Zdravotnictví se modernizuje

í tv ic tn vo Slovo hejtmana

Milí Středočeši, dostává se Vám do rukou zvláštní vydání Středočeských listů věnované jedinému, zato velmi důležitému tématu – zdravotnictví. Pro kraj se tato oblast stala jednou z nejvýznamnějších v okamžiku, kdy na něj stát v roce 2003 převedl bývalé okresní nemocnice a další zdravotnická zařízení. V okamžiku převodu dosahovalo jejich celkové zadlužení téměř tři čtvrtě miliardy korun, stát přitom později zaplatil jen část tohoto dluhu. S ostatním se musel vyrovnávat kraj. Nejtěžší bylo rychle vyřešit situaci, kdy řada nemocnic každý měsíc končila v několikamilionové ztrátě a dále zvyšovala celkové zadlužení. Nehovořím přitom o dluhu v důsledku toho, že do mnoha středočeských nemocnic stát dlouhodobě neinvestoval. Zásadním nezpochybnitelným faktem je, že se zdravotní péče v regionu nejen nerozpadla, ale že se postupně rozvíjí a navzdory složitým podmínkám zkvalitňuje. Potěšilo nás, když se v průzkumech veřejného mínění ukázalo, že Středočeši skutečně zlepšení pociťují – nejvíce v případě záchranné služby a krajských oblastních nemocnic. Na následujících stránkách chceme kromě jiného přesně popsat privatizaci menších nemocnic a představit, co všechno už noví vlastníci ve svých zařízeních změnili a co chystají. Věřím, že Vám toto zvláštní vydání Středočeských listů pomůže lépe se vyznat ve změti různých informací, které se v současnosti o středočeském zdravotnictví šíří. Nepochybuji o tom, že si uděláte vlastní názor.

Ing. Petr Bendl hejtman Středočeského kraje

V Kolíně mají špičkové operační sály 3

Záchranná služba pro milión obyvatel 6

zd

ra V kraji přibyla soukromá zdravotnická zařízení 2

květen 2008

o 

Informační měsíčník Středočeského kraje

Zdravotnický den přilákal tisíce lidí 7

Zdravotnictví se modernizuje Plně funkční strukturu má středočeské zdravotnictví, které si v uplynulých letech prošlo složitou cestu od danajského daru od státu k modernímu systému léčebné péče. Dnes je základní změna dokonána a správně nastavena. Modernizace jednotlivých nemocnic a dalších zdravotnických zařízení je však nikdy nekončícím procesem, který každý rok polyká značné sumy.

„Po vytvoření sítě pěti oblastních nemocnic jako akciových společností, které si kraj ponechal, došlo k prodeji většiny menších zdravotnických zařízení soukromým  subjektům. Zároveň i díky získaným financím z prodeje začal kraj modernizovat oblastní nemocnice. Do modernizace už jsme investovali a ještě v budoucnu budeme investovat nemalé finanční částky. Stejně podporujeme také středočeskou záchrannou službu,“ shrnuje hlavní prvky transformace zdravotnictví hejtman Středočeského kraje Petr Bendl. Velmi významný byl přitom pro středočeské zdravotnictví loňský rok; mnoho transformačních kroků se uskutečnilo právě tehdy. Všechna rozhodnutí středočeského zastupitelstva byla učiněna v souladu se zdravotnickou koncepcí Středočeského kraje. Ta rozdělila transformaci do tří etap.

Klíčová zařízení Nemocnice v Kladně, Kolíně, Příbrami, Klaudiánovu nemocnici v Mladé Boleslavi a také benešovskou nemocnici Rudolfa a Stefanie zachoval kraj jako svoje páteřní nemocnice, tedy klíčová zdravotnická zařízení v regionu. „Kromě jiného poskytují oporu všem ostatním nemocnicím v kraji. Soustředí pacienty pro specializovaná vyšetření a pro péči, která není zaplatitelná všude v kraji,“ říká hejtman Petr Bendl. Do oblastních nemocnic se

Klíče od devíti nových sanitních vozů v celkové hodnotě téměř 20 milionů korun převzali středočeští záchranáři z rukou hejtmana Petra Bendla.

dlouhou dobu příliš neinvestovalo, takže byly ve špatném stavu a navíc s mnoha-  milionovými dluhy. „Tehdejší stav krajských nemocnic byl dlouhodobě neudržitelný. Bez zásadních změn jejich infrastruktury bychom ohrozili zdravotní péči na území kraje. Nemocnice jsme zkrátka potřebovali dostat z minulého století do současného,“ vzpomíná dnes hejtman. Podle jeho

slov se kraj rozhodl vytvořit z nemocnic špičková moderní zařízení srovnatelná s podobnými v Evropě, jejichž přístrojové vybavení a kvalifikovaný personál budou na úrovni současného vývoje medicíny. Snažit se musely ovšem i samy nemocnice, jak podotýká hejtman: „My od nich požadujeme jednoznačné respektování pravidel hry. Musí hospodařit vyrovnaně,

modernizovat a zároveň hledat způsoby, jak zkvalitňovat svou práci.“

Začátek v Kolíně

Velkolepý projekt modernizace zdravotnických zařízení v majetku Středočeského kraje odstartoval v Kolíně. 

Další informace na straně 3

Kardiochirurg Jan Pirk: Medicína je strašně drahá tak o co jde, zvlášť když většina lidí jde za život do nemocnice jednou dvakrát.

Usměvavý a elegantní v bílém plášti a s typickým motýlkem u krku. Náročná operace srdce, kterou právě dokončil, mu určitě zaměstnávala mysl, přesto to nedal znát a rozpovídal se o zdravotnictví i středních Čechách. Profesor MUDr. Jan Pirk, DrSc., přednosta Kardiocentra a kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM v Praze, je uznávaný odborník na srdce a jeho transplantaci. Podle něj na tom české zdravotnictví není špatně, a platí to i o tom středočeském.

Pane profesore, co soudíte o  současném stavu nemocnic ve středních Čechách? V zásadě síť českých nemocnic byla budována za Rakouska-Uherska na dojezd koňského povozu. Samozřejmě dnes už s  koňmi nejezdíme, takže to je jeden důvod, proč si myslím, že není potřeba taková hustá síť nemocnic s akutní péčí, dojezd sanitky je dneska mnohem rychlejší než tehdy s koněm. Druhý důvod je ten, že akutní medicína, má-li být dělána na současné úrovni, je strašně drahá. A tak není možné, aby každá malá nemocnice měla na nákup drahých přístrojů.

Některé nemocnice ty peníze třeba mají a drahé přístroje si mohou koupit. To je možné, ale i kdyby nemocnice získala peníze a přístroj koupila, tak tamní lékaři nemohou mít takovou erudici, protože špičkový lékař musí s  přístrojem pracovat dnes a  denně. Jestliže bude doktor dělat vyšetření na přístroji za několik milionů

IKEM spolupracuje s některým pracovištěm v kraji? Ano, hodně spolupracujeme s  Příbramí, Mladou Boleslaví, Českým Brodem i  s  Kolínem, odtud máme nejvíc pacientů, snad jsem na nikoho nezapomněl. A  třeba infarkty už vozí záchranky rovnou k nám. Na vaší klinice děláte asi 1500 operací ročně. Máte představu, kolik je pacientů ze středních Čech? Přesný registr nemáme, ale myslím, že rozložení pacientů je zhruba rovnoměrné. Hodně pacientů máme ze středočeského kraje, z Prahy a ze severočeského kraje. To je převážná většina našich pacientů. Uznávaný kardiochirurg Jan Pirk před budovou svého IKEM.

jednou dvakrát týdně, tak to vyšetření nemůže být kvalitní. A není to v tom, že by byl dotyčný lékař nešikovný nebo hloupý, prostě v  této práci musí být určitá frekvence výkonů, aby byly kvalitní. To je potřeba si uvědomit.

vyřešit ambulantně, takže ambulantní odborníci a specialisté, ti musí být skutečně téměř na dosah. Zatímco velká nemocnice, která si může dovolit mít nejmodernější zařízení pro diagnostiku i složitých oborů, může být dál.

A  co má být úkolem těchto menších nemocnic? Podle mě především takzvaná následná péče. Když my tady u nás někomu odoperujeme srdíčko, měl by pacient mít možnost, aby ho převezli na kvalitní lůžko následné péče. Tam by se o něj postarali, doléčili ho, byla by tam například rehabilitace. To, co je potřeba mít kvalitně a  hned, v  místě bydliště, je praktický lékař a  základní obory, tedy interna, chirurgie, gynekologie nebo ušní. Řada věcí se dá dneska

Je tedy podle vás pět oblastních nemocnic ve středočeském kraji dobrá koncepce? Ano, myslím si, že je to dobrá koncepce. Pět velkých nemocnic, kde mají veškeré vybavení i  kvalifikovaný personál, v  kraji stačí, v  ostatních by se lidi měli hlavně doléčovat. Oblastní nemocnice jsou navíc rozmístěny tak, že jsou nejdále padesát kilometrů z každého místa v kraji. No právě, do hodiny jste v  nemocnici,

Když kraj začal redukovat a prodávat zdravotnická zařízení, někteří lidé se obávali, že se zhorší péče, že to budou mít daleko do nemocnice. Jak to podle vás je? Víte, to je přesně to, co si lidi pořád

pletou a  co už jsem zmiňoval. Nemocnice nemá sloužit pro ambulantní pacienty, ta je pro akutní péči. V každém městečku má být na dosah odborník těch základních oborů, který může řadu věcí vyřešit ambulantně. Jaký je například důvod, aby jezdili pacienti do nemocnice na vyndání stehů nebo na převaz s hojící se operační ránou, která je klidná a nic se neděje?

Často se zmiňují privatizované nemocnice. Pomohlo jim, že už nepatří státu, nebo je to na škodu? Podívejte se, já jsem přesvědčen o tom, že konkrétní věc má mít konkrétního vlastníka, a  pak funguje podstatně lépe, než když je nějaký imaginární vlastník, tedy stát. Myslím, že jsme se o  tom přesvědčili ve všech možných odvětvích a  zdravotnictví je podnikání jako každé jiné. Samozřejmě se mohou najít lidé, kteří to zneužijí, ale to už je jiná věc. Nemocnice musí fungovat ekonomicky. Další informace na straně 3

Sledujte TV magazín! Všechny důležité informace o dění ve Středočeském kraji pravidelně přináší TV Středo­český magazín, který lze spustit přímo na webu kraje (www.kr-stredocesky.cz). Magazín vysílají také některé regionální kabelové televize a‑UPC Express. Aktualizace probíhá jednou týdně, během víkendu.

