Město Uherský Brod
Zpráva o opatření vedoucí k udržení a zvýšení nabídky pracovních míst v katastru Uherský Brod 1. Úvod Impulsem pro zpracování tohoto dílčího strategického dokumentu bylo usnesení z 13. zasedání Zastupitelstva města ZM ukládá RM předložit do konce června 2012 ZM zprávu o opatření vedoucí k udržení a zvýšení nabídky pracovních míst v katastru Uherský Brod. Ekonomická krize a její vlny se promítají do problémů měst, které bývají označovány za krizi měst. Klíčovým faktorem ovlivňujícím míru krize je úpadek místních podniků. Promítá se to v první fázi do zastavení rozvoje resp. stagnace, která následně může přerůst do úpadku ve všech oblastech nejen ekonomické, ale i demografické, urbanistické, ekologické, sociální či kulturní. Již v 70. letech min. století byl koncipován městský marketing jako nástroj pro komplexní přístup k řešení současných i budoucích problémů měst. Klíčový je zákaznický pohled na město. V komentáři a následné rozpravě k tomu to bodu zazněly např. tyto dotazy: - existuje dlouhodobý trend poklesu počtu obyvatel - co udělat pro přilákání investorů, - čím je podmíněný růst počtu obyvatel, která města/obce rostou - jak ovlivňovat hlavní faktory zda se lidé ve městě usídlí - požadavek na dlouhodobá opatření - statistiky – růst obyvatel ve městech. K bodu statistik uveďme, že Sčítání lidu domů a bytů (SLDB) 2011 má pouze předběžné výsledky, tudíž není možné použít pro analýzu dat aktuální informace postihující hospodářskou krizi posledních let. Dle předkladatele usnesení město má mít dlouhodobý záměr – strategii rozvoje města jak ovlivňovat hlavní faktor zda se občan usídlí v daném městě a to v návaznosti na pracovní nabídku. Otázkou je co město může a co nemůže ovlivnit přímo a jaké může vytvořit podmínky. Domníváme se, že tento materiál by měl být součást celkové dlouhodobé strategie rozvoje města a střednědobého programu rozvoje města k jehož přípravě se nyní schyluje a měl by být od roku 2013 zpracováván.
1
2. Vstupní analýza Demografie O tom, že demografie bude nadále klíčovým faktorem rozhodných pro příjem obce svědčí i následující zpráva: Vláda ČR v souvislosti s novelou zákona o rozpočtovém určení daní uvedla v tiskové zprávě z 23.05.2012: „Nová pravidla počítají mimo jiné také se zvýšením váhy kritéria prostého počtu obyvatel jako prvku, který přispěje ke snížení rozdílů v příjmech na obyvatele, a to z dosavadních třech procent na navrhovaných deset procent. Nově bude v systému přerozdělování zohledněno i kritérium počtu dětí v mateřských školách a žáků základních škol, a to ve výši sedmi procent.“ a dále “Počet žáků se stává parametrem pro výpočet příjmů obce.“1 Přírůstky/úbytky stěhováním v porovnání s městy ve Zlínském kraji od roku 1995 do 2010
1 300
1 100
Bystřice pod Hostýnem Holešov Kroměříž Kunovice Staré Město Uherské Hradiště Uherský Brod Rožnov pod Radhoštěm Valašské Meziříčí Vsetín Napajedla Otrokovice Zlín
900
700
500
300
100
2
2009
2007
2005
2003
2001
1999
1997
1995
Následující grafy jsou již jen za město Uherský Brod.
Rok
3
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
Počet vystěhovalých
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
Počet přistěhovalých 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10 20 11
Počet obyvatel
Stav obyvatel k 31.12.
17 900
17 700
17 500
17 300
17 100
Stav obyvatel k 31.12.
16 900
16 700
Rok
Přistěhovalí
350
300
250 Přistěhovalí
200
150
Rok
Vystěhovalí
380 360 340 320 300 280 260 240 220
Vystěhovalí
Přírůstek stěhováním
-20
19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10 20 11
Přírustek stěhováním
30
-70
Přírůstek stěhováním
-120 -170 Rok
Živě narození
Počet narozených
190 180 170 160
Živě narození
150 2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
140
Rok
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
-50
2000
50 1999
Přírustek celkový
Přírůstek celkov ý
Přírůstek celkový
-150 Rok
Závěry z výše uvedených grafů jsou jasné a není potřeba k nim dlouhých komentářů. Jedinou poznámkou je, že počty přistěhovalých jen zmírňují (ani nezastavují) klesající trend počtu obyvatel. Řešením by měla být propopulační politika města.
