.... JE
JEDEN
VELIKY
Bohu? Oni chtejf vykladat nase Pfsmo a my bychom jejich Pfsmo vykladat nemeli? A tak nechme Pfsmo na obou stranich bez rykladu, jak to my Cinfme, a jednoduse vyznavejme, ze je jediny Buh, avsak uvnitf Bozstva je vice nd jeden, nebot obojf otevrene ucf Pfsmo. Avsak pro tentokrat to stacf. Na zaver pfidejme k ostatnfm tfem vyznanfm jdte take Nicejske vyznanf vfry neboli Symbolum z Niceje, ktere bylo take sestaveno proti arianum jako Athanasiovo symbolum a ktere kazdou nedeli
zpfvamepfi bohosluzbich:
ZE
KOPEC
( 110)
SE
VYHYBAT
LIDSKEMU
UCENf
Ze je treba se vybjbat lidskemu ucenf
t.
~.
"
Z Noveho zakona tentokrit nebudu nic uvadet. Nebot v nem je vse 0 Svate Bozske Trojnosti neboli Trojici jasne a mocne dolozeno, co ve Starem zakone nenf tak jednoznacne zdurazneno, presto vsak dostatecne mocne ukizano. 28/ Zde M. Luther poznamenal: "Katholikos" nelze pi'elozit lepe nd "ki'estanski",jak se to dosud Cini.To znameni: kde jsouve svete ki'estane. Proti tomu se pohorsuje papd, ktery by ehtel, abyjen jeho dvilr nesl jmeno ki'estanske cfrkve,v tom ale lze, jako jeho buzek, d'ibel.
TREBA
~.
.
Nicejske vyznanf: YeHm v jednoho Boha, Otce vsemohoudho, Stvofitele nebe i zeme, vseho viditelneho i neviditelneho. YeHmv jednoho Pana,JdlSe Krista, jednorozeneho Syna Bozfho, ktery se zrodil z Otce prede vsemi veky: Buh z Boha, svetlo ze svetla, prary Buh z praveho Boha, zrozeny, ne stvoreny, jedne podstaty s Otcem, skrze nehoz vsechno je stvoreno. On pro nas lidi a pro nasi spasu sestoupil z nebe, skrze Ducha svateho pfijal telo z Marie Panny a stal se clovekem. Byl za nas ukrizovan za dnu Pontia Pilata, byl umucen a pohrben. TIetfho dne vstal z mrrrych podle Pfsma,vstoupil do nebe, sedf po pravici Otce a znovu pfijde ve slave soudit zive i mrtve, a jeho krilovstvf bude be?: konce. YeHm v Ducha svateho, Pana a darce zivota, ktery z Otce i Syna vychazf, s Otcem i Synem je zaroven uctfvan a oslavovan a mluvil usty proroku. YeHm v jednu, svatou, krestanskou28, apostolskou drkev. Vyznavam jeden krest na odpustenf hHchu a ocekivam vzkrfSenf mrrrych a zivot budoudho veku. Amen.
JE
:,:
Spis 0 potfebnosti BoZiho a skodlivosti lidskeho ucenf ma dye casti. V prvnf Luther na konkretnich cititech z Pfsma doklada svou zasadnf tezi, ze krestan se ma driet jen a pouze Bozfho slova, a vyhybat se lidskym pHdavkum. Tato cast s jasnym kritickym hrotem vuci "papdske" katolicke drkvi vznikla za jeho pobytu na hradu Wartburg na jare 1522. Druha cast, v nfz Luther vyvrad nektere namitky srych odpurcu proti "Sola Scriptura", doklidane rovnez Pfsmem, vznikla na podzim tehoz roku. Obe casti jsou tradicne vydavany pod spolecnym nazvem jako jeden spis. WA10,II,73-92:VonMenschenlehrezu meiden Ve jmenu JdlSe. VSem, kdo tuto knfzecku ctou nebo slysf, tomu necht Buh da milost a porozumenf. Amen. Ja, Martin Luther, jsem tuto kratkou knfzecku nechal vydat k potesenf a zachrane ubohych svedomf, kteri jsou uveznena v klasterech Ci kapitulich skrze lidske zakony, aby se mohla vyzbrojit a posflit Bozfm slovem tak, aby obstila ve smrtelne tfsni a dalSich nesnazich. Vedle toho vsak davam na vedomost onem opovazlirym, neradnym osobim, ktere zakladajf sve krestanstvf na tom, ze jedf vejce, maso i mleko, nechodf ke zpovedi, schvalujf obrazoborectvf atd., ze jim tfmto spiskem poslouzit nechci. Nebot na ne pohHzfm jako na ostudne jedince, kteff zneCistili valecne ldenf Izraelcu, ackoliv vsemu lidu bylo pfikizano, aby v pHpade potfeby Sli za tibor a tam svou potfebu zahrabali do dUlku v zemi.1 A tak i my musfme v nasem hnfzde trpet takovou neCistou sber, dokud je Buh nenaucf lepsfm navykum. Rid bych kizal krestanskou svobodu jen ubohym, veznenym, pokornym svedomfm, abych tem ubohym detem, jeptiSkim a mnichum, kteH by ridi Yen, dokizal poucit svedomf 0 tom, jak se s Bozf 1/ Srov. Dt 23,13-14
( 111)
--JE
JEDEN
VELIKY
KOPEC
I
" I
pomod a bezpecne dostanou yen a jak maji tidne a krestansky uzivat nabyte svobody. Buh necht k tomu da svou milost. Amen. Ze je tteba vyhybat se lidskym ueenim, duvody z Pisma. Prvni duvod: MojziS tiki v Deuteronomiu, tj. v pate knize, ve etvrte kapitole: "Ktomu, co vam prikazuji, nic nepridate a nic z toho neuberete."2 Nekdo vsak namitne, ze MojziS mluvi vYhradne 0 svem slovu, protoze vedle MojziSe mame preci jdte mnoho knih proroku a cely NovY zakon. Odpoved': Tim se ale nic nepridava, nybd v techto dalsich knihich stoji totez, co v knihich MojziSovYch.DalSi knihy totiz nedelaji nic jineho neZ ze ukazuji ptiklady, jak se zachovava nebo nezachovava MojziSovo slovo. A popisuji je pomod jinych slov a ptibehu. To vsechno je vhk jedno a totez ueeni a tentyz smysl. A zde je tteba se ohradit proti tem, kdo ukazuji v jinych neZ MojziSovYchknihich na slova, kteri nelze najit jiz predtim v knihach MojziSovYch.Je totiz nepochybne, ze cele Pismo smeruje vYhradne ke Kristu. Kristus preci tiki, Jan 5: "VZdyt MojziS psal 0 mne."3 Proto v knihach MojziSovYchje vSechno podobne, jako v hlavni knize a v ostatnich knihich. Druhy duvod je u Izajase, 29. kapitola, a nas Pan to uvadi v Matousove evangeliu 15: "Lid tento cti me rty, ale srdce jejich je daleko ode mne; marne me uctivaji, nebot uei naukim, jeZjsou jen ptikazy lidskymi. "4 VSimni si slova Kristova, ze je to marna sluzba, slouzit Bohu podle lidskych ueeni, nebot Kristus neni ani opilec ani hlupak. Ana jeho slovech je tteba vsechno stavet, to plati pro vsechny andely i vdkere stvoreni.