S T Ř E D O Č E S K É L I S T Y / o   zdravotni c tv í – kv ě ten 2 0 0 8

2

V kraji přibyla soukromá zdravotnická zařízení Středočeské zdravotnictví prošlo v loňském roce řadou změn. Mezi jedny z nejvýznamnějších se zařadil prodej či pronájem krajských zdravotnických zařízení soukromým subjektům. Začala se tak naplňovat koncepce středočeského zdravotnictví, která počítala se zřízením pěti oblastních nemocnic a jejich transformací v akciové společnosti, prodejem takzvaných základních nemocnic soukromým vlastníkům a  modernizací oblastních.

Vážných důvodů k prodeji zařízení bylo několik. Krajští zastupitelé si uvědomovali, že konkrétní vlastníci v  tomto případě umějí hospodařit efektivněji než stát nebo politik, navíc kraj nebyl schopen garantovat rozvoj všech zařízení v  regionu včetně přístrojového vybavení a hradit jejich případné ztráty v  hospodaření. Rovněž zkušenost z  jiných krajů hovořila pro zprivatizování zařízení, v naší republice existuje asi 24 tisíc soukromých lékařů a více než 70 soukromých nemocnic, ve středních Čechách dlouhodobě úspěšně fungují třeba privátní nemocnice v Neratovicích nebo v Sedlčanech. „Důvod, proč prodáváme menší zdravotnická zařízení, je ryze racionální: kraj nemá k  dispozici „nevyčerpatelnou“ pokladnu, do které se stále sypou peníze. Osobně jsem přesvědčen, že si vybavíme spíše pozitivní změny po přechodu ambulantní péče do soukromých rukou lékařů a přívětivý přístup soukromých nemocnic k  pacientům. Privátní vlastník má totiž existenční zájem na spokojenosti pacientů i  zaměstnanců,“ řekl středočeský hejtman Petr Bendl. Jako východisko ze situace zvolil kraj prodat jedenáct zdravotnických zařízení, mezi nimi nemocnice Beroun, Brandýs nad Labem, Mělník, Nymburk, Hořovice, Rakovník a  Třebotov, dále Institut onkologie a  pneumologie Na Pleši, Léčebny dlouhodobě nemocných Vojkov a Prčice a Geriatrické a rehabilitační centrum Kladno. Rada kraje po vyhlášení veřejné soutěže obdržela celkem 40 nabídek od  25 uchazečů.

Transparentní výběr Ve výběrové komisi pro posuzování prodeje zdravotnických zařízení zasedli náměstek hejtmana pro zdravotnictví, zástupce odboru zdravotnictví krajského úřadu, dva zástupci zdravotních pojišťoven, ředitel příslušné oblastní nemocnice, zástupce dozorčí rady příslušné oblastní nemocnice, zástupce Komise pro zdravotnictví rady Středočeského kraje, člen rady Středočeského kraje z příslušného regionu a také předseda Odborového svazu zdravotnictví a  sociální péče Jiří Schlanger, jinak též člen nevládní neziskové organizace Transparency Interna-

tional, která bojuje proti korupci. „Na české poměry bylo výběrové řízení až neuvěřitelně čisté. My s tím nemáme žádný problém. Potěšilo nás, že výběr nebyl jen o ceně, ale že byla důležitá třeba i zaměstnanost nebo perspektiva poskytování zdravotní péče,“ řekl Schlanger po rozhodnutí komise. „Zaplaťpánbůh, že kapitalismus zavítal rozumně i  do českého zdravotnictví,“ dodal. Někteří obyvatelé kraje a také kritici prodeje však poukazovali na to, že bude omezena nebo úplně zrušena zdravotní péče v privatizovaných zařízeních. I z tohoto důvodu byly pro prodej stanoveny velmi přísné podmínky, které vyloučily ze soutěže neseriózní zájemce. Noví provozovatelé musí podle smlouvy zajistit, že v  zařízení zůstane pět let zachován dosavadní rozsah zdravotní péče. Při výběru se pak přihlíželo k mnoha kritériím, přičemž výše kupní ceny nebo nájmu rozhodovala asi ze 30 procent, na stejné úrovni stála kvalita a rozsah zdravotní péče a  dalších služeb včetně financování, zásadní byla také výše investic do podniku v  dalších dvou letech, garance zaměstnanosti a kvalita personálního zajištění nebo návrhy spolupráce s oblastní ne„Záleží nám na tom, aby menší zdravotnická zařízení v  kraji poskytovala i v budoucnosti svým pacientům kvalitní péči a  výrazně se modernizovala,“ řekl hejtman Petr Bendl. mocnicí. Loni v dubnu radní Středočeského kraje odsouhlasili prodej 10 zařízení, LDN Vojkov kvůli nekvalitní nabídce zatím prodána nebyla. „Jde o mimořádně významný počin kraje. Záleží nám na tom, aby menší zdravotnická zařízení v  kraji poskytovala i  v  budoucnosti svým pacientům kvalitní péči a výrazně se modernizovala. Sledovali jsme co největší otevřenost a transparentnost soutěže,“ řekl hejtman Petr Bendl po jednání rady. Zastupitelstvo kraje schválilo prodej začátkem května. Hejtman Bendl považoval jeho rozhodnutí za dobrý krok k  dalšímu fungování středočeského zdravotnictví. „Jsem přesvědčen, že se toto rozhodnutí pozitivně promítne do kvality péče o  pacienty v  našem kraji. Noví vlastníci budou mít bytostný zájem na tom, aby se pacienti setkávali vždy s  přívětivými a  po odborné stránce výborně připravenými lékaři a zdravotními sestrami. Budoucí majitelé jistě také důsledně pohlídají dobré hospodaření nemocnic,“ řekl hejtman. Kraj získal z  prodeje zařízení téměř půl miliardy korun, což je podle hejtmana dobrý výsledek: „Mnohokrát jsem slyšel, že jsme nemocnice prodali pod cenou. Není to pravda. Prodali jsme je v  naprosto výjimečně sledované a otevřené soutěži. Podle odborníků i soudních znalců jsme je prodali za ceny reálné a tržní. V žádném případě to-

V únoru byly za účasti náměstka hejtmana pro oblast zdravotnictví Josefa Kantůrka otevřeny v Berounské nemocnici nové operační sály.

tiž nešlo o obvyklý prodej realit.“ Krajský úřad slíbil, že získané finance investuje zpět do zdravotnictví, převážně do oblastních nemocnic v  Benešově, Kladně, Kolíně, Mladé Boleslavi a  Příbrami. Ještě letos se začnou z  krajských příspěvků budovat nové pavilony v  Příbrami, Kladně i  Mladé Boleslavi. „Investice do těchto nemocnic jsou pro nás prioritou. Postupně je měníme ve vysoce kvalitní zdravotnická zařízení, s  moderním vybavením a  motivovaným personálem,“ připomněl hejtman.

Nezbytné investice Noví vlastníci menších zdravotnických zařízení v  regionu převzali v  polovině loňského roku registrace nezbytné k  provozování zdravotní péče. Zároveň vyhlásili, jaké změny ve svých podnicích chystají. Většinou se jednalo o  celkovou modernizaci, investice do technického zázemí či stavebních úprav budov. A  mnozí z  nich už svá slova naplňují. V  Brandýse nad Labem nový provozovatel se chce v  budoucnu specializovat na gynekologii a  porodnictví a  akutní péči. „Máme jasně stanovené priority: vybudování oddělení chronické resuscitační a  intenzivní péče, zřízení centrálního příjmu, vybudování lůžkového rehabilitačního oddělení, doplnění jednotlivých oddělení moderní

Privatizace menších zdravotnických zařízení V otázkách a odpovědích hejtmana Středočeského kraje Petra Bendla Proč se kraj do privatizace vůbec pustil? Všechna zařízení s několika málo výjimkami vyžadovala rozsáhlé investice, které kraj ze svého rozpočtu nemohl uvolnit. Kraj musí zajistit především modernizaci záchranné služby pro celý kraj a  rozvoj pěti oblastních nemocnic. Ani na to prostředky běžného rozpočtu nestačí a bude nutný úvěr. Konkrétní vlastníci dokážou efektivněji hospodařit a  hledat další zdroje financování. Privátní vlastník má více předpokladů a  přímých motivací spravovat své zařízení lépe než politik. Pohlídá nákupy léků, zdravotnického materiálu i přístrojů, bude mít existenční zájem na spokojenosti pacientů i  svých zaměstnanců a na zvyšování jejich kvalifikace. Byla soutěž na prodej nemocnic pochybná a netransparentní, jak se v poslední době vyjádřili někteří politici v médiích? Jsem přesvědčen, že nebyla. Byla to naopak jedna z  nejsledovanějších soutěží v naší novodobé historii. Informovali jsme o  každé její fázi. O  jejím vyhlášení a všech kritériích se veřejnost dozvěděla v předstihu v tisku, v rozhlase i v televizi. I  díky tomu se o  každé zařízení ucházeli nejméně tři zájemci. Nezaujatá komise měla možnost vybírat mezi vážně si konkurujícími nabídkami. Je pravda, že kraj prodal zařízení pod cenou? Ne, ale je pravda, že odhadní ceny nemovitostí, v  nichž nemocnice sídlí, jsou vyšší. Nemohli jsme ale nemocnice prodávat jako nemovitosti. Stanovili jsme taková kritéria a  podmínky, abychom měli garanci zachování zdravotní péče. Pod vysokou sankcí 10 miliónů korun nesmí noví vlastníci omezit ze svého rozhodnutí zdravotní služby nejméně po dobu