4
20 0
20 0 5
9/
5 20 12 0 5 /2 00 3/ 5 20 0 6/ 6 20 0 9/ 6 20 12 0 6 /2 00 3/ 6 20 0 6/ 7 20 0 9/ 7 20 12 0 7 /2 00 3/ 7 20 0 6/ 8 20 0 9/ 8 20 12 0 8 /2 00 3/ 8 20 0 6/ 9 20 0 9/ 9 20 12 0 9 /2 00 3/ 9 20 1 6/ 0 20 1 9/ 0 20 12 1 0 /2 01 3/ 0 20 1 6/ 1 20 1 9/ 1 20 12 1 1 /2 01 1
6/
3/
VÝŠE MZDY V KČ
5 9/ 20 11
3/ 20 11
9/ 20 10
3/ 20 10
9/ 20 09
3/ 20 09
9/ 20 08
3/ 20 08
9/ 20 07
3/ 20 07
9/ 20 06
3/ 20 06
9/ 20 05
3/ 20 05
VOLNÁ MÍSTA 3/ 20 0 6/ 5 20 0 9/ 5 20 05 12 /2 00 3/ 5 20 0 6/ 6 20 0 9/ 6 20 0 12 6 /2 00 3/ 6 20 0 6/ 7 20 07 9/ 20 12 0 7 /2 00 3/ 7 20 0 6/ 8 20 08 9/ 20 12 0 8 /2 00 3/ 8 20 0 6/ 9 20 09 9/ 20 12 0 9 /2 00 3/ 9 20 1 6/ 0 20 10 9/ 20 12 1 0 /2 01 3/ 0 20 1 6/ 1 20 11 9/ 20 12 1 1 /2 01 1
MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI
9/ 20 11
3/ 20 11
9/ 20 10
3/ 20 10
9/ 20 09
3/ 20 09
9/ 20 08
3/ 20 08
9/ 20 07
3/ 20 07
9/ 20 06
3/ 20 06
9/ 20 05
3/ 20 05
POČET UCHAZEČŮ
Trh práce
1000 900 800 700 600 500 400 DOSAŽITELNÍ UCHAZEČI CELKEM
dosažitelní uchazeči celkem
OBDOBÍ
MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI
11,00%
10,00% 9,00%
8,00%
7,00% míra nezaměstnanosti
6,00% 5,00%
4,00%
OBDOBÍ
VOLNÁ MÍSTA
600 500 400 300 200 100 0 volná místa
OBDOBÍ
PRŮMĚRNÉ MZDY
25000
23000 Fyzické osoby za Zlínský kraj
21000 Přepočtené osoby za Zlínský kraj
19000 Fyzické osoby za ČR
17000
15000 Přepočtené osoby za ČR
OBDOBÍ
https://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/krajp/721302-11-xz (ARCHIV)
Zajisté nikoho nepřekvapí, že největší vyjížďka do zaměstnání je do Uherského Hradiště. Překvapením může být druhá největší vyjížďka do zaměstnání a ta je směrem do Luhačovic.
Hospodářská činnost v UB podle právní formy
Státní organizace Akciové společnosti
0,1% Obchodní společnosti 12% Družstevní organizace
0,3%
75%
0.4%
Živnostníci
7%
Svobodná povolání 0,2% Zemědělští podnikatelé
5%
Ostatní právní formy
dle počtu registrovaných subjektů Hospodářská činnost podle převažující činnosti
Zemědělství, lesnictví, rybolov Průmysl
19% 2%
11% 2,9%
10%
Doprava a spoje Obchod, prodej a opravy mot. Voz. a spotř. Zb. a pohostinství
3% 0,1%
Stavebnictví
34%
18%
Ostatní obchodní služby Veřejná správa, povinné soc. pojištění Školství a zdravotnictví
http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=5&pro_1_154=592731&cislotab=MOS+ZV01
Bytová politika Je samostatnou kapitolou, která podmiňuje trh práce. Statistika za tuto oblast bude podrobně zpracována až při zveřejnění úplných výsledků SLDB 2011.
