ZPRÁVA O ÚČASTI ČR V 5. RÁMCOVÉM PROGRAMU EU A EURATOMU ZA OBDOBÍ

ZPRÁVA O ÚČASTI ČR V 5. RÁMCOVÉM PROGRAMU EU A EURATOMU ZA OBDOBÍ 1999 - 2002

VLADIMÍR ALBRECHT TECHNOLOGICKÉ CENTRUM AV ČR SRPEN 2004

0

Zpráva o účasti ČR v 5.RP EU a EURATOMu za období 1999 – 2002. 1. Charakteristika 5.RP a okolnosti účasti týmů ČR v tomto programu 1.1. Úvod Pátý rámcový program (5. RP) Evropské unie představoval se svým rozpočtem 14 960 milionů eur celosvětově největší mezinárodní program pro výzkum, technický vývoj a demonstrace. Podle údajů serveru CORDIS (www.cordis.lu) bylo v 5. rámcovém programu zahájeno v letech 1999 – 2003 řešení více než 16 000 projektů. Týmy ČR získaly už jistou zkušenost s projekty 4. rámcového programu, kde se účastnily řešení 243 projektů. Účast ve 4.RP však byla možná pouze prostřednictvím programu orientovaného na mezinárodní spolupráci, tj. spolupráci s tzv. třetími zeměmi, jejichž vztah k rámcovému programu nebyl ošetřen žádnou smlouvou. Pro tento program bylo alokováno cca 5 % celkového rozpočtu 4.RP. Zkušenost z účasti ve 4.RP však byla jen omezeně využitelná v 5.RP, neboť rámcové programy procházejí velmi dynamickým vývojem. 5.RP se od předchozích programů lišil hned ve dvou směrech: a. Právě 5.RP se poprvé účastnily kandidátské státy za téměř stejných okolností, za kterých se účastní členské státy EU. b. Místo dosud obvyklé oborové struktury byl rozpočet 5.RP alokován na tzv. klíčové akce, což byl systém 21 socio-ekonomických priorit. Projekty 5.RP mají tedy výrazně charakter cílově orientovaného výzkumu. Projekty cílově orientovaného výzkumu, jejich příprava v poměrně velkých mezinárodních konsorciích, hodnocení návrhů projektů a celá řada dalších okolností znamenala pro české týmy přizpůsobit se prostředí, které se dosti odlišovalo od systému předkládání projektů v domácím prostředí formovaného působností Grantové agentury ČR a dalších grantových agentur. V projektu MŠMT – Národní kontaktní organizace pro 5.RP (NKO) – byla monitorována účast týmů ČR v 5.RP. Monitorování vycházelo z údajů, které průběžně poskytovaly programové výbory jednotlivých programů 5.RP. Je třeba konstatovat, že programové výbory měly své vlastní metodiky vytváření statistik o přijatých návrzích projektů. Údaje z průběžného monitorování se někdy podstatně liší od údajů uváděných na serveru CORDIS. Zatímco údaje z průběžného monitorování jsou založeny na výsledcích z hodnocení návrhů projektů, databáze uveřejněná na serveru CORDIS uvádí projekty, které nakonec skutečně byly kontrahovány Evropskou komisí. K největším rozdílům tak dochází v sumárních statistikách o kontrahovaných příspěvcích pro týmy ČR, neboť kontraktační jednání téměř systematicky vedla ke snížení úrovně příspěvků, které týmy po Evropské komisi v návrzích projektů požadovaly. Současně však lze doložit, že údaje na serveru CORDIS nejsou úplné, tedy že jsou řešeny projekty 5.RP, které server CORDIS neuvádí. Do 30.4. 2004 však Evropská komise nevydala žádnou sumarizující závěrečnou zprávu o 5.RP, jejíž údaje by bylo možné považovat za definitivní. V této zprávě však, pokud není uvedeno jinak, budeme vycházet z údajů databáze, kterou EK zpřístupnila v květnu 2004 programovému výboru pro Integraci a posilování Evropského výzkumného prostoru, který však už funguje pro šestý rámcový program. Tento výbor je označován zkratkou SP1 a pod touto zkratkou se budeme odvolávati na databázi. Databáze SP1 uvádí nepochybně úplnější údaje o počtech projektů a účastníků údaje než CORDIS: rozdíly se pohybují nejčastěji okolo 2 % hodnot sledovaných údajů, někdy však dosahují až

1

5 %. Rozdíly nikterak výrazně neovlivňují závěry statistické analýzy účasti ČR v 5.RP. Jsou však podstatné tehdy, když v důsledku neúplné evidence vypadávají údaje o jednotlivých důležitých projektech. Údaje databáze svědčí o velikém rozsahu 5.RP: celkem 84 264 týmy zahájily řešení 16569 projektů 5.RP. Poznamenejme, že v této zprávě nerozlišujeme mezi „účastníkem“ a „účastí“, a proto skutečný počet různých účastníků je nižší než uvedený počet týmů, neboť řada týmů se opakovaně účastní v různých projektech. Pokud jde o ČR, pak databáze uvádí, že se 890 týmů z ČR účastnilo řešení 701 projektu 5.RP. ČR se tak podílela na řešení 4,2 % všech projektů 5.RP. 1.2. Příspěvek ČR k rozpočtu 5.RP Zatímco 4. rámcového programu se týmy kandidátských zemí účastnily aniž jejich vlády přispívaly k rozpočtu tohoto programu, účast v projektech 5.RP byla podmíněna úhradou příspěvku, jehož výše odpovídala poměru HDP té které země vůči souhrnnému HDP zemí EU-15. Podle údajů EUROSTATu představoval v období 1999 – 2002 HDP ČR přibližně 0,64 % HDP EU-15 a ČR měla tedy přispět tímto procentem k celkovému rozpočtu 5.RP. Bylo však dohodnuto, že kandidátské státy se mohou plně účastnit 5.RP, pokud uhradí 70 % řádně stanoveného příspěvku. Účast ČR byla tedy podmíněna úhradou cca 0,45 % (= 0,64 * 0,7) rozpočtu 5.RP, což nakonec představovalo 68,36 milionů €. Úhrada tohoto příspěvku probíhala stupňovitě, v roce 1999 ČR platila 40 % (řádného příspěvku), v r. 2000 60 % řádného příspěvku , v r. 2001 80 % a konečně v posledním roce 2002 uhradila řádný roční příspěvek v plné výši, viz tab. 1. Příspěvky byly hrazeny v €, jejich výše v Kč tedy závisela na kursu ve dni úhrady.

příspěvek ČR (mil. €) příspěvek ČR (mil. Kč)

1999

2000

2001

2002

8,83

13,58

20,28

25,67

316,4

484,4

710,8

924,1

Tab.1. Příspěvky ČR do 5.RP.

1.3. Struktura 5.RP Rozpočet 5.RP byl alokován na 21 klíčových akcí, což byly socio-ekonomické priority, jejichž cílů mělo být dosaženo právě prostřednictvím projektů 5.RP. Klíčové akce byly soustředěny do těchto pěti tematických programů (v závorce jsou uvedeny jejich zkratky, které užíváme dále v textu) 1. Kvalita života a zacházení se živými zdroji (QoL), 2. Technologie informační společnosti (IST), 3. Konkurenceschopnost a trvale udržitelný růst (GROWTH), 4. Trvale udržitelný rozvoj a životní prostředí (ENVI), 5. Energie (ENERGY). Kromě tematických programů běžely v 5.RP ještě tyto tři horizontální programy

6. Potvrzení mezinárodního významu výzkumu Evropského společenství (INCO), 7. Podpora inovací a účasti malých a středních podniků (INNO-SME), 8. Zlepšování lidského výzkumného potenciálu a socio-ekonomická báze znalostí (IHP). 2

Celkový rozpočet 5.RP je uveden v tab. 2. Cíle jednotlivých klíčových akcí byly vymezeny jen rámcově a pro dané období byly detailně specifikovány v příslušných pracovních programech. Všechny programy měly své vlastní programové řídicí struktury, jejichž nejdůležitějším tělesem byl vždy příslušný programový výbor složený z reprezentantů všech účastnických států. Reprezentanti kandidátských států se účastnili všech jednání programových výborů, kde však neměli hlasovací právo. Projekty 5.RP vznikaly z návrhů, které předkládaly Evropské komisi (EK) mezinárodní konsorcia sestavená z národních týmů. Návrhy byly předkládány na základě výzev, které vydávala EK. Obsah výzvy byl zásadně určen cíli klíčových akcí, avšak odrážel též předchozí průběh programu. Pokud evropské týmy předložily projekty, které mohly rozhodujícím způsobem přispět k dosažení cílů určité klíčové akce, nebyla témata navržená v takových projektech už dále vypisována k řešení. Jednou z důležitých rolí programových výborů bylo přispět právě k takové formulaci pracovních programů, které by v závislosti na možnostech konsorcií a jejich národních týmů co nejúčinněji přispěly k dosažení cílů klíčových akcí. První výzvy k předkládání projektů byly vydány počátkem r. 1999 a poslední pak v závěru r. 2002.

3

Struktura a rozpočet 5. rámcového programu EU, 1998 – 2002 mil. € – Program / klíčová akce Kvalita života a zacházení se živými zdroji

Tematické p r o g r a m y

KA1 Potraviny, výživa a zdraví KA2 Kontrola infekčních chorob KA3 „Buněčná továrna“ KA4 Životní prostředí a zdraví KA5 Trvale udržitelné zemědělství, rybářství a lesnictví a integrovaný rozvoj venkovských oblastí KA6 Stárnoucí populace a související invalidity Generický výzkum a podpora výzkumným infrastrukturám

2 413 290 300 400 160 520 190 553

Uživatelsky přátelská informační společnost

3 600

KA1 Systémy a služby pro obyvatelstvo KA2 Nové metody práce a elektronický obchod KA3 Multimédia – obsah a prostředky KA4 Základní technologie a infrastruktury Generický výzkum a podpora výzkumným infrastrukturám

646 547 564 1 363 480

Konkurenceschopný a udržitelný růst

2 705

KA1 Inovační výrobky, procesy a organizace KA2 Udržitelná mobilita a intermodalita KA3 Pozemní a lodní doprava KA4 Nové perspektivy v letectví Generický výzkum a podpora výzkumným infrastrukturám

Energie, životní prostředí a udržitelný rozvoj

%

16

24

18

731 371 320 700 583

2 125

14

Životní prostředí KA1 Udržitelné zacházení s vodou a její kvalita KA2 Globální změny klimatu a biodiverzita KA3 Udržitelné mořské ekosystémy KA4 Město budoucnosti a kulturní dědictví

254 301 170 170

Horizontální programy

Energie KA5 Čistší energetické systémy včetně obnovitelných zdrojů

479

KA6 Ekonomická a efektivní energetika pro konkurenceschopnou Evropu Generický výzkum a podpora výzkumným infrastrukturám

547

Výzkum a vzdělávání v oblasti jaderné energie – EURATOM

979

KA1 Kontrolovaná termonukleární fúze KA2 Nukleární štěpení Generický výzkum a podpora výzkumným infrastrukturám

788 142 49

Posílení mezinárodního významu evropského výzkumu Podpora inovací a účasti malých a středních podniků Zlepšování lidského výzkumného potenciálu a sociálně ekonomické znalostní základny

204

475 363 1 280

7

3 2 9

KA1 Zlepšení sociálně-ekonomické znalostní základy

165

Společné výzkumné centrum (EK a Euratom)

1 020

7

14 960

100

Celkový rozpočet 5.RP Tab. 2. Struktura a rozpočet 5.RP, 1998 – 2002.

