asigură aceleași rezultate  permite recoltarea mai devreme sau mai târziu decât de obicei (înainte sau după sezonul de recoltare a celorlalte soiuri/hibrizi)  vă rugăm să specificaţi alte efecte ale noilor soiuri de plante: Tomatele Parto F1 pot fi cultivate in două cicluri , profitul s-a mărit de două ori .

4. Ce impact a avut implicarea dumneavoastră în proiect asupra activității dvs. agricole şi a situației dvs. financiare? (vă rugăm să alegeţi nici una, una sau mai multe variante de răspuns şi, dacă este posibil, încercaţi să estimaţi impactul în %)  Productivitatea (volumul de lucru per unitate de producţie) agriculturii a crescut. (cu cca __25_____%)  Costul resurselor (material săditor, îngrășăminte, pesticide etc.) per unitate de producţie a scăzut. o (cu cca_40_______%)  Preţul de vânzare a producţiei a crescut. (cu cca_30______%)  Volumul producţiei (per unitate de teren) a crescut. (cu cca _45_____%)  Ponderea producţiei pe care o putem vinde pe piaţă a crescut. (cu cca _30_____%)  Profitul net din agricultura a crescut. (cu cca _60_____%)  Vă rugăm să specificaţi alte impacturi: Au fost diversificate soiurile cultivate în seră și cîmp deschis. 5. Aţi observat vreun impact al proiectului (adică a participării dvs. la cooperativă) asupra familiei dvs.? Dacă da, vă rugăm să specificaţi: Da . S-a majorat venitul familiei. Datorită cooperativeii realizarea producției a devenit mai ușoară. _________ ________________________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________________________

6. Au existat efecte negative ale proiectului asupra activității dvs. agricole şi / sau asupra familiei sau comunităţii dvs.? Dacă da, vă rugăm să specificaţi: N-au existat. ______________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________________________

7. Veți mai coopera pe viitor cu această cooperativă? (alegeţi o singură variantă de răspuns)  Da, desigur  Da, dacă sunt îndeplinite următoarele condiţii: _______________________________________________ _____________________________________________________________________________________  Probabil nu  Încă nu am decis

8. Observaţii și sugestii referitoare la rezultatele și impacturile proiectului (consolidarea cooperării în comunitatea dumneavoastră): Consolidarea gospodăriilor țărănești în cooperative mici este binevenită pentru situația creată în agricultura Republicii Moldova .Sperăm că cooperativele mici se vor consolida în cooperative mai mari și își vor lărgi spectrul activității şi eficienţa gospodăriei. La moment , datorită cooperativei formate a fost hotărîtă parțial întrebarea procurării inputurilor agricole și realizarea producției crescute în gospodăriile țărănești membre ale cooperativei în cauză.

9. Vă rugăm să indicaţi raionul în care este situată gospodăria dvs. agricolă: R . Moldova, satul Puhăceni, raionul Anenii Noi.



1. De ce aţi hotărât să aderaţi la cooperativă? Care au fost aşteptările dumneavoastră cu privire la statutul de membru al cooperativei? (alegeţi una sau mai multe variante de răspuns)  Cooperarea mă va ajuta să produc mai eficient.  Cooperarea ne va permite să producem cantități mai mari, și astfel să vindem la preţuri mai avantajoase.  Am fost interesaţi să testăm noi soiuri de plante, care ar putea contribui la sporirea productivităţii.  În cadrul proiectului vor fi oferite echipamente mici, pe care am dori să le utilizăm.  Alte așteptări/motive, vă rugăm să specificaţi: _______________________________________________ _____________________________________________________________________________________


3. Aţi început să cultivaţi noi soiuri de plante pe propriile terenuri, care în cadrul proiectului au fost testate pe parcelele demonstrative? Dacă da, vă rugăm să specificaţi: (vă rugăm să alegeţi o variantă de răspuns, în cazul în care alegeţi varianta de răspuns "Da", vă rugăm să alegeţi una sau mai multe variante de răspuns )  Nu, încă nu am început să cultivăm noi soiuri de plante de pe parcelele demonstrative, dar intenţionăm în viitor  Nu, încă nu am început să cultivăm noi soiuri de plante de pe parcelele demonstrative şi nici nu intenţionăm în viitor  Da, am început să cultivăm noi soiuri de plante care au fost testate pe parcelele demonstrative, și în special s-au evidenţiat şi se solicită de cumpărători hibridul de tomate Parto propus de experţii cehi şi testat în gospodăria noastră.  sunt mai rezistente decât cele cultivate anterior  sunt mai puţin rezistente decât cele cultivate anterior  oferă recolte mai mari  oferă recolte mai mici  necesită mai puţin efort, însă asigură aceleași rezultate  necesită mai mult efort, însă asigură aceleași rezultate  permite recoltarea mai devreme sau mai târziu decât de obicei (înainte sau după sezonul de recoltare a plantei)  vă rugăm să specificaţi alte efecte ale noilor soiuri de plante: _____________________________ ______________________________________________________________________________

4. Ce impact a avut implicarea dumneavoastră în proiect asupra activității dvs. agricole şi a situației dvs. financiare? (vă rugăm să alegeţi nici una, una sau mai multe variante de răspuns şi, dacă este posibil, încercaţi să estimaţi impactul în %)  Productivitatea (volumul de lucru per unitate de producţie) agriculturii a crescut. (cu cca __30_____%)  Costul resurselor (material săditor, îngrășăminte, pesticide etc.) per unitate de producţie a scăzut. (cu cca________%)  Preţul de vânzare a producţiei a crescut. (cu cca_______%)  Volumul producţiei (per unitate de teren) a crescut. (cu cca __80____%)  Ponderea producţiei pe care o putem vinde pe piaţă a crescut. (cu cca __30____%)  Profitul net din agricultura a crescut. (cu cca __70____%)  Vă rugăm să specificaţi alte impacturi: ______________________________________________________ _____________________________________________________________________________________

5. Aţi observat vreun impact al proiectului (adică a participării dvs. la cooperativă) asupra familiei dvs.? Dacă da, vă rugăm să specificaţi: Bugetul familiei a crescut desigur datorită faptului că sinecostul producției a devenit cu mult mai mic decît în anii trecuți iar productivitatea producției a crescut. _____________________________________________ ________________________________________________________________________________________

________________________________________________________________________________________

6. Au existat efecte negative ale proiectului asupra activității dvs. agricole şi / sau asupra familiei sau comunităţii dvs.? Dacă da, vă rugăm să specificaţi: Efecte negative n-au existat __________________________________________________________ ________________________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________________________


8. Observaţii și sugestii referitoare la rezultatele și impacturile proiectului (consolidarea cooperării în comunitatea dumneavoastră): Proiectul este binevenit în satul nostru. Fermierii din localitate au văzut multe lucruri noi. Hibridul de tomate F1 Parto şi cei de ardei dulci Superami, Slavi, Slavona au fost înalt apreciaţi de producătorii de legume şi cumpărători .

9. Vă rugăm să indicaţi raionul în care este situată gospodăria dvs. agricolă: raionul Anenii-Noi, satul Delacău



1. De ce aţi hotărât să aderaţi la cooperativă? Care au fost aşteptările dumneavoastră cu privire la statutul de membru al cooperativei? (alegeţi una sau mai multe variante de răspuns)  Cooperarea mă va ajuta să produc mai eficient.  Cooperarea ne va permite să producem cantități mai mari, și astfel să vindem la preţuri mai convenabile.  Am fost interesaţi să testăm noi soiuri de plante, care ar putea contribui la sporirea productivităţii.  În cadrul proiectului au fost oferite echipamente mici, pe care le utilizăm în cadrul proiectului, avansînd tehnologic şi economic.  Alte așteptări/motive, vă rugăm să specificaţi: _______________________________________________ _____________________________________________________________________________________


3. Aţi început să cultivaţi noi soiuri de plante pe propriile terenuri, care în cadrul proiectului au fost testate pe parcelele demonstrative? Dacă da, vă rugăm să specificaţi: (vă rugăm să alegeţi o variantă de răspuns, în cazul în care alegeţi varianta de răspuns "Da", vă rugăm să alegeţi una sau mai multe variante de răspuns )  Nu, încă nu am început să cultivăm noi soiuri de plante de pe parcelele demonstrative, dar intenţionăm în viitor  Nu, încă nu am început să cultivăm noi soiuri de plante de pe parcelele demonstrative şi nici nu intenţionăm în viitor  Da, am început să plantăm noi soiuri de plante care au fost testate pe parcelele demonstrative, și am avut următoarea experienţă: Soiurile de căpşun şi zmeură:  sunt mai rezistente decât cele cultivate anterior  sunt mai puţin rezistente decât cele cultivate anterior  oferă recolte mai mari  oferă recolte mai mici  necesită mai puţin efort, însă asigură aceleași rezultate  necesită mai mult efort, însă asigură aceleași rezultate  permite recoltarea mai devreme sau mai târziu decât de obicei (înainte sau după sezonul de recoltare a plantei)  vă rugăm să specificaţi alte efecte ale noilor soiuri de plante: s-au acomodat mai bine la condiţiile noastre; sunt mai solicitate pe piaţă după atractivitatea fructelor şi calităţilor gustative. 4. Ce impact a avut implicarea dumneavoastră în proiect asupra activității dvs. agricole şi a situației dvs. financiare? (vă rugăm să alegeţi nici una, una sau mai multe variante de răspuns şi, dacă este posibil, încercaţi să estimaţi impactul în %)  Productivitatea (volumul de lucru per unitate de producţie) agriculturii a crescut. (cu cca _______%)  Costul resurselor (material săditor, îngrășăminte, pesticide etc.) per unitate de producţie a scăzut. (cu cca________%)  Preţul de vânzare a producţiei a crescut. (cu cca 23-25%)  Volumul producţiei (per unitate de teren) a crescut. (cu cca 25-28%)  Ponderea producţiei pe care o putem vinde pe piaţă a crescut. (cu cca ______%)  Profitul net din agricultura a crescut. (cu cca 20%)  Vă rugăm să specificaţi alte impacturi: ______________________________________________________ _____________________________________________________________________________________

5. Aţi observat vreun impact al proiectului (adică a participării dvs. la cooperativă) asupra familiei dvs.? Dacă da, vă rugăm să specificaţi:  producţia o realizăm în comun  cantităţi mai mari şi preţuri mai bune 6. Au existat efecte negative ale proiectului asupra activității dvs. agricole şi / sau asupra familiei sau comunităţii dvs.? Dacă da, vă rugăm să specificaţi: Efecte negative n-au existat.


8. Observaţii și sugestii referitoare la rezultatele și impacturile proiectului (consolidarea cooperării în comunitatea dumneavoastră):  datorită proiectului s-au asociat fermieri, formînd cooperativa;  sunt noi producători agricoli doritori de a deveni membri ai cooperativei;  membrii cooperativei conlucrează mai rezultativ cu administraţia locală. ________________________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________________________

9. Vă rugăm să indicaţi raionul în care este situată gospodăria dvs. agricolă: Republica Moldova, raionul Sîngerei, satul Dobrogea Veche.



1. De ce aţi hotărât să aderaţi la cooperativă? Care au fost aşteptările dumneavoastră cu privire la statutul de membru al cooperativei? (alegeţi una sau mai multe variante de răspuns)  Cooperarea mă va ajuta să produc mai eficient.  Cooperarea ne va permite să producem cantități mai mari, și astfel să vindem la preţuri mai avantajoase.  Am fost interesaţi să testăm noi soiuri de plante, care ar putea contribui la sporirea productivităţii.  În cadrul proiectului au fost oferite echipamente mici, pe care le utilizăm, uşurînd munca şi avansînd productivitatea plantelor cultivate.  Alte așteptări/motive, vă rugăm să specificaţi: Deschiderea mai multor locuri de muncă, beneficierea de granturi, deschiderea pieţei de desfacere de peste hotarele ţării. 2. Sunteţi mulţumit de rezultatele proiectului? În ce măsură au fost îndeplinite aşteptările dumneavoastră? (alegeţi o singură variantă de răspuns)  Foarte satisfăcut - aşteptările noastre au fost îndeplinite complet sau chiar depășite  Satisfăcut - așteptările noastre au fost în mare parte îndeplinite  Nici satisfăcut, nici nesatisfăcut - unele dintre aşteptările noastre au fost îndeplinite, altele nu  Nesatisfăcut - în cea mai mare parte, aşteptările noastre nu au fost îndeplinite  Foarte nesatisfăcut - nici un rezultat al proiectului nu a corespuns aşteptărilor noastre iniţiale

3. Aţi început să cultivaţi noi soiuri de plante pe propriile terenuri, care în cadrul proiectului au fost testate pe parcelele demonstrative? Dacă da, vă rugăm să specificaţi: (vă rugăm să alegeţi o variantă de răspuns, în cazul în care alegeţi varianta de răspuns "Da", vă rugăm să alegeţi una sau mai multe variante de răspuns )  Nu, încă nu am început să cultivăm noi soiuri de plante de pe parcelele demonstrative, dar intenţionăm în viitor  Nu, încă nu am început să cultivăm noi soiuri de plante de pe parcelele demonstrative şi nici nu intenţionăm în viitor  Da, am început să cultivăm noi soiuri de plante care au fost testate pe parcelele demonstrative, și în special s-au evidenţiat şi se solicită de cumpărători hibridul de tomate Parto propus de experţii cehi şi testat în gospodăria noastră.  sunt mai rezistente decât cele cultivate anterior  sunt mai puţin rezistente decât cele cultivate anterior  oferă recolte mai mari  oferă recolte mai mici  necesită mai puţin efort, însă asigură aceleași rezultate  necesită mai mult efort, însă asigură aceleași rezultate  permite recoltarea mai devreme sau mai târziu decât de obicei (înainte sau după sezonul de recoltare a plantei)  vă rugăm să specificaţi alte efecte ale noilor soiuri de plante: Anul 2014 a fost numai primul an de fructificare, de aceea încă nu pot fi apreciate pe deplin. Totuşi, au aspect marfar mai atractiv şi se vor comercializa cu randament mai avansat. 4. Ce impact a avut implicarea dumneavoastră în proiect asupra activității dvs. agricole şi a situației dvs. financiare? (vă rugăm să alegeţi nici una, una sau mai multe variante de răspuns şi, dacă este posibil, încercaţi să estimaţi impactul în %)  Productivitatea (volumul de lucru per unitate de producţie) agriculturii a crescut. (cu cca __30_____%)  Costul resurselor (material săditor, îngrășăminte, pesticide etc.) per unitate de producţie a scăzut. (cu cca________%)  Preţul de vânzare a producţiei a crescut. (cu cca_______%)  Volumul producţiei (per unitate de teren) a crescut. (cu cca ____%)  Ponderea producţiei pe care o putem vinde pe piaţă a crescut. (cu cca ____%)  Profitul net din agricultura a crescut. (cu cca ____%)  Vă rugăm să specificaţi alte impacturi: În legătură cu faptul că este primul an după sădirea plantelor nu a fost remarcat un impact palpabil. 5. Aţi observat vreun impact al proiectului (adică a participării dvs. la cooperativă) asupra familiei dvs.? Dacă da, vă rugăm să specificaţi: Familia noastră s-a implicat activ în activitatea cooperativei, văzând această formă organizatorică ca cale de avansare a dotării tehnologice. 6. Au existat efecte negative ale proiectului asupra activității dvs. agricole şi / sau asupra familiei sau comunităţii dvs.? Dacă da, vă rugăm să specificaţi: N-au existat efecte negative __________________________________________________________

________________________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________________________


8. Observaţii și sugestii referitoare la rezultatele și impacturile proiectului (consolidarea cooperării în comunitatea dumneavoastră): Consolidarea merge foarte lent. 9. Vă rugăm să indicaţi raionul în care este situată gospodăria dvs. agricolă: satul Căzăneşti, raionul Teleneşti.