pěti let. Přiměli jsme zájemce, aby nabídka obsahovala i závazek investic v nejbližších dvou letech. To je samo o  sobě další pojistkou, že nemocnice budou dál sloužit ke svému účelu a  že péče v  nich bude kvalitnější. Výše těchto závazných investic byla jedním z  hodnotících kritérií. Je pokrytecké a  ryze účelové, že ti, kteří před rokem volali po ještě přísnějších podmínkách a  strašili rozpadem zdravotní péče a  přeměnou nemocnic na drahé hotely pro zahraniční klientelu, dnes kritizují nízkou cenu. Určení těchto podmínek cenu zákonitě snížilo. Stejně jako v mnoha jiných věcech v životě i tady platí, že nejde splnit všechno najednou – tedy v  tomto případě určit množství omezujících podmínek a  získat zároveň maximální cenu. Jsem přesvědčen, že kraj zvolil jediný rozumný a  zároveň možný kompromis. Proč nevyhrály v  některých případech nabídky s nejvyšší cenou, přestože rozdíl byl i několik miliónů korun? Cena v  rámci hodnotících kritérií měla váhu 30 %. Stejně významným kritériem se stejnou váhou 30 % byl rozsah a  garance kvality zdravotní péče, 20 % pak  byla váha investice v  následujících dvou letech. Váhu 10 % měla garance zaměstnanosti a  kvalita personálního zajištění a  zbylých 10 % dodržení zdravotní koncepce schválené krajským zastupitelstvem a  zapojení do existující sítě zdravotnických zařízení. Odborná medicínská garance, kvalita projektu, výše investic a  další kritéria mohly cenu převážit. To je v případě soutěže s více kritérii samozřejmě možné. Kdo tedy o  pořadí jednotlivých nabídek rozhodoval? Jednotlivé nabídky posuzovaly devíti-

členné komise, v nichž zasedali mimo jiné i  zástupci zdravotních pojišťoven a  také předseda Odborového svazu ve zdravotnictví a sociální péči Jiří Schlanger. Rada Středočeského kraje ani zastupitelstvo Středočeského kraje nezasahovaly do pořadí uchazečů, jak je určily tyto komise. Jak se mohlo stát, že vyhrály společnosti, které vznikly krátce před uzavřením soutěže? Takovou možnost jsme dali do podmínek soutěže s tím, že za nově založené společnosti ručí v  plném rozsahu jejich mateřská společnost. Důvody tohoto rozhodnutí spočívaly především v  oblasti účetní a daňové. Velká část uchazečů této možnosti využila. Komise v  takových případech posuzovala garance samotných vlastníků nově založených firem. I  tady jsme tedy zachovali pro všechny rovné podmínky. Kontrolujete v  současné době, jak noví vlastníci naplňují své závazky? Ano, dělají to naše oblastní nemocnice. Podle posledních zpráv noví vlastníci investovali za necelý rok do nového přístrojového vybavení, stavebních úprav a  dalšího rozvoje zdravotnických zařízení již téměř 100 milionů korun. Mnohde se podařilo rozšířit rozsah poskytovaných zdravotnických služeb. Navíc se noví vlastníci musí na některých místech vyrovnávat s  nedostatkem zdravotních sester a  bojují jistě i  s  dalšími komplikacemi. Zdravotnictví není jednoduchá oblast v  žádné z evropských zemí a nikdo nemá recept na zdravotnický sy-stém, který by fungoval naprosto dokonale. Jsem přesvědčen, že přes všechny obtíže se ve středočeských nemocnicích starají lékaři a sestry o své pacienty dobře a poskytují jim kvalitní péči.

technikou a rekonstrukci některých částí nemocnice,“ uvedl ředitel Pavel Nesnídal. Rakovnická nemocnice má od letošního února nový špičkový diagnostický CT přístroj za 12 milionů korun, který slouží díky trojrozměrnému zobrazení k  přesnějšímu odhalení problémů pacienta a  snižuje radiační zátěž. V  Rakovníku je nyní 286 lůžek na pěti lůžkových odděleních a také 18 ambulancí. Nemocnici v  Hořovicích stále častěji navštěvují budoucí maminky, v  porodnici

U  Sluneční brány se v  dubnu narodilo 25 000. miminko od roku 1961. Každoročně se přitom počet narozených dětí zvyšuje, od roku 2003 se dokonce zdvojnásobil. Vloni zde přišlo na svět 1025 dětí. Nemocnice Beroun v  únoru byly otevřeny dva zrekonstruované operační sály za zhruba 15 milionů korun. Od  1. března slouží pacientům jeden aseptický a  druhý superaseptický sál, určený k  provádění kostních a  srdečních operací, které se zatím v Berouně dělat nemohly.

Přehled prodaných zařízení: Nemocnice Beroun (Oblastní nemocnice Kladno), nový vlastník firma Jessenia Praha, s. r. o., kupní cena 20 milionů korun, investice za roky 2007–2008, 32 miliony korun. "Byly vybaveny a zprovozněny nové operační sály, část lůžkové kapacity LDN přemístěna do nově upravených prosto, stejná úprava byla provedena i  na lůžkovém chirurgickém oddělení. V rámci rozsáhlých úprav kuchyně byla otevřena jídelna a bufet. Před dokončením je adaatace bývalého dětského oddělení na další lůžka pro Lečebnu dlouhodobě nemocných a v přízemí probíhá přestavba na tolik potřebnou ambulanci. v současnosti jsme také před zahájením adaptace celého 2. patra budovy C (chirurgické) včetně prostor starých operačních sálů na nově vybavené oddělení interny včetně nové multioborové JIP," říká majitel Sotirios Zavalianis Geriatrické a  rehabilitační centrum Kladno (ON Kladno), GARC Kladno,  s. r. o., kupní cena 28 milionů korun, investice za roky 2007–2008, 7 milionů korun. „Investice, ke které jsme se zavázali, už probíhá. Největší část použijeme na zlepšení prostředí pro nemocné, výměnu komunikačního systému pacient – sestra, dále na úpravu pokojů a hygienického zázemí a rekonstrukci výtahů. Příští rok máme v plánu rekonstrukci vstupní části, jejíž součástí bude bezbariérový vstup, a úpravu okolí nemocnice. K  tomu jsme nakoupili potřebné přístrojové vybavení,“ řekla primářka a  ředitelka Helena Pomahačová. Nemocnice s poliklinikou Mělník (ON MB), Mělnická zdravotní, a. s., kupní cena 81 milionů korun, investice v  roce 2008 a 2009 celkem 120 milionů korun. „Část investic už jsme vyčerpali, například na nákup zdravotnických přístrojů typu EMG nebo EEG. Nyní oslovujeme firmy, protože budeme kupovat endoskopické nástroje nebo laparoskopickou věž. Ještě letos začneme s  výstavbou nových operačních sálů, centrální sterilizací, přibudou lůžka na chirurgii, ortopedii a  ORL,“ uvedl ředitel Ladislav Lednický. Nemocnice s poliklinikou Brandýs nad Labem (ON Kolín), PP Hospitals,  s. r. o., Dačice, kupní cena 7,8 milionu korun, investice za roky 2007 – 2008, 13 milionů korun. „Nyní zpracováváme projekt na výstavbu lékárny, v  plánu je také vybudování nadstandardních pokojů na gynekologickém a chirurgickém oddělení a běžná obnova přístrojů. To vše bychom měli stihnout ještě letos,“ sdělil ředitel Pavel Nesnídal. Nemocnice a  SSZ Nymburk (ON Kolín), město Nymburk pronajalo PP Hospitals,  s. r. o., kupní cena 87 milionů korun. „Jed-

náme s městem o investičním plánu nemocnice. Plánujeme vybudovat nadstandardní pokoje na všech odděleních, hlavně na gynekologii a  chirurgii. V  pavilonu dětského oddělení chceme udělat výtah kvůli rozšíření služeb. Do konce roku musíme také vyřešit stravovací provoz v nemocnici,“ řekl ředitel Martin Tvarůžek.

Nemocnice Hořovice (ON Příbram), NH Hospital, s. r. o., Praha, kupní cena 50 milionů korun. "V  současnosti dokončujeme centrální příjmový trakt s další chirurgickou ambulancí," vysvětluje majitel Sotirios Zavalianis.

Nemocnice s poliklinikou Rakovník (ON Příbram), Privamed Healthia, s. r. o., Plzeň, kupní cena 61,1 milionu korun, investice za roky 2007–2008, 65 milionů korun. „Na přelomu roku jsme pořídili nové CT, nyní čekáme na dodání monitorovacího systému pro oddělení ARO a JIP chirurgie. Dále na interním oddělení zkoušíme nové Echo, připravují se další investice typu modernizace operačních sálů a dalšího přístrojového vybavení,“ sdělil jednatel Jaromír Bureš.

Léčebna dlouhodobě nemocných Prčice (ON Příbram), Effective Finance Corporation, a. s., Zlín, kupní cena 28 milionů korun, investice za roky 2007–2008, 20 milionů korun. „Plánujeme další rozvoj a  navýšení lůžkové kapacity, převážně sociálních lůžek. V blízké době bude zahájena stavba nového pavilonu pro zhruba 90 lůžek,“ uvedl ředitel Přemysl Gistr.

Institut onkologie a pneumologie Na Pleši (ON Příbram), kupující Health Plus, s. r. o., Praha, přejmenovaný na Institut onkologie a rehabilitace Na Pleši, s. r. o., kupní cena 45 milionů korun, investice za roky 2007–2008, 42 milionů korun. „Chceme dále rozvíjet všechny základní obory, které nemocnice provozovala v  době našeho příchodu. Počítáme s  modernizací hlavní léčebné budovy, vybudováním lékárny a  rekonstrukcí objektu pro 12 nadstandardních lůžek rehabilitace,“ řekl jednatel společnosti Jan Hromádka.

Nemocnice Třebotov (ON Příbram), LDN Třebotov a. s., České Budějovice, kupní cena 36,36 milionů korun, investice za roky 2007–2008, 46,5 milionů korun. „V  současné době pokračujeme v dosavadní péči, nic nerušíme. Dokončujeme rekonstrukci bývalé budovy interny, kde vznikne 12 lůžek následné péče. Ve výstavbě je nový pavilon s kapacitou asi 60 lůžek pro lůžka následné péče, to je asi současná největší investice,“ řekl předseda představenstva Milouš Kvaček.

kv ě ten 2 0 0 8 – S T Ř E D O Č E S K É L I S T Y / o   zdravotni c tv í

3

Středočeské zdravotnictví se modernizuje

Co si myslíte o situaci ve středočeském zdravotnictví?

