Zpracoval: DC VISION, s.r.o. Datum: BEZPEČNOSTNÍ ANALÝZA MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

BEZPEČNOSTNÍ ANALÝZA MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

Zpracoval: Datum:

DC VISION, s.r.o. 18.7. 2008

Obsah Bezpečnostní analýza Moravskoslezského kraje ................................................................................1 1. Úvod ............................................................................................................................................4 2. Analýza kriminality......................................................................................................................5

2.1. Přehled obcí s rozšířenou působností a příslušných obvodních oddělení Policie ČR na území Moravskoslezského kraje......................................................................................................................5 2.2. Kriminogenní faktory ....................................................................................................................9 2.3. Oběti trestné činnosti ..................................................................................................................10 2.4. Pachatelé trestné činnosti............................................................................................................10 2.5. Vývoj a stav celkové kriminality v Moravskoslezském kraji..............................................................15 2.6. Struktura trestné činnosti.............................................................................................................19 2.7. Analýza okresních (městského) ředitelství Policie ČR na území Moravskoslezského kraje..................30 2.8. Závěr..........................................................................................................................................32 2.9. Zdroje a seznam použitých zkratek...............................................................................................33 3. Socio-demografická analýza Moravskoslezského kraje............................................................34

3.1. Základní demografické údaje........................................................................................................34 3.2. Obyvatelstvo...............................................................................................................................37 3.3. Nezaměstnanost a ekonomická aktivita.........................................................................................48 3.4. Průmysl......................................................................................................................................53 3.5. Školství.......................................................................................................................................54 3.6. Sociální služby a zdravotnictví......................................................................................................54 Zdroj: http://vdb.czso.cz....................................................................................................................57 3.7. Urbanizace..................................................................................................................................58 3.7.1. Hustota osídlení a charakter zástavby (výskyt sociálního bydlení)................................................58 3.8. Další významné ukazatele............................................................................................................58 3.9. Závěr..........................................................................................................................................60 4. Institucionální analýza..............................................................................................................62

4.1. Resort Ministerstva vnitra ČR.......................................................................................................62 4.2. Resort Ministerstva spravedlnosti ČR.............................................................................................64 4.3. Resort Ministerstva práce a sociálních věcí ČR...............................................................................68 4.4. Resort Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR..................................................................78 Sociálně-právní ochrana dětí...............................................................................................................79 4.5. Resort Ministerstva zdravotnictví ČR.............................................................................................80 4.6. Resort Ministerstva pro místní rozvoj ČR.......................................................................................81 4.7. Policie ČR...................................................................................................................................82 4.7.1. Městské policie a jejich preventivní aktivity v MSK.......................................................................82 4.8. Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky............................................................................87 4.9. Rada vlády pro národnostní menšiny...........................................................................................87 4.10. Rada vlády ČR pro záležitosti romské komunity..........................................................................87 4.11. Krajský úřad Moravskoslezského kraje .......................................................................................87 Odbor sociálních věcí..........................................................................................................................87

Stránka |

2

Odbor školství, mládeže a sportu.........................................................................................................87 4.12. Závěr........................................................................................................................................88 5. Internetové zdroje....................................................................................................................89 6. Přílohy........................................................................................................................................90

Stránka |

3

1. ÚVOD V říjnu roku 2007 byla vládou ČR schválena Strategie prevence kriminality na léta 2008 – 2011, která vymezuje priority a základní okruhy preventivní politiky státu na následující období. Přináší také změnu organizačního schématu systému prevence kriminality, který je členěn do tří úrovní – republikové, krajské a městské. Jednotlivé úrovně se liší svým teritoriálním vymezením, typem realizátorů, mírou kompetencí klíčových partnerů, postupy při zpracování analýz, zpracováním rozdílných koncepčních materiálů a způsoby vyhodnocování své činnosti. Kraje spadají do krajské úrovně systému prevence kriminality. Jejím úkolem je přenesení preventivní politiky státu na úroveň kraje, který tak bude moci rozhodovat o realizaci preventivních aktivit ve své samostatné působnosti, a to prostřednictvím Krajských programů prevence kriminality. Kraj, který se rozhodne zapojit do krajské úrovně prevence kriminality, se rovněž zavázal naplnit stanovené podmínky pro její realizaci. Mezi tyto stanovené podmínky patří rovněž zpracování Bezpečnostní analýzy kraje, která je jedním z výchozích zdrojů dat, určených pro tvorbu Koncepce prevence kriminality kraje a přípravu ročních krajských preventivních programů. Bezpečnostní analýza Moravskoslezského kraje byla zpracována na základě doporučení, vydaného odborem odboru prevence kriminality Ministerstva vnitra ČR. Zahrnuje tyto tři části: Analýzu kriminality, Socio-demografickou analýzu a Institucionální analýzu.

Stránka |

4

2. ANALÝZA KRIMINALITY Smyslem této analýzy je přiblížit přehled všech sledovaných kriminálních skutků, které se vyskytují na území Moravskoslezského kraje, především z hlediska jejich četnosti, a to v přehledném tabulkovém a grafickém vyjádření. Dále je pozornost věnována významným kriminogenním faktorům, které mohou ovlivňovat výskyt některých specifických typů trestné činnosti v dané oblasti. Pro vytváření preventivních opatření je také důležité uvést popis a počet skupin pachatelů, na které mohou být následné preventivní aktivity zaměřeny. Při zpracovávání předkládaného materiálu se vycházelo z doporučené metodiky odboru prevence kriminality Ministerstva vnitra a postup byl zaměřen na srovnání republika - kraj, kraj - okres a porovnání jednotlivých obvodních oddělení tak, abychom získali ucelený přehled o nejproblémovějších skutcích, představujících největší podíl na celkové kriminalitě v jednotlivých územních celcích kraje. Pro zpracování materiálu byly jako základní zdroje použity policejní statistiky. Údaje o stavu obyvatel v kraji byly získány ze statistik Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. Přiřazení jednotlivých počtů obyvatel k jednotlivým policejním obvodním oddělením bylo určeno na základě jejich územní působnosti. Pro počty obyvatel obvodních oddělení Ostravy a Havířova byla použita data, uvedená ve Statistickém lexikonu za rok 2005, jelikož podrobnější informace o počtu obyvatel v jednotlivých policejních obvodech nebyly k dispozici. Tudíž počty obyvatel v jednotlivých obvodech těchto měst jsou platné za rok 2005.

2.1.

Přehled obcí s rozšířenou působností obvodních oddělení Policie ČR Moravskoslezského kraje

a

příslušných na území

Na území Moravskoslezského kraje působí 5 okresních policejních ředitelství, a to konkrétně ve Frýdku-Místku, Opavě, Novém Jičíně, Bruntále a Karviné a 1 městské policejní ředitelství v Ostravě, které přísluší ke Správě Severomoravského kraje Policie ČR. Po reformě státní správy v ČR, která přinesla vznik nových vyšších územněsprávních celků (krajů), se přestaly shodovat území jednotlivých obvodních oddělení okresních ředitelství Policie ČR s územními správními jednotkami. Tato situace přetrvává dodnes. Policie České republiky správa Severomoravského kraje je tedy útvarem s územně vymezenou působností, která je prozatím odlišná od územně - správního uspořádání státní správy a územní samosprávy, protože některá obvodní oddělení pokrývají i území které patří do Olomouckého kraje. Celkově zabezpečuje policie ČR na území Moravskoslezského kraje (dále jen „MSK“) teritorium představující cca 5 427 km2, s počtem 1 263 630 obyvatel.

Stránka |

5

Tab. 1 Přehled obvodních oddělení Policie ČR a jim příslušejících obcí s rozšířenou působností na území Moravskoslezského kraje

obvodní oddělení PČR typ(I -IV)/počet policistů

obec s rozšířenou působností

Počet obcí/obyvatel

počet (celkem)

Index (na 1000 obyvatel)

TČ

DN

pořadí

14 /23 349

636

362

27,24

21.

Bruntál (II)/42

Bruntál

Moravský Beroun (III)/15

Bruntál, Štenberk*

7 /6 360

138

83

21,69

30.

Horní Benešov (III)/16

Bruntál; Krnov, Opava

8 /6 050

100

84

16,54

40.

Vrbno pod Pradědem (III)/15

Bruntál

5 /8 173

177

82

21,66

31.

Krnov (II)/44

Krnov

8 /30 131

600

319

19,91

33.

Město Albrechtice (III)/16

Krnov

16 /11 596

197

124

16,99

39.

Rýmařov (III)/22

Rýmařov

7 /12 107

278

200

22,96

28.

Břidličná (III)/15

Rýmařov, Bruntál, Šternberk*

6 /6 286)

95

58

15,11

45.

Brušperk(III)/15

Frýdek – Místek, Ostrava

6 /14 300

185

167

12,94

52.

Dobrá (III)/22

Frýdek – Místek, Havířov

16 /14 769

268

233

18,15

36.

Frýdek-Místek (I)/102

Frýdek - Místek

4 /66 176

2283

1132

34,50

15.

Frýdlant n. Ostravicí (II)/32

Frýdlant n.Ostrav.

10 /20 926

529

297

25,28

23.

Hnojník (IV)/12

Třinec, Frýdek - Místek

9 /6 744

126

154

18,68

34.

Jablunkov (III)/18

Jablunkov

12 /21 430

214

239

9,99

54.

Krásná (IV)/12

Frýdek - Místek

4 /4 443

70

40

15,75

41.

Pálkovice (IV)/12

Frýdek – Místek, Frýdlant n.Ostravicí

5 /8 537

80

65

9,37

56.

Třinec (I)/60

Třinec;Jablunkov

7 /52 125

792

672

15,19

43.

Vratimov (III)/24

Ostrava;Frýdek - Místek

5 /20 063

346

222

17,24

38.

Bohumín (II)/48

Bohumín

2 /29 804

911

358

30,57

17.

Stránka |

6




TČ

DN

Index (na 1000 obyvatel)

počet (celkem)

pořadí

Český Těšín (II)/48

Český Těšín

2 /26 556

662

398

24,93

25.

Orlová (II)/44

Orlová

2 /34 914

1398

338

40,04

10.

Petřvald (III

Orlová

1 /7 052

215

100

30,49

18.

Dětmarovice (III)/24

Orlová, Karviná

3 /12 954

224

129

17,29

37.

Horní Suchá (III)/16

Karviná, Havířov

2 /6 161

180

120

29,22

19

Těrlicko (III)/12

Havířov

2 /8 091

118

87

14,58

48

Havířov 1 (II)/42

Havířov

3 části obce /40 688

1120

375

27,53

20.

Havířov 2 (II)/42

Havířov


947

320

46,21

7.

Havířov 3-Šumbark(II)/43

Havířov


928

266

37,61

12.

Karviná 1 (II)/50

Karviná


1249

339

54,49

6.

Karviná 7 (II)/50

Karviná

4 části obce/42 218

939

338

22,24

29.

Bílovec (III)/22

Bílovec, Ostrava

12 /20 897

306

346

14,64

47.

Studénka (III)/15

Bílovec , Nový Jičín

4 /13 508

163

110

12,07

53.

Frenštát pod Radhoštěm (II)/30

Frenštát p. Radhoštěm

6 /18 940

349

230

18,43

35.

Fulnek (III)/15

Odry;Nový Jičín;Bílovec

4 obce/7 749

114

130

14,71

46.

Odry (III)/15

Odry

8 /11 346

156

170

13,75

49.

Příbor (III)/15

Kopřivnice;Nový Jičín

7 /14 538

302

296

20,77

32.

Kopřivnice (II)/41

Kopřivnice

4 /29 080

674

314

23,18

27.

Nový Jičín (I)/63

Nový Jičín

12 /44 600

1076

815

24,12

26.

Hlučín (II)/42

Hlučín

14 /39 314

597

451

15,18

44.

Hradec nad Moravicí (III)/15

Opava, Vítkov

10 /12 987

203

177

15,63

42.

Hradec nad Moravicí (III)/15

Opava, Vítkov

10 /12 987

203

177

15,63

42.

Stránka |

7

TČ

DN

Index (na 1000 obyvatel

2 /62 930

1586

1099

25,20

24.

Hlučín, Kravaře, Opava

18 /30 471

286

180

9,38

55.

Velká Polom (III)/15

Opava;Ostrava

11 /12 844

171

192

13,31

50.

Velké Heraltice (III)/15

Opava

13 /11 063

145

130

13,11

51.

Vítkov (III)/21

Opava;Vítkov

12/13 162

341

138

25,91

22.

OV-Hrabůvka (I)/60

Ostrava

5 částí obce /62 531

2029

634

32,45

16.

OV-Kunčice (III)/25

Ostrava

2 části obce/2450

318

216

129,80

2.

OV-Mariánské Hory (I)/60

Ostrava


2688

768

80,55

4.

Ostrava střed (I)/60

Ostrava

1 část obce/18 970

1755

665

92,51

3.

OV-Poruba 1 (II)/60

Ostrava


2228

944

37,47

13.

OV-Poruba 2 (II)/49

Ostrava


1349

383

42,99

9.

OV-Přívoz (II)/60

Ostrava


1803

506

180,50

1.

OV-Radvanice (III)/16

Ostrava


237

149

37,71

11.

OV-Slezská Ostrava (II)/44 Ostrava


902

426

45,39

8.

OV-Vítkovice (I)/60

Ostrava


1883

713

73,14

5.

OV-Vítkovice (I)/60

Ostrava


1883

713

73,14

5.

Celkem

22 ORP

299 /1 270 266

39 375

18 604



Opava (I)/83

Opava

Kravaře (III)/15


počet (celkem

* obce, které patří pod Olomoucký kraj Zdroj: SSmk P ČR, 2008;

Stránka |

8

pořadí

2.2. Kriminogenní faktory Na území Moravskoslezského kraje nedošlo v roce 2007 k zásadním změnám u již dříve identifikovaným kriminogenních faktorů. Tyto faktory jsou dlouhodobě dány územím Moravskoslezského kraje, jeho charakterem a polohou v rámci ČR. K základním skutečnostem, které objektivně podmiňují výskyt a vývoj trestné činnosti patří zejména:

•

• • • • • • •

příhraniční poloha s Polskem a Slovenskou republikou, spojená s vysokou legální i nelegální migrací (velký počet hraničních přechodů, vytvářející možnost rychlého úniku pachatelů do zahraničí), poté co Česká republika (dále jen „ČR“) vstoupila do Schengenského prostoru, lze očekávat pokračování tohoto trendu především u trestné činnosti majetkového charakteru; složitá a neustále se měnící struktura ekonomiky s přetrvávajícím soustředěním těžkého a těžebního průmyslu v rámci celé ČR, v poslední době nárůst průmyslových zón (Ostrava Hrabová, Nošovice) s následnými vlivy na ekologii, sídelní i sociální infrastrukturu; nepříznivý vývoj zaměstnanosti (řada okresů v kraji patří již trvale mezi okresy s nejvyšší nezaměstnaností v ČR – Karviná, Bruntál a Ostrava-město) má negativní dopad na stav hospodářské a majetkové kriminality; struktura obyvatelstva, vysoká koncentrace a soustředění do velkých sídelních komplexů se zastaralým stavebně-technickým fondem i dopravní infrastrukturou a následnými ekologickými dopady; mimořádná koncentrace kriminálních živlů s následnou vysokou kriminalitou, především ve velkých sídelních aglomeracích a okresních městech; koncentrace velkých rekreačních oblastí (Beskydy a Jeseníky) s následnou kriminalitou zaměřenou jak na rekreační objekty, tak na zaparkované dopravní prostředky; sociální kriminalita daná sociálními podmínkami některých skupin obyvatelstva, mající vliv na zvýšený podíl zejména u trestných skutků krádeží; nedostatek podnikatelské etiky v obchodních vztazích (špatná platební morálka).

Stránka |

9

2.3. Oběti trestné činnosti K přehledu obětí trestné činnosti za rok 2007 lze konstatovat, že takto specifikovaným objektem se stalo 3 478 mužů, 3 210 žen a 223 skupin osob. Z věkových kategorií byli nejvíce postiženi občané ve věku 30 až 60 let, z toho 1 421 mužů a 1 469 žen, následovala věková kategorie 18 až 30 let se zastoupením 1 101 mužů a 780 žen. Z hlediska sociální struktury představovalo nejvíce obětí kategorie důchodce – žena (617), dále žena bez pracovního poměru (240), dělnice (220) a u mužů dělník (711), muž důchodce (348) a žák střední školy (277). Varující je vysoký počet obětí mezi žáky základních škol (chlapci – 265, dívky – 145).

2.4. Pachatelé trestné činnosti V roce 2007 bylo v MSK celkově stíháno 16 386 osob, které se podílely na spáchání 39 729 skutků. Nejpočetnější skupinou pachatelů byli recidivisté a ostatní pachatelé tj. ostatní osoby, podílející se na páchání kriminality, které dosud nebyly trestány, včetně skupiny prvopachatelů. Z tabulky 2 vyplývá, že recidivisté se největší měrou podílejí na krádežích prostých (71,26%). U nezletilých a mladistvých pachatelů převládají krádeže vloupáním (11,3% resp. 21,15%). Skupina pachatelů, označená jako ostatní, zaznamenává největší podíl u trestných skutků – zbývající kriminalita (46,94%), jejíž bližší určení je uvedeno v 2.6.5. (vojenské činy, ostatní a zbývající kriminalita). Tab. 2 Struktura stíhaných pachatelů v roce 2007 v MSK a jejich podíl na jednotlivých typech trestných skutků stíháno osob v r. 2007

recidivisté

v%

nezletilí 1-14 let

v%

mladiství 15-17 let

v%

ostatn í

v%

Celkem = 100 %

1013

44,45

134

5,88

226

9,92

906

39,75

2279

mravnostní

64

38,79

10

6,06

29

17,58

62

37,57

165

krádeže vloupáním

603

54,28

126

11,34

235

21,15

147

13,23

1111

krádeže prosté

2026

71,26

116

4,08

286

10,06

415

14,6

2843

ostatní majetkové činy

314

53,13

26

4,40

32

5,41

219

37,06

591

ostatní kriminální činy

596

47,57

51

4,07

140

11,17

466

37,19

1253

zbývající kriminalita

2615

49,54

27

0,51

159

3,01

2478

46,94

5279

hospodářské činy

1498

52,29

11

0,38

22

0,77

1334

46,56

2865

vojenské činy

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

8729

53,27

501

3,06

1129

6,89

6027

36,78

16386

násilné

Celkem Zdroj: SSmk P ČR, 2008

Stránka | 10

2.4.1. Recidivisté Analýzy objasněných skutků dlouhodobě ukazují, že největší skupinou osob, páchajících trestnou činnost jsou recidivisté. Tato kategorie pachatelů představuje v rámci Moravskoslezského kraje mimořádně závažný problém, a to nejen z hlediska podílu (64,6 %), ale především „kvalifikovanosti“ jimi páchané trestné činnosti. Z 16 360 objasněných skutků spáchali recidivisté v roce 2007 - 10 564 skutků (viz graf 1). Oproti roku 2006, kdy bylo recidivisty spácháno 10 440 objasněných skutků, došlo v roce 2007 k mírnému nárůstu o 0,9 % (124 skutků). Lze reálně předpokládat, že u neobjasněných trestných činů bude zastoupení takto kategorizovaných pachatelů minimálně stejně vysoké. Celkově bylo ve skupině tzv. recidivistů v roce 2007 – 10 530 osob, z nichž bylo nejvíce v okresech Ostrava a Karviná (2924 resp. 2305 osob) – viz graf 2. Nejvíce stíhaných recidivistů bylo v roce 2007 na území okresu Ostrava (2924 osob) – viz graf 3. U této skupiny pachatelů nebyl z dlouhodobého hlediska zaznamenán výrazný pokles, a to ani z pohledu četnosti ani podílu na spáchaných trestních skutcích.

Graf 1 Počet skutků spáchaných recidivisty za období 2000 - 2007 na území MSK Počet skutků spáchaných recidivisty za období 2000 - 2007 na území Moravskoslezského kraje 12000 10000

9427

11046

10439

9985

10759

10440

10564

9075

8000 6000 4000 2000 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Zdroj: SSmk P ČR, 2008

Graf 2 Počet skutků spáchaných recidivisty za dané období na území MSK po okresech Počet skutků spáchaných recidivisty za období 2005 - 2007 na území Moravskoslezského kraje v jednotlivých okresech 3912 4000

3755

3795

3500 3000

2601 2534

2563

2500 2000 1500 1000

1289 1074 1218 980 891 912

1038 955

915

1074 1167 1056

500 0 Bruntál

Frýdek-Místek

Karviná 2005

Nový Jičín 2006

Opava

Ostrava

2007

Zdroje grafu: SSmk P ČR, 2008

Stránka | 11

Graf 3 Počet stíhaných recidivistů za dané období na území MSK po okresech Počet stíhaných recidivistů v letech 2006-2007 na území MSK v jednotlivých okresech 3500

3061

2924

3000

2264

2500

2305

2000 1500 1000

769 853

905

1035 703

787 873

698

500

30

37

0 OŘ Bruntál

OŘ Frýdek Místek

OŘ Karviná

OŘ Nový Jičín

2006

OŘ Opava

MŘ Ostrava

OŽPaDV

2007


2.4.2. Nezletilí (1- 14 let) Souhrnný počet dětmi spáchaných trestných činů za rok 2007 na území Moravskoslezského kraje představuje 631 skutků, což je o 127 skutků méně než v předchozím roce 2006 – viz graf 4. Nejvíce těchto skutků bylo nezletilými pachateli spácháno v okrese Ostrava (341) – viz graf 5. Souhrnný počet nezletilých dětí ve skupině pachatelů trestné činnosti, byl v roce 2007 - 630 osob. Největší počet vykazuje opět okres Ostrava (225) – viz graf 6. U této skupiny pachatelů zaznamenáváme již od roku 2007 výrazný pokles počtu, jimi spáchaných trestných skutků – viz graf 5.

Graf 4 Počet spáchaných skutků nezletilými (1 – 14 let) za dané období na území MSK Počet spáchaných skutků nezletilých (1-14 let) za období 2000 - 2007 na území Moravskoslezského kraje 2500

2045

2000

1888 1397

1500

985 752

1000

652

758

631

500 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007


Stránka | 12

Graf 5 Počet spáchaných skutků nezletilých (1 -14 let) za dané období na území MSK po okresech Počet spáchaných skutků nezletilých (1-14 let) v letech 2005 - 2007 na území Moravskoslezského kraje v jednotlivých okresech 483

500 450 400

341

350

269

300 250

163

200

107 104

150 100

59 48

38

50

63

47 52

34 40 43

80 28

41

0 Bruntál

Frýdek-Místek

Karviná 2005

Nový Jičín 2006

Opava

Ostrava

2007


Graf 6 Počet stíhaných nezletilých (1 – 14 let) za dané období na území MSK po okresech Počet stíhaných nezletilých (1-14 let) v letech 2006 - 2007 na území Moravskoslezského kraje v jednotlivých okresech 325

350 300

225

250 200 150 100

105 70 44

86 53 53

46 48

50

44 45 1

0

0 OŘ Bruntál

OŘ Frýdek Místek

OŘ Karviná

OŘ Nový Jičín 2006

OŘ Opava

MŘ Ostrava

OŽPaDV

2007


2.4.3. Mladiství (15 – 17 let) Tuto skupinu pachatelů tvořilo v roce 2007 v rámci Moravskoslezského kraje celkem 1129 osob. Nejpočetnější zastoupení má tato skupina v okrese Ostrava (361 osob v r. 2007), dále následují okresy Karviná a Nový Jičín – viz graf 9. Největší počet skutků spáchali mladiství pachatelé na území okresu Ostrava (533) – viz graf 8. Mladiství spáchali za rok 2007 na území Moravskoslezského kraje dohromady 1448 skutků (viz graf 7). Jejich podíl na páchání trestné činnosti v MSK má od roku 2000 mírně klesající tendenci.

Stránka | 13

Graf 7 Počet spáchaných skutků mladistvými (15 – 17 let) za dané období na území MSK Počet spáchaných skutků mladistvými (15 - 17 let) za dané období na území Moravskoslezského kraje 2500

2112

1898

2000

1864

1740

1512

1452

1426

1448

1500 1000 500 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007


Graf 8 Počet spáchaných skutků mladistvých (15 – 17 let) za dané období na území MSK po okresech Počet spáchaných skutků mladistvých (15-17 let) za období 2005 - 2007 na území Moravskoslezského kraje po okresech 600

533

500

463

414 363

400

414 329 257

300 200

164

121 121 116 135 110 126

190

178

138 147

100 0 Bruntál

Frýdek-Místek

Karviná 2005

Nový Jičín 2006

Opava

Ostrava

2007


Stránka | 14

Graf 9 Počet stíhaných mladistvých (15 – 17 let) za dané období na území MSK po okresech Počet stíhaných mladistvých (15-17 let) v letech 2006 - 2007 na území Moravskoslezského kraje v jednotlivých okresech 361

400

334

350

281

300

279

250 200

118 115

150

129 148

100 108

99

111

100 50

3

5

0 OŘ Bruntál

OŘ Frýdek Místek

OŘ Karviná

OŘ Nový Jičín 2006

OŘ Opava

MŘ Ostrava

OŽPaDV

2007


2.5. Vývoj a stav celkové kriminality v Moravskoslezském kraji Počet evidovaných trestných činů v MSK převyšuje v posledních letech dlouhodobě republikový průměr. Od roku 2005 dochází v Moravskoslezském kraji k významnějšímu nárůstu celkové kriminality, každoročně o více než + 5 %.