Business Plans Moldova Submission Details (1/2)

1 2 3 4 5

1.Cum evaluați relevanța planului de afaceri? A fost planul de afaceri relevant pentru necesitățile dvs. și activitatea dvs. agricolă? Foarte relevant În mare măsură relevant, însă cu câteva rezerve Foarte relevant Foarte relevant Foarte relevant 2.Cât de potrivit este planul de afaceri? A fost planul potrivit și aliniat la capacitățile dvs., din punct de vedere a resurselor financiare, cunoştinţelor și know-how-lui, forței de muncăde disponibile? Destul potrivit, însă cu câteva rezerve (de

1 2 3

4

5

exemplu, implementarea planului de afaceri ar putea dura mai mult decât a fost stabilit inițial, unele aspecte Foarte potrivit. Foarte potrivit. Destul de potrivit, însă cu câteva rezerve (de exemplu, implementarea planului de afaceri ar putea dura mai mult decât a fost stabilit inițial, unele aspecte minore nu Foarte potrivit. 3.În ce măsură ați implementat planul de afaceri Planul de afaceri a fost implementat în întregime.

1 2 3 4 5

În prezent este principalul document pe care ne bazăm la planificarea activităților noastre. Planul de afaceri a fost implementat parțial, dar nu am Planul de afaceri a fost implementat parțial, dar nu am Planul de afaceri încă nu a fost implementat, dar intenționăm să o facem în viitor Planul de afaceri a fost implementat parțial, dar nu am

1.a Dacă ați ales varianta de răspuns „mai degrabă irelevant” sau „absolut irelevant” vă rugăm să specificaţi de ce considerați planul de afaceri irelevant pentru necesitățile dvs.:

2.a Dacă ați ales răspunsul „mai degrabă nepotrivit” sau „absolut nepotrivit”, vă rugăm să specificați impedimentele, care fac planului de afaceri nepotrivit:

Business Plans Moldova Submission Details (2/2) 4.În cazul în care ați implementat planul de afaceri în întregime sau parțial, ați înregistrat Nu, implemen- Nu, dar noi Da, un efect al Da, ca urmare tarea planului sperăm ca în Da, am reușit implementării a de afaceri nu a viitor planul de să creștem planului de afa- planificării afaafaceri va avea productivita- ceri este că pu- cerii, înțelegem avut nici un mai bine Da, alte efecte efect economic efecte pozitive tea, grație tem aplica asupra unei pozitive (vă asupra pentru alocații cererea activității planificări pe piață și pu- rugăm să activității financiare și noastre noastre corecte subvenții (...) tem să o satis- specificaţi): X 1 X 2 A obtinut finantare. Asteapta demararea implementarii 3 proiectului. (Obdrželi jsme financování. Projekt prozatím zahajujeme)

4 5

1 2 3 4 5

X 5.Planul de afaceri s-a dove a fi un bun instrument pentru gestionarea gospodării dvs. agricole? Veți continua sa-l folosiți în viitor? Cu siguranță da Cu siguranță da Cu siguranță da Încă nu sunt sigur(ă) Cu siguranță da

6. Vă rugăm să indicaţi raionul în care este situată gospodăria dvs. agricolă: Hîncești Criuleni Ialoveni Drochia Drochia




připomínka autor číslo

1

Člověk v tísni

odkaz

obsah připomínky

In fact the document „Agriculture and Rural Development Strategy 2014-2020 (August 31st2013)“ does mention the organic agriculture. There is the section: „52. Measure 2.2. Support environmentally friendly production technologies and products ensuring biodiversity. Another way of ensuring sustainable management of natural resources in agriculture is the provision of environmentally friendly production technologies and products. Organic production should be supported in this regard, especially as demand for such products is increasing on international markets. Organic farmers should also be assisted in meeting the standards and implementing the procedures required by international markets and organizations. Supporting energy crops production is another way of making agricultural production sustainable and profitable at the same time. Moreover, low quality and unproductive agricultural land should be considered for afforestation in order to increase biodiversity as well as decrease soil erosion while also contributing to water conservation.“ Other sections are also mentioning organic agriculture. Hodnocení projektu ČvT, s. 1 Also, the Ministry of Agriculture has developed a „Program Development of organic agri-food products 2013 – 2020“ which has specific actions for organic agriculture, although no financial means have been assigned. This Program has been developed including inputs from the PIN Action Team (according to the Ministy representative Mr. Senic). Also, during direct meetings with deputy ministers we received expression of their support for our efforts to develop organic agriculture . The same was expressed by their letter of support submitted by the Ministry to the CZDa. One issue to be added: The fresh government will be in power after the elections on November 30th, so there is a chance for more suport from the Ministry, and we are planign advocacy to present organic farming as a possibility to reach EU market (via our export component). We also received declared support from the Investment Support Team under the Prime Minister Office (Mr. Maxim Popov).

vypořádání

Odkaz na opatření 2.2 Strategie doplněn. Zároveň ovšem upozorňujeme, že dané opatření není zařazeno pod cíl "Zvyšování konkurenceschopnosti sektoru zemědělství a potravinářství", ale pod cíl "Zajištění udržitelného managementu přírodních zdrojů." Podobná úprava zapracována také do projektu Charity.

2

3

4

Člověk v tísni

Jak je ze závěrečné zprávy zřejmé, hodnocení je výsledkem komparace jednotlivých realizátorů. Z komparace vyplývá, že náklady na řízení, management a koordinaci byly u jiných typů realizátorů nižší. Rovněž podotýkáme, že jsme, stejně jako u ostatních projektů, do nákladů na management a administraci projektu - na rozdíl od kalkulace Člověka v tísni ZÁSADNÍ - Pokud se dle evaluátora jedná relativně vysoký podíl, je třeba uvést k čemu se vztahuje. Dle zkušenosti realizátora je 15% na osobní náklady u tohoto typu projektu zahrnuli také náklady na koordinátora projektu v Moldavsku Hodnocení projektu ČvT, s. 5 adekvátní a odpovídá výši, kterou jiné organizace a donátoři pokládají za přiměřenou. Žádáme v celkové výši cca 240 000 Kč (řešeno subdodavatelsky, jasně uvést k jakému standardu se hodnocení vztahuje nebo ho odstranit. nikoliv pracovní smlouvou) a náklady na provoz kanceláře v celkové výši cca 142 000 Kč. Při jejich započítání dosahuje podíl nákladů na management a administraci projektu cca 20 % rozpočtu. Formulace "Osobní náklady" je v textu hodnocení nepřesná a byla upravena.

Člověk v tísni

ZÁSADNÍ – Považujeme za nedostatek evaluátora, že se nepokusil od realizátora zjistit, jaké služby byly partnery (subdodavateli) zajišťovány a financovány v daných letech. Zejména v roce 2012 částka 680,000 Kč rozhodně nezahrnuje pouze školení, ale také přípravu a tisk příruček (cca 70,000 Kč), práci na tvorbě akčního plánu (cca 150,000, zajištění 3 denního školení/studijní návštěvy v Německu zaměřené na marketing (cca 150,000 Kč bez letenek). Hodnocení projektu ČvT, s. 6 Školení v Moldavsku s využitím zahraničních expertů navíc v daném roce proběhla 4 (Lektoři: Jansen, Valeška, Richter, Hluchý, Mitáček) z celkovým počtem 12 školících dnů, což znamená náklady cca 25,000 Kč na školící den, do čehož je třeba započítat dny na přípravu, cestovné, ubytování, atd.... V roce 2013 byly náklady na tyto služby také vysoká, část již však byla financována projektem USAID. Na vyžádání můžeme dodat rozklad přesných nákladů na jednotlivé aktivity.

Člověk v tísni

Hodnocení projektu ČvT, s. 13

PODRUŽNÁ - S tím nesouhlasíme. Projekt zahrnoval subjekty na různém stupni rozvoje, ale přístup k nim diferencoval. U některých aktivit měly zapojené subjekty rovné podmínky (grantová výzva). To, jak to vnímají jednotlivé subjekty je věc další, jinak řečeno, nikdy se nelze zavděčit všem.

Vycházíme z vyúčtování projektů, které mu bylo předáno. V roce 2012 obsahuje vyúčtování položku "5.2.2 Školení pro zemědělce a konzultační střediska v EZ v Moldavsku (Bioinstitut EkoConnect)" s celkovým nákladem 681 227 Kč. Pokud realizátor poskytne podrobnější vyuúčtování takto nadepsané kumulativní položky, rádi hodnocení upravíme (doporučení směřující na zvýšení podrobnosti finančního vykazování je součástí ZZ). S ohledem na formulaci názvu této rozpočtové položky jsme neměli důvod se domnívat, že je pod ní zahrnuto více nákaldů. Počty školení byly upraveny. Při hodnocení jsme zaznamenali z několika zdrojů, že mezi zapojenými producenty vznikly relativně silné frikce. Tuto skutečnost jsme se pokoušeli podrobně analyzovat a zjištění je, dle našeho názoru, relevantní. Je možné otevřít při prezentaci.

5

6

7

8

Člověk v tísni

Člověk v tísni

Člověk v tísni

Člověk v tísni

Závěrečná zpráva, s. 22

PODRUŽNÁ: The earleir comment about the „demarcation“ instead of coordination is not balanced to represent the reality, and perhaps it was more the impression from the HQ level of PIN and Caritas. At the level of project implementation in Moldova the functional coordination and „taking over the clients“ did take place, especially in 2014. PIN was in close contact with the ProRural Invest (local partner of Caritas). As a results 3 farmers initially involved in the Caritas project were „taken over“ and received significant further support in the PIN project. There were: (1) Vitalie Pintilei /small grant from PIN in 2013/; (2) Victor Birnaz /small grant in 2014/; (3) Vasile Onica /hosting an „open day event“ in 2014. Furthermore ProRural Invest is recommending further farmers for te PIN export component. Also, In the last 2 years PIN project eam and cooperating farmers were participating in activities of Caritas/ProRural Invest. Both PIN and Caritas undertook joint advocacy towards the Ministry of Agriculture in 2014. Notwithstanding of that, it should be kept in mind that certain distance between the both NGOs does exist, and relates also to the fact that both NGOs do compete with each other for funding of the same donors in Czech Republic . This may be seen as critical but in fact it is a part of reality of NGO community.

Vyjádření ZZ v tomto smyslu částečně upraveno, je možné diskutovat na prezentaci. Zároveň je ovšem nutné upozornit, že k uvedenému "předávání" klientů došlo ve větší míře až v roce 2014, tedy poté co skončil projekt Charity (a jejího partnera ProRural Invest) a projekt Člověka v tísni již byl financován ze zdrojů USAID, nikoliv ZRS ČR.


ZÁSADNÍ - Náklady 15% na osobní náklady jsou adekvátní a běžné u projektů. Jiná je situace u projektu krátkodobého vyžadujícího několik výjezdů). Další je otázka způsobu vykazování nákladů na administraci, která může budit dojem, že u některých subjektů jsou tyto náklady nižší.

Viz připomínka č. 3. Do nákladů na management a koordinaci projektů započítáváme také nákldy na koordinátora proejtku (realizováno subdodavatelsky) a na provoz kanceláře - stejně jako u ostatních projektů. Detaily k vyčíslení ODHADU nákladů na řízení, koordinaci a administraci projektů jsou uvedeny v příloze


ZÁSADNÍ – Rozdíl v cenách mezi místními a zahraničními školiteli samozřejmě existuje, avšak hodnotitel chybně počítal souhrnnou cenu za dodávky subdodavatelů jako cenu pouze za školení. Přitom v této částce byly zahrnuty další významné aktivity jako produkce a tisk příručky, tvorba národního akčního plánu EZ, studijní návštěva zemědělců do zahraničí, atd.

Viz připomínka č. 4.


Dle našeho názoru není podpora rozvoje ekologického zemědělství jako nástroje pro podporu konkurenceschopnosti zemědělců účelná, pokud "vyžaduje", ZÁSADNÍ – finanční podporu pouze pro konverzi považujeme za velmi problematickou, neboť aby zemědělec nejprve prošel několika lety konverze, která nemotivuje zemědělce, aby po období konverze pokračoval v EZ. Zemědělci pak mají tendenci má výrazně negativní dopad na jeho hospodaření, bez spíše pobírat podporu, za to, že zemi intenzivně nevyužívají a po získání podpory se vrací ke jakékoliv kompenzace. Zároveň ale nepovažujeme za konvenčnímu hospodaření. Nedoporučujeme tuto podmínku. hospodárné, aby byla tato kompenzace financovaná z prostředků ZRS ČR. Dle našeho nárou jde o vhodný námět pro diskuzi při prezentaci.