2/Dt4,2 3/ SroY.J 5,46 4/ Mt 15,8 sray. 1z 29,13
'"
"
ZE
JE
TREBA
SE
VYHYBAT
UCENi
TIeti duvod je tyz Kristus v teze kapitole Matousova evangelia: "Cloveka nezneCistuje to, co vchizi do ust, nybd eloveka zneeistuje to, co z ust vychizi. "5 Tento vYrok a soud je treba dukladne pochopit, protoze je mocny a s velkou silou sriZi vdkere nauky, navyky a zivot ve vztahu k jidlu a osvobozuje vsechna svedomi ode vsech zakonu 0 jidle a piti. A tak je mozne jist mleko, maslo, vejce, syry, maso kterYkoliv den, at je to nedele nebo patek, postni doba nebo advent. A nikdo nemusi kvUli tomu odvadet maselnou dan ani ziskivat odpustky. Nebot to slovo plati a neselhava: to, co vchizi do ust, eloveka nezneeiStuje. Z toho vyplYvaza prve, ze je vylhane, co se tiki, ze pry svaty Petr ustanovil postni dny a ze je drkevnim prikizanim pod hrozbou smrtelneho htichu nejist v postni dobe vejce, maslo, mleko ani maso. Avhk svary Petr ani drkev nestanovi ani neuei nic proti Kristu. A pokud by to i udelali, nesmime je v tom nasledovat. Netikim, ze je zle tohle doddovat. Ale je zle delat nutnost a prikizani z toho, co je ve skuteenosti svobodne, a vydavat za hrich a neCistotu to, 0 eem Kristus sam tiki, ze to neni htich a eloveka to nezneeiStuje. Za druhe z toho vyplYva, ze je ryze d'abelskym kouskem, kdyz papeZ prodava odpustky a dava svoleni, aby nekdo smel jist maslo, maso atd., kdyz to Kristus jiz davno predtim ve svem vYroku osvobodil a dovolil. Za tteti je take omylem a lzi, ze se vydava za prikizani drkve pod hrozbou htichu nutnost ddet svateeni a kajid pust a postit se v predveeer svatku apostolu a svatych, nebot to vSechno je v rozporu s onim KristovYmslovem: to, co vchazi do ust, eloveka nezneeistuje. Takze vdkere pusty maji byt provzdy ponechany na svobodne vlili kazdeho, bez ohledu na dny a jidla. Za etvrte jsou v rozporu s Kristem fidy sv. Benedikta a Bernarda a kartuziani a vsichni ostatni, kteri se vyhybaji masu a podobnemu na zaklade nutnosti a prikizani, jako by to byl hrich. 5vYmpoCinanim totiz nedelaji nic jineho neZ ze mluvi v ptimem rozporu s Kristem, 5/ Sray. Mt 15,11
( 112)
LIDSKEMU
(113 )
... JE
JEDEN
VELIKY
KOPEC
kdyz Hkaji: to, co vchizi do lIst, cloveka zneCisruje. A tak v jejich ocfch musi byt Kristus lhir, kdyz Hki: to, co vchizi do lIst, cloveka nezneciSruje. Zde vidfS, ze tento jediny Kristuv vYrok mocne odsuzuje vsechny ridy a duchovni stay. Jestlize cloveka nezneciSruje to, co vchizi do .
jeho lIst, cim mene zneCisrujeto, co se divi na telo? Ar uz je to kutna, kabit, koSile, kalhoty, boty, plisr, ar je sedivY,zlury, modry, cerveny, bfly Cipestry, jak se komu libi; a totez plati i 0 mistech, jako
jsou kostelyCimniSskecely,dum Cikomora. . Z toho vyplYvi, ze ten, kdo povazuje za hHch, aby mnich chodil v necem jinem neZ ve svem ridovem odevu, a nechce to ponechat na vlastnim uvazeni, ten opet deli z Krista lhire, kdyz deli hHch z toho, co Kristus prohlisil za Ciste,a Hki ana tam, kde Kristus rekl ne. Za co jineho mohou lide takove mnichy povazovat, kdyz pHmo do oci Kristu Hkaji: lzd, to je hHch, 0 cern ty Hkis, ze to hHch nenf. Nepomuze vyzvedivat svateho Bernarda, Rehore, Frantiska a dam svate. Je tfeba poslouchat Krista, co on Hki. Jeho jedineho prohlisil Otec za uCitele na hore Tibor, kdyz rekl, v Matousove 17. kapitole: ,;Toje muj milovany Syn, ktereho jsem si vyvolil; toho poslouchejte."6 Nefekl: poslouchejte Bernarda, Rehore atd., nybd: toho poslouchejte, jeho, meho milovaneho Syna. Kdo vi, jak dalece v tomhle vsichni svati hrdili nebo konali sprivne? Snad to nedoddovali jako nutnost a pfikizinf. Jestlize vsak to doddovali jako nutnost a pfikizini, pak se mylili a nesmime je nisledovat a Krista opoustet. To vsechno se potvrzuje tim, co Kristus vyvozuje na tomtez miste, Matous 15: "Tovsak, co z lIst vychizi, jde ze srdce, a to cloveka zneCisruje. Nebor ze srdce vychizeji spatne myslenky, vrazdy, cizolozstvi, smilstvi, 10upeZe, kfivi svedectvi, mizky" atd.7 Takove veci cloveka zneciSrujf. Zde se ptime: jestlize je hmne a neCiste pouze to, co vychizi ze srdce, jak tady Kristus mocne vysvetluje a doklidi, jak muze zneCis6/Mt 17,5 7/Mt 15,18-19
ZE
JE
TREBA
SE
VYHYBAT
UCENf
rovat mislo, mleko, vejce, syr, ktere nevychizeji z lIst ani ze srdce, nybd z bficha krav a slepic? Kdo kdy videl maso, tonsuru, mnisskou kutnu, klister ci Zlnenou kosili, ze by vychizely z lIst? Jedine by musela zhrdit ta kriva, kteri divi mleko a mislo a rodi telata. Proto tady jde nejen 0 rouhini se Bohu, lzi a podvody, ale take 0 ridne bliznovstvi a hloupost se vsemi temi mniSskymi a lidskymi zikony 0 pokrmech, obleceni a mistech a vdkerych vnejsfch vecech. Je pravda, ze nekdo muze mit zvrhlou chur na zbytecne jidlo a obleceni, ale to vychizi ze srdce a muze se stejne rykat ryb jako masa, sediveho sitku jako rudeho sametu. Suma sumirum, Kristus nelze, kdyz Hki: "Cloveka nezneCisruje to, co vchizi do lIst, nybrZ cloveka zneCisruje to, co z lIst vychizf." Jestlize vsak je pravda, ze neni hHsne ani neCiste, kdyz se nebudeme Hdit lidskym pfikizinim, pak take naopak plad, ze neni ani ciste ani zisluzne, jestlize to zachovivime a konime. Prive a jedine Cistota a