zodp. projektant: ing. arch. D. Vaníčková JABLONNÉ NAD ORLICÍ investor: OU HYNČICE datum: prosinec 2010 měřítko: ÚZEMNÍ PLÁN HYNČICE

zodp. projektant: ing. arch. D. Vaníčková doprava: ing. R. Michlík

ing. arch. D. Vaníčková

inž. sítě: ing.J.Javůrek, V.Kašpar

JABLONNÉ NAD ORLICÍ

investor: OU HYNČICE

měřítko:

datum: prosinec 2010

Aloise Hanuše 182

ÚZEMNÍ PLÁN HYNČICE TEXTOVÁ

ČÁST ODŮVODNĚNÍ

B.1

1.

2. 3. 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6 3.7 4.

5.

Str. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších 3 vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem 4 Údaje o splnění zadání Komplexní zdůvodnění přijatého řešení Zdůvodnění ochrany kulturních a přírodních hodnot v území 4 Zdůvodnění koncepce dopravy 9 Zdůvodnění koncepce vodního hospodářství 14 Zdůvodnění koncepce zásobování el. energií 21 Zdůvodnění koncepce zásobování plynem 25 Zdůvodnění koncepce územního systému ekologické stability 26 Zdůvodnění koncepce civilní ochrany Výsledky vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj spolu 30 s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného 30 řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa

2

1.Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem 1.1 Soulad s politikou územního rozvoje Projednávaný návrh územního plánu Hynčice je v souladu s Politikou územního rozvoje České republiky 2008 (PÚR ČR 2008), která byla schválena Vládou České republiky usnesením Vlády České republiky č. 929 ze dne 20.07.2009. Z PÚR ČR 2008 nevyplývají pro řešené území žádné konkrétní úkoly. Obec Hynčice se nenachází v žádné rozvojové oblasti a rozvojové ose, ve specifické oblasti, koridorech a plochách dopravní infrastruktury a koridorech a plochách technické infrastruktury a souvisejících rozvojových záměrů. Návrh územního plánu Hynčice je v souladu s návrhem republikových priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, obsažených v čl. 14 až 32 PÚR ČR 2008. 1.2 Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem Hynčice jsou součástí ÚP VÚC Adršpašsko – Broumovsko. Z tohoto územního plánu nevyplývají pro řešení Územního plánu Hynčice žádné skutečnosti, které by bylo nutno zohlednit v jeho řešení. V současné době probíhá projednávání Zásad územního rozvoje Královéhradeckého kraje. V návrhu tohoto dokumentu leží obec Hynčice ve specifické oblasti nadmístního významu označené NSO1 Broumovsko. Pro územní plánování v této oblasti jsou vymezeny následující úkoly, kterými se zabývá také předmětný územní plán: - vymezováním ploch změn vytvářet podmínky pro ekonomický rozvoj a zkvalitnění veřejné infrastruktury nejen v oblasti cestovního ruchu - vytvářet předpoklady pro dosažení vyvážených podmínek udržitelného rozvoje - plochy změn využití území koordinovat zejména s jeho specifickými přírodními a kulturními hodnotami - plochy změn využití umisťovat zejména ve vazbě na zastavěné území 1.3 Umístění obce ve struktuře osídlení Obec Hynčice leží v severovýchodní části Královéhradeckého kraje, v Broumovském výběžku, od Polské republiky ji odděluje pouze hřeben Javořích hor (nejvyšší hora Ruprechtický Špičák s výškou 880m). Tato oblast byla vyhlášena chráněnou krajinnou oblastí. Broumovsko, spolu s Adršpašskem se těší velkému zájmu turistů, hlavním cílem návštěv jsou pískovcová skalní města. Výchozími turistickými středisky pro tuto oblast jsou města Broumov a Meziměstí. Jižně od Hynčic prochází hlavní turistické trasa mezi těmito městy nazývaná Nad údolím Stěnavy. Tato řeka protéká celým zastavěným územím řešené obce, je to největší vodní tok broumovské kotliny, který u Meziměstí přitéká z Polské republiky a pod Otovicemi se na její území vrací. Broumovsko je také jedinečné z hlediska kulturně historického velkým množstvím barokních kostelů, postavených v době působení opata Otmara Zinkeho. Na návrzích a realizaci kostelů se výraznou měrou podílel Kryštof Diezenhofer a jeho syn Kilián Ignác Diezenhofer. Nové kostely v tomto období na Broumovsku nevznikly pouze ve velmi malých osadách, které správně spadaly k Broumovu nebo k jiné obci, v níž tehdy nový církevní stánek vznikl. Bohužel to je případ také Hynčic, které patřily tehdy k Ruprechticím. Z hlediska technického vybavení neprochází řešeným území žádný systém regionálního významu, pouze severně nad tratí ČD je veden dálkový kabel z Meziměstí do Broumova 3

1.4 Navrhované řešení územního plánu z pohledu širších vztahů Funkční plochy - u hranice s obcí Jetřichov na západním okraji řešeného území u krajské silnice III. třídy je navrhována zastavitelná plocha pro rozvoj bydlení, v obci Jetřichov sousedí s nezastavěným územím Technická infrastruktura - nové propojení systémů není navrhováno

2.Údaje o splnění zadání Předkládaný návrh územního plánu respektuje pokyny obsažené v Zadání pro vypracování Územního plánu Hynčice. Toto zadání bylo schváleno dne 28. března 2008. V průběhu zpracování návrhu byla dohodnuta úprava obsahu dokumentace následujícím způsobem: a) názvy výkresů byly zachovány dle požadavků zadání b) vzhledem k tomu, že rozsah řešeného území je velmi malý a obec v současné době nedisponuje technikou, která by jí umožnila digitální prohlížení návrhu, byl proveden tisk grafické části v měřítku 1:2 880. Dle požadavku §13 odst.2 vyhlášky č. 500/2006 Sb., v platném znění bylo také změno měřítko výkresu širších vztahů z 1:25 000 na 1:50 000. Až po sepsání smlouvy o dílo na zpracování Územního plánu Hynčice, jejíž návrh MÚ Broumov 2x připomínkoval, zařadil pořizovatel do zadání požadavek na zpracování čistopisu dokumentu digitálně dle metodiky MINIS. Toto zpracování představuje pro zpracovatele další náklady, které obec odmítla financovat jako nepotřebné. V korespondenci ze dne 2.12.2010 pořizovatel připustil, že dokumentace nemusí být důsledně v MINISu, trvá však na digitálním zpracování. Tento požadavek však již byl na začátku prací ve smlouvě dohodnut.

3. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení 3.1 Zdůvodnění ochrany kulturních a přírodních hodnot v území V současné době není zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky žádný objekt v obci Hynčice. Celé správní území obce je územím s archeologickými nálezy s prokázaným výskytem archeologického dědictví. V územního plánu je navržena ochrana některých objektů v rámci zachování historických a kulturních hodnot v území. V hlavním výkrese grafické části jsou vyznačeny jako objekty památkově hodnotné. Jedná se o následující stavby občanské stavby a drobné církevní památky:

4

1. Bývalou vilu továrníka Fridrich Heinzela čp.5

2. Původně hospodářský objekt, přilehlý k vile čp. 5, nyní obytný objekt čp. 5 3. Administrativní budova v areálu Broumovských strojíren

5

4. Pískovcový krucifix datovaný rokem 1859 ve volné krajině naproti zastávce ČD

6

5.Pískovcový krucifix datovaný rokem 1860 u krajské silnice na západním okraji obce

7

6. Litinový krucifix na pískovcovém podstavci u krajské silnice na východním okraji obce

8

3.2 Zdůvodnění koncepce dopravy Širší dopravní vztahy Řešená obec se nachází v severní části Broumovského výběžku, nedaleko od hranic s Polskou republikou. Území je obsluhováno silniční i železniční dopravou. Železniční doprava je reprezentována železniční tratí č. 026 Broumov – Meziměstí, v zájmovém území je umístěna zastávka. Silnice I.-III. tříd Přes řešené území, ve směru východozápadním, je vedena silnice III. třídy č. 30326 Broumov – Hynčice – Meziměstí. Komunikace má místní význam, propojuje dvě větší sídla v oblasti – Broumov a Meziměstí, v okolí této silnice se rozprostírá většina zástavby obce, silnice zajišťuje přímou obsluhu jednotlivých objektů. Parametry (směrové, šířkové i výškové) silnice III/30326 odpovídají jejímu významu a přenášeným intenzitám. Krytová vrstva komunikace byla v nedávné době plošně nově opravena. Křížení s železniční tratí je provedeno mimoúrovňově (podjezd pod železniční tratí). U dalších komunikací v území se jedná o komunikace místní, resp. účelové. Intenzity dopravy Intenzity silniční dopravy jsou jedním z primárních vstupních údajů při posuzování a navrhování silniční sítě, či jejích úseků. Sčítání dopravy je cyklicky prováděno Ředitelstvím silnic ČR pravidelně jednou za pět let. Zahrnuje dálnice, všechny silnice I. a II. třídy a vybrané silnice III. třídy. Výhledové intenzity jsou extrapolovány pomocí růstových koeficientů dle Ředitelství silnic a dálnic ČR Praha. Veškeré údaje jsou uváděny ve skutečných vozidlech za 24 hodin v obou směrech a představují celoroční průměr. Výhledové intenzity jsou extrapolovány pomocí růstových koeficientů dle Ředitelství silnic a dálnic ČR. Pro řešené území je využitelný sčítací úsek č. 5-6000 na silnici III/30326 umístěný v Hynčicích:

T

O

M

S

1995

106

562

51

719

2000

210

656

19

885

2005

121

626

10

757

2030

129

833

10

972

9

Legenda: T – těžká motorová vozidla a přívěsy O – osobní a dodávkové automobily M – jednostopá motorová vozidla S – součet všech motorových vozidel a přívěsů Místní komunikace Pro místní dopravu je využíván průtah silnice III/30326, komunikace umožňuje přímou obsluhu objektů. Na tuto silnici jsou napojeny další obslužné komunikace k zástavbě různých délek a různých parametrů. V okrajových částech obce mají komunikace charakter cest se zpevněným nebo nezpevněným povrchem v šířce kolem 2,5 - 3 m vycházející z terénních podmínek a fixované zástavbou. Kvalita krytů vozovek je rozdílná, od živičných po nezpevněné cesty. Síť místních komunikací doplňuje několik polních cest. V souběhu se silnicí III/30326 protéká říčka Stěnava, která je překlenuta několika mosty, můstky a lávkami rozdílných parametrů. Většina místních komunikací je charakteru zklidněných komunikací se smíšeným pěším a motorovým provozem. Dopravní závady a návrhy řešení V řešeném území není, s ohledem na dopravní zatížení, výrazných a nadměrně nebezpečných dopravních závad. Za dopravně závadné lze považovat směrové a šířkové parametry některých místních komunikací – jedná se o komunikaci v zástavbě jižně od silnice III/30326 v centrální části obce, nenormové (nedostatečný rozhled a malý poloměr nárožních oblouků) je napojení této komunikace na silnici III/30326. Limitujícím faktorem je však přemostění říčky Stěnavy, která protéká řešeným územím souběžně se silnicí III/30326. Tuto dopravní závadu by však odstranilo pouze nové přemostění, které by respektovalo požadované šířkové i rozhledové parametry. Dopravně závadné jsou rovněž směrové, šířkové a rozhledové parametry místní komunikace severně od silnice III/30326 v západní části obce. Tento závadný stav je navrženo řešit v souvislosti s dopravní obsluhou navržené rozvojové lokality v této části obce napřímením příjezdové komunikace do zóny ze silnice III/30326. Druhý vjezd do této lokality je uvažován v místě stávajícího západního napojení na silnici III. třídy. Ve východní části obce, v prostoru poblíž železničního podjezdu, je navrženo upravené nakolmené napojení stávající cesty na silnici III/30326 v místě vrcholu směrového oblouku silnice III. třídy. Další návrh místních komunikací sestává z doplnění stávající sítě místních komunikací o obslužné komunikace, zpřístupňující rozvojové plochy v obci. Ke každé stavbě rodinného domu nebo stavbě pro rodinnou rekreaci nebo souvislé skupině těchto staveb musí vést zpevněná pozemní komunikace šířky nejméně 2,5 m a končící nejdále 50 m od stavby. Dopravní připojení staveb musí splňovat požadavky na dopravní obslužnost, parkování a přístup požární techniky. Úpravy dopravní sítě je nutno realizovat s ohledem na 10

zajištění řádného příjezdu a průjezdu mobilní techniky hasičských záchranných sborů. Při navrhování a realizaci všech dopravních staveb je nutno dodržet požadované parametry a ustanovení příslušných platných ČSN a souvisejících předpisů. Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek bytového domu, je 12 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 10,5 m. Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek rodinného domu, je 8 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 6,5 m. Navrhované úpravy a doplnění komunikační sítě jsou patrné z výkresové dokumentace. Kategorizace silnic a funkční třídy Pro silnici III/30326 není (dle "Kategorizace silniční a dálniční sítě do roku 2030 v ČR“ - zpracovatel Ředitelství silnic a dálnic ČR, červen 2000) kategorie stanovena. S ohledem na dopravní význam a zatížení je uvažována kategorie S 7,5/50. Kategorie místních komunikací jsou v závislosti na funkční skupině určeny ČSN 736110 Projektování místních komunikací. Šířkové uspořádání dle ČSN je u některých místních obslužných komunikací nedostačující, je však dostačující provozu po nich uskutečňovanému. Tento rozpor je nutno řešit v odůvodněných případech změnou způsobu provozu motorových vozidel a jejich souběhu s pěšími ve společném prostoru místní komunikace. Předpokládá se šířka zpevnění cca 4,5 m s oboustranným zeleným pásem. Funkční skupina stávajícího průtahu silnice III/30326 je dle ČSN 73 6110 ve skupině C. Místní komunikace mají funkční skupinu C, obytné zóny skupinu D1. Komunikace nepřístupné provozu silničních motorových vozidel (Stezky, pruhy a pásy pro cyklisty, stezky pro chodce a chodníky) mají funkční skupinu D2. Komunikace pro pěší Většina místních komunikací je charakteru zklidněných komunikací se smíšeným pěším a motorovým provozem. Chodníky jsou v obci vybudovány v centrální oblasti mezi vstupem do areálu Broumovských strojíren, zastávkou ČD a hostincem a při silnici III/30326 v západní části obce. V ostatních částech obce chodníky chybějí, navrženo je dobudovat jednostranný chodník v celé délce průtahu silnice III/30326. Chodníky, včetně přechodů přes vozovky a přístupů na autobusové zastávky, je nutno budovat dle Vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj ČR č. 369/2001 Sb., kterou se stanoví obecné technické požadavky, zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. Z důvodů terénních a kompaktní zástavby existuje v obci několik pěších spojení v samostatných trasách, které umožňují zkrácení cest. Cyklistická doprava Oblast je vhodná pro cykloturistiku, optimální je spojení s pěší turistikou. V oblasti je množství silnic a zpevněných cest s minimální intenzitou automobilové dopravy, které lze

11

pro účely cykloturistiky využít. Podpora cyklodopravy je zdůvodnitelná pro její naprosto zřejmá pozitiva – umožňuje mobilitu bez ohledu na stáří a výši příjmu, je cenově výhodná, bezhlučná, přátelská k životnímu prostředí a má malé plošné nároky. Cyklisté nemají problém s hledáním parkovacích míst, s dopravními kolapsy a zácpami. Významný je i přínos cyklistiky pro relativně nerušící mobilitu návštěvníků v přírodním i městském prostředí, a tím i pro rozvoj cestovního ruchu. Garantem cyklistického značení na území ČR je Klub českých turistů. Metodika KČT rozděluje cyklistické trasy na dvě základní skupiny - cyklotrasy a cykloturistické trasy. Cyklotrasou se rozumí cesta vedená po silnici, která je z hlediska bezpečnosti silničního provozu vhodná pro cyklistický provoz, nebo která využívá místní komunikaci s povrchem, umožňujícím bezpečné projetím běžným kolem. Značení těchto cyklotras je prováděno jednotně cykloznačkami, schválenými vyhláškou Ministerstva dopravy a spojů č. 30/2001 Sb. Cykloturistickou trasou se rozumí cesta vedená v terénu převážně po místních komunikacích, polních a lesních cestách, příp. stezkách a to zpevněných i nezpevněných, které jsou z hlediska ochrany přírody a krajiny vhodné pro cyklistický provoz. Silnice jsou používány jen v případech, kdy není v požadovaném směru možno použít jinou vhodnou cestu. Značení cykloturistických tras je prováděno cykloturistickými značkami, kterými jsou: směrovka, pásová značka a směrová tabulka. Samostatným prvkem cyklistické dopravy jsou cyklostezky. Ty jsou tvořeny samostatnou komunikací, určenou pro cyklistický provoz. Často jsou vedeny v souběhu se silniční komunikací, zatíženou nadměrným automobilovým provozem a proto nevhodnou až nebezpečnou pro použití cyklistou. Po takto vybudované cyklostezce pak může být a obvykle je vedena cyklotrasa, značená cykloznačkami. Zájmovým územím procházejí dvě značené cyklotrasy: - cyklotrasa č. 4002 „Javoří hory“ v trase Hynčice – Heřmánkovice – Janovičky – Šonov – Otovice - Božanov - mezinárodní cyklotrasa č. 4020 „Stolové hory“ v trase Velké Poříčí – KudowaZdrój – Polanica-Zdrój – Otovice – Broumov- Hynčice – Meziměstí – Mieroszów – Adršpach – Hronov – Velké Poříčí Hromadná doprava osob Hromadná doprava osob je v řešeném území prováděna prostředky autobusové a železniční dopravy. Autobusová doprava je v zájmové oblasti provozována firmami P-transport s.r.o. Broumov a CDS s.r.o. Náchod. Na dálkové spoje je možno přestoupit v Broumově. Zastávka je v řešeném území umístěna jedna – v centrální části obce na parkovací ploše u Broumovských strojíren, zastávka je vybavena přístřeškem. Na železniční trati 026 Broumov - Meziměstí je zřízena mezilehlá železniční zastávka, frekvence osobních vlaků v současné době činí 36 spojů za den v obou směrech. Od 12.12.2004 byl na území severní poloviny Náchodska spuštěn nový integrovaný systém IREDO a byla provedena optimalizace dopravy na daném území. Na trati 026 byla zavedena taktová doprava s hodinovým intervalem vlaku. Jízdní řád v této podobě byl zaveden 11.12.2005 a znamenal výrazné posílení dopravy na páteřních tratích a zlepšení

