zlínských číslo 19 ročník XXVI neděle 25. října 2015 Dušičkové pobožnosti na našich hřbitovech sv. Filipa a Jakuba a Panny Marie Pomocnice křesťanů

zlínských

sv. Filipa a Jakuba a Panny Marie Pomocnice křesťanů

číslo 19 • ročník XXVI neděle 25. října 2015

www.farnostzlin.cz

www.zlin.sdb.cz

Dušičkové pobožnosti na našich hřbitovech neděle 1. listopadu Mladcová – v 15 hod. Lesní hřbitov – v 15 hod. Jaroslavice – v 15 hod. Louky – v 16 hod.

Z  LITURGICKÉHO KALENDÁŘE NE 25. 10. Třicátá neděle v mezidobí (Jer 31,7–9; Žid 5,1–6; Mk 10,46–52) Dušičková pouť v Provodově; mše svatá v 15.30 hod., po ní následuje světelný průvod na místní hřbitov ST 28. 10. Svátek sv. Šimona a Judy, apoštolů SO 31. 10. Nezávazná památka sv. Wolfganga, biskupa Sobotní památka Panny Marie NE 1. 11. Slavnost Všech svatých (Zj 7,2–4.9–14; 1 Jan 3,1–3; Mt 5,1–12a) PO 2. 11. Vzpomínka na všechny věrné zemřelé ÚT 3. 11. Nezávazná památka sv. Martina de Porres, řeholníka ST 4. 11. Památka sv. Karla Boromejského, biskupa PÁ 6. 11. První pátek v měsíci SO 7. 11. Sobotní památka Panny Marie NE 8. 11. Třicátá druhá neděle v mezidobí (1 Král 17,10–16; Žid 9,24–28; Mk 12,38–44)

Bohoslužby v našich kostelech Kostel sv. Filipa a Jakuba pondělí 6.30 a 18.30 (studentská) úterý 6.30, večerní mše svatá není středa 6.30 a 18.30 čtvrtek 6.30 a 18.30 pátek 6.30, 17.00 (adorace) a 18.30 sobota 6.30 a 18.30 (s nedělní platností) neděle 7.00, 8.30 (dětská), 10.00, 11.30, 17.00 (adorace), 18.30 Kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů na Jižních Svazích pondělí bohoslužba není – den řeholní komunity úterý 18.00 (se vzděláváním dospělých) středa 8.00 čtvrtek 8.00 pátek 17.00 (adorace) a 18.00 (mládežnická) sobota 8.00 neděle 8.00, 10.00 (rytmická), 11.30, 20.30

Příští číslo Života farností vyjde v neděli 8. listopadu 2015. Uzávěrka příspěvků pro toto číslo je v pondělí 2. listopadu 2015 v 17 hod. Příspěvky můžete zasílat na e-mail: [email protected] Podrobnější informace k psaní článků najdete na: www.farnostzlin.cz/zf 2

ŽIVOT FARNOSTÍ 19 • 2015

KLÁŠTERNÍ BUDOVA REGINA Divadelní 3242/6, 760 01 Zlín, tel 575 570 569, 739 777 509, e-mail: [email protected]

Duchovní aktivity v klášterní budově Regina Společenství Služebníků Ježíšova Velekněžského Srdce – každé první úterý v měsíci v kapli ve 4. NP od 18 hod. adorace před vystavenou NSO, od 19 hod. mše svatá; po ní následuje beseda ve velkém sále ve 2. NP.; kontakt: Hana Kubalová, tel.: 603 514 974 Sekulární františkánský řád – každou první středu v měsíci v kapli ve 4. NP mše svatá od 16 hod.; po mši svaté beseda ve velkém sále ve 2.NP (příště mimořádně 11. listopadu); kontakt: Roman Zelík, tel.: 608 504 932 Modlitební společenství – každé druhé a čtvrté úterý v měsíci v malém sále ve 3.NP (spolčovna) od 19 do 22 hod.; kontakt: Pavla Genzerová, tel.: 737 976 213 Hnutí Foklare – Dílo Mariino – každou středu v malém sále ve 3. NP (spolčovna), od 18 do 20 hod.; kontakt: Mgr. Petr Mach, tel.: 608 555 686 Modlitby Matek I. – každou druhou a  čtvrtou středu v  měsíci v  kapli ve 4. NP, od 17.30 do 18.20 hod.; kontakt: Ludmila Sluštíková, tel.: 776 363 774 Modlitby Matek II. – každý druhý čtvrtek v měsíci v kapli ve 4. NP, od 8 do 10 hod.; kontakt: Andrea Šimečková, tel.: 731 621 235 Modlitební společenství I. – každé pondělí v učebně náboženství ve 2. NP od 18 do 20 hod.; kontakt: Jiří Škubal, tel.: 778 409 297 Modlitební společenství II. – každé druhé a čtvrté úterý v měsíci v učebně náboženství ve 2. NP od 18.15 do 20 hod.; kontakt: Rudolf Olšan, tel.: 733 265 735 Modlitební společenství III. – každý čtvrtek v  učebně náboženství ve 2. NP od 19.15 do 21.15 hod.; kontakt: Jaroslav Bartozel, tel.: 731 402 173 Modlitební společenství vdov a  vdovců – každý třetí čtvrtek v  měsíci v  kapli ve 4. NP od 17 do 18.20 hod.; kontakty: Mgr. Alenka Panáková, tel.: 604 252 629 a Marie Dubská, tel.: 739 709 018 Mše svatá v anglickém jazyce – každý poslední čtvrtek v měsíci v kapli ve 4. NP od 19.30 hod. Pavel Záleský