4

1.4. Základní typy projektů 5.RP. V 5.RP bylo velmi bohaté spektrum různých typů projektů. Typ projektu byl určen aktivitou řešitelského konsorcia. Každý typ projektu měl specificky stanovený cíl a typ projektu podstatně ovlivňoval velikost finančního podílu, jímž EK přispívala k celkovým nákladům na řešení projektu. Např. na nákladech výzkumných aktivit se EK podílela až 50 %, v případě demonstračních aktivit byl její podíl 30 %, u tzv. kooperativního výzkumu šlo o podíl 50 %, náklady různých typů studijních pobytů hradila EK zpravidla ze 100 % (jednotlivcům a institucím, které pobyty poskytovaly), nejrůznější „doprovodná opatření“ dotovala opět až 100 %, na konference přispívala pevnou částkou, ceny odměňovala z předem stanoveného rozpočtu atd. kód

Popis typu projektu

TA1 TA2 TA3 TA4 TA5 TA6 TA7 TA8 TA9 TA10 TA11 TA12 TA13 TA14 TA15

Výzkumné projekty Demonstrační projekty Kombinované projekty Zpřístupnění vědeckých infrastruktur Velká zařízení pro EURATOM Kooperativní výzkum ( projekty pro MSP) Kolektivní výzkum (projekty pro sdružení MSP) Přípravné projekty (exploratory awards) Marie Curie - individuální studijní pobyty Marie Curie – průmyslové studijní pobyty Marie Curie – vytváření školicích míst Marie Curie – pobyty na školicích místech INCO – stipendia pro mladé věd.pracovníky INCO – stipendia v Japonsku Výzkumné školicí sítě

TA16 Tematické sítě TA17 TA18 TA19 TA20 TA21 TA22 TA23 TA24 TA25 TA26 TA27 TA28 TA29

Koordinační opatření Klasická doprovodná opatření Granty – podpora Projekty na přejímání a zavádění technologií Vysoce odborné vědecké konference Kursy pokročilých studií Doprovodná opatření Strategické akce v oblasti školení a excelence Archimedova cena Descartesova cena Granty EURATOMu Akce pro první uživatele výsledků výzkumu Inovační centra

akce – typ podílu na nákladech akce se sdílenými náklady akce se sdílenými náklady akce se sdílenými náklady akce se sdílenými náklady akce se sdílenými náklady akce se sdílenými náklady akce se sdílenými náklady akce se sdílenými náklady stud.pobyty - grant stud.pobyty - grant stud.pobyty –grant stud.pobyty – grant stud.pobyty – grant stud.pobyty – grant podpora propojování pracovišť podpora propojování pracovišť koordinační náklady doprovodná opatření doprovodná opatření doprovodná opatření doprovodná opatření doprovodná opatření doprovodná opatření doprovodná opatření doprovodná opatření doprovodná opatření doprovodná opatření doprovodná opatření doprovodná opatření

Tab. 3. Typy projektů 5.RP.

5

2. Příprava projektů tematických programů 5. rámcového programu a jejich úspěšnost. 2.1. Celkový počet návrhů projektů a jejich formální správnost. Během 5. rámcového programu se týmy ČR účastnily na vypracování 2156 návrhů projektů. Ve 137 případech však návrhy nesplňovaly požadované formální nároky, takže do procesu hodnocení, na jehož základě mohou projekty získat podporu Evropské komise, postoupilo 2019 návrhů. Formálně vadné návrhy tvořily tedy cca 6 % ze všech návrhů vypracovaných, což podle dostupných údajů odpovídá celoevropskému průměru.

800

50,0%

700

45,0% 40,0%

Počet projektů

600

35,0%

500

30,0%

400

25,0%

300

20,0% 15,0%

200

10,0%

100

5,0%

0

0,0% QoL

IST

GROWTH

ENVI

ENERGY

projekty

677

514

360

345

123

úspěšné projekty

111

114

155

100

46

16,4%

22,2%

43,1%

29,0%

37,4%

projektová úspěšnost

Projektová úspěšnost

2.2.Projektová a účastnická úspěšnost. Z 2019 formálně správných návrhů projektů prošlo 526 projektů úspěšně procesem hodnocení. Průměrná úspěšnost projektů s českou účastí v 5.RP tak dosáhla 26 %. Na podání formálně správných projektů se účastnilo 2995 týmů, z nichž se do úspěšných projektů dostalo 696 týmů. Průměrná účastnická úspěšnost českých týmů tak v tematických programech dosáhla 23,2 %. Je třeba konstatovat, že mezi tematickými programy byly značné rozdíly jak v chybovosti návrhů, tak i v projektové či účastnické úspěšnosti. Souhrnné údaje o projektové úspěšnosti české účasti v tematických programech jsou uvedeny v grafu na obr. 1, kde je též připojena

Obr. 1. Základní údaje o počtech projektů s českými účastníky v tematických programech 5.RP v letech 1999 – 2002. tabulka statistických hodnot. Poznamenejme, že Evropská komise používá pro hodnocení pouze účastnickou úspěšnost. V době kompilace této zprávy byly z pěti tematických programů k dispozici kompletní 6

celoevropské statistické údaje za programy QoL, IST a GROWTH a průměrná celoevropská účastnická úspěšnost v nich dosáhla po řadě hodnot 20 %, 26 % a 37 %. Odpovídající hodnoty pro české účastníky, viz tab. v obr. 2 byly: 15 %, 18 % a 36 %. Zejména u programů QoL a IST je tedy česká úspěšnost výrazně nižší, než byl celoevropský průměr. Naproti tomu podle průběžných údajů z příslušných programových výborů je úspěšnost ČR v programech ENVI a ENERGY vždy vyšší než celoevropský průměr. O úspěšnosti rozhoduje celá řada faktorů. Nejde jen o míru metodické a vědecké úrovně týmů, nýbrž i o jejich schopnost zapojovat se do významných mezinárodních konsorcií, schopných vytvořit souhrnnou výzkumnou kapacitu, která je nezbytná pro řešení zásadních problémů, na které EK alokovala finanční prostředky (ve formě rozpočtu 5.RP a jeho detailní specifikace v jednotlivých pracovních programech).

1000

40,0%

900

35,0% 30,0%

700 600

25,0%

500

20,0%

400

15,0%

300

10,0%

200

5,0%

100 0

QoL

IST

GROWTH

ENVI

ENERGY

účastníci

857

940

547

466

185

úspěšní účastníci

130

166

197

141

62

15,2%

17,7%

36,0%

30,3%

33,5%

účastnická úspěšnost

úspěšnost

účastníci

800

0,0%

Obr. 2. Základní údaje o počtech českých účastníků v tematických programech 5.RP.

Současně je třeba zvážit, že „celková úspěšnost“ shrnuje úspěšnost všech projektů či účastníků bez ohledu na to, zda jejich příspěvek k řešení projektu spočíval v rozsáhlých výzkumných aktivitách zásadního významu (a pravděpodobně též vyžadoval mobilizaci velkého rozpočtu) nebo šlo o účast ve výzkumné školicí síti (kde náklady víceméně pokrývaly cestovní výdaje na účast na pracovních setkáních či návštěvách pracovišť).

7

2.3. Finanční úspěšnost Pro daný program rozumíme finanční úspěšností podíl úhrnného požadovaného příspěvku od Evropské komise v úspěšných projektech vůči úhrnnému požadovanému příspěvku ve všech (formálně správných) předložených návrzích projektů. Graf na obr. 3 udává celkové požadavky českých účastníků a úspěšnost těchto požadavků. Celkově české týmy jen v tematických programech požadovaly od Evropské komise 399,5 mil. € , tj. cca šestinásobek příspěvku ČR k rozpočtu 5.RP. Křivka v grafu na obr. 3 ukazuje úspěšnost finančních požadavků v jednotlivých tematických programech. Ta v programech QoL, IST a GROWTH nedosáhla ani 20 %, v programu QoL šlo dokonce jen o 12 % úspěšnost. Ukazuje se, že finanční úspěšnost je bez výjimky ve všech tematických programech nižší než příslušná projektová či účastnická úspěšnost. 0,25

100

0,2

80 0,15 60 0,1 40

finanční úspěšnost

požadovaný příspěvek (mil.€)

120

0,05

20 0

0 QoL

IST

GROWTH

požadavek mil€

ENVI

ENERGY

úspěšnost %

Obr. 3. Odhad celkových příspěvků požadovaných českými týmy od Evropské komise a úspěšnost požadavků.

Tabulka 4 přináší údaje o celkových částkách, s nimiž české týmy vstoupily do kontraktačních jednání během sledovaného období. Připomeňme znovu , že ČR přispívala k celkovému rozpočtu 5.RP v poměru svého HDP vůči poměru HDP celé EU. Podle odhadu EUROSTATU činí HDP ČR přibližně 0,64 % HDP EU. ČR, stejně jako ostatní kandidátské státy, se mohla účastnit při úhradě pouhých 70 % takto řádně stanoveného poplatku, tj. přispěla přibližně 0,45 % rozpočtu 5.RP. Druhý sloupec v tab. 4 udává rozpočty jednotlivých tematických programů. Ve třetím sloupci je pak u každého programu uvedena souhrnná částka, kterou české týmy získaly v kontraktačních jednáních. Konečně čtvrtý sloupec pak udává částku pro kontraktační jednání jako násobek 0,45 % celkového rozpočtu daného programu.

8

Program

QoL IST Growth ENVI ENERGY Celkem

Požadováno českými "násobek 0,45 Celkový účastníky od % rozpočtu rozpočet (M€) EK programu"

2413 3600 2705 997 1144 10859

10,43 14,77 11,24 9,25 5,03 50,72

1,0 0,9 0,9 2,1 1,0 1,0

Tab. 4. Prostředky kontrahované českými týmy od EK a jejich srovnání s alikvotními podíly, kterými ČR přispěla k rozpočtu jednotlivých programů. Z údajů tab. 4 je zřejmé, že v tematických programech pravděpodobně získají české týmy úhrnně částky, které odpovídají „0,45 % rozpočtu programu“. V programu ENVI české týmy kontrahovaly částku 2,1krát vyšší, než kolik by odpovídalo 0,45 % příspěvku ČR do tohoto programu. Rozbor údajů průběžně poskytovaných EK během 5.RP naznačoval, že české týmy požadovaly vesměs výrazně vyšší částky v úspěšných projektech, než kolik jim bylo přiděleno v kontraktačních jednáních. Největší rozdíl mezi požadovanou a skutečně kontrahovanou podporou Evropské komise pro řešení projektů byl v programu ENERGY. V tomto případě rozdíl mezi požadovaným a kontrahovaným příspěvkem lze vysvětlit dvěma projekty, které získaly nakonec jen zlomek podpory, kterou jejich předkladatelé požadovali od EK. Současně je patrné, že jak projektová, tak i účastnická úspěšnost jen málo rozhoduje o tom, jaký podíl z rozpočtu daného programu týmy ČR nakonec kontrahují. I když tedy účastnická a zejména finanční úspěšnost ČR v programu QoL byla mnohem nižší než v programech IST a GROWTH, je alikvotní požadovaná částka v úspěšných projektech s českou účastí v tomto programu na stejné úrovni jako v IST , resp. v GROWTH. Samotné kritérium úspěšnosti (ať už projektové či účastnické) tedy nevypovídá dostatečně o významu zapojení týmů do programu. Důvod rozdílnosti v návratnosti prostředků z jednotlivých programů nemá jednoduchou příčinu. V případě programů QoL a GROWTH lze ukázat, že projekty, jichž se český tým hodlal účastnit s větším rozpočtem (více na 300 000 €, tj. cca 10 mil Kč), měly velmi malou úspěšnost. V případě programu IST zase převažujícím českým účastníkem byl malý a střední podnik a tyto podniky měly všeobecně nižší úspěšnost. Naproti tomu v programu ENERGY se české týmy úspěšně účastnily několika nákladných demonstračních projektů, na které Evropská komise přispěla částkou i vyšší něž 3 mil.€. (Neúspěch jediného projektu takového rozsahu by pak dramaticky snížil celkovou finanční úspěšnost ČR.)

