Úterý 11. prosince VÁNOČNÍ KONCERT žáků ZUŠ Zbraslav. Zámek Zbraslav od 18:15 hodin Sobota 13. prosince O PRINCEZNĚ ZUBEJDĚ SOLIMÁNSKÉ Marionetová pohádka. Divadlo J. Kašky od 15.00 hodin. Pondělí 15. prosince STŘÍBRNÝ KRÁL Historická komedie o Václavu II. v podání souboru ZKS. Divadlo J.Kašky od 19:30 hodin. Úterý 16. prosince STŘÍBRNÝ KRÁL Historická komedie o Václavu II. v podání souboru ZKS. Divadlo J.Kašky od 19:30 hodin. Sobota 20. prosince ZBRASLAVSKÉ VÁNOCE Koledy, vánoční hudba, občerstvení, videoprojekce, ohňostroj. Městský dům a prostranství před ním od 14:30 hodin. Neděle 21. prosince VÁNOČNÍ KONCERT ženského komorního sboru Frangula Chorus. Husův sbor od 16 hodin. Neděle 21. prosince „RORÁTY“ pod vedením Michaela Pospíšila a skupiny Ritornello v kostele sv.Havla od 18:00 hodin. ZMĚNA PROGRAMU VYHRAZENA! Informace, rezervace, vstupenky: kulturní odd. ÚMČ Praha-Zbraslav, U Malé řeky 3, tel 257111801.
VAŘÍME SPOLEČNĚ BAVORSKÉ VDOLEČKY Suroviny: 10 dkg másla, 5 dkg cukru, 2 žloutky, sůl, vejce, citronová kůra, třít do pěny kvásek, 2 dkg droždí, asi 200 ml mléka, 40 dkg hladké mouky Zaděláme kynuté těsto, necháme asi 1 hod kynout, pak smažíme vdolečky, pomažeme džemem a zdobíme jogurtem, zakysanou smetanou nebo šlehačkou dle chuti. Jistě si je oblíbíte a budou chutnat i Vašim dětem Marta Holečková
www.klineckenoviny.fx.cz e-mall:
[email protected] - 28 -
KLÍNECKÉ NOVINKY PROSINEC
2008
VÁŽENÍ A MILÍ PŘÍZNIVCI KLÍNECKÝCH NOVIN, po několikaměsíčním odmlčení se Vám opět hlásíme. Sluší se vysvětlit, proč tato několikaměsíční odmlka vznikla. Pokusím se o to opravdu krátce a stručně. Jak je Vám známo, po dlouhých rozepřích na obecním zastupitelstvu a po nezájmu širšího spektra občanů Klínce posílat své příspěvky do novin, rezignoval na post jejich šéfredaktora pan Vladimír Čech. Vše podrobně v novinách rozebral, nebudu se proto k jeho rezignaci již vracet. Zbylí členové redakční rady se nechtěli smířit se zánikem novin a proto se jejich vydávání chopil ing. František Dvořák. Pod jeho vedením pak vyšlo jediné a také poslední vydání . Následovala historie se změnou zastupitelstva, kterou zmiňuji na jiném místě v tomto vydání. Tím nastala následující situace. Dopisovatelé byli zcela odříznuti od aktuálních zpráv o vedení obce. Nastal čas prázdnin, kdy se lidé rozprchnou na dovolené. V těchto měsících je sestavení novin velmi obtížné a tak jsme předpokládali, že noviny vydáme v září. Především zájem ze strany spoluobčanů, kterým noviny začaly jaksi „chybět“, nás k tomu zavazoval. V září jsme však stáli před tvrdým oříškem. Jak v novinách zachovat informace o chodu obce? To byl jeden z hlavních důvodů, proč noviny vycházely a proč je někteří občané odebírali. Protože vydávání Klíneckých novin bylo obecnímu zastupitelstvu jak známo trnem v oku a po zkušenostech se „vstřícným poskytováním informací“, se nikdo z nás do postavení toho, kdo bude získávat aktuální zprávy nehrnul. Ale protože to dle mého názoru někdo udělat musel, nabídla jsem se do role prostředníka redakce versus zastupitelstvo. Na obecní úřad jsem odnesla písemnou žádost / viz příloha na str. 3 /. Asi po týdnu jsem se spojila telefonicky s místostarostou Petrákem a domluvila si s ním schůzku na úřadě. Jednání s ním bylo velmi vstřícné, byl si vědom toho, že úřad má povinnost občany informovat a že tudíž ve vhodné chvíli věc na zastupitelstvu projedná. Nastínili jsme si nezávazně možnosti spolupráce na předávání informací pro -1-
noviny a rozešli se s tím, že počkáme na verdikt zastupitelstva. Ten následoval asi po 14ti dnech. Obec vydávání Klíneckých novin finančně nepodpoří, občany bude informovat sama. Mimochodem na písemnou žádost ze dne 8.9.2008 nám nikdo dodnes neodpověděl, zákon o přístupu k informacím v Klínci zřejmě neplatí. Pro dopisovatele nastalo další rozhodování. Jak dál. Po několika schůzkách jsme se rozhodli vydávat noviny i bez obce. To však s sebou přináší řadu administrativních i právních úkonů, především řádnou registraci nově vzniklého periodického tisku na ministerstvu kultury. A před námi tak bylo další zpoždění. Přitom se občané ozývali, kdy již noviny budou a co nás nejvíce potěšilo, ozvali se i noví dopisovatelé, což bylo pro ty stávající obrovským povzbuzením. Ano, pomalu začíná docházet na naše slova. Nepromyšlené rozšiřování obce, které přináší zisk jen malé skupině vyvolených, začíná přinášet starousedlíkům, ale i nově příchozím trpké ovoce. Ti, co přicházejí zlákáni vábením investorů a majitelů pozemků, ti si ale ve většině nenechají líbit zde zaběhnutý pořádek – zaplať a pak si nestěžuj. Nebo stěžuj, stejně ti to není nic platné. Obecní internetové stránky jsou výsměchem občanům, zápisy z veřejných schůzí zastupitelsva nejsou, nebo je v nich jen to, co zastupitelsvo potřebuje. Informovanost se omezuje pouze na povinně vyvěšovaná další stavební povolení stavebníků zastoupených, světe div se, zastupitelkou obce paní Roedlovou… Přitom chronicky známé problémy zůstávají a co horší, narůstají. Prý nejsou peníze... Tak proč se na přetíženou čističku napojují další uživatelé? Proč se na nevyhovující úpravnu vody napojují další odběratelé? Proč na dotazy podané na internetových stránkách obce nikdo měsíce neodpovídá? Proč??? Je to jak bušení do vrat u hluchého… Tak také proto vznikly tyto dnešní takzvané nenoviny. Jsou přestupním článkem mezi novinami původními a těmi, které teprve vznikají. Sešlo se však tolik nových příspěvků, že by bylo škoda čekat. Ostatně, noviny na vsi informují nejenom o tom, kde nás bota tlačí, ale i o věcech příjemných, o dění ve školce, v klubu důchodců, o kulturních a sportovních akcích, dávají podněty ke zpříjemnění zdejšího života a někdy i pobaví. Nenechme se odradit a doufejme, že i informovanost o věcech obecních se změní… A ještě něco, ty nové noviny se již budou bohužel prodávat. Cena není ještě stanovena, hledá se nejlevnější tiskárna. To je tak ve zkratce vše, a nakonec již takovou „folklórní notorickou poznámčičku“. NAPIŠTE NÁM !!! Za všechny, kteří na Klíneckých novinkách pracují Vám hezké Vánoce přeje Magdalena Kosinová
-2-
Dalo by se dál vzpomínat a vrátit se o těch „pár“ desetiletí zpět. Nemám to již dál v úmyslu. Jen si dovolím zmínit se o dvou proběhlých setkání rodáků v Klínci. I ty patří mezi moje nezapomenutelné životní okamžiky. Je milé se po letech setkat s kamarády, vrstevníky mých rodičů, jako tomu bylo v případě paní Zákostelecké, nebo s podstatně staršími osobami paní Fricovou, Jar. Obermajerem, bohužel již zemřelými Fr. Léblem a Fanynkou Hrabákovou. Za to, že se tak stalo, patří poděkovat J. Borovičkovi, K. Černé, M. Bielakové, M. Bauerové a dalším. Ze všeho však SDH v Klínci, který se vždy perfektně postaral o jejich hladký průběh včetně pěkného prostředí a výborného občerstvení ! Zdeněk Rychlý
MIKULÁŠSKÁ Ahoj děti malé i ty větší ! Máme tu měsíc prosinec a Mikuláš se blíží, proto Vás chci pozvat jménem TJ Klínec na MIKULÁŠSKOU NADÍLKU Bude to odpoledne plné sportu a zábavy a nebude samozřejmě chybět Mikuláš s Andělěm a Čertem. V sobotu 6.12. v 15 hodin se na Vás těšíme.