Pokračování ze strany 1 Ve zdejší nemocnici byl vloni 2. října slavnostně otevřen nový pavilon s centrálními operačními sály. Na adresu dostavěného pavilonu náměstek hejtmana pro zdravotnictví Josef Kantůrek hrdě prohlásil: „Nová budova umožňuje kolínské nemocnici dělat moderní medicínu ve funkčně bezvadném a lidsky příjemném prostředí. Teď konečně budeme schopni uspokojit zvyšující se zájem o nemocnici.“ V Kolíně mají v novém pavilonu také špičkové vybavení, například moderní počítačový tomograf, nukleární magnetickou rezonanci, polohovatelné operační stoly nebo laparoskopickou věž pro nitrobřišní operace. Díky tomu se mohl zvýšit počet výkonů, v současné době se provádí až 150 operací týdně. Pacienti tak už nemusí jezdit do Prahy či Pardubic, ale mohou se nechat ošetřit přímo v Kolíně. Kolínský pavilon, který byl oceněn jako Stavba roku 2007, stál celkem 404 miliony korun, kraj nemocnici poskytl 260 milionů, ze státního rozpočtu přibylo 60 milionů, zbytek musela uhradit nemocnice. Ta má do budoucna ještě další plány. Už nyní se nově operuje šedý zákal pomocí supermoderního přístroje fakoemulzifikátoru, rozjel se ojedinělý projekt screeningu výdutí břišní aorty, přičemž případné  operace budou provádět zdejší chirurgové. Chirurgické oddělení pod vedením primáře Jaromíra Šimši plánuje dále rozšiřovat  spektrum prováděných výkonů, chystá se na zákroky štítné žlázy, operace kýl, cévní výkony nebo onkochirurgii. Další investice půjdou v příštích letech do vybudování lůžkového pavilonu chirurgie a modernizaci dětského oddělení.

I ostatní nemocnice Výstavbu nových pavilonů, podobných tomu v Kolíně, plánují v nejbližší době také nemocnice v Příbrami a Kladně. V areálu příbramské nemocnice se začíná stavět v těchto dnech, v Kladně se zahájení výstavby dočkají nejspíš už letos  v září. Celková investice do obou zařízení se pohybuje kolem dvou miliard korun. V Mladé Boleslavi plánují vybudovat další budovu na podzim za významného přispění Středočeského kraje. Přípravné práce včetně demolice starých budov, vystavění nových inženýrských sítí a úpravy terénu probíhají v Příbrami už od loňského podzimu. Oficiálně byla stavba zahájena 19. dubna, kdy v rámci Dne pro středočeské zdravotnictví poklepali na základní kámen nové budovy ředitel nemocnice Roman Boček či hejtman Bendl. „Příbram si novou nemocnici zaslouží. Není to však nemocnice jen pro Příbram, ale  i pro celé její okolí,“ řekl během slavnostní chvíle hejtman. Po dostavbě budou v Příbrami stát nové budovy C a F, propojené s pavilonem D. Nejmodernější projekt počítá například s centrálními operačními sály, oddělením ARO či centrální sterilizací v pavilonu C, v druhém traktu F se bude nacházet trans-

fuzní centrum a onkologický stacionář. Nemocnice si vezme na zásadní modernizaci úvěr, za který bude ručit do výše 85 procent kraj. Zbytek si uhradí ze svého rozpočtu sama. Dostavěno by mělo být v polovině roku 2009. Stejný způsob financování čeká také nemocnici v Kladně, kde se budoucí náklady odhadují dokonce na 1,2 miliardy korun. V kladenské nemocnici se kromě dvou nových budov bude kompletně rekonstruovat i stávající hlavní monoblok budov „Prokázalo se, že kvalita péče v oblastních středočeských nemocnicích je na vysoké úrovni. Spokojenost dosahuje v  průměru 82 procent,“ uvedl Tomáš Raiter ze společnosti STEM/MARK

struovaný stávající blok nemocnice a místo v něm najde například interna, gynekologie, porodnice s porodními sály či jednotka intenzivní péče. Na stavbu tohoto pavilonu přispěje velkým dílem Středočeský kraj, celkem se počítá s investicí kolem 654 milionů korun. Druhá budova bude sloužit jako parkovací dům a heliport. Všechno by mělo být hotové do konce roku 2010. Kraj pravidelně vynakládá na všechny své nemocnice přibližně 220 milionů korun ročně. Tyto peníze teď bude věnovat zásadním investicím, jako jsou právě zmiňované kompletní modernizace. Další dílčí částky se samozřejmě dostanou i do nemocnic  v Benešově a Kolíně podle aktuální potřeby.

Další novinky B, C a D. V novém čtyřpatrovém pavilonu akutní medicíny najdou pacienti centrální i urgentní příjem, jednotlivé ambulance, lůžková oddělení, centrální operační sály a mnoho dalšího včetně nejmodernějšího vybavení. Všechny budovy budou během stavby propojeny tunelem. Do budoucna by se tak měl zvýšit počet operačních výkonů  i zajistit plné využití drahé techniky. „Pokud vše půjde tak, jak má, provoz nové budovy bude zahájen na konci roku 2010,“ doufá ředitel kladenské nemocnice Otakar Mareš. V Klaudiánově nemocnici v Mladé Boleslavi by měla začít výstavba dvou pavilonů a nových prostorů pro administrativu letos na podzim. Sedmipatrový pavilon bude navazovat na již zrekon-

Novinek a zásadních událostí je v nemocnicích mnoho, ve všech nemocnicích se situace pomalu vylepšuje. Nejaktuálnější významnou událostí se nyní prezentuje Klaudiánova nemocnice, kde byly  19. dubna otevřeny zrekonstruované porodní sály. V porodních boxech budou mít rodičky i jejich blízcí u porodu větší pohodlí a soukromí, stejně jako to už funguje třeba v Benešově. V tamní nemocnici Rudolfa a Stefanie stojí nový chirurgický pavilon, během loňského podzimu byl na oddělení chirurgie zahájen provoz Centra pro řešení kýly, kde se operují nejrůznější druhy kýl. Rovněž od loňského podzimu funguje v Benešově moderní dialyzační středisko, které, stejně jako památkově chráněnou budovu z konce 19.

století, zrekonstruova-la po dohodě s nemocnicí společnost FMC, největší poskytovatel produktů a služeb pro lidi trpící chronickým selháním ledvin. Mezi budoucími maminkami je vyhlášená benešovská porodnice, pyšnící se titulem Baby Friendly Hospital neboli nemocnice přátelská k dětem. V ní je všechno přizpůsobeno přání maminek i jejich narozených dětí, proto bývá porodnice často cílem žen i z jiných regionů nebo z Prahy. Od května funguje ve Středočeském kraji také první babybox neboli schránka pro anonymně odložené novorozence, která byla instalována na budově nemocnice v Mladé Boleslavi. V blízké budoucnosti by měl být babybox pořízen i v ostatních čtyřech oblastních nemocnicích, nejdříve pravděpodobně na podzim v Kolíně. V Mladé Boleslavi bude od 1. července také záchytka.

Spokojení pacienti Současná situace ve všech oblastních nemocnicích se tedy neustále mění k lepšímu a netýká se to pouze přístrojů a technického vybavení. Pacienti vnímají čím dál pozitivněji i chování personálu a prostředí při hospitalizaci v nemocnici. Středočeský kraj si nechal už druhý rok zpracovat studii o situaci v oblastních nemocnicích. „Prokázalo se, že kvalita péče v těchto středočeských nemocnicích je na vysoké úrovni. Spokojenost dosahuje v průměru 82 procent. Podle podobných výzkumů u nás i ve světě lze považovat hranici 80 procent za dobrý standard,“ uvedl Tomáš Raiter ze společnosti STEM/ MARK, která průzkum dělala.

Jan Pirk: Medicína je strašně drahá

Pokračování ze strany 1

Samozřejmě pokud se občané nějaké vesnice, dejme tomu Zvonokos, rozhodnou, že tam chtějí mít takovou nemocnici a  že si ji budou financovat, tak ať ji mají. Proti tomu nikdo nemůže nic mít. Ale nemohou říct, my ji tady chceme mít a vy nám na ni budete platit.

Je v  kraji podle vás dost lékařů a  odborníků? Obecně se ví, že jsou potíže sehnat praktického lékaře a  budou čím dál větší s  vychováváním nových praktických lékařů. Já můžu opět mluvit jen za svůj obor, ve kterém se pohybuju. Síť kardiologických poraden a  ambulancí je dobrá a  lékaři, s kterými jsem ve styku, jsou odborníci, na které je spolehnutí.

Co třeba zdravotní sestry, není jich málo? Někteří lidé vidí v budoucnu velký problém s  nedostatkem sester, i  ve středních Čechách jich je málo. V  menších městech podle mě není tak kritická situace jako v Praze. Ne každý chce dojíždět a  bydlet na internátě, zdravotní sestry mají v těch městech rodiče s domem, rodiny, také je tam méně jiných pracovních příležitostí. Myslím, že situace v  Praze je daleko horší než kde jinde, protože tady je tolik jiných pracovních příležitostí v nemedicínském sektoru, že sestry často odcházejí. Jinde dostávají za osm hodin o několik tisíc korun víc, než je plat kvalifikované sestry v třísměnném provozu.