Tab. 3 Vývoj kriminality ČR a jednotlivých krajů (VÚSC) v letech 2003 - 2007 – celková kriminalita evidovaná celková TČ - absolutní počet

meziroční odchylky v %

kraj

2003

2004

2005

2006

2007

03-04

04-05

05-06

06-07

03-07*

ČR

357 740

351 629

344 060

336 266

357 461

-1,7

-2,1

-2,2

6,23

-0,1

PHA

99 119

97 433

95 731

89 618

87 319

-1,8

-1,7

-6,4

-2,6

-11,9

STČ

38 567

37 776

37 208

37 188

43 956

-2

-1,5

-0,1

18,2

13,97

JČ

15 837

16 494

16 850

16 025

15 834

4,1

2,2

-3,8

-2,3

-0,02

PL

16 236

16 935

15 236

13 986

15 421

4,3

-10

-8,2

10,3

-5,02

KV

10 609

10 374

10 107

9 492

10 583

-2,2

-2,6

-6,8

11,5

-0,24

ÚST

30 934

32 375

32 773

32 837

34 663

4,7

1,2

0,2

5,6

12,05

LB

15 667

15 357

15 074

14 778

16 050

-2

-2

-1,8

8,6

2,44

KH

12 822

12 692

11 737

11 557

13 648

-1

-7,5

-1,5

18,9

6,44

PA

10 540

10 519

10 288

9 587

10 483

-0,2

-2,2

-6,8

9,3

-0,54

VY

8 693

8 526

7 933

8 184

9 612

-1,9

-6,2

2,4

17,4

10,57

JM

34 463

32 094

30 923

32 042

33 437

-6,9

-3,6

3,6

4,3

-2,98

OL

15 822

15 352

14 841

14 092

15 734

-3

-3,3

-5,1

11,6

-0,56

MS

37 391

35 163

35 145

36 993

39 729

-5,9

-0,1

5,3

7,4

6,25

ZL

11 040

10 639

10 181

9 887

10 992

-3,6

-4,3

-2,9

10,5

-1,07

*Porovnání situace v roce 2003 až 2007 Zdroj: MV, 2008

Stránka | 15

V celkovém pořadí zatíženosti celkovou kriminalitou se Moravskoslezský kraj v roce 2007 zařadil na 6. místo mezi všemi 14 kraji v ČR (viz tab. 4). Skokový růst v roce 2007 je do značné míry způsoben novelizací trestního zákona, kdy došlo k překvalifikování přestupků – řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění a řízení pod vlivem alkoholu na trestný čin.

Tab. 4 Sestavení pořadí zatíženosti v krajích v roce 2007 + porovnání s rokem 2006 Počet obyvatel

kraj

k 31.12. 2006

změna proti roku 2005

ČR

10 287 189

PHA

Celková TČ - abs. počet

Index na 10 tis. obyvatel pořadí dle indexu 2007

rok 2006

k 31.12. 2007

Změna 06 -07

rok 2006

rok 2007

Změna 06-07 (index)

Změna 06-07 (%)

66 612

336 266

357 461

21 195

329,2

347,5

18,3

6,23

1 888 126

17 555

89 618

87 319

-2 299

765,5

737,9

-30,6

-2,6

1

STČ

1 175 254

31 183

37 188

43 956

6 768

325

374,0

49

18,2

3

JČ

630 006

4 294

16 025

15 834

-191

256,1

251,3

-4,7

-2,3

9

PL

554 537

4 919

13 986

15 421

1 435

254,5

278,1

23,6

10,3

8

KV

304 602

14

9 492

10 583

1 091

311,6

347,4

35,8

11,5

5

ÚST

823 265

1 132

32 837

34 663

1 826

399,4

421,0

21,6

5,6

2

LB

430 774

3 211

14 778

16 050

1 272

345,6

372,6

27

8,6

4

KH

549 643

2 347

11 557

13 648

2 091

211,2

248,3

37,1

18,9

10

PA

507 751

2 466

9 587

10 483

896

189,7

206,4

16,6

9,3

12

VY

511 645

-5 508

8 184

9 612

1 428

158,2

187,9

29,7

17,4

13

JM

1 132 563

9 362

32 042

33 437

1 395

285,3

295,2

9,9

4,3

7

OL

639 894

4 768

14 092

15 734

1 642

221,9

245,9

24

11,6

11

MS

1 249 290

-8 264

36 993

39 729

2 736

294,2

318,0

1,9

7,4

6

ZL

589 839

-867

9 887

10 992

1 105

167,4

186,4

18,9

10,5

14

Zdroj: MV, 2008

Tab. 5 Sestupně sestavené pořadí zatíženosti krajů (VÚSC) dle indexu výskytu celkové TČ za rok 2007 Pořadí

Kraj

Index

Pořadí

Kraj

Index

1.

Praha

737,9

8.

Plzeňský

278,1

2.

Ústecký

421,0

9.

Jihočeský

251,3

3.

Středočeský

374,0

10.

Královehradecký

248,1

4.

Liberecký

372,6

11.

Olomoucký

245,9

5.

Karlovarský

347,4

12.

Pardubický

206,4

6.

Moravskoslezský

296,1

13.

Vysočina

187,9

7.

Jihomoravský

295,2

14.

Zlínský

186,4

Zdroj: MV, 2008

Z grafu 10 je patrné, že se kriminalita v Moravskoslezském kraji vyvíjí v podobě sinusoidy. Po roce 1989, kdy byla kriminalita v kraji nejnižší za posledních 18 let, dosáhla celková registrovaná kriminalita dvou významných vrcholů (rok 1993 a 1998). Poté několik let klesala a nyní začíná její výskyt opět narůstat. Na vývoj kriminality má vliv řada faktorů, mezi něž patří zejména politická situace a také například změny zákonů, kterými se společnost řídí.

Stránka | 16

Z hlediska objasněnosti trestné činnosti byl nejúspěšnější rok 1989, kdy byly objasněny více než dvě třetiny skutků spáchaných na území Moravskoslezského kraje. Od roku 2000 se objasněnost stabilně drží okolo 50% z celkového počtu registrované trestné činnosti. Objasněnost představuje samostatnou kapitolu činnosti policistů, která je ovlivňována řadou pozitivních a negativních vlivů. Především je založena na zkušenostech a znalostech samotných policistů a dále také na všímavosti občanů, kteří dávají policii podněty k prošetření.

Graf 10 Vývoj kriminality a její objasněnosti v MSK v letech 1989 – 2007 (nejsou zde započítány údaje cizinecké policie) Vývoj kriminality v letech 1989 - 2007 v Moravskoslezském kraji 60000

56194 53891 50000

46918

46358

46645

46862

44742

48394

46449

41792 40000

37705

36732 39375

35156

37906

37378

35139

30713

30000

22519 20000

19939 21161

20681

17278

16957

21549

17583

12701

17447

14420

16307

16776

19550

16434

13546

16395

12309

10000

0

20492

19231

1989

1990

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

nápad

16957

30713

44742

53891

56194

46918

46862

46449

46645

48394

46358

41792

37906

37705

37378

35156

35139

36732

39375

objas ně no

13546

12309

12701

14420

17278

16434

19231

20681

20492

21161

22519

21549

19939

19550

17583

17447

16776

16395

16307


V tabulce 6 je uveden celkový přehled výskytu (nápadu) základních typů trestné činnosti v Moravskoslezském kraji za období let 2005 – 2007. Z uvedených údajů vyplývá, že k největšímu nárůstu došlo ve sledovaném období u krádeží prostých (o 3 075 skutků více než v roce 2005) a u zbývající kriminality (+ 2 979 skutků oproti roku 2005). Naopak mírný pokles je možné sledovat u násilné a mravnostní kriminality, hospodářských činů a také ostatních kriminálních činů. Za rok 2007 bylo na území Moravskoslezského kraje spácháno celkem 39 729 trestných činů, což je o 236 více skutků v porovnání s rokem 2006 (36 993) a dokonce o 4 584 více trestných činů než v roce 2005 (viz tab. 6). Nejvyšší podíl připadá na krádeže prosté, kdy byl zaznamenán nárůst této trestné činnosti o 935 skutků ve srovnání s rokem 2006 (+6,1 %), Také u zbývající kriminality došlo k významnému zvýšení ve srovnání s rokem 2006, a to o 1 873 skutků (+45,5 %). Oproti stejnému období roku 2006 byl zaznamenán v roce 2007 pokles počtu trestných činů po linii ostatní kriminální činy o 22,7 % (o 526 skutků méně), hospodářské činy o 6,8 % (- 344 skutků). Z hlediska procentuálního zastoupení je vykazována největší odchylka při srovnání celé České republiky a Moravskoslezského kraje v oblasti násilné trestné činnosti (MS kraj o 2,47 % více).

Stránka | 17

Tab. 6 Vývoj a skladba trestné činnosti v ČR a MSK v letech 2005 - 2007 ČR - počet

Výskyt TČ 2005

2006

CELKOVÁ TČ

344 056

násilná

ČR - %

MSK - počet

MSK-%

odchylka MSK - ČR 2007

2007

2005

2006

2007

2007

336 437

2007 357 384

100

35 145

36 993

39 729

100

21 684

19 171

19 551

5,47

3 396

3 154

3 154

7,94

2,47

mravnostní

1 849

1 615

1 689

0,47

237

179

208

0,52

0,05


57 956

53 503

54 925

15,37

5 243

5 038

5 589

14,07

-1,30

krádeže prosté

154 124

151 136

154 207

43,15

13 164

15 304

16 239

40,87

-2,27


17 199

17 068

19 134

5,35

1577

1 816

2 032

5,11

-0,24


24 692

20 878

18 795

5,26

2 786

2 314

1788

4,50

-0,76


22 585

33 541

51 061

14,29

3 007

4 120

5 993

15,08

0,80


43 882

39 473

37 981

10,63

5 734

5 068

4 724

11,89

1,26

85

52

41

0,01

1

0

2

0,01

-0,01

vojenské činy Zdroj: SSmk P ČR, 2008

Graf 11 uvádí přehled výskytu (nápadu) jednotlivých druhů trestné činnosti za období let 2005 – 2007 v Moravskoslezském kraji. Za rok 2007 je nejvyšší počet výskytu zaznamenán u krádeží prostých (16 239 skutků), nejnižší naopak u vojenských činů (2 skutky).

Graf 11 Přehled nápadu TČ za období 2005 – 2007 v Moravskoslezském kraji Přehled nápadu TČ za období 2005-2007 v Moravskoslezském kraji 18000 15304

16000 14000

16239

13164

12000 10000 8000 6000 3396 3154 3154 4000 2000

5243

5038

5986 5733 5064 4722 4120 2781 1816 2312 3007 1577 2032 1784 1 0 2

5589

237 179 208

0 násilné

m ravnostn í krádeže vloupáním

krád eže pro sté

2005

ost. ost. krim in. zbývající hospodářské vojenské m ajetkové č iny kri m in. č iny č iny č iny

2006

2007


Stránka | 18

2.6. Struktura trestné činnosti Policejní statistiky rozlišují tyto hlavní druhy kriminality: o Násilná kriminalita o Mravnostní kriminalita o Majetková kriminalita o Hospodářská kriminalita o Vojenské trestné činy, o Ostatní kriminalita o Zbývající kriminalita

2.6.1. Násilná kriminalita Komentář k tabulce 7:

Na území Moravskoslezského kraje byl u násilné trestné činnosti v roce 2007 zaznamenán stejný počet skutků této trestné činnosti jako v roce 2006, tj. 3 154 skutků. Přitom u trestného činu vraždy byl v roce 2007 zaznamenán výrazný pokles evidovaných skutků u jednotlivých případů vražd. Bylo zaznamenáno celkem 14 skutků, objasněno bylo 13 skutků, což činí 92,9 % objasněnosti. V porovnání s rokem 2006 se jedná o pokles této společensky závažné trestné činnosti o 9 skutků, tj. o 39,1 %. Z celkového počtu 699 případů evidovaných loupeží (nárůst o 76 skutků oproti roku 2006) bylo objasněno 338 případů, což činí 48,4 % objasněnosti. U kategorie loupežných přepadení na finančních institucích byl zaznamenán nárůst o 5 skutků, tj. 83,3 %, tzn. 11 skutků v roce 2007 s objasněností 27,3 %. V hodnoceném období nebyl zaznamenán případ loupeže s následkem smrti. K mírnému poklesu v této oblasti došlo u trestného činu úmyslné ublížení na zdraví o 22 skutky, tj. 1,5 % oproti roku 2006, na 1 443 skutků. Tato trestná činnost představuje z hlediska počtu největší podíl v skupině násilných činů (45,7 % podíl z celkového počtu násilných činů 3 154), a o více než 14 % převyšuje její krajské zastoupení celorepublikový poměr.

Tab. 7 Skladba násilné kriminality v Moravskoslezském kraji – porovnání s ČR (základ, tj. 100 % = násilná kriminalita) Odchylka (%) kraj – ČR

ČR – počet

ČR - %

MSK – počet

MSK - %

19 551

100

3 154

100

Vraždy loupežné

19

0,10

2

0,06

-0,03

Vraždy sexuální

3

0,02

0

0,00

-0,02

108

0,55

8

0,25

-0,30

Vraždy na objednávku

6

0,03

1

0,03

0,00

Vraždy novorozence matkou

0

0,00

0

0,00

0,00

Vraždy ostatní

60

0,31

3

0,10

-0,21

Vraždy celkem

196

Násilná TČ celkem

Vraždy motivované osobními vztahy

14

Usmrcení lidského plodu(§227)

0

0,00

0

0,00

0,00

Usmrcení lidského plodu(§228)

0

0,00

0

0,00

0,00

Stránka | 19

ČR - počet

ČR - %

MSK - počet

MSK - %

Opuštění dítěte

16

0,08

0

0,00

Odchylka (%) kraj - ČR -0,08

Únos

15

0,08

1

0,03

-0,05

4 668

23,88

699

22,16

-1,71

Loupeže na finančních institutech

188

0,96

11

0,35

-0,61

Násilí na veřejném činiteli mimo policisty

105

0,54

8

0,25

-0,28

Násilí na veřejném činiteli - policistovi

593

3,03

74

2,35

-0,69

Násilí na veřejném činiteli - obecním policistovi

223

1,14

29

0,92

-0,22

Úmyslné ublížení na zdraví

6 175

31,58

1 443

45,75

14,17

Rvačky

14

0,07

1

0,03

-0,04

Násilí a vyhrožování proti skupině obyvatel

71

0,36

8

0,25

-0,11

Braní rukojmí

3

0,02

0

0,00

-0,02

Nebezpečné vyhrožování

1 930

9,87

235

7,45

-2,42

Vydírání

1 336

6,83

156

4,95

-1,89

339

1,73

38

1,20

-0,53

2 273

11,63

245

7,77

-3,86

Neoprávněný zásah do práva domu, bytu

504

2,58

57

1,81

-0,77

Týrání svěřené osoby

161

0,82

21

0,67

-0,16

Týrání osoby žijící ve společném obydlí

685

3,50

104

3,30

-0,21

Omezování svobody vyznání

0

0,00

0

0,00

0,00

Útisk

32

0,16

3

0,10

-0,07

Porušování svobody sdružování a shromažďování

0

0,00

0

0,00

0,00

Ostatní násilné trestné činy

24

0,12

7

0,22

0,10

Loupeže

Omezení a zbavení osobní svobody Porušování domovní svobody


2.6.2. Mravnostní kriminalita Komentář k tabulce 8: Tato oblast trestné činnosti vykazovala v roce 2007 nárůst evidovaných počtu skutků o 16,2 % na celkových 208 skutků (ve srovnání se 179 skutky v roce 2006). Skladba evidovaného počtu skutků této trestné činnosti se dlouhodobě nemění. Mezi nejčastěji páchané trestné činy patří jednoznačně trestné činy pohlavního zneužívání a znásilnění. Při jejich objasňování se policie potýká s odmítavým postojem obětí, poskytnout policii součinnost při zjištění pachatele, a to nejčastěji z důvodu studu či strachu z pomsty při prozrazení pachatele.

Stránka | 20

Moravskoslezský kraj také dosahuje výrazné odchylky ve srovnání s celou ČR u ostatních pohlavních úchylek, a to o více než 7 %.

Tab. 8 Skladba mravnostní kriminality v Moravskoslezském kraji – porovnání s ČR (základ, tj. 100 % = mravnostní kriminalita) Odchylka (%) kraj - ČR

ČR - počet

ČR - %

MSK - počet

MSK - %

1 689

100

208

100

Znásilnění

637

37,71

69

33,17

-4,54

Pohlavní zneužívání v závislosti

74

4,38

9

4,33

-0,05

688

40,73

80

38,46

-2,27

Komerční forma sexuálního zneužívání v závislosti

3

0,18

0

0,00

-0,18

Komerční forma sexuálního zneužívání ostatní

0

0,00

0

0,00

0,00

Ostatní pohlavní úchylky

155

9,18

34

16,35

7,17

Ohrožování mravnosti

48

2,84

8

3,85

1,00

Ohrožování pohlavní nemocí

0

0,00

0

0,00

0,00

Ublížení na zdraví pohlav. nemocí

3

0,18

0

0,00

-0,18

Ublížení na zdraví pohl nemocí z nedbalosti

5

0,30

0

0,00

-0,30

Kuplířství

46

2,72

3

1,44

-1,28

Soulož mezi příbuznými

13

0,77

4

1,92

1,15

Obchodování s lidmi

11

0,65

0

0,00

-0,65

Ostatní mravnostní trestné činy

6

0,36

1

0,48

0,13

Mravnostní TČ celkem

Pohlavní zneužívání ostatní


2.6.3. Majetková kriminalita Komentář k tabulce 9: V roce 2007 byl nově zaznamenán nárůst evidovaných skutků této trestné činnosti o 8,4 %, na 2 032 případů (v roce 2006 se jednalo o 1875 skutků). Při komparaci rozdílů v zastoupení této skupiny trestných činů v rámci celé České republiky a Moravskoslezského kraje, vykazuje kraj výrazně vyšší podíl u skutku podvodu (+ 2,95 %).

Stránka | 21

Tab. 9 Skladba majetkové kriminality v Moravskoslezském kraji – porovnání s ČR (základ, tj. 100 % = majetková kriminalita) Odchylka (%) kraj - ČR

ČR - počet

ČR - %

MSK - počet

MSK - %

Majetková TČ celkem

19 134

100

2032

100

Podvod

5 057

26,43

597

29,38

2,95

Zpronevěra

1 359

7,10

146

7,19

0,08

362

1,89

16

0,79

-1,10

Zatajení věci

1 037

5,42

149

7,33

1,91

Poškozování cizí věci

11 319

59,16

1 124

55,31

-3,84

0

0,00

0

0,00

0,00

Neoprávněné užívání cizí věci

Ostatní majetkové trestné činy Zdroj: SSmk P ČR, 2008

Z pohledu zařazení v policejním statistickém přehledu, zahrnuje majetková trestná činnost také protiprávní jednání, které je označováno pojmem krádež. V přehledu jsou uváděny samostatně krádeže vloupáním a krádeže prosté. Komentář k tabulce 10: Ve skupině krádeže vloupáním došlo k nárůstu evidovaných skutků o 10,9 % na 5 589 skutků (v roce 2006 to bylo o 549 skutků méně, tedy celkem 5040). Největší nárůst byl zaznamenán u krádeží vloupáním do ostatních objektů - o 367 skutků (celkem 3 144 skutků v roce 2007) a u krádeží vloupáním do restaurací a hostinců + 122 skutků (celkem 405 skutků v roce 2007), pokles v počtu skutků krádeží vloupáním do rodinných domků – 32 skutků (ze 401 skutků v roce 2006 na 336 skutků v roce 2007). Rovněž došlo k poklesu o 20 skutků v krádežích vloupáním do víkendových chat soukromých osob (z 222 v roce 2006 na 202 v roce 2007). V této skupině trestné činnosti převyšuje podíl Moravskoslezského kraje v porovnání s celorepublikovým průměrem u krádeží vloupáním do obchodů a krádeží vloupáním do restaurací a hostinců (shodně o 3 procenta více).

Tab. 10 Krádeže vloupáním v Moravskoslezském kraji – porovnání s ČR (základ, tj. 100 % = krádeže vloupáním) Odchylka (%) kraj - ČR

ČR - počet

ČR - %

MSK - počet

MSK - %

Krádeže vloupáním celkem

54 925

100

5 589

100

Krádeže vloupáním do obchodů

3 404

6,20

515

9,21

3,02

Krádeže vloupáním do výkladních skříní

356

0,65

63

1,13

0,48

Krádeže vloupáním do restaurací a hostinců

2 310

4,21

405

7,25

3,04

Krádeže vloupáním do ubytovacích objektů

708

1,29

33

0,59

-0,70

Krádeže vloupáním do kiosků

981

1,79

166

2,97

1,18

ČR - počet

ČR - %

MSK - počet

MSK - %

Odchylka

Stránka | 22

(%)kraj - ČR Krádeže vloupáním do jídelen, závodních kuchyní a stravovacích zařízení

124

0,23

28

0,50

0,28

Krádeže vloupáním do objektů se starožitnostmi a uměleckými předměty

69

0,13

3

0,05

-0,07

Krádeže vloupáním do kulturních objektů

136

0,25

19

0,34

0,09

Krádeže vloupáním do pokladen a pancéřových skříní

162

0,29

11

0,20

-0,10

Krádeže vloupáním do výpočet. středisek

34

0,06

7

0,13

0,06

Krádeže vloupáním do škol

835

1,52

122

2,18

0,66

Krádeže vloupáním do bytů

4 322

7,87

535

9,57

1,70

Krádeže vloupáním do víkendových chat soukromých osob

5 377

9,79

202

3,61

-6,18

Krádeže vloupáním do rodinných domků

4 841

8,81

336

6,01

-2,80

Krádeže vloupáním do ostatních objektů

31 266

56,92

3 144

56,25

-0,67


Komentář k tabulce 11: Ve skupině krádeží prostých byl zaznamenán nárůst evidovaných skutků o 6,1 %, což představuje růst počtu skutků o + 935 skutků ve srovnání s rokem 2006 (celkem 16 239 skutků v roce 2007). Nejvýraznější podíl na nárůstu evidovaných skutků skupiny krádeží prostých má kategorie krádeže věcí z automobilů + 14,9 % (+ 754 skutků, celkem 5 814 skutků). Zde také Moravskoslezský kraj převyšuje poměrné zastoupení této trestné činnosti v rámci celé České republiky o 2 %. Nejvyššího procentního rozdílu však Moravskoslezský kraj dosahuje v porovnání s Českou republikou u kapesních krádeží (+ 3%).

Tab. 11 Krádeže prosté v Moravskoslezském kraji – porovnání s ČR (základ, tj. 100 % = krádeže prosté) Odchylka (%) kraj - ČR

ČR - počet

ČR - %

MSK - počet

MSK - %

Krádeže prosté celkem

154 207

100

16 239

100

Krádeže kapesní

19 153

12,42

2 505

15,43

3,01

16

0,01

1

0,01

0,00

8 962

5,81

1 216

7,49

1,68

247

0,16

15

0,09

-0,07

ČR - počet

ČR - %

MSK - počet

MSK - %

Odchylka (%)

Krádeže při pohlavním styku Krádeže jiné na osobách Krádeže mezi zaměstnanci na pracovišti

Stránka | 23

kraj - ČR Krádeže motorových vozidel dvoustopých

19 501

12,65

1 035

6,37

-6,27

Krádeže motorových vozidel jednostopých

828

0,54

50

0,31

-0,23

Krádeže věcí z automobilů

51 516

33,41

5 814

35,80

2,40

Krádeže součástek motorových vozidel

5 829

3,78

223

1,37

-2,41

Krádeže jízdních kol

5 395

3,50

753

4,64

1,14

Krádeže domácího zvířectva

135

0,09

8

0,05

-0,04

Krádeže v bytech

4 259

2,76

566

3,49

0,72

Krádeže věcí na nádražích

253

0,16

63

0,39

0,22

Krádeže věcí během jízdy v dopravním prostředku

272

0,18

24

0,15

-0,03

Krádeže v objektech se starožitnostmi a uměleckými předměty

135

0,09

12

0,07

-0,01

Krádeže v jiných objektech

25 705

16,67

2 920

17,98

1,31

Krádeže ostatní

12 001

7,78

1 034

6,37

-1,42


2.6.4. Hospodářská kriminalita Komentář k tabulce 12: U tohoto druhu trestné činnosti byl zaznamenán v roce 2007 pokles počtu evidovaných skutků o 6,8 % (tj. – 344 na 4 724 skutků). Pozitivní vývoj oproti roku 2006 je u trestného činu úvěrový podvod, kdy došlo v roce 2007 k poklesu o 104 skutků, tj. o 5,5% na 1 805 skutků, přesto však zastoupení této trestné činnosti představuje o 5,8 % větší podíl než je celorepublikové poměr. Přes tento pozitivní vývoj problém úvěrových podvodů nadále přetrvává a zaujímá první místo v hospodářské kriminalitě. Nárůst oproti roku 2006 byl zaznamenán také u trestného činu porušení autorského práva z 12 skutků v roce 2006 na 78 skutků v roce 2007 tj. o 66 skutků více (550 %). Výraznější účast v zastoupení této trestné činnosti vykazuje Moravskoslezský kraj ve srovnání s celou Českou republikou u skutků neoprávněné držení platební karty a podvody proti sociálnímu zabezpečení a nemocenskému pojištění (+ 5,25% resp. 1,54 %).