9

Účast českých týmů v programu ENVI se od samého počátku 5.RP jevila jako „systematicky

180 160

počet týmů

140 120

Energy ENVI GROWTH IST QoL

100 80 60 40 20 0 AV

VS

VU

MSP

IND

Ost

Obr. 4. Institucionální skladba českých týmů v projektech tematických programů. AV – Akademie věd ČR, VŠ – vysoké školy, VÚ – výzkumné ústav, MSP – malé a střední podniky, IND – průmysl, Ost. – ostatní (typicky: koncoví uživatelé). nejúspěšnější“. Úspěšnost českých týmů překračovala průměrnou evropskou úspěšnost a financování získávali účastníci, kteří plánovali „rozumně vysoké rozpočty“ své účasti. 2.4. Institucionální skladba českých účastníků Sloupcový graf na obr 4. informuje o institucionální skladbě českých účastníků v úspěšných projektech tematických programů. Je vidět, že nejčastějším účastníkem projektů 5.RP je tým z vysokých škol. Na druhém místě jsou to pak překvapivě malé a střední podniky. Je současně zřejmé, že jednotlivé kategorie účastníků se velmi liší tematickou skladbu svých projektů. Vysoké školy mají téměř rovnoměrné zastoupení v programech QoL, IST a EESD (tj. souhrn programů ENVI a ENERGY), nižší zastoupení mají v programu Growth. Malé a střední podniky výrazně dominují svou účastí v projektech informačních technologií. Výzkumné ústavy mají silné zastoupení v projektech QoL a GROWTH. Akademické ústavy mají vysoké zastoupení v projektech z oblasti věd o živé přírodě. Velký průmysl se účastní jen projektů Growth a Energy. V kategorii „ostatní“ je značný podíl jak zprostředkujících organizací tak hlavně konečných uživatelů výsledků (kliniky, městská zastupitelstva, ale též výrobní podniky, atd.). Graf na obr. 5 ukazuje, na kolika návrzích projektů se jednotliví účastníci podíleli a jaká byla jejich úspěšnost. S výjimkou malých a středních podniků kolísá úspěšnost českých účastníků okolo 25 %. MSP měly podstatně nižší úspěšnost, v průměru šlo o hodnotu 16,5 %. V programu QoL úspěšnost MSP nedosáhla ani 12 %, nejvyšší hodnoty, 21 %, dosáhla v programu ENERGY. Potvrzuje se tak, že příprava náročných projektů překračuje možnosti MSP a je zřejmé, že se tato kategorie účastníků rámcových programů neobejde bez účinné pomoci při zapojování do projektů evropského výzkumu a vývoje.

10

800

30,0%

700

25,0%

600 20,0%

500

15,0%

400 300

10,0%

200 5,0%

100

0,0%

0 AV

VS

VU

účastník

MSP

IND

Ost

úspěšnost

Obr. 5. Rozdělení počtu návrhů projektů podle typu předkladatele a úspěšnost předkladatelů.

2.5. Koordinování projektů Všeobecně však platí, že o úspěchu návrhu rozhoduje největší mírou koordinátor. Podíl českých koordinátorů na běžících projektech je velmi nízký. To je působeno zejména tím, že jen málo projektů bylo iniciováno a následně koordinováno pracovištěm ČR, ale i nižší úspěšností těchto projektů, které navrhoval český koordinátor. Celkově se přípravy návrhů projektů tematických programů účastnilo 2995 týmů z ČR. Z nich však jen 164 týmů, tedy pouze cca 5 %, vystupovalo v roli koordinátora. Přitom nelze přehlédnout velké rozdíly mezi programy: zatímco v programech QoL a ENVI ze 34 koordinátorů uspěl jediný, v programech GROWTH a ENERGY 38 koordinátorů dosáhlo téměř 30 % úspěšnosti. Relativně vysoký počet koordinátorů v programu IST , kde šlo o 92 týmů, byl vyvolán zejména speciálními typy projektů na zavádění technologií, kterých se mohly účastnit pouze české týmy (“take-up measures”). Zde bylo celkem 13 úspěšných koordinátorů, což odpovídá 14 % úspěšnosti. Nezbývá než konstatovat, že čeští koordinátoři přispěli spíše ke snížení úspěšnosti účasti českých týmů v 5.RP než k jejímu zvýšení.

11

2.6. Charakteristika rozsahu mezinárodní spolupráce 16,0%

14,0%

12,0%

10,0%

8,0%

6,0%

4,0%

2,0%

QoL

IST

Growth

Envi

SK

SI

RO

PL

LT

LV

HU

EE

CY

BG

UK

SE

PT

NL

LU

IRL

IT

FR

FIN

EL

ES

DK

D

BE

AT

0,0%

Energy

Obr. 6. Procentuální rozdělení týmů z EU-15 a z 10 kandidátských zemí v úspěšných projektech s českou účastí. V úspěšných projektech tematických programů spolupracují české týmy s více než 3800 zahraničními týmy. Sloupcový graf na obr. 6 udává procentuální rozdělení těchto týmů na jednotlivé země a též podle tematických programů. V úspěšných konsorciích s českými týmy naprosto převažovaly týmy z EU-15, těch je 85,2 % a jen 14,8 % spoluúčastnických týmů pocházelo z 10 kandidátských zemí. Nejčastěji spolupracují české týmy s týmy z Německa a Spojeného království, potom následují týmy Francie, Itálie, Španělska, Holandska atd. Procentuální zastoupení týmů z jednotlivých států EU-15 tak velmi úzce koreluje s velikostí populace těchto států. Zcela odlišná je situace u týmů z kandidátských zemí. Nejčastějším partnerem českých týmů jsou sice týmy z Polska, jehož populace je mezi kandidátskými zeměmi největší, ale na druhém místě nejsou týmy rumunské (jak by vyžadovala velikost populace), nýbrž týmy slovenské a ty jsou následovány týmy z Maďarska (jehož populace je dvojnásobná ve srovnání s populací slovenskou) . Je zajímavé, že počet spolupracujících týmů ze Slovinska je vyšší než počet rumunských týmů, byť rumunská populace je více než 10krát větší než slovinská. Z grafu je též patrné, že největší počet zahraničních týmů je v projektech programu Growth (35 %), který je následován programem IST (21 %). Jednotlivé země se ovšem velmi odlišují ve své skladbě týmů podle tematických programů. Zatímco např. u Irska jednoznačně

12

převažují týmy z oblasti informačních technologií, v případě Belgie, Finska, Holandska a Švédska je relativní zastoupení týmů z oblasti IST minimální.

3. Účast ČR v horizontálních programech 5. rámcového programu v období 1999 – 2002. V této kapitole uvedeme základní charakteristiky účasti ČR v jednotlivých horizontálních programech. 3.1. Program INCO – posílení mezinárodního významu evropského výzkumu Program INCO měl tyto priority: a) Podpora spolupráce se třetími zeměmi. V rámci této priority se pracoviště z kandidátských zemí mohly ucházet o statut „center excelence“. Kromě toho bylo možné získat podporu na vybudování informační infrastruktury zaměřené na posílení povědomí o rámcových programech. V rámci spolupráce se třetími zeměmi mohly však také týmy z nových nezávislých států (země po rozpadu SSSR) získat ve specifikovaných tematických prioritách podporu na společné projekty s členskými a asociovanými státy. Dále zde byla možnost společných projektů se zeměmi ze Středomoří a konečně též celosvětová spolupráce v kategorii „výzkum pro rozvoj“. b) Vzdělávání výzkumných pracovníků. Tato část si kladla za cíl podpořit účast mladých výzkumníků na pracovištích EU a v asociovaných zemích, a to zejména při řešení výzkumných projektů 5.RP. Dále touto částí programu INCO podporovala EK účast mladých vědeckých pracovníků na pracovištích v Japonsku. c) Koordinace. Tato část programu INCO byla zaměřena na koordinaci s dalšími velkými evropskými programy, např. COST, EUREKA atd. V programu INCO se celkově rozeběhlo 1187 projektů s 3799 účastníky. ČR se 26 účastmi podílela na řešení 22 projektů. České týmy kontrahovaly v programu INCO celkově 2,582 mil. €, což odpovídá 0,64 % celkové uvolněné částky na program INCO, která dosáhla 399 mil. €. V prioritě a) se týmy ČR podílely na řešení 14 projektů. Zde tři české instituce (Ústav experimentální medicíny AV ČR, Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR a katedra kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT) získaly statut centra excelence. Současně v této prioritě podpořila EK vybudování Národní informační sítě NINET pro 5.RP. Žádný tým ČR se neúčastnil projektů priority b); konečně v prioritě c) se ČR účastnila 8 setkání zaměřených na koordinaci programu COST.

3.2. Program Inovace a podpora malých a středních podniků – INNO Tento program zahrnoval tři typy projektů: ETI, EXAW a Craft. Projekty EXAW a Craft byly specificky orientovány pro malé a střední podniky (MSP) a údaje o jejich počtech jsou už 13

obsaženy ve statistikách jednotlivých tematických programů. Nicméně vzhledem k tomu, že tyto projekty velmi podněcují inovační aktivity MSP, vydávala EK průběžně jejich přehledné statistiky a z nich čerpáme v tomto odstavci. Projekty ETI (Economic and Technological Intelligence) jsou orientovány na mapování inovací, výměnu technologií a mapování sektorů a prostředí vybraných skupin MSP. Typickým účastníkem mezinárodních konsorcií řešících projekty ETI jsou mediátoři nabízející své služby MSP při uplatňování jejich technologií, produktů a při zavádění inovací. K 28.3. 2003 kontrahoval tento typ pracovišť v ČR s Evropskou komisí 13 projektů, což je nejvíce ze všech kandidátských zemí. Přípravné projekty EXAW (Exploratory Awards) měly usnadnit malým a středním podnikům (MSP) vypracování výzkumných projektů či projektů kooperativního výzkumu – CRAFT – viz dále. Celkovou statistiku projektů EXAW přináší tabulka 5.

Evropa celkem

Česká republika

zasláno

z toho úspěšných

návrhy účastníci návrhy účastníci koordinátoři

2713 5760 86 95 47

1151 2455 28 29 11

44,0 42,6 32,6 30,5 23,4

výše požadované podpory od EK (mil. €)

0,95

0,29

30,5 %

úspěšnost

% % % % %

Tab. 5. Základní údaje o přípravných projektech EXAW.

Celkově bylo v Evropě podáno 2713 návrhů EXAW, z nichž 103 nesplňovalo požadované formální nároky. Finanční podporu získalo nakonec 1151 projektů EXAW, což odpovídá 44 % projektové úspěšnosti. Celoevropská účastnická úspěšnost dosáhla 42,6 %. České týmy se podílely na vypracování 86 návrhů EXAW, tedy na 3 % všech předložených návrhů. Česká republika měla ze všech kandidátských zemí nejvyšší počet návrhů EXAW. Více než jednu polovinu z těchto návrhů koordinovali čeští účastníci. Z tabulky plyne, že jejich úspěšnost dosáhla 23 %, tedy mnohem vyšší hodnoty, než tomu bylo u českých koordinátorů v projektech tematických programů. Lze odhadnout, že české týmy požadovaly od EK podporu na tyto projekty v celkové výši 950 000 € a v úspěšných projektech účastníci získali podporu 290 000 €. Tato částka je z hlediska návratnosti příspěvku ČR k rozpočtu 5.RP téměř bezvýznamná, daleko podstatnější je, kolik úspěšných návrhů projektů bylo vypracováno v návaznosti na řešené EXAW. Projekty CRAFT jsou speciálně určeny pro MSP, které nemají vlastní výzkumnou kapacitu. V projektu CRAFT konsorcia MSP mohou vypracovat projekt, jehož výzkumnou část řeší (za tržních podmínek) výzkumná instituce. Maximální rozpočet projektu CRAFT omezila Evropská komise částkou 2 mil. € s tím, že přispěje až 50 % k rozpočtu projektu. Velmi často je rozpočet projektu CRAFT koncipován tak, že z finanční podpory EK jsou kompletně hrazeny náklady, které požaduje poskytovatel výzkumných prací, zbylých 50 % rozpočtu pak MSP investují ve formě vlastní vynaložené kapacity. Je třeba konstatovat, že podle většiny indikátorů se MSP z kandidátských zemí účastní projektů CRAFT s menší intenzitou než MSP ze států EU. Celkově byly Evropské komisi během 5.RP předloženy 2494 projekty CRAFT . Téměř 12 % návrhů (293) mělo závažné formální nedostatky, kvůli kterým byly vyřazeny, aniž vstoupily

14

do procesu hodnocení návrhů. České týmy se účastnily vypracování 187 návrhů. Z nich byly 24 (tj.13 %) vyřazeny pro formální závady. Formální závady u projektů CRAFT, které jsou připravovány MSP, jsou tedy zhruba dvakrát častější, než je tomu u projektů výzkumných, které jsou připravovány výzkumnými pracovišti. Celková statistika projektů CRAFT je uvedena v tab. 6.

