ZMĚNA č.17a. ÚZEMNÍHO PLÁNU. (lokalita č.110)

ZMĚNA č.17a. ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU CHRUDIMI (lokalita č.110) Vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění a dle přílohy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu

změna 110

Kraj PARDUBICKÝ Město Chrudim Katastrální území: Chrudim

Předkladatel: Město Chrudim

(prosinec 2008)

ZMĚNA č.17a. ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU CHRUDIMI (lokalita č.110) Vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění a dle přílohy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu

Kraj PARDUBICKÝ Město Chrudim Katastrální území: Chrudim

Předložené Vyhodnocení bylo zpracováno: RNDr. Tomáš Bajer, CSc. držitel osvědčení odborné způsobilosti ke zpracování dokumentací a posudků dle zákona č.100/01Sb.,č.osvědčení2719/4343/OEP/92/93, autorizace prodloužena rozhodnutím č.j. 45657/ENV/06

RNDr. Milan Macháček, EKOEX Jihlava držitel osvědčení odborné způsobilosti ke zpracování dokumentací a posudků dle zákona č.100/01 Sb., č.osvědčení 6333/246/OPV/93, autorizace prodloužena rozhodnutím č.j. 23877/ENV/06

RNDr. Vladimír Faltys Ing. Jana Bajerová

(prosinec 2008)

2

OBSAH: 1. ÚVOD......................................................................................................................................................... 5 A.ÚDAJE O PŘEDKLADATELI ................................................................................................................. 8 B. ÚDAJE O KONCEPCI ............................................................................................................................. 9 1. OBSAH A CÍLE KONCEPCE, JEJÍ VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM ............................................................. 9 1.1. Důvody pořízení koncepce ................................................................................................................ 9 1.2. Řešené území .................................................................................................................................. 9 1.3. Obsah koncepce.............................................................................................................................. 10 D. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY. ............................................. 15 D.1. INFORMACE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ A JEHO PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE....................................................................17 D.1.1.Ovzduší ........................................................................................................................................ 17 D.1.2. Voda ........................................................................................................................................... 18 D.1.3. Půda ........................................................................................................................................... 19 D.1.4. Geofaktory životního prostředí .................................................................................................... 28 D.1.5. Fauna a flora.............................................................................................................................. 32 D.1.6. Územní systém ekologické stability.............................................................................................. 34 D.1.7. Lokality soustavy Natura 2000.................................................................................................... 34 D.2. PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE ..................................................................37 D. 3. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY ........................................................................................37 D.4. SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI. ......................................................................................................................37 E. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE ............................................................................................. 38 F. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ.......................................... 43 G. POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ .............................................................................................................................. 45 H. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJIH ZOHLEDNÉNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ..................................................................................................................................... 47 I. NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ .............................................................................................................................. 47 J. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ ................................................................. 48 K. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ VČETNĚ NÁVRHU STANOVISKA KE KONCEPCI .......................... 48 L. HLAVNÍ POUŽITÉ PODKLADY ......................................................................................................... 54 M. ZÁVĚREČNÁ DOLOŽKA.................................................................................................................... 55 N. PŘÍLOHY ............................................................................................................................................... 55

3

Seznam hlavních použitých zkratek: BPEJ ČHMÚ ČIŽP ČOV DP EIA EO EVL CHLÚ CHOPAV IP KHS KÚ LBC LBK MěÚ MŽP ČR NA NRBK OkÚ OP OÚ PPK PR PUPFL RBC RBK RŽP STL ÚP ÚPD ÚPSÚ ÚSES VKP VN VPS VTL VÚC VVN ZCHÚ ZPF ZÚ

bonitované půdně ekologické jednotky Český hydrometeorologický ústav Česká inspekce životního prostředí čistírna odpadních vod dobývací prostor Environmental Impact Assesment - posuzování vlivů na životní prostředí ekvivalentní obyvatelé (pro výpočty parametrů ČOV) Evropsky významná lokalita dle NV č. 132/2005 Sb. chráněné ložiskové území chráněná oblast přirozené akumulace vod interakční prvek Krajská hygienická stanice krajský úřad lokální biocentrum lokální biokoridor Městský úřad ministerstvo životního prostředí České republiky nákladní automobily nadregionální biokoridor okresní úřad ochranné pásmo (bez specifikace) obecní úřad přírodní park přírodní rezervace pozemky určené k plnění funkcí lesa (bývalý LPF) regionální biocentrum regionální biokoridor referát životního prostředí středotlaký (plynovod) územní plán územně plánovací dokumentace územní plán sídelního útvaru územní systém ekologické stability významný krajinný prvek vysoké napětí veřejně prospěšná stavba vysokotlaký (plynovod) velký územní celek velmi vysoké napětí zvláště chráněné území zemědělský půdní fond zastavěné území

4

1. ÚVOD Podkladem pro návrh zadání byla data převzatá ke zpracování územně analytických podkladů. V řešeném území se dále vycházelo ze schváleného územního plánu sídelního útvaru Chrudim, který byl schválen 1.4.1996 a jeho schválených změn 114. Lokalita č. 110 – změna z území zeleně na plochu průmyslové výroby a skladů. Podle původního územního plánu sídelního útvaru Chrudim byla tato plocha řešena jako orná půda. Změnou č. 6 ÚPSÚ Chrudim, došlo ke změně na území zeleně. Uvedená lokalita se nachází v katastrálním území Chrudim. Cílem změny funkčního využití uvedené lokality je prověření a možné vyřešení dopravního napojení ze severu a využití okolních pozemků v rámci průmyslové zóny západ pro vedení inženýrských sítí a možné zastavění průmyslovými objekty. Při projednávání návrhu zadání změny č.17a. ÚPSÚ Chrudim stanovil Krajský úřad Pardubického kraje svým vyjádřením – č.j. 45900-2/2007/OŽPZ/PI ze dne 25.01.2008, že předmětnou koncepci je nutné posoudit z hlediska vlivů na životní prostředí se zdůvodněním, že změna u lokality č. 110 – území zeleně na plochu průmyslové výroby a skladů (začlenění do průmyslové zóny západ) podléhá dikci zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Z hlediska vstupů a výstupů, obvykle hodnocených při posuzování vlivů záměrů na životní prostředí, je možné v tomto případě koncepci posoudit jen rámcově, protože v současné době nejsou zatím stanoveny přesné parametry projektovaného záměru, které bude nebo by na hodnocené ploše mohlo být realizováno, resp. je k dispozici pouze návrh řešení dopravního napojení ze severu. Kopie příslušného stanoviska KÚ k návrhu Změny ÚPSÚ je následujících stránkách:

5

uvedeno na

6

7

A.ÚDAJE O PŘEDKLADATELI 1. Název organizace Město Chrudim

2. IČO (bylo-li přiděleno) 00290 211

3. Sídlo (bydliště) Resselovo náměstí 77 537 16 Chrudim 1

4. Jméno, příjmení, adresa, telefon a e-mail oprávněného zástupce předkladatele Městský úřad Resselovo náměstí 77 537 16 Chrudim 1 Mgr. Jan Čechlovský, starosta města tel.: 469 645 240 e-maill: [email protected]

5. Projektant změny ÚPSÚ Ing. Miloslav Jelínek, projekce staveb, urbanismus, Za Pivovarem 830 Chrudim ve spolupráci s Architektonickým atelierem Ther, Ing. arch. Karel Thér

8

B. ÚDAJE O KONCEPCI 1. Obsah a cíle koncepce, její vztah k jiným koncepcím 1.1. Důvody pořízení koncepce Podkladem pro návrh zadání byla data převzatá ke zpracování územně analytických podkladů. V řešeném území se dále vycházelo ze schváleného územního plánu sídelního útvaru Chrudim, který byl schválen 1.4.1996 a jeho schválených změn 114. Lokalita č. 110 – změna z území zeleně na plochu průmyslové výroby a skladů. Podle původního územního plánu sídelního útvaru Chrudim byla tato plocha řešena jako orná půda. Změnou č. 6 ÚPSÚ Chrudim, došlo ke změně na území zeleně. Cílem změny funkčního využití uvedené lokality je prověření a možné vyřešení dopravního napojení ze severu a využití okolních pozemků v rámci průmyslové zóny západ pro vedení inženýrských sítí a možné zastavění průmyslovými objekty. Z hlediska vstupů a výstupů, obvykle hodnocených při posuzování vlivů záměrů na životní prostředí, je možné v tomto případě koncepci posoudit jen rámcově, protože v současné době nejsou zatím stanoveny přesné parametry projektovaného záměru, které bude nebo by na hodnocené ploše mohlo být realizováno, resp. je k dispozici pouze návrh řešení dopravního napojení ze severu. Významnou dokumentací, která byla v záležitosti dopravního napojení zpracována, je „Vyhledávací studie místních komunikací-napojení PZ západ“ – PBA International Prague s.r.o., Jankovcova 23, Praha 7, Ing. Tomáš Štefánek. Studie byla zpracována na základě zadávacích podkladů objednatele – Města Chrudim, s cílem vyřešení kapacitního napojení průmyslové zóny Chrudim v severozápadní části katastrálního území Chrudim. Vyhledávací studie byla provedena s návazností na prováděnou stavbu páteřní komunikace průmyslové zóny a schválenou variantu přeložky silnice I/17. Studie dále řeší napojení průmyslové zóny v její jižní části na stávající silnici I/17 v bodě předpokládaného napojení jihozápadní komunikační trasy, v severní části napojení na přeložku silnice I/17. Severní napojení průmyslové zóny bude vždy realizováno s nutností úrovňového křížení tratě ČD 015 Chrudim-Heřmanův Městec. Návrh severního napojení průmyslové zóny zachovává přímý koridor páteřní komunikace od severní točny přes trať ČD 015 Chrudim – Heřmanův Městec na navrhovanou přeložku silnice I/17. Přímá varianta s navrhovanou místní komunikací byla vybrána jako nejvhodnější z hlediska využitelnosti pozemků v průmyslové zóně. Dopravní napojení ze severu je podmíněno změnou funkčního využití z území zeleně na území průmyslové výroby a skladů.

9

Dopravní napojení ze severu: (podklad převzatý ze zpracované vyhledávací studie)

Navrhovaná změna funkčního využití rozvojové lokality č. 110, která je navržena jako logické rozšíření stávající průmyslové zóny západ v severní části v koridoru ochranného pásma železnice, z východu a jihu ohraničené stávající průmyslovou zónou, ze západu ochranou zelení vymezenou od stávajícího vrchního vedení VN 35 kV. Podle charakteru výrobní činnosti je pravděpodobně nezbytné podat v okamžiku upřesnění plánovaného záměru/záměrů v tomto prostoru oznámení podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. Vzhledem k vhodnému umístění lokality – při železnici, v návaznosti na stávající podnikatelské prostory a v relativně dostatečné vzdálenosti od obytné zástavby, lze jistě oprávněně předpokládat, že významný negativní vliv činnosti v lokalitě č. 110 na veřejné zdraví a životní prostředí v městě Chrudim

1.2. Řešené území Předmětem řešení Změny ÚPSÚ je administrativní území města Chrudim v k.ú. Chrudim. Je dáno správním územím města Chrudim, SV od místní části Markovice. Plocha navrhované rozvojové lokality č. 110, která je navržena jako logické rozšíření stávající průmyslové zóny západ v severní části se nachází v koridoru ochranného pásma železnice, z východu a jihu ohraničené stávající průmyslovou zónou, ze západu ochranou zelení vymezenou od stávajícího vrchního vedení VN 35 kV. Zemědělsky využívaný prostor - jedná se o ornou půdu, která byla změnou č. 6 změněna funkčně na ochranou zeleň. Plocha je zařazena do území s rizikem kontaminace.

