Zhodnocení způsobů nakládání s odpady ze zdravotnictví v laboratorních provozech Bakalářská práce

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie

Zhodnocení způsobů nakládání s odpady ze zdravotnictví v laboratorních provozech Bakalářská práce

Vedoucí práce: doc. RNDr. Jana Kotovicová, PhD.

Vypracovala: Eva Bače

Brno 2014

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem práci: Zhodnocení způsobů nakládání s odpady ze zdravotnictví v laboratorních provozech vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne:………………………..

…………………………………………………….. podpis

PODĚKOVÁNÍ Děkuji paní doc. RNDr. Janě Kotovicové, PhD. Za odborné vedení a cenné rady, které mi během psaní bakalářské práce poskytla. Dále také děkuji managementu a pracovníkům společnosti BioVendor – Laboratorní medicína a.s., kteří mi poskytli podklady k práci.

ABSTRAKT Bakalářská práce se zabývá problematikou odpadů ze zdravotnictví produkovaného laboratorními provozy. V práci je shrnut teoretický přehled o nakládání s odpady ze zdravotnictví, popis současné situace ve světě v oblasti evidence odpadů ze zdravotnictví podle kategorizace odpadu a typu producenta se zaměřením na laboratorní provozy. Jsou zde uvedeny druhy technologií pro dekontaminaci odpadů ze zdravotnictví a způsoby odstranění tohoto odpadu. Důležitým bodem práce je porovnání vývoje produkce odpadu ze zdravotnictví a dalších nebezpečných odpadů ve společnosti BioVendor – Laboratorní medicína a.s. v letech 2011 – 2013. Laboratorní provozy jsou významnou součástí této společnosti, jedná se o vývojové laboratoře nikoliv o klinické laboratoře. Závěr práce uvádí nedostatečnost dat pro hodnocení laboratorních provozů jako producentů odpadů, dále uvádí navržené možnosti zavedení dekontaminačních postupů, a tím zefektivnění odpadového hospodářství hodnocené společnosti. Klíčová slova: odpad ze zdravotnictví, infekční odpad, laboratorní provoz, BioVendor

ABSTRACT The bachelor thesis deals with the medical waste produced from laboratories. In the thesis is summarized a theoretical overview of the management of medical waste. And further the description of the current situation in the world in terms of records of medical waste by waste categorization and a producer with a focus on laboratories. There are listed different kinds of technologies of the decontamination of medical waste and ways of disposal of this waste. The important point is to compare the development of production of medical waste and other hazardous waste at BioVendor - Laboratorní Medicína a.s. in the years 2011 - 2013. Laboratories are an important part from this company, it includes laboratories of development but no clinical laboratories. Conclusion of the thesis presents the insufficiency of data for evaluation of laboratories as a producer of waste, further states proposed possibilities of implementing decontamination procedures and the improvement of waste management of the evaluating company. Key words: medical waste, infectious waste, laboratory, BioVendor

OBSAH

1

ÚVOD........................................................................................................................ 7

2

CÍL PRÁCE ............................................................................................................... 8

3

SOUČASNÝ STAV POZNATKŮ ............................................................................. 9 3.1 3.1.1

Základní pojmy ........................................................................................ 9

3.1.2

Odpad ze zdravotnictví........................................................................... 10

3.2

Zdravotnická zařízení – typ producenta odpadů ......................................... 11

3.3

Kategorizace odpadů ze zdravotnictví ........................................................ 12

3.4

Nakládání s odpadem ze zdravotnictví ....................................................... 15

3.4.1

Shromažďovací prostředky .................................................................... 15

3.4.2

Přeprava .................................................................................................. 16

3.4.3

Evidence ................................................................................................. 16

3.5

Způsoby odstraňování odpadů ze zdravotnictví ......................................... 17

3.5.1

Dekontaminace ........................................................................................ 17

3.5.2

Spalování ................................................................................................. 22

3.5.3

Skládkování ............................................................................................. 25

3.6

4

Legislativní prostředí .................................................................................... 9

Produkce nebezpečných odpadů ................................................................. 25

3.6.1

Svět .......................................................................................................... 25

3.6.2

Evropská Unie ......................................................................................... 34

3.6.3

Česká republika ....................................................................................... 38

MATERIÁL A METODIKA ................................................................................... 41 4.1

Charakteristika společnosti ......................................................................... 41

4.2

Kategorizace odpadů a nakládání s odpadem ............................................. 42

4.3

Shromažďovací místa ................................................................................. 45

4.4

Organizace práce a evidence nakládání s odpady ........................................ 46

5

VÝSLEDKY............................................................................................................ 47

6

DISKUSE ................................................................................................................ 50

7

ZÁVĚR .................................................................................................................... 54

8

LITERATURA ........................................................................................................ 55

9

SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................ 60

10

SEZNAM TABULEK .......................................................................................... 61

11

SEZNAM ZKRATEK .......................................................................................... 62

12

SEZNAM PŘÍLOH.............................................................................................. 63

13

PŘÍLOHY ............................................................................................................ 64

1 ÚVOD V současné době je problematika vzniku odpadů a nakládání s nimi jednou z intenzivně řešených oblastí. Důvodem je nejen růst produkce odpadů v závislosti na zvyšujícím se počtu obyvatel naší planety, ale také zvyšující se nároky lidí na prostředky zajišťující hygienickou nezávadnost (např. balení potravin), ale také marketingové důvody (např. velká plastová lahvička s doplňkem stravy je naplněna pouze z malé části). Významnou část odpadu tvoří odpad ze zdravotnictví. Vzhledem k nebezpečnosti tohoto odpadu pro lidi, zvířata a životní prostředí existují přísnější hodnotící kritéria pro nakládání s i odstranění tohoto typu odpadu. Producenty všech typů odpadů včetně odpadů ze zdravotnictví jsou rovněž laboratorní provozy. Identifikovat produkci odpadů z laboratorních provozů není snadné, protože laboratoře bývají často součástí zdravotnického zařízení a legislativa, která by se soustředila speciálně na laboratorní provozy existuje jen v omezené míře. A to i přes to, že právě laboratorní provozy mohou generovat nezanedbatelná množství nebezpečného odpadu a odpadu ze zdravotnictví.

7

2 CÍL PRÁCE Odpady ze zdravotnictví jsou specifickou částí oblasti odpadového hospodářství, která nemá zcela dostačující podporu v legislativním základu. Cílem práce je: 1.

zhodnocení současných pravidel a zákonných nařízení pro nakládání a odstranění odpadů ze zdravotnictví ve vztahu k laboratorním provozům

2. zhodnocení nakládání s odpady vybraného subjektu firmy BioVendor – Laboratorní medicína a.s., který představuje zástupce laboratorního provozu se zaměřením na výzkum, vývoj a výrobu diagnostických souprav pro laboratoře. Svým zaměřením se tak firma BioVendor – Laboratorní medicína a.s., částečně odlišuje od specializovaných klinických laboratorních provozů.

8

3 SOUČASNÝ STAV POZNATKŮ 3.1

Legislativní prostředí

3.1.1

Základní pojmy

Pro zajištění co nejvíce efektivního nakládání s odpady byl v mnoha zemích světa zaveden legislativní rámec. Byly definovány základní pojmy: Odpad: odpad je každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit Nakládání s odpadem: shromažďování, sběr, výkup, přeprava, doprava, skladování, úprava, využití a odstranění odpadů Shromažďování odpadů: krátkodobé soustřeďování odpadů do shromažďovacích prostředků v místě jejich vzniku před dalším nakládáním s odpady Skladování odpadů: přechodné soustřeďování odpadů v zařízení k tomu určeném po dobu nejvýše 3 let před jejich využitím nebo 1 roku před jejich odstraněním Recyklace: jakýkoliv způsob využití odpadů, kterým je odpad znovu zpracován na výrobky, materiály nebo látky pro původní nebo jiné účely jejich použití, včetně přepracování organických materiálů; recyklací odpadů není energetické využití a zpracování na výrobky, materiály nebo látky, které mají být použity jako palivo nebo zásypový materiál Odstranění odpadu: činnost, která není využitím odpadů, a to i v případě, že tato činnost má jako druhotný důsledek znovuzískání látek nebo energie dle definovaných způsobů odstranění odpadů Původce odpadu: právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, při jejichž činnosti vznikají odpady, nebo právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, které provádějí úpravu odpadů nebo jiné činnosti, jejichž výsledkem je změna povahy nebo složení odpadů, a dále obec od okamžiku, kdy nepodnikající fyzická osoba odpad odloží na místě k tomu určeném; obec se současně stane vlastníkem tohoto odpadu

9

Oprávněná osoba: každá osoba, která je oprávněna k nakládání s odpady podle tohoto zákona nebo podle zvláštních právních předpisů [34] V České republice upravuje oblast odpadového hospodářství Zákon o odpadech 185/2001Sb. ve znění pozdějších předpisů (novela 169/2013 Sb) [34] Legislativa upravuje nejen aktuální podmínky v problematice odpadového hospodářství, ale řeší i situaci budoucí, vydáváním plánů odpadového hospodářství se stanovenými cíli s mezinárodním dosahem. V případě České republiky se jedná o koncepci z roku 2003; na evropské úrovni definovanou Evropské Unií [38] .

3.1.2

Odpad ze zdravotnictví

Specifickou částí produkovaných odpadů je odpad ze zdravotnictví. Podle odhadu WHO (World Health Organization) se jedná o 10 % z celkové produkce odpadů pocházející z nemocničního zařízení. Tento odpad splňuje definici odpadu, ale je nezbytné hodnotit i další vlastnosti tohoto odpadu, nebezpečnost pro člověka a životní prostředí, včetně rizika infekce. Legislativa zabývající se oblastí týkající se odpadu ze zdravotnictví je řízena v České

republice

zdravotnictví

[19]

Ministerstvem

životního

prostředí

spolu

s Ministerstvem

. Konkrétně se tématem zabývá Zákon o odpadech 185/2001Sb. ve

znění pozdějších novelizací a dále Zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování 372/2011Sb [34, 39]. Podrobné řešení problematiky odpadů ze zdravotnictví donedávna zcela chybělo. Teprve v roce 2007 vznikl Metodický pokyn pro nakládání s odpady ze zdravotnictví, který vychází z doporučení WHO a Technických podkladů Basilejské konvence. Ten byl v roce 2009 novelizován a doplněn tak, aby byla řešena nejen velká zdravotnická zařízení (např. nemocnice), ale rovněž malá zdravotnická zařízení (např. ambulance), domácí ošetřovatelská péče a zařízení zdravotnickým zařízením podobná (např. tetovací salón, výzkumné ústavy atd.). Zahrnuje pojmy týkající se problematiky odpadů ze zdravotnictví: Odpad ze zdravotnictví, Odpad vznikající mimo zdravotnická zařízení, který vykazuje stejné vlastnosti a rizika jako odpad ze zdravotnictví, Dekontaminace odpadů a Dekontaminační zařízení [33]. Jsou to ale „jen“ metodické pokyny, které nemají stejnou účinnost jako zákon.

V budoucnu by proto bylo vhodné odpady ze

zdravotnictví řešit komplexně, včetně zahrnutí do platné legislativy [32]. 10

Laboratorní provozy lze zařadit jako zdravotnická zařízení, ale také jako zařízení zdravotnickým zařízením podobná, v obou případech se řídí legislativou pro nakládání s odpady ze zdravotnictví [33].

3.2

Zdravotnická zařízení – typ producenta odpadů Zdravotnická zařízení se dělí dle legislativních podmínek České republiky na státní

a nestátní. Státní zdravotnická zařízení existují dle vyhlášky 394/1991Sb, jedná se o fakultní nemocnice a nemocnice poskytující specializovanou lékařskou péči, léčebné ústavy a krajské hygienické stanice včetně hygienické stanice Praha. Tato zařízení jsou zřizována Ministerstvem zdravotnictví [46] . Nestátní zdravotnická zařízení se řídí vyhláškou 160/1992Sb a představují je soukromá zařízení a také zařízení zřízená krajskými úřady a obcemi [47]. Laboratorní provozy mohou být součástí obou typů zařízení nebo mohou existovat samostatně jako státní nebo nestátní laboratoř [39]. Laboratoře lze dělit: 1) Dle typu práce: -

rutinní, které měří zvolený panel biologických markerů (tzn. klinické laboratoře, mohou být součástí nemocnic nebo pracovat jako samostatné zařízení)

-

výzkumné, které provádí vývoj nových analytických metod a diagnostických postupů (tzn. laboratoře výzkumných ústavů, škol, privátních výzkumných pracovišť atd.)

2) Dle materiálu (vzorků), který zpracovávají: -

humánní (zpracovávají lidský materiál)

-

veterinární (zpracovávají materiál pocházející od zvířat)

11

3) Dle odbornosti: -

Biochemie (klinická biochemie)

-

Hematologie

-

Imunologie

-

Histologie

-

Mikrobiologie

-

Virologie (sérologie)

-

Genetika

-

popř. další

Každý laboratorní provoz produkuje odpady. Součástí těchto odpadů mohou být i nebezpečné odpady, a to různé kombinace skupin nebezpečných odpadů, záleží na typu laboratoře [33].

