CS
CS
CS
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 14.12.2010 KOM(2010) 734 v konečném znění
ZPRÁVA KOMISE RADĚ Přezkum přechodných opatření pro nabývání zemědělských nemovitostí, která byla stanovena smlouvou o přistoupení z roku 2005
CS
CS
ZPRÁVA KOMISE RADĚ Přezkum přechodných opatření pro nabývání zemědělských nemovitostí, která byla stanovena smlouvou o přistoupení z roku 2005 SHRNUTÍ Smlouva o přistoupení, která byla podepsána s Bulharskem a Rumunskem v roce 20051, stanoví sedmileté přechodné období (od roku 2007 do roku 2014), během něhož mohou tyto členské státy zachovat stávající omezení týkající se nabývání zemědělské a lesnické půdy fyzickými a právnickými osobami z ostatních zemí EU/EHP. Stanoví rovněž, že ve třetím roce po přistoupení by Komise měla tato přechodná opatření přezkoumat2. Cílem této zprávy je přezkoumat tato dočasná omezení a jejich dopady za účelem podání zprávy o možném zkrácení či ukončení přechodného období přede dnem stanoveným ve smlouvě o přistoupení. S ohledem na tento cíl byla v roce 2009 zadána studie. Studie a tato zpráva dospěly k následujícím závěrům: • V Bulharsku a Rumunsku neexistuje úplný zákaz nabývání zemědělské půdy. Navzdory dočasným omezením je zahraniční přítomnost značná (v podobě zakládání nových společností či účasti v tuzemských společnostech, usazování občanů EU jako samostatně hospodařících zemědělců a pronajímání zemědělské půdy), aniž by systém zaznamenal viditelný šok. Vzhledem k omezenému přístupu ke kapitálu a fragmentaci pozemků v obou dotčených členských státech bylo možno dokonce usuzovat, že tyto zahraniční investice napomohly při řešení některých institucionálních omezení. Činnosti zahraničních investorů mohou mít kladný dopad na reformu zemědělství v Bulharsku a Rumunsku, a to díky zavádění nových technologií, poskytování potřebného kapitálu pro produkci, racionalizaci využívání půdy a zvýšení hodnoty pozemků. • Rozdíl z hlediska příjmů a cen za prodej pozemků v Bulharsku a Rumunsku ve srovnání s ostatními členskými státy se postupem času zmenšuje, dosud je však značný a k úplnému sblížení je ještě daleko. Zmenšování tohoto rozdílu se však neočekávalo, ani se nepokládalo za nezbytnou podmínku pro ukončení výjimek. • Sociálně-ekonomické ukazatele zemědělské produkce se zlepšují a očekává se, že tento pozitivní trend bude pokračovat. Mezi oběma novými členskými státy a ostatními členskými státy EU však přetrvává významný rozdíl, pokud jde o produktivitu a podíl zaměstnanosti v zemědělství na celkové zaměstnanosti. Ačkoliv období, které bylo bráno při přípravě této zprávy v potaz, je nutně krátké, na základě situace v Bulharsku a Rumunsku zjištěné při přezkumu v polovině období Komise vyvozuje závěr, že lhůty pro uplatňování přechodných omezujících opatření týkajících se nabývání zemědělské půdy by neměly být zkráceny. Komise současně vyzdvihuje význam, jenž má pro oba tyto členské státy možnost využít zbytek přechodného období při podpoře rozvoje zemědělského odvětví. Podle názoru Komise by k podpoře konkurenceschopnosti bulharského a rumunského zemědělství bylo (jak se zdá)
1 2
CS
Úř. věst. L 157, 21.6.2005, s. 11. V části 3 odst. 2 příloh VI a VII protokolu o přistoupení je stanoveno: „K tomuto účelu předloží Komise zprávu Radě. Rada může na návrh Komise jednomyslně rozhodnout o zkrácení nebo ukončení přechodného období …“
2
CS
prospěšné dále otevřít zemědělské trhy zahraničním investicím prostřednictvím mírných opatření, a to ještě před uplynutím přechodného období. V tomto ohledu lze doporučit dobrovolné přijetí určitých opatření: • umožňujících cizím státním příslušníkům z EU, kteří nejsou usazeni v EU-2, neomezeně nabývat určité plochy zemědělské půdy v dané zemi; • umožňujících cizím státním příslušníkům z EU, kteří nejsou usazeni v EU-2, neomezeně nabývat určité plochy zemědělské půdy do stanovené maximální částky za transakci, což by u každé transakce mohlo být případně spojeno s požadavkem na určité investice do technologických inovací; • povolujících cizím státním příslušníkům z EU, kteří nejsou usazeni v EU-2, avšak pronajímají si tam zemědělské nemovitosti, neomezeně nabývat zemědělské budovy a pozemky, na nichž jsou tyto budovy postaveny.