10

1.3. Obsah koncepce Posuzovaná Změna č. 110 ÚPSÚ řeší v rámci předkládaného materiálu lokalitu č. 110, představující změnu území zeleně na plochu průmyslové výroby a skladů (začlenění do průmyslové zóny západ).

Koncepce veřejné infrastruktury: V souvislosti s předloženým návrhem stopy plochy pro průmysl (výrobu) nebyla zatím vymezena.

Limity využití území Limity využití území omezují, vylučují, případně podmiňují umísťování staveb, využití území a opatření v území. Jsou vlastně hranicí či překážkou pro využití území pro rozvoj, a to hranicí relativně nepřekročitelnou a mají svůj nesporný význam i pro posouzení navrhované plochy. Podle provedených z průzkumů a rozborů vyplývají pro Změnu č. 17a. ÚP Chrudim následující limity: o o o o o o o o o o

Ochranná pásma silnic Ochranné pásmo železnice Ochranné pásmo elektrorozvodů Ochranné pásmo vodního zdroje Ochranná pásma vodovodních řadů Ochranná pásma kanalizačních sběračů a ČOV Ochranná pásma STL a VTL plynovodů Ochranná pásma dálkových kabelů Ochranná pásma radioreléových paprsků Zóny havarijního plánování

11

Fotodokumentace zájmového území je patrná z následujících podkladů:

12

13

14

C. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚPD K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI Zhodnocení vztahu požadavků návrhu zadání změn č. 17 a. (řešené změny č.110) vzhledem k cílům ochrany životního prostředí stanovených na vnitrostátní úrovni je jednou z kapitol vyhodnocení vlivů na životní prostředí dle přílohy stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu). Cílem této kapitoly je identifikace vazeb dokumentace, tj. zejména cílů navrhovaných v rámci zadání k cílům ochrany životního prostředí stanoveným na národní, krajské a lokální úrovni. Vzhledem k tomu, že se jedná pouze o návrh jedné změny územního plánu, nedošlo k hodnocení cílů, které koncepce nestanovuje, nýbrž konkrétních navrhovaných záměrů a aktivit, resp. požadavků. Ke strategickým cílům ochrany životního prostředí na vnitrostátní a krajské úrovni byly tedy v rámci zadání územního plánu hodnoceny konkrétní navrhované záměry, resp. návrhy nového funkčního využití jednotlivých ploch. V následujícím textu je provedena jen stručná vstupní analýza navržené změny ve vztahu k některým koncepcím a nadřazeným materiálům (pouze kontext územního rozvoje). Na základě „Politiky územního rozvoje České republiky“ schválené usnesením vlády ČR č. 561 ze dne 17. 5. 2006 lze konstatovat, že Návrh změny 17a. Územního plánu sídelního úvaru Chrudim (řešená změna č.110) je zpracován v souladu s Politikou územního rozvoje schválenou vládou České Republiky. Z tohoto dokumentu nejsou na území města Chrudimi a zájmovou lokalitu Změny č. 17 a. ÚPSÚ Chrudimi jinak kladeny speciální požadavky vyplývající z navržených koridorů a ploch dopravy a technické infrastruktury tímto dokumentem, lze pouze předpokládat výhledovou implementaci některých priorit do ÚPD jako celku: o

o

o

o

o

Vytvářet předpoklady pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel v území. Podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury. Vytvářet předpoklady pro posílení partnerství mezi urbánními a venkovskými oblastmi a zlepšit tak jejich konkurenceschopnost v rámci EU. Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, například jako turistické atrakce. Jejich ochrana by však neměla znemožňovat ekonomické využití nebo mu nadměrně bránit. V některých případech je nutná cílená ochrana míst zvláštního zájmu, v jiných případech je třeba chránit, respektive obnovit celé krajinné celky. V mnoha případech je tvůrčí další rozvoj nebo obnova krajiny nebo její další rozvoj důležitější než zachování stávající situace. Při stanovování funkčního využití území zvažovat jak ochranu přírody, tak i hospodářský rozvoj a životní úroveň obyvatel; hledat při tom vyvážená řešení ve spolupráci s obyvateli a dalšími uživateli území. Stanovit podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajistit ochranu nezastavěného území. Vytvářet předpoklady především pro nové využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu).

15

o

o

o

o

V rozvojových oblastech a v rozvojových osách vytvářet vedle podmínek pro vznik územních systémů ekologické stability i podmínky pro vznik souvislých ploch veřejně přístupné zeleně (zelené pásy), umožňující prostupnost krajiny, její rekreační využití a zachování reprodukční schopnosti; pozornost přitom věnovat i vytváření podmínek pro vznik a rozvoj lesních porostů. Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Dopravní a technickou infrastrukturu umísťovat s ohledem na minimalizaci fragmentace krajiny, je-li to účelné, do společných koridorů. Vytvářet předpoklady především pro nové využívání opuštěných areálů a ploch (brownfields). Částečně promítnuto do rozvojových ploch v návaznosti na dopravní skelet města a jeho úpravy. Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k rozlivům povodní. Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích jen ve výjimečných případech a zvlášť zdůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod. Vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn.

Předmětné území je dále součástí řešení ÚP VÚC Pardubického kraje. Předkládaný návrh bude zpracován v souladu s Územním plánem velkého územního celku Pardubického kraje a Obecně závaznou vyhláškou Pardubického kraje č. 2/2006, schválených zastupitelstvem kraje dne 14. 12. 2006, ze kterých vyplývá, zejména v oblasti dopravní a technické infrastruktury, požadavek chránit koridory a plochy vymezené ÚP VÚC Pk jako veřejně prospěšné stavby.

16

D. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY. D.1. Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území a jeho pravděpodobný vývoj bez provedení koncepce

D.1.1.Ovzduší Klimatické charakteristiky Z hlediska celostátních průměrů patří území Chrudimska k teplým až mírně chladným oblastem, jih území náleží k oblastem chladným. Počet letních dní (s teplotou 25 °C) je 50 - 60, počet dní s průměrnou teplotou 10 °C a více je 160 - 170. Z klimatického hlediska je tato oblast velmi vhodná pro letní rekreaci. Problémem ovšem zůstává velký deficit vodních ploch, plochý reliéf a monotónní krajina. Nejnižší polohy Sečské vrchoviny a jihovýchodní část Chrudimské tabule patří do mírně teplé oblasti. Počet letních dní je 40 - 50, počet dní s průměrnou teplotou 10 °C a více 140 - 160. I v této části okresu jsou dobré podmínky pro letní rekreaci u vody, navíc terén již nabírá pahorkatinný ráz s dostatečným množstvím vodních ploch. Oblasti, které jsou z rekreačního hlediska nejzajímavější, jsou Železné hory a Žďárské vrchy. Převážná část Železných hor patří ještě do mírně chladné oblasti, zatímco jejich jihovýchodní část (resp. jihovýchodní část Sečské vrchoviny) patří již do oblasti chladné a spolu se Žďárskými vrchy je nejchladnějším územím okresu. Vlastní posuzované území klimaticky leží na přechodu rajónu T 3 teplé, mírně vlhké oblasti a rajónu T 2 oblasti teplé, mírně suché. Tab.: Klimatické charakteristiky Charakteristika Počet letních dnů Počet dnů s prům. teplotou 10 0C Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu 0C Průměrná teplota v červenci Počet dnů se srážkami 1 mm Srážkový úhrn ve vegetačním období Srážkový úhrn v zimním období Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných

Údaj 50 - 70 160 -180 100 -110 30 - 40 -2 až -3 18- 20 90 -100 350- 400 200 - 300 40 - 50 120 -140 40 - 60

Podle záznamů meteorologické stanice v Chrudimi a záznamu v atlasu podnebí ČSR jsou atmosférické srážky v dlouhodobém průměru (1901-1950) následující: I

II

36

31

III 33

IV 45

V

VI 65

VII 68

VIII 88

IX 78

17

X

XI

XII

52

48

40

celkem 38

622

Vývoj teplot v st. Celsia: I

II

III

-1,7 -0,6 3,3

IV

V

VI

VII

VIII

8,1

13,3 16,1 17,8

IX

17,2

X

XI

13,7

XII průměr

8,5 3,5

-0,2

8,2

Ovzduší V následujícím přehledu jsou uvedeny hodnoty znečištění ovzduší na stanicích AIM na území města Chrudim. Jsou uvedeny hodnoty SPM - prašného aerosolu, oxidu siřičitého SO2 a oxidy dusíku NOx pro roky 1997 - 2006. Tab. Imisní situace v Chrudimi pro hlavní znečišťující látky v letech 1997 - 2006 rok

roční průměrná koncentrace

1997

1998

1999

2000

2001

SPM – Chrudim Palackého

38,0

34,0

nestanoven

23,0

26,0

SPM – Chrudim Požárníků

37,0

33,0

nestanoven

23,0

28,0

SO2 - Chrudim Palackého

16,0

6,0

nestanoven

nestanoven

nestanoven

SO2 - Chrudim Požárníků

14,0

5,0

nestanoven

nestanoven

nestanoven

NOx - Chrudim Palackého

33,0

30,0

nestanoven

27,0

25,0

NOx - Chrudim Požárníků

37,0

30,0

nestanoven

27,0

21,0

2002

2003

2004

2005

2006

nestanoven

29,4

18,8

nestanoven

22,8

rok SPM – Chrudim Palackého roční průměrná koncentrace


30,0

30,1

22,7

nestanoven

27,9


nestanoven

nestanoven

nestanoven

nestanoven

nestanoven nestanoven


nestanoven

nestanoven

nestanoven

nestanoven


nestanoven

28,0

25,0

nestanoven

20,1


27,0

29,0

22,0

nestanoven

14,8

Vývoj imisních koncentrací 40 35 30 ug/m3

25 20 15 10 5 0 1996

1998

2000

2002

2004

2006

2008

rok SPM – Chrudim Palackého






Z tabulky a grafu je zřejmé, že i přes nedostatek hodnot na monitorovacích stanicích, lze vysledovat určitou klesající tendenci imisních koncentrací, která je však od konce 90. let již méně výrazná a v posledních letech dochází k opětovnému nárůstu hodnot koncentrací zejména u prachových částic.

18

D.1.2. Voda Podzemní vody Chrudim se nachází v centrální části české křídové pánve v rajonu Chrudimská křída. Její součástí je vodárensky velmi významná tzv. markovická struktura, která vykazuje přirozené zásoby podzemní vody kolem 50 l/s a je zdrojem chrudimského vodovodu pro městskou část v Markovicích. Jedná se o vícekolektorový systém s bazální zvodní v cenomanských horninách. Propustnost kolektoru je průlinově puklinová, zvodnění je převážně artézské. Nádrž podzemní vody je doplňována jednak přímo infiltrovaným podílem srážek a influkcí z toků na rozhraní křídy a krystalinika Železných hor. Směr odtoku podzemní vody je k severu. Obecná vodohospodářská ochrana podzemních vod představuje ochranu zvodní, které jsou v pánevním systému v severní části okresu vysoce zranitelné. Předpokladem ochrany je zajištění ochrany infiltračních území, kde se případné znečištění vzhledem k pomalé rychlosti proudění podzemních vod projeví až po velmi dlouhé době. Povrchové vody Řešené území spadá do povodí Chrudimky (č.pořadí 1-03-03), Z okraj do povodí Labe (1-04-04). Chrudimka je tokem 2. řádu, pramení zhruba 1 km SZ od Svratouchu v nadm. výšce 700 m a ústí po 104 km v Pardubicích zleva do Labe. Plocha povodí 873 km2, průměrný průtok u ústí 7,7m3/s. Hydrologická síť nižšího řádu je tvořena soustavou několika povrchových svodnic protékajících nejníže položenými místy s převládajícím směrem toku od jihu k severu (Podhůra, Kočský potok,..). Některé z těchto svodnic byly v minulosti zatrubněny, bez možnosti odvádění přebytečných povrchových vod, což má negativní vliv na vznik vodní eroze. Chrudimka včetně dolních úseků jejich přítoků v řešeném území silně inundují. Žádný vodní tok není v daném úseku vodárensky významný, Chrudimka je vodárenským tokem od pramene po profil Práčov a je zařazena do seznamu vodohospodářsky významných toků. Recipientem povrchových i ostatních odpadních vod v řešeném území je řeka Chrudimka, jejímž správcem je Povodí Labe. Městem protékají též náhony, na kterých byla vodní díla, vodárna a mlýny, které jsou dnes již mimo provoz. Náhony nejsou udržované, jsou ve špatném stavu, takže tvoří hygienické i estetické závady: Hydrologická data : Chrudimka - profil Slatiňany - vodočet Plocha povodí 308,79 km2 Průměrné roční hodnoty - srážky odtok odtok. souč. specif odtok průtok