Kategorizace odpadů ze zdravotnictví

3.3

Odpady jsou tříděny dle metodiky WHO, kterou obsahuje vyhláška MŽP č.381/2001 stanovující katalog odpadů, kde odpady ze zdravotnictví jsou zařazeny do skupiny 18 a dále členěny takto [35] :

18 01

Odpady z porodnické péče, z diagnostiky, z léčení nebo prevence

18 01 01* Ostré předměty – všechny ostré předměty, které mohou poškodit pokožku (např. jehly, kanyly, bodce, skleněné střepy atd.) 18 01 02

Části těla a orgány včetně krevních vaků a krevních konzerv (např. typu zubů, vlasů, nehtů, tkání po drobném ošetření, drobný anatomický odpad, tkání určených k vyšetření, produkt potratu do ukončeného 12 týdne těhotenství)

18 01 03* Odpady, na jejichž sběr a odstraňování jsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce (infekční materiál, materiál kontaminovaný lidskou krví, sekrety nebo výkaly atd.) 18 01 04

Odpady, na jejichž sběr a odstraňování nejsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce (vytříděný odpad ze 12

zdravotnických zařízení a jim podobných zařízení prokazatelně nekontaminován infekčním agens, cytostatiky nebo jinými nebezpečnými látkami, dále také dekontaminovaný odpad) 18 01 06* Chemikálie, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky (nebezpečné chemické látky např. z laboratoří) 18 01 07

Chemikálie neuvedené pod číslem 18 01 06 (chemické látky nevykazující nebezpečné vlastnosti např. z laboratoří)

18 01 08* Nepoužitelná cytostatika (odpad z cytostatických přípravků a odpad z přípravy přípravků s cytostatickým účinkem, léčba pacientů cytostatiky) 18 01 09* Jiná nepoužitelná léčiva neuvedená pod číslem 18 01 08 (např. léčiva s prošlou dobou použitelnosti, poškozená nebo nevyhovující jakosti – musí být zneškodněna včetně jejich obalů takovým způsobem, aby nedošlo k ohrožení života lidí, zvířat, životního prostředí) 18 01 10* Odpadní amalgám ze stomatologické péče (vzniká v místech určených k ošetření zubů)

18 02

Odpady z výzkumu, diagnostiky, léčení nebo prevence nemocí zvířat

18 02 01

Ostré předměty (kromě čísla 18 02 02)

18 02 02* Odpady, na jejichž sběr a odstraňování jsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce 18 02 03

Odpady, na jejichž sběr a odstraňování nejsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce

18 02 05* Chemikálie sestávající z nebezpečných látek nebo tyto látky obsahující 18 02 06

Jiné chemikálie neuvedené pod číslem 18 02 05

18 02 07* Nepoužitelná cytostatika 18 02 08* Jiná nepoužitelná léčiva neuvedená pod číslem 18 02 07 Značení * znamená nebezpečnost odpadu. Jako nebezpečný odpad je definován odpad vykazující jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v tabulce č. 1 [35]. 13

Tabulka č. 1: Nebezpečné vlastnosti odpadu dle zákona o odpadech Kód

Nebezpečná vlastnost odpadu

H1

Výbušnost

H2

Oxidační schopnost

H3-A

Vysoká hořlavost

H3-B

Hořlavost

H4

Dráždivost

H5

Škodlivost zdraví

H6

Toxicita

H7

Karcinogenita

H8

Žíravost

H9

Infekčnost

H10

Teratogenita

H11

Mutagenita

H12

Schopnost uvolňovat vysoce toxické nebo toxické plyny ve styku s vodou, vzduchem nebo kyselinami

H13

Senzibilita (pokud jsou k dispozici zkušební metody)

H14

Ekotoxicita

H15

Schopnost uvolňovat nebezpečné látky do životního prostředí při nebo po odstraňování

14

Nakládání s odpadem ze zdravotnictví

3.4

Původce může nakládat s odpadem ze zdravotnictví pouze se souhlasem krajského úřadu nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností a je povinen postupovat podle zvláštních předpisů. Pokud původce nakládal v posledních dvou letech s nebezpečnými odpady v množství vyšším než 100 tun nebezpečného odpadu za rok, je původce povinen zabezpečit (jmenovat) pozici odpadového hospodáře, který bude zajišťovat odborné nakládání s odpady jako odborně způsobilá osoba. Je nezbytné, aby původce minimalizoval vznik odpadů, odpady třídil v místě vzniku a bezpečně s odpady nakládal pro ochranu zdraví lidí a životního prostředí. Povinností původce je rovněž vypracovat provozní řád, ve kterém identifikuje postupy nakládání s odpady od místa jejich vzniku až po jejich odstranění [16]. Odpady ze zdravotnictví je možno skladovat za předpokladu, že sklad bude umístěn uvnitř zdravotnického zařízení a jeho rozměry odpovídají množství produkovaného odpadu a frekvenci jeho soustřeďování. Sklad musí odpovídat požadavkům stanoveným vyhláškou MŽP 383/2001Sb. ve znění pozdějších předpisů. Zvláštní režim je stanoven pro skladování anatomického a infekčního odpadu kde teplota skladování nesmí překročit 3 až 8 °C [36].

3.4.1

Shromažďovací prostředky

Pro třídění odpadů se používá oddělených shromažďovacích prostředků, odpovídající druhu a povaze odpadu. Mohou jimi být pevné plastové pytle s tloušťkou stěny více než 0,1 mm (pro infekční odpad více než 0,2 mm) a maximálním objemem 0,1 m3, pevné plastové obaly, které není možno propíchnout, s možností opakovaného otevření a uzavření a pevné obaly na ostré předměty. Základním parametrem je pevná uzavíratelnost, nepropustnost a označení [33]. Označení shromažďovacího prostředku musí být viditelné a musí obsahovat zejména informaci o druhu odpadu, místu, datu a hodině vzniku, katalogovým číslem odpadu a barevným značením, popř. grafickým symbolem nebezpečné vlastnosti (symbol Biohazard) [34]. Barevné rozlišení shromažďovacího prostředku se vztahuje na druh odpadu nebo způsob odstranění: 15

ŽLUTÁ – infekční odpad ČERVENÁ – odpad ke spálení ČERNÁ – patologicko-anatomický odpad MODRÁ – ostatní odpad ZELENÁ – odpad k dekontaminaci TRANSPARENTNÍ – komunální odpad Shromažďovací prostředky musí svým provedením a umístěním zabránit nežádoucímu znehodnocení, odcizení nebo úniku do životního prostředí. Je nezbytné, aby nebylo možné shromažďovací prostředek zaměnit za jiný shromažďovací prostředek určený pro jiný druh odpadů. Maximální doba mezi shromážděním infekčního odpadu ze zdravotnictví a jeho odstraněním je v letním období 48 hodin a v zimním období 72 hodin [16]. 3.4.2

Přeprava

Při přepravě odpadu ze zdravotnictví nesmí dojít k ohrožení zdraví obyvatelstva a osob podílejících se na přepravě tohoto odpadu, jakož i životního prostředí. Proto jsou stanoveny základní požadavky na přepravu nebezpečných věcí, které jsou uvedeny v předpise ADR (Evropská dohoda o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí)

[22]

a

v předpise RID pro železniční přepravu. Je jasně definován přepravní prostředek a technické požadavky na něj, přesné značení přepravního prostředku. Jsou určeny přepravní doklady, stanovují se a třídí nebezpečné látky a předměty podle jejich nebezpečných vlastností, podmínky pro jejich přepravu, balení a značení a další podrobnosti [16]. 3.4.3

Evidence

Původce odpadu je povinen vést za každou provozovnu průběžnou evidenci odpadů, jednou ročně vyplnit a odeslat hlášení roční produkce odpadů (za uplynulý rok je stanoven termín do 25. února následujícího roku) zařazených do kategorie ostatní a nebezpečné [34]. Evidenci vedou také oprávněné osoby provádějící sběr a výkup odpadů, oprávněné osoby provozující zařízení k využívání a odstraňování odpadů a oprávněné osoby provádějící přepravu nebezpečných odpadů pomocí evidenčních listů, které přesně identifikují druh odpadu, jeho hmotnost, původce a oprávněné osoby (dopravce, způsob 16

odstranění) a další podrobnosti. Způsob evidence je dán zákonem a souvisejícími předpisy, ve znění dalších novelizací [16, 20, 34].

3.5

Způsoby odstraňování odpadů ze zdravotnictví

3.5.1

Dekontaminace

Odpady ze zdravotnictví vykazují i další nebezpečné vlastnosti. Infekčnost patří mezi nejzávažnější z nich. Nese riziko ohrožení zdraví lidí i environmentálním dopady. Proto je nutné provádět dekontaminaci takovéhoto odpadu ještě před jeho odstraněním. Dekontaminaci lze provádět pouze u vytříděných odpadů ze zdravotnictví. Cílem je odstranit nebo výrazně riziko nebezpečného odpadu, zejména s vlastností H9 tj. infekčnost, a to nejlépe už v místě vzniku tohoto odpadu. Z této podmínky vyplývá, že se jedná o odpady ze zdravotnictví označené dle katalogu odpadů jako skupina 18 01 03 tj. odpady, na jejichž odstraňování jsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce. Takový odpad po dobře provedené dekontaminaci musí mít snížen počet choroboplodných zárodků nejméně o šest řádů [33]. Smyslem provádění dekontaminace je snaha o převedení odpadu na odpad neinfekční (na jinou podskupinu odpadu), a tím snížení rizika kontaminace lidí a životního prostředí při manipulaci a přepravě infekčního odpadu. Po provedení dekontaminace je možné použít k odstranění tohoto odpadu shodné technologie jako pro odpad neinfekční, což je časově i finančně výhodnější, protože není nutné řídit se legislativou pro nebezpečné odpady a režimem ADR [34, 22]. Dekontaminovaný odpad ze zdravotnictví nelze dále využít jako např. rekultivační materiál, protože i přes veškeré technologické procesy, existuje riziko ohrožení zdraví lidí a kontaminace životního prostředí [33]. Způsoby dekontaminace odpadů ze zdravotnictví se dělí na: a) Fyzikální

Nejrozšířenější fyzikální metodou dekontaminace je metoda tepelné sterilizace v autoklávech. Sterilizace byla hojně využívána v minulosti, nyní se používá tento typ dekontaminace hlavně na dekontaminaci pomůcek, laboratorního skla, nástrojů apod. 17

Existují dva typy sterilizace. 1) Parní sterilizace -

je doporučena pro dekontaminaci infekčního odpadu

z laboratoří patřící do skupiny 18 01 03. Jde o proces sterilizace, který využívá součinnosti vlhkého tepla (teplota 110°C a vyšší) a vyššího tlaku např. 170 kPa po dobu nejméně 20 minut [18]. 2) Sterilizace suchým teplem – využívá se pouze horkého vzduchu, ale je nutno prodloužit dobu sterilizačního procesu [18]. Účinek některých fyzikálních principů pro dekontaminaci představuje tabulka č. 2.

Tabulka č. 2: Účinek vybraných fyzikálních podmínek na mikroorganismy [45] spóry

bakterie

viry

rickettsie

horká pára 121 °C, 20 min

+

+

+

+

horká pára 100 °C, 15 min

-

+

(+)

+

suché teplo 160 °C, 2 hod

- (+)

+

+

+

suché teplo 120 °C, 30 min

-

+

+

+

UV záření

-

+

+

+

metoda

Pozn.: + dobrý účinek, (+) nejistý účinek, - slabý účinek

Na efektivitu parní sterilizace má vliv několik parametrů. a) materiál, který je parní sterilizací dekontaminován (např. u kovů je vodivost 100x až 500x vyšší než vodivost polypropylenu) [18] b) doba parní sterilizace, která je závislá na velikosti (výšce) kontejneru

[18]

.

Teplotní gradient v kontejneru při parní sterilizaci zobrazuje obrázek č. 1. c) zda je plastikový pytel s odpadem v kontejneru otevřen či nikoliv. Bylo prokázáno, že pro sterilizaci otevřeného plastikového pytle je třeba kratší čas. To, zda přídavek vody do plastikového pytle s odpadem ze zdravotnictví urychlí proces sterilizace, se zcela nepotvrdilo – literatura uvádí rozporuplné výsledky [25].

18

Obrázek č. 1: Teploty ve vrstvách odpadu 5 cm, 10 cm, 15 cm, 20 cm v kontejneru při parní sterilizaci při 121°C po dobu 50 minut [18]. Další

velmi

rozšířená

metoda

fyzikální

dekontaminace

je

mikrovlnná

dekontaminace, které je velmi účinná. Využívá se působení vysokofrekvenčních vln, které způsobí vibraci částic, a tím zahřátí odpadu na teplotu, při které jsou patogeny zničeny

[21]

. Tato metoda je využívána spíše v laboratořích, které jsou součástí

nemocničního komplexu, který uvedenou technologii vlastní a využívá. V malých samostatných laboratořích tato metoda pro svou ekonomickou náročnost příliš využívána není. Ne nevýznamným typem fyzikální dekontaminace je použití ultrafialového záření. Likviduje patogeny na povrchu plochy, která je tímto zářením osvícena. Požadovaná délka osvitu je dána plochou odpadu tzn. je závislá i na hustotě odpadu. V praxi se používají

germicidní

lampy,

které

jsou

v laboratořích

používány

hlavně

k dekontaminaci pracovních ploch, popřípadě nástrojů. Nejčastěji se využívají v laboratořích tkáňových buněčných kultur, molekulární biologie a laboratořích provádějících analýzy nukleových kyselin. Pří používání germicidních lamp je nutné ochránit

pracovníky

před

expozicí

ultrafialovým

zářením,

proto

tento

typ

dekontaminace často probíhá mimo pracovní dobu laboratoře [29].

