Zhodnocení služeb tišnovské knihovny

Zhodnocení služeb tišnovské knihovny

Autor práce: Karolína Varmužková Maturitní práce 2014/2015 Vedoucí práce: Mgr. et Mgr. Michal Kaláb Střední škola KNIH, o.p.s.

2014-15 Maturitní práce

Prohlášení Potvrzuji, že jsem tuto maturitní práci zpracovala samostatně a že jsem v ní použila pouze tu literaturu a další informační zdroje, které jsem uvedla v seznamu použitých informačních zdrojů a současně v poznámkovém aparátu. Beru na vědomí, že porušení této zásady povede k hodnocení mé maturitní práce stupněm 5-NEDOSTATEČNÝ.

Datum a místo:

Podpis:

Poděkování Děkuji Mgr. et. Mgr. Michalu Kalábovi za vedení a odborné rady k maturitní práci a Městské knihovně Tišnov za pomoc při šíření dotazníku a za odpovědi na dotazy.

1


Obsah Anotace …………………………………………………………………………………... str. 3 Úvod …………………………………………………………………………………….... str. 4 1 Vznik a historie knihovny ……………..…………………………………………....... str. 5 1.1 Počátky knihovny – konec 19. století ……………………………………........ str. 5 1.2 Období 1. a 2. světové války …………………....……………………………. str. 5 1.3 Poválečné období …………………………………………………………….. str. 6 1.4 Počátek 21. století ……………………………………………………………. str. 6 2 Popis knihovny ……….………..……………………………………………………… str. 7 2.1 Budova knihovny …………………………………………………………….. str. 7 2.2 Uspořádání knihovny ……………………………………………………….... str. 8 2.3 Prostory knihovny ……………………………………………………………. str. 8 2.4 Činnost knihovny …………………………………………………………...... str. 9 3 Služby a jejich zhodnocení ………….………..………………………………………. str. 9 3.1 Služby …..…………………………………………………………………….. str. 9 3.2 Ceník služeb ..………………………..…………………………………….... str. 10 3.3 Vlastní zhodnocení ………………………………………………………….. str. 10 4 Akce pořádané knihovnou ………….……………….…………………………….... str. 11 4.1 Akce v oddělení pro dospělé ………………………………………………... str. 11 4.2 Akce v oddělení pro děti .…………………...………………………………. str. 12 5 Porovnání MKT s menší a větší knihovnou …….………………………………..... str. 14 5.1 Obecní knihovna v Lomničce.......................................................................... str. 14 5.2 Knihovna Jiřího Mahena v Brně ..................................................................... str. 14 5.3 Porovnání ........................................................................................................ str. 15 6 Vyhodnocení dotazníku …….…………….……………………………………….... str. 15 7 Závěr .............................................................................................................................. str. 29 8 Seznam použitých informačních zdrojů ......................................................................... str. 30 9 Příloha ............................................................................................................................ str. 32

2


Anotace Práce se věnuje Městské knihovně Tišnov, jejímu popisu a historii. Rozebírá a hodnotí služby, které provozuje, na základě autorčina pohledu a informací získaných dotazníkem. Součástí je i porovnání knihovny s menší a větší knihovnou.

Annotation This work is about Public library in Tišnov. It is describe this library and it´s history and also analyse and evaluates service, which library practise on the basic of the author´s perspective and information from the questionnaire. Component is also comparison library with smaller and bigger library.

3


Úvod V dnešní době, kdy mladí lidé hlavně sedí u počítačů a moderní technika pomalu proniká i do životů starší generace, ubývá oproti minulým letům mnoho čtenářů. Pokles čtenářství má své negativní důsledky, zejména pak omezení slovní zásoby, z čehož vyplývají další negativa, jako je například ztráta schopnosti plynule mluvit. Touto prací by autorka chtěla prostřednictvím podrobnějšího seznámení čtenáře s knihovnou přispět k větší popularizaci knihoven. Knihy, a další dokumenty, jsou drahé, a proto je knihovna tou nejlepší volbou, když si chcete něco přečíst. Můžete zde navíc najít tituly, které byste v knihkupectví již ani nesehnali. Jak jsou čtenáři spokojeni se službami, které jim knihovna poskytuje? Znají vůbec všechny možnosti, které mohou využít a akce, které mohou navštívit? Tyto otázky si autorka klade v úvodu práce, aby se na ně pokusila odpovědět. Primárním cílem práce je zhodnocení služeb vybrané knihovny. Městskou knihovnu v Tišnově si autorka vybrala z důvodu osobního vztahu ke knihovně. Zhodnocení proběhlo v prvé řadě pomocí dotazníku, který byl rozšířen mezi uživatele knihovny, v druhé řadě pak z pohledu autorky. Dále se práce snaží přiblížit historii, popis prostor a nabízené služby knihovny, aby bylo možno udělat si ucelený obraz a dozvědět se nové informace. K těmto účelům využívá práce jak veřejně přístupných informací, tak nových poznatků, získaných pomocí dotazníku.

4


1 Vznik a historie knihovny 1.1 Počátky knihovny ‒ konec 19. století Historie Městské knihovny v Tišnově sahá 131 let zpátky do minulosti. O Velikonocích 1884 vznikl studentský feriální (prázdninový) spolek Barák, zaměřený na pořádání přednášek, národních slavností, zábav a hraní divadelních her. Právě díky tomuto spolku a penězům, které vytěžil z taneční zábavy, mohla být 8. září 1884 otevřena první veřejná knihovna v Tišnově. Knihovna byla umístěna do prostor tišnovské radnice a měla statut obecní knihovny. Veškerou organizaci zařizoval již zmíněný studentský spolek, město pouze nakupovalo knihy. Knihovníci zastávali svoji funkci dobrovolně, bez nároku na plat.

1.2 Období 1. a 2. světové války O několik let později, roku 1905, se na radnici prováděla přestavba, a tak byla knihovna přesunuta do prostor bývalé měšťanské školy. Ještě téhož roku se vrátila zpět na radnici, kde setrvala až do začátku 1. světové války. Během války byla činnost knihovny pozastavena, knihy byly uschovány do beden a uloženy v budově místní jednoty Sokol. V této době čítal fond kolem 1 100 jednotek. Provoz knihovny byl obnoven až roku 1922, díky spisovateli, redaktorovi a pořadateli různých společensko-kulturních akcí Bohuši Sedlákovi. Tento muž se stal zároveň prvním placeným knihovníkem a zasloužil se o rozvoj knihovny, pro kterou sám sháněl peněžní příspěvky. V neposlední řadě spojil původní knihovnu se sokolskou knihovnou, díky čemuž se fond obohatil o dalších 1 750 dokumentů. Čtenáři neměli možnost volného výběru. Na počátku 30. let vyšel první seznam knih, řazen dle autorů. Tou dobou čítal knihovní fond již 8 000 jednotek. Půjčování knih bylo pro nemajetné a studenty zcela zdarma, ostatní platili od 20 do 40 haléřů za dokument.

