PANURUS , 15 (2006): 31-39
31
Zimní sèítání vodních ptákù ve støedních Èechách nìkteré zajímavìjí výsledky z posledních let Winter census of waterfowl in Central Bohemia some interesting results from recent years Pavel Bergmann,(1) Jindra Mourková,(2) Michal Bílý(3) (1) (2) (3)
Uralská 6, 160 00 Praha 6 Václava Rabase 871, 272 01 Kladno Výzkumný ústav vodohospodáøský T. G. Masaryka, Podbabská 30, 160 62 Praha 6
Úvod Zimní sèítání vodních ptákù je monitorovací program navazující, respektive doplòující tzv. Mezinárodní sèítání vodních ptákù. To v Evropì probíhá od roku 1965 a témìø od samého zaèátku se zapojilo i tehdejí Èeskoslovensko (MUSILOVÁ & MUSIL 2004). Ve støedních Èechách probíhalo sèítání pomìrnì intenzivnì ji v 70-tých letech minulého století pøedevím pod vedením doc. W. Èerného. V té dobì se zde sèítala vìtí èást Vltavy a Labe 3 7x za zimní sezónu. (Praská Vltava se sèítala pravidelnì od øíjna do dubna 1x za mìsíc, Labe a mimopraská èást Vltavy v nìkterých letech pouze v listopadu, lednu a bøeznu). Pøiblinì od první poloviny 80. let do první poloviny 90. let dolo ve støedních Èechách k výraznému poklesu intenzity sèítání. K znovuobnovení sèítání na celé Vltavì a Labi v hranicích støedních Èech dolo od zimní sezóny 1995/96. Tato sèítání probíhala 3x za zimu v prosinci, lednu a únoru. Souhrnné výsledky z jednotlivých sezón jsou pravidelnì publikovány ve Zprávách ÈSO (napø. MOURKOVÁ & BERGMANN 2005, BERGMANN, BÍLÝ & MOURKOVÁ 2005). Poslední shrnutí výsledkù sèítání na praské Vltavì (z období 1975/76 1999/2000) je publikováno v práci BERGMANNa (2002). Tento pøíspìvek prezentuje nìkteré zajímavìjí údaje ze støedoèeských úsekù Vltavy a Labe z let 2001/02 2004/05 a z dekádových sèítání v Praze v zimách 2003/04 a 2004/05. Metodika Od zimní sezóny 2003/2004 je zimní sèítání vodních ptákù ve støedních Èechách organizováno v pìti termínech tj. v mìsíèních intervalech od listopadu do bøezna a postupnì se rozíøil poèet sèítaných lokalit. V souèasné dobì probíhá sèítání kromì Vltavy a Labe i na dalích tekoucích vodách (Berounka, Sázava, Jizera, Litavka) a také na rùzných typech stojatých vod (rybníky, pískovny, pøehrady, prùmyslové vody). Intenzivnìjí sèítání probíhá stejnì jako v døívìjí dobì na Vltavì v Praze (sèítá se v dekádových intervalech od konce listopadu do poloviny bøezna).
32
Sèítání je provádìno metodou pochùzky podél bøehu sledovaných lokalit, vdy pøiblinì uprostøed mìsíce a je realizováno díky aktivní spolupráci øady spolupracovníkù èlenù Èeské spoleènosti ornitologické, kterým tímto patøí hluboký a upøímný dík. Doplòující meteorologické údaje pocházejí z meteorologické stanice Praha Ruzynì.
teplota (°C)/temperature (°C)
6
Prùmìrné mìsíèní teploty/average months temperatures
5 4 3
2001/02
2
2002/03
1
2003/04
0
2004/05
-1 -2 -3 -4 XI
XII
I
II
III
Obr. 1: Teplotní prùbìh (mìsíèní prùmìr prùmìrných denních teplot) v zimách 2001/02 2004/05. Fig. 1: Temperatures during winters 2001/02 2004/05 (month average of average day temperatures).
