ZKUŠEBNÍ ŘÁD PRO BEZKONTAKTNÍ NOROVÁNÍ ZKOUŠKA NOVÁČKŮ – ZN Tento zkušební řád je sestaven tak, aby co nejobjektivněji a to i bez kontaktu s liškou umožnil posoudit vlohy norníků pro práci pod zemí. Řád slouží pro prvotní orientaci ve vlastnostech psů, nutný ke splnění minimálních nároků ve smyslu chovatelském a současně naplňuje zásady zákona na ochranu zvířat proti týrání. Zkušební řád je soubor pravidel pro přípravu zkoušek i pro vlastní zkoušku včetně jejího vyhodnocení. Příprava zkoušek Zkoušky jsou pořádány organizacemi ČMMJ a chovatelskými kluby pro psy od věku 12 měsíců. Zkoušky nesmí mít charakter soutěže ani komerční zaměření. Za naplnění zásad zkušebního řádu a průběhu celé zkoušky odpovídá ředitel zkoušek. Výběr psů, přihlášených ke zkouškám, provádí pořadatel. Pořadatel je povinen zajistit souhlas okresní, popřípadě městské veterinární správy ke konání těchto zkoušek, řádnou veterinární prohlídku psů a lišek před zahájením zkoušek a veterináře, který je dosažitelný po celou dobu zkoušek. Dále je pořadatel povinen zajistit dozor zástupce OVS (Mě.VS) či jiného orgánu ochrany zvířat (dále jen „dozor“). Lišky i psi z hlediska vakcinace podléhají zásadám Státní veterinární správy a za dodržování těchto pravidel uvedených v propozicích odpovídá pořadatel – ředitel zkoušek. Na zkoušky z norování bude delegován vždy vrchní rozhodčí a dva rozhodčí. Pořadatel zajistí též účast dvou normistrů. Pokyny pro vůdce a normistry (nástup, začátek zkoušky, úprava nory atd.) udělují rozhodčí. Pořadí zkoušených psů se stanoví losováním těsně před vlastní zkouškou. Vylosování lišek se provede též za účasti rozhodčích a vůdce psa, který nastupuje jako první ke zkoušce. Nora Zkouška se provádí v umělé noře. Nora musí být postavena na rovině nebo v mírném svahu, na stinném místě – podle možnosti v lese. Koncová část nory může být jak v provedení původním (končící třetím kotlem) nebo v upravené noře končící smyčkou. Kotle musí být uzavíratelné ve smyslu průběhu vlastní zkoušky. Boční stěny nory mohou být z cihel, kamenného zdiva, betonu nebo z prken. Povrch nory je v úrovni terénu. Nora má strop z prken, sestavených ve vhodných dílech a utěsněných tak, aby do uzavřené nory nevnikalo světlo a aby mohla být v kterémkoliv místě otevřena. Dno je vždy přirozené – zemité. V noře nesmí být nikde ostré rohy. Po obou stranách nory je vyznačené pásmo (šířka 1 m), do kterého není dovoleno během zkoušky vstupovat. K zjištění polohy psa nebo lišky může být instalováno signalizační zařízení. Prostor kolem nory musí být oplocen. Při zkoušce musí být u nory i v jejím bezprostředním okolí naprostý klid. Za klid mimo oplocený areál odpovídá pořadatel. V ohraničeném prostoru nory se během zkoušení psa smí zdržovat pouze dozor, rozhodčí, normistři, zapisovatel a vůdce pracujícího psa. Překračování nory je možné jen v odůvodněných případech, ne však blíže než 4 m od pracujícího psa. V prostoru nory při zkoušce smí být pouze zkoušený pes. Vstup jiným osobám je dovolen pouze v odůvodněných případech se souhlasem vrchního rozhodčího. Větrání nory se provádí na pokyn vrchního rozhodčího asi po 2 hodinách práce. Úpravu nory provádějí průběžně normistři vždy před zahájením práce psa. Úprava nory během práce psa je možná jen ve výjimečných případech, pouze však se souhlasem vrchního rozhodčího. V žádném případě nesmí dojít k přímému kontaktu zvířat. Liška Ke zkoušce je pořadatel povinen zajistit dostatečné množství lišek. Lišky musí být zdravé a vyhovovat veterinárním předpisům. Při zkoušce musí být používána na každou načatou pětici psů jedna liška. Lišky se střídají po každém psu. Na zkouškách, kde je zkoušeno více než 10 psů, musí být na každou i jen načatou pětici použita další liška. Před zahájením zkoušky zkontroluje lišky sbor rozhodčích, veterinární dozor, zástupce pořadatele a zástupce vůdců. Manipulaci s liškami provádějí normistři s maximální šetrností, použití krčních kleští je zakázáno. Držitel lišek je povinen zajistit pro lišky ustájení a jejich transport, které lze charakterizovat těmito údaji: kotec musí mít pro 1 lišku plochu minimálně 5 metrů čtverečních, s minimální výškou 1,5 m. Dvě nebo tři