5


Roku 1938 převzal knihovnu Sedlákův pomocník Josef Oplt, který zavedl volný výběr knih a sáčkový výpůjční systém1. Druhá světová válka s sebou přinesla seznamy tzv. závadných knih, které musely být z fondu knihovny odstraněny. Josef Oplt byl zbaven funkce a opět se k ní mohl vrátit až po válce. Knihovna fungovala pod dohledem státu.

1.3 Poválečné období Po válce se knihovna kvůli nedostatku místa přestěhovala do prostor bývalého hostince na náměstí Míru. Na konci 40. let zažívala prudký rozvoj, a proto se stěhovala znovu, tentokrát do znárodněného Katolického domu. Roku 1959 se stala Okresní lidovou knihovnou tišnovského okresu. V té době bylo v knihovně okolo 15 000 dokumentů. V následujících letech čekalo knihovnu ještě několik přesunů. Konkrétně roku 1959 na Brněnskou ulici, a 1963 zpět do Katolického domu, kde byly za tímto účelem upraveny speciální prostory. V období mezi stěhováním knihovna ztratila statut okresní knihovny, protože okres Tišnov byl zrušen. Knihovna se tak zařadila do sítě knihoven okresu Brno-venkov. Již roku 1967 se však stala střediskovou knihovnou pro 12 okolních knihoven. Díky tomuto postavení jí připadly povinnosti jako je zpracování fondů, vydávání katalogů atd. Téhož roku bylo zřízeno samostatné oddělení pro děti a mládež. O dva roky později měl fond knihovny 25 000 jednotek. Během 80. a 90. let se knihovna dále rozrůstala.

1.4 Počátek 21. století V letech 1997–1998 bylo plně automatizováno dětské oddělení, o rok později knihovna umožnila uživatelům přístup k internetu. Knižní fond čítal 33 821 dokumentů, díky čemuž byla knihovna v Tišnově největší městskou knihovnou v okrese Brno-venkov. Rok 2000 přinesl bezdrátové připojení a o rok později byla dokončena automatizace oddělení pro dospělé. Roku 2003 knihovna přešla pod nového zřizovatele město Tišnov.

1

Sáčkový výpůjční systém funguje tak, že karta, na kterou se uvádí výpůjční údaje knihy, kterou si čtenář půjčuje, se uloží do sáčku, který je nadepsán čtenářovými identifikačními údaji. Sáčky se ukládají v kartotéce abecedně dle příjmení čtenáře nebo podle čísla čtenářova průkazu.

6


Nové století přineslo také rozvoj služeb. Knihovna se začala více zapojovat do celostátních akcí, např. Týden knihoven či Noc s Andersenem, a pořádat autorská čtení českých básníků a prozaiků. S rozvojem přišel opět nedostatek místa. Také špatný stav budovy nutil knihovnu k přesunu. V této době docházelo k rekonstrukci Jamborova domu2. Rekonstrukce dala podnět k úvahám o propojení Jamborova domu a knihovny, což se také stalo. Velkou zásluhu na výstavbě měl tehdejší poslanec Michal Hašek, který získal od ministerstva kultury pro knihovnu dotace, a zřizovatel knihovny, jež zaplatil další výdaje. To umožnilo na 120. výročí od založení knihovny začít s přípravou nových prostor. Nová budova byla otevřena roku 2005 a knihovna v ní sídlí do dnes. Modernizace a nové prostory knihovny přinesly také větší zájem čtenářů. O dva roky později získala titul Kamarádka knihovna3 za rok 2006. Mimo jiné musela knihovna splnit několik kritérií, např. spokojenost dětí s knihovnou (množství a kvalita knížek, počítačové vybavení, vzhled knihovny), kvalita webových stránek, počet výpůjček, apod. V současnosti4 je ve fondu knihovny 36 094 jednotek, z toho 27 303 v oddělení pro dospělé a 8 791 v dětském oddělení.

2 Popis knihovny 2.1 Budova knihovny Městská knihovna Tišnov (dále také MKT) se o budovu dělí v přízemí s Knihkupectvím Rašková a informačním centrem. V prvním patře pak s galerií, kde jsou uloženy obrazy, které městu věnoval Josef Jambor. Vystavují se zde rovněž výtvarná a fotografická díla jiných autorů.

2

Jamborův dům stojí na Brněnské ulici. Je pojmenován po významném malíři Josefu Jamborovi, který zde 1931–1964 bydlel. Roku 1996 byla budova přestavěna do současné podoby. 3

Kamarádka knihovna je soutěž, které se mohou zúčastnit oddělení pro děti městských a obecních knihoven. Jejím účelem je vybrat to nejlepší oddělení. 4

leden 2015

7


Kromě vnitřních prostor využívá MKT i prostory venkovní. Jelikož je zadní část budovy zasazena do svahu, dolní část knihovny nemá ze zadní strany žádná okna. Přilehlá zahrada je díky tomu přístupná z horního patra přímo z dětského oddělení. V letních měsících ji využívají pro různé akce a jako letní čítárnu. Budova má bezbariérový přístup, kromě schodů se lze do patra dostat také výtahem. Toalety s bezbariérovým přístupem jsou v přízemí.

2.2 Uspořádání knihovny Knihovna je rozdělena do dvou částí. Oddělení pro dospělé se nachází v přízemí, oddělení dětí a mládeže v prvním patře. Fond knihovny je zaměřen na běžného uživatele, mezi obě oddělení se knihy dělí podle věkové kategorie, pro kterou je kniha určena. Věková kategorie je rozhodující zejména u beletrie, i když vždy se nedá jednoznačně posoudit, kam by kniha měla spadat. Děti od dvanácti let mohou i do oddělení pro dospělé, poté už záleží na úsudku knihovníka, které knihy jim půjčí. Co se týče odborných a populárně naučných publikací, v dětském oddělení jsou knihy zaměřené vyloženě na děti. Všechny ostatní se pak nacházejí v oddělení pro dospělé.

