Zpráva o průběžném vývoji a aktuálním stavu Legislativního plánu Moravskoslezského kraje k 31. 5. 2015 Legislativní plán Moravskoslezského kraje (dále jen „Plán“) schválila rada kraje svým usnesením č. 12/826 bod 2) ze dne 2. 4. 2013. Na jeho sestavení se podílel nejen samotný Moravskoslezský kraj (dále jen „kraj“), ale také externí subjekty na území kraje - obce s rozšířenou působností, významní zaměstnavatelé a další organizace. Cílem Plánu je zmapovat a prosazovat změny právních předpisů, které kraj považuje za potřebné zejména z důvodu zjednodušení procesů, zpřehlednění právní úpravy, vhodnějšího nastavení kompetencí, apod. Plán je zveřejněn na webových stránkách kraje www.kr-moravskoslezsky.cz, v sekci Samospráva. Adresa této webové stránky je: http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/legislativni_plan.html. Na výše uvedené webové stránce je Plán zveřejněn vždy v aktuální podobě. Plán je členěn na tři části:
část „A“ obsahující právní předpisy, jejichž změna bude navržena zastupitelstvu kraje k využití v rámci jeho zákonodárné iniciativy, část „B“ obsahující právní předpisy, jejichž nové zpracování nebo změna bude navržena věcně příslušnému ministru, příp. vedoucímu jiného ústředního správního úřadu, a část „C“ obsahující právní předpisy, u nichž budou navržené změny iniciovány v rámci připomínkového řízení podle Legislativních pravidel vlády.
Jak vyplývá z obsahu Plánu, všechny jeho části jsou, co se odvětví týče, průřezové, zahrnují např. oblast dopravy, ochrany životního prostředí, sociální péče, školství, apod. Usnesením č. 17/1196 ze dne 4. 6. 2013 vzala rada kraje na vědomí informaci o průběžném plnění Plánu a schválila jeho 1. aktualizaci. Dne 20. 6. 2013 vzalo aktualizovaný Plán na vědomí zastupitelstvo kraje usnesením č. 4/366. Následně byla rada kraje informována o průběžném plnění Plánu - souhrnnou informaci vzala rada kraje na vědomí usnesením č. 34/2567 ze dne 28. 1. 2014. Po zvolení nové vlády koncem ledna 2014 a schválení jejího programového prohlášení (v únoru 2014) a na ně navazujícího Plánu legislativních prací vlády na zbývající část roku 2014 a Výhledu legislativních prací vlády na léta 2015 až 2017 (v březnu 2014) byl radě kraje předložen návrh 2. aktualizace Plánu, při jehož přípravě byly zohledněny také výše uvedené materiály projednané vládou. Rada kraje usnesením č. 44/3260 ze dne 27. 5. 2014 vzala na vědomí souhrnnou informaci o průběžném plnění Plán a schválila jej ve znění 2. aktualizace. Plán ve znění 2. aktualizace vzalo dne 12. 6. 2014 na vědomí zastupitelstvo kraje usnesením č. 10/835. Usnesením ze dne 15. 12. 2014 č. 1056 schválila vláda „Plán legislativních prací vlády na rok 2015“. Ten byl zohledněn při přípravě 3. aktualizace Plánu, kterou rada kraje schválila usnesením rady č. 62/4839 ze dne 17. 2. 2015.
1
Plán ve znění 3. aktualizace vzalo dne 5. 3. 2015 na vědomí zastupitelstvo kraje usnesením č. 13/1119; v tomto znění je Plán také zveřejněn na výše uvedené webové stránce kraje. Plán je rovněž pravidelně jednou ročně projednáván Komisí Rady Asociace krajů České republiky pro veřejnou správu a legislativu. V březnu 2014 byl s obsahem Plánu a prioritami kraje v oblasti legislativy seznámen také předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (dále jen „Sněmovna“) pan Jan Hamáček.
