Čas: 1,5 hod.
Zemní pyramidy Na Kotlářce – Praha 6, Dejvice Václav Ziegler
Hlavní město Praha GPS: 50°6‘24“N, 14°23‘5“E
Praha
1
Foto V. Ziegler
Zemní pyramidy Na Kotlářce – Praha 6, Dejvice
VYCHÁZKA
1.
Zemní pyramidy Na Kotlářce – Praha 6, Dejvice
VYCHÁZKA
1. zemní pyramidy na Kotlářce v Dejvicích
2
Foto V. Ziegler
Zemní pyramidy Na Kotlářce – Praha 6, Dejvice
VYCHÁZKA
Úvod V areálu Stadionu mládeže MHMP na Kotlářce, v místě bývalé cihelny, kde vycházejí poměrně mocné návěje spraší a svahových hlín, se v průběhu doby poledové, během posledních deseti tisíc let, vytvořily zemní pyramidy. Zemní pyramidy jsou zvláštní erozní jevy, které vznikají v pásech subtropického až tropického klimatu působením dešťového ronu. Jsou to velice křehké útvary, které podléhají zkáze nejen procesy přirozeného zvětrávání, ale i při větších otřesech či při snížení hladiny spodní vody, resp. hladiny podzemní vlhkosti. Geomorfologicky jde ve středoevropských podmínkách o úkaz mimořádně vzácný. Podobné zemní pyramidy, leč méně dobře vyvinuté a podstatně menší, jsou z totiž České republiky známy pouze z okolí Kolína a jižní Moravy a potom v Evropě až z oblasti Bulharska a Francie.
Celkový pohled na zemní pyramidy na Kotlářce.
3
Start a cíl exkurze
Vybavení
Exkurze za zemními pyramidami nás zavede na Prahu 6, do Dejvic. Od metra A, stanice Hradčanská, je sem možná cesta autobusem veřejné dopravy, linka 131. Vystoupíme na náměstí Na Santince a po krátkých schodech vystoupáme do ulice Zengrova. Tady, po naší levé straně, je areál Stadionu mládeže MHMP „Kotlářka“. Dostaneme se do areálu stadionu, který je běžně přístupný, a naproti vstupu uvidíme částečně zarostlou stěnu bývalé cihelny na Kotlářce. Tady proběhne naše exkurze. Zpáteční cesta je stejná – z náměstí Na Santince autobusem veřejné dopravy.
Rozhodně si s sebou vezměte geologické kladívko (nemáte-li, poslouží i zednické či obyčejné). Jste na geologické exkurzi a kladivo byste s sebou měli mít vždy, i když třeba ani potřeba nebude. Stejně důležité bude, abyste si tentokrát vzali s sebou tužku, zápisník, skládací či pásmový metr, staré noviny (na zabalení odebraných geologických vzorků a mineralogických nálezů) a lupu, abyste si mohli prohlédnout drobné minerály na místě. Dobré je také s sebou mít zabezpečenou lahvičku octa (8 %) pro určování uhličitanu vápenatého v hornině. A třeba také fotoaparát. Mohl
by se vám hodit! Co mohl, bude se vám hodit! Myslím, že při této exkurzi, vedle kladiva, lupy a novin na balení vzorků, bude zřejmě nejdůležitější pomůckou.
Charakter krajiny Charakterizujte vlastními slovy krajinu a její reliéf! Řeknete si, jaká krajina! Vždyť se nacházíme ve městě, v silně zastavěném prostoru. Ano, okolo hřiště, kde kdysi bývala cihelna, stojí vilové čtvrti a dokonce i nad samotnou stěnou bývalé cihelny se tyčí novostavba, která je založena na hlubokých betonových pilotech na bázi svahu. To proto, aby se hmota domu netlačila
Průzkum lokality
a křídových limonitických pískovců, přenesených soliflukcí po mírném svahu. Často ty balvany nacházíme na úpatí svahu. Soliflukce je pomalý pohyb půdního a zvětralinového materiálu po svahu dolů, zejména v periglaciálním (v blízkosti ledovce) období. Pohyb je usnadňován prosycením svahovin vodou a opakovaným rozmrzáním a mrznutím materiálu na zmrzlém podkladu. Níže je uloženo i souvrství fosilních půd, dnes je však již značně zakryté osypy. 3. V takto vzniklých sedimentech se zde vytvořily zemní pyramidy. Jsou to zvláštní erozní jevy, které vznikají v pásmech subtropického a tropického klimatu působením dešťového ronu. Proto jsou v našich zemích mimořádně vzácné. Jsou to svislé útvary zašpičatělého sloupovitého tvaru, které vznikají erozí měkkých (či málo zpevněných) hornin a na vrcholu bývají chráněny balvanem nebo odolnější horninou. Zde se na jejich vzniku podílely právě i balvany ordovických křemenců. Foto V. Ziegler
Svou prohlídku zahájíme hned při vstupu na stadion. Právě z dálky je dobře vidět svah, na kterém jsou vystavěny vily. Jejich základy dnes na svah působí tak, že se pohybuje jen nepatrně a nevystavuje zemní pyramidy tlaku, který by je zajisté brzy zničil. 1. Po bývalé cihelně, kde dříve byly rozsáhlé odkryvy spraší a svahových hlín, zůstaly jen nepatrné zbytky. Zejména po spraších. Spraš je klastický sediment (úlomkovitá usazená hornina) eolického (tj. vátého) původu. Skládá se z křemenného materiálu s hojnou
jílovitou a vápnitou příměsí. Materiál spraší je dobře vytříděný, jednotlivá zrnka jsou velká 0,03–0,06 mm. Spraše vznikají vyvátím jemnozrnného materiálu ze studených (ale i teplých) oblastí se slabým rostlinným pokryvem či bez tohoto pokryvu. U nás vznikly vyvátím těchto součástek z půd ležících v předpolí kontinentálního ledovce ve starších čtvrtohorách. Svahové hlíny a svahoviny vůbec vznikají gravitačními pohyby na svazích působením dešťového ronu, soliflukce, sesouváním a podobně. Se sprašemi se zde setkáte po levé straně stadionu při pohledu do svahu. Svah pak tvoří hlavně ty svahové sedimenty. Neváhejte a fotografujte, zakreslujte a opatrně odebírejte vzorky. Vyplatí se to i ze suti, které je zde dost. 2. Když přijdete ke svahu se zemními pyramidami, všimněte si, že ve svahových hlínách nápadně vystupuje proud velkých i menších balvanů tvrdých ordovických křemenců
Tamější zbytky spraší.