Tab. 12 Skladba hospodářské kriminality v Moravskoslezském kraji – porovnání s ČR (základ, tj. 100 % = hospodářská kriminalita) Odchylka (%) kraj – ČR

ČR – počet

ČR - %

MSK – počet

MSK - %

Hospodářská TČ celkem

37 981

100

4 724

100

Trestné činy proti předpisům o nekalé soutěži

13

0,03

4

0,08

0,05

Neoprávněné podnikání

123

0,32

16

0,34

0,01

ČR – počet

ČR - %

MSK – počet

MSK - %

Odchylka (%)

Stránka | 24

kraj – ČR Poškozování spotřebitele

6

0,02

0

0,00

-0,02

Pašování a krácení cla

5

0,01

0

0,00

-0,01

361

0,95

43

0,91

-0,04

7

0,02

2

0,04

0,02

Porušení povinností v řízení o konkursu

368

0,97

27

0,57

-0,40

Poruš. povinností při správě cizího majetku

166

0,44

10

0,21

-0,23

Krádež

553

1,46

33

0,70

-0,76

Neoprávněné užívání cizí věci

7

0,02

1

0,02

0,00

Poškozování cizí věci

28

0,07

0

0,00

-0,07

Podvody proti sociálnímu zabezpečení a nemocenském pojištění

413

1,09

124

2,62

1,54

2 302

6,06

167

3,54

-2,53

Padělání známek a kolků

137

0,36

1

0,02

-0,34

Krácení daně

534

1,41

76

1,61

0,20

Zneužívání pravomoci veřejného činitele

55

0,14

9

0,19

0,05

Úplatkářství - přijímání úplatku

40

0,11

4

0,08

-0,02

Poškozování věřitele

184

0,48

12

0,25

-0,23

Padělání a pozměňování veřejné listiny

553

1,46

58

1,23

-0,23

Nedovolená výroba a držení státní pečeti a úředního. razítka

15

0,04

0

0,00

-0,04

Ohrožování zdraví závadnými potravinami

6

0,02

1

0,02

0,01

Vystavení neoprávněného potvrzení

2

0,01

0

0,00

-0,01

Neoprávněné užívání motorových vozidel

43

0,11

5

0,11

-0,01

Porušení tajemství dopravních zpráv

17

0,04

2

0,04

0,00

Zpronevěra

3 160

8,32

247

5,23

-3,09

Podvod

4 953

13,04

598

12,66

-0,38

Pletichy při veřejné soutěži a dražbě

9

0,02

0

0,00

-0,02

Porušení předpisů o nakládání s kontrolovaným zbožím a technologiemi

0

0,00

0

0,00

0,00

Zneužívání informací v obchodním styku

46

0,12

6

0,13

0,01

Neoprávněné provozování loterie

5

0,01

0

0,00

-0,01

ČR – počet

ČR - %

MSK – počet

MSK - %

Odchylka (%) kraj – ČR

Zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění Porušení. závazných pravidel hospodářského styku

Ochrana měny

Stránka | 25

Porušení předpisů o nálepkách

36

0,09

3

0,06

-0,03

Neoprávněné nakládání s osobními údaji

22

0,06

2

0,04

-0,02

Ostatní trestné činy proti měně

13

0,03

0

0,00

-0,03

8 023

21,12

1 246

26,38

5,25

Porušení předpisů o zahraničním obchodu s vojenským materiálem

3

0,01

0

0,00

-0,01

Rozkrádání přepravních zásilek - železničních

29

0,08

10

0,21

0,14

Rozkrádá přepravních zásilek - poštovních

20

0,05

3

0,06

0,01

Rozkrádání přepravních zásilek - silničních

309

0,81

8

0,17

-0,64

Rozkrádání přepravních zásilek - leteckých

0

0,00

0

0,00

0,00

Rozkrádání přepravních zásilek - lodních

1

0,00

0

0,00

0,00

Maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti

3

0,01

0

0,00

-0,01

Úplatkářství - podplácení

62

0,16

4

0,08

-0,08

Úplatkářství - nepřímé

1

0,00

0

0,00

0,00

Zvýhodňování věřitele

82

0,22

4

0,08

-0,13

Pletichy při řízení konkurzním a vyrovnávacím

0

0,00

0

0,00

0,00

Ohrožování nebo poškozování životního prostředí - úmyslné

49

0,13

5

0,11

-0,02

Ohrožování nebo poškozování životního prostředí – z nedbalosti

19

0,05

0

0,00

-0,05

Předlužení

53

0,14

1

0,02

-0,12

Nedovolená výroba radioaktivního materiálu

2

0,01

0

0,00

-0,01

Podílnictví

41

0,11

0

0,00

-0,11

Porušení práv k ochranné známce

242

0,64

10

0,21

-0,43

6

0,02

1

0,02

0,01

Porušení autorského práva

462

1,22

78

1,65

0,43

Zastření původu věci

32

0,08

1

0,02

-0,06

Poškozování a zneužívání záznamů na nosiči informací

48

0,13

8

0,17

0,04

ČR – počet

ČR - %

MSK – počet

MSK - %

Odchylka (%) kraj – ČR

6

0,02

0

0,00

-0,02

Neoprávněné držení platební karty

Porušení průmyslových práv

Provozování nepoctivých

Stránka | 26

her a sázek Havárie a provozní poruchy - úmyslné

21

0,06

3

0,06

0,01

Havárie a provozní poruchy - nedbalostní

6

0,02

0

0,00

-0,02

Pojistný podvod

582

1,53

30

0,64

-0,90

Úvěrový podvod

12 295

32,37

1 805

38,21

5,84

3

0,01

0

0,00

-0,01

Neodvedení daně, pojistného

948

2,50

35

0,74

-1,76

Ostatní hospodářské trestné činy

451

1,19

21

0,44

-0,74

Nesplnění oznamovací povinnosti v daňovém řízení


2.6.5. Vojenské trestné činy, ostatní a zbývající kriminalita Komentář k tabulce 13: Vojenské trestné činy patří z hlediska páchání trestných činů k méně frekventovaným. V roce 2007 byly na území Moravskoslezského kraje spáchány pouze 2 tyto skutky.

Tab. 13 Vojenské trestné činy v Moravskoslezském kraji – porovnání s ČR (základ, tj. 100 % = Vojenské trestné činy) Odchylka (%) kraj - ČR

ČR - počet

ČR - %

MSK - počet

MSK - %

Vojenské TČ celkem

48

100

2

100

Vojenské trestné činy

41

85,42

2

100,00

14,58

Trestné činy proti ústavnímu zřízení

7

14,58

0

0,00

-14,58


Komentář k tabulce 14: Ve skladbě ostatních trestných činů dominují v Moravskoslezském kraji ve srovnání s celorepublikovým průměrem zejména skutky sprejerství (o 8,56%), nedovolená výroba a držení psychotropních látek a jedů a ohrožování mravního výchovy mládeže (shodně o 2,0%).

Tab. 14 Ostatní trestné činy v Moravskoslezském kraji – porovnání s ČR (základ, tj. 100 % = Ostatní trestné činy)

Ostatní TČ celkem Výtržnictví Výtržnictví na sportovních a veřejných akcích Sprejerství

Odchylka (%) kraj - ČR

ČR - počet

ČR - %

MSK - počet

MSK - %

18 795

100

1 788

100

2 995

15,94

243

13,59

-2,34

59

0,31

5

0,28

-0,03

3 121

16,61

450

25,17

8,56

ČR - počet

ČR - %

MSK - počet

MSK - %


Stránka | 27

Podávání anabolických látek mládeži

0

0,00

0

0,00

0,00

Ohrožování mravní výchovy mládeže

727

3,87

102

5,70

1,84

65

0,35

18

1,01

0,66

0

0,00

0

0,00

0,00

95

0,51

3

0,17

-0,34

2 216

11,79

247

13,81

2,02

Šíření toxikománie

59

0,31

4

0,22

-0,09

Zneužití pravomoci veřejného činitele

132

0,70

9

0,50

-0,20

Neoprávněné nakládání s osobními údaji

36

0,19

7

0,39

0,20

Maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti

13

0,07

0

0,00

-0,07

Nedovolená výroba a držení psychotropních látek a jedů pro sebe

364

1,94

20

1,12

-0,82

Nedovolená výroba a držení psychotropních látek a jedů –předmět pro nedovolenou výrobu

226

1,20

16

0,89

-0,31

Požáry

854

4,54

74

4,14

-0,41

Výbuchy

17

0,09

2

0,11

0,02

Nedovolené ozbrojování

451

2,40

47

2,63

0,23

Maření výkonu úředního rozhodnutí

6 072

32,31

450

25,17

-7,14

Překupnictví a přechovávači podílnictví

1 293

6,88

91

5,09

-1,79

Podávání alkoholických nápojů mládeži Obchodování s dětmi Nedovolené překročení státní hranice Nedovolená výroba a držení psychotropních látek a jedů pro jiného


Komentář k tabulce 15: U zbývající kriminality mají v Moravskoslezském kraji nejvyšší podíl zastoupení skutky – zanedbání povinné výživy (21,27%) a také dopravní nehody z nedbalosti (21,99%). V porovnání s celou Českou republikou nebyl v této kategorii trestných činů zaznamenán žádný významný rozdíl.

Tab. 15 Zbývající kriminalita v Moravskoslezském kraji – porovnání s ČR (základ, tj. 100 % = Zbývající kriminalita) Odchylka (%) kraj - ČR

ČR - počet

ČR - %

MSK - počet

MSK - %

51 061

100

5 993

100

Nadržování

25

0,05

5

0,08

0,03

Veškeré nehody -úmyslné

6

0,01

0

0,00

-0,01

ČR - počet

ČR - %

MSK - počet

MSK - %


Zbývající kriminalita celkem

Stránka | 28

Dopravní nehody silniční nedbal.

9 987

19,56

1 318

21,99

2,43

Dopravní nehody letecké – z nedbalosti

10

0,02

1

0,02

0,00

Dopravní nehody vodní – z nedbalosti

0

0,00

0

0,00

0,00

Železniční nehody – z nedbalosti

29

0,06

2

0,03

-0,02

Nehody kombinované – železniční - silniční – z nedbalosti

47

0,09

6

0,10

0,01

Ublížení na zdraví z nedbalosti -pracovní úraz

146

0,29

26

0,43

0,15

Ublížení na zdraví z nedbalosti -ostatní

390

0,76

73

1,22

0,45

Poškozování věřitele

25

0,05

5

0,08

0,03

Zvýhodňování věřitele

6

0,01

1

0,02

0,00

Ohrožení pod vlivem návykových látek, opilství

10 038

19,66

989

16,50

-3,16

Zanedbání povinné výživy

10 253

20,08

1 275

21,27

1,19

Ohrožení bezpečnosti vzdušného dopravního prostředku a civilního plavidla

0

0,00

0

0,00

0,00

Sdělení nepravdivé informace

0

0,00

0

0,00

0,00

Zavlečení vzdušného dopravního prostředku do ciziny

0

0,00

0

0,00

0,00

Týrání zvířat

39

0,08

7

0,12

0,04

Šíření poplašné zprávy

242

0,47

37

0,62

0,14

Zločinné spolčení

13

0,03

1

0,02

-0,01

Hanobení národa, přesvědčení a rasy

28

0,05

5

0,08

0,03

Podněcování k národnostní a rasové nenávisti

13

0,03

1

0,02

-0,01

Podpora a propagace hnutí směřující k potlačení práv a svobod občanů

112

0,22

8

0,13

-0,09

19 652

38,49

2 233

37,26

-1,23

Ostatní trestná činnost Zdroj: SSmk P ČR, 2008

2.6.6. Přestupky Následující kapitola je věnována oblasti přestupků. Na jejich řešení a vyhledávání se podílí služba pořádkové a železniční policie, dopravní policie a skupina správních činností. V roce 2007 bylo v rámci Moravskoslezského kraje celkem 81 495 přestupků (o 14 633 přestupků 2007 je do značné míry způsobeno novelizací některých přestupků (řízení motorového vozidla alkoholu) na trestné činy.

evidováno službou pořádkové a železniční policie méně než v roce 2006). Skokové snížení v roce trestního zákona, kdy došlo k překvalifikování bez řidičského oprávnění a řízení pod vlivem

Stránka | 29

Z celkového počtu evidovaných přestupků na území Moravskoslezského kraje, je činnost policie zřetelná především v oblasti BESIP – přestupky v oblasti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu (36 864 řešených přestupků), dále také u přestupků proti majetku (25 357) a proti veřejnému pořádku (14 566) – viz graf 12.

Graf 12 Přehled v počtu řešených činností na úseku přestupků na území MSK za období leden – prosinec 2007

40000

Přehled v počtu řešených činností na úseku přestupků na území Moravskoslezského kraje za období leden-prosinec 2007 36 864

35000

25 357

30000 25000

14 566

20000 15000 10000

2 607

5000

86

2 015

0 alkohol/toxi

veřejný pořádek § 47 - 49

proti majetku §50

BESIP § 22

silniční hospodářstvíí

ostatní


2.7. Analýza okresních (městského) ředitelství Policie ČR na území Moravskoslezského kraje Na území Moravskoslezského kraje působí 5 okresních ředitelství Policie České republiky (Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava) a 1 městské ředitelství Ostrava. Z pohledu celkového počtu trestné činnosti je městské ředitelství Ostrava daleko nad průměrem (16 901 trestných činů, průměr za MSK – 6 562 trestných činů) v počtu výskytu trestné činnosti v ostatních okresech Moravskoslezského kraje. Z tabulky 16 je patrný trend zvyšování počtu výskytu trestných činů v jednotlivých okresech Moravskoslezského kraje. Nejvýrazněji je tento trend patrný v okrese Ostrava, kde od roku 2005 docházelo k postupnému zvyšování trestné činnosti, a to z 13 894 činů v roce 2005 na 16 901 činů v roce 2007, jedná se tedy o nárůst o 3 007 činů během tří let. Podobná situace panuje také v okresech Frýdek-Místek, Karviná a Nový Jičín. Výskyt konkrétních skutků trestné činnosti a podíl zastoupení pachatelů v jednotlivých okresech respektive obcích Moravskoslezského kraje je uveden v samostatné příloze tohoto materiálu.

Stránka | 30

Tab. 16 Celkový přehled výskytu základních typů trestné činnosti v rámci jednotlivých policejních okresů v působnosti Moravskoslezského kraje za období let 2005 – 2007 OŘ - Bruntál

Výskyt TČ

OŘ - Karviná

OŘ – Frýdek-Místek

2005 2 329

2006 2 196

2007 2 221

2005 8 131

2006 8 284

2007 8 891

2005 4 211

2006 4 384

2007 4 893

násilná

262

250

252

897

777

805

317

326

343

mravnostní

28

17

18

62

42

66

24

21

29


329

307

284

1405

1258

1444

818

671

780

krádeže prosté

566

465

404

2930

3274

3292

1402

1672

1666


95

98

114

354

348

417

232

245

273


225

202

145

672

485

308

451

363

305


285

440

602

631

959

1461

325

508

822


539

417

402

1180

1141

1098

642

578

673

0

0

0

0

0

0

0

0

2

CELKOVÁ TČ

vojenské činy

OŘ - Ostrava

Výskyt TČ

OŘ - Opava

OŘ – Nový Jičín

2005

2006

2007

2005

2006

2007

2005

2006

2007

CELKOVÁ TČ

13 894

15 626

16 901

3 038

3 045

3 140

3 536

3 197

3 329

násilná

1 372

1 225

1 266

252

288

258

296

272

223

mravnostní

76

63

62

19

22

16

28

13

17


1620

1800

2034

538

510

483

533

475

527

krádeže prosté

6 115

7 695

8 615

974

920

881

1 177

1 109

1 137


573

687

811

154

187

184

169

247

228


909

708

644

253

275

176

271

261

191


1 033

1 419

1 616

357

397

778

376

391

696


2 196

2 029

1 853

491

446

364

685

429

310

0

0

0

0

0

0

1

0

0

vojenské činy Zdroj: SSmk P ČR, 2008

Stránka | 31

2.8. Závěr Ze zpracované analýzy kriminality na území Moravskoslezského kraje vyplynuly následující skutečnosti:  Mezi nejsilněji působící, tzv. prokriminogennní faktory (činitelé, mající vliv na výskyt trestné činnosti) v Moravskoslezském kraji patří: poměrně vysoká nezaměstnanost v některých okresech (Karviná, Bruntál), vznik nových průmyslových zón (příliv obyvatelstva), otevření hranic vstupem ČR do Schengenského prostoru (Moravskoslezský kraj sousedí s Polskem a Slovenskem), specifický způsob života vybraných skupin obyvatelstva, žijících zejména v sociálně vyloučených lokalitách.  Nejpočetnější skupinu pachatelů trestné činnosti tvoří recidivisté, tj. osoby, které se této činnosti dopouštějí opakovaně. Varující je skutečnost, že početní zastoupení této skupiny dlouhodobě neklesá, naopak neustále roste.  Nejohroženější skupinou potencionálních i skutečných obětí trestné činnosti, jsou lidé ve věku 30 až 60 let, podíl zastoupení mužů a žen v této skupině je vyrovnaný.  Při přepočtu výskytu celkové trestné činnosti na 10 tis. obyvatel (tzv. index TČ), se Moravskoslezský kraj řadí na 6. místo mezi všemi kraji České republiky.  Od roku 2004 neustále stoupá celkový počet spáchaných trestných činů na území Moravskoslezského kraje (v r. 2007 celkem 39 729).  Při srovnání výskytu jednotlivých trestných skutků u základních druhů kriminality v rámci celé České republiky a v rámci Moravskoslezského kraje, jsou vykazovány tyto vyšší nežádoucí hodnoty: násilná kriminalita – úmyslné ublížení na zdraví (+ 14,7%), mravnostní kriminalita – ostatní pohlavní úchylky (+7,17 %), majetková kriminalita – podvod (2,95%), krádeže vloupáním – krádeže vloupání do restaurací a hostinců (3,04%), krádeže prosté – krádeže kapesní (3,01%), hospodářská kriminalita – úvěrový podvod (5,84%). Z ostatních trestných činů převyšuje kraj celorepublikové hodnoty u trestných činů sprejerství (+8,56%) a zanedbání povinné výživy (+1,19%).  Mezi evidovanými přestupky zaujímají první místo - přestupky proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu (36 864 z celkového počtu 81 495 registrovaných přestupků v roce 2007).  Z hlediska přítomnosti výskytu trestné činnosti v jednotlivých okresech Moravskoslezského kraje, zaujímá první místo okres Ostrava, ve kterém připadá na 10tis. obyvatel 501,17 trestných činů. Toto zpracované vyhodnocení analýzy kriminality Moravskoslezského kraje se opírá zejména o tzv. indexy, tj. přepočet počtu trestných činů na skupinu obyvatel. Podstatou vyhodnocení však není zvolený index, ale eliminace těch skutků, které představují největší podíl na celkové kriminalitě v daném území. Tyto skutky jsou při sledování rozboru kriminality v jednotlivých územních celcích odlišné. Analýza výskytu jednotlivých skutků, zpracovaných na základě dostupných údajů z policejních statistik, by měla dávat podněty, mající určitý vztah k dané problematice, k opatřením vedoucím ke snížení počtu těchto kriminálních skutků. Jsou to především podněty v podobě spolupráce Policie České republiky s jinými organizacemi, úřady a vedoucí k vlastním preventivním opatřením. V souvislosti s analýzou kriminality, jako jednoho ze základních podkladů pro přípravu Koncepce prevence kriminality je důležité poznamenat, že policie má při evidování trestné činnosti, vedení bezpečnostních databází, při řešení spáchaných skutků, ale také při koncipování žádoucích způsobů ochrany bezpečnosti obyvatelstva/občanů nezaměnitelnou roli.

Stránka | 32

2.9. Zdroje a seznam použitých zkratek Použité zdroje: Bílek, D., Filo: R.: Rozbor kriminality jednotlivých okresů Policie české republiky v územní působnosti Moravskoslezského kraje. Ostrava 2008. Bílek, D, Filo, R.: Zpráva o stavu a vývoji bezpečnostní situace na území Moravskoslezského kraje za rok 2007. Ostrava 2008. Bílek, D.: Rozbor kriminality obvodních oddělení Policie České republiky v působnosti okresního ředitelství Policie ČR Bruntál. Ostrava, 2008. Bílek, D.: Rozbor kriminality obvodních oddělení Policie České republiky v působnosti okresního ředitelství Policie ČR Frýdek - Místek. Ostrava, 2008. Bílek, D.: Rozbor kriminality obvodních oddělení Policie České republiky v působnosti okresního ředitelství Policie ČR Nový Jičín. Ostrava, 2008. Bílek, D.: Rozbor kriminality obvodních oddělení Policie České republiky v působnosti okresního ředitelství Policie ČR Karviná. Ostrava, 2008. Bílek, D.: Rozbor kriminality obvodních oddělení Policie České republiky v působnosti okresního ředitelství Policie ČR Opava. Ostrava, 2008. Bílek, D.: Rozbor kriminality obvodních oddělení Policie České republiky v působnosti městského ředitelství Policie ČR Ostrava. Ostrava, 2008. Růžková J.: Statistický lexikon obcí České republiky. Praha, 2005. Doporučení k tvorbě Koncepcí prevence kriminality krajů na léta 2009 až 2011. Ministerstvo vnitra, odbor prevence kriminality, 2008. Použité zkratky: DN dopravní nehoda Index

výskyt trestných činů, přepočítaný na vybraný počet obyvatel

SSmk P ČR

Správa Severomoravského kraje Policie České republiky

TČ

trestný čin

Stránka | 33

3. SOCIO-DEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE Socio-demografická analýza uvádí stručným přehled základních demografických údajů o Moravskoslezském kraji (dále jen „MSK“), informuje o vývoji a struktuře obyvatel kraje, migraci, nezaměstnanosti, urbanizaci apod.

3.1. Základní demografické údaje Moravskoslezský kraj je geograficky velice rozmanitý region. Ze západu je sevřen masívem Hrubého Jeseníku s nejvyšším vrcholem kraje a celé Moravy, horou Praděd (1 491 m n. m.). Hornatina postupně přechází do Nízkého Jeseníku, náhorní plošiny s pozvolnějším terénem, a Oderských vrchů. Střední část kraje je charakteristická hustě osídleným nížinatým terénem Opavské nížiny, Ostravské pánve a Moravské brány. Směrem na jihovýchod krajina opět získává horský charakter a kulminují zde hřbety Beskyd – u slovenské hranice Moravskoslezských s nejvyšším vrcholem Lysou horou (1 323 m n. m.) a Slezských na hranici s Polskou republikou. •

Rozloha, hustota zalidnění, obce

Moravskoslezský kraj je vymezen okresy – Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava-město a je rozdělen na 22 správních obvodů obcí s rozšířenou působností, do kterých spadá celkem 299 obcí, z toho je 39 měst. Moravskoslezský kraj se díky své rozloze řadí na 6. místo mezi kraji v celé ČR. S rozlohou větší než 1 500 km2 je největším okresem v kraji Bruntál. Ten má zároveň také nejnižší hustotu zalidnění (63 obyvatel/km2). Největší počet obcí je v okresech Opava a Frýdek-Místek. Okres Ostrava-město má ze všech okresů největší počet obyvatel a současně i hustotu zalidnění na km2.

Tab. 1 Demografické údaje MSK ( k 31. 12. 2007)

Bruntál

Frýdek-Místek

Karviná

Nový Jičín

Opava

Ostrava - Město

MSK CELKEM

Z toho okresy

Rozloha (km2)

5 427

1 549

1 273

347

918

1 126

214

Počet obyvatel

1 249 897

98 148

210 369

275 397

152 352

176 820

336 811

Hustota zalidnění (počet obyvatel / km2)

230

63

165

793

166

157

1 572

Počet obcí

299

67

72

17

53

77

13

Zdroj: http://vdb.czso.cz

Moravskoslezský kraj sousedí s Olomouckým (122 obyvatel/km 2) a Zlínským krajem (149 obyvatel/km2). Na severu a východě hraničí s polskými vojvodstvími – Slezským a Opolským, na jihovýchodě s Žilinským krajem (Slovensko).

Stránka | 34

V tabulce 2 je uveden výčet obcí II. a III. typu (stupně) v Moravskoslezském kraji. Všechny obce uvedené v tabulce jsou minimálně obce II. typu (stupně), tj. obce s pověřeným obecním úřadem. Názvy obcí, které jsou v tabulce označeny tučně, jsou navíc obce III. typu (stupně) – obce s rozšířenou působností.