INFORMACE O AKCÍCH NA ZBRASLAVI V PROSINCI 2008 1. – 22. prosince VÝSTAVA BETLÉMŮ Výstavní síň Městského domu Zbraslav ve výpůjční době knihovny a při akcích. Úterý 2. prosince CESTOVATELSKÉ PROMÍTÁNÍ - KALIFORNIE Celovečerní komponovaná diashow Martina Loewa. Divadlo J. Kašky od 19.00 hodin. Středa 3. prosince MIKULÁŠSKÁ ZÁBAVA PRO SENIORY V sále hasičské zbrojnice od 16:00 hodin. Sobota 6. prosince ČERTŮV ŠVAGR Marionetová pohádka. Divadlo J. Kašky od 15.00 hodin Neděle 7. prosince ZBRASLAVSKÝ BĚH 26. ročník terénního běhu pro nejširší veřejnost na Závisti. - 27 -
V Klínci vždy byla ohromně družná parta. Od nás holobrádků až skoro po ženáče. V zátočině „U hrušky“ (nad bývalým hostincem a kinem) pod plakátovací plochou byla dlouhá dřevěná lavička. Na ní, po splnění domácích povinností (pastvě hus, koz, ošetření dobytka, či práci) zcela patřila mladým bez rozdílu věku. Nikdo z těch starších mladé neodháněl pryč. Děvčata i chlapci zde besedovali, veselili se a hlavně se zpívalo! Národní písničky i třeba již tehdy známou „Červenou sukýnku“. Zpívalo se dlouho do večerních hodin a neradi jsme odcházeli domů… V zimě ti nejstarší, např. Béda Petrák, Václav Pravda a Míla Matějka si u Jandů vypůjčili koňské sáně, které jsme společně vytlačili až ke Smíškům, odkud jsme na ně všichni jako velký hrozen nasedli a za hurónského křiku a smíchu jsme pomocí těch starších, kteří je rejdovali, sjeli po té klikaté silnici až na velký rybník. A opět vzhůru ke Smíškům. Takový byl život vesnické mládeže a hlavně velká soudružnost. Rodiny, ve kterých bylo více dětí (Matysovi – bydleli v obecní pastoušce a po válce odjeli do pohraničí, nebo Zamrazilovi) měly patřičné zastoupení. Dalším významným rysem vesnického života bylo ochotnické divadlo, v Klínci s velkou tradicí. Taková jména: Milena Kreperátová, Marie Boháčová, paní Humhalová, paní Šimáková, či z mužů Antonín Košta, Jar. Smíšek, Zd. Hrubý, Tesárek, který režíroval mnoho divadelních kusů, Sakař, Šimůnek a další nejmenovaní, znamenala v celém okolí pojem. A my, mladší K. Pravda, F. Šimák, Květa Borovičková, Květa Boháčová, má sestra, Zdena Kudrnová, Milka Kotábová a hlavně príma kamarádka Fanynka Šťastná jsme s nimi začínali a byli nám vzorem. Jistou průpravu jsme v divadle měli z líšnické školy pod vedením pana řidícího Toboly, ale při těch místních hvězdách jsme ochotnicky vyspěli. Zajížděli jsme s představeními na Jíloviště, do Čisovic, jedna studentka DAMU Hurtová z Měchenic si vzala nad námi patronát a několikrát jsme navštívili jejich fakultní divadlo DISK v Karlově ulici. Takové hry jako Zlý jelen, Jedenácté přikázání, To byl český muzikant, Dámy a husaři, Její pastorkyňa a další i po 60 letech mi připomínají další pěkné roky, strávené mezi kamarády i těmi staršími aktéry jednak u Slavíčků či později u Kreperátů.
PŘÍLOHA:
Dál, pokud se týká mé osoby, mým dalším koníčkem byla činnost u hasičů. Tam jsem vstoupil v roce 1951 a převzal jsem funkci velitele sboru po panu Františku Obermajerovi. Starostu sboru tehdy zastával pan Václav Dlouhý, jednatele pan Josef Holeček. Zažil jsem ještě zakládajícího člena pana Šimůnka st., významného hasičského činovníka, hrnčíře, šéfa Kampeličky a mého souseda, u kterého jsem prožil v jeho dílně nejednu pěknou a poučnou chvíli mého nejranějšího dětství. Pamatuji si Voborníka – dělníka, který připravoval hrnčířskou hlínu, na Huberta a Zd. Hrubých, kteří dekorovali džbány, mísy, vázy a jiné hrnčířské výrobky. Na zahradě nad včelínem štípal polena do pece na vypalování nejprve pan Bobek, po něm pan Borovička. Stroj a jeho sádrové formy obsluhoval pan K. Matys, jinak dobrý muzikant a bubeník. Život kolem hasiččiny mi zůstal po dnešní dny, však jsem mu věnoval víc jak 57 roků po Klínci následně v Bojově. - 26 -
-3-
KLÍNECKÉ NOVINY NA INTERNETU Vážení spoluobčané, rád bych Vás upozornil, že nyní je možné shlédnout všechny informace zveřejňované prostřednictvím tištěných Klíneckých novin také na internetových stránkách www.klineckenoviny.xf.cz. Najdete zde kromě archivních vydání Klíneckých novin také články vydané v Klíneckých novinkách a to, co se do novin nevešlo. Zároveň zde můžete přidávat své komentáře a názory k článkům, co Vás potěšilo nebo trápí a co by se podle Vás mělo objevit v nových novinách. Věřím, že se Vám stránky KN, ač vytvořené čistě amatérsky bez profesionálních znalostí, budou líbit a budete je pravidelně navštěvovat. Vždyť zde najdete to podstatné, co se v Klínci děje a sami můžete přispět k jejich tvorbě. S přáním příjemného čtení a internetového "brouzdání" Stanislav Louda
VOLBY DO ZASTUPITELSTVA STŘEDOČESKÉHO KRAJE JAK SE VOLILO V KLÍNCI ? Hlasování proběhlo ve dnech 17.10 - 18.10.08. V obci Klínec volilo 177 voličů z celkového počtu 391, platných hlasů 176: Komunistická strana Čech a Moravy 21 Středočeši 7 Nezávislí starostové pro kraj 14 Strana zelených 6 Nejen hasiči a živnostníci pro kraj 2 Strana zdravého rozumu 1 Koalice pro Středočeský kraj 2 SDŽ - Strana důstojného života 2 Volte Pravý Blok - www.cibulka.net 2 Občanská demokratická strana 57 Česká strana sociálně demokratická 56 Dělnická strana - za zrušení poplatků ve zdravotnictví 5 Konzervativní koalice 1 Tento opis byl pořízen dle výpisu o průběhu a výsledku hlasování ze dne 24.10. 2008. Stanislav Louda
-4-
jednu hromadu, převrácené slamníky a zabavená krabička s dvacetikorunou, na níž byl portrét TGM. K tomu ještě zamávali zabaveným hedvábným šátkem, na kterém byla zobrazena ČSR a nápis „Nebáli jsme se tisíc let, nebojíme se ani dnes!“ Matka, když přišla v poledne domů od sedláka (pana Dvořáka) s polévkou a velkými buchtami, zůstala nad tou spouští strnulá a pak se celá třásla. Když jsme jí řekli, že jsme jim nic neřekli, trochu se uklidnila a dala se do úklidu. Musím dodat, že oba rodiče nás k takové mlčenlivosti vedli. V té době mě bylo 12 let a sestře o 3 roky méně. Otec asi třikrát nepřišel v obvyklou dobu domů, protože jej z Wilsoňáku odvezli na výslech do Petschkova paláce, kde bylo po celou dobu války sídlo Gestapa (dnes ul. Politických vězňů). Takže konec války jsme s rodiči radostně uvítali. Jaké bylo po jejím konci překvapení, když to Gestapo na otce poslal také železničář Bouška z Davle a nejen na otce. Těch udání bylo více a jistě jich mohlo být daleko víc, protože poštmistr v Davli (kam jsme tehdy poštou patřili) jich velkou hromádku zadržel. Při soudu Boušky pak to byly doličné předměty k usvědčení jeho kolaborace. Mezi zadrženými dopisy bylo udání, že otec při cestě na vlak do Všenor nosí jídlo partyzánům a na hlavním nádraží v Praze sype písek do mazniček kol vagónů. I tací lidé byli mezi Čechy!!! Po válce, kdy jsme si všichni zhluboka vydechli, byl v Klínci založen Junák. Vedoucím byl Václav Stuchlík a střediskem jsme patřili na Zbraslav. Nejprve začal ve dvou družinách pracovat oddíl chlapců pod vedením Mir. Petráka, Bohouše Váchy, posléze Karla Mesteka a Míly Humhala. Za nějaký čas vznikl i dívčí oddíl. Tehdy mě ve 13 letech děvčata nezajímala a cele jsem se oddal skautské výchově, soutěživosti a skautské dovednosti. Nebyl jsem sám. Pěkná léta v Junáku mohou potvrdit mnozí bývalí skauti: Holeček, Seidl, Šimák, bratři Jakoubkové. Bohužel mezi živými již nejsou: J.Sakař (zemřel ve 13 letech), Dr. Zd. Boháč, Karel Pravda. Pro mě to byla nejkrásnější léta dětství, bohužel jen do konce roku 1948. Junák mě naučil samostatnosti, logicky myslet, znát přírodu, i té čestnosti, která se bohužel dnes „nenosí“. V této výtečné skupině kamarádů jsem poznal mnohá místa po naší vlasti. Zúčastnili jsme se odhalení pomníku obětí koncentračního tábora na Hradištku, odhalení pomníku J.B. Svojsíka na Homoli ve Štěchovicích, delšího výletu do Psaných skal na Sedlčansku, kam jsme doputovali pěšky s ranci na zádech. Vltavu jsme u Ústí na Mastníku nad Živohoští přebrodili, nesouc rance a obuv nad hlavou. Pěšky jsme se vydali až do Neumětel k Horymírově pomníku! Nebylo nám v zápalu her a skautské myšlenky nic za těžko. Klubovnu jsme měli u Kreperátů, kde dnes bydlí jejich syn Pavel. Každý z nás si vlastnoručně musel zhotovit a ozdobit stoličku, na které jsme při družinových schůzkách seděli, učili se morseovku, uzle, první pomoc, znát symboly republiky (3 státní znaky a vlajku) a hlavně, jak je ctít! Však skautská kronika, která cestou přes Mníšek k mé osobě až k její uložení v hasičské zbrojnici by mohla vyprávět. Bohužel takový radostný život pro mě skončil po únoru 1948, kdy Junák byl zrušen a veškeré jeho vybavení převzal Svaz čsl. mládeže. Zbyly tak jen vzpomínky, ke kterým se rád vracím. - 25 -
Ptám se tedy kdy se asi tak nějaké pozitivní změny, nebo kruhového objezdu dočkáme? Kde se na takovou stavbu nastřádají peníze? Kdo ji vlastně má hradit? Pokusíme se přitom čerpat prostředky z Evropských fondů? Zůstal někdo kdo by to dokázal v řadách obecního zastupitelstva? Co se však s klíneckou křižovatkou vlastně stalo? Kdosi přesunul a upravil dopravní značku, která je ve směru odspodu obce tak, aby vozidla jedoucí v tomto směru nemusela dávat přednost vozům vyjíždějícím zprava od školky, což by samo o sobě mohlo vyřešit alespoň jeden ze zmíněných nebezpečných směrů. Autor této partyzánštiny však zapomněl na několik důležitých věcí. Místní úprava a její změny mají určitá zákonná ustanovení, a po určitou dobu po provedení změny místní úpravy je nutné upozornit řidiče na tuto změnu tzv. „změnou místní úpravy“, a označit jí dočasně všechny dotčené směry křižovatky. Nejen že se to nestalo, navíc přijíždíte-li ze směru od Líšnice či od Jíloviště pozapomnělo se jaksi i na samotnou úpravu dopravních značek z těchto směrů! Tím se stalo, že nám zde panuje skutečný Kocourkov a z každého směru klínecké křižovatky platí jiná pravidla silničního provozu!! Nezbývá nám tedy než se na klínecké křižovatce, která se ze dne na den stala ještě nebezpečnější než dosud byla, chovat skutečně velmi opatrně, a přitom spoléhat pouze na vlastní obezřetnost! Michal Zubr, Klínec.