Foto V. Ziegler
na útvary zemních pyramid. Sám svah má ale k pyramidám svůj vztah. Právě díky němu zde mohly vzniknout spraše a svahové usazeniny a díky nim i zdejší zemní pyramidy. A plocha cihelny se mohla stát hřištěm, které zemní pyramidy dosud dobře chrání.
Zemní pyramidy Na Kotlářce – Praha 6, Dejvice
VYCHÁZKA
Balvany roztahané soliflukcí.
4
Foto V. Ziegler
Foto V. Ziegler
Zemní pyramidy Na Kotlářce – Praha 6, Dejvice
VYCHÁZKA
Foto V. Ziegler
Pyramidy.
Balvany roztahané soliflukcí.
Dobře si je prohlédněte, zakreslete a vyfotografujte. Odhadněte jejich výšku. Po odebrání vzorků a pozorování pyramid (všimněte si, že na úpatí pyramid vznikají pyramidy docela malé, chráněné menšími kamínky, i dnes) exkurze skončí. Skončí však jen v terénu. A bude pokračovat ve škole.
Úkoly a otázky po exkurzi nikoliv už v terénu, ale ve škole Shromáždíme všechny vzorky, nákresy i fotografie, které jsme během exkurze připravili. Určitě si připraví-
5
me i nákres trasy exkurze se zakreslenými zastaveními, kdyby si někdo chtěl tuto trasu projít. A také: 1. Určete si všechny přinesené vzorky z exkurze a řádně je popište! A prostudujte si doporučenou literaturu. Je to velmi, velmi užitečné. Daleko užitečnější, než to hledat v počítači. V psané literatuře máte všechno jako na dlani a nemusíte nic pracně dohledávat! 2. Teď už nebude velká práce dát dohromady výstavku pro školu, kamarády či i rodiče, které na ni můžete pozvat! Hodně úspěchů, mladí přátelé!
Svahové hlíny.
A ještě ta doporučená literatura! Bernard, J. H. (2000): Minerály České republiky. – Academia. Praha. Beurlen, K., Lichter, G. (1997): Zkameněliny. – Ikar. Praha. Habětín, V., Knobloch, E. (1981): Kapesní atlas zkamenělin. – SPN. Praha. Chlupáč, I. (1999): Vycházky za geologickou minulostí Prahy a okolí. – Academia. Praha. Chlupáč, I. et al. (2002): Geologická minulost České republiky. – Academia. Praha. Kettner, R. (1954): Všeobecná geologie, III. díl. – ČSAV. Praha. Košťák, M. (2004): Dávný svět zkamenělin. – Granit. Praha. Košťák, M., Mazuch, M., ed. (2011): Putování naším pravěkem. – Granit. Praha. Kouřimský, J. (1999): Užitkové nerosty a horniny. – Aventinum. Praha. Ložek, V. (2007): Zrcadlo minulosti. – Dokořán. Praha. Medenbach, O., Sussiecková-Fornefeldová, C. (1995): Minerály. – Ikar. Praha. Němec, F. (1972): Klíč k určování nerostů a hornin. – SPN. Praha. Petránek, J. (1993): Malá encyklopedie geologie. – Nakladatelství JIH. České Budějovice. Sejkora, J., Kouřimský, J. (2005): Atlas minerálů České a Slovenské republiky. – Academia. Praha. Ziegler, V. (1998): Geologické exkurze po Praze a okolí. – Karolinum. Praha. Ziegler, V. (2002): Geologická školní technika rychle a stručně. – Pedagogická fakulta UK. Praha. Ziegler, V. (2010): Vidím město zelené aneb Toulky pražskou přírodou. – Futura. Praha.
Zemní pyramidy Na Kotlářce – Praha 6, Dejvice
VYCHÁZKA
Další průvodce pro výlety do terénu lze stáhnout na portále o neživé přírodě Svět geologie: http://www.geology.cz/svet-geologie/vylety/vylety
6
