V Brně dne 14. dubna 2009 Sp. zn.: 6215/2008/VOP/MH
Zpráva o výsledku šetření veřejného ochránce práv ve věci dokončení obchvatu České Skalice A - Obsah podnětu Dne 18. 11. 2008 mi bylo doručeno podání Ing. J.S. (dále téţ stěţovatel), kterým mě poţádal o prověření záleţitosti nedokončené stavby obchvatu města České Skalice. Silniční obchvat České Skalice je kompletně hotový aţ na úsek cca 300 m, na kterém se nachází soukromá sběrna surovin manţelů J. Ing. J.S. poukazoval na to, ţe Ministerstvo dopravy, resp. Ředitelství silnic a dálnic ČR, Hradec Králové (dále jen ŘSD), není schopno dokončit předmětnou stavbu, přičemţ s majiteli sběrny surovin jiţ 14 let bezvýsledně jedná o vykoupení pozemku. Stěţovateli se nezamlouvá postup investora, protoţe podle něj ŘSD není schopno dohodnout se s vlastníky sběrny surovin. Územní rozhodnutí o umístění stavby "Silnice I/33 obchvat České Skalice" bylo vydáno stavebním úřadem v České Skalici dne 31.10.1996 pod č.j. VÝST 1037/241/96/So, které nabylo právní moci 4. 12. 1996. Dále vydal stejný úřad doplnění územního rozhodnutí pod č.j. Výst.1486/489/97/Hz ze dne 29. 9. 1997 s nabytím právní moci 2. 12. 1997. Toto rozhodnutí bylo 2x prodlouţeno z nich poslední prodlouţení nabylo právní moci 29. 12. 2000. Stavební povolení bylo vydáno Krajským úřadem Královéhradeckého kraje, odborem dopravy a silničního hospodářství dne 21. 8. 2002 pod č.j. DS/992/02/Ja, které nabylo právní moci dne 1. 10. 2002. K samotnému projektu uvedené stavby lze ve stručnosti uvést, ţe předmětný obchvat České Skalice je projektem v hodnotě cca 1 miliardy Kč, který má za cíl odklonit automobilovou dopravu (zejména těţkou nákladní) z centra města na jeho periferii. Skutečnost, ţe realizace záměru není plně dokončena, má na svědomí řadu negativních efektů na zdraví a majetek obyvatel města (znečištění ovzduší, překračování hlukových limitů, otřesy, škody na majetku). Pro nejvíce postiţené obyvatele je současná situace jednoznačně neúnosná. Z příloh k podání vyplývá, ţe občané města Česká Skalice, včetně zastupitelstva města, podporují řešení tzv. „obchvatu obchvatu“, coţ spočívá v realizaci stavby pozemní komunikace kolem předmětné sběrny surovin, kterou by se docílilo propojení nedokončeného obchvatu a nově postavená pozemní komunikace by mohla konečně slouţit svému účelu a ne jako nejdraţší dráha pro inline bruslaře v Evropě. Ministerstvo dopravy se však k tomuto řešení staví negativně, dále upřednostňuje řešení dostavby obchvatu přes areál sběrny surovin a chlácholí obyvatelé města Česká Skalice tvrzením, ţe situaci řeší a dohody s majiteli sběrny surovin bude brzy dosáhnuto. Závěrem stěţovatel ve svém podání upozornil na skutečnost, ţe ŘSD, jako provozovatel pozemní komunikace I/33 procházející městem Česká Skalice,
v současnosti nedisponuje povolením Krajské hygienické stanice (dále jen KHS) na provozování nadlimitního zdroje hluku, neboť platnost starého povolení jiţ vypršela. Na základě uvedeného podání jsem se rozhodl zahájit šetření postupů orgánů veřejné správy ve věci. B - Skutková zjištění V rámci šetření jsem se obrátil s ţádostí o vyjádření k postupům úřadů ve věci a zaslání písemného stanoviska ke skutkovým a právním otázkám na Ministerstvo dopravy, Ministerstvo zdravotnictví, Krajský úřad Královéhradeckého kraje, Krajskou hygienickou stanici Královéhradeckého kraje, Městský úřad Náchod a Městský úřad Česká Skalice. Ministerstvo dopravy (dále téţ MD) ve svém vyjádření č. j. 883/2008-910IPK/9 ze dne 8. ledna 2009 uvádí, ţe stavbu „Silnice I/33 Česká Skalice, obchvat“ zajišťuje Správa Hradec Králové, státní příspěvková organizace ŘSD ČR. Jedná se o jiţní obchvat města s délkou 6,6 km a náklady 900 mil. Kč. MD mi sdělilo, ţe obchvat byl celý, aţ na úsek přes pozemky manţelů J., dokončen na počátku roku 2007. Protoţe mezi investorem a majiteli pozemků nedošlo k dohodě, podal investor jiţ ke konci roku 2004 ţádost o vyvlastnění. Průtahy a potíţe ve vyvlastňovacím řízení nastaly podle MD v souvislosti s novou právní úpravou vyvlastnění, která přesunula pravomoc rozhodovat ve vyvlastňovacím řízení z Městského úřadu Česká Skalice na Městský úřad Náchod, to vše s účinností od 1. 