Tab. 2 Výčet obcí II. a III. typu (k 31. 12. 2007) Název obce Bílovec

Počet obyvatel

Okres

1 447

Nový Jičín

Bohumín

22 914

Karviná

Bruntál

17 494

Bruntál

Český Těšín

25 633

Karviná

Frenštát pod Radhoštěm

11 187

Nový Jičín

Frýdek - Místek

59 233

Frýdek - Místek

Frýdlant nad Ostravicí

9 652

Frýdek - Místek

Fulnek

5 980

Nový Jičín

Havířov

84 033

Karviná

Hlučín

14 232

Opava

Horní Benešov

2 445

Bruntál

Jablunkov

5 692

Frýdek - Místek

Karviná

62 881

Karviná

Kopřivnice

23 248

Nový Jičín

6 821

Opava

25 211

Bruntál

3 632

Bruntál

26 071

Nový Jičín

7 344

Nový Jičín

Opava

58 923

Opava

Orlová

32 918

Karviná

Osoblaha

1 150

Bruntál

Ostrava

308 374

Ostrava - město

Příbor

8 789

Nový Jičín

Rýmařov

8 790

Bruntál

Studénka

10 220

Nový Jičín

Třinec

37 657

Frýdek - Místek

Vítkov

6 192

Opava

Vratimov

6 712

Ostrava - město

Vrbno pod Pradědem

5 825

Bruntál

Kravaře Krnov Město Albrechtice Nový Jičín Odry


Obcí II. a III. typu s nejvyšším počtem obyvatel je Ostrava. Obcí II. typu s nejnižším počtem obyvatel je Osoblaha, z obcí III. typu má nejmenší počet obyvatel Bílovec.

Stránka | 35

•

Rekreační oblasti

Turistický region Severní Morava a Slezsko je rozdělen do šesti turistických oblastí: -

-

Hrubý Jeseník (okresy: Jeseník, Bruntál, Šumperk) Nízký Jeseník (okresy: Bruntál, Opava) Opavsko – Krnovsko (okresy: Opava, Bruntál) Poodří (okresy: Nový Jičín, území podél Odry procházející Moravskou Bránou) Ostravsko – Karvinsko (okresy: Ostrava, Karviná) Beskydy – Valašsko (okresy: Frýdek-Místek, Vsetín)

Turistický region zahrnuje i část Olomouckého (okres Jeseník a Šumperk) a Zlínského kraje (okres Vsetín).

Stránka | 36

3.2. Obyvatelstvo •

Vývoj počtu obyvatel (1993 – 2007)

Z údajů v následující tabulce 3 lze vysledovat dlouhodobý trend úbytku obyvatelstva v MSK. Hlavní roli hraje bezesporu stárnutí populace a odchod lidí za pracovními příležitostmi do hlavního města Prahy a jiných členských zemí EU. Od roku 2000 dochází k neustálému poklesu počtu obyvatel ve dvou okresech - Bruntál a Ostrava-Město. Výsledek jejich sedmiletého vývoje představuje celkový úbytek 2 450 obyvatel v okrese Bruntál a 10 227 obyvatel v okrese Ostrava-Město.

Tab. 3 Vývoj počtu obyvatel v MSK v období let 1993 - 2007 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

MSK celkem

1 285 105

1 285 600

1 284 482

1 282 883

1 281 420

1 279 410

1 276 929

1273 537

1 261 503

1 258 251

1 255 910

Bruntál

100 859

101 060

101 131

101 104

101 102

100 937

100 783

100 598

99 985

99 658

99 328

Frýdek - Místek

211 747

211 800

211 683

211 480

211 307

211 219

210 821

210 638

209 220

209 198

209 377

Karviná

287 422

287 416

287 337

286 902

286 250

285 565

284 708

283 317

279 774

278 843

277 975

Nový Jičín

153 526

154 186

154 156

154 105

154 184

154 270

154 242

154 006

152 502

152 268

152 066

Opava

178 699

178 808

178 683

178 725

178 649

178 507

178 257

177 940

177 712

177 287

177 040

Ostrava - město

352 852

352 330

351 492

350 567

349 928

348 912

348 118

347 038

342 310

340 997

340 124

2004

2005

2006

2007

MSK celkem

1 253 257

1 250 769

1 249 290

1 249 897

Bruntál

98 957

98 543

98 173

98 148

Frýdek - Místek

209 316

209 326

209 585

210 369

Karviná

277 538

276 660

275 754

275 397

Nový Jičín

151 870

151 835

151 957

152 352

Opava

176 870

176 653

176 624

176 820

Ostrava - město

338 706

337 752

337 197

336 811

Zdroj: http://www.ostrava.czso.cz/xt/edicniplan.nsf/p/13-8102-07

Stránka | 37

•

Věková struktura obyvatelstva

Z celkového počtu obyvatel v Moravskoslezském kraji za rok 2007 (tj.1 249 897) je více než 180 tis. obyvatel mladších 14 let, téměř 900 tis. obyvatel se pohybuje ve věkovém rozmezí 15 – 64 let a necelých 180 tis. je starších 65 let. V prvních dvou kategoriích je majoritně zastoupeno mužské pohlaví, ve třetí kategorii převyšuje naopak počet žen (viz tab. 4). Grafy 1 a 2 na následující straně znázorňují věkovou struktura obyvatelstva Moravskoslezského kraje v závislosti na pohlaví.

Tab. 4 Věková struktura obyvatelstva MSK (k 31. 12. 2007) 0 - 14 let

15 - 64 let

Více než 65 let

Muži

Ženy

celkem

Muži

Ženy

Celkem

Muži

Ženy

Celkem

MSK celkem

92 617

88 286

180 903

450 290

442 822

893 112

68 918

106 964

175 882

Bruntál

7 593

7 171

14 764

35 964

35 017

70 981

4 809

7 594

12 403

Frýdek - Místek

15 722

15 186

30 908

75 704

73 965

149 669

11 734

18 058

29 792

Karviná

19 899

18 791

38 690

101 092

96 830

197 922

15 287

23 498

38 785

Nový Jičín

11 825

11 296

23 121

54 973

54 021

108 994

7 899

12 338

20 237

Opava

13 273

12 632

25 905

63 121

62 175

125 296

10 055

15 564

25 619

Ostrava - město

24 305

23 210

47 515

119 436

120 814

240 250

19 134

29 912

49 046

Podíl na celkové skladbě obyvatel v MSK (v %)

15,14

13,84

14,47

73,60

69,40

71,45

11,26

16,76

14,07

Podíl na celkové skladbě obyvatel v celé ČR (v %)

14,92

13,56

14,23

73,31

69,18

71,20

11,77

17,26

14,57

Odchylka (v %)

0,22

0,27

0,25

0,29

0,22

0,25

-0,51

-0,49

-0,50


Stránka | 38

Graf 1 Věková struktura žen v MSK (k 31.12.2007)

Graf 2 Věková struktura mužů v MSK (k 31.12.2007)

•

Index stáří

Index stáří vyjadřuje počet obyvatel v poproduktivním věku (nad 60 let) na 100 dětí ve věku do 14 let. Index stáří v Moravskoslezském kraji je v porovnání s údaji za celou ČR vyšší o 8,66 procentního bodu (dále jen „PB“). Index stáří mužů v MSK je oproti celorepublikovému pohledu nižší o 8,5 PB a u žen nižší o 8,98 PB – viz. tabulka 5.

Tab. 5 Index stáří v MSK (k 31. 12. 2007) MSK

Česká republika

Muži

Ženy

Celkem

0 - 14 let

92 617

88 286

180 903

Nad 60 let

104 529

148 912

253 441

Index stáří (v %)

112,86

168,67

140,10

0 - 14 let

758 305

718 618

1 476 923

Nad 60 let

920 482

1 276 589

2 197 071

Index stáří (v %)

121,39

177,65

148,76


Stránka | 39

•

Vývoj průměrného věku obyvatel Moravskoslezského kraje v letech 1995 – 2007

Průměrný věk obyvatelstva v Moravskoslezském kraji se vyvíjel podobně jako v ostatních krajích ČR, tzn. pozvolna rostl. Tab. 6 znázorňuje vývoj průměrného věku obyvatel v letech 1995 – 2007. V letech 1993 – 1994 by bylo možné tyto údaje určit jen stěží. Moravskoslezský kraj tehdy neexistoval jako územní samosprávní celek a navíc došlo v případě několika obcí k územním změnám. Některé obce, které dříve patřily do Severomoravského kraje (Severomoravský kraj sloužil před r. 2003 k určování statistických veličin), již nově k Moravskoslezskému kraji nepatří – např. okres Jeseník, který nyní patří k Olomouckému kraji (ačkoli nejde o všechny obce v tomto okrese). Vývoj průměrného věku v letech 1005 – 2007 ukazuje jednoznačně trend stárnutí populace, které se nevyhnulo ani Moravskoslezskému kraji.

Tab. 6 Vývoj průměrného věku obyvatel od r. 1995 – 2007 (k 31.12.2007)

1995

Průměrný věk obyvatel 36,1

2002

Průměrný věk obyvatel 38,5

1996

36,5

2003

38,8

1997

36,8

2004

39,1

1998

37,1

2005

39,4

1999

37,5

2006

39,7

2000

37,8

2007

39,9

2001

38,1

Rok

Rok

Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/p/4003-08

•

Určení velikosti skupin: děti, mladiství, mladí dospělí, obyvatelé nad 60 let

V porovnání s celorepublikovým průměrem je relativní podíl dětí do 14 let v Moravskoslezském kraji vyšší o 0,24 PB, podíl mladistvých o 0,4 PB a podíl mladých dospělých o 0,23 PB. Naopak obyvatel ve věku 60 let a více je o 0,88 PB méně než je celorepublikový podíl (viz tab. 7).

Tab. 7 Děti, mladiství, mladí dospělí, obyvatelé nad 60 let v MSK (k 31. 12. 2007) Děti (0 - 14)

Mladiství (15 - 18)

Mladí dospělí (19 - 26)

Nad 60 let

Moravskoslezský kraj

180 903

66 639

138 972

253 441

Bruntál

14 764

5 524

10 977

18 725

Frýdek - Místek

30 908

11 463

23 272

42 395

Karviná

38 690

14 791

31 108

55 917

Nový Jičín

23 121

8 497

17 195

29 743

Opava

25 905

9 272

19 923

35 469

Ostrava - město

47 515

17 092

36 497

71 192

Podíl na celkové skladbě obyvatel MSK (v %)

14,47

5,33

11,12

20,28

Podíl na celkové skladbě obyvatel v celé ČR (v %)

14,23

4,93

10,89

21,16

Odchylka (v %)

0,24

0,40

0,23

-0,88


Stránka | 40

•

Předpokládaný vývoj počtu obyvatel do roku 2020

Český statistický úřad vydal k 31. 12. 2007 prognózu počtu obyvatel České republiky do roku 2050. V následující tabulce a grafu jsou znázorněny odhady vývoje počtu obyvatel v Moravskoslezském kraji do roku 2020 za předpokladu, že poměr počtu obyvatel kraje a celé České republiky zůstane, i v následujících letech, stejný. Koeficient udávající poměr (podíl) počtu obyvatel Moravskoslezského kraje a ČR byl stanoven na 0,120400861948555 (tj. 1 249 897 : 10 381 130). Dalším předpokladem je konstantní migrační přírůstek od roku 2008. Prognóza Českého statistického úřadu předpokládá vrchol nárůstu počtu obyvatel Moravskoslezského kraje v roce 2015. Následuje klesající trend zapříčiněný negativním přirozeným přírůstkem, resp. celkovým přírůstkem obyvatel – viz tabulka 8.

Tab. 8 Prognóza vývoje počtu obyvatel v letech 2008 – 2020 Oblast / věková kategorie v celé ČR 0-14

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

1 408 977

1 399 254

1 400 028

1 405 913

1 411 445

1 416 687

1 422 439

15-64

7 331 290

7 311 207

7 286 202

7 229 237

7 168 612

7 114 021

7 063 855

65+

1 526 578

1 565 065

1 596 812

1 654 320

1 714 608

1 767 809

1 814 666

0-14

169 642

168 471

168 565

169 273

169 939

170 570

171 263

15-64

882 694

880 276

877 265

870 406

863 107

856 534

850 494

65+

183 801

188 435

192 258

199 182

206 440

212 846

218 487

celkem

1 236 137

1 237 182

1 238 087

1 238 861

1 239 487

1 239 950

1 240 244

0-14

2015 1 426 352

2016 1 427 564

2017 1 426 290

2018 1 423 339

2019 1 417 348

2020 1 408 644

15-64

7 011 496

6 959 469

6 910 691

6 866 035

6 825 090

6 786 952

65+

1 864 146

1 914 530

1 962 649

2 006 769

2 048 523

2 088 333

0-14

171 734

171 880

171 727

171 371

170 650

169 602

15-64

844 190

837 926

832 053

826 677

821 747

817 155

65+

224 445

230 511

236 305

241 617

246 644

251 437

celkem

1 240 369

1 240 317

1 240 084

1 239 664

1 239 041

1 238 194

v MSK

v celé ČR

v MSK


Graf 3 Prognóza počtu obyvatel v MSK v letech 2008 – 2020

•

Vzdělanostní skladba obyvatelstva v Moravskoslezském kraji

Stránka | 41

Zdrojem informací pro zjištění vzdělanostní sklady obyvatelstva v MSK bylo sčítání lidu, domů a bytů, které naposledy proběhlo v roce 2001. Následující šetření podobně komplexního charakteru proběhne v roce 2011. Tab. 9 srovnává vzdělanostní skladbu obyvatelstva z pohledu nejvýše dosaženého vzdělání obyvatel MSK. Současně také porovnává krajské relativní zastoupení nejvýše dosaženého vzdělání s celorepublikovým průměrem. Nejvíce zastoupenou skupinou obyvatel z hlediska stupně ukončeného vzdělání jsou v Moravskoslezském kraji absolventi učilišť a středních odborných škol bez maturity (38,72%). Naopak nejméně obyvatel MSK patří mezi osoby bez vzdělání (0,53 %). Moravskoslezský kraj má z hlediska celorepublikového srovnání zastoupení obyvatel s tímto nejvýše dosaženým vzděláním: bez vzdělání o +0,09 PB oproti celorepublikovému průměru, základní a neukončené základní vzdělání o +2,21 PB, vyučení a střední odborné bez maturity o + 0,76 PB, úplné střední s maturitou o -1,54 PB, vyšší odborné a nástavbové o -0,40 PB, vysokoškolské o -1,14 PB. Z níže uvedených údajů vyplývá, že v Moravskoslezském kraji je větší zastoupení obyvatel s nižším vzděláním.

Tab. 9 Vzdělanostní skladba obyvatelstva (k 1. 3. 2001)

bez vzdělání

základní a neukončené základní

vyučení a střední odborné bez maturity

úplné střední s maturitou

vyšší odborné a nástavbové

vysokoškolské

nezjištěné

v tom podle stupně ukončeného vzdělání

Celkem MSK

5 568

265 452

407 247

245 665

32 102

81 506

14 147

Bruntál

774

23 876

34 294

19 106

2 339

4 670

1 059

Frýdek-Místek

703

45 524

72 774

46 702

5 948

14 645

1 314

Karviná

1 189

62 273

90 839

51 611

6 605

14 711

4 164

Nový Jičín

531

31 658

53 559

30 697

4 245

9 026

1 546

Opava

1 100

38 493

60 788

33 823

4 098

10 561

1 541

Ostrava - město

1 271

63 628

94 993

63 726

8 867

27 893

4 523

Relativní podíl v rámci MSK (v %)

0,53

25,24

38,72

23,36

3,05

7,75

1,35

Relativní podíl v rámci celé ČR (v %)

0,44

23,03

37,96

24,90

3,45

8,89

1,32

Odchylka (v %)

0,09

2,21

0,76

-1,54

-0,40

-1,14

0,03

Zdroj: Veřejná databáze Českého statistického úřadu: http://vdb.czso.cz

Stránka | 42

•

Migrace - Migrační trendy

Komentář k tabulkám 10 a 11: V tabulkách je možné sledovat dlouhodobý pokles počtu obyvatel MSK v období 2002 - 2006. V roce 2007 nastal zlom a došlo k růstu počtu obyvatel kraje. Důvodem změny jsou tyto dva trendy:

1. Migrační – za rok 2007 se z Moravskoslezského kraje vystěhovalo 98 osob, což představuje 2.

v porovnání s předcházejícími léty výrazné přibrzdění odlivu obyvatel z kraje. Populační – přirozený přírůstek byl v roce 2007 po několika letech kladný, což společně s nízkým odlivem obyvatel zapříčinilo kladný celkový přírůstek obyvatel do kraje.

Tab. 10 Pohyb obyvatel v MSK v období 2002 – 2007 2002

2003

2004

2005

2006

2007

Přirozený přírůstek

-1 647

-1 837

-1 220

-814

-276

705

Přírůstek stěhováním

-1 605

-546

-1 503

-1 674

-1 203

-98

Celkový přírůstek

-3 252

-2 383

-2 723

-2 488

-1 479

607


Tab. 11 Pohyb obyvatel v MSK během roku 2007


Přirozený přírůstek 705

Přistěhovalí

Vystěhovalí

7350

7448

Přírůstek stěhováním -98

Celkový přírůstek 607

Bruntál

135

1010

1170

-160

-25

Frýdek-Místek

145

2405

1766

639

784

Karviná

-56

2642

2943

-301

-357

Nový Jičín

341

1443

1389

54

395

Opava

127

1532

1463

69

196

Ostrava - město

13

5195

5594

-399

-386


Komentář k tabulkám 12, 13 a 14: Během roku 2007 přibylo v MSK celkem 3000 cizích státních příslušníků. Ze srovnání údajů v tabulkách 11 a 12 je zřejmé, že více než 50% přistěhovalých do Moravskoslezského kraje tvoří cizinci (4129). Nejvíce přistěhovalců pochází z Ukrajiny, Slovenska, Vietnamské lidové republiky a Ruské federace. Z tab. 11 a 13 vyplývá, že se cizí státní příslušníci podílí na celkovém počtu vystěhovalých pouze 15,2 % (1129).

Stránka | 43

Tab. 12 Přistěhovalí do MSK podle státního občanství během roku 2007 Oblast, kraj, okres

Celkem

Ukrajina

Slovensko

Vietnam

Rusko

Mongolsko Moldavsko

Jiné


4129

849

826

489

183

1

24

1757

Bruntál

86

4

52

1

1

-

-

28

Frýdek-Místek

414

49

162

5

4

-

-

194

Karviná

851

10

121

14

46

-

-

660

Nový Jičín

275

11

132

56

3

-

-

73

Opava

243

9

47

89

2

-

-

96

Ostrava - město

2260

766

312

324

127

1

24

706

Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/publ/4001-07-v_roce_2007_(predbezne_vysledky)

Tab. 13 Vystěhovalí z MSK podle státního občanství během roku 2007 Oblast, kraj, okres

Celkem

Ukrajina

Slovensko

Vietnam

Rusko

Mongolsko Moldavsko

Jiné


1129

260

102

62

22

-

4

679

Bruntál

33

-

1

-

-

-

-

32

Frýdek-Místek

147

32

15

2

-

-

1

97

Karviná

160

4

23

-

6

-

1

126

Nový Jičín

85

6

7

6

-

-

-

66

Opava

93

8

7

1

-

-

-

77

Ostrava - město

611

210

49

53

16

-

2

281

Tab. 14 Přírůstek obyvatel vlivem stěhování cizích státních příslušníků během roku 2007 Oblast, kraj, okres

Celkem

Ukrajina

Slovensko

Vietnam

Rusko

Mongolsko

Moldavsko

Jiné


3000

589

724

427

161

1

20

1078

Bruntál

53

4

51

1

1

0

0

-4

Frýdek-Místek

267

17

147

3

4

0

-1

97

Karviná

691

6

98

14

40

0

-1

534

Nový Jičín

190

5

125

50

3

0

0

7

Opava

150

1

40

88

2

0

0

19

Ostrava-město

1649

556

263

271

111

1

22

425

•

Národnostní složení a cizinci

Poslední šetření národnostního složení obyvatelstva proběhlo naposledy v rámci sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001. Další šetření proběhne v roce 2011. V tab. 15 jsou tedy uvedeny poslední aktuální údaje o národnostním složení obyvatel MSK s platností k 1. 3. 2001. Největší početní zastoupení mají v MSK tyto národnosti: česká, slovenská, polská a moravská.

Stránka | 44

Tab. 15 Národnostní složení MSK v % (k 1. 3. 2001)

česká

moravská

slezská

slovenská

romská

polská

německá

ruská

ukrajinská

vietnamská

ostatní

z toho národnost (mimo nezjištěné)

Bruntál

87,24

4,01

0,45

4,23

0,17

0,29

0,50

0,02

0,08

0,04

1,17

Frýdek-Místek

84,10

2,01

0,71

2,97

0,06

7,97

0,09

0,03

0,04

0,05

0,63

Karviná

82,19

1,29

0,70

5,71

0,10

6,81

0,17

0,05

0,08

0,03

0,91

Nový Jičín

90,85

4,19

0,18

1,97

0,21

0,15

0,20

0,04

0,08

0,16

0,52

Opava

91,09

1,42

2,47

1,30

0,12

0,16

1,20

0,04

0,09

0,02

0,72

Ostrava-město

89,65

2,30

0,29

3,48

0,21

0,30

0,18

0,07

0,09

0,24

0,93

Celkem MSK

87,17

2,28

0,77

3,44

0,14 3,06

0,34

0,05

0,08

0,10

0,81


•

Osoby žádající o azyl

Vedle obyvatel, kteří přísluší k různým národnostním menšinám, žijí na území regionu dlouhodobě také cizinci. V Moravskoslezském kraji se nachází 4 zařízení, která poskytují služby pro zajištění nejnutnějších životních potřeb uprchlíkům a žadatelům o azyl. Jedná se o tato zařízení: o o o

Přijímací středisko Správy uprchlických zařízení Ministerstva vnitra České republiky ve Vyšních Lhotách (základní kapacita zařízení 580 osob). Pobytové středisko uprchlíků v Havířově-Dolní Suché (základní kapacita zařízení 86 osob) Pobytové středisko uprchlíků v Bruntále (základní kapacita zařízení 100 osob)

V tab. 16 jsou uvedeny počty žadatelů o azyl v MSK v období 2003 – 2007. Z údajů je zřejmé, že od roku 2003 počty žadatelů o azyl rapidně klesají. Statistické údaje o počtu žadatelů o azyl před rokem 2003 v Moravskoslezském kraji Ministerstvo vnitra ČR neuvádí. Není také možné jednoznačně určit, kolik žadatelů o azyl získalo status uprchlíka na území Moravskoslezského kraje, protože některé žádosti o azyl byly posuzovány v rámci dvoustupňového soudního řízení, tj. na krajských soudech a vyšších soudech, jež nesídlí v každém kraji.

Tab. 16 Počet žadatelů o azyl v MSK v letech 2003 – 2007 Počet žadatelů o azyl

2003

2004

2005

2006

2007

9 231

4 344

2 762

1 557

1 045

Zdroj: http://www.mvcr.cz/statistiky/index.html

Následující tabulka uvádí počty žadatelů o azyl a udělených azylů v letech 1999 – 2007 v rámci celé České republiky. K největšímu nárůstu počtu žadatelů o azyl došlo v roce 2001.

Stránka | 45

Tab. 17 Počet žadatelů o azyl a počet udělených azylů v letech 1999 – 2007 v celé ČR Počet žadatelů o azyl

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

7 219

8 788

18 082

8 481

11 400

5 459

4 021

3 016

1 878

80

134

83

103

208

142

251

305

382

Počet udělených azylů nebo doplňkové ochrany

Zdroj: http://www.mvcr.cz/statistiky/index.html

•

Počet integračních bytů

Z tabulky 18 vyplývá, že v roce 2005 a 2007 nebyl v Moravskoslezském kraji přidělen žádný integrační byt, což znamená, že MSK neplnil státem předepsané kvóty. Ve vybraných letech (2004 2007) bylo nejvíce integračních bytů přiděleno v hlavním městě Praze. Údaje o počtu osob jsou odvozen od procentních kvót vycházejících z Usnesení vlády o integraci azylantů v jednotlivých krajích. V kolonce plnění je uveden počet osob v integračních bytech/počet bytů.