2.3 Prostory knihovny Prostory obou oddělení pokrývají zhruba 600 m2 a jsou podobně uspořádány. Vždy naproti vchodovým dveřím je výpůjční pult. V oddělení pro dospělé se za výpůjčním pultem nachází vchod do studovny. Zde je čtrnáct studijních míst, čtyři počítače a příruční knihovna. V dětském oddělení jsou taktéž čtyři počítače a jsou situovány v rámci velké místnosti s knihami po pravé straně v zadní části. I rozvržení dřevěných polic na knihy je rozdílné. V oddělení pro dospělé jsou police, když pomineme ty podél stěn, uspořádány příčně, jsou také vyšší. V této místnosti nejsou žádná okna, osvětlení je tu ale dostatečné. V pravém zadním rohu je odpočinkový kout se sedačkami a stojany na časopisy. U pultu se nachází věšáky na oblečení. V dětském oddělení jsou navíc zamykací skříňky na cennosti, dostatečně velké i na batoh či tašku. Police jsou tu uspořádány podélně. Vysoké jsou zhruba 150 cm. Nejsou přes celou místnost, v zadní části je taktéž odpočinkový kout s křesílky, u kterého jsou umístěny časopisy. Vpravo od

8


odpočinkového koutu je vyvýšené pódium s plyšáky, na kterém si mohou hrát malé děti. Pro ty je také v přední části oddělení zřízen dětský koutek s omalovánkami, puzzly a leporely. Dětské oddělení působí mnohem vzdušněji než oddělení pro dospělé. Díky tomu, že je v horním patře má kromě klasických oken a proskleného vstupu na přilehlou zahradu i střešní okna. Nižší police ponechávají prostor pro výzdobu. Většinou se zde vystavují práce samotných dětí. V horním patře jsou rovněž kanceláře knihovny a místnost určená pro přednášky.

2.4 Činnost knihovny Knihovna funguje nejen jako půjčovna knih, ale také jako studovna, čítárna, instituce celoživotního vzdělání a výstavní plocha. Na svých programech a akcích spolupracuje s řadou organizací, jako jsou Mateřské centrum Studánka, Dům dětí a mládeže, tišnovské nakladatelství Sursum, galerie Jamborův dům či základní školy v Tišnově a okolí. MKT se zapojuje do benchmarkingu knihoven, což je metoda vzájemného srovnávání podobných knihoven. Díky tomuto srovnání knihovna zjistí své silné a slabé stránky a může jí to pomoci při dalším rozvoji. Benchmarking má svůj původ v komerčním sektoru již v 70. letech 20. století. Dnes ji používá také veřejná správa a s nimi i knihovny. V České republice projekt zahájila Národní knihovna v roce 2005.

3 Služby a jejich zhodnocení 3.1 Služby Městská knihovna v Tišnově poskytuje zejména klasické služby. Z povinných je to samozřejmě zpřístupňování dokumentů knihovny (i prostřednictvím meziknihovní výpůjční služby), poskytování ústních bibliografických a knihovnických informací a přístup k informacím na internetu. Z nepovinných je to pak pořádání různých kulturně-výchovných akcí, vybrané reprografické služby či písemné poskytování informací. V dětském oddělení je také možnost hrát společenské hry, které knihovna nabízí.

9


3.2 Ceník služeb U veřejných knihoven jsou ze zákona služby zdarma a knihovna vybírá pouze peníze, které za služby skutečně vynaloží. Náklady se ale u různých knihoven liší. Jednou z důležitých plateb je evidenční poplatek. V MKT činí ročně pro dospělého 100 Kč a pro dítě 40 Kč. Dále jsou zpoplatněny reprografické služby, výše ceny záleží na počtu okopírovaných či vytisknutých stran, písemné informace a písemné upozornění na rezervaci. Za půjčování dokumentů se nic neplatí, pokud však nejde o meziknihovní výpůjčku. Hradí se rovněž ztráta či poškození dokumentu. Při poškození se cena řeší individuálně podle stavu dokumentu, při ztrátě čtenář zaplatí odpovídající částku. Pokud si uživatel zapůjčuje absenčně kompaktní disk, zaplatí 20 Kč. Pro čtenáře jsou důležité také poplatky za pozdní vrácení dokumentu. Ty se vybírají v případě, že čtenáři vypršela měsíční výpůjční lhůta a výpůjčku si neprodloužil. Po 2 týdny od uplynutí výpůjční doby se vybírá 5 Kč bez předchozí upomínky. Další čtyři upomínky následují vždy s odstupem jednoho měsíce. Po 1. upomínce čtenář zaplatí 30 Kč, po 2. upomínce 60 Kč a po 3. upomínce 100 Kč. Tyto upomínky jsou realizovány pomocí e-mailu nebo telefonicky. Čtvrtá upomínka je již v podobě dopisu a platí se po ní 200 Kč. Jestli-že uživatel na upomínky nereaguje, následuje vymáhání právní cestou.

3.3 Vlastní zhodnocení Výpůjční služba je základem, a tak se na ni klade největší důraz. Fond knihovny se zaměřuje především na beletrii. Snaží se dodat svým čtenářům co nejvíce novinek, ze starší literatury se pak soustředí na nejčastěji žádané tituly. Můžeme zde najít ale také celou řadu odborných publikací. V poslední době ve fondu chybí stále populárnější komiksy a mangy. Velké oblíbenosti by se jistě těšilo i půjčování e-knih. Rezervace a prodlužování výpůjční doby je plně automatizováno, a můžeme jej provést on-line přes počítač, případně telefonicky. Do budoucna by bylo dobré, kdyby se mohly rezervovat i knihy, které jsou v knihovně, avšak nejsou půjčeny. Výpůjční doba u knihy je 1 měsíc (u novinek 14 dní), prodloužit si ji můžete dvakrát, pokud knihu nikdo nemá zarezervovanou. Novinky prodlužovat nelze. Zvýšení sankcí za pozdní vrácení knih by mohlo napomoci k včasnějšímu vracení, a tím k lepšímu koloběhu půjčování u žádaných knih.

10


Katalog využívá systému Clavius, který je poměrně snadno ovladatelný. Karty knih jsou přehledné, jsou v nich uvedeny základní informace a přiložena obálka knihy. V kartě se můžeme dozvědět, zda je kniha půjčená, v poslední době také do kdy je zhruba vypůjčená. Od loňského roku spustila knihovna nové webové stránky. Jejich design je jednoduchý a přehledný. Díky bílé a zelené barvě působí svěže a čistě. Knihovna se snaží podávat aktuální informace a novinky. Naleznete zde odkazy na všechny důležité události včetně katalogu a kalendáře akcí. Prostřednictvím svých akcí se MKT snaží zaujmout různými výukovými přednáškami a dělá vše pro to, aby přilákala děti ke čtení a udržela jejich zájem. Poplatky jsou přiměřené k velikosti knihovny a nabízeným službám.

4 Akce pořádané knihovnou MKT nabízí mnoho rozmanitých akcí pro mladé i starší čtenáře. Podle věkové kategorie čtenářů, na které jsou akce zaměřeny, je můžeme rozdělit na akce pořádané v dětském oddělení a akce určené oddělení pro dospělé.