ČR Celkově v Evropě

Návrhů

Projektů

Úspěšných projektů

Projektová úspěšnost %

187 2494

163 2201

59 884

36,2 40,2

Tab. 6. Celková statistika projektů CRAFT. Při statistickém monitorování projektů CRAFT rozlišujeme nejenom mezi „běžnými účastníky“ a koordinátory, ale sledujeme i účast výzkumných organizací, které nebyly členy řešitelského konsorcia (jejich účast v projektu byla určena subkontraktem s řešitelským konsorciem). Základní údaje o účasti ČR ve srovnání s vybranými agregáty účastníků (státy asociované s 5.RP, členské státy EU a celkově všechny účastnické státy) jsou uvedeny v tab.7.

Zasláno MSPkoordinátorů účastníci 22 215 ČR 172 1325 Asoc.státy 2321 11838 EU 2494 13276 celkově

Vybráno pro financování VO 118 701 6149 6894

MSPkoordinátorů účastníci 5 55 54 428 830 4378 884 4841

VO 27 229 2198 2443

Úspěšnost koordinátorů 22,7 % 31,4 % 35,8 % 35,4 %

MSPúčastníci 25,6 % 32,3 % 37,0 % 36,5 %

VO 22,9 % 32,7 % 35,7 % 35,4 %

Tab.7. Statistika účasti v projektech CRAFT (VO = výzkumné organizace). MSP z České republiky byly daleko nejpočetnější mezi všemi kandidátskými státy při přípravě projektů CRAFT. Z Polska se přípravy návrhů účastnilo 206 MSP, z Maďarska 126 a v ostatních kandidátských státech to bylo vždy méně než 100 MSP. Stejně tak mezi kandidátskými státy dominovala účast českých výzkumných organizací v návrzích projektů (Polsko: 108 VO, v ostatních kandidátských státech to bylo vždy méně než 100 výzkumných organizací). Tabulka 4 však ukazuje, že úspěšnost českých MSP, koordinátorů a VO byla vždy podstatně nižší než úspěšnosti těchto kategorií účastníků projektů CRAFT, takže nakonec úspěšných českých MSP či VO bylo méně než polských MSP, resp. VO. Jak celkově, tak i v případě českých týmů byly v nadpoloviční většině projekty typu CRAFT podávány v tematických oblastech spadajících do programu GROWTH . Podrobnější analýza ukazuje pozoruhodnou dynamiku aktivit českých týmů, když v r. 2002 bylo podáno téměř tolik projektů CRAFT jako v předchozích třech letech 5.RP, viz tab. 5.

15

QoL IST GROWTH EESD celkem %

1999 0 0 4 1 5 2,7 %

2000 6 0 17 5 28 15,0 %

2001 12 2 40 9 63 33,7 %

2002 11 8 56 16 91 48,7 %

Celkem 29 10 117 31 187 100,0 %

% 15,5 % 5,3 % 62,6 % 16,6 % 100,0 %

Tab. 8. Tematické a časové rozvrstvení návrhů projektů CRAFT s českými účastníky.

Celkově české MSP a organizace provádějící výzkum pro projekty CRAFT vstoupily do kontraktačních jednání s požadavkem na podporu ve výši 4,2 mil. €. Tuto částku lze obtížně srovnávat s „0,45 % rozpočtu 2. horizontálního programu“, neboť ten měl pevný rozpočet ve výši 400 mil. € pouze pro aktivity, které tematicky nezapadaly do tematických programů. Daleko podstatnější část rozpočtu však měla „formu záměru“, totiž že tematické programy měly alokovat cca 10 % svého rozpočtu na podporu účasti MSP , tj. na projekty ETI, EXAW a CRAFT. Lze tak odhadnout, že celkově mělo být vyčleněno cca 1500 mil. € (1100 mil. € z tematických programů, 400 mil €. pro jiné aktivity) na podporu účasti MSP. Z takto uvažovaného rozpočtu měla ČR uhradit 0,45 %, tj. cca 6,7 mil. €. Kvalifikované odhady naznačují, že české týmy se souhrnně v projektech ETI, EXAW a CRAFT ucházely cca o 5,1 mil. €, tedy o něco méně, než by odpovídalo „příspěvku 0,45 %“, jímž ČR přispěla k rozpočtu programů s těmito projekty.

3.3. Program IHP – Zlepšování lidského výzkumného potenciálu a sociálně ekonomické znalostní základny Program IHP byl zaměřen na podporu lidských, vědeckých a technických zdrojů s cílem orientovat se jen na řešení závažných problémů evropské společnosti. Program měl tři základní směry: - podpora jednotlivcům, vědeckým pracovníkům a výzkumníkům při jejich zapojení do výzkumných týmů a podpora využívání špičkových zařízení v jiné evropské zemi; - vytváření vazeb mezi vědou, technologiemi a společností a podporou významných odborníků; - monitorování, zkoumání a analýzu sociálních problémů v Evropě, jako je např. nezaměstnanost, udržitelný rozvoj, kvalita života a další. Tyto směry byly rozvíjeny v rámci těchto priorit: i. Další vzdělávání a mobilita výzkumníků. Šlo zejména o stáže Marie-Curie pro jednotlivé výzkumníky a o vytváření školicích míst jak v akademických institucích tak i v průmyslových podnicích. Dále šlo o vytváření výzkumných a výukových sítí. ii. Zpřístupnění národních výzkumných infrastruktur pro evropské výzkumné pracovníky . iii. Podpora vědecké a technologické excelence (nejrůznější formy setkávání špičkových pracovníků, zejména s mladými výzkumníky, vysoce odborné konference, letní školy apod.). V rámci této aktivity EK uděluje tři ceny: o Descartesova cena (Descartes Prize) – ocenění za výjimečné vědecké a technologické výsledky evropskému týmu spolupracujících výzkumníků. 16

o Archimedova cena (Archimedes Prize) – ocenění studentských prací na úrovni vysokých škol pro jednotlivce (témata bývají stanovena). o Evropská soutěž pro mladé vědce (European Union Contest for Young Scientists) – soutěžícími jsou studenti středních škol - vítězové národní soutěže pro mladé vědce. iv. Zlepšení sociálně-ekonomické znalostní základy (socio-ekonomický výzkum a analytické studie o proměnách evropské společnosti v době globální znalostní společnosti). v. Vývoj politik v oblasti vědy a technologií v Evropě (posilování základů pro evropskou vědní a výzkumnou politiku). vi. Ženy a věda . Počty projektů v těchto šesti prioritách, kterých se účastnili výzkumní pracovníci ČR, jsou uvedeny v tab. 9. Celkem jde o 79 projektů, což reprezentuje 1,6 % z celkového počtu 4881 projektů řešených v IHP. Priorita i. Vzdělávání a mobilita výzkumníků ii. Infrastruktury iii. Podpora vědecké a technologické excelence iv. Socio-ekonomická báze znalostí v. Vývoj politik v oblasti VaV

26 6 22 22 3

Tab. 9. Počty projektů s českou účastí v programu IHP. Poznamenejme, že Descartesova cena je všeobecně považována za nejvyšší ocenění v oblasti VaV, které uděluje Evropská komise. V r. 2001 získalo tuto cenu mezinárodní konsorcium za projekt “Vývoj nových léků proti HIV“. Konsorcium, které vedl prof. Balzarini (BE), sestávalo ze 6 týmů: BE, CZ, ES, IT, SE, UK. Členem tohoto konsorcia byl tým prof. Holého z Ústavu organické chemie a biochemie, jehož teoretické práce vytvářely základ zmíněného projektu. Podpora mobility individuálních výzkumníků realizovaná prostřednictvím studijních pobytů Marie Curie měla poměrně značný rozsah: celkem bylo podáno 6888 návrhů, z nichž bylo 2850 realizováno. To odpovídá úspěšnosti 41,4 %. Výzkumní pracovníci z ČR podali celkem 83 návrhů a z nich bylo 22 uskutečněno, což je cca 26 % úspěšnost. V 11 případech podali zahraniční výzkumníci návrh na svůj pobyt na pracovištích ČR, ale nakonec se uskutečnily jen 2 pobyty v ČR (18 %) úspěšnost. V návrzích na individuální studijní pobyty byl velký rozdíl mezi členskými státy EU a kandidátskými státy a to jak v intenzitě podávání návrhů, tak zejména v cílových pracovištích. Kandidátské země podaly jen 883 návrhů (tedy jen 13 % z 6888 podaných návrhů) a ve všech kandidátských zemích se uskutečnilo dohromady jen 8 studijních pobytů (tj. 0,3 % z 2850 pobytů). Studijní pobyty musely nutně směřovat do zahraničí a kromě toho ještě nemohly probíhat uvnitř kandidátských zemí. Tabulka 11. ukazuje rozdělení studijních pobytů jednak podle země navrhovatele, jednak podle cílové země. Z tabulky je velmi dobře patrný zmíněný rozdíl mezi členskými státy EU-15 a kandidátskými státy. Současně je vidět, že výzkumníci z EU-15 v nejvíce případech vyjádřili zájem navštívit pracoviště v ČR, ale celkově platí, že zájem o návštěvu kandidátských zemí byl jen ojedinělý.

17

Země

AT BE DE DK ES EL FR FIN IT IE LU NL PT SE UK BG CY CZ EE HU LT LV MT PL RO SI SK Ostatní

Návrhy na studijní pobyty podle vysílající země

Návrhy na studijní pobyty podle cílové země

podané

úspěšné

podané

úspěšné

podané

úspěšné

94 159 753 74 1299 323 1472 60 681 97 10 184 59 139 398 106 17 83 14 122 17 15 3 258 122 30 96 203

40 70 335 35 604 132 552 31 252 41 6 107 24 63 167 37 6 22 6 49 4 3 0 80 42 16 29 97

161 278 759 182 551 127 1217 59 493 70 1 474 61 248 2014 1 2 11 3 7 1 0 0 7 0 2 0 159

44 95 310 64 220 64 498 23 177 28 0 228 18 98 909 1 0 2 0 3 1 0 0 1 0 0 0 66

58 89 604 52 233 69 360 17 271 191 0 284 36 35 409 0 2 28 0 3 0 4 0 22 0 14 1 75

25 42 197 28 45 17 160 9 71 38 0 122 7 21 254 0 1 6 0 0 0 1 0 9 0 3 0 39

Návrhy na školicí místa

Tab. 10. Rozdělení projektů na studijní pobyty podle země původu navrhovatele a podle cílové země. Šestý a sedmý sloupec udávají počty návrhů školicích míst.

Rozdíl mezi státy EU-15 a kandidátskými státy dále vzrostl v případě nabízených školicích míst. Zde bylo podáno celkově 2857 návrhů na školicí místa a z nich pak jen 74 vzešlo z kandidátských zemí (tj. pouze 2,6 % návrhů). Celkově pak bylo 1095 projektů úspěšných, což odpovídá 38 % úspěšnosti. Z úspěšných projektů jich pouze 20 (tj. 1,8 %) připadlo na pracoviště v kandidátských zemích. ČR získala v tomto programu nejvíce návrhů ze všech kandidátských zemí, nicméně v důsledku jejich nižší úpěšnosti nakonec pouze jen 6 míst získalo statut školicího místa Marie Curie, tedy méně než kterýkoliv ze států EU-15. Úspěch projektu ovšem nakonec závisí

18

na zájmu výzkumných pracovníků navštívit dané školicí místo a zde bude nutné vyčkat až na souhrnné závěrečné statistiky EK.