Tab. 18 Přehled o plnění procentních kvót (počet osob) jednotlivými kraji v období 2004 – 2007 2004

Praha

Počet osob 16

Středočeský

2005

40/14

Počet osob 24

10

0

Jihočeský

12

Plzeňský

2006

2007

30/14

Počet osob 24

15

12/6

15

8/3

20

12/6

1/1

15

0

15

0

20

9/3

10

8/3

15

14/5

15

21/8

20

17/8

Karlovarský

4

0

6

0

12

0

8

0

Ústecký

2

5/2

6

8/3

12

19/9

8

16/5

Liberecký

5

3/2

6

12/3

6

35/12

8

11/4

Královéhradecký

9

7/3

12

5/1

9

0

16

11/4

Pardubický

6

6/1

9

4/1

9

1/1

12

4/2

Vysočina

6

8/2

9

4/2

6

8/4

12

0

Jihomoravský

6

8/4

12

13/5

6

11/4

16

16/6

Olomoucký

6

12/2

9

0

6

1/1

12

7/3

Moravskoslezský

3

10/3

6

0

9

3/3

8

0

Zlínský

5

0

6

0

6

5/1

8

4/1

Celkem

100

106/37

150

102/40

150

149/59

200

165/57

Kraj

Plnění

Plnění

Plnění

Počet osob

Plnění

48/18

32

58/15

Zdroj: Zabezpečení integrace azylantů a osob požívajících doplňkové ochrany v roce 2008 a v letech následujících

Počet integračních bytů pro azylanty v letech 2004 – 2007 v Moravskoslezském kraji uvádí tabulka 18. Údaje uvedené v následující tabulce představují nabídky integračních bytů 1995 – 2007 (vyjma let 1997, 2001 a 2005, kde neproběhly žádné nabídky) v závislosti na místě (okrese) realizace nabídky. Nejvíce nabídek integračních bytů pro azylanty (7 bytů) proběhlo ve sledovaném období v okrese Ostrava - město. Jediným okresem, kde nebyla uskutečněna žádná nabídka integračního bydlení pro uprchlíky byl Nový Jičín.

Stránka | 46

Tab. 19 Realizované nabídky integračních bytů pro azylanty v MSK v letech 1995 – 2007 1995

1996

1998

1999

2000

2002

2003

2004

2006

2007

4

1

3

5

1

2

1

1

3

0

1x Světlá Hora

1x Rýmařov, 1x Krnov

1x Havířov

1x Havířov

3x Havířov

Celkem v MSK Bruntál

Frýdek– Místek

1x Frýdlant nad Ostravicí

3x Frýdek – Místek, 1x Třinec 1x Havířov

Karviná Nový Jičín Opava Ostrava město

5x Ostrava

2x Ostrava

Zdroj: Informace poskytli pan Mgr. P. Jiřičný a Mgr. P. Dymeš z Ministerstva vnitra ČR dne 26. 6. 2008.

•

Další údaje o obyvatelích kraje

Nejvíce sňatků i rozvodů proběhlo během roku 2007 v okrese Ostrava-město a Karviná. Největší porodnost byla zaznamenána v okrese Ostrava-město, nejnižší v okrese Bruntál. Ve srovnání počtu narozených na 1000 obyvatel dosáhl největšího přírůstku okres Nový Jičín a Opava. Nejvíce potratů bylo provedeno v okresech Ostrava-město a Karviná. Během roku 2007 zemřelo nejvíce osob v okresech Ostrava-město, Karviná a Frýdek-Místek. Největší přirozený přírůstek je zaznamenán v okresech Nový Jičín, Frýdek-Místek a Bruntál, nejnižší (záporný) v okrese Karviná.

Tab. 20 Další údaje o obyvatelích kraje za rok 2007 MSK celkem

Bruntál

Sňatky

6 694

480

Frýdek Místek 1 114

Karviná

Nový Jičín

Opava

1 492

808

904

Ostrava město 1 896

Rozvody

3 874

256

554

923

464

469

1 208

Narození celkem

13 373

1 064

2 246

2 737

1 714

1 950

3 662

Na 1000 obyvatel

10,70

10,84

10,68

9,94

11,25

11,03

10,87

4 868

400

768

1 174

508

652

1 366

12 668

929

2 101

2 793

1 373

1 823

3 649

10,14

9,47

9,99

10,14

9,01

10,31

10,83

705

135

145

-56

341

127

13

Porodnost

Potraty celkem Úmrtnost Zemřelí celkem Na 1000 obyvatel Přirozený přírůstek


Stránka | 47

3.3. Nezaměstnanost a ekonomická aktivita 3.3.1. Trh práce a nezaměstnanost za období 2004 – 2007 •

Průměrná hrubá měsíční mzda v kraji

Tabulka 21 zobrazuje 2004 – 2007. Trend Srovnání výše mezd průměrnou výší hrubé

vývoj nominálních hrubých měsíčních mezd v Moravskoslezském kraji v letech v Moravskoslezském kraji i celé České republice je v této oblasti vzrůstající. v závislosti na pohlaví vykazuje téměř konstantní diferenci. Rozdíl mezi měsíční mzdy v MSK a celé ČR je více než 2 000 Kč.

Tab. 21 Vývoj průměrné hrubé měsíční mzdy v MSK i celé ČR (2004 – 2007) 2004

2005

2006

2007

MSK CELKEM

19 100

19 838

20 811

22 514

Muži

21 138

21 947

22 978

24 945

Ženy

16 112

16 815

17 794

19 006

ČR CELKEM

20 545

21 674

22 908

24 604

Muži

23 044

24 271

25 593

27 489

Ženy

17 256

18 221

19 305

20 684

Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/p/3111-07; http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/aktual/ep-3#31

•

Míra registrované nezaměstnanosti

Z tabulky 22 vyplývá, že Moravskoslezský kraj zaujímá v počtu obyvatel první příčku mezi ostatními kraji v rámci celé ČR a druhou příčku v počtu nezaměstnaných. Nezaměstnanost je způsobena především strukturálními změnami, jež probíhaly v poslední dekádě minulého století. Většina podniků v Moravskoslezském kraji prošla po roce 1989 výraznou restrukturalizací. Neefektivní části podniků byly zrušeny a nadbyteční zaměstnanci propuštěni. Nejvyšší míru nezaměstnanosti vykazuje již dlouhodobě okres Karviná (15,1%), nejnižší okres Nový Jičín (7,3%). Nejméně volných pracovních míst je evidováno v okrese Bruntál. Okresy Bruntál a Karviná patří mezi okresy s nejvyšším počtem uchazečů na 1 volné pracovní místo. Nejlépe je na tom okres Nový Jičín a Ostrava-město.

Stránka | 48

Tab. 22 Vývoj míry registrované nezaměstnanosti – porovnání krajů s celou ČR a okresů MSK (k 31 12. 2007) míra registrované nezaměstnanosti (v %)

Pořadí

10 381 130

6,6

-

Praha

1 212 097

2,5

Středočeský kraj

1 201 827

4,6

Jihočeský kraj

633 264

4,8

Plzeňský kraj

561 074

Karlovarský kraj

Počet obyvatel Česká republika

Uchazeči o zaměstnání celkem

Volná pracovní místa

Počet uchazečů na 1 místo

pořadí

354 878

138 560

2,56

-

14

17 363

27 528

0,63

14

13

29 273

19 692

1,49

12

12

16 452

6 983

2,36

10

4,9

11

14 516

13 463

1,08

13

307 449

8,0

3

12 975

3 167

4,10

4

Ústecký kraj

831 180

12,2

1

49 894

6 511

7,66

1

Liberecký kraj

433 948

6,5

7

14 566

4 612

3,16

6

Královéhradecký kraj

552 212

5,2

10

14 499

5 329

2,72

9

Pardubický kraj

511 400

5,8

9

15 417

9 541

1,62

11

Vysočina

513 677

6,1

8

16 202

5 765

2,81

8

1 140 534

7,6

4

44 239

13 097

3,38

5

Olomoucký kraj

641 791

7,4

5

23 495

5 227

4,49

3

Zlínský kraj

590 780

6,6

6

20 171

6 684

3,02

7


1 249 897

11,0

2

65 816

10 961

6,00

2

Bruntál

98 148

11,4

2

5 873

445

13,20

1

Frýdek - Místek

210 369

9,1

5

9 017

1 462

6,17

3

Karviná

275 397

15,1

1

20 036

1 842

10,88

2

Nový Jičín

152 352

7,3

6

5 244

1 674

3,13

6

Opava

176 820

9,2

4

7 793

1 303

5,98

4

Ostrava-město

336 811

11,3

3

17 853

4 235

4,22

5

Jihomoravský kraj

Zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz

Tabulka 23 porovnává absolutní počty zaměstnanců a podnikatelů (OSVČ) v jednotlivých krajích i celé ČR. Udává vzájemný poměr těchto dvou skupin ve všech krajích a zobrazuje jejich odchylky od celorepublikového průměru. Největší kladnou odchylku od celorepublikového průměru (tj. 15,51%, tedy 15 - 16 podnikatelů na 100 zaměstnanců) vykazuje hlavní město Praha (+4,73 PB), za ním následuje Středočeský kraj (+3,35 PB). Největší zápornou odchylku od celorepublikového průměru má Olomoucký kraj (-3,84 PB), následují kraj Vysočina (-3,24 PB), Ústecký kraj (-2,99 PB) a Plzeňský kraj (-2,92 PB). Moravskoslezský kraj vykazuje zápornou odchylku od celorepublikového průměru tj. -2,62 PB, tzn. že v Moravskoslezském kraji je o 2 - 3 podnikatele na 100 zaměstnanců méně, než je celorepublikový průměr.

Stránka | 49

Tab. 23 Porovnání OSVČ a zaměstnanců v MSK s ostatními kraji a celou ČR (k 31. 12. 2007)

ČR celkem

Hl. m. Praha

Středočeský

Jihočeský

Plzeňský

Karlovarský

Ústecký

Liberecký

v tom kraje

Zaměstnanci

4 967 288

633 278

587 383

313 812

274 073

147 155

358 891

202 389

Podnikatelé

770 320

128 174

110 792

47 160

34 510

24 053

44 920

32 540

Poměr podnikatelů a zaměstnanců

15,51%

20,24%

18,86%

15,03%

12,59%

16,35%

12,52%

16,08%

Odchylka od průměru v ČR

0

4,73%

3,35%

-0,48%

-2,92%

0,84%

-2,99%

0,57%

ČR celkem

Královéhradecký

Pardubický

Vysočina

Jihomoravský

Olomoucký

Zlínský

Moravsko-slezský

v tom kraje

Zaměstnanci

4 967 288

269 315

241 203

251 624

535 172

300 901

288 704

563 388

Podnikatelé

770 320

45 283

36 600

30 860

79 424

35 100

48 273

72 630

Poměr podnikatelů a zaměstnanců

15,51%

16,81%

15,17%

12,26%

14,84%

11,67%

16,72%

12,89%

Odchylka od průměru v ČR

0

1,31%

-0,33%

-3,24%

-0,67%

-3,84%

1,21%

-2,62%

Zdroj: http://www.ostrava.czso.cz/xt/edicniplan.nsf/p/13-8102-07

•

Struktura nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji

Z následující tabulky 24 vyplývá, že z celkového počtu nezaměstnaných v MSK (tj. 65 816 osob) tvoří menší polovinu muži. Téměř 20 % nezaměstnaných jsou osoby se sníženou pracovní schopností. Nejvíce nezaměstnaných je evidováno v okresech Karviná a Ostrava-město.

Tab. 24 Struktura nezaměstnanosti v MSK - pohlaví, dlouhodobě nezaměstnaní, občané se sníženou pracovní schopností (k 31. 12. 2007) celkem

Muži

Ženy

Dlouhodobě nezaměstnaní (nad 1 rok)

Dlouhodobě nezaměstnaní (nad 6 měsíců)

Občané se sníženou pracovní schopností

MSK celkem

65 816

31 312

34 504

32 266

41 909

12 184

Bruntál

5 873

2 623

3 250

2 786

3 600

1 514

Frýdek - Místek

9 017

4 277

4 740

3 453

4 950

2 034

Karviná

20 036

9 464

10 572

11 287

14 124

3 358

Nový Jičín

5 244

2 549

2 695

1 950

2 775

1 071

Opava

7 793

3 696

4 097

3 394

4 579

1 332

Ostrava - město

17 853

8 703

9 150

9 396

11 881

2 875

Zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes

Stránka | 50

Tabulka 25 udává počty nezaměstnaných v MSK v závislosti na stupni dosaženého vzdělání. Největší počty nezaměstnaných tvoří osoby se středním odborným vzděláním s výučním listem a osoby se základním vzděláním. Nejméně nezaměstnaných má nižší střední vzdělání s doktorandským vzděláním.

Tab. 25 Struktura nezaměstnanosti v MSK podle dosaženého vzdělání (k 31. 12.2007) Absolventi

bez vzdělání

neúplné základní vzdělání

Základní vzdělání

Nižší střední vzdělání

MSK celkem

362

68

172

21 428

32

Bruntál

18

7

17

2 103

4

Frýdek - Místek

68

1

1

1 861

1

Karviná

73

5

135

6 768

9

Nový Jičín

42

8

2

1 589

7

Opava

54

18

10

2 206

7

Ostrava - město

107

29

7

6 901

4

Nižší střední odborné vzdělání

Středné odborné vzdělání s výučním listem

Střední a střední odborné vzdělání bez maturity a výučního listu

Úplné střední vzdělání

Úplné střední odborné vzdělání s maturitou a výučním listem

1 621

27 595

497

1 792

2 790

Bruntál

130

2 441

76

164

120

Frýdek - Místek

155

4 325

73

268

462

Karviná

643

8 470

147

576

967

Nový Jičín

140

2 147

49

138

238

Opava

232

3 394

53

200

371

Ostrava - město

321

6 818

99

446

632

Úplné střední odborné vzdělání s maturitou bez výučního listu

Vyšší odborné vzdělání

Bakalářské vzdělání

VŠ

doktor. vzdělání

7 651

189

273

1 673

35

702

15

17

74

3

Frýdek - Místek

1 500

36

45

286

3

Karviná

1 847

39

62

365

3

705

25

27

163

6

Opava

1 021

25

35

220

1

Ostrava - město

1 876

49

87

565

19

MSK celkem

MSK celkem Bruntál

Nový Jičín


Stránka | 51

Z údajů v tabulce 26 je zřejmé, že v posledních 5 letech dochází k pravidelnému zvyšování zaměstnanosti v MSK i celé ČR, což je způsobeno především růstem ekonomické výkonnosti. Ke zvyšování zaměstnanosti obyvatel přispívá i dobře cílená aktivní politika zaměstnanosti a projekty financované z fondů Evropské unie. Moravskoslezský kraj patří k regionům s nezaměstnaností vyšší než je celorepublikový průměr. Hlavní podíl na růstu nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji měly strukturální změny během 90. let 20. století.

Tab. 26 Srovnání registrované míry nezaměstnanosti MSK a ČR (k 31. 12. 2007) Nezaměstnanost

2003

2004

2005

2006

2007


16,8

15,7

14,2

12,6

11,0

Česká Republika

10,3

9,5

8,9

7,7

6,6


•

Další ukazatele nezaměstnanosti

V porovnání s celorepublikovým průměrem je průměrný věk nezaměstnaných v Moravskoslezském kraji vyšší o 11 měsíců. Zároveň je podíl nezaměstnaných mladších 30 let nižší o necelé 3 PB. Ze srovnání obou ukazatelů lze vyvodit, že v Moravskoslezském kraji postihuje ztráta zaměstnání častěji starší obyvatele než je tomu v celé České republice – viz. tabulka 27.

Tab. 27 Věková struktura nezaměstnaných MSK a České republiky (k 31. 12. 2007) Moravskoslezský kraj

Česká Republika

41,3

40,4

23,997%

26,926%

Průměrný věk nezaměstnaných Podíl nezaměstnaných mladších 30 let Zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes

3.3.2. Ekonomika •

Porovnání podílu tvorby HDP na obyvatele s ostatními kraji

Aktuální informace o tvorbě HDP na 1 obyvatele k 31. 12. 2007 budou zveřejněny v listopadu 2008. Podíl tvorby HDP na obyvatele v Moravskoslezském kraji byl v roce 2006 téměř totožný jako celorepublikový průměr bez hlavního města Prahy (viz tab. 28).

Tab. 28 Porovnání podílu tvorby HDP na obyvatele s ostatními kraji (k 31. 12. 2006) Česká republika Česká republika (bez Prahy) Hl. m. Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj

314 765


273 541

269 412

Pardubický kraj

257 090

662 284 283 294 240 253 266

Vysočina kraj Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

265 339 286 079 233 705 254 466 270 360

815 594 701 501 082 939 553

Zdroj:

http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hdp_narodni_ucty

Stránka | 52

3.4. Průmysl •

Průmysl v regionu

Nejvíce obyvatel Moravskoslezského kraje pracuje v oblasti služeb, nejméně pak v oblasti výroby (viz tab. 29).

Tab. 29 Podíl obyvatel v odvětvích národního hospodářství v MSK (k 31. 12. 2007) Odvětví Zemědělství, myslivost a lesnictví Rybolov a chov ryb

Počet obyvatel 12 104 -

Těžba nerostných surovin

26 266

Zpracovatelský průmysl

153 418

Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

9 789

Stavebnictví

50 373

Obchod, opr. motor. vozidel a spotřebního zboží

75 329

Ubytování a stravování

15 725

Doprava, skladování a spoje

42 021

Finanční zprostředkování

8 048

Nemovitosti a pronájem, podnikatelské činnosti

35 070

Veřejná správa a obrana, povinné soc. zabezpečení

31 320

Vzdělávání

36 192

Zdravotní a sociální péče, veterin. činnosti

48 194

Ostatní veřejné, sociální a osobní služby

19 151

Činnosti domácností

-

Exteritoriální organizace a instituce

-

Nezjištěno

-

Průmysl celkem

191 788

Výroba celkem

135 491

Služby celkem

235 722


Stránka | 53

3.5. Školství •

Počet škol

Ve školním roce 2006/2007 fungovalo v Moravskoslezském kraji celkem 1 101 škol. Téměř 85 % z nich tvořily mateřské a základní školy (viz tabulka 30).

Tab. 30 Počet mateřských, základních, středních, vyšších odborných, vysokých škol a univerzit v MSK ve školním roce 2006/2007 Typ školy

Počet škol

Mateřské školy

470

Základní školy

461

Střední školy

153 + 2 konzervatoře

Vyšší odborné školy

11

Vysoké školy a univerzity

4

Zdroj: http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/sk_dokumenty.html

•

Výskyt záškoláctví

Ve školním roce 2005/2006 získalo celkem 3 586 žáků středních a základních škol sníženou známku z chování (2.stupeň) a necelých 1 700 žáků sníženou známku z chování (3. stupeň). Došlo k více než 450 krádežím, z toho více než 70 % z nich mají na svědomí žáci základních škol. Počet neomluvených hodin byl u žáků středních škol více než 2,5 x vyšší než u žáků základních škol (viz tab. 31).

Tab. 31 Výskyt záškoláctví a jiné sociálně patologické jevy u dětí a mládeže ve školách a školských zařízeních (školní rok 2005 / 2006) Snížená známka z chování 2. stupeň

Snížená Zneužití Agresivní známka Počet Zneužití ostatních formy z neomluvených Kouření Krádeže alkoholu návykových chování, chování hodin látek šikana 3.stupeň

Žáci základních škol

1 685

474

70 047

298

7 931

266

1 378

335

Žáci středních škol

1 901

1 224

173 842

322

1 511

287

300

129

Celkem

3 586

1 698

243 889

620

9 442

553

1 678

464

Zdroj: http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/mas_0504.html

3.6. Sociální služby a zdravotnictví

3.6.1. Analýza poskytování sociálních služeb v kraji – druhy služeb, zřizovatelé •

Seznam poskytovaných služeb sociální péče a zdravotnictví

Z údajů uvedených v Registru poskytovatelů služeb MPSV vyplývá, že v Moravskoslezském kraji je evidováno 312 zařízení poskytujících služby sociální péče. Nejvíce zařízení poskytuje pečovatelské služby, domovy pro seniory a odlehčovací služby. V MSK funguje 256 poskytovatelů služeb sociální péče.

Stránka | 54

Tab. 32 Seznam poskytovaných služeb sociální péče a jejich poskytovatelů na území MSK Počet zařízení poskytujících služby sociální péče

Zřizovatelé (poskytovatelé)

Osobní asistence

20

14

Pečovatelská služba

67

62

Tísňová péče

1

1

Průvodcovské a předčitatelské služby

4

1

Podpora samostatného bydlení

4

4

Odlehčovací služby

34

23

Centra denních služeb

14

11

Denní stacionáře

32

20

Týdenní stacionáře

7

6

Domovy pro osoby se zdravotním postižením

32

24

Domovy pro seniory

62

48

Domovy se zvláštním režimem

23

22

Chráněné bydlení

12

10

Název

Zdroj: http://iregistr.mpsv.cz/.

•

Seznam poskytovaných služeb sociální prevence a odborného poradenství

Přehled poskytovatelů služeb sociální prevence a odborného sociálního poradenství je uveden v příloze č. 1 a 2 Institucionální analýzy.

•

Počet nemocnic, léčebných zdravotních zařízení a další údaje o zdravotnických zařízeních

V MSK funguje 18 nemocnic (viz tabulka 33). Více než 70 % lůžek se nachází v nemocničních zařízeních. Celkově se v MSK nachází 3 082 zdravotních zařízení. Počet lékařů na 1 000 obyvatel je 3,6.

Stránka | 55

Tab. 33 Počet nemocnic, počet lůžek, počet všech zdravotnických zařízení a další údaje o zdravotnických zařízeních k 31.12 2007 z toho celkem Počet nemocnic

v nemocnicích

V ostatních léčebných ústavech

7 215

2 971

18

Počet lůžek

10 186

Počet všech zdravotnických zařízení z toho: Lůžková ZZ

3 082 38

Ambulantní ZZ: z toho: praktičtí a odborní lékaři poliklinická ZZ lékárny včetně výdejen protialkoholní záchytné stanice-pracoviště Počet lékařů na 1 000 obyvatel

2 227 17 280 4 3,6

Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky.

3.6.2. Dávky sociální podpory (srovnání krajů, okresů v MSK) V celorepublikovém srovnání krajů se vyplatilo v roce 2006 nejvíce dávek státní sociální podpory v Moravskoslezském kraji (viz tab. 34) – necelých 5mld. Kč. V tabulce není počítáno s porodným, pohřebným a příspěvky na školní pomůcky. Z hlediska uvedených typů sociálních podpory se v MSK nejvíce čerpaly rodičovské příspěvky a příspěvky na dítě. Nejméně se čerpal příspěvek na péči o dítě v zařízení pro děti a pěstounskou péči.

Stránka | 56

Česká republika

29 387 320 10 342 601

12 112 180 4 196 465

Příspěvek na péči o dítě v zařízení pro děti + pěstounská péče

Příspěvek na bydlení

Sociální příplatek

Rodičovský příspěvek

Přídavek na dítě

Celkem

Tab. 34 Srovnání vyplacených dávek státní sociální podpory mezi kraji a v rámci MSK za rok 2006 (v tis. Kč)

2 179 123

556 951

Středočeský kraj vč. Praha

3 344 377

1 121 599

1 615 220

394 913

155 081

57 564

Jihočeský kraj

1 920 836

693 448

824 245

249 657

116 855

36 631

Plzeňský kraj

1 536 661

540 027

713 190

173 894

81 006

28 544

Karlovarský kraj

1 032 334

346 609

410 848

165 009

86 705

23 163

Ústecký kraj

3 176 957

1 008 121

1 188 493

575 800

348 320

56 223

Liberecký kraj

1 371 188

477 128

581 536

197 178

86 159

29 187


1 697 866

618 900

721 699

221 974

102 867

32 426

Pardubický kraj

1 645 883

611 237

668 698

228 459

107 395

30 094

Vysočina

1 650 622

640 861

668 552

212 800

101 783

26 626

Jihomoravský kraj

3 554 206

1 263 683

1 473 331

497 919

260 539

58 734

Olomoucký kraj

2 119 077

775 053

831 834

316 174

160 140

35 876

Zlínský kraj

1 863 174

712 335

751 464

245 561

117 226

36 588


4 474 139

1 533 600

1 663 070

717 127

455 047

105 295

Bruntál

402 742

141 093

130 936

75 866

45 970

8 877

Frýdek - Místek

758 963

277 107

298 472

103 918

60 406

19 060

Karviná

992 374

328 200

350 609

165 906

119 094

28 565

Nový Jičín

565 822

204 126

218 103

84 265

47 843

11 485

Opava

602 898

220 375

242 045

82 209

45 982

12 287

1 151 340

362 699

422 905

204 963

135 752

25 021

Ostrava-město Zdroj: http://vdb.czso.cz

Stránka | 57

3.7. Urbanizace

3.7.1. Hustota osídlení a charakter zástavby (výskyt sociálního bydlení) • Hustota osídlení Velikost hustoty zalidnění Moravskoslezského kraje udává tabulka 1 v úvodu Socio-demografické analýzy. Nejvyšší hustota zalidnění je v okrese Ostrava - Město (1 572 obyv./km2), nejmenší hustota zalidnění je v okrese Bruntál (63 obyv./km2). V obcích do 499 obyvatel bydlí 2% obyvatel Moravskoslezského kraje. V obcích od 500 do 4 999 obyvatel okolo 23 % obyvatel, v obcích od 5 000 do 19 999 obyvatel žije přes 13 % občanů kraje. Téměř 62 % obyvatel MSK žije ve městech nad 20 tisíc obyvatel. V krajské metropoli Ostravě žije 308 374 obyvatel. Mezi další města s počtem obyvatel nad 50 000 patří Havířov, Karviná, Frýdek – Místek a Opava. Zdroj: http://www.ostrava.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/charakteristika_moravskoslezskeho_kraje).