zisluha jsou totiz dm, co se stavi proti hHchu a neCistote. Proto na vdkerem mnisskem zivote neni ani nic Cisteho, ani zisluzneho. To take mini Kristus Pin, kdyz Hki, Matous 15: "Marne me ucdvaji, nebor uci naukim, jeZ jsou jen pHkazy lidskYmi."8 Proc marne? Protoze nezachovini takoveho lidskeho pHkazu neni Zidny hHch, a jeho zachovini neni Zidni zisluha, nybd oboji je ponechino volne. Proto sami sebe klamou, kdyz si ziskivaji zisluhy, kde Zidni neni, a kdyz se boji hHchu, kde Zidny nenf. Jak Hki 14. hIm: tfesou se strachem, kde strachu nenf.9 Ctvrty duvod je u svateho PavIa v prvni epistole Timoteovi, ctvrti kapitola: "Duch vYslovne pravi, ze v poslednfch dobich nekteH odpadnou od viry a pfiddi se tech, kteH svideji demonskYmi naukami, jsou pokrytci, lhifi a maji vypilen cejch na vlastnim svedomf. Zakazuji lidem zenit se a jist pokrmy, ktere Buh stvofil, aby je s dekovinim pOZlvali ti, kdo veH a kdo poznali pravdu. Nebor vsechno, co Buh stvofil, je dobre a nemi se zavrhovat nic, co se pfijimi s dikuvzdi8/Mt15,9 9/ Srov. Z 14,5
(114 )
LIDSKEMU
( 115)
'~
JE
JEDEN
VELIKY
KOPEC
nim. VZdytje to posveceno BOZlmslovem a modlitbou. Toto bratHm zduraziluj a budd dobrym sluzebnikem Krista JdiSe, vychovanym slovy viry a praveho ueenf, ktere sis osvojil. Bezbozne a babske bije odmitej. Cvie se ve zboznosti."lO Jake blesky a hromy meri tahle ree na veskere lidske skutky, nauky a tidy! Za prve, kdyz se chlubf, ze jejich zilditosti pochizeji od papde a svatych otcu. Jak to bude soudit Kristus? Zdalipak nerekne: Pavel, muj apostol, je mym vyvolenym nistrojem, jak piSe Lukis v devite kapitole Skutku apostolskych: proe jste jeho slovo nenechali platit vice nd slovo papde a otcu, u nichl jste nevedeli, eim nistrojem jsou?l1Jak potom obstoji? Za druhe se jich prime, zda mislo, vejce, maso, mleko a vdkere pokrmy, kterym se vyhybaji v postni dny a v tidech, nejsou stvoreny Bohem a nepatH k dobremu BOZlmustvoreni? Nuze, z toho je jiste, ze prave 0 nich Hki Pavel, ze zakazuji pokrmy, ktere Buh stvoril, aby je veHd uZlvali; a navic take zakazujilidem se zenit. TakZe se nemohou z toho vykroutit, ze tento ryrok mini a zasahuje prive je! Podivejme se nynf, jak 0 nich Pavel smySl1a jak je kiri. Predevsim odpadli od viry, jelikoz neni mozne, ze by provideli takove nauky a skutky, kdyby si nemysleli, ze dm dosihnou zboznosti a spisy. Takory blud je vSakjistym znamenim toho, ze odpadli od viry.Jedine vira totiz muze vest k tomu, eeho se oni pokouseji dosihnout srymi skutky, jak jiz bylo mnohokrit reeeno. Za druhe se ptidduji klamarych duchu. Zde nejde 0 lidi, kteH se myH,nybd 0 klamave duchy, to jsou ti, kdo predsdraji duchovni veci a divaji si Hkat duchovnf, jako by vychizeli z Ducha a byli v nem zakotveni. Jelikoz vsak jsou bez viry, je nemozne, ze by se nemylili v duchovnich vecech. Tak jedno pekne navazuje na druhe: odpadnout od viry a nisledovat klamave duchy. Za ded jejich ueeni oznaeuje jako demonske nauky, to take musi nisledovat tam, kde schizi vira a prary duch, tam dibel nastrCl jed10/1 Tm 4,1-7 11/ Srov. Sk 9,15
ZE
JE
TREBA
SE
VYHYBAT
LIDSKEMU
UCENf
noho ze srych klamarych demonu a svidi je krisne zbarvenymi naukami i skutky, takze si pomysH, ze jsou vskutku duchovnL Jelikoz vsak takove ueeni neprameni z Pisma, nemuze vychizet od nikoho jineho nd od dibla. Za etvrte jsou to lhiti, kteH faldne mluvi a easto nisilne ptizpusobuji i svate Pismo a slova otcu svemu ueenf, jak u nich muzeme denne pozorovat. To je ale faldne a prolhane, proto take je Pismo rysostne proti nim. Za pite to je ryzi pokrytectvL To je pravda a neni deba to vice rozvidet, nakolik cele jejich byd je pouhe zdini a nattisini ve vnejsim doddovini pokrmu a odevu. Za seste maji na svem svedomi vypileny cejch, a jejich svedomi je neptirozene, protoze tam, kde neni zadny hHch a svedomf, z toho delaji hHch a svedomf, jak bylo reeeno ryse, coz je neptirozene stejne jako vypileny cejch na tele. Za sedme zakazujilidem se zenit tak, ze ztizuji zvlistni stay, ktery mi zustat bez manzelstvf, jak vidime u prelitu i mnichu. Proto pohledme zde na Bozi soud nad takorym ueenim a stavem, ze jsou to demonske nauky, nauky klamne a faldne, bezverecke a pokrytecke. Pomihej Buh, kdo by chtel zusrivat u takorych nauk, kdyz je sim Buh takhle odsoudil? Co pomuze, ze jsi na takovou nauku tisickrit slozil slib a pHsahu? Naopak, eim silnejsi slib, dm vice je deba ho zrusit, protoze byl slozen na demonske ueenf, proti Bohu. Ale pohledme, jak sikovne se vytieeji a odvraceji tento ryrok od sebe, kdyz Hkajf, ze jich se netyki, nybd kadrske sekty Tacitovy, kteri zcela zatracovala manzelsky stay. Zadmco oni ho zakazuji z pokrytectvf, ze chteji byt duchovnL I kdyby to tak bylo, ze svaty Pavel mluvi proti Tacitove sekte! Jestlize vsak papd deli to, co delali taciini, proc by to nemelo byr vztazeno i na nej? At je to Tacitus nebo papd, ryrok zasahuje vsechny ty, kdo zakazuji manzelstvL Pavlova
slova odsuzuji ten skutek bez rozdllu osoby. Kdo zakazuje~ stvf, ten je ueednikem a apostolem dibla, jak j
t-;
ti'
- :,
( 116)
(117)
\
',,'
,c .
"'{ ",
"
..~
\1.",1,-, ~ \'--=- /~. ~I -3.
/
..-"""
~.
~ JE
JEDEN
VELIKY
ZE
KOPEC !