Anketa

Od ledna se všude vybírají regulační poplatky. Myslíte, že mají smysl? Ano, určitě mají, a v praxi už se to projevuje. Osobně si myslím, že jsou určité kategorie lidí, které by to platit neměly, třeba malé děti, protože to je nová generace. A  řekněme lidé nad osmdesát let věku by taky mohli být osvobozeni. Ale jinak jsem pro. To je ta solidarita. My, kteří trpíme banálními nemocemi, si to hradíme ze svého, a tím zůstanou peníze pro ty chudáky, kteří potřebují operaci srdce, na kterou by nikdy neměli, a  to je smysl solidarity. Není solidarita to, že mají všichni všechno zadarmo, to nejde. Musíme si uvědomit, že zdravotnictví není bezplatný servis. Jaké jiné problémy vidíte v současném zdravotnictví? Co se týká odbornosti v  našem oboru, je to dobré. Nejvíc pokulhávají takzvané hotelové služby v nemocnicích, to znamená výběr jídla třeba pro dietní pacienty. Můj názor je, že by pokoje neměly být víc než třílůžkové, lidé si potřebují odpočinout. Obecně chybí to, co má lidem nepříjemný pobyt v  nemocnici zpestřit, tedy dobré jídlo, hezké prostředí, jestli si pacient může koupit noviny, kytku, jestli má na pokoji televizi, jestli je ve špitálu třeba kadeřník. Někteří lidé leží v nemocnici měsíce a chtějí dobře vypadat. A  chování zdravotnického personálu už se poslední dobou zlepšilo? Ano, po pobytech v nemocnici mých blízkých už mám nějaké zkušenosti a  byl jsem

velice příjemně překvapen chováním personálu ve většině nemocnic, s kterými jsem měl možnost přijít do styku. Samozřejmě dokud za mnou budou chodit známí a  říkat: Honzo, prosím tě, moje maminka leží tam a tam a já nic nevím, nemohl bys tam zavolat?, tak vím, že něco není v pořádku. Já taky musím sdělovat nepříjemné zprávy a musím všechno vysvětlit. Zdravotní pracovníci si musí zvykat na to, že člověk má právo na informace a  že čím dál víc budou lidé chtít něco vědět. Ačkoliv ještě teď pořád hodně pacientů radši nic vědět nechce a říká udělejte to, jak myslíte. Vy osobně máte nějakou zkušenost se středočeským zdravotnictvím? Jako pacient ne, ale maminku mám v léčebně, kde to funguje perfektně. Ovšem ta je soukromá, takže se za péči platí. Máte chatu v  Konojedech u  Kostelce nad Černými lesy, znáte střední Čechy? Znám, velice dobře. Konojedy jsou taková půvabná vesnička s  krásnou návsí, kam jezdíme od roku 1950 a  vlastně jsme tam vyrostli, protože jsme všechen volný čas, víkendy a prázdniny trávili tam. Zkušenost se středními Čechami máte i jako lékař, začínal jste v Nymburce, že? Ano, začínal a  dodneška tam mám přátele, i  v  Poděbradech, strašně hezky a  rád na to vzpomínám. Dostal jsem se tam tak, že jsem byl těsně před promocí bez místa a  z  krajského národního výboru mi přišel seznam volných míst ve středočeském kraji.

Tak jsme s  manželkou vzali kružítko a  podívali jsme se, co bylo nejblíž Praze, tehdy jsme měli malinkou aerovku, sedli jsme do ní a  jeli do Nymburka. Nejdřív jsem byl na interně, pak na chirurgii, měli jsme dobrou partu. Dojíždělo nás asi dvacet doktorů do Nymburka, i řada dívek, ty mě učily ve vlaku plést, tak jsem uměl hladce obrace. V městečku Loučeň jsem poprvé zastupoval svého kamaráda na obvodě, moc jsem toho ještě neuměl, ale byla tam výborná sestra, která mi všechno poradila. Když jsem jel do hájovny, tak říkala, že pan doktor tam vždycky veze to a  to, všechno věděla. Já jsem poslouchal každého, kdo kašlal, protože jsem lidi neznal a  nechtěl jsem nic zanedbat. Ženské pak utíkaly z čekárny. Teprve později jsem se dozvěděl, že říkaly – je tam ten mladej a všechny svléká. V Nymburce jsem byl dva roky, pak jsem se dostal do IKEMu a jsem tady dosud, během té doby jsem si udělal všechny atestace. Ve vašem povolání je asi potřeba neustále se vzdělávat? Pořád, pořád, pořád. A  je dobré, že kolem sebe mám mladé lidi, kteří mě nutí, abych neusnul na vavřínech. A  taky musím být soudný, vždycky když si myslím, že už všechno umím, tak dostanu ránu, nějaká operace se strašně zkomplikuje, že mě to drží v  ostražitosti a  při zemi, aby mi nenarostla křídla. Kdo si takové věci nehlídá, není dobrý doktor. A můžu říct, že s věkem je to čím dál náročnější, na dnešek jsem v  noci skoro nespal a  teď jsem byl do tří hodin na sále.

MUDr. Jan Šírek, primář interního oddělení nemocnice Příbram Z  pohledu lékaře lůžkového zařízení by se dalo středočeské zdravotnictví v  nedávné minulosti přirovnat k lahůdkovému chodskému koláči s  množstvím mandlí, hrozinek a  lahodné marmelády uprostřed. Ten střed však chyběl, neboť byl obsazen pražskými pracovišti. Tato pracoviště obvykle díky lepšímu vybavení měla na střed nárok – ostatně patří jim díky za práci pro naše pacienty. Periferii hrozila ztráta schopnosti zvládat akutní stavy a  složitější diagnostiku. Zřízením takzvaných oblastních nemocnic, jejich dovybavením a  dostavbami se přece jen „lahůdky“ ze středu koláče dostávají na periferii, a  tak je předpoklad lepší diagnostiky a léčby v těchto nemocnicích. Přirozeně ve speciálnostech je pragocentrismus nezastupitelný, ale ve všeobecnosti si pacienti i  pracovníci oblastních nemocnic nemusí připadat jako účastníci II. ligy. Rada na závěr: okamžitě po vyndání z  trouby hotový koláč potřeme směsí rozpuštěného másla a rumu – pořád je co zlepšovat, a to i ve středočeském zdravotnictví. Mgr. Vendula Pírková, náměstkyně pro ošetřovatelskou péči nemocnice Benešov Díky koncepci kraje je systém zdravotnické péče ucelený. S  přechodem na akciovou společnost navíc došlo ke zkvalitnění péče nejen o pacienty, ale i zaměstnance. Sestry mají nyní o  čtyři tisíce korun vyšší plat než dříve. Pro mě je největší zadostiučinění, že pacienti si více než v loňském roce pochvalují péči našich sester. MUDr. Radek Langer, lékař ORL a šéf lékařských odborů Klaudiánovy nemocnice Mladá Boleslav Myslím, že situace ve zdravotnictví se zlepšuje, kraj dává do nemocnic peníze. Přerod na akciové společnosti z  našeho pohledu proběhl slušně. Tím, že se zredukoval počet nemocnic, se péče centralizovala a  zkvalitnila, má to smysl. Lékaři  mohou daleko víc operovat, léčit víc lidí a  tím mají větší šanci vyspět odborně. Když uděláte pár výkonů za rok, nikdy nebudete tak kvalitní, jako když děláte jeden za týden. Také velké přístroje mají jet vytíženě, což v  malých nemocnicích nejde. Je to cesta ku prospěchu všech. Dostupnost péče pro pacienty je dobrá, pokud je dojezd padesát kilometrů, tak to prostě ve světě funguje. Doc. MUDr. Jaromír Šimša, Ph.D., primář chirurgického oddělení Oblastní nemocnice Kolín Určitá centralizace zdravotnické péče v rámci kraje je rozumná z  hlediska finančního i  medicínského. Pět oblastních nemocnic podle mě stačí, pak je pro jejich potřeby více financí, takže mohou dosáhnout na všechny důležité přístroje a  jiné věci. Nemocnice jsou rozmístěny tak, aby měli všichni pacienti dobrý dojezd. Problém vidím v  nedostatečném finančním ohodnocení sester, ale to není jen případ středočeského kraje. MUDr. Tomáš Vidím, cévní chirurg Oblastní nemocnice Kolín Pět oblastních nemocnic je dobrá koncepce, aby péče v kraji zůstala kvalitní. Chybí mi tady objektivní hodnocení medicínské kvality, srovnání jednotlivých pracovišť. Zatím to ale není běžná praxe ani v  západní Evropě, pouze v  Americe se hodnotí i  konkrétní lékaři. U  nás je to v  nedohlednu.

S T Ř E D O Č E S K É L I S T Y / o   zdravotni c tv í – kv ě ten 2 0 0 8

4

V Kolíně mají špičkové operační sály

s angiocentrem a dosud byly provedeny tři. Podle slov primáře angiocentra Petra Kudrny je vlastní stentgraft vyroben přesně na míru na základě předchozích vyšetření pacienta a jeho výroba trvá zhruba šest týdnů. Při operaci z břišního řezu se výduť otevře nebo přímo odstraní a nahradí se cévní protézou, jakousi náhradní trubicí, která je již dostatečně pevná, aby se nemohla znovu rozšiřovat. „Chirurgické operace výdutě jsme za posledního tři čtvrtě roku provedli čtyři. Tato operace je více zatěžující, hodí se spíše u mladších nemocných. Má však lepší dlouhodobé výsledky,“ potvrdil Šimša. Přínos screeningu pacientů přirovnávají světové výzkumy k výsledkům programů pro včasnou diagnózu nádorů prsu, tlustého střeva nebo děložního čípku. Pokud se onemocnění včas objeví, je zde obrovská naděje na trvalé vyléčení. Ve světě se tento screening uskutečnil na čtyřech místech. „A zjistilo se, že to má smysl,“ řekl Vidím. „My jsme teď zvědaví, kolik lidí nakonec k preventivnímu vyšetření přijde. Pokud jich bude víc než padesát procent, dá se to považovat za úspěch,“ dodal primář Šimša.

Oblastní nemocnice Kolín je největší zdravotnické zařízení ve východní části Středočeského kraje, které se stará převážně o obyvatele okresů Kolín, Kutná Hora a Nymburk. Pacienti mohou využít 550 lůžek na 13 odděleních a dalších 13 oddělení ambulantní a vyšetřovací péče.