1. 2007. MD s ohledem na výše uvedené namítá, ţe tvrzení stěţovatele o tom, ţe investor ani nepodal návrh na vyvlastnění, se nezakládá na pravdě. Dále MD konstatuje, ţe ŘSD poskytuje vyvlastňovacímu úřadu veškerou součinnost tak, aby předmětné správní řízení mohlo být v co nejkratší moţné době dokončeno. Jak MD uvádí, přestoţe se investor snaţí s právními zástupci manţelů J. dohodnout na přijatelném řešení, všechny vstřícné návrhy (mezi nimi i poslední ze dne 12. 11. 2008) vlastníci potřebných nemovitostí odmítají a namísto toho vznášejí nové poţadavky. MD opakovaně zdůrazňuje, ţe investor (MD a ŘSD) učinil veškeré potřebné kroky k tomu, aby bylo moţné získat předmětné nemovitosti na základě dohody. Pokud nedojde k posunu v postoji dotčených vlastníků, povaţuje MD dokončení příslušného vyvlastňovacího řízení za zřejmě jediné moţné řešení v dané věci, coţ dále dokládá i tvrzením, ţe řádné a rychlé dokončení předmětného vyvlastňovacího řízení je jediným způsobem, jak dokončit stavbu silnice I/33 – obchvat České Skalice v definitivní podobě. MD reflektuje návrhy Občanského sdruţení Za obchvat České Skalice, aby se situace řešila vybudováním provizorního propojení dokončených částí obchvatu (tzv. „obchvat obchvatu“), ale povaţuje financování tohoto krajního řešení za problematické. MD bere na vědomí, ţe podle aktuálních informací je Královéhradecký kraj ochoten na realizaci provizorního řešení městu Česká Skalice poskytnout potřebné finanční prostředky. MD zastává názor, ţe za průtahy v uvedeném vyvlastňovacím řízení, které oddalují dokončení stavby obchvatu, není odpovědno ani MD ani ŘSD, coţ dokládá tvrzením, ţe ŘSD na průtahy ve vyvlastňovacím řízení opakovaně poukazovalo, a to 2
včetně podání podnětu k opatření na ochranu proti nečinnosti správního orgánu. Ministerstvo mi doporučilo, abych se při dalším šetření obrátil zejména na vyvlastňovací úřad, Městský úřad Náchod, který vyvlastňovací řízení vede. O předmětném vyvlastňovacím řízení jsem od MD obdrţel následující informace. Řízení bylo přerušeno kvůli probíhajícímu řízení o předběţné otázce, jímţ je řízení o odstranění nepovolené stavby (ocelová hala nacházející se v areálu sběrny surovin). Řízení o předběţné otázce vede Městský úřad v České Skalici, jenomţe ŘSD není jeho účastníkem a tudíţ nemá o jeho stavu bliţší informace. Při sjednávání dohody s vlastníky předmětných nemovitostí poukazuje MD na skutečnost, ţe je při určování výše nabízené náhrady vázáno oceněním majetku dle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku. Sjednání vyšší neţ takto stanovené ceny je moţné jen na základě předchozího souhlasu Ministerstva financí (dále jen MF). Předmětné nemovitosti byly na základě znaleckého posudku oceněny na částku 2.803.203,- Kč, ale poţadavky vlastníků nemovitostí se pohybovaly v řádu několika desítek milionů Kč. Proto nemohlo ŘSD na uvedené poţadavky přistoupit a k uzavření dohody tak nedošlo. Následkem toho ŘSD podalo dne 18. 11. 2004 ţádost o zahájení vyvlastňovacího řízení. V průběhu vyvlastňovacího řízení se vyvlastňovací úřad obrátil na ŘSD s poţadavkem doloţení ţádosti na MF o udělení předchozího souhlasu se sjednáním vyšší ceny neţ ceny zjištěné dle příslušných právních předpisů. ŘSD se proto prostřednictvím MD obrátilo na MF s ţádostí o akceptaci finančního plnění ve výši 26 097 364,- Kč (nejniţší cena akceptovatelná ze strany vlastníků). MF ve svém přípise č.j. 26/40483/2006-263 ze dne 17. 5. 2006 souhlas neudělilo. Do této jiţ tak dost sloţité situace se s účinností od 1. 1. 2007 přidala nová právní úprava vyvlastnění, podle zákona č. 184/2006 Sb., zákon o vyvlastnění. Mezi MD a vyvlastňovacím úřadem nastal spor ohledně toho, podle které právní úpravy se jiţ zahájené vyvlastňovací řízení dokončí. Za tímto účelem si ŘSD nechalo zpracovat odborné právní stanovisko Právnické fakulty Masarykovy univerzity ze dne 17. 