stěny jsou plné, ostatní opatřené pletivem. Podlaha (přírodní) musí umožňovat čištění, dezinfekci i asanaci. Kotec musí být chráněn proti povětrnosti a umístěn tak, aby liška nebyla rušena jinými zvířaty (i těmi, která mohou být její přirozenou potravou) a nepovolanými osobami. Pravidelná potrava se dává do pevných a čistých nádob. Kotec je též opatřen úkrytem s rozměry: šířka 40 cm, výška 50 cm, délka 70 cm. V kotci bude umístěna pouze 1 liška. Přepravní bedny musí být dřevěné s rozměry asi 30 x 35 x 80 cm. Čela jsou snímatelná, dno plné. Bedna musí být řádně větrána a to otvory v průměru 2 cm. Větrací otvory musí být v minimálně 10 % celkové plochy přepravní bedny. Liška nesmí být v přepravce déle než 24 hodin. Přeprava lišek a psů v uzavřených zavazadlových prostorách aut není dovolena. Napájení lišek musí být prováděno v souladu s aktuálními klimatickými podmínkami, nejpozději vždy po 3 hodinách. Umístění přepravních truhlíků při vlastní zkoušce musí být takové, aby byly chráněny proti povětrnosti a umístěny v dostatečné vzdálenosti od nory. Přepravní truhlík na lišku nesmí být během práce psa umístěn v oploceném areálu nory. Vlastní zkouška z norování Při této zkoušce se zkouší tyto disciplíny: a) ochota k práci b) hlasitost c) vytrvalost d) rychlost Liška se uzavře v prvním kotli. Pes bude vypuštěn 1 m od vsuku a může být povzbuzován pouze, když je pes mimo noru. Časový limit pro vsouknutí je 1 minuta. Počáteční „pumpování“ není na závadu. Pes musí před prvním kotlem doléhat 1,5 minuty. Po uplynutí této doby se liška přežene do třetího kotle a opět uzavře. Při práci u prvního kotle a před přebíháním psa ke třetímu kotli není možno jej pobízet. Doléhání u třetího kotle trvá 1,5 minuty. Od vypuštění psa z prvního ke třetímu kotli se měří disciplina rychlost. Čas doléhání u obou kotlů může být zkrácen na pokyn rozhodčích hlavního rozhodčího (zranění psa). Opuštění nory během zkoušky s následným vsouknutím bez pobízení není za opuštění považováno. V průběhu celé zkoušky i mimo ní, nesmí dojít k přímému kontaktu psa s liškou. Vůdce zůstává po celou dobu zkoušky na místě vypuštění psa. Psa odebírá až na pokyn rozhodčího. Každý pes může zkoušku absolvovat maximálně třikrát. Výsledek každé zkoušky a počet bodů v jednotlivých disciplínách je vrchní rozhodčí povinen zapsat do průkazu původu. Není možné provádět tzv. druhé kolo (další zkoušku) týž den. Hodnocení výkonu Každá disciplína je hodnocena body 4, 3, 2, 1 a 0. Celková práce psa se hodnotí charakteristikou obstál – neobstál s uvedením počtu dosažených bodů. Bodové hodnocení jednotlivých disciplín: ad a) ochotou k práci je chápána snaha psa udržet stálý kontakt s liškou ve všech částech nory. známku 4 – obdrží pes, který co nejtěsněji doléhá ve všech částech nory bez přerušení práce a opuštění pozice známku 3 – obdrží pes za kratší, přerušený kontakt a případné ustoupení z pozice známku 2 – obdrží pes za přerušení kontaktu delší než je polovina doby práce v daném místě známku 1 - obdrží pes za menší kontakt s prvky bázlivosti známku 0 - obdrží pes, který nemá zájem o práci ad b) známku 4 – obdrží pes, který vytrvale hlásí za přepážkou známku 3 – obdrží pes, který hlásí s krátkými přestávkami známku 2 – obdrží pes, který hlásí u zástrček nejméně polovinu zkušební doby v místě práce známku 1 – obdrží pes, jehož hlášení je občasné, nebo hlásí mimo přepážku známku 0 – obdrží pes, který hlasitost neprokázal ad c) známku 4 – obdrží pes, který noru neopustí - za každé opuštění nory se známka snižuje o jeden stupeň
ad d) známku 4 – obdrží pes, který dosáhne konce nory do 20 sec. známku 3 – obdrží pes, který dosáhne konce nory do 60 sec. známku 2 – obdrží pes, který dosáhne konce nory do 1,5 min. známku 1 – obdrží pes, který dosáhne konce nory do 2 min. známku 0 – obdrží pes, který dosáhne konce nory nad 2 min
disciplína ochota k práci hlasitost vytrvalost rychlost celkem
koeficient 8 6 4 3
známka
body
Výsledek zkoušky musí být zapsán v průkazu původu. Obdrží-li pes z kterékoli disciplíny známku 0, musí být klasifikován celkovým ohodnocením „neobstál“. Součástí nového zkušebního řádu bude plánek schválené umělé nory.
