Zpracovala: Agora CE, o.p.s. , Petra Rezka 12, Praha 4 , www.agorace.cz
Město pro lidi
Agora CE
Městský veřejný prostor slouží v současné době především dopravě a obchodu. Skutečný veřejný prostor ale plní zcela jiné funkce: lidé se v něm setkávají, odpočívají, odehrávají se zde kulturní a jiné akce. Veřejný život by měl být v rovnováze s dopravními a obchodními zájmy. V Praze neexistuje jednotná koncepce a správce veřejného prostoru. Kvůli roztříštěné správě jsou upřednostňovány dílčí zájmy nad zájmy obyvatel a automobilová doprava si vydobyla zcela dominantní postavení na úkor ostatních městských funkcí. Tuto situaci chce změnit projekt Město pro lidi. V rámci projektu se pražská veřejnost bude scházet s odborníky a diskutovat o využití veřejného prostoru. Prvním setkáním toho druhu byly kulaté stoly k pražským náplavkám konané dne 10. října 2012 v (A)VOID gallery na Rašínově nábřeží. Setkání se účastnili zástupci sdružení a občanských iniciativ, které na nábřeží působí. Přítomni byli i zástupci státní správ a samosprávy. Zhruba 40 účastníků se vystřídalo u čtyř kulatých stolů s různými tématy. Diskutovány byly AKTIVITY, které je možné provozovat na náplavkách, jaké je potřeba k provozu ZÁZEMÍ , INSTITUCIONÁRNÍ PODPORA a jaká je třeba vytvořit pravidla pro využívání náplavek. Výstupy shrnuje do dvou bloků předkládaný materiál. Na konci každého boku je závěr, celý text končí souborným shrnutím a doporučeními.
„Veřejné prostory se musí stát místem setkávání, kultury, zdrojem informací, sociálních kontaktů, místem pro hry i relaxaci. Úpravy veřejného prostoru budou výsledkem veřejné diskuze. Protože městský prostor je tu především pro lidi. Bez nich město umírá,“
Tomáš Hudeček, radní hl. m. Prahy -2-
Město pro lidi
Agora CE
Výstupy a shrnutí
workshopu k budoucímu využití pražských náplavek.
- Řeka a město -
1. úvod: Setkání s pracovním názvem „Řeka a město“ bylo iniciováno radním Hl. města Prahy pro rozvoj Tomášem Hudečkem. Věnovalo se budoucí možné podobě pražských náplavek. Cílem setkání bylo připravit tento podklad pro Magistrát hlavního města Prahy, který umožní cíleně podporovat aktivity na pražských náplavkách. Na workshopu se dne 10. 10. 2012 setkali zástupci Magistrátu hlavního města Prahy, zástupci městské části Praha 5, zástupci místních podnikatelů a organizací včetně odborné veřejnosti a neziskových organizací zabývajících se kulturními aktivitami a rozvojem pražského veřejného prostoru. Celkem se setkání účastnilo 36 registrovaných účastníků (viz příloha 1). Organizace a moderování workshopu bylo úkolem pracovníků Agory CE.