740 mm 316mm 000,43 010,01 l/s km2 003,09 m3/s

19

Tab.: Průtoky překročené průměrně po dobu: 30 7,12 7,51

90 3,36 3,19

180 1,66 1,84

270 0,86 1,12

330 0,48 0,73

355 0,31 0,51

364 0,19 0,32

dnů v r. 3 m /s 3 m /s

Průtoky ve druhém řádku jsou skutečné průtoky po účinku nádrží Hamry a Seč. Tab.:Velké vody dosažené nebo překročené průměrně jednou za: 1 26

2 34

5 51

10 93

20 101

50 155

100 205

let 3 m /s

Maximální odtok byl naměřen 12.8.1880, a to 350 cm na vodočtu, což odpovídá kótě 263,80 m n.m. (Balt) a průtoku 208 m3/s. Výřez z vodohospodářské mapy je patrný z následujícího obrázku:

V zájmovém území se nacházejí vodní zdroje (studny) v okolí obce Kočí, kde jsou vyhlášena ochranná pásma I., IIa. a IIb. hygienické ochrany vodních zdrojů.

20

V k.ú. Markovice se nacházejí vodní zdroje V1, V2 prameniště Markovice a příslušná pásma hygienické ochrany 1. stupně a PHO 2. stupně vnější, které je ještě rozděleno na PH02b a PHO2b se sníženým stupněm ochrany. Průběh ochranných pásem dokladuje následující obrázek.

Vodní plochy a nádrže Městem protéká řeka Chrudimka, která pramení v chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy (20 km jihovýchodně) a po 108 km toku se vlévá do Labe v Pardubicích. V ústí je průměrný průtok 6,01 m3/s. U obce Seč je na ní postavena údolní přehradní nádrž, která je velmi intenzivně využívána pro rekreaci a vodní sporty. Kvalita povrchových vod Na řece Chrudimka je prováděno měření jakosti vod na profilu státní monitorovací sítě Chrudimka – Nemošice, který leží dále po proudu Chrudimky, mimo dotčené území. Základní údaje o kvalitě vody podává následující tabulka. Tab.: Jakost vody v profilu Chrudimka – Nemošice (2005 – 2006) ukazatel teplota vody reakce vody elektrolytická konduktivita biochemická spotřeba kyslíku BSK-5

minimum -0.1

maximum 23.1

průměr 9.5

medián 11.0

C90 18.8

C95 21.0

imisní limity 25

7.8

8.3

8.0

8.0

8.1

8.2

6-8

mS/m

30.0

56.8

41.4

41.2

54.5

56.7

mg/l

1.4

6.3

2.5

2.3

3.8

5.0

jednotka °C

21

třída jakosti

II. 6

II.

jednotka mg/l

minimum 12.0

maximum 51.0

průměr 20.3

medián 18.0

C90 28.3

C95 41.1

imisní limity 35

amoniakální dusík

mg/l

0.01

0.26

0.10

0.10

0.22

0.26

0.5

I.

dusičnanový dusík

mg/l

2.8

7.5

4.5

4.2

6.3

7.2

7

III.

celkový fosfor

mg/l

0.05

0.23

0.10

0.10

0.16

0.21

0.15

III.

ukazatel chemická spotřeba kyslíku dichromanem

třída jakosti III.

Data: ČHMÚ 2007 (pozn.: třídy jakosti: I – Neznečištěná voda, II – Mírně znečištěná voda, III – Znečištěná voda, IV – Silně znečištěná voda, V – Velmi silně znečištěná voda). Podle Zprávy o stavu životního prostředí v Pardubickém kraji za rok 2005 (MŽP) dosahovala úroveň znečištění na profilu Chrudimka – Nemošice u AOX (chlorovaných uhlovodíků) V. třídy. Ve III. třídě byla suma PAU (polyaromatických uhlovodíků). Povodně Úprava Chrudimky v Chrudimi je provedena do opěrných zdí obdélníkového profilu, který provede i největší vody. Mimo město mezi Slatiňany a Chrudimí a také pod městem až do Tuněchod, mimo krátký úsek, je úprava provedena s menší bezpečností - asi na pětiletou vodu. Na následujících kartogramech je dokladován vývoj Q5, Q20, Q100, aktivních záplavových zón a území zvláštní povodně pod vodním dílem na zájmovém území města Chrudim.

22

Obr.: Kartogram Q5

Obr.: Kartogram Q20

Obr.: Kartogram Q100

Obr.: Kartogram aktivních záplavových zón

Obr.: Kartogram území zvláštní povodně pod vodním dílem Křižanovice

Obr.: Kartogram území zvláštní povodně pod vodním dílem Seč

23

D.1.3. Půda Území je zařazeno do přírodní oblasti nížinné, (N1, okrajově N2), kterou charakterizují území s výraznou převahou černozemí a hnědozemí v rovinném až mírně zvlněném terénu v nadmořské výšce 240 - 300 m. Méně jsou zastoupeny nivní a lužní půdy a hnědé půdy na různých substrátech. Půdotvorné substráty tvoří čtvrtohorní horniny: - spraše - terasa z převážně kyselého materiálu (zahliněná) - vápnité nivní uloženiny Půdy jsou středně hluboké, převážně hlinité až jílovitohlinité. Zastoupená BPEJ je uvedena v následujícím kartogramu.

24

Půdní typy Tab.: Struktura půdního fondu ve městě Chrudim (ha) Město Chrudim Okres Chrudim PK

Zemědělská půda 2475,3379 74,54 63 561 30,86 273.483 30,26

Lesní půda 160,5149 4,83 28 980 14,07 133.109 14,73

Vodní půda 27,9931 0,84 1 485 0,72 6.213 0,69

Zastavěná půda 181,511 5,47 1 756 0,85 7 183 0,79

Ostatní půda 475,5977 14,32 7 185 3,49 31 857 3,53

Celkem 3.320,9546 100% 102.967 100% 451.845 100%

Zemědělská půda Z celkové výměry zemědělské půdy v okrese Chrudim je 47.388 ha půdy orné, tj. 74,56 %, v samotném městě Chrudim je pak procento zornění ještě vyšší – 82,9 %. Toto zornění je i přes výrazné rozdíly mezi katastry dosti vysoké a důsledkem toho je i zvýšená větrná a zejména vodní eroze. V následující tabulce je uvedeno zastoupení kultur na zemědělské půdě, pro srovnání jsou zde uvedeny i hodnoty za celý Pardubický kraj. Tab.: Zemědělská půda a výměry v ha dle kultur Město Chrudim Okres Chrudim Pardubický kraj

zemědělská půda 2475,3379 63561 273483

z toho orná půda 2052,8404 47 388 200 100

trvalé travní porosty 269,0337 12.983 60.211

zahrady 153,4638 3 190 13 172

Zábory půdy V současné době platná územně plánovací dokumentace počítá v návrhovém období se záborem 93,8 ha půdy, z čehož je 87,1 ha půdy zemědělské. Podrobnější zhodnocení v současné době nelze učinit, protože nová územně plánovací dokumentace se zpracovává. Celkový rozsah nároků na plochu v rámci hodnocené změny představuje cca 35 000 m2. Jedná se o změnu na následujících vybraných pozemcích :

25

Parcela 951/27

Vlastník Město Chrudim

BPEJ 31000 31901 31904 31904 31901 31904 31901

třída ochrany I. III. IV. IV. III. IV. III.

960/60

Město Chrudim

3265

Město Chrudim

3263 3269

Město Chrudim Emilie Jeníčková Marie Kudláčková

31904 31904

IV. IV.

3262 3264

Město Chrudim Město Chrudim

31901 31901 31000 31901 31000 31000 31901 31000

III. III. I. III. I. I. III. I.

957/1 956/1

Město Chrudim CS Terminál s.r.o.

957/4 951/10

951/14

Město Chrudim CS Terminál s.r.o JUDr. Petr Kšáda Taťána Vejvodová Vejvoda František Mgr. a Vejvodová Taťána

31000

I.

951/13

Město Chrudim

31000

I.

2746/2

Město Chrudim

bez

bez ochrany

2939

Město Chrudim

bez

bez ochrany

pozn.: výpisy z katastru nemovitostí jsou doloženy v příloze předkládaného materiálu

26

Vysvětlivky k BPEJ: 1. číslice - příslušnost ke klimatickému regionu 3 - počet letních dní (s teplotou 25 °C) je 50 - 60, počet dní s průměrnou teplotou 10

°C a více je 160 - 170. Z klimatického hlediska je tato oblast velmi vhodná pro letní rekreaci. 2. a 3. číslice určuje příslušnost k určité hlavní půdní jednotce

10 – Hnědozemě na spraši, středně těžké s těžší spodinou, s příznivým vodním režimem půd 19 – Rendziny a rendziny hnědé na opukách a vápnitých svahových hlínách, středně těžké až těžké, se štěrkem, propustné, avšak někdy krátkodobě převlhčené 4. číslice stanovuje kombinace svažitosti a expozice ke světovým stranám 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9

svažitost 0 - 3°, rovina 3 - 7°, mírný svah 3 - 7°, mírný svah 3 - 7°, mírný svah 7 -127°, střední svah 7 - 12°, střední svah 12 - 17°, výrazný svah 12 - 17°, výrazný svah 17 - 25° příkrý svah až sráz 17 - 25° příkrý svah až sráz

expozice všesměrná všesměrná jih sever jih (JZ-JV) sever (SZ-SV) jih (JZ-JV) sever (SZ-SV) jih (JZ-JV) sever (SZ-SV)

5. číslice vyjadřuje kombinaci hloubky a skeletovitosti půdního profilu 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9

*)

skeletovitost žádná žádná až slabá slabá střední střední slabá střední žádná až slabá střední až silná žádná až silná

hloubka hluboká hluboká až středně hluboká hluboká hluboká hluboká až středně hluboká Mělká Mělká hluboká až středně hluboká hluboká až mělká hluboká až mělká

*) vyjadřuje hloubku části půdního profilu omezené buď pevnou horninou nebo silnou skeletovitostí

Zábor PUPFL Záměr nevyžaduje dočasný ani trvalý zábor PUPFL. Stavba není realizovaná v ochranném pásmu lesa. Kontaminace – znečištění půdy – staré ekologické zátěže Nejvýznamnější evidovanou starou zátěží v zájmovém území města Chrudim je stará zátěž chlorovanými uhlovodíky v bývalé Transportě Chrudim se znečištěným okolím o ploše cca 4 – 5 km2. V současné době je vybudována hydraulická clona k zabránění šíření kontaminantu do okolí:

27

Ve vztahu k uvedeným informacím jsou pro další přípravu záměru formulována odpovídající doporučení.

D.1.4. Geofaktory životního prostředí Geomorfologie Z hlediska geomorfologické rajonizace je řešené území zařazeno následovně: Provincie: Česká vysočina Soustava: VI Česká tabule Podsoustava: VIC Východočeská tabule Celek: VIC-3 Svitavská pahorkatina Podcelek: VIC - 3C Chrudimská tabule Okrsek: VIC -3C-c Heřmanoměstecká tabule Reliéf zájmového území lze celkově charakterizovat jako slabě rozčleněný, erozněakumulační.