1. 2008, které vyznělo ve prospěch pouţití staré právní úpravy ve znění čl. LV zákona č. 186/2006 Sb. MD dále deklaruje, ţe ŘSD učinilo v dubnu 2008 vlastníkům potřebných nemovitostí nový návrh na odkoupení pozemků, který jiţ splňoval i všechny poţadavky nové právní úpravy. Nabízená kupní cena odpovídala ceně dle znaleckého posudku (viz výše), protoţe ze strany MF nebyl udělen souhlas ke sjednání ceny vyšší. Tento návrh byl manţ. J. odmítnut. MD mě ujistilo, ţe v nedávné době spolu s ŘSD přistoupilo k dalším jednáním s vlastníky potřebných nemovitostí, aby se objasnilo, zda-li se jejich postoj nezměnil. Z uvedených jednání vyplynulo, ţe manţelé J. za prodej předmětných nemovitostí poţadují nově vybudovaný areál sběrných surovin. Posledním počinem ŘSD v této věci bylo zpracování dopisu ze dne 12. 11. 2008 adresovaného vlastníkům nemovitostí, který vymezoval základní předpoklady, při jejichţ splnění by dohoda o poskytnutí náhrady v podobě náhradního areálu sběrny surovin byla moţná. Podle MD je z odpovědi na dopis zřejmé, ţe základní a maximálně vstřícné parametry vymezené v dopise ŘSD vlastníci nemovitostí ve
3
značné části odmítli a naopak přinesli řadu nových poţadavků, které jsou s řešením navrhovaným ŘSD zcela neslučitelné. Krajský úřad Královéhradeckého kraje (dále jen KÚ) mi zaslal své vyjádření č. j. 20585/VZ/2008 ze dne 9. 1. 2009, ve kterém mi sdělil, ţe ŘSD podalo dne 18. 11. 2004 ţádost o vyvlastnění nemovitostí nezbytných pro realizaci stavby obchvatu města Česká Skalice (jmenovitě pozemky st. p. č. 1688/2, 1689/2, 1688/3, 1689/5, vše v katastrálním území Česká Skalice a dále několik staveb, které se v areálu sběrny surovin nacházejí). Všechny výše uvedené nemovitosti jsou ve vlastnictví manţelů J. Vyvlastňovací řízení vede vyvlastňovací úřad Náchod, odbor dopravy a silničního hospodářství. Posledním úkonem správního orgánu ve vyvlastňovacím řízení bylo dne 29. 4. 2008 vydání rozhodnutí o přerušení řízení z důvodu předběţné otázky, zda jsou všechny vyvlastňované stavby v areálu sběrných surovin stavbami povolenými. KÚ podotýká, ţe tato otázka vyvstala na základě podnětu Ředitelství silnic a dálnic ČR, ze dne 17. 1. 2008, který obdrţel Městský úřad Česká Skalice, odbor výstavby a ţivotního prostředí, jako příslušný obecný stavební úřad. Z podnětu vyplynulo, ţe ŘSD na základě svého šetření povaţuje některé stavby v areálu sběrny surovin za stavby nepovolené. Po prověření podnětu ŘSD vydal stavební úřad města Česká Skalice rozhodnutí č. j. VÝST/697/2008/Do, ze dne 29. dubna 2008, kterým bylo manţelům J. nařízeno odstranit stavbu „Ocelová hala“ provedenou na pozemcích st. č. 1688/2, st. č. 1688/4 a p. č. 1688/1 v katastrálním území Česká Skalice bez rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu vyţadovaného stavebním zákonem. Proti uvedenému rozhodnutí podali majitelé nemovitosti „Ocelová hala“ manţelé J. a nájemce nemovitosti P.J. odvolání ze dne 19. 5. 2008, resp. 29. 5. 2008. KÚ zdůrazňuje, ţe s rozhodnutím stavebního úřadu o odstranění stavby „Ocelová hala“ bezprostředně souvisí usnesení tajemníka Městského úřadu Česká Skalice, vydané dne 3. 4. 2008 pod č. j. 962/2008/taj. V usnesení tajemník rozhodl o společné námitce manţelů J. o vyloučení úřední osoby z projednávání a rozhodování tak, ţe úřední osoba, Ing. Radim Doleček (nar. 16. 12. 1977), vedoucí odboru výstavby a ţivotního prostředí Městského úřadu Česká Skalice, není vyloučen z projednávání a rozhodování v řízení o odstranění stavby „Ocelová hala“. Manţelé J. předmětné usnesení napadli odvoláním ze dne 18. 4. 2008. KÚ Královéhradeckého kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu, rozhodnutím ze dne 30. 7. 2008, č. j. 7064/UP/2008/Do odvolání zamítl a usnesení tajemníka Městského úřadu Česká Skalice potvrdil. Proti rozhodnutí KÚ č. j. 7064/UP/2008/Do ze dne 30. 7. 2008 podali manţelé J. správní ţalobu, čímţ byl dán zákonný důvod k tomu, aby bylo řízení o odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Česká Skalice, odboru výstavby a ţivotního prostředí, č. j. VÝST/697/2008/Do, ze dne 29. 