MILÝ ČTENÁŘI, Už je začátek listopadu a stále nevím, kdy se nám podaří vydat další číslo KN, po kterých tak toužíte. Píši, protože to od vás vím. Ve velké většině jste pro, aby vycházely. Je to jediný zdroj informací v naší obci co se tady děje. Nevím, do jaké míry se nám podaří získávat informace z našeho úřadu, když velká část zastupitelů vůbec pro noviny není. V červenci jsem navštívila asi 50% domácností kam jsme noviny donášely s prosbou o poskytnutí příspěvku na poslední vydání novin, protože už vyšly jako noviny nezávislé, které místní úřad neproplatil! Téměř všichni jste přispěli nemalou částkou peněz s prosbou aby noviny vycházely. Děkujeme vám všem. Dost obyvatel je nespokojeno se situací v obci, která nastala s odstoupením 3 zastupitelů. Někdo tuto informaci ani nevěděl. Stěžovali jste si na vodu, která teče z místního vodovodu, na úřední hodiny na místním úřadě, že rozhlas už téměř nic nehlásí a že většina lidí ho neslyší. Vysvětlila jsem jim, že tyto problémy mají chodit řešit na schůze místního úřadu. Sama jsem se přesvědčila, když se tam nejde (na posledním v září jsem nebyla), tak ze zápisu se dozvím jen to,co zastupitelé projednat museli. To co občany tíží, už v zápisu nebylo! Marta Holečková
O VODĚ KLÍNEČTÍ OBČANÉ ZDENĚK RYCHLÝ - VZPOMÍNÁNÍ NA MLADÁ LÉTA Byl jsem požádán paní Mirkou Raušerovou o rozhovor pro Klínecké Noviny. Moc se mi do toho nechtělo, protože si myslím, že v seriálu „starých pamětníků“ by se měla objevit zcela jiná jména, než to mé. Přistoupil jsem na to, že jako klínecký rodák zavzpomínám na svá jinošská léta, které v mém pětasedmdesátiletém životě byla nejkrásnější. Ostatně moje osoba není natolik důležitá, jen srdcem patří do rodného Klínce. Pamatuji válku a v ní velké starosti matky při obživě rodiny. Jako kluk jsem s ní chodil po mlýnech pro kilo mouky, které přes přísný zákaz německých úřadů „pan otec“ nám prodal. Chodili jsme pěšky do Štěchovic, do Luckého mlýna k panu Vašíčkovi, někdy do Čisovic. Vlakem jsme jeli až do Kamenného Přívozu či do Dobříše a odtud pěšky do Obořiště. Pro pytlíček mouky … Z války mám se sestrou nepříjemnou vzpomínku, když nás navštívilo dvakrát Gestapo. Vždy, když nebyl nikdo z rodičů doma. Přijeli tři muži v kožených kabátech a začali prohledávat celý dům. Mezi naším úžasem nám nabízeli čokoládu, abychom jim řekli, jestli k nám někdo chodí přespávat, co nosí táta do práce atp. Výsledek prohlídky bylo naházené prádlo ze skříní na - 24 -
Milí sousedé, z minulých čísel KN jistě víte o problémech s pitnou vodou v Klínci. Protože jsem se o stav pitné vody také musel začít sám zajímat a z rozhovorů s některými z Vás na ulici vím, že Vás také stav vody zajímá, rozhodl jsem se přispět se svými zkušenostmi. V samém úvodu bych na sebe prozradil těm, kteří mě neznají, že jsem "rodilý Líšničák" a v Klínci bydlím cca 1,5 roku. O vodu bych se pravděpodobně vůbec nezajímal, pokud by byla v pořádku a tak to máme asi ve zvyku všichni - dokud věci fungují, proč bych se o ně zajímal. Jenže od samého počátku mého působení v Klínci jsem si všiml, že s vodou zde skutečně něco není v pořádku. Ve vaně, v umyvadle i na nádobí zůstávaly hnědé skvrny a voda na první pohled působila takovým olejovým, až mastným vzhledem (nevím jak výstižněji to popsat). S vůní to bylo taky takzvaně na štíru. Dlouho jsme vodu s tehdejší přítelkyní, nyní už manželkou neřešili do doby, než jsme očekávali příchod nového člena rodiny na svět. Od té chvíle jsem začal řešit, zda taková voda, kterou samozřejmě ani nepijeme (kdo by se odvážil?) bude vůbec vhodná pro hygienu malého dítěte. My "dospělí" jsme byli tak nějak smíření se situací a říkali jsme si, že když jsme neměli problém doteď, tak proč se tím zatěžovat, když na to nebyla nálada ani čas, jenže s otázkou příchodu malého na svět se věc změnila. Začali jsme se zajímat, ptát a zjišťovat. Bylo to někdy kolem začátku -5-
července, přes zimu a krátce zjara byla voda vcelku dobrá, ale s přicházejícím létem se kvalita rapidně zhoršila. Je mi jasné, že to mohlo být způsobené suchem, zvýšeným odběrem vody v letních měsících, kdekdo z nás má bazén a místo aby si zaplatil cisternu, tak třeba po nocích napouští "pitnou" vodou z vodovodu. A proč ne? Když byly do té doby pouze informace o tom, že vody v Klínci je dost, že je kvalitní a pokud mi na to stačí peněženka, tak proč bych vodou šetřil? S takovým názorem, ač sami žádný bazén nemáme, zvláště když bydlíme v obecním bytě, plně souhlasím. Když nemám potřebné, nebo nepravdivé informace, chovám se tak, jak uznám za vhodné. Začali jsme tedy chodit se vzorkem hnědé vody v bílém kbelíku na úřad s tím, že taková voda určitě není v pořádku a bylo by dobré s tím něco udělat. Pan starosta nás ujistil, že o stavu vody ví a provádí se patřičné úpravy, nebo že úpravy byly provedeny a je třeba zakalenou vodu odtočit. "Odtáčejte a počkejte, uvidíte, že se voda dá do pořádku, než se Vám to dítě narodí..." jsme často slýchávali. A voda se skutečně občas zlepšila, žel, jen na krátkou dobu. A tak týdny a měsíce utíkaly, myli jsme se ve špatné vodě, také spotřebiče takovou vodou trpí a zanáší se, tu a tam se po vyprání na prádle objevily fleky od manganu, chodili jsme stále na úřad a reakce byla stále stejná. Jednou jsme se dokonce dozvěděli, že voda, ač zakalená, není v tak špatném stavu, abychom za ni neplatili. Rádi bychom poznamenali, že s námi p. starosta jednal veskrze slušně, přestože z informací od jiných občanů víme, že ne vždy tomu tak je. Snad se situace po zveřejnění těchto řádků nezhorší, ale s tím pravděpodobně mnoho nezmůžeme. Je pravda, že úřad investoval do úpravny vody nemalé částky, jenže bez valného výsledku u koncového odběratele, navíc bydlíme hned vedle vrtu a zmíněné úpravny, takže to máme tzv. "z první ruky". Dokonce jsme zvažovali i nákup vlastní úpravny vody do obecního bytu, když voda není v pořádku, ale to by byla investice v řádu minimálně dvaceti a klidně až sedmdesáti tisíc, podle nabídek, které nám v té době zasílaly dotázané firmy. Přesto nás p. starosta ujistil, že nic takového nemáme kupovat - voda se zlepší. Protože už jsme ale nevěděli jak dál a co udělat pro to, aby se věci hnuly správným směrem, začali jsme hledat informace u známých, na internetu a shodou okolností právě v červenci jsme měli ve schránce leták od p. Kociána, který nabízel provedení orientačních rozborů za cca 300 Kč (asi jste také měli leták ve schránce, shromažďují se odběry z různých lokalit a zpracovávají se souhrnné výsledky z oblastí v celé ČR, více na www.kontroly-vody.cz a www.cistavoda.eu). Z orientačních výsledků vyplynulo, že voda rozhodně nevyhovuje vyhláškou stanoveným limitům a dodatečně jsme si nechali udělat rozbor manganu a železa od akreditované laboratoře (výsledky a další informace k vodě jsou zveřejněny na internetových stránkách KN www.klineckenoviny.xf.cz). Z výsledků jasně vyplývá, že vzorek nevyhovuje požadavkům na pitnou vodu dle vyhlášky č. 252/2004 Sb. Takže jsme se obrátili na starostu, zda nám může ukázat výsledky posledních rozborů vody, které se musí provádět a máme právo na jejich předložení a z jeho slov vyplynulo, že to je v kompetenci firmy Aquaconsult, která provozuje -6-
Závěrem bych ještě podotkl, že se podobná událost stala cca před dvěma týdny v Líšnici u podobného typu stavení a také jsou informace o hořících kontejnerech na Varadově a Jílovišti. Zůstává otázkou, zda se jedná se o podivnou souhru náhod, nebo se tu pohybuje člověk, který požáry zakládá úmyslně. S přáním poklidného žití v Klínci Stanislav Louda