•

Charakter zástavby

V roce 2007 bylo ve stavebním řízení vydáno celkem 10 772 stavebních povolení. Zahájila se výstavba 3 232 bytů, 1 958 bytů bylo během roku 2007 dostavěno a více než 13 000 bytů zůstalo k 31. 12. 2007 rozestavěných. Zdroj: http://www.ostrava.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/charakteristika_moravskoslezskeho_kraje

Moravskoslezský kraj má, kromě hlavního města Prahy, nejvyšší stupeň zastavěnosti území ze všech krajů ČR Zdroj: http://www.regionalnirozvoj.cz/catalogue1/graphs/54/htm/5406s.htm

3.8. Další významné ukazatele Kriminalita je často spojena s nadměrným požíváním psychotropních látek nebo alkoholu. • Přehled nejčastěji užívaných drog v kraji

-

Nejčastěji zneužívanou drogou u problémových uživatelů drog v Moravskoslezském kraji zůstává, tak jako v minulých letech, pervitin (metamfetamin). Ubývá případů, kdy je metamfetamin vyráběn z léčiv – tato výroba probíhá převážně v malých nelegálních laboratořích a metamfetamin je určen pro okruh osob blízkých výrobci. Byl zaznamenán nárůst výroby metamfetaminu z efedrinu, dováženého pravděpodobně z oblasti zemí bývalé Jugoslávie. Stále více se do obchodu s efedrinem zapojují Kosovští Albánci, Albánci, Makedonci a Chorvati. Metamfetamin vyrobený z efedrinu se částečně prodává na našem území a větší měrou je vyvážen do zahraničí, nejčastěji na Slovensko a do Spolkové republiky Německo. Nadále pokračuje trend pěstování geneticky modifikované marihuany, která obsahuje vyšší podíl účinné látky THC (až o 30 %) v profesionálně vybavených pěstírnách, řízených hydroponiím způsobem. Z hlediska užívání nelegálních drog zaujímá marihuana a další kanabinoidy v kraji druhé místo. Další drogou zneužívanou v Moravskoslezském kraji je heroin. Stále převládá trend, kdy hlavními distributory a dodavateli této drogy jsou občané Vietnamské národnosti. Rovněž uživatelé této drogy jsou v převážné většině občané vietnamské národnosti a romské etnické skupiny. Ve velké oblibě u mládeže je stále extáze, která se distribuuje na tanečních technoparty a v rockových klubech. Dle údajů hygienické stanice hl. m. Prahy tvořilo v roce 2004 ze všech uživatelů drog v Moravskoslezském kraji 53,5 % uživatelé pervitinu a ostatních stimulantů; 26 % uživatelé kanabinoidů; 10,4 % bylo uživatelů heroinu; 6,7 % bylo uživatelů rozpouštědel; 2,7 % tvořili uživatelé sedativ, hypnotik a jiných léků a 0,7 % tvořili uživatelé halucinogenů.

Stránka | 58

Zdroj: Strategie protidrogové politiky Moravskoslezského kraje na období 2005 – 2009 uveřejněná na internetových stránkách Moravskoslezského kraje ze dne 16. 6. 2008.

•

Alkohol - V roce 2006 bylo v MSK léčeno a evidováno 4 563 pacientů, z toho 3 060 mužů a 1 503 žen. Počet léčených alkoholiků mužů i žen v MSK je dlouhodobě nad průměrem ČR.

Zdroj: Ročenka 2007, Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě.

Stránka | 59

3.9. Závěr Ze zpracované Socio-demografické analýzy v MSK vyplývají následující skutečnosti:



Moravskoslezský kraj tvoří 6 okresů a je rozdělen na 22 správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Svou rozlohou (5 427 km2) se řadí na 6. místo mezi ostatními kraji.



Moravskoslezský kraj je nejlidnatějším krajem v rámci celé ČR (r. 2007 - 1 249 897 obyvatel).



Vývoj průměrného věku obyvatelstva v letech 2005 – 2007 ukazuje jednoznačně trend stárnutí populace. Průměrný věk obyvatele Moravskoslezského kraje byl v roce 2007 39,9 let.



Nejvíce zastoupenou skupinou obyvatel dle stupně ukončeného vzdělání jsou v MSK absolventi učilišť a středních odborných škol bez maturity (38,72%).



V roce 2007 došlo k celkovému přírůstku obyvatel MSK o 607 osob. Více než 50 % přistěhovalých do MSK tvořili cizinci.



V kraji se nachází 3 zařízení, která poskytují služby pro zajištění nejnutnějších životních potřeb uprchlíkům a žadatelům o azyl. V roce 2007 bylo v MSK 1 045 žadatelů o azyl.



V roce 2007 nebyl v kraji přidělen žádný integrační byt. Nejvíce realizovaných nabídek integračních bytů pro azylanty v MSK proběhlo v roce 1999 (5 bytů).



Nejvíce sňatků i rozvodů proběhlo během roku 2007 v okrese Ostrava-město a Karviná. Největší porodnost byla zaznamenána v okrese Ostrava-město, nejnižší v okrese Bruntál. Ve srovnání počtu narozených na 1000 obyvatel dosáhl největšího přírůstku okres Nový Jičín a Opava. Nejvíce potratů bylo provedeno v okresech Ostrava-město a Karviná. Během roku 2007 zemřelo nejvíce osob v okresech Ostrava-město, Karviná a Frýdek-Místek. Největší přirozený přírůstek je zaznamenán v okresech Nový Jičín, Frýdek-Místek a Bruntál, nejnižší (záporný) v okrese Karviná.



V roce 2007 bylo v MSK celkem 65 816 nezaměstnaných osob, z toho tvoří menší polovinu muži. Téměř 20 % nezaměstnaných jsou osoby se sníženou pracovní schopností. Nejvíce nezaměstnaných je evidováno v okresech Karviná a Ostrava-město. Nejvyšší míru nezaměstnanosti vykazuje již dlouhodobě okres Karviná (15,1%), nejnižší okres Nový Jičín (7,3%). Nejméně volných pracovních míst je evidováno v okrese Bruntál. Okresy Bruntál a Karviná patří mezi okresy s nejvyšším počtem uchazečů na 1 volné pracovní místo. Největší počty nezaměstnaných tvoří osoby se středním odborným vzděláním s výučním listem a osoby se základním vzděláním.



Nejvíce obyvatel Moravskoslezského kraje pracuje v oblasti služeb, nejméně pak v oblasti výroby.



Ve školním roce 2006/2007 fungovalo v Moravskoslezském kraji celkem 1 101 škol. Téměř 85 % z nich tvořily mateřské a základní školy. Ve školním roce 2005/2006 získalo celkem 3 586 žáků středních a základních škol sníženou známku z chování (2.stupeň) a necelých 1 700 žáků sníženou známku z chování (3. stupeň). Došlo k více než 450 krádežím, z toho více než 70 % z nich mají na svědomí žáci základních škol. Počet neomluvených hodin byl u žáků středních škol více než 2,5 x vyšší než u žáků základních škol.



V Moravskoslezském kraji bylo ve školním roce 2006/2007 evidováno 71 349 studentů středních škol.



V MSK kraji funguje 312 zařízení poskytujících služby sociální péče. Nejvíce zařízení poskytuje pečovatelské služby, domovy pro seniory a odlehčovací služby. V MSK je evidováno 256 poskytovatelů služeb sociální péče.



V MSK je 18 nemocnic, více než 70 % c celkové kapacity lůžek se nachází v nemocničních zařízeních. Celkově se v MSK nachází 3 082 zdravotních zařízení.

Stránka | 60



V celorepublikovém srovnání krajů se vyplatilo v roce 2006 téměř 5 mld. Kč v dávkách státní sociální podpory. Je to nejvíce ze všech krajů v ČR.



Nejvyšší hustota zalidnění je v okrese Ostrava - Město (1 572 obyv./km2), nejmenší hustota zalidnění je v okrese Bruntál (63 obyv./km2).



Moravskoslezský kraj má, kromě hlavního města Prahy, nejvyšší stupeň zastavěnosti území ze všech krajů ČR. První místo z hlediska užívaní drog zaujímá již po dobu několika let pervitin, a to nejen v rámci Moravskoslezského kraje, ale také v celé České republice. V MSK také převyšuje počet osob, léčených se závislostí na alkoholu celorepublikový průměr.

Stránka | 61

4. INSTITUCIONÁLNÍ ANALÝZA Tato analýza přináší informace o existenci a působnosti konkrétních institucí (subjektů, zařízení, služeb) napříč resorty, které zasahují do oblasti prevence kriminality na úrovni Moravskoslezského kraje.

4.1. Resort Ministerstva vnitra ČR Ministerstvo vnitra ČR (dále jen „MV“) je ústředním orgánem státní správy a při své činnosti se řídí Ústavou a právními předpisy České republiky. K zajištění vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku vytváří Ministerstvo vnitra koncepční systémy, jejichž hlavním cílem je zvyšování bezpečnosti občanů a zajišťování ochrany společnosti proti kriminalitě ve všech jejích formách. Zdroj: http://www.mvcr.cz

4.1.1. Významné zákony a dokumenty pro oblast prevence kriminality •

Strategie prevence kriminality na léta 2008 až 2011

Tato strategie je koncipována na základě současné situace v oblasti kriminality. Zaměřuje se zejména na snižování majetkové a násilné kriminality a na eliminaci kriminálně rizikových sociálně patologických jevů. Zdroj: http://www.mvcr.cz/dokument/2007/prevence/strategie1016/strategie3.pdf

•

Strategie vlády v boji proti korupci na období let 2006 – 2011 -

Tento strategický dokument vlády představuje 3 pilíře boje proti korupci – prevenci, průhlednost a postih, v rámci jich se stanovili cíle a opatření k jejich naplnění.

Zdroj: http://www.mvcr.cz/rs_atlantic/data/files/strategie-korupce-676.pdf

•

Národní plán boje proti komerčnímu sexuálnímu zneužívání dětí na období 2006 – 2008 -

plán úkolů boje proti komerčnímu sexuálnímu zneužívání dětí v ČR

Zdroj: http://www.mvcr.cz/dokument/2006/komercni06.pdf

•

Hodnocení systému péče o ohrožené děti (z r. 2007) Cílem je informovat vládu České republiky o problémech, které zásadním způsobem ovlivňují fungování systému péče o děti ohrožené sociálně patologickými jevy a o děti, které již mají zkušenost s trestnou činností, a navrhnout opatření, která mohou pozitivně ovlivnit současný nevyhovující stav.

Zdroj: http://www.mvcr.cz/dokument/2007/prevence/mladez1016.html

•

Zpráva o situaci v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku na území České republiky v roce 2007 -

Přehled o vývoji a struktuře kriminality, o pachatelích trestné činnosti, o prevenci kriminality jako nástroji ofenzivní kontroly kriminality apod.

Zdroj: http://www.mvcr.cz/dokument/2008/verejnyporadek/zprava08.pdf

Stránka | 62

4.1.2. Vyhlášené dotační programy pro 2008 Ministerstvo vnitra vyhlašuje v oblasti prevence kriminality tyto dotační programy: •

Prevence obchodování s lidmi a pomoc obětem Tento program je určen pro nestátní neziskové organizace. Program je zaměřen na pomoc osobám, které se nacházení v prostitučním prostředí a vykazují znaky obětí obchodování s lidmi, na aktivity směřující k identifikaci osob vykazujících znaky obětí obchodování s lidmi, na prevenci obchodování s lidmi aj.

Zdroj: http://www.mvcr.cz/prevence/ksp/dotace/obchod_zasady.doc

•

Prevence korupčního jednání Program je určen pro občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti a právnické osoby církví, které vyvíjejí činnost v oblasti prevence korupčního jednání. Dotaci lze poskytnout na projekty zaměřené na seznamování veřejnosti s charakterem a projevy korupce, vytváření poradenské struktury, posilování protikorupčního klimatu na místní úrovni, realizaci a provoz protikorupčních linek atd.

Zdroj: http://www.mvcr.cz/prevence/ksp/dotace/korupce_zasady.doc

•

Prevence kriminality Program prevence kriminality je realizován na základě Strategie prevence kriminality na léta 2008 až 2011. Je určen obcím, statutárním městům a vyšším územně správním celkům. Program je zaměřen na snižování majetkové a násilné kriminality, na eliminaci kriminálně rizikových sociálně patologických jevů, na omezování příležitostí k páchání trestné činnosti, na zvyšování rizika pro pachatele, že bude dopaden, a na informování občanů o legálních možnostech ochrany před trestnou činností.

Zdroj: http://www.mv.cz/prevence/ksp/dotace08.html

4.1.3. Republikový výbor pro prevenci kriminality Republikový výbor pro prevenci kriminality (dále jen „Republikový výbor“) je meziresortní iniciační, koordinační a metodický orgán zřízený při Ministerstvu vnitra usnesením vlády ze dne 3. 11. 1993 č. 617. Řídí se statutem a jednacím řádem schváleným vládou České republiky. Schází se zpravidla 1x měsíčně a řídí se plánem činnosti. Předmětem činnosti Republikového výboru je vytváření koncepce preventivní politiky Vlády ČR na meziresortní úrovni a její konkretizace na úrovni místní. Současně nese gesci za zpracování materiálů pro jednání Vlády ČR z oblasti prevence kriminality. Schvaluje žádosti o dotace na projekty prevence kriminality předložené městy. Republikový výbor má 19 členů. Předsedou Republikového výboru je ministr vnitra, výkonným místopředsedou je 1. náměstek ministra vnitra. Činnost sekretariátu zajišťuje odbor prevence kriminality Ministerstva vnitra. V Republikovém výboru je zastoupeno: Ministerstvo dopravy Ministerstvo financí Ministerstvo obrany Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo spravedlnosti Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Stránka | 63

Ministerstvo vnitra Ministerstvo zdravotnictví Nejvyšší státní zastupitelství Policejní prezidium Generální ředitelství cel Generální ředitelství vězeňské služby Institut pro kriminologii a sociální prevenci Správa služeb zaměstnanosti Ministerstva práce a sociálních věcí Rada vlády ČR pro záležitosti romské komunity Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky Probační a mediační služba Jako poradní orgán Republikového výboru byla zřízena Komise pro výběr projektů Programu prevence kriminality k poskytování dotací ze státního rozpočtu. Zdroj: http://www.mvcr.cz/prevence/system/rvppk/2.1.htm

4.1.4. Systém včasné intervence Ministerstvo vnitra a Ministerstvo práce a sociálních věcí se od roku 1999 podílely na tvorbě a realizaci pilotního projektu tzv. Centrum včasné intervence, který byl odzkoušen ve městě Ostravě. Na základě vyhodnocení tohoto projektu byl odborem prevence kriminality MV ČR zpracován obecný projekt Systém včasné intervence (SVI), který je určen zejména obcím s rozšířenou působností. Systém včasné intervence představuje propojení mezi subjekty, které řeší problematiku delikventních dětí. Slouží k rychlému předávání informací prostřednictvím elektronických médií. Základem SVI je informační propojení policie, orgánů sociálně-právní ochrany a orgánů justice. Počítačové propojení institucí zabývajících se trestnou činností dětí a oblastí sociálně-právní ochrany dětí slouží ke zlepšení celkové úrovně spolupráce, minimalizaci páchaní další trestné činnosti na tomto úseku a zlepšení efektivity ukládaných výchovných opatření. Snahou je tedy urychlit a zefektivnit veškeré postupy i metody práce a využívat beze zbytku všech legislativních nástrojů přijatých pro oblast trestné činnosti dětí a sociálně-právní ochrany. Plošné rozšiřování systému včasné intervence, je také jednou z hlavních priorit, vytyčených ve Strategii prevence kriminality na léta 2008 – 2011, v rámci republikové úrovně systému prevence kriminality.

4.1.5. Přehled preventivních projektů a výše finančních prostředků vynaložených na jejich realizaci ve městech a obcích na území MSK 1996 2008 Seznam podpořených projektů v Moravskoslezském kraji, členěných na situační prevenci, sociální prevenci a informovanost občanů pro oblast prevence kriminality v letech 1996 – 2008 je součástí přílohy č. 2.

4.2. Resort Ministerstva spravedlnosti ČR Resort Ministerstva spravedlnosti ČR je orgánem státní správy. Zahrnuje soudy a státní zastupitelství na různých úrovních, rejstřík trestů, probační a mediační službu a vězeňskou službu. Zdroj: www.gov.cz; www.pmscr.cz

Stránka | 64

4.2.1. Významné dokumenty pro oblast prevence kriminality a Probační a mediační služby a vězeňství •

Koncepce rozvoje českého vězeňství do roku 2015

- Základním cílem této koncepce je reagovat na nové podmínky a nové souvislosti, v nichž se české vězeňství nachází a současně naznačit směřování a priority českého vězeňského systému. Zdroj: http://ad.vscr.cz/news_files/Koncepce2015.pdf

4.2.2. Vyhlašované dotační programy pro rok 2008 •

Program protidrogové politiky ve věznicích pro rok 2008 Jedná se o projekty rozvoje služeb pro uživatele drog ve výkonu trestu odnětí svobody a ve výkonu vazby zaměřené zejména na pomoc vězněným osobám uživatelům drog při přípravě na propuštění a vytváření příznivých podmínek pro vedení řádného způsobu života po propuštění z výkonu trestu.

Zdroj: http://portal.justice.cz/ms/ms.aspx?o=23&j=33&h=1&q=dotace&d=193147

4.2.3. Probační a mediační služba Probační a mediační služba usiluje o zprostředkování účinného a společensky prospěšného řešení konfliktů spojených s trestnou činností a současně organizuje a zajišťuje efektivní a důstojný výkon alternativních trestů a opatření s důrazem na zájmy poškozených, ochranu komunity a prevenci kriminality (viz zákon č. 257/2000 Sb., o probační a mediační službě v platném znění). Probační a mediační služba ČR vychází ze součinnosti dvou profesí – sociální práce a práva, zejména trestního. •

Probační programy, realizované v MSK v letech 2005 – 2007

V Moravskoslezském kraji byly v roce 2005 realizovány 2 probační programy. V roce 2006 i 2007 to bylo o 6 více. Nejvíce probačních programů se zrealizovalo na území města Frýdku - Místku. V příloze č. 3 je uveden přehled probačních programů a jejich poskytovatelů v letech 2005 – 2007 v MSK. •

Střediska probační a mediační služby v MSK

V Moravskoslezském kraji působí 7 středisek Probační a mediační služby (dále jen „PMS“). Každé ze středisek pracuje s nezletilými a mladistvými klienty, ale pouze PMS Ostrava má specializované oddělení, které se věnuje této problematice. V tabulce 1 uvádíme přehled středisek PMS v MSK.

Tab. 1 Střediska PMS v MSK Středisko PMS

Kontakty

Ostrava

ul. 28. října 184, 709 00, Ostrava-Mariánské hory

Bruntál

Nádražní 20, P.O.BOX A/25, 792 01, Bruntál

pobočka Krnov

Albrechtická 8, 794 01, Krnov

Frýdek-Místek Havířov Karviná Nový Jičín Opava

Politických obětí 128, 738 02, Frýdek-Místek Dlouhá třída 46a/1647, 736 01, Havířov - Podlesí Zakladatelská 974, 734 01, Karviná - Nové město Divadelní 3, 741 01, Nový Jičín Olomoucká 8, 747 77, Opava

Zdroj:www.pmscr.cz

Stránka | 65

•

Dotace přidělené probačním programům v MSK v roce 2008

V roce 2008 byly přiděleny dotace pouze dvěma probačním programům v MSK. Jejich přehled uvádíme v tabulce 2.

Tab. 2 Dotace přidělené probačním programům v MSK v roce 2008 Organizace Farní sbor slezské evangelické, a.v. v Třinci

RENARKON, o.p.s. (Ostrava)

církve

Název projektu

Výše přidělené dotace

Probační program „Šance“

72 000,00 Kč

Probační program pro mladistvé v konfliktu se zákonem, který má souvislost s užíváním návykových látek

40 000,00 Kč

Zdroj: http://portal.justice.cz/

•

Přehled věznic/vazebních věznic v MSK

Vězeňská služba ČR je organizační složkou státu. V Moravskoslezském kraji fungují 4 organizační jednotky vězeňské služby – věznice v Opavě, Heřmanicích a Karviné a vazební věznice v Ostravě. V tabulkách 3 – 6 jsou uvedeny podrobné informace o profilech věznic, jejich kapacitě, počtu odsouzených (příp. obviněných) a programech zacházení s odsouzenými. Z uvedených údajů vyplývá, že pouze ve věznici Heřmanice převyšuje počet odsouzených kapacitu věznice (využití 106 %).

Tab. 3 Věznice Opava Věznice v Opavě Profil věznice

Výkon trestu a odnětí svobody pro mladistvé odsouzené muže, dospělé muže v kategorii s dozorem a odsouzené ženy všech kategorií.

Kapacita věznice

509 míst

Počet odsouzených

465 osob, tzn. využití kapacity věznice 91 % (k 18.6.2008)

Programy zacházení

Sportovní hry, výchovně-vzdělávací programy (pro mladistvé a mladé odsouzené do 26 let věku) Dřevomodelářská dílna (pro dospělé odsouzené) Výchovně-vzdělávací programy - přednášky, besedy, sebevzdělávání cizích jazyků (odsouzené ženy) Speciální výchovné postupy - terapie, relaxace, skupinová setkání (odsouzené ženy) Zájmové kroužky, práce v keramické dílně (pro odsouzené ženy)

Zdroj: http://www.vscr.cz/opava

Stránka | 66

Tab. 4 Věznice Heřmanice Věznice Heřmanice

Kapacita věznice

Výkon trestu a odnětí svobody s ostrahou a dozorem. Součástí věznice je specializované oddělení mentálně retardovaných odsouzených, oddělení pro výkon soudně stanovené protialkoholní léčby, léčby patologického hráčství a bezdrogová zóna. 681 míst

Počet odsouzených

719 osob, tzn. využití kapacity věznice na 106 % (k 13.6.2008)

Profil věznice


Odborné vzdělávání - školení svářečů, řidičů VZV, jeřábníků a vazačů Všeobecné vzdělávací kurzy - rozvoj kompetencí v oblasti informačních a komunikačních technologií, kurzy sociálního trivia, kurzy konverzace v jazyce německém, anglickém, italském a základy jazyka českého pro cizince Speciální výchovné postupy - individuální intervence a terapie odsouzených, sociálně právní poradenství, rozprava s duchovními, korektivní komunity, psychoterapie, skupinové poradenství, sociálně psychologický program, fyzioterapie, "Den otevřených dveří" se sociálními kurátory, kurz bible, diskusní kroužek o ekonomice, sociologii a politice, besedy pro odsouzené na dané téma a Klub mladých dospělých. Zájmové sportovní, rukodělné, kulturní a chovatelské kroužky Účast na akcích kulturního i sportovního charakteru.

Zdroj: http://www.vscr.cz/hermanice

Tab. 5 Věznice Ostrava Vazební věznice v Ostravě

Profil věznice

Výkon vazby pro Okresní soudy Ostrava, Frýdek-Místek, Nový Jičín a Vsetín, Karviná, Havířov, Opava (obvinění muži), pro okresní soudy z celého regionu (obviněné ženy) a výkon vazby pro Krajský soud v Ostravě. Vazební věznice Ostrava je nástupní vazební věznicí pro odsouzené a zabezpečuje dálkové mezikrajové eskorty do Brna.

Kapacita věznice

589

Počet obviněných

295 osob

Počet odsouzených

294 osob


Program zacházení s mladistvými vězni (dobrovolná pracovní činnost, vzdělávací aktivity, tělovýchovné aktivity, zájmová a kulturně výchovná činnost, včetně zájmových kroužků a psychosociální výcvik, včetně psychoterapie, socioterapie či speciálně-léčebné terapie) Program zacházení s odsouzenými (vycházky, sportovní aktivity, návštěvy zájmových míst, zájmové kroužky aj.) Speciálně výchovná činnost a psychoterapeutická péče pro odsouzené a mladistvé obviněné (skupinová psychoterapie, relaxační techniky s cílem uvolňování napětí a afektivních stavů a odreagování, školní docházka, kurzy)

Zdroj: http://www.vscr.cz/ostrava

Tab. 6 Věznice Karviná Věznice v Karviné Profil věznice Kapacita věznice Počet odsouzených Programy zacházení

Výkon trestu odnětí svobody odsouzených ve věznici s dozorem, odsouzených trvale pracovně nezařaditelných ve věznici s dozorem, odsouzených trvale pracovně nezařaditelných ve věznici se zvýšenou ostrahou, jehož součástí je oddělení pro imobilní odsouzené ve věznici se zvýšenou ostrahou a odsouzené s mentální retardací ve věznici se zvýšenou ostrahou. 179 míst 169 osob, tzn. využití kapacity věznice na 94% (k 13.6.2008) Zájmové kroužky, sportovní hry, Vzdělávací programy – cizí jazyky, práce na PC, psaní na stroji apod. Dobrovolné pracovní aktivity pro neziskové organizace – údržba, opravy, stavění stanové základny apod.