4. 2008, o nařízení odstranění stavby, přerušeno pro předběţnou otázku. Odvolací řízení tak bylo usnesením ze dne 2. 10. 2008 sp. zn. 16116/UP/2008/Do přerušeno aţ do doby rozhodnutí o podané ţalobě, vedenou Krajským soudem v Hradci Králové pod sp. zn. 30Ca 154/2008. Pokud shrneme výše uvedené, vyvlastňovací řízení vázne na probíhajícím řízení o předběţné otázce, kterým je řízení o odstranění stavby „Ocelová hala“. Zároveň odvolací řízení ve věci řízení o odstranění stavby „Ocelová hala“ vázne na probíhajícím řízení u Krajského soudu o ţalobě ve věci vyloučení úřední osoby Ing. 4
Radima Dolečka z projednávání a rozhodování v řízení o odstranění stavby „Ocelová hala“. Ze stanoviska odboru dopravy a silničního hospodářství KÚ vyplývá, ţe stíţnost se týká provozu silnice I. třídy (I/33), mezinárodního významu (E67), která je ve vlastnictví státu a pověřeným správcem této pozemní komunikace je ŘSD. ŘSD je zároveň subjektem pro jednání týkající se nedodrţování limitu hluku, prašnosti a jiných negativních vlivů provozu na této komunikaci. Ohledně podmínek provozu na uvedené pozemní komunikaci nemá KÚ ţádné informace. KÚ dále doplňuje, ţe omezení provozu, případně uzavírky pozemní komunikace nebo její části pro konkrétní okruh uţivatelů lze dosáhnout buď místní úpravou provozu na uvedené komunikaci nebo částečnou či úplnou uzavírkou s vyznačením objíţďky. Obě správní řízení jsou zahajována pouze na návrh vlastníka dotčené pozemní komunikace nebo dotčeného správního orgánu. KÚ však dosud neobdrţel ţádný návrh ani rozhodnutí orgánu Krajské hygienické stanice o tom, ţe se zakazuje další uţívání předmětné komunikace pro určitý druh provozu. Závěrem KÚ poznamenává, ţe řešení problému hlučnosti není v kompetenci krajského silničního správního úřadu. Městský úřad Náchod (dále téţ MÚ) na mou výzvu ohledně zaslání stanoviska reagoval dopisem ze dne 29. 1. 2009 č. j. 4181/DSH/09/B, v němţ za největší problém ve vyvlastňovacím řízení označuje dlouhodobý spor mezi vyvlastňovacím úřadem a právním zástupcem ŘSD, který spočíval v tom, podle kterého zákona bude vyvlastňovací řízení prováděno. Dle vyjádření MÚ, neobdrţel vyvlastňovací úřad od ŘSD poţadované doklady pro pokračování v řízení, neboť ŘSD trvalo na pouţití jiné právní úpravy. Stanovisko MÚ dále obsahuje další údaje o průběhu vyvlastňovacího řízení. Dozvídám se, ţe vyvlastňovací řízení započal Městský úřad v České Skalici a s účinností zákona č. 184/2006 Sb., o vyvlastnění (dále jen zákon o vyvlastnění), byly kompetence k 1. 1. 2007 převedeny na Městský úřad Náchod. Ten poţadoval, aby ŘSD k pokračování vyvlastňovacího řízení doplnilo podklady pro vyvlastnění, zejména aby předloţilo důkaz o tom, ţe nelze účelu vyvlastnění dosáhnout jiným způsobem, např. dohodou. Tento důkaz byl po četných urgencích vyvlastňovacímu úřadu předán aţ 10. 4. 2008. Především z tohoto důvodu bylo vyvlastňovací řízení dne 3. 12. 2007 přerušeno. MÚ uvádí, ţe teprve v říjnu 2007 právní zástupce ŘSD, po obdrţeném stanovisku odvolacího orgánu Krajského úřadu Královéhradeckého kraje (o kterém není ve stanovisku MÚ dále ţádná zmínka), akceptoval právní názor vyvlastňovacího úřadu, podle kterého právního předpisu se má vyvlastňovací řízení vést. Bohuţel v této době jiţ podle MÚ nebylo moţné pouţít znalecký posudek na stanovení výše náhrady za vyvlastnění, který byl zpracován Ústavem soudního inţenýrství v Brně. Vyvlastňovaný proto vyuţil svého práva dle ust. § 20 odst. 1 zákona o vyvlastnění a poţádal o stanovení výše náhrady na vyvlastnění dle znaleckého posudku, který byl vyhotoven na základě jeho ţádosti. Znalecký posudek měl být předloţen do konce roku 2007, ale právní zástupce vyvlastňovaného poţádal o prodlouţení lhůty do 29. února 2008. K tomuto dni byl znalecký posudek skutečně dodán a vyvlastňovací úřad ho 4. března 2008 zaslal vyvlastniteli společně s výzvou o doplnění podkladů pro vydání rozhodnutí (důkaz, ţe účelu vyvlastnění nelze dosáhnout jiným způsobem).