CS
3
CS
ZPRÁVA KOMISE RADĚ Přezkum přechodných opatření pro nabývání zemědělských nemovitostí, která byla stanovena smlouvou o přistoupení z roku 2005 Komise předkládá Radě tuto zprávu v souladu s Protokolem o podmínkách a pravidlech přijetí Bulharské republiky a Rumunské republiky do Evropské unie. Protokol a jeho přílohy VI a VII obsahují podmínky pro uplatňování přechodných opatření, včetně přechodných období, během nichž je možno zachovat stávající omezení týkající se nabývání zemědělské půdy, lesů a lesnické půdy státními příslušníky a právnickými osobami z ostatních zemí EU/EHP. Obě přílohy stanoví, že by se ve třetím roce po přistoupení měl provést obecný přezkum těchto přechodných opatření ve formě zprávy Komise určené Radě. S ohledem na tuto povinnost provedl poradce3 studii4, která analyzuje dopad přechodných opatření na zemědělské odvětví v Bulharsku a Rumunsku (dále jen „EU-2“). 1. Právní základ zprávy Komise V článku 63 Smlouvy o fungování Evropské unie je zakotvena zásada volného pohybu kapitálu5, který zahrnuje mimo jiné režim neomezených investic za účelem nabývání nemovitostí6. Smlouva o přistoupení, která byla podepsána s Bulharskem a Rumunskem v roce 2005, uvádí, že odchylně od zásady volného pohybu kapitálu obsažené ve Smlouvě je pro oba nové členské státy stanoveno sedmileté přechodné období od roku 2007 (datum přistoupení) do roku 2014, během něhož mohou zachovat omezení, která v jejich právních předpisech existovala ke dni podpisu smlouvy o přistoupení s ohledem na nabývání zemědělské půdy, lesů a lesnické půdy. Článek 20 Protokolu o podmínkách a pravidlech přijetí Bulharské republiky a Rumunské republiky do Evropské unie stanoví, že se výše uvedená přechodná opatření mají uplatňovat podle podmínek stanovených v příloze VI (Bulharsko) a v příloze VII (Rumunsko). V přílohách se uvádí, že „obecné přezkoumání těchto přechodných opatření se uskuteční ve třetím roce po dni přistoupení. K tomuto účelu předloží Komise zprávu Radě. Rada může na návrh Komise jednomyslně rozhodnout o zkrácení nebo ukončení přechodného období …“. 2. Přechodná ujednání Během přístupových jednání přiměly podobné obavy, jaké vyslovilo sedm z deseti členských států, které k EU přistoupily v roce 2004, Bulharsko a Rumunsko k tomu, aby požádaly o přechodné období týkající se nabývání zemědělské půdy státními příslušníky ostatních členských států EU a právnickými osobami zřízenými podle právních předpisů jiného
3 4
5
6
CS
Centrum pro evropská politická studia (CEPS). „Review of the Transitional Restrictions Maintained by Bulgaria and Romania with regard to the Acquisitions of Agricultural Real Estate“ (Přezkum dočasných omezení zachovaných Bulharskem a Rumunskem s ohledem na nabývání zemědělských nemovitostí), dále jen „studie CEPS z roku 2010“ http://ec.europa.eu/internal_market/capital/reports. Viz klasifikace pohybu kapitálu obsažená v příloze I směrnice Rady 88/361/EHS ze dne 24. června 1988, kterou se provádí článek 67 Smlouvy (Úř. věst. L 178, 1988, s. 5). Ačkoliv tato směrnice byla Maastrichtskou smlouvou zrušena, klasifikace se podle Soudního dvora Evropské unie považuje za orientační. Tato zpráva se nezabývá pětiletým přechodným obdobím, které bylo Bulharsku a Rumunsku uděleno s ohledem na nabývání nemovitostí pro objekty vedlejšího bydlení.