ČÁST II. HLAVNÍ ZKOUŠKA Z NOROVÁNÍ V PŘÍRODNÍCH A PŘÍRODNÍCH UMĚLÝCH NORÁCH (PŘI PRAKTICKÉM VÝKONU PRÁVA MYSLIVOSTI)
1) Obecně Při hlavní zkoušce z norování by měl norník prokázat svou upotřebitelnost při norování na lišku. Plemena norníků byla k tomuto náročnému lovu speciálně vyšlechtěna a je tedy jedním z nejdůležitějších úkolů našich kynologů vlohy potřebné k tomu lovu v nornících udržovat, zpevňovat je a podporovat je. Zkoušky v přírodní noře nejvíce odpovídají situaci při lovu, a proto je pro tlumení lišky vhodné, aby se hlavní zkouška z norování prováděla během lovu v přírodní noře a v přírodní umělé noře. K této zkoušce jsou připuštěni pouze psi starší 12 měsíců s úspěšně absolvovanou zkouškou nováčků – bezkontaktní norování. Majitel musí písemně potvrdit, že je pes připraven na norování v přírodní, popř. v přírodní umělé noře. Vůdce smí vést pouze jednoho psa. K této zkoušce musí být přihlášeni minimálně 3 psi. Ostatní záležitosti těchto zkoušek se řídí příslušnými ustanoveními platného zkušebního řádu a zákonem o myslivosti. 2) Rozhodčí Na této zkoušce posuzuje jeden vrchní rozhodčí + 2 rozhodčí. Všichni musí mít aprobaci pro norování. Deleguje je OMS v součinnosti s chovatelskými kluby. Dále musí být přítomen zástupce honitby, který na závěr zkoušky svým podpisem společně s rozhodčími potvrdí výsledek a regulérnost zkoušky. V době konání zkoušky musí být trvale k dosažení veterinář. Po ukončení zkoušky vrchní rozhodčí vyhotoví všechny náležitosti, které mu předepisuje platný zkušební řád v odstavci 9. 3) Termíny konání zkoušek Pořádání těchto zkoušek a jejich počet musí OMS a chovatelské kluby řádně nahlásit do 31.10. předcházejícího roku na sekretariát ČMMJ. Přesné termíny konání se určí vždy dle přírodních a povětrnostních podmínek a počtu obsazených nor v daných lokalitách. 4) Disciplíny
Hlasitost v noře Ochota vsouknutí do nory Hledání v noře Vytrvalost Kontakt s liškou Minimální počet bodů pro cenu
I. 3 3 3 3 3 68
II. 2 2 2 2 2 52
III. 1 1 1 1 1 35
Koeficient 2 3 4 5 5
Body 8 12 16 20 20
5) Podmínky hlavní zkoušky z norování Dohoda a stanovení termínu s potřebnými pomocníky: průvodce honitbou, střelci, kopáči a dojednání jejich odměny. Zajištění potřebného nářadí a nástrojů ke kopání pro každou zkušební skupinu. Případné uspořádání výřadu podle mysliveckých zvyků. 6) Provádění hlavní zkoušky z norování K hlavní zkoušce z norování musí být pro každou zkušební skupinu k dispozici zásadně dvě nebo vícero dobře obsazených nor. Nory musí být v terénu, který umožňuje kopání. Nory ve skalách nebo v písčitých půdách nejsou ke zkouškám vhodné. Rozhodčí nebo vedoucí zkoušek společně s osobou oprávněnou k výkonu práva myslivosti v dané honitbě nory včas najde a sleduje ji. Pokyny vrchního rozhodčího se musí bezpodmínečně dodržovat. Vrchní rozhodčí odpovídá za řádný průběh zkoušek v souladu s mysliveckou etikou. Zkoušky je možné z důvodu zranění psa nebo porušení myslivecké etiky kdykoli přerušit. Pořadí práce při hlavní zkoušce z norování se stanovuje losem (§ 3). Vrchní rozhodčí má pak možnost za účelem zajištění loveckého úspěchu stanovit pořadí práce psů podle svého uvážení. Vrchní rozhodčí určí vůdci psa a ostatním účastníkům zkoušek v okolí nory