5
MÚ zdůrazňuje, ţe vyvlastňovatel není schopen o případném předloţení návrhu řešení jiným způsobem předloţit jakýkoliv důkaz. Bez tohoto důkazu pak není vyvlastnění přípustné. MÚ poţadovaný důkaz obdrţel dne 11. 4. 2008 a 16. 4. 2008 bylo účastníkům vyvlastňovacího řízení odesláno Seznámení s podklady a zároveň bylo nařízeno ústní jednání na den 26. 5. 2008. MÚ mě dále seznámil s faktem, ţe vyvlastňovací řízení muselo být přerušeno z důvodu probíhajícího řízení o předběţné otázce, jímţ je řízení o odstranění nepovolené stavby „Ocelová hala“, které bylo zahájeno na podnět ŘSD ze dne 17. ledna 2008, a které vede stavební úřad Městského úřadu Česká Skalice. O předběţné otázce nebylo dosud pravomocně rozhodnuto. MÚ upozorňuje na problém, ţe i kdyţ po vyřešení této předběţné otázky bude moţné pokračovat ve vyvlastňovacím řízení, bude nutno poţádat vyvlastnitele o podání aktualizovaného znaleckého posudku, neboť platnost znaleckého posudku z února 2008 ve smyslu zákona o vyvlastnění zanikla. MÚ závěrem podotýká, ţe prodluţování vyvlastňovacího řízení je důsledkem přístupu ŘSD k vyvlastňovacímu řízení, kdy nejprve nechtělo akceptovat právní názor MÚ o tom, podle kterého právního předpisu lze vyvlastňovací řízení vést, dále nepředloţilo poţadované doklady a nakonec přišlo s podnětem o oprávněnosti stavby „Ocelová hala“ ve vyvlastňovaném objektu, čímţ se doba vyvlastňovacího řízení neúměrně natáhla. Ačkoli jsem se s prosbou o vyjádření obrátil i na Městský úřad Česká Skalice, nepřišla mi ze strany města ţádná odpověď. Přesto mám k dispozici stanovisko vedení města Česká Skalice k postupu realizace silničního obchvatu města a otevřený dopis starosty města Česká Skalice ve věci výstavby silničního obchvatu města Česká Skalice, které jsou přílohou výše uvedeného stanoviska Městského úřadu Náchod. Otevřený dopis starosty je datován k 21. 11. 2007 a stanovisko vedení města k 15. 11. 2007. Starosta Tomáš Hubka v otevřeném dopise, adresovaném všem subjektům zúčastněným na výstavbě silničního obchvatu města Česká Skalice, s roztrpčením konstatuje, ţe i přes mnohá jednání zatím v dostavbě obchvatu nedošlo k ţádnému posunu. Starosta se přimlouvá za co nejrychlejší postup ve věci a ţádá všechny dotčené subjekty o vstřícnost. Na závěr vyjadřuje naději, ţe se celou záleţitost podaří vyřešit do 30. 6. 2008. Příloha otevřeného dopisu starosty města Česká Skalice obsahuje stanovisko vedení města Česká Skalice k postupu realizace silničního obchvatu města. Účelem zmiňovaného stanoviska je zejména prezentovat názor vedení města České Skalice na předmětnou záleţitost a ujasnit celou situaci ohledně vyvlastňovacího řízení s majiteli sběrny surovin, neboť v poslední době jsou dle názoru vedení města veřejnosti poskytovány nepřesné informace. Ze stanoviska se dozvídám informace o historii předmětného vyvlastňovacího řízení, které započal Městský úřad Česká Skalice dne 18. 11. 2004, kdy obdrţel návrh ŘSD na vyvlastnění části sběrných surovin v České Skalici. V této věci bylo jiţ dvakrát vydáno rozhodnutí (rozhodnutí o vyvlastnění a rozhodnutí o zamítnutí návrhu na vyvlastnění), avšak v obou případech bylo rozhodnutí Městského úřadu Česká Skalice na základě podaného odvolání zrušeno Krajským úřadem Královéhradeckého kraje a vráceno k novému projednání. Neţ ale mohlo být vyvlastňovací řízení zdárně ukončeno, nabyla účinnosti nová právní úprava vyvlastnění, která zapříčinila, ţe celá záleţitost byla předána k dokončení
6
Městskému úřadu Náchod, jakoţto příslušnému vyvlastňovacímu úřadu dle nové právní úpravy. Jako viníka celého zdlouhavého procesu při dostavbě silničního obchvatu označuje vedení města Česká Skalice Českou republiku, resp. ŘSD, neboť tento subjekt řádně nekoná potřebné kroky k tomu, aby výstavba silničního obchvatu byla zdárně dokončena. Špatný postup ŘSD shledává vedení města zejména v tom, ţe ŘSD nedodrţelo následující postup: 1) Nabídnout cenu „administrativní“ (na základě znaleckého oceňovacího posudku). 2) Po případném odmítnutí nabídnout cenu „obvyklou“ odsouhlasenou Ministerstvem financí. 3) V případě, ţe stále nebude dosaţeno dohody, přistoupit k podání návrhu na vyvlastnění, jakoţto krajnímu řešení. Vedení města vyjadřuje nespokojenost s tím, ţe k nabídnutí ceny „obvyklé“ vlastníkům předmětných nemovitostí nikdy nedošlo. V závěru stanoviska vedení města upozorňuje na skutečnost, ţe územní rozhodnutí o umístění veřejně prospěšné stavby „silnice I/33 obchvat Česká Skalice“ bylo příslušným stavebním úřadem vydáno jiţ v roce 1996 a stavební povolení v roce 2002, ale návrh na vyvlastnění byl podán aţ v roce 2004. Vedení města si klade otázku, proč si Česká republika, zastoupená ŘSD, u takto významné stavby hrazené z veřejných finančních prostředků v dostatečném časovém předstihu nezajistila vše potřebné pro zdárnou realizaci a zejména pak dokončení takovéto stavby. Ze stanoviska Krajské hygienické stanice Královéhradeckého kraje (dále jen KHS) č. j. hk/14236/08/2/hok.jc/ze ze dne 15. 12. 2008 vyplývá, ţe ŘSD podalo dne 12. 3. 2008 návrh na povolení časově omezeného provozování zdroje hluku – pozemní komunikaci č. I/33 na území města Česká Skalice, který překračuje hygienické limity hluku, v termínu do 30. 9. 2009. Podle KHS nebyla ţádost úplná, a proto bylo ŘSD vyzváno, aby doloţilo doklady o uskutečněných jednáních mezi ŘSD a majiteli dosud nevykoupených nemovitostí v letech 2005 – 2007, resp. v prvním čtvrtletí roku 2008, případně o zahájeném vyvlastňovacím řízení a průkaz o omezení hluku na rozumně dosaţitelnou míru nebo důkaz o naplnění hygienických limitů hluku v chráněném venkovním prostoru dotčených staveb po realizaci obchvatu města. ŘSD písemně poţádalo o prodlouţení termínu pro předloţení poţadovaných dokladů do 31. 8. 2008 dopisem ze dne 29. 5. 2008. Ţádosti o prodlouţení KHS usnesením vyhověla a rozhodla o přerušení řízení v poţadovaném termínu. 29. 8. 2008 účastník řízení předloţil KHS doplnění návrhu na povolení časově omezeného provozování zdroje hluku, který rozšířil i o území obce Velký Třebešov a prodlouţil i termín trvání časově omezeného povolení do 30. 6. 2010. Jako důvod pro prodlouţení ŘSD uvedlo přerušení vyvlastňovacího řízení z důvodu zahájení řízení o odstranění černé stavby v objektu sběrných surovin. Ke konci lhůty k předloţení potřebných dokladů měla KHS k dispozici hlukovou studii a kopii nepodepsaného dopisu JUDr. Dalibora Kalcso, který zastupuje ŘSD ve věci jednání s majiteli nevykoupených pozemků a celé s tím spojeného korespondence včetně návrhu na vyvlastnění.