4. Program EURATOM Cílem tohoto programu bylo využít potenciál v oblasti výzkumu jaderné energie, a to jak v jaderné fúzi, tak i v jaderném štěpení. Program byl zaměřen zejména na využití výsledků výzkumu pro zvýšení bezpečnosti technologií a jejich vyšší hospodárnost. V programu EURATOM se 3132 účastníků podílí na řešení podílí 1154 projektů, přičemž ČR měla celkem 85 účastí v 73 projektech. V tomto programu však byla účast na jednotlivá pracoviště rozdělena velmi nerovnoměrně. Ústav jaderného výzkum Řež, a.s. se účastnil 43 projektů a Ústav fyziky plazmatu AV ČR se účastnil 15 projektů. Dalších 15 organizací se účastnilo řešení dalších 21 projektů. Mnohonásobná účast menšího počtu pracovišť je však pro program EURATOM typická (např. francouzský Commissariat a l‘ Energie Atomique se účastnil 174 projektů, německé Forschungszentrum Karlsruhe GMBH - Technik und Umwelt se účastnilo 101 projektu atd.). Základní údaje o celkové účasti jsou uvedeny v tab. 11.

Téma - priorita Řízená termonukleární fúze Nukleární štěpení Výzkum generické povahy Infrastruktury Celkem

ČR projektů 15 45 4 10 74

účastí 15 53 4 13 85

Celkově projektů účastí 882 1001 184 1480 63 363 25 288 1154 3132

Tab.11. Základní údaje o počtech projektů a účastech v programu EURATOM

Pokud jde o návratnost, lze konstatovat, že v souhrnu týmy ČR kontrahovaly v úspěšných projektech cca 0,38 % z rozpočtu programu EURATOM, což odpovídá přibližně 0,9 násobku alikvotního příspěvku ČR k tomuto programu. Zde je opět třeba upozornit na velké rozdíly mezi účastníky; v tomto programu se účastnilo několik institucí, které čerpaly značné podíly z rozpočtu (např. jedna instituce získala 2,4 % rozpočtu).

5. Projekty 5.RP s významnou českou účastí Evropská komise neuvádí žádná kritéria, podle nichž by bylo možné rozhodnout o významu jednotlivých projektů. EK opakovaně organizuje průzkumy vzniku patentů či až tržního uplatnění výsledků projektů rámcových programů. Sledování „charakteristik významnosti projektů“ má opodstatnění až s jistým časovým odstupem po ukončení projektu, neboť

19

vypořádání práv k duševnímu vlastnictví a tržní uplatnění výsledků projektu je zpravidla zdlouhavý proces. V současnosti, kdy ještě řada projektů běží, lze význam české účasti posoudit jen nepřímo, např. prostřednictvím velikosti rozpočtu českého účastníka v projektu. V tab. 11 jsou uvedeny všechny projekty a jejich čeští účastníci, jejichž rozpočet akceptovaný při kontraktačních jednáních byl vyšší než 300 000 € . Jde celkem o 46 projektů. Význam těchto projektů plyne už jen z toho, že i když jde jen o 6 % projektů z celkového počtu 701 projektů s českou účastí, představuje souhrnný příspěvek EK na jejich řešení více než 25 % celkového příspěvku EK všem českým týmům.

Identifikač ní označení QLG3-CT199900192

Program

QOL

QLK2-CT199900556

QOL

QLK3-CT199900104

QOL

QLK5-CT200101401

QOL

IST-199912058

IST

IST-199912058

IST

IST-199920122

IST

IST-199920188

IST

Název projektu Network analysis of hippocampal memory processing

Český účastník projektu Fyziologický ústav AV ČR

Detoxified Adenylate Cyclase Mikrobiologický Toxin: a major improvement for ústav AV ČR the development of safe, efficient and multipurpose vaccines. In Vitro production of high quality mammalian oocytes for Ústav živočišné biotechnology, assisted fyziologie a genetiky reprodution, breeding and AV ČR toxicology-teratology purposes. Innovative models of critical key indicators as planning and decision support for sustainable rural development and integrated GEO GROUP A.S. cross border regional management in former Iron Curtain areas based on north to south European reference studies Decision support tool for complex COMPUREG PLZEŇ, industrial processes based on S.R.O. probabilistic data clustering Decision support tool for complex KOVOHUTĚ industrial processes based on ROKYCANY, A.S. probabilistic data clustering Quality Controlled ComponentKD SOFTWARE based Software development S.R.O. European Take-up of Essential Information Society Technologies MERZ, SPOL S.R.O. - Integrated Machine Vision Cluster

20

Identifikač ní označení

Program

IST-200028177

IST

IST-200028345

IST

IST-200028402D

IST

IST-200132404

IST

IST-200133507 IST-200134016 IST-200135141 IST-200138143 IST-200138575

IST

IST

IST IST IST

G1RD-CT200000222

GROWTH

G1RD-CT200000352

GROWTH

G4RD-CT200200679 G4RD-CT200200769 G5RD-CT200000221

Název projektu Statistical and mathematical modelling, data analysis, simulation and optimisation methodologies for precision farming EUROPEAN GENERIC EMERGENCY RESPONSE INFORMATION SYSTEM Open Platform and metHodologies for devELopment tools IntegrAtion in a distributed environment A Scaleable Monitoring Platform for the Internet A Voice Enabled Residential Automation & Networking platform Design Methodology and Environment for Dynamic RECONFigurable FPGA European Tech Venturing Programme A voice meDIated system for struCTured entry of medicAl daTa Alternative Realities in Networked Environments Dry Stamping and dry machining of difficult to-cut materials by means of Superhard Nanocomposite Coatings (NACODRY) Development of Innovative Manufacturing Techniques for the Production of Super Large Silicon Wafers for the next Millennium

Český účastník projektu LESPROJEKT SLUŽBY S.R.O.

MEDIUM SOFT A.S. I.C.C.C. GROUP, A.S. CESNET, zájmové sdružení právnických osob IBM ČR, S R.O. Ústav teorie informace a automatizace AV ČR VIP PARK.CZ S.R.O. IDS SCHEER CR, S.R.O ET NETERA S.R.O.

SHM LTD.

THEMIS A.S.

GROWTH

Active Aeroelastic Aircraft Structure (3AS)

Výzkumný a zkušební letecký ústav a.s.

GROWTH

Third Generation Digital Fluid Management System

Vysoké učení technické , BRNO

GROWTH

A New Generation of Cutting Tools Based on Functionally Graded Sialons for solving the Machining Problems of the 21. Century (FGMSIATOOL)

SAINT-GOBAIN ADVANCED CERAMICS S.R.O.

21

Identifikač ní označení G6ST-CT200150099 11369 11369 EVG3-CT200280006 EVK1-CT199900040 EVK1-CT200200111 EVK1-CT200200124 EVK1-CT200280012 11689 11735

13495

13515

9756 ICA1-CT200070002

Program

Název projektu

Český účastník projektu

GROWTH

High-Temperature Micromaterial Testing Technology (HiT)

TESCAN S.R.O.

operational Benefit Evaluation by ERA A.S. Testing an A-SMGCS operational Benefit Evaluation by Letecká navigační GROWTH Testing an A-SMGCS služba ČR PRAGUE CENTRE OF EESDKarlova universita MATHEMATICAL GEOPHYSICS, ENVIRO Praha METEOROLOGY, AND THEIR APPLICATIONS Landscape-use Optimisation With EESDRegards of the Groundwater VODNÍ ZDROJE GLS ENVIRO Resources Protection in the mountain hardrock areas Adaptive Decision Support EESDDHI HYDROINFORM, System for Stormwater Pollution ENVIRO A.S. Control INTEGRATED WATER EESDGEO GROUP A.S. MANAGEMENT OF ENVIRO TRANSBOUNDARY CATCHMENTS Centre of Excellence in EESDMasarykova Environmental Chemistry and ENVIRO universita BRNO Ecotoxicology EESDTRENDSETTER Setting Trends for HLAVNÍ MĚSTO ENERGY Sustainable Urban Mobility PRAHA Molten Salt Solar Thermal Power EESD15 MWe Demonstration Plant ALSTOM ENERGY (target Action "C") Pv Enlargement - Technology Transfer, Demonstration And EESDSOLARTEC S.R.O. Scientific Exchange Action For The ENERGY Establishment Of A Strong European Pv Sector The Worlds Largest Double EESDConcentration PV System - PV SOLARTEC S.R.O. ENERGY Electricity For Southern Europe At Lowest Costs 3rd Generation Igcc EESDSOKOLOVSKÁ Demonstration ( 400 Mw ) At ENERGY UHELNÁ A.S. Vresova, Czech Republic Machine Intelligence Research České vysoké učení INCO and Application Centre for technické Praha Learning Excellence GROWTH

22

Identifikač ní označení ICA1-CT200070013 ICA1-CT200070028 IPS-19998507 IPS-19998507 IPS-19998507 IPS-200040003 IPS-20008644 IPS-20008644 IPS-20008661 FIKS-CT199900002 FIKS-CT200106005 FU05-CT199900102 FU05-CT200000031 FU05-CT200100320 FU05-CT200200025 FU05-CT200200051

Program

Název projektu

INCO

Advanced Research Centre for Cultural Heritage Interdisciplinary Projects

INCO

Centre of Excellence: Institute of Experimental Medicine, Prague

INNO INNO INNO INNO INNO INNO

Operation of an Innovation Relay Centre in the Czech Republic Operation of an Innovation Relay Centre in the Czech Republic Operation of an Innovation Relay Centre in the Czech Republic INDUSTRIAL PROPERTY EUROPE BOHEMIAN REGIONAL INNOVATION STRATEGY BOHEMIAN REGIONAL INNOVATION STRATEGY

Český účastník projektu Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR Ústav experimentální medicíny AV ČR TECHNOLOGICKÉ CENTRUM AV ČR BIC PLZEŇ, S.R.O. BIC BRNO, S.R.O. Úřad průmyslového vlastnictví ČR TECHNOLOGICKÉ CENTRUM AV ČR BIC PLZEŇ, S.R.O.

INNO

Innovation for North Bohemia and Opole

BUSINESS DEVELOPMENT NATIONAL ASSOCIATION

EURATOM

Core LOSS During a Severe Accident (COLOSS)

ŠKODA - UJP, PRAHA A.S.

EURATOM

17th International Conference on Structural Mechanics in Reactor Technology (Smirt-17)

Vysoké učení technické BRNO

EURATOM

* Fusion thermonucleaire controlee action generale

Ústav fyziky plazmatu AV ČR

EURATOM

* Contract of Association

Ústav fyziky plazmatu AV ČR

EURATOM

EURATOM

EURATOM

Notification of Basic Support for Technology Work (Ref. TA-TW2-G01) Static and dynamic toughness testing at the transition temperature Contract of Association Amendment 2

Ústav fyziky plazmatu AV ČR Ústav fyziky plazmatu AV ČR Ústav fyziky plazmatu AV ČR

Tab. 11. Souhrn projektů 5.RP a českých účastníků, jejichž rozpočty byly vyšší než 300000 €.

