EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 7.5.2013 COM(2013) 257 final
ZPRÁVA KOMISE Zpráva o politice hospodářské soutěže za rok 2012 {SWD(2013) 159 final}
CS
CS
ÚVOD Evropská unie (EU) je největším hospodářským a obchodním prostorem na světě. Jedinečnou předností EU a její zvláštní konkurenční výhodou na světové scéně je jednotný trh, který zahrnuje více než půl miliardy spotřebitelů a více než 20 milionů podniků. Od vzniku jednotného trhu probíhá nepřetržitý proces jeho zdokonalování a rozšiřování společně s rozvojem politiky EU v oblasti hospodářské soutěže. První zásadní řízení v oblasti kartelových dohod a zneužití dominantního postavení zaměřující se na překážky obchodu na jednotném trhu pocházejí z 60. let minulého století, zejména průlomové rozhodnutí ve věci Grundig-Consten vydané v roce 1964. Tento případ se týkal dohody o rozdělení trhu, která vedla k značným cenovým rozdílům mezi Francií a Německem. Soudní dvůr rozhodnutí ve věci Grundig-Consten potvrdil a svůj postoj k soukromým překážkám přeshraničního obchodu a hospodářské soutěže zopakoval v dalších rozsudcích1. Přijetí nařízení o kontrole spojování podniků v roce 1989 představovalo v politice EU v oblasti hospodářské soutěže kvalitativní skok, který odrážel rozvoj vnitřního trhu po vstupu Jednotného evropského aktu v platnost v roce 1987. Politika EU v oblasti hospodářské soutěže brala v úvahu novou tržní realitu rostoucích příležitostí evropských podniků, pokud jde o spojování a nabývání majetku bez ohledu na hranice států. Stejně tak se kontrola státní podpory postupně stala základním pilířem jednotného trhu, který zajišťuje, aby společnosti mohly soutěžit za stejných podmínek bez ohledu na místo usazení, a poskytuje ochranu před členskými státy, které vzájemně soupeří v poskytování dotací, a to jak na úkor ostatních členských států, tak na úkor obecného evropského zájmu. Přijetí nařízení č. 1/2003 před deseti lety znamenalo zahájení nové etapy v prosazování pravidel EU v oblasti kartelových dohod a zneužití dominantního postavení, v níž se staly velmi aktivními účastníky vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž. Pravidla EU v oblasti kartelových dohod a zneužití dominantního postavení nyní prosazuje řada orgánů na jednotném trhu, a to podle jednotné normy pro posuzování. Tento režim významně zvýšil úroveň prosazování pravidel EU v oblasti kartelových dohod a zneužití dominantního postavení a je základem rovných podmínek pro společnosti, které v Evropě působí na přeshraničním základě. Bez účinné politiky EU v oblasti hospodářské soutěže nemůže jednotný trh dosáhnout plně svého potenciálu. Neexistovalo by nic, co by soukromým překážkám obchodu a hospodářské soutěže bránilo v nahrazování veřejných překážek, které pravidla volného pochybu odstranila před více než půl stoletím. Členským státům by rovněž nic nebránilo v tom, aby narušovaly obchod a hospodářskou soutěž prostřednictvím nesčetných dotací, což je scénář, který samozřejmě zvýhodňuje státy, jež jsou fiskálně silnější. Oslabení politiky EU v oblasti hospodářské soutěže by narušilo jednotný trh na úkor růstového potenciálu EU, jejíž jednotlivé ekonomiky jsou (zejména v eurozóně) stále více navzájem závislé. Současně je politika hospodářské soutěže zásadní rovněž pro to, aby EU mohla omezit zneužívání dominantního podnikání, kartely a jednání ve vzájemné shodě, jež poškozují spotřebitele. V roce 2012 zajišťovala Evropská komise i nadále řádné fungování jednotného trhu, navzdory občasnému volání po mírnějším postoji k protisoutěžnímu jednání podniků nebo členských států vzhledem k hospodářské krizi. Není vhodná doba na mírnější prosazování pravidel hospodářské soutěže 1
Spojené věci C-56/64 a C-58/64 Grundig-Consten, Sb. rozh. 1966, s. 299, rozsudek ze dne 13. července 1966. Viz rovněž rozsudek ze dne 4. října 2011 ve spojených věcech C‑403/08 a C‑429/08 Football Association Premier League a další, rozsudek ze dne 4. října 2011.
1
Příkladem jsou desetiletí trvající celosvětové kartely týkající se katodových trubic používaných pro barevné monitory a barevné obrazovky, kde se projevily veškeré nejhorší typy protisoutěžního chování na jednotném trhu. Katodové trubice používané pro barevné monitory a barevné obrazovky představují hlavní součásti při výrobě televizorů a počítačových monitorů, na něž připadá 50 až 70 % ceny. Dne 5. prosince 2012 uložila Evropská komise sedmi mezinárodním skupinám společností pokuty za dva kartely v celkové výši 1 470 515 000 EUR.
Po celý rok 2012 byly všechny nástroje politiky EU v oblasti hospodářské soutěže – prosazování pravidel v oblasti kartelových dohod a zneužití dominantního postavení a pravidel týkajících se spojování podniků a rovněž kontrola státní podpory – využívány na významných částech jednotného trhu jako páky. Rok 2012 byl rovněž rokem 20. výročí oživení evropského jednotného trhu v roce 1992. Tato zpráva o politice hospodářské soutěže se proto zaměřuje na úlohu této politiky při využívání jednotného trhu k růstu. V roce 2012 Komise i nadále spolupracovala s vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž s cílem zajistit jednotné uplatňování pravidel EU v oblasti kartelových dohod a zneužití dominantního postavení. Komise navázala úzkou spolupráci s vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž zejména v rámci Evropské sítě pro hospodářskou soutěž (ECN), včetně úsilí o podporu sbližování vnitrostátních postupů pro prosazování pravidel EU v oblasti kartelových dohod a zneužití dominantního postavení, která nejsou obecně upravena právem EU. V minulém roce se prosazování pravidel hospodářské soutěže EU zaměřilo zejména na odvětví, která mají systémový a zásadní význam pro hospodářství EU: finanční služby, klíčová síťová odvětví, jako je energetika, telekomunikační a poštovní služby, a rovněž trhy založené na znalostech, jako jsou chytré telefony, elektronické knihy a léčivé přípravky. V těchto odvětvích doplňuje prosazování pravidel hospodářské soutěže EU (jež se děje převážně ex post) regulaci jednotného trhu. Mnoho záležitostí, jimiž se zabývá tato zpráva, již bylo v průběhu roku zkoumáno v rámci trvalého strukturovaného dialogu Komise s Evropským parlamentem (viz oddíl 5 o dialogu s ostatními orgány týkajícím se hospodářské soutěže, a pokud jde o další podrobnosti, viz pracovní dokument útvarů Komise (SWD) připojený k této zprávě). 1. POLITIKA HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE A TRANSPARENTNĚJŠÍ FINANČNÍ ODVĚTVÍ
PODPORUJÍCÍ
KOREKTNĚJŠÍ
Nezbytným předpokladem pro obnovení trvalého růstu je životaschopný, transparentní a konkurenční bankovní systém, který poskytuje finanční prostředky reálné ekonomice. Současná finanční a hospodářská krize má své příčiny ve finančním odvětví a případná strategie ukončení nutně vyžaduje řešení hlavních příčin krize. Majíc toto na paměti pokračovala Evropská komise v roce 2012 v uplatňování pravidel státní podpory s cílem kontrolovat dotčené části bankovního systému EU. Velká část činnosti se týkala restrukturalizace bank, aby v dohledné budoucnosti již nebyly zapotřebí žádné finanční prostředky daňových poplatníků. V případech, kdy banky nespadaly do rámce restrukturalizace, byla kontrola státní podpory uplatňována fakticky jako mechanismus řešení problémů v očekávání komplexnějších právních předpisů týkajících se jednotného trhu2. Pravidla spojování podniků a pravidla v oblasti kartelových dohod a zneužití dominantního
2
Komise předloží návrh jednotného mechanismu pro řešení problémů bank. Evropská rada se na zasedání v prosinci 2012 dohodla, že by tento návrh měli „spolutvůrci právních předpisů projednat jakožto prioritu za účelem jeho přijetí v průběhu stávajícího volebního období Evropského parlamentu“.