12

návazností v přestupních uzlech. Výsledkem optimalizace by měla být lepší návaznost vlakbus, odstranění souběhu, vyšší využití vozidel, nasazení malých a středních autobusů a navýšení poctu spojů při stejné nebo nižší dotaci ze strany Královéhradeckého kraje. Statická doprava Parkování a odstavování vozidel je uskutečňováno na soukromých pozemcích, v profilu místních komunikací a na veřejných parkovištích. Velké mimouliční parkoviště s novým živičným krytem s kapacitou cca 120 stání pro osobní vozidla je vybudováno v Hynčicích v blízkosti areálu Broumovských strojíren, v sousedství železniční stanice a autobusové zastávky. Parkoviště využívají především zaměstnanci Broumovských strojíren. Navrženo je fyzické oddělení parkoviště od silnice III/30326, vhodné by bylo rovněž řešit vnitřní uspořádání parkoviště s vyznačením systému stání, s možností rozčlenění plochy parkoviště plochami zeleně a s vyznačením plochy autobusové zastávky. Dostatečné plochy pro parkování a odstavování osobních vozidel je nutno dimenzovat u všech potenciálních cílů dopravy, tj. u obytných staveb, výrobních a administrativních zařízení, škol a zařízení občanské vybavenosti. Potřeba parkovacích a odstavných stání se stanoví výpočtem dle ČSN 736110. Garážovací stání jsou reprezentována garážemi na vlastním pozemku, tento stav je třeba preferovat i v budoucnosti. Železniční doprava Řešeným územím je vedena regionální železniční trať č. 026 Broumov – Meziměstí. V centrální části obce, v severní části, je zřízena železniční zastávka. Trať je jednokolejná, trakce motorová. Křížení železniční trati se silnicí III/30326 je v řešeném území mimoúrovňové, úrovňový přejezd bez závor je v jihovýchodní části obce na místní komunikaci s minimální intenzitou vozidel, rozhledové poměry jsou vyhovující. Na trati je provozována v současné době osobní doprava v počtu 36 spojů za den v obou směrech a nákladní doprava v počtu cca tří souprav za den v obou směrech. Úpravy tratě, mající územní nároky, se nepředpokládají, je možná její rekonstrukce pro zachování normového stavu na trati. Ochranná pásma Silnice Problematiku silničního ochranného pásma upravuje Zákon č.13/1997 Sb. o pozemních komunikacích. Silniční ochranná pásma slouží k ochraně silnice a provozu na ní mimo souvisle zastavěné území obcí. Je v nich zakázána nebo omezena stavební činnost, která by mohla ohrozit vlastní komunikaci nebo provoz na ní. Výjimky uděluje v odůvodněných případech příslušný silniční správní orgán. Silničním ochranným pásmem se rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti: silnice III. tříd (III/30326) ....... 15 m od osy vozovky

13

Železnice Železniční ochranné pásmo je stanoveno Zákonem o drahách č. 266/94 Sb. Ochranné pásmo dráhy tvoří prostor po obou stranách dráhy, jehož hranice jsou vymezeny svislou plochou vedenou u dráhy celostátní a u dráhy regionální 60 m od osy krajní koleje, nejméně však ve vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy, V ochranném pásmu dráhy lze zřizovat a provozovat stavby, provádět hornickou činnost a činnost prováděnou hornickým způsobem, provozovat střelnici, skladovat výbušniny, nebezpečné odpady a zřizovat světelné zdroje a barevné plochy zaměnitelné s návěstními znaky jen se souhlasem drážního správního úřadu a za podmínek jím stanovených. Provozovatel dráhy a dopravce je oprávněn v ochranném pásmu dráhy vstupovat na cizí pozemky, popřípadě na stavby na nich stojící, za účelem oprav, údržby a provozování dráhy, odstraňování následků nehod nebo poškození dráhy a za účelem odstraňování jiných překážek omezujících provozování drážní dopravy. Vlivy na životní prostředí Jedním z hledisek pro posuzování komunikační sítě je i vliv na životní prostředí. Jako i další lidské činnosti, má i doprava vliv na okolí, a to nejen v kladném, ale i záporném směru. Jedním ze základních vlivů je vytváření hluku při pohybu vozidla po komunikaci. V chráněných lokalitách 1-Bv, 2a-Bv, 2b-Bv a 2c-Bv ovlivněných dopravním hlukem musí být dán jednoznačný průkaz naplnění hygienických limitů hluku daných nařízením vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Chráněné prostory jsou definovány v §30 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Při realizaci záměrů Územního plánu Hynčice budou provedena taková opatření, aby byla v souladu s § 30 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zajištěna ochrana chráněného venkovního prostoru, chráněného vnitřního prostoru staveb tak, aby v budoucnu nevznikaly nároky na jakákoli technická, organizační a další opatření ze strany vlastníka, popř. správce komunikace. Případná opatření k ochraně staveb před vlivem hluku od provozu na komunikacích budou hrazena investorem staveb v příslušné lokalitě.

3.3 Zdůvodnění koncepce vodního hospodářství 3.3.1ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Stávající stav V současné době má obec Hynčice vybudován systém zásobování vodou, Hynčice jsou napojeny ze skupinového vodovodu Broumov, využívající jak zdroje vlastní, tak zdroje Teplice nad Metují. Zdroje vody Skupinový vodovod Broumov je zásobován ze systému Polické křídové pánve z Teplic n.M. přes Březovou a Jetřichov řadem DN 250. Současná dotace je cca 20,0 l/s

14

(kapacita cca 50,0 l/s). Vlastní Hynčice jsou zásobovány řadem DN 100 ze směru od Jetřichova. Severně od zastavěného území se nachází samostatný zdroj vody pro Broumovské strojírny. Zdroj je tvořen prameništěm a zemním vodojemem. Z vodojemu je voda dodávána samostatným vodovodním řadem do závodu. Potřeba vody pro pitné a užitkové účely je orientačně uvedena 33 000 m3/r. Tlakové poměry a akumulace Obec je zásobována přes přerušovací vodojem Vernéřovice (2x250 m3 , 490,00 m n.m.) směrem přes Bělidlo, s možností dotace přes vodojem Jetřichov (120 m3, 490,70 m n.m.). Akumulace severně Ruprechtic 60 m3 (dno 540 m n.m) a 120 m3 (dno 501 m n.m.) je uvažována jako rezerva. Zástavba Hynčic se pohybuje ve výškách 412 - 420 m n.m., což odpovídá úrovni hydrostatického tlaku 0,65 - 0,55 MPa, což vyhovuje platné ČSN. Požadavek na akumulaci pro Hynčice je při uvedených denních potřebách cca 120 m 3, současná součtová akumulace systému vodovodu Teplice – Broumov vyhovuje ČSN 736650. Rozvodné řady Hlavní zásobovací řad do Hynčic ve směru od Ruprechtic a Meziměstí je veden podél komunikace o DN 100 mm, v zástavbě dále o DN 90 mm. Vedlejší zásobovací řady jsou z OC potrubí o DN 80, 70, 50 mm. Řady nižších dimenzí nevyhovují ČSN 730873 Zásobování požární vodou. Návrh Urbanistický návrh uvažuje s doplněním zejména bytové zástavby. Současný počet obyvatel v Hynčicích je 198, pro návrhové období je snaha o stabilizaci počtu na 200 obyvatel. Orientační výpočet potřeby vody Výpočet potřeby vody je zpracován dle vyhlášky č. 428/2001Sb., koeficienty nerovnoměrnosti spotřeby a odhad potřeb pro občanskou a technickou vybavenost je řešen dle směrnice Ministerstva Zemědělství z června 1993 s vazbou na směrnici č.9/73. Výpočet potřeby vody je nutno uvažovat jako orientační, v rámci správního území obce. Potřeba vody skupinového vodovodu Teplice – Broumov není totožná s tímto výpočtem, protože zásobované území je podstatně širší. Celkové bilanční potřeby vody je nutno posuzovat samostatným výpočtem v rozsahu skupinového vodovodu. Ve výpočtu je uvažováno s občanskou vybaveností samostatně. Uvažované potřeby

15

vody nebudou pravděpodobně dosaženy, neboť v řadě nemovitostí místních částí budou využívány pro potřeby vody užitkové vlastní studny. Potřeby vody pro průmysl a zemědělství je optimisticky uvažována s mírným nárůstem. Procento napojení obyvatel na vodovod je pro návrh uvažováno 100%. A. Potřeba vody pro bytový fond dle vyhlášky č. 428/2001Sb. 3

200 ob. á 153 l/ob.den

30,60 m /d

B. Potřeba vody pro obč. a tech. vybavenost 3

200 ob. á 20 l/ob.den

4,00 m /d

C. Potřeba vody pro průmysl - v návrhu je uvažováno s podnikem Broumovské strojírny, které uvádějí spotřebu vody 33 000 m3/r, pro návrhové období je uvažováno s 10 % rozvojem - 36 300 m3/d, tj. 139,6 m3/d - potřeba vody je uvažována pro přírůstek pracovníků dle směrnice č. 428/2001 Sb. pro provozovny místního významu, položka 45, pro počet pracovních dnů 260/rok, je uvažováno s přírůstkem cca 15 zaměstnanců 3

15 prac. á 154 l/ob.den

2,31 m /d

D. Potřeba vody pro zemědělství není uvažována, výroby,

pro návrh není v plochách uvažováno s rozvojem zemědělské

Nerovnoměrnost spotřeby vody Nerovnoměrnost spotřeby vody je uvažována dle metodického pokynu Ministerstva zemědělství pro Výpočet potřeby vody (1993). součinitel denní nerovnoměrnosti - kd

1,50

součinitel hodinové nerovnoměrnosti - kh

1,80

Celkové bilance potřeby vody pro Hynčice

druh spotřeby obyvatelstvo vybavenost průmysl Celkem

Qd (m3/d) 30,60 4,00 141,91 176,51

Qd max 3

(m /d) 45,90 6,00 141,91 193,81

(l/s) 0,53 0,07 1,64 2,24

Qh max (l/s) 0,95 0,12 9,79 10,86

Pro návrhové období bude třeba zajistit dle urbanistického návrhu pro Hynčice cca 2,24 l/s denního množství vody.