Program workshopu byl následující: 17:00 Zahájení, uvítání, představení programu a cíle setkání 17:05 Úvodní slovo Tomáše Hudečka – radního pro rozvoj, MHMP 17:15 Ukázka úspěšné „revitalizace“ náplavky na Praze 2 – Ivo Slavík, představitel o.s. Dvojka sobě a (A)VOID Gallery 17:30 Diskuze u „kulatých stolů“ 18:45 Závěrečné shrnutí diskuze u „kulatých stolů“ 18:55 Zakončení
-3-
Město pro lidi
Agora CE
V úvodní části Tomáš Hudeček představil zúčastněným cíle setkání a kontext snah o systematickou proměnu těchto specifických veřejných prostor v Praze. Ze své pozice radního pro rozvoj bude nadále i pro téma náplavek využívat nástrojů, které postupně vytváří pro přístup ke změnám v pražském městském prostoru. Těmi jsou zejména Metropolitní ozvučná deska a také nově zřizovaná Kancelář veřejného prostoru. Obě tyto instituce však budou hrát roli asistence v přípravě nástrojů, které budou sloužit ke zkvalitnění a oživení prostoru pražských náplavek. Iniciativa by měla přicházet zdola, od jednotlivých městských částí. Výstupy tohoto workshopu budou podkladem pro jednání v radě hl.m. Prahy o dalším postupu. Na úvodní část navázalo představení příkladu úspěšného „oživení“ náplavky na Praze 2 – Rašínově nábřeží. Tento příklad měl ilustrovat účastníkům, jaké činnosti doprovázely či doprovázejí provoz atraktivního a v současnosti využívaného prostoru Rašínova nábřeží. Ivo Slavík spolu s Petrem Jandou (Avoid Gallery a o.s. 2sobě) představili několikaletou historii činností, které jsou zaměřeny jak na rozvoj „dramaturgie“ náplavky, tak na snahy o architektonický rozvoj daného prostoru a s tím spojené organizační těžkosti či naopak příležitosti, které dané území poskytuje. Po úvodních slovech následovala diskuze vztahující se k podmínkám oživení vybraných pražských náplavek. Jednalo se o následující otázky, resp. témata: · Jaký typ aktivit byste na náplavkách uvítali? - TYP AKTIVIT · Jaké zázemí by podle vás měli náplavky návštěvníkům poskytovat? - ZÁZEMÍ · Co je nutné zajistit ze strany institucí jako MHMP, případně dalších? - INSTITUCIONÁLNÍ PODPORA · Jaká pravidla pro využívání by měla být stanovena? - PRAVIDLA Diskuze byla řízena moderátory, kteří jí současně zaznamenávali. Záznam této diskuze je zpracován do podoby, odpovídající obsahovému propojení jednotlivých diskutovaných témat. Obsahově tak jsou propojena témata „aktivity“ a „zázemí“ stejně jako témata „institucionální podpora“ a „pravidla fungování“. Na závěr setkání moderátoři shrnuli diskuzi k jednotlivým tématům a dali prostor případným připomínkám ze strany účastníků diskuze. Tomáš Hudeček ve svém závěrečném slově reagoval na některá konkrétní doporučení či diskutovaná témata,upozornil na to, že je těžké najít řešení, které respektuje veřejný zájem v situaci, kdy se požadavky občanů, případně institucí hájících jejich zájmy, vzájemně vylučují (např. střet kreativního přístupu s přísnými protipovodňovými opatřeními, hluk a naopak poptávka po atraktivním kulturním programu na náplavkách apod.). Na závěr svého hodnocení jednak vyzval k aktivnímu přístupu v souvislosti s dalším rozvojem náplavek a za sebe přislíbil projednání podnětů k jednotlivým tématům v radě hl.m. města Prahy. 4
-4-
Město pro lidi
Agora CE
Zápis z jednání kulatých stolů v rámci debaty o pražských náplavkách dne 10. října 2012
1. AKTIVITY spojeno se ZÁZEMÍM O náplavkách bylo diskutováno odděleně, protože každá má svá specifika, svá omezení a možnosti. Je nutné brát v úvahu např. i polohu (přísun slunečního světla) apod. Shoda nastala, co se týče aut a dopravy – ta na náplavku nepatří. Nicméně dopravní obslužnost a přístup pro auta je důležitý a nutný. Rozhodně by ale náplavky neměly obsahovat parkoviště. Je potřeba zvážit, nakolik mohou být aktivity na náplavkách hlučné – je nutné dělat koncerty silně nazvučené? (Praha 2 po 50 letech provozu omezila diskotéky).