28

Dominantním prvkem reliéfu Chrudimské tabule jsou strukturně denudační plošiny na křídových sedimentech (ostroh města Chrudimě, Tři Bubny, Vlčí h., Pumberka aj.), často s relikty pleistocenních říčních teras a sprašovým pokryvem (Pumberka, kóta 290 sev. od Vestce aj.). Svrchnopleistocenní sprašový pokryv na většině území překrývá starší terénní tvary. Stromovitá říční síť nese místy znaky tektonické predispozice (Chrudimka mezi Presy a Chrudimí). V údolí Chrudimky je vyvinuta typická údolní niva. Místy, v důsledku boční eroze meandrujícím tokem, nabyla údolí charakteristicky neckovitý tvar (Chrudimka pod Vestcem). Drobné vodoteče vytvářejí mělká a plochá údolí, pouze výjimečně (např. jz. od obce Kočí, svahy Pumberek) jsou vyvinuty erozní strže. Geologie Vymezené území se z větší části nachází na jižním okraji labské litofaciální oblasti české křídové tabule, pouze jeho malá část na jihozápadním okraji spadá do chrudimského staršího paleozoika. Geologický profil tvoří v hlubším podloží zvrásněné palezoické horniny, nad nimi se nacházejí křídové sedimenty, které jsou místy překryty náplavy a spraší. Zvrásněné podloží je tvořeno slabě metamorfovanými horninami chrudimského staršího paleozoika (fylity, kvarcity) ordovického stáří. Toto podloží je v Chrudimi a blízkém okolí zastiženo výhradně vrtnými pracemi od 90 do 144 m. Na povrch vystupuje nejblíže jz.od Slatiňan. Na chrudimské paleozoikum nasedají s výraznou úhlovou diskordancí sedimenty české křídové tabule. Jejich báze je nerovná a svažuje se od Slatiňan směrem k severu. Celková mocnost křídových sedimentů dosahuje v okolí Chrudimi max. kolem 150 m. Kvartérní pokryv je na značné části území zastoupen fluviálními sedimenty starých říčních teras (často ve formě reliktů) Chrudimky o stáří günz až würm. V nadloží teras se nacházejí spraše, které pokrývají povrch na většině zájmového území (místy o mocnosti přes 5 m). Současné sedimenty jsou zastoupeny deluvio-fluviálními a fluviálními uloženinami, v údolí Chrudimky je vyvinuta dvoučlenná údolní niva, ve které se pod 1-2 m mocnou vrstvou vodňových hlín vyskytuje písčito-štěrkovitý náplav, často zahliněný. Z tektonického hlediska lze v zájmovém území odlišit 2 strukturní patra a kvartérní pokryv. Spodní strukturní patro je tvořeno zvrásněným paleozoickým podložím. Na něm je diskordantně uloženo svrchní strukturní patro - epivariský platformní pokryv.

29

Ochrana ložisek nerostných surovin Ministerstvo životního prostředí ČR stanovuje území se zvláštními podmínkami geologické stavby podle zákona č. 386/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.

30

Správní území města Chrudimě se nachází mimo vymezené chráněné ložiskové území dle Registru ložisek nerostných surovin. Následující obrázek dokladuje vymezení chráněných ložiskových území v širších vztazích okolí města Chrudim.

Radonové riziko Největší ozáření obyvatel v ČR způsobují přírodní zdroje, především dceřinné rozpadové produkty radonu. Jedním ze tří hlavních zdrojů radonu v obytných prostorech je půdní vzduch v podloží (kromě vody a stavebních materiálů). Radonové riziko v domech je způsobeno většinou nasáváním radonu z podloží přes nedokonale těsné základy domu. Radon se rozpadá na tzv. dceřiné produkty (polonium, vizmut a olovo), které se ve vzduchu mohou vázat na aerosol. Mohou být vdechovány a následně způsobovat ozařování tkáně v plících. Toto ozáření může být jedním z faktorů vzniku rakoviny plic.

31

D.1.5. Fauna a flora, ekosystémy, chráněná území Lokalita se nachází na západním okraji města Chrudim. Jde o ruderální lem u železniční trati ve směru k Heřmanovu Městci za závodem Transporta Chrudim. Zájmové území plochy pro průmysl je lokalizováno na výrazně odpřírodněném území dřívějších polí v okolí závodu Transporta Chrudim, v současné době jde o neudržované pozemky teplých vysychavých vysokobylinných ruderálů, na části plochy se nacházejí navážky stavebních materiálů a zemin. Při hranicích ploch se nacházejí porosty dřevin (nejvýznamnější alej podél místní komunikace od SZ od železničního přejezdu). Botanický průzkum je doložen v příloze předkládaného hodnocení. Řešené území se nachází mimo kontakt se zvláště chráněnými územími přírody dle § 14 zákona 114/92 Sb. ČNR, o ochraně přírody a krajiny v platném znění. Dále není lokalizováno v kontaktu se skladebnými prvky ÚSES nebo významnými krajinnými prvky „ze zákona“ nenacházejí se ani žádné registrované VKP. V Chrudimi je možné se setkat s přírodě blízkými ekosystémy v revitalizovaném náhonu Chrudimky v úseku od divadla podél ul. Koželužská, ve slepém ramenu Chrudimky po osadou Vestec a v prostoru přírodní památky Ptačí ostrovy. Hodnotná teplomilná bylinná a křovinná stanoviště se nacházejí nad lokalitou Plochá dráha a podél pěší cesty od ul. Pod Kopcem k Hyksovu Peklu. Nejhodnotnější ekosystémy jsou zařazeny do vyšších kategorií ochrany. Tím jsou přírodní památka Ptačí ostrovy (vodní a mokřadní lokality, hnízdiště ptactva) a přírodní rezervace Habrov (dubohabřina s chráněnou jarní květenou a přilehlá různorodá neprodukční stanoviště, sloužící jako refugium pro volně žijící druhy živočichů). Chráněná území Jedná se o jedinečná, po přírodní stránce hodnotná území s průkazným výskytem stabilních populací zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin. Ve správním území Města Chrudim se nacházejí dvě maloplošná zvláště chráněná území – Přírodní památka Ptačí ostrovy a Přírodní rezervace Habrov. Na jihozápadě zasahuje do území města Chrudim Chráněná krajinná oblast Železné hory, jak je patrné z následujících obrázků:

32

CHKO Železné hory

Přírodní památka Ptačí ostrovy Rozloha : 10, 1654 ha v kat. území Chrudim, rozprostírá se na SV části města Chrudim mezi řekou Chrudimkou a přilehlými náhony na jejím pravém břehu. Byla zřízena za účelem ochrany říčního toku Chrudimky s přilehlými náhony lemovaného zbytky lužních porostů, břehovými a suťovými porosty na svažitých pozemcích. Významná hnízdiště chráněných druhů ptactva(ledňáček říční, žluva hajní), unikátní havraní kolonie, výskyt obojživelníků. Dále je zde zastoupena řada přírodních stanovišť od volné vodní plochy přes olšiny až po suťové javořiny. Z rostlinných druhů se zde vyskytuje dymnivka dutá, křivatec žlutý, sasanka hajní, sasanka pryskyřníkovitá, podbílek šupinatý a další, včetně pestré skladby dřevin. Přírodní rezervace Habrov Rozloha 20,6012 ha (převážně v k.ú.Topol, malá část v k.ú. Tuněchody). Lokalita vzácných teplomilných rostlinných společenstev v dubohabrovém porostu (lilie

33

zlatohlavá, sasanka hajní, dymnivka dutá aj.) doplněném na okrajích keřovými lemy, lučními enklávami i vlhkými až mokřadními stanovišti. Území bohaté na výskyt různých druhů obratlovců i bezobratlých. V jižní části směrem k osadě Topol se nachází památkově chráněné pravěké hradiště z konce neolitického období. Maloplošná zvláště chráněná území jsou patrná z následujícího obrázku:

D.1.6. Územní systém ekologické stability Kostrou ÚSES jsou ekologicky stabilnější krajinné segmenty, působící jako biocentra nebo jako biokoridory, případně jako interakční prvky. V nejbližším okolí zájmového území se prvky regionálního a nadregionálního ÚSES nenacházejí. Místní systém ekologické stability, který je rámcově řešen v rámci územního plánu města Chrudim posuzovanou změnou není dotčen. ÚSES je tvořen vzájemně propojeným souborem přirozených i pozměněných, ale přírodě blízkých ekologických segmentů krajiny, který udržuje přírodní rovnováhu. Jde o soustavu biocenter a biokoridorů v krajině, která zvyšuje migrační prostupnost

34

krajiny a jejíž součástí jsou biotopy pro nejrůznější druhy rostlin a živočichů. Město Chrudim má územní systém ekologické stability zahrnutý do platného územního plánu. Významným biokoridorem ve městě je řeka Chrudimka, která zajišťuje propojení města s volnou krajinou a její náhony.

Nadregionální a regionální ÚSES: Následující kartogram zobrazuje průběh osy ÚSES na ploše zájmového území města Chrudim (regionální a nadregionální prvky).

35

Původní krajinný ráz, který byl tvořen izolovanými porosty dřevin v zatravněné krajině, byl zcela pozměněn dlouhodobým využíváním krajiny pro zemědělskou velkovýrobu. Scelením pozemků a odstraněním přirozených erozivních bariér (remízků a mezí), krajina ztratila svůj původní ráz. Z uvedených důvodů lze území označit jako poměrně nestabilní a z ekologického hlediska nevyvážené. Kostra ekologické stability zájmového území je velmi řídká. Většině hodnoceného území lze přiřadit první (nejnižší) stupeň ekologické stability.

D.1.7. Lokality soustavy Natura 2000 Umístění plochy pro průmysl v rámci Změny č. 17a. ÚP Chrudim nezasahuje žádnou evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast soustavy Natura 2000 v ČR ani s ní není v kontaktu či nemůže zprostředkovaně ovlivnit některou EVL. Proto nebylo vyžadováno naturové hodnocení jako hodnocení

36

součást předkládaného SEA

D.2. Předpokládaný vývoj bez provedení koncepce Nejdůležitějším aspektem nerealizace koncepce je zachování funkce, navrhované platnou ÚPD, tedy plochy pro zeleň ve vztahu k odizolování zástavby MČ Markovice od severně a východně položených či navrhovaných dopravních staveb. Patrným aspektem nerealizace plochy pro průmysl je také zachování současného rázu krajiny

D. 3. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny Řešené území: ⇒ ⇒ ⇒ ⇒ ⇒ ⇒ ⇒ ⇒

neleží v žádné CHOPAV neleží v žádné CHKO nezasahuje do žádného ZCHÚ přírody v zájmovém území se nenacházejí VKP „ze zákona“ v zájmovém území se nenacházejí skladebné prvky ÚSES nezahrnuje památné stromy v navrženém rozsahu nezasahuje do ochranného pásma lesa je vyloučen vliv na evropsky významné lokality uvedené v národním seznamu evropsky významných lokalit (nařízení vlády č.132/2005 Sb.), lze vyloučit vliv na vyhlášené ptačí oblasti ve smyslu zákona o ochraně přírody a krajiny

D.4. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti. Z hlediska ochrany veřejného zdraví, ovzduší, půdy s výjimkou obecně platných požadavků a limitů ve smyslu zvláštních předpisů nejsou pro řešené území vymezeny žádné zvláštní zájmy stanovené na mezinárodní či vnitrostátní úrovni. ⇒ Z hlediska Směrnice rady č. 78/659/EHS o jakosti sladkých vod vyžadujících ochranu nebo zlepšení pro podporu života ryb nejsou podle přílohy č. 1 NV č. 71/2003 Sb. v řešeném území lokalit ani v přímém kontaktu s nimi evidovány takové toky. ⇒ Z hlediska ochrany vod nejsou dotčená k.ú. ve smyslu Přílohy č. 1 NV č. 103/2003 Sb. zařazena mezi tzv. zranitelné oblasti. ⇒ Z hlediska ochrany přírody a krajiny do řešeného území nezasahují zvláště chráněná území přírody ve smyslu kategorií podle § 14 zák. č. 114/1992 Sb., v platném znění ⇒ Z pohledu systému NATURA 2000 ve smyslu jeho platného vymezení pro ČR zákonem č. 218/2004 Sb. není zájmové území v kontaktu s žádnou EVL nebo Ptačí oblastí

37

E. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE (včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných; hodnotí se vlivy na obyvatelstvo, biologickou rozmanitost, faunu, floru, půdu, vodu, ovzduší, klima, hmotné statky, kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického a vlivy na krajinu včetně vztahů mezi uvedenými oblastmi vyhodnocení).