9

10

11

12

Podporu ze strany USAID (alespoň prozatím) nepovažujeme za systematickou - jde o podporu z USAID Emerging Donors Fund. Z realizovaného rozhovoru se zástupci USAID v Kišiněvě v červnu 2014 jsme nenabyli dojmu, že by se USAID chystal tuto oblast systematicky podporovat (otázce jsme se explicitně věnovali). Informace o vstupu USAID do projektu ČvT doplněna


ČRA společně s USAID financuje projekt „Rozvoj ekologického zemědělství v Moldavsku“. Z posledních jednání se zástupci USAID je také patrné, že USAID má zájem o pokračování podpory organického zemědělství a o pokračování spolupráce se ZRS ČR v této oblasti.

ČRA


ČRA opakovaně vyvíjela nátlak na ČvT i na Charitu, přesněji usilovala o propojení mediálních aktivit a zpřístupnění školení pro cílové skupiny obou projektů a spolupráci expertů. Nicméně evidentně nebylo v silách obou realizátorů spolupracovat a jejich schopnosti k dosažení synergie se zřejmě zcela vyčerpala demarkací působení obou projektů. Z druhé strany se jedná o poměrně etablované realizátory, kteří své aktivity běžně koordinují s jinými implementačními partnery, místními institucemi a jinými donory aniž by tuto činnost Domníváme se, že jde o relevantní doporučení, je možné jej musela ČRA řídit. Spolupráce s jinými aktéry je standardní imperativ na řízení projektů diskutovat během prezentace mezinárodní spolupráce. Navíc se jedná o organizace komunikující stejným jazykem a ze stejného kulturního prostředí. Kapacity ČRA nejsou dostatečné pro koordinaci silou vnucené spolupráce a z tohoto důvodu nebylo přistoupeno k intenzivnějšímu a dlouhodobému tlaku na oba realizátory. ČRA nedisponuje trvalou přítomností v partnerské zemi, která je nezbytná pro sektorovou koordinaci projektů.

ČRA

Domníváme se, že nejistota ohledně budoucího financování byla vyšší právě proto, že došlo k rozdělení alokace realizátoři tak nemohli pracovat s jednoznačnou informací, Závěrečná zpráva, s. 4- 5, 29 Realizátoři dotačních projektů nemají nikdy jisté financování na následující roky. Dotační rozhodnutí vždy pokrývá pouze jeden rok implementace projektu. Tato pra jak by mohla vypadat alokace pro jejich projekt v následujících letech (a zda vůbec bude poskytnuta). Je možné diskutovat v rámci prezentace

ČRA

ČES

obecná

Nadále je špatně aplikováno kritérium efektivnosti – nemůže být hodnoceno pouze na základě aktivit a výstupů. Hodnocení aktivit a výstupů spadá pod kritérium efektivity.

Při vyhodnocování kritéria efektivnosti jsme se, v souladu se vstupní zprávou, zaměřili na kvantifikaci cílů projektů a to, jak byly naplněny - a to jak na úrovni výstupů, tak i výsledků a dopadů. Problémem ovšem je, že většina hodnocených projektů poskytuje relevantní data pouze na úrovni výstupů. Hodnocení míry, do které projekt naplňuje své celkové cíle bylo proto nutné realizovat plně na základě terénního výzkumu. Takové hodnocení ovšem již prakticky nelze izolovat od hodnocení dopadů projektu. Z důvodu, aby se hodnocení v evaluačních zprávách nezdvojovalo jsme proto výsledky sběru primárních dat a informací souhrnně uváděli v kapitole dopady.

13

14

15

16

17

18

Charita

Podle konzultací s představiteli Českého institutu pro akreditaci, je evropská akreditace Hodnocení projektu Charita, časově i finančně náročná. Bez vnější finanční podpory není možné, aby agentura Certificats. 2 Eco pokryla náklady s tím spojené.

S komentářem souhlasíme, podpora kapacity certifikačních orgánů je uvedna mezi doporučeními

Charita

Charita ČR v roce 2013 podala projekt v rámci programu „CEI Know-how Exchange Hodnocení projektu Charita, Programme“, který měl trvat 19 měsíců a byl zaměřený na získání mezinárodní certifikaci pro s. 3 Certificat-Eco. Byla naplánována certifikace prostřednictvím Českého Institutu pro Akreditaci. Je tedy možné tvrdit, že nové alternativy byly ze strany realizátora hledány.

Doplněno, v daném kontextu jsme ovšem měli na mysli především budování individuálních partnerství, zapojení rumunských certifikačních orgánů, nebo jiné kreativní způsoby, jak dostat produkci některých zemědělců do EU.

Charita

S jistou zkratkou je možné říci, že projekt v pozici „rozsévače“, který se snaží rozsít co nejvíce Šlo o zkratku, nicméně rozumíme, že mohla být Hodnocení projektu Charita, „semen“ (vzdělávání, business plány, atd.), už ale nijak neřeší to, která z nich se uchytí (a proč interpretována zavádějícím způsobem, připomínka tedy s. 3 se uchytí) a která naopak ne. akceptována Toto tvrzení je neobjektivní, prosím o odstranění z evaluační zprávy.

Charita

Dle zjištění se evaluátor dotazoval uvedených osob „Co získali díky účasti na projektu“. Ti Hodnocení projektu Charita, většinou odpověděli „nic“ neboť se domnívali, že je dotazem míněn „grant“ či „zařízení“ pro s. 4 jejich podnikání. Z jejich pohledu není školení či vypracování obchodních plánů hodnoceno jako „získání nějaké pomoci“.

Předmětný text hovoří o tom, že pouze 5 z dotázaných zemědělců potvrdilo, že jim v projektu byl zpracován business plan. Takto byl koncipován telefonický rozhovor - v první řadě tazatelé sdělili oslovenému respondentovi, že jim, dle našich informací, byl v rámci projektu zpracován business plan a požádali je o potvrzení této informace. Až poté se dotazovali na další dotazy

Charita

(kupříkladu slučují náklady na aktualizaci tréninkových modulů s náklady na zpracování Hodnocení projektu Charita, business plánů – a vyjadřují je měsíčním paušálem) s. 4 Není pravda, v rozpočtu tvoří jasně oddělené položky

Viz rozpočtová položka 5.3 z finanční zprávy za roky 2012 a 2013: "5.3 Expertní služby (aktualizace tréninkových modulů, vypracování 30 podnikatelských plánů)" ; celková výše nákladu činí cca 360 000 Kč.

Charita

- Finanční manažer byl začleněn do projektu až v posledním roce při jeho uzavírání, což považujeme z hlediska kontroly finančních záležitostí projektu jako adekvátní výdaj. - Je třeba zohlednit inflaci a proměnlivost kurzu , obzvláště pro rok 2013 . Dále je třeba vzít v Hodnocení projektu Charita, potaz , že tyto pozice se aktivně podílely na přípravě projektových aktivit, jinak by expertní Nezpochybňujeme relevanci nákladu, pouze představujeme s. 4 služby , které jsou fakturovány zvlášť , dosahovaly vyšších částek . jejich výčet a komparaci s jinými projekty. - Cena specializovaných odborníků je v rozvojových zemích značně vysoká. Pokud chceme získat schopné a výkonné spolupracovníky, je třeba tyto ceny akceptovat, ačkoliv mnohdy značně převyšují platy v českém neziskovém sektoru.

19

Charita

13% z celkového počtu účastníků projektu úspěšně podniká v ekologickém zemědělství. Hodnocení projektu Charita, Zároveň tito ekologičtí zemědělci činí 18% z celkového počtu ekologických zemědělců s. 9 zaregistrovaných na Ministerstvu zemědělství.

Tuto informaci jsme v závěrečné zprávě projektu nezaznamenali, budeme rádi, pokud nám budou poskytnuty detaily. Pokud má mít vypovídací hodnotu ve vztahu k hodnocení udržitelnosti, je nutné podrobnějí analyzovat - s jakou periodou po poskytnutí podpory realizátor zjišťoval, zda příjemce úspěšně podniká v EZ, jaká část z nich v EZ podnikala před poskytnutím podpory, atd.




Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Příloha č. 14: Shrnutí v anglickém jazyce – Executive summary

Executive summary It was the task of this evaluation to assess the engagement of Czech Foreign Development Cooperation (FDC) in the sector of agriculture in Moldova. An evaluation of this kind does not only analyze the basic evaluation criteria on the level of implemented projects, even more importantly, it evaluates the FDC activities in the sector as a whole. It analyses potentials and opportunities for association of the development activities into broader initiatives, assesses the coordination and communication among the actors of Czech FDC as well as with other donors active in the same sector and country, etc. The sector evaluation should provide aggregated knowledge for deciding on the further aiming of FDC support to agriculture and its relevant targeting with regard to strategic needs of Moldovan farmers, capacities of the Czech FDC (most importantly financial ones) and activities of other donors. The sector evaluation is based on the evaluation of four projects supported in the sector of agriculture between 2011 and 2013. Those projects may be considered as “pilot projects” as the experience from their implementation represents a key input for the future aiming of Czech FDC in this sector. Following projects were supported: 

Support to the development of ecological agriculture in Moldova – implemented by Caritas Czech Republic  Development of ecological agriculture in Moldova – implemented by People in Need  Increasing the competitiveness and efficiency of Moldovan small and medium farmers by their orientation towards the production with high added value carried out with selected target groups in the Anenii Noi, Telenesti and Singerei regions – implemented by the Czech University of Agriculture  Development of Moldovan small farmers' business skill by enhancing knowledge transfer – implemented by the Institute of Agricultural Economics and Information All of the implemented projects provide support to small and medium farmers for the development of their enterprises (as a key potential for development of the rural areas of Moldova). They were aiming at raising the efficiency of the farmers by the means of shifting their orientation to goods of higher added value, organic production or by raising their business skills. Therefore, strong interlinking has been observed among the projects on the level of their focus as well as target groups. However, the method by which the projects intended to trigger the growth of small and medium farmers varies. Those differences in the method enable to compare which approaches and methods are more relevant, effective, efficient, and sustainable and generate better impacts when it comes to achieving a similarly defined target. Implemented activities and projects are consistent with the needs of the Moldovan agriculture sector as they have been defined in the Strategy for development of agriculture and rural areas (2011) as well as formulated by the target groups, project partners or representatives of national authorities of Moldova. Activities aimed at development of cooperation between small and medium farmers show the greatest compliance with the needs of the sector. However, this is also a field of activity in which a significant number of other international donors is engaged – with significantly larger volumes of support. Therefore, the evaluator agrees that support of the Czech FDC in this field is relevant and necessary, however, it must be precisely focused. It should not aim at fulfilling the needs (mostly of investment nature) of developed localities, it should rather aim at building of basic capacities for cooperation in localities that are for the time being too small or weak to receive support from other resources. Likewise the support to the development of organic agriculture proved to be a relevant tool with regard to the overall goal of the intervention, however, its complexity must be observed. In this

září 2014


Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Příloha č. 14: Shrnutí v anglickém jazyce – Executive summary regard an intensive support to smaller number of projects has turned out more relevant than providing insufficiently deep and complex support to larger target group. The relevance of the way how the projects were implemented is not without reservations. Among the most notable issues that diminish the relevance of the project should be mention the ex-post elimination of some elements of the projects’ intervention logics (as an effect of lowering the allocated finances as well as financial uncertainty in multiannual horizon) and insufficient stress on bringing the production to relevant markets and its marketing (i.e. dominant orientation on the production site). One of the weakest points of the Czech FDC in the agricultural sector that has been identified with regard to its effectiveness was the division of its financial allocation among three projects. As a result of that the costs of administration, management and coordination of the projects did rise – it was necessary to establish three independent systems of administration and management. Moreover, some weak points in the system of project monitoring created a strong barrier to detailed analysis of effectiveness of the Czech FDC to the agricultural sector. As their result, the evaluator was unable to analyze the effectiveness on the level of single activities and compare their costs with their outputs, analyze and compare itemized budgets or study in detail the costs of management and administration with regard to the types of implementers. Evaluated project did not show any problems when it comes to fulfillment of their planned outputs. However, those had to be revised on the beginning of the projects’ implementation due to the division of the financial allocation. The implementers thus either limited the scope of their activities and completely eliminated some of them or they decided to reformulate the project’s intervention logic as whole in the light of the new conditions. The evaluation shows that the second approach is more appropriate since the elimination of a part of originally planned activities damages the internal coherence of a project – which can lead to lowering its efficiency. The project partners as well as target groups representatives see an added value of Czech FDC projects – compared to projects of other donors – in the involvement of experts with an experience with transformation of the sector. Study visits have proven to be another example of very efficient as well as effective tool of transfer of know-how and good practice. One of the threats to efficiency of projects is the incorrect targeting of the support with respect to activities of other donors. This threat applies primarily to the support for establishment of cooperatives. Engagement of strong local partner with significant insight into other donors’ activities in this field (on which it takes part) has proven to be an efficient countermeasure against this threat in the context of lacking systematic coordination of the sector. Sharp focus of the support that takes into account the scope of available resources is a key factor of an efficient intervention, especially so within activities aimed at building of cooperation among farmers. None of the implemented projects has been assessed as unreservedly sustainable. One of the crucial issues of sustainability is the time factor – some of the initiatives did not have enough time for sufficient implementation of their activities and, to some extent, they leave the work unfinished. That represents a serious threat to the sustainability of such initiatives. Moreover, project in the agricultural sector have to take into account the length of growing cycle – outcomes of realized activities will actually show themselves first at the end of the plant’s growing cycle; proper testing of revised production technologies and processes requires several repetitions of the testing. Another decisive factor of sustainability of a project’s outcomes is the profitability of the new or revised production method. Production in a cooperative or in the mode of organic planting must be profitable for supported farmers. However, the profitability cannot be ensured only by the sole revision of the production technology – the production must be successfully sold. The successful placement of a farmer’s production on an appropriate market segment that will ensure the economic return represents a fundamental factor of sustainability of an intervention. However, markedoriented activities were in some projects rather neglected, which results in the fact that the sustainability of a part of outcomes is not guaranteed.