Za osme zakazuji pokrmy, ktere Buh stvoril. Tady znovu vidiS, ze lidski nauka je ptircena d'ablovi samotnym Bohem skrze Pavlova usta. Co vetsiho a hOrSiho muzeme slyset 0 lidskych naukich, nd ze jsou odpadle od viry, klamne, falesne, demonske, pokrytecke? Komu tenhle ryrok nestac1, co by mu staCilo?Jestlize vsak je nauka 0 zakizanych pokrmech demonski a nektestanski, pak budou stejne demonski a nektestanski i ustanoveni 0 odevech, tons urich, svatYch mistech a vdkerem vnejsim pocinani. Ale i tady se dokizi opet vykroutit, kdyz tikaj1, ze svaty Pavel tu mluvi 0 manichejdch. Nemusime se doptivat dal. Svaty Pavel mluvi 0 tech, kdo zakazuji pokrmy, to dela papd se srymi lidmi, at je manichejcem nebo tadanem. Pavel mluvi 0 skutku, ktery vidime u papde. Proto od nej nemuzeme ten to ryrok odvracet. Kdyby dnes nebo zitra povstal jiny a take zakazoval pokrmy, nema se to snad 0 nem tikat, protoze neni manichejcem? Takorym zpusobem by si kazdy mohl delat, co Pavel zakazuje, a tikat, ze jeho se to netYki, nybd starych manichejcu. Takhle ale ne! Mozna, ze papd se srymi mnichy a prelaty neni zadny manichejec, to ponecham stranou. Nicmene stejne tvrdim, ze kona a Uel v rozporu s ucenim svateho PavIa,a tim je hOrSind jakykoliv manichejec. Za devate jsou nevdecni, protoze Buh stvom pokrmy (tiki zde svatYPavel), abychom je s dekovanim pozivali. To znemoznuj1, aby nemuseli byt vdecni za Bozi dobrotu. To zpusobuje, ze nejsou ani vetid, ani neuznavaji pravdu, nebot Pavel tiki: dal je tem, kdo veti, a tem, kdo poznali pravdu, aby je s diky pozivali. Jestlize vsak nejsou verid a nepoznali pravdu, jak je zde liCi svaty Pavel, pak jsou zajiste pohany, slepymi a nevedomymi nektestany. Mam za to, ze tahle slova jsou jeste pro papde, prelaty a mnichy spiSe chvalou. Za desate jsou zde kirani zl1, skodlivi kazateIe. Nebot zde tiki, ze Timoteus je dobrym kazatelem, ktery je vychovan slovy viry a praveho ucen1, jd ma take zduraznovat srym brattim. TakZe naopak museji byTtz11 takovi kazatele, kteti byli vychovani slovy neviry a zIeho uceni a kteti uci naopak. Za jedenacte oznacuje takove uceni za bezbozne babske bije. Neni to rysmech? Veld uCitele roznaseji bije, 0 kterych stare baby kleveti
( 118)
I
~
.fl II
JE
TREBA
SE
VYHYBAT
LIDSKEMU
UCENf
za ped, a je to bezbozne, neduchovn1, znesvecene zvanen1, i kdyz je vydavaji za ryzi svatost. Kdo kdy slysel drsnejsi a vsestrannejsi kirani lidskeho uceni, ze je bezbozne, bezverecke, nektestanske, pohanske, klamave, demonske, falesne, pokrytecke, s cejchem na svedom1, nevdecne vuCi BoZl slave a jeho stvoreni, skodlive bije a babske klevety? Kdo muze, at prcha z tohoto Boziho soudu! PatYduvod je znovu u svateho PavIa ke Koloskym, ve druhe kapitole: "Nikdo tedy nema pravo odsuzovat vas za to, co jite nebo pijete, nebo kvUlisvatkum, kvUlinovoluni nebo sobotim. To vsechno je jen stin budoudch ved, ale skutecnost je Kristus. At vam neupira podil na vykoupeni nikdo, kdo si z vlastni ville libuje v ponizenosti a uctivani andelu, ktere nikdy nevidel, jen v marne pyse sve telesne mysli. Takory clovek se neddi hlavy, Krista, z niz cele telo, pevne spojene klouby a slachami, roste Bozim rustem. JestliZe jste spolu s Kristem zemreli mocnostem sveta, proc si nechavate predepisovat: neber to do rukou, nejez, nedotykej se - jako byste stale jdte byli v mod sveta? Jsou to lidske predpisy a nauky 0 vecech, ktere se pouZitim nici. Vydavaji se za moudrost jako zvlastni projev zboznosti, sebeponizovani nebo telesne umrtvovan1, ale nic neznamenaji pro ovladani vasni. "12 Mluvi zde svatYPavel snad take 0 manichejdch a tadanech? Nebo je snad mozne z toho papdence vyjmout? Mluvi zde pred 0 tech, kteti uveznuji svedomi do lidskych uceni a vyvolavaji nejistotu svedomi ohledne jidla, piti, obleceni, dnu a vseho toho, co je vnejsi. Nelze poptit, ze prave papd, kapituly a klastery tohle delaji se srymi pravidly a stanovami, v nichz varuji pred pozivanim masa, vajec, masla a nosenim jineho nd obycejneho, neryrazneho obleceni. Avsak zde mame PavIa,ktery tiki: Za prve: Nenechte se znepokojovat, posuzovat, odsuzovat a zatracovat kvUli jidlu, piti, oblecen1, dnum. A co tim tiki jineho nd: 12/ Srov. Ko 2,16- 23
( 119 )
~. JE
JEDEN
VELIKY
KOPEC
nebud'te knezimi ani mniehy, neddte se papeZskyeh zakonu, ani mu nevehe, ze je htiehem a svedomim to, co za htieh vydava. HIe, Buh zde tedy skrze PavIa pfikazuje, abyehom se netidili zakony papeZe a klasteru a poneehivali je volne, aby nezatezovaly svedomf. A dm je reeeno tolik: nestivejte se mniehy a knezimi, a kdo uz se jim stal, vrat se zpatky nebo tyhle veei poneehavej volne, bez ryCitek svedomf. Aekoliv to bylo reeeno 0 zideeh, kteti takto doddovali MojzfSuv zakon (nebot Pavel tiki, ze to vseehno je stin budoudeh ved, ale skuteenost je Kristus), tak to dm spfSe plati proti zasadam papeZe a mniehu. Nebot jestlize prestane platit, co ustanovil Buh, a nema to dale dzit svedom£, CfmspfSe ma prestat a nema se zaehovavat to, co stanovili lide a Cfmmuei svedomf. I dale Pavel pokraeuje 0 ryze lidskyeh zakoneeh.
ZE
JE
TREBA
SE
VYHYBAT
LIDSKEMU
UCENt
Za druhe totiZ riki: neneehte se svest od sveho dIe, nebo take sejit na postranni eesty za srym pokladem! Co jineho to znamena neZ viru, ktera jedina je tou pravou eestou v usili 0 poklad spasy, zadmco kona!: skutky a jinymi zpusoby usilovat 0 nebe, to jsou eesty, jake ukazuji tidy a papeZske nauky. Jake jsou to ale eesty? Poslouehejme. Za tred tiki: ten, kdo si z vlastni vlile libuje v ponizenosti a uedvani andelu. Mohl by snad zasahnout rady rystizneji? Cozpak neni pravda, ze papeZ a vsichni ostatni zduraznuji ponizenost a poslusnost jako tu nejsleehetnejsi etnost? To je ta draha duehovni pokora papeZeneu! Ale kdo ji pfikizal? Oni sami si ji vymysleli a vyvolili, sami sebe tim svedli. Tim se totiz vyelenili ze vseobeene pokory a poslusnosti, kterou ulozil Buh, podle niz se kazdy ma pokorovat a podvolovat druhemu. Oni vsak se nepodvoluji Zidnemu eloveku na svete, nybd se zeela vyelenuji a pestuji svou vlastni poslusnost a pokoru podle sryeh vlastnfch stanov. A jdte svou poslusnost vydavaji za nadpozemskou, dokonalou a ptimo andelskou. Pfitom na svete neni neposlusnejsi a nepokornejsi lid neZ oni. Podobne take se zavazali k Cistote a ehudobe, a nevenuji se praci jako jini lide, nybd jako andele na nebesfch dnem i nod se venuji ehvalam a bohosluzbim. Zkratka, jejieh zivot je nebesky, a preee neni ve svete straSlivejsi necudnosti, vetsiho bohatstv£, bezboznej-