Snímek Jiří Husek

ŽIVOT FARNOSTÍ   19 • 2015

3 2

DUCHOVNÍ ZAMYŠLENÍ

Zkrácená homilie kardinála Paula Josepha Cordese přednesená na Národním eucharistickém kongresu v Brně Papež František mě jmenoval legátem na váš Národní eucharistický kongres. Cesta do vaší země ve mně především vyvolala několik vzpomínek. Považuji za velmi důležité, že tímto Kongresem připomínáte všem katolíkům v České republice hodnotu eucharistické slavnosti. Kongres má velké téma: Eucharistie – smlouva nová a věčná, a chce znovu uvést do povědomí onen „vrchol působení církve“, jak eucharistii označil II. vatikánský koncil. Proč považuji kongres zabývající se „hostinou Páně“ za naléhavý? Dovolte mi, abych vám nejprve vyprávěl jeden krátký příběh. Zažil jsem ho před lety ještě jako pomocný biskup ve své diecézi Paderbornu, odkud pocházím. Jednoho dne jsem náhodou přijel do jednoho z  tamějších venkovských kostelů právě, když místní farář sloužil bohoslužbu pro školáky. V  kostele se shromáždilo 50 nebo 60 mladých, kterým bylo mezi 12 a  17 roky. Přišel okamžik svatého přijímání. Bez výjimky se tito mladí lidé hnali k oltáři a nechybělo ani to, že se při tom tlačili a vzájemně strkali. Kněze to velmi rozzlobilo. A  tak jim nešel vstříc, aby rozdával svaté přijímání, ale poslal je všechny zpátky do lavic. Potom jim vše rázně vyložil. Objasňoval jim, co se stalo: že k nim přichází Bůh, Stvořitel nebe a země; že se jeho Syn Ježíš Kristus stane jejich hostem; že se jim daruje jako pokrm za cenu svého života. „A vy se takhle bezmyšlenkovitě ženete ke stolu Páně – přicházíte k Ježíši Kristu 4

jako k něčemu všednímu. Neměli byste se spíše chvět uctivostí?“ A  důsledek tohoto spontánního pokárání? Třetina těch mladých lidí zůstala sedět v  lavicích. Drazí bratři a  sestry, poslední desetiletí nám ohledně přijímání Těla Páně přinesla důležitou a  vzácnou novou otevřenost. Žádný opravdový duchovní pastýř by nechtěl vzít zpět rozhodnutí svatého papeže Pia X., aby se ke svatému přijímání přistupovalo často a  bylo dovoleno, aby k němu chodily brzy také děti. Na druhou stranu nás tato možnost nesmí svést k  lehkomyslné a  povrchní rutině; nesmí u nás zakrnět v duchovní všednost – jak se to třeba mnohým z nás stává, když se u  dveří kostela žehnáme svěcenou vodou. Skutečně velký dar, že se setkáváme s  Božím Synem, nás vybízí, abychom se s  vírou v  Ježíšovo poselství a se zaujatou citlivostí ponořili do tajemství eucharistie. Nikdo o  sobě nemůže jednoduše tvrdit, že už pronikl do ducha liturgie. Pro nás všechny platí to, co jednou řekl svatý papež Jan Pavel II.: „Prožívat mši svatou se člověk musí učit.“ Naučí se někdo „prožívat“ mši svatou tím, že je pouze fyzicky přítomen v  kostele? Tím, že v  kostele netrpělivě čeká za posledním sloupem? Nebo tím, že na kůru klábosí se sousedem? ŽIVOT FARNOSTÍ 19 • 2015

Asi těžko. Proto by z  dnešního Kongresu měl vzejít impuls spočívající v  pastoračním vedení k  duchovnímu rozměru eucharistie. Pastýři i  laici by měli hledat ve farnostech příležitosti, které obracejí oči víry k onomu okamžiku milosti, k  němuž nás vede liturgie. Měli bychom se tomu ve farnostech cíleně věnovat. Sám jsem během svého dlouholetého působení v Papežské radě pro laiky zažil, že se při tom osvědčila nová duchovní hnutí; stala se pro mnohé katolíky liturgickou školou víry: ať už je to Focolare, charismatické hnutí nebo Neokatechumenát či Schönstattské hnutí. Musíme se naučit prožívat mši svatou. Může to začít tím, že budeme rozvíjet svůj smysl pro liturgii. Velcí myslitelé o  tom hodně uvažovali. Předně papež Benedikt, jehož podrobná studie o „duchu liturgie“ byla nedávno vydána. Zabývá se v ní také průběhem mše svaté a těm, kteří ji slaví, předkládá řadu podnětů. Gesta spojená s  bohoslužbou se nesmí stát mechanickými, protože jinak zůstávají gesty prázdnými. Mají být naplněna myšlenkami a city. Mnoho Benediktových podnětů by nám mohlo pomoci, abychom si více uvědomili, že okamžiky liturgie a  její slavení k  nám promlouvají. Záleží na nás, zda kapitál, který je nám dán k  dispozici, využijeme nebo zda ho necháme zetlít v  bance, aniž bychom měli užitek z úroků. V  takzvané „Nestorově kronice“, v  církevních dějinách jednoho mnicha jeskynního kláštera v  Kyjevě z  roku 987, z doby sv. Vojtěcha, se píše, že se bulharští muslimové, němečtí vyslanci latinského ritu, řečtí Byzantinci a také HebŽIVOT FARNOSTÍ   19 • 2015

rejci dostavili za kyjevským knížetem Vladimírem, aby se každý z nich pokusil získat knížete a  obyvatelstvo Kyjevské Rusi pro své náboženství. Kníže si chtěl vybrat to nejlepší náboženství. A tak dal svým vyslancům za úkol, aby se zúčastnili různých bohoslužeb. Po návratu z Řecka potom tito vyslanci knížeti Vladimírovi podali následující zprávu: „Nevěděli jsme, zda jsme byli v  nebi nebo ještě na zemi. Na zemi neexistuje žádné vypodobnění takové krásy.Nejsme s  to ji popsat. Víme jen toto: při bohoslužbě byli Bůh a člověk vzájemně spojeni. Dojemný příběh jejich výpovědí dokládá úchvatnou sílu skvělé liturgie. A  my v žádném případě „nesmíme omezit své spoluslavení – jak jsme již viděli – na rituální úkon a  vnější průběh. Jde o  naši vnitřní účast na tom, co se odehrává, o  duchovní spolukráčení, o  duchovní účast, jak to vyžadují slova II. vatikánského koncilu. Liturgie je nepochybně „vrcholem působení církve“, protože se jí vzdává Bohu čest, kterou jsme mu dlužní. Na druhou stranu však ten, kdo je ochoten učit se prožívat mši svatou, prokazuje nejlepší službu i  sám sobě. Neboť Bůh chtěl, aby se nám také on sám v této slavnosti daroval. Jak často jsem zakusil radost a  vděčnost, které v  srdci věřících vzbudila důstojná bohoslužba! Jejich štěstí bylo jednoznačně viditelné – i  když se nerovnalo nadšení vyslanců kyjevského knížete Vladimíra. A tak chceme nyní chválit Boha za jeho Syna. Chceme mu děkovat, že při slavnosti eucharistie můžeme také my spatřit Ježíše Krista, který je jejím středem. Ovšem to, zda se k nám přiblíží, závisí na jeho milosti a na očích naší víry. Amen. 5 2

INFORMACE DUCHOVNÍHO SPRÁVCE FARNOSTI Římskokatolická farnost sv. Filipa a Jakuba, Sadová 149, 760 01 Zlín tel.: 577 210 022, e-mail: [email protected], web: www.farnostzlin.cz

Sbírka na misie

V neděli 18. října se vybralo na misie celkem 202 723 Kč. Všem dárcům Pán Bůh zaplať. Také děkuji organizátorům a všem, kteří se zapojili do Misijního jarmarku. Jsem přesvědčen, že vaše pečení, zdobení, atd. prospělo nejen lidem v misiích, ale velice i nám. U stolů před kostelem se prohlubovaly a vytvářely nové vztahy. To má velikou hodnotu.

Společenství Eucharistická hodina

Připomínám, že do 30. října je možno se zapsat v sakristii nebo na faře do diecézního společenství Eucharistická hodina, kterou založil náš otec arcibiskup Jan Graubner. Více bylo zveřejněno v minulém čísle Života farností.

Dušičkové pobožnosti

Dušičkové pobožnosti na našich hřbitovech budou v neděli 1. listopadu, v 15 hod. na Lesním hřbitově a v Jaroslavicích a v 16 hod. v Loukách.

Možnost získání plnomocných odpustků pro zemřelé

Od 1. až do 8. listopadu lze denně získat plnomocné odpustky (po splnění tří obvyklých podmínek – svaté přijímání, modlitba na úmysl Svatého Otce a nemít zalíbení ani v lehkém hříchu) přivlastnitelné pouze duším v očistci. Je třeba také navštívit hřbitov a pomodlit se tam třeba jen v duchu za zemřelé.

Svatomartinská pouť na Přílukách

V neděli 8. listopadu v 10.30 hod. bude mše svatá ke cti sv. Martina u kapličky na Přílukách. P. Ivan Fišar

SLOUŽÍME NEMOCNÝM Mše svatá v Krajské nemocnici Tomáše Bati je sloužena každou sobotu v 15.30 hod. v  léčebně dlouhodobě nemocných (LDN) ve výukovém sále v  suterénu. Bohoslužba je nejen pro pacienty, ale je přístupná veřejnosti. Svaté přijímání pro nemocné Svátost smíření (svatá zpověď) Svátost nemocných (pomazání nemocných) O  tyto služby je třeba požádat na Farním úřadě ve Zlíně, na Sadové ulici 149, tel.: 577 210 022, 733 742 700. Nahlaste jméno, oddělení a pokoj, popř. bydliště. Mše svatá v nemocnici je přístupná také veřejnosti. 6

ŽIVOT FARNOSTÍ 19 • 2015

INFORMACE DUCHOVNÍHO SPRÁVCE FARNOSTI Římskokatolická farnost Panny Marie Pomocnice křesťanů Okružní 5430; 760 05 Zlín, tel.: 577 019 682, web: http://zlin.sdb.cz/ e-mail: [email protected]

Páteční večery

Mladé lidi od 14 let zveme každý poslední pátek v měsíci na společný večer do velkého sálu pod kostelem. Část programu připravují animátoři, na své si přijdou všichni, kdo nechtějí jen pasivně konzumovat zábavu. Nejbližší páteční večer je 30. října.

Dušičková pobožnost

Na hřbitově na Mladcové bude letošní dušičková pobožnost v  neděli 1. listopadu v 15 hod.

Svátost pomazání nemocných

Společné udílení svátosti pomazání nemocných bude v  naší farnosti v  sobotu 7. listopadu v 16 hod. Zapisovat se můžete v sakristii do neděle 1. listopadu.

Klub pro dospělé

Od 1. listopadu bude až do konce dubna 2016 otevřený Klub pro dospělé. Otevřeno je každou neděli od 17 do 20 hod. V  rámci tohoto klubu zveme na přednášku Mgr. Karla Opravila na téma Sendvičová generace, která se uskuteční 15. listopadu. Přednáška o generaci lidí středního věku, kteří se starají současně o své nesamostatné děti i o své rodiče, začne v 17.30 hod.

Posezení u cimbálu

Tradiční akce pro dospělé Posezení u  cimbálu se uskuteční v  pátek 13. listopadu. Prodej lístků bude v neděli 1. a 8. listopadu v recepci v rámci nedělní kavárny (od 11 do12 hod.). P. Pavel Glogar, SDB

OREL – JEDNOTA ZLÍN

Pozvánka na přehlídku dětských sborů a schol

Orel jednota Zlín a  farnost Panny Marie Pomocnice křesťanů pořádá tuto neděli 25. září od 16 hod. v kostele na Jižních Svazích třetí ročník přehlídky dětských sborů a schol s názvem Jsme děti Tvé 2015. Na přehlídce vystoupí dětské scholy z Lukova, Nivnice, Starého Města, ze Zlína sbor Církevní základní školy a dětská schola Panny Marie Pomocnice křesťanů. Hostem přehlídky je kapela B. P. T.. Podrobnosti jsou na plakátech. Přehlídku finančně podpořilo Statutární město Zlín. Všichni jste srdečně zváni. Marcela Sousedíková ŽIVOT FARNOSTÍ   19 • 2015

7 2

SPOLEČENSTVÍ VDOV A VDOVCŮ Divadelní 3242/6, Zlín; tel.: 605 451 600 e-mail: [email protected], www.vdovyavdovci.cz

Návštěva ovdovělých v Šumperku

Pro dnes už početnou skupinu ovdovělých ze Zlína a  okolí se pod výrazem Šumperačky skrývá velmi příjemná i  velmi aktivní skupinka většinou ovdovělých žen z  farnosti sv. Jana Křtitele v  Šumperku. Jejich hlavní doménou je rozdávat radost, navštěvovat nemocné, společně se modlit, zkrátka pomáhat všude, kde je potřeba. Navíc svou zručností proměňují pletací přízi v kouzelné figurky (třeba i celý betlém), které obdarovaného vždy potěší. V  roce 2014 se přihlásily na náš pobyt ovdovělých v  Dolomitech. Podle shora uvedeného by bylo skoro nemožné, aby mezi námi nevzniklo přátelství, které se s každou další společnou akcí utužuje, nevyjímaje Dolomity 2015, kam tentokrát rád zavítal i jejich duchovní otec, P. Slawomir Sulowski. Tamní farnost se na naši návštěvu 3. října náležitě připravila. Abychom mohli začít mší svatou, upravil otec Slawomir i svůj nabitý program. Po mši svaté se nám u farního domu, který sousedí s kostelem, dostalo přivítání jako nějaké vážené zahraniční delegaci – kroje, zpěv a chléb se solí… V přízemí domu probíhalo současně setkání rodin, takže nám byl vyhrazen sál v patře. Naše hostesky ve svých stylizovaných úborech se rychle přesunuly na schody, aby nás uvedly k  prostřeným stolům, z  nichž pak nejrychleji mizel teplý čaj či káva a připravené chlebíčky a  výborné pečivo. Jako vzpomínku na Dolomity jsme jim společně zapěly docela dlouhou, vlastními silami složenou Baladu na Dolomity. Před obědem v malé restauraci jsme zvládli komentovanou prohlídku historického jádra města, které se odborně ujala jedna z  žen. Odpoledne jsme v nedalekých Losinách navštívili historickou papírnu na ruční papír. V Evropě je nejznámější tím, že je už více jak 400 let stále v provozu. Z tohoto milého setkání, které nám naše Šumperačky připravily, jsme po krátké adoraci a svátostném požehnání odjížděli s vědomím nádherného Božího daru, daru přátelství. Marie Dubská

Nabídka CD s homilií P. Jana Linharta

V naší kanceláři je ke koupi CD s homilií a přednáškou Když Bůh mlčí od P. Jana Linharta, biskupského vikáře pro pastoraci Královéhradecké diecéze a kněžského spirituála, který byl letos hlavním hostem setkání ovdovělých, které se uskutečnilo 9. června ve Štípě. Alenka Panáková 8

ŽIVOT FARNOSTÍ 19 • 2015

PORADNA PRO ŽENY A  DÍVKY Občanské sdružení ONŽ – pomoc a poradenství pro ženy a dívky Divadelní 3242/6, Zlín, tel.: 577 222 626, 603 213 838 e-mail: [email protected], www.poradnaprozeny.eu

Charitativní akce Šátky pro poradnu

Připomínáme, že až do 10. listopadu můžete nosit do naší poradny (2. NP) své šátky a šály. Lze je předat osobně, nebo je můžete zanechat ve sběrné schránce přede dveřmi poradny. Veškeré šály a šátky poté budou zařazeny do volného prodeje, který se uskuteční opět v poradně v pátek 13. listopadu od 10 do 17 hod. Výtěžek z prodeje půjde na podporu činnosti naší poradny. Pokud tedy hledáte drobný dárek pro sebe či své blízké, není nic jednoduššího než přijít na akci Šátky pro poradnu. Těšíme se na vás. Pavlína Štachová TECHNICKÁ RADA FARNOSTI INFORMUJE

Oprava vnitřní dlažby v kapli sv. Václava na Kudlově

V letošním roce proběhly práce na opravě vnitřní dlažby v kapli sv. Václava na Kudlově. Součástí stávající dlažby byly i poničené a popraskané teracové dlaždice, které byly vyměněny za nové. Ze stejného materiálu byly na míru vyrobeny v Hranicích na Moravě. Uvolněné dlaždice byly očištěny a dolepeny. Celá dlažba byla očištěna od zbytků lepidel PVC, obroušena, doplněna cementovým pačokem a  napuštěna. Ze stupně v  presbytáři byl odstraněn bílý nátěr. Práce proběhly za finanční podpory Statutárního města Zlína v roce 2015 a drobných dárců. Děkujeme.

Snímek Leoš Hrdlička

Restaurování dekorativní výmalby v kapli sv. Martina v Přílukách

Práce na celkové obnově kaple sv. Martina ve Zlíně Přílukách letos pokračovaly restaurováním vnitřní dekorativní výmalby v interiéru kostela. Po odstranění několika vrstev druhotných nátěrů bylo zjištěno oproti předpokladu, že je dekorativní výzdoba mnohem bohatší s  větším množstvím dekorativních šablon. Dekorativní výmalba byla poté očištěna a  konzervována. Na základě nových skutečností se předpokládá, že práce na celkovém restaurování výmalby budou v příštím roce pokračovat. Letošní práce byly finančně podpořeny z Dotací z Fondu kultury Zlínského kraje a z Ministerstva kultury ČR v rámci programu Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností v roce 2015. Snímek Libuše Jakubíčková

ŽIVOT FARNOSTÍ   19 • 2015

9 2

DĚTI V KOSTELE A JAK NA TO? Milí farníci, zvláště mladé maminky a tatínkové, jeden známý kněz prohlásil: „Když se v  kostele při nedělní mši svaté neozývá občas pláč dětí, je to velmi smutná farnost. Bude stále stárnout a  stárnout, až jednou – sami si to domyslete.“ Patří i malé děti do kostela, nebo ne? Někdo namítne: Jenom v kostele ruší a my se nemůžeme soustředit na to posvátné, co se v kostele děje. Položme si jinou otázku: Patří děti do farní rodiny, nebo ne? A mše svatá je přece slavnost celé farní rodiny. Chce to ale velikou toleranci a pochopení pro děti a pro jejich rodiče. Pokud budeme zvláště my starší chtít, aby malé dítě sedělo úplně potichu, ba ani se nepohnulo, budeme se na něho mračit a hrozit mu, tak můžeme mít i vinu na jeho pozdějším odporu chodit do kostela. Rodiče by měli prosit o velikou modrost, jak děti motivovat a jak jim pomáhat postupně objevovat mši svatou. My ostatní bychom měli prosit o trpělivost a o radost z každého přítomného dítěte. Někoho přesto napadají otázky: Patří do kostela kočárky i s nejmenšími dětmi? Mají tato nemluvňata něco ze mše svaté? Od kolika roků by měly děti pravidelně chodit do kostela? Vzpomeňme, jak se lidé tlačili na Pána Ježíše, protože z něho vycházela síla. Tak jako Boží milost činí velké věci v dítěti v okamžiku jeho křtu, i když ono nic „nevnímá“, tak může živý Ježíš působit i na dítě během mše svaté. To všechno je veliké tajemství, které se vymyká naší „rozumnosti“. Aktivní spolupráci při mši svaté Pán očekává od nás s přibývajícími roky. Bez ní my dostáváme moc málo. Chci proto jasně říci: děti do kostela vždy patří. Moc vám, rodiče, děkujeme, že vozíte či vodíte své děti do kostela. Pokud maminky uslyšíte od někoho něco opačného, tak mu odpusťte a nezařizujte se podle něho, nenechte se žádnými řečmi ani posunky odradit. Už teď se pokládají základy víry vašeho dítěte. Nenechte si ujet vlak. Děti jsou přece naší budoucností, a pokud zmizí z kostelů, zmizí s nimi i naděje na pokračování. Nikdo přece nechce, aby nastal konec živé křesťanské víry v našich farnostech. Přesto mít s sebou v kostele dítě nebo je pravidelně vodit do kostela, má svá pravidla. Děti v kočárku nemohou za to, že křičí. Oni vlastně v kostele nekřičí, ale „zpívají“. Pokud ale silně zpívají, i když varhany už dlouho nehrají, či přehlušují předčítání Božího slova nebo kázání, je lépe ať zazní jejich „zpěv“ na chvíli i v okolí kostela. Až se dítě uklidní, přijeďte klidně zpět do kostela mezi nás. Rádi vás tam zase uvidíme! Když menší dítě začíná být neklidné, nahlas si povídá či vykřikuje během čtení Božího slova a kázání, vezměte jej třeba na chvíli dozadu do kostela, něco mu tam ukažte, nebo je vezměte do sakristie, anebo jděte na chvíli i ven. Projděte se s ním a znovu je namotivujte. S přibývajícím věkem by měla narůstat doba, kdy dítě vydrží delší dobu být v kostele klidné. Na uklidnění může ale pomoci i nějaký obrázek, dětský misálek, dětská bible, nebo jiná obrázková knížka. Mějte tyto pomůcky v  zásobě. Nedávejte dítěti vše najednou, ale postupně, aby vám to vyšlo do konce mše svaté. Záleží vždy na věku dítěte. Pomůže i jedna hračka, která také „jde“ s dítětem na bohoslužbu – např. panenka, zvířátko. Vláček, autíčka, „technika“ se ale moc nehodí. Nedělejme z kostela hračkárnu ani prostor, kde se rozdávají sladkosti. Dnes jsou k dostání misálky pro děti o průběhu mše svaté. Naposledy je vydaná knížečka: 10

ŽIVOT FARNOSTÍ 19 • 2015

Katka a Bětka na mši svaté. Dítě si listuje a sleduje tak za pomoci svého rodiče průběh mše svaté. Už při příchodu do kostela s dítětem jen šeptejte, a tak to dělejte, dokud nevyjdete z kostela po mši svaté. S dětmi, které již cupitající či už krásně chodí po svých, jděte co nejvíce dopředu, ať ze mše něco mají. Nebojte se, milí rodiče, že někomu obsadíte jeho místo. Věřím, že každý opravdově věřící vám rád nabídne své dosavadní místo. Vždyť jim jistě také jde o budoucnost víry u nás v kostele. Děti se totiž potřebují i dívat, aby se zabavily. Ze zadních lavic, kde uvidí jen záda druhých, nic neuvidí. O to rychleji je to přestane bavit a začnou se nudit a zlobit. Někdo řekne: „Naše děti sedí s námi vzadu nebo jsou s námi na kůru a vůbec tam nezlobí.“ Bohu díky za to. Ale jsem přesvědčen, že by měly být dole a vepředu. Musí se naučit zapojovat do mše svaté. Nestačí být na mši svaté, být na ní hodní. Je potřeba vstoupit do ní, slavit ji. Jinak je to povede k povrchnosti, zvykovosti ve víře a za pár let se vytratí z kostela a vy se budete divit a říkat: „Jak to, že už nechtějí chodit do kostela?“ Není ani moudré posílat děti jen dopředu a vy sami zůstanete někde vzadu. Děti potřebují podle věku občas na něco upozornit, usměrnit, povzbudit k pozornosti, vést k modlitbě po svatém přijímání. Rodiče by měli přemýšlet, jak své dítě už doma učit ztišení, naslouchání a prožívání mše svaté, jak je motivovat k účasti na ní. Děti ale hlavně potřebují vidět a zažít váš aktivní příklad. Shrňme základní pravdy o dětech v kostele: S malými dětmi do kostela chodit nejen můžete, ale máte. S kočárky také můžete. My kněží i ostatní skutečně věřící se radujeme z přítomnosti vaší i vašich dětí. Buďte s nimi vždy vepředu, co nejblíže oltáři! Dětem šeptem vysvětlovat obřady můžete. Ale opravdu jen šeptem, ne polohlasně. Protože stačí, když několik dětí si začne povídat navzájem s rodiči, ostatní přítomní jsou dost rušeni. Zasahovat tvrdým způsobem znamená znechutit jim kostel třebas i na celý život. Nechat dítě v kostele svobodně řádit je nezodpovědné a neohleduplné vůči ostatním. A ještě jedna rada. Choďte v neděli po mši svaté se svými dětmi do klubu Pod kánoí a ptejte se druhých rodičů, jak to dělají. Spolu hledejte nové a nové možnosti, jak děti motivovat při mši svaté. Další výhoda pobytu v klubu je v tom, že se děti budou navzájem víc poznávat a budou mít nové věřící kamarády, a to pro jejich růst ve víře, zvláště když budou trochu starší, je také moc potřebné. Za moudrost ve vedení vašich dětí k Bohu se modlí, i ostatní farníky k tomu vybízí a žehná vám P. Ivan Fišar

Z dopisů farníků

Několika rodičům z mých dřívějších farností jsem položil dvě otázky, aby se s námi podělili o své zkušenosti, jak to zvládali se svými malými dětmi. Máme brát děti na mši svatou? Od jakého věku dítěte? Co dělat, když začne chodit, běhat po kostele, křičet? A co v období vzdoru? Milé maminky, milí tatínkové, babičky, dědečkové, dovolte, abych se s Vámi podělila o pár dobrých zkušeností v této oblasti. Mám čtyři děti (z toho tři dospělé) a v současné době očekáváme narození šestého a sedmého vnoučete. Jak jsme to praktikovali s mým manželem? ŽIVOT FARNOSTÍ   19 • 2015

11 2

Všechny naše děti jsme brávali na mše svaté již od kojeneckého věku. V období od jednoho roku do tří let to s  nimi bylo snad nejtěžší. Každé dítě bylo pochopitelně jiné, a tak se zlobení řešilo dětským misálkem, pastelkami nebo piškoty. Hračku jsme dovolili pouze v krajním případě, a to pouze takovou, která nevydávala žádné zvuky (žádná rachotící plastová autíčka apod.). Nikdy jsme však dětem nedovolili špacírovat se bezprizorně po kostele, lozit či skákat po bočních oltářích, oblézat zpovědnice, běhat za příbuznými sedícími na jiném místě. To byste se divili, milí rodiče, jak to vše dokáže rušit ostatní – a nejen staré lidi! Když bylo nejhůř, vyšli jsme na chvíli s dětmi ven, aby nerušily ostatní – např. během kázání, ale pak zpět do lavice, abychom nechyběli při proměňování. Také moje vnoučata spolu se svými rodiči navštěvují pravidelně nedělní bohoslužby, zasvěcené svátky a během školního roku i dětské mše svaté. Nemůžu říct, že jsou to nějací svatoušci, ale rodiče se snaží uplatňovat naše praktiky, i když občas s obtížemi. Řadu let jsem pracovala (a ještě pracuji) v mateřské škole, a tak vím, co děti dovedou. Myslím si však, že daleko horší je benevolence rodičů. I malé dítě je dost chytré na to, aby pochopilo, co se po něm požaduje. Už ve třech letech pochopí, když mu to rodiče vysvětlí – že kostel není hřiště ani mateřská škola. Dítě si přece dovolí tolik, kolik mu povolí jeho rodiče. Jistě jsou také výjimky – dítě hyperaktivní, těžké období vzdoru. Je těžké situaci v klidu vyřešit. Pak bych doporučovala vystřídat se s partnerem na bohoslužbě (třeba jeden v sobotu večer, druhý v neděli) a dítě nějakou dobu na mši svatou nebrat. I v naší farnosti se v poslední době vedly debaty na toto téma. Každé dítě je originál, vyžaduje jiný přístup, jinak reaguje na určité prostředí. Mám pochopení pro děti, když občas v kostele zlobí. Nemám však pochopení pro rodiče, kteří se zlobivým dítětem nic nedělají. Milí rodiče, nebojte se brát své potomky do kostela. A když budou zlobit, nebojte se experimentovat. Láska vám jistě řešení pomůže najít. Hodně odvahy Vám přeje matka a babička Ludmila H.

Snímky převzaty z webu www.clovekavira.cz

Národní eucharistický kongres v Brně 12

ŽIVOT FARNOSTÍ 19 • 2015

CENTRUM PRO RODINU Okružní 5298, Zlín-Jižní Svahy; tel.: 577 212 020, 732 376 193 e-mail: [email protected], www.cpr-zlin.cz

Aktivity bez přihlašování

Klub maminek Zlín – 29. října setkání nebude; 5. listopadu v 9 hod. – Výroba svíček Klub aktivních seniorů (KLAS) – pátek od 9.30 hod.; 30. října setkání nebude; 13. listopadu – beseda a promítání na téma Stářím život nekončí s Andreou Šimečkovou Modlitby matek – čtvrtek 12. listopadu v 8 hod. v kapli kláštera Biblické tance pro ženy – středa 11. listopadu od 19.15 hod.

Aktivity s přihlášením

Tvořílek vypráví – výtvarná dílna pro děti a rodiče; každou druhou středu od 15.30 hod. v našem sále; 28. října setkání nebude, další setkání jsou 11. a 18. listopadu Kurzy angličtiny – ještě se můžete připojit ke kurzu pro úplné začátečníky (v úterý 9.00 – 10.30 hod.); hlídání dětí zajištěno Sedmikrásek – cvičení rodičů s dětmi, ještě je několik volných míst v Minisedmikrásku (pro děti od jednoho roku) Tvořivé aktivity – středa 4. listopadu od 15.30 hod. Modelování z  FIMO hmoty; sobota 14. listopadu od 14.00 hod.; Quiling – vánoční hvězdy, stromečky a vločky

Záchrana života zážitkem

Dvoudílný kurz první pomoci pro rodiče a širokou veřejnost s Mgr. Kateřinou Mizerovou se uskuteční v termínech 2. a 9. listopadu, vždy od 17 do 19.30 hod. v našem sále; kurzovné je 400 Kč

Kurz pro nastávající rodiče

Cyklus pěti setkání; čtvrtek v  19 hod.; první setkání je 12. listopadu; kurzovné je 700 Kč za jednotlivce nebo 800 Kč za pár

Exercicie pro ženy

Podzimní exercicie s MUDr. Jitka Krausovou se uskuteční v termínu od 3. do 8. listopadu v poutním domě Stojanov na Velehradě (začíná se úterní večeří, končí nedělním obědem); cena je 2 600 Kč (strava, ubytování v jednolůžkovém pokoji) nebo 2 400 Kč (strava, ubytování ve dvoulůžkovém pokoji); hlásit se můžete v naší kanceláři nebo na e-mail: [email protected] Andrea Šimečková

Snímky Lenka Hrdličková

Misijní neděle ve farnosti sv. Filipa a Jakuba ŽIVOT FARNOSTÍ   19 • 2015

13 2

VZPOMÍNÁME

Padesát let od tragické smrti redemptoristy Oldřicha Kubiny

V záplavě různých zpráv zůstalo neprávem v pozadí 50. výročí úmrtí Oldřicha Kubiny, na kterého dosud s vděčností vzpomínají mnozí starší farníci. Třebaže v naší farnosti žil a pracoval jenom krátkou dobu, jeho horlivé a vytrvalé působení mezi mladými lidmi v obtížné době totalitního režimu v padesátých letech minulého století zanechalo v nich hlubokou stopu, upevnilo a posílilo jejich víru a prohloubilo jejich duchovní život. Patřil k těm mladým mužům, kteří měli cestu k duchovnímu povolání značně komplikovanou. Narodil se 17. prosince 1924 v  Sedlišti, okres Místek, jako poslední z devíti dětí. Jeho otec byl zedníkem, při domě bylo menší hospodářství se dvěma kravami. Maminka Johana se starala o početnou domácnost i o hospodářství. Byla věřící a se svými čtyřmi syny a pěti dcerami chodila v neděli na mši svatou do dřevěného kostelíka přímo v místě bydliště, otec jenom o velkých svátcích. Žili velmi skromně, vedle práce v hospodářství sbírali lesní plody a prodávali je. Oldřich navštěvoval obecnou školu v  Sedlišti, pak měšťanskou školu; po jejím dokončení se učil obchodním příručím. V  roce 1941 zahájil studium na gymnáziu ve Frýdku. Když bylo německými okupanty uzavřeno, pracoval jako dělník. Po druhé světové válce dokončil středoškolské studium, v roce 1947 maturoval, vstoupil do noviciátu k redemptoristům v Července, v srpnu 1948 složil své první sliby a v řádovém učilišti v Obořišti zahájil studium teologie, které však po násilné likvidaci klášterů v roce 1950 nemohl dokončit. Byl internován společně s dalšími řeholníky v klášteře premonstrátů zprvu v Želivu u Humpolce, potom i na dalších místech. Po propuštění z internace nalezl zaměstnání ve Zlíně, kde od února 1955 až do svého zatčení pracoval v elektrárně. Od svého příchodu do Zlína se stýkal s dalšími zlínskými redemptoristy (P. Antonínem Krajčou, P. B. Hozíkem, P. B. Čelůstkou), vzájemně se povzbuzovali a i za ztížených podmínek se snažili dodržovat řádová pravidla. Zprvu bydlel společně se synovcem v Želechovicích, později na internátě, ale vystřídal více bytů. Ve zlínském kostele se seznámil s věřící skupinkou dělnické mládeže, jejímuž duchovnímu vedení se obětavě věnoval až do svého zatčení v roce 1961. Jak vzpomíná Olga Spáčilová, na Oldřicha ji upozornil její strýc, františkán. Řekl jí, že Oldřich je bohoslovec, drobnější postavy, blonďák, že ho v kostele snadno pozná. „Tak jsem se s ním u kostela seznámila a taky s celou naší partou. Hodně jsme všichni od něho získali.“ Vedle P. Hozíka se tak Oldřich stal „duchovním rádcem“ této skupinky mládeže, pro kterou připravoval a organizoval vzdělávací přednášky, zájezdy na různá poutní místa v blízkém i vzdálenějším okolí, výlety do přírody, každoroční pěší pouť na Svatý Hostýn, na Provodov . S redemptoristy domluvil nejednu duchovní promluvu pro tuto převážně dělnickou mládež. Připravoval náplň schůzek, které se mohly konat pouze tajně v soukromých bytech, často na Mladcové, pod záminkou oslav narozenin nebo svátku někoho z účastníků. Obstarával náboženskou literaturu, opisoval na psacím stroji některé církevní dokumenty, aby se s nimi mohli seznámit ostatní. Skládal také texty na nápěv lidových písní, „které jsme pak vesele a radostně zpívali, když jsme společně někam šli,“ jak vzpomíná Olga Spáčilová. „Třeba na Provo14

ŽIVOT FARNOSTÍ 19 • 2015

dov. To nás jednou překvapil s kotlíkem na vaření jako správný skaut. U pana faráře F. Müllera vyprosil vajíčka, která jsme u lesa za kostelem usmažili. Jindy, když jsme se vraceli z  Provodova, u  obrázku za dědinou vytáhl mašli, přivázal ji a  současně vysvětlil, že na mořském břehu při odjezdu lodí tak činí lidé, kteří zůstali na břehu. Když již se nemohou držet za ruce, tak si ten stisk prodlužují třeba pentlemi. No, a my, když odcházíme od Panny Marie, ať jsme s ní spojeni co nejdéle.“ Soukromě pokračoval ve studiu teologie. Byl velmi obětavý, skromný a iniciativní. K narozeninám každého z nás připravil malá alba fotografií s blahopřáním, ve volných chvílích zhotovoval růžence, které se na rozdíl od těch kupovaných tak snadno neroztrhly. V roce 1959 si podal přihlášku ke studiu teologie na bohoslovecké fakultě v Litoměřicích, ale nebyl přijat. O jeho podnikavosti i odvaze, skromnosti i zbožnosti opět podává svědectví Olga Spáčilová, která se od něho dověděla, jak se mu podařilo setkat se spolubratry a kněžími internovanými v Králíkách. Dokonce tam mezi nimi také přespal. Zdá se to neskutečné, ale Oldřich využil situace, kdy tam nastoupil nový „bachař“, který všechny internované ještě neznal, nějak se připojil k ostatním a na druhý den se zase „vytratil“. Jindy zorganizoval zájezd celé skupinky mládeže na biřmování ve Frýdku, který v té době patřil pod Vratislavskou arcidiecézi, takže se tam mohlo biřmování uskutečnit. Postaral se také o nocleh. Jeho působení ve Zlíně trvalo do konce roku 1961, kdy byl zatčen, v březnu následujícího roku společně s dalšími redemptoristy byl odsouzen Krajským soudem v Brně za tzv. podvracení republiky ke čtyřem roků vězení, ale již v květnu téhož roku byl na amnestii propuštěn. Co se tehdy pokládalo za protistátní činnost, stojí za ocitování ze soudního rozhodnutí: (…) že ze zášti k socialistickému zřízení (…) se utvrzovali v přesvědčení, že dojde ke zvratu státního zřízení a k obnovení činnosti řádu a klášterů, navzájem si sdělovali štvavé zprávy zahraničního rozhlasu, navazovali spojení s jinými skupinami protistátně činnými redemptoristy v ČSSR, řídili se tajnými pokyny provinciála řádu (…) působili v protipokrokovém duchu na více občanů (…) Oldřichovi bylo kladeno za vinu, že na svém psacím stroji rozmnožoval ilegální písemnosti (projevy Pia XII.), opisy rozdával nejen spoluobžalovaným, ale i dalším osobám (…) tyto osoby nabádal k větší náboženské horlivosti a církev stavěl před nimi jako trpitelku v současné době a prohlašoval před nimi, že pro církev přijdou opět lepší časy (…) Po listopadové revoluci byli všichni rehabilitováni a nespravedlivý rozsudek zrušen. Po amnestii ještě krátce pracoval ve Svitu a od ledna 1963 zastával místo kostelníka na Svatém Hostýně, kde se horlivě a zodpovědně věnoval této službě a staral se o údržbu i výzdobu mariánské svatyně. Rádi jsme se tam s ním setkávali. Škoda, že jeho služba trvala tak krátkou dobu. Při běžné výměně vadné žárovky v reflektoru na pravé straně hlavního oltáře se pod ním zlomila příčka na žebři, z velké výšky se zřítil na dlažbu a na místě zemřel. Stalo se to 9. září 1965. Jeho náhlá smrt nás všechny hluboce zasáhla. K místu jeho odpočinku na hřbitově na Svatém Hostýně ho doprovázela početná skupinka mladých lidí i dalších věřících, kterým tak obětavě sloužil. I když se nedožil dlouhého věku, zůstává jeho obraz a příklad stále živý v srdcích těch, kteří jsme ho znali. Jeho život je také krásným svědectvím věrnosti a vytrvalosti duchovnímu povolání. Nebylo mu dopřáno, aby se stal knězem, ale svým životem, činností, obětavostí i vstřícností k potřebám bližních vydával krásné svědectví o Kristu. S vděčností na něho vzpomínáme. doc. Vojtěch Cekota ŽIVOT FARNOSTÍ   19 • 2015

15 2

HLASY A  OHLASY

Babyscholička v Lidečku

V  sobotu 10. října jsme s  Babyscholičkou zavítali na přehlídku dětských schól do Lidečka. Den jsme zahájili mší svatou v  tamním kostele, a  poté se přesunuli do kulturního domu, kde pokračoval program. Střídala se tady jedna schólička za druhou a  i  my jsme mohli potěšit všechny přítomné našimi písničkami. Odpoledne jsme si vyzkoušeli horolezeckou stěnu, jízdu na koních a některé děti navštívily i  výtvarné dílničky. Největším zážitkem byla určitě ukázka práce pasteveckého psa. Děkujeme všem organizátorům za krásný den a už teď se těšíme na další ročník. Tereza Fojtů

P. James Manjackal navštívil Českou republiku

Na brněnském výstavišti se konala ve čtvrtek a  v  pátek duchovní obnova, kterou vedl katolický kněz z Indie P. James Manjackal. Promlouval k tisícům věřících, kteří si přišli pro požehnání a impuls k tomu, jak v dnešní době žít pravou víru. Motto duchovní obnovy bylo Ježíš Kristus – chléb života. P. Manjackal má od Boha jedinečný charismatický dar – uzdravování. Mnoho lidí prošlo během exercicií fyzickou či duchovní proměnou. V  sobotu se všichni účastníci obnovy zúčastnili hlavního programu Národního eucharistického kongresu na náměstí Svobody, kde byla sloužena mše svatá s následným eucharistickým průvodem. Odpoledne pokračoval duchovní program na výstavišti, který vedla misionářka Jana Ungerová. Akci uspořádal nadační fond CREDO. P. James mluvil o  svých knihách, o  zkušenostech z  misií pro křesťany i  nekřesťany a  zdůrazňoval přítomným, že Ježíš je živý Bůh. Hudebně promluvy doplnila chválová schola z Dolní Lhoty. Na akci pomáhalo více jak 100 dobrovolníků. Další akcí, kterou připravuje nadační fond CREDO, je seminář pro manželské páry s manželi Smékalovými, který se uskuteční 7. listopadu v Brně a duchovní obnova s misionářem P. Peterem Krenickým z Ukrajiny. Ta proběhne v sobotu 21. listopadu ve Zlíně. Součástí bude benefiční koncert, jehož výtěžek bude věnován na podporu misií na Ukrajině. Více na www.duchovniobnova.cz Jarmila Barboříková ŽIVOT FARNOSTÍ – čtrnáctideník zlínských farnosti • Vydává Římskokatolická farnost sv. Filipa a Jakuba (Sadová 149, 760 01 Zlín, tel.: 577 210 022, 733 742 700) ve spolupráci s Římskokatolickou farností Panny Marie Pomocnice křesťanů (Okružní 5430, 760 05 Zlín, tel.: 577 019 682) • Redakční rada: P. Ivan Fišar, Leoš Hrdlička, Ondřej Jakubíček, Libuše Jakubíčková, PhDr. Josef Pala, Pavel Záleský • Redakce si vyhrazuje právo na úpravu a krácení rukopisů, při výběru dává přednost textům stručným • Určeno pro vnitřní 16 ŽIVOT FARNOSTÍ 19 • 2015 potřebu. • E-mail: [email protected]