4
CS
členského státu, které nejsou usazeny ani zaregistrovány v Rumunsku a Bulharsku7 (dále jen „cizí státní příslušníci z EU“). Hlavním důvodem této žádosti byla pravděpodobně nutnost zajistit sociálně-ekonomické podmínky pro zemědělské činnosti bezprostředně po zavedení jednotného trhu a přechodu na společnou zemědělskou politiku. Přechodná opatření mají zmírnit dopad otevření trhu se zemědělskými nemovitostmi v EU-2 vyplývající z jejich poměrně nízké úrovně kupních cen pozemků a příjmů zemědělců ve srovnání se zbytkem EU (dále jen „EU-25“). Jelikož by však omezení zahraničních investic mohlo mít nepříznivý dopad na rozvoj zemědělského odvětví, a zejména na jeho produktivitu, technologické inovace a konkurenceschopnost, může Bulharsko a Rumunsko uplatňovat omezující právní předpisy pouze po přechodné období, které je omezeno na sedm let (od roku 2007 do roku 2014). 3. Cíle zprávy Cílem Komise je přezkoumat dopad přistoupení a dočasných omezení na zemědělské odvětví v EU-2. Komise uváží rovněž přetrvávající opodstatněnost obav, které Bulharsko a Rumunsko vedly k podání žádosti o přechodné období pro neomezené nabývání zemědělské půdy. To Komisi umožní posoudit, zda je nutné přechodná opatření zachovat po stanovené přechodné období, a podat zprávu o možnosti zkrácení či ukončení tohoto přechodného období před rokem 2014, což je datum stanovené ve smlouvě o přistoupení. Hodnocení Komise předcházela studie CEPS z roku 2010, která obsahuje průzkum a analýzu vývoje, k němuž v EU-2 došlo od přístupových jednání, a srovnání se situací v EU-25. 4. Metodologický přístup Pro pochopení stávajícího a budoucího dopadu dočasných omezení týkajících se vlastnictví půdy se studie zaměřila na dvě otázky: i) rozsah, v jakém omezení týkající se vlastnění půdy cizími státními příslušníky ovlivňují obchodování s půdou, její alokaci a růst produktivity a ii) rozsah, v jakém i nadále platí faktory, na nichž se zakládaly obavy Bulharska Rumunska (že dojde k masivnímu přechodu vlastnictví půdy do rukou cizích státních příslušníků, pokud by nebyla zavedena omezení). Průzkum se zaměřil na tyto hlavní otázky: srovnávací analýzu dočasných omezení v EU-2; další faktory ovlivňující trhy se zemědělskou půdou a pozemkové transakce; vývoj trhů se zemědělskou půdou v posledních letech, zejména co se týká cen za prodej a pronájem půdy, vývoje zemědělských příjmů a stupně jejich sblížení s EU-25; a analýzu některých hlavních ukazatelů výkonnosti zemědělství v EU-2 ve srovnání s odpovídajícími ukazateli pro EU-25. 5. Přehled situace po třech letech členství v EU Omezení týkající se vlastnění půdy cizími státními příslušníky a fungování trhů se zemědělskou půdou Omezení, která zavedlo Bulharsko a Rumunsko, se týkají vlastnění (nikoli pronájmu) zemědělské půdy cizími státními příslušníky (tj. pouze zemědělci a právnickými osobami, které v těchto státech nemají bydliště nebo sídlo). Jelikož omezení uložená v souvislosti s nabýváním zemědělské půdy v EU-2 cizími státními příslušníky mají omezenou povahu, je nutno zdůraznit, že účinným transakcím se zemědělskou půdou brání (jak se zdá) rovněž řada dalších faktorů, například: i) omezení a nedokonalosti na kapitálových trzích vedoucí nevyhnutelně k tomu, že zemědělci musí nákupy pozemků financovat z vlastních úspor; ii) fragmentace pozemků omezující prodej zemědělské půdy, jelikož kupci se zajímají více
7
CS
Podle výslovného znění smlouvy o přistoupení jsou neprodleně po přistoupení všechna výše uvedená pravidla přímo použitelná rovněž na státní příslušníky a právnické osoby z EHP.