září 2014


Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Příloha č. 14: Shrnutí v anglickém jazyce – Executive summary Actual economic impacts that would correspond with the overall goal of the Czech FDC engagement in Moldovan agricultural sector (i.e. strengthening the competitiveness of supported farmers) do occur in a longer time horizon – thus for the time being it is not possible to capture them robustly in economic data of the target group. However, the analysis did identify some positive trends especially in the case of established cooperatives (their representatives do already register an increase of some components of their competitiveness in tens of percent, however, those are, for the time being, only estimates, not objective data). Similar trends were noted by a part of the target group supported in the field of organic production. This target group, however, clearly demonstrates the correlation between positive economic impacts and a stress on market-oriented activities. In case that a farmer converts to organic farming but does not accordingly focus on the distribution of his/her production to relevant target groups (whose members are willing to pay adequate prices) it is likely that his/her economy will even worsen – by maintaining the traditional distribution mode (selling on a marketplace or to dealers) (s)he will not get a higher price for organic products which are, on the other hand, more costly to grow. Moreover, support to the development of organic production does have to take into account a higher number of external factors when it comes to fulfilling the overall goals of the invtervention. The activities of Czech FDC in the agricultural sector did produce some positive side effects on the level of communities. Projects did encourage participation of citizens on community life and on initiatives aimed at its development. Also the promotion of modern approaches to public governance based on intensive participation of relevant stakeholders and bottom-up formulation of public agenda was appreciated. Positive impacts of the Czech FDC initiatives to environmental issues have been registered. That is the case especially with projects aimed at the advancement of organic farming which directly contribute to promotion of managements friendly to natural resources and support the biodiversity and soil protection. Also other projects show some indirect positive effects on the environment, such as reducing the volume of application of mineral fertilizers. No negative impacts on the environment have been registered. None of the projects registers direct implications on the issues of gender, however, some activities were directed on women and their position in the traditional model of farming. Strong synergy potentials have been identified between some of the projects. Once they promoted similar approaches to the strengthening of competitiveness of their target groups, they could have benefited from mutual cooperation in creation of training modules, share their lectors, interlink their target groups, coordinate their marketing activities, etc. However these synergies were actually exploited to a very limited degree. The projects in question were planned independently and did not count with mutual interaction when formulating their intervention logics. Coordination and cooperation would have to occur first in the implementation phases – however, the implementers were not sufficiently motivated to do so. The key concern of a project implementer is to implement in accordance with the project documentation and achieve the formulated goals; coordination and division of tasks could, however, endanger the administrative (not actual) achievement of some of the targeted outputs. Therefore, if a higher degree of coordination of implemented projects is to be achieved, it must be formulated already in the projects’ preparatory phases, moreover, coordination between projects must be facilitated by the donor. The following recommendations to the involvement of Czech FDC in the sector of agriculture in Moldova were formulated on the basis of evaluation: 

With regard to the limited budget of FDC for the support of agriculture in Moldova we recommend narrowing / specifying its goal. We suggest the following overall goals: Support to stabilization of rural localities and poverty reduction (by the means of support to cooperation between farmers), development of human resources in agriculture and pilot projects to verify the effectiveness of support to organic agriculture as a tool to strengthening the competitiveness of small and medium farmers.

září 2014


Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Příloha č. 14: Shrnutí v anglickém jazyce – Executive summary    

  

 

   

We recommend maintaining the support to establishment of cooperatives in specific localities. The support should focus on small localities that cannot yet qualify for support of big donors. We recommend to implement rather a small number of projects with larger financial scope and a systematic approach to the issue at hand. On the contrary, we no strongly advise against ex-post division of allocation among several projects (if a subsidy model is applied). We recommend the continuation of support to development of organic farming in Moldova as a tool for raising the competitiveness, however, in the form of pilot projects aimed at systematic acquiring of good practice among a rather limited number of farms. If the support to organic farming is maintained among goals of FDC in Moldova in the agricultural sector – as formulated in previous recommendation, it is advisable to realize projects aimed at creating and strengthening of networks between Moldovan producers and purchasers in the Czech Republic / EU. Strengthen the coordination of Czech FDC activities with other donors in the sector and support the formalization of such processes. In the case that the support to creation and development of cooperation is maintained, we recommend that prolonging the time frame for implementation of such projects to 5 years is considered. Increase the accent on projects’ financial reporting so that it would be possible to analyze itemized financial reports (not only cumulative costs), associate costs with individual activities (so that calculation of costs of an unit of output would be enabled) and separate costs of the actual project activities from costs of administration, management and coordination of the project. Systematize the project monitoring on the level of outcomes – increase the stress on formulation of monitoring indicators that would be relevant to project outcomes (goals) and the quantification of their target values. Strengthen the processes of collection of quantitative data from project beneficiaries – most importantly their economic indicators collected on the level of individual supported farms. Strengthen the processes of collection of feedback from the supported participants also with some delay from their receiving the support. Strengthen and facilitate coordination between thematically and geographically related projects so that their synergies would be fully exploited. Strengthen the emphasis on market-oriented activities in the projects. Maintain the stress on professional qualification of the experts as well as their origin from the Czech Republic or other EU countries from the Central and Eastern Europe in projects implemented on “grass roots” level. Maintain the stress on transfer of good practice by the means of study visits.

září 2014







MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČR VYHLAŠUJE VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ NA PLNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY MALÉHO ROZSAHU S NÁZVEM „KOMPLEXNÍ VYHODNOCENÍ ZAHRANIČNÍ ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY V ZEMĚDĚLSTVÍ V MOLDAVSKU“ A VYZÝVÁ K PODÁNÍ NABÍDKY INFORMACE O ZADAVATELI Název zadavatele: Identifikační číslo: DIČ: Sídlo zadavatele:

Česká republika – Ministerstvo zahraničních věcí 45769851 MZV není plátcem DPH Loretánské náměstí č. 101/5, Praha 1, PSČ 118 00

Ve věcných rozhodnutích a ve věcech smluvních zastupuje zadavatele: PhDr. Zuzana Hlavičková, ředitelka odboru rozvojové spolupráce a humanitární pomoci Zaměstnanec pověřený organizací výběrového řízení: Mgr. Dita Villaseca B. Kubíková, odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci MZV tel.: 224 18 2872, e-mail: [email protected]

Předmět veřejné zakázky (NIPEZ 79998000-6 Služby profesionálních poradců) Předmětem výběrového řízení je komplexní vyhodnocení aktivit zahraniční rozvojové spolupráce („ZRS“) ČR v Moldavsku, v sektoru zemědělství. Východiskem pro sektorovou evaluaci budou následující čtyři projekty realizované v gesci České rozvojové agentury . „Podpora rozvoje ekologického zemědělství v Moldavsku“ (dotace) gestor:


realizátor:

Charita ČR

období realizace:

2011 – 2013

celkové čerpání prostředků ze ZRS ČR:

5,7 mil. Kč

„Rozvoj ekologického zemědělství v Moldavsku“ (dotace) gestor:


realizátor:

Člověk v tísni, o.p.s.

období realizace:

2011 - 2013


5,4 mil. Kč

1

„Zvyšování konkurenceschopnosti a efektivity moldavských malých a středních zemědělců pomocí jejich orientace na produkci s vysokou přidanou hodnotou u vybraných cílových skupin v oblastech Ungheni, Anenii Noi, Cahul“ (dotace) gestor:


realizátor:

Česká zemědělská univerzita v Praze

období realizace:

2011 - 2013


5,4 mil. Kč

„Rozvoj podnikatelských dovedností malých a středních zemědělců zvýšením transferu znalostí“ (rozpočtové opatření) gestor:


realizátor:

Ústav zemědělské ekonomiky a informací

období realizace:

2012 - 2013


2,34 mil. Kč

Hlavní zúčastněné strany Ministerstvo zahraničních věcí ČR („MZV“) je v ZRS ČR odpovědné za koncepční řízení rozvojové spolupráce, včetně programování její bilaterální složky a vyhodnocování výsledků (evaluace). Česká rozvojová agentura („ČRA“) působí od 1. ledna 2008 jako implementační agentura pro plnění úkolů v oblasti ZRS ČR, zejména pro přípravu a realizaci bilaterálních rozvojových projektů. V současné době je v její gesci téměř celá šíře dvoustranných rozvojových projektů velkého rozsahu. ČRA je gestorem všech hodnocených projektů. Zastupitelský úřad ČR v Kišiněvě („ZÚ“) zastupuje Českou republiku v Moldavsku včetně oblasti rozvojové spolupráce. Konkrétně je úkoly koordinace a monitoringu ZRS pověřen diplomatický pracovník ZÚ.

Realizátoři a partnerské organizace, koneční příjemci Charita ČR realizovala 1 hodnocený projekt na základě dotace poskytnuté Českou rozvojovou agenturou. Člověk v tísni, o.p.s. realizoval 1 hodnocený projekt na základě dotace poskytnuté Českou rozvojovou agenturou. Česká zemědělská univerzita v Praze realizovala 1 hodnocený projekt na základě dotace poskytnuté Českou rozvojovou agenturou. Ústav zemědělské ekonomiky a informací realizoval 1 hodnocený projekt na základě rozpočtového opatření České rozvojové agentury. V roli hlavních partnerských organizací projektů působily: Národní farmářská federace Moldavska (FNFM), společnost Prorural Invest, Ministerstvo zemědělství, Agency for Rural Development (ACSA) Konečnými příjemci (beneficienty) projektů jsou malí a střední zemědělci zejména v oblastech Kišiněv, Orhei a Balti, Ungheni, Anenii Noi a Cahul, a jejich sdružení; certifikační agentura Certificat-Eco; veřejnost a státní správa v jižní, střední a severní oblasti Moldavské republiky; moldavští a evropští konzumenti biopotravin

2

Cíle a účely evaluace Hlavním účelem evaluace je získat objektivně podložené a konzistentní závěry využitelné při rozhodování MZV ve spolupráci s ČRA o budoucím zaměření ZRS ČR v dané zemi a sektoru. Informace získané v průběhu této evaluace poslouží ke zlepšení realizace rozvojové spolupráce ČR v Moldavsku v sektoru zemědělství, výhledově jako podklad ke zpracování sektorové strategie a k synergickému zaměření dalších projektů. Cílem evaluace je komplexní vyhodnocení působení ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku na základě vyhodnocení vybraných projektů dle mezinárodně uznávaných kritérií OECD/DAC a dalších zadaných kritérií (viz níže). Dalším, neméně důležitým očekávaným výstupem je posouzení, zda a jak byly rozvojové aktivity reprezentované uvedenými projekty vzájemně provázané či nakolik jejich dopady měly synergický efekt. Širší sektorový pohled by měl dále hodnocené rozvojové aktivity ČR posoudit na pozadí relevantních rozvojových strategií Moldavska pro daný sektor. Sektorový pohled je dále vhodné zaměřit na vyhodnocení a další možnosti sdružování rozvojových aktivit do širších celků s jednotným geografickým a tematickým určením, vyhodnocení koordinace a komunikace mezi českými aktéry ZRS jakož i s ostatními donory působícími v dané zemi ve stejném sektoru, případně vyhodnotit potenciál trojstranných projektů, jejich priorit a perspektivy. Zadavatel uvítá též vyhodnocení spolupráce státních i soukromých rozvojových aktérů v dané zemi a sektoru, a vyhodnocení, případně porovnání, jednotlivých uplatněných sektorových rozvojových strategií a modalit. Vítána je i případová studie dle kontextu evaluace. Od evaluačního týmu zadavatel dále očekává posouzení intervenční

logiky hodnocených projektů v kontextu daného sektoru, vč. analýzy klíčových předpokladů a rizik pro dosažení cílů, případně rozbor metodologických překážek a limitů evaluace. Pokud by evaluační tým shledal intervenční logiku v projektové dokumentaci za neúplně či nepřesně definovanou, je očekáváno provedení tzv. rekonstrukce intervenční logiky jako součást prací na této evaluaci. Evaluační kritéria dle OECD/DAC Závěry z evaluace mají poskytnout zadavateli komplexní pohled na působení ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku v hodnoceném období, včetně vyhodnocení jednotlivých projektů z hlediska mezinárodně uznávaných evaluačních kritérií OECD/DAC, tj. relevance, efektivity (hospodárnosti), efektivnosti (účelnosti), udržitelnosti a dopadů. Stručné definice těchto kritérií dle OECD/DAC jsou následující: 1 Relevance – míra, ve které rozvojová intervence odpovídá potřebám, prioritám a koncepcím cílové skupiny, partnerské (přijímající) země a dárcovské země. Efektivita (hospodárnost) – míra využití vstupních zdrojů (časového plánu, odborných znalostí, administrativy a managementu, finančních prostředků atd.) s ohledem na reálně dosažené výstupy a cíle. Realizované aktivity se hodnotí co do jejich adekvátnosti, účinnosti a hospodárnosti, popřípadě mohou být navržena alternativní řešení k dosažení stanovených výstupů a cílů méně nákladným způsobem, v kratší době, s větším zohledněním místních podmínek apod. Hodnotit lze i zda byly cíle a výstupy stanoveny reálně. Hodnocení míry využití optimálně nákladných zdrojů k dosažení potřebných výsledků se provádí z hlediska kvantitativního i kvalitativního. Efektivnost (účelnost) – míra dosažení cílů rozvojové intervence. Udržitelnost – míra, resp. pravděpodobnost pokračování pozitivních důsledků projektu pro cílovou skupinu po ukončení aktivit a financování ze strany donora/realizátora.