23

6. Návratnost prostředků jimiž ČR přispěla k rozpočtu 5.RP Databáze SP1 uvádí pro každého účastníka jednak velikost rozpočtu jeho účasti v projektu a též příspěvek EK, který byl skutečně dohodnut u kontraktačního jednání. Rozdíly mezi velikostí příspěvků, které účastníci požadovali od EK, je velmi variabilní; zatímco u některých projektů účastník kontrahoval požadovanou částku, u jiných kontrahovaný příspěvek nedosáhl ani 50 % příspěvku požadovaného. Vzhledem k tomu, že až do zpřístupnění databáze SP1 všechny zprávy o návratnosti prostředků vycházely z úhrnů požadovaných příspěvku a nikoliv z jejich skutečně kontrahované velikosti, byly dosavadní odhady návratnosti vložených prostředků nadsazené. Poznamenejme, že EK považuje individualizované údaje o velikosti příspěvků za důvěrné a nedovoluje je zveřejňovat. Proto v této zprávě uvádíme jen agregované údaje pro jednotlivé programy a v této kapitole pak pro celý 5.RP. i. Celkový příspěvek ČR k rozpočtu 5.RP a programu Euratom činil (viz odst. 1.2) 68,36 mil. €. ii. České týmy se účastní 701 projektů, jejichž úhrnný rozpočet činí 1635,02 mil. €. iii. Úhrnný rozpočet českých týmů v 701 projektu činí 98,42 mil. €, tj. cca 6 %. iv. Příspěvek EK k řešení 701 projektu s českou účastí je 1049,51 mil. €, což představuje cca 64,2 % jejich rozpočtu. v. Úhrnný příspěvek českým týmům pak činí 64,78 mil. €, což představuje 65,8 % jejich rozpočtu (tj. EK přispěla českým týmům stejnou poměrnou částí jakou přispěla v průměru všem týmům). vi. „Návratnost“ činí 64,78/68,36 = 94,8 %. Zde je nutné konstatovat, že nelze požadovat 100 % návratnost. Hlavní důvod spočívá v tom, že z rozpočtu 5.RP byla financována i účast třetích zemí (program INCO, který čerpal cca 3 % rozpočtu 5.RP) a dále se odhaduje, že náklady na řízení 5.RP představovaly cca 5 % celkového rozpočtu. To znamená, že cca 8 % rozpočtu 5.RP nebylo možné „vrátit“ těm státům (tj. členským a asociovaným státům), z jejichž příspěvků rozpočet sestával. Zdá se tedy, že ČR získala „maximum možného“ . Je však nutné mít na zřeteli, že v průběhu 5.RP Evropská komise podnikla několik akcí, které byly výlučně zaměřeny na podporu účasti kandidátských států v 5.RP. Nejvýraznější akcí tohoto typu byly výzvy v programech QoL, Growth a EESD, které byly adresované pouze týmům z kandidátských zemí, aby podaly projekt, jehož cílem bylo připojit se k už běžícím projektům. Úspěšnost v těchto výzvách byla velmi vysoká, v programu QoL byla 2,5krát vyšší než ve „standardních“ výzvách, v programu Growth se pohybovala dokonce okolo 95 %. Výsledky těchto výzev skutečně velmi výrazně posílily účast kandidátských států v 5.RP a to zejména v těch případech, kde předchozí národní účast byla slabá (např. u Polska). Tyto výzvy tak měly charakter kampaně, která byla do jisté míry ve sporu se zásadami výběru nejlepších evropských týmů na kompetitivním základě. Tato kritika se nevztahuje na další výzvy, totiž např. ty, které umožňovaly týmům z kandidátských zemí předložit návrhy na vytváření velkých odborných kapacit, jejichž prostřednictvím se pak budou moci účastnit velkých projektů příštího (tj. šestého) rámcového programu. V souvislosti s návratností však je nutné znovu připomenout, že všechny kandidátské státy hradily pouze 70 % svého „řádného příspěvku“ k rozpočtu 5.RP. Je tedy otázka, zda návratnost vložených prostředků by zůstala ve stejné poměrné výši, kdyby ČR hradila plný příspěvek. I když nejsou k dispozici údaje o návratnosti prostředků pro jednotlivé státy, z mnoha „osobních sdělení NCP členských států“ vyplývá, že při první účasti v rámcovém programu se jejich národní návratnost pohybovala nejčastěji mezi 66 – 75 %.

24

7. Účast ČR v 5.RP z pohledu mezinárodního srovnání Otázky po úspěšnosti a efektivitě účasti ČR v rámcovém programu nelze zodpovědět vyčerpávajícím způsobem bez patřičné mezinárodní srovnávací analýzy. Absolutní kritéria („zda ČR dosáhla svých cílů v 5.RP“) zde nemají opodstatnění, neboť ČR se nepodílela na formulaci tematického profilu 5.RP. Otázku po efektivitě účasti nelze redukovat na návratnost vložených prostředků, neboť i návratnost má svou „komparativní dimenzi“, (existují státy s velmi vysokou návratností - pravděpodobně UK - a státy s nízkou návratností – zřejmě Polsko, jejichž národní zdroje pro VaV tak dotují účast zahraničních týmů) . Evropská komise však nevypracovala žádnou metodiku, která by vytvářela objektivní základ takové mezinárodní srovnávací analýzy. Tato kapitola proto upozorní jen na některé aspekty mezinárodního srovnání. Účast ČR zde budeme nejčastěji srovnávat s průměrnými údaji pro vybrané agregáty zemí, např. EU-15, resp. s průměrem za nové členské státy, do kterého nebudeme zahrnovat ČR. Jde tedy o průměrné statistiky a indexy pro skupinu CY, EE, HU, LT, LV, MT, PL, SI a SK, kterou označíme jako CC-9. Z veřejně dostupných údajů informačního serveru CORDIS (www.cordis.lu) vyplývá, kolika projektů se účastnily jednotlivé státy EU-25. Tyto údaje se neshodují plně s databází SP1, kterou EK uvolnila k omezenému použití v květnu 2004 a lze proto očekávat, že budou zřejmě ještě zpřesněny. Počty projektů z CORDISu jsou uvedeny v tabulce 12. Poznamenejme, že v tabulce chybí počty projektů pro Rakousko, které CORDIS uvádí v odlišném členění než pro ostatní státy. Konečně řádek „Celk.“ uvádí všechny projekty, tedy nikoliv jen ty, kterých se účastnily země EU-25. Největšího počtu projektů se účastní týmy UK, nejmenšího pak týmy z Malty. Analýzy ukazují, že je samozřejmé, že účast na projektech určitým způsobem souvisí s velikostí participující populace, nicméně analýzy ukazují, že tato souvislost je velmi volná. Pokud jde o ČR, pak je vidět, že české týmy se účastní po Polsku druhého největšího počtu projektů mezi kandidátskými zeměmi. Na třetím místě mezi kandidátskými státy se nachází Maďarsko, které se účastní téměř stejného počtu projektů jako ČR. U kandidátských států není korelace mezi velikostí populace a počtem projektů (např. Slovinsko se účastní řešení 351 projektů zatímco 20krát větší Polsko 919 projektů). Z údajů tab. 12 pak vycházejí „profily účasti jednotlivých zemí v projektech 5.RP, které jsou uvedeny v tab. 13. Její první numerický sloupec uvádí procento projektů 5.RP, na nichž týmy dané země participují. Z tohoto sloupce je patrné, že kterýkoliv ze států EU-15 (s výjimkou Lucemburska) se účastnil řešení vyššího procenta projektů 5.RP než kterýkoliv z kandidátských států (s jedinou výjimkou: Polsko mělo nepatrně vyšší účast než Irsko). ČR se účastnila řešení 4,1 % všech projektů 5.RP. Současně je ale též vidět, že mezi kandidátskými státy je ČR na druhém místě za Polskem, které má ovšem téměř čtyřikrát větší populaci než ČR. Analýzy však ukazují, že procento počtu projektů, na nichž se daný stát účastnil, nesouvisí s velikostí jeho populace příliš těsně. Proto ani neuvádíme statistiku „počet projektů připadajících na jednotkovou populaci“. Další sloupce pak udávají procentuální rozdělení účasti země v projektech jednotlivých tematických a horizontálních programů 5.RP. Toto rozdělení nazveme „programovým profilem“. Pokud jde o profil účasti v tematických programech, pak ze srovnání účasti ČR s průměrným profilem za všechny státy (řádek „Celk“ v tab. 12) plyne, že ČR má jen menší zastoupení v projektech programu QoL , v programu IST je téměř přesně na průměru a výrazně

25

překračuje průměrné hodnoty pro Growth a EESD. Poznamenejme, že průměrný profil EU-15 je dominován procentem projektů v IST a má minimum u EESD (sestává ze sloučených programů ENVI a Energy). Naproti tomu průměrný profil CC-9 je dominován programem EESD a v QoL, IST, a Growth je zastoupení v projektech nižší než u EU-15. Profil ČR se tak mnohem více blíží profilu CC-9 než EU-15. U horizontálních programů je zřejmé, že ČR má výrazně menší zastoupení, než odpovídá celkovým průměrným hodnotám v programech INCO a zejména IHP. U programu INNO je nutné mít na zřeteli, že počty projektů malých a středních podniků jsou obsaženy v příslušných tematických programech, takže zde jsou uvedeny jen procenta projektů ETI (viz odst. 3.2.). Zásadní roli v projektech rámcových programů hrají řešitelská konsorcia. Pro konsorcia, která sestávala z národních týmů, byla stanovena určitá pravidla „minimální účasti“, která měla přispívat k vyšší „evropské hodnotě“ projektu. Konsorcium tedy muselo mít určitou minimální mezinárodní skladbu a bylo tak vyloučeno, aby projekty měly “národní charakter“. Přesto je nasnadě, že typicky velké státy (DE, UK, FR, IT, ES) byly v daném projektu reprezentovány více týmy. Proto dalším důležitým indexem účasti v rámcovém programu je „intenzita účasti“, tj. počet účastí daného státu připadajících na jeho jednotkovou populaci. Nejdříve však na obr. 7 uvádíme histogram počtu účastí států EU-25 v 5.RP. Mezi státy EU-25 je ČR se svými 890 účastmi v projektech 5.RP na 16. místě. 12 000

8 000 6 000 4 000 2 000

LU

MT

LT

CY

LV

EE

SK

SI

CZ

HU

IE

PL

PT

FI

AT

DK

SE

GR

BE

NL

ES

IT

FR

UK

0 DE

Počet účastníků

10 000

Obr. 7. Histogram počtu účastí států EU-25 v 5.RP Obr. 7. Histogram počtu účastí států EU-25 v 5.RP

26

Tematické programy

Země

Horizontální programy

Celkem

LIFE

IST

GROWTH

EESD

INCO

INNO

IHP

EURATOM

Celk.

2689

2519

2143

1941

1187

144

4881

1032

16536

BE

414

545

499

335

108

25

308

145

2379

DK

413

228

264

390

49

13

221

36

1614

DE

1100

1369

1305

1075

209

53

1093

386

6590

ES

720

742

746

603

132

57

593

146

3739

FI

309

271

291

239

56

14

137

106

1423

FR

1022

1172

1038

785

188

48

1116

245

5614

GR

219

548

289

306

42

2

216

13

1635

IE

205

206

160

126

26

4

141

14

882

IT

824

1114

928

661

167

62

808

174

4738

LU

11

48

18

15

2

4

12

1

111

NL

733

541

712

641

137

27

621

125

3537

PT

218

252

280

251

60

22

159

26

1268

SE

513

347

454

376

47

17

292

116

2162

UK

1397

1262

1147

959

244

44

1492

201

6746

CY

9

62

10

32

14

5

8

1

141

CZ

98

102

149

143

26

14

79

68

679

EE

48

29

11

54

6

6

29

HU

112

97

96

104

37

13

121

LT

28

23

23

41

5

7

13

LV

24

28

22

34

7

6

17

MT

5

4

4

16

12

PL

154

140

213

215

46

6

135

10

919

SI

49

61

82

79

14

4

48

14

351

SK

41

30

52

67

12

8

21

27

258

183 57

637 140

11

149 45

4

Tab. 12. Počty projektů 5.RP, kterých se účastní jednotlivé země EU-25. (zdroj: data z www.cordis.lu).