16

Vzhledem k transportu vody z velmi vydatných zdrojů v Teplicích nad Metují lze případné zvýšení odběru vody ze systému bezproblémově akceptovat. Rozvodné řady V lokalitách navrhovaných investičních aktivit jsou navrženy zaokruhované zásobovací řady. V dalších stupních dokumentace budou vodovodní řady navrženy dle z.č. 274/2001Sb. § 11, vyhl. č. 428/2001, ČSN 755401, TNV 755402. Navrhované řady by měly být dimenzovány i dle ustanovení ČSN 730873. Řady nižších dimenzí (např. DN 50) je nutno postupně rekonstruovat na řady dle příslušné ČSN 730873. Potrubí veřejného vodovodu nesmí být propojeno s vodovodními řady soukromých zdrojů. Pro odběry požárního zásahu je třeba zajistit a dle potřeby upravit a udržovat odběrná místa u vodotečí, rybníků a požárních nádrží - dle ČSN 736639. Dle z.č. 274/2001 Sb., O vodovodech a kanalizacích jsou vymezena ochranná pásma vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu a) u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně, - 1,5 m, b) u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm, - 2,5 m. Požární zabezpečenost V intravilánu obce jsou vodovodní řady navrhovány i dle ČSN 730873 – zásobování požární vodou. Dle konkrétního investičního záměru bude volena i dimenze zásobovacího potrubí, ve vyjimečných případech a u soliterních objektů lze využít stávající způsob požární zabezpečenosti (přev. požární nádrže a odběrná místa). Hodnoty nejmenší dimenze potrubí, odběru vody a obsahu nádrže Typ zástavby 1. Rod. domy a nevýrobní objekty do 120 m2 2. Nevýrobní objekty 120 – 1500m2 výr. objekty a sklady do 500 m2

potrubí DN mm

odběr Q l/s odběr Q l/s obsah nádrže pro v =0,8m/s pro v =1,5m/s m3

80

4

7,5

14

100

6

12

22

17

3. Nevýrobní objekty větší než 1500m2 výr. objekty a sklady 500 – 1500 m2 otevř. tech. zařízení do 1500 m2 4. Výrobní objekty, sklady a otevř. tech. zařízení do 1500 m2 5.Výrobní objekty a sklady s vys. pož. zatížením větší než 2500 m2

125

9,5

18

35

150

14

25

45

200

25

40

72

Největší vzdálenosti vnějších odběrných míst (m) - od objektu / mezi sebou

Typ zástavby

hydrant

plnící místa

200/400

výtokový stojan 600/1200

3000/5000

vodní tok nebo nádrž 600

1. Rod. domy a nevýrobní objekty do 120 m2 2. Nevýrobní objekty 120 – 1500m2 výr. objekty a sklady do 500 m2 3. Nevýrobní objekty větší než 1500m2 výr. objekty a sklady 500 – 1500 m2 otevř. tech. zařízení do 1500 m2 4. Výrobní objekty, sklady a otevř. tech. zařízení do 1500 m2 5.Výrobní objekty a sklady s vys. pož. zatížením větší než 2500 m2

150/300

400/800

2500/5000

400

120/240

300/600

2000/4000

300

100/200

200/400

1500/3000

200

80/160

120/240

1000/2000

150

Pozn.: u položek 1 až 4 se nemusí k požárnímu zatížení přihlížet

18

3.3.2. Kanalizace V obci Hynčice není vybudována kanalizace s čištěním odpadních vod. Podél páteřní komunikace je místně vybudována dešťová kanalizace (v souvislosti s úpravami komunikace) profilu DN 500 v délce 300 m, která svádí zachycené vody dešťové a přepady ze septiků a žump místních obyvatel. Dešťová kanalizace je v několika výústích svedena přímo do recipientu - řeky Stěnavy. Odpadní vody jsou čištěny individuelně v žumpách a septicích s přepadem do dešťové kanalizace, přímo do Stěnavy, popř. ve vzdálenějších lokalitách do podmoku. V obci je vybudována 1 lokální ČOV pro cca 18EO. Závod Broumovské strojírny čistí své odpadní vody (splaškové a technologické) ve dvou samostatných ČOV. Produkce odpadních vod je uvedena 20 300 m3/r. Návrh Současné úseky stok nejsou budovány koncepčně pro odvod splaškových vod a v celé délce nebudou pravděpodobně ze stavebního hlediska využitelné. Stávající kanalizace má charakter kanalizace dešťové. Před započetím případných projektových prací je nutné stávající kanalizaci zhodnotit pasportem, který popř. vytipuje využitelné úseky. Realizací kmenové stoky budou odpadní vody svedeny do prostoru Broumovských strojíren, přičemž likvidace odpadních vod je v obci možná ve třech základních variantách: 1. vybudování kmenové stoky podél řeky Stěnavy a čištění odpadních vod na ČOV Broumovských strojíren 2. vybudování kmenové stoky podél řeky Stěnavy a čištění odpadních vod v centrální ČOV Hynčice 3. individuelní likvidace OV ad.1.: podniková ČOV má k dispozici volnou kapacitu, otázkou zůstává možnost technického řešení přívodu odpadních vod (výškové poměry) a zejména smluvní vztah mezi majitelem a provozovatelem ČOV na straně jedné a obcí na straně druhé (zpoplatnění). ad.2.: centrální ČOV Hynčice lze situovat pod Broumovskými strojírnami a odpadní vody svádět samostatnou stokou. Orientační návrhové parametry ČOV by potom byly navrženy pouze pro množství odpadních vod ze zástavby. ad.3.: při velikosti zastavěného území a počtu připojených obyvatel nebude ekonomicky přijatelné budovat splaškovou kanalizaci s centrálním, popř. lokálním způsobem čištění odpadních vod. V řešeném území jsou navrhovány i nadále individuelní způsoby čištění OV. Celkový návrh Do doby výstavby případných centrálních systémů doporučujeme likvidaci odpadních vod stávajícím způsobem, tj. převážně v jímkách na vyvážení s atestem nepropustnosti dle

19

ČSN 750905, septicích doplněných zemním filtrem a domovních ČOV. Tato koncepce odpovídá koncepci schválené pro obec Hynčice ve schváleném Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje. U novostaveb doporučujeme osazení domovních ČOV s přepady do stávající dešťové kanalizace, popř. se doporučujeme pokusit o sdružení několika producentů splaškových vod k jedné sídlištní ČOV. Veškeré individuelní způsoby čištění odpadních vod musí být posouzeny dle vl. nař. 61/2003 Sb. Obsahy jímek, kaly ze septiků a domovních ČOV lze vyvážet na nejbližší ČOV (Broumov) po dohodě s provozovatelem ČOV. Dle z.č. 274/2001Sb. O vodovodech a kanalizacích jsou vymezena ochranná pásma vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu a) u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně, - 1,5 m, b) u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm, - 2,5 m. 3.3.3. Vodní toky a plochy Zájmové území se nachází v základním povodí Stěnavy, která protéká obcí ve směru od západu k východu. Řeka Stěnava vytváří rozsáhle záplavové území. Povodí: Tok Stěnava

č. hydrolog. pořadí 2 - 04 - 03 - 008

plocha povodí v km2 2,338

správce PL

Stěnava má v profilu Jetřichov - vodočet průměrný roční průtok 1,10 m3/s, náleží jí povodí 94,28 km2 s průměrnou srážkou 794 mm, specifickým odtokem 11,67 l/s.km2 a odtokovým součinitelem 0,47. Velké vody a M - denní průtok: Q1 = 11 m3/s

Q20 = 38 m3/s

Q2 = 15 m3/s

Q50 = 51 m3/s

Q5 = 23 m3/s

Q100 = 62 m3/s

Q10 = 30 m3/s

Q355 = 0,18 m3/s

Stěnava je v zastavěném území upravena na cca Q20 - Q50. Po minulých povodních bylo koryto opraveno převážně kamenným záhozem. Do grafické části územního plánu bylo zakresleno záplavové území řeky Stěnavy, toto záplavové území bylo vymezeno, ale dosud nebylo vyhlášeno. Návrh zastavitelných ploch byl již proveden s ohledem na toto záplavové území. Pro stabilizaci odtoku jsou dle VÚC Adršpašsko - Broumovsko navrhovány retenční nádrže na řece Stěnavě u Starostína a pod Meziměstím. 20