Výsledky a diskuse V hodnoceném období bylo na sledovaných støedoèeských vodách zaznamenáno zimování 55 druhù vodních, èi na vodu vázaných ptákù. Zde je nutno poznamenat, e èíslo je orientaèní, vzhledem k obtínosti pøesné definice pojmu vodní pták (napø. ve skupinì bahòákù). Do jmenovaného poètu nejsou zahrnuty druhy domácí (napø. pimovka velká) a druhy exotické, zjevnì uniklé ze zajetí (napø. kachnièka mandarinská). Poznámky k jednotlivým druhùm Kachna divoká (Anas platyrhynchos) je kadoroènì nejen nejhojnìjím vrubozobým, ale i nejbìnìjím zimujícím druhem na vìtinì sledovaných lokalit. Je druhem hojnì zastoupeným na velkých tocích (Vltava, Labe) s výjimkou úseku Vltavy nad Prahou, který vak celkovì patøí k úsekùm chudím, jak co do druhù, tak do poèetnosti ptákù. Kachna divoká dosahuje nejvyí poèetnosti v nejchladnìjím mìsíci dané zimy. Maximální celkové poèty jsou 10 a 15 tisíc jedincù, v zimì 2003/04 asi 20 tisíc jedincù (Obr. 2).
33
Anas platyrhynchos - Vltava a Labe 2001/02 - 2004/05
25000
poèet/number
20000 2001/02 2002/03 2003/04 2004/05
15000
10000
5000
0 XI
XII
I
II
III
mìsíc/month
Obr. 2: Celkové poèty kachen divokých (Anas platyrhynchos) na Vltavì a Labi ve støedních Èechách. Fig. 2: Total numbers of Mallards (Anas platyrhynchos) on Vltava and Labe rivers in Central Bohemia.
Oba bìné druhy potáplivých kachen polák velký (Aythya ferina) a polák chocholaèka (Aythya fuligula) vykazují v uplynulých letech velký pokles poèetnosti. V sezónì 2001/02 zimovalo ve støedních Èechách kolem 3000 polákù velkých a 3500 polákù chocholaèek. Po povodni v roce 2002 poèet poklesl u poláka velkého na 1/5 a u poláka chocholaèky na 1/2 pøedchozího stavu. Tento pokles je velmi dobøe patrný na úseku Vltavy v centrální Praze, kde jetì pøed 6 lety pøedstavovaly oba druhy po vìtinu zimy nejpodstatnìjí èást ptákù vodní hladiny. Nyní se zde pravidelnì vyskytuje pouze nìkolik jedincù. K podobné, i kdy ne tak dramatické redukci poètu dolo i na dalích sledovaných úsecích. K dominujícím druhùm patøí nyní polák velký pouze na úseku Labe mezi Mìlníkem a Horními Poèáply. Pokles poèetnosti poláka chocholaèky na støedoèeských úsecích øek je èásteènì kompenzován její vyí koncentrací na úseku Labe okolo Litomìøic. Pøestoe poèty obou druhù klesaly ji døíve (kulminace se datuje do období kolem roku 1995), významný vliv na pokles poèetnosti má pravdìpodobnì zmìna charakteru øíèního dna a úbytek vhodných lovi po povodních roku 2002. Prùbìh poèetnosti v jednotlivých zimách velmi dobøe koresponduje s teplotním prùbìhem zimy (Obr. 3 a 4). Zmìny poèetnosti v prùbìhu zimy nejlépe dokumentují podrobné údaje z praské Vltavy (Obr. 5 a 6). Morèák velký (Mergus merganser) se ve vìtích poètech vyskytuje nárazovì, pøedevím ve studenìjích zimách. Jeho celková poèetnost byla v minulosti pravdìpodobnì podhodnocována, nebo se s oblibou zdruje na meních tocích s rychleji proudící a èistí vodou (Jizera, Berounka), které byly z hlediska sèítání ptákù donedávna opomíjeny. Tento druh se ve zmiòovaných zimách objevoval a bìhem prosince a maximálních poètù dosahoval témìø vdy v lednu. Pouze v zimì 2004/05 dosahuje maxima a v únoru (do té doby byla tato zima velmi mírná). Maximální poèty v jednotlivých zimách dosahují 150500 jedincù (Obr. 7).