27

Země

Celková účast

Tematické programy

Horizontální programy

Euratom

QoL

IST

GROWTH

EESD

INCO

INNO

IHP

100,0 %

16,4 %

15,4 %

13,1 %

11,8 %

7,2 %

0,9 %

29,8 %

6,3 %

BE

14,4 %

17,6 %

23,2 %

21,2 %

14,2 %

4,6 %

1,1 %

13,1 %

6,2 %

DK

9,8 %

25,8 %

14,2 %

16,5 %

24,4 %

3,1 %

0,8 %

13,8 %

2,2 %

DE

39,9 %

16,8 %

20,9 %

20,0 %

16,4 %

3,2 %

0,8 %

16,7 %

5,9 %

ES

22,5 %

19,6 %

20,2 %

20,3 %

16,4 %

3,6 %

1,5 %

16,1 %

4,0 %

FI

8,6 %

21,9 %

19,2 %

20,7 %

17,0 %

4,0 %

1,0 %

9,7 %

7,5 %

FR

34,0 %

18,4 %

21,1 %

18,6 %

14,1 %

3,4 %

0,9 %

20,1 %

4,4 %

GR

10,0 %

13,4 %

33,6 %

17,7 %

18,7 %

2,6 %

0,1 %

13,2 %

0,8 %

IE

5,4 %

23,3 %

23,5 %

18,2 %

14,4 %

3,0 %

0,5 %

16,1 %

1,6 %

IT

28,5 %

17,6 %

23,8 %

19,8 %

14,1 %

3,6 %

1,3 %

17,3 %

3,7 %

LU

0,7 %

10,3 %

44,9 %

16,8 %

14,0 %

1,9 %

3,7 %

11,2 %

0,9 %

NL

21,6 %

20,7 %

15,3 %

20,1 %

18,1 %

3,9 %

0,8 %

17,6 %

3,5 %

PT

7,6 %

17,5 %

20,2 %

22,5 %

20,1 %

4,8 %

1,8 %

12,8 %

2,1 %

SE

13,1 %

23,9 %

16,2 %

21,2 %

17,5 %

2,2 %

0,8 %

13,6 %

5,4 %

UK

40,9 %

20,8 %

18,8 %

17,1 %

14,3 %

3,6 %

0,7 %

22,3 %

3,0 %

CY

0,8 %

6,6 %

45,6 %

7,4 %

23,5 %

10,3 %

3,7 %

5,9 %

0,7 %

CZ

4,1 %

14,7 %

15,3 %

22,4 %

21,5 %

3,9 %

2,1 %

11,9 %

10,2 %

EE

1,1 %

27,1 %

16,4 %

6,2 %

30,5 %

3,4 %

3,4 %

16,4 %

0,0 %

HU

3,8 %

17,9 %

15,5 %

15,4 %

16,7 %

5,9 %

2,1 %

19,4 %

9,1 %

LT

0,8 %

21,1 %

17,3 %

17,3 %

30,8 %

3,8 %

5,3 %

9,8 %

0,0 %

LV

0,9 %

16,8 %

19,6 %

15,4 %

23,8 %

4,9 %

4,2 %

11,9 %

7,7 %

MT

0,3 %

11,1 %

8,9 %

8,9 %

35,6 %

26,7 %

0,0 %

8,9 %

0,0 %

PL

5,6 %

16,9 %

15,3 %

23,3 %

23,5 %

5,0 %

0,7 %

14,8 %

1,1 %

SI

2,1 %

14,1 %

17,6 %

23,6 %

22,8 %

4,0 %

1,2 %

13,8 %

4,0 %

SK

1,5 %

16,4 %

12,0 %

20,8 %

26,8 %

4,8 %

3,2 %

8,4 %

10,8 %

Celk.

Tab. 13. Procentuální účast členských států EU-25 na řešení všech projektů 5.RP. Druhý sloupec udává procento projektů 5.RP na kterých se účastní daná země. Následující sloupce udávají procentuální rozdělení projektů dané země na jednotlivé programy.

Zatímco podle počtu účastníků (účastí) lze EU-25 téměř přesně rozdělit na „staré a nové státy“ (tj. EU-15 a CC10), ukazuje intenzita účasti, tj. počet účastí na jednotkovou (1 milionovou populaci), že takové rozdělení neplatí. Intenzitu účasti znázorňuje sloupcový graf na obr. 8. Z něj je zřejmé, že největší intenzitu účasti mělo Dánsko, nejmenší pak Polsko: polská intenzita je menší než 1/10 intenzity dánské. ČR měla intenzitu účasti 86 (účastí na 1

28

mil. obyvatel) a nachází se na 20 místě mezi EU-25. Intenzita účasti a její histogram naznačuje možnost uvažovat o čtyřech skupinách států: 1. skupina: DK, FI, BE, LU, SE, NL. Jde o menší státy s velmi vysokým procentem HDP investovaným do VaV . 2. skupina: GR, IE, CY, AT, SI. Jde opět o menší státy, které (s výjimkou Rakouska) mají poměrně chudé příležitosti k národním grantům. Současně GR, IE a AT mají velmi vysokou mobilitu výzkumníků, viz tab 10 (jak v návrzích na individuální pobyty, tak i na školicí místa) 3. skupina: UK, FR, EE, PT, MT, ES, DE, IT. Zde jde zejména o velké státy, které mají velmi silný národní výzkum a tedy bohaté příležitosti k národním grantům. Mezi tyto velké státy se však vklínilo Estonsko, Portugalsko a Malta, které naopak nemají rozvinutý národní grantový systém VaV. 4. skupina: CZ, HU, LV, SK, LT, PL. S výjimkou ČR jde o státy, v nichž investice do VaV nedosáhly 1 % HDP. Z těchto států jedině ČR má velmi silně rozvinutý systém národních grantů. Zdá se tedy, že o intenzitě účasti rozhodují dva faktory: jednak výše procenta HDP realizovaná ve VaV a pravděpodobně i bohatost příležitostí, které skýtá výzkumným a vývojovým týmům národní grantový systém. 450 počet účastníků na 1 mil. obyvatel

400 350 300 250 200 150 100 50

Obr. 8. Intenzita účasti (tj. počet účastí na 1 mil. obyvatel) států EU-25 v 5.RP.

Stejně jako v tab. 13 jsme uvedli „projektové profily“ jednotlivých států, lze nyní spočítat „účastnické profily“, tj. procentuální zastoupení účastníků v jednotlivých programech 5.RP. Ve sloupcovém grafu na obr. 9 jsou uvedeny účastnické profily pro ČR, průměrný profil pro EU-15, CC-9 a pro „ostatní státy“.

29

PL

LT

SK

LV

HU

CZ

IT

DE

ES

MT

PT

EE

FR

UK

SI

AT

CY

IE

GR

NL

SE

LU

BE

FI

DK

0

25,0% QOL

20,0%

IST GROWTH

15,0%

ENVI ENERGY INCO

10,0%

INNO IHP EURATOM

5,0%

jiný

0,0% ČR

CC-9

EU-15

ostatní

Obr. 9. Účastnické profily (tj. procentuální zastoupení účastníků v programech 5.RP) pro ČR, CC-9 EU-15 a ostatní účastníky.

Z grafu je vidět, že účastnický profil ČR je dominován účastmi v programu Growth. V programech QoL ,IST a IHP je zastoupení ČR nižší jak ve srovnání s EU-15, tak i CC-9. Právě v těchto dvou programech (zjednodušeně: v biotechnologiích a v informačních technologiích) pravděpodobně spočívá příčina, že ČR celkově v 5.RP zaujímá až 20 místo mezi zeměmi EU-25. Naproti tomu ČR zřetelně převyšuje EU-15 v programech ENVI a obzvláště v EURATOMu. Z účastnického profilu skupiny „ostatní“ je zřejmé, že třetí země se účastnily 5.RP nejčastěji prostřednictvím programu INCO. Účast v projektech evropského výzkumu znamená vždy příležitost k získání zkušeností s výzkumem a vývojem nejvyšší úrovně a nejvyšších nároků na schopnost kompetovat s vysoce vyspělými národními týmy. Přesto však je zřejmé, že účast ve výzkumných projektech bude nejspíše klást na tým vyšší nároky než účast tematických sítích či doprovodných opatřeních apod. Proto při posuzování účastnického profilu je třeba přihlédnout k typům aktivit, na nichž se účastníci podíleli (viz tab. 3). Zatímco 53 % účastníků z EU se účastnilo čistě výzkumných projektů (akce TA01), z ČR to bylo 49 % účastníků. V zemích CC-9 se však výzkumných projektů účastnilo jen 44 % týmů. ČR, stejně jako ostatní kandidátské státy, silně zaostalo za zeměmi EU-15 též ve využívání akcí Marie Curie. Naproti tomu z ČR se tematických sítí (TA16) účastnilo téměř 15 % týmů, kdežto v EU-15 to bylo jen 10 %. Tyto rozdíly ještě vzrůstají v jednotlivých programech. Např. v programu Growth se plných 28 % všech českých týmů účastnilo tematických sítí, ale v EU-15 to bylo jen 17 % týmů. V programu IST se 61 % týmů z EU-15 účastnilo výzkumných projektů a v případě ČR šlo jen o 39 % účastníků. V tomto programu se naopak 28 % českých týmů 30

účastnilo projektů na přejímání technologií (akce TA20), kdežto v EU-15 to bylo v průměru 11 %. Jedině v programu EESD-ENVI bylo procento českých týmů účastnících se výzkumných projektů (72 %) vyšší než procento týmů EU-15 (70 %). Mnohonásobně se tak potvrzuje, že (s výjimkou programu ENVI) podíl českých týmů účastnících se výzkumných projektů byl nižší než průměr EU-15. Naopak podíl českých týmů v tematických sítích a dalších podpůrných aktivitách byl vyšší než odpovídající podíl pro EU-15. Důležitá je ovšem i institucionální skladba účastníků. U tematických programů její strukturu pro ČR známe už z odst. 2.4. Zde ji porovnáme s průměry pro EU-15 a CC-9. Zdrojem dat je opět databáze SP1 a ta rozlišuje pět typů účastníků podle jejich aktivit: vzdělávací instituce, tj. university, výzkumné instituce, průmysl, ostatní a nespecifikované. Profily (tj. procentuální rozdělení účastníků) pro CC-9, ČR a EU-15 ukazují sloupcové grafy na obr. 10. Je zřejmé, že profily ČR a CC-9 se podstatně liší od profilu EU-15: zatímco u prvních dvou je nejčastějším účastníkem výzkumná instituce, u EU-15 je to universita. Pro ČR je varovné, že má nejnižší zastoupení universit, což potvrzuje přetrvávající oddělení výzkumu od výuky. Nejvyšší podíl účastníků z průmyslu má ovšem profil EU-15, podíl průmyslových organizací v ČR je vyšší, než je podíl v CC-9. Jednotlivé tematické programy se dosti odlišují skladbou účastníků. Skladbu účastníků v jednotlivých tematických programech uvádíme v tab. 13. Z ní je patrné, že v programu QoL má ČR nejnižší zastoupení účastníků z průmyslu. V programu IST zase nejčastější účastník z ČR je z kategorie „ostatní“ (stejně jako u EU-15). V programu Growth ani zdaleka není nejčastějším účastníkem průmyslová instituce, ale v ČR je to opět instituce výzkumná, kdežto v EU je to instituce z kategorie „ostatní“. I v programu EESD-ENERGY patří jak v ČR, tak i EU-15 nejčastější účastník do kategorie „ostatní“. V tomto programu je však zajímavé, že druhá nejčastější kategorie účastníků v ČR jsou university, kdežto v EU-15 jsou to výzkumné instituce. Největší shoda mezi profily ČR a EU-15 je v programu ENVI. Tato analýza naznačuje přetrvávající inkompatibilitu institucionální sklady účastníků z ČR a EU-15.

40,0%

30,0%

20,0%

10,0%

0,0% CC-9

university

výzkumné instituce

ČR

průmysl

EU-15

ostatní

N/A

Obr. 10. Profily institucionální skladby účastníků 5.RP z CC-9, ČR a EU-15. 31

University 34,2 % 28,5 % 41,6 % 28,7 % 25,3 %

Výzkumné instituce 43,5 % 53,8 % 34,3 % 21,1 % 15,1 %

Průmysl 2,8 % 2,3 % 5,7 % 11,2 % 12,0 %

Ostatní 19,2 % 15,4 % 17,5 % 38,8 % 47,6 %

N/A 0,3 % 0,0 % 0,8 % 0,1 % 0,0 %

EU-15 CC-9 GROWTH ČR EU-15 CC-9 EESD- ČR ENVI EU-15

25,3 % 26,6 % 18,3 %

16,5 % 37,5 % 32,5 %

16,1 % 13,6 % 19,8 %

41,8 % 21,4 % 29,4 %

0,4 % 0,8 % 0,0 %

16,9 % 33,0 % 34,0 % 36,6 %

24,2 % 41,4 % 36,9 % 36,7 %

20,0 % 3,8 % 5,0 % 4,6 %

38,1 % 21,3 % 23,4 % 21,6 %

0,8 % 0,6 % 0,7 % 0,5 %

CC-9 EESD- ČR ENERGY EU-15

21,0 %

27,9 %

6,3 %

44,4 %

0,3 %

29,0 %

12,9 %

9,7 %

48,4 %

0,0 %

16,4 %

25,2 %

10,2 %

48,0 %

0,3 %

Program QoL

IST

Uskupení CC-9 ČR EU-15 CC-9 ČR

Tab.13. Institucionální profily účastníků v jednotlivých tematických programech

Rámcové programy všeobecně mají charakter cílově orientovaného výzkumu. Proto důležitou součástí každého výzkumného projektu je technologický plán implementace dosažených výzkumných výsledků. Je zřejmé, že tuto podstatnou komponentu zvládají instituce s komerčním zaměřením lépe než instituce akademické. Vzniká tak otázka vlivu právního statutu organizace na zapojení do projektu 5.RP. EK rozlišovala tyto čtyři kategorie organizací: - vládní (tj. založené a řízené místní , krajskou či regionální, či národní, resp. státní administrativou), - veřejné obchodní (tj. založené a vlastněné veřejným úřadem), - soukromé obchodní, - soukromé neziskové. Sloupcový graf na obr. 11 ukazuje profily právního statutu účastníků CC-9, ČR a EU-15, tj. procentuální zastoupení uvedených kategorií účastníků projektů.