obecně • • • • • •
propojit náplavky navzájem (celková strategie nábřeží Vltavy?) zachovat různost a respektovat prostor, charakter a potenciál (slunce, stín, vzdálenost od residenčních zón atd.) „přinést“ na náplavky zeleň, oživit masu dlažby a kamení zajistit napojení na MHD zvážit propojení břehů (přívoz) zajistit toalety
Náplavka v MČ Praha 2 - pod Rašínovým nábřežím má několik pozitiv, která umožnila stávající „živý a funkční“ stav: a) dobrá dopravní dostupnost b) blízkost centra – napojení na centrum c) „má za zády živé město“, bydlí tam lidé d) je tam osvětlení e) nabízí pěkné pohledy např. panorama Hradčan f ) náplavka byla oživena iniciativou, která přišla zdola – občanská angažovanost g) podařilo se „přetáhnout“ pouliční umělce z centra, rozvíjí se busking, negativa: > je třeba dokončit přívod sítí do kobek (práce provádět mimo letní sezonu) > zajistit toalety > chybí lavičky
-5-
Město pro lidi
Agora CE
Náplavka v MČ Praha 5 byla obecně definována jako „rezidenční“ negativa: • • • •
poloha, situována na východ (slunce jen dopoledne) horší dopravní dostupnost horší návaznost na město (fyzická i optická) uzavřenější (plánuje se cyklostezka)
co lze využít / na co navázat: • • • • • • • • • • • • •
•
• •
stávající hřiště a skate-park nad náplavkou a přidat další aktivity s tím související na náplavku rybáři – nezabránit jim ve využívání náplavky, nabídnout nějaký servis co nabídnout: možnost bezpečného pohybu pro pěší možnost bezpečného pohybu pro cyklisty dětská hřiště + nějaké prvky zeleně volnočasové aktivity pláž kluziště (zimní) in-dráha pro bruslaře využití průmyslu na břehu – spojení s pivovary – kulturní centrum koncerty mechanický přívoz – vznikne propojení obou břehů (Praha 2 a Praha 5) a zároveň zábavná aktivita – každý se vlastní silou přesouvá na druhý břeh (nějaký typ šlapadla apod.) stánky – možnost realizace trhů – uměleckých, zelinářských, farmářských apod. (POZOR stánky by měly být mobilní, aby nezabíraly místo a nebránily realizaci jiných aktivit – trhy by měly být jen doplňkovou aktivitou) ponton – restaurace na vodě – letní i zimní provoz plánuje se propojení s Císařskou loukou
-6-
Město pro lidi
Agora CE
Náplavka v MČ Praha 1 byla obecně definována jako „turistická“ negativa: • • • • • • • • •
orientované na sever (dlouho se drží sníh, chladnější), je tam zima, větrno prostor není atraktivní (tmavý kámen, chlad) nad náplavkou jsou hotely, instituce, nemocnice - přiléhající zástavba není rezidenční (nikdo v blízkosti nebydlí), chybí tam rezidenti špatné dopravní spojení (metro daleko, oddělené rušnou komunikací) špatné osvětlení zcela zaplněné kotviště (stávající charakter je determinován lodní dopravou) vzhledem k přístavišti lodí a umístění botelů je třeba řešit dostupné parkování v blízkosti, ale tak, aby se v parkoviště neměnila náplavka chybí kanalizace pro lodní dopravu chybí toalety (lze řešit kreativně?) a jakékoliv zázemí (ani nic pro turisty, kteří zde nastupují/vystupují)
co lze využít/na co navázat: • • • • • • • • • •
stávající kotviště, přístaviště lodí (atrakce pro rodiny s dětmi, prohlídky lodí, restaurace na vodě) turistický ruch (POZOR nevytvářet skanzen pro turisty, ale nabídnout něco autentického) blízkost Anežského kláštera – aktivity umělecké na náplavce – navázat spolupráci s NG co nabídnout: možnost bezpečného pohybu pro pěší možnost bezpečného pohybu pro cyklisty dětská hřiště + nějaké prvky zeleně možné vyzkoušet hlučnější akce – koncerty - naproti jsou Letenské stráně (ale pozor na blízkost nemocnice) zajistit lepší napojení na čtvrť přidat drobné prvky a dočasné stavby (lavičky, plovoucí řešení, ozelenění kamenných stěn...) X ponechat prázdné (nechat být přístavem)?
Přesto, že obě náplavky se významně liší a nabízí se rozdělení na „rezidenční“ a turistickou“, neměly by být takto úzce definované, ale mělo by se naopak hledat propojení místních a turistů společnými aktivitami a akcemi.