7
KHS konstatuje, ţe ze závěrů hlukové studie vyplývá, ţe zprovozněním obchvatu města dojde ke značnému zlepšení hlukového zatíţení chráněných objektů. Konkrétně ve dne se předpokládá splnění hygienických limitů hluku, ale v noční době u 42 chráněných objektů hygienický limit hluku splněn nebude ani po zprovoznění obchvatu města a vyloučení těţké nákladní dopravy po stávající pozemní komunikaci č. I/33. KHS z dostupných podkladů usoudila, ţe návrh ani jeho doplnění neobsahují důkaz, ţe hluk bude omezen na rozumně dosaţitelnou míru, návrh okamţitého řešení situace a ani přesvědčivé doklady o dlouhodobém řízení o výkupu posledního pozemku potřebného pro dokončení obchvatu města, a proto celý návrh rozhodnutím ze dne 19. 9. 2008 zamítla. Dne 8. 10. 2008 KHS obdrţela odvolání ŘSD proti rozhodnutí KHS a celý spis byl dopisem ze dne 13. 10. 2008 postoupen nadřízenému správnímu orgánu Ministerstva zdravotnictví k přezkoumání. Ministerstvo zdravotnictví, resp. hlavní hygienik ČR (dále jen MZ) reagovalo na mou výzvu dopisem ze dne 25. 2. 2009 č. j. 6283/2009-OSH-32.3-23.1.09. Přílohou dopisu je rozhodnutí MZ ve věci odvolání ŘSD proti rozhodnutí KHS, kterým KHS zamítla ţádost ŘSD o povolení časově omezeného provozování zdroje hluku (viz výše). MZ ve svém rozhodnutí shledalo, ţe původní rozhodnutí KHS je nezákonné, a proto napadené rozhodnutí zrušilo a vrátilo věc KHS k novému projednání. Podle odvolacího orgánu KHS nepostupovala správně, protoţe: a) o změně obsahu ţádosti nerozhodla usnesením; b) opominula, ţe rozšířená ţádost neobsahuje všechny základní náleţitosti a účastníkovi řízení nepomohla odstranit nedostatky jeho podání, coţ vedlo k tomu, ţe nemohl být zjištěn skutečný stav věci, o němţ nejsou důvodné pochybnosti; c) nevypořádala se s otázkou, zda ostatní údaje nezbytné k posouzení ţádosti podle ustanovení § 31 odst. 1 z. č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, povaţuje za doloţené tak, jak uvádí ţadatel; d) a v odůvodnění chybí úvaha, kterou se správní orgán při hodnocení podkladů rozhodnutí a výkladu právních předpisů řídil. C – Právní hodnocení Zákon o veřejném ochránci práv mi ukládá povinnost působit k ochraně osob před jednáním úřadů a dalších institucí uvedených v tomto zákoně, pokud je v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy, jakoţ i před jejich nečinností, a tím přispívat k ochraně práv a svobod. Na základě shromáţděných podkladů konstatuji, ţe jsem v postupu správních úřadů, jmenovitě Ministerstva dopravy a Krajského úřadu Královéhradeckého kraje shledal pochybení, které ve svém důsledku vedly k tomu, ţe nemohu hodnotit jednání těchto úřadů jako takové, které by bylo v souladu s právem a principy dobré správy. Ministerstvo dopravy jako zřizovatel příspěvkové organizace ŘSD, disponuje ve vztahu k tomuto subjektu nadřízeným postavením, koordinuje jeho činnost a vykonává nad ním dohled. ŘSD je naopak povinno vyvíjet postupy a jednání 8
v souladu s politikou a pokyny zřizovatele. Ministerstvo společně s ŘSD vystupuje v celé kauze silničního obchvatu České Skalice jako investor. Základním předpokladem pro úspěšnou celkovou realizaci pozemní komunikace je, ţe investor vyřešil majetkoprávní otázky ohledně pozemků, na kterých chce svůj záměr realizovat. Investor by tedy jiţ před započetím realizace stavby měl disponovat vlastnickým, popř. jiným právem ke všem pozemkům (právo zaloţené smlouvou, právo odpovídající věcnému břemeni), které budou plánovanou stavbou dotčeny. Ze stanoviska vedení města Česká Skalice ze dne 15. listopadu 2007 vyplývá, ţe investor získal územní rozhodnutí o umístění veřejně prospěšné stavby „silnice I/33 obchvat Česká Skalice“ jiţ v roce 1996 a navazující stavební povolení vydal v roce 2002 krajský úřad, přičemţ návrh na vyvlastnění areálu sběrny surovin manţelů J. byl ze strany investora podán teprve v listopadu 2004, tedy dva roky po vydání stavebního povolení a osm let po vydání územního rozhodnutí. Domnívám se, ţe ministerstvo v této záleţitosti postupovalo v rozporu s principy dobré správy, neboť neadekvátně koordinovalo činnost ŘSD. Pokud by ministerstvo vyvíjelo iniciativu, která se od něj očekává, nepochybně mohlo být vyvlastňovací řízení zahájeno daleko dříve neţ na konci roku 2004. Postup investora, který má za následek, ţe zmiňovaný obchvat je kompletně postaven aţ na úsek cca 300 m, coţ znemoţňuje uvedení realizované části do provozu, shledávám jako neefektivní a nehospodárný. Zmiňovaný postup vykazuje známky tzv. „salámové metody“ stavby pozemních komunikací, na kterou jsem v minulosti jiţ několikrát kriticky poukazoval.1 Dalším důleţitým momentem, který měl a stále ještě má zásadní vliv na délku vyvlastňovacího řízení, bylo podání podnětu na zahájení řízení o odstranění stavby „Ocelová hala“. Tento podnět podalo samo ŘSD dne 17. 