4.1 Akce v oddělení pro dospělé Salonky Tato akce na podporu rozvoje vzdělání vznikla k příležitosti znovuotevření knihovny v nových prostorách roku 2005. Podnětem k vytvoření Salonků byla existence hned několika zařízení pro seniory v Tišnově a jeho okolí, aby se senioři mohli někde scházet, poznávat nové přátelé a získávat vědomosti v oblasti kultury a vědy. Cílem bylo vytvořit příjemné prostředí k těmto účelům. Setkání probíhají v průběhu celého roku, kromě července a srpna. Náplní akce jsou různé výlety, tvořivé dílny, přednášky či exkurze. V průběhu prvního roku se senioři účastnili přednášky Kniha a její cesta ke čtenáři, navštívili Památník Bible kralické a mohli si

11


vyzkoušet ruční výrobu papíru. V průběhu dalších let se učili např. malbu na sklo či výrobu vánočních dekorací z korálků, oblíbené jsou výlety do Brna. Salonky podporují také propojování generací. Na některých z akcí (např. každoroční výlet na konci srpna) jsou vítáni nejen senioři, ale i jejich děti či vnuci a vnučky. Univerzita volného času Univerzita volného času formou různých přednášek pro širokou veřejnost podporuje celoživotní vzdělávání. Účast na kurzech není nijak omezena. Akce je rozdělena na letní (únor-červen) a zimní (září-leden) semestr. Každý ze semestrů se skládá z 8 přednášek, 1 přednáška každých 14 dní, přičemž výše kurzovného se řídí platným ceníkem (aktuálně 200 Kč/semestr). Kurzy jsou zaměřeny na různá témata, např. z oblasti kultury, biologie, historie či psychologie. Virtuální univerzita 3. věku Tato akce pořádaná v knihovně od roku 2013 je určená pro seniory a invalidní důchodce bez věkového omezení. Cílem je rozvíjet počítačovou a informační gramotnost seniorů. Výše kurzovného je aktuálně od 150 Kč do 300 Kč za semestr (řídí se platným ceníkem). Témata kurzů jsou podobná jako u Univerzity volného času. Trénování paměti V rámci České republiky propaguje a rozšiřuje trénování paměti organizace Česká společnost pro trénování paměti a mozkový jogging. Členkami této organizace jsou i dvě pracovnice tišnovské knihovny. V pozici trenérek jsou Dagmar Kopřivová, která vede kurzy nazvané Ach ta moje hlava, a Martina Čížková s přednáškami Trénování paměti nebolí.

4.2 Akce v oddělení pro děti Celé Česko čte dětem Již desátým rokem podporuje knihovna tento národní projekt čtení dětem. Má napomáhat nejen tomu, aby děti více četly, ale také posilovat rodinné vazby, které se mezi rodičem-předčítajícím a dítětem-posluchačem díky čtení utváří.

12


Knihovna pořádá během roku při různých příležitostech několik setkání za účelem předčítání dětem. Tato akce by však především měla propagovat předčítání dětem jejich rodiči. Knihy mého srdce Tento projekt na podporu vztahu dítě-kniha vznikl roku 2004 z iniciativy dětského oddělení MKT a Základní školy Smíškova v Tišnově. Pořádá se pravidelně v listopadu a každý rok je zaměřen na jiného autora. První rok se děti zabývaly životem a dílem Astrid Lindgrenové, v dalších ročnících např. Josefem Ladou, Helenou Zmatlíkovou či Ondřejem Sekorou. Náplní akce je představení života spisovatele, čtení knížek a kvíz. Děti se o autory zajímají i ve škole, vytvářejí různá výtvarná a literární díla na dané téma. Práce jsou posléze vystaveny v knihovně. Celá akce je ukončena společným veřejným čtením, tzv. Maratónem čtení, kde vystupují dobrovolníci z řad dětí a předčítají svá díla. Noc s Andersenem Dánský spisovatel Hans Christian Andersen je známí především pro své pohádky. Noc s Andersenem je jedna z dalších akcí na podporu čtenářství u dětí, pořádaná v mezinárodním měřítku. Nejaktivnější a pravidelní čtenáři knihovny, ve věku od 8 do 9 let, jsou odměnění možností strávit noc v knihovně plnou úkolů a čtenářských zážitků. Vítání prvňáčků Akce pořádaná pro tišnovské školy každoročně v závěru školního roku. Vítají se nový čtenáři a předávají malé dárečky v podobě čtenářských deníků. Celou akci doprovází zpěv a hraní Nedvědického pěveckého sboru Petry Glosr Cvrkalové. Lovci perel Od začátku roku 2005 se MKT účastní nové hry pořádané knihovnou města Hradce Králové. Čtenáři se zaregistrují jako lovci perel a v knihovně si vyberou knihu, která je označena jako perlorodka. Ke knize dostanou od knihovnice kartu, kterou musí po přečtení knihy vyplnit a do jednoho měsíce od zapůjčení knihy odevzdat v knihovně. Za včasné vrácení a správné vyplnění karty čtenář získává perlu. Na konci roku se vyhodnotí nejlepší lovec perel. Hry se mohou zúčastnit i děti, které ještě neumějí číst. Těm předčítají rodiče. Děti pak musí ke knize namalovat obrázek a v knihovně zodpovědět otázku týkající se knihy. 13


Akce podporuje nejen čtenářství, ale také větší pozornost čtenáře při čtení textu.

Kromě těchto akcí knihovna pořádá ještě Besedy, Výstavy a Autorská čtení. Tyto akce nelze jednoznačně zařadit do některého z oddělení. Všechny tři se pořádají na různá témata, popřípadě s různými autory. Často jsou také součástí některé z výše zmíněných akcí. Například senioři měli v rámci Salonků donést ukázat nějaký ze svých domácích výrobků, pokud se věnují nějakému rukodělnému koníčku. Na základě toho vznikla výstava Zlaté české ručičky, kterou mohla navštívit široká veřejnost.

5 Porovnání MKT s menší a větší knihovnou Ne každá knihovna poskytuje stejné služby a nabízí stejný fond knih. Liší se také velikostí a tím pádem obsáhlostí fondu. Za účelem porovnání knihoven se podíváme na Obecní knihovnu v Lomničce a Knihovnu Jiřího Mahena v Brně.

5.1 Obecní knihovna v Lomničce Obecní knihovna v Lomničce je umístěna na obecním úřadě v malé místnosti o rozměrech zhruba 4x2,5 metru. Její fond je v porovnání se srovnávanými docela malý a skládá se především z výměnného fondu beletrie. Výpůjčky se stále zaznamenávají na papírové karty a ani katalog není v elektronické formě. Knihovna má k dispozici internet, který je dostupný v prostorách kanceláří obecního úřadu. Primárně se zaměřuje na půjčování knih, ostatní funkce jsou upozaděny.