1

Více k uplatnění kritérií OECD-DAC při vyhodnocení projektu ZRS je k dispozici v osnově evaluační zprávy v příloze a dále v publikacích OECD-DAC, např. „Evaluating Development Cooperation. Summary of Key Norms and Standards“ a „Quality Standards for Development Evaluation“ (ke stažení na stránkách www.oecd.org/development/evaluation). Doporučuje se také důkladné prostudování Metodiky projektového cyklu dvoustranných projektů ZRS ČR (k dispozici na stránkách www.mzv.cz/pomoc).

3

Dopady – pozitivní i negativní, přímé i nepřímé a zamýšlené i nezamýšlené důsledky rozvojové intervence pro cílovou skupinu a v partnerské zemi obecně; u kritéria dopadů se musí evaluace důkladně zabývat také vnějšími vlivy prostředí, ve kterém byl projekt realizován.

Další evaluační kritéria Evaluace posoudí souhrnně hodnocené aktivity ale i jednotlivé projekty také z hlediska jejich vnější prezentace (viditelnosti) v partnerské zemi a z hlediska uplatnění průřezových principů ZRS ČR definovaných v Koncepci zahraniční rozvojové spolupráce ČR na období 2010 – 20172: řádná (demokratická) správa věcí veřejných; šetrnost k životnímu prostředí a klimatu; dodržování lidských práv příjemců včetně rovnosti mužů a žen. Evaluátoři by měli zejména posoudit zda a jak průřezové principy (resp. některý z nich) přímo souvisí se sektorovým zaměřením hodnocených projektů a aktivit; zda a jak zadavatel a/nebo realizátor zohlednili průřezové principy při formulaci a realizaci projektů; zda realizátor během přípravy a realizace projektu (resp. zadavatel projektu během formulace projektu) v rámci snahy o zohlednění průřezových principů narazil na protichůdné cíle, zájmy či hodnoty na straně příjemců projektu/partnerské země a jak tuto situaci řešil. Evaluační tým by tedy měl ke zmíněným aspektům vnímavě sbírat údaje a zjistit postoje konečných příjemců projektu (resp. i dalších relevantních osob). U zjišťování názorů, pocitů a zkušeností cílové skupiny je důležité věnovat zvláštní pozornost zahrnutí jejích zranitelných členů (zpravidla žen, příslušníků rasových, etnických nebo náboženských menšin, starších osob). Ze získaných informací by měl učinit celkový závěr, do jaké míry hodnocené projekty u jednotlivých průřezových principů využily existujících příležitostí a vyvarovaly se nežádoucích situací.

Doporučení vyplývající ze zjištění a závěrů komplexního vyhodnocení V evaluační zprávě budou uvedena konkrétní a realizovatelná doporučení, s přidanou hodnotou, adresně určena evaluačním týmem MZV, ČRA, realizátorovi či jinému aktéru ZRS a dostatečně podložena konkrétními zjištěními a závěry, zaměřena primárně na systémová doporučení pro další možné zaměření rozvojových aktivit v sektoru zemědělství v Moldavsku. Může však jít také o doporučení procesní k danému typu projektu, případně doporučení zaměřená na vzájemné synergie jednotlivých hodnocených oblastí rozvojových intervencí. Zadavatel je připraven ve zprávě obdržet i ponaučení širšího charakteru (lesssons learned) pro řízení a realizaci ZRS, případně systémové ponaučení pro řízení procesu evaluací, pokud jsou tato ponaučení dostatečně konkrétní, relevantní a využitelná také pro ZRS v jiných zemích a sektorech.

Požadované výstupy komplexního vyhodnocení, termíny Spolu se zadavatelem bude na průběh evaluace dohlížet v poradenské roli také referenční skupina složená ze zástupců MZV – odboru rozvojové spolupráce a humanitární pomoci („MZV-ORS“), MZV – odboru států severní a východní Evropy („MZV-OSVE“) a ZÚ Kišiněv. Komunikaci mezi evaluačním týmem a referenční skupinou bude zprostředkovávat pověřený zástupce MZV-ORS. Členové referenční skupiny budou mít právo připomínkovat zprávy odevzdané evaluačním týmem.

2



Zadavatel požaduje po zpracovateli odevzdání jedné vstupní zprávy a jedné závěrečné evaluační zprávy (se 4 přílohami shrnujícími evaluační zjištění k jednotlivým projektům), která bude následně zveřejněny na webových stránkách MZV.



Vstupní zpráva detailně rozpracovává metodologii hodnocení, popisuje okruhy evaluačních otázek a hypotéz formulovaných na základě studia dokumentů a rozhovorů vedených v ČR, které mají být ověřeny na misi v partnerské zemi. Vstupní zpráva dále obsahuje harmonogram mise do partnerské země včetně plánu setkání, rozhovorů, fokusních skupin, pozorování, odborných měření, dotazníkových šetření, apod.



Vstupní zpráva musí být odevzdána zadavateli v listinné (svázané) podobě i elektronické podobě, a sice nejpozději 5 pracovních dnů před odjezdem týmu na evaluační misi do partnerské země.

Koncepci ZRS ČR na období 2010 – 2017 lze dohledat na www.mzv.cz/pomoc

4



Podoba závěrečné evaluační zprávy se musí řídit osnovou evaluační zprávy ZRS ČR3; délka textu bude max. 25 stran A4 (bez příloh) včetně manažerského shrnutí v délce max. 4 strany A4. Zadavatel očekává, že závěrečná evaluační zpráva bude obsahovat, vzhledem ke stanovenému rozsahu, především samotné klíčové body sektorové evaluace, včetně zjištění, závěrů a vyplývajících doporučení. Ve 4 přílohách budou uvedena shrnující evaluační zjištění k jednotlivým projektům; dále budou v přílohách uvedeny obecně známé skutečnosti, stejně jako případné přehledy zdrojů ověřitelných zjištění, kvantitativní fakta, vzory a výsledky hodnocení dotazníků apod. - dle použitých metod evaluace.



Evaluační zpráva je vyžadována v českém jazyce (s anglickým shrnutím). Pokud se vybraný zpracovatel rozhodne předložit zprávu také v anglickém jazyce (např. z důvodu způsobu práce mezinárodního týmu, ve prospěch komunikace se zúčastněnými organizacemi v partnerské zemi apod.), zadavatel je na tuto variantu připraven, pouze očekává domluvu na postupu prací v době podpisu smlouvy. Zůstává každopádně odpovědností zpracovatele, aby termíny stanovené v tomto zadání nebyly zpracováním dvou jazykových verzí překročeny, a aby česká verze zprávy neutrpěla na kvalitě či úplnosti.



Pracovní verze závěrečné evaluační zprávy musí být odevzdána zadavateli k připomínkám do 15. července 2014. Zadavatel shromáždí připomínky od referenční skupiny a předá tyto zpracovateli, který je povinen obsahové připomínky písemně vypořádat (tzn. zapracovat do textu zprávy, nebo se zdůvodněním odmítnout, v každém případě písemnou formou). Pokud je k zaslání připomínek vyzván také realizátor projektu, evaluační tým se musí zabývat i jeho podněty.



Zadavatel od zpracovatele očekává představení evaluační zprávy s již vypořádanými připomínkami referenční skupiny a realizátora, případně jeho místních partnerů, tj. zejména hlavních zjištění, závěrů a doporučení, na prezentaci s diskusí uspořádané ze strany MZV-ORS. Případné zásadní dodatečné poznatky vzešlé z diskuse budou zapracovány ve formě samostatné přílohy finální verze zprávy. Termín prezentace bude stanoven po vzájemné dohodě v dostatečném časovém předstihu (předpokládáno je říjen 2014). Evaluační tým zašle vizuální osnovu prezentace (powerpoint) před prezentací zadavateli k odsouhlasení.



Finální verze evaluační zprávy, včetně přehledu o způsobu zohlednění jak všech písemných připomínek referenční skupiny a realizátora (a jeho místních partnerů), tak případně dalších poznatků z osobní prezentace zprávy, musí být odevzdána zadavateli do 17. října 2014, následně bude zveřejněna na webových stránkách MZV. Závěrečnou evaluační zprávu je nutné odevzdat zadavateli v listinné podobě v 1 svázaném výtisku i v elektronické formě na CD nosiči.

Evaluační mise a další upřesnění pro zpracovatele 

Zkoumání výsledků projektů v partnerské (neboli přijímající) zemi formou evaluační mise je povinnou součástí procesu vyhodnocení. Minimální délka výzkumu v partnerské zemi je 10 pracovních dnů - v závislosti na charakteru projektů, geografickém rozprostření hodnocených projektů (1 lokalita versus vyšší počet navzájem vzdálených lokalit), podmínkách místní dopravy po partnerské zemi, počtu relevantních úřadů, apod. Zejména se však odvíjí od metod zvolených zpracovatelem.



V průběhu vyhodnocení zpracovatel povede rozhovory se zástupci MZV, ČRA, ZÚ Kišiněv, realizátory projektů, se zástupci konečných příjemců a partnerských organizací realizátora v Moldavsku; dále s představiteli tamější státní správy a samosprávy (a s dalšími respondenty dle potřeby).4



Těžiště svých zjištění, závěrů a doporučení by měl zpracovatel začít písemně formulovat ještě na misi v partnerské zemi. V průběhu evaluační mise zpracovatel uspořádá zahajovací a závěrečný

3

Osnova evaluační zprávy ZRS ČR je přílohou tohoto dokumentu. Při evaluační misi v partnerské zemi však nemusí jít pouze o formu individuálních rozhovorů – způsoby zjišťování a ověřování informací vycházejí z metodologického postupu evaluačního týmu. 4

5

brífink pro zúčastněné strany (relevantní úřady partnerské země, zástupce příjemců projektu, místní implementační partnery a realizátora, ZÚ Kišiněv apod.), na kterém lze předpokládaná a poté získaná zjištění a závěry vyhodnocení otestovat v diskusi s těmito zainteresovanými aktéry, a získat tak první zpětnou vazbu. 

Od evaluátorů se očekává také detailní konzultace se ZÚ Kišiněv. Evaluační tým se může na zastupitelský úřad obrátit se žádostí o logistickou podporu nebo s žádostí o zprostředkování rozhovorů na ministerstvech a dalších úřadech partnerské země; měl by však asistence ZÚ využívat jen v míře nezbytně nutné.

Vyhlášení výběrového řízení a příjem nabídek Výběrové řízení probíhající formou otevřené výzvy je veřejně vyhlášeno na webových stránkách MZV dne 20. února 2014. Příjem nabídek končí dne 14. března 2014 ve 14.00 hod. Nabídky uchazečů budou zaslány doporučeně (nebo doručeny osobně) v listinné i elektronické formě na datovém nosiči – např. CD na následující adresu: Ministerstvo zahraničních věcí ČR Odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci Loretánské náměstí 5 118 00 Praha 1 Nabídky se podávají v obálce označené:  názvem veřejné zakázky;  plným jménem (názvem) uchazeče a adresou;  textem „NEOTVÍRAT“. Nabídky zaslané jiným způsobem (např. faxem nebo e-mailem), doručené na jiné adresy nebo obdržené po termínu uzávěrky je zadavatel oprávněn nepřijmout. Nabídky mohou být podávány v jazyce českém, slovenském nebo anglickém. Nabídky v jiných jazycích nebudou přijaty.

Evaluační tým Evaluaci může provést buď tým složený z více fyzických osob (z nichž jedna působí jako vedoucí týmu s odpovědností za celý výstup vůči zadavateli) nebo právnická osoba disponující adekvátním týmem expertů (z nichž jeden působí jako vedoucí týmu zajišťující komunikaci se zadavatelem). Zadavatel považuje za optimální tým složený ze 2-4 osob, tj. hlavního evaluátora s odpovědností za celý proces vyhodnocení a odevzdání dohodnutých zpráv, jehož odbornost spočívá zejména v metodách evaluace; experta(-y) na zemědělství (včetně ekologického zemědělství), resp. malé a střední podnikání a případně též lokálního experta (nebo juniorního člena týmu) s důkladnou znalostí místního prostředí.

6

Nabídky uchazečů budou povinně obsahovat: 

metodologický přístup evaluačního týmu, vč. plánu prací (tzn. konkrétně popsaná metodologie, navržená specificky pro předmětné komplexní vyhodnocení ZRS ČR v Moldavsku);



závazně definovaný počet dnů na evaluační misi v partnerské zemi (nezahrnující dny příjezdu a odjezdu ze země);



složení evaluačního týmu, tj. počet, jména a specializace expertů, kteří se na evaluaci budou podílet, a to včetně jednoznačného stanovení jejich účasti na misi, popř. na části mise (jaké části, kolik dnů); a včetně jejich plánovaných rolí při vypracování evaluační zprávy;



životopisy expertů tvořících evaluační tým, s uvedením konkrétních údajů ke vzdělání, odbornosti a zkušenostem relevantním pro předmětnou evaluaci;



čestné prohlášení o splnění kvalifikačních předpokladů (viz níže); před podpisem smlouvy musí předkladatel být schopen jejich splnění prokázat pomocí dokumentů/ potvrzení;



čestné prohlášení předkladatele o pravdivosti (viz příloha);



nabídkovou cenu uvedenou bez i včetně DPH (resp. u neplátců DPH uvedenou jako jediná cena opatřená prohlášením předkladatele o tom, že není plátcem DPH). Zadavatel předpokládá hodnotu zakázky v orientačním rozmezí 300 000 – 450 000 Kč bez DPH;5



závazně vyplněnou tabulku výpočtu nákladů na evaluaci (viz příloha). Diety (stravné) v tabulce, rozpočtované na osobu a počet dnů v zahraničí, musí odpovídat příslušným českým předpisům. Dovolujeme si upozornit předkladatele, že MZV v roli zadavatele bude před proplacením odměny požadovat vyúčtování objektivně prokazatelných nákladů (např. skutečně vynaložených výdajů na letenky, ubytování v partnerské zemi, apod.). Budou-li některé tyto náklady ve skutečnosti nižší než rozpočtované v nabídce předložené do výběrového řízení, zadavatel o tento rozdíl sníží konečnou odměnu oproti nabídkové ceně vítězného předkladatele;



podepsané čestné prohlášení o nezávislosti všemi členy evaluačního týmu. Všechny fyzické osoby, případně experti z týmu právnické osoby, musí splňovat všechny níže uvedené podmínky nezávislosti současně - podmínky platí pro všechny projekty zahrnuté do tohoto komplexního vyhodnocení evaluace v dané zemi a sektoru zemědělství. Čestné prohlášení o nezávislosti podepisují všechny fyzické osoby, případně právnická osoba a všichni zúčastnění experti z jejího týmu.