1. 2008 a prakticky tak dosáhlo pouze zablokování probíhající vyvlastňovací řízení. V kontextu s tím nevyznívá zrovna přesvědčivě informace uvedená v dopise ze dne 8. 1. 2009, kterým mě Ministerstvo dopravy ujišťuje, ţe „ŘSD v předmětném vyvlastňovacím řízení poskytuje vyvlastňovacímu úřadu veškerou součinnost tak, aby předmětné správní řízení mohlo být v co nejkratší době dokončeno“. Povaţuji za zcela nepochopitelné a absurdní, jestliţe po čtyřech letech od zahájení vyvlastňovacího řízení řeší obecný stavební úřad otázku legálnosti stavby ocelové haly, která je předmětem vyvlastnění. V této souvislosti pak nemohu postup správních úřadů v dané věci povaţovat za jiný neţ právně nepředvídatelný a z hlediska právní jistoty účastníků řízení za nepřijatelný. Je přinejmenším s podivem, ţe ŘSD přistoupilo k podání podnětu na zahájení řízení o odstranění stavby, který jako předběţná otázka má za následek přerušení probíhajícího vyvlastňovacího řízení a jeho dokončení je zatím v nedohlednu. Rovněţ se pozastavuji nad tím, proč investor řádně a včas nepředkládá všechny dokumenty, které vyvlastňovací úřad vyţaduje. Namísto toho se investor uchyluje k tomu, ţe zastává jiný právní názor na věc, který se snaţí navzdory odlišnému právnímu názoru správního orgánu prosadit, coţ je opět v naprostém rozporu s deklarovanou součinností investora s vyvlastňovacím orgánem. 1
Na str. 48 v Souhrnné zprávě o činnosti veřejného ochránce práv 2004 se uvádí: „Poznatky týkající se velkých investičních záměrů, zejména liniových staveb dopravní infrastruktury, svědčí o často problematických postupech veřejné správy a určité míře chaosu, jenž v rámci schvalovacích procedur vládne. Jako velmi závažné přitom ochránce hodnotí dopady, které nedůslednost v přípravě konkrétního investičního záměru přináší mnohdy až následně.“ Nebo např. na str. 41 v Souhrnné zprávě o činnosti veřejného ochránce práv 2007 se lze dočíst: „Nedobrou praxi a špatnou správu stále ochránce zaznamenává při projednávání velkých infrastrukturních staveb. Ochránce je i nadále konfrontován s poněkud nekoncepčním přístupem resortu dopravy k investicím do silniční infrastruktury. Typicky se jedná o pochybení, které spočívá v absenci investiční strategie, nekoordinovaném řešení dopravních staveb nebo v upřednostňování finančně náročných řešení (důsledkem je protahování a další prodražování staveb).“
9
Kriticky je nutno nahlíţet i na postup Krajského úřadu Královéhradeckého kraje při vydávání rozhodnutí o stavebním povolení k předmětné stavbě. V době vydání stavebního povolení (rok 2002) platnou a účinnou právní úpravu staveb představoval zákon č. 50/1976 Sb., stavební zákon a vyhláška č. 132/1998 Sb. Z ustanovení § 58 odst. 2 stavebního zákona jednoznačně vyplývala stavebníkova povinnost prokázat, ţe je vlastníkem pozemku nebo stavby, anebo ţe má k pozemku či stavbě jiné právo, které jej opravňuje zřídit na pozemku poţadovanou stavbu, provést změnu stavby anebo udrţovací práce na ní. Tuto povinnost blíţe specifikovala vyhláška č. 132/1998 Sb., v jejímţ ustanovení § 16 odst. 2 písm. a) je nezbytnou náleţitostí ţádosti o stavební povolení doklad, jímţ stavebník prokazuje, ţe je vlastníkem pozemku nebo stavby anebo ţe má k pozemku či stavbě jiné právo, které jej opravňuje zřídit na pozemku poţadovanou stavbu nebo provést změnu stavby anebo udrţovací práce na ní. Z dnešního stavu věci je naprosto zřejmé, ţe investor nedisponuje a nikdy nedisponoval poţadovaným právem ke všem pozemkům v plánované trase, a tudíţ ţe stavební povolení bylo vydáno, aniţ by pokrývalo celou trasu silničního obchvatu. Tento postup krajského úřadu nelze neţ kritizovat, neboť