3. Teoretický nástin problematiky V okamžiku kdy konstatujeme, že podnikání je důležité pro rozvoj města, je podstatné odpovědět si na otázku: Jaké jsou možnosti podpory podnikání městem? Vytváření podmínek na podporu podnikání musí být zacíleno jak na stávající – již podnikající subjekty, tak na nově vzniklé podnikající subjekty, které díky těmto podmínkám pro podnikání mohou vzniknout. Neméně důležité je i zapojení podnikatelů do plánování rozvoje města. S rozvojem informatizace resp. internetizace společnosti došlo i k posunu v klíčových faktorech ovlivňující lokalizaci podniků zejména v terciéru, ale i dílčích činností souvisejících s výrobou v sekundéru i priméru. Podniky jsou díky tomu stále méně
6
závislé na své lokalizaci. Zvyšují se možnosti volnosti pohybu za bydlením, prací i volnočasovými aktivitami. Jízdní doba se zlepšováním dopravní infrastruktury začíná ztrácet na významu. Koncepční pohled americké pojetí podnikání vychází ze tří faktorů (Koráb, Mihalisko 2005): - faktor geografický – (nerovnost podmínek) - faktor podnikatelského trhu (nerovnost exkluzivity trhů) - faktor kulturní (různá míra vztahu k podnikání) Z tohoto pohledu se můžeme zabývat otázkami, zda existují některá specifická odvětví, u kterých je geografie Uherského Brodu výhodou, obdobně jaký je ve městě podnikatelský trh – odběratelé a jaké je ve městě podnikatelské prostředí/klima. Celá dospělá populace města má potenciální možnosti začít podnikat. Výše uvedené faktory však mohou bránit podnikání. Cílem města by mělo být ovlivnitelné faktory minimalizovat. První dva faktory mohou zužovat okruhy podnikání, ale faktor třetí – kulturní (sociální) je klíčový z pohledu zda občané města o podnikání vůbec začnou přemýšlet. V souvislosti s tímto faktorem nás mohou napadat otázky zda se mluví ve společnosti o podnikání, zda i každý pokus o podnikání brán pozitivně i při neúspěchu nebo zda je odsuzován. Z pozice města si můžeme klást otázku, zda je propagaci podnikání a oceňování podnikatelů věnována stejná pozornost jako např. oceňování sportovců. Není pochyb, že snad většina těch, kteří uvažují o vlastním podnikání má odborné či technické schopnosti. Co však mnohdy postrádají jsou manažerské a osobnostní předpoklady k podnikání. Část předpokladů lze řešit externě – najít si např. účetní, právní služby. Jsou tyto služby ve městě dostupné a jsou poskytovány v dostatečné míře a kvalitě? Mezi faktory, které přímo ovlivňuje samospráva zejména u výrobní sféry je kvalita infrastruktury a chování územní samosprávy. Faktory trhu, prac. síly, fin. zdrojů může město ovlivňovat maximálně nepřímo – např. vytváření podmínek a podpoře nového bydlení. Nesmíme zapomínat na další faktory, které již obec neovlivní – legislativa, daně apod. Pro drobné podnikatele se zákazníky mezi obyvateli města je klíčové zvyšování počtu obyvatel města. Všechna města mají potenciální předpoklady k úpadku. Nejvíce se to týká menších a středních měst, kde rozvojových zdrojů není tolik. V poslední době se zvyšuje odcházení mladých, vzdělaných a kvalifikovaných lidí do větších měst za lepší perspektivou, čímž města přichází o obyvatele i spotřebitele. Města se tak stávají komunitami důchodců a nekativních občanů s nejasnou budoucností a větším sklonem k výskytu sociálně patologických jevů (kriminalita, drogy). Pro město je zcela klíčové zahájit proces marketingového řízení s využitím poznatků městského marketingu – zvýšení atraktivity města, zlepšení image města, prohloubení městské identity a angažovanosti obyvatel i podnikatelů.