Kolínská nemocnice patří mezi špičková zdravotnická pracoviště nejen v rámci naší republiky, ale i v rámci Evropy. Nový pavilon s centrálními operačními sály byl slavnostně otevřen vloni 2. října po téměř dvouleté výstavbě. Pásku přestřihl středočeský  hejtman Petr Bendl společně s premiérem Mirkem Topolánkem a ředitelem nemocnice Luďkem Rubášem. „Důsledně naplňujeme koncepci středočeského zdravotnictví, která chce z páteřních nemocnic učinit moderní spádová zdravotnická zařízení,“ uvedl při otevření pavilonu středočeský  hejtman. K výstavbě sálů byly použity hlavně prostředky získané z privatizace menších zařízení, kraj mohl přispět 260 miliony korun z celkové částky 404 milionů, 80 milionů uhradila kolínská nemocnice a zbytek dostala nemocnice ze státního rozpočtu. V kolínské nemocnici se týdně provádí přibližně 100 až 110 plánovaných operačních výkonů, další případy se operují během pohotovostní služby, jejich počet je různý podle aktuální situace, průměrně kolem 30 až 40 týdně. „Nejvíce operačních výkonů provádí chirurgie a ortopedie, dále urologie, dětská chirurgie, ORL a gynekologie,“ řekla primářka centrálních operačních sálů Jaroslava Ščamburová. Celkové spektrum výkonů je samozřejmě daleko širší. Nová čtyřpatrová budova stojí uprostřed areálu nemocnice a je propojena s pavilonem interny a chirurgií. V podzemí je umístěna centrální sterilizace, v prvním podlaží pak vstupní hala s recepcí, část ambulantní ortopedicko-traumatologická a chirurgicko-traumatologická a také diagnostická, která vlastní moderní počítačový tomograf, nukleární magnetickou rezonanci a další moderní radiodiagnostické přístroje a ultrazvuk. Ve druhém patře pavilonu je kromě ambulance bolesti a anesteziologické ambulance umístěno oddělení resuscitační  a intenzivní péče s patnácti lůžky. Vysoce moderní monitorovací systém zajišťuje  dokonalý přehled o stavu pacienta, oddělení je vybaveno přístroji. Přímo na lůžku je možné v případě nutnosti pacienta napojit na umělou ledvinu nebo

Nový přístroj

V kolínské nemocnici mohou využívat opravdu špičkovou techniku.

provádět základní rentgenologické vyšetření a snímkování. Ve třetím patře se nachází pět centrálních operačních sálů vybavených technologií na špičkové evropské úrovni. V sálech najdeme kvalitní motoricky polohovatelné operační stoly, nové anesteziologické přístroje i laparoskopickou věž pro provádění nitrobřišních operací. Ve stěnách sálů jsou vestavěny velkoplošné plazmové displeje pro projekci rentgenových snímků a další obrazové dokumentace pacientů. „Nová budova umožňuje kolínské nemocnici dělat moderní medicínu ve funkčně bezvadném a lidsky příjemném prostředí. Teď konečně budeme schopni uspokojit zvyšující se zájem o naši nemocnici,“ řekl na adresu sálů ředitel Luděk Rubáš. Díky novému pavilonu tak mnoho pacientů nemusí do Prahy, ale může být ošetřeno v Kolíně. Pavilon byl letos v únoru oceněn jako stavba roku 2007.

Screening břicha Na začátku dubna se kolínská nemocnice jako první u nás pustila do screeningu výdutí břišní aorty. Po

pečlivých přípravách teď tři až čtyři měsíce budou dva sonografisté po celém Kolínsku preventivně vyšetřovat břišní aortu u 4500 mužů z celkového počtu 100 tisíc obyvatel Kolínska. Myšlenka na screening vznikla už před dvěma lety v hlavách primáře chirurgického oddělení Jaromíra Šimši a jeho kolegy a koordinátora screeningu, cévního chirurga Tomáše Vidíma. Tehdy realizace nevyšla. „Takový screening nelze dělat  v rámci celé republiky. Kolínsko je ideální V  kolínské nemocnici se týdně provádí přibližně 100 až 110 plánovaných operačních výkonů díky počtu obyvatel, navíc jsme se setkali s velmi vstřícným postojem ze všech stran. Podpořilo nás vedení nemocnice, pojišťovna, praktičtí lékaři,“ řekl Tomáš Vidím. Podle něj je důležité včasné zjištění této nemoci, což má dokázat bezplatný screeningový program. Výduť břišní aorty, tedy hlavní tepny v těle, totiž není žádné banální onemocnění. Dochází při něm k patologickému rozšíření

aorty, kdy hrozí riziko jejího prasknutí a masivního krvácení. „Důvodem screeningu je fakt, že výdutě většinou nečiní výraznější obtíže a nemocný o nich neví. Prasknutí je tak často prvním projevem choroby, v osmdesáti procentech případů lidé umírají,“ říká primář Jaromír Šimša. K rizikovým faktorům nemoci patří dědičnost, kouření, vysoký krevní tlak a také věk. Právě z posledního důvodu budou k vyšetření pozváni muži ve věku 65 až 79 let žijící na Kolínsku. U jejich praktického lékaře vyšetří pacienty sonografista, pokud objeví zvětšení, nabídne dovyšetření v kolínské nemocnici, kde poté lékaři doporučí optimální variantu léčby. Důležitá je v tomto případě nejen velikost rozšíření aorty, ale také rychlost jejího zvětšování. V lepším případě stačí sledování pacienta při pravidelných kontrolách a podávání léků, další řešení jsou náročnější. „Jedná se buď o zavedení takzvaného stentgraftu dovnitř tepny, de facto o vnitřní výztuž, druhou možnou variantou je chirurgické řešení,“ sdělil primář Šimša. Stentgraft se zavádí ze dvou malých řezů v třísle přes tepny, směřující na dolní končetiny, tyto výkony provádějí chirurgové ve spolupráci

Novinkou na očním oddělení je fakoemulzifikátor, sloužící k šetrnému odstranění šedého zákalu. Tento přístroj umožňuje provádět operaci řezem do velikosti dvou milimetrů. „Takový řez výrazně snižuje riziko infekce oka po operaci,“ sdělila primářka očního oddělení MUDr. Eliška Birndtová. Vlastní operace zákalu není novinkou, v Kolíně se provádí už řadu let. Ročně odoperuje oční oddělení zhruba 850 pacientů se šedým zákalem nejen z Kolínska. Letos už podstoupilo operaci asi 300 pacientů. V drtivé většině případů operace probíhá v místním znecitlivění, dříve injekcí do očnicové oblasti, dnes spíše kapkami na oko a do oka speciálním anestetickým roztokem. Kromě nového přístroje má oční oddělení také nové ambulantní centrum, otevřené na podzim, jehož součástí je prodejna oční optiky. V řadě plánů modernizace nemocnice je podle ředitele Luďka Rubáše vybudování lůžkového pavilonu chirurgických oborů, bude nutné postavit rovněž pavilon dětského oddělení. Nezbytná je rekonstrukce energetických sítí. Chirurgické oddělení chce dále rozšiřovat spektrum prováděných operačních výkonů. „Jedná se o choroby štítné žlázy, operace kýl klasicky i laparoskopicky, rozvoj programů onkochirurgie a již zmíněné cévní výkony,“ říká primář chirurgie Jaromír Šimša. Kolínská nemocnice usiluje o zřízení babyboxu, do provozu by měl být uveden letos na podzim.

Příbramská nemocnice staví nový pavilon

Oblastní nemocnice Příbram se stala 1. září 2003 akciovou společností v rámci konceptu zdravotnictví Středočeského kraje. Od té doby se mnohé změnilo k lepšímu, a to nejen v otázce techniky a vybavení, ale také v oblasti péče a přístupu k pacientům. Nemocnice zajišťuje služby pro spádovou oblast zhruba 150 tisíc obyvatel z okresů Příbram, Kladno, Rakovník, Beroun a Praha-západ, v některých oborech až pro 230 tisíc lidí.

Nejzásadnější akcí v současnosti je dostavba a modernizace nemocnice. Již od loňského podzimu probíhají v areálu přípravné práce včetně demolice starých budov, vystavění nových inženýrských sítí a úpravy terénu. Vše se provádí bez výrazného omezení existujících provozů. Stavba byla oficiálně zahájena poklepem na základní kámen v rámci Dne pro středočeské zdravotnictví, 19. dubna, za účasti hejtmana Petra Bendla, ředitele nemocnice Romana Bočka a dalších. „Projekt dostavby samozřejmě přináší určité komplikace. Až bude hotovo, rychle na ně zapomeneme,“ konstatoval s úsměvem ředitel Boček. Stěžejní část projektu počítá s novostavbou budovy C, která naváže na stávající pavilon D. V nové části budou například centrální operační sály, oddělení ARO a pooperační lůžka jednotky intenzivní péče, urgentní příjem či centrální sterilizace. Nová budova F pak pojme ústavní lékárnu, transfuzní centrum či onkologický stacionář, přičemž obě novostavby budou napojeny na podzemní systém stávajících budov. Náklady na výstavbu nových pavilonů činí zhruba 900 milionů korun, z čehož 85 procenty přispěje Středočeský kraj, hotovo by mělo být v roce 2009.

Nukleární medicína

Příbramská nemocnice letos zmodernizovala oddělení nukleární medicíny. Její prostory byly rekonstruovány a vybaveny hybridní kamerou SPECT/CT s nejnovější technologií pro zpřesnění diagnostiky. Slavnostního představení kamery se v březnu zúčastnil hejtman Petr Bendl, náměstek pro oblast zdravotnictví Josef Kantůrek a ředitel Roman Boček. „Nukleární medicína má v příbramské nemocnici dlouholetou tradici. Nový přístroj by měl přispět hlavně ke zkvalitnění péče,“ řekl Boček. Jedná se o kameru nové generace zobrazovacích diagnostických přístrojů. Její výjimečnou předností je umožnění spojení dvou různých zobrazovacích postupů, takzvané gama kamery  a speciálního počítačového tomografu. Při zpracování informací jsou vytvořeny

příslušné trojrozměrné obrazy, takzvané fúzované, které umožňují velmi přesnou lokalizaci případných patofyziologických procesů během jednoho vyšetření.  Zcela zásadní význam má tento způsob zobrazení v diagnostice zejména onkologických onemocnění, neboť je možné velmi přesně určit i to, zda se jedná  o zhoubný nádor, nebo třeba recidivu onkologického onemocnění. Metoda pomáhá také v diagnostice patologických procesů tzv. malých orgánů, které jsou při obvyklých postupech zobrazení ovlivněny sousedstvím s orgány podstatně většími nebo s orgány nechorobně změněnými.   V České republice mají tuto technologii kromě Příbrami ještě ve FN Motol v Praze  a FN U svaté Anny v Brně-Bohunicích. Vybudování nového pracoviště včetně stavebních úprav stálo zhruba 32 milionů korun, z toho 20 milionů korun pokryl

příspěvek Středočeského kraje. Dalších devět milionů korun poskytlo jako dotaci ministerstvo zdravotnictví a zbytek zaplatila nemocnice ze svých zdrojů.