5
CS
o nákup scelených ploch; iii) vysoké administrativní náklady spojené s transakcemi s pozemky a ochranou vlastnických práv. Právní omezení týkající se nabývání zemědělské půdy cizími státní příslušníky platná v EU-2 Smlouva o přistoupení s Bulharskem a Rumunskem stanoví možnost ponechat během sedmiletého přechodného období po přistoupení v platnosti vnitrostátní pravidla, podle nichž obecně nemohou cizí státní příslušníci z EU nabývat zemědělskou půdu. Za určitých podmínek ji však v obou zemích mohli nabýt již během přechodného období. V obou zemích si mimoto mohou cizí státní příslušníci z EU zemědělskou půdu neomezeně pronajímat. Nabývání zemědělské půdy cizími státními příslušníky z EU bylo v Bulharsku a Rumunsku upraveno podobně: i) občané EU, kteří se chtějí usadit jako samostatně hospodařící zemědělci a získat zemědělskou půdu v Bulharsku a Rumunsku, nepodléhají žádným omezením ani postupům, které by se lišily od omezení a postupů platných pro státní příslušníky těchto zemí; ii) právnické osoby usazené v Bulharsku nebo Rumunsku mohou rovněž v kterémkoli z těchto států neomezeně nabývat zemědělskou půdu bez ohledu na výši zahraniční finanční účasti. Tyto investiční možnosti pro cizí státní příslušníky z EU ukázaly, že omezení platná v EU-2 jsou méně restriktivní než omezení existující v některých členských státech, které k EU přistoupily v roce 2004 a požádaly o přechodné období pro nabývání zemědělské půdy (dále jen země „EU-7“8). Hlavní rozdíl spočívá v tom, že Bulharsko a Rumunsko nemají žádná omezení týkající se nabývání půdy ze strany právnických osob usazených na jejich území, a to bez ohledu na zahraniční finanční účast v těchto subjektech. Je nutno rovněž zdůraznit, že Bulharsko i Rumunsko stanovily méně přísné podmínky, které musí splňovat občané EU před tím, než se usadí jako samostatně hospodařící zemědělci a využijí právo na nabývání zemědělské půdy v těchto zemích. Neexistují však žádné oficiální údaje o vlastnění zemědělské půdy v Bulharsku a Rumunsku cizími státními příslušníky, takže dopad omezení nelze snadno odhadnout. Z informací získaných z různých zdrojů vnitrostátními odborníky specializujícími se na tuto oblast, kteří se podíleli na studii9, však vyplývá, že v obou zemích jsou zemědělské nemovitosti ve významné míře ve vlastnictví cizích státních příslušníků. K nabývání pozemků zahraničními investory dalo jednoznačný podnět navrácení pozemků soukromým vlastníkům. Právní omezení upravující nabývání zemědělské půdy cizími státními příslušníky z EU v Bulharsku a Rumunsku dokládají, že není zaveden přísný a úplný zákaz nabývání půdy cizími státními příslušníky, a nelze je proto pokládat za zásadní pro dosažení cílů, jež byly sledovány zavedením přechodného období. Přímé zahraniční investice Nárůst přímých zahraničních investic v zemědělství by měl významný dopad na potřebný přístup ke kapitálu, technologiím a know-how v tomto odvětví. Z celkových přímých zahraničních investic v Bulharsku ve výši přibližně 32 miliard EUR do roku 2008 a v Rumunsku ve výši přibližně 43 miliard EUR do roku 2007 připadalo na přímé zahraniční investice do zemědělského odvětví v Bulharsku 166 milionů EUR a v Rumunsku 280 milionů EUR. Ačkoliv se jedná o poměrně malé částky, tyto investice společně se stimulačními (vertikálními) vedlejšími účinky plynoucími z přímých zahraničních investic do
8 9
CS
Těmito státy jsou Česká republika, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Polsko a Slovensko. Viz vysvětlivky a příklady uvedené v oddíle 4 a oddíle 6 studie CEPS z roku 2010.