siho srdee a zatvrzelejsiho lidu, neZ prave v tomto duehovnim stavu, jak muze kazdy videt. A jdte svadeji eely svet z prave eesty na sve postranni stezky skrze svlij svevolne zvoleny, krasny, duehovn£, andelsky zivot. To vseehno, myslim, se netiki 0 zideeh ani 0 maniehejdeh, nybd 0 papeZendeh, jak nam ukazuji jejich skutky. Za etvrte tiki: ze se dali na takovou zboznost, jakou nikdy nevideli. To je na lidskyeh ueenfch a zpusobeeh Zivota to nejstrasnejs£, ze se vytvareji bez zakladu a pHkladu z Pisma, takZe nejsou sehopne vedet, co delaji a zda je to dobre nebo zle. Vdkere jejieh poeinani spoeiva na slepe odvaze, takZe kdyz se jieh zeptis, zda jsou si jisd, ze jejich poeinani se Bohu lib£,tak odpovi, ze si nemohou by! jisd, ale museli se odvazit riskovat, at to dopadne, jak ehee. A museji to tak tici, jelikoz nemaji viru, ktera jedina nam dava jistotu, ze se nase pusobeni Bohu lib£, ne z nasi zasluhy, ale z milosti. TakZe vdkera jejieh pokora, poslusnost a eela jejich duehovnost, i kdyby byla sebelepsi, je nejisti a ztraeena. Za pate: ziji v marne pyse sve mysli, to znamena, ze k tomu nemaji Zidny duvod. I kdyz ziji bez jistoty a bez viry a zaslouZl zatraeen£, presto se dokizi nafukovat a predsdrat, ze jejich zpusob zivota je ten nejlepsi a jediny spravny, takze kazdy jiny zivot pred dm jejich paehne a je nieotny. Ale tuhle pysnou, telesnou mysl sami nevidi ani nevnimaji pres svou andelskou pokoru a poslusnost. Jake to ovoee lidskeho ueenf! Za seste: neddi se hlavy, Krista, nebot je nemozne, aby lidske ueeni a Kristus tvoHli jednotu. Jednomusi to druhe zrusit. Jestlize svedomi naehizi uteehu v Kristu, musi uteeha ze skutku a ueeni odpadnout. Naehizi-li uteehu ze skutku, musi odpadnout Kristus. Srdee nema a nemuze stavet na dvojim zakladu; jeden musi opustit. My vidime, ze papeZenei stavi vdkerou svou uteehu na svem zpusobu zivota. Kdyby si, na nem nezakladali, nedbali by na nej a opustili by ho, nebo by ho poneehali volne dIe toho, jak a kdy by se jim zaehtelo. I kdyby na lidskem ueeni nespoeivalo jine ndtesd, tohle je .bohuzel samo prflis velke, ze je kvuli nemu treba opustit Krista a ztratit hlavu a zalozit srdee na takove hruze. Proto svary Petr
( 120)
( 121)
~
.j
-.....
JE
JEDEN
VELIKY
KOPEC
oznaeuje tyhle tidy za zhoubne a Hki, ze jsou to sekty prokled, ktere zapiraji Pana. A ve 2. kapitole druheho listu Hki: "Taki mezi vami budou lzivi uCitele, ktefi budou zaludne zavadet zhoubne nauky a budou popirat Panovnika, ktery je vykoupil. "13 Za sedme je dostateene jasne, ze srymi slovy ma na mysli nase duchovni, kdyz Hki: jestlize jste spolu s Kristem zemreli mocnostem sveta, proe si nechavate predepisovat: neber to do rukou, nejez, nedotykej se atd. Kdo zde muze popHt, ze Buh skrze svateho PavIa zakazuje vyueovat a poslouchat vdkere lidske nauky, ktere tlaCf na svedomi? Kdo tak muze s dobrym svedomim zustat mnichem, knezem nebo v papdove poddanstvi?VZdyt museji vyznat, ze jejich svedomi jsou polapena prave takorymi zakony. Tady vidfS,jak mocny je tento ryrok proti vdkerym lidskym naukim, a jak hrozne je slyset, ze s temito naukami opousteji hlavu, Krista, zapiraji viru, a tak se stivaji pohany, aekoliv se sami domnivaji, ze svet stoji na jejich svatosti. Sestj duvod je opet u PavIav epiStole Galatskjm, kde v prvni kapitole Hki: ,Ale i kdybychom my nebo sam andel z nebe priSel hlasat jine evangelium nd to, ktere jsme vam zvestovali, budiZ proklet! Jak jsem prave rekl, a znovu to opakuji: Jestlize vam nekdo hlasa jine evangelium nd to, ktere jste prijali, budiZ proklet!"14 Zde slySfSBozi soud nad papdem a vdkerym lidskym ueenim, ze jsou prokleti! Tahle kletba ale neni stejna jako papdski kletba, nybd plad naveky a oddeluje od Boha, od Krista, od vdkere spasy a dobra aCini eloveka d'ablorym souputnikem. Jak strasny je tento rozsudek! Ale pohled'me, zda papd, knezi a mnisi nehlasaji a neuei neco jineho a navfc k tamu, co uei Kristus a jeho apostolove! VySe bylo reeeno, ze Kristus uei: co do ust vchazi, eloveka nezneCistuje. Proti tomu a nad to Hki papd spolu s knezi i mnichy: co Hkis, Kriste, je ld; nebot pojidani masa kartuziana zneCistuje a zatracuje, stejne 13/ Srov. 2 P 2,1 14/ Ga 1,8-9
ZE
JE
TREBA
SE
VYHYBAT
UCENI
jako obdobne rady. Cozpak to neznamena, ze Kristu zasazuji uder pHmo na usta, trestaji ho jako lhare, rouhaji se a uei neco jineho nd co on uCil?Proto je spravny Bozi rozsudek, ze jsou na veky prokleti jako rouhaCi a zatraceni ve sve velke svatosti. Sedmy duvod je opet u PavIa,kteryv prvni kapitole listu Titovi Hki: "Proto je pHsne kirej, aby meli zdravou viru a neddeli se zidovskych baji a pHkazu lidi, ktefi se odvraceji od pravdy."15 HIe, jaky jasny pHkaz, abychom se vubec neddeli lidskych pHkazu. Muj mily, neni to dostateene jasne? A podava i zduvodneni: protoze odvraceji od pravdy, Hki zde, jako je reeeno i rySe, ze totiz srdce nemuze zaroven spolehat na Krista a zaroven na lidske ueeni Ci skutky. Proto jakmile se nekdo chyti lidskeho ueeni, odvrad se od pravdy a nedbi na ni. A naopak, kdo hleda svou utechu v Kristu, ten nedba lidskjch pHkazu ani skutku. Nyni rozvaz, jakeho prokled je treba se nejvfce obavat. Papd se srymi spoleeniky te odvrhne daleko od pekla, jestlize nebudd dbat jejich pHkazu. A Kristus ti prikazuje, abys jich nedbal, pod hrozbou prokled. Rozmysli si, koho budd nasledovat! Osmy duvod je u Petra ve druhe epiStole, kde ve druhe kapitole Hki: ,y Bozim lidu bjvali ovsem i lzivi proroci; tak i mezi vami budou lZivi uCitele, ktefi budou zaludne zavadet zhoubne nauky a budou popirat Panovnika, ktery je vykoupil. A cesta pravdy bude kvuli nim v opovdenf. Ve sve hrabivosti budou vam predkladat sve rymysly, aby z vas tezili. "16 Hle, tidy a kapituly jsou zde "zhoubnymi naukami" a sektami prokletf. Kvilli eemu? Kvilli tomu, ze popiraji Krista a uvadeji v opovrzeni cestu viry. Cim? Tim: Kristus Hki, ze neni hHchu ani ospravedlneni v jidle, pid, oblekini, v mistech ani lidskych skutdch. Oni tohle 15/Tt 1,13-14 16/ Srov. 2 P 2,1-3