34
Aythya ferina - Vltava a Labe 2001/02 - 2004/05 3500
poèet/number
3000 2500 2001/02 2002/03 2003/04 2004/05
2000 1500 1000 500 0 XI
XII
I
II
III
mìsíc/month
Obr. 3: Celkové poèty polákù velkých (Aythya ferina) na Vltavì a Labi ve støedních Èechách. Fig. 3: Total numbers of Common Pochards (Aythya ferina) on Vltava and Labe rivers in Central Bohemia.
Aythya fuligula - Vltava a Labe 2001/02 - 2004/05 4000 3500 poèet/number
3000 2001/02 2002/03 2003/04 2004/05
2500 2000 1500 1000 500 0 XI
XII
I
II
III
m ìsíc/m onth
Obr. 4: Celkové poèty polákù chocholaèek (Aythya fuligula) na Vltavì a Labi ve støedních Èechách. Fig. 4: Total numbers of Tufted Ducks (Aythya fuligula) on Vltava and Labe rivers in Central Bohemia.
35
400
10
350
8
300
6 4
250
2 200 0 150
-2
100
-4
50
-6
0
2003/04 teplota/temperature
poèet jedincù/number of ind.
Aythya ferina - Vltava, most Barikádníkù - Podbaba
2004/05 teplota 2003/04 teplota 2004/05
-8 N
D
D
D
J
J
F
F
F
M
M
dekády/decades
Obr. 5: Celkové poèty polákù velkých (Aythya ferina) na èásti praské Vltavy v jednotlivých dekádách. Køivka vyjadøuje prùmìrnou denní teplotu v jednotlivých dekádách. Fig. 5: Total numbers of Common Pochards (Aythya ferina) on Vltava river in Prague in different decades average day temperatures in different decades.
1000
10
900
8
800
6
700
4
600
2
500 0
400
-2
300 200
-4
100
-6
0
2003/04
2004/05 teplota/temperature
poèet jedincù/number of ind.
Aythya fuligula - Vltava, most Barikádníkú - Podbaba
teplota 2003/04 teplota 2004/05
-8 N
D
D
D
J
J
F
F
F
M
M
dekády/decades
Obr. 6: Celkové poèty polákù chocholaèek (Aythya fuligula) na èásti praské Vltavy v jednotlivých dekádách. Køivka vyjadøuje prùmìrnou denní teplotu v jednotlivých dekádách. Fig. 6: Total numbers of Tufted Ducks (Aythya fuligula) on Vltava river in Prague in different decades average day temperatures in different decades.
36
M ergus merganser - Vltava a Labe 2001/02 - 2004/05 600
poèet/number
500 400
2001/02 2002/03 2003/04 2004/05
300 200 100 0 XI
XII
I
II
III
m ìsíc/m onth
Obr. 7: Celkové poèty morèákù velkých (Mergus merganser) na Vltavì a Labi ve støedních Èechách. Fig. 7: Total numbers of Goosanders (Mergus merganser) on Vltava and Labe rivers in Central Bohemia.