6
CS
souvisejících odvětví (například potravinářského průmyslu) mají kladný dopad na zvyšování produktivity v zemědělství a růst hodnoty pozemků. Vliv přistoupení k EU na trhy se zemědělskou půdou v EU-2 Navzdory (částečným) omezením zahraničních investic, která se vztahují na zemědělské odvětví, mělo již přistoupení k EU na vývoj tohoto odvětví kladný vliv. Podněcováním zahraničních investic v celém hospodářství EU-2 a usnadněním růstu finančního odvětví zlepšilo přistoupení k EU přístup zemědělců k úvěrům a pojištění, což vedlo k zvýšení produktivity v zemědělství, větší poptávce po půdě a růstu hodnoty pozemků. Dotace pro zemědělské podniky v EU-2 spojené se společnou zemědělskou politikou (dále jen „SZP“) jsou sice v porovnání s dotacemi dostupnými pro zemědělské podniky v ostatních členských státech EU i nadále na nižší úrovni, přesto představují významnou část příjmů zemědělců v EU-2. Jelikož je většina dotací spojena s pozemky nebo produkcí, podněcují poptávku po půdě a zvyšují produktivitu. Měnící se trhy se zemědělskou půdou v EU-2 Celková velikost trhu pro prodej půdy v Bulharsku a Rumunsku je malá. V Bulharsku bylo do roku 2008 prostřednictvím prodeje převedeno přibližně 140 000 ha zemědělské půdy. V Rumunsku se prodeje obhospodařované půdy do roku 2009 týkaly přibližně 220 000 ha. V obou zemích se však plocha převedená prostřednictvím prodeje v období 1999–2008 zvýšila sedminásobně. Kolem období přistoupení vzrostl prodej pozemků v Bulharsku o 45 % (v období 2006–2008) a v Rumunsku se více než ztrojnásobil (v období 2005–2009). Ačkoliv se zdá, že se trhy pro prodej půdy v EU-2 vyvíjejí podobně, trhy pro pronájem půdy se značně liší. V Rumunsku je pronájem půdy mnohem méně důležitý než v Bulharsku. V rámci EU-27 má Rumunsko nejnižší podíl pronájmu10, i když se v posledních letech zvýšil. V Rumunsku stejně jako v ostatních zemích je pronájem půdy důležitější u větších právnických osob, které si pronajímají více než jednu třetinu půdy, kterou využívají (36 % v roce 2007). V roce 2007 však bylo zemědělskými společnostmi využíváno přibližně pouze 35 % celkové zemědělské půdy v Rumunsku, zatímco v Bulharsku právnické osoby držely přibližně 53 % celkové zemědělské půdy. Studie využila vnitrostátní zdroje k získání statistických údajů týkajících se cen za prodej a pronájem půdy. Po přistoupení se celkové ceny za pronájem zvýšily pouze mírně11. Naopak, nárůst cen za prodej půdy byl v letech kolem přistoupení a po něm značný. V předvstupním období (2004–2006) vzrostly ceny za prodej půdy v Bulharsku o 24 % (na úroveň 895 EUR/ha). Po přistoupení se ceny za prodej půdy v Bulharsku v porovnání s předvstupním obdobím zvýšily o 34 % a v letech 2007–2008 dosáhly výše 1202 EUR/ha. V Rumunsku vzrostly v předvstupním období (2004–2005) ceny za prodej půdy o více než 200 % na přibližně 900 EUR/ha, s obzvláště prudkým nárůstem v roce 2005, což byl rok podpisu smlouvy o přistoupení. Po přistoupení se ceny za prodej zemědělské půdy ve srovnání s předvstupním obdobím dále zvýšily o více než 50 %, a to na 1400 EUR/ha v roce 2008. V důsledku výše uvedeného růstu cen za prodej půdy v Bulharsku a Rumunsku se rozdíl v cenách pozemků mezi těmito dvěma zeměmi a EU-25 snižuje. Dosud však existuje patrný
10 11
CS
Viz tabulka 4 na s. 20 studie CEPS z roku 2010. V Bulharsku, kde je pronájem půdy mnohem důležitější než v Rumunsku, byla po přistoupení cena za pronájem v roce 2008 pouze o 17 % vyšší než cena za pronájem v roce 2006, v období před přistoupením.