NEBEZPEČNÁ KŘIŽOVATKA ANEB VÍTEJTE V KOCOURKOVĚ Do Klínce jezdím teprve několik málo let. Jako motorista a nadšenec starých aut nemohl jsem si nevšimnout přinejmenším zajímavé křižovatky na okraji vsi. Sbíhá se zde šest cest, které donedávna skutečně byly dopravně značeny jako jediná křižovatka, a to tak že hlavní silnice míří směrem k Jílovišti a směrem k Líšnici. Další cesta směřuje k dálnici potažmo k autobusovým linkám Praha – Mníšek, další ke školce, další dolů do vsi, a další mezi domy též směrem dolů do vsi. Ano, opravdu šest cest tvořilo jednu jedinou klíneckou křižovatku. Tato skutečnost samotná musí být pro řidiče docela náročným rébusem v náhlém řešení nastalých situací. O to více mě překvapila praxe místních motoristů, kteří jezdí spíše ze zvyku, a o dopravní značení příliš nedbají. Mnozí považují za hlavní silnici směr od Jíloviště dolů do vsi, což by ještě nemuselo tolik ohrozit ostatní účastníky silničního provozu, jako když zmíněným pocitem trpí při cestě směrem ze vsi nahoru k Jílovišti. Auta zde pravidelně výlétávají ze spodní části obce jistě šedesátkou, a až v polovině křižovatky řidiči řeší, komu vlastně dávají přednost pokud to vůbec řeší a především vědí! Jsou to bezesporu hazardéři se životy nás ostatních. Ten kdo ještě donedávna vyjížděl zespodu obce a mířil směrem k Jílovišti byl totiž dle původního značení křižovatky povinen dát přednost jednak vozidlům jedoucím zprava od školky, samozřejmě vozidlům jedoucím po hlavní silnici ze směru od Líšnice k Jílovišti, a dokonce také vozidlům jedoucím ze směru od Líšnice ke školce!! Kdo toto nevěděl, měl by se vrátit do autoškoly a osvěžit si základní pravidla silničního provozu! Osobně jsem zde již zažil tři různé situace, kdy řidiči trpěli výše zmíněným pocitem jakoby hlavní silnice vedla odspodu obce směrem k Jílovišti. Za všechny uvedu jen jeden, kdy matka vezla ve voze tímto směrem tři malé děti. Při kolizní situaci které předcházela její nepřiměřeně rychlá jízda prudce zabrzdila, a po zastavení tvrdila jak je obezřetná že vůz zastavila, a ani na vteřinu nepřipustila že by mohla udělat chybu. Přesvědčily by jí o tom její mrtvé děti v případě, že by kolizi nezvládla? Situaci by určitě pomohlo nové značení, anebo lépe dnes často preferovaný bezpečnější kruhový objezd či alespoň příčný zpomalovací práh. Protože jsem četl předchozí čísla KN, vím že něco podobného by mělo být v plánu. - 23 -
A: U nás je takové pravidlo. že si člověk musí dobře rozmyslet, co slibuje a jestli to může dodržet. Pak teprve může dát čestné slovo. B: Cha! To bychom se nikam nedostali! - Rozmyslet?! - Na to u nás není čas. My jsme zvyklí házet slovy napravo – nalevo a nezabývat se jejich naplněním. Našim lidem i našim obchodním partnerům naprosto postačí naše krásná slova, aby dostali lepší náladu a my tak hned získáme jejich důvěru. A když se mi po čase zdá, že je transakce nevýhodná, vezmu svá slova zpět, tím jejich platnost zruším, dám zakázku jinému klientovi a řeknu „stůl“. A: Už rozumím – on řekne „šuplík“, dá do něj tlustou obálku a vy pak prvnímu partnerovi vrátíte tu jeho B: Ha ha ha - kde to žijete, člověče??? Co vás nemá – vrátit obálku!!! A: Copak se nikdo o ni nehlásí? B: Milej pane, víte, co jsou to sirky? Nůž? Ukrajinci? Prosím vás, kdo by se odvážil hlásit se o svou obálku?! A: Ale - co vaše čest – svědomí – poctivost - mravní čistota – důstojnost B: „Slova, slova, slova…“ – pamatujte si tuto slavnou odpověď Hamleta! Bez té se v naší zemi ani v naší obci neobejdete!
V KLÍNCI HOŘELO Přestože se jedná o dosti závažné a choulostivé téma, rozhodl jsem se napsat několik řádek k zamyšlení o události, která se spíše hodí do „černé kroniky“. A protože neštěstí nechodí po horách, ale po lidech, stalo se, že v noci z 14.11. na 15.11. v Klínci hořelo hospodářské stavení. Kolem 2. hodiny ranní nás vzbudil zvuk sirény a protože bydlíme na opačném konci Klínce, naskytl se nám hrozivý výhled. Do noci zářila stodola zachvácená plameny. Požár byl asi proto, že k němu došlo v noci, ohlášen později a tak hasičům, kteří se na místo záhy dostavili jako první, už nezbývalo, než uhasit ze dvou třetin shořelé stavení, kterému chyběla střecha a zůstalo pouze obvodové zdivo. Na místo se sjelo několik hasičských vozů z Klínce, Jíloviště a Řevnic, které společně dostaly oheň během ½ až 1 hodiny pod kontrolu. Ať už šlo o nešťastnou náhodu, technickou závadu nebo úmyslný čin (a to se možná zjistí při vyšetřování příčiny vzniku požáru nebo se to nikdy nedozvíme), vzdejme našim spoluobčanům postiženým touto nepříjemnou událostí upřímnou soustrast. Příště to můžeme být právě my. Zároveň také poděkujme nejen našim hasičům za jejich rychlost a obětavost, přestože v tomto případě díky pozdnímu nahlášení neměli mnoho šancí jak nad živlem včas zvítězit. V nadcházející sobotě pak museli objekt celý den hlídat a dohašovat doutnající zbytky.
- 22 -
vodovod a kanalizaci v Klínci. Zde by bylo vhodné zajistit, aby byly poslední výsledky rozborů k nahlédnutí buď na obecním úřadu nebo přímo ve vývěsce. Jinak je možné se domnívat, že jsou patrně pro jejich nepředložení nějaké důvody. Na firmě jsme naopak obdrželi informace o tom, že obecní úřad a jeho zaměstnanci mají na starosti úpravnu vody a oni musí provést patřičné úpravy. Tím také začal dosud neskončený kolotoč "lítání od čerta k ďáblu", až nám došla trpělivost, přestali jsme věc řešit ústně, když to evidentně nemělo žádný smysl, a napsali jsme 24.7.2008 písemnou stížnost adresovanou doporučeně na obecní úřad. Měli jsem za to, že OÚ zareaguje do 30-ti dnů, ale chyba lávky. Dodnes na tuto stížnost nemáme žádnou písemnou reakci! Mezitím sice došlo k výměně jakéhosi čerpadla a "vyrovnávací" nádrže, úpravnu vody nastavil technik odborné firmy, což jistě stálo nemalé finanční prostředky, jenže situace se opakovala - voda se zlepšila, ale pouze na 14dní až měsíc. Psal jsem proto opět stížnost, tentokrát na e-mailovou adresu
[email protected] a okamžitě zareagoval jak místostarosta p. Petrák, tak fa Aquaconsult. Pan Janouš, který je technickým ředitelem provozu fy Aquaconsult se nabídl, že zařídí schůzku za účasti zástupce obce, jejich firmy, hygienika z krajské hygienické stanice a další firmy, která obci navrhne alespoň provizorní řešení okamžitého stavu s tím, že v roce 2009 bude bezpodmínečně nutné řešit tuto situaci komplexně i vzhledem k rozvoji obce. Jde totiž o to, že stávající úpravna vody dávno kapacitně nedostačuje a s nárůstem obyvatel a tím pádem podstatně zvýšeným odběrem pitné vody nedojde k požadované úpravě železa a manganu a voda se k Vám dostane v takovém stavu, jak ji sami znáte. Schůzka tedy proběhla a v posledním listopadovém týdnu bude mít obec zprávu k dispozici. P. Petrák se nám nabídl, že nás bude informovat o dalším postupu obce, resp. dá nám zprávu a protokol z jednání v případě vyžádání k nahlédnutí. Doufáme, že se věc vyřeší co nejdříve, protože situace, kdy jsme alespoň na koupání novorozence nuceni dovážet vodu z vedlejší obce od příbuzných, nám přijde jako smutný obrázek "moderní doby". A právě v Líšnici, pokud vím, je voda v přijatelném stavu, vrt má ve správě výše zmíněná firma, technik tam jezdí týdně na kontrolu a přestože se za vodu platí o pár korun vyšší částka přímo firmě, nevíme o tom, že by byly nějaké závažné problémy. Proč se tedy p. starosta obává předat celou věc kvalifikované firmě, když to obec stojí takové peníze a nic z toho nemá, jen nespokojené občany, tomu vážně nerozumíme. Ano, může dojít ke zvýšení vodného o několik korun, ale přijde nám lepší platit o něco více za kvalitní vodu, kterou se nebudeme muset bát pít, než ušetřit pár kaček a vodu používat pouze k splachování (i když ani tato otázka není úplně bez problémů). Je mi v tuto chvíli jasné, že voda z vrtu není právě nejideálnější, ale potřebné technologie jsou v dnešní době k dispozici a na jejich pořízení je možné čerpat určité dotace. Není však možné tento stav ignorovat, řešení oddalovat a čekat, zda z toho bude mít někdo újmu na zdraví. Zároveň by bylo vhodné, abychom byli všichni o situaci kolem pitné vody informováni obecním úřadem automaticky, a ne až ve chvíli, kdy to překročí únosnou -7-
mez a lidé se začnou dožadovat svých práv u "vyšších instancí", jakými je v tomto případě hygienik apod. Stále věřím, a nic jiného mi v tuto chvíli nezbývá, že naši zástupci na obecním úřadu začnou podnikat takové kroky, aby se věc konečně vyřešila s viditelnými výsledky. A ty se poznají právě z chemických a biologických rozborů, nikoliv od oka. Pokud máte vlastní zkušenosti s vodou, neváhejte a obraťte se na Klínecké noviny. S vidinou světlých zítřků a pitné vody především Vás zdraví Stanislav Louda