19

b) Chemická Při chemickém způsobu dekontaminace používají různá desinfekční činidla, která likvidují patogeny. Nejčastěji se jedná o sloučeniny na bázi chlóru, například chlornan sodný

[21]

. Používají se další typy chemických činidel, které mají menší negativní

dopady na životní prostředí a odpadní vody než chlornany

[29]

. V laboratořích se

chemické dekontaminace využívá zejména v pro dekontaminaci tekutých odpadů (např. zbytky analyzovaných vzorků, jako krev, moč, atd.). Po takovéto chemické dekontaminaci, kdy je chemické činidlo přidáno k tekutému odpadu ze zdravotnictví, je možné tekutý odpad vylít do kanalizace. Metodu nelze použít u vzorků, které obsahují chemické látky vykazující specifické vlastnosti nebezpečnosti nebo u samotných chemických látek, jako např. cytostatika, léky, jedy apod. Tato metoda je tedy vhodná hlavně pro infekční odpad zařazený pod skupinu 18 01 03. c) Radiační Jde o vysoce efektivní procesy s použitím gama záření

[29]

. V laboratořích se tento

způsob standardně nevyužívá z důvodu vysokého rizika ohrožení pracovníků. d) Zapouzdření Nejedná se přímo o odstranění infekční vlastnosti odpadu, protože odpad se zalije směsí, která obklopí jednotlivé složky odpadu a ztuhne. V laboratořích se tento způsob nepoužívá.

3.5.1.1 Příklady dekontaminačních zařízení:

Provoz každého dekontaminačního zařízení podléhá v České republice schválení krajského úřadu nebo schválení obce s rozšířenou působností. V současnosti jsou v naší zemi dostupná následující dekontaminační zařízení: VACUMET 

Provádí chemickou dekontaminaci a objemovou redukci odpadu.

20



Princip: Z pracovní komory se přes uhlíkový filtr odčerpá vzduch a do pytle s odpadem ze zdravotnictví se vstříkne desinfekční roztok, který vlivem podtlaku zcela vnikne do savého materiálu odpadu. Pak se pytel hermeticky uzavře tepelným zatavením a povrch pytle je desinfikován postřikem desinfekčního roztoku. Závěrem je vpuštěn vzduch na úroveň atmosférického tlaku a tím dojde ke komprimaci asi na 30 % původního objemu odpadu.



Výhodou zařízení: energetická nenáročnost, výrazně rychlá dekontaminace (80 sekund na 10 kg odpadu), snížení objemu odpadu asi o 70 %, odstranění zápachu a zařazení takto dekontaminovaného odpadu do skupiny 18 01 04 s možností odstranění ve spalovně nebezpečného odpadu nebo spalovně komunálního odpadu nebo uložení na skládce ostatního odpadu (označení SOO), cenová dostupnost, nízké provozní náklady, snadná obsluha, prostorová nenáročnost, žádné specifické technické a stavební požadavky.



Nevýhody zařízení: není určen pro infekční provoz, vhodný pro dekontaminaci plen a inkontinenčních pomůcek [5], proto se do laboratorních provozů se nehodí

MEDISTER-160 

Provádí fyzikální dekontaminaci.



Princip: zdroj polarizovaného vlnění ve třech kmitočtových rovinách zajišťuje rovnoměrný ohřev rezonančního prostoru včetně vloženého odpadu až na 110°C.



Výhodou zařízení: Určen pro dekontaminaci infekčního odpadu (skupina 18 01 03) jako je obvazový materiál, tampóny, hygienické vložky, materiál na bázi buničiny nebo textilu, který je následně znečištěný krví a jinými tělními tekutinami nebo jinými látkami, medicínské a léčebné pomůcky na jedno použití, dialyzační kanyly, katetry, hadice apod. Takto dekontaminovaný odpad lze zařadit do skupiny 18 01 04 s možností odstranění ve spalovně nebezpečného odpadu nebo spalovně komunálního odpadu nebo uložení na skládce ostatního odpadu (označení S-OO). Delší výhodou je snadná obsluha a rychlost (dekontaminační cyklus trvá 45 minut). Velmi vhodný pro použití v laboratorních provozech. 21



Nevýhody zařízení: nutnost používání silnostěnného kontejneru Meditainer, specifický stavební požadavek - připojení zařízení do klimatizačního rozvodu [31].

ECOSTERYL AMB 

Provádí fyzikální dekontaminaci.



Princip: mechanická úprava odpadu před dekontaminací, zdroj polarizovaného vlnění

ve

třech

kmitočtových

rovinách

zajišťuje

rovnoměrný

ohřev

rezonančního prostoru včetně vloženého odpadu až na 110°C, doba zdržení odpadu do vysušení. 

Výhoda zařízení: Redukce objemu odpadu rozemletím o 80 %. Je určen pro dekontaminaci infekčního odpadu (skupina 18 01 03). Odpad na výstupu je suchý, takže odpadá problém zápachu. S rozemletým odpadem se snadno manipuluje. Takto dekontaminovaný odpad lze zařadit jako komunální odpad s možností odstranění ve spalovně komunálního odpadu nebo uložení na skládce ostatního odpadu (označení S-OO). Další výhodou je snadná obsluha a snadná manipulace s dekontaminovaným odpadem. Velmi vhodný pro použití v laboratorních provozech.



Nevýhoda zařízení: touto technologií nelze dekontaminovat léčiva, cytostatika a radioaktivní odpad

Další zařízení, založené na principu vysokofrekvenční mikrovlnné dekontaminace s totožným technologickým řešením jako má zařízení ECOSTERYL, je zařízení CONVENTER. 3.5.2

Spalování

Termické zpracování (spalování) je jedním z velmi často používaných způsobů pro odstranění zdravotnického odpadu. Výhodou je úplná hygienizace zdravotnického, zejména infekčního odpadu (skupina 18 01 03). Nebezpečný odpad bývá termickým zpracováním rovněž odstraněn. 22

Zdravotnický odpad, pokud není dekontaminován, je nutné spalovat ve spalovnách nebezpečného odpadu, které podléhají zvláštnímu režimu [34, 37] : To znamená: -

jsou přesně vymezeny nebezpečné odpady, které spalovna může termicky zpracovat

-

použitá technologie a konstrukce musí vyhovovat požadavkům na termické zpracování nebezpečných odpadů, které jsou dány podmínkami a legislativou:

a) provedení zásobníku tuhého odpadu musí být takové, aby bylo možno trvale udržovat podtlak a vzdušnina z odpadů byla přiváděna do spalovacích prostor b) zařízení pro spalování musí být vybaveno dodatečným spalováním, za posledním přívodem vzduchu je definovaná teplota a doba zdržení při obsahu kyslíku nejméně 6 % podle obsahu nebezpečných látek (minimálně teplota 900°C, 1100°C nebo 1200°C) c) dodržování vyhlášky 117/1997 Sb. o emisních limitech a dalších podmínkách pro provozování stacionárních zdrojů, znečišťování a ochrany ovzduší d) dodržování evropské směrnice 94/67/EC, která definuje provoz celé spalovny -

schválené řešení produktů spalovny nebezpečných odpadů tzn. popílek, imise, odpadní voda atd.

-

provoz spalovny nebezpečného odpadu je schválen a dozorován státními orgány, kterým přísluší práva udělit sankce za nedodržení nařízení

Termické zpracování probíhá v následujících fázích [13]: 1) vysušení 2) zplyňování 3) zapálení 23

4) hoření 5) dohoření Spalování nebezpečného odpadu je možné provádět kontinuálně nebo diskontinuálně. Zařízení pro spalování nebezpečných odpadů může být vybaveno roštovým ohništěm nebo rotační pecí, příklad uspořádání technologických celků termického zařízení pro spalování odpadů ze zdravotnictví představuje schéma na obrázku č. 2.

Obrázek č. 2: Schéma zařízení na termické zneškodňování odpadu s čištěním spalin [40]

Po termickém zpracování odpadu ze zdravotnictví dojde k významnému zmenšení objemu tohoto odpadu, ale z procesu spalování vzniká odpadní voda, popílek a škvára s vysokým obsahem těžkých kovů. To je důvod, proč se tyto produkty (mimo odpadní vody) ukládají na skládku nebezpečných odpadů. Odpadní voda je čištěna a teprve nebezpečný koncentrát z vyčištěné vody se imobilizuje spolu s popílkem solidifikací a ukládá se na skládku nebezpečných odpadů [34]. U čištěných spalin jsou kontrolovány imisní limity, teplota, obsah kyslíku a oxidu uhelnatého [37].

24

3.5.3

Skládkování

Skládkování většiny odpadů ze zdravotnictví je zakázáno. Výjimku tvoří odpady, na jejichž sběr a odstraňování nejsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce, tzn. katalogové číslo 18 01 04. Skládka musí mít uvedeno příjem takového odpadu v provozním řádu [33].

3.6

Produkce nebezpečných odpadů

3.6.1

Svět

3.6.1.1

Základní parametry a hodnocení

Obvyklé hodnocení produkce odpadů ze zdravotnictví ve zdravotnických zařízeních ve světě předpokládá existenci lůžek a uvádí se v jednotkách kilogram/lůžko/den. V případě jiného typu zdravotnického zařízení (např. laboratoř) lůžka neexistují, proto je nutné pro hodnocení použít jednotku gram/pacient/den popř. gram/test/den [15]. Definice nebezpečného odpadu byla představena na začátku osmdesátých let v USA. Mnoho zemí pak převzalo jako standard doporučení WHO (World Health Organization) nebo standardy USA Environmental Protection Agency (EPA). WHO uvádí pro vysoce rozvinuté země produkci odpadů 1,1 – 1,2 kg/obyvatele a z toho 0,4 – 0,5 kg/obyvatele nebezpečného odpadu, pro středně rozvinuté země 0,8 – 0,6 kg/obyvatele a z toho 0,2 - 0,4 kg/obyvatele nebezpečného odpadu a pro rozvojové země produkci odpadu 0,5 – 3 kg/obyvatele. Rozdíly jsou dány finančními možnostmi jednotlivých zemí. Například Chorvatsko se svojí produkcí odpadů řadí do středně rozvinutých zemí [20]. Infekční odpad byl definován jako odpad, který vzniká ve zdravotnických zařízeních jako výsledek zdravotní péče nebo výzkumu a který obsahuje patogeny mající schopnost přenést a vyvolat infekční onemocnění [23]. Pokud by byly srovnávány světadíly podle produkce odpadů ze zdravotnictví dle výše uvedené metodiky, za největšího producenta je považována severní Amerika a za nejmenšího producenta východní Evropa viz tabulka č. 3 a obrázek č. 3 [20].

25

Tabulka č. 3: Produkce odpadu ze zdravotnictví podle světadílů [20] produkce odpadu ze zdravotnictví (kg/lůžko/den) severní Amerika 7,5 jižní Amerika 3 západní Evropa 4,5 východní Evropa 1,8 Asie 2,5

Obrázek č. 3: Produkce odpadu ze zdravotnictví podle světadílů [20]

V případě srovnání produkce odpadů ze zdravotnictví jednotlivých zemí v oblasti jednoho světadílu je zřejmé, že hodnoty odpovídají průměrným hodnotám uvedeným pro světadíl nebo se těmto hodnotám blíží. Příkladem může být západní Evropa (4,5 kg/lůžko/den), ve které jsou hodnoceny státy Španělsko (4,4 kg/lůžko/den), Francie (3,3 kg/lůžko/den) viz tabulka č. 4 a obrázek č. 4.

26

Tabulka č. 4: Produkce odpadu ze zdravotnictví vybraných světových zemí

[1, 2, 6, 8, 9, 10,

12, 14, 15, 20]

Turecko Lybie Jordánsko Írán Chorvatsko Taiwan Norsko Španělsko Anglie a Wales Francie Čína

produkce odpadu ze zdravotnictví (kg/lůžko/den) 0,63 1,3 0,61 3 1,2 3,97 3,9 4,4 3,3 3,3 0,68

Obrázek č. 4: Produkce odpadu ze zdravotnictví vybraných světových zemí

[1, 2, 6, 8, 9, 10,

12, 14, 15, 20]

Podle studie z Taiwanu, největší množství infekčního odpadu vzniká v krevních centrech až 3,14 kg/lůžko/den, dále privátních klinikách 1,91 kg/lůžko/den, klinických laboratořích 1,07 kg/lůžko/den a veřejných klinikách 0,053 kg/lůžko/den

[9]

. Produkce

nebezpečného odpadu je u malých zdravotnických zařízení vyšší než u velkých

27

zdravotnických zařízení. Celkově malá zdravotnická zařízení produkují o 21 – 64 % více odpadu, z toho produkce infekčního odpadu je zvýšena o 1,36 – 10,4 % [8]. Velmi podobné výsledky vykazuje i studie z Bangladéše z roku 2006 [26]. V hlavním městě Iránu, Teheránu, je produkce odpadů ze zdravotnictví srovnatelná s výsledky předchozího šetření (rok 1991) a s výsledky studie z Taiwanu z roku 2009, tj. 2,41 – 3,26 kg/lůžko/den. V těchto studiích má vliv velikost na produkce odpadu ze zdravotnictví velikost a specializace zdravotnického zařízení. Data jsou v souladu s hodnotami WHO uvedenými pro rozvojové země. V Iránu došlo rovněž, dle této studie, k pozitivním změnám v oblasti třídění, recyklace neinfekčních složek a používání speciálních barevně značených kontejnerů a jejich desinfekci [12].