2
postavení byla používána rovněž k zajištění toho, aby byl jednotný trh podpořen transparentním a konkurenčním finančním odvětvím3. Dočasný mimořádný režim jako nástroj pro restrukturalizaci bank a fakticky řešení jejich problémů Po vypuknutí finanční krize v roce 2008 a 2009 se kontrola státní podpory stala (spíše kvůli neexistenci jiných nástrojů než kvůli své formě) hlavním nástrojem na úrovni EU k řešení nebývalé situace. Komise urychleně zavedla zvláštní režim státních podpor ke kontrole záchrany bank v problémech ze strany vlád v zájmu zachování stability širšího finančního systému4. Navržen byl rovněž zvláštní režim, který má zajistit řádné fungování jednotného trhu. Ohrožení existence jednotného trhu bylo patrné z pouhého rozsahu státních intervencí. V období od 1. října 2008 do konce roku 2011 byla na banky převedena částka ve výši přibližně 1,6 bilionu EUR. Částka, kterou přislíbily vlády členských států EU, byla ve skutečnosti třikrát vyšší. Velká část této částky měla podobu státních záruk za závazky bank a jiné formy podpory likvidity, na něž připadalo více než 9 % HDP EU, zatímco rekapitalizace a podpora pro znehodnocená aktiva představovaly více než 3 % HDP EU. Zvláštní dočasný režim byl zachován s cílem zajistit, aby byly dotyčné banky na celém jednotném trhu podporovány za stejných podmínek. Podle těchto dočasných pravidel, která zůstanou v platnosti tak dlouho, dokud to budou vyžadovat tržní a hospodářské podmínky, mohou banky EU v problémech obdržet státní podporu pod podmínkou, že provedou restrukturalizaci. Náprava finančního odvětví pro podporu reálné ekonomiky při současné ochraně daňových poplatníků Restrukturalizace jednotlivých bank se řídila i nadále požadavkem zajistit životaschopné obchodní modely, které podpoří reálnou ekonomiku. Rozhodnutí týkající se snižování nákladů, odprodejů a zaměření se na hlavní činnosti byla přijata mimo jiné ve vztahu k některým německým Landesbanken (NordLB a BayernLB), španělským bankám CAM a UNNIM a Lotyšské hypoteční bance5. Zvláštní pozornost byla věnována zajištění toho, aby byly peníze daňových poplatníků využity k obnovení dlouhodobé životaschopnosti bank a aby ve střednědobém horizontu získali daňoví poplatníci finanční prostředky zpět bez jakýchkoli ztrát; někteří příjemci podpory již skutečně začali splácet podporu, kterou obdrželi od svých vlád6. Jako součást ekonomických ozdravných programů pro Irsko, Portugalsko a Řecko přispívala kontrola státní podpory významně k restrukturalizaci7 celých bankovních odvětví těchto zemí v rámci širšího úsilí nejen Komise, nýbrž rovněž ECB a ve většině případů i MMF. Hlavní snahou bylo opět zajištění integrity jednotného trhu v situaci masivní veřejné finanční podpory. Restrukturalizace španělského bankovního odvětví
3
V reakci na žádost Evropského parlamentu a Evropského hospodářského a sociálního výboru o opatření ve prospěch korektních, náležitě regulovaných a transparentních finančních trhů. 4 Zvláštní pravidla v podstatě znamenají, že se na finanční odvětví nevztahují běžná pravidla podpory na záchranu a restrukturalizaci (viz IP/11/1488). 5 Pokud jde o souhrnný přehled, viz příloha 2 pracovního dokumentu útvarů Komise připojeného k této zprávě. 6 Viz mimo jiné věc SA.28487 (viz tisková zpráva IP/12/847). 7 A v případě potřeby rovněž řešení problémů, jak tomu bylo u Řecké zemědělské banky.
3
V červenci 2012 schválila Euroskupina memorandum o porozumění týkající se odvětvového programu pro španělské finanční odvětví. Podle memoranda o porozumění byl proveden důkladný zátěžový test zahrnující tříleté období do roku 2014. Zátěžový test zjistil nedostatek kapitálu v deseti bankách ve výši přibližně 60 miliard EUR. Dvě z těchto bank, Banco Popular a Ibercaja, získaly potřebný kapitál na trhu nebo prostřednictvím opatření vedení. Osm zbývajících bank, kterým se nepodařilo odstranit nedostatek kapitálu ze soukromých zdrojů, bylo rekapitalizováno s využitím finančních prostředků z programu a v současnosti se uskutečňuje restrukturalizace nebo řešení problémů těchto bank v souladu s pravidly státní podpory. První skupina zahrnovala banky, které již kontrolovaly španělské orgány: BFA/Bankia, Catalunya Caixa, Nova Caixa Galicia a Banco de Valencia. Plány restrukturalizace byly pro tyto banky schváleny dne 28. listopadu 2012. V případě druhé skupiny zahrnující Banco Mare Nostrum, Banco CEISS, Caja3 a Liberbank byla rozhodnutí o restrukturalizaci přijata dne 20. prosince 2012. V důsledku toho byl do konce roku 2012 celý španělský finanční systém plně kapitalizován. Plány restrukturalizace těchto bank mají obnovit jejich životaschopnost a schopnost poskytovat úvěry reálné ekonomice a současně minimalizovat náklady pro daňové poplatníky a omezit na minimum narušení hospodářské soutěže. Z celkové částky kapitálu potřebného pro osm zbývajících bank ve výši 57 miliard EUR pochází 37 miliard EUR z programu EU pro španělské finanční odvětví. Co se týká zbývajících 18 miliard EUR, částka ve výši 12 miliard EUR má formu sdílení zátěže ze strany držitelů podřízeného dluhu, 5 miliard EUR bude pocházet z odprodeje aktiv bankami a 1 miliarda EUR je zajištěna ve formě převodu hypoték na SAREB, špatnou banku, kterou zřídily španělské orgány.
Politika hospodářské soutěže doprovází právní předpisy EU týkající se jednotného trhu, které usilují o zlepšení transparentnosti, korektnosti a řádného fungování finančních trhů Je zaváděn ambiciózní soubor opatření k regulaci jednotného trhu s cílem zajistit větší transparentnost finančních trhů k odstranění příčin finanční krize v oblastech, jako jsou deriváty. Politika EU v oblasti hospodářské soutěže toto legislativní úsilí samozřejmě podporuje. Transparentnost je pro konkurenční trhy zásadní. V roce 2012 uskutečnila Komise šetření řady případů porušení pravidel v oblasti kartelových dohod a zneužití dominantního postavení v souvislosti s referenčními sazbami Libor, Euribor a Tibor. Toto šetření se týká řady bank a makléřů. Význam finančních derivátů spojených s těmito referenčními sazbami nelze dostatečně zdůraznit. Podle Banky pro mezinárodní platby (BIS) činila v červnu 2012 neuhrazená hrubá tržní hodnota úrokových derivátů ve všech měnách 19 bilionů USD8. Tyto produkty hrají klíčovou úlohu při řízení rizik na jednotném trhu. Šetření Komise v oblasti kartelových dohod a zneužití dominantního postavení byla zahájena před vypuknutím skandálu v souvislosti se sazbou Libor, který odstartovala odhalení týkající se manipulace s referenčními sazbami Libor/Tibor a později i Euribor, jež v mnoha jurisdikcích vedla rovněž k zahájení trestního vyšetřování a šetření v rámci finanční regulace. V červenci 2012 pozměnila Komise dřívější legislativní návrh tak, aby zahrnoval i druh manipulace, který se objevil ve skandálu týkajícím se sazby Libor, a učinila z něj trestný čin. Komise pokračovala rovněž ve dvou šetřeních v oblasti kartelových dohod a zneužití dominantního postavení týkajících se trhu pro swapy úvěrového selhání (CDS), která byla zahájena v roce 2011. Komise pokračovala zejména v analýze spolupráce mezi řadou předních investičních bank a poskytovatelem informačních služeb. Toto šetření má zjistit, zda tito účastníci jednali v zájmu zachování svého silného postavení na ziskovém mimoburzovním trhu se swapy úvěrového selhání tím, že bránili ve vývoji CDS derivátů obchodovaných na burze způsobem, který mohl znamenat porušení právních předpisů EU v oblasti hospodářské soutěže.
8
Banka pro mezinárodní platby, listopad 2012, k dispozici na adrese http://www.bis.org/statistics/derstats.htm, číselné údaje dostupné na adrese http://www.bis.org/statistics/otcder/dt21a21b.pdf.