5.2 Knihovna Jiřího Mahena v Brně Knihovna Jiřího Mahena (dále jen KJM) je velkou institucí s několika pobočkami. Její knižní fond obsahuje přes 700 000 dokumentů a mimo to nabízí k zapůjčení i e-knihy, čtečky e-knih, hračky a pomůcky pro děti s handicapy. Kromě klasických služeb poskytují i služby pro nevidomé a slabozraké čtenáře. Dále pořádají celou řadu akcí, od besed a přednášek po různé kurzy. Velice často pořádají výstavy a poskytují širokou škálu informací, nejen

14


o literatuře a regionálních autorech.

5.3 Porovnání V porovnání s knihovnou v Lomničce je MKT mnohem větší a nabízí více služeb. Knihovna v Lomničce funguje spíše pro příležitostné čtenáře, místní obyvatele, kteří nevyhledávají novinky. MKT je komplexnější, má větší sortiment knih i služeb a snaží se uspokojit více čtenářů. Není jen pro místní obyvatele, ale i pro čtenáře z okolních obcí. KJM se nachází ve větším městě, a tím, že nabízí více služeb a má širší a bohatší nabídku dokumentů, pokrývá větší okruh uživatelů. Díky lepším finančním prostředkům má větší knižní fond a může tak zásobovat nejen více čtenářů, ale také menší knihovny jako je MKT prostřednictvím meziknihovní výpůjční služby. Co se týče akcí, MKT se KJM docela vyrovnává. Dalo by se říct, že svým programem pro seniory ji i předčí. KJM zase nabízí více aktivit pro mladistvé. Tento stav je dán zřejmě demografickou skladbou obyvatelstva. Knihovny jsou provázané jedna s druhou. MKT a městské knihovny obecně jsou důležitým mezičlánkem mezi malými obecními knihovnami a knihovnami ve větších městech.

6 Vyhodnocení dotazníku Dotazník se zaměřuje nejen na služby, ale také na prostředí knihovny a její knižní fond. Odpovědi byly sbírány v průběhu ledna a začátku února 2015 prostřednictvím elektronického dotazníku, který byl mezi respondenty rozšířen pomocí webových a facebookových stránek knihovny. Šetření mohli vyplnit jen lidé, kteří navštěvují tišnovskou knihovnu. Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 52 respondentů, z toho 68 % pochází z okolí Tišnova a 32 % bydlí přímo v Tišnově.

15


Jak často navštěvujete knihovnu?

téměř denně

jednou za týden

několikrát do měsíce

jednou za měsíc

1-2x za půl roku

2% 12 % 29 %

38 % 19 %

Graf č. 1. Návštěvnost knihovny Respondenti nejvíce odpovídali, že navštěvují knihovnu několikrát do měsíce, což je optimální doba pro pravidelné čtenáře. Jenom 29 % dotazovaných uvedlo, že navštěvují knihovnu 1-2x za půl roku. To vypovídá spíše o příležitostné návštěvě. Je pozitivní, že 14 % respondentů chodí do knihovny minimálně jednou za týden. Většina z nich uvedla, že nevyužívají v knihovně práci na počítači, takže zde jen pravděpodobně rádi tráví čas.

Které akce tišnovské knihovny znáte? 16% 14% 12% 10% 8% 6% 4% 2% 0%

Graf č. 2. Známost akcí Známost jednotlivých akcí je celkově poměrně malá. Výstavy, které dosáhly největšího počtu odpovědí, zná jen 15 % dotazovaných. Za tímto stavem může být špatná informovanost lidí o akcích. Nespokojenost s akcemi s tím zřejmě nesouvisí (viz. graf č. 5.). Kromě Výstav jsou 16


respondentům nejznámější Besedy. Z dětských akcí Noc s Andersenem a Celé Česko čte dětem, z akcí pro dospělé Univerzita volného času a Salonky.

Účastníte se některých z těchto akcí? 25% 20%

15% 10% 5% 0%

Graf č. 3. Účast na akcích Dvě z neznámějších akcí (Besedy a Výstavy) jsou také nejvíce navštěvované. Z akcí pro dospělé pak i Univerzita volného času. Příčinou bude zřejmě to, že tyto dvě akce jsou nejméně náročné. Když pomineme Autorská čtení, u kterých se knihovna nemusí strefit do vkusu autora mnoha lidí, a dětské akce, ze zbylých jsou právě Besedy a Výstavy zaměřeny na největší okruh lidí. Ani jedna z nich také není nijak náročná na úsilí lidí, jako je např. Trénování paměti. Zejména pak výstavy dětských prací mohou přilákat spousty rodičů a prarodičů.

17


Účastníte se akcí pravidelně? 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

navštěvuji akci pokaždé

občas vynechám

navštěvuji velmi nepravidelně

byl jsem 2-3x

byl jsem 1x

Graf č. 4. Pravidelnost účasti na akcích V průměru dotazovaní nejvíce navštěvují akce velmi nepravidelně. První kategorie (navštěvuji akci pokaždé) se vyskytovala u akcí Salonky, Trénování paměti, Besedy, Univerzita volného času, Virtuální univerzita 3. věku a Výstavy. Poslední kategorie (byl jsem 1x) pak u Trénování paměti a Knihy mého srdce. Za nepravidelnou návštěvností může být mnoho důvodů. V dnešní době lidé často nemají tolik času na navštěvování akcí. Příčinou může být ale i to, že spousta z akcí (Salonky, Besedy, Univerzita volného času, Autorská čtení, ...) má pokaždé trochu jiné téma či jinou náplň, která zrovna nemusí účastníky lákat.

Jste s akcemi spokojení?

60% 50%

40% 30% 20% 10% 0% velmi spokojený

spíše spokojený

spokojený

Graf č. 5. Spokojenost s akcemi 18

spíše nespokojený velmi nespokojený


Nejvíce jsou respondenti s akcemi spokojení. Velmi spokojení jsou s akcemi Salonky, Besedy, Univerzita volného času, Virtuální univerzita 3. věku a Výstavy. Tyto výsledky korespondují s tím, že s akcemi, s kterými jsou dotazovaní nejvíce spokojení, jsou také nejvíce pravidelně navštěvované. Záporně ohodnocena nebyla žádná z akcí.

Ohodnoťte, jak jste spokojeni s těmito službami: 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

výpůjční služby rezervace dokumentů

prodlužování výpůjček vyhledávání v on-line katalogu kopírovací služby poskytování knihovnických informací prezenční půjčování dokumentů

Graf č. 6. Spokojenost se službami Výpůjční služby a to, co s nimi úzce souvisí (rezervace dokumentů, prodlužování výpůjček) jsou nejvíce kladně hodnoceny (velmi spokojený). Tyto služby jsou také nejvíce využívány, a tak si na nich knihovna dá zřejmě záležet.