B:
A: B: A: B: A: B
POZNÁMKA Od napsání tohoto příspěvku došlo k pozitivní změně. Obecní úřad se zúčastnil jednání s hygienikem z Krajské hygienické stanice za účasti fy Aquaconsult a další firmy, která podala obci návrh na nejnutnější rekonstrukci. Po schválení dodavatele a výdajů dojde k rozšíření úpravny vody o další filtrační jednotku. Tímto krokem by měly být splněny limity u nevyhovujících ukazatelů. Dále budou dle sdělení místostarosty p. Petráka na úřední desce k dispozici výsledky aktuálních rozborů vody. Tímto si tedy dovoluji poděkovat všem zastupitelům obce a dalším zúčastněným osobám za řešení nevyhovujícího stavu pitné vody. Stanislav Louda V Klínci 27.11.2008
A: B: A: B:
POHLED PŘISTĚHOVALCE I. Stalo se to na jaře roku 2005, tehdy jsme se rodinně, a věřte po dlouhém uvažování rozhodli udělat první krok k novému bydlení. Jako rodilí „Pražáci“ žijící do té doby s dvěma syny v panelákovém bytě na malém sídlišti v Modřanech a po přičichnutí k bydlení v přírodě v podobě strávených prázdnin na chatě či chalupě u našich rodičů, jsme chtěli z města pryč. Hledání pozemku, který by vyhovoval po všech stránkách, jako správný směr k rodičům, spojení s Prahou nejen pro nás, ale i děti a především žádné satelitní městečko, které je pak jen „panelákem naležato“, bylo asi tím nejdůležitějším a nejsložitějším v naší cestě. Nemusíte věřit, ale naše cesta začala tady, na Klínci, kde jsme si prošli pozemky u hřiště i na druhé straně obce (známo jako Beverly Hills). Následovalo nesčetně dalších prohlídek nabízených pozemků, aby naše cesta skončila zpět na Klínci. Ano, bylo vybráno, volba padla na jeden z právě rozparcelovaných pozemků u hřiště. Naše správné rozhodnutí bylo následně umocněno po rozhovoru se zástupcem firmy, která vlastnila pozemky, na námi vybraném pozemku, kdy jsme byli ujištěni o zamezení další výstavby velkých developerů. Sám jako „klínečák“ nechce malé pozemky
-8-
A: B: A: B: A: B: A: B: A: B: A: B: A: B: A: B:
Ano. Slovo jak víte, je součástí řeči, kterou se lidé dorozumívají. Je to výraz, který má něco označit, nebo pojmenovat. Například ukážete na stůl a řeknete „stůl“. Ukážete na židli a řeknete „židle“. Dobře, ale v čem tedy spočívá zvláštnost vašeho přístupu ke slovům? To je jednoduché. Například „židle“ u nás znamená dvě. ??? U nás totiž každý sedí na dvou židlích. Jednu má na modro a jednu na červeno a podle svých potřeb přesedne z jedné na druhou. Ach - nejsem schopen slova! Pročpak? Vyměňme si pár slov o slovech! Z nás nemusíte slova páčit. U nás sypeme slova přímo z rukávu. A nikdo u nás není na slovo líný. Přijďte na naše setkávání - to nikdo nejde pro slovo daleko, každý chce mít poslední slovo, jeden druhého ke slovu nepustí, takže hlásit se o slovo nemá žádnou cenu - To je vřava, že většinou není vlastního slova slyšet, pane! Náramná legrace!!! To je tedy ta vaše hra? Ne, ne, ne, kdepak hra! Co vás vede! - To jsou důležitá jednání o záležitostech obce, nebo státu. Tam padají velká slova, pane! Ale jak potom můžete ty důležité záležitosti vyřešit? Na to máme specielní termíny. Partnera, který nás zajímá, vyzveme na slovíčko do své kanceláře a tam, za zavřenými dveřmi s ním tiše vše potřebné domluvíme. Samozřejmě, že cedíme slova mezi zuby, aby naši domluvu někdo nepovolaný nezaslechl. A tam já řeknu jenom jedno slovo - znáte tu hru: řeknete slovo a ten druhý musí říci, první, co ho napadne – tak já řeknu „stůl“ a můj host, který má zájem o zakázku nebo o pozemek, správně a rychle zareaguje a pronese - „šuplík!“. Otevře zásuvku mého psacího stolu a vloží do ní obálku Se svou adresou, a Vy naivo!- Tlustou obálku do ní vloží!! Ach tak - dobře, ale jak potom dochází od slov k činům? To záleži na tlouštce obálky. To pro celou transakci stačí? Samozřejmě! Obdivuhodné - jak jednoduše u vás vládnete!!! Lze se však - při této hře na slovo spolehnout? To záleží také na tlouštce obálky. Už chápu… Pak podáním ruky akci ztvrdíte a dáte si čestné slovo. Prosím??? Řekl jsem čestné slovo, promiňte! Čestné slovo? To jsme u nás nikdy neslyšeli. Jak se s tím pracuje? Zcela jednoduše: když vám dám čestné slovo, můžete se spolehnout, že svůj slib splním. Opravdu? - A co když já dám někomu čestné slovo? Pak ten dotyčný očekává, že svůj slib splníte. No to je ale opravdu mrzuté!!! Přece nechcete, abych přišel na mizinu!Plnit sliby! Jak jste na to přišel? - 21 -
Pokud by se někteří naši členové a příznivci v Klínci nemohli těchto akcí zúčastnit, pak už nyní přeji všem krásné Vánoce, plné pohody, klidu a štěstí. Děkuji všem za aktivní účast na Vašich akcích. Velice si vážím toho jak se naši členové aktivně zapojují do akce klubu a jak se zajímají o celkový život a dění v naší obci. Do roku 2009 Vám všem přeji hodně zdraví, úspěchů a radosti z dobře vykonané práce. Za klub důchodců Jiří Hodis - předseda klubu.
ZPRÁVY Z LÍŠNICKÉ ŠKOLY Dne 8. listopadu 2008 proběhl v Divadélku „K“ v Mníšku pod Brdy již 9. ročník pěvecké soutěže Brdský Kos. Jako každoročně se ho i letos zúčastnili žáci naší školy, a to Zuzanka Valešová, Verunka Mašková a Martínek Hajný, všichni žáci třetího ročníku. Soutěž byla velmi dobře připravená a všichni zúčastnění podali skvělé výkony. Nejvíce nás ovšem těší úspěch našich zpěvaček – Verunka Mašková získala krásný pohár a cenu za nejčistší hlasový přednes a Zuzanka Valešová vyhrála ceny hned tři. Svou písní „Na kolena“ vlila energii do žil všem přítomným v sále a kromě toho, že získala 1. místo ve své kategorii, vyhrála též pohár za nejprofesionálnější projev a cenu poroty pro absolutního vítěze. Všechny diplomy, poháry a dárečky se jí ani do rukou nevešly a vyzařovalo z ní nadšení a štěstí, zatímco z nás obrovská hrdost. Všem třem zpěvákům blahopřejeme a děkujeme za reprezentaci školy. O tom, že s radostí nezpívají jen účastníci Brdského Kosa, ale celá naše škola, se můžete přijít přesvědčit sami. A to v pátek 19. prosince v 18.00 do líšnického kostela Všech svatých, kde proběhne tradiční žákovský VÁNOČNÍ KONCERT. Čeká nás spousta krásných českých koled, přednes básniček a říkanek v podání andělských prvňáčků a druháků, netradiční vánoční zpěvy doprovázené dramatizací a po koncertě teplý čaj, aromatické svařené víno, voňavé cukroví a příjemné posezení v líšnické škole. Co nejsrdečněji Vás za všechny děti i učitelky zve Mgr. Alena Fialová
SLOVO – INTERVIEW Z RADIA JEREVAN odposlechla N. Muzarová A: Slyšeli jsme, že ve vaší obci hrajete zvláštní „hru se slovy“. Je to pravda? B: Ano. Je to pravda. Tato oblíbená hra však existuje i mimo naší obec a „hra se slovy“, jak to nazýváte, už vůbec není hra, ale normální běžná praxe každého jednání. A: Mohl byste mi to blíže vysvětlit? - 20 -
v obci s honbou za zisky, ale pozemky velké pro dobré začlenění nové výstavby do obce. Následovala koupě vybraného pozemku s příslibem daru obci ve výši 50.000 Kč na ekologický rozvoj obce splatným po postavení domu a nastěhování. I přes nestvrzení smlouvou jsme neměli pochybnosti o potřebě daru a dobrém využitím zastupitelstvem. Po vyřízení nemalého hypotečního úvěru a shromáždění zbytku našich úspor jsme se pustili do stavby. Nemyslím, že by byla stavba rodinného domu jednoduchá a jak jsme sami poznali na vlastní kůži, můžete si vzít firmu s provedením stavby „na klíč“, problémů a starostí se opravdu nezbavíte, penále ani termín ve smlouvě vás nijak neochrání… V celém kolotoči těchto skutečností žene každého stavebníka, který projde výběrem a nákupem pozemku, posouzením a úpravami v projektu, vyřízením hypotečního úvěru, zajištění stavebního povolení, výběrem stavební firmy a dohlížením na samotnou realizaci stavby, ta opravdová záře na konci takového tunelu v podobě dokončení stavby s následným nastěhováním a rodinným užíváním domu. Bydlení v Klínci jsme celá rodina chápala jako odměnu za ten dvouletý, někdy i nekonečný maratón starostí. Ale chyba lávky, starosti a problémy moc neskončily… Ano, již od počátku problémy s vodou, její zápach i barva nijak