stanoviště, které nesmí být po dobu průběhu zkoušení opuštěno. U nory, kde probíhá zkoušení, se smějí zdržovat pouze ty osoby, kterým to vrchní rozhodčí výslovně dovolil. Rozhodčí musejí sledovat veškeré fáze práce každého psa, a to co se týče času, tak i odvedeného výkonu, a vše si zapisovat. Vůdce psa má právo povzbuzovat psa v souladu s mysliveckou etikou a je na vyzvání vrchního rozhodčího povinen psa odvolat nebo se pokusit jej pískáním nebo voláním přivolat, aby se předešlo nadměrnému zatížení psa. V průběhu zkoušek je nutné se snažit přiblížit se kopáním co nejblíže k lišce, aby bylo možné lišku myslivecky ulovit. Jakmile se rozhodčí dostatečně přesvědčí o práci psů, zkouška se ukončí. Konec zkoušky stanoví vrchní rozhodčí. Po ukončení zkoušky je vedoucí zkoušek povinen postarat se o tom, aby bylo okolí nory dáno do původního stavu. V případě, že se rozhodčí v průběhu norování v souladu s mysliveckou etikou o výkonech všech zkoušených psů dostatečně nepřesvědčí, je sjednán na jiný den doplňující termín. 7) Hodnocení disciplin a) Hlasitost v noře Disciplína hlasitost v noře se zkouší zásadně v prokazatelně obsazené noře. Nehlásí-li pes po delším pobytu v obsazené noře, pak vrchní rozhodčí vyzve po 15 minutách po vsouknutí psa vůdce, aby jej odvolal. Od tohoto okamžiku má vůdce psa 15 minut čas na to, aby psa k sobě přivolal a uvázal na vodítko. Není-li pes po uplynutí této lhůty uvázán na vodítku, vylučuje se ze zkoušek. Hlasitost se hodnotí na závěr zkoušky dle celkově provedené práce. b) Ochota vsouknutí do nory
Vrchní rozhodčí ukáže vůdci psa vsuky do nory a vůdce se pak rozhodne, u kterého vsuku norník vypustí, aby do nory vsouknul. Vůdce může nechat psa u nory volně hledat a ponechat volbu vsuku na něm. Pes musí být před vsouknutím bez obojku. Především je třeba dbát na způsob, jak se pes před vsouknutím chová, zda při tom používá nos a jak ctižádostivě pak vsoukne. Plynulé, nebojácné vsouknutí se do nory se hodnotí známkou 4. Norníci, kteří se opakovaně brání vsouknout se do obsazené nory, se hodnotí známkou 0. Nadměrné povzbuzování, především je-li nutné je neustále opakovat, snižuje hodnocení. c) Hledání v noře Po vsouknutí do nory je třeba nechat psovi dostatečný čas na vyhledání lišky. Přitom je třeba brát ohled na velikost a hloubku nory. Norníka, který noru opustí a evidentně nic nenajde, odvolá vůdce na pokyn vrchního rozhodčího tak, aby další pes dostal šanci vsouknout do nory a hledat lišku. Při hodnocení této disciplíny jsou rozhodující důkladnost a ochota najít lišku. Rozhodující je však úspěch při hledání, tj. zda pes lišku najde či nikoli. Nalezne-li pes lišku a prokáže-li to trvalým hlášením (hlasitost při doléhání), hodnotí se známkou 4. d) Vytrvalost Nalezne-li norník lišku, měl by hlasitě doléhat. Hlášení poslouchají rozhodčí u vsuků, ale ještě lepší je to vleže na místě, kde pes stojí před liškou. Při této fázi zkoušek musí panovat u nory a v jejím okolí naprosté ticho. Doléhá-li pes vytrvale a hlásí-li (zaštěkává) lišku, lze předpokládat, že ji staví v noře nebo v kotli nory. V tomto případě je možné na pokyn vrchního rozhodčího začít kopat. Předtím, než se začne kopat, musejí rozhodčí stanovit, kde se doléhající pes nachází. Zpravidla