Je zde nějaká služba, kterou byste uvítali? U této otázky se měli respondenti možnost svobodně vyjádřit k tomu, jaká služba jim v knihovně chybí. Odpovědí nebylo mnoho. Objevilo se zde např. přání mít možnost ovlivňovat výběr knih do knihovny, půjčovat si e-knihy nebo rezervovat knihy, které nejsou půjčené a mít je při příchodu do knihovny již nachystané k vyzvednutí.

19


Ohodnoťte, jak často si dané dokumenty půjčujete. 90% 80% 70%

knihy - beletrie

60%

knihy - odborná literatura

50%

cizojazyčná literatura

40%

časopisy a noviny

30%

audioknhy

20%

ostatní (CD,...)

10% 0% velmi často

často

občas

ojediněle

nepůjčuji si

Graf č. 7. Častost půjčování dokumentů Není překvapivým výsledkem, že nejčastěji si respondenti půjčují beletrii. Z papírových knih si dotazovaní nejvíce nepůjčují cizojazyčnou literaturu. Tato situace se odráží v knižním fondu knihovny. Ve fondu je nejvíce zastoupena beletrie, tím pádem nejvíce přiláká čtenáře tohoto okruhu. Nejméně si půjčují audioknihy a ostatní (CD,...), které jsou ve fondu zastoupeny nejméně.

Ohodnoťte, jak jste spokojení s fondem: 70% 60% 50%

knihy - beletrie

40%

knihy - odborná literatura cizojazyčná literatura

30%

časopisy a noviny 20%

audioknihy

10%

ostatní (CD,...)

0% velmi spokojený

spíše spokojený

spokojený

spíše velmi nespokojený nespokojený

Graf č. 8. Spokojenost s fondem Respondenti byli opět nejvíce spokojení (velmi a spíše spokojení) s beletrií, a poté s odbornou literaturou. U všech dokumentů převažují kladné odpovědi. U jedné ze záporných odpovědí 20


(spíše nespokojený) hodnotilo více jak 10 % čtenářů cizojazyčnou literaturu. V dnešní době čte v cizím jazyce stále více lidí a je možné, že nabídka tohoto druhu knih začíná být některým čtenářům nedostatečná.

Uvítali byste, kdyby knihovna půjčovala e-knihy (= knihy v elektronické podobě)?

24 % ano ne 76 %

Graf č. 9. E-knihy U této otázky jednoznačně převažuje odpověď ano. Je vidět, že mnoho čtenářů čte nebo by rádo četlo e-knihy a tato služba jim v knihovně chybí. Knihovna si je tohoto nedostatku vědoma, a již v jarních měsících (2015) se chystá tuto službu začít poskytovat.

21


Uvítali byste, kdyby knihovna půjčovala čtečky na e-knihy (= zařízení na čtení elektronických knih)?

33 % ano ne 67 %

Graf č. 10. Čtečky Zde je sice méně kladných odpovědí než u otázky na e-knihy, stále však více jak půlka respondentů odpověděla ano a půjčování čteček by zřejmě uvítali. Počet kladných odpovědí u předchozí otázky převažuje pravděpodobně proto, že mnoho lidí čtečku vlastní a tak si ji nepotřebuje půjčovat.

Využíváte meziknihovní výpůjční službu (= knihovna vám zajistí knihu z jiné knihovny)?

23 % ano ne 77 %

Graf č. 12. Meziknihovní výpůjční služba Většina dotazovaných odpověděla, že meziknihovní výpůjční službu nevyužívá. Podíl na tom může mít nízká informovanost o této službě, anebo spokojenost s fondem tišnovské knihovny.

22


Jste spokojení s meziknihovní výpůjční službou? 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% velmi spokojený

spíše spokojený

spokojený


Graf č. 13. Spokojenost s meziknihovní výpůjční službou I když tuto službu mnoho respondentů nevyužívá, hodnotili ji převážně velmi kladně.

Jste spokojení s otevírací dobou (Po, St, Pá 12 - 18 h)? 35% 30% 25% 20%

15% 10% 5% 0% velmi spokojený

spíše spokojený

spokojený


Graf č. 14. Spokojenost s otvírací dobou U této otázky jsou odpovědi velmi rozrůzněné. Nejvíce jsou dotazovaní spokojení, ale také u ostatních možností (kromě velmi nespokojený) dosahují počty odpovědí vyšších hodnot. Nespokojenost může vyvolávat to, že knihovna nemá otevírací dobu o víkendu (viz. graf č. 15.) nebo v ranních hodinách. To by mohlo vadit hlavně matkám s malými dětmi.

23


Uvítali byste otevírací dobu o víkendu?

47 %

ano ne

53 %

Graf č. 15. Otevírací doba o víkendu I když jsou u této otázky odpovědi spíše kladné, není převaha tak jednoznačná. V knihovně už nějaký čas otevírací doba o víkendu zavedena byla, ale zhruba po půl roce ji zrušili, protože tuto možnost nevyužívalo mnoho lidí.

Je pro vás výše poplatku za pozdní vrácení dokumentu dostatečně motivující k včasnému vrácení dokumentu? (1.

upomínka - 30 Kč, 2. upomínka - 60 Kč, 3. upomínka - 100 Kč, upomínací

dopis – 200 Kč)

8% 16 % ano, vracím včas ano, po 1. upomínce ne 76 %

Graf č. 16. Výše poplatku za pozdní vrácení dokumentu Je pozitivní, že více jak půlka dotazovaných vrací dokumenty včas. Zbytek respondentů vrací buť po první upomínce, a nebo je poplatky vůbec nezajímají, což je při nedostatku pěněz v dnešní době velmi překvapivé.

24


Využíváte v knihovně možnost práce na počítači?

21 %

ano ne

79 %

Graf č. 17. Práce na počítači Počítače nejsou v knihovně moc využívané. V dnešní moderní době, kdy každý vlastní svůj počítač to již není tak překvapivé. Může za to moci i stav počítačů v knihovně (viz. graf č. 18.)

Ohodnoťte počítače a práci na počítači: 70%

stáří počítačů

60% 50%

počet počítačů

40% 30%

rychlost internetového připojení

20% 10%

dostupnost programů pro práci (Word, Excel,...)

0%

příjemnost prostředí v místnosti s počítači klid na práci

Graf č. 18. Spokojenost s počítači I přes převážnou spokojenost se zde objevují záporné (spíše nespokojený, velmi nespokojený) hodnoty více, než u předchozích služeb. Knihovna by se měla na tuto službu více zaměřit, hlavně na stáří počítačů a rychlost internetového připojení.

25


Ohodnoťte, jak jste spokojení s webovými stránkami knihovny v těchto ohledech: 60% 50% 40% přehlednost 30%

kvalita informací

20%

včasnost dodávání informací přehlednost kalendáře akcí

10% 0%

velmi spokojený

spíše spokojený

spokojený


Graf č. 19. Spokojenost s webovými stránkami Webové stránky knihovny jsou podle odpovědí zřejmě velmi vydařené. Nespokojenost se objevuje jen minimálně. Stránky jsou celkem nové, knihovna je spustila teprve minulý rok (2014).