nepřipomínala užitkovou, natož pitnou vodu. I přes absolvování několika návštěv u pana starosty s poukázáním na kvalitu vody, jsme vždy byli ubezpečeni, že se jedná o přechodné období a záhy dojde k nápravě.. Prostě pouze sliby, jak jste již také Vy, ostatní obyvatelé naší obce zvyklí. Tímto svým postojem, neřešením, však pan starosta škodí nám všem a jak je vidět ani zastupitelstvo obce nechce tento letitý problém, jak jsem se následně dozvěděl, řešit. Pravděpodobně pan starosta i zastupitelstvo počítá se vzniklými náklady spojenými se zničením používaných spotřebičů a pokud taková situace dojde ještě dál, poškození zdraví nás občanů obce, jsou ochotni nést plnou odpovědnost. Osobně jsem měl za to, že zastupitelstvo každé obce zastupuje své občany a chce obec zvelebit, pojmenování představitele obce – starosta, vychází ze starání se právě se zastupitelstvem o potřeby obyvatel obce a obce samotné. V naší obci se tomu však tak dlouhodobě neděje. Naše rodina žije v Klínci pouze jeden rok, po přestěhování jsme ihned uhradili zmíněný příspěvek ve výši 50.000 Kč a současně i změnili trvalé bydliště, abychom i my přispěli tímto málem obci. Nevím jakým způsobem pan starosta s touto částkou naložil, když se písemně zavázal – citace – „Předmětem dohody bylo získání částečné finanční prostředky na ekologické ozdravění obce“, a pokud i další majitelé nově rozparcelovaných necelých sta pozemků tuto částku uhradili nebo uhradí, pak si opravdu nejsem jistý naplnění Předmětu dohody. Vždyť součet vybraných částek by určitě naši vodu pomohl vyřešit. Naopak místo řešení, které je opravdu panu starostovi cizí, jsem se v létě dostal právě s panem starostou do sporu o nadměrném používání vody. Nadávky, urážky a výhrůžky, které používal jsou opravdu nepublikovatelné. Nevím co dnes pan starosta za nadměrné používání považuje, ale pokud společně s ostatními -9-
zastupiteli odsouhlasili územní plán se sto novými parcelami, asi se měl zajímat také o následné zvýšení odběru vody s nutností navýšení kapacity i pro úpravnu vody. Každá dnešní rodina bude ve svém domě mít pračku, myčku, více jak jednu toaletu, bazén a zahradu se závlahou. Klínec je obec s nádhernou polohou, obklopena lesy, kde se dá přímo pohádkově žít. Pro vytvoření takové idyly je však nutné se především starat, v opačném případě se z majitelů nových domů stanou pouze uživatele, bez změny trvalého bydliště, kdy celkový počet obyvatel nebude stačit pro zažádání a využití možných dotací. Za rok bydlení mohu pro využití dotací zmínit například nutnost opravy (nebo spíše rekonstrukce) silnice přes obec směrem na Bojov, která nápadně připomíná tankodrom, realizaci chybějícího chodníku a přechodu pro chodce u autobusových zastávek, které jsou v ranních a odpoledních hodinách využívány především dětmi. O snížení rychlosti pomocí značek, billboardu (po ČR je jich v obcích již mnoho) nebo zpomalovacích pásů, ani vidu. Protihluková bariéra u dálnice, kterou mají i menší obce než je Klínec, je zřejmě také zbytečná… A tak vnímám jako jediné pozitivní naší mateřskou školku, která je bohužel opět hned u již zmíněné silnice bez chodníku a velmi nebezpečné křižovatky. Výměna autobusových zastávek je určitě dobrým počinem, ale doba realizace by se zvládla svépomocí ochotných občanů, kterých je tu více, určitě dříve. Nevím jestli něčemu můj názor prospěje, ale věřte, že nespokojených občanů, kterým osud obce není lhostejný, bude v budoucnu přibývat, naše obec přitom může vypadat určitě lépe. Doubkovi V Klínci 11.11.2008
JAK NA MOJE SLOVA BOHUŽEL DOCHÁZÍ Nedá mi to a – jako bývalý zastupitel – musím připojit pár slov k tomu nekonečně smutnému článku manželů Doubkových. V Klíneckých novinách jsem trvale upozorňoval v podstatě na všechno, co Doubkovi zmiňují. Odměnou mi byly jen neobyčejně hrubé útoky členů zastupitelstva Bauera a Hrubého, podpořené zastupitelkou Roedlovou. Tito lidé vše chápali jako útok na své osoby a atmosféra při jednáních zastupitelstva byla opravdu jen těžko popsatelná. K tomu proč a jak došlo k současnému stavu, kdy nám vládne „zastupitelstvo“, které já osobně považuji za nelegální, se dostanu v příštím čísle KN, teď se omezím na to, co zmiňují Doubkovi. O nedostatku vody bylo v KN popsáno tolik papíru, že jsme tím zřejmě ohrozili ekologickou rovnováhu naší přírody. Bohužel zcela bezvýsledně. Václav Bauer všechny podobné poznámky odmítá a argumentuje nějakými blíže - 10 -
KLUB DŮCHODCŮ AKTIVITY KLUBU DŮCHODCŮ V KLÍNCI V II. POLOLETÍ ROKU 2008 Ve druhém pololetí tohoto roku Klub důchodců v Klínci uskutečnil následující akce: Prohlídka zámku v Mníšku pod Brdy - jako průvodce fungoval Doc. Jiří Hodis, který v současné době pracuje jako jede z průvodců na zámku. Prohlídka se členům velmi líbila a byli všichni překvapeni zachovalostí a vybavením zámku. Díky tomu, že sloužil zámek po řadu let jako archiv ministerstva vnitra se zámek nepodařilo rozkrást, jako okolní zámky. Návštěva zámku v Dobříši a prohlídka přilehlého francouzského a anglického parku. Návštěva botanické zahrady v Troji a přilehlého skleníku. Prohlédli jsme si také výstavu motýlů a celý areál botanické zahrady včetně japonské části. Návštěva zahrad pražského hradu - Průvodcem byl opět Doc. Jiří Hodis, který popsal členům klubu historii obou zahrad s krásnými výhledy na Malou Stranu a Prahu. Ve svém výkladu použil svých zkušeností průvodce Pražské památkové péče. Vycházka do Trnové, Jíloviště a okolí - členové klubu se seznámili výstavbou nové části obce Trnová a perspektivou růstu obou obcí. Návštěva klubu důchodců v Čisovicích na pozvání místného klubu. Beseda se členy klubu v Čisovicích byla velmi užitečná a příjemná. Naši členové klubu pozvali kolegy z Čisovic na návštěvu do Klínce na taneční zábavu 18.11.2008 Návštěva železniční trati "Pražský simering" - z vlaku byly krásné výhledy na Smíchov, Vyšehrad, Motol a další části Prahy. Návštěva parku v Průhonicích - jelikož se návštěva uskutečnila v době, kdy kvetla většina rostlin, byli členové klubu nadšeni krásou parku. Park je krásně udržován a spravován přilehlým ústavem okrasného zahradnictví. Posezení s hudbou a tancem v hasičské zbrojnici 18.11.2008 - na návštěvu byli pozváni též důchodci z Čisovic, akce se zúčastnilo 22 účastníků z Klínce a 10 z Čisovic. Jen je škoda, že našich akcí se zúčastňují především ženy. Doufám, že příštích akcí se zúčastní také více mužů a nenechají se tak zahanbit. Děkujeme členům hasičského sboru za pomoc při přípravě akce, především panu Jiřímu Wohlmuthovi a Františku Obermajerovi. Jejich pomoci si velice vážíme a doufáme, že spolupráce mezi klubem důchodců a hasičským sborem bude i nadále probíhat k plné spokojenosti a prospěchu obou organizací. V období do konce roku 2008 plánujeme ještě návštěvu divadla za přispění pana Vladimíra Čecha.
- 19 -
TJ KLÍNEC ODDÍL KOPANÉ - DOROST Vážení příznivci kopané, dovolte, abych Vás seznámil s činností klíneckého fotbalového oddílu dorostu a krátce napsal o průběhu soutěže v sezóně 2008/2009. Podzimní část soutěže probíhala od září do listopadu 2008. Trénovali jsme každý čtvrtek odpoledne, utkání se hrála většinou v sobotu dopoledne. Soutěže se zúčastnilo celkem 7 mužstev. Každé mužstvo odehrálo 12 utkání. Naši hráči se umístili na 4. místě (viz tabulka, více na www.fotbal.cz). Nejlepším střelcem se stal Jan Hastrman, který vstřelil 16 gólů. V 7. kole byl však zraněn a mužstvo tak odehrálo zbytek podzimní části soutěže bez nejlepšího střelce. V zimním období se budou hráči věnovat tréninku a přípravě na jarní část v tělocvičně. Závěrem bych chtěl poděkovat za pomoc při utkáních a trénincích J. Loulovi, H. Rájkovi a M. Effenbergerovi. Rádi také přivítáme nové zájemce, a to chlapce narozené v r. 1991 – 1995. Zájemci se mohou hlásit na tel. 603 434 475. Josef Kubík Trenér oddílu dorostu TJ Klínec
Rk.
Tým
Záp.
+
0
-
Skóre
Body
(Prav)
1. 2.
Mníšek
12
11
0
1
45:14
33
(15)
Choteč
12
8
3
1
53:29
27
(9)
3.
Řevnice
12
5
1
6
55:34
16
(-2)
4.
Klínec
12
4
1
7
36:38
13
(-5)
5.
Černošice
12
4
1
7
19:55
13
(-5)
6.
Dobřihovice
12
3
1
8
27:37
10
(-8)
7.