-7-
Město pro lidi
Agora CE
dílčí závěry: • Náplavky neoživí bary, restaurace, kavárny, ale zajímavé aktivity a akce provázané promyšlenou koncepcí. • Velmi záleží na tom, kdo se oživování náplavek ujme. Magistrát potažmo městské části by měly spolupracovat a komunikovat s občany – ne jim direktivně neplánovat dění na náplavkách. • Iniciativa by měla také přiházet zezdola - od lidí a nejen „shora“ od radnice. • Je potřeba brát v úvahu pozitiva a negativa, omezení a možnosti jednotlivých náplavek a navázat na to, co již existuje, funguje, to rozvinout, nikoliv potlačit.
-8-
Město pro lidi
Agora CE
2. INSTITUCIONÁRNÍ PODPORA
sloučeno s Pravidly pro využívání náplavek
současný stav: • •
• •
• • • • • •
chaos, právní nejistota. cyklisti, Party grill i Paroplavební společnost se neorientují, není jasné, jaké předpisy platí (tržní řád?), kdo je odpovědným správcem (MHMP, městská část, TSK, mandatář?). páteřní cyklotrasa v dopravním režimu obytné zóny – kompetence m.č., MHMP, TSK? mandatář sjednává smlouvy (uzavření trvá neskutečně dlouho, jsou krátkodobé – nevyplatí se investovat, nejistota), někdo jiný řeší dopravu a jiný technické záležitosti (voda, odpad aj.). odbory MHMP účinně brání jakémukoli využití. povodí Vltavy se drží zákona – náplavky lze využít jen k stavbě chmelnic a nezbytných dopravních a technických staveb – z toho pak uděluje výjimky. nemožnost zimního využití. není definováno, co je dočasná stavba. obava z komercionalizace, privatizace veřejného prostoru – viz Staroměstské nám. není znám režim, nejsou pravidla.
návrhy a doporučení: • •
• •
• • • •
převést pravomoci z MHMP na městské části vypracovat strategii využití náplavek – nutno spolupracovat s Povodím Vltavy (řídí se zákonem o vodách, povodňový plán), památkáři, městskými částmi, Sladění provozu na břehu i na řece funkce Kanceláře veřejného prostoru? každou pronajmout jinému konkrétnímu správci, kteří by mezi sebou soutěžili o lepší využití a zároveň by podléhali veřejné kontrole – museli by zveřejňovat, co se na náplavce pořádá (např. Náplavka jako experimentální prostor - pronájem za 1 Kč) podpořit aktivity granty (dlouhodobé smlouvy – 3 roky) zřídit webovou stránku na propagaci aktivit nutná spolupráce s památkáři – již odlišením povrchů lze definovat, pro které cílové skupiny je určena která část nutná lepší dostupnost pro pěší
-9-
Město pro lidi
Agora CE
pravidla obecně: • Měla by určovat obecný rámec fungování. • Neměla být rigidní, mělo by je být možno změnit na základě zkušenosti s realizací aktivit (například aktivity/projekty by měly zkušební provoz, který by se vyhodnocoval také z hlediska naplňování těchto pravidel) • Jasně stanovená autorita - jeden subjekt by měl sledovat dodržování pravidel, každý kdo náplavku využívá, by je měl odpovědně dodržovat. • Pravidla určuje ten kdo je vlastníkem. Ten by také měl být odpovědný za jejich vytvoření. Samotné vytvoření pravidel je věcí širší spolupráce (ne pouze magistrát, ne pouze politici apod.) • Vztah vlastník a nájemce. Neměla by vylučovat veřejnost z využívání náplavky – např. nájemce prostoru si vytvoří vlastní pravidla a tím omezí veřejnou dostupnost prostoru.
pravidla konkrétně: • Povodňová paměť - Primárně by mělo být respektováno dodržování protipovodňové legislativy (možnost rychle vyklidit prostor) • Reflektovat stížnosti na problémy s hlukem a odpadem (spláví), na druhou stranu je nutno najít rovnováhu mezi kulturní produkcí a restriktivními opatřeními, které je omez • V oblasti dopravy řešit střet mezi chodci, cyklisty a automobilisty. Vytvořit rovnováhu, tzn: • revidovat vstup pro auta (vč. možnosti parkování) a omezit na zásobovací funkci. Řešit problém plynoucí z povinnosti provozovatele vytvořit určitý počet stání (zrušit). •
Střet cyklistů a chodců, vytvoření shared space. Už nyní je náplavka cyklotrasou, kde chodci mají přednost! (inspirace – Lyon, Berlín).