4
Společné snahy Komise a zákonodárce EU o zvýšení transparentnosti na finančních trzích prostřednictvím právních předpisů týkajících se jednotného trhu mohou být podkopány protisoutěžními tajnými dohodami a zneužitím. Politika EU v oblasti hospodářské soutěže může být a je používána jako součást širší kombinace nápravných opatření9. V roce 2012 používala Komise rovněž své nástroje ke kontrole spojování podniků s cílem zajistit konkurenční ceny pro společnosti, které řídí svá rizika investováním do derivátů v EU. Dne 1. února 2012 zakázala Komise navrhované spojení mezi Deutsche Börse a New York Stock Exchange Euronext. Komise dospěla k závěru, že by spojení odstranilo hospodářskou soutěž a na některých trzích s deriváty, zejména na světových trzích pro evropské deriváty „single stock“ a deriváty „equity index“ a evropské úrokové deriváty, by vedlo k téměř monopolnímu postavení. V těchto oblastech byly obě burzy fakticky jedinými věrohodnými světovými hráči. Komise zastávala názor, že by spojení pravděpodobně vedlo k vyšším cenám a menším inovacím pro zákazníky kupující deriváty a že nápravná opatření navrhovaná stranami nepostačují k odstranění těchto problémů. Usnadnění transakcí na jednotném trhu prostřednictvím lépe fungujících platebních systémů V roce 2012 pokračovala Komise v opatřeních k prosazování pravidel v oblasti kartelových dohod a zneužití dominantního postavení v souvislosti s protisoutěžním chováním týkajícím se vícestranných mezibankovních poplatků účtovaných společnostmi vydávajícími kreditní karty, zejména Visa a MasterCard. Vícestranné mezibankovní poplatky tvoří významnou část celkových nákladů maloobchodníků, kteří musí platit za přijímání platebních karet. V roce 2010 bylo v Evropském hospodářském prostoru (EHP) uskutečněno 35 miliard plateb kartou v celkové hodnotě 1,8 bilionu EUR. Kreditní a debetní karty Visa představují přibližně 41 % všech platebních karet vydaných v EHP. Platební karty Visa přijímá více než pět milionů obchodníků. V roce 2012 zaslala Komise společnosti Visa doplňkové prohlášení o námitkách v souvislosti s vícestrannými mezibankovními poplatky, které tato společnost účtuje za transakce se spotřebitelskými kreditními kartami v EHP10. Komise dospěla k předběžnému závěru, že tyto vícestranné mezibankovní poplatky snižují cenovou soutěž mezi zúčtovacími bankami, navyšují náklady obchodníků na přijímání kreditních karet a v neposlední řadě zvyšují spotřebitelské ceny. Komise rovněž konstatovala, že povinnost přeshraničních zúčtovacích subjektů hradit vícestranné mezibankovní poplatky platné v zemi transakce brání přeshraniční akvizici a zachovává segmentaci jednotného trhu na jednotlivé vnitrostátní trhy, což obchodníkům znemožňuje využívat nižších vícestranných mezibankovních poplatků v jiných členských státech. Analýza Komise ve věci Visa se důsledně řídila rozsudkem Tribunálu EU z května ve věci MasterCard, který plně podpořil zjištění Komise ohledně protisoutěžní povahy vícestranných mezibankovních poplatků11. 9
Jak požadoval Evropský parlament. Po zahájení řízení v březnu 2008 zaslala Komise společnosti Visa v dubnu 2009 prohlášení o námitkách týkající se vícestranných mezibankovních poplatků u transakcí se spotřebitelskými debetními a kreditními kartami (viz MEMO/09/151). Společnost Visa Europe nabídla závazky týkající se omezení jejích vícestranných mezibankovních poplatků u debetních karet na 0,20 %, které Komise v prosinci 2010 schválila jako závazné (viz IP/10/1684). Řízení týkající se vícestranných mezibankovních poplatků u spotřebitelských kreditních karet pokračuje. 11 Věc T-111/08, rozsudek ze dne 24. května 2012, dosud nezveřejněno. 10
5
2. REFORMA STÁTNÍ PODPORY V ZÁJMU DALŠÍHO ROZVOJE JEDNOTNÉHO TRHU A PODPORY RŮSTU V KONTEXTU OMEZENÝCH VEŘEJNÝCH ZDROJŮ V minulém roce byla přijata první rozhodnutí uplatňující nový rámec státní podpory pro služby obecného hospodářského zájmu, který byl přijat v roce 2011. V květnu 2012 zahájila Komise ještě ambicióznější program reforem: modernizaci státní podpory. Vstup nových pravidel pro služby obecného hospodářského zájmu v platnost: vytěžení maxima z omezených veřejných rozpočtů na podporu evropského sociálního a hospodářského modelu Službami obecného hospodářského zájmu jsou veřejné služby, které by jinak nebyly tržními silami poskytovány vůbec, či by nebyly poskytovány ve formě dostupné pro všechny. Služby obecného hospodářského zájmu jsou nedílnou součástí evropského modelu sociálního tržního hospodářství. Nová pravidla pro služby obecného hospodářského zájmu (platná ode dne 31. ledna 2012) pomáhají orgánům veřejné moci v navrhování inteligentnějších, účinnějších a účelnějších služeb v oblastech, jako je energetika, doprava, telekomunikační a poštovní služby. Nový přístup znamená, že se Komise zaměří na služby obecného hospodářského zájmu, které dostávají velké veřejné finanční prostředky, a mohou tudíž více narušit hospodářskou soutěž na jednotném trhu. První rozhodnutí (např. Post Office Limited)12 ukazují, jak mohou pravidla pro státní podporu zaručit další poskytování poštovních a jiných základních veřejných služeb a současně zajistit korektní hospodářskou soutěž na jednotném trhu13 (viz rovněž bod 3.3). Modernizace státní podpory: řešení dvojího problému souvisejícího s růstem a rozpočtovými omezeními při současné ochraně jednotného trhu Dne 8. května 2012 zveřejnila Komise sdělení o modernizaci státní podpory, reformě celé politiky státní podpory. K jednomu z hlavních cílů modernizace státní podpory patří přednostní prosazování pravidel v případech s významným dopadem na jednotný trh. Dalším důležitým cílem je zajistit, aby byly omezené veřejné rozpočty zaměřeny na skutečná selhání trhu, tj. aby nebyly vyplýtvány na projekty, které by byly stejně provedeny. Jinými slovy, cílem modernizace státní podpory je zjednodušit posuzování podpory, která bude vhodně koncipovaná, zaměřená na odstranění zjištěných případů selhání trhu a na cíle společného zájmu a která bude hospodářskou soutěž narušovat nejméně („pozitivní podpora“). Podpora, která neposkytuje společnostem skutečné pobídky, vytěsňuje soukromé investice a udržuje při životě neefektivní a neživotaschopné společnosti („negativní podpora“)14. Pozitivní podpora posiluje jednotný trh, zatímco negativní podpora jej oslabuje. Státní podpora je horizontálním nástrojem, který se vztahuje na celý jednotný trh, nejen na nedávno liberalizovaná síťová odvětví. Může a musí být proto navržena a využívána tak, aby členským státům pomohla obnovit růst a současně zajišťovala udržitelnost veřejných financí. Proces přeměny modernizace státní podpory na skutečnost začal revizí řady klíčových pokynů a rámců pro státní podporu. Cílem je zajistit jejich soulad s jednotnou celkovou filozofií 12
Věc COMP/SA.33054 Post Office Limited: Vyrovnání čistých nákladů vzniklých udržováním ekonomicky neživotaschopné sítě během období 2012-15 a prodloužením facility k financování provozu (viz IP/12/320). Věc byla posouzena podle článku 106 SFEU. 13 V reakci na žádosti EP a Hospodářské a sociální rady OSN (ECOSOC). 14 Projev místopředsedy Almunii dne 8. října 2012 (viz SPEECH/12/701) k představení pracovního programu týkajícího se politiky hospodářské soutěže na období 2013/2014 v Evropském parlamentu. K dispozici na adrese: http://europa.eu/rapid/press-release_SPEECH-12-701_en.htm.
6
a metodikou. Za tímto účelem zahájila Komise veřejné konzultace ohledně stávajících pravidel státní podpory pro širokopásmovou infrastrukturu, ochranu životního prostředí a regionální rozvoj. Pokračovala rovněž práce na přezkumech zahájených dříve s ohledem na podporu výzkumu, vývoje a inovací, podporu rizikového kapitálu a podporu na záchranu a restrukturalizaci. Záměrem je, aby většina pravidel souvisejících s modernizací státní podpory byla zavedena do konce současného volebního období Evropského parlamentu15. 3. PODPORA HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE V SÍŤOVÝCH ODVĚTVÍCH: PÁTEŘ JEDNOTNÉHO TRHU 3.1 Integrace energetických trhů na podporu udržitelnosti Odstranění zbývajících překážek na trzích se zemním plynem a elektřinou vyžaduje, aby byly právní předpisy týkající se jednotného trhu podporovány politikou hospodářské soutěže V roce 2005 provedla Komise hloubkové odvětvové šetření týkající se trhů se zemním plynem a elektřinou, které ukázalo, že navzdory úsilí o integraci jednotného trhu od konce 90. let minulého století prostřednictvím odvětvové regulace EU přetrvávají vážné překážky hospodářské soutěže, zejména na koncentrovaných trzích s vysokými překážkami vstupu, na nichž mají často dominantní postavení vertikálně integrovaní zavedení provozovatelé. Problémy byly spojeny s omezenou propojovací kapacitou mezi členskými státy. Tato situace vedla k rozdílným cenám a podmínkám dodávek na jednotném trhu. V návaznosti na šetření začala Komise prosazovat pravidla v oblasti kartelových dohod a zneužití dominantního postavení, přičemž často využívala rozhodnutí, která schvalovala závazky, jež nabídli dominantní účastníci na trzích se zemním plynem a elektřinou v řadě zemí16. Politika EU v oblasti hospodářské soutěže nemůže sama o sobě integrovat trhy EU se zemním plynem a elektřinou, zajistit konkurenční ceny a bezpečnost dodávek. V roce 2011 byl proto přijat třetí legislativní balíček týkající se zemního plynu a elektřiny, který se v současnosti zavádí za účelem vytvoření jednotného trhu s energií v celé EU do roku 2014. Přesun pozornosti při prosazování pravidel v oblasti kartelových dohod a zneužití dominantního postavení v energetickém odvětví na východ Většina šetření v oblasti kartelových dohod a zneužití dominantního postavení a rozhodnutí v této oblasti od zveřejnění odvětvového šetření týkajícího se zemního plynu a elektřiny v roce 2005 se zaměřovala na západoevropské trhy. V poslední době, a zejména v roce 2012, se důraz posunul na východ. Plynárenské sítě ve střední a východní Evropě jsou méně propojené na přeshraničním základě než západoevropské sítě. V případě společnosti ČEZ, který se týkal údajného zneužití dominantního postavení zavedenou českou energetickou společností, Komise v roce 2012 ověřila pomocí tržního testu strukturální závazky, které měly odstranit omezení přístupu na český trh s elektřinou. V Bulharsku Komise šetřila možné omezování přístupu ze strany vnitrostátní společnosti 15