C122 )
LIDSKEMU
C123 )
~ JE
JEDEN
VELIKY
KOPEC
trestaji a sami uei i ziji, ze v tom je hHch i ospravedlneni, a tak musi Kristus vypadat jako lhif, ktereho se svou naukou a virou popiraji a uvadeji v opovrZeni. Presto se ohaneji vymyslenymi slovy a predstiraji poslusnost, Cistotu a bohosluzbu, ale jen z hrabivosti, aby z nas mohli tezit, dokud neuchvati statky celeho sveta, jako ti, kteH kazdemu pomahaji svoji bohosluzbou do nebe. Proto jsou a zustanou zhoubnymi sektami prokleti a bezbozneho rouhani. Devaty duvod je u Matouse, kde Kristus ve dvacate etvrte kapitole Hka:
~1J"< I <'
<
1
"Tehdy, rekne-li yam nekdo: HIe, tu je Kristus, nebo tam, nevefte! Nebot vyvstanou lzikristove a lziproroci a budou predvadet velika znameni a zazraky, ze by svedli i vyvolene, kdyby to bylo mozne. HIe, rekl jsem yam to predem. Kdyz yam reknou: HIe, je na pousti, nevychazejte! HIe, v tajnych likrytech, nevefte tomu!"17 Rekni, jak muze mnich dojit spasy?VZdyi preci vaze sve spaseni ke konkretnimu mistu a Hka: zde je muj Kristus, jestlize zde nezustanu, budu ztracen. Kristus vSakHka: ne, ja zde nejsem. Kdo ty dva dovede ke shode? Z Kristova slova je jasne, ze vdkere ueeni, ktere vaze svedomi na konkretni mista, je proti Kristu. Jestlize vsak nedovoli vazat svedomi na mfsta, tak je take nedovoli vazat na jidlo, obleeeni, zpusoby a ostatni vnejsi veci. Neni zadnych pochyb, ze tento ryrok mluvi 0 papdi a jeho duchovnich. A samotny Kristus zde dava rozhrdeni a zvlastni pozornost vsem knezim a mnichum, kdyz zavrhuje vsechny rady a klastery a Hka: nevefte tomu, nevychazejte atd. Ve stejnem smyslu Hka take v Lukasove evangeliu, v 17. kapitole: "Kralovstvf Bozi neptichazi s vnejsimi znamenimi; ani se neda Hci: HIe, je tu, nebo: je tam! Nebot kralovstvi BOZlje uprostfed vas."18 Cozpak to neni dostateene jasne? VZdyt lidske nauky nedokazou usporadat nic jineho nd vnejsi veci, protoze vsak BOZlkralovstvi neni vnejsi vec, tak u nej museji selhat a zabloudit, uCitele i zaci. 17/ Srov. Mt 24,23-26 18/ Srov. L 17,20-21
C124 )
ZE
I
I
,
! I
~
:\
JE
TREBA
SE
VYHYBAT
LIDSKEMU
UL:ENI
A nepomuze jim ani, budou-li se hajit: svati otcove take meli rady. Nebot Kristus jiz jejich rymluvu vyvratiI, kdyz rekl, ze by mohli svest i vyvolene; to znamena, ze i oni budou bloudit, ale nezustanou v tom. Jaky by to byl velky blud, kdybychom meli za to, ze vyvoleni nebloudili? At jiz jsou svata ueeni a vzory jakekoliv, slova Kristova jsou jista a jasna. Jimi se musime Hdit a ne slovy svetcu, jejichz ueeni a skutky jsou nejiste. Jiste je, ze Kristus Hka: Bozf kralovstvi je uprostfed vas a ne mimo vas, tu ei onde. Desary duvod je Salamoun ve 30. kapitole srych pHslovi: ,ySechna BoZi ree je protHbena, on je stftem tech, kteH se k nemu utikaji. K jeho slovUm nic neptidavej, jinak te potresta a budd shledan lharem. "19 To budiz pro tentokrat zaverem. Dalo by se najft mnohem vice v prorodch, predevsfm u Jeremiase. 0 tom jsem psal v pojednanf 0 zpovedi. A tak zde Salamoun uzavira, ze bude shledan lharem ten, kdo neco ptida ke slovum Bozfm. Nebot jen Bozi slova nas majf vyueovat, jak Hka Kristus ve 23. kapitole Matousova evangelia: ,Yyvsak si nedavejte Hkat ,Mistfe ': jediny je vas Mistr, Kristus."20 Amen, pti tom necht zustane. Odpoved' na ryroky, ktere se uvadeji na podporu lidskeho ueenf Prvnf z nich je Lukas 10, kde Kristus Hka: "Kdo slySfvas, slysi mne, a kdo odmita vas, odmita mne." Totez Hkajf take Matous 10 a Marek 6.21Zde pry nas Kristus nuti (podle nich), ze musfme ptijfmat jejich lidske zakony. Odpoved': to neni pravda, nebot Kristus, nd Hka tato slova, kratce predtim 0 tom mluvf: "Jdete a Hkejte jim: ptibliziIo se k yam kralovstvi Bozi."22Tim Kristus umleuje vdkere lidske nauky a dava apostolum pHkaz, co maji uCit, a vklada jim sam ta slova do list, kdyz Hka, ze maji kazat 0 kralovstvi Bozim. Kdo vsak 0 BOZlm 19/ 20/ 21/ 22/
PI' 30,5-6 Srov. Mt 23,8 Srov. L 10,16; Mt 10,40 a Mk 6,11 Srov. L 10,9
C125 )
~.~.
.\~'
~
JE
JEDEN
VELIKY
ZE
KOPEC
kralovstvf nekaze, toho neposlal Kristus, a toho se take netykajf uvedena slova, nybd mnohem spfSe nas ta slova nud, abychom Hdne lidske ueenf neposlouchali. Pheemz kizat 0 BOZlmkralovstvf neznamena nic jineho neZ kizat Evangelium, v nemz se uef vfre v Krista, skrze niz jedinou v nas Buh spoClva a pusobL Zadmco lidske nauky nekazou nic 0 vfre, nybd jen 0 jfdle, obleeenf, easech, mfstech, osobich a samych vnejsfch vecech, z nichZ duSe nic nema. Jen se podfvejme na ty zbozne pastjre a verne uCitele, jak svedomite zachizejf s ubohym lidem. Jak mistrne vytrhli tento vYrok (kdo slysfvas, slysf mne) a vnutili ho do nas s velkou biznf, az si nas zcela podHdili. Ale to, co predchizf (kazanf 0 kralovstvf Bozfm), to vybrane zamleeli a rytfrsky preskoCili, jen aby snad nebyli nuceni nam kizat samotne Evangelium. Ti uslechtilf, drazf misth, snad bychom jim za to meli jdte dekovat! Podobne v zaveru Markova evahgelia, kdyz posHa ueednfky kizat, poslysme, jak jim dava svuj pHkaz a stanovuje efl jejich vyueovanf a nasazuje uzdu jejich jazykum, kdyz Hka: "Jdete do celeho sveta a kazte evangelium vsemu stvorenL Kdo uveH, bude spasen" atd.23 Ndfka: jdete a kazte, co vy sami chcete nebo co vam phpada spravne, nybd jim vklada do list sve vlastnf slovo a phkazuje jim kizat Evangelium. Stejne take v zaveru Matousova evangelia Hka: "Jdete ke vsem narodum a zfskavejte mi ueednfky, krtete je ve jmeno Otce i Syna i Ducha svateho a uete je, aby zachovavali vsecko, co jsem vam phkazal."24 Znovu si zde vsimneme, ze neHka: uete je zachovavat, co jste sami vymysleli, nybd "co jsem vam phkazal." Proto nesmf a nemuze to byt jinak, neZ ze papeZ se svYmibiskupy a uCiteli musejf bjt vlky a d'ablovYmi apostoly, protoze neuef, co phkazal Kristus, nybd sva vlastnf slova. Proto take ukazuje Pan u Matouse 25v podobenstvf 0 trech sluzebnfefch, ze pan domu je nenechal hospodaht s jejich vlastnfm jme-
~
TREBA
SE
VYHYBAT
Srov. Srov. Srav. Srav.