Zdroj: http://www.vscr.cz/karvina

Stránka | 67

4.3. Resort Ministerstva práce a sociálních věcí ČR Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (dále jen „MPSV“) je ústředním orgánem státní správy České republiky. Jeho působnost vymezuje § 9 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČSR, ve znění pozdějších předpisů. Mezi podřízené subjekty MPSV patří Česká správa sociálního zabezpečení, úřady práce, Státní úřad inspekce práce a Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Brně. Zdroj: www.mpsv.cz

4.3.1. Významné dokumenty 

•

MPSV

Akční plán na podporu rodin s dětmi pro období 2006 – 2009 -

Akční plán vychází z Národní koncepce rodinné politiky a je speciálně zaměřen na podporu rodin s dětmi jako cílovou skupinu, a to prostřednictvím 4 oblastí, jejichž rozvoj lze z hlediska efektivní podpory tohoto typu rodiny považovat za klíčový. Jsou to tyto oblasti: služby pro rodiny s dětmi, slučitelnost profesních a rodinných rolí, rodinná politika na úrovni krajů a obcí, komplexní finanční podpora rodin s dětmi.

Zdroj: http://www.mpsv.cz/files/clanky/2991/Akcni_plan.pdf

•

Národní strategie protidrogové politiky 2005 - 2009 - Tato strategie je klíčový dokument Vlády ČR, který aktualizuje předcházející strategie v souladu se současným stavem vědeckého poznání o fenoménu užívání drog, o jeho důsledcích a o účinných řešeních s ním souvisejících problémů. Vláda zde definuje základní východiska a směry řešení problému užívání drog a doporučený základní rámec pro tvorbu a uskutečňování protidrogových strategií všech článků veřejné správy na úrovni resortů, krajů a obcí.

Zdroj: http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/zip/soc_0009_12.pdf 

•

MSK

Strategie protidrogové politiky Moravskoslezského kraje na období 2005 - 2009 - Tento klíčový dokument má za cíl vytýčit základní principy a cíle, stanovit priority krajské protidrogové politiky pro všechny v protidrogové prevenci zainteresované subjekty atd.

Zdroj: http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/zip/soc_0009_01.pdf

•

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji na rok 2008 – 2009 -

Popisuje aktuální stav sociálních služeb v Moravskoslezském kraji a nastavení kritérií jejich financování v letech 2008 – 2009.

Zdroj: http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/zip/soc_23p01.pdf

•

Strategie integrace romské komunity Moravskoslezského kraje na období 2006 - 2009 Pokus o analýzu současné situace v integraci příslušníků romské etnické skupiny žijících v kraji, předpokládaný vývoj této situace a návrhy konkrétních opatření, kterými může kraj současnou situaci ovlivnit.

Zdroj: http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/zip/nme_strategie_roMSK_komunity.pdf

4.3.2. Vyhlašované dotační programy pro r. 2008 

MSK vyhlásil pro rok 2008 tyto dotační programy související s oblastí problematiky prevence kriminality:

Stránka | 68

•

Program rozvoje sociálních služeb (dále jen „RSS“) MSK na rok 2008 RSS 4/08 podpora odborného sociálního poradenství se zaměřením na oběti domácího násilí a na občanské poradenství v regionech, kde tyto služby nejsou dostupné RSS 5/08 podpora probačních programů (zaměřených na sociální začleňování mladistvých, ve vazbě na zákon č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže nebo zaměřených na sociální začleňování dospělých) RSS 6/08 podpora vzniku a rozvoje domů na půl cesty podle § 58 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů RSS 8/08 podpora rozvoje asistence v sociálně ohrožených rodinách v regionech, kde služby nejsou dostupné RSS 9/08 podpora realizace činností zaměřených na prevenci a pomoc obětem sexuálního i komerčního zneužívání dětí a dětí se syndromem CAN

•

Program protidrogové politiky (dále jen „PDP“) MSK na rok 2008 PDP 1/08 podpora sítě certifikovaných služeb v oblasti protidrogové prevence PDP 2/08 podpora programů pro nedrogové závislosti

4.3.3. Přehled poskytovatelů sociálních služeb pro oblast prevence a poradenství Sociální službou je činnost, kterou zabezpečují poskytovatelé sociálních služeb na základě oprávnění dle zákona č.108/2006 Sb., o sociálních službách, s účinností od 1. 1. 2007. Sociální služby jsou poskytovány jednotlivcům, rodinám i skupinám obyvatel. Zaměřují se na zachování co nejvyšší kvality a důstojnosti života lidí. Mezi nejpočetnější skupiny příjemců sociálních služeb patří zejména senioři, lidé se zdravotním postižením, rodiny s dětmi, ale také lidé, kteří z různých důvodů žijí "na okraji" společnosti. Poskytovatelem sociální služby je právnická nebo fyzická osoba, která má k této činnosti oprávnění dle zákona č.108/2006 Sb., o sociálních službách, s účinností od 1. 1. 2007. Poskytovatelem sociální služby nejsou rodinní příslušníci či jiné osoby, které pečují o své blízké či jiné osoby v domácím prostředí. •

Služby v oblasti sociální prevence

Služby sociální prevence napomáhají zabránit sociálnímu vyloučení osob, které jsou tímto ohroženy pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí a ohrožení práv a oprávněných zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby. Cílem služeb sociální prevence je napomáhat osobám k překonání jejich nepříznivé sociální situace a chránit společnost před vznikem a šířením nežádoucích společenských jevů. V Moravskoslezském kraji je poskytováno celkem 241 druhů služeb sociální prevence. Mezi nejpočetnější poskytovatele sociálních služeb patří Slezská Diakonie (44) a Armáda spásy ČR (26). V grafu 1 se uvádí četnost zařízení, která poskytují jednotlivé služby sociální prevence v MSK. Přehled poskytovatelů služeb sociální prevence v MSK je uveden v příloze č.4 této Bezpečnostní analýzy. Zdroj: http://iregistr.mpsv.cz/socreg/hledani_sluzby.do?SUBSESSION_ID=1213088499577_1 https://sluzbyprevence.mpsv.cz/dok/zakon-108_2006.pdf

Stránka | 69

Graf 1 Četnost zařízení poskytující jednotlivé služby v oblasti sociální prevence v MSK (k 30.6. 2008)

Zdroj: http://iregistr.mpsv.cz

Celková nabídka služeb sociální prevence se soustřeďuje na 26 cílových skupin. Z grafu 2 vyplývá, že zařízení poskytující služby sociální prevence se nejčastěji zaměřují na osoby bez přístřeší (67), děti a mládež od 6 do 26 let ohroženým společensky nežádoucími jevy (65), osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy (62) a osoby v krizi (61). Nejméně často pak na imigranty a azylanty (2), oběti obchodu s lidmi (2), osoby komerčně zneužívané (4) a osoby do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče (4).

Stránka | 70

Graf 2 Četnost zařízení poskytující služby sociální prevence v MSK se zaměřením na určité cílové skupiny (k 30. 6. 2008)

Zdroj: http://iregistr.mpsv.cz

Stránka | 71

•

Služby v oblasti sociálního poradenství

Sociální poradenství zahrnuje základní a odborné sociální poradenství. Základní sociální poradenství poskytuje osobám potřebné informace přispívající k řešení jejich nepříznivé sociální situace. Sociální poradenství je základní činností při poskytování všech druhů sociálních služeb; poskytovatelé sociálních služeb jsou vždy povinni tuto činnost zajistit. Odborné sociální poradenství je poskytováno se zaměřením na potřeby jednotlivých okruhů sociálních skupin osob v občanských poradnách, manželských a rodinných poradnách, poradnách pro seniory, poradnách pro osoby se zdravotním postižením, poradnách pro oběti trestných činů a domácího násilí; zahrnuje též sociální práci s osobami, jejichž způsob života může vést ke konfliktu se společností. Součástí odborného poradenství je i půjčování kompenzačních pomůcek. Služba odborného sociálního poradenství obsahuje tyto základní činnosti: a) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, b) sociálně terapeutické činnosti, c) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. V Moravskoslezském kraji poskytuje odborné sociální poradenství 96 zařízení (viz příloha 5). Mezi nejpočetnější poskytovatele této služby patří Slezská Diakonie (8), Centrum psychologické pomoci (6) a Národní rada osob se zdravotním postižením (6). Nabídka služeb sociálního poradenství se soustřeďuje na 24 cílových skupin. Z grafu 3 vyplývá, že zařízení poskytující odborné sociální poradenství se nejčastěji zaměřují na seniory (39 zařízení), osoby se zdravotním postižením (39 zařízení), rodiny s dětmi (36 zařízení) a osoby v krizi (32). Nejméně často se jedná o cílové skupiny pachatelů trestné činnosti (3) a osob do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče (4). Zdroj: http://iregistr.mpsv.cz/socreg/hledani_sluzby.do?SUBSESSION_ID=1213088499577_1 https://sluzbyprevence.mpsv.cz/dok/zakon-108_2006.pdf

Přehled poskytovatelů služeb sociální prevence v MSK je uveden v příloze č.5 této analýzy.

Stránka | 72

Graf 3 Četnost zařízení poskytující služby sociální prevence v MSK se zaměřením na určité cílové skupiny (k 30. 6. 2008) Zdroj: http://iregistr.mpsv.cz

Stránka | 73

4.3.4. Sociálně vyloučené lokality v MSK Sociální vyloučení je proces, v jehož rámci je jedinci, skupině jedinců či komunitě výrazně znesnadňován či zcela zamezován přístup ke zdrojům, pozicím a příležitostem, které umožňují zapojení do sociálních, ekonomických a politických aktivit majoritní společnosti. V sociálně vyloučených lokalitách v Moravskoslezském kraji žijí většinou Romové. Existují však také sociálně vyloučené lokality, v nichž je podíl Romů malý, nebo kde Romové vůbec nežijí. Za sociálně vyloučenou romskou lokalitu se označuje prostor obývaný skupinou, jejíž členové se sami považují za Romy a/nebo jsou za Romy označováni svým okolím, a jsou sociálně vyloučeni. Sociálně vyloučené romské lokality vznikají především v důsledku: - „přirozeného“ sestěhovávání se chudých romských rodin do lokalit s cenově dostupnějším bydlením, - vytlačování romských rodin z lukrativních bytů a přidělování náhradního bydlení v lokalitách s často vysokým podílem romského obyvatelstva, - řízeného sestěhovávání (především ze strany obcí) neplatičů nájmu a obecně lidí považovaných za „nepřizpůsobivé“ či „problémové“ do ubytoven či holobytů. V roce letech 2005 - 2006 byl v ČR realizován projekt MPSV „Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti“. V rámci Moravskoslezského kraji proběhl tento výzkum v 10 obcích (Opava, Bruntál, Krnov, Bohumín, Ostrava, Karviná, Havířov, Frýdek-Místek, Orlová a Nový Jičín) a bylo prozkoumáno celkem 28 sociálně vyloučených romských lokalit.

Zdroj: http://www.esfcr.cz/files/clanky/3732/brozura.pdf http://www.esfcr.cz/mapa/int_mors.html

V tabulce 7 jsou uvedeny podrobnosti o realizaci výzkumu v sociálně vyloučených romských lokalitách v MSK – názvy obcí, počet sledovaných lokalit, odhad počtu romských obyvatel v lokalitě, odhad celkového počtu obyvatel v lokalitě a odhad podílu Romů na celkovém počtu obyvatel lokality.

Stránka | 74

Tab. 7 Výzkum v sociálně vyloučených romských lokalitách v MSK Obec

Celkový počet obyvatel v obci

Lokalita

Opava

59 843

A B

Bruntál

17 631

A

Krnov

25 442

Bohumín

23 078

Nový Jičín

26 331

FrýdekMístek

59 897

Havířov

84 784

Karviná

63 467

Orlová

34 026

Ostrava

311 402

Odhad počtu romských obyvatel v lokalitě 75-100 101 - 150 Řádově několik set (velká fluktuace)

A B A B C A B

301 301 201 251 51 201 51

– – – – – – –

A

351 – 400

A B A B C A B

101 501 601 51 51 451 501

– – – – – – –

350 350 250 300 60 250 75

150 600 700 75 75 500 600

A

1001 – 1500

B C D E F G H I J

901 – 1 000 201 – 250 201 – 250 501 – 600 101 – 150 701 – 800 701 – 800 801 – 900 301 - 350

Odhad celkového počtu obyvatel v lokalitě 150 - 200 115 -171

Odhad podílu Romů na celkovém počtu obyvatel lokality 50 % 88 % 30 %

602 - 700 301 – 350 268 - 333 279 - 333 128 - 150 251 - 313 102 - 150 439 - 500

50 % 100 % 75 % 90 % 40 % 80 % 50 % 80 %

126 1002 1002 65 128 644 1002 1054

-

188 1200 1167 96 188 714 1200 1579

80 50 60 78 40 70 50

1001 223 212 527 104 708 779 843 602

-

1111 278 263 632 155 808 889 947 700

90 90 95 95 97 99 90 95 50

% % % % % % %

95 % % % % % % % % % %

Zdroj: http://www.esfcr.cz/files/clanky/3732/brozura.pdf

4.3.5. Agentura pro odstraňování sociálního vyloučení v romských lokalitách V únoru 2008 zahájila svou činnosti Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách (dále jen Agentura). Od února 2008 do prosince 2010 proběhne tzv. pilotní fáze ověřování funkčnosti Agentury. Její realizace je záležitostí Úřadu vlády, respektive kanceláře Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity. V rámci pilotní fázi působí Agentura ve dvanácti obcích a mikroregionech České republiky, z toho v MSK pouze v 1 městě - Ostravě (viz. tab. 8). Primárním cílem této fáze je prověření funkčnosti navrhované metody a vytvoření podmínek pro její následnou plošnou aplikaci na území celé České republiky v závislosti na aktuální poptávce. Od roku 2010 by měla Agentura fungovat jako samostatná instituce, která bude využívat metodických postupů vytvořených v rámci pilotního projektu.

Tab. 8 Vybrané lokality pro pilotní fázi Agentury pro oblast Moravy Oblast

MORAVA

Krajské město

Brno

Velké město (50 tis. a více)

Přerov

Střední město (20 - 45 tis.)

Břeclav

Malé město (5 - 20 tis.)

Holešov

Městská část

Slezská Ostrava

Obec/Mikroregion

Jesenicko (Zlaté Hory, Žulová, Kobylá nad Vidnavou, Velká Kraš, Vlčice, Vidnava, Velké Kunětice, Javorník, Uhelná, Bílá Voda, Jeseník)

(méně než 5 tis.)

Úkolem nové instituce je zkvalitnit život obyvatel sociálně vyloučených romských lokalit, zastavit rozrůstání romských ghett a nastavit co nejefektivnější model čerpání finančních prostředků především z evropských strukturálních fondů pro integraci romské komunity. Agentura koordinuje aktivity v jednotlivých obcích a na úrovní centrální státní správy tak, aby se dostalo podpory každé samosprávě, která projeví zájem o zlepšení situace ve své obci z hlediska sociálního začleňování příslušníků romské komunity. Ve spolupráci s místními samosprávami, nestátními neziskovými organizacemi, školami, úřady práce, zaměstnavateli a zástupci romské komunity má Agentura za úkol iniciovat realizaci projektů v oblasti podpory zaměstnanosti, vzdělání a zlepšování kvality bydlení obyvatel vyloučených romských lokalit. Financování bude probíhat především z prostředků strukturálních fondů EU. Zdroj: http://www.vlada.cz/scripts/detail.php?id=30989 http://www.romea.cz/dokumenty/agentura-def-2008.pdf

4.3.5. Sociální kurátoři Sociální kurátor je specializovaný sociální pracovník, který na základě diagnostické činnosti a ve spolupráci s dalšími institucemi poskytuje sociální služby a dávky. Zároveň poskytuje, doporučuje, případně zprostředkovává sociální, právní a psychologickou pomoc osobám, kterým hrozí bez pomoci společnosti sociální vyloučení a propadnutí se do chudoby, z důvodu jejich tíživé životní situace. V MSK pracuje celkem 26 sociálních kurátorů, nejvíce z nich je evidováno v Ostravě - tj. 8 kurátorů – viz graf 4.

76

Graf 4 Počet sociálních kurátorů v městech MSK (k 30. 6. 2008)

Zdroj: https://sluzbyprevence.mpsv.cz/index.php?id=28&krj=8&ses

Celkový počet občanů v evidenci sociálních kurátorů v MSK za rok 2007 přesahuje 6500 osob -viz tabulka 9. Průměrný počet těchto klientů na 1 sociálního kurátora v kraji je cca 250 klientů ročně, tj. 21 klientů měsíčně.

Tab. 9 Výkaz sociální práci s příslušníky marginálních skupin za rok 2007 v MSK Celkový počet evidovaných občanů

počet klientů, jimž byla poskytnuta pouze jednorázová pomoc

z toho počet klientů, jimž byla poskytována pomoc opakovaně

počet klientů ve vězení, s nimiž se kontinuálně pracovalo

6 508

1 752

2 232

925

Zdroj: Roční výkazy o sociální práci s příslušníky marginálních skupin - V (MPSV) 26-01

Celkový počet občanů propuštěných z vězení, kteří jsou uvedeni v evidenci sociálních kurátorů v MSK za rok 2007, dosahuje téměř 2600 osob (viz tab. 10). Průměrný počet těchto klientů na 1 sociálního kurátora v kraji je cca 100 klientů ročně, tj. 8 klientů měsíčně.

Tab. 10 Výkaz sociální práci s příslušníky marginálních skupin za rok 2007 v MSK Celkový počet občanů propuštěných z vězení

počet klientů, jimž byla poskytnuta jednorázová pomoc

z toho počet klientů, jimž byla poskytována pomoc opakovaně

počet klientů ve vězení, s nimiž se pracovalo již v průběhu VTOS*

2 596

1 025

1 107

370

*VTOS – výkon trestu odnětí svobody Zdroj: Roční výkazy o sociální práci s příslušníky marginálních skupin - V (MPSV) 26-01

Na hmotnou pomoc příslušníkům marginálních skupin byla v MSK v roce 2007 vyčleněna částka jednorázových peněžitých příspěvků ve výši necelých 2mil. Kč a věcných dávek ve výši 4 000 Kč. V roce 2007 nebyly poskytovány klientům žádné bezúročné půjčky – viz tabulka 11.

77

Tab. 11 Hmotná pomoc příslušníkům marginálních skupin v MSK (rok 2007) Hmotná pomoc příslušníkům marginálních skupin - druh dávky

celkem Kč

jednorázový peněžitý příspěvek

počet poskytnutých dávek

1 926 900

1 034

4 000

4

0

0

věcná dávka bezúročná půjčka


V MSK bylo v roce 2007 celkem 104 občanů propuštěných ze školských zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, z toho byla více než polovině poskytnuta pomoc sociálního kurátora – viz tabulka 12.

Tab. 12 Počet občanů propuštěných ze školských zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy v MSK (rok 2007) počet občanů propuštěných ze školských zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy

celkem

z toho počet klientů, jimž byla poskytnuta pomoc

104

62


4.4. Resort Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“) je ústředním orgánem státní správy pro předškolní zařízení, školská zařízení, základní školy, střední školy a vysoké školy, pro vědní politiku, výzkum a vývoj, včetně mezinárodní spolupráce v této oblasti, a pro vědecké hodnosti, pro státní péči o děti, mládež, tělesnou výchovu, sport, turistiku a sportovní reprezentaci státu. MŠMT koordinuje činnost ministerstev, jiných ústředních orgánů státní správy a profesních komor v oblasti systému uznávání odborné kvalifikace a v oblasti získávání kvalifikací v systému dalšího vzdělávání. Mezi ostatní přímo řízené organizace ministerstvem patří také Pedagogické centrum pro polské národnostní školství v Českém Těšíně. Zdroj: www.msmt.cz

4.4.1. Významné dokumenty pro oblast prevence sociálně-patologických jevů a sociálně právní ochrany 

•

MŠMT

Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti resortu školství, mládeže a tělovýchovy na období 2005 – 2008 Tato strategie obsahuje zásady primární prevence v resortu školství, mládeže a tělovýchovy a cíle strategie v oblasti sociálně patologických jevů dětí a mládeže.

Zdroj: http://www.msmt.cz/uploads/soubory/prevence/2005_2008web.doc 

•

MSK

Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v Moravskoslezském kraji na období 2005 – 2008 -

Tato strategie obsahuje v Moravskoslezském kraji.

zásady

Zdroj: http://www.kr-moravskoslezsky.cz/zip/mas_0504_13.doc

78

prevence

sociálně

patologických

jevů

•

2. Akční plán realizace strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v Moravskoslezském kraji na období 2007 - 2008 2. akční plán realizace Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v Moravskoslezském kraji vychází z plnění 1. akčního plánu.

Zdroj: http://www.kr-moravskoslezsky.cz/zip/mas_0504_16.pdf

4.4.2. Vyhlašované dotační programy pro r. 2008 •

Program I - Preventivní programy realizované školami a školskými zařízeními. Cílem programu je podpora škol a školských zařízení, které jsou sami realizátory preventivních programů.

Zdroj:http://www.msmt.cz/uploads/soubory/prevence/JCHManualpropredkladateleProgramuI_II_III2008.pdf

•

Program II – Prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti resortu V rámci tohoto programu existují 2 typy projektů: a) projekty s nadregionální nebo celorepublikovou působností b) projekty regionálního (krajského) charakteru

:http://www.msmt.cz/uploads/soubory/prevence/JCHManualpropredkladateleProgramuI_II_III2008.pdf

•

Program III – Prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a ve školských zařízeních pro preventivně výchovnou péči. Projekty, které jsou nad rámec běžných preventivních aktivit daných školským zákonem a podpora vzdělávacích aktivit pro pedagogické pracovníky v zařízeních institucionální výchovy, které budou specificky zaměřeny na prevenci sociálně patologických jevů a příslušnou oborovou metodiku.

Zdroj:http://www.msmt.cz/uploads/soubory/prevence/JCHManualpropredkladateleProgramuI_II_III2008.pdf

Sociálně-právní ochrana dětí Sociálně právní ochranou dětí (§ 41 – 50, zák. č. 359/1999 Sb., o soc.-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů) je chápána ochrana práva dítěte na zdravý vývoj, řádnou výchovu a ochrana oprávněných zájmů dětí včetně jejich případného jmění, předcházení vzniku ohrožení dítěte nebo narušení jeho zdravého vývoje a působení k obnovení narušených funkcí rodiny. Sociálně právní ochranu zajišťují příslušné orgány státní správy a samosprávy tím, že zejména zjišťují případy ohroženého nebo narušeného vývoje nebo výchovy a jsou povinny činit opatření k odstranění jejich příčin a důsledků, zejména opatření směřující k ochraně dětí před tělesným a duševním násilím a zanedbáváním. Naplňování sociálně právní ochrany je v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí. • Školská zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči Účelem školských zařízení pro preventivně výchovnou péči je předcházení vzniku a rozvoji negativních projevů chování dítěte nebo narušení jeho zdravého vývoje, zmírňovat nebo odstraňovat příčiny nebo důsledky již vzniklých poruch chování a přispívat ke zdravému osobnostnímu vývoji dítěte. Jsou to dětské domovy, diagnostické ústavy, výchovné ústavy a střediska výchovné péče. •Další instituce zabezpečující sociálně právní ochranu dětí 1) Pedagogicko-psychologické poradny 2) Nízkoprahová zařízení v MSK

79

Přehled školských zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči a dalších institucí zabezpečující sociálně právní ochranu dětí je uveden v příloze 6.

4.5. Resort Ministerstva zdravotnictví ČR Ministerstvo zdravotnictví (dále jen „MZ“) patří do systému ústředních orgánů státní správy ČR. Ministerstvo přímo řídí 79 organizačních složek, z toho 6 z nich je umístěno v Moravskoslezském kraji viz tabulka 13.

Tab. 13 Přehled organizačních složek MZČR v MSK Název instituce

Adresa

E-mail

Rehabilitační ústav Hrabyně

747 67 Hrabyně

[email protected]

Fakultní nemocnice Ostrava

Tř. 17. listopadu 1790, Ostrava 4 - Poruba, 708 52

[email protected]

Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje

Na Bělidle 7, Ostrava, 702 00

[email protected]

Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě

Partyzánské nám. 7, Ostrava, 702 00

[email protected]

Psychiatrická léčebna v Opavě

Olomoucká 88, Opava, 746 01

[email protected]

s.p. SLL Karlova Studánka

Karlova Studánka, 793 24

[email protected]

Zdroj: http://www.mzcr.cz/Categories/178-primo-rizene-organizace.html

4.5.1.Významné zákony a dokumenty pro oblast prevence •

Národní akční plán prevence dětských úrazů na léta 2007 – 2017 Představuje zmapování všech dosavadních aktivit v rámci prevence dětských úrazů, jejich zhodnocení z hlediska slabých a silných stránek, využití příležitostí a odvrácení hrozeb a stanovení nejdůležitějších úkolů. Přináší systémové řešení prevence úmyslných i neúmyslných úrazů u dětí 0 - 18 let v České republice.

Zdroj: http://www.nszm.cz/cb21/archiv/akce/dbu/dbu07/truell.pdf

4.5.2. Vyhlašované dotační programy pro r. 2008  •

MZ:

Program Protidrogová politika Program je zaměřen na realizaci projektů působících v oblasti protidrogové politiky.

Zdroj: http://www.mzcr.cz/Pages/397-ministerstvo-zdravotnictvi-vyhlasuje.html

•

Program Prevence kriminality Tento program je zaměřen na podporu mentálního zdraví dětí a typologie dětských obětí komerčního sexuálního zneužívání dětí. Mezi priority oblasti patří prevence dětských úrazů, edukace první pomoci a prevence násilí na dětech.