3.6.1.2

Způsoby nakládání a odstraňování odpadů ze zdravotnictví ve světě

V USA infekční odpady tvoří 15 % produkce odpadů nemocnice. Způsob odstranění je zde realizován formou spalování nebo parní sterilizací a uložením na skládku [15]. V Číně je odpad ze zdravotnictví rovněž odstraňován spalováním v centrální spalovně. Čína i zveřejnila cenu - 580 USD/t odpadu. I v této zemi se množství odpadu zdravotnictví konstantně zvyšuje [30]. Podle informací z Brazílie z roku 2011 je 76 % brazilských měst poskytovalo částečný nebo plný servis pro odpady ze zdravotnictví. Tento odpad byl odstraňován spalováním (39,8 %), dekontaminací autoklávováním (14,5 %) a vysokofrekvenční mikrovlnnou dekontaminací (4 %). Zbytky po odstranění odpadu se ukládají v 18 % na sanitární skládky, v 11,2 % do příkopů nebo na smetiště [24]. V Jordánsku se produkce odpadů ze zdravotnictví průměrně zvyšuje z 0,5 kg/lůžko/den až na 2,2 kg/lůžko/den. Nejčastěji se odpady ze zdravotnictví odstraňují metodou spalování. I přestože 48 % nemocnic má vlastní spalovnu, žádná z nich nesplňuje předpisy Ministerstva zdravotnictví této země. Více než polovina nemocnic (57 %) vypouští tekutý odpad do kanalizace, ostatní nemocnice tekutý odpad shromažďují v septicích a jejich odstranění je dále řešeno s ohledem na environmentální dopady [1].

28

Z dostupných informací lze vyvodit, že odstraňování odpadů ze zdravotnictví metodou spalování, je ve světě používáno nejčastěji, i když dodržování nařízení souvisejících s termickým zneškodněním odpadu není vždy, bohužel, respektováno.

3.6.1.3

Zdravotní rizika práce s odpady ze zdravotnictví ve světě

Podle WHO je asi 350 miliónů lidí na naší planetě je infikováno lidí žloutenkou typu B (HBV); v Africe s prevalencí až 10 %. Je to onemocnění, které je přenosné pohlavním stykem a krví. WHO také předpokládá, že asi 170 miliónů lidí na světě je infikováno žloutenkou typu C (HCV) a počet nakažených lidí dále poroste. Nejvyšší prevalenci má centrální Afrika a jihovýchodní Asie [2]. K negativním očekáváním přispívají některé zvláštní situace ve světě, kdy z důvodu nerespektování hygienicko-epidemiologických pravidel nebo absencí legislativy v oblasti odpadového hospodářství dochází nejen k ohrožení zdraví lidí a životního prostředí, ale také prokázaným šířením infekčních onemocnění. INDIE Informace z roku 2009 uvádí, že indičtí lékaři „recyklovali“ odpad ze zdravotnictví – zejména jehly a injekční stříkačky, které prodávali za levnější cenu na černém trhu. Na základě tohoto jednání v oblasti státu Guajat (bohatý stát!) během jednoho měsíce onemocnělo žloutenkou typu B 240 lidí [28]. NIGÉRIE V této zemi se vyskytují akutní případy cholery, úplavice, tyfu a infekční žloutenky a také nové případy nákazy viru HIV (Human Immunodefficiency Virus). Zvýšený výskyt uvedených chorob je s velkou pravděpodobností spojen i s nevhodným nakládáním s odpadem ze zdravotnictví. V Ibadanu (hlavní město Oyl State) je běžnou praxí opakované používání nemocničních materiálů zejména ve zdravotnických zařízeních, která nejsou dostatečně zásobena kvalitní vodou, elektrickou energií a desinfekcí. Odpady v těchto zařízeních rovněž tříděny nejsou, proto se odpad ze zdravotnictví dostává do ostatního odpadu. Běžnou praxí je odstraňování odpadů ze zdravotnictví spalováním na otevřeném prostranství. To všechno jsou faktory, které zvyšují riziko ohrožení zdraví lidí a poškozování životního prostředí [11]. 29

I ve zdravotnických laboratorních provozech v Ibadanu se produkuje nebezpečný odpad a jeho odstranění probíhá následovně: 16,7% uložení na blízké skládky/nádrže pro zdravotnický odpad, 16,7% uložení do otevřené popelnice, 33,3% předání k „soukromým účelům“ - to znamená např. další prodej, dar apod. [11]

Obrázek č. 5: Otevřená (volná) skládka zdravotnického odpadu v Ibadanu [11]

Důvodem, proč je v Nigérii tato situace možná, je fakt, že zde neexistuje politika pro regulaci a management nakládání s odpady ze zdravotnictví. Existuje sice politika odpadového hospodářství, ale odpady ze zdravotnictví v ní zahrnuty nejsou. Zajímavé je, že v Nigérii došlo od roku 1979 k velkému nárůstu zdravotnických zařízení až o 1550 %: (v roce 1979 zde existovalo 24 zdravotnických zařízení a v roce 1998 se počet zdravotnických zařízení zvýšil na 396), takže došlo k významnému nárůstu produkce odpadu ze zdravotnictví, ale ke změně legislativy a odpadového hospodářství ve zdravotnictví až do současné doby nedošlo, což v budoucnu může vést spolu s nárůstem populace k vážným hygienicko-epidemiologickým problémům [11].

30

Obrázek č. 6: Ohrožení zdraví manipulačních pracovníků z důvodu volného přístupu k nakládání s odpady ze zdravotnictví [11]. V některých, zejména rozvojových, státech světa byly provedeny studie zabývající se možností přenosu infekčního agens na pracovníky manipulujícími s odpadem ze zdravotnictví. Významný faktorem byla i dostupnost očkování proti příslušným infekčním onemocněním, pokud vakcína existuje. LIBYE Bylo srovnáno 300 vzorků krve od pracovníků manipulujícími s infekčním odpadem ze zdravotnictví a 300 vzorků krve od pracovníků, kteří pracující s ostatním odpadem a neměli přímý nebo nepřímý kontakt s odpadem ze zdravotnictví. Sběr těchto vzorků probíhal jeden rok ve městě Tripolis. Téměř všichni pracovníci nosí pracovní oděv, více než polovina používá rukavice a nosí pracovní boty, pouze pětina pracovníků používá masku [14]. Vzorky krve byly vyšetřeny laboratorně pomocí metody ELISA (Enzyme-Linked Immunosorbent Assay). Prokazovala se infekce žloutenkou typu B a žloutenkou typu C a dále infekce virem HIV. Všechna tato onemocnění jsou přenosná i krví (včetně krví a tělními tekutinami kontaminovaného zdravotnického materiálu) [14]. Studie prokázala zvýšený výskyt HBV (2,3 %) a HCV (2,7 %) u pracovníků pracujícím s odpadem ze zdravotnictví než u pracovníků pracujícím s ostatním odpadem, kde bylo prokázáno pouze HBV v 0,3 % případech. HIV nebylo prokázáno u 31

žádného pracovníka. Vyšší výskyt HBV a HCV u pracovníků manipulačních s odpadem ze zdravotnictví poukazuje na to, že je vhodné tyto pracovníky očkovat alespoň vakcínou proti žloutence typu B (vakcína proti žloutence typu C a HIV zatím neexistuje) [14]. ETIOPIE V roce 2011 byla v Gondaru (738 km od Addis Abeba) provedena studie se 100 vzorky krve od pracovníků manipulujícími s odpady ze zdravotnictví a 100 vzorků krve pracovníků manipulujícími s ostatními odpady. Vzorky krve byly opět testovány metodou ELISA na průkaz HBV a HCV infekce. Výsledky prokázaly infekci u 6 % pracovníků v případě HBV a v 1 % v případě infekce HCV. Pro srovnání, u pracovníků pracujících s ostatním odpadem byla infekce HBV prokázána u 1 % případů a HCV u žádného z pracovníků. Studie ale rovněž poukazuje i na nedostatky, které mohly ovlivnit výsledky studie. Nebezpečný odpad byl skladován s ostatním odpadem, žádné ze zdravotnických zařízení nepoužívá silné plastové pytle (k dispozici jsou pouze tenké plastové pytle, které se trhají), není zavedeno barevné značení pytlů s odpadem, takže odpad ze zdravotnictví nelze odlišit, na ostrý odpad se používají plastové plechovky, v nebo kartónové krabice. Pracovníci, kteří manipulují s odpadem ze zdravotnictví, nejsou o rizicích práce vůbec informování a rovněž nejsou očkováni proti žloutence typu B

[2]

. Tyto všechny důvody mohou vést ke zvýšené prevalenci výše zmíněných

onemocnění u těchto pracovníků. Odstranění těchto nedostatků může významně snížit riziko infekce. Podobná situace je i v jiných zemích např. Palestině.

BRAZÍLIE Některé země, kde v minulosti byla situace s odpady velmi vážná, se snaží být aktivní a problémy řešit. Příkladem je Brazílie. Brazílie zavedla kritéria podobná světovým kritériím pomocí federálních rezolucí ANVISA 2004 a CONAMA 2005, které řeší management odpadového hospodářství, a rozděluje odpad ze zdravotnictví na pět skupin: 1) odpad s rizikem pro veřejné zdraví a životní prostředí prostřednictvím biologických agens (krev, tělesné tekutiny apod.) 32

2) odpad s rizikem pro veřejné zdraví a životní prostředí v závislosti na charakteristice chemické a farmakologické substance (hořlavost apod.) 3) radioaktivní odpad 4) odpad recyklovatelných materiálů (papír, plasty, sklo, kovy apod.) 5) ostré předměty (jehly, lancety apod.) Po zavedení odpadového plánu a uplynutí jednoho roku, byl hodnocen výsledek na vybraném pracovišti centra primární péče. Výsledkem dodržování odpadového plánu došlo k snížení produkce infekčního odpadu a nerecyklovatelného odpadu [24].

3.6.1.4

Odpady ze zdravotnictví v laboratorních provozech ve světě

Existuje málo informací o malých producentech odpadů ze zdravotnictví, jakými jsou například privátní lékaři, privátní diagnostická centra, klinické laboratoře atd. Na Taiwanu klinické laboratoře produkují 0,034 – 0,102 kg/test/den [8]. V Bangladéši uvádí laboratoře produkci odpadů: laboratoře v nemocnicích 85±4 kg/den, laboratoře na klinikách 39±3 kg/den. Konkrétní produkce laboratoří patologie/diagnostika je 285±46 kg/den (provádí 1098 testů za den tzn. produkci 0,58±0,09 kg/test/den [26]. V Nigérii v Ibadanu diagnostické laboratoře, které analyzují vzorky krve, stolice, moče, sputum apod., představují 10 % z celkového počtu zdravotnických zařízení. Jedná se o nejmenší producenty odpadů ze zdravotnictví, jejichž průměrná produkce je 232 kg/den, z toho infekční zdravotnický odpad činí 2 kg/den a ostrý odpad 0,41 kg/den [11]

. Situace o problematickém odstranění infekčního odpadu z laboratoří byla již

popsána v kapitole 3.6.1.3

33

3.6.2

Evropská Unie

3.6.2.1

Základní parametry a hodnocení

V Evropské Unii dochází ke zvyšování produkce chemických odpadů a odpadů ze zdravotnictví: v roce 2004 bylo produkováno 57,5 miliónů tun za rok na rozdíl od roku 2010, kdy byla produkce ve výši 61,8 miliónů tun za rok. Jen ojediněle v některých zemích (např. Rakousko) došlo k poklesu produkce odpadů ze zdravotnictví [41]. Z dat roku 2008 je zřejmé, že zejména západní Evropa produkuje více odpadů ze zdravotnictví na rozdíl od ostatních členských zemí viz obrázek č. 7.

Obrázek č. 7: Produkce chemického odpadu a odpadu ze zdravotnictví (v tunách) v roce 2008 [41] V produkci odpadů typu chemických látek došlo k výraznému poklesu pod hranici 250 miliónů tun za rok teprve v roce 2012 viz obrázek č. 8.

34

Obrázek č. 8: Celková produkce chemikálií (v mil. tun) v EU v letech 2002 – 2012 [41]

3.6.2.2

Způsoby nakládání a odstraňování odpadů ze zdravotnictví v Evropské

Unii V Evropské Unii je s odpady nakládáno podle doporučených postupů a schválených standardů WHO. Způsoby úpravy a odstranění jsou realizovány dle zavedených metodik a možností členských zemí. Nejvíce preferovaným způsobem odstraňování odpadů ze zdravotnictví, tj. více než 80 % odpadů ze zdravotnictví, je jiný způsob než termické zpracování viz obrázek 8. Jedná se o výsledek z roku 2008, který prokazuje vliv zavádění dekontaminačních postupů pro odstranění odpadů ze zdravotnictví.