7
Je nutné hledat odpovědi na otázku jak přilákat resp. jak udržet nové investory, obyvatele, turisty. Je nutné znát podle jakých kritérií se tyto skupiny rozhodují a na ty se v městském marketingu zaměřit. Víme opravdu co chtějí obyvatelé? Chtějí také ostatní občané města, aby se zvětšoval počet obyvatel? Jak uvádí Ježek (str. 8) : Klíčovým prvkem marketingového přístupu k rozvoji města není plán, ale spolupráce klíčových aktérů města (veřejných i soukromých). Přičemž je nutné počítat s dlouhodobě omezeným počtem spolupracujících subjektů. V lidech je třeba vyvolat resp.“ znovuprobudit“ větší pocit zodpovědnosti za lokální rozvoj. Městská samospráva vždy vystupuje uprostřed různorodých zájmů, které musí sladit – na jedné straně občanské zájmy (sdružení občanů) okrašlovací spolky vzniklé za účelem blaha obyvatel města a podnikatelská sféra jdoucí tvrdě za účelem pro který je založena za účelem zisku. Město pak dokrývá mezery mezi těmito sektory – v podnikatelské úrovni plní aktivity o které podnikatelský zájem nemá zájem a plnit je nechce (bylo by těžké najít podnikatelský subjekt provozující veřejné služby např. denní stacionář) a doplňuje z druhé strany občanský sektor, který již na další aktivity nestačí či nedosáhne. Občanská sdružení sice mohou zrevitalizovat malý parčík ve svém okolí, ale nepustí se do revitalizace zeleně celého města. Přesto i tyto „nekomerční“ aktivity mohou mít vliv při rozhodování lidí zda ve městě zůstat či odejít nebo naopak přijít odjinud. Neexistence spolupráce mezi zájmovými – klíčovými aktéry je nejslabším místem a bariérou pro nastartování městského marketingu. Rada města, posléze vedení města se dříve scházelo jednou za půl roku, následně jednou za rok až nakonec občas se zástupci podnikatelského sektoru. Přestože diskuze byly někdy na provozní úrovni a podružných problémech, tu a tam se dostalo i na naprosto zásadní otázky rozvoje města a jeho směřování což plnilo funkci náhledu problematiky z jiné strany a vlastně šlo o vzájemný exkurz do „jiných světů v jednom městě“. Zajímavým konstatováním je tvrzení Ježka (str. 9), že přílišná závislost na externích poradcích podporuje pasivitu chování a jednání klíčových aktérů, kteří by se měli snažit sami o diskuzi. Jako velkou nevýhodu, která však svým způsobem pozitivní je, že město nedisponuje žádným významným brownfieldem, což sice je v době podpory jejich revitalizací nevyužitou příležitostí, ale zároveň to signalizuje fakt, že ve městě nedošlo k žádnému drastickému rušení výroby, která by nebyla nahrazena novými provozy. Dále je třeba konstatovat, že období budování velkých průmyslových zón již pominulo. Přesto přetrvávají požadavky na nové podnikatelské prostory těch rostoucích podniků, které se nechtějí relokovat mimo město. Fatálním problémem města zůstává nedostatek nabídky pracovních míst pro vysoce kvalifikovanou pracovní sílu z řad vysokoškolsky vzdělaných absolventů, kteří se po studiích „nemají kam vrátit“ a tak probíhá již dlouhodobě odliv mozků, kteří mohou potenciálně tvořit nově začínající podnikatele. Dalším nedostatkem bylo nevyužití možnosti čerpání dotací EU na podporu podnikatelských záměrů. Hlavní bariérou v tomto případě byla náročná administrace projektů. Ze strany města také nebyly nikdy realizace úspěšných dotačních projektů propagovány a dávány jako příklady dobré praxe ostatním podnikatelským subjektům.
8
4. Návrhy opatření Opatření jsem rozdělil do tří kategorií. 1. ovlivnitelná (přímá) 2. podmíněně ovlivnitelná (nepřímá) 3. neovlivnitelná (legislativní) V rámci relevantnosti a realizovatelnosti výčtu se budeme zabývat pouze první kategorií: 1. Ovlivnitelná – přímá opatření navázat spolupráci s OHK podpora by se měla primárně zaměřit na malé a spíše střední podnikatele, kteří jsou schopní generovat nová pracovní místa stabilně nabízet volné prostory pro podnikání a jejich marketing (OMM) odstraňování administrativních bariér při založení a začátku podnikání (nutno prověřit jak „hladce“ probíhá proces na městském úřadě (OOŽÚ) podporovat vzdělávání v oblasti podnikání na všech úrovních – lze již od předškolního věku „škola hrou“ (OŠK, MŠ, ZŠ) zprostředkovat diskuzi mezi podnikatelským sektorem a SŠ k otázce správného vzdělávání ve správných oborech (OŠK) motivace absolventů škol SŠ např. formou soutěží k podnikání zapojení regionálních vysokých škol do procesu městského marketingu (na chvíli zabrzdí negativní dopady odlivu mozků) vytvoří potenciál pro podnikatelské záměry absolventů na známé půdě oceňování podnikatelů, podnikatelských aktivit, inovativních produktů (OŠK) informativní setkávání pro začínající podnikatele (např. seznamování s novinkami