32

70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0% CC-9

státní

veřejné obchodní

ČR

soukromé obchodní

EU-15

soukromé neziskové

N/A

Obr. 11. Profily právního statutu účastníků projektů z CC-9, ČR a EU-15.

Z grafu je zřejmé, že nejčastějším účastníkem projektů 5.RP je vládní vládní organizace. V CC-9 tyto organizace představovaly právě 2/3 účastníků, v EU-15 pak méně než ½. Druhým nejčastějším účastníkem byla soukromá komerční organizace. Jejich procentuální zastoupení je v ČR a v EU-15 shodné a výrazně vyšší než v CC-9. Současně je vidět, že ČR má nejnižší zastoupení soukromých neziskových organizací. Lze však konstatovat, že profil ČR je mnohem bližší (průměrnému) profilu EU-15 než (průměrnému) profilu CC-9. Závěrem tab. 14 přináší profily právního statutu uvnitř pěti kategorií organizací: universit, výzkumných institucí, průmyslových organizací, “ostatních” a “neidentifikovaných institucí”. Z tabulky je zřejmé, že profily právního statutu universit jsou u CC-9, ČR a EU-15 velmi podobné, jednoznačně převažuje statut vládní. U výzkumných institucí se však už profily liší. Vesměs zde sice převažuje statut “vládní”, ale u CC-9 jde o 82 %, kdežto v EU-15 jen o 50 % a ČR se nachází právě “mezi těmito hodnotami”. České výzkumné instituce mají jen zřídka (ve 3 %) statut soukromé neziskové organizace, kdežto v EU-15 tento statut 30 % účastníků. Naproti tomu v ČR má 28 % výzkumných organizací statut soukromé obchodní společnosti, kdežto v EU-15 je to jen 12 % a v CC-9 pak necelých 8 %. U průmyslových organizací jsou právní profily CC-9, ČR a EU-15 opět zase podobné. Lze tedy uzavřít, že odlišnost profilů právního statutu účastníků z CC-9, ČR a EU-15 je působena zejména rozdílnostmi v postavení výzkumných organizací.

33

právní statut účastníka

university CC-9

vládní

soukromé neziskové soukromé obchodní veřejné obchodní

N/A

96,9 %

výzkumné průmysl ostatní instituce 82,2 %

2,4 %

32,5 %

N/A 0,0 %

CR

99,1 %

68,3 %

1,3 %

22,1 %

0,0 %

EU-15

94,5 %

50,7 %

1,3 %

12,3 %

3,8 %

CC-9

2,4 %

5,7 %

2,0 %

15,0 %

0,0 %

CR

0,9 %

3,3 %

2,6 %

10,9 %

0,0 %

EU-15

4,7 %

30,7 %

1,7 %

11,4 %

4,2 %

CC-9

0,1 %

7,6 %

86,0 %

42,2 %

4,8 %

CR

0,0 %

28,4 %

93,6 %

58,1 %

0,0 %

EU-15

0,3 %

11,8 %

94,9 %

67,7 % 15,3 %

CC-9

0,1 %

3,7 %

7,6 %

4,7 %

0,0 %

CR

0,0 %

0,0 %

2,6 %

3,1 %

0,0 %

EU-15

0,2 %

6,4 %

1,6 %

4,9 %

0,0 %

CC-9

0,5 %

0,8 %

2,0 %

5,7 %

95,2 %

CR

0,0 %

0,0 %

0,0 %

5,8 % 100,0 %

EU-15

0,3 %

0,5 %

0,4 %

3,7 %

76,7 %

Tab. 14. Profily právního statutu účastníků z universit, výzkumných institucí, průmyslu, ostatních a neidentifikovaných institucí.

8. Závěr 5.RP byl prvním rámcovým programem EU, v němž Evropská komise umožnila účast dvanácti kandidátských zemí za téměř stejných podmínek, které platily pro členské státy EU15. Účast byla regulována asociační dohodou a podmíněna úhradou příspěvku, který byl stanoven jako 0,45 % k rozpočtu 5.RP. Účast ČR v 5. rámcovém programu znamenala pro česká výzkumná a vývojová pracoviště zcela novou zkušenost. V době trvání 5.RP , tj. 1999 – 2002 nebyl v ČR rozvinut systém grantů pro projekty cílově orientovaného výzkumu, což byl naopak převažující charakter projektů 5.RP. Současně 5.RP znamenal pro česká pracoviště zcela bezprecedentní nárůst možností zapojit se do mezinárodní spolupráce ve výzkumu. Více než 3000 českých pracovišť se účastnilo přípravy téměř 2300 návrhů projektů. Tyto návrhy připravovala mezinárodní konsorcia, která sestávala z více než 9000 zahraničních týmů. Ty pocházely nejčastěji ze zemí EU-25. Návrhy projektů prošly náročným procesem odborného hodnocení, na jehož základě 701 projektů s českými týmy bylo doporučeno k financování Evropskou komisí. Celkově v těchto projektech měla ČR 890 účastí – řada týmů se účastnila řešení více než jednoho projektu. Úspěšnost českých týmů se pohybovala od cca 15 % v programu QoL až po 36 % v programu Growth, přičemž lze konstatovat, že v zásadě úspěšnost sledovala úspěšnost 34

celoevropskou. Jestliže v programech QoL a IST byla česká úspěšnost nižší než celoevropský průměr, v programu Growth dosáhla právě evropského průměru a v programu EESD celoevropský průměr výrazně překročila. ČR byla dále úspěšná v programech zaměřených na podporu malých a středních podniků. Reakce MSP na výzvy k podávání projektů byla zpravidla vyšší než u ostatních kandidátských států. Mnohem výraznějšímu úspěchu českých MSP zabránila nižší úspěšnost jejich návrhů, což naznačuje potřebu stimulovat vznik specializovaných agentur, které MSP pomohou s přípravou jejich projektů. ČR, stejně jako ostatní kandidátské státy, velmi nedostatečně reagovala na možnosti zapojit se do projektů mezinárodní mobility výzkumníků. Několik pracovišť se úspěšně zapojilo do projektů podporujících inovace a současně jeden evropský projekt výrazně přispěl k prohloubení formování Národní informační sítě pro 5.RP (NINET), jejíž činnost podporuje MŠMT prostřednictvím projektů svého programu EUPRO. Pokud jde o program EURATOM, lze opět konstatovat úspěšnou účast ČR. Zde se však s nároky účasti nevyrovnávaly desítky různých týmů jako v tematických programech 5.RP, nýbrž hlavní úsilí vyvinuly dvě instituce: Ústav jaderného výzkumu, a.s. a Ústav fyziky plazmatu AV ČR (a v tomto smyslu je na místě hovořit spíše o „institucionální“ než „národní“ úspěšnosti). Finanční úspěšnost byla nižší než úspěšnost účastnická, v programu QoL se pohybovala okolo 10 % a v programu Energy jen okolo 7 % (tj. v těchto programech české týmy získaly jen 10, resp. 7 % částky, o kterou v návrzích žádaly). Přes rozdílnost účastnické a finanční úspěšnosti nakonec české týmy kontrahovaly v úspěšných projektech vždy částky, které v úhrnu odpovídaly přibližně 0,45 % rozpočtu jednotlivých programů, což bylo úměrné velikosti příspěvku ČR k 5.RP. V programu EESD kontrahovaly české mnohem vyšší částku, než která odpovídala 0,45 % jeho rozpočtu, což znova potvrzuje vynikající úroveň českých týmů v oblasti výzkumu. Lze odhadnout, že celková návratnost příspěvku ČR k rozpočtu 5.RP dosáhla 95 %. Mezinárodní srovnání ukazuje, že ČR se jak počtem řešených projektů, tak počtem svých účastníků řadí na druhé místo (za Polsko) mezi všemi tehdejšími kandidátskými státy, resp. na 16. místo mezi státy EU-25. Přepočítáme-li však účast na populaci jednotkové velikosti (1 mil. obyvatel), je ČR na 20. místě mezi státy EU-25, kdy z kandidátských států ji předstihly čtyři malé státy (CY,EE, MT, SI). Řada ukazatelů naznačuje, že struktura českých účastníků projektů 5.RP se poněkud odlišuje od struktury zemí EU-15 či nových členských států. Zatímco nejčastějším účastníkem ČR je tým z výzkumné instituce (AV ČR či výzkumné ústavy), v EU-15 a i v nových členských státech je nejčastějším účastníkem tým z university. Na rozdíl od týmů z EU-15, ale zato ve shodě s týmy ostatních kandidátských států, se české týmy účastnily mnohem častěji projektů, které nebyly primárně zaměřeny na výzkum, nýbrž měly podpůrný charakter (tematické sítě, koordinační aktivity apod.). To platí zejména o programu Growth, v němž byl sice nejvyšší počet českých účastníků, avšak ČR z rozpočtu tohoto programu nezískala alikvotní podíl (tj. 0,45 %), neboť příspěvky v podpůrných projektech byly zpravidla nižší než příspěvky na výzkumné aktivity. Je velmi příznivé, že zastoupení průmyslových organizací mezi českými účastníky se téměř přiblížilo jejich zastoupení mezi týmy z EU-15 (každopádně v ČR měla vyšší účast průmyslu než ostatní kandidátské země).

35

Celkově tedy týmy ČR prokázaly schopnost zapojit se do celého širokého tematického spektra 5.RP a zapojit se do náročné činnosti mezinárodních výzkumných konsorcií. Účast v těchto projektech umožnila získat zkušenosti s mechanismy přípravy , financování a řízení projektů cílově orientovaného výzkumu a 5.RP tak velmi výrazně ovlivnil přípravu Národního programu výzkumu. Je však zřejmé, že celková účast ČR v 5.RP byla zřetelně menší než účast srovnatelně velkých států EU-15, a to i těch, které na výzkum a vývoj vydávají nižší procento svého HDP než ČR – jde např. o Portugalsko a Řecko. Všeobecnou nevýhodou kandidátských států bylo, že se neúčastnily přípravy 5.RP a v jeho průběhu mohly jen minimálně usilovat o prosazení „vlastních témat“. Specifickou nevýhodou ČR je zdejší nízký počet výzkumných pracovníků, který ovšem zásadním způsobem omezuje počet projektů, o které by se ČR vůbec mohla ucházet. Každopádně příležitosti k národním grantům by neměly být v konkurenčním postavení vůči možnosti zapojit se do evropských projektů. O úspěšnosti zapojení do rámcových programů rozhoduje nejen schopnost týmu prosadit se svou metodickou a analytickou dovedností a výbavou, ale i schopnost vytvářet výzkumné aliance a konsorcia, která dotáhnou vlastní výzkumné výsledky k jejich faktickému (komerčnímu) využití, což souvisí s vytvořením účinného systému ošetřování práv k duševnímu vlastnictví. Chce-li ČR udržet či zlepšit své zapojení do evropského výzkumu a posílit tak svou pozici v evropské znalostní ekonomice, musí usilovat o zvětšování výzkumné kapacity českých pracovišť a o formování prostředí vnímavého k problematice práv k duševnímu vlastnictví, což jsou dlouhodobé procesy. Nic však nebrání tomu, aby ČR stanovila své vlastní priority, které hodlá řešit prostřednictvím evropského výzkumu a zapojila se aktivně do současně probíhající přípravy sedmého rámcového programu. 19.8 2004

RNDr. V. Albrecht, CSc.

36