35

Obrázek č. 9: Způsob nakládání s nebezpečným odpadem v EU v roce 2008 [41]

3.6.2.3

Odpady ze zdravotnictví v laboratorních provozech v Evropské Unii

Problematikou malých producentů se v širším rozsahu zabývala řecká studie, která hodnotila produkci nebezpečných odpadů různých typů producentů: 6) laboratoř klinické mikrobiologie 7) rentgenologické oddělení/laboratoř 8) oddělení chirurgie 9) oddělení injekční terapie Odpady byly klasifikovány dle světových standardů, konkrétní rozdělení zobrazuje obrázek č. 10.

36

Obrázek č. 10: Příklad klasifikace odpadu ze zdravotnictví laboratoře klinické mikrobiologie v Řecku [15] Základní parametry zvolených zdravotnických zařízení představuje tabulka č. 5. Tabulka č. 5: Hodnocení vybraných typů laboratoří v Řecku, 2007 [15] Sloupec1 počet dní sledování produkce odpadu ze zdravotnictví počet vyšetřených pacientů celkem počet pacientů vyšetřených za den celková hmotnost odpadu za sledované období (kg) průměrná denní hmotnost odpadu (kg/den) celková produkce odpadu na 1 pacienta a 1 den (g/pacient/den)

laboratoř klinické mikrobiologie

rentgenová laboratoř

oddělení chirurgie

oddělení pro injekční léčbu

28

25

29

30

2817

854

254

191

101 ± 21

34 ± 10

9±4

6±3

192

14,5

8,1

24,7

6,9 ± 1,4

0,6 ± 0,1

0,28 ± 0,13

0,8 ± 0,2

71 ± 18

23 ± 7

41 ± 34

71 ± 18

Z uvedené studie je zřejmé, že největším producentem nebezpečného odpadu je laboratoř klinické mikrobiologie 64±15 g/pacient/den, o dvě třetiny méně produkuje oddělení pro injekční léčbu 24±9 g/pacient/den, významně méně produkuje nebezpečný odpad chirurgie 8,3±5,1 g/pacient/den a nejmenší produkce nebezpečného odpadu byla zaznamenána u rentgenologické laboratoře 7,2±1,6 g/pacient/den. Pokud by hodnocení 37

bylo závislé na produkci infekčního odpadu, pak by největším producentem byl provoz chirurgie se 100 % odpadu ze zdravotnictví, nižší produkci vykázala laboratoř klinické mikrobiologie 75,6 % a dále oddělení injekční terapie 75,4 %. Rentgenologická laboratoř infekční odpady neprodukuje, ale produkuje nejvíce toxického odpadu.

Obrázek č. 11: Produkce nebezpečného odpadu ze zdravotnictví, tuhá forma [15] Tekutý odpad z laboratoře klinické mikrobiologie produkoval zejména biochemický a hematologický analyzátor. Součástí tohoto odpadu byly kromě infekčních agens i chemické sloučeniny jako například formaldehyd, kyselina chlorovodíková, chlorid sodný, hydroxid sodný, triethanolamin nebo třeba i vysoce toxický azid sodný. Produkci jednotlivých zařízení zobrazuje obrázek č. 12.

Obrázek č. 12: Produkce nebezpečného odpadu ze zdravotnictví, tekutá forma [15] Výsledky jsou srovnatelné s provozem malé nemocnice o velikosti 10 lůžek v Bahrainu [15].

3.6.3 3.6.3.1

Česká republika Základní parametry a hodnocení

Celková produkce všech odpadů v České republice se od roku 2007 udržuje na úrovni 30 tisíc tun za rok, z nichž nebezpečný odpad je vykazován průměrně ve výši 1 765 391 tun za rok

[42]

. Průměrná roční produkce nebezpečného odpadu představuje

podíl 5,5 % z celkové produkce [43].

38

Produkce nebezpečného odpadu se v roce 2012 dostala na úroveň roku 2007, to může být prognosticky významným faktem. Z uvedeného obrázku č. 13 je zřejmé, že se prozatím nejedná o trend snižování produkce nebezpečných odpadů, ale o výkyvy hodnot produkce, které mohou být ovlivněny různými faktory jako je například dostupnost finančních prostředků, způsob výkaznictví apod.

Obrázek č. 13: Produkce odpadů kategorie nebezpečný v ČR [tis. T] [43]

Největším producentem nebezpečného odpadu v rámci krajů byl v roce 2012 Moravskoslezský kraj spolu s Ústeckým krajem, nejmenším producentem kraj Karlovarský viz obrázek č. 14. Nejvyšší produkci odpadu skupiny 18 uvádí v roce 2012 kraj Zlínský a nejmenší produkci Hlavní město Praha [43].

39

Obrázek č. 14: Podíl krajů na celkové produkci nebezpečných odpadů, 2012 [43]

3.6.3.2

Způsoby nakládání a odstranění odpadů ze zdravotnictví v České

republice V České republice je s odpady nakládáno podle doporučených postupů a schválených standardů WHO a legislativy EU. Nejčastěji jsou odpady ze zdravotnictví odstraňovány termickým zpracováním, zvolna se zvyšuje počet zařízení používajících dekontaminační postupy pro odstranění odpadů ze zdravotnictví.

3.6.3.3

Odpady ze zdravotnictví v laboratorních provozech v České republice

Produkce, způsoby nakládání a odstranění odpadů ze zdravotnictví a dalších nebezpečných odpadů v České republice doposud nebylo z hlediska laboratorních provozů sledováno.

40

4 MATERIÁL A METODIKA Jako subjekt hodnocení pro oblast nakládání s odpadem byla vybrána mateřská společnost, firma BioVendor – Laboratorní medicína a.s. Součástí této společnosti jsou i laboratorní provozy. Proto je během činnosti firmy produkován kromě komunálního odpadu také odpad nebezpečný, včetně odpadu ze zdravotnictví.

4.1

Charakteristika společnosti BioVendor – Laboratorní medicína a.s. je mezinárodně působící biotechnologickou

firmou s vlastním výzkumem, vývojem, výrobou a obchodní sítí s širokým spektrem produktů in vitro diagnostiky a specializovaného sortimentu klinických produktů. Zájmovou oblastí je imunochemie, klinická biochemie, hematologie, mikrobiologie, molekulární biologie, patologie a řada lékařských oborů. Mateřskou společností je společnost BioVendor – Laboratorní medicína a.s. se sídlem v Brně, která byla založena v roce 1992. BioVendor – Laboratorní medicína a.s., která sdružuje další dceřiné subjekty: prodejní pobočky v USA (BioVendor, LLC), Německu (BioVendor GmbH), Rakousku (BioVendor GesmbH) a Číně (BioVendor Laboratories Ltd.). Součástí skupiny jsou i přidružené firmy, a to od roku 2012 společnost TestLine Clinical Diagnostics s.r.o., která se zabývá vývojem, výrobou a prodejem humánní a veterinární laboratorní diagnostiky zaměřené na oblast infekční sérologie a diagnostiky autoimunitních onemocnění, a dále od roku 2014 společnost Immunolab GmbH, která se zabývá vývojem, výrobou a distribucí humánní a veterinární laboratorní diagnostiky zaměřené na oblasti alergologie, potravinových intolerancí a stanovení alergenů a škodlivin v potravinách. Mateřská společnost BioVendor – Laboratorní medicína a.s. se interně dále dělí na dvě divize: Divize Laboratorní medicína (LM): nabízí úzce vymezené portfolio produktů pro elektrochirurgii,

laparoskopii,

obecnou

chirurgii

(šicí

materiály)

a

dentální

41

implantologii, dále také ultrazvukové přístroje a radiodiagnostiku (stacionární a mobilní rentgeny

a

mamografii)

a

dále

také

produkty

pro

laboratorní

manuální

a automatizovanou in vitro diagnostiku (přístroje a analyzátory, reagencie, spotřební materiál). Divize Research and Diagnostics Products (RD): vyvíjí a vyrábí a prostřednictvím vlastní mezinárodní obchodní sítě nabízí jedinečné produkty pro biomedicínský výzkum v podobě výzkumně orientovaných ELISA souprav, proteinů a protilátek včetně technické podpory k těmto produktům. Součástí této divize (sídlo v Brně) jsou i laboratorní provozy, které se nalézají v samostatné laboratorní budově.

4.2

Kategorizace odpadů a nakládání s odpadem Společnost BioVendor – Laboratorní medicína a.s. sídlí ve 3 budovách – budově

laboratorní, budově administrativní a budově se sídlem logistiky (skladů). Společnost rozlišuje odpady produkované vlastní činností dle platné legislativy.

A) Kategorie: Ostatní odpad 1) Komunální odpad Komunální odpad je rozdělen na směsný (skupina 20 03 01) a tříděný (papír skupina 15 01 01, plasty skupina 15 01 02, sklo skupina 15 01 07, objemný skupina 20 03 07). Pro ukládání směsného odpadu slouží běžné odpadkové koše. Sběrné nádoby na tříděný odpad se nacházejí na každém patře laboratorní budovy, tříděný odpad administrativní budovy a budovy logistiky je ukládán do nádob smluvního odběratele odpadů u každé budovy. Do komunálního odpadu je zakázáno umisťovat specifické odpady z laboratorních provozů. Po naplnění sběrných nádob a košů se odpad vysype do příslušných kontejnerů, které se nachází před objektem S03. Svoz komunálního odpadu zajišťuje smluvní oprávněná společnost ASA s.r.o. 2) Tekutý technologický odpad V rámci laboratorních provozů vzniká tekutý odpad, např. při použití a proplachování přístrojů (promývačky, pipetovací linka, dávkovací přístroje, apod.). Tento odpad nespadá do kategorie nebezpečných odpadů vzhledem k vysokému stupni 42

naředění látek přirozeným procesem. V případě, že odpad obsahuje biologický materiál je dekontaminován desinfekčním prostředkem, eventuálně autoklávováním. Poté je s ním nakládáno jako odpadní vodou, tzn. vylití do kanalizace. Pokud vznikají tekuté odpady koncentrovaných a nebezpečných látek, tak se je s nimi nakládáno jako s chemickým nebezpečným odpadem.

B) Kategorie Nebezpečný odpad Z činnosti společnosti BioVendor – Laboratorní medicícna a.s. nevzniká nebezpečný odpad o hmotnosti vyšší než 100 tun za rok, proto tato společnost nemá zavedenu pozici odpadového hospodáře. Celá produkce nebezpečného odpadu společnosti BioVendor – Laboratorní medicína a.s. je předávána k přepravě a odstranění společností Kaiser servis s.r.o.

1) Obaly od nebezpečných látek, skupina 15 01 10 Prázdné obaly od chemikálií, reagencií, ELISA komponent, apod. se ukládají do pevné kartonové krabice (označení štítkem s názvem odpadu) v záchytné vaně v nechlazené části odpadové místnosti. Po naplnění se krabice bezpečně se zabalí a připraví se na odvoz. 2) Zařízení obsahující chlorfluoruhlovodíky, skupina 16 02 11 Jedná se o přístroje nebo jejich součásti s obsahem chloruhlovodíků, které nelze dále využít. Bezpečně se zabalí a připraví se na odvoz. 3) Zařízení obsahující odpad obsahující rtuť, skupina 16 01 08 Jde o teploměry a další pomůcky a přístroje s obsahem rtuti, které nelze dále využít. Bezpečně se zabalí a připraví se na odvoz. 4) Vyřazená zařízení, obsahující nebezpečné složky, skupina 16 02 13, skupina 16 02 14 Jedná se o přístroje nebo jejich součásti s obsahem nebezpečných chemikálií, které nelze dále využít. Bezpečně se zabalí a připraví se na odvoz.

43

5) Vadné šarže a nepoužité výrobky, anorganické, skupina 16 03 03 Jedná se o meziprodukty, hotové výrobky nebo jednotlivé komponenty souprav, u kterých se zjistí neodstranitelná neshoda, nebo o zboží kterému uplynula max. doba použitelnosti. Jsou to například činidla nebo reagencie, které jsou součástí souprav určených k laboratorním testům a stanovením, obsahující anorganické látky, které nevyhověly funkční zkoušce a nelze je využít jiným způsobem, proexpirované diagnostické soupravy, reagencie pro rutinní analýzu apod., pro které není dalšího upotřebení. Odstranění je zajištěno předáním k odstranění odpovědné osobě. 6) Vyřazené anorganické chemikálie, skupina 16 05 07 Anorganické chemikálie různé povahy, které jsou znehodnoceny nebo je nelze dále upotřebit. Jsou shromažďovány v chlazené části odpadové místnosti, v záchytné vaně. Bezpečně se zabalí a připraví se na odvoz. 7) Vadné šarže a nepoužité výrobky, organické, skupina 16 03 05 Jedná se o meziprodukty, hotové výrobky nebo jednotlivé komponenty souprav, u kterých se zjistí neodstranitelná neshoda, nebo o zboží kterému uplynula max. doba použitelnosti. Jsou to např. činidla, reagencie, které jsou součástí souprav určených k laboratorním testům a stanovením, obsahující organické látky, které nevyhověly funkční zkoušce a nelze je využít jiným způsobem, proexpirované diagnostické soupravy, reagencie pro rutinní analýzu apod., pro které není dalšího upotřebení. 8) Jiná nepoužitelná léčiva, skupina 18 01 09 Léky kromě cytostatik, které jsou znehodnoceny nebo je nelze dále upotřebit. Jsou shromažďovány v chlazené části odpadové místnosti. Bezpečně se zabalí a připraví se na odvoz. 9) Absorpční činidla, filtrační materiály, čistící tkaniny, skupina 15 02 02 Standardně není řešeno. 10) Odpady se zvl. požadavky na prevenci infekce, skupina 18 02 02 Vadné či proexpirované diagnostické soupravy nebo jejich zbytky po testování se ukládají v původních obalech do pevné kartonové krabice (označené štítkem s názvem odpadu) v záchytné vaně v nechlazené části odpadové místnosti. Po naplnění se krabice bezpečně zabalí a připraví na odvoz.