7
CS
rozdíl mezi cenami pozemků v EU-2 a v EU-15 (členské státy EU přede dnem 1. května 2004). Naopak, ceny za prodej půdy v EU-2 jsou nyní srovnatelné s cenami v EU712. S ohledem na skutečnost, že trhy pro pronájem půdy jsou v obou zemích EU-2 otevřené cizím státním příslušníkům, je nutno podotknout, že sbližování cen pronájmu po přistoupení nebylo výraznější než u cen za prodej půdy. Tento jev je možno považovat za náznak toho, že pronájem zemědělské půdy bez možnosti spojení pronájmu s nabytím půdy potřebné pro zemědělské činnosti je pro zahraniční investory lákavý jen v omezené míře. Sociálně-ekonomická struktura zemědělského odvětví Probíhající proces transformace zemědělského odvětví v EU-2 již ukazuje kladné výsledky. Z dostupných údajů vyplývá, že v roce 2008 představovaly výnosy pšenice v Bulharsku 70 % úrovně v EU-25 a výnosy v Rumunsku přibližně 60 % úrovně EU-25. Mezi EU-2 a EU-25 se snižuje rovněž rozdíl v produktivitě práce, ačkoliv je i nadále značný. V roce 2008 představoval podíl přidané hodnoty na pracovní sílu v zemědělství v Rumunsku přibližně 45 % úrovně EU-25 a v Bulharsku 60 % úrovně EU-25. Je však třeba zmínit, že se počet pracovních sil v Bulharsku i v Rumunsku značně snížil (od roku 2000 do roku 2009 o více než 40 %)13. Zatímco v roce 2007 činil podíl zaměstnanosti v zemědělském odvětví v Bulharsku 18 % a v Rumunsku 28 %, v EU-25 činil pouze 5 %. Reálný zemědělský příjem na pracovní sílu se v období od roku 2000 do roku 2008 v Bulharsku zvýšil přibližně o 51 % a v Rumunsku o 68 %14. Ačkoliv se rozdíly mezi příjmy v zemědělství v EU-2 a EU-25 postupem času snižují, jsou i nadále významné. V roce 2008 byly příjmy v zemědělství v Bulharsku na poloviční úrovni EU-1515, blížily se však průměrným příjmům v zemědělství v EU-7. Příjmy v zemědělství v Rumunsku v roce 2008 však představovaly jednu čtvrtinu příjmů v EU-15, a ačkoliv byly srovnatelné s příjmy v Lotyšsku, Litvě a Polsku, jsou i nadále nižší než průměrné příjmy v zemědělství v EU-716. 6. Závěry Rozvoj zemědělského odvětví v Bulharsku a Rumunsku zvýšil zejména zemědělskou produkci, zlepšil produktivitu, zvýšil příjmy v zemědělství a ceny za prodej půdy a ukazuje, že se v průběhu času rozdíly mezi EU-2 a EU-25 jednoznačně snižují, ačkoliv dosud přetrvávají. Obavy vyslovené během přístupových jednání, zejména to, že poměrně nízké příjmy a ceny pozemků v EU-2 v porovnání s EU-25 povedou k rozsáhlému nabývání půdy cizími státními příslušníky, pokud by nebyla zavedena dočasná omezení týkající se zahraničních investic v zemědělském odvětví, se nyní, tj. tři roky od přistoupení, zdají být i nadále platné, avšak pouze do jisté míry. Analýza stávající situace v zemědělském odvětví v Bulharsku a Rumunsku prokazuje, že omezení nepředstavovala úplný a přísný zákaz zahraničních investic do zemědělské půdy. Současně existují institucionální faktory, které do jisté míry zpomalují pokrok strukturální reformy zemědělství v EU-2. K těmto faktorům patří nedokonalosti na kapitálových trzích, fragmentace pozemků a vysoké transakční náklady. Zdá se tudíž, že cílů sledovaných dočasnými omezeními, tj. zmírnění dopadu otevřeného trhu se zemědělskými nemovitostmi
12 13 14 15 16
CS
Viz údaj 11 a tabulka 17 na s. 43–44 studie CEPS z roku 2010. Zdroj: Eurostat (souhrnný zemědělský účet, statistiky pracovních sil v zemědělství). Podle ukazatele A příjmu ze zemědělské činnosti (zdroj: Eurostat, souhrnný zemědělský účet). V paritě kupní síly. Viz údaj 18 na s. 54 studie CEPS z roku 2010.