Podmínky nezávislosti členů evaluačního týmu 

Žádný z členů evaluačního týmu se nepodílel na přípravě, výběru či realizaci hodnocených projektů v jakékoli fázi. Nepodílel se ani na přípravě projektového návrhu, který s hodnocenými projekty soutěžil ve výběrovém řízení.



Žádný z členů evaluačního týmu není zaměstnancem ani externím spolupracovníkem gestora, ani jím nebyl v období přípravy a implementace hodnocených projektů; nepůsobí jako zaměstnanec či externí spolupracovník realizátora, ani nepůsobil v období přípravy a implementace hodnocených projektů v dané zemi a sektoru.



Žádný z členů evaluačního týmu se kromě výše definovaných podmínek nepodílel na realizaci projektů zahraniční rozvojové spolupráce ČR ani v zemi hodnocených projektů, ani v sektoru hodnocených projektů, a sice u obou podmínek v roce předcházejícím evaluaci, v roce dané evaluace, ani se na nich nebude v dané zemi a sektoru podílet v roce následujícím.

5

Očekávaným rozmezím však zadavatel nedefinuje striktně ani minimální, ani maximální cenu. Nabídková cena musí zahrnovat všechny náklady evaluačního týmu, tj. např. na čas strávený prací v kanceláři (analýza dokumentů, psaní zpráv, zapracování připomínek), náklady na evaluační misi do partnerské země (odměna členům týmu, letenky, místní doprava, ubytování, stravné, tlumočení, telefonní hovory), odměnu členům týmu za čas strávený závěrečnou prezentací, apod.

7

Kvalifikační předpoklady evaluačního týmu 

ukončené vysokoškolské vzdělání - u vedoucího evaluačního týmu;



minimálně 4 roky pracovních zkušeností - u vedoucího evaluačního týmu;



dokončená participace na alespoň jedné evaluaci (ve smyslu komplexního vyhodnocení výsledků) projektu, programu či podobné intervence – u kteréhokoliv člena evaluačního týmu;



absolvované alespoň jedno školení nebo vysokoškolský předmět k evaluaci, nebo k řízení projektového/ programového cyklu (project cycle management); nebo k řízení orientovanému na výsledky (results-based management) – u kteréhokoliv člena evaluačního týmu;



znalost anglického a/nebo moldavského nebo rumunského nebo ruského jazyka u všech členů evaluačního týmu, kteří se budou účastnit mise do Moldavska. Uchazeč doloží znalost cizího jazyka certifikátem o složení jazykové zkoušky minimálně na úrovni B1 nebo čestným prohlášením uchazeče, že příslušný člen evaluačního týmu ovládá požadovaný jazyk na komunikativní úrovni. V případě čestného prohlášení je zadavatel oprávněn před uzavřením smlouvy úroveň jazykových znalostí členů týmu ověřit.

Hodnotící kritéria (0-100 bodů celkem) Za hodnotící kritérium stanovil zadavatel ekonomickou výhodnost nabídky. Jednotlivá hodnotící dílčí kritéria byla stanovena následujícím způsobem: 1. nabídková cena (porovnávány jsou ceny bez DPH): 0-40 bodů Nabídka s nejnižší nabídkovou cenou obdrží 40 bodů. Ostatním nabídkám budou přiřazeny body dle vzorce: /hodnota nejnižší nabídkové ceny/ x /40 bodů/ : /hodnotou nabídkové ceny daného uchazeče/ = /počet bodů pro nabídku daného uchazeče/ 2. odborná kvalita, konkrétnost zpracování a proveditelnost předložené metodologie evaluace, vč. harmonogramu a postupu prací a rozdělení úkolů v evaluačním týmu: 0-30 bodů Maximum bodů náleží takové metodologii, která stanoví jak teoretický rámec navržených metod a jejich limitů, tak konkrétně rozpracuje kombinaci evaluačních kritérií OECD/DAC a navržených metod – zpravidla do podoby evaluačních otázek, způsobu zjišťování a triangulace údajů apod. Očekává se striktní dodržování osnovy evaluační zprávy a logické propojení zjištění, závěrů a doporučení se stanovenými, konkrétními a realistickými evaluačními otázkami. Dále optimální metodologie stanoví též harmonogram prací, vč. přibližného programu mise do partnerské rozvojové země a rozdělení úkolů a kompetencí mezi jednotlivé členy evaluačního týmu; přičemž tyto postupy jsou navrženy realisticky. Zadavatel uvítá, pokud se evaluace bude opírat o Formální standardy provádění evaluací České evaluační společnosti6. 3. míra odbornosti a předchozích zkušeností týmu v tematice zemědělství (včetně ekologického zemědělství), resp. malého a středního podnikání obecněji: 0-20 bodů Maximum bodů náleží evaluačnímu týmu, jehož členové dohromady disponují komplexní odborností právě v tematice zemědělství, včetně ekologického zemědělství, resp. malého a středního podnikání. Odbornost je zde chápána jako kombinace teoretického vzdělání a pracovních zkušeností. Má-li tým předkladatele odbornost v příbuzných oblastech, obdrží nabídka část bodů dle hloubky, šíře a přenositelnosti znalostí. Kritérium odbornosti a předchozích zkušeností evaluačního týmu v sektorové tematice bude hodnoceno na základě předložené nabídkové dokumentace.

6

Viz www.czecheval.cz

8

4. rozsah předchozích zkušeností členů týmu z rozvojových nebo transformujících se zemí, zejména z východní Evropy či střední Asie a zkušeností členů týmu v oblasti rozvojové spolupráce: 010 bodů Maximum bodů náleží evaluačnímu týmu, jehož členové dohromady mohou prokazatelně nabídnout rozsáhlé zkušenosti jak z pracovního, výzkumného nebo podobného pobytu v rozvojových nebo transformujících se zemích, a to včetně některé ze zemí východní Evropy nebo střední Asie; tak z rozvojové spolupráce jako činnosti a součásti zahraniční politiky, tj. např. plánování, implementace, monitoringu či vyhodnocování konkrétních projektů, širších programů pomoci, práce v koncepční či výzkumné rovině ZRS apod. Zkušenost přímo z Moldavska je výhodou. Kritérium předchozích zkušeností evaluačního týmu z rozvojových zemí a v oblasti rozvojové spolupráce bude hodnoceno na základě předložené nabídkové dokumentace. U 2. – 4. dílčího hodnotícího kritéria nemusí žádná nabídka dosáhnout nejvyššího počtu bodů. Body přisuzuje odborná hodnotící komise. Vyhodnocení nabídek Došlé nabídky budou zpracovány pověřeným administrátorem, který prověří kvalifikační kritéria, a poté předány hodnotící komisi, která je posoudí a na základě hodnotících kritérií vybere vítěznou nabídku. Výsledek výběru hodnotící komise bude zveřejněn do 10. dubna 2014 na webových stránkách zadavatele.7

Přílohy: závazná osnova evaluační zprávy ZRS ČR (verze r. 2014) vybrané dokumenty k hodnocenému(-ým) projektu(-ům) vzor čestného prohlášení předkladatele o pravdivosti uvedených údajů (povinná součást nabídky) vzor čestného prohlášení o nezávislosti členů evaluačního týmu (povinná součást nabídky) vzor tabulky nákladů na evaluaci pro výpočet nabídkové ceny (povinná součást nabídky)

7

Viz www.mzv.cz/pomoc

9


Příloha č. 14: Příloha č. 15: Příloha č. 16:

Shrnutí Hodnocení projektu Charita Hodnocení projektu Člověk v tísni Hodnocení projektu ČZU Hodnocení projektu UZEI Seznam zkratek Seznam prostudovaných zdrojů a dokumentů a odborné literatury Přehled realizovaných rozhovorů Přehled hlavních závěrů a doporučení Zpracované dotazníky Rámcové dotazy individuálních rozhovorů Výsledky dotazníkových šetření Tabulka vypořádání zásadním připomínek referenční skupiny, gestora a realizátorů Shrnutí v anglickém jazyce Zadávací podmínky Logické rámce projektů - Charita - Člověk v tísni - ČZU - UZEI

Podpora v oblasti marketingu

Vypracování podnikatelských plánů pro přechod na ekologické zemědělství

Přechod malých a středních zemědělců na ekologické zemědělství

Analýza trhu a jeho potřeb Ekologická certifikace

Školení v principech ekologického zemědělství

Zvýšení kapacity a znalostí malých a středních zemědělců co se týče principů ekologického zemědělství, řízení podniku a marketingu

Školení zaměřené na marketing a podnikatelské plánování

Šíření dobré praxe

Podpora integrace moldavského ekologického zemědělství do evropského obchodu s ekologickými produkty

Studijní cesta a účast na Ekologickém marketingovém fóru

Školení a odborná asistence certifikační agentury

Školení odborníků z veřejné správy

Zvyšování administrativních kapacit - certifikační autorita a veřejná správa

Posílení konkurenceschopnosti a efektivity moldavských malých a středních zemědělců

Školení v moderních tecdhnologiích a postupech

Studijní návštěvy v ČR

Dodávky materiálu, zařízení a drobné mechanizace

Financování a poradenství při nákupech vstupů (osivo, hnojiva, atd.)

Zvýšení kapacity a znalostí malých a středních zemědělců co se týče způsobu produkce a technologií

Zvýšení efektivity produkce

Založení a využívání demonstračních pozemků

Materiální podpora malých a středních zemědělců

Vytvoření strategických plánů pro kooperační sdružení

Navržení vhodných produkčních technologií pro kooperační sdružení

Vytipování členů kooperačních sdružení a jejich založení

Identifikace potřeb malých a středních zemědělců ve vytipovaných regionech

Podpora orientace na produkci s vysokou přidanou hodnotou

Zvýšení konkurenceschopnosti malých a střeních zemědělců Posílení kooperace malých a středních zemědělců

Zpracování marketingových a business plánů

Školení v řízení družstvev, strategickém a podnikatelském plánování, marketingu a certifikaci a tvorby projektů

Zvýšení kapacity a znalostí malých a středních zemědělců co se týče marketingu a uvádění produkce na trh

Posílení Marketingového informačního systému

Zlepšení přístupu na trh a odbytu produkce

Metodická a konzultační podpora Vypracování komunikační strategie směrem k politikům a široké veřejnosti

Vytvoření / posílení komunikačního kanálu pro přenos znalostí a zkušeností směrem k malým a středním zemědělcům prostřednictvím zastřešující organiazce

Studijní návštěvy

Vytvoření databáze členů a identifikace dobrých praktik

Přímý přenos znalostí a zkušeností směrem k malým a středním zemědělcům prostředictvím televizního vysílání

Vytvoření komunikační strategie směrem k zemědělcům Identifikace potřeb, zájmu a způsobů získávání informací u moldavských zemědělců

Vytvoření klíčových lokálních partnerství (výrobce programu, distributor, atd.

Výroba a distribuce televizních programů a doprovodných materiálů

Zajištění institucionální kapacity pro realizaci aktivity

Ověření kvality a relevance

Mapování a systematizace nabídky českých technologií odpovídající potřebám Identifikace modernizačních a inovačních potřeb malých a středních zemědělců

Budování a posilování kapacit a procesů pro transfer knowhow a dobré praxe směrem k malým a středním zemědělcům

Propagace české zemědělské techniky a zařízení

Účast českých výrobců na národních výstavách

Posilování obchovní spolupráce mezi českými výrobni zemědělské techniky a moldavskými zemědělci

Zlepšení hospodářské situace malých a středních zemědělců v Moldavsku




Člověk v tísni: celková dotace ZRS ČR: Pozice / náklad Supervize Finanční manažer Projektový koordinátor (MD) Vedoucí mise (MD) Účetní mise (MD) Náklady na vedení kanceláře (MD) Koordinátor projektu MD Celkem Celkem 2011 - 2013

4 900 000,00 forma pracovní poměr pracovní poměr pracovní poměr pracovní poměr pracovní poměr paušál dodávka

nositel realizátor realizátor realizátor realizátor realizátor realizátor realizátor

Charita ČR: celková dotace ZRS ČR Pozice / náklad Management Administrativní / pomocný personál Účetní personál Náklady na vedení kanceláře (CZE) Náklady na vedení kanceláře (MD) Finanční služby Koordinace projektu v Moldavsku Finanční řízení projektu v Moldavsku Služby finanční manažer Country representative Celkem Celkem 2011 - 2013

6 145 000,00 forma pracovní poměr pracovní poměr pracovní poměr paušál paušál dodávka dodávka dodávka dodávka dodávka

nositel realizátor realizátor realizátor realizátor partner realizátor partner partner realizátor realizátor

UZEI: celková dotace ZRS ČR Pozice / náklad Koordinátor Koordinátor - manager, expert v zemědělství Administrativní pracovník Finanční služby Celkem Celkem 2012 - 2013

Management (CZE) Management (MD) Administrativní personál (CZE) Administrativní personál (MD) Nákaldy na kancelář Právní a účetní služby Finanční služby Celkem Celkem 2011 - 2013

výše nákladu (podíl ZRS ČR) 2011 2012 2013 40361,13 191602,97 137605,00 73732,39 10175,00 246384,00 44981,61 46486,61 63698,00 45039,36 88172,74 20737,00 53205,91 62937,80 50572,00 6831,05 13245,76 15648,00 249945,41 293796,32 508019,00 55209,48 67629,41 76256,00 46000,00 50657,00 569306,34 774046,61 1215576,00 2 558 928,95

2 636 151,00 forma

nositel

pracovní poměr realizátor pracovní poměr realizátor pracovní poměr realizátor dodávka realizátor