Zdroj: http://www.mzcr.cz/Pages/406-program-prevence-kriminality-program-zdravotnicke-programy.html

80

 •

MSK:

ZDR III/08 Program na podporu zdraví dětí a mládeže -

program zaměřený na preventivní a výchovně vzdělávací aktivity v oblasti podpory zdraví dětí a mládeže, na podporu pohybových aktivit a správných stravovacích návyků, na snížení výskytu obezity, na snížení úrazovosti dětí a mládeže, prevenci infekčních chorob, škodlivého vlivu konzumace alkoholu apod.

Zdroj: http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/dot_95.html

•

ZDR IV/08 Program na podporu zdravotnické osvěty a prevence -

program je určen na podporu organizací zaměřujících se na zdravotnickou osvětu, prevenci závažných civilizačních onemocnění, prevenci infekčních chorob apod.


4.5.3. Schválené dotace pro r. 2008 Vzhledem k omezeným finančním možnostem rozhodlo ministerstvo zdravotnictví o přidělení neinvestičních finančních prostředků pro rok 2008 v rámci programu „Prevence kriminality“ pouze na projekty, které lze využít na národní, popř. regionální úrovni, a to při řešení nejdůležitějších oblastí a prioritních úkolů vyplývajících pro resort zdravotnictví z příslušných usnesení vlády. Dotace nebyla přidělena žádnému z projektů v rámci MSK.

4.6. Resort Ministerstva pro místní rozvoj ČR Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (dále jen „MMR“) patří do systému ústředních orgánů státní správy ČR. Objemem svých pravomocí, kompetencí a odpovědností za správu finančních prostředků hraje ve státní správě významnou roli. Ministerstvo bylo zřízeno pro státní správu těchto oblastí: regionální politiky včetně regionální podpory podnikání, politiky bydlení, rozvoje domovního a bytového fondu, nájmu bytů a nebytových prostor, územního plánování, stavebního řádu, investiční politiky a cestovního ruchu. Kromě toho ministerstvo pro místní rozvoj spravuje finanční prostředky určené k zabezpečování politiky bydlení a regionální politiky státu, koordinuje činnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy při zabezpečování politiky bydlení a regionální politiky státu včetně koordinace těchto činností Zdroj: www.mmr.cz/ministerstvo

4.6.1. Významné zákony a dokumenty pro oblast prevence •

Resortní protikorupční program Resortní protikorupční program byl upraven dle principů stanovených vládou ČR v jejím programu boje proti korupci a v souladu s Národní strategií proti podvodným jednáním poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Evropských společenství.

Zdroj: http://www.mmr.cz/komunikace-protikorupcni-aktivity

81

4.6.2. Vyhlašované dotační programy pro r. 2008  •

MMR:

Integrovaný operační program (IOP), 2.4. Služby v oblasti bezpečnosti, prevence a řešení rizik Program se zaměřuje na ochranu obyvatelstva, tj. ochranu zdraví a životů zvýšením výkonnosti infrastruktury systému prevence a řešení přírodních, technologických a bezpečnostních rizik

Zdroj: http://www.strukturalnifondy.cz/uploads/documents/Programy_2007_2013/Integrovavany_operacni_program/Dokumenty/Doku ment/intervence/Oblast_intervence_3_4_060608.pdfc http://www.mmr.cz/programy-pro-mistni-samospravu



•

MSK:

Podpora obnovy a rozvoje venkova Moravskoslezského kraje 2008 -

Program se zaměřuje na realizaci rozvojových záměrů obcí a venkovských mikroregionů – svazků obcí, vzdělávání a poradenství v oblasti rozvoje venkova a obnovy vesnice, rozvoje občanských aktivit a komunitního života v obcích.


4.7. Policie ČR Úkoly ve věcech vnitřního pořádku a bezpečnosti plní v České republice Policie České republiky, která mj. chrání bezpečnost osob a majetku, spolupůsobí při zajišťování veřejného pořádku, dohlíží na bezpečnost a plynulost silničního provozu a spolupůsobí při jeho řízení, odhaluje přestupky, odhaluje trestné činy a zjišťuje jejich pachatele atd. Policie ČR je pro orgány územní veřejné správy hlavním partnerem při zpracování analýz trestné činnosti a při formulování návrhů na řešení identifikovaných problémů. Dále se podílí na tvorbě koncepce prevence kriminality včetně stanovení priorit, jimiž je třeba se na místní úrovni zabývat. Zástupci Policie ČR jsou stabilními členy pracovních skupin a výběrových komisí. Kromě toho může být Policie ČR také realizátorem nebo partnerem konkrétního preventivního projektu. V souladu s právním řádem České republiky obce v samostatné působnosti ve svém územním obvodu a s ohledem na místní předpoklady a zvyklosti vytvářejí podmínky pro uspokojování potřeb občanů, včetně ochrany veřejného pořádku, respektive místních záležitostí veřejného pořádku, k jehož zabezpečení si mohou zřizovat obecní (městskou) policii. Zdroj: http://www.mvcr.cz/bezpecnost/opolicie/stanop/uvod.pdf

4.7.1. Městské policie a jejich preventivní aktivity v MSK Městská (Obecní) policie je orgán obce, který zřizuje a ruší zastupitelstvo města obecně závaznou vyhláškou. Městská policie zabezpečuje místní záležitosti veřejného pořádku v rámci působnosti obce a plní další úkoly, pokud tak stanoví tento nebo zvláštní zákon. Při plnění svých úkolů spolupracuje obecní policie s Policií České republiky. Obecní policii řídí starosta, pokud zastupitelstvo města nepověří řízením obecní policie jiného člena obecního zastupitelstva. Městská policie při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku a plnění dalších úkolů podle zákona o obecní policii nebo jiného zákona zejména: • • • • •

přispívá k ochraně a bezpečnosti osob a majetku dohlíží nad dodržováním pravidel občanského soužití přispívá v rozsahu stanoveném tímto nebo jiným zákonem k bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích odhaluje přestupky a jiné správní delikty upozorňuje fyzické a právnické osoby na porušování obecně závazných právních předpisů a činí opatření k nápravě

82

V tabulce 14 je uveden přehled služeben městské policie obcí s rozšířenou působností v Moravskoslezském kraji a jejich hlavní aktivity v oblasti prevence kriminality. Tyto aktivity slouží zejména ke zvýšení ochrany bezpečnosti občanů, života, zdraví a majetku, ochraně veřejného pořádku, sledování dopravní situace ve městě apod.

Tab. 14 Městská policie v MSK Služebna městská policie

Kontakty

Preventivní aktivity

Bohumín

Masarykova 158, 735 81 Bohumín

Městský kamerový dohlížecí systém (MKDS) Prevence kriminality pro školy (víkendové kurzy s dětmi na chatách) Dohled nad nebezpečnými přechody pro chodce v čase, kdy jdou děti do škol

Bílovec

Slezské náměstí 1/1 ,743 01 Bílovec

Městský kamerový dohlížecí systém (MKDS) Bezpečně do školy I, II Skate park – volnočasové aktivity Besedy a přednášky

Bruntál

nám. Míru 1 , 792 01 Bruntál

Budišov nad Budišovkou

Partyzánská 671 , 747 87 Budišov nad Budišovkou

Český Těšín

Frýdecká 826/23 , 737 01 Český Těšín

Frýdek-Místek

tř. T. G. Masaryka 633 , 738 01 Frýdek-Místek

Frýdlant

náměstí T.G.Masaryka 99 , 464 01 Frýdlant

Hlučín

Mírové náměstí 24 , 748 01 Hlučín

83

Městský kamerový dohlížecí systém (MKDS) Dohled nad nebezpečnými přechody pro chodce v čase, kdy jdou děti do škol Dopravní hřiště Besedy a přednášky ve školách Kontroly na alkohol u mladistvých Spolupráce s mentálně postiženými (tábory, ukázky činnosti policie) Informativní měřič rychlosti Ochrana objektů a majetku obce, fyzických a právnických osob a jiných subjektů Školy – pravidelné kontroly užívání alkoholu a jiných toxických látek mladistvými Besedy a přednášky ve školách Dohled nad nebezpečnými přechody pro chodce v čase, kdy jdou děti do škol MKDS Namátkové kontroly rychlosti vozidel (do 31.12.2008) Informativní měřič rychlosti Dohled nad nebezpečnými přechody pro chodce v čase, kdy jdou děti do škol Besedy na ZŠ, mateřských školách, v knihovně, se seniory Kontrola alkoholu u mladistvých Městský kamerový dohlížecí systém (MKDS) Besedy, přednášky ve školkách a pro seniory Projekt PANDA Malá policejní akademie pro děti ZŠ Protidrogové testy v dopravě Dohled nad nebezpečnými přechody pro chodce v čase, kdy jdou děti do škol Městský kamerový dohlížecí systém (MKDS) Laserový měřič rychlosti Kontroly konzumace alkoholu mladistvými a neoprávněný vstup mladistvých do heren Dohled nad nebezpečnými přechody pro chodce v čase, kdy jdou děti do škol Dětské dopravní hřiště MKDS Dohled nad nebezpečnými přechody pro chodce v čase, kdy jdou děti do škol Přednášky a besedy na školách a učilištích Měřič rychlosti Kontroly konzumace alkoholu mladistvými a neoprávněný vstup mladistvých do heren

Služebna městská policie

Kontakty


Jablunkov

Dukelská 144 , 739 91 Jablunkov

Karviná

Park Julia Fučíka 51, 733 01 Karviná – Fryštát

Kopřivnice

Štefánkova 1163, 742 21 Kopřivnice

Kravaře

Náměstí 405/43 , 747 21 Kravaře

Krnov

Nový Jičín

Opava

Orlová

Žižkova 539/20, 794 01 KrnovPod Cvilínem

Divadelní 8 , 741 01 Nový Jičín

Krnovská 2860/75A , 746 01 Opava

Polní 973, , 735 14 OrlováLutyně

84

Městský kamerový dohlížecí systém (MKDS) Pobytové tábory pro děti ze slabších rodin Besedy, přednášky ve školách Závody v rámci BESIP MKDS Pult centralizované ochrany – zabezpečení objektů Přednášková činnost pro školy, seniory a tělesně postižené osoby Sekundární prevence – spolupráce s dětským domovem Srdce (besedy, pořádání akcí) Preventivní programy pro rok 2008: 1) Kolo v bezpečí 2) Zásady bezpečného chování – zvyšování vlastního bezpečí „Vím, co mám dělat“ MKDS Pult centralizované ochrany Odchyt toulavých zvířat Dohled nad nebezpečnými přechody pro chodce v čase, kdy jdou děti do škol Nezjištěno, kontaktováno průběžně – mobil, pevná linka (pouze záznamník) MKDS Informativní radar měření rychlosti Dohled nad nebezpečnými přechody pro chodce v čase, kdy jdou děti do škol Přednášky a besedy na školách Bezpečnostní akce – kontroly alkoholu a vstup do heren u mladistvých Schránka důvěry Skate park MKDS Výuka na dopravním hřišti, dopravní soutěže Besedy ve školách, zvyšování právního vědomí u dětí Besedy a návštěvy v domech s pečovatelskou službou Dohled nad nebezpečnými přechody pro chodce v čase, kdy jdou děti do škol MKDS Schránka důvěry Dohled nad nebezpečnými přechody pro chodce v čase, kdy jdou děti do škol Preventivní besedy na školách Preventivní besedy se seniory Soutěže pro děti - volnočasové aktivity Ukázka činnosti na táborech, dětských dnech Spolupráce s neziskovými organizacemi Patronát nad Dětským domovem v Opavě Spolupráce s dětskými domovy v okolí Opavy Bezpečné cyklostojany Projekt "Pejsek Korálek" v mateřských školách Informativní radar měření rychlostí MKDS Dohled nad nebezpečnými přechody pro chodce v čase, kdy jdou děti do škol Besedy v mateřských školkách a základních školách 1. stupně Volné dny pro děti (ukázka výcviku aj.)

Služebna městská policie

Kontakty


Ostrava

Hlubinská 6 , 702 00 Ostrava

Příbor

Náměstí S. Freuda 19 , 742 58 Příbor

Rýmařov

8.května 48 , 759 01 Rýmařov

Studénka

Poštovní 772 , 742 13 Studénka

Šenov

Radniční náměstí 300 , 739 34 Šenov

Šternberk

tř. ČSA 30, 78501 Šternberk

Třinec

Smetanova 498 , 739 61 Třinec

Vítkov

náměstí Jana Zajíce 4 , 749 01 Vítkov

Mobilní kamerový systém Stabilní monitorovací kamerový systém Pult centralizované ochrany Digitální měřič hluku (oznámení rušení nočního klidu) Prevence patologických jevů- Stacionární centrum prevence Besedy ve školách, zájmových kroužcích Řetízek bezpečí (bezpečnost seniorů) Přenosný indikátor měření rychlosti Sběry použitých jehel a injekčních stříkaček z veřejných prostranství Dohled nad nebezpečnými přechody pro chodce v čase, kdy jdou děti do škol Přednášky na školách, v mateřských školkách Dopravní akce Přednášky pro seniory a zdravotně a tělesně postižené Odchyt toulavých zvířat Kontrola přechodů v blízkosti škol Kontroly stánkového prodeje Kontrola podávání alkoholu mladistvým Kontrola užívání herních automatů mladistvými Dohled nad nebezpečnými přechody pro chodce v čase, kdy jdou děti do škol Přednášky ve školách Spolupráce se školami při dopravních akcích Besedy a pořádání různých akcí pro děti a seniory Zapojení do programu Partnerství v roce 2007 (podpora prevence kriminality na městské úrovni) MKDS Přednášky a besedy na školách Dopravní hřiště a soutěže pro děti MKDS Dohled nad nebezpečnými přechody pro chodce v čase, kdy jdou děti do škol Přednášky ve školách Besedy s občany Měřič rychlosti MKDS Dohled nad nebezpečnými přechody pro chodce v čase, kdy jdou děti do škol Dopravní výchova, dopravní soutěže Přednášky na školách, v domovech důchodců Ukázka činnosti MP na různých akcích (dny dětí, letní tábory) V roce 2008 budou realizovány: Informativní letáky, zřízení informační skříňky na náměstí

Zdroj: http://www.policie-cr.cz/mestska-policie-obecne.php

4.7.2. Preventivně informační skupiny POLICIE ČR v MSK Preventivně informační skupiny (dále jen „PIS“) jsou nové pracoviště Policie ČR na úrovni okresních, městských nebo obvodních ředitelství, jejichž úkolem je komunikace a spolupráce s místními orgány a institucemi, sdělovacími prostředky a občany. Cílem je integrovat Policii ČR do preventivních aktivit měst, poskytovat informace pro plánování preventivních opatření a informovat občany o možnostech a způsobech ochrany před trestnou činností a dopravní nehodovostí. V rámci MSK funguje 8 PIS (viz tabulka 15).

85

Tab. 15 Preventivně informační skupiny v MSK PIS

Adresa

OŘ P ČR Opava

Hrnčířská ul. 22, 747 25 Opava

MŘ P ČR Ostrava

ul. 30. dubna 24, 729 21 Ostrava

OŘ P ČR Karviná

Havířská 1511, 735 06 Karviná

OŘ P ČR Nový Jičín

ul. Svatopluka Čecha 11, 741 11 Nový Jičín

OŘ P ČR Bruntál

Partyzánská 9, 792 01 Bruntál

OŘ P ČR Frýdek - Místek

Beskydská ul. 2066, 738 19 Frýdek-Místek

Oblastní ředitelství cizinecké a pohraničí policie Ostrava, PIS

Milíčova 20, 728 99 Ostrava

Správa severomoravského kraje, Policie ČR, PIS


Zdroj: www.mvcr.cz

•

Poradenská centra v MSK

V MSK disponuje POLICIE ČR poradenskými centry v Bruntále, Ostravě a Opavě (viz tab. 16). Policisté zde poradí a předvedou jak zabezpečit byt, rodinný domek či automobil, vysvětlí a na modelových, plně funkčních panelech mohou simulovat činnost zabezpečovací elektroniky stejně jako funkci bezpečnostních dveří, zámků, dveřních panoramatických kukátek a dalších zabezpečovacích systémů. Dalšími oblastmi jsou bezpečnost silničního provozu, odhalování padělků bankovek, drogová problematika, systém občanských radiostanic a vyhledávání ohnisek kriminality v regionech, až na úroveň jednotlivých míst ve městech a obcích.

Tab. 16 Poradenská centra v MSK Poradenská centra

Adresa

Bruntál

Partyzánská 9, 792 01 Bruntál

Ostrava


Opava

Tyršova 26, 747 01 Opava

Zdroj:www.mvcr.cz

4.7.3. Community policing Community policing (policejní služby veřejnosti) je filozofie policejní práce, která klade důraz na místní znalost a ukotvenost policisty v lokalitě, ve které slouží. Cílem všech policejních postupů, které z této filozofie vycházejí, je zapojit veřejnost do policejní práce takovým způsobem a v takové míře, aby se zvýšila její efektivita, a zapojit policistu do veřejného života takovým způsobem a v takové míře, aby se zvýšila jeho prestiž. Jednotlivé postupy, které z této filozofie vycházejí, jsou založené na spolupráci policie, veřejnosti, samosprávy a místních organizací a institucí. Na otevřené, partnerské komunikaci, sdílení společných problémů v oblasti kriminality a hledání a přijímání společných řešení. Všechny tyto postupy jsou zaměřené na předcházení škodám a následkům kriminálního a rizikového chování nebo na předcházení recidivě takového chování. Zdroj: http://www.community-policing.cz/community-policing.php

86

4.8. Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky (dle jen Rada) koordinuje realizaci protidrogové politiky a zajišťuje součinnost ministerstev a dalších orgánů, které odpovídají za jednotlivé oblasti protidrogové politiky. Projednává a předkládá vládě „Národní strategii protidrogové politiky“, „Akční plán realizace Národní strategie protidrogové politiky“, další návrhy a informace. Každoročně vládě předkládá „Výroční zprávu o stavu ve věcech drog v České republice“ za předcházející kalendářní rok. Zdroj: http://www.vlada.cz/cs/rvk/rkpp/rvkpp_uvod.html

4.9. Rada vlády pro národnostní menšiny Rada vlády pro národnostní menšiny (dále jen Rada) je poradním a iniciativním orgánem vlády pro otázky týkající se národnostních menšin a jejich příslušníků. V jejím čele stojí člen vlády, kterého na návrh předsedy vlády jmenuje vláda. Rada má dva místopředsedy (jeden za veřejnou správy a druhý za národnostní menšiny. Celkem má 30 členů. Zdroj: http://www.vlada.cz/cs/rvk/rnm/default2.html

4.10. Rada vlády ČR pro záležitosti romské komunity Rada vlády ČR pro záležitosti romské komunity je stálým poradním a iniciačním orgánem vlády pro otázky romské komunity. Rada systémově napomáhá integraci romské komunity do společnosti. Zabezpečuje součinnost resortů odpovědných za realizaci dílčích opatření a plnění úkolů, vyplývajících z usnesení vlády a mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána. Soustřeďuje, projednává a předkládá vládě informace, podklady a návrhy pro tvorbu a uplatňování politiky vlády v oblasti integrace romských komunit. Zdroj: http://www.vlada.cz/cs/rvk/rzrk/rzrk.html

4.11. Krajský úřad Moravskoslezského kraje •

Odbor sociálních věcí

•

Odbor školství, mládeže a sportu

Odpovídá za řešení úkolů v oblasti prevence kriminality Moravskoslezského kraje. V rámci tohoto odboru pracuje na oddělení sociálních služeb manažer prevence kriminality, který koordinuje všechny subjekty působící v oblasti prevence kriminality na území kraje a poskytuje metodickou pomoc obcím a spolupracujícím subjektům. Shromažďuje podklady o stavu trestné činnosti a průběžně mapuje bezpečnostní situaci v kraji. V organizační struktuře krajského úřadu je zodpovědný za specifickou a nespecifickou primární prevenci sociálně patologických jevů. V rámci tohoto odboru působí krajská referentka pro prevenci sociálně patologických jevů, která dohlíží na naplňování minimálního preventivního programu na školách a ve školských zařízeních, odpovídá také za metodické vedení školních metodiků v jednotlivých školách a pedagogicko – psychologických poradnách.

87

4.12. Závěr Z institucionální analýzy Moravskoslezského kraji (dále jen „MSK!) vyplývají následující skutečnosti:  Mezi nejdůležitější dokumenty v oblasti prevence kriminality patří národní Strategie prevence kriminality na léta 2008 – 2011.  Ministerstvo vnitra je autorem projektu Systém včasné intervence (dále jen „SVI“), který představuje systémové propojení mezi subjekty, které řeší problematiku delikventních dětí. Rozšiřování SVI je také jednou z hlavních priorit Strategie prevence kriminality na léta 2008 – 2011.  V období 2005 – 2007 bylo v MSK realizováno 18 probačních programů. V roce 2005 byly realizovány 2 probační programy, v letech 2006 a 2007 jich bylo realizováno 8. Nejvíce probačních programů bylo zrealizováno na území města Frýdku -Místku. V MSK působí 7 středisek Probační a mediační služby.  Na území MSK fungují 4 věznice (Opava, Ostrava, Heřmanice, Karviná). Největší kapacitu (681 míst) a nejvíce odsouzených (719 osob) má věznice v Heřmanicích.  V MSK je 241 zařízení poskytujících služby v oblasti sociální prevence. Nejvíce je zřízeno nízkoprahových zařízení pro děti a mládež (35). Mezi skupiny, které nejvíce využívají služeb zařízení, patří osoby bez přístřeší, děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy, osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy, osoby v krizi a rodiny s dítětem/dětmi.  V Moravskoslezském kraji poskytuje odborné sociální poradenství 96 zařízení. Mezi nejpočetnější poskytovatele této služby patří Slezská Diakonie, Centrum psychologické pomoci a Národní rada osob se zdravotním postižením.  V roce 2005 proběhl rozsáhlý výzkum „Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti“. V obcích MSK bylo prozkoumáno celkem 28 sociálně vyloučených lokalit. Nejvíce (10) se jich nachází na území města Ostravy.  Od ledna 2008 funguje Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách, jejímž cílem je zkvalitnit život obyvatel sociálně vyloučených romských lokalit. V MSK má tato Agentura pouze 1 pobočku a to Ostravě.  V MSK pracuje celkem 26 sociálních kurátorů, nejvíce z nich je evidováno v Ostravě - tj. 8 kurátorů. Celkový počet občanů v evidenci sociálních kurátorů v MSK za rok 2007 přesahuje 6500 osob. Průměrný počet těchto klientů na 1 sociálního kurátora v kraji je cca 250 klientů ročně.  V MSK je zřízeno 23 dětských domovů, 20 z nich zřizuje Moravskoslezský kraj, 2 Ministerstvo školství a jeden Biskupství ostravsko-opavské. Dále v MSK poskytují své služby 2 diagnostické ústavy a 2 výchovné ústavy. Nachází se zde pouze 1 středisko výchovné péče, a to v Ostravě – Kunčičkách.  Svou činnost v MSK vykonává 24 služeben městské policie. Mezi jejich hlavní aktivity v oblasti prevence patří zejména aktivity ke zvýšení ochrany bezpečnosti občanů, života, zdraví a majetku, ochraně veřejného pořádku, sledování dopravní situace ve městě apod.  V MSK funguje 8 preventivně informačních skupin policie a 3 poradenská centra policie, která jsou zřízena v Ostravě, Opavě a Bruntále. Při zpracování institucionální analýzy se vycházelo zejména z informací následujících ministerstev: Ministerstva vnitra ČR, Ministerstva spravedlnosti ČR, Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Ministerstva zdravotnictví ČR, Ministerstva pro místní rozvoj ČR, Ministerstva obrany ČR, Ministerstva dopravy ČR a Policie ČR. Další důležité informace byly čerpány z Krajského úřadu Moravskoslezského kraje.

88

5. INTERNETOVÉ ZDROJE www.kr-moravskoslezsky.cz www.mvcr.cz www.mpsv.cz http://iregistr.mpsv.cz www.pmscr.cz www.msmt.cz www.czso.cz www.mzcr.cz www.vlada.cz www.portal.justice.cz www.community-policing.cz www.vscr.cz www.verejna-sprava.cz www.esfcr.cz

89

6. PŘÍLOHY Příloha č. 1: Výskyt konkrétních skutků trestné činnosti a podíl zastoupení pachatelů v jednotlivých okresech Moravskoslezského kraje Příloha č. 2: Přehled preventivních projektů v MSK v letech 1996 – 2008 Příloha č. 3: Přehled probačních programů v MSK 2005 - 2007 Příloha č. 4: Přehled poskytovatelů služeb sociální prevence v MSK Příloha č. 5: Přehled poskytovatelů služeb odborného sociální poradenství v MSK Příloha č. 6: Přehled školských zařízení pro výkon ústavní výchovy a dalších institucí v MSK

90

Zpracoval: DC VISION, s.r.o. Datum: BEZPEČNOSTNÍ ANALÝZA MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

Recommend Documents