Zdroje dat ve společenských vědách Dokumentace usmrcených na čs. hranicích 1948–1989 Tereza Mašková, Vojtěch Ripka
Obsah • • • • • •
Představení projektu Proč sada dat? Způsob sestavení sady dat Předběžné výsledky a možnosti interpretace Kontext (emigrace, zadržení na hranicích) Závěr
Projekt Dokumentace usmrcených na čs. státních hranicích 1948–1989 • osoby usmrcené v souvislosti s přechody, resp. ostrahou, čs. hranic s Rakouskem a Německem (SRN, NDR) mezi únorem 1948 a koncem roku 1989 (cca 276 os.)
Projekt Dokumentace usmrcených na čs. státních hranicích 1948–1989 • webový projekt; portréty třetiny zdokumentovaných osob (2009–2012)
• sběr dat a vytvoření datové sady zahrnující všechny zdokumentované usmrcené osoby (2013–2014) • studie včetně interpretace výsledků práce s databází (2015)
Sada dat „Hranice“ • archiválie vzniklé činností Pohraniční stráže a Státní bezpečnosti • archivy: Archiv bezpečnostních složek, Archív Ústavu pamäti národa, spisovna Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV), materiály z oblastních archivů • PULEC, Martin. Organizace a činnost ozbrojených pohraničních složek: Seznamy osob usmrcených na státních hranicích 1945–1989. 1. vyd. Praha: Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, 2006.
Sada dat „Hranice“ • -
40 proměnných různých typů: jméno, příjmení datum narození, incidentu, úmrtí místo narození, bydliště, incidentu, úmrtí včetně GPS lokace vzdálenost mezi bydlištěm a incidentem věk, povolání, stranická příslušnost, „agent“ útvar Pohraniční stráže, směr přechodu úmysl přechodu, počet „spoluutečenců“ aj.
• 30 poznámek k jednotlivým proměnným
Metodologie • základní popisné otázky • deskriptivní statistické operace • explorativní analýzy • konstruované proměnné (geografické proměnné – typ dobového okresu narození) • harmonizované proměnné (odhadované údaje – data narození apod.)
Přechody hranice
Přechody hranice
Charakteristika skupiny usmrcených Motivace k útěku • určitelná u nízkého procenta usmrcených (archiválie nedostačují, zkreslené informace) • škála motivace přechodu hranice (úmysl přechodu vyvrácen u 4 % usmrcených) - odchod do zahraničí - sociální důvody (návštěvy) - ekonomické důvody (majetek, sušení sena, těžba dřeva, pašování aj.) - úkoly agentů
Charakteristika skupiny usmrcených Nejčastější znaky nejčastěji se objevující charakteristické znaky muž české národnosti z Československa pokus o přechod čs. hranice do Rakouska zastřelen v čs. hraničním pásmu v oblasti 4. znojemské brigády PS - v letech 1948–1950 - neoznačen za agenta • -
Charakteristika skupiny usmrcených Agenti – propaganda vs. realita • mýtus dobové propagandy – pohraničníci na čs. hranici neustále bojují s teroristy ze Západu • Prokop Tomek: usmrceno min. 584 vojáků PS: 2 % usmrcení „narušiteli státní hranice“, 32 % sebevraždy, 42 % úrazy a nehody, 7 % vzájemná postřelení, 8 % úrazy el. proudem či výbuchy min apod. • ÚDV: usmrceno cca 400 pohraničníků (80–90 % tragické nehody)
Charakteristika skupiny usmrcených Agenti – propaganda vs. realita • sada dat: - cca 10 % osoby označených tehdejšími orgány komunistického režimu jako agenti (50 % z nich narozeno v zahraničí) - obsahuje případy agentů usmrcených v blízkosti hranic domácími nadřízenými
Vývoj počtu usmrcených
Vývoj počtu usmrcených a vývoj ostrahy hranice (periodizace) • 1948–1950 (SNB, PS SNB) • 1951–1965 (1951 vznik PS pod ministerstvem národní bezpečnosti; 1951 zaminování; 1952 vysoké napětí v drátěných zátarasech) • 1966–1971 (1966 vypojení vysokého napětí v drátěných zátarasech; PS pod ministerstvem národní obrany) • 1972–1989 (1972 PS pod federálním ministerstvem vnitra; vznik Hlavní správy Pohraniční stráže Ostrahy státních hranic)