•
Stanovit pravidla pro využívání malých plavidel!
dílčí závěry: Nutno maximálně zjednodušit institucionální podporu – převést kompetence na městské části, odstranit překážky. Vytvořit jasná pravidla a podmínky, nikoli vše zakázat a poskytovat výjimky. Organizace potřebují jasného partnera k jednání a vymezené hranice. Bylo by vhodné vytvořit strategii využití náplavek.
-10-
Město pro lidi
Agora CE
shrnutí: • Doporučujeme vytvořit strategii využití náplavek v širším konsensu všech zúčastněných (např. v rámci Kanceláře veřejného prostoru či nějaké pracovní skupiny). Strategie by měla respektovat fakt, že různé typy náplavek vyžadují různý přístup (viz Aktivity, Zázemí), vycházet z fungujících modelů využití (nerušit, co funguje), zohlednit specifické potřeby na jednotlivých náplavkách. • Je třeba maximálně zjednodušit institucionální podporu – převést kompetence na městské části, vybrat konkrétní správce (granty, dlouhodobé smlouvy, soutěž správců o nejlepší využití), kteří budou mít vymezené pravomoci a odpovědnost a budou pod veřejnou kontrolou. • Je nutné vytvořit jasná pravidla pro využívání náplavek – nejlépe v širším konsensu vlastníka, dotčených orgánů i uživatelů. Týká se provozu (parkování, cyklostezky, provoz na nich, provoz na vodě), umísťování staveb (lavičky, toalety aj.), využití, podmínek pronájmu atd.
-11-
Město pro lidi
Agora CE
Příloha I - Přehled účastníků workshopu Řeka a město Účast na setkání potvrdili a u kulatých stolů zasednou: 1. RNDr. Tomáš Hudeček, PhD., zástupce magistrátu hl. m. Prahy 2. Ing. Miloslav Pálavský, zástupce MČ Praha 5 3. Ing. arch. Lacinová Elena, zástupkyně MČ Praha 5 4. MUDr. Naděžda Kratochvílová, zástupkyně MČ Praha 5 5. Mgr. Marek Vácha, zástupce Útvaru rozvoje hl. m. Prahy 6. Akad. arch. Jan Hladík, ÚRM 7. Ivo Slavík, zástupce o.s. Dvojka sobě a (A)VOID Gallery 8. Ing. arch. Bořivoj Daněk, zástupce Smíchovského okrašlovacího spolku 9. Ing. arch. Lukáš Vacek, zástupce Praguewatch 10. Vratislav Filler, zástupce Auto*Matu 11. David Kašpar, zástupce StreetForArt 12. Yvette Vašourková, zástupkyně CCEA – Center for Central European Architecture 13. Regina Loukotová, zástupkyně reSITE 14. Milota Sidorová, zástupkyně reSITE 15. Martin Kontra, Bajkazyl 16. Ondřej Kobza, Bajkazyl 17. Ing. Ludmila Vacková, zástupkyně Lodi Tajemství 18. Ing. Dušan Seidl, zástupce Uměleckoprůmyslového musea v Praze 19. zástupce o.s. Archetyp (Šárka Sedláčková) 20. Mga. Ondřej Synek, architekt 21. Ing. arch. Peter Lešek, architekt 22. Petr Janda, 2 sobě, zástupce ČKA 23. Daniel Mourek, Nadace Partnerství 24. Ing Pavel Borecký, antropolog, Zahrada o.p.s. 25. Radek Pokorný, Kristian Marco (loď) 26. Jiří Friedl, Povodí Vltavy, státní podnik 27. Radim Perlín 28. Petr Kovářík, Party Grill Boat 29. Pavel Kecal, dtto 30. Pavel Mácha, Pražská paroplavební společnost 31. Jan Hamza, PPS 32. Prof Smetana 33. Zykan 34. Igor Kovačevič 35. Mgr Ondřej Kováč 36. Petra Šmejcká Zváni, ale neúčastnili se: 1. Denisa Václavová, zástupkyně Čtyř dnů v pohybu 2. Zástupce MČ Praha 1 3. Zástupce MČ Praha 2
-12-