Ojedinělý zákrok Vloni v listopadu byl na očním oddělení příbramské nemocnice proveden zcela ojedinělý zákrok. Pomocí erbiového laserového přístroje lékaři operovali pacienta s vetchozrakostí, což je věkem způsobená ztráta schopnosti očí zaostřovat na čtení. Příbramské oční oddělení se tím zařadilo za jediné další pracoviště v republice, kde se tato metoda používá, kterým je pracoviště a to Vítkovické nemocnice v Ostravě. Stále častěji ji provádějí také pracoviště v USA i v zemích Evropské unie. Nová metoda operace vetchozrakosti probíhá v místním znecitlivění, zákrok trvá přibližně hodinu. Již dvě hodiny po operaci pak může pacient zkoušet číst a druhý den dokonce pracovat podle svého zvyku. Pro laser, který se u této operace používá, je již připraveno široké pole jeho dalšího využití.

Spolupráce s Motolem

Příbramská nemocnice má nové sono

Podstatnou součástí práce na plicním oddělení v Příbrami je diagnostika rakoviny plic. Ročně je zde určeno asi 80 nových případů této závažné nemoci. Na základě vzájemné úzké spolupráce příbramské nemocnice s klinikou v Motole, kterou vede profesor MUDr. Pavel Pafko, jezdí pacienti s nálezem rakoviny plic na konzultaci právě do Motola, kde jsou případně i operováni. Poté jsou tito pacienti opět převezeni na plicní oddělení do Příbrami  k zajištění další péče a k pokračování  v léčbě. Dva špičkoví hrudní chirurgové profesor MUDr. Pavel Pafko a docent MUDr. Pavel Fiala z motolské nemocnice, navštívili nedávno plicní oddělení příbramské nemocnice pod vedené primářkou MUDr. Stanislavou Urbanovou.

Hovořili spolu o dalších možnostech spolupráce a seznámili se se všemi členy týmu.

Přístup k pacientům

Kromě špičkové techniky a zrekonstruovaných budov, například magnetické rezonance, 3/4D ultrazvuku či opravené budovy oddělení ORL, se v příbramské nemocnici hledí hlavně na spokojenost pacientů. Převážně pro děti se v nemocnici pořádají nejrůznější akce. „Snažíme se o lidský přístup, důležité pro nás je, aby se tady pacientům líbilo. Dobrá péče v nemocnici není jen v technice a nových budovách,“ sdělila vedoucí tiskového oddělení Monika Boušková.  A tak sem každoročně před Vánoci chodí Mikuláš, anděl a čert s nadílkou, vloni zahrála dětem skupina Zalezlíci loutkovou pohádku s vánočními koledami. Dvakrát ročně se konají v přednáškovém sále nemocnice koncerty pro pacienty, za hospitalizovanými dětmi chodí klauni nebo jiné návštěvy, například voják Ondra a princezna Rozmarýnka z nové pohádky Zdeňka Trošky Nejkrásnější hádanka. Primář dětského oddělení MUDr. Pavel Marček každé takové rozptýlení dětí vítá. „Když jsou děti pozitivně naladěné, daří se lépe i jejich léčba,“ řekl Marček. Jeho dětské oddělení má pro malé pacienty k dispozici zrekonstruované pokoje s pohádkovými motivy  a hernu. Samozřejmostí je ubytování matky s dítětem, je-li požadováno. Vloni poprvé pořádala příbramská nemocnice společně s Divadlem Antonína Dvořáka dvoudenní dětský den. „Víkend plný zábavy, her  a soutěží je pro příbramskou nemocnici dalším projektem, který oslovuje nejen děti léčící se v nemocnici, jejich rodiny a rodiny zaměstnanců nemocnice, ale i všechny ostatní děti z Příbrami a blízkého okolí,“ uvedl ředitel nemocnice Roman Boček.  V nemocnici pracují též dobrovolníci, kteří pomáhají pacientům k lepšímu průběhu hospitalizace.

kv ě ten 2 0 0 8 – S T Ř E D O Č E S K É L I S T Y / o   zdravotni c tv í

5

Do kladenské nemocnice míří miliarda Oblastní nemocnice v Kladně je s 600 lůžky největší nemocnicí ve středočeském kraji. Letos ji čeká začátek nákladné modernizace za 1,2 miliardy korun, během níž budou postaveny dva nové pavilony a kompletně zrekonstruována stávající hlavní nemocniční budova. V červnu bude v nemocnici umístěna nová magnetická rezonance, její oddělení vznikne po rekonstrukci budovy bývalé nemocniční prádelny. Slavnostní zahájení této rekonstrukce proběhlo za účasti hejtmana Petra Bendla a ředitele nemocnice Otakara Mareše v sobotu 19. dubna v rámci Dne pro středočeské zdravotnictví.

Přestavba nemocnice po zhruba 60 letech přinese pacientům převážně z  Kladenska, Slánska, Berounska a  Rakovnicka kompletní péči v  jednom místě a  s  nejmodernějším vybavením. Po vybudování dvou nových budov, pavilonu akutní medicíny a  transfuzního oddělení, a  jejich napojení na stávající monoblok bude veškeré zázemí v  jedné budově, což umožní větší vytíženost. V  nemocnici díky tomu počítají s  vyšším počtem operačních výkonů i  s  efektivnějším využitím drahé zdravotnické techniky v sálech. Přestavbu nemocnice pacienti podle slov ředitele Otakara Mareše nepocítí, péče o ně omezena rozhodně nebude. „Důležitá věc, a  to otázka financování, je schválena. Po čtyřech letech snahy se tedy snad opravdu začne,“ věří ředitel Mareš. Kladenské nemocnici přispěje na financování 85 procenty Středočeský kraj, zbylých 15 procent na výstavbu musí vydat sama nemocnice. „Díky tomu, že máme v  posledních dvou letech pozitivní výsledky v  hospodaření,

můžeme plnit spoluúčast na financování stavby,“ pochvaluje si Mareš. Podle něj nemocnici v  Kladně klientela neschází a  každý rok zde narůstá počet pacientů. „Lidem naše nemocnice pravděpodobně vyhovuje a  zdejší léčbu vyhledávají,“ domnívá se kladenský ředitel. Ještě dříve než nový pavilon nemocnice bude pro pacienty otevřeno oddělení magnetické rezonance. Rekonstrukce a úprava prostorů pro instalaci tohoto přístroje právě probíhá v  bývalé nemocniční prádelně. Slavnostně ji zahájili hejtman Petr Bendl  a ředitel nemocnice Otakar Mareš v sobotu  19. dubna v  rámci Dne pro středočeské zdravotnictví. Po dostavbě nového pavilonu najde rezonance definitivní místo tam. Nemocnice pořídila přístroj za cenu 37,3 miliony korun včetně dalšího nezbytného zařízení, jako je injekční dávkovač, pulzní oxymetr, nemagnetické transportní lůžko a  nemagnetický pojízdný anesteziologický přístroj. Rezonance bude instalována v  červnu, pak proběhne zkušební provoz a  od 1. července začne sloužit pacientům. „Prostory pro ni zrekonstruujeme v  takovém rozsahu a  kvalitě, aby bylo možno otevřít kompletní samostatné oddělení včetně zázemí pro pacienty i personál,“ řekl ředitel Mareš. Další úpravy v areálu nemocnice už proběhly nebo se chystají. Zrekonstruované jsou komunikace, nedávno byla před nemocnicí zprovozněna parkovací plocha, jiné parkoviště už se připravuje stejně jako rekonstrukce vrátnice kvůli kapacitně úzkému vjezdu. „Plánů máme hodně. Postupně bychom chtěli zrenovovat také hospodářské budovy a  komín, v  budoucnu by tam mohly být například ubytovací kapacity a  prostor pro informativní a  finanční oddělení,“ řekl Otakar Mareš. Stejně jako v  ostatních středočeských nemocnicích se i  ta kladenská snaží pro své pacienty používat nejmodernější pří-

Na stávající monoblok budov B, C a D se bude napojovat nový.

stroje. Před dvěma lety zakoupilo vedení nemocnice špičkový přístroj CT, moderní jsou rentgeny, ultrazvuk a  jiné vybavení na všech odděleních. V  plánu je pořízení takzvaného lineárního ozařovače, což je moderní přístroj v radioterapeutické léčbě, který léčí radikálněji a  úspěšněji zhoubné nádory. Ve středních Čechách má jediná nemocnice v  Kladně barokomoru, sloužící pro léčení přetlakem například při některých infekčních chorobách. Ta je sice soukromá,

ale v  areálu nemocnice slouží pro její pacienty. Vedle přístrojů má nemocnice vysokou úroveň i  v  kvalitě léčby pacientů. Na podzim získalo akreditaci od ministerstva zdravotnictví zdejší kožní oddělení. V současné době navštěvují toto pracoviště obyvatelé celé republiky, ambulantně zde lékaři ošetří až 13  500 lidí za rok, nejčastěji nemocné s lupénkou a ekzémy. Na oddělení mají moderní přístroj pro fototerapii, jímž se efektivněji léčí chronická kožní onemocnění.

V  rámci tohoto programu fungují v  nemocnici dobrovolníci, kteří se snaží zpříjemnit pobyt pacientům. Nyní působí na dětském, gynekologickém a interním oddělení. Pro pacienty připravují dobrovolníci například hudební podvečery, tvořivé dílničky či divadelní představení. Na dětské oddělení, kam docházejí několikrát týdně, s  malými pacienty vyrábějí, malují a  hrají si ve „školce“. Součástí programu je i  canisterapie, tedy léčba pomocí speciálně vycvičených psů.