Ohodnoťte, jak jste spokojení s knihovnou v těchto ohledech: 80% 70% 60% příjemnost prostředí

50%

čistota

40%

bezbariérový přístup

30%

výše teploty

20%

míra hluku

10% 0%

velmi spokojený

spíše spokojený

spokojený


Graf č. 20. Spokojenost s knihovnou I spokojenost s knihovnou co se týče prostředí, se dočkalo velmi kladných ohlasů. Nejvíce spokojení jsou respondenti s čistotou a bezbariérovým přístupem. Knihovna si dává na prostředí záležet, i přes to že v posledních letech bojuje v dolním patře s vlhkostí zdí a plísní.

26


Ohodnoťte, jak jste spokojeni s tímto vybavením knihovny: 60% 50% 40% skříňky na úschovu cenností 30%

věšáky na oděvy

20%

odpočinkový "kout" stojan na kola

10% 0%

velmi spokojený

spíše spokojený

spokojený


Graf č. 21. Spokojenost s vybavením knihovny

Navzdory několika spíše nespokojeným odpovědím se z vybavení prodejny největšímu úspěchu dostává odpočinkový „kout“. Také se skříňkami na úschovu cenností jsou respondenti očividně velmi spokojení. U věšáků na oděvy může být nespokojenost dána tím, že jsou poměrně blízko u sebe, a někomu by mohlo vadit, že se jeho oděv otírá o oblečení někoho jiného.

Uvítali byste v knihovně možnost jíst a pít?

35 %

40 %

ano, pít ano, obojí ne

25 %

Graf č. 22. Jídlo a pití Na otázku, zda by uvítali v knihovně možnost jíst a pít, odpovídali respondenti převážně ne. Když by se ale první dvě odpovědi spojily, převážila by odpověď ano. Mnoho respondentů má zájem o tom, aby v knihovně mohli pít.

27


Ohodnoťte, jak jste spokojení s on-line katalogem v těchto ohledech: 50% 45% 40% 35% 30%

přehlednost

25%

úplnost informací

20%

snadnost vyhledávání

15%

množství funkcí

10% 5% 0% velmi spokojený

spíše spokojený

spokojený


Graf č. 23. Spokojenost s on-line katalogem On-line katalog vyšel z dotazníkového šetření poměrně dobře. Převažují zde s největší mírou první tři možnosti. Nespokojenost je pouze ojedinělá. Systém Clavius využívá knihovna už dlouho a uživatelé jsou na něj zřejmě zvyklí.

28


7 Závěr Na základě dotazníkového šetření i autorčina pohledu lze hodnotit knihovnu veskrze kladně. Její silnou stránkou je převážně kvalita nabízených služeb, příjemnost prostředí, hmotné vybavení a množství nabízených akcí. Měla by se však více zaměřit na to, aby držela krok s dobou, a poskytnou uživatelům nové technologie, jako jsou e-knihy, čtečky e-knih či audioknihy. I když se knihovna snaží propagovat na svých webových stránkách, a nově i na facebooku, měla by se na tento okruh ještě více zaměřit. Nabízí spoustu akcí a přednášek, mnoho lidí je ale vůbec nezná, a tudíž ani neví, že je knihovna nabízí. Jistě by neuškodilo, kdyby se přehled akcí na daný měsíc objevoval na tišnovských vývěskách, rozmístěných po městě, na kterých můžete nalézt program kina a upoutávky na různé akce. Na webových stránkách knihovny by mohl být viditelný odkaz na jejich facebookový profil. Na facebook chodí denně mnoho lidí a zaregistrují tam nové informace o plánovaných akcích snadněji než na webových stránkách, kam tak často nechodí. Dotazníkové šetření prováděné za účelem zhodnocení služeb v této práci není prvním průzkumem uživatelského mínění. Knihovna sama provádí podobná šetření, aby zjistila názory svých uživatelů.

29


8 Seznam použitých informačních zdrojů Literární zdroje HANUS, Vojtěch. Kulturní poměry do roku 1918. Tišnovsko, 1998, roč. 29, č. 2, s. 12-22. KOPŘIVOVÁ, Dagmar. Městská knihovna v Tišnově. Duha, 1998, roč. 12, č. 3, s. 33. ISSN 0862-1985. KOPŘIVOVÁ, Dagmar. Nová knihovna v Tišnově. Duha, 2005, roč. 19, č. 4, s. 29-30. ISSN 0862-1985. RICHTER, Vít. Benchmarking knihoven. Čtenář, 2009, roč. 61, č. 2, s. 43-48. ISSN 0011-2321. ŠIKOLOVÁ, Marie. Cesta ke knize. Duha, 2005, roč. 19, č. 2, s. 15-16. ISSN 0862-1985. ŠIKOLOVÁ, Marie. Ocenění Dětské knihovně v Tišnově. Duha, 2007, roč. 21, č. 3, s. 26-27. ISSN 0862-1985. VESELÁ, Eva. Do knihovny za zábavou i vzděláním. Místní kultura, 2006, roč. 16, č. 9, s. 7-8. ISSN 1211-7994. ZACPAL, Josef. Tišnov v letech 1918-1945. Tišnovsko, 1998, roč. 29, č. 3, s. 1-24.

Internetové zdroje HOUŠKOVÁ, Zlata. Přihlášení do soutěže. kamaradkaknihovna.cz [online]. [cit. 2015-02-11] Dostupnost z: . Autor neuveden. Akce. mktisnov.cz [online]. 2014 [cit. 2015-02-03]. Dostupnost z: . Autor neuveden. Ceník. mktisnov.cz [online]. 2014 [cit. 2015-02-03]. Dostupnost z: < http://www.mktisnov.cz/sluzby/cenik/>.

30


Autor neuveden. Historie. mktisnov.cz [online]. 2014 [cit. 2014-12-31]. Dostupnost z: . Autor neuveden. Knihovnické minimum. knihovna-kh.cz [online]. [cit. 2014-12-31] Dostupnost z:

kh.cz/sites/default/files/tmp/documents/proknih/KnihovnickeMinimum.doc>. Autor neuveden. Tišnov – Jamborův dům. turistika.cz [online]. [cit. 2015-02-08] Dostupnost z: < http://www.turistika.cz/mista/tisnov-jamboruv-dum>. Autor neuveden. O knihovně. kjm.cz [online]. [cit. 2015-01-15]. Dostupnost z: < http://www.kjm.cz/o-knihovne>. Autor neuveden. Služby. mktisnov.cz [online]. 2014 [cit. 2015-02-03]. Dostupnost z: .