Tamtéž. Například v důsledku šetření Komise v oblasti kartelových dohod a zneužití dominantního postavení se německá společnost E.On v roce 2008 zavázala odprodat svá zařízení na výrobu elektřiny a podnikání v oblasti sítě vysokého napětí, což představovalo mezník v otevírání trhu v Německu. Jiná šetření pomohla zrušit omezení týkající se přeshraničního obchodování se zemním plynem a elektřinou. Šetření Komise vedlo například ke změnám švédské přenosové soustavy, která bránila vývozu omezováním propojovací kapacity se sousedními zeměmi. 16
7
BEH gas a rovněž překážky přeshraničního obchodu s elektřinou. Dne 11. prosince 2012 Komise mimoto zahájila formální řízení v oblasti kartelových dohod a zneužití dominantního postavení proti společnosti OPCOM, která výrobcům a kupujícím umožňuje obchodování s elektřinou v Rumunsku, a její mateřské společnosti Transelectrica, státnímu podniku, který kontroluje přenosovou soustavu v tomto členském státě. Komise měla obavy, že společnost OPCOM může zneužívat své dominantní postavení tím, že diskriminuje společnosti na základě státní příslušnosti nebo hlavního místa podnikání. Energetické burzy mají zásadní význam pro transparentní a spolehlivé stanovování cen elektřiny. V roce 2012 zahájila Komise rovněž řízení v oblasti kartelových dohod a zneužití dominantního postavení proti společnosti Gazprom v souvislosti s údajným chováním na řadě trhů se zemním plynem ve střední a východní Evropě. Důvodem pro zahájení řízení byly obavy Komise, že společnost Gazprom mohla a může zneužívat své dominantní postavení na předcházejících trzích pro dodávky zemního plynu ve střední a východní Evropě, přičemž na některých z nich je tato společnost prakticky jediným dodavatelem. Řízení se zaměřuje na to, zda společnost Gazprom rozdělila trhy se zemním plynem tím, že znemožnila volný tok zemního plynu mezi zeměmi EU, a zda ukládá podmínky týkající se používání infrastruktury, které znemožňují diverzifikací zdrojů dodávek zemního plynu. Předmětem řízení je rovněž možné ukládání nepřiměřeně vysokých cen odběratelům. Zohlednění energeticky náročných podniků v rámci systému EU pro obchodování s emisemi Ochrana energeticky náročných odvětví před únikem uhlíku při současném zajištění integrity jednotného trhu Komise přijala rovněž důležitá pravidla státní podpory týkající se trhů s elektřinou. Reforma systému EU pro obchodování s emisemi (ETS) schválená v roce 2009, která vstupuje v platnost od roku 2013, znamená, že výroba elektřiny již nebude dostávat bezplatné povolenky na emise CO2, což by pro podniky v EU mohlo znamenat vyšší účty za elektřinu. Přijatá pravidla členským státům umožňují poskytovat od roku 2013 zařízením v energeticky nejnáročnějších odvětvích náhradu za část případných vyšších nákladů na elektřinu vyplývajících z ETS17. Pravidla byla vypracována tak, aby se narušení hospodářské soutěže na jednotném trhu ve formě soupeření v oblasti dotací v době hospodářské nejistoty a potřeby rozpočtové kázně omezilo na minimum, například tím, že nepovolují náhradu za vyšší ceny elektřiny v plné výši a snižují náhradu v průběhu času. Pravidla byla současně navržena tak, aby zachovala cíl EU týkající se dekarbonizace evropské ekonomiky. K odvětvím, která jsou způsobilá pro náhradu, patří výrobci hliníku, mědi, hnojiv, oceli, bavlny, chemických výrobků a některých plastů. Nový režim podpory členským státům umožňuje zabránit přemisťování výroby z EU do třetích zemí s menší právní úpravou v oblasti životního prostředí, které by mohlo narušit cíl týkající se snížení celosvětových emisí skleníkových plynů.
3.2 Doprovázení právních předpisů týkajících se jednotného trhu v telekomunikačním odvětví V posledních 15 letech učinily právní předpisy EU týkající se jednotného trhu velký pokrok při rozvoji hospodářské soutěže na telekomunikačních trzích. V současnosti již zavedení provozovatelé nemají monopolní postavení a musí poskytovat velkoobchodní služby a přístup k síti i jiným operátorům. Mnoho bývalých monopolních společností však dosud má silnou pozici na trhu v důsledku vlastnictví pevných sítí, které vybudovaly v době monopolu. Co se týká mobilních sítí, čtyři z pěti občanů EU mají předplacené mobilní služby u jedné ze čtyř velkých skupin. Mnoho prvků telekomunikačních trhů současně zůstává převážně vnitrostátních, jako je udělování licencí operátorům a spektrum pro mobilní služby. Stále ještě 17
Pravidla povolují u nejefektivnějších společností v každém odvětví od roku 2013 do roku 2015 dotace až do výše 85 % nárůstu, tento strop se v letech 2019–2020 postupně sníží na 75 %.
8
jsme daleko od dosažení jednotného trhu EU pro telekomunikační služby; místo toho se setkáváme s mnoha operátory, kteří působí na 27 zvláštních trzích. Mimoto dosud přetrvávají překážky, které omezují schopnost spotřebitelů využívat plně výhod liberalizace trhu. Nedávná studie týkající se poskytování internetových služeb18 ukazuje, že nedostatek transparentních a srovnatelných informací a rovněž smluvní překážky (např. dlouhá doba trvání smluv a poplatky za předčasné ukončení smlouvy) odrazují spotřebitele od změny poskytovatele služeb. Řešení tržní síly a roztříštěnosti na telekomunikačních trzích souběžně s právními předpisy týkajícími se jednotného trhu V tomto kontextu musí prosazování právních předpisů EU v oblasti hospodářské soutěže ex post doprovázet regulaci jednotného trhu ex ante, zejména zajišťovat rovné podmínky přístupu pro nové účastníky. V roce 2012 soudy Unie potvrdily19 rozhodnutí Komise z roku 2007 týkající se uložení pokuty společnosti Telefónica za zneužití dominantního postavení na španělském trhu se širokopásmovým připojením. Ceny, které společnost Telefónica účtovala velkoobchodním zákazníkům, kteří současně byli jejími konkurenty na maloobchodní úrovni, je nutily ke ztrátám, pokud chtěli dále působit na trhu. Komise vedla řízení v oblasti kartelových dohod a zneužití dominantního postavení týkající se možného protisoutěžního chování společnosti Slovak Telekom na řadě velkoobchodních trhů se širokopásmovým připojením na Slovensku a ověřovala, zda může být za chování společnosti Slovak Telekom odpovědná její mateřská společnost Deutsche Telekom. Komise vedla rovněž řízení v oblasti kartelových dohod a zneužití dominantního postavení proti společnostem Telefónica a Portugal Telecom týkající se jejich dohody, že nebudou vzájemně soutěžit na telekomunikačních trzích na Pyrenejském poloostrově. Jedná se o první řízení v oblasti kartelových dohod a zneužití dominantního postavení v telekomunikačním odvětví, které se týká přeshraniční dohody o rozdělení trhů. Je obzvláště důležité, aby Komise tuto záležitost prověřila s cílem zamezit umělému rozdělení jednotného trhu na jednotlivé vnitrostátní trhy. Komise rovněž zkoumala způsob, jakým pět velkých telekomunikačních operátorů („E5“: Deutsche Telecom, France Télécom, Telefónica, Vodafone a Telecom Italia) a sdružení v odvětví mobilních služeb GSMA vyvinuly normy pro budoucí mobilní komunikační služby. Opatření Komise mělo zajistit, aby proces normalizace nebyl využit k omezení přístupu konkurentů. Podle nařízení EU o spojování podniků schválila Evropská komise bez podmínek založení společného podniku mezi společnostmi Vodafone, Telefónica a Everything Everywhere v oblasti obchodování prostřednictvím mobilních telefonů ve Spojeném království. Obchodování prostřednictvím mobilních telefonů nebo „mobilní peněženky“ představují nově vznikající, rychle se vyvíjející odvětví. Hlavní snahou Komise bylo zajistit, aby tyto druhy trhů zůstaly otevřené, aby se na nich mohla objevit řada konkurenčních řešení bez zbytečných 18
The functioning of the market for internet access and provision from a consumer perspective in the European Union (Fungování trhu pro přístup k internetu a poskytování internetu z hlediska spotřebitele v Evropské unii). Studie provedená jménem Evropské komise, Generálního ředitelství pro zdraví a spotřebitele (podle očekávání bude zveřejněna v dubnu 2013). 19 Věc T-336/07, rozsudek ze dne 29. března 2012, dosud nezveřejněno.