Poèetnost hohola severního (Bucephala clanlula) v uplynulých letech poklesla. V 90. letech zimovalo v Praze a 100 jedincù, v souèasnosti cca 2040 jedincù. Dnes bývá èastìjí na Vltavì pod Prahou a na Labi. Ze vzácnìjích, ale pravidelnì v poètu alespoò nìkolika jedincù vyskytujících se druhù kachen je tøeba zmínit alespoò èírku obecnou (Anas crecca), poláka malého (Aythya nyroca) a poláka kaholku (Aythya marila). Zimovitì labutí velkých (Cygnus olor) se nacházejí výhradnì ve mìstech. Nejvýznamnìjí shromaditì je v centrální Praze, mezi mosty eleznièním a Palackého, kde poèet labutí po vìtinu zimy pøesahuje 100 jedincù. Na území celé Prahy je to pravidelnì pøes 200 jedincù. Dalí významná zimovitì se nachází na Labi v Kolínì (okolo 50 jedincù) a dále v Podìbradech a Nymburce. Kormorán velký (Phalacrocorax carbo) dosahuje maximální poèetnosti 1800 a 2500 jedincù. Jeho poèetnost v prùbìhu zimy i mezi sezónami kolísá jen nevýraznì (Obr. 8). Pouze pøi oteplení na konci zimy kormoráni sledované øeky opoutìjí (Obr. 9). Distribuce poèetnosti kormorána je na sledovaných tocích do velké míry promìnlivá bìhem dne, nebo lovitì kormoránù se èasto nacházejí ve znaèné vzdálenosti od nocovi. Nejvìtí støedoèeské shromaditì se nachází na Císaøském (Trojském) ostrovì na praské Vltavì. Jedná se o atraktivní lokalitu, kde má øíèní koryto pøirozený, peøejnatý charakter, je zde zachován bøehový porost vysokých topolù (nocovitì) a díky èásteènému uzavøení pøístupových cest (areál èistírny odpadních vod) jsou zde ptáci minimálnì rueni. Významným prvkem i je blízký plavební kanál a zdymadlo, pod jeho komorami se nachází oblíbené lovitì kormoránù.
37
Phalacrocorax carbo - Vltava a Labe 2001/02 - 2004/05 3000
poèet/number
2500 2000
2001/02 2002/03 2003/04 2004/05
1500 1000 500 0 XI
XII
I
II
III
mìsíc/month
Obr. 8: Celkové poèty kormoránù velkých (Phalacrocorax carbo) na Vltavì a Labi ve støedních Èechách. Fig. 8: Total numbers of Great Cormorants (Phalacrocorax carbo) on Vltava and Labe rivers in Central Bohemia.
900
10
800
8
700
6
600
4
500
2
400
0
300
-2
200
-4
100
-6
2003/04
0
2004/05 teplota/temperature
poèet jedinù/numbers of ind.
Phalacrocorax carbo - Vltava, most Barikádníkù - Podbaba
teplota 2003/04 teplota 2004/05
-8 N
D
D
D
J
J
F
F
F
M
M
dekády/decades
Obr. 9: Celkové poèty kormoránù velkých (Phalacrocorax carbo) na èásti praské Vltavy v jednotlivých dekádách. Køivka vyjadøuje prùmìrnou denní teplotu v jednotlivých dekádách. Fig. 9: Total numbers of Great Cormorants (Phalacrocorax carbo) on Vltava river in Prague in different decades - average day temperatures in different decades.
38
Z rackù se kromì nejbìnìjího racka chechtavého (Larus ridibundus) ve støedních Èechách pravidelnì zdrují racek bouøní (Larus canus), racek støíbøitý (Larus argentatus) a racek bìlohlavý (Larus cachinnans). Racek bouøní se vyskytuje pravidelnì v poètu desítek jedincù. Dva dalí, vzácnìjí druhy se zpravidla vyskytují jednotlivì, nebo v malých skupinkách a jsou, zvlátì v poslední dobì, zjiováni kadoroènì. U obou tìchto druhù bývají èastìji vidìni mladí ptáci. Vzhledem k tomu, e byly tyto 2 druhy taxonomicky oddìleny teprve velmi nedávno, nelze souèasné poèetnosti kadého z nich se starími daty srovnávat. Zcela ojedinìle se na støedoèeských tocích objevuje racek lutonohý (Larus fuscus). Lyska èerná (Fulica atra) je bìným zimujícím druhem na vech sledovaných lokalitách, její poèetnost v uplynulém období mírnì poklesla. Svojí poèetností témìø nereaguje na zmìny teplot v prùbìhu zimy. Maximální poèetnosti ve vrcholu zimy dosahuje kolem 3 a 5 tisíc jedincù (Obr. 10). Zaèátek a konec zimy je èásteènì ovlivnìn protahujícími ptáky.
Fulica atra - Vltava a Labe 2001/02 - 2004/05 6000
poèet/number
5000 4000
2001/02 2002/03 2003/04 2004/05
3000 2000 1000 0 XI
XII
I
II
III
mìsíc/month
Obr. 10: Celkové poèty lysek èerných (Fulica atra) na Vltavì a Labi ve støedních Èechách. Fig. 10: Total numbers of Coots (Fulica atra) on Vltava and Labe rivers in Central Bohemia.