E.1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů Zdravotní rizika, sociální a ekonomické důsledky Výstavba – znečištění ovzduší

Vzhledem k charakteru náplně ploch změny č. 110 lze konstatovat, že rozsah zemních prací je nevýznamný a etapa výstavby tak nebude představovat ovlivnění imisní zátěže v zájmovém území. Výstavba – hluková zátěž

Jak je patrné ze situace posuzované Změny č. 110, je náplň ploch této změny z hlediska rozsahu potenciálních stavebních prací nevýznamná. Provoz – znečištění ovzduší

Realizace náplně plochy v rámci změny č. 110 bude vnášet do území nové nevýznamné zdroje znečištění ovzduší. Vliv lze označit za malý a málo významný. Provoz – hluková zátěž

Základním požadavkem této změny je umožnit dopravní napojení průmyslové zóny západ na silnici I. třídy a využití přilehlých pozemků pro průmyslovou výrobu směrem k regionální železniční vlečce s využitím jejího ochranného pásma. Z hlediska dopravního napojení by tak posuzovaná změna neměla z hlediska dopravní zátěže představovat významnější riziko z hlediska hlukové zátěže ve vztahu k nejbližší obytné zástavbě. Hodnocení vlivů na obyvatelstvo –zdravotní rizika

Z hlediska vlivů na obyvatelstvo lze vyslovit závěr, že navrhovaná změna nemůže významněji ovlivnit ani imisní, ani akustickou situaci v zájmovém území a tudíž vlivy na veřejné zdraví lze označit za malé a nevýznamné. Z tohoto důvodu není dle názoru zpracovatelského týmu SEA hodnocení nezbytné provádět ani hodnocení zdravotních rizik. Samozřejmě je nezbytné upozornit, že v rámci konkrétního využití území tam, kde lze to lze považovat za účelné a kde záměr bude podroben procesu EIA bude nezbytné vyhodnotit hlukovou a imisní situaci odpovídající hlukovou, respektive rozptylovou studií. Dostupnost území a další ovlivnění obytných objektů

Situování záměru nijak neovlivní stávající řešení z hlediska dostupnosti území.

38

Sociální a ekonomické důsledky

Uvažovaná Změna č. 110 může generovat určité pozitivní vlivy na sociální a ekonomické aspekty regionu, protože vytváří nová pracovní místa. V kontextu SEA hodnocení není nutno navrhovat žádná podpůrná ani omezující doporučení.

E.2. Vlivy na ovzduší Liniové a plošné zdroje znečištění ovzduší související s posuzovanou náplní plochy č.110 budou s největší pravděpodobností z hlediska plošného rozsahu zohledněny v rámci posuzování vlivů na životní prostředí v rozptylové a hlukové studii. Zpracovatelé předkládaného materiálu doporučují, aby v rámci změny č.110 byly vyloučeny jakékoliv záměry typů logistických středisek, generujících významné nároky na pohyby těžkých nákladních automobilů. Je doporučeno respektování následujícího opatření: o

v rámci změny č.110 nebudou preferovány záměry typu logistických středisek, generujících významné nároky na pohyby těžkých nákladních automobilů ovlivňujících imisní situaci podél obytné zástavby

E.3. Vlivy na vodu Záměr v rámci navrhované změny bude generovat určité nároky na vodu. Nelze předpokládat významnější problémy v rámci likvidace vznikajících odpadních vod splaškových. Potenciální vlivy lze očekávat vzhledem k prostorovým nárokům v oblasti vznikajících srážkových vod z hlediska nárůstu zpevněných a zastavěných ploch. Splaškové vody budou napojeny na městskou kanalizaci, vody z parkoviště v rámci změny 110 je nutno řešit přes odlučovač ropných látek. Z hlediska celkové koncepce nakládání se splaškovými a srážkovými vodami lze pro naplňování konceptu územního plánu doporučit respektování následujícího opatření: o

v rámci konkrétního využití navrhované plochy musí být budoucími uživateli těchto ploch jednoznačně dokladováno, že navrhované funkční využití ploch z hlediska produkce splaškových odpadních vod neovlivní kapacitu ČOV

o

závazná část územního plánu bude požadovat, aby rámci projektové EIA respektive DUR na každý konkrétní záměr bylo požadováno předčištění všech zpevněných ploch potenciálně kontaminovaných NEL na parametry stanovené správcem vodního toku nebo kanalizace

o

vzhledem k rozsahu zpevněných ploch prověřit způsoby odvádění srážkových ve vztahu k bezproblémovému odvodu přívalových srážek

E.4. Vlivy na půdu Vlivy na rozsah a způsob užívání půdy

Realizace náplně plochy představuje nároky na ZPF. Celková rozloha navrhované změny č.110 činí cca 3,5 ha. Upřesnění odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona ČNR 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v platném znění, bylo

39

provedeno v Metodickém pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1.10.1996 čj. 00LP/1067/96, který nabyl účinnosti k 1.1.1997. Tento Metodický pokyn v článku III Odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu (§ 9 zákona) stanovuje: 1)

2)

Při posuzování žádosti o odnětí zemědělské půdy ze ZPF přihlíží orgán ochrany ZPF k zásadám jeho ochrany podle § 4 zákona a k tomu, zda požadované odnětí je na ploše určené schválenou dokumentací. Pokud se zemědělská půda požadovaná k odnětí nalézá mimo plochu uvedenou v odstavci 1, orgán ochrany ZPF postupuje podle článku II a souhlas § 9 odstavec 6 zákona vydá zejména:

a) pro stavbu veřejně prospěšnou (kromě staveb liniových), b) v zájmu ochrany základních složek životního prostředí, c) pro stavbu rodinného domu pro fyzickou osobu, na pozemku bezprostředně navazujícím na plochy určené k nezemědělskému využití schválenou dokumentací nebo navazující na stávající zástavbu a to do velikosti maximálně 1 200 m2, d) na plochách bezprostředně navazujících na stávající zástavbu v těch sídlech, kde není uvažováno s pořízením dokumentace, e) tam, kde byl již udělen souhlas orgánu ochrany ZPF podle § 7 odst. 3 zákona. V článku IV tohoto Metodického pokynu jsou stanoveny třídy ochrany zemědělského půdního fondu, které jsou pro účely ochrany ZPF uvedeny v příloze, nazvané třídy ochrany zemědělské půdy. Tato příloha stanovuje: 1. Do I. třídy zemědělské půdy jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. 2. Do II. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně zemědělského půdního fondu jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. 3. Do III. třídy ochrany jsou sloučeny půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno územním plánováním využít pro eventuální výstavbu. 4. Do IV. třídy ochrany jsou sdruženy půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů, s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu. 5. Do V. třídy ochrany jsou zahrnuty zbývající bonitované půdně ekologické jednotky (dále jen „BPEJ“), které představují zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností včetně půd mělkých, velmi svažitých, hydromorfních, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Většinou jde o zemědělské půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Jde většinou o půdy s nižším stupněm ochrany, s výjimkou vymezených ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí.

40

Z uvedeného přehledu je patrné, že změna územního plánu č.110 je realizována na rozloze ca 3,5 ha v kategorii ZPF v BPEJ I až VI s tím, že kterým odpovídají následující třídy ochrany: Ø cca 14 700 m2: I. třída ochrany – 42% Do I. třídy zemědělské půdy jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Tento atribut v uvedeném případě splněn není a proto je nezbytné tento vliv označit za velký a významný, podmíněně akceptovatelný pouze s ohledem na skutečnosti, že nedochází k další parcelaci ZPF, protože se jedná o plochy navazující na průmyslovou zónu. Ø cca 14 500 m2: III. třída ochrany – 41,5% Do III. třídy ochrany jsou sloučeny půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno územním plánováním využít pro eventuální výstavbu. Ø cca 5 800 m2: IV. třída ochrany – 16,5% Do IV. třídy ochrany jsou sdruženy půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů, s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu. Požadavky ochrany ZPF jsou jasně stanoveny v příslušném složkovém zákoně a budou uplatněny v případě zahájení stavebních prací. Není tedy nezbytné v rámci předkládaného materiálu stanovovat jakákoliv doporučení. Ve vztahu k potenciálnímu riziku kontaminace je pro další projednávání záměru formulováno následující doporučení: o

v rámci konkrétních staveb bude veden o výkopové zemině deník jehož součástí budou doklady vystavené akreditovanou laboratoří, prokazující plnění limitů stanovených vyhláškou č. 294/2005 Sb; o způsobu využití výkopové zeminy bude rozhodnuto až na základě provedených rozborů zemin v prostoru staveniště s odkazem na uvedenou vyhlášku

Vlivy na chráněné části přírody

Tento vliv v rámci posuzovaného záměru nenastává. Vlivy v důsledku ukládání odpadů

Realizace náplně Změny č. 110 bude produkovat standardní druhy odpadů, na jejichž odstranění budou aplikovány smluvní vztahy. Poněvadž technická stránka náplně plochy č. 110 není definována, bude možno odpadové hospodářství na této ploše vyhodnotit v rámci podkladů navazujících řízení v případě povolování náplně plochy.

E.5. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje Realizací záměru nenastává vliv na horninové prostředí nebo přírodní zdroje.

41

E.6. Vlivy na faunu, floru, ekosystémy a krajinu Lokalizace plochy pro průmysl s ohledem na lokalizaci potenciálně nepředstavuje nepříznivý a významný dopad na biotu, i když nelze realizací náplně plochy zcela vyloučit zásahy do biotopu některých zvláště chráněných druhů živočichů. Míru tohoto ovlivnění lze stanovit až na základě aktuálního biologického průzkumu před realizací náplně plochy v kontextu znalosti bližších parametrů potenciální zástavby této plochy (např. v rámci EIA hodnocení). Potenciálně nejvýraznější interakcí je možné odstranění liniového prvku dřevin podél přístupové cesty od SV, z tohoto důvodu je vhodné požadovat zachování alespoň severní části aleje v rámci vložené plochy pro zeleň podél trati. Nejsou dotčeny prvky ÚSES ani žádné významné krajinné prvky „ze zákona“, nejsou ovlivněna žádná zvláště chráněná území přírody ani lokality soustavy Natura 2000 v ČR na Chrudimsku. Lze předpokládat negativní ovlivnění krajinného rázu místa tím, že stávající urbanizovaný charakter území, stále více determinovaný postupně se rozvíjejícími areály výrobních a průmyslových závodů, bude realizací náplně plochy pro průmysl ještě zesílen. Z tohoto důvodu ve vazbě na pohledovou expozici od severu je nutno funkční řešení plochy navrhnout tak, aby byla umožněna výsadba dřevin podél severní hranice výhledového areálu. Generelně lze pokládat navrhovanou změnu č. 17a. ÚP města Chrudim z pohledu ochrany přírody za nekonfliktní s výjimkou omezeného zásahu do liniového prvku aleje podél stávající přístupové komunikace od SV. Významnější dotčení může představovat posílení urbanizovaného charakteru území z hlediska ochrany krajinného rázu. Proto je vhodné podél stávající trati v pásu cca 20 m uplatnit nadále plochu pro zeleň jako funkční předpoklad výhledového začlenění průmyslového areálu do krajiny. Pro realizaci náplně plochy bude nutno řešit komplexní biologický průzkum.