9
překážek. Šetření ukázalo, že již existuje řada alternativ a že mnohem více se jich pravděpodobně objeví v blízké budoucnosti, takže bude zajištěn náležitý konkurenční tlak na platformu společného podniku pro mobilní peněženku ve Spojeném království. V prosinci 2012 schválila Komise rovněž nabytí společnosti Hutchison 3G Austria jejím konkurentem, společností Orange, které snížilo počet operátorů na tři. Schválení podléhalo řadě podmínek. Společnost Hutchinson se zavázala zpřístupnit spektrum, což je nezbytná podmínka pro vstup nových provozovatelů mobilních sítí. Společnost Hutchinson se zavázala rovněž k poskytnutí velkoobchodního přístupu až 16 virtuálním operátorům bez vlastní úplné sítě. Před spojením musely strany uzavřít dohodu s vážným zájemcem. Podpora rozvoje širokopásmové infrastruktury na jednotném trhu Rozvoj nové infrastruktury pro širokopásmové sítě na celém jednotném trhu představoval další strategické zaměření politiky EU v oblasti hospodářské soutěže v roce 2012. Hlavním problémem byla opět skutečnost, že jelikož komerční operátoři nesou většinu investic, mají jen malou pobídku k rozšiřování dosahu svých sítí do vzdálených, řídce obydlených a venkovských oblastí, v nichž samotný trh neuhradí jejich náklady. Současně je cílem Digitální agendy (jedné ze stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020) vybavit do roku 2012 všechny obyvatele Evropy základním širokopásmovým připojením a snažit se zajistit, aby do roku 2020 i) měli všichni Evropané přístup k výrazně rychlejšímu internetu (nad 30 Mb/s) a ii) nejméně polovina evropských domácností měla internetové připojení rychlejší než 100 Mb/s. Je zřejmé, že v některých případech jsou k odstranění selhání trhu nezbytné státní dotace; v minulých dvou letech schválila Komise podporu ve výši přibližně 4 miliardy EUR a mimo jiné ověřovala, zda veřejné finanční prostředky nevytěsňují soukromé investice. V průběhu roku dokončila Komise (v rámci komplexního projektu modernizace státní podpory) aktualizaci pravidel státní podpory pro širokopásmovou infrastrukturu, tj. pokyny k širokopásmovým sítím, v zájmu zajištění jejich většího souladu s ambiciózními cíli Digitální agendy týkajícími se podpory velmi rychlého širokopásmového připojení v celé EU. Za tímto účelem mají nové pokyny dosáhnout správné kombinace veřejných a soukromých investic a současně vytvořit prostředí napomáhající hospodářské soutěži (např. zajištěním otevřeného přístupu všech operátorů na jednotném trhu k infrastruktuře financované státem). Vnitrostátní zavedení provozovatelé mají dosud na trzích se širokopásmovým připojením dominantní postavení s výjimkou několika málo zemí, v nichž byla zavedena celostátní kabelová infrastruktura. S cílem pomoci dosáhnout cíle Digitální agendy spočívajícího v zajištění velmi rychlého připojení (rychlejšího než 100 Mb/s) pro polovinu evropských domácností do roku 2020 umožní revidované pokyny veřejné financování rovněž v městských oblastech, avšak s výhradou velmi přísných podmínek, aby byl zajištěn výsledek napomáhající hospodářské soutěži. Evropská komise přijala rovněž návrh na změnu zmocňovacího nařízení z roku 1998. To Komisi umožní osvobodit určité kategorie podpory pro širokopásmovou infrastrukturu od povinnosti týkající se předchozího oznámení Komisi a zjednoduší schvalování určitých typů projektů. To se týká zejména: • podpory na základní širokopásmové připojení v oblastech, kde neexistuje žádná širokopásmová infrastruktura a kde taková infrastruktura nebude pravděpodobně v blízké budoucnosti rozvinuta („bílé“ oblasti), a malá jednotlivá opatření podpory, která se týkají vysokorychlostního přístupu nové generace („NGA“) na „bílých místech z hlediska NGA“; • podpory pro stavebně inženýrské práce širokopásmového připojení a pasivní širokopásmovou infrastrukturu.
3.3 Podpora efektivních přeshraničních poštovních služeb při současném zajištění veřejné služby Poštovní služby jsou dalším tradičním síťovým odvětvím, které má zásadní význam pro fungování jednotného trhu. Mnoho evropských podniků se v rostoucí míře spoléhá na dodávky v požadovaném termínu v zájmu zachování nákladů na skladování v optimální výši. Jako součást svých logistických řetězců často využívají expresní balíkové služby, zejména u přeshraničních zásilek. Z hlediska růstu je nezbytné, aby přeshraniční doručování 10
poštovních zásilek fungovalo co nejefektivněji. Efektivní poštovní služby jsou rovněž nástrojem pro využití rostoucího potenciálu přeshraničního elektronického obchodu. Poštovní odvětví současně poskytuje základní službu obecného hospodářského zájmu, která může vyžadovat státní podporu v případech, kdy by samotný trh nezaručil univerzální a cenově dostupné služby. Pravidla EU v oblasti hospodářské soutěže a jednotného trhu tyto dva požadavky slaďují. Postupné zavádění nových pravidel zajišťujících životaschopnost služeb obecného hospodářského zájmu a korektní hospodářskou soutěž na jednotném trhu První případ uplatnění nového rámce státní podpory pro služby obecného hospodářského zájmu, který vstoupil v platnost dne 31. ledna 2012, se týkal poštovního odvětví. V březnu 2012 přijala Komise na základě nového rámce pro služby obecného hospodářského zájmu dvě rozhodnutí týkající se společnosti UK Post Office Limited. Komise dospěla k závěru, že podpora nepřesahovala čisté náklady poslání veřejné služby svěřeného společnosti Post Office Ltd a že její pověření bylo v souladu s pravidly pro zadávání veřejných zakázek. Pověřovací listina i dohoda o financování, jež upravovala vyrovnávací platbu, navíc obsahovaly vhodná ustanovení ke stimulaci efektivního poskytování veřejné služby v souladu se strategickým plánem společnosti Post Office Ltd na období 2012–2015, jenž je zaměřen na modernizaci a zlepšení poskytování služeb v její síti podle ročních milníků efektivity. Komise obdobně schválila opatření týkající se daňové úlevy ve výši 764 milionů EUR, které Francie provedla ve prospěch společnosti La Poste, francouzského zavedeného provozovatele, aby jí umožnila uhradit náklady spojené se zachováním vysoké hustoty poštovních služeb v období od roku 2008 do roku 2012. Komise schválila rovněž vyrovnávací platbu ve výši 1,2 miliardy EUR za náklady, které společnosti La Poste vznikly v témže období při plnění jejího úkolu spočívajícího v přepravě a doručování tisku. Obě opatření podpory byla prohlášena za slučitelná s pravidly EU pro státní podporu, jelikož pouze částečně vyrovnávala čisté náklady na plnění důležitých úkolů souvisejících s veřejnou službou uložených společnosti La Poste, a neposkytla tudíž této společnosti neoprávněnou konkurenční výhodu na jednotném trhu. Poštovní odvětví si zasluhovalo zvláštní kontrolu, jelikož toto odvětví bylo do konce roku 2012 v celé EU plně liberalizováno. Za tímto účelem přijala Komise čtyři důležitá rozhodnutí o státních podporách, které poskytly Německo, Belgie, Francie a Řecko svým zavedeným provozovatelům v poštovním odvětví. V případě Německa a Belgie nařídila Komise vrácení značných částek neslučitelné podpory, zatímco francouzskou a řeckou podporu schválila. Společnosti Deutsche Post a Belgian Post obdržely částku podpory, která přesahovala výši vyrovnávací platby potřebné pro poskytování služeb obecného hospodářského zájmu, jimiž je pověřily orgány veřejné moci. Z tohoto důvodu Komise rozhodla, že přílišná podpora není slučitelná s jednotným trhem, jelikož těmto dvěma společnostem poskytuje v porovnání s jejich konkurenty výhodu při obchodních činnostech mimo pověření v oblasti veřejné služby. Kontrola spojování s cílem zajistit zachování hospodářské soutěže na přeshraničních trzích doručování balíků Změny v poštovním odvětví byly rovněž předmětem kontroly spojování. Navrhované spojení týkající se převzetí společnosti TNT společností UPS by snížilo počet podniků, které 11
kontrolují celoevropské sítě pro expresní přepravu balíků, ze čtyř na tři. Dne 20. července 2012 zahájila Komise hloubkové šetření týkající se plánovaného spojení a nakonec navrhovanou akvizici dne 30. ledna 2013 zakázala. Transakce by v patnácti členských státech omezila hospodářskou soutěž v oblasti expresního doručování malých balíků do dalších evropských zemí. V těchto členských státech by akvizice snížila počet významných účastníků na trhu pouze na tři nebo dva, přičemž někdy by jedinou alternativu společnosti UPS představovala společnost DHL. Spojení by proto pravděpodobně poškodilo zákazníky v důsledku růstu cen a odstranění konkurenčního tlaku vyvíjeného společností TNT. Komise důkladně posoudila navrhovaná nápravná opatření, včetně tržního testu, při němž byli konzultováni zákazníci a jiné zúčastněné strany. Ukázalo se však, že tato nápravná opatření nepostačují k odstranění zjištěných problémů v oblasti hospodářské soutěže. 4. POMOC PŘI UVOLŇOVÁNÍ POTENCIÁLU ZNALOSTNÍ EKONOMIKY 4.1 Předcházení zneužití v nově vznikajících a rychle se vyvíjejících digitálních odvětvích V digitálních odvětvích mohou síťové účinky a závislost na jednom výhradním dodavateli vést k pevným pozicím na trhu, které by bylo možné využít k vyloučení konkurentů nebo nových účastníků. Komise již dříve přijala v technicky vyspělých odvětvích rozhodnutí, která znemožňovala dominantním společnostem zneužít chráněné technologie či se podílet na jiných formách protisoutěžního chování20. Hlavním problémem v případech týkajících se digitálního hospodářství je to, že se dotyčné trhy obvykle rychle vyvíjejí, což vyžaduje včasný a účinný zásah21. Jak uvedl ESD v rozsudku ve věci Telia Sonera: „[…] použití [pravidel hospodářské soutěže] nemůže záviset na okolnosti, že dotčený trh již dosáhl určitého stupně zralosti. Zvláště v případě silně rostoucího trhu totiž článek 102 SFEU vyžaduje co nejrychlejší zásah k zabránění tomu, aby se na tomto trhu zavedla a upevnila soutěžní struktura narušená zneužívající strategií podniku v dominantním postavení […]“22. Umožnění dalších inovací v digitálních odvětvích od chytrých telefonů po hudbu V průběhu roku byla zvláštní pozornost věnována možnému zneužití patentů vázaných ke standardu (standard-essential patents) v tzv. patentové válce mezi výrobci chytrých telefonů. Otázku patentů vázaných ke standardu posoudila Komise podle nařízení EU o spojování podniků při schválení nabytí společnosti Motorola společností Google23. Zahájila rovněž tři řízení24 týkající se možného zneužití patentů vázaných ke standardu ze strany společností Samsung a Motorola, částečně s cílem zajistit větší jasnost v této oblasti, v níž Komise obdržela v průběhu roku řadu stížností. Dne 21. prosince 2012 zaslala Komise v rámci jednoho z těchto tří řízení společnosti Samsung prohlášení o námitkách a informovala ji o předběžném názoru Komise, že žádost společnosti Samsung o vydání soudních zákazů proti
20
Zejména případy podle článku 102 SFEU týkající se společností Microsoft (viz rozhodnutí Komise ze dne 24. března 2004 ve věci COMP/C-3/Case COMP/C-3/37.792) a Intel (viz rozhodnutí Komise ze dne 13. května 2009 ve věci COMP/C-3/37.990). 21 Viz projev místopředsedy Evropské komise Joaquina Almunii dne 8. října 2012 (SPEECH/12/701). 22 Věc C-52/09 TeliaSonera Sverige, Sb. rozh. 2011, s. I-527. 23 Věc COMP/M.6381, Google/Motorola Mobility (viz IP/12/129). 24 Zahájení řízení proti společnosti Samsung dne 30. ledna 2012 (věc COMP/C-3/39.939); zahájení řízení proti společnosti Motorola dne 2. dubna 2012 (věci COMP/C-3/39.985 a COMP/C-3/39.986).