K druhùm, které se vyskytují v niích poètech, avak pravidelnì, patøí slípka zelenonohá (Gallinula chloropus) a potápka malá (Tachybaptus ruficollis). Jejich poèetnost je pøi sèítání pravdìpodobnì mírnì podhodnocována, protoe èasto unikají pozornosti vzhledem ke zpùsobu ivota (nejen slípka, ale i potápka malá se èasto vyskytuje skrytì u bøehù, potápka malá navíc tráví velkou èást èasu pod vodou). Potápka roháè (Podiceps cristatus) vykazuje vyí poèty v chladnìjích zimách. Poèetnost zimujících volavek popelavých (Ardea cinerea) je problematické pøesnì
39
stanovit, nebo mnoho jedincù se zdruje ve velkých vzdálenostech od vody a do naeho sèítání tedy není zahrnuto. Závìry Údaje prezentované v tomto èlánku dokumentují zmìny poèetnosti nejhojnìjích druhù na nejvìtích a tradiènì sledovaných tocích ve støedních Èechách a to Vltavì a Labi. Do zmìn poèetnosti jednotlivých zimujících druhù zasáhly v poslední dobì pøedevím povodnì v létì 2002 (FIEROVÁ & BERGMANN 2003). Pøi tìchto povodních dolo na dolní Vltavì k vymletí koryta a na tìrk a tím ke ztrátì potravní nabídky pro vodní ptáky. To se markantnì projevilo u obou zde pravidelnì zimujících druhù rodu Aythya tj. poláka velkého a chocholaèky, které se iví pøevánì ivoèinou potravou ze dna øeky (Redukce zimovi poláka chocholaèky na dolní Vltavì byla èásteènì kompenzována nárùstem poèetnosti na jiných naich zimovitích pøedevím na nìkterých úsecích Labe od Mìlníka po Lovosice). Podstatnì ménì se pokles poèetnosti projevil u kachny divoké nebo lysky èerné, u kterých v potravì pøevauje rostlinná sloka. U kormorána velkého nedolo vlivem povodní k významnìjím zmìnám poèetnosti. Sezónní dynamiku poèetnosti jednotlivých druhù ovlivòují pøedevím klimatické podmínky té které zimy. Sledovaná sezónní dynamika mùe v nìkterých pøípadech znamenat odlet ptákù ze sledované oblasti, v jiných vak pøesun jedincù na stojaté vody (MOURKOVÁ & BERGMANN 2005). Vzhledem k malému mnoství dat ze stojatých vod (teprve 2 sezóny), bude moné podrobné sledování tohoto fenoménu a v prùbìhu dalího výzkumu. Summary
Results of the waterfowl census in Central Bohemia, including the important wintering site on Vltava river in Prague are summarized in this paper. Reasons of the abundance changes are discussed. The results are summarised in the figures.
Literatura BERGMANN P., 2002: Zmìny v zimování vodních ptákù na Vltavì v Praze v poslední ètvrtinì 20. století. Sylvia, 38: 61-74. BERGMANN P., BÍLÝ M. & MOURKOVÁ J., 2005: Zimní sèítání vodních ptákù ve støedních Èechách v sezónì 2004/05. Zprávy ÈSO, 61: 29-35. FIEROVÁ J. & BERGMANN P. 2003: Zimní sèítání vodních ptákù ve støedních Èechách Vltava, Labe 2001/2002 a 2002/2003. Zprávy ÈSO, 58: 5-14. MOURKOVÁ J. & BERGMANN P., 2005: Zimní sèítání vodních ptákù ve støedních Èechách v zimì 2003/04. Zprávy ÈSO, 60: 5-18. MUSIL P. & MUSILOVÁ Z., 2004: Mezinárodní sèítání vodních ptákù v Èeské republice v lednu 2004. Zprávy ÈSO, 59: 33-43. ISBN 80-86046-82-6