Roztoky
12
3
1
8
15:43
10
(-8)
- 18 -
neupřesněnými podzemními jezery, která prý představují nevyčerpatelný rezervoár vody. Kde přesně taková jezera jsou ví asi jen on sám. Ale protože je takový roztomilý tajnůstkář, tak jejich přesnou polohu neprozradí. Jarda Teska nás zahrnoval obsáhlými rozbory, které nás přesvědčovaly o tom samém – tedy že vody tu máme až marnotratné množství, jen s ní neumíme správně hospodařit. Realita je ovšem taková, že ve většině obce vytéká z kohoutků močůvku připomínající hnus. Kde tedy všechna ta voda je? Na to se slušně odpovědět nedá. Nezbývá mi tedy, než konstatovat, že jsem měl zjevně já i další lidé, kteří na alarmující situaci s vodou upozorňovali – bohužel – pravdu. Klínec už vodu skoro nemá a současné „zastupitelstvo“ tenhle problém není schopno a zřejmě ani ochotno vyřešit, čímž přímo ohrožuje zdraví a možná i životy obyvatel Klínce. Přesto se naděje rýsuje, k čemuž se dostanu za chvilku. Stav čističky je na okamžité povolání hygienika, který by zřejmě obci napařil takovou pokutu, že by ji to položilo. Každý, kdo se tam zajde podívat (nejlepší je to prý v noci, protože to si badatel opravdu přijde na své), vidí a cítí cosi, co se nápadně podobá fekáliím, které už spolehlivě stačily vyhubit vše živé v Korábce a nepochybuji o tom, že ani živáčci v Bojovském potoce nejsou tímto přísunem klíneckých exkrementů nijak potěšeni. Pan Romanovský sliboval, že na své náklady čističku rozšíří a uvede do souladu se stále se navyšujícím počtem obyvatel. Jenže to jsme ještě na zastupitelstvu seděli já s kolegy Dvořákem a Bukovianským. Dnes se neděje nic. Nebo ano? Nějak to nevidím. Staví se ovšem vesele dál a protože nevím nic o žádné jiné čističce, pak se zjevně všechny tyto domy napojují dál na tu stávající. K čemu to povede? Hádejte. Současným „zastupitelům“ ale zřejmě trocha toho poctivého hnoje nevadí. Silnice a jejich stav je už takový evergreen. Když jsme se pokoušeli zavázat smluvně nové investory (které sem pustil nesmyslným a bezohledným rozšířením územního plánu Václav Bauer se svými věrnými) a chtěli jsme po nich, aby vybudovali chodníky a autobusovou zastávku v části, zvané Beverly Hills, kroutili se starosta a jeho sekce jak hadi a bylo jim to tak zřetelně proti mysli, až to bylo k pláči. Tohle prostě v Klínci není zvykem a stavební firmy si tu mohou dělat co chtějí. Smlouvy je k ničemu zásadnímu nezavazují nebo vůbec neexistují a tak to zřejmě zůstane dál a dál. A že ty naše silničky nebudou náporu všech těch nových aut stačit a bude čím dál víc a čím dál rychleji docházet k dopravním kolapsům nejen na dálnici, ale už i přímo u nás, o tom jsem psal hodně a dlouho. A už je to skoro tady. Stačí se jen podívat na ty dlouhé karavany vozidel, které Klíncem projíždějí čím dál častěji. A bude hůř. Čímž se dostávám k tomu, co bych nazval pohled za hranice všedních dnů. Zprávy, které se ke mně dostaly z Mníšeckého regionu, jsou totiž opravdu zajímavé. Zjistil jsem toto: Když jsme se sem nastěhovali, byla sousední Trnová idylická víska, kde žilo odhadem nějakých 150 lidí. Pak místní zastupitelstvo odsouhlasilo prodej pozemků a rozšíření územního plánu ve skutečně masivním rozsahu, jaký zatím v okolí asi nemá obdoby. Podle mých zvědů by prý po dokončení celé - 11 -
té nádherné výstavby mělo v katastru Trnové žít nějakých 2500 lidí. Tím ovšem plány stavebníků ani zdaleka nekončí. Už dnes jsou schváleny územní plány, které počítají se zastavěním veškeré volné plochy mezi Líšnicí a Řitkou. Tam by prý mělo přibýt dalších zhruba 4000 lidí. Ani to však ještě neznamená konec. Podle toho, co mi bylo řečeno, získal pozemky mezi Klíncem a Trnovou jakýsi majitel, který má v plánu celé toto územní souvisle zastavět a spojit tak Trnovou s Klíncem (ostatně Bauerovi lidé svým předchozím rozšířením územního plánu k takovému kroku dali docela slušný precedens). Plány prý mluví i o tom, že zástavba má pokračovat pořád dál a propojit toto nové město s Líšnicí a další zástavba prý má spojit Řitku s Černolicemi. Vznikne tak souvislý pás domů a tím pádem i opravdu úctyhodné velkoměsto. To si jistě bude zasluhovat nějaký důstojný název. Navrhuji třeba Trnoklínecká Černolišejní Řiť. A jistě se časem podaří odstranit tu poslední oázu pošetilců, která zatím ještě brání nové výstavbě na Jílovišti a vznikne tak konečný kolos, čímž se Řiť změní v Řitiště. Odhadnout, kolik by asi tak v takové aglomeraci žilo lidí je opravdu těžké, ale zkusme to. 20.000? 30.000? Nebo „jen“ 15.000? Kdo ví. Ale představme si, že v každém domě budou dvě auta a že v těch autech každé ráno někdo otočí klíčkem, nastartuje a vyjede. Pak teprve termín „stálé bydliště“ dostane ten pravý význam. Budeme tu opravdu nastálo, protože se odsud zřejmě nebudeme mít šanci nikam dostat. A že by se všichni ti lidé v zájmu obecního blaha odmítali mýt, koupat, vařit? No, nevím, nevím. A že by vyslyšeli volání přítele Tesky a v rámci šetření vodou nechali své zahrádky uschnout na troud? Rád se nechám překvapit. O bazénech ani nemluvě. A teď se dostávám k té vodní naději, kterou jsem sliboval na začátku tohoto svého povídání. Rozšiřovat se bude i Mníšek pod Brdy, kde prý má po dokončení výstavby žít kolem 8000 obyvatel (v současné době je tu necelých 4400 lidí) a údajně tam zjistili, že – jaké překvapení – nemají dost vody. Což se prý rozhodli řešit vybudováním přivaděče vody (tak to museli řešit i v Trnové) a tuto vodu nabídli mníšečtí i okolním obcím. Několik jich na tuto nabídku kývlo a mezi nimi prý – světe div se – i Klínec. Můj informátor ovšem tvrdí, že hlavním důvodem není blaho obyvatel Klínce, ale to, aby se tady mohlo dál a nerušeně stavět. Tak si to přeberte. Co dál? Všichni zastupitelé se na jednom z prvních veřejných zasedání – ještě za naší účasti – veřejně bili v prsa a slibovali občanům, že jeden každý z nich je zásadně proti dalšímu rozšiřování obce. Nezbývá, než jim tato slova stále připomínat. Jak už jsem ale jednou v KN napsal, nevěřím jim ani slovo. Je tedy nezbytné požadovat po nich vytrvale a důsledně informace (které jsou ze zákona povinni občanům poskytovat, takže odmítnutí je porušením zákona) a to i o připravovaném územním plánu obce Klínec. Ten má totiž právě toto zastupitelstvo v tomto volebním období připravit. A je úplně jasné, že kdyby jakousi čirou náhodou naši „vládci“ na své sliby pozapomněli a schválili zase nějaké další rozšíření, už by s tím případné další zastupitelstvo nemohlo moc udělat. Což se stalo nám, když jsme byli zvoleni a zjistili jsme, že už je všechno připraveno k výstavbě, včetně územních rozhodnutí. Je to tedy na nás, obyvatelích Klínce. Pokud necháme své „zastupitele“ pěkně - 12 -
TJ KLÍNEC Zdravím všechny příznivce sportu v Klínci. Po delší odmlce bych vás chtěla informovat o některých možnostech sportovního vyžití. Začala bych těmi nejmladšími. Každou středu v 16:00 hodin se scházím s malými sportovci nejen z Klínce, ale i z okolních vesnic. Děti ve věku od tří let a často i mladší, jsou k neutahání. V naší tělocvičně skáčeme, běháme, tančíme prostě řádíme. Často si ani nevšimneme, že hodina pro nás vyhrazena už dávno uplynula. Touto cestou bych chtěla oslovit řady našich přívrženců a požádat je o spolupráci. Díky mému časovému zaneprázdnění a někdy i úbytku sil potřebuji občas výpomoc. Určitě se mezi vámi najde někdo, komu nejsou naše nejmladší děti lhostejné a přinesete mezi nás i mnoho nových podnětů. Dalším sportovním odvětvím mého zájmu je aerobik. I nadále se vídáme vždy v neděli od 18:30 hodin v klínecké tělocvičně. Cvičení nejen pro ženy je vždy přizpůsobeno našim potřebám a věku. Mimo obvyklého složení našeho oddílu nás začaly navštěvovat i ženy z Bojova a Všenor. Přijďte si i vy vyzkoušet co dokážete a v tuto předvánoční dobu se trochu odreagovat od všedních starostí. Poslední o čem vás budu informovat je fotbal opět nejen pro ženy. V tělocvičně máme vyhrazené pátky vždy od 19:00 hodin. Nevěřili byste, co dokáže hodina aktivního běhání za míčem. Všechny starosti ,pracovní vytížení z celého týdne se maže. Víkend potom můžete prožít naplno. Nevěříte ? Uvěříte,když to vyzkoušíte s námi. Věku ani pohlaví se meze nekladou. S přáním klidného předvánočního času Mirka Raušerová
Rádi bychom Vás informovali o zahájení činnosti oddílu floorbalu dětí ve věku 5-10 let, každé pondělí od 16.00 do 17.30 hodin. Budou Vám poskytnuty nejen základy florbalu, kde se naučíte jak zacházet s hokejkou, ale i jiné sportovní aktivity(podrobnosti na tel. 602 979 868 Karolína). Dále byla zahájena činnost oddílu kopané chlapců ve věku 5-8 let, každé úterý a čtvrtek od 16.00 do 17.00 hodin ( podrobnosti na tel.:605 359 369 Jirka). Na nové i stávající dětské členy se těší TJ Klínec.
- 17 -
to ale dobře dopadne a tak si pak můžeme společně zazpívat, popovídat, něco vyrobit, nakreslit nebo namalovat, něco se naučit nebo se jet někam podívat. Tento školní rok navštěvuje naší školku celkem 28 dětí. 20 jich je přímo z Klínce, zbytek z okolních obcí (Čisovice, Jíloviště, Bojov, Trnová, Černolice). O děti se starají paní učitelky Jana, Maruška a Hanka (Jana Kakešová, Marie Kovalová, Hana Volfová). O náš “školkový domov“ a o naše bříška pečuje paní školnice a kuchařka v jednom - Markéta (Markéta Knoblochová). Letos se ale s námi do školky rozhodli chodit i dva skřítci; skřítek Kulišák a skřítková holčička Kulinka. Každý týden nám posílají dopis a ukazují nám, co nového se můžeme naučit. A tak už jsme s nimi a jejich kouzelnou kuličkou proletěli celým světem od Afriky až po Antarktidu, setkali se s moudrým stromem, který nám vyprávěl o životě stromů nebo třeba prožili několik dní ve světě strašidel a draků a učili jsme se jich nebát. Jeli jsme se dokonce za všemožnými skřítky, domácími strašidýlky a podobnými stvořeníčky podívat do Pohádkové země Vítězslavy Klimtové v Pičíně u Příbrami. Sice nás tam nevezl létající koberec ani koště, ale obyčejný minibus. Přesto to byl, myslíme, velmi vydařený a hezký výlet. V Pohádkové zemi nás přivítal opravdový drak, ale ve školce se nám teď na nějakou dobu uhnízdilo poměrně velké množství draků a dráčků papírových, různých tvarů, barev, tváří a jmen. Jeden - Dráček Mráček k nám přijel se svou pohádkou na návštěvu s divadélkem Paleček. Nakonec se podařilo uspořádat i školkovou Drakiádu a velmi si vážíme rodičů, kteří se obětovali a celí prokřehlí nakonec pro radost svých dětí na louce za Klíncem pouštěli draky. Možná, že studily ruce i nohy, ale doufám, že vás zahřála radost a nadšení dětí, které jste vy ani my nezklamali. Děti ve školce také dostaly úkol, aby pomohly skřítkům připravit příchod čaroděje “Podzima“. Takže jestli se Vám letos zdají listy na stromech obzvláště pěkně vybarvené, počasí mlhové, větrné, deštivé, zkrátka správně podzimní, jestli jste si všimli, že žádný pták nezmeškal odlet za sluncem, věřte či ne, velký dík za to všechno patří našim dětem, které se o to letos pomohly postarat. Nyní se už pomalu začínáme připravovat na zimu, učíme se básničky a písničky o čertech, aby čerti rozhodně neměli 5. prosince navrch. A pak ještě musíme pomoci skřítkům nachystat zimní počasí a dost sněhu, zkrátka, letos si děti odpočinou leda až u vánočního stromečku… P.S. Děkujeme rodině Eliášových, Bartošových, Semerádových, Váňových a paní MUDr. Ludmile Váňové za jejich přispění na vybavení hřiště. Děkujeme panu Simandlovi za zprostředkování autobusové dopravy. Děkujeme rodině Čechových za finanční dar, který nám pomohl zrealizovat divadelní představení pro děti ze školky i ty mimo ni, které se přišly podívat se svými maminkami. Za Mateřskou školu v Klínci Jana Kakešová – ředitelka školy
- 16 -
v klidu pracovat, můžeme se brzy dočkat toho, že tato vesnice zmizí a my, kteří jsme se z města stěhovali na venkov se ocitneme – zpátky ve městě. Pokud ale najdeme odvahu a budeme se jich ptát a chtít po nich aby nám nepřetržitě skládali účty a informovali nás o všem, co v tichu svého úřadu činí, pak máme možná ještě šanci. Je tu ovšem samozřejmě i druhá možnost a to ta, že nám to takhle vlastně vyhovuje. Zvěd mi říkal, že jakási firma připravuje pod Líšnicí výstavbu velkého nákupního střediska. A od něj je – při takovém přílivu obyvatelstva – už jen malý krůček k nějakému pěknému multiplexu. Takže to přinese i řadu výhod. Budeme si moci pohodlně zajít do kina, přecpat se popcornem, pohodlně nakoupit a místo v nudném lese trávit víkendy v příjemně vytopeném nákupním středisku. Je to jen na nás. Jisté je pouze to, že pasivitou ničemu nepomůžeme. Jediné, co pracuje nezávisle na naší vůli, je současná hospodářská krize. Ta jistě novou výstavbu přinejmenším zpomalí. Ale na jak dlouho? Vladimír Čech
JAK TO VIDÍM JÁ Od voleb 2004 uplynuly dva roky a tak si dovolím zrekapitulovat toto období z pohledu člena Občanského sdružení Náš domov je Klínec. Jedná se o čistě můj soukromý názor, nechci vzbudit podezření, že chci mluvit za ostatní členy, jejichž pohled na věc může být pochopitelně zcela odlišný. Pro oživení paměti připomínám kandidáty, kteří kandidovali pod hlavičkou Sdružení nezávislých kandidátů Náš domov je Klínec. Byli to: Jiří Hrubý, František Dvořák, Milan Petrák, Vladimír Kosina, Miroslava Raušerová, Marta Holečková a Božena Dvořáková. Členem OS Náš domov je Klínec byl a nadále je pouze můj manžel Vladimír Kosina. Ostatní nezávislí kandidáti vstoupili do této kandidátky, protože se domnívali, že je spojují stejné volební cíle. Jak se uvádělo v jejich programu, nabídnout své zkušenosti, znalosti a morální kredit… Hned v úvodu svého volebního programu psali: prosazujeme politiku dialogu, zkulturníme politický život v obci, zlepšíme komunikaci mezi zastupiteli a občany, vytvoříme fungující internetové stránky obce, chceme úzce spolupracovat se spolky a sdruženími… Na první místo kandidátky byl s velkými nadějemi delegován Jiří Hrubý, protože právě on patřil k nejhorlivějším kritikům tehdejšího zastupitelstva a staronového starosty Bauera. Pokud by s tímto mým konstatováním někdo nesouhlasil, nechť se zamyslí nad tím, proč právě na prvé volitelné místo byl pan Hrubý zapsán a teprve až na místo druhé František Dvořák, známý všem co chodili na veřejná zasedání, jako velký zastánce nového směru ve vedení obce.
- 13 -
Po volbách se do zastupitelstva dostali pan Hrubý a pan Dvořák. Za sdružení Natura ing. Bukovianský a pan Čech. Protože obě sdružení měla mnohé společné cíle, dohodli se při společné schůzce na koaliční spolupráci. Na schůzce jsem nebyla přítomna, ale vzhledem k přítomnosti mého manžela , svědectví účastníků a k vytvořenému písemnému seznamu členů koalice s uvedenými kontakty na každého z nich, nemám důvod o domluvené koaliční povolební spolupráci pochybovat. Posledním společným krokem byla dohoda o odhlasování pana Bauera do funkce starosty. Nebyl to krok jasný a jednoznačný, v jistém smyslu si protiřečil s vytčenými cíli, ale podle mě dostupných informací to byl zastupitel Hrubý, kdo nejvíce volbu starosty prosazoval a poukazoval na skutečnost, že koalice má v sedmičlenném zastupitelstvu převahu a tudíž se jí logicky, i když neobsadí post starosty, podaří prosazovat své zájmy. Pod tlakem zvolených zastupitelů okolo pana Bauera, kteří prohlašovali že odstoupí a vyhlásí se nové volby pokud starostou nebude on, hlasovala koalice pro starostu Bauera. Tímto skončila prakticky její existence, pan Hrubý začal odmítat pracovní schůzky mimo zasedání zastupitelstva, s tím, že za zády starosty nic dojednávat nebude, protože práce v zastupitelstvu je práce týmová. Vzhledem k nefungující koalici se tak poměrně hladce změnil poměr sil a tím i vliv nyní menšinových zastupitelů na jakékoliv ovlivnění chodu obce. Tato situace trvala skoro dva roky. Protože nebylo možné cokoliv prosadit, zbyla jen možnost psát v obecních novinách, které se postupně staly monologem několika lidí, kteří zde otevřeně psali své názory na obecní dění. Tolik žádané informace z OÚ zprostředkovával zastupitel Dvořák, který se též staral o internetové stránky. Zastupitel Hrubý prosazoval pozastavení novin, změnu šéfredaktora a redakce. O postoji ostatních zastupitelů se nešířím, mluvím jen o zastupitelích za Můj domov je Klínec. Vleklý názorový spor vyvrcholil návrhem starosty na rezignaci zastupitelstva, což učinili zastupitelé za Naturu i jejich náhradníci. Totéž učinili po vzájemné domluvě zastupitel ing. Dvořák a všichni náhradníci za Náš domov je Klínec. Neodstoupil zastupitel Hrubý, neodstoupili lidé kolem starosty. Situace se jevila tak, že budou nové volby, protože zbylé zastupitelstvo mělo o člena méně. Nějakou dobu byl klid, až obdrželi odstoupivší písemnou zprávu o tom, že jejich odstoupení nebylo vyššími instancemi přijato. Jak se ukázalo, toto bylo známo těm co neodstoupili již delší dobu, což mělo za následek toto: všichni co odstoupili za Náš domov je Klínec se svolali a sešli , aby sepsali nové, dle úřadů platné odstoupení. Nepodařilo se svolat pana Petráka, ke kterému se nešlo dovolat. Ještě v době schůzky se o to zúčastnění pokoušeli, marně. Když se podařilo pana Petráka zastihnout po několika minutách doma, řekl, že si to rozmyslel a neodstoupí. Mého manžela tato zpráva velice zasáhla. Zde je jeho příspěvek:
Nemohu pochopit, že člověk, kterého znám více než 30 let a kterého jsem si velice vážil, nedodrží své slovo a ani vlastnoručně podepsanou listinu. Kdyby nebylo tohoto jeho ,,kroku“, v žádném - 14 -
případě by neodstoupil místostarosta ing. František Dvořák, který rezignoval až na základě odstoupení všech náhradníků do zastupitelstva. Vzhledem k tomu, že jsem se zúčastnil všech předvolebních i povolebních schůzek včetně koaličních, těžko se smiřuji s chováním Jiřího Hrubého a Milana Petráka. Na závěr svého příspěvku použiji citát – Kdo zradil zrada ho čeká, kdo zrazen ve cti bude žít. Nehodlám na tomto cokoliv komentovat. Snad jen doplním, že ing. Dvořák, který při práci v zastupitelstvu dostudoval úspěšně vysokou školu, dostal dobrou práci v oboru. Z Klínce se prakticky odstěhoval a rozloučil se s námi s tím, že rezignuje na politický život v Klínci. Já osobně mu přeji hodně štěstí. Občanské sdružení Náš domov je Klínec zde zůstává. Jeho název i zaměření jsou příliš dobré na to, aby zanikly kvůli této historii. Snad se podaří díky němu poukazovat na prohřešky v ekologii a ochraně životního prostředí. Témat je zde bohužel dost. Magdalena a Vladimír Kosinovi
MATEŘSKÁ ŠKOLA D DU UH HO OV VÁ Á K KU U LL II Č ČK KA A Mateřská škola v Klínci
Mateřská škola v Klínci prožila v létě své první letní prázdniny. Sice se zavřela pro děti, ale za zavřenými dveřmi se chystalo, upravovalo a opravovalo a především, za plotem na zahradě rostlo pro děti nové hřiště. Ještě v posledním prázdninovém týdnu rodiče přišli pomoci uklidit školkovou zahradu a připravit ji na příchod dětí. A pak už školka jen čekala, až se do ní děti vrátí. A děti se 1. září opravdu vrátily. A s nimi i smích, ruch a křik a pro nás dospělé každodenní radosti i starosti, které “školkový život“ přináší. Vždyť to znáte, někdy se nechce po ránu vstávat, někdy se stýská po mamince, někdy něco bolí nebo si tu hračku, co právě chci, půjčí někdo jiný. Většinou - 15 -