V Hynčicích se nachází dva pevné jezy z r. cca 1910 o šířce 9,0 m a spádu 0,2 m a šířce 8,9 m a spádu 0,1 m, přičemž je rekonstruován dolní jez. Nad zástavbou Hynčic se nacházejí malé boční rybníky místního významu Kaprový, Prostřední, Krajní. Severní svahy nad Hynčicemi jsou odvodněny melioračními stavbami ve správě SMS Č. Skalice. Jakékoli stavební záměry musí toto zařízení respektovat a zásahy do něj minimalizovat. Rozsáhlé stavební úpravy koryt nejsou navrhovány. Stavební úpravy je možno akceptovat v souvislosti s výstavbou nových objektů (jezy, mostky), popř. v rámci oprav stávajícího opevnění. Ve volných plochách a v nezastavěném území je možno doporučit zejména vegetační opevnění v souvislosti s prvky ÚSES. Povrchový odtok a jeho retardaci doporučujeme řešit krajinotvornými prvky a úpravou hospodaření na zemědělských pozemcích. Doporučujeme obnovy a opravy stávajících funkčních i nefunkčních vodních ploch z důvodu využití jejich retenčních schopností k retardaci povrchového odtoku. Povrchový odtok z nově navrhovaných ploch určených k zástavbě bude nutno řešit dle z.č. 254/2001 Sb., tak, aby nebyly zhoršeny odtokové poměry v dolních částech povodí vodních toků. Pro potřeby správy a údržby vodních toků je nutné zachovávat po obou stranách toku Stěnava pro možnost užívání volný nezastavěný manipulační pruh nejvýše o šířce 8,0 m, u ostatních vodních toků nejvýše 6,0 m od břehové čáry dle z.č. 254/2001 Sb. a seznam celostátně platných limitů využití území vydaném Ústavem územního rozvoje Brno v r. 1995, (část 1.7.801.). Podle z.č. 114/90 Sb, resp. 132/2001 Sb. " O ochraně přírody a krajiny" jsou i vodní toky a břehové porosty významnými krajinnými prvky, které jsou chráněny před poškozováním. Případné zásahy do nich je třeba omezit na nejnutnější míru. Veškeré stavby a činnost v inundačním území podléhají vodohospodářskému souhlasu dle z.č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších a doplňujících předpisů. Navrhované stavby v rámci ÚSES nesmí výrazně omezovat či povinnosti správce toku dle z.č. 254/2001 Sb. a vyhl. 470/2001Sb.

znemožňovat

Území určené k výstavbě je nutno zabezpečit takovým způsobem, aby odtokové poměry z povrchu urbanizovaného území byly srovnatelné se stavem po výstavbě jako před ní (tzn. odtok ve stejném množství a ve stejném časovém úseku), aby nedocházelo ke zhoršování odtokových poměrů níže na tocích. Doporučujeme možnost hydrogeologického posouzení likvidace neznečištěných dešťových vod vsakem do podloží. Konkrétní zásahy do toků, břehových porostů, rušení cest u toků a pod. doporučujeme projednávat přímo s patřičným závodem správce toku.

3.4 Zdůvodnění koncepce zásobování el. energií Řešené území: k.ú. Hynčice u Broumova Provozovatel el. sítě: ČEZ a.s. , Distribuce Děčín

21

Současný stav zásobování el. energií Zásobování výše uvedeného území el. energií je řešeno systémem 35 kV z vrchního vedení VN 322 Teplice nad Metují - Broumov. Zásobovací transformací pro systém 35 kV v daném prostoru je transformovna 110 / 35 kV Police nad Metují.V případě mimořádných situací lze zásobování řešeného území el. energií zajistit z propojeného systému VN. Mimo odboček ku stávajícím el. stanicím neprochází řešeným územím žádná další vedení VN nebo VVN. V současné době zajišťují zásobování obce el. energií 3 transformační stanice ( TS) 35 / 0,4 kV o celkovém instalovaném transformačním výkonu 1 760 kVA. Na přímém zásobování obyvatelstva se podílejí 2 TS s celkovým instalovaným transformačním výkonem 500 kVA. Napojení předmětných TS na systém VN je řešeno výhradně vrchní sítí. Kabelový rozvod systému VN není uplatněn a ani ve výhledu se nepředpokládá. V následujícím přehledu jsou uvedeny předmětné TS, včetně technických parametrů. číslo

název TS

druh TS rok vý-

TS

transf.

výkon-kVA majitel

stavby

instalovaný výhledový

495

Broumovské strojírny

zděná

1960

2 x 630

588

Hynčice II.

3 sl. bet.

1966

250

400

ČEZ

809

Hynčice I.

příhrad.

1984

250

630

ČEZ

VČE / cizí

500/1260

2 x 1 000

Cizí

1030/2000

Rozvod nízkého napětí je proveden v celém rozsahu vrchní sítí. Stávající vedení NN bylo ve dvou etapách rekonstruováno. V roce 1980 menší část s ukončeními v r. 1998. Z hlediska současného odběru stávající síť plně vyhovuje. Vedení NN je provozováno normalizovanou soustavou 230 / 400 V, 50 Hz s ochranou nulováním. Současný příkon území Celkový příkon řešeného území nelze přesně stanovit vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici údaje o maximálním zatížení jednotlivých TS. Z tohoto důvodu je současný příkon bytového odběru a služeb odvozen od bytového fondu s využitím podkladů provozovatele energetického systému, stanovující současný odběr jedné bytové jednotky ve výši 2kW/byt a podílu 0,35 kW/byt pro služby. V současné době je v oblasti řešeného území 83 trvale obydlených bytů. K rodinné rekreaci je využíváno cca 10 objektů. El. příkon průmyslového (TS 495) odběratele byl nárokován ve výši 300 kW. odběr obyvatelstvo a služby podnikatelský s vlastní TS předpokládaný el. příkon území

max. nesoudobý příkon 200 kW 300 kW 500 kW

Odhadovaný el. příkon řešeného území je předpokládán ve výši cca 500 kW.

22

Posouzení stávajícího stavu Současná způsob zásobování systémem 35 kV je neměnný. Výhledová orientace na napájecí transformovnu 110/35 kV Broumov je pro blízkost výhodná pro zajištění vyšších výkonových požadavků. Rozvod systému VN nadzemním vedením zůstane i ve výhledu, kabelizace VN systému se nepředpokládá. Krytí výkonových požadavků stávajícího odběru lze s ohledem na výkonové rezervy v instalovaném transformačním výkonu zajistit ze stávajících TS. U stanice Hynčice I (TS 809) nebude možné výhledovou výkonovou rezervu(630 kVA) plně využít s ohledem na menší hustotu zástavby. Návrh Do návrhu rozvoje obce je zahrnuta realizace cca 15 objektů pro trvalé bydlení a rodinnou rekreaci. S ohledem na provedenou plynofikaci nepředpokládá se u nové výstavby uplatnění el. vytápění. V souladu s pravidly vydanými provozovatelem energetického systému pro odběr obyvatelstva a služeb, uvažuje se měrné zatížení u nové bytové výstavby ve výši 2,8 kW/bj, vztaženo na zatížení sítě. Z uvedeného předpokladu připadá na bytový odběr cca 2,8 kW/bj. Podíl nebytového odběru tj. občanského vybavení, je předpokládán ve výši 0,35 kW/bj. Vzhledem k tomu, že navrhovaná nová bytová výstavba nestanovuje přesný počet bytových, výkonová bylance vychází z předpokladu celkového počtu 15 bj, přičemž rekreační objekt je postaven na roveň bytové jednotky. Roční výkonový nárůst u průmyslového odběru je 1%. odběr stávající zástavba nová výstavba (RD) podnikatelský odběr celkový nesoudobý příkon

přepokládaný nesoudobý příkon v kW 260 50 350 660

Výhledový soudobý příkon řešeného území, který je předpokládán ve výši cca 660 kW, může být ovlivněn průmyslovým odběrem Broumovských strojíren, který nelze v době zpracování územního plánu výhledově stanovit. Zajištění výhledového příkonu Způsob zásobování řešeného území zůstane i ve výhledu nezměněn, tj. napětím 35 kV z vedení VN 322. Předpokládaný výhledový el. příkon pro zásobování obyvatelstva a služeb ve výši 310 kW nevyžaduje realizaci další stanice. Bude zajištěn ze stávajících TS zvýšením transformačního výkonu. Výhodnost tohoto řešení umožňuje jejjch prostorové situování v rámci obce. V případě vyšších výkonových požadavků uplatněných na odběr z TS 588(3sl. – bet.), bude tato stanice nahrazena stanicí do 630 kVA. Odběr průmyslového odběratele je řešen z vlastní TS 495, u které lze zvýšit instalovaný transformační výkon. Rozvod systému VN Současný rozvod systému VN (35 kV) řešený nadzemním vedením, bude zachován. Problémem je průchod stávající VN přípojky k TS 588 prostorem navrhované výstavby

23

(parcela č. 390/1). S ohledem na požadavek provozovatele rozvodného systému k volnému přístupu k VN vedení, byly zváženy tři varianty řešení: a) Zachovat stávající trasu vedení VN a přístup k vedení VN, realizovat přístupovou cestu o šíři 4 m po jedné straně vedení VN. Přístup je vyžadován k stožáru č. 2,3,4. Stožár č. 1 je mimo navrhovanou výstavbu b) Provést přeložku vedení do trasy souběžné s předpokládanou vnitřní komunikací v nové výstavbě. Investiční náklad je odhadován na cca 0,4 mil Kč. c) Provést kabelizaci VN přípojky, včetně realizace nové kabelové stanice VN/NN. Investiční náklad na kabelizaci systému VN je odhadován na cca 3,0 mil Kč. Vzhledem k tomu, že jakákoliv změna rozvodného systému např. přeložka vedení, je ze strany provozovatele energetického systému (ČEZ Distribuce a.s.) posuzována dle zákona č. 458/2000 Sb., § 47 jako vyvolaná investice a proto hrazena tím, kdo úpravu zařízení vyvolal. S ohledem na investiční náročnost variant „b“ a „c“, jeví se za účelné ponechat současný stav rozvodného systému a uplatnit řešení dle varianty „a“. Při realizaci nové výstavby jen nutné dodržet ochranná pásma pro vedení VN. Rozvod systému NN Napojení navrhované výstavby si vyžádá rozšíření stávající sítě NN, nevylučuje se její případné přenosové posílení. Při zpracování projektové dokumentace u navrhované nové výstavby bude v otázce zásobování el. energií rozhodujícím partnerem provozní složka provozovatele energetického systému, která stanoví bližší podmínky připojení, případně další upřesňující požadavky s ohledem na změny způsobené časovým odstupem mezi výše uvedeným ÚP obce a realizací RD. Požadavky Správy CHKO na řešení rozvodů VN a NN Správou CHKO byl v rámci projednávání vznesen požadavek, aby řešením vrchního vedení VN a NN nebyla snížena estetická a přírodní hodnota krajinného rázu, výhledově řešit rozvody NN zemními kabely. Při realizaci nových rozvodů VN a rekonstrukci stávajících rozvodů VN zajistit ochranu ptactva před úrazy elektrickým proudem. Ochranná pásma elektrizační soustavy Dle zákona č. 458/2000, Sb ze dne 28. listopadu 2000 o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), s platností od 1.1.2001, dle §46 a v souladu s §98, odst. 2, který potvrzuje platnost dosavadních právních předpisů určujících ochranná pásma dle zákona č. 79/1957 a zákona č. 222/1994 Sb, §19 (s účinností od 1.1.1995) jsou pro zařízení v elektroenergetice platná následující ochranná pásma. Zařízení nadzemní vedení nad 220 kV do 400 kV nadzemní vedení nad 35 kV do 110 kV nadzemní vedení do 35 kV- vodiče bez izolace podzemní kabelové vedení do 110 kV,vč.