ČZU: celková dotace ZRS ČR: Pozice / náklad

výše nákladu (podíl ZRS ČR) 2011 2012 2013 54847,54 60052,74 78966,42 87744,25 59448,89 45761,04 63877,57 28218,6 68712,86 0 0 178894,54 0 0 23790,2 15780,42 26409,91 100323,77 0 187783,57 52968,13 222249,78 361913,71 549416,96 1 133 580,45

výše nákladu (podíl ZRS ČR) 2011 2012 2013 63 017,00 0,00 85 119,00 310 468,00 115 359,00 79 629,00 4 510,00 10 274,00 204988,00 400371,00 605 359,00

4 700 014,00 forma pracovní poměr pracovní poměr pracovní poměr pracovní poměr dodávka dodávka dodávka

nositel realizátor partner realizátor partner realizátor realizátor realizátor

výše nákladu (podíl ZRS ČR) 2011 2012 2013 45000 57600 58000 0 0 0 14000 7000 22500 0 0 0 5170,36 41756,91 29361,24 11382,75 339,26 0 0 7327,5 7349,07 75553,11 114023,67 117210,31 306 787,09




Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Příloha č. 18: Stručný popis hodnocených projektů

1.1 Zvyšování konkurenceschopnosti a efektivity moldavských malých a středních zemědělců pomocí jejich orientace na produkci s vysokou přidanou hodnotou (…) – Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU) Cílem tohoto projektu bylo přispět k rozvoji venkova zavedením moderních a inovativních výrobních, posklizňových a marketingových technologií a zlepšením komercializace výrobků s vysokou přidanou hodnotou. Projekt obsahoval dvě základní komponenty – zefektivnění produkce zeleniny a ovoce (včetně posklizňového zpracování s využitím moderních pěstebních a zpracovatelských technologií) a zlepšení odbytu této produkce použitím moderních marketingových technik. Jak bylo uvedeno výše, projekty si byly v celkovém cíli značně podobné (nikterak překvapivě, protože byly zpracovány na základě jedné výzvy ČRA stanovující zaměření projektů). Odlišují se v metodách, kterými mělo být daného cíle dosaženo. V případě projektu ČZU šlo zejména o zakládání produkčních družstev a optimalizaci jejich činnosti. Celkem došlo k založení 4 kooperativů ve 4 lokalitách, každý s cca 10 členy. I když původně bylo plánováno založit o dva kooperativy více, v důsledku krácení prostředků bylo od založení dvou družstev v jižním regionu upuštěno. Stejně jako ve dvou dalších projektech podpořených na základě výzvy ČRA, bylo financování projektu přiděleno vždy pouze na rok a v důsledku bylo stanoveno, jakých výstupů má být s přiděleným financováním dosaženo, aniž by bylo jisté, že financování bude poskytnuto i v dalším roce řešení projektu. V prvním roce realizace tak došlo k vybudování kooperativů ve dvou lokalitách a po přidělení financování pro rok 2012 bylo rozhodnuto o vybudování dalších dvou kooperativů (současně i posílení funkční efektivity dvou již existujících). Pro rok 2013 bylo rozhodnuto o realizaci aktivit směřujících k posílení spolupráce v existujících kooperativech a jejich formální založení dle moldavského práva. Základním stavebním prvkem konstrukce „logiky“ projektu byl výběr a založení demonstrační plochy v každém družstvu. Expertní činnost realizátora projektu (resp. partnera) posléze a ve spolupráci s místními zemědělci spočívala v individuálním nastavení optimální produkční technologie pro každý kooperativ „na míru“ v závislosti na místních podmínkách (přírodní, půdně klimatické, dostupnost pracovních sil, prostředků ale i možnosti odbytu) a otestování této technologie v provozních podmínkách na pozemku, který souběžně slouží dalším participantům jako demonstrační. Samozřejmou součástí projektu byly dodávky drobné mechanizace, materiálu, osiv, sazenic, hnojiv, atd. pro pěstování na demonstračních pozemcích s cílem, aby podílníci družstva přenesli získané zkušenosti s pěstováním na demonstračních pozemcích do své praxe. Praktické ověřování ideálních technologií produkce bylo účelně provázeno intenzivními vzdělávacími aktivitami ve všech čtyřech lokalitách, přístupnými pro všechny zájemce, nejen členům kooperativů. Část přímých příjemců se rovněž zúčastnila studijní návštěvy do ČR. Dalším cílem projektu byly aktivity podporující výhodnější tržní uplatnění produkce. Primárním nástrojem dosažení vytyčeného cíle bylo posílení Marketingového informačního systému tak, aby měli producenti co nejlepší informace o aktuálním stavu trhu (resp. jednotlivých regionálních / lokálních trhů) a mohli se tak lépe rozhodovat.

1 září 2014 HaskoningDHV Czech Republic, spol. s r. o.

Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Příloha č. 18: Stručný popis hodnocených projektů Základní strategií projektu, na rozdíl od jiných projektů, nebyla certifikace výrobků či producentů na vyšší standard, ale zvyšování efektivity produkce, maximálně respektující a využívající potenciál místních podmínek. Dále pak i odpovídající uplatnění produkce na trhu, založeném především na časovém rozložení nabídky mimo vrchol sezóny, vyznačující se nejnižšími výkupními cenami. Tomu byly přizpůsobeny aktivity projektu – technologie byly navrženy tak, aby ke sklízení produkce mohlo dojít před nebo po vrcholu sezóny daného produktu, byly zaváděny technologie efektivního uskladnění produkce (a k tomu dodávána i odpovídající mechanizace a chladírenská technika), atd.

Klíčové otázky teorie změny projektu, na něž se evaluace zaměřila:  

  



Umožnila navržená, testovaná a demonstrovaná technologie, využívající dodávek drobné mechanizace a vhodných vstupů produkce dosáhnout vyšší efektivity produkce? Dochází k přenosu a dalšímu uplatnění znalostí a zkušeností získaných díky praktickému školícímu využití demonstračních pozemků (tj. navržené technologie produkce) do pěstebních technologií v rámci družstev? Pokračuje proces internalizací poznatků a jejich uplatněním v rámci hospodaření a pěstitelských technologiích školením v kooperativech? Projevují se změny ekonomicky – růst marží na prodejích, vyšší zisk, objem prodejů, atd.? Dochází k šíření dobré praxe i mimo členy kooperativů v dané lokalitě? Mění také do kooperativů nezapojení zemědělci svou technologii produkce, způsob hospodaření a umisťování produkce na trh? Poskytuje Marketingový inovační systém kvalitnější informace pro efektivnější umisťování produkce na trh? Projevuje se toto v praxi (prodeje za vyšší ceny než v minulosti)?

1.2 Podpora rozvoje ekologického zemědělství v Moldavsku – Charita ČR Cílem projektu je posílení konkurenceschopnosti malých a středních zemědělců v Moldavsku, přičemž klíčovou metodou jeho dosahování byla podpora přechodu zemědělců na ekologický způsob produkce. Projekt vychází z toho, že takto dojde u podpořených cílových skupin ke zvýšení přidané hodnoty produkce s efektivnějším tržním uplatněním (vyšší marže). Jak bylo uvedeno výše, projekt původně obsahoval zásadní komponentu podpory přístupu ekologické produkce moldavských zemědělců na trhy EU, vyznačujících se podstatně vyšší poptávkou po certifikovaných bio výrobcích, než domácí moldavský trh. Nástrojem pro vstup produktů moldavského ekologického zemědělství na západní trhy se měla stát mezinárodní akreditace moldavské certifikační agentury a v důsledku platnost certifikátů jí udělených na území celé EU (aby moldavští producenti mohli své výrobky na západních trzích legitimně nabízet pod značkou bio). V důsledku krácení financí a především nejistoty ohledně víceletého finančního rámce projektu ovšem upustila Charita od realizace této zásadní komponenty a v oblasti uvádění bio výrobků na trh se zaměřuje jen na stimulaci domácí poptávky. Dopadům eliminace této zásadní komponenty projektu bude při hodnocení věnována obzvláštní pozornost.


Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Příloha č. 18: Stručný popis hodnocených projektů Klíčovým výstupem projektu je 15 nově certifikovaných ekologických producentů napříč územím Moldavska. Projektové aktivity těchto 15 producentů „provedly“ procesem akreditace a zároveň se soustředí na podporu umisťování nově certifikované bio produkce na místním trhu. Tato cílová skupina tedy obdržela podporu „vysoké intenzity“, odborníci realizátora / partnera projektu se zemědělci z této cílové skupiny intenzivně pracují a systematicky je provádějí procesem úpravy výrobních technologií, certifikace, marketingu, úpravy způsobu hospodaření, atd. Širší cílové skupině 90 producentů byly v rámci projektu zpracovány individuální podnikatelské plány. V tomto okamžiku ovšem prozatím není jakkoliv monitorováno, zda dochází k implementaci zpracovaných podnikatelských plánů do praxe. Ještě širší cílová skupina celkem více než 200 zemědělců obdržela podporu „nižší intenzity“, tedy školení v technikách hospodaření dle principů ekologického zemědělství, v oblasti marketingu a podnikatelského plánování. Nezanedbatelnou součástí projektu byly snahy o stimulaci domácí poptávky po bio produkci prostřednictvím marketingových aktivit (distribuce brožur a letáků, články v novinách, spoty v rádiích, kulaté stoly, výstavy). Jeho součástí je rovněž posilování lidských zdrojů moldavské certifikační agentury a posilování administrativních kapacit ve veřejné správě co se týče principů ekologického zemědělství a evropské legislativy. Klíčové body teorie změny: -

Jsou aktivity projektu relevantní i po eliminaci aktivity směřující k mezinárodní akreditaci moldavské certifikační agentury? Jaké dopady na realizaci projektu měla tato eliminace? Dochází v důsledku přechodu na bio produkci ke zlepšování ekonomických výkonů této cílové skupiny – zvyšování marže, čistého zisku, atd.? Do jaké míry podpoření zemědělci zavádějí zpracované podnikatelské plány do své praxe? Projevuje se změna způsobu a řízení hospodaření podpořených podniků (implementace podnikatelského plánu) na ekonomických výsledcích podniků? Jaký efekt mají aktivity „nízké intenzity“? Dochází v důsledku školení ke změnám v praxi proškolených zemědělců?

1.3 Rozvoj ekologického zemědělství v Moldavsku – Člověk v tísni (ČvT) Projekt je zaměřen na podporu ekologického zemědělství v Moldavsku – klíčovou metodou pro podporu zvyšování konkurenceschopnosti a efektivity malých a středních zemědělců v Moldavsku tak je, podobně jako v případě projektu Charity, podpora rozvoje ekologického zemědělství. Na rozdíl od Charity je ovšem projekt více zaměřen na budování kapacity v oblasti marketingu a uvádění produkce na trh. Zároveň projekt rozvíjí systematické iniciativy na podporu rozvoje domácího trhu s ekologickým zemědělstvím a síťování producentů i dalších subjektů. Základním nástrojem pro budování kapacit v ekologickém zemědělství jsou opět školení a tvorba metodických materiálů. Projekt ovšem věnuje intenzivní pozornost především cca třem


Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Příloha č. 18: Stručný popis hodnocených projektů producentům, u nichž rozvíjí metody a techniky uvádění produkce na trh. Za tímto účelem jim také poskytuje podporu v podobě grantů. Původním záměrem projektu byly rovněž aktivity na zvýšení kvality konzultačních služeb a technické asistence i jejich dostupnosti. Součástí těchto aktivit mělo být zvyšování znalostí a kapacity poskytovatelů technické asistence (případně zakládání nových konzultačních středisek) a zároveň distribuce tzv. „konzultačních voucherů“, které by zajišťovaly drobným zemědělcům bezplatný přístup ke konzultačním službám. Tato část projektu ovšem nebyla – v důsledku krácení finanční podpory – realizována. Důležitou součástí projektu je rovněž stimulace domácí poptávky po ekologické produkci. Projekt usiluje o její systematický rozvoj prostřednictvím formulace a implementace akčního plánu pro rozvoj biozemědělství v Moldavsku – jeho výstupem by měla být identifikace klíčových potenciálů a naopak problémů, které brání rozvoji ekologického zemědělství, a následně formulace iniciativ, které by dále rozvíjely potenciály a řešily identifikované problémy. Vedlejším efektem této aktivity ovšem je rovněž budování „komunity“ ekologických zemědělců a dalších zainteresovaných subjektů, která bude nadále posilovat své institucionální zázemí (cílem by mělo být založení asociace ekologických zemědělců a správné zacílení jejích aktivit). Klíčové body teorie změny: -

Dochází u podpořených zemědělců k přechodům na ekologické zemědělství? Které aktivity jsou v tomto smyslu nejúspěšnější? Jaké další efekty na hospodaření podpořených zemědělců mají jednotlivé aktivity? Které z nich prokazatelně zvyšují efektivitu hospodaření a zlepšují hospodářské výsledky? Do jaké míry dochází ke zlepšování ekonomických výsledků u příjemců intenzivní podpory? Dochází k šíření know-how ohledně uvádění ekologické produkce na trh mimo velmi úzkou skupinu příjemců s intenzivní podporou? Dochází v důsledku aktivit projektu ke stimulaci poptávky po bio produkci? Jak konkrétně aktivity projektu tuto poptávku stimulují?

1.4 Rozvoj podnikatelských dovedností malých a středních zemědělců zvýšením transferu znalostí – Ústav zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) Metoda projektu ÚZEI se odlišuje od projektů ostatních tří realizátorů. Cílem této metody je oslovení co nejširší základny malých a středních zemědělců. Projekt ovšem – na rozdíl od ostatních tří – nepracuje s cílovou skupinou přímo, nástrojem pro oslovení zemědělců, resp. distribuci dobré praxe, je televizní vysílání. V rámci projektu byla vytvořena série pořadů o dobré praxi v zemědělské výrobě, která byla v průběhu zimy 2013 – 2014 vysílána v moldavské televizi (v rámci pořadu, který vykazuje velmi vysokou sledovanost). Pořady jsou následně rovněž využívány při školení partnera projektu – federace malých a středních zemědělců (FNFM).


Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Příloha č. 18: Stručný popis hodnocených projektů Další aktivitou projektu je posilování kapacity partnera projektu (FNFM) pro efektivnější (a cílenější) transfer znalostí směrem k jeho členům v podobě zpracování komunikační strategie a její implementace. Součástí projektu je také propagace českých výrobců zemědělské techniky a podpora navazování obchodních vztahů. Klíčové body teorie změny: -

-

Do jaké míry jsou televizní pořady relevantní formou z hlediska potřeb drobných zemědělců? Do jaké míry jsou poznatky, které programy sdělují, uplatnitelné v praxi malých a středních zemědělců? Dochází k transferu poznatků z pořadů do praxe zemědělců? Dochází ke zlepšení transferu znalostí směrem od FNFM k členům federace? Jsou znalosti a informace cílenější a relevantnější? Jakým způsobem zlepšuje efektivnější transfer znalostí konkurenceschopnost zemědělců?





Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Příloha č. 19: Úkoly evaluace a jejich dekompozice

Úkoly evaluace Závěry z evaluace mají poskytnout zadavateli komplexní pohled na působení ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku v hodnoceném období, včetně vyhodnocení jednotlivých projektů z hlediska mezinárodně uznávaných evaluačních kritérií OECD/DAC, tj. relevance, efektivity (hospodárnosti), efektivnosti (účelnosti), udržitelnosti a dopadů. Stručné definice těchto kritérií dle OECD/DAC jsou následující: Relevance – míra, ve které rozvojová intervence odpovídá potřebám, prioritám a koncepcím cílové skupiny, partnerské (přijímající) země a dárcovské země. Efektivita (hospodárnost) – míra využití vstupních zdrojů (časového plánu, odborných znalostí, administrativy a managementu, finančních prostředků atd.) s ohledem na reálně dosažené výstupy a cíle. Realizované aktivity se hodnotí co do jejich adekvátnosti, účinnosti a hospodárnosti, popřípadě mohou být navržena alternativní řešení k dosažení stanovených výstupů a cílů méně nákladným způsobem, v kratší době, s větším zohledněním místních podmínek apod. Hodnotit lze, i zda byly cíle a výstupy stanoveny reálně. Hodnocení míry využití optimálně nákladných zdrojů k dosažení potřebných výsledků se provádí z hlediska kvantitativního i kvalitativního. Efektivnost (účelnost) – míra dosažení cílů rozvojové intervence. Udržitelnost – míra, resp. pravděpodobnost pokračování pozitivních důsledků projektu pro cílovou skupinu po ukončení aktivit a financování ze strany donora/realizátora. Dopady – pozitivní i negativní, přímé i nepřímé a zamýšlené i nezamýšlené důsledky rozvojové intervence pro cílovou skupinu a v partnerské zemi obecně; u kritéria dopadů se musí evaluace důkladně zabývat také vnějšími vlivy prostředí, ve kterém byl projekt realizován.

Evaluace dále posuzuje souhrnně hodnocené aktivity ale i jednotlivé projekty také z hlediska jejich vnější prezentace (viditelnosti) v partnerské zemi a z hlediska uplatnění průřezových principů ZRS ČR. Těmi jsou řádná (demokratická) správa věcí veřejných; šetrnost k životnímu prostředí a klimatu; dodržování lidských práv příjemců včetně rovnosti mužů a žen. Bude posuzováno, zda a jak průřezové principy (resp. některý z nich) přímo souvisí se sektorovým zaměřením hodnocených projektů a aktivit; zda a jak zadavatel a/nebo realizátor zohlednili průřezové principy při formulaci a realizaci projektů; zda realizátor během přípravy a realizace projektu (resp. zadavatel projektu během formulace projektu) v rámci snahy o zohlednění průřezových principů narazil na protichůdné cíle, zájmy či hodnoty na straně příjemců projektu/partnerské země a jak tuto situaci řešil, atd.

Jak již bylo uvedeno, důležitou součástí evaluace je zpracování sektorového pohledu na působení ZRS ČR v Moldavsku (tj. v sektoru moldavského zemědělství). Součástí sektorového pohledu je vyhodnocení potenciálu a možností sdružování rozvojových aktivit do širších celků, vyhodnocení koordinace a komunikace mezi českými aktéry ZRS jakož i s ostatními donory působícími v dané zemi

září 2014


Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Příloha č. 19: Úkoly evaluace a jejich dekompozice ve stejném sektoru, případně i vyhodnocení potenciálu trojstranných projektů, jejich priorit a perspektivy.

Porozumění úkolům evaluace Evaluační kritérium relevance je zaměřeno na vyhodnocení míry, do které je intervence v souladu s potřebami příjemce i prioritami zadavatele. Při hodnocení je nutné se zaměřit na dvě otázky: otázku relevance intervenční logiky na počátku projektu a její přetrvávající relevance. Za tímto účelem tedy byla posouzena a případně rekonstruována intervenční logika projektů, a to včetně analýzy klíčových předpokladů a rizik. Rozpracované intervenční logiky jednotlivých hodnocených projektů jsou v příloze Vstupní zprávy. Evaluační kritérium efektivity (často také účinnosti) sleduje efektivitu na vstupu, tedy jak ekonomicky jsou využity prostředky a další vstupy v přepočtu na výstupy projektu. Normativní posouzení efektivity (účinnosti) – tedy analýza nad rámec prostého vyhodnocení a vzájemné komparace pochopitelně vyžaduje referenční rámec (posouzení „cen obvyklých“), z tohoto důvodu budou do hodnocení zapojeni tematičtí experti. Realizace hodnocení je podmíněna existencí položkových rozpočtů projektů, a to zejména co se týče nákupu materiálu a vybavení. Evaluační kritérium efektivnosti (často také účelnost) se zaměřuje především na výstupy, tedy na zhodnocení míry, v jaké daná rozvojová intervence skutečně dosáhla svých cílů. Účelnost tedy poměřuje skutečně dosažené výstupy (a bezprostřední výsledky) s vytyčeným cílem. Analýza bude doplněna interpretací výsledků, tedy zdůvodnění významných odchylek. Evaluační kritérium udržitelnosti je zaměřeno na zhodnocení možnosti, že budou projektové aktivity realizovány i v období po ukončení financování daného projektu z veřejných zdrojů. Důraz je u tohoto kritéria kladen zejména na možnost samofinancování jednotlivých projektových aktivit, přičemž právě možnost samofinancovatelnosti projektových aktivit bývá zárukou jejich následné realizace i v období bez dotací. Obzvláště v případě měkkých (neinvestičních) projektů potom do hodnocení udržitelnosti musí vstupovat také existence kapacit pro udržení výstupů, jejich dostatečná kvalifikace a kvalita procesů v rámci podpořených institucí, které mají zavést výstupy projektů do běžné činnosti organizace, a tím zajistit jejich udržitelnost. Vzhledem k charakteru hodnocených projektů je nutné vzít v potaz obě polohy problematiky udržitelnosti. Pro hodnocení dopadů je práce přímo s cílovými skupinami / konečnými příjemci projektů zcela nezbytná, desk research ani jiné metody bez účasti cílových skupin nemají kapacitu postihnout celou škálu dopadů a věrohodně projektovat jejich další vývoj. Dopady budou proto ověřovány především prostřednictvím participativních metod evaluace, které mají schopnost zachytit jejich co nejširší spektrum, zároveň ale budou jednotlivé metody triangulovány tak, aby byly výstupy věrohodné. Metody hodnocení dopadu musí být nastaveny takovým způsobem, aby analýza dopadů nebyla „spoutaná“ očekáváním realizátora – tedy intervenční logikou. Jinými slovy, ověřování dopadů musí být širší, musí mít schopnost zachytit také ty dopady, které realizátor projektu nepředpokládal. Do jisté míry tedy je možné uvést, že v tomto aspektu se odlišuje analýza dopadů od analýzy efektivnosti (účelnosti) projektů. Zatímco účelnost ověřuje, zda a do jaké míry byly skutečně dosaženy očekávané

září 2014


Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Příloha č. 19: Úkoly evaluace a jejich dekompozice výstupy a výsledky, analýza dopadů studuje projekt šířeji a zachytává vlivy projektu, které realizátor nepředpokládal (a následně je analyzuje optikou cílů projektu). Vyhodnocení průřezových kritérií bude realizováno v rámci aplikace ostatních evaluačních metod. Vysokou relevanci má především hodnocení dopadů na životní prostředí (s ohledem na zaměření některých projektů na problematiku ekologického zemědělství). V případě dobré veřejné správy bude, mimo jiné, hodnoceno také to, zda jsou projekty cíleny na „správné“ organizace, u kterých je doložitelný „ownership“ výstupů a výsledků projektu, což je předpokladem jejich udržitelnosti. V případě kritéria lidských práv, resp. rovnosti mužů a žen, je možné očekávat především zprostředkované dopady na úrovni rodin a rodinných příslušníků podpořených farmářů, zároveň je nutné dodržování kritéria posuzovat velmi pečlivě v kontextu daného sektoru a prostředí. Jedním z nejzásadnějších úkolů při formulaci sektorového pohledu je ověřit smysluplnost podpory organického zemědělství v Moldavsku. Zásadními jsou v tomto smyslu především otázky, zda v Moldavsku existuje dostatečný vnitřní trh pro ekologickou produkci (který by byl schopen absorbovat nárůst nabídky v tomto sektoru), zda pro tento sektor existuje dostatečná institucionální podpora ze strany moldavských úřadů i dostatečná kapacita technické asistence (záruka pro udržitelnost projektů) a zda se projektům daří rozvíjet exportní potenciál moldavské produkce v sektoru ekologického zemědělství (která by tak nebyla závislá pouze na vnitřní poptávce). Sektorový pohled bude rovněž brát v úvahu časové hledisko – tedy skutečnost, že realizace projektů v Moldavsku byla zahájena v roce 2011, kdy se především kontext podpory jiných donorů od dnešního stavu značně odlišoval.

Evaluační otázky Na základě evaluačních úkolů a jejich porozumění výše byly formulovány následující evaluační otázky: -

-

EQ 1.1 Je zaměření hodnocených projektů stále relevantní k problémům, které má řešit? (kritérium relevance) EQ 1.2 Jsou intervenční logiky / teorie změny projektů dostatečně komplexní? Neexistují v nich výrazné mezery, které by ohrožovaly dosažení cílů? (kritérium relevance) EQ 1.3 Do jaké míry se podařilo v rámci hodnoceného projektu dosáhnout formulovaných cílů? (kritérium efektivnosti) EQ 1.4 Do jaké míry se podařilo dosáhnout cílů ZRS v této oblasti účinným způsobem (kritérium efektivity) EQ 1.5 Do jaké míry je zapojení projektových partnerů do realizace projektových aktivit možno považovat za opodstatněné a vhodné? (kritérium efektivnosti/efektivity) EQ 1.6 Do jaké míry budou aktivity projektu pokračovat i po ukončení financování projektu ze strany MZV, resp. ČRA? Existují některé významné předpoklady, které je nutné splnit pro udržení výstupů projektu? (kritérium udržitelnosti) EQ 1.7 Jaké byly zamýšlené / očekávané dopady realizované rozvojové intervence? (kritérium dopady)

září 2014


Komplexní vyhodnocení ZRS ČR v sektoru zemědělství v Moldavsku Příloha č. 19: Úkoly evaluace a jejich dekompozice -

-

-

EQ 1.8 Jaké jsou skutečné ověřitelné dopady realizované rozvojové intervence? (kritérium dopady) EQ 1.9 Do jaké míry budou výstupy projektu (metody, přístupy, výstupy apod.) využitelné i pro realizaci dalších obdobných projektů ZRS? EQ 2.1 Jakým způsobem je do aktivit hodnoceného projektu promítnuto téma řádná /demokratická) správa věcí veřejných? EQ 2.2 Jakým způsobem je do aktivit hodnoceného projektu promítnuto téma šetrnost k životnímu prostředí a klimatu? EQ 2.3 Jakým způsobem je do aktivit hodnoceného projektu promítnuto téma dodržování lidských práv příjemců včetně rovnosti mužů a žen? EQ 3.1 Do jaké míry byly hodnocené projekty provázané? Existovaly mezi nimi synergické vazby? Do jaké míry byly tyto synergické vazby využity? EQ 3.2 Do jaké míry odpovídají realizované projekty a jejich aktivity relevantním rozvojovým a sektorovým strategiím v dané zemi / regionu? Jakou roli hrají projekty při naplňování těchto strategií / koncepcí? Jakých výstupů rozvojových strategií / koncepcí v dané zemi / regionu bylo prostřednictvím realizace projektu dosaženo? EQ 3.3 Do jaké míry jsou hodnocené projekty provázány s aktivitami dalších subjektů v daném sektoru a území? Je možné identifikovat doplňkovost a synergii mezi aktivitami projektů a dalších subjektů v daném sektoru a území? EQ 3.4 Jaká jsou doporučení pro další působení ZRS v daném sektoru a území s ohledem na rozvojové cíle a strategie dané země a působení dalších subjektů (a to jak co se týče jejich aktivit, tak i způsobů a strategií, které v daném sektoru a území aplikují) tak, aby bylo dosaženo maximální efektivity? Jaká jsou doporučení k pokračování v podpoře organického zemědělství?

Evaluační otázky označené číslem 1.n se vztahují k hodnocení základních evaluačních kritérií zakázky, evaluační otázky označené číslem 2.n se vztahují k hodnocení průřezových principů ZRS ČR a otázky označené čísly 3.n konceptualizují sektorový pohled na působení ZRS v daném území. Evaluační otázky 1.1 a 1.2 dekomponují naše porozumění kritériu relevance, evaluační otázky č. 1.3 – 1.5 se zaměřují na kritéria efektivity a efektivnosti. Evaluační otázka 1.6 bude analyzovat kritérium udržitelnosti a otázky 1.7 a 1.8 se zaměřují na dopady projektů. Otázka 1.9 má charakter syntézy, podrobněji se ovšem syntéze a formulaci sektorového pohledu věnují především otázky 3.1 – 3.4.

září 2014


ZPRÁVA Z KOMPLEXNÍHO VYHODNOCENÍ

Recommend Documents