Autor neuveden. Univerzita volného času. mktisnov.cz [online]. 2014 [cit. 2015-02-03]. Dostupnost z: < http://www.mktisnov.cz/univerzita-volneho-casu/>. Autor neuveden. Virtuální univerzita 3. věku. mktisnov.cz [online]. 2014 [cit. 2015-02-03]. Dostupnost z: < http://www.mktisnov.cz/akce/virtualni-univerzita-3-veku/>. Autor neuveden. Výpůjční služby. kjm.cz [online]. [cit. 2015-01-15]. Dostupnost z: < http://www.kjm.cz/vypujcni-sluzby>.

31


9 Příloha Dotazník Městská knihovna Tišnov Dobrý den, jsem Karolína Varmužková a studuji Střední školu KNIH, o.p.s. Tento dotazník poslouží jako podklad pro moji maturitní práci. Je určen lidem, kteří navštěvují tišnovskou knihovnu. Vyplnění dotazníku vám zabere asi 5-10 minut. Předem děkuji.

1. Jste: - muž - žena 2. Jste z: - Tišnova - okolí Tišnova 3. Jak často navštěvujete knihovnu? - téměř denně - jednou za týden - jednou za měsíc - několikrát do měsíce - 1-2x za půl roku 4. Které akce tišnovské knihovny znáte? - Salonky - Trénování paměti - Knihy mého srdce - Vítání prvňáčků - Noc s Andersenem - Besedy - Celé Česko čte dětem - Univerzita volného času - Virtuální univerzita 3. věku - Autorská čtení - Výstavy

32


5. Účastníte se některých z těchto akcí? Pokud ne, pokračujte na otázku číslo 8. - Salonky - Trénování paměti - Knihy mého srdce - Vítání prvňáčků - Noc s Andersenem - Besedy - Celé Česko čte dětem - Univerzita volného času - Virtuální univerzita 3. věku - Autorská čtení - Výstavy 6. Účastníte se akcí pravidelně? Pokud akci nenavštěvujete, nezaškrtávejte žádné políčko. navštěvuji akci pokaždé

občas vynechám

navštěvuji velmi nepravidelně

Salonky Trénování paměti Knihy mého srdce Vítání prvňáčků Noc s Andersenem Besedy Celé Česko čte dětem Univerzita volného času Výstavy Virtuální univerzita 3. věku Autorská čtení

33

byl jsem 23x

byl jsem 1x


7. Jste s akcemi spokojení? Pokud akci nenavštěvujete, nezaškrtávejte žádné políčko. velmi spokojený

spíše spokojený

spokojený


Salonky Trénování paměti Knihy mého srdce Vítání prvňáčků Noc s Andersenem Besedy Celé Česko čte dětem Univerzita volného času Výstavy Virtuální univerzita 3. věku Autorská čtení 8. Ohodnoťte, jak jste spokojení s těmito službami: Pokud službu nevyužíváte, nezaškrtávejte žádné políčko. velmi spokojený

spíše spokojený

spokojený

výpůjční služby rezervace dokumentů prodlužování výpůjček vyhledávání v on-line katalogu kopírovací služby poskytování knihovnických informací prezenční půjčování dokumentů 34



(prezenční – nemohu si odnést domů) 9. Je zde nějaká služba, kterou byste uvítali? Pokud ano, vypište kterou. Pokud ne, pokračujte další otázkou. 10. Ohodnoťte, jak často si dané dokumenty půjčujete. velmi často

často

občas

ojediněle

nepůjčuji si

knihy - beletrie knihy – odborná literatura cizojazyčná literatura časopisy a noviny audioknihy ostatní (CD, ...) 11. Ohodnoťte, jak jste spokojení s fondem: Pokud si dokument nepůjčujete, nezaškrtávejte žádné políčko. velmi spokojený

spíše spokojený

spokojený


knihy - beletrie knihy – odborná literatura cizojazyčná literatura časopisy a noviny audioknihy ostatní (CD, ...) 12. Uvítali byste, kdyby knihovna půjčovala e-knihy (= knihy v elektronické podobě)? - ano - ne 13. Uvítali byste, kdyby knihovna půjčovala čtečky na e-knihy (= zařízení na čtení e-knih)? - ano - ne

35


14. Využíváte meziknihovní výpůjční službu (= knihovna vám zajistí knihu z jiné knihovny)? - ano - ne 15. Jste spokojení s meziknihovní výpůjční službou? - velmi spokojený - spíše spokojený - spokojený - spíše nespokojený - velmi nespokojený 16. Jste spokojení s otevírací dobou (Po, St, Pá 12 – 18 h)? - velmi spokojený - spíše spokojený - spokojený - spíše nespokojený - velmi nespokojený 17. Uvítali byste otevírací dobu o víkendu? - ano - ne 18. Je pro vás výše poplatku za pozdní vrácení dokumentu dostatečně motivující k včasnému vrácení dokumentu? (1. upomínka – 30 Kč, 2. upomínka – 60 Kč, 3. upomínka – 100 Kč, upomínací dopis – 200 Kč) - ano, vracím včas - ano, po 1. upomínce - ano, po 2. upomínce - ano, po 3. upomínce - ne 19. Využíváte v knihovně možnost práce na počítači? Pokud ne, pokračujte otázkou číslo 21. - ano - ne

36


20. Ohodnoťte počítače a práci na počítači: velmi spokojený

spíše spokojený

spokojený


stáří počítačů počet počítačů rychlost internetového připojení dostupnost programů pro práci (Word, Excel,...) příjemnost prostředí v místnosti s počítači klid na práci 21. Ohodnoťte, jak jste spokojení s webovými stránkami knihovny v těchto ohledech: velmi spokojený

spíše spokojený

spokojený


přehlednost kvalita informací včasnost dodávání informací (např. oznamování dne konání akcí) přehlednost kalendáře akcí 22. Ohodnoťte, jak jste spokojení s knihovnou v těchto ohledech: velmi spokojený

spíše spokojený

spokojený

příjemnost prostředí čistota bezbariérový přístup výše teploty míra hluku

37



23. Ohodnoťte, jak jste spokojení s tímto vybavením knihovny: velmi spokojený

spíše spokojený

spokojený


skříňky na úschovu cenností věšáky na oděvy odpočinkový „kout“ stojan na kola 24. Uvítali byste v knihovně možnost jíst a pít? - ano, jíst - ano, pít - ano, obojí - ne 25. Ohodnoťte, jak jste spokojení s on-line katalogem v těchto ohledech: velmi spokojený

spíše spokojený

spokojený

přehlednost úplnost informací snadnost vyhledávání množství funkcí

38



Datum a místo dokončení:

Podpis:

39

Zhodnocení služeb tišnovské knihovny

Recommend Documents