Dle zákona č. 79/1957

Dle zákona č. 222/1994

Dle zákona č.458/2000

25 15 10

20 12 7

20 12 7

24

měřící a zabezpečovací techniky elektrické stanice zděné elektrické stanice s převodem do 52 kV stožárové el. stanice nad 1 kV do 52 kV

1 30 10

1 20 7

1 2 7

Uvedené vzdálenosti jsou v metrech od krajního vodiče u nadzemních vedení na obě strany. V lesních průsecích udržuje provozovatel přenosové soustavy nebo příslušné distribuční soustavy na vlastní náklad volný pruh pozemku o šířce 4 m po jedné straně základů podpěrných bodů nadzemního vedení. U zděných TS od oplocení nebo zdi. Ochranné pásmo pro podzemní vedení elektrizační soustavy do 110 kV včetně vedení řídící, měřicí a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu.

3.5 Zdůvodnění koncepce zásobování plynem Plynofikace stávající zástavby : Řešené území je v současné době již plynofikováno. Z VTL plynovodu Pavlišov - Police nad Metují – Broumov byla provedena přípojka VTL/STL regulační stanice v obci Jetřichov, která zajišťuje dodávku zemního plynu do lokalit Hynčice, Meziměstí a Jetřichov. V obci Hynčice je vedena již jen STL plynovodní síť. NÁVRH Ve zpracovaném územním plánu je předpokládána plynofikace i nových rozvojových ploch v obci. Nárůst potřeby plynu pro navrhovanou obytnou zástavbu : V obci Hynčice jsou navrhovány rozvojové lokality pro celkem 10 objektů pro trvalé bydlení: Phod = 10 RD x 2,5 m3/h .................25,0 m3/h Prok = 10 RD x 3 500 m3/r ................ 35 000 m3/r Dále jsou v územním plánu navrhovány lokality pro rozvoj sportovních a rekreačních aktivit v území. Jejich plynofikace se nepředpokládá. Leží mimo plynofikované území obce. 3.OCHRANNÁ A BEZPEČNOSTNÍ PÁSMA

Energetický zákon č. 458/2000 Sb. stanovuje ochranná pásma pro plynárenská zařízení takto: - plynovody a přípojky do DN 200 mm včetně .............. 4 m, od DN 200 mm do DN 500 mm včetně 8 m, nad DN 500 mm ................... 12 m, - nízkotlaké a středotlaké plynovody v zastavěném území obce ........................................... 1 m, - technologické objekty ................................ 4 m, - u vysokotlakých a velmi vysokotlakých plynovodů

25

v lesních průsecích jsou vlastníci a uživatelé pozemků povinni udržovat volný pruh území na obě strany od osy plynovodu v šířce .................. 2 m. Bezpečnostní pásma: Uvedený zákon stanovuje pro plynárenská zařízení ještě pásma

bezpečnostní takto :

- odpařovací stanice zkapalněných plynů ............... 100 m, - regulační stanice vysokotlaké ....................... 10 m, - vysokotlaké plynovody do DN 100 mm .................. 15 m, do DN 250 mm .................. 20 m, nad DN 250 mm ................. 40 m

3.6 Zdůvodnění koncepce územního systému ekologické stability V řešeném území dosahuje koeficient ekologické stability (KES) hodnotu 2,5, je tedy velmi vysoký. V území převažují přírodní prvky, struktura kultur vytváří předpoklady dobrého využití ekologických autoregulačních mechanizmů. ÚSES byl zpracován v roce 1997 firmou Agroprojekce Litomyšl, s.r.o. Tento zpracovaný systém ekologické stability sloužil jako podklad pro zpracování územního plánu. Podél řeky Stěnavy prochází územím regionální biokoridor Stěnava, ve směru Z - V. Na ten navazuje regionální biokoridor Uhlířský potok, který zprostředkovává vazby směrem na S. Na Stěnavě, na Z okraji zastavěného území obce leží lokální biocentrum U soutoku a na již za východní hranicí řešeného území regionální biocentrum Hynčická olšina. Na Uhlířském potoce leží biocentrum U Hrubé skály, které se nachází v lesním komplexu v severovýchodní části obce. Na západním okraji do řešeného území zasahuje ÚSES Meziměstí lokálním biokoridorem Hynčický potok, na kterém leží lokální biocentrum Nad potokem. Podrobnější popis jednotlivých prvků ÚSES včetně návrhu opatření je uveden v následujících tabulkách. Pořadové číslo: Název:

RBK Stěnava

Katastrální území: Hynčice, Hejtmánkovice, Heřmánkovice, Broumov Geobiocenologická typizace: ZPF: 4B3, 4B4 Rozloha:

délka -3,080m

PUPFL: 4BC3, 4B3, 4C5 min. šířka - 50 m

Charakteristika ekotopu a bioty: Stěnava v úseku od rybníků v Ruprechticích o zástavbu města Broumov. U extravilánu přirozené koryto s bohatým břehovým porostem, místy rozšířeným v luční remízy (olše, vrba, topol, lípa, javor(. V údolní nivě květnaté louky sečené, zamokřené. V zastavěném území, kde protéká lesním porostem je lemována vrbovými olšinami a smíšenými porosty klenu, buku, jasanu, smrku, modřínu, olše, lípy a jilmu na strmých 26

stráních. Na ZPF se vyskytují nivní a lužní půdy na nivních uloženinách a nivní půdy glejové na nivních uloženinách. Návrh opatření: V nezastavěném území rozsah biokoridoru rozšířit na celou údolní nivu Stěnavy. Zde v celém rozsahu podporovat květnaté louky. Břehové porosty sanovat vlhkomilnými dřevinami – vrba, olše, topol, jasan. Případné úpravy koryta provádět pouze vegetačními způsoby a to včetně opevnění. Pořadové číslo: Název:

RBK Uhlířský potok

Katastrální území: Hynčice, Heřmánkovice Geobiocenologická typizace: 4B4 délka -980m

Rozloha:

min. šířka - 50 m

Charakteristika ekotopu a bioty: Údolní niva Uhlířského potoka východně od obce Hynčice. Uhlířský potok představuje přírodní koryto přirozeně meandrující se zapojeným vzrostlým břehovým porostem (olše, bříza, vrba). Po obou březích potoka jsou extenzivní louky přirozeného charakteru. Na pravém břehu je údolní nova ohraničena náspem asfaltové cesty. Cesta je lemována souvislým porostem dřevin (javor, bříza, borovice, olše, jilm, třešeň, vrba). Návrh opatření: V údolní nivě pravidelným sečením zachovat přirozený charakter lučních porostů. Případné nutné úpravy Uhlířského potoka provádět pouze vegetačními způsoby. Pořadové číslo: Název:

LBK Hynčický potok

Katastrální území: Hynčice, Ruprechtice Geobiocenologická typizace: 5BC4, 5AB3, 5A1, 5B3, 4B3,

5V1, 5Z2,5N1, 5K1, 4S6

délka -4,300m

Rozloha:

Charakteristika ekotopu a bioty: Dlouhé údolí potoka od hřebene Javořích hor po ústí Stěnavy v rozmezí nadm. Výšek 760440 m n.m. Údolí v horní části zalesněné, níže podél potoka se zatravěnou údolnicí po ústí do Ruprechtického potoka a po cca 600 m do Stěnavy. Návrh opatření: Vnést více BK, JD – vertikální členění. Podpora náletu cenných dřevin. Přirozená skladba dřevin – BK40, JD30, KL15,JS5, OL5, LP5, DBL, JL, VR Pořadové číslo:

LBC

27

Název:

Nad potokem

Katastrální území: Hynčice, Ruprechtice Geobiocenologická typizace: 4AB3, 4B3, 4BC4 Rozloha:

4K6, 4K7, 4S6, 4V1

3ha

Charakteristika ekotopu a bioty: Stráně nad levostranným přítokem Ruprechtického potoka a přiléhající louka v nadmořské výšce 445-490 m n.m. Květnaté svažité a nivní louky. Návrh opatření: Postupná přeměna při obnově na BK s JD a BO. Vytvořit vertikální členění. Redukce SM. Likvidace MD. V údolnici navržena jako jedna z variant malá vodní nádrž o ploše 1ha. Přirozená skladba dřevin – BK60, JD20, DB10, JV10, OL, JS, VR, JL Pořadové číslo:

LBC

Název:

U soutoku

Katastrální území: Hynčice, Ruprechtice Geobiocenologická typizace: 4C3, 3BC5 Rozloha:

3J1,3L1

3ha

Charakteristika ekotopu a bioty: Aluvium, deluvium a prudká strž nad Stěnavou – 420 m n.m. Návrh opatření: Postupná likvidace SM. Podpora cenných listnáčů a podpora vertikálního členění a náletu. Přirozená skladba dřevin – BK25, JD10, DB5, LP15, KL20, OL15, JS10, JL, HB Pořadové číslo: Název:

LBC U Hrubé skály

Katastrální území: Hynčice, Heřmánkovice Geobiocenologická typizace: 5C5, 4B3, 4AB3 Rozloha:

3ha

Charakteristika ekotopu a bioty: Niva Uhlířského potoka s přilehlými stráněmi, převážně olšina a smrčina. Návrh opatření: Postupná přeměna Sm porostu při obnově na BK a JD. Přirozená skladba dřevin – stráně – BK70, JD20, DB5, BO 5 Přirozená skladba dřevin – niva – OL55, JS20, KL20, LP5, JD, SM

28

Řešené území náleží do Chráněné krajinné oblasti Broumovsko. Tato kategorie ochrany (CHKO) spadá dle zákona č. 114/92 , ČNR o ochraně přírody a krajiny do zvláště chráněných území přírody. Chráněná krajinná oblast je rozdělena do čtyř zón odstupňované ochrany přírody a jsou zde vytipovány lokality výskytu přirozených nebo přírodě blízkých ekosystémů a chráněných druhů živočichů a rostlin ( ostatní dochované prvky přírodního prostředí). V řešeném území se nacházejí tyto ostatní dochované prvky přírodního prostředí: - EL č. 133 - Nad bývalou železniční stanicí v Hynčicích, naleziště živočišných fosilních obratlovců ve skalních výchozech na pravém břehu Stěnavy - EL č. 272 - Na Uhlířském potoce, botanicky hodnotná olšina - EL č. 32 - Hynčický lom, jediný odkrytý výchoz čistého ignimbritu na Broumovsku, lokalita je evidována Českým geologickým ústavem , - EL č. 306 - Hynčická stráň, převážně listnatý porost na svahu nad Stěnavou s bohatým bylinným patrem ( udatna lesní) V řešeném území je zajištěna ochrana významných krajinných prvků, které jsou chráněny na základě §4 odst. 2 zákona č.14 /1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění. V předmětných lokalitách nelze provádět takové činnosti, které by vedly k jejich poškozování a ničení, případně by snižovaly nebo ohrožovaly jejich ekostabilizační funkci.

3.7 Zdůvodnění koncepce civilní ochrany Varování a informování obyvatelstva Obyvatelé v Hynčicích jsou o hrozícím nebezpečí vyrozuměni veřejným rozhlasem, ale hlavně osobním oznámením, které se v těchto situacích nejvíce osvědčilo a je vzhledem k rozloze obce realizovatelné. K varování obyvatel slouží siréna, která je umístěna v areálu Broumovských strojíren. Evakuace obyvatel Shromaždiště evakuovaných obyvatel je u budovy obecního úřadu, která zároveň slouží pro ubytování evakuovaných osob. Uskladnění kontaminovaného materiálu Pro přechodné uskladnění kontaminovaného materiálu budou využívány velkoobjemové kontejnery, které budou po obci rozmísťovány dle potřeby a okamžitě po naplnění z území odváženy na řízenou skládku. Nouzové zásobování pitnou vodou -

Zásobování vodou v nouzových případech bude řešeno přistavením cisteren v lokalitě u obecního úřadu.

Skladování materiálů CO a humanitární pomoci 29

V případě potřeby skladování materiálů CO a humanitární pomoci bude využíván víceúčelový objekt obecního úřadu.

4.Výsledky vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno Na základě zjišťovacího řízení došel příslušný orgán k závěru, že návrh územního plánu nebude posuzován podle zákona č. 100/2001Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí .

5. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Kvalita zemědělské půdy je charakterizována bonitovanými půdně ekologickými jednotkami ( BPEJ) a to jak v grafické příloze tak v textu, kde je uvedena také třída ochrany ( I - V) podle metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy ministerstva ŽP ze dne 1.10. 1996.

kód BPEJ

třída ochrany

7. 15. 00

II.

7. 48. 11

IV.

7. 15. 10

III.

7. 51. 11

IV.

7. 29. 11

I.

7. 41. 99

V.

7. 29. 14

III.

7. 58. 00

II.

7. 29. 44

V.

7. 68. 11

V.

7. 30. 11

I.

7. 68. 41

V.

7. 30. 41

IV.

7. 70. 01

V.

7. 30. 44

V.

8. 34. 21

I.

7. 33. 11

I.

8. 34. 44

V.

7. 40. 67

V.

8. 35. 41

IV.

7. 40. 68

V.

8. 55. 00

II.

7. 40. 89

V.

8. 70. 01

IV.

7. 41. 78

V.

Z tabulky vyplývá, že v řešeném území jsou zastoupeny všechny stupně ochrany půdy, výrazně však převládá pátý ( nejnižší stupeň ochrany). Převážná část zastavěného území obce leží na půdách , hodnocených druhým stupněm ochrany. Charakteristika ochrany půd podle tříd je následující:

30

I. třída - bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu II. třída - zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně zemědělského půdního fondu jde o půdy vysoce chránění, jen podmíněněodnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné III. třída - půdy s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno v územním plánování využít event. pro výstavbu IV. třída - půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů s jen omezenou ochranou, využitelné pro výstavbu V. třída - půdy s velmi nízkou produkční schopností včetně půd mělkých, velmi svažitých, hydromorfních, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Většinou jde o zemědělské půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Jde většinou o půdy s nižším stupněm ochrany s výjimkou ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí Podrobnější charakteristiky vyskytujících se BPEJ: ** 15 **

illimerizované půdy a hnědozemě illimerizované , hnědé půdy a hnědé půdy illimerizované, včetně slabě oglejených forem na svahovinách se sprašovou příměsí, středně těžké až těžké s příznivým vodním režimem

**29 **

hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy na permokarbonských horninách a pískovcích, lehčí až středně těžké, vetšinou s dobrými vláhovými poměry

** 30 **

hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy na permokarbonských horninách a pískovcích, lehčí až středně těžké, většinou s dobrými vláhovými poměry

** 31 **

hnědé půdy s rendziny na pískovcích a písčitě větrajících permokarbonských horninách, bez štěrku až středně štěrkovité, vláhové poměry nepříznivé, velmi závislé na vodních srážkách

** 33 **

hnědé půdy a hnědé půdy kyselé na permokarbonských horninách, středně těžké až těžké, s příznivými vláhovými poměry

** 34 **

hnědé půdy kyselé, hnědé půdy podzolové a jejich slabě oglejené formy v mírně chladné oblasti, většinou na žulách a rulách a na různých jiných horninách, většinou lehké, slabě až středně štěrkovité, s příznivými vláhovými poměry

** 35 **

hnědé půdy kyselé, hnědé půdy podzolové a jejich slabě oglejené formy v mírně chladné oblasti, převážně na různých vyvřelých horninách, břidlicích a usazeninách karpatského flyše, středně těžké, slabě až středně štěrkovité, vláhové poměry jsou příznivé, někdy se projevuje mírné převlhčení

31

** 40 **

svažité půdy ( nad 12 °) na všech horninách, lehké až lehčí středně těžké, s různou štěrkovitostí a kamenitostí nebo bez nich, jejich vláhové poměry jsou závislé na srážkách

** 41**

svažité půdy ( nad 12 ° ) na všech horninách, středně těžké až těžké s různou štěrkovitostí a kamenitostí nebo bez nich, jejich vláhové poměry jsou závislé na srážkách

** 55 **

nivní a lužní půdy na nivních uloženinách, velmi lehké, zpravidla písčité, výsušné

** 58 **

nivní půdy glejové na nivních uloženinách, středně těžké, vláhové poměry méně příznivé, po odvodnění příznivé

** 68 **

glejové půdy zrašelinělé a glejové půdy úzkých údolí, včetně svahů, obvykle lemující malé vodní toky, středně těžké až velmi těžké, zamokřené, po odvodnění vhodné pouze pro louky

** 70 **

glejové půdy při terasových částech širokých niv, středně těžké až velmi těžké, zamokřené, po odvodnění vhodné převážně pro louky

Územní plán Hynčice navrhuje celkem 12 nových rozvojových ploch. Pro rozvoj funkce bydlení jsou navrženy tři lokality, po jedné v západní, střední a východní části obce. Ve východní části obce se nachází jedna rozvojová plocha pro umístění objektů pro rodinnou rekreaci. Uvedené lokality navazují na zastavěné území obce. Ve třech lokalitách je severně od zastavěného území obce rozvíjeno občanské vybavení určené pro tělovýchovu a sportovní zařízení. Dvě rozvojové lokality upravují a rozšiřují plochy silniční dopravy v obci. Na Uhlířském potoce ve východní části obce je navrhováno doplnění vodní plochy. Do záborů půdního fondu jsou započítány zábory potřebné pro realizaci izolační zeleně ve dvou plochách podél železniční trati v západní části Hynčic. Podrobný popis využití jednotlivých lokalit je uveden v tabulkách v kapitole 3.2 Vymezení zastavitelných ploch Přílohy A.1 tohoto územního plánu. Nároky na plochy pro jednotlivé rozvojové lokality jsou vyčísleny v následujících tabulkách, vyhodnoceny podle BPEJ, kultur, výměr a vztahu k zastavěnému území. Celkem je pro realizaci záměrů navrhovaných v návrhu územního plánu obce požadován zábor 5,73 ha zemědělské půdy, z toho 5,54 ha leží mimo zastavěné území obce. V roce 1997 byl firmou Agroprojekce Litomyšl, s.r.o. zpracován Generel místních SES. Podél řeky Stěnavy prochází územím regionální biokoridor Stěnava, ve směru Z - V. Na ten navazuje regionální biokoridor Uhlířský potok, který zprostředkovává vazby severním směrem.. Na Stěnavě, na západním okraji zastavěného území obce leží lokální biocentrum U soutoku a na již za východní hranicí řešeného území regionální biocentrum Hynčická olšina. Na Uhlířském potoce leží biocentrum U Hrubé skály, které se nachází v lesním komplexu v severovýchodní části obce. Na západním okraji do řešeného území zasahuje ÚSES Meziměstí lokálním biokoridorem Hynčický potok, na kterém leží lokální biocentrum Nad potokem. V současné době jsou prvky tohoto systému již funkční.