8
CS
v EU-2, mohlo být dosaženo lépe, pokud by během přechodného období měli místní zemědělci rovněž neomezený přístup ke kapitálu. To by jim umožnilo scelovat pozemky, investovat do technologií, zvýšit produktivitu a následně by vedlo k vyšším příjmům v zemědělství a cenám pozemků. Kvůli nedokonalostem na kapitálovém trhu, které byly částečně zapříčiněny finanční krizí, je k dalšímu usnadnění a stimulování rozvoje zemědělského odvětví v EU-2 naléhavě nutný nový kapitál. V zájmu zajištění konkurenceschopnosti zemědělského odvětví v EU-2 si důkladné uvážení zasluhuje možnost otevření těchto trhů zahraničním investicím prostřednictvím mírných opatření ještě před uplynutím přechodného období. V rámci výše uvedeného návrhu by bylo možno uvážit zavedení (mírných) reforem: • umožňujících cizím státním příslušníkům z EU, kteří nejsou usazeni v EU-2, neomezeně nabývat určité plochy zemědělské půdy v dané zemi; • umožňujících cizím státním příslušníkům z EU, kteří nejsou usazeni v EU-2, neomezeně nabývat určité plochy zemědělské půdy až do stanovené maximální částky za transakci, což by u každé transakce mohlo být případně spojeno s požadavkem na určité investice do technologických inovací; • povolujících cizím státním příslušníkům z EU, kteří nejsou usazeni v EU-2, avšak pronajímají si tam zemědělské nemovitosti, neomezeně nabývat zemědělské budovy a pozemky, na nichž jsou tyto budovy postaveny. Je třeba mít na paměti, že na bulharském a rumunském zemědělském trhu již existuje značná zahraniční přítomnost prostřednictvím právnických osob usazených v EU-2, které působí se zahraničním kapitálem, cizích státních příslušníků, kteří si pronajímají zemědělskou půdu bez jakýchkoli omezení, a samostatně hospodařících zemědělců z EU s bydlištěm v EU-2. Nabývání půdy těmito investory z EU nezpůsobilo systému viditelné šoky. Jejich ekonomické činnosti by bylo možno dokonce pokládat za pomoc při řešení systémových selhání spojených s přetrvávajícími institucionálními problémy, které brání účinnějšímu využívání zemědělské půdy, a tudíž vyšší produktivitě v zemědělství. Stejně tak se jako nepravděpodobné jeví velké šoky plynoucí z masivních převodů půdy po skončení přechodného období, jelikož budoucími investory budou pravděpodobně ti, kteří se v zásadě zajímají o zemědělský trh v EU-2, nikoli však v takové míře, aby se zde potřebovali usadit již během přechodného období a získat zemědělskou půdu ještě za dřívější nižší cenu. Mimoto se zdá, že vývoj cen na již nyní neomezeném trhu pro pronájem půdy rovněž naznačuje, že by i po skončení přechodného období mohlo pokračovat postupné sbližování cen za prodej půdy s úrovní v EU-25. Předpokládá se, že zahraniční investoři budou kombinovat nákup zemědělské půdy s jejím pronájmem. Vzhledem k lhůtám stanoveným ve smlouvě o přistoupení z roku 2005 pro vypracování této zprávy je zkoumané období17 příliš krátké k získání rozsáhlejších empirických důkazů o dopadu přistoupení a dočasných omezení na rozvoj zemědělského trhu v EU-2. Studie Komise však prokazuje, že se rozdíl mezi EU-2 a EU-25 z hlediska příjmů a cen pozemků, který patřil k nejčastěji vyslovovaným obavám v těchto dvou zemích v době přistoupení, v posledních letech snížil, k úplnému sblížení je však stále ještě daleko. Úplné sblížení tudíž není předpokládanou ani nezbytnou podmínkou pro ukončení výjimek. Ze studie CEPS z roku 2010 rovněž vyplynulo, že státy EU-2 by rozhodně měly využít zbytek přechodného období k podpoře rozvoje zemědělského odvětví a přípravě na nevyhnutelné ukončení dočasných omezení. Jelikož se zdá, že zahraniční investice přispívají k procesu racionalizace
17
CS
Většina statistických údajů dostupných ke dni přijetí této zprávy se vztahuje na údaje do roku 2008.
9
CS
využívání zemědělské půdy, růstu produktivity, zvyšování úrovně technologických inovací a zlepšování konkurenceschopnosti zemědělských trhů, jeví se jako vhodné EU-2 doporučit, aby uvážily opatření k dalšímu dobrovolnému otevření svého zemědělského odvětví. Na základě situace v EU-2 zjištěné při přezkumu přechodných opatření pro nabývání zemědělské půdy v polovině období nevyvozuje Komise závěr, že by lhůty pro uplatňování přechodných omezujících opatření v Bulharsku a Rumunsku měly být zkráceny.
CS
10
CS