Ředitel: Mareš: nové pavilony do dvou let Kladenskou oblastní nemocnici čeká v nejbližší době významná událost. Již na podzim by se měly začít stavět v areálu nemocnice dva nové pavilony. „Nyní je schváleno financování stavby, pokud půjde vše tak, jak je naplánováno, začneme budovat letos v září,“ říká současný ředitel Otakar Mareš. Jak bude nemocnice v budoucnu vypadat? Vybudujeme dva nové pavilony a  zároveň zrekonstruujeme stávající monoblok. Jedna z nových budov, čtyřpatrový pavilon akutní medicíny, bude jediným vstupem do nemocnice, vlevo pro pacienty, kteří přijdou sami, a vpravo pro urgentní příjem.

jeny tunelem se stávajícím monoblokem nemocnice.

Co najdou pacienti v  tomto novém pavilonu? V přízemí bude recepce, odběrové místo i  rentgeny a  dále čekárny jednotlivých ambulancí. V  dalších podlažích počítáme s  umístěním oddělení invazivních metod, jednodenní hospitalizace, sdružených jednotek intenzivní péče a  jednotky dospávání, postavíme také šest univerzálních centrálních operačních sálů. V  podzemí se bude nacházet nezbytné technické zázemí, odpady nebo centrální sterilizace.

Ten projde také rekonstrukcí. Co všechno se zde musí udělat? Chceme zmenšit počet lůžek na pokojích maximálně na tři, s  vlastním sociálním zařízením pro větší pohodlí. Už nyní připravujeme lůžkové rezervy, které budou případně sloužit v průběhu stavby. Na odděleních ORL a  na očním budou ještě další dva operační sály.

A  k  čemu bude sloužit druhý nový pavilon? Jako trans- fusní oddělení. Postaví se v  místě dnešní staré budovy kožního oddělení. Oba nové pavilony budou propo-

Kdy se pacienti dočkají nových pavilonů? V  plánech máme dokončení stavby zhruba v  polovině roku 2010, na konci téhož roku bychom chtěli zahájit provoz  v nových budovách.

Základní kámen Oblastní nemocnice Kladno.

Mladá Boleslav: výstavba dvou pavilonů, babybox i záchytka Výstavba dvou nových pavilonů, zrekonstruované porodní sály, babybox pro odložené novorozence, moderní přístroje nebo zahájení provozu záchytky. To jsou jen některé nové události z.Klaudiánovy nemocnice v.Mladé Boleslavi, která je jednou z.pěti oblastních nemocnic středočeského kraje. Má 530 akutních a.128 lůžek následné péče, 46 odborností a.ošetřuje pacienty převážně ze spádových oblastí Mladá Boleslav, Nymbursko, Mělnicko, Českolipsko a.Turnovsko.

V.mladoboleslavské nemocnici by měla začít výstavba dvou nových pavilonů a.nových prostorů pro administrativu letos na podzim. Tamější vedení společně s.architekty má v.plánu postavit sedmipatrovou budovu, navazující na stávající blok nemocnice. Bude se zde nacházet několik oddělení, například interna, gynekologie, porodnice s.porodními sály či jednotka intenzivní péče. Na stavbu tohoto pavilonu přispěje Středočeský kraj, celkem se počítá s.investicí kolem 654 milionů korun. „Z.dlouhodobého hlediska je to v.nemocnici nyní téma číslo jedna,“ řekl člen představenstva Václav Řičář. Druhá budova bude po dokončení sloužit jako parkovací dům, neboť v.Mladé Boleslavi mají pacienti velký problém s.parkováním. Na střeše garáží bude heliport pro rychlejší a.pohodlnější převoz pacientů v.akutních případech. Do jiné budovy v.areálu nemocnice bude přemístěno ředitelství a.administrativa, tím se uvolní prostory pro onkologický stacionář v.budově, kde dříve sídlila záchranka. Tyto dvě stavby bude fi-

nancovat nemocnice sama. Všechno by mělo být hotové do konce roku 2010.

nice z  vlastních prostředků. Vyšetřování pacientů bude díky novým přístrojům rychlejší a přesnější. „Je to veliký přínos, nyní se čeká na vyšetření pouze dva tři týdny,“ řekl primátor města Raduan Nwelati. Na novorozeneckém oddělení nemocnice jsou od února dva nové inkubátory pro nedonošené děti, celkem jich lékaři mají k.dispozici osm. V.nových inkubátorech lze elektronicky udržovat optimální teplotu, vlhkost a.také třeba nastavit koncentraci kyslíku podle potřeby miminka. Zatím ve fázi testování je příprava nákupu sonografu na interní oddělení, zabývající se chorobami metabolismu. Starý ultrazvuk již nestačí moderním požadavkům medicíny, používá se k.vyšetření orgánů dutiny břišní, ledvin a.při onemocnění štítné žlázy, ale není možné s.ním provádět například biopsii.

Nové porodní sály Už nyní však Klaudiánova nemocnice nabízí pacientům mnoho nového. Během Dne pro středočeské zdravotnictví, 19. dubna, byly otevřeny zrekonstruované porodní sály. Slavnostního aktu se kromě ředitele nemocnice Ladislava Řípy zúčastnil také hejtman středočeského kraje Petr Bendl a.primátor města Raduan Nwelati. Zásadní oprava porodních sálů za 3,6 milionu korun začala v.únoru, nyní už porodnice funguje bez omezení. Rozdíl je veliký, místo rozlehlých sálů byly vybudovány uzavřené porodní boxy, zajišťující větší soukromí a.pohodlí pro rodičky. Boxy mají vlastní sociální zařízení, maminky mohou používat skákací míče, žíněnky nebo porodní stoličky. „Chtěli jsme prostředí pro budoucí rodičky výrazně vylepšit tak, aby odpovídalo současným požadavkům. Především v.sociálním a.hygienickém zázemí, aby se tu maminky cítily dobře a.aby se jejich děti rodily v.důstojném prostředí,“ vysvětlil ředitel nemocnice Ladislav Řípa. Až se po dostavbě nového pavilonu porodnice odstěhuje do nových prostor, budou zrekonstruované boxy využity pro jiné medicínské účely.

Babybox a.záchytka Bezpečná schránka pro anonymně odložené novorozence už našla své místo také v.Mladé Boleslavi. Specializovaná firma babybox instalovala v.budově dětského oddělení a.porodnice v.polovině dubna po několikatýdenních přípravách. Maminky v.nouzi ji budou moci využít od 1. května, pro větší soukromí bude ještě upraven okolní prostor, například vysázeny keře.

Dobrovolníci v.nemocnici Mladoboleslavská nemocnice se může pochlubit novou diagnostikou.

Babybox stál 360 tisíc korun, jeho nákup podpořila okolní města. Finančně přispěla všechna města Mladoboleslavska a.také fotbalový klub FK Mladá Boleslav. Instalace babyboxu se v.současné době plánuje rovněž v.ostatních oblastních nemocnicích středočeského kraje. Od 1. července bude v.nemocnici fungovat záchytná stanice pro opilé lidi. Kraj investuje do stavebních úprav záchytky  1,4 miliony korun a.v.budoucnu chce financovat provoz ročně milionem korun, půl milionu korun na vybudování a.další finance na provoz přislíbilo i.město. Záchytná stanice v.Mladé Boleslavi chybí, problémy s.opilými lidmi se zde řeší téměř denně. V.areálu nemocnice se našly vhodné

prostory, původně garáže, kam bude záchytka umístěna. Její provoz nebude zasahovat do ostatních pracovišť nemocnice.

Nové přístroje Poslední dobou se vylepšuje také technické zázemí nemocnice. Již vloni bylo v.nemocnici zřízeno moderní plicní oddělení za 25 milionů korun, jehož součástí je i.malý operační sál a.oddělené infekční pokoje. V.lednu nemocnice uvedla do provozu tři špičkové diagnostické přístroje. Novou angiolinku, počítačový tomograf (CT) a.dlouho očekávanou magnetickou rezonanci získala nemocnice za 72,5 milionu korun. I tuto investici uhradila díky svému dobrému hospodaření Klaudiánova nemoc-

Již rok a.půl působí v.boleslavské nemocnici skoro 30 dobrovolníků, v.současné době na dětském oddělení, ARO, interně a.v.LDN. V.nemocnici vymýšlejí různé programy pro pacienty. „Akce pořádáme proto, aby pacienti byli rozptýleni z.každodenního všedního života v.nemocnici a.přišli na jiné myšlenky, což jim napomáhá k.rychlejšímu uzdravení,“ říká koordinátorka projektu Monika Theimerová. Vedení nemocnice práci dobrovolníků vítá. „My se to snažíme podporovat, protože dobrovolníci pomáhají zlepšit spokojenost pacienta v.naší nemocnici,“ řekl Václav Řičář  V.rámci dobrovolnických programů se konají třeba velikonoční či vánoční akce, různé besedy nebo sbírka knih a.časopisů. Naposledy to bylo hudební dopoledne na dětském oddělení, při němž si děti hrály a.zazpívaly s.kytarou.

S T Ř E D O Č E S K É L I S T Y / o   zdravotni c tv í – kv ě ten 2 0 0 8

6

Benešovská nemocnice slaví 110 let Tento rok oslaví Nemocnice Rudolfa a Stefanie v.Benešově již 110 let od zahájení svého provozu. V současné době nabízí nemocnice pacientům 444 lůžek na devíti odděleních a.také 31 ambulancí všech oborů. Je zde nové dialyzační středisko, nedávno otevřené centrum pro řešení kýly a.rovněž nejmodernější přístroje, například CT či 4D ultrazvuk. O kvalitě nemocnice hovoří kromě deseti získaných akreditací také velká spokojenost pacientů.

Benešovská nemocnice byla slavnostně otevřena v  roce 1898 a  o  jejím jméně rozhodl tehdy sám císař František  Josef I. Dostala ho na počest sňatku korunního prince Rudolfa a  belgické princezny Stefanie. Největší modernizace proběhla v.nemocnici v.posledních letech, po roce 2002 byl vybudován gynekologicko-porodnický pavilon a  zároveň zahájena přestavba chirurgického pavilonu. Další vývoj nastal v  roce 2005, když byla nemocnice předána do vlastnictví středočeského krajského úřadu. V.loňském roce bylo v.Benešově hospitalizováno přes 15 tisíc pacientů a.ambulantně ošetřeno 205 tisíc lidