Zkus být textilákem I.
Textilie pod mikroskopem
Komentář:
Pokusíme se pomocí mikroskopu určit jednotlivé druhy vláken.
Pomůcky:
vzorky materiálů, mikroskop, sklíčka (podložní a krycí), pinzeta, špendlík, nůžky,
kádinka s vodou (glycerinem), kapátko, tužka.
Pracovní postup: 1. Odděl od vzorku jednu nit. Pomocí špendlíku rozvlákni konec nitě na jednotlivá vlákénka. Nůžkami nastříhej malinké kousky vláken na podložní sklíčko. 2. Kousky vláken na podložním sklíčku pomocí kapátka zakápni vodou (glycerinem). Stačí jedna kapka. Na takto připravený vzorek přilož krycí sklíčko. 3. Připravený vzorek vlož do mikroskopu. 4. Mikroskop zaostři na vlákna (pomocí malého a velkého šroubu). 5. Do předkreslených kroužků zakresli přibližný obrázek vláken, která jsi viděl. Pomocí předlohy (viz teorie) urči, o jaký druh vlákna se jedná.
A
B
Textilie A: ................................................... Textilie B: ................................................... Textilie C: ...................................................
C
II.
Textilie pod mikroskopem - teorie
Komentář: Vyber správnou odpověď. Bavlna je vlákno a) přírodní, b) syntetické, c) živočišné. Získává se z plodů a) kokosové palmy, b)konopí, c) bavlníku
(podélný pohled a řez bavlněnými vlákny)
Ovčí vlna je vlákno a) přírodní, b) živočišné, c) syntetické. Získává se stříháním, vyčesáváním nebo epilací chlupů a srstí ovcí.
(podélný pohled a řez vlněnými vlákny)
Syntetická vlákna vznikají a) chemickou reakcí, b) z mořských plodů, c) ze srsti zvířat.
(podélný pohled a řez syntetickými vlákny polypropylen)
III. Komentář:
Superabsorbenty
Na výrobu hygienických výrobků se používají superabsorbenty. Superabsorbent má
schopnost přijímat a vázat kapalinu, je nasákavý a absorbcí vody bobtná. Nasákavost se vyjadřuje v procentech jako podíl hmotnosti vody ve vzorku a původní hmotnosti suchého vzorku. My se pokusíme zjistit nasákavost superabsorbentu.
Pomůcky: superabsorbent – kyselina polyakrylová, netkaná textilie, tužka, pravítko, nůžky, svařovačka, digitální váhy, Petriho miska, nádoba s vodou.
Pracovní postup: 1. Z netkané textilie vystřihni dva čtverce o rozměrech 15 x 15 cm.
2. Vystříhané čtverce svař pomocí svařovačky – svař tři strany, jednu nechej volnou pro nasypání superabsorbentu. 3. Nasyp do vniklé kapsy superabsorbent a poslední, nesvařenou stranu svař. 4. Petriho misku naplň vodou. 5. Svařené vzorky před namočením zvaž, poté je ponoř do studené vody na 1 minutu. Po vytažení je nech okapat. 6. Mokrý vzorek opět zvaž. Hodnoty zapiš do tabulky a vypočítej nasákavost.
Hmotnost suchého vzorku (ms)
Vzorec pro výpočet nasákavosti:
= ………… %
Hmotnost mokrého vzorku (mm)
Hmotnost vody (mv= mm- ms)
IV.
Oleofobita textilií
Komentář: Oleofobita je vlastnost, při které materiály odolávají vsáknutí olejnatých kapalin. Na povrchu oleofobního materiálu se z olejnatých kapalin tvoří kuličky. Kuličky se do materiálu nevsakují a jdou snadno oklepat nebo opláchnout vodou. Běžné textilní materiály mají oleofobitu malou, proto je nutná jejich úprava, která se provádí s pomocí chemikálií. Materiály s oleofobní úpravou se používají např. na pracovní oděvy nebo na bytový textil (ubrusy,…). Pokusíme se stanovit oleofobitu plošných textilií a porovnáme její úroveň u jednotlivých vzorků.
Pomůcky: vzorky textilií (vlna, PES, PAD, bavlna…), kapaliny (voda, glycerin, jarový roztok, líh, petrolej, kuchyňský olej), kapátka.
Pracovní postup: 1. Připrav si nádoby se zkušebními kapalinami a tři vzorky textilií. 2. Vyplň tabulku (název kapalin a použitých textilií). 3. Kapátkem naber zkušební kapalinu a na každý vzorek kápni jednu kapku. 4. Pozoruj chování kapek po dobu přibližně 30 sekund a výsledky zaznamenej do tabulky. 5. Pozorování opakuj pro všechny tři druhy tebou vybraných kapalin.
Hodnocení oleofobity: Stupeň 1: Kapalina se vůbec nevsakuje, kulička je dobře zaoblená. Stupeň 2: Kulička kapaliny je zaoblená, textilie se dotýká velkou plochou. Stupeň 3: Kapalina se pomalu vsakuje. Stupeň 4: Kapalina se ihned vsákne.
Kapalina 1: Vzorek 1: Vzorek2: Vzorek 3:
Kapalina 2:
Kapalina 3:
V. Nepromokavá úprava Komentář: Nepromokavá (hydrofobní) úprava zaručuje textilii nepropustnost vody. Používá se u tkanin určených na oděvy, které tuto úpravu vyžadují. Provedeme zkoušku zkrápěním neupravené textilie a textilie ošetřené nepromokavou úpravou.
Pomůcky: neupravená textilie, textilie s nepromokavou úpravou, nůžky, aparatura na zkrápění, destilovaná voda
Pracovní postup: 1. Nastříhej si dva vzorky; první z neupravené a druhý z upravené (nepromokavé) textilie. 2. První vzorek upni do rámečku zkrápěcí aparatury a zkrápěj ho 250 ml destilované vody po dobu přibližně 30 s. 3. Po zkrápění rámeček se vzorkem sejmi, otoč lícovou stranou dolů a dvakrát udeř o pevný předmět. Odstraní se tím ulpělé kapky vody na povrchu vzorku. 4. Porovnej podle stupnice hodnocení zkrápění. 5. Postup zopakuj i s druhým vzorkem.
Stupnice pro hodnocení nepromokavé úpravy:
Vyhodnocení experimentu: Vzorek neupravené textilie vykazuje stupeň nepropustnosti vody dle ………………………………………… . Vzorek upravené textilie vykazuje stupeň nepropustnosti vody dle
………………………………………… .
VI. Spalovací zkouška Komentář: Při poznávání druhu textilního vlákna na základě spalovací zkoušky se využívá lidských smyslů, zejména čichu. Při spalovací zkoušce je důležité věnovat pozornost: -
rychlosti spalování změně skupenství zápachu při spalování vzhledu zbytků po hoření
Pokusíme se pomocí spalovací zkoušky a přiloženého popisu chování jednotlivých druhů vláken při spalovací zkoušce určit jednotlivé druhy zkoumaného vlákna.
Pomůcky: nádoby se vzorky vláken (rostlinné – bavlna nebo len, živočišné – vlna nebo srsti zvířat, syntetické – polypropylen nebo polyester), nehořlavá podložka, zapalovač, kahan, pinzeta, nádoba s vodou, chemické kleště, ochranné rukavice, tabulka s popisem chování jednotlivých druhů vláken při spalovací zkoušce.
Pracovní postup: 1. Na pracoviště si připrav nehořlavou podložku. Na tuto podložku umísti nádoby s vlákny, kahan, pinzetu a nádobu s vodou. 2. Pro spalovací zkoušku si připrav svazeček vláken, která by měla být dlouhá několik centimetrů. Svazeček uchop do pinzety a konec pomalu vkládej do plamene. 3. Pozoruj, jak se chovají vlákna, když se přibližuješ k plamenu. Dále pozoruj jejich následné hoření. Pozorované skutečnosti zaznamenej do tabulky. 4. Svoje zapsané údaje porovnej s těmi, které jsou uvedeny ve vyhodnocovací tabulce (viz následující list). Podle této tabulky urči druh spalovaného vlákna.
Vzorek Vzorek A Vzorek B Vzorek C
Rychlost spalování, dým
Spalování
Zápach
Zbytek po shoření
Tabulka chování jednotlivých druhů vláken při spalovací zkoušce:
Druh vláken
Rychlost spalování, dým hoří rychle, světlý dým
Spalování
Zápach
shoří na popel
po spáleném papíru
Zbytek po shoření jemně šedobílý popel
Živočišná vlákna
hoří pomalu, prská, dým světlý
škvaří se na křehký škvarek
po spálených vlasech a nehtech
černý škvarek, lze rozmělnit
Syntetická vlákna
hoří, dým černý
taví se a později tvoří volně tuhnoucí plastickou hmotu
po taveném asfaltu
po vychladnutí tvoří černou kuličku
Přírodní vlákna
Výsledek spalovací zkoušky: Vzorek A:
……………………………………………………………………………………………………..
Vzorek B:
……………………………………………………………………………………………………..
Vzorek C:
……………………………………………………………………………………………………..
A na závěr několik zajímavých otázek, aneb dejte hlavy dohromady: Ze srsti a sekretu jakých zvířat je možné získat živočišné vlákno? .......................................................................................................................................................... Víte, které přírodní vlákno je nejpevnější a nejdelší? .......................................................................................................................................................... Které přírodní vlákno působí antibakteriálně? ..........................................................................................................................................................