se začíná kopat těsně za psem, nanejvýš však nad ním. Přeruší-li pes doléhání a opustí-li noru, okamžitě se uváže a do nory se pustí další odpočinutý pes. Za tímto účelem se další pes v pořadí během práce předchozího psa zdržuje na vhodném místě, kde neruší průběh zkoušky. U doléhání se hodnotí vytrvalost a intenzita hlášení. Známkou 4 se hodnotí pouze pes, který nepřetržitě a hlasitě doléhá minimálně 15 minut nebo až do ulovení lišky. Delší přestávky v doléhání popř. hlášení snižují známku. Opustí-li pes do 15-ti minut noru a neprokáže-li zájem okamžitě opět vsouknout, je možné jej hodnotit maximálně známkou 1. Opustí-li po delším doléhání noru a vsoukne-li okamžitě zpět do nory, známka se nesnižuje. Zpravidla se tato situace využije k tomu, aby byl pes odvolán, a do nory byl vpuštěn další odpočinutý pes. Doléhá-li pes v kontaktu (do max. 50 cm před liškou) po předepsanou dobu doléhání (15 minut) je možné ohodnotit zároveň disciplinu Kontakt s liškou. e) Kontakt s liškou Nejvyšší známkou bude hodnocen pes, který prokáže dostatek odvahy a vytrvalosti vedoucí k ulovení lišky mysliveckým způsobem. Velký odstup od lišky snižuje známku. Unikne-li liška před doléhajícím psem a pes ji již nenalezne, hodnotí se známkou 0. Přijde-li pes do kontaktu s liškou, odejde-li od lišky a nejde-li již do její blízkosti, hodnotí se známkou 1 až 0. POZNÁMKY: 1) v případě vyhnání, kdy prokazatelně nedošlo ke kontaktu norníka a lišky se tato práce neuznává 2) v případě chvatu nebo vyhnání (s kontaktem) se hodnotí norník plným počtem bodů
BEZKONTAKTNÍ NOROVANÍ SE ZASYPÁNÍM
Vlastní zkouška z norovaní a) ochota k práci b) hlasitost c) vytrvalost d) rychlost Liška se uzavře v prvnim kotli. Pes bude vypuštěn 0,5m od vsuku a může být povzbuzován pouze ,když je mimo noru.Časový limit pro vsouknutí je 1min. Počáteční "pumpovaní'' není na závadu. Pes musí před prvním kotlem doléhat 1.5 min .Po uplynutí této doby se liška přežene do druhého kotle a opět uzavře . Při práci u prvního a před přebíháním psa ke druhému kotli neni možno jej pobízet Doléháni u druhého kotle trvá 2 min. Čas doléhání u obou kotlů můze být zkrácen na pokyn hlavního rozhodčího ( zranění psa).Po ukončení práce u druhého kotle se liška přežene do třetího kotle , kde se opět uzavře.Pes se pustí ke třetímu kotli a následně odebere, liška zůstane uzavřena ve třetím kotli. Před opětovným vpuštěním psa do nory se nora zasype na dvou místech suchým pískem. 1. zásyp se provede za 1.kotlem jedním kbelíkem suchého písku (bez udusání ),2.zásyp se provede mezi přesmykem a 3.kotlem za použití jedenapůl kbelíku suchého písku (bez udusání). Poté je pes znovu vsukem vpuštěn do nory a zhodnotí se disciplína d). Disciplína d).-rychlost se posuzuje podle dosaženého času od vypuštění až po dosažení 3.kotle. Opuštění nory během zkoušky s následným vsuknutím bez pobízení není za opuštění považováno .V průběhu celé zkoušky nesmí dojít k přímému kontaktu psa s liškou. známka 4 -- obdrží pes , který dosáhne konce nory do 1 minuty známka 3 -- obdrží pes,který dosáhne konce nory do 1,5 minuty známka 2 -- obdrží pes,který dosáhne konce nory do 2 minut známka 1-- obdrží pes,který dosáhne konce nory do 3 minut koeficient disciplíny rychlost
(3)