zde je třeba spatřovat příčinu následně vzniklých problémů a komplikací při zajištění práva k pozemkům manţelů J. leţících ve zbytku trasy obchvatu. Postup vyvlastňovacího úřadu Městského úřadu Náchod hodnotím jako jednání, které je v souladu s právním řádem ČR. Ve vyvlastňovacím řízení vyvstala předběţná otázka, zda všechny stavby v areálu sběrny surovin jsou stavbami legálními. Správní orgán má zákonnou povinnost správní řízení přerušit, pokud bylo zahájeno řízení o předběţné otázce. Pro předmětné vyvlastňovací řízení tato povinnost vyplývá ze správního řádu. Řízením o předběţné otázce je zde řízení o odstranění stavby „Ocelová hala“, které se vede u Městského úřadu Česká Skalice. Není proto namístě hodnotit postup vyvlastňovacího úřadu jako nečinnost, kdyţ řízení kvůli předběţné otázce přeruší. Stejný postup správního orgánu byl uplatněn v řízení o odstranění stavby „Ocelová hala“ (které je zmiňovaným řízením o předběţné otázce). Odvolací řízení proti rozhodnutí Městského úřadu Česká Skalice o nařízení odstranění stavby bylo správním orgánem přerušeno dle ustanovení § 64 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, pro probíhající řízení o předběţné otázce. Tou bylo podání ţaloby proti rozhodnutí Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, kterým se zamítlo odvolání manţelů J. proti usnesení tajemníka Městského úřadu Česká Skalice o vyloučení úřední osoby Ing. Radima Dolečka z projednávání a rozhodování v řízení o odstranění stavby „Ocelová hala“. Přestoţe je současný stav probíhajících řízení ve věci vyvlastnění areálu sběrny surovin manţelů J. značně nepřehledný a v mnohých ohledech aţ zaráţející, musím konstatovat, ţe se nejedná o protiprávní stav. Ze strany manţelů J. jsou toliko vyuţívány veškeré moţné opravné prostředky, které právní řád ČR nabízí, a ze strany správních úřadů (a soudů) se jedná pouze o zákonem stanovený postup ve věci. V současnosti je nutné vyčkat na pravomocná rozhodnutí ve věcech předběţných otázek a teprve potom bude moţné pokračovat ve vyvlastňovacím řízení. V úvahu připadá i moţnost vyuţití alternativních způsobů zprovoznění obchvatu města Česká Skalice. Co se týče povolení časově omezeného provozování zdroje hluku – pozemní komunikace č. I/33 na území města Česká Skalice, nebudu se k této záleţitosti dále 10
vyjadřovat, neboť v této věci dosud nebylo vydáno pravomocné rozhodnutí správního orgánu a KHS se musí celou záleţitostí znovu zabývat. D – Závěry Své hodnocení uzavírám s tím závěrem, ţe jsem v postupu Ministerstva dopravy a Krajského úřadu Královéhradeckého kraje shledal pochybení, která jsou popsána v přecházející části této zprávy. Je úkolem veřejného ochránce práv na zjištěná pochybení orgány veřejné správy upozornit, proto tak činím formou této zprávy a současně touto cestou apeluji na orgány státní správy, aby se vytýkaného jednání do budoucna zdrţely s vědomím výše uvedeného hodnocení. Shora popsanou situaci, kdy je z důvodu existence několika předběţných otázek přerušeno veškeré jednání příslušných úřadů a řešení problémů občanů města České Skalice z důvodu nadměrné dopravní zátěţe se oddaluje, povaţuji za dlouhodobě neudrţitelnou, přičemţ jednání, které se v dané věci uskutečnilo dne 16. 3. 2009 na Městském úřadu Česká Skalice v rámci zasedání místního zastupitelstva, dostatečnou právní záruku brzkého řešení rovněţ nepřineslo. V souladu s ustanovením § 18 odst. 1 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, v platném znění, vyzývám ministra dopravy a ředitelku Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, aby se k mým zjištěním ve lhůtě 30 dnů vyjádřili. Na vědomí tuto zprávu zasílám stěţovateli, dále tajemníkovi Městského úřadu Náchod, starostovi města Česká Skalice, hlavnímu hygienikovi ČR a řediteli Krajské hygienické stanice Královéhradeckého kraje. Pokud by se kdokoli z výše uvedených chtěl ke zprávě vyjádřit, můţe tak učinit rovněţ do 30 dnů od jejího obdrţení. Zprávu o šetření obdrţí také Občanské sdruţení Za obchvat České Skalice a pan Jiří Rousek, kteří se na mě v dané věci rovněţ obrátili. Tato zpráva shrnuje poznatky ze šetření, které budou podkladem pro vydání mého závěrečného stanoviska.
JUDr. Otakar M o t e j l veřejný ochránce práv
11