E.7. Vlivy na lokality soustavy NATURA Vlivy na lokality systému NATURA nenastávají.

E.8. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky Ve vztahu k zájmovému území Změny č. 110 je nezbytné upozornit, že zájmové území je možné chápat jako „území s archeologickými nálezů ve smyslu zákona č.20/87 Sb. Výstavba „v území s archeologickými nálezy“ je podmíněna provedením archeologického výzkumu buď před zahájením stavby či v jejím průběhu, což je nutno posuzovat zvlášť pro každý jeden konkrétní stavební záměr.

42

Celkový závěr: Posouzení navrhované změny bylo provedeno vzhledem k jednotlivým složkám životního prostředí, zdraví obyvatel a také hmotným statkům včetně dědictví architektonického a archeologického pomocí již uvedeného slovního hodnocení. Při hodnocení se vychází z popisu stavu životního prostředí zejména ze stavu jednotlivých lokalit, který byl zpracován na základě terénního šetření. Jedním z důležitých aspektů hodnocení je soulad s cíly ochrany životního prostředí a zdraví obyvatel stanovenými na vnitrostátní úrovni, tedy na úrovni národní a Pardubického kraje. Na základě identifikovaných vlivů SEA zpracovatel navrhnul dílčí úpravy návrhu změny č. 110 oproti vymezení v zadání a další doporučení (podmínky) pro návrh realizace náplně posuzovaných funkčních ploch. Nejsou navrhovány žádné nadmístní aktivity (rozvojové plochy, liniové stavby), vesměs jde o řešení aktuálních potřeb města, zejména požadavků na zajištění rozvoje výrobní funkce v průmyslové zóně sever.

43

F. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ Porovnání zjištěných variant Předkládaná verze změny č. 110 varianty nepředkládá. SEA tým tedy hodnotil u jednu navrženou variantu. Především z důvodu budoucího začlenění posuzované plochy do krajiny je doporučeno podél stávající trati v pásu cca 20 m uplatnit nadále plochu pro zeleň jako funkční předpoklad výhledového začlenění průmyslového areálu do krajiny. Postup vyhodnocení Posouzení vlivu koncepce posuzované změny bylo provedeno v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu a v souladu se zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů a závěrem zjišťovacího řízení. Posouzení je provedeno verbálním způsobem. Lokalita je hodnocena vzhledem k potenciálním dopadům na jednotlivé složky životního prostředí, zdraví obyvatel a také hmotným statkům včetně dědictví architektonického a archeologického. Při hodnocení bylo vycházeno z popisu stavu životního prostředí, zejména z podrobného popisu stavu životního prostředí, který byl zpracován na základě terénního šetření. Důležitým aspektem hodnocení je soulad s cíly ochrany životního prostředí a zdraví obyvatel stanovenými na vnitrostátní úrovni, tedy na úrovni národní a Středočeského kraje Postup hodnocení: o o o o o

Popis stavu životního prostředí jednotlivých lokalit Vyhodnocení potenciálních vlivů navrhované změny na složky životního prostředí a na zdraví obyvatel, hmotné statky včetně dědictví architektonického a archeologického Popis potenciálních vlivů na jednotlivé složky životního prostředí a na zdraví obyvatel, hmotné statky včetně dědictví architektonického a archeologického Případné doporučení úpravy návrhu změny Návrh podmínek realizace náplně lokalit

Problémy při shromaždování požadovaných údajů Předkladatel poskytl zpracovateli SEA veškeré dostupné podkladové dokumenty. Pro analýzu stavu životního prostředí v samosprávném území města Chrudim v zásadě neexistují podkladové materiály včetně dílčích studií a dat. Nelze tak analyzovat trendy vývoje v rámci jednotlivých složek životního prostředí a stav v dané složce lze pouze odhadovat. Nejsou známy podrobnější údaje o trvalejším monitoringu stavu životního prostředí a zdraví obyvatel. V dané fázi přípravy Změny č. 17a. územního plánu (konkrétně změny č.110) nemohou být k dispozici podrobnější technické, logistické ani urbanistické údaje o potenciální náplni plochy pro průmysl, lze řešit pouze rámcové screeningové hodnocení potenciálních dopadů . V případě realizace náplně plochy pro průmysl je nutné hodnocení procesem projektové E.I.A.

44

G. POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Na základě hodnocení návrhů změn byly u identifikovaných potenciálně negativních a potenciálně velmi negativních vlivů navržena SEA zpracovatelem opatření ve formě podmínek realizace pro snížení těchto negativních vlivů na životní prostředí a zdraví obyvatel. Shrnutí navržených opatření je uvedeno níže. V rámci navazujícího stupně řešení předkládané změny bude kromě níže uvedených doporučení v plném rozsahu zajištěn systém obecných limitů a regulativů, vyplývajících z obecně závazných zvláštních právních předpisů. V rámci jejich konkretizace a na základě provedeného vyhodnocení vlivů je dále doporučeno řešit a zajistit: Na základě hodnocení navrhované změny byly u identifikovaných potenciálně negativních vlivů navržena SEA zpracovatelem opatření ve formě podmínek realizace pro snížení těchto negativních vlivů na životní prostředí a zdraví obyvatel. Shrnutí navržených opatření je uvedeno níže. V rámci navazujícího stupně řešení posuzované změny bude kromě níže uvedených doporučení v plném rozsahu zajištěn systém obecných limitů a regulativů, vyplývajících z obecně závazných zvláštních právních předpisů. V rámci jejich konkretizace a na základě provedeného vyhodnocení vlivů je dále doporučeno řešit a zajistit: A.

Základní opatření

1. Lokalitu 110 pokládat za podmíněně akceptovatelnou na základě prostorové regulace ve smyslu zmenšení plochy, dané ochranným pásmem trati a potřebou ponechání části plochy pro zeleň podél severní a západní hranice plochy. B. Konkrétní regulativy pro řešení jednotlivých lokalit Uplatnit a dále respektovat následující doporučení a podmínky: 1. Pro lokalitu 110 v regulativech počítat s vyloučením rušících výrob a služeb (chemické výroby, autodílny a opravny, autolakovny, brusírny, truhlářské provozy apod.). ve vztahu k zástavbě místní části Markovice řešit obslužnou dopravu novou plochou pro dopravní infrastrukturu od severu v návaznosti na již vybudovaný komunikační skelet vznikající průmyslové zóny, C. Podpůrná a ostatní opatření: Z hlediska konkrétních požadavků na ochranu veřejného zdraví, ovzduší, vod, přírody a krajiny uplatnit následující doporučení a podmínky:

45

1. Podmínkou naplnění lokality č. 110 pro průmysl je kromě regulace druhu a typu činnosti dále požadavek ve smyslu, aby rozhodnutí o realizaci jakékoliv aktivity v rámci realizace náplně plochy před vydáním územního rozhodnutí (stavebního povolení) na navrhovanou výrobní aktivitu bylo doloženo rozptylovou respektive akustickou studií, která bude dokladovat akustickou situaci u nejbližších objektů obytné zástavby; každý další záměr realizovaný v rámci uvedené lokality musí v rozptylové respektive akustické studii zahrnovat již existující zdroje emisí nebo hluku pro synergické vyhodnocení vlivů; vydání územního rozhodnutí na každou aktivitu v rámci řešení náplně plochy musí dokladovat plnění příslušných hygienických nebo imisních limitů. 2. Podmínkou realizace náplně plochy je zajištění retence ze zpevněných ploch, ochrana části stromořadí jabloní v SV části plochy a začlenění objektů náplně plochy do krajiny komplexními sadovými úpravami ze severu a západu s využitím ponechané plochy pro zeleň, dále ponechání porostů podél stávající západní hranice areálu transporty a podél stávající vlečky. 3. Pro lokalitu prověřit způsoby odvádění srážkových vod tak, aby bylo optimálně vyřešeno odvádění přívalových srážek z nově vzniklých rozsáhlých zpevněných ploch 4. Pro lokalitu požadovat předčištění všech zpevněných ploch potenciálně kontaminovaných NEL na parametry stanovené správcem vodního toku nebo kanalizace 5. V rámci konkrétních staveb bude veden o výkopové zemině deník jehož součástí budou doklady vystavené akreditovanou laboratoří, prokazující plnění limitů stanovených vyhláškou č. 294/2005 Sb; o způsobu využití výkopové zeminy bude rozhodnuto až na základě provedených rozborů zemin v prostoru staveniště s odkazem na uvedenou vyhlášku

46

H. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJIH ZOHLEDNÉNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ Tato součást hodnocení je možná pouze v kontextu komplexnější koncepce, jakou je právě např. územní plán jako celek, nikoli jediná funkční plocha se specifickým účelem.

I. NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Změna č. 17a. ÚP SÚ Chrudim (řešená změna č.110) navrhuje změnu funkčního využití z plochy pro zeleň na plochu pro průmysl Vlivy na životní prostředí bude představovat konkrétní realizace náplně plochy pro průmysl. V případě, že jednotlivé projekty budou podléhat procesu E.I.A (posouzení vlivů záměrů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění), bude navržen detailní monitoring jednotlivých projektů v rámci tohoto procesu. Pořizovatel územního plánu je dle § 55 nového stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb.) povinen nejméně jednou za 4 roky předložit zastupitelstvu obce zprávu o uplatňování územního plánu. Součástí této zprávy by měly být popsané vlivy uplatňování územního plánu na životní prostředí. Tým SEA hodnocení doporučuje využití indikátorů v následujících oblastech pro zpracování informace o vlivu uplatňování územního plánu na životní prostředí: o o o o o o

Zastavěná plocha (podíl zastavěné/nezastavěné plochy) Zábory zemědělské půdy s přihlédnutím k záborům nejkvalitnějších půd Podíl ploch pro zeleň Indukovaná doprava (předpokládaný nárůst dopravy), Emisní zátěž (emise např. PM10, NO2, VOC, benzen aj.), Monitoring kontaminace podzemních vod, zemin a hornin

Sledování indikátorů ve výše uvedených oblastech by mělo být provedeno v rámci realizace náplně plochy. Vybrané ukazatele by měly být běžně zjistitelné z projektové dokumentace záměrů pro realizaci náplně lokality. Na tyto indikátory lze navázat kritéria pro výběr projektů, pomocí kterých je možné stanovit kritéria z hlediska dopadů na životní prostředí, která by měla být uplatněna při výběru investora porovnáním údajů z projektových dokumentací. Pomocí kritérií pro výběr projektů lze zohlednit ochranu životního prostředí v rámci výběru a realizace projektů ve městě s přihlédnutím ke specifikům řešené lokality a podpořit tak ty projekty, které budou mít lepší dopady na životní prostředí. Základ kritérií pro výběr projektů tvoří vlastně uvedené hodnoty k jednotlivým vybraným indikátorům v rámci projektové žádosti. Kritéria lze naformulovat do jednoduchých otázek, na které lze odpovědět ANO/NE: Ø Počítá projekt se zastavěním menší plochy než ostatní? Ø Bude projekt znamenat nižší hlukovou zátěž než ostatní projekty? Ø Bude projekt znamenat nižší emise do ovzduší než ostatní projekty?

47

Ø Bude projekt znamenat vyšší navýšení dopravy než ostatní projekty? Ø Bude projekt znamenat vyšší produkci nebezpečných odpadů oproti ostatním projektům? Ø Bude v rámci projektu realizována zeleň ve vyšší míře než u ostatních projektů?