v oblasti veř. správy v návaznosti na podnikání – změny zákonů, postupů – datové schránky, Czech POINT, změna živnostenského zákona, systém veřejných zakázek atd.) (OOŽÚ) revize ploch pro podnikání v nově zadávaném územním plánu (rušení nevyhovujících, rozšiřování nových, změny regulativů bránících podnikání avšak neomezující práva obyvatel (ORM) prověření dostupnosti a fungování veřejné hromadné dopravy pro dojížďku do zaměstnání pravidelně se opakující prověřování potřeb zaměstnaných rodičů na otevírací dobu MŠ (OŠK) zjednodušení pobídky pro nové stavebníky ve všech lokalitách města budování dobré image města pro přilákání a usídlení podnikatelů prostřednictvím kvalitně zpracované komunikační strategie města (OKT) zlepšit prezentaci podnikatelů resp. propagaci jejich produktů navenek v první fázi společně s propagací v oblasti cestovního ruchu a tradičních výrobků (MIC) 9
zvýšení atraktivity městského centra – náměstí (ORM) zvyšování prestiže lokalit pro podnikání a budování dobrých adres např. (Vazová, Maršnerka, areál Slov. strojíren – komunikovat se správci areálů o jejich potřebách vůči městu – dopravní značení apod.) (OMM) zlepšování dopravní dostupnosti (např. propojení ul Vazová od ČZ resp. autob. nádraží) (ORM) na základě zapojení podnikatelů do rozvoje města promítnout střednědobé plány podnikatelů do nově připravovaného Programu rozvoje města od r. 2014 (ORM) znovuobnovit setkávání podnikatelů s vedením města a kompetentními pracovníky městského úřadu, být platformou pro setkávání podnikatelů z různých oborů, kteří běžně nespolupracují, koordinovat podnikatelské aktivity, poskytovat informace o záměrech města klíčových pro rozhodování se podnikatelů (OKT) rozšířit spolupráci při pořádání společenských akcí ve městě (Bílokarpatské slavnosti, Den země apod.) zajistit vždy v polovině roku aktualizaci malých brownfieldů na webu kraje prezentovat podnikatelský sektor v partnerském městě Nové Mesto n. Váhom veřejnosti a podnikatelskému sektoru pro možnost navázání spolupráce zvážit ve spolupráci s Úřadem práce trh pracovních příležitostí poskytnout prostory pro zřízení inovačního inkubátoru (např. č.p. 760) (OMM) zajistit analýzu OZV města, zda nejsou bariérou pro podnikání (OKT) nabídnout jméno a tradici Komenského k propagaci produktů i firem využít lokalizace – první město od slovenských hranic na silnici I. třídy vyjednat širší zapojení podnikatelského sektoru města na delší časové období do MAS Východní Slovácko (zrealizovat do roku 2014) zřídit pracovní skupinu ze zástupců podnikatelského sektoru z řad členů výboru pro strategický rozvoj a pověřit ji rozpracováním tohoto materiálu
5. Obsah 1. Úvod .................................................................................................................... 1 2. Vstupní analýza ................................................................................................... 2 Demografie ................................................................................................................. 2 Trh práce .................................................................................................................... 5 Bytová politika ............................................................................................................ 6 3. Teoretický nástin problematiky ............................................................................ 6 4. Návrhy opatření................................................................................................... 9 5. Obsah................................................................................................................ 10 Seznam použité literatury: BINEK, J., KORÁB, V. a kol. Obce a regiony pro podnikatele &podnikatelé pro obce a regiony. 1. vyd. Brno: GaREP, 2011. 120s. ISBN 978-80-905139-0-7
10
JEŽEK, J., a kol. Poučení ze současného krizového vývoje pro česká města. Plzeň: Středisko pro výzkum regionálního rozvoje ZČU v Plzni, 2011. 9 s. JEŽEK, J., KAŇKA, L., a kol. Dopady finanční a hospodářské krize na rozvoj měst. Plzeň: Středisko pro výzkum regionálního rozvoje ZČU v Plzni, 2011. 90 s. ISBN 978-80-261-0095-9 KORÁB, V., MIHALISKO, M. Založení a řízení společnosti. 1.vyd. Brno: Comuper Press, 2005. 252 s. ISBN 80-251-0592-X
Město pro byznys 2011 URL
. Městský marketing. URL
. Vláda České Republiky, Vláda se shodla na novele zákona o rozpočtovém určení daní 23.05.2012 http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vladaschvalila-novelu-zakona-o-rozpoctovem-urceni-dani-95838/ Zpracovatel: Mgr. Pavel Chramosta Odbor rozvoje města Oddělení dotací a rozvoje města © Město Uherský Brod 5/2012
11