44

11) Ostré předměty, skupina 18 01 01, skupina 18 02 01 Např. jehly, konce odběrovek apod., shromažďují se do příručních žlutých nádob (označené „Ostré předměty“ - vždy 1 ks v laboratoři), tento se po naplnění uzavře a umístí do modrého 60 l barelu (= KLINIK BOX označený štítkem s názvem odpadu) v chlazené části odpadové místnosti. 12) Zdravotnický infekční odpad, skupina 18 01 03 Odpad, který představuje riziko možného přenosu infekčního onemocnění, vzniká při práci s lidskými nebo zvířecími séry, laboratorními zvířaty nebo bakteriálními kulturami. Příkladem

jsou

materiály nebo jednorázové pomůcky znečištěné

biologickým materiálem (pipetovací špičky, zkumavky, buničina, zbytky lidských nebo zvířecích tělních tekutin, tekutá a pevná média se zbytky baktérií, kvasinek a buněčných kultur). Shromažďuje se do příručních nádob (označené štítkem s názvem odpadu) s vloženým sáčkem. Po naplnění, event. a konci pracovní směny se uloží do modrého 60 l barelu (= KLINIK BOX označené štítkem s názvem odpadu). Na každém patře laboratorní budovy je lednice s 60 l barelem, který se po naplnění umisťuje do chlazené části odpadové místnosti. 13) Chemikálie – nebezpečné, skupina 18 01 06 Vyřazené zbytky chemikálií se ukládají v původních neporušených obalech do pevné kartonové krabice (označené štítkem s názvem odpadu) v záchytné vaně v nechlazené části odpadové místnosti. Bezpečně zabalí a připraví na odvoz. Směsi nebezpečných chemikálií používané např. u elektroforéz, kultivací či odpady z analyzátorů se shromažďují buď slíváním do označených 5 l kanystrů, nebo se v použitých obalech (např. zkumavkách) umisťují do označené plechové nádoby v místě vzniku odpadu. Po naplnění se sběrné nádoby uloží do pevné kartonové krabice v záchytné vaně v nechlazené části odpadové místnosti,

4.3

Shromažďovací místa Ostatní odpad ve společnosti je ukládán do sběrných nádob dle typu odpadu,

umístěných v blízkosti budov společnosti. Nebezpečné odpady jsou shromažďovány na shromažďovacím místě v přízemí laboratorní budovy divize RD.

45

Podmínky provozu: 

Shromaždiště N odpadů laboratoře sdílí.



Oddělená část místnosti na odpad ze zdravotnictví se chladí na cca 2-8°C.



Prázdné 60 l barely na odpad ze zdravotnictví jsou uloženy v nechlazené části místnosti.



Z nového barelu je vyňata papírová proložka, víko je opatřeno štítkem s názvem a skupinou odpadu 18 01 03 a barel je umístěn do lednice na daném pracovišti.



Při plnění je maximálně využívána kapacita barelu.



Během plnění je víko na barelu pouze přikládáno, až po jeho úplném naplnění je barel hermeticky uzavřen zatlačením víka.



Odvoz zdravotnického odpadu probíhá v týdenních intervalech.



Odvoz ostatních odpadů, stejně jako dodávka prázdných barelů je dohodnuta minimálně 1 den předem.

4.4 Organizace práce a evidence nakládání s odpady Ve firmě BioVendor – Laboratorní medicína a.s., existuje několik dokumentů, které popisují jak nakládat s odpady. Každý pracovník je povinen se seznámit s touto dokumentací již při nástupu na zaměstnání. Jedná se o následující dokumentaci: Organizační směrnice - Nakládání s odpady, Interní směrnice - Pokyny k nakládání s odpady BioVendor – Laboratorní medicína, a.s., a Provozní řád úložiště nebezpečných odpadů. Každý pracovník nakládá s odpady v souladu s těmito dokumenty, zejména z hlediska správného třídění odpadů a manipulace, minimalizuje vznik odpadů na svém pracovišti a udržuje čistotu v odpadové místnosti. Povinností každého pracovníka je absolvovat každý rok školení o nakládání s nebezpečnými látkami. Odpovědní pracovníci ve společnosti, označovaní jako referent odpadového hospodářství, zajišťují tvorbu a správu systému nakládání s odpady, tvorbu a aktualizaci dokumentace, vedení průběžné evidence N odpadů, vedení průběžné evidence O odpadů, vypracování ročního hlášení produkce O + N odpadů, zajištění funkčnosti chladící technologie v úložišti N odpadů, přípravu a předání nebezpečných odpadů ke svozu, kontakt s firmou zajištující odstranění N odpadů tzn. objednávky nových barelů, domluva výjimečných svozů, apod. 46

5 VÝSLEDKY Odpad ze zdravotnictví produkovaný společností

BioVendor – Laboratorní

medicína a.s. byl hodnocen ze skupin nebezpečných odpadů 15 01 10, 16 03 03, 18 01 03, 18 01 06 v tekuté i tuhé formě. Hodnoceným časovým obdobím bylo zvoleno období let 2011 – 2013. Absolutní hodnoty v uvedených časových obdobích pro každou z divizí společnosti vyjadřuje tabulka č. 6. Tabulka č. 6: Produkce nebezpečných odpadů společnosti BioVendor – Laboratorní medicína a.s. v letech 2011 – 2013 (vlastní zdroj)

Produkce nebezpečných odpadů společnosti BioVendor v letech 2011 - 2013

Kód

Druh odpadu

150110 obaly znečištěné nebezpečnými látkami 160303 anorganické odpady obsahující nebezpečné látky Odpady, na jejichž sběr a odstraňování jsou kladeny 180103 zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce 180106 chemikálie které jsou nebo obsahují nebezpečné látky

2011 2012 2013 divize RD divize LM divize RD divize LM divize RD divize LM (kg) (kg) (kg) (kg) (kg) (kg) 394,6

67,0

365,0

13,7

314,0

92,7

372,1

61,0

142,0

79,5

152,0

88,6

1699,5 1049,6

346,0 326,0

2455,0 68,0

5,0 762,0

2336,0 7,0

0,0 0,0

Hmotnost produkovaných odpadů, na jejichž sběr a odstraňování jsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce, se v uvedeném období u divize RD zvýšila o 30 %, u divize LM byl zaznamenán výskyt pouze v roce 2011.

Obrázek č. 15: Produkce odpadu 18 01 03 v letech 2011 – 2013, BioVendor (divize RD a LM), (vlastní zdroj)

47

Produkci chemikálií, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky, divize RD během uvedeného období kontinuálním způsobem výrazně snížila, na rozdíl od divize LM, která hmotnost odpadu tohoto typu nejdříve dvojnásobně zvýšila, ale v následném roce nevykázala žádnou produkci.

Obrázek č. 16: Produkce odpadu 18 01 06 v letech 2011 – 2013, BioVendor (divize RD a LM), (vlastní zdroj)

Produkci anorganických odpadů obsahující nebezpečné látky divize RD v uvedeném období snížila o 60 % a tato změna se jeví jako trvalá, divize LM má produkci tohoto typu odpadu vyrovnanou.

48

Obrázek č. 17: Produkce odpadu 16 03 03 v letech 2011 – 2013, BioVendor (divize RD a LM), (vlastní zdroj)

Divize RD během sledovaného období každý rok snižovala produkci obalů znečištěných nebezpečnými látkami v průměru o 10 % ročně, u divize LM došlo k meziročně k propadu a následnému výraznému navýšení produkce.

Obrázek č. 18: Produkce odpadu 15 01 10 v letech 2011 – 2013, BioVendor (divize RD a LM), (vlastní zdroj)

49

6 DISKUSE Při vývoji a zlepšování stávajících procesů pro odstraňování odpadů je kladen důraz hlavně na alternativní postupy pro degradaci nebezpečných látek. Snahou je převést pomocí těchto procesů tyto nebezpečné odpady na látky bezpečné. Důvodem je, že spalování, jako zatím nejlepší způsob odstraňování odpadů ze zdravotnictví, ale i ostatních odpadů, je zdrojem i takových látek jako např. rtuti a dioxinů, jejichž následné odstranění je velmi problematické. Proces spalování je problematický obzvláště v rozvojových zemích, protože tamější technologie buď produkty spalování technicky neřeší, nebo dodržování předepsaných limitů pro spalování není ze strany činných orgánů kontrolováno, popřípadě sankční systém není efektivní. V případě vyspělých zemí lze jednoznačně říci, že dodržování legislativních nařízení je standardem. Snahou vyspělých zemí je pokračovat ve vývoji alternativních metod pro dosažení co nejlepších výsledků při odstraňování odpadů. V laboratorních podmínkách proto vznikají a ověřují se nové alternativní procesy, které dílčím způsobem mohou ovlivnit efektivitu likvidačních procesů nebo pomoci při odstraňování nebezpečných vlastností odpadu. Vyspělé země investují nemalé finanční prostředky do pilotních studií, které mohou poskytnout informace ohledně chemického složení popílku po spálení odpadu. Byla například provedena studie, ve které byly pro posuzování obsahu kovů v produktech termického zpracování laboratorního odpadu hodnoceny kategorie tekutých odpadů: organický odpad (s halogeny a bez halogenů), organický odpad (odpadní olej), odpad s kyanidy, odpad se rtutí, odpad s kyselinami, odpad se zásadami, odpad s těžkými kovy a tuhý odpad ze zdravotnictví a speciální odpad. Byly sledovány následující toxické elementy: arzén, kadmium, chróm, rtuť, nikl, olovo, antropogenní látky stříbro, baryum, měď, mangan, selen, zinek a dále také sodík. Bylo zjištěno, že mimo závislosti na skladbě materiálu, je hlavním elementem v popílcích z termického zpracování ze všech uvedených kategorií odpadů hlavně sodík [7]. Vznikají i nové studie a následně nové metody pro zneškodňování různých typu nebezpečných odpadů s využitím biotechnologií (mikroorganismů nebo jejich enzymů). Např.

zavádění

biorecyklace

hexanů

(etylacetát-hexanová

směs)

obsažených

v laboratorních odpadech vzniklých ve farmaceutických a chemických laboratorních provozech při metodě kapalinové chromatografie. Studie potvrdila jako efektivní a rychlou biorecyklaci etylacetátu pomocí mikroorganismu houby Aspergillus terreus 50

SSP 1498 jako biokatalyzátoru s účinností 99 % za 5 minut a dále studie uvádí jako nejlepší variantu z enzymatických biokatalýz použití enzymu Novozym 435 (imobilizovaná lipáza B z mikroorganismu C. Antarctica) s účinností biotransformace 85 %. Vliv pH (testováno pH=7 a pH=10) při biorecyklaci nebyl významný. Změny výsledku celé biodegradace byly významné v rámci 24 hodin, po překročení této doby působení, výsledek biodegradace již nebyl ovlivněn [3]. Destrukci dioxinů v tekutém laboratorním odpadu lze řešit také pomocí fotolytické metody za použití ultrafialového světla až na úroveň neměřitelných koncentrací. Metoda pracuje s nízkotlakou rtuťovou lampou, jejíž použití má výhodu nízkého příkonu (4,6 W), nízké teploty působení (do 60°C ) a vysoké účinnosti fotonů [17]. Tyto metody jsou svým zaměřením v souladu se Stockholmskou úmluvou, která by podepsána v 2001 a dodnes ji ratifikovalo 174 zemí světa. Tyto státy se zavázaly, že eliminují nejvýznamnější persistentní organické látky (POPs) jako jsou pesticidy, zdroje polychlorovaných dioxinů a furanů, polychlorovaných bifenylů, hexachlorbenzenu a dalších [44]. Snahy minimalizovat nebo recyklovat odpad ze zdravotnictví z laboratoří jsou z environmetálního hlediska velmi potřebné [4]. Důležitý aspekt, který je třeba zohlednit je skutečnost, aby nová technologie nezpůsobila ještě větší produkci nebezpečného odpadu, než by vzniklo za použití původního procesu

[27]

. Zavádění alternativních

postupů do praxe laboratorních provozů je však problematické. Významnými ovlivňujícími faktory jsou podmínky stanovené zákonem a souvisejícími předpisy, finančním zabezpečení a ochota zavádět nové postupy v rámci rutinního provozu. Společnost BioVendor – Laboratorní medicína a.s. nakládá se všemi typy odpadů dle legislativy platné pro Českou republiku. Třídění odpadů v místě vzniku je prováděno kontinuálně, pracovníci jsou řádně proškoleni. Odstranění produkovaných ostatních odpadů zajišťuje smluvně společnost ASA s.r.o., odstranění nebezpečných odpadů včetně odpadů ze zdravotnictví zajišťuje smluvně společnost Kaiser s.r.o., která je osobou oprávněnou pro přepravu a odstraňování nebezpečných odpadů. Přístroje určené k likvidaci, které obsahují nebezpečné a infekční tekutiny jako např. analyzátory, je nutno posuzovat jako nebezpečný odpad a takto jej odstraňovat. Společnost BioVendor – Laboratorní medicína a.s. ve snaze zlepšit environmentální politiku zajistila smluvně společnost REMA systém s.r.o., která dekontaminuje tyto přístroje k 51

likvidaci a rozebere je na části, aby bylo možné provést recyklaci vhodných součástí nebo celého přístroje. Tato služba je i finančně velmi zajímavá. Toto je pozitivní přístup k řešení alternativní cestou, který spojuje více výhod najednou: významně se sníží náklady na likvidaci přístroje, je odstraněna nebezpečná vlastnost, odvoz přístroje je v režii smluvního partnera a benefitem je možnost pro pracovníky společnosti BioVendor – Laboratorní medicína a.s. zdarma předat jakékoliv elektrozařízení k likvidaci. Jak je popsáno výše, nemusí vždy zavedení nových a ekologičtějších procesů do odpadového hospodářství firmy znamenat zvýšené finanční náklady. Divize RD je nejvýznamnějším producentem odpadu ze zdravotnictví v rámci společnosti BioVendor – Laboratorní medicína a.s. Jedná se hlavně o odpady, na jejichž sběr a odstraňování jsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce (skupina 18 01 03), anorganické odpady obsahující nebezpečné látky (skupina 18 01 06) a obaly znečištěné nebezpečnými látkami (skupina 15 01 10). Z tabulky č. 6 je zřejmé, že se firmě daří snižovat produkci odpadů skupiny 18 01 06 a 15 01 10. Je to dáno i tím, že firma se snaží přecházet v rámci svého vývoje a následné výroby k používání méně nebezpečných látek, případně pokud to nejde jinak, nakupovat větší balení nebezpečných látek, kdy je pak v konečném počtu použito menší množství obalů (obalů znečištěných nebezpečnými látkami – skupina 15 01 10). V případě odpadu skupiny 18 01 03 ke snižování produkce nedochází. Důvodem je typ výroby, který je v této divizi realizován (výroba proteinů, protilátek a ELISA souprav). Všechny tyto výrobky vznikají na základě biologického materiálu (i infekčního) a jsou používány jako diagnostické soupravy pro stanovení různých látek, které se vyskytují opět v biologických materiálech (i infekčních nebo potencionálně infekčních, jako krev, moč atd.). Z výše uvedeného vyplývá, že míra ovlivnění produkce odpadů ze zdravotnictví je dána rozsahem činnosti celé divize a velikosti výroby celé divize, která se každým rokem zvyšuje. Divize LM trvale produkuje anorganické odpady obsahující nebezpečné látky (skupina 18 01 06) a obaly znečištěné nebezpečnými látkami (skupina 15 01 10), snižování jejich produkce se divizi nedaří. Důvodem je výroba produktů, u nichž anorganické látky jsou jejich základem. Odpady skupiny 18 01 06 jsou v přímé návaznosti na uvedenou výrobu.

52

Některé hodnoty naznačují vybočení ze standardních produkcí odpadu ze zdravotnictví a nebezpečných odpadů v obou divizích společnosti. Jedná se o produkci odpadu skupiny 18 01 03 u divize LM a produkci odpadu skupiny 18 01 06 u obou divizí. Důvodem těchto vybočení z dlouhodobého trendu je to, že se firmy přestěhovala společnosti do jiných prostor (areál bývalé Lachemy, Karásek 1, Brno). V tomto areálu zůstalo mnoho nebezpečného materiálu (odpadu) k odstranění po minulém nájemci – firmě zabývající se farmaceutickou výrobou. Tento odpad musel následně odstranit nový majitel, firma BioVendor – Laboratorní medicína a.s. Vzhledem k produkci nebezpečných odpadů zejména skupin 18 01 03 a 18 01 06, je v dlouhodobém záměru zájmu firmy BioVendor – Laboratorní medicína a.s firmy zlepšovat environmentální politiky společnosti. V rámci divize RD by bylo vhodné pokusit se zavést některé z alternativních postupů v laboratorních metodikách jako při purifikaci proteinů a protilátek z biologických materiálů (kapalinová chromatografie), která je v laboratořích hojně používaná. Pro snížení rizika s manipulací s odpadem skupiny 18 01 03 by bylo významným krokem zavedení efektivního dekontaminačního postupu už v místě vzniku tj. přímo v laboratořích. Ve výsledku by divize RD takto mohla snížit produkci odpadu skupin 18 01 03 i 18 01 06 a tak snížit finanční zatížení spojené s odstraněním uvedeného typu odpadu. To by bylo možné ovšem za předpokladu, že by zvolené postupy nebyly finančně nákladnější než současný způsob odstraňování odpadů tohoto typu. V případě divize LM by bylo vhodné zaměřit se na snížení odpadu skupiny 15 01 10, tzn. zefektivnit oblast obalů jako je volba větších nádob, revize obalových požadavků výrobků apod. Dalším možným zlepšením environmentální politiky společnosti v budoucnu by mohlo být zřízení vlastního dekontaminačního zařízení. Toto zařízení by mohlo sloužit k dekontaminaci odpadů i dalších firem, které patří do skupiny BioVendor a produkuji např. infekční odpad (TestLine Clinical Diagnostics s.r.o). Zajímavou variantou pro efektivnější využití dekontaminačního zařízení ve společnosti, by mohla být nabídka dekontaminace (sběr nebezpečného odpadu) za úplatu i od dalších společností sídlících v areálu Karásek, tzn. v blízkosti společnosti 53

BioVendor – Laboratorní medicína a.s. jako je např. Erba Lachema s.r.o., VUAB Pharma a další). Návratnost investice by tak byla rychlejší, provoz dekontaminačního zařízení by byl plynulejší a odvoz dekontaminovaného odpadu k likvidaci by byl levnější s méně náročným režimem pro přepravu.

7 ZÁVĚR Nakládání s odpady ze zdravotnictví je nutné řešit hlavně z důvodu jejich možného vlivu na zdraví lidí a životní prostředí. Ve světě existují země, kde legislativa odpadového hospodářství je teprve ve fázi zrodu, ale také země s velmi pokročilými metodami a propracovaným legislativním rámcem pro nakládání s odpady, včetně nebezpečných odpadů a odpadů ze zdravotnictví. Laboratorní provozy v současné době pozvolna začínají být v centru zájmu jako producenti odpadů ze zdravotnictví a dalších nebezpečných odpadů. Zatím byly vždy hodnoceny laboratorní provozy klinických laboratoří, které byly součástí nemocnic, nebo se jednalo po privátní klinické laboratoře. Samostatné sledování v čase nebo určení hodnot produkcí odpadu ze zdravotnictví z laboratorních provozů se doposud provádělo ojediněle, z hlediska států nebo kontinentů prakticky vůbec. Subjektem pro zhodnocení nakládání s odpady ze zdravotnictví byla zvolena společnost BioVendor – Laboratorní medicína a.s., která vlastní laboratorní provozy jako nedílnou součást své vývojové a výrobní činnosti. Produkce nebezpečných odpadů a odpadů ze zdravotnictví je dána zejména velikostí této společnosti a jejími finančními možnostmi. Srovnání hodnot produkce s hodnotami uváděné pro EU nebo světovou produkci prakticky není možné, protože v současné době jsou dostupné pouze hodnoty pro klinické laboratoře, nikoliv pro vývojové a výrobní laboratorní provozy. V čase tato společnost výrazně expandovala a další rozvoj je očekáván, proto lze očekávat také vzrůstající produkce nebezpečných odpadů i odpadu ze zdravotnictví, i přes snahu o minimalizaci jeho vzniku. Změny v environmentální politice společnosti, které jsou zahrnuty v jejím střednědobém a dlouhodobém plánu rozvoje, mohou zmírnit očekávaný nárůst o nezanedbatelnou hodnotu.

54

8 LITERATURA  ABDULLA F., QDAIS H.A., RABI A., 2008: Site investigation on medical

waste management practices in northern Jordan. Waste Management, 28: 450458.  ANAGAW B., SHIFERAW Y., ANAGAW B., BELYHUN Y., ERKU W.,

BIADGELEGN F., MOGES B., ALEMU A., MOGES F., MULU A., 2012: Seroprevalence of hepatitis B and C viruses among medical waste handlers at Gondar town Health institutions, Northwest Etiopia. BMC Research Notes, 5(55): 1756-1766.  ANDRADE L.H., DI VITTA

P.B., UTSUNOMIYA R.S., SCHONLEIN-

CRUSIUS I.H., PORTO A.L.M., COMASSETO J.V., 2005: Bio-recycling of hexanes from laboratory waste mixtures of hexanes and ethyl acetate by ester biotransformation: a green alternative process. Appl. Catal. B: Enviromental, 59: 197-203.  ASHBROOK P.C., HOUTS T.A., 2001: Top ten ways to minimize laboratory

waste. Clin. Health Safety, 8(5): 36.  BERAN J., 2010: Dekontaminace – moderní trend nakládání se zdravotnickým

odpadem. Odpadové fórum, 01: 20-22.  BIRPINAR M.E., BILGILI M.S., ERDOĞAN T., 2009: Medical waste

management in Turkey: A case study of Istanbul. Waste Management., 29: 445448.  CHANG CH.P., SHEN Y.H., CHOU I.CH., WANG Y.F., KUO Y.M., CHANG

J.E., 2012: Metal Distribution Characteristics in a Laboratory Waste Incinerator. Aerosol Air Quality Res., 12: 426-434.  CHENG Y.W., LI K.C., SUNG F.C, 2010: Medical waste generation in selected

clinical facilities in Taiwan. Waste Management., 30: 1690-1695.  CHENG Y.W., SUNG F.C., YANG Y., LO Y.H., CHUNG Y.T., LI K.C., 2009:

Medical waste production at hospitals and associated factors. Waste Management, 29: 440-444. 55

 CHITNIS V., VAIDYA K., CHITNIS D.S., 2005: Biomedical Waste in

Laboratory Medicine: Audit and Management. Indian Jour. Med. Microbiol., 23(1): 6-13.  COKER A., SANGODOYIN A., SRIDHAR M., BOOTH C., OLOMOLAIYE

P., HAMMOND F., 2009: Medical waste management in Ibadan, Nigeria: Obstacles and prospects. Waste Management., 29: 804-811.  FARZADKIA M., MORADI A., MOHAMMADI M.S., 2009: Hospital waste

management status in Iran: a case study in the

teaching hospitals of Iran

University of Medical Sciences . Waste Management., 27: 384-389.  FILIP J., ORAL J., 2003: Odpadové hospodářství: II. 1. Vyd. Brno. Mendelova

zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 75 s. ISBN 80-7157-682-4.  FRANKA V., EL-ZOKA A.H., HUSSEIN A.H., ELBAKOSH A.H., ARAFA

A.K., GHENGHESH K.S., 2009: Hepatitis B virus and hepatitis C virus in medical waste handlers in Tripolis Libya. Jour. Hosp. Inf., 72: 258-261.  GRAIKOS A., VOUDRIAS E., PAPAZACHARIOU A., IOSIFIDIS N.,

KALPAKIDOU M., 2010: Composition and production rate of medical waste from a small producer in Greece. Waste Management., 30: 1683-1689.  HAVELKA P., ANTONÍNOVÁ J., 2010: Nakládání s odpady ve zdravotnických

a sociálních zařízeních. Odpadové fórum, 01: 18-20.  KONSTANTINOV A.D., JOHNSTON A.M., COX B.J., PETRULIS J.R.,

ORZECHOWSKI M.T., BUNCE N.J., 2000: Photolytic Method for Destructio of Dioxins in Liquid Laboratory Waste and Identification of the Photoproducts from 2,3,7,8-TCDD. Environ. Sci. Technol., 34: 143-148.  LAUER J.L., BATTLES D.R., VESLEY D., 1982: Decontaminating Infectious

Laboratory Waste by Autoclaving. Appl. Environ. Microbiol., 44: 690-694.  MAREČEK J. a kol., 2003: Legislativa odpadového hospodářství. 1. Vyd. Brno.

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 134 s. ISBN 80-7157-656 5.

56

 MARINKOVIĆ N., VITALÉ K., HOLZER N.J., DŽAKULA A., PAVIĆ T.,

2007: Management of hazardous medical waste in Croatia. Waste Management., 28: 1049-1056.  MATHUR P., PATAN S., SHOBHAWAT A.S., 2012: Need of Biomedical Waste

Management System in Hospitals – An Emerging issue – A review. Curr. World Environ., 7(1): 117-124.  Ministerstvo zahraničních věcí, 2013: Sbírka mezinárodních smluv č.8, ADR

European Agreement.  MIYAZAKI M., IMATOH T., UNE H., 2007: The treatment of infectious waste

arising from home health and medical care services: Present situation in Japan. Waste Management, 27: 130-134.  MOREIRA A.M.M., GÜNTHER W.M.R., 2013: Assessment of medical waste

management at a primary health care center in São Paulo, Brazil. Waste Management., 33: 162-167.  OZANNE G., HUOT R., MONTPETIT C., 1993: Influence of Packing and

Processing Conditions on the Decontamination of Laboratory Biomedical Waste by Steam Sterilization. Appl. Environ. Microbiol., 59: 4335-4337.  PATWARY M.A., O’HARE W.T., STREET G., ELAHI K.M., HOSSAIN S:S:,

SARKER M.H., 2009: Quantitative assessment of medical waste generation tn the capital city of Bangladesh. Waste Management., 29: 2392-2397.  SCUNGIO D.J., 2013: Identify and Manage Clinical Laboratory Waste. Medical

Lab Management, 2(3): 14-16.  SOLBERG K.E., 2009: Trade in medical waste causes death in India. Lancet,

373: 1067.  ŠRŮTA M., 2003: Nespalovací procesy pro nemocniční odpady. Odpady,

13(4): 9.

57

 YONG Z., GANG X., GUANXING W., TAO Z., DAWEI J., 2009: Medical

waste management in China: A case study of Nanjing. Waste Management., 29: 1376-1382.  ZAHRADNÍK A., 2010: Zařízení pro dekontaminaci nebezpečných odpadů

v nemocničních zařízeních. Odpadové fórum, 01: 22.  ZIMOVÁ M., PODOLSKÁ Z., MATĚJŮ, L., 2010: Zdravotnické odpady.

Odpadové fórum, 01: 14-17. Internetové zdroje  Státní zdravotní ústav, 2009: Návrh metodického pokynu Ministerstva životního

prostředí a Ministerstva zdravotnictví k nakládání s odpady ze zdravotnických zařízení a jim podobných zařízení. online [cit. 2014-04-07] Dostupné z: http://www.szu.cz/uploads/documents/chzp/puda/priloha1Z.pdf  Zákon o odpadech 185/2001Sb., ve znění pozdějších předpisů. online [cit. 2013-

12-16] Dostupné z: http://www.inisoft.cz/strana/zakon-185-2001  Vyhláška

381/2001Sb.,

kterou

se

stanoví

Katalog

odpadů,

Seznam

nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů) ve znění pozdějších předpisů. online [cit. 2013-12-16] Dostupné z: http://www.inisoft.cz/strana/vyhlaska-381-2001-sb  Vyhláška 383/2001Sb. o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších

předpisů.

online

[cit.

2013-03-21]

Dostupné

z:

http://www.inisoft.cz/strana/vyhlaska-383-2001-sb  Zákon 201/2012Sb., o ochraně ovzduší ve znění pozdějších předpisů. online [cit.

2013-12-16] Dostupné z: http://www.inisoft.cz/strana/zakon-201-2012-sb  Nařízení vlády 197/2003Sb., o Plánu odpadového hospodářství České republiky,

ve znění pozdějších předpisů. online [cit. 2013-12-16] Dostupné z: http://www.inisoft.cz/strana/narizeni-197-2003-sb

58

 Zákon 372/2011 Sb., Zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich

poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů. online [cit. 2014-04-08] Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2011-372  Schiestl: Spalovna nemocničních odpadů. Online [cit. 2013-12-10] Dostupné z:

http://www.schiestl.cz/katalog/Energeticke-vyuziti-odpadu  Eurostat: evropská statistická data, tabulky grafy, mapy. online [cit. 2014-02-03]

Dostupné z: http://eurostat.eu/  Český statistický úřad: statistická data ČR. online [cit. 2014-02-03] Dostupné z:

http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zivotni_prostredi_zem  Cenia: odpadové hospodářství - data ČR. online [cit. 2014-02-03] Dostupné z:

http://www1.cenia.cz/www/publikace-cenia  Arnika:

Stockolmská

úmluva.

Online

[cit.

2014-02-03]

Dostupné

z:

http://arnika.org/stockholmska-umluva  Sirdik:

Příručka

zsf.

Online

[cit.

2014-02-03]

Dostupné

z:

http://zsf.sirdik.org/kapitola5/5-3-8-dekontaminace-biologickych-agens)  Vyhláška 394/1991Sb. o postavení, organizaci a činnosti fakultních nemocnic a

dalších nemocnic, vybraných odborných léčebných ústavů a krajských hygienických stanic v řídící působnosti ministerstva zdravotnictví České republiky ve znění pozdějších předpisů. online [cit. 2013-03-21] Dostupné z: http://www.esipa.cz/sbirka/sbsrv.dll/sb?DR=SB&CP=1991s394  Vyhláška 160/1992Sb. o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních,

ve znění

pozdějších předpisů. online [cit. 2013-03-21]

Dostupné z

http://www.esipa.cz/sbirka/sbsrv.dll/sb?DR=SB&CP=1992s160

59

9 SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1: Teploty ve vrstvách odpadu 5 cm, 10 cm, 15 cm, 20 cm v kontejneru při parní sterilizaci při 121°C po dobu 50 minut Obrázek č. 2: Schéma zařízení na termické zneškodňování odpadu s čištěním spalin Obrázek č. 3: Produkce odpadu ze zdravotnictví podle světadílů Obrázek č. 4: Produkce odpadu ze zdravotnictví vybraných světových zemí Obrázek č. 5: Otevřená (volná) skládka zdravotnického odpadu v Ibadanu (Nigérie) Obrázek č. 6: Ohrožení zdraví manipulačních pracovníků z důvodu volného přístupu k nakládání s odpady ze zdravotnictví Obrázek č. 7: Produkce chemického odpadu a odpadu ze zdravotnictví (v tunách) v roce 2008 Obrázek č. 8: Celková produkce chemikálií (v mil. tun) v EU v letech 2002 – 2012 Obrázek č. 9: Způsob nakládání s nebezpečným odpadem v EU v roce 2008 Obrázek č. 10: Příklad klasifikace odpadu ze zdravotnictví laboratoře klinické mikrobiologie v Řecku Obrázek č. 11: Produkce nebezpečného odpadu ze zdravotnictví, tuhá forma Obrázek č. 12: Produkce nebezpečného odpadu ze zdravotnictví, tekutá forma Obrázek č. 13: Produkce odpadů kategorie nebezpečný v ČR [tis. T] Obrázek č. 14: Podíl krajů na celkové produkci nebezpečných odpadů, 2012 Obrázek č. 15: Produkce odpadu 180103 v letech 2011 – 2013, BioVendor Obrázek č. 16: Produkce odpadu 180106 v letech 2011 – 2013, BioVendor (divize RD a LM) Obrázek č. 17: Produkce odpadu 160303 v letech 2011 – 2013, BioVendor (divize RD a LM) Obrázek č. 18: Produkce odpadu 150110 v letech 2011 – 2013, BioVendor (divize RD a LM) 60

10 SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Nebezpečné vlastnosti odpadu dle zákona o odpadech Tabulka č. 2: Účinek vybraných fyzikálních podmínek na mikroorganismy Tabulka č. 3: Produkce odpadu ze zdravotnictví podle světadílů Tabulka č. 4: Produkce odpadu ze zdravotnictví vybraných světových zemí Tabulka č. 5: Hodnocení vybraných typů laboratoří v Řecku, 2007 Tabulka č. 6: Produkce nebezpečných odpadů společnosti BioVendor – Laboratorní medicína a.s. v letech 2011 – 2013

61

11 SEZNAM ZKRATEK ADR – Accord Dangereuses Route (Evropská dohoda o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí ANVISA 2004 – rezoluce státního zdravotního ústavu Brazílie z roku 2004 CONAMA 2005 – Conzorcio Nazionale delle Mechnizzacione Agricole 2005 (rezoluce sdružení pro zemědělskou mechanizaci Chille z roku 2005) ČR – Česká republika DNA – deoxyribonukleová kyselina ELISA – Enzyme-Linked Immunosorbent Assay (enzymová imunoanalýza) EPA – Environmental Protection Agency (Agentura pro ochranu životního prostředí) EU – Evropská Unie HBV – Hepatitis B virus (žloutenka typu B) HBsAg - Hepatitis B surface Antigen (povrchový antigen viru žloutenky typu B) HCV – Hepatitis C virus (žloutenka typu C) HIV – Human Immunodefficiency Virus (virus lidské imunodeficience) LM – Laboratorní medicína MŽP – Ministerstvo životního prostředí RD – Research and Diagnostics Products (Výzkumné a diagnostické produkty) RID – Řád pro mezinárodní železniční dopravu nebezpečných věcí USA – United States of America (Spojené státy Americké) WHO – World Health Organization (Světová zdravotnická organizace)

62

12 SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Spalovna nemocničních odpadů typ Hoval GG7 [40] Příloha 2: Produkce chemického odpadu a odpadu ze zdravotnictví (v tunách) v EU v letech 2004 – 2010 [41] Příloha 3: Nakládání s nebezpečnými odpady (v tis. tun), EU, 2008 (ČSÚ) Příloha 4: Produkce odpadů (celková, dle kategorie nebezpečný, ostatní a komunální), ČR [t, %] [43] Příloha 5: Podíl jednotlivých skupin odpadů na celkové produkci odpadů v krajích ČR, 2012 [43] Příloha 6: Umístění shromažďovacích míst v BioVendor – Laboratorní medicína a.s. (vlastní zdroj)

63

13 PŘÍLOHY Příloha 1

64

Příloha 2

65

Příloha 3

Celkem

EU-27 Belgie Bulharsko Česká republika Dánsko Něm ecko Estonsko Irsko Řecko Španělsko Francie Itálie Kypr Lotyšsko Litva Lucem bursko Maďarsko Malta Holandsko Rakousko Polsko Portugalsko Rum unsko Slovinsko Slovensko Finsko Švédsko Anglie a Wales Norsko Chorvatsko Makedonie Turecko

77 860 2 200 13 037 835 416 23 824 7 709 193 157 3 362 6 841 3 277 23 68 20 47 450 32 4 506 395 1 625 1 623 260 116 356 2 178 996 3 314 1 338 18 6 1 169

Energetické využití 5 760 369 0 62 92 2 390 37 36 8 342 1 031 144 1 7 0 : 40 : 866 84 6 15 35 10 13 58 100 11 113 5 0 122

Spalování bez využití energie 4 730 156 50 61 0 1 544 0 21 4 10 1 229 449 0 0 1 : 59 : 189 77 139 18 32 11 47 113 87 433 45 0 0 57

jiné využití než energetické 32 260 1 232 141 633 154 14 674 1 242 123 129 1 823 2 462 1 994 9 60 17 : 136 : 2 238 189 862 1 464 172 46 67 286 425 1 600 158 9 3 252

Likvidace jiným způsobem než spalováním 35 120 444 12 846 79 170 5 215 6 430 13 16 1 187 2 120 691 13 1 2 0 215 0 1 213 45 618 125 21 49 228 1 722 384 1 271 1 022 3 3 738

66

Příloha 4

Podíl Celková celkové produkce produkce Celková Celková ostatních ostatních produkce produkce odpadů bez Rok odpadů na všech ostatních celkové produkci odpadů [t] odpadů [t] produkce všech komunálních odpadů odpadů [t] [%] 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

36 087 000 38 705 000 29 802 000 28 066 000 30 403 456 30 781 807 32 267 286 31 811 245 30 672 123 30 023 111

34 313 000 37 057 000 28 176 000 26 611 000 28 760 036 28 743 435 30 105 896 30 027 118 28 831 314 28 386 321

95,1 95,7 94,5 94,8 94,6 93,4 93,3 94,4 94,0 94,5

29 710 000 32 405 000 23 737 000 22 632 000 24 913 605 24 931 100 24 781 652 24 665 235 23 443 256 23 193 537

Podíl celkové produkce Celková nebezpečných produkce odpadů na nebezpečných celkové odpadů [t] produkci všech odpadů [%] 1 775 000 1 693 000 1 626 000 1 455 000 1 643 420 2 038 372 2 161 390 1 784 126 1 840 809 1 636 790

4,9 4,4 5,5 5,2 5,4 6,6 6,7 5,6 6,0 5,5

Celková produkce komunálních odpadů [t]

4 603 000 4 652 000 4 439 000 3 979 000 3 846 431 3 812 335 5 324 244 5 361 883 5 388 058 5 192 784

67

Příloha 5

68

Příloha 6

ÚLOŽIŠTĚ ODPADU V BIOVENDOR - LABORATORNÍ MEDICÍNA, a.s., provoz Karásek 1 C B A

D SO 04 Budova Logistiky 3464

F B C

E C A B

D

SO 02 Spojovací Krček

SO 03 Budova Laboratorní 3992

SO 01 Budova Administrativní 3991

Legenda: A

Plasty 150102 - 1100 l

B

Směsný komunální odpad 200301 - 1100 l

C

Papír 150101 - 1100 l

D

Nebezpečný odpad

E

Směsné sklo 150107 - 1100 l

F

Plasty 150102 - 200 l

Likvidaci biologického odpadu provozu stravování si zajišťuje společnost Helán individuálně.

69