12
společnosti Apple v různých členských státech na základě jejích patentů vázaných ke standardu pro mobilní telefony představuje zneužití dominantního postavení25. Kritický význam patentů vázaných ke standardu pro inovace v odvětví IKT Patenty vázané ke standardu jsou důležité pro inovace v celých odvětvích. Tyto patenty jsou z podstaty věci součástí standardu a držitelé těchto patentů se zavázali k udělování licencí za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek. Možným nejméně příznivým scénářem je případ, kdy společnost, která je ochotna převzít licenci pro patenty vázané ke standardu za výše uvedených podmínek, je prostřednictvím soudních zákazů vyloučena z trhu. Tyto soudní spory nebo vyhrožování soudem mohou proto brzdit inovace v celém odvětví. Normy mohou být mimořádně prospěšné pro řadu vzájemně propojených trhů, podporu interoperability a umožnění úspor z rozsahu a sortimentu na jednotném trhu i mimo něj.
V oblasti spojování podniků schválila Komise převzetí divize společnosti EMI v oblasti hudebních nahrávek společností Universal (přední světovou nahrávací společností) poté, co ověřila, že toto spojení nevytvoří nepříznivé účinky pro digitální zákazníky a rozvoj nových digitálních služeb. Jedná se o jedno z řady odvětví, která jsou v důsledku digitalizace transformována. Komise měla obavy, že spojení v podobě, v jaké bylo původně oznámeno, umožní společnosti Universal významně zhoršit licenční podmínky, jež nabízí digitálním platformám, které prodávají hudbu spotřebitelům. K odstranění těchto obav nabídla společnost Universal významné závazky (spočívající v podstatě v odprodeji značné části repertoáru společnosti EMI v EHP, včetně nejúspěšnějších aktivních a katalogových umělců, a rovněž závazek, že společnost Universal nezahrne po dobu deseti let do svých licenčních smluv se službami v oblasti digitální hudby v EHP tzv. „doložky nejvyšších výhod“). Na základě těchto závazků dospěla Komise k závěru, že transakce nevyvolává problémy v oblasti hospodářské soutěže. Rozhodnutí o závazcích jako flexibilní alternativa k zajištění rychlého obnovení hospodářské soutěže na rychle se vyvíjejících digitálních trzích Rozhodnutí o závazcích, jak tomu bylo v případu týkajícím se elektronických knih (viz níže), mohou odstranit nutnost zdlouhavých řízení a umožňují Komisi dosáhnout konkrétních výsledků pro spotřebitele. Tento přístup však funguje pouze tehdy, jsou-li přijaté závazky důsledně dodržovány. Pokud tomu tak není, může Komise uložit pokuty. Dne 12. prosince 2012 přijala Komise rozhodnutí o závazcích v odvětví elektronických knih, další nově vznikající a rychle se vyvíjející části digitálního hospodářství, které jako právně závazné schválilo závazky, jež nabídly podnik Apple a čtyři mezinárodní vydavatelství elektronických knih: Simon & Schuster (CBS Corp.), Harper Collins (News Corp.), Hachette Livre (Lagardère Publishing) a Verlagsgruppe Georg von Holtzbrinck (mimo jiné vlastník společnosti Macmillan). Komise zahájila řízení proti těmto podnikům a rovněž proti pátému mezinárodnímu vydavatelství elektronických knih, podniku Penguin (skupina Pearson), v prosinci 2011. Jelikož se rozhodnutí z prosince 2012 netýkalo podniku Penguin, poněvadž se toto vydavatelství rozhodlo, že nenabídne Komisi závazky, Komise v současnosti vede s podnikem Penguin konstruktivní jednání ohledně závazků, které by umožnily včasné ukončení řízení rovněž proti tomuto vydavatelství.
25
Viz tisková zpráva na adrese http://europa.eu/rapid/press-release_IP-12-1448_en.htm.
13
Ve svém rozhodnutí vyjádřila Komise obavy, že podnik Apple a čtyři mezinárodní vydavatelství elektronických knih mohly uzavřít tajné dohody s cílem omezit soutěž, pokud jde o maloobchodní ceny elektronických knih v Evropském hospodářském prostoru (EHP), v rozporu s pravidly EU v oblasti kartelových dohod a zneužití dominantního postavení. Do ledna 2010 prodávala vydavatelství maloobchodníkům elektronické knihy především na základě tzv. „velkoobchodního modelu“, v jehož rámci nakupovali maloobchodníci elektronické knihy od vydavatelů a poté mohli při prodeji spotřebitelům určovat maloobchodní ceny těchto elektronických knih. V lednu 2010 podnik Apple a čtyři mezinárodní vydavatelství elektronických knih společně přešly na zprostředkovatelské smlouvy, které obsahovaly stejné hlavní podmínky, přičemž výsledkem bylo to, že se maloobchodníci stali zprostředkovateli pro vydavatele, kteří chtěli prodávat přímo spotřebitelům. Na základě tohoto „zprostředkovatelského modelu“ určovala čtyři vydavatelství maloobchodní ceny elektronických knih podle podmínek stanovování cen obsažených ve zprostředkovatelských smlouvách. Tyto podmínky stanovování cen byly navrženy tak, že vedly k vyšším maloobchodním cenám, než které v té době nabízeli někteří významní maloobchodníci. V některých zemích v EHP byly navrženy tak, aby vylučovaly možnost nižších cen nabízených spotřebitelům v první řadě. K odstranění obav Komise se podnik Apple a čtyři mezinárodní vydavatelství elektronických knih dohodly na ukončení všech stávajících zprostředkovatelských smluv, které zahrnovaly omezování maloobchodních cen a podmínky stanovování cen, proti nimž vznesla Komise námitky. Podnik Apple a čtyři mezinárodní vydavatelství elektronických knih se rovněž zavázaly, že po dobu pěti let nebudou uzavírat nové dohody obsahující podmínky stanovování cen, proti nimž vznesla Komise námitky. Čtyři mezinárodní vydavatelství elektronických knih dále souhlasila s tím, že po dobu dvou let umožní maloobchodníkům nabízet u elektronických knih slevy z maloobchodní ceny až do výše rovnající se provizi, kterou maloobchodník obdrží od vydavatelství během jednoho roku. Tyto závazky ukončily praktiky, které byly důvodem obav Komise, a obnovily podmínky, jež umožní znovunastolení soutěžní situace na trhu s elektronickými knihami. Pokud to umožňují vnitrostátní právní předpisy týkající se maloobchodních cen elektronických knih, může to vést k nižším cenám elektronických knih pro spotřebitele v EHP. Případ související s údajným zneužitím dominantního postavení se týká společnosti Google. Komise vyjádřila obavy, že zneužití dominantního postavení ve smyslu článku 102 SFEU mohou představovat čtyři druhy obchodních praktik společnosti Google, a to: i) způsob, jakým jsou vertikální vyhledávací služby společnosti Google zobrazovány v rámci celkových výsledků hledání v porovnání se službami jejích konkurentů; ii) způsob, jakým může společnost Google využívat a zobrazovat obsah třetích stran ve svých vertikálních vyhledávacích službách; iii) výhradní smlouvy o poskytování reklam na vyhledávání Google na jiných internetových stránkách, a iv) omezení přenositelnosti reklamních kampaní AdWords. Na konci ledna 2013 předložila společnost Google podrobné znění závazků. Útvary Komise v současnosti návrh společnosti Google analyzují za účelem rozhodnutí, zda bude moci Komise zahájit postup pro přijetí rozhodnutí podle článku 9 nařízení č. 1/2003. Nesplnění předchozího rozhodnutí o závazcích bylo předmětem řízení týkajícího se společnosti Microsoft. V prosinci 2009 schválila Komise jako právně závazné závazky společnosti Microsoft, jež byly nabídnuty k odstranění problémů v oblasti hospodářské soutěže v souvislosti s vázáním internetového vyhledávače společnosti Microsoft, Internet Explorer, na její operační systém pro klientské osobní počítače Windows. Společnost 14