K části „A“ Plánu - zákonodárné iniciativy zastupitelstva kraje:
Realizovalo se: Zastupitelstvo kraje rozhodlo dne 20. 6. 2013 v souladu s Plánem o předložení dvou návrhů na změnu zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, Sněmovně - cílem prvního návrhu zákona (sněmovní tisk č. 1094) bylo změnit poměr výnosů z poplatků za znečišťování ovzduší ve prospěch krajů, cílem druhého návrhu zákona (sněmovní tisk č. 1095) bylo umožnit přímou kontrolu tzv. lokálních topenišť a přispět tak ke zlepšení kvality ovzduší. K 28. 8. 2013 byla Sněmovna rozpuštěna a u těchto návrhů tak podle zákona o jednacím řádu Sněmovny došlo k ukončení legislativního procesu. Po projednání aktualizovaného Plánu zastupitelstvem kraje v červnu 2014 se kraj dopisem obrátil na ministra životního prostředí ve věci předchozích návrhů zastupitelstva kraje na změnu zákona o ochraně ovzduší s dalšími argumenty podporujícími předmětné návrhy. Problematika změny poměru výnosů z poplatků za znečišťování ovzduší byla nakonec z Plánu vyřazena, a to zejména s přihlédnutím ke změnám, které nastaly (např. nové programy Operační program Životní prostředí a Zelená úsporám obsahující bonifikaci na projekty zlepšující kvalitu ovzduší v Moravskoslezském regionu, 50% podíl Ministerstva životního prostředí na finanční podpoře tzv. kotlíkových dotací). Nutnost regulace problematiky lokálního vytápění Ministerstvo životního prostředí podpořilo s tím, že připraví návrh řešení. Ministerstvo předložilo vládě materiál „Analýza problémů a možností řešení kontrolovatelnosti plnění povinností provozovatelů spalovacích stacionárních zdrojů umístěných v domácnostech z hlediska ochrany ovzduší“, který se v současné době dopracovává o RIA (tzn. hodnocení dopadů regulace) a podrobnější ekonomické posouzení. V současné době projednává Sněmovna návrh na změnu zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), o jehož předložení rozhodlo zastupitelstvo kraje v souladu s Plánem dne 11. 12. 2014. Cílem návrhu je zpřesnit ustanovení o předávání oznámení o uložení blokové pokuty a rozšířit zákonné důvody pro zadržení řidičského průkazu o podezření z naplnění jen některých skutkových podstat přestupků, za které se ukládá zákaz řízení motorových vozidel (sněmovní tisk č. 377). 1. čtení ve Sněmovně proběhlo dne 19. května 2015, návrh zákona byl zamítnut.
Připravuje se: Připravuje se návrh na změnu zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, jehož cílem je zejména nahradit dosavadní systém poskytování náhrady škody, způsobené právnickým a fyzickým osobám, vzniklé v příčinné souvislosti se záchrannými a likvidačními pracemi a cvičeními, prostřednictvím krajského úřadu systémem přímého poskytování náhrady škody státem.
2
K části „B“ Plánu - dopisy JUDr. Josefa Babky, 1. náměstka hejtmana kraje, věcně příslušnému ministru, příp. vedoucímu jiného ústředního správního úřadu:
U některých návrhů se s odesláním dopisu vyčkává např. na výsledek legislativního procesu u předpisů, které by mohly mít na obsah námětu vliv; případně se čeká např. na výsledek jednání širší (tedy nejen krajské) pracovní skupiny, apod. Realizovalo se: Prvními dopisy se kraj obrátil na předsedu vlády a věcně příslušné ministry předchozí vlády již v červnu 2013, a to např. s návrhem na přijetí komplexní právní úpravy řešení bydlení osob, které jsou trvale ohroženy příjmovou nedostatečností - tj. sociálního bydlení. Kraj byl následně zapojen do přípravy zásadního koncepčního materiálu pro tuto oblast. Dílčí změny v této oblasti byly provedeny v rámci novelizací právních předpisů s účinností od 1. 1. 2015. V dubnu 2015 se kraj v rámci připomínkového řízení vyjadřoval k návrhu Koncepce sociálního bydlení ČR 2015 -2025. V červenci 2014 kraj oslovil Ministerstvo práce a sociálních věcí s námětem na změnu zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, jehož cílem bylo vhodně upravit způsob, kterým zaměstnavatel mohl zjistit, jestli je zaměstnanec pod vlivem jiné návykové látky, a to obdobně jako v zákoně o provozu na pozemních komunikacích (kdy postačí, že látka v krvi dosahuje limitní hodnoty stanovené prováděcím právním předpisem). V říjnu 2014 požádal kraj předsedu Sněmovny o podporu posílení postavení oprávněných zástupců krajů při projednávání návrhů zákonů, které předložil jiný navrhovatel než zastupitelstvo daného kraje, a které se týkají jejich působnosti, tak, aby mohli při jejich projednávání případně upozornit na problémy, které by mohly přijetím navrhovaného znění zákona nastat. Kraj rovněž upozornil na nutnost řešit problematiku zařazování návrhů zákonů předložených zastupitelstvem kraje na pořad schůze Sněmovny tak, aby se jí osoby, které jsou za kraj oprávněny jednat, mohly zúčastnit bez organizačních problémů (schůze bývají vícedenní). Předseda Sněmovny ve své odpovědi podporu přislíbil. Kraj se v prosinci 2014 obrátil na Ministerstvo práce a sociálních věcí s návrhy a podněty, jejichž cílem má být zlepšení postavení osob se zdravotním postižením. Příslušné právní předpisy by měly být podle návrhu kraje změněny tak, aby umožňovaly postihnout individuální situaci těchto osob, a to jak při poskytování příspěvku na zvláštní pomůcku, tak i při posuzování a definování potřebných pomůcek. Z odpovědi Ministerstva práce a sociálních věcí vyplývá, že ministerstvo má záměr podrobit v r. 2015 fungování zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením důkladné analýze, přičemž zvláštní pozornost bude věnována právě příspěvku na zvláštní pomůcku. Ministerstvo využije konkrétní náměty kraje jako jeden ze zdrojů. Po schválení 3. aktualizace Plánu byly v dubnu 2015 zaslány věcně příslušným ministerstvům (a na vědomí rovněž předsedoví vlády) tyto náměty:
Ministerstvu financí - návrh na změnu zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, jehož cílem je zjednodušit proces uzavírání smluv se státem, který je složitý a časově velice náročný a navíc spojený s dosti rozsáhlou byrokratickou zátěží,
3
Ministerstvu práce a sociálních věcí - návrh na změnu zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, jehož cílem je prodloužit věk dítěte převzatého do péče k uplatnění pobírání peněžité pomoci v mateřství v případě převzetí dítěte do péče nahrazující péči rodičů; rovněž návrh na změnu zákona č. 359/1999 Sb., o sociálněprávní ochraně dětí, jehož cílem je stanovit, že orgán posuzující podmínky pro účely zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče má právo ověřit a požadovat po žadatelích o zařazení do evidence náhradní rodinné péče výpis z registru dlužníků, z insolvenčního rejstříku, apod.; poukázáno je rovněž na nesoulad se zákonem č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, a to ve věci délky pobytu dítěte ve středisku výchovné péče,
Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy - návrh zejména na změnu zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), jehož cílem je stanovit, že Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat), které v současnosti poskytuje součinnost krajskému úřadu při posuzování žádosti o přezkoumání průběhu a výsledku závěrečné a maturitní, je oprávněno své hodnocení lingvistické stránky písemných prací v rámci státní maturitní zkoušky vydat pro krajský úřad ve formě závazného stanoviska; rovněž návrh na změnu nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, jehož cílem je stanovit rozsah přímé pedagogické činnosti metodika prevence rizikového chování ve školách a školských zařízeních,
Ministerstvu zdravotnictví - návrh na změnu zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, a vyhlášky č. 224/2002 Sb., kterou se stanoví rozsah činností zdravotnických zařízení v oblasti zabránění vzniku, rozvoje a šíření onemocnění tuberkulózou, které nejsou hrazeny z prostředků veřejného zdravotního pojištění, jehož cílem je uložit povinnost k úhradě nákladů spojených s preventivními opatřeními zabraňujícími vzniku, rozvoji a šíření onemocnění tuberkulózou prostřednictvím orgánů ochrany veřejného zdraví, tj. krajských hygienických stanic, namísto krajských úřadů, a zakotvit ji přímo v zákoně o ochraně veřejného zdraví.
K 31. 5. 2015 obdržel kraj odpověď Ministerstva financí (MF nepodporuje změnu schvalovacího procesu, ale konstatuje jeho zrychlení), Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV některé návrhy podporuje, zohlední je v rámci připravované nové sjednocující úpravy služeb pro ohrožené děti a rodiny), Ministerstva zdravotnictví (MZ se ztotožňuje s tím, že problém je zapotřebí řešit, o řešení bude kraj informovat) a také předsedy vlády.
Připravuje se: Ve věci dalších případných návrhů dopisů na příslušná ministerstva v souladu s Plánem odkazujeme na úvodní odstavec této Zprávy k části „B“ Plánu.
K části „C“ Plánu - připomínková řízení: Kraj příslušné změny právních předpisů průběžně aktivně uplatňuje v rámci mezirezortních připomínkových řízení, kdy je jako připomínkové místo oslovován ze strany ministerstev a jiných ústředních správních úřadů se žádostí o stanovisko v souladu s Legislativními pravidly vlády. 4
Návrhy, které kraj obdrží v rámci připomínkového řízení, jsou na vědomí a k případnému vyjádření zasílány rovněž tajemníkům obcí s rozšířenou působností na území kraje, řediteli Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje a členům komise legislativní rady kraje. Výsledná stanoviska kraje jsou zasílána poslancům a senátorům zvoleným v územním obvodu kraje, zmocněnci vlády pro řešení problémů spojených s revitalizací Moravskoslezského kraje a Ústeckého kraje, předsedům politických klubů zastupitelstva kraje a členům komise legislativní rady kraje. Ročně se kraj vyjadřuje v rámci připomínkového řízení v průměru ke 250 návrhům právních předpisů a návrhům nelegislativní povahy.
5