Mt Mt Mt Mt
25,15 23,2-3 23,3-4 23,16-17
}
( 126)
LIDSKEMU
uCENI
nfm, nybd se svYm,a jednomu dal pet hhven, druhemu dye a tredmu jednu.25 DruhYvYrokje Matous 23. Zde Pan Hka: Na stold MojzfSove usedli uCitele Zakona a farizeove. Proto Cinte a zachovavejte vsechno, co vam reknou."26 Tady (Hkaj£),tady mame zplnomocnenf uCit, co nam phpada spravne! Odpoved': Pokud by to tak Kristus myslel, nebyli bychom na tom dobre, to by si kterykoliv papeZ mohl vymyslet vfc a vfce nOvYchzakonu, az by svet jiz nebyl schopen jeho zakony chapat. Avsak oni s tlmto vYrokem nalozili stejne jako s tlm preddlym. Co to znamena sedet na MojzfSove stold? Polozme si otizku, eemu vyueovat MojzfS?A kdyby dosud na tom stold sedel, eemu by vyueoval? Bezpochyby nieemu jinemu neZ tomu, co uCil pred davnymi easy, totiz Bozfm prikazanfm a Bozfmu slovu. On preci nikdy neuCil Hdne lidske nauky, nybd to, co mu Buh ulozil Hkat, jak 0 tom svedef skoro vsechny kapitoly. Z toho vyplYva,ze pokud kdo vyueuje neeemu jinemu neZ ucil MojzfS, nesedf na MojzfSove stold. Nebo( Pan tomu Hka MojzfSuv stolec proto, ze se na nem ma efst a vyueovat MojzfSovo ueenL To vyplYva i z nasledujfefch slov, kde Pan Hka: "Ale podle jejich skutku nejednejte: nebo( oni mluvf a neeinL Svazujf tezka bremena a nakladajf je lidem na ramena, ale sami se jich nechtejf dotknout ani prstem. "27HIe, zde postihuje jejich skutky, ze na lidi nakladajf spou. stu zakonu nad to, co uCiI MojzfS, a sami se jich nechtejf ani dotknout. A pote Hka: "Beda vam, uCitele zakona a farizeove, vy pokrytd! :R1kate:,Kdo by pHsahal ph chramu, nic to neznamena; ale kdo by pHsahal ph chramovem zlatu, je vizan.' Blizni a slepd, co je vetsf: zlato, nebo chram, ktery to zlato posvecuje?"28 Nenf snad z toho zcela jasne, ze Kristus jejich lidske nauky odsuzuje? V tom pHpade je vSak nemuze potvrzovat skrze sezenf na 25/ 26/ 27/ 28/
23/ Srov. Mk 16,15-16 24/ Srov. Mt 28,19- 20
JE
( 127 )
...
JE
JEDEN
VELIKY
KOPEC
MojziSove stold. Jinak by mluvil sam proti sobe. Proto se MojziSuv stolec musi vztahovat pouze na MojziSuv zakon, a sezeni na nem nemuze znamenat vic neZ kizani 0 MojziSove zakonu. To take MojziS sam rekl 0 svem stold a ueeni v Deuteronomiu 3: "Ktomu, co vam pfikazuji, nic nepfidate a nic z toho neuberete."29 A Deuteronomium 13: VSechno, co yam pfikazuji, budete bedlive doddovat. Nic k tomu nepfidas a nic z toho neubereS."30Tomuhle ueeni museji vyueovat na MojziSove stold, proto take MojziSuv stolec -llesnese Zidne lidske pfikizani. Treti vYTOkje svateho Augustina z knihy proti hlavnimu listu Manichejskych, ten ma udajne znit takto: "Nevetil bych Evangeliu, kdybych neveril cirkvi." Hle (rikaji), cirkvi je tfeba vefit vice neZ Evangeliu. Odpoved': I kdyby Augustin tohle bYvalrekl, kdo by mu mohl propujCit takovou pravomoc, ze bychom mu to museli verit? JakYmmistem v Pismu doklada tento svilj ryrok? A co kdyby se mylil, jak vime, ze se mnohokrat dopustil chyb, stejne jako vsichni otcove? Mel by snad jeden jediny Augustinuv ryrok byt tak presvedeiry, ze by zatlaCil vsechny predchozi? To by Buh nechtel, nybd Augustin musi jeho ryrokum ustoupit. Navic, i kdyby to tak Augustin myslel, vyvracel by tim sam sebe, nebot na mnoha mistech vyzvedaval Pismo svate nad ryroky vsech uCitelu, nad vSechny koncily a cirkevni rozhodnuti a chtel, aby se jim tidil nejen on sam, ale i veSkere lidske nauky. Proepak tihle verni past§fi opomijeji takove Augustinovy ryroky, ktere jsou zcela jasne, a vrhaji se na ten jediny, ktery je temny a v rozporu stirn, jak Augustin vyzniva na vSech ostatnich mistech, kdyz ne proto; ze chteji podpofit sve tyranstvi takorymi planymi, nevizanymi fraskami? Navic si poeinaji jako svudcove, kdyz svatemu Augustinovi nejen podsouvaji faldny smysl, nybd falSuji a prekrucuji i jeho slova. 29/ Dt 4,2: "K tomu, co vam pi'ikazuji, nic nepi'idate a nic z toho neuberete, ale budete dbat na ptfkazy Hospodina, sveho Boha, ktere vam udflim." 30/ Dt 13,1
( 128 )
ZE
JE
TREBA
SE
VYHYBAT
LIDSKEMU
UCENt
Nebot ryrok svateho Augustina ve skuteenosti zni takto: "Nevetil bych Evangeliu, kdyby mnou nepohnul po hIed na cele kfestanstvo." Augustin mluvi 0 celem kfestanstvu, jelikoz v celem svete tak jednomyslne hlasa Evangelium a ne hlavni list Manichejskych. Takory pohled na vSechny kfestany mu pus obi pohnuti, takze to, co hlasaji, povazuje za prave Evangelium. Avsak nasi tyrane povazuji za kfestanstvo sami sebe, jako by laickY a prost§ elovek nebyl take kfestanem. A co oni uei, to povazuji za ueeni kfestanske cirkve, jejiz jsou pred jen malou easti, a i predtim jsme my jako vseobecn6 kfestanstvo meli b§t dotazovani, co by se melo vyueovat pod jmenem vseobecneho kfestanstva. HIe, jak dovedne zachizeji s ryrokem svateho Augustina, ze to, co on tiki 0 kfestanstvu v ceIem svete, oni vztahuji jen na timsky stolee! Jak by melo z tohoto ryroku vyplYvat, ze je tfeba zachovavat take lidske nauky? Bylavymyslena takova, kterou pfijima a hlasa cele vseobecne kfestanstvo? Dosud nikdy Zidna, nybd pouze samotne Evangelium pfijimaji vsichni kfestane v celem svete. Navic bychom nemeli chapat svateho Augustina tak, jako by jinak nechtel verit Evangeliu, kdyby ho nepohnul pohled na cele kfestanstvo. To by totiz bylo faldne a nekfestanske. Kazdy jednotlivec musi vefit proto, ze to je Bozi slovo a ze v nitru shledava, ze je pravdive, i kdyby proti nemu kizal andel z nebe i cely svet. Smyslem toho ryroku je, jak sam tiki, ze nenachizi Evangelium nikde jinde neZ v kfestanstvu. A ze je mozne takto zvnejsku dokizat kacirum, ze nikoliv jejich ueeni, nybd tohle je prave, ktere cely svet tak jednomysIne pfijal. Nebot eunuch veril Evangeliu, ktere mu kizal Filip, aniz by vedel, zda mu veri mnoho nebo malo lidi. Tak take Abraham vetil Bozimu zaslibeni samotny, kdyz jeSte 0 nem nevedel Zidny elovek. A take Marie vetila poselstvi archandela Gabriela samotna a nebylo na zemi nikoho, kdo by byl vetil s ni. Tak musel take Augustin vefit i vsichni svati, a take my, kazdy jedinec sam za sebe. Proto ryrok svateho Augustina nesnese ten smysl, ktery mu pfikladaji, nybd je tfeba ho chipat z hlediska vnejsiho prokizani viry, aby se tim kacifi zavrhli a slabi posilili ve vire, kdyz uvidi, ze cely svet