Vývoj počtu usmrcených a vývoj ostrahy hranice (periodizace) • 1948–1950 - 25 % všech usmrcených - úmrtí zapříčiněna střelbou (90 % střelba pohraničníky, 10 % sebevraždy) - velký pohyb přes „zelenou hranici“ (uprchlíci, návraty pro majetek atd.) • 1951–1965 - 66 % všech usmrcených - zapojení vysokého elektrického napětí do drátěných zátarasů (více než 50 % usmrcených z tohoto období) a zaminování (miny odstraněny v polovině 50. let) - pokles celkového počtu přechodů přes hranici
Vývoj počtu usmrcených a vývoj ostrahy hranice (periodizace) • -
1966–1971 3 % usmrcených z celkového počtu vypojen elektrický proud z drátěných zátarasů uvolnění cestování
• 1972–1989 - 10 % všech usmrcených - 50 % usmrcených v tomto období občané NDR
Způsob úmrtí
Způsob úmrtí • téměř 50 % usmrceno střelbou • více než 33 % usmrceno vysokým elektrickým napětím v drátěném zátarasu (v 1951–1965 příčina více než 50 % úmrtí) • sebevraždy či utonutí příčinou úmrtí u jednotek procent osob
Státní příslušnost
Státní příslušnost • 25 % usmrcených příslušníci cizích států, zejména sousedních • 10–20% podíl cizinců v jednotlivých obdobích (výjimka 1972–1989: cizinci tvoří 50 % usmrcených – občané NDR) • Poláci: 40 %; všichni zahynuli v letech 1951–1965 • Němci: 17 % NDR (až po dostavbě Berlínské zdi), 10 % SRN, 7 % občané „nerozděleného Německa“ • Rakušané (10 %), Maďaři (10 %) • -
Důvody krátkodobé návraty odsunutých obyvatel, zajatců či repatriovaných hospodářské důvody (pašování, dřevo, seno) Polsko bez pozemní hranice se Západem (jen skrze Baltské moře) občané NDR považovali čs. hranici za méně střeženou než vnitroněmeckou
Věk
Věk • -
Medián 1948–1950: cca 28 let 1951–1965: cca 27 let 1966–1971: cca 23 let 1972–1989: cca 21 let
• skupina usmrcených v letech 1948 až 1965 (tzn. nepočetnější) pestrá národnostně i věkově, nejen mladí lidé bez závazků, ale i celé rodiny V první dekádě po změně režimu se pro odchod za hranice odhodlali i starší lidé, zatímco v pozdějších obdobích starší lidé již na odchod rezignovali (pokud se k němu neodhodlali v prvním desetiletí, neodhodlali se k němu už nikdy) a hranice se pokoušeli přejít primárně mladí lidé, kteří se v tomto režimu již narodili a nemohli své životní podmínky srovnávat s předúnorovou dobou.
Vzdálenost do 25 km mezi bydlištěm a místem incidentu
Vzdálenost (mezi bydlištěm a místem incidentu ) • v rádiu do 25 km (zvládnutelná pěšky za den včetně návratu) žilo 25 % usmrcených (resp. usmrcených, u nichž je známo místo incidentu a místo bydliště) • do 10 km (denně zvládnutelná vzdálenost): 20 % • do 5 km (přehlédnutelná okem): 14 % Lidé nepřecházeli většinou v místech, která znají, resp. je možné, že se těmto lidem z blízké vzdálenosti útěk zdařil a nejsou proto mezi usmrcenými. Dalším možným vysvětlením je, že v pohraničí žily „prověřené“ osoby, které k útěku do zahraničí neměly motivaci.
Útvary Pohraniční stráže (počty usmrcených) • 1948–1950
Útvary Pohraniční stráže (počty usmrcených) • 1951–1965
Útvary Pohraniční stráže (počty usmrcených) • 1966–1971
Útvary Pohraniční stráže (počty usmrcených) • 1972–1989
Kontext (usmrcení, zadržení, emigranti) USMRCENÍ • 276 os. (hlavně civilisté a příp. dezertéři) ZADRŽENÍ • celkem 70 000 os. - 1950 až 1951: 5 000 os. - z ČSSR 48 861 os. - do ČSSR 21 152 os. - „socialistická hranice“ 28 864 os. - „kapitalistická hranice“ 41 149 os.
Kontext (usmrcení, zadržení, emigranti) EMIGRACE • migrační úbytek z tzv. ilegálního vystěhovalectví 1950–1989: 485 000 až 556 000 os. • oficiální statistiky dle zahraničního stěhování 70 667 os. • na přelomu 40. a 50. let odcházelo ročně 2000 až 4000 os., celkem desetitisíce lidí • v letech 1952–1963 významný pokles – pouze 3030 emigrantů
Shrnutí • systematická práce s fenoménem přechodů přes hranice jako celkem • pokládání otázek a možnost ověření • -
cíle podklad pro další výzkum rozcestník k dokumentům průzkum možností vytváření tematických sad dat pro historický výzkum
Děkujeme za pozornost.