Na základě porovnání výsledků tohoto hodnocení jednotlivých předložených projektů by měl být vybrán ten projekt, který bude mít nejmenší dopady na životní prostředí města Chrudim a včetně místní části Markovice při řešení realizace náplně konkrétních lokalit.

J. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ Podkladem pro návrh zadání byla data převzatá ke zpracování územně analytických podkladů. V řešeném území se dále vycházelo ze schváleného územního plánu sídelního útvaru Chrudim, který byl schválen 1.4.1996 a jeho schválených změn 114. Lokalita č. 110 – změna z území zeleně na plochu průmyslové výroby a skladů. Podle původního územního plánu sídelního útvaru Chrudim byla tato plocha řešena jako orná půda. Změnou č. 6 ÚPSÚ Chrudim, došlo ke změně na území zeleně. Uvedená lokalita se nachází v katastrálním území Chrudim. Cílem změny funkčního využití uvedené lokality je prověření a možné vyřešení dopravního napojení ze severu a využití okolních pozemků v rámci průmyslové zóny západ pro vedení inženýrských sítí a možné zastavění průmyslovými objekty. Při projednávání návrhu zadání změny č. 17a. ÚPSÚ Chrudim stanovil Krajský úřad Pardubického kraje svým vyjádřením – č.j. 45900-2/2007/OŽPZ/PI ze dne 25.01.2008, že předmětnou koncepci je nutné posoudit z hlediska vlivů na životní prostředí se zdůvodněním, že změna u lokality č. 110 – území zeleně na plochu průmyslové výroby a skladů (začlenění do průmyslové zóny západ) podléhá dikci zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Vzhledem k charakteru náplně ploch změny č. 110 v rámci 17a. Změny územního plánu sídelního útvaru Chrudimi lze konstatovat, že rozsah zemních prací je nevýznamný a etapa výstavby tak nebude představovat ovlivnění imisní respektive hlukové zátěže v zájmovém území. Základním požadavkem této změny je umožnit dopravní napojení průmyslové zóny západ na silnici I. třídy a využití přilehlých pozemků pro průmyslovou výrobu směrem k regionální železniční vlečce s využitím jejího ochranného pásma. Z hlediska dopravního napojení by tak posuzovaná změna neměla z hlediska dopravní zátěže představovat významnější riziko z hlediska hlukové zátěže ve vztahu k nejbližší obytné zástavbě. Z hlediska vlivů na obyvatelstvo lze vyslovit závěr, že navrhovaná změna nemůže významněji ovlivnit ani imisní, ani akustickou situaci v zájmovém území a tudíž vlivy na veřejné zdraví lze označit za malé a nevýznamné. Z tohoto důvodu není dle názoru zpracovatelského týmu SEA hodnocení nezbytné provádět ani hodnocení zdravotních rizik. Samozřejmě je nezbytné upozornit, že v rámci konkrétního využití území tam, kde lze to lze považovat za účelné a kde záměr bude podroben procesu EIA bude nezbytné vyhodnotit hlukovou a imisní situaci odpovídající hlukovou, respektive rozptylovou studií.

48

Liniové a plošné zdroje znečištění ovzduší související s posuzovanou náplní plochy č.110 budou s největší pravděpodobností z hlediska plošného rozsahu zohledněny v rámci posuzování vlivů na životní prostředí v rozptylové a hlukové studii. Zpracovatelé předkládaného materiálu doporučují, aby v rámci změny č.110 byly vyloučeny jakékoliv záměry typů logistických středisek, generujících významné nároky na pohyby těžkých nákladních automobilů. Záměr v rámci navrhované změny bude generovat určité nároky na vodu. Nelze předpokládat významnější problémy v rámci likvidace vznikajících odpadních vod splaškových. Potenciální vlivy lze očekávat vzhledem k prostorovým nárokům v oblasti vznikajících srážkových vod z hlediska nárůstu zpevněných a zastavěných ploch. Z přehledu záborů je patrné, že změna územního plánu č.110 je realizována na rozloze ca 3,5 ha v kategorii ZPF v BPEJ I až VI s tím, že kterým odpovídají následující třídy ochrany: Ø cca 14 700 m2: I. třída ochrany – 42% Do I. třídy zemědělské půdy jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Tento atribut v uvedeném případě splněn není a proto je nezbytné tento vliv označit za velký a významný, podmíněně akceptovatelný pouze s ohledem na skutečnosti, že nedochází k další parcelaci ZPF, protože se jedná o plochy navazující na průmyslovou zónu. Ø cca 14 500 m2: III. třída ochrany – 41,5% Do III. třídy ochrany jsou sloučeny půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno územním plánováním využít pro eventuální výstavbu. Ø cca 5 800 m2: IV. třída ochrany – 16,5% Do IV. třídy ochrany jsou sdruženy půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů, s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu. Požadavky ochrany ZPF jsou jasně stanoveny v příslušném složkovém zákoně a budou uplatněny v případě zahájení stavebních prací. Není tedy nezbytné v rámci předkládaného materiálu stanovovat jakákoliv doporučení. Ve vztahu k potenciálnímu riziku kontaminace je pro další projednávání záměru formulováno odpovídající doporučení. Lokalizace plochy pro průmysl s ohledem na lokalizaci potenciálně nepředstavuje nepříznivý a významný dopad na biotu, i když nelze realizací náplně plochy zcela vyloučit zásahy do biotopu některých zvláště chráněných druhů živočichů. Míru tohoto ovlivnění lze stanovit až na základě aktuálního biologického průzkumu před realizací náplně plochy v kontextu znalosti bližších parametrů potenciální zástavby této plochy (např. v rámci EIA hodnocení). Potenciálně nejvýraznější interakcí je možné odstranění liniového prvku dřevin podél přístupové cesty od SV, z tohoto důvodu je vhodné požadovat zachování alespoň severní části aleje v rámci vložené plochy pro zeleň podél trati.

49

Nejsou dotčeny prvky ÚSES ani žádné významné krajinné prvky „ze zákona“, nejsou ovlivněna žádná zvláště chráněná území přírody ani lokality soustavy Natura 2000 v ČR na Chrudimsku. Lze předpokládat negativní ovlivnění krajinného rázu místa tím, že stávající urbanizovaný charakter území, stále více determinovaný postupně se rozvíjejícími areály výrobních a průmyslových závodů, bude realizací náplně plochy pro průmysl ještě zesílen. Z tohoto důvodu ve vazbě na pohledovou expozici od severu je nutno funkční řešení plochy navrhnout tak, aby byla umožněna výsadba dřevin podél severní hranice výhledového areálu. Generelně lze pokládat navrhovanou změnu č. 17a. ÚP města Chrudim z pohledu ochrany přírody za nekonfliktní s výjimkou omezeného zásahu do liniového prvku aleje podél stávající přístupové komunikace od SV. Významnější dotčení může představovat posílení urbanizovaného charakteru území z hlediska ochrany krajinného rázu. Proto je vhodné podél stávající trati v pásu cca 20 m uplatnit nadále plochu pro zeleň jako funkční předpoklad výhledového začlenění průmyslového areálu do krajiny. Pro realizaci náplně plochy bude nutno řešit komplexní biologický průzkum. Vlivy na lokality systému NATURA nenastávají. Ve vztahu k zájmovému území Změny č. 110 je nezbytné upozornit, že zájmové území je možné chápat jako „území s archeologickými nálezů ve smyslu zákona č.20/87 Sb. Výstavba „v území s archeologickými nálezy“ je podmíněna provedením archeologického výzkumu buď před zahájením stavby či v jejím průběhu, což je nutno posuzovat zvlášť pro každý jeden konkrétní stavební záměr.

50

K. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ VČETNĚ NÁVRHU STANOVISKA KE KONCEPCI V rámci vyhodnocení vlivů předkládaných záměrů dle obsahu koncepce posuzované změny č. 110 v rámci změny č.17a. územního plánu sídelního útvaru Chrudimi byly identifikovány vlivy na veřejné zdraví, ovzduší, vody, půdy, přírodu, krajinu, horninové prostředí a přírodní zdroje, hmotné statky a kulturní dědictví, dědictví architektonické a archeologické, funkční uspořádání území v různé míře velikosti a významnosti. Hodnoceny byly vlivy pozitivní, negativní, krátkodobé, střednědobé, dlouhodobé, trvalé, přechodné, přímé nepřímé, kumulativní. Hodnocení bylo provedeno v kontextu umístění navrhované plochy pro průmysl, ve vazbě na lokalizaci limitů a dalších omezení z hlediska využití území, vyplývajících jednak ze zvláštních předpisů ochrany životního prostředí a veřejného zdraví, jednak z lokalizace obecně i zvláště chráněných zájmů a strategických cílů ochrany životního prostředí stanovených na národní a krajské úrovni.

51

Návrh stanoviska: Na základě vyhodnocení vlivů na životní prostředí a zdraví obyvatel navrhuje SEA zpracovatel na základě výše uvedených závěrů SOUHLASNÉ STANOVISKO k návrhu změny č. 110 v rámci 17a. Změny územního plánu sídelního útvaru Chrudimi, verzi ve smyslu zadání z prosince 2007 za dodržení následujících podmínek:

D.

Základní opatření

1. Lokalitu 110 pokládat za podmíněně akceptovatelnou na základě prostorové regulace ve smyslu zmenšení plochy, dané ochranným pásmem trati a potřebou ponechání části plochy pro zeleň podél severní a západní hranice plochy. E. Konkrétní regulativy pro řešení jednotlivých lokalit Uplatnit a dále respektovat následující doporučení a podmínky: 1. Pro lokalitu 110 v regulativech počítat s vyloučením rušících výrob a služeb (chemické výroby, autodílny a opravny, autolakovny, brusírny, truhlářské provozy apod.). ve vztahu k zástavbě místní části Markovice řešit obslužnou dopravu novou plochou pro dopravní infrastrukturu od severu v návaznosti na již vybudovaný komunikační skelet vznikající průmyslové zóny, F. Podpůrná a ostatní opatření: Z hlediska konkrétních požadavků na ochranu veřejného zdraví, ovzduší, vod, přírody a krajiny uplatnit následující doporučení a podmínky: 1. Podmínkou naplnění lokality č. 110 pro průmysl je kromě regulace druhu a typu činnosti dále požadavek ve smyslu, aby rozhodnutí o realizaci jakékoliv aktivity v rámci realizace náplně plochy před vydáním územního rozhodnutí (stavebního povolení) na navrhovanou výrobní aktivitu bylo doloženo rozptylovou respektive akustickou studií, která bude dokladovat akustickou situaci u nejbližších objektů obytné zástavby; každý další záměr realizovaný v rámci uvedené lokality musí v rozptylové respektive akustické studii zahrnovat již existující zdroje emisí nebo hluku pro synergické vyhodnocení vlivů; vydání územního rozhodnutí na každou aktivitu v rámci řešení náplně plochy musí dokladovat plnění příslušných hygienických nebo imisních limitů. 2. Podmínkou realizace náplně plochy je zajištění retence ze zpevněných ploch, ochrana části stromořadí jabloní v SV části plochy a začlenění objektů náplně plochy do krajiny komplexními sadovými úpravami ze severu a západu s využitím ponechané plochy pro zeleň, dále ponechání porostů podél stávající západní hranice areálu transporty a podél stávající vlečky.