( 129 )
~-
JE
JEDEN
VELIKY
hlasa a povazuje za Evangelium to, v co oni veri. A kde schazf takove porozumenf vYroku svateho Augustina, tam je lepe ho odmftnout, protoze v jinem vYznamu je tento vYrok v rozporu s Pfsmem a Duchem i veSkerou zkusenosti. N akonec, kdyz takto narazf na Pfsmo, ze se nemohou vyhnout, zacnou se rouhat Bohu a vyzvedavat, ze preci i Matous, Pavel, Petr byli lide, proto i jejich ucenf jsou lidske nauky. A jestlize mame zachovavat jejich ucenf, pak at zachovavame take papeZovo. Takove rouhanf vrhajf nynf take nektera knfhta i biskupove, kteH by radi vypadali rozumne. JestliZe uslySiStakove zabednene a zaslepene rouhace, odv:rat se od nich a zacpi si usi; nejsou hodni toho, aby se s nimi mluvilo! Kdyby tohle melo platit, pak i MOjZlSbyl clovek a vsichni proroci. Nuze, dodejme si odvahy a nicemu z toho neverme, vsechno mejme za lidske nauky a ddme se jen sve vlastnf domyslivosti! Jestlize vsak s nimi chceS mluvit, pak si pocfnej takto a rekni: dobra, dejme tomu, ze svaty Pavel a Matous jsou lidske nauky. Pak se ale ptime: odkud se bere jejich moc? Jak chtejf dokazat, ze majf moc vyucovat a stit se biskupem? Anebo jak chtejf dokazat, kde je drkev? Jestlize reknou, ze to ustanovil svaty Matous v 16. kapitole nebo svary Pavel tu Ci onde, pak rekni: to neplatf, to jsou preci lidske nauky, jak sami Hkate, musfte mft 11ozfslovo, ktere to potvrdi. Tak poznas, jak se ti zabednenf rouhaCi sami zahanbujf a chytajf se do pasti vlastnfho blaznovstvf, ze ani nedokazf rozlisit, ze jsou to ruzne veci, kdyz mluvf clovek sam nebo Buh skrze cloveka. To, co Hkajf apostolove, jim Buh ulozil a potvrdil i prokazal velkym zazrakem. Nic takoveho se nikdy nestalo s lidskym ucenfm. A jestlize jsou si sami jisti a mohou dokazat, ze jim Buh ulozil takto uCit, pak jim budeme veEt jako apostolum. Jestlize je vSaknejiste u reci apostolU, zda je od Boha, kdo nas ma ujistit, ze jejich lidske ucenf je od Boha? 0, jake Sflenstvfhodne tohoto sveta! My vSak nezatracujeme lidske ucenf proto, ze je to lidske ucenf, ktere bychom jinak klidne dokazali snaset, nybd proto, ze je v rozporu s Evangeliem a Pfsmem. Pfsmo osvobozuje svedomf a zakazuje, aby se chytala do pasti lidskeho ucenf, a tak chytajf do pasti lidske
C
130)
ZE
KOPEC
~
JE
TREBA
SE
VYHYBAT
LIDSKEMU
UCENf
uceni. Svar mezi pfsmem a lidskym ucenfm nemuzeme urovnat. Jelikoz ta dye ucenf jsou ve vzajemnem protikladu, nechivame i male deti, aby zde rozsoudily, zda mame opustit Pfsmo (v nemz se vyucuje stejne Bozi slovo od pocatku sveta), nebo lidske ucenf (ktere vcera vzniklo a denne se meni). A doufime, ze kdokoliv potvrdf rozsudek, ze lidske ucenf je tfeba opustit a pfsmo zachovat. Obojf totiZ nenf mozne ani Zidoud zachovavat, jelikoz je nelze sjednotit a pErozene musejf pus obit proti sobe, jako voda a ohet}, jako nebe a zeme, jak 0 tom mluvf Izajas v 55. kapitole: "Jako jsou nebesa vyssf neZ zeme, tak prevysujf cesty me cesty vase."31VZdyt'ten, kdo chodf po zemi, nemuze se pohybovat v nebi, a naopak ten, kdo se pohybuje v nebi, nemuze chodit po zemi. Proto doporucujeme papeZencum, aby nejprve sjednotili sve ucenf s Pfsmem; jestlize se jim to podaH, budeme se ho ddet. To se jim vSak zrejme nepodarf, nebot by se nejdHve Duch svary musel stit lharem. Proto znovu opakujeme: nekarame lidske uceni proto, ze je vykladajf lide, nybd ze to jsou lzi a rouhanf v rozporu s Pfsmem, ktere je sice rovnez napsano prostfednictvfm lidf, avsak ne jimi nebo z nich, nybd z Boha. Protoze jsou ve vzajemnem rozporu, Pfsmo a lidske ucenf, a tak jedno z nich musf lhat a druhe mft pravdu. Pockejme si, cemu sami pHpfSflZivost. Dosti vSakjiz 0 tom.
31/Iz 55,9
C131 )
r-' ,
:' 11
\K 4,\o1.t~ I 2.
~I I :11
:
Jiz podruhe se ctenari dostiva do rukou rybor prekladu del reformatara Martina Luthera. Tentokrit nabfzf ke studiu a cetbe prvnf, jdte predreformacnf Lutherovu prednasku 0 listu Galatskym, nekolik drobnejsfch del povahy systematicko-dogmaticke, dye predmluvy kbiblickym kniham a celou Hdku "praktickych" spisku, kterymi doktor Martin nabfzel jednotlivcum, farirum i drkvfm pomoc a rady v konkretnfch situadch. Casove saha ryber od del, jd Luther napsal ci prednesl kolem sveho prvnfho reformacnfho vystoupenf, pres obdobf vrcholneho zapasu 0 pravou vfru ve 20. a 30. letech 16. staled, az po prevazne utesne a povzbudive spisky ze sklonku reformatorova zivota. Nejzasadnejsfm dflem tohota ryboru je ovsem preklad diceti Lutherorych tezf 0 vzajemnem pomeru nabozenstvf a svobody, ktere reformator vydal na sklonku prelomoveho roku 1520.
I t 1
I
!
MARTIN LUTHER
!:\
!
\ t
;~
~~~:
.- .~.""
jl
Je jeden veliky kopec...
vYBORZ DILAII.
~~.
,.
.
IIIIIII
911788090 445901
~
Luth~roV(l
~p~l~cnost