32

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na pozemky určené k plnění funkcí lesa Realizací rozvojových lokalit navrhovaných územním plánem nedojde k záboru pozemků určených k plnění funkcí lesa. Ochranné pásmo lesa je třeba respektovat při umisťování objektů v rozvojové lokalitě 4aRi.

33

SOUHRNNÝ PŘEHLED O STRUKTUŘE PŮDNÍHO FONDU NA LOKALITÁCH NAVRŽENÉHO URBANISTICKÉHO ŘEŠENÍ: LOKALITA

ŘEŠENÍ

FUNKČNÍ VYUŽITÍ ŘEŠENÉ

LOKALITY

ÚHRN VÝMĚRY V HA

VÝMĚRA ZEM. PŮDY V LOKALITĚ DLE KULTUR

CELKEM

BPEJ

V ZAST. MIMO Č. OBCE ZAST. Č.

VÝMĚRA

TŘÍDA OCHRANY

DRUH POZEMKU

CELKEM V ZAST. Č. MIMO OBCE ZAST. Č.

IV

TTP

0,24

0

0,24

POZNÁMKA

NEZEMĚDĚL. POZEMKŮ

Zastavitelná plocha Z1: 1- Bv

Bydlení

0,24

0

0,24

8.70.01

434/1 část, 428/1 část

Zastavitelná plocha Z2: 390/1 č., 462část, 386/1část

2a-Bv

Bydlení

2,29

0

2,29

7.58.00

II

TTP 2,26

0

2,26

2b-Bm

Bydlení

0,05

0

0,05

7.58.00

II

TTP 0,05

0

0,05

2c-Bm

Bydlení

0,15

0,15

0

7.58.00

II

TTP 0,15

0,15

0

3a-Ds

Doprava

0,06

0,02

0,04

7.58.00

II

TTP

0,03

0,02

0,01

0,03

423/1č., 423/2č., 463/2č., 425/3č.

3b-Ds

Doprava

0,09

0,02

0,07

7.58.00

II

TTP

0,06

0,01

0,05

0,02

388/1č., 386/4č.,

386/1č.,

Zahr. 0,01

0,01

0

386/16č, 508

386/9č.,

0,03

388/1část 386/3č., 386/16 č., 386/4 část

Zastavitelná plocha Z3:

34

LOKALITA

ŘEŠENÍ

4a -Ri

FUNKČNÍ VYUŽITÍ ŘEŠENÉ

LOKALITY

Rekreace

ÚHRN VÝMĚRY V HA

VÝMĚRA ZEM. PŮDY V LOKALITĚ DLE KULTUR

CELKEM

BPEJ

0,91

V ZAST. MIMO Č. OBCE ZAST. Č.

0

0,91

7.40.68

7.30.41

4b-Ri

Rekreace

0,25

0

0,25

7.40.68 7.30.41

TŘÍDA OCHRANY

DRUH POZEMKU

VÝMĚRA

CELKEM V ZAST. Č. MIMO OBCE ZAST. Č.

V

TTP

0,30

0

0,30

IV

TTP

0,61

0

0,61

V

TTP

0,01

0

0,01

IV

TTP

0,24

0

0,24

TTP 0,06

0

0,06

Orná 0,02

0

0,02

POZNÁMKA

NEZEMĚDĚL. POZEMKŮ

155část, 154/1část,

151část 210/1 část

Zastavitelná plocha Z4: 5-Os

6-Ds

Sportovní plochy

Doprava

1,50

0

0,13

0

0,78

0

1,50

7.58.00

II

0,13 7.58.00

II

TTP

0,02

0

0,02

7.58.00

II

TTP

0,78

0

0,78

1,42

0,11

257/1 č., 257/2 č., 47/2č., 48/1, 48/2,49/1č., 49/2, stp.97,481 stp.39 č., 288/8č., 257č.,stp.42č.,49/1 č., 49/4 č.,48/1č., 481č., 492č

Zastavitelná plocha Z5: 7-Os

Sportovní plochy

0,78

288/1 část, 288/7 část

35

LOKALITA

ŘEŠENÍ

FUNKČNÍ VYUŽITÍ ŘEŠENÉ

LOKALITY

ÚHRN VÝMĚRY V HA

VÝMĚRA ZEM. PŮDY V LOKALITĚ DLE KULTUR

CELKEM

BPEJ

V ZAST. MIMO Č. OBCE ZAST. Č.

VÝMĚRA

CELKEM V ZAST. Č. MIMO OBCE ZAST. Č.

POZNÁMKA

TŘÍDA OCHRANY

DRUH POZEMKU

V

TTP

0,02

0

0,02

Zahr.

0,15

0

0,15

231/2část,

Orná 0,15

0

0,15

230,236/3

NEZEMĚDĚL. POZEMKŮ

Zastavitelná plocha Z6: 8-Bv

Bydlení

0,33

0

0,33

7.29.44

0,01

481část,

Zastavitelná plocha Z7: 0,01 7.40.68

V

TTP

0,01

0

0,01

305/2část

0,12

7.68.11

V

TTP

0,12

0

0,12

234/1 část

0

0,20

7.58.00

II

TTP

0,19

0

0,19

0,25

0

0,25

7.58.00

II

TTP

0,25

0

0,25

7,36

0,19

7,17

5,73

0,19

5,54

Sportovní plochy

0,01

0

a/W

Vodní plocha

0,12

0

a/Zo

Zeleň ochranná

0,20

b/Zo

Zeleň ochranná

CELKEM:

9-Os

0,01

463/2č., 386/1č. 395č., 396č.

1,63

36

SOUHRNNÝ PŘEHLED O STRUKTUŘE ZEMĚDĚLKSÉHO PŮDNÍHO FONDU NA LOKALITÁCH ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY: VÝMĚRA ZEM. PŮDY V LOKALITĚ DLE KULTUR

PRVEK ÚSES

BPEJ

LOKÁLNÍ BIOCENTRUM „U NAD 8.68.11 POTOKEM“

TŘÍDA OCHRANY

DRUH POZEMKU

CELKEM

V ZAST. Č. OBCE

MIMO ZAST. Č.

DOTČENÉ POZEMKY V KATASTRU NEMOVITOSTÍ

V

TTP

0,03

0

0,03

448/1 část

V

TTP

1,26

0

1,26

448/1část, 448/3, 448/4

IV

TTP

0,43

0

0,43

81, 82/1, 85/2

( prudká zalesněná stráň nad 7.58.00 Stěnavou+ luční společenstva podél toku)

II

TTP

0,03

0

0,03

REGIONÁLNÍ „STĚNAVA“

II

Orná

0,43

0

( z celkové rozlohy 1ha louka, 2ha les) LOKÁLNÍ BIOKORIDOR 8.68.11 „HYNČICKÝ POTOK“ ( údolí potoka v horní části zalesněné, níže se zatravněnou údolnicí) LOKÁLNÍ SOUTOKU“

BIOCENTRUM

„U 8.70.01

BIOKORIDOR 7.58.00

0,43

85/3, 85/4, 3/2, 3/3, 21/1, 6/4, 56/1, 23, 25, 26/1 stp.34, 49/5, 30/1, 30/2, 31/2,

37

VÝMĚRA ZEM. PŮDY V LOKALITĚ DLE KULTUR

PRVEK ÚSES

BPEJ

(vodní tok + údolní niva s květnatými 7.58.00 loukami) LOKÁLNÍ BIOCENTRUM HRUBÉ SKÁLY“

„

TŘÍDA OCHRANY

II

DRUH POZEMKU

TTP

U

CELKEM

V ZAST. Č. OBCE

MIMO ZAST. Č.

1,99

0

1,99

0

0

0

DOTČENÉ POZEMKY V KATASTRU NEMOVITOSTÍ

35, 485/2, 37/1, 37/3, 225/1, 227, 228

(niva potoka s přilehlými zalesněnými stráněmi) Poznámka: nejsou dotčeny zemědělské pozemky REGIONÁLNÍ BIOKORIDOR UHLÍŘSKÝ POTOK“

„ 7.68.11

V

TTP

1,46

0

1,46

(přirozeně meandrující koryto toku 7.68.11 s přilehlými extenzivnímu loukami)

V

Orná

0,13

0

0,13

239/1, 235/4, 235/12, 235/16, 234/1část

38

39