52

3. Pro lokalitu prověřit způsoby odvádění srážkových vod tak, aby bylo optimálně vyřešeno odvádění přívalových srážek z nově vzniklých rozsáhlých zpevněných ploch. 4. Pro lokalitu požadovat předčištění všech zpevněných ploch potenciálně kontaminovaných NEL na parametry stanovené správcem vodního toku nebo kanalizace 5. V rámci konkrétních staveb bude veden o výkopové zemině deník jehož součástí budou doklady vystavené akreditovanou laboratoří, prokazující plnění limitů stanovených vyhláškou č. 294/2005 Sb; o způsobu využití výkopové zeminy bude rozhodnuto až na základě provedených rozborů zemin v prostoru staveniště s odkazem na uvedenou vyhlášku

53

L. HLAVNÍ POUŽITÉ PODKLADY 1. Zadání 17 a. Změny územního plánu sídelního útvaru Chrudimi, odbor územního plánování stavebního úřadu MěÚ Chrudim, listopad 2007 2. Nadregionální a regionální ÚSES ČR, územně technický podklad. Ing. Ludmila Bínová a kol., Společnost pro životní prostředí Brno, MH ČR + MŽP, 1996 3. Demek J. a kol. (1965): Geomorfologie českých zemí. Nakladatelství ČSAV, Praha, 332 str. 4. Demek J. (1987, ed.): Zeměpisný lexikon ČSR, Hory a nížiny. Praha, Academia, 584 str. 5. Quitt E. (1971): Klimatische Gebiete der Tschechoslowakei. Studia Geographica 16, ČGÚ ČSAV. Brno, 73 str. + mapa 1:500.000 6. Culek M.(1995, ed.). Biogeografické členění České republiky. Praha, Enigma, 347 str.

54

M. ZÁVĚREČNÁ DOLOŽKA Datum zpracování vyhodnocení vlivů

15.12.2008

Jméno, příjmení, adresa, telefon a e-mail osob(y), která(é) se podílela(y) na zpracování vyhodnocení koncepce Řešitel: RNDr. Tomáš Bajer, CSc. ECO-ENVI-CONSULT Sladkovského 111 506 01 Jičín IČO: 42921082 DIČ: CZ-6002271825 tel.: 466260219 603483099 fax: 466260219 e-mail: [email protected]

Dubinská 720 530 12 Pardubice

Spolupráce: RNDr. Milan Macháček, EKOEX Jihlava držitel osvědčení odborné způsobilosti ke zpracování dokumentací a posudků dle zákona č.100/01 Sb., č.osvědčení 6333/246/OPV/93, autorizace prodloužena rozhodnutím č.j. 23877/ENV/06 autorizovaná osoba pro provádění posouzení podle § 45 i zákona, rozhodnutí MŽP ČR o autorizaci č.j. 69909/ENV/06 2396/630/06 ze dne 30.1.2007 autorizovaná osoba pro posuzování vlivů staveb na životní prostředí (EIA), osvědčení MŽP ČR č.j. 6333/246/OPV/93 ze dne 15.3.1993

RNDr. Vladimír Faltys Ing. Jana Bajerová

Podpis zpracovatele:

N. PŘÍLOHY 1) Botanický průzkum

55

Výsledek botanického průzkumu lokality u železniční trati u závodu Transporta Chrudim RNDr. Vladimír Faltys Znalec z oboru "ochrana přírody" specializace "botanika" Bartolomějská 116 530 02 Pardubice

Zadání Provést botanický průzkum lokality navržené stavby a zjistit, zda se na lokalitě nenachází zvláště chráněné druhy rostlin podle přílohy č.II Vyhlášky Ministerstva životního prostředí České republiky č.395/1992 Sb. Úvod Botanický průzkum byl proveden dne 15.8.2008. Na lokalitě bylo zjištěno celkem 96 druhů cévnatých rostlin včetně dřevin. Popis lokality Lokalita se nachází na západním okraji města Chrudim. Jde o ruderální lem u železniční trati ve směru k Heřmanovu Městci za závodem Transporta Chrudim. Na lokalitě je vysokobylinný porost. Geobotanická charakteristika lokality Fytogeografické členění Fytogeografická oblast: termofytikum Fytogeografický obvod: České termofytikum Fytogeografický okres: Východní Polabí Potenciálně přirozená vegetace podle Neuhäuslové et.al. (1998) černýšová dubohabřina (Melampyro nemorosi-Carpinetum) Seznam lokalizací 1 - Chrudim, ruderální lem u trati za Transportou 2 - Chrudim, okraj pásu křovin u trati za Transportou Seznam nalezených druhů rostlin Vysvětlivky ke značkám za českým jménem druhu "+" - druh cizího původu, zavlečený nebo zplanělý "++" - druh vysazovaný, výjimečně zplaňující (+) - druh domácí, často vysazovaný či vysévaný druhy domácí jsou bez výše uvedených značek

56

Agrostis capillaris L. - psineček tenký : 2 Agrostis gigantea Roth - psineček obrovský + : 2 Achillea millefolium L. agg. - řebříček obecný : 1, 2 Amaranthus retroflexus L. - laskavec ohnutý + : 2 Apera spica-venti (L.)P.B. - chundelka metlice : 2 Arctium lappa L. - lopuch větší : 1 Arctium tomentosum Mill. - lopuch plstnatý : 1, 2 Arrhenatherum elatius (L.)J.Presl et C.Presl - ovsík vyvýšený : 1, 2 Artemisia vulgaris L. - pelyněk černobýl : 1, 2 Astragalus glycyphyllos L. - kozinec sladkolistý : 2 Atriplex patula L. - lebeda rozkladitá : 2 Atriplex sagitata Borkh. - lebeda lesklá + : 2 Bromus inermis Leysser - sveřep bezbranný : 1 Calamagrostis epigeios (L.)Roth - třtina křovištní : 1, 2 Cardaria draba (L.)Desv. - vesnovka obecná : 2 Carduus acanthoides L. - bodlák obecný : 2 Centaurea jacea L. subsp.jacea - chrpa luční pravá : 1, 2 Cichorium intybus L. - čekanka obecná : 2 Cirsium arvense (L.)Scop. - pcháč rolní : 1, 2 Cirsium vulgare (Savi)Ten. - pcháč obecný : 1, 2 Conium maculatum L. - bolehlav plamatý : 1 Convolvulus arvensis L. - svlačec rolní : 1, 2 Conyza canadensis (L.)Cronquist - turanka kanadská + : 1, 2 Cornus sanguinea L. - svída krvavá : 2 Crataegus monogyna Jacq. - hloh jednoblizný : 2 Crepis biennis L. - škarda dvouletá : 1, 2 Dactylis glomerata L. - srha laločnatá (+) : 1 Daucus carota L. - mrkev obecná : 2 Dipsacus fullonum L. - štětka planá (+) : 2 Echium vulgare L. - hadinec obecný : 1 Elytrigia repens (L.)Nevsky - pýr plazivý : 2 Epilobium collinum C.C.Gmelin - vrbovka chlumní : 1 Epilobium lamyi F.W.Schultz - vrbovka Lamyova : 1, 2 Epilobium tetragonum L. - vrbovka čtyřhranná : 1 Equisetum arvense L. - přeslička rolní : 1 Erigeron annuus (L.)Pers.agg. - turan(hvězdník) roční : 1, 2 Euonymus europaea L. - brslen evropský : 2 Falcaria vulgaris Bernh. - srpek obecný : 1 Festuca pratensis Huds. - kostřava luční : 1 Festuca rubra L. agg. - kostřava červená : 1 Galium album Mill. - svízel bílý : 1, 2 Galium aparine L. - svízel přítula : 2 Galium verum L. s.str. - svízel syřišťový : 1 Heracleum sphondylium L. - bolševník obecný : 1, 2 Hordeum vulgare L. - ječmen obecný ++ : 1 Hylotelephium julianum (Bor.)Grulich - rozchodník křovištní : 1 Hypericum perforatum L. - třezalka tečkovaná : 1, 2 Hypochoeris radicata L. - prasetník kořenatý : 2 Chenopodium album L. - merlík bílý + : 1, 2 Chenopodium ficifolium Sm. - merlík fíkolistý + : 1, 2

57

Chenopodium strictum Roth - merlík tuhý + : 2 Juglans regia L. - ořešák královský ++ : 2 Knautia arvensis (L.)Coulter - chrastavec rolní : 1 Knautia cf.kitaibelii (Schult.)Borbás - chrastavec Kitaibelův : 1 Knautia x posoniensis Degen (=K.arvensis x kitaibelii) - chrastavec bratislavský : 1 Lactuca serriola L. - locika kompasová : 1, 2 Leontodon hispidus L. subsp.glabratus (Koch)Holub - máchelka srstnatá olysalá : 1 Linaria vulgaris Mill. - lnice květel : 1, 2 Lolium perenne L. - jílek vytrvalý (+) : 1 Lotus corniculatus L. - štírovník růžkatý (+) : 2 Malus domestica Borkh. agg. - jabloň domácí + : 2 Medicago sativa L. - tolice setá + : 1 Medicago x varia Martyn (=M.falcata x sativa) - tolice měňavá + : 2 Microrrhinum minus (L.)Fourr. - hledíček menší : 2 Odontites vernus (Bellardi)Dum. s.l. - zdravínek jarní : 2 Papaver rhoeas L. - mák vlčí : 1, 2 Pastinaca sativa L. - pastinák setý : 1, 2 Phalaris arundinacea L. - chrastice rákosovitá : 2 Picris hieracioides L. - hořčík jestřábníkovitý : 1 Plantago lanceolata L. - jitrocel kopinatý : 2 Plantago media L. - jitrocel prostřední : 1 Polygonum arenastrum Bor. - truskavec obecný : 2 Potentilla reptans L. - mochna plazivá : 1 Prunus avium (L.)L. - třešeň ptačí (+) : 2 Prunus cerasifera Ehrh. - slivoň myrobalán ++ : 2 Prunus domestica L. - slivoň švestka ++ : 2 Rosa canina L. - růže šípková : 2 Rubus caesius L. agg. - ostružiník ježiník : 2 Rubus idaeus L. - ostružiník maliník : 2 Salix caprea L. - vrba jíva (+) : 2 Salix fragilis L. - vrba křehká (+) : 2 Sambucus nigra L. - bez černý : 2 Scabiosa ochroleuca L. - hlaváč žlutavý : 1 Securigera varia (L.)Lassen - čičorka pestrá : 1, 2 Silene vulgaris (Moench)Garcke - silenka obecná : 1 Sinapis arvensis L. - hořčice polní + : 2 Sisymbrium loeselii L. - hulevník Loeselův + : 2 Sonchus oleraceus L. - mléč zelinný : 1, 2 Symphytum officinale L. - kostival lékařský : 2 Tanacetum vulgare L. - vratič obecný : 2 Taraxacum sect.Ruderalia Kirschner,H.Ollgaard et Štěpánek - smetanka lékařská : 1, 2 Tragopogon orientalis L. - kozí brada východní : 1, 2 Trifolium pratense L. - jetel luční (+) : 1 Tripleurospermum inodorum (L.)Schultz-Bip. - heřmánek nevonný + : 1, 2 Urtica dioica L. - kopřiva dvoudomá : 1, 2 Vicia cracca L. - vikev ptačí : 1

58

Závěr Na lokalitě bylo nalezeno 96 druhů rostlin včetně dřevin. Nebyl zjištěn žádný druh rostliny zvláště chráněný podle vyhlášky Ministerstva životního prostředí České republiky č.395/1992 Sb. a ani ochranářsky významné druhy obsažené v Červeném seznamu květeny ČR. Použitá a citovaná literatura Hejný S.et Slavík B. [eds.] (1988): Květena České socialistické republiky. 1. Academia, Praha. Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. et Štěpánek J. [eds.] (2002) : Klíč ke květeně České republiky. - Academia, Praha. Procházka F. [ed.] (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). - Příroda, Praha, 18:1-166. Příloha č.II Vyhlášky Ministerstva životního prostředí České republiky č.395/1992 Sb. [seznam zvláště chráněných druhů rostlin a hub]. Neuhäuslová Z. et al. (1998) : Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. - Academia, Praha.

59

ZMĚNA č.17a. ÚZEMNÍHO PLÁNU. (lokalita č.110)

Recommend Documents