Microsoft se konkrétně zavázala, že po dobu pěti let (tj. do roku 2014) zpřístupní v Evropském hospodářském prostoru „obrazovku s nabídkou“ umožňující uživatelům operačního systému Windows, aby se na základě informací objektivně rozhodli, který internetový prohlížeč chtějí nainstalovat místo internetového prohlížeče společnosti Microsoft nebo navíc k tomuto prohlížeči. Od března 2010 měla být obrazovka s nabídkou poskytnuta evropským uživatelům systému Windows, kteří mají jako výchozí internetový prohlížeč nastaven Internet Explorer. V rozhodnutí přijatém dne 6. března 2013 však Komise konstatovala, že v období od května 2011 do července 2012 nezavedla společnost Microsoft ve svém opravném balíčku (Service Pack 1) pro Windows 7 obrazovku s nabídkou, což mělo za následek, že během tohoto období nevidělo obrazovku s nabídkou 15 milionů uživatelů Windows v EU. Společnost Microsoft veřejně připustila, že v této době nebyla obrazovka s nabídkou zobrazována. 4.2 Zabránění zneužívání práv k duševnímu vlastnictví ve farmaceutickém odvětví Léčivé přípravky představují další odvětví, v němž mají zásadní význam znalosti, vynálezy a nápady a příslušná práva k duševnímu vlastnictví. V tomto odvětví však mohou být držitelé patentů a výrobci generických léků sváděni k uzavírání protisoutěžních dohod zdržujících vstup levnějších generických léků na trh, zejména v případě, kdy má skončit nebo již skončila základní patentová ochrana účinné látky. Mnoho těchto dohod o urovnání patentových sporů může být současně racionální a společensky prospěšnou cestou k snížení nejistoty a zamezení nákladů na soudní spory. V tomto kontextu zahájila Komise v roce 2008 šetření ve farmaceutickém odvětví, jehož výsledky byly zveřejněny v červenci 200926. V průběhu roku 2012 byla v návaznosti na šetření přijata opatření na několika frontách. Pokud jde o prosazování pravidel v oblasti kartelových dohod a zneužití dominantního postavení, dne 25. července a 30. července 2012 zaslala Komise více než čtrnácti společnostem prohlášení o námitkách ve dvou významných případech týkajících se možných protisoutěžních dohod a jednostranných praktik. Prohlášení o námitkách v souvislosti s jednáním, které mohlo zdržet vstup generických antidepresiv a kardiovaskulárních léků na jednotný trh Jedno prohlášení o námitkách se týkalo věci Citalopram, kdy společnost Lundbeck, výrobce původního léčivého přípravku, a několik konkurentů vyrábějících generické léky uzavřelo dohody, které mohly bránit vstupu generického citalopramu na trhy v EHP. Citalopram je účinná látka ve skupině antidepresiv. Prohlášení o námitkách bylo zasláno rovněž společnostem Merck KGaA, Generics UK, Arrow, Resolution Chemicals, Xellia Pharmaceuticals, Alpharma, A.L. Industrier a Ranbaxy, jež patřily ke skupinám výrobců generických léků, které uzavřely dohody. Zaslání prohlášení o námitkách nepředjímá konečný výsledek šetření. Společnosti tyto dohody uzavřely v době, kdy se v zásadě stal možným vstup generického léku na trh kvůli skončení platnosti určitých patentů společnosti Lundbeck týkajících se citalopramu. Podle předběžných zjištění uvedených v prohlášení o námitkách předpokládaly dohody převedení významných hodnot ze společnosti Lundbeck na čtyři konkurenty vyrábějící generické léky. Výrobci generických léčiv na oplátku upustili od vstupu na jednotný trh za účelem prodeje generického citalopramu. Převody hodnoty ze strany společnosti Lundbeck na čtyři konkurenty vyrábějící generické léky zahrnovaly mimo jiné přímé platby, nákupy zásob generického citalopramu za účelem zničení a rovněž zaručené zisky v distribučních dohodách nabídnutých výrobcům generických léčiv. Komise zastávala předběžný názor, že toto jednání mohlo (pokud se prokáže) významně poškodit spotřebitele, jelikož v důsledku dohod mohl být opožděn vstup generického léku na trh a byly zachovány vyšší ceny. 26
Viz IP/09/1098 a MEMO/09/321.
15
Druhé prohlášení o námitkách se týkalo věci Perindopril, kdy společnost Les Laboratoires Servier a několik konkurentů vyrábějících generické léky uzavřeli dohody, jež mohly bránit vstupu generického perindoprilu na jednotný trh. Perindopril je účinná látka ve skupině kardiovaskulárních léků. Podle předběžného názoru uvedeného v prohlášení námitkách souhlasili výrobci generických léků výměnou za platby ze strany společnosti Servier s tím, že nevstoupí na trh se svými levnějšími generickými výrobky a/nebo že nebudou dále zpochybňovat platnost patentů, které chrání dražší lék společnosti Servier. Společnost Servier mohla obdobně uplatňovat komplexní strategii k zamezení vstupu levnějších generických verzí perindoprilu na trh v době, kdy se blížilo skončení patentové ochrany perindoprilu společnosti Servier. Posuzované praktiky zahrnují pořízení patentů, jež mohly potenciálně vyloučit konkurenty z trhu, a dohody o urovnání patentových sporů uzavřené s jinými společnostmi, které zahrnovaly druh zpětných plateb jako ve věci Citalopram. Sporné praktiky ve věci Citalopram a Perindopril by mohly, pokud by se tvrzení prokázala, způsobit značnou škodu, jelikož vnitrostátní zdravotnické služby a pojišťovny by byly nuceny platit nadále za dražší, patentem chráněné verze léku. Uložení sankcí za tyto protisoutěžní praktiky je nezbytné k zachování pobídek k inovacím v tomto odvětví. Protisoutěžní chování by nemělo být využíváno k umělému prodlužování patentové ochrany, která je z podstaty věci časově omezená. Toto omezení je nezbytné k zachování pobídek pro neustálé inovace v odvětvích založených na znalostech, jako jsou farmaceutické přípravky.
Komise nadále sledovala potenciálně škodlivé dohody o urovnání patentových sporů mezi výrobci původních léčivých přípravků a výrobci generických léků V červenci 2012 vydala Komise třetí monitorovací zprávu o dohodách o urovnání patentových sporů ve farmaceutickém odvětví27. Zpráva potvrdila, že zatímco se celkový počet urovnaných sporů významně zvýšil, podíl urovnaných sporů, které mohou být problematické z hlediska hospodářské soutěže, klesl v porovnání s úrovněmi zaznamenanými v době odvětvového šetření o polovinu. Podíl potenciálně problematických urovnaných sporů se ustálil na 11 % v porovnání s 21 % zjištěnými v odvětvovém šetření. Celkový roční počet uzavřených dohod o urovnání patentových sporů se v porovnání se zjištěními v odvětvovém šetření zvýšil o 500 % na 120. Zdá se, že většina dohod o urovnání patentových sporů není problematická z hlediska pravidel v oblasti kartelových dohod a zneužití dominantního postavení. Údaje prokazují, že kontrola Komise společnostem nezabránila v uzavírání dohod o urovnání patentových sporů na jednotném trhu, v rozporu s určitými počátečními obavami některých zúčastněných stran. Ve svém rozsudku ve věci AstraZeneca Soudní dvůr rozhodl, že právní předpisy EU v oblasti hospodářské soutěže doplňují pravidla jednotného trhu V červnu 2005 přijala Komise rozhodnutí, které uložilo sankci společnosti AstraZeneca (AZ) za dvě porušení článku 102 SFEU a článku 54 Dohody o Evropském hospodářském prostoru (EHP). V rozhodnutí se konstatovalo, že společnost AZ zneužila v řadě států EHP veřejnoprávních postupů a regulace s cílem vyloučit výrobce generických léků a paralelní dovozce ze soutěžení s nejprodávanějším protirakovinným lékem Losec společnosti AZ. V rozsudku ze dne 6. prosince 2012 (věc C-457/10 P) Soudní dvůr potvrdil rozsudek Tribunálu z roku 2010, v němž byl ve velmi velkém rozsahu zamítnut opravný prostředek společnosti AstraZeneca proti rozhodnutí Komise z roku 2005, prvnímu rozhodnutí o uložení pokut za zneužití dominantního postavení ve farmaceutickém odvětví. Tribunál zejména potvrdil, že zneužití regulačních postupů může za určitých okolností představovat zneužití dominantního postavení. 27
Viz MEMO/12/593.
16
Soudní dvůr konstatoval, že ve většině případů zneužití dominantního postavení spočívá v jednání, které je jinak z hlediska jiných oblastí práva, než je právo hospodářské soutěže, legální. To potvrzuje, že politika EU v oblasti hospodářské soutěže doplňuje ostatní oblasti práva EU, včetně pravidel jednotného trhu, a není jim podřízena. 5. DIALOG S OSTATNÍMI ORGÁNY TÝKAJÍCÍ SE HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE 5.1 Strukturovaný dialog s Evropským parlamentem GŘ pro hospodářskou soutěž se účastní trvalého strukturovaného dialogu o otázkách hospodářské soutěže vedeného s Evropským parlamentem, zejména jeho Hospodářským a měnovým výborem (ECON). Strukturovaný dialog s Hospodářským a měnovým výborem V rámci strukturovaného dialogu navštívil místopředseda příslušný pro hospodářskou soutěž v roce 2012 Hospodářský a měnový výbor celkem dvakrát. V červnu představil výroční zprávu o politice hospodářské soutěže a v říjnu pracovní program Komise na rok 2013. Místopředseda udržuje s Evropským parlamentem pravidelné styky rovněž mimo strukturovaný dialog. Dne 22. května 2012 se zúčastnil workshopu ke zprávě o hospodářské soutěži v potravinářském odvětví28. Dne 24. září 2012 se zúčastnil slyšení ohledně manipulace s trhem v souvislosti se sazbami LIBOR-EURIBOR. Místopředseda se zúčastnil rovněž workshopu týkajícího se modernizace státní podpory (25. září 2012) a akce týkající se ochrany údajů a pravidel hospodářské soutěže (26. listopadu 2012).
V rámci spolupráce uspořádalo GŘ pro hospodářskou soutěž dne 7. června 2012 seminář pro asistenty a politické poradce členů Hospodářského a měnového výboru, který zahrnoval hlavní témata uvedená v pracovním programu týkajícím se hospodářské soutěže pro rok 201129. Dne 28. ledna 2012 si místopředseda vyměnil se členy Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO) názory na hospodářskou soutěž a růst. GŘ pro hospodářskou soutěž příslušné výbory pravidelně informuje o veřejných konzultacích a přijetí nových pokynů. Místopředseda vystoupil v Evropském parlamentu celkem osmkrát (viz tabulka). Datum 28. 2. 2012
Schůzka Výbor EP IMCO
Téma Výměna názorů na hospodářskou soutěž a růst
22. 5. 2012
Pracovní skupina výboru EP Zpráva ECN a reforma SZP ECON pro hospodářskou soutěž
19. 6. 2012
Strukturovaný dialog EP ECON
11. 9.2012
Doba vyhrazená pro dotazy na Stav provádění acquis týkajícího se trhu s energií (3. balíček) – Gazprom plenárním zasedání EP
24. 9. 2012
Veřejné slyšení EP ECON – Manipulace s trhem – Libor Libor
25. 9. 2012
Workshop EP ECON modernizace státní podpory
8. 10. 2012
Strukturovaný dialog EP ECON
Představení pracovního programu na rok 2013
26. 11. 2012
Akce EP – Privacy platform
Hospodářská soutěž a ochrana soukromí na trzích s údaji
Předložení výroční zprávy o hospodářské soutěži za rok 2011
– Modernizace státní podpory
28
http://ec.europa.eu/competition/ecn/food_report_en.pdf. K zahrnutým tématům patřily státní podpory ve finančním odvětví, potravinářském odvětví, odvětví letecké dopravy a iniciativa týkající se modernizace státní podpory. 29
17
Veřejné konzultace a posouzení dopadů GŘ pro hospodářskou soutěž informuje sekretariát Hospodářského a měnového výboru o zahájení veřejných konzultací a obecně vítá včasné příspěvky poslanců EP. Jeho útvary jsou poslancům EP k dispozici pro informování o aspektech, které je konkrétně zajímají. Veřejné konzultace a reakce na ně, studie týkající se politiky hospodářské soutěže, zadané studie, posouzení dopadů v oblasti politiky hospodářské soutěže a případné související pracovní dokumenty útvarů Komise jsou zveřejňovány na internetových stránkách GŘ pro hospodářskou soutěž30.
V reakci na zájem, který členové Hospodářského a měnového výboru projevili o sdělení Komise o modernizaci státní podpory, se místopředseda a úředníci GŘ pro hospodářskou soutěž dne 8. října 2012 zúčastnili v Parlamentu workshopu týkajícího se modernizace státní podpory. V rámci diskuse o reformě společné zemědělské politiky požádali poslanci EP Komisi, aby blíže přezkoumala otázku vyjednávací pozice producentů vůči maloobchodníkům v potravinovém řetězci. Ačkoli Komise nezjistila konkrétní problémy v oblasti hospodářské soutěže v maloobchodním odvětví, jak se uvádělo ve zprávě zveřejněné Evropskou sítí pro hospodářskou soutěž31, zadala v prosinci 2012 studii s cílem posoudit dopad struktury maloobchodního trhu na inovace a výběr výrobků v potravinářském odvětví. Poslanci EP se Komise často ptají na jednotlivá probíhající řízení týkající se porušení pravidel hospodářské soutěže. Komise nemůže s ohledem na určité aspekty těchto řízení poskytnout odpověď kvůli požadavku na důvěrnost vyšetřovacích řízení. Probíhající vyšetřovací řízení a odvětvová šetření Zaměstnanci GŘ pro hospodářskou soutěž se na žádost pravidelně setkávají s poslanci EP, aby vysvětlili procesní úkony ve vyšetřovacím řízení a zapojili se do obecné diskuse o určitém odvětví, je-li to možné vzhledem k povinnosti týkající se zachování mlčenlivosti ve vztahu k účastníkům řízení. GŘ pro hospodářskou soutěž má k dispozici širokou škálu nástrojů pro prosazování právních předpisů EU v oblasti hospodářské soutěže a k zajištění konkurenčnějších trhů jinými prostředky, jako jsou vyšetřovací řízení v jednotlivých případech, odvětvová šetření a spolupráce s ostatními generálními ředitelství týkající se regulačních opatření, která mají dopad na hospodářskou soutěž na jednotném trhu.
5.2 Opatření přijatá v návaznosti na usnesení Parlamentu ke zprávě o politice hospodářské soutěže za rok 2010 V lednu 2012 přijal Parlament usnesení ke zprávě o politice hospodářské soutěže za rok 201032 a předložil Komisi řadu žádostí. Kromě oficiální reakce Komise na usnesení Parlamentu odpověděl komisař pro hospodářskou soutěž v dubnu 2012 dopisem zaslaným předsedkyni Hospodářského a měnového výboru a rovněž GŘ pro hospodářskou soutěž poskytlo podrobnou reakci na všechny body uvedené v usnesení Parlamentu. Témata, jimiž se zabývalo usnesení Evropského parlamentu Parlament se zajímal zejména o činnosti GŘ pro hospodářskou soutěž související s finanční a hospodářskou krizí a o úlohu kontroly státní podpory v tomto kontextu. Ve své odpovědi Komise zdůraznila druhy podmínek, které jsou v současnosti běžně ukládány v rámci uplatňování dočasných pravidel státní podpory na bankovní odvětví. Tzv. podmíněnost zahrnuje sdílení zátěže a restrukturalizaci uloženou bankám a finančním
30
http://ec.europa.eu/competition/index_en.html. http://ec.europa.eu/competition/ecn/food_report_en.pdf. 32 P7_TA(2012)0031. 31
18
institucím k zajištění obnovení jejich dlouhodobé životaschopnosti při současném zachování integrity jednotného trhu. Ve svém usnesení Parlament připomenul rovněž své předchozí žádosti33, aby Komise předložila právní předpisy k usnadnění účinné náhrady škody vyplývající z porušení práva EU v oblasti kartelových dohod a zneužití dominantního postavení. Pracovní program Komise na rok 2012 zahrnuje návrh týkající se soukromých žalob o náhradu škody v rámci řízení v oblasti kartelových dohod a zneužití dominantního postavení. Místopředseda příslušný pro hospodářskou soutěž potvrdil, že tento návrh bude předložen v roce 2013. V reakci na žádost Parlamentu o prošetření hospodářské soutěže v potravinářském odvětví zřídilo GŘ pro hospodářskou soutěž interní pracovní skupinu pro potravinářské odvětví, která koordinovala studii Evropské sítě pro hospodářskou soutěž týkající se potravinářského odvětví. V prosinci 2012 zahájila Komise rovněž studii týkající se dopadu moderního maloobchodního odvětví na výběr a inovace potravinářských výrobků.
5.3 Kontakty GŘ pro hospodářskou soutěž s EHSV a VR O hlavních politických iniciativách informuje Komise rovněž Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) a Výbor regionů (VR). Účastní se také schůzí studijních skupin a sekcí. Dne 4. září 2012 se místopředseda Almunia sešel se zpravodajem EHSV pro iniciativu týkající se modernizace státní podpory a dne 7. prosince 2012 se zpravodajem VR pro revizi pokynů k regionální podpoře. Dne 14. listopadu 2012 přijal EHSV stanovisko k iniciativě týkající se modernizace státní podpory34 a dne 4. prosince 2012 přijala sekce EHSV pro jednotný trh, výrobu a spotřebu (INT) stanovisko k výroční zprávě o politice hospodářské soutěže za rok 201135. Dne 29. listopadu 2012 přijal VR stanovisko k iniciativě týkající se modernizace státní podpory36 a dne 7. prosince 2012 přijala Komise Výboru regionů pro politiku územní soudržnosti (COTER) stanovisko k pokynům k regionální podpoře37.
33
Usnesení Evropského parlamentu v roce 2007, 2009, 2010 a 2011. K dispozici na adrese http://www.eesc.europa.eu/?i=portal.en.int-opinions.23584. 35 K dispozici na adrese http://www.eesc.europa.eu/?i=portal.en.int-opinions.24209 36 K dispozici na adrese http://www.toad.cor.europa.eu/corwipdetail.aspx?folderpath=ECOS-V/035&id=21619. 37 K dispozici na adrese http://www.toad.cor.europa.eu/corwipdetail.aspx?folderpath=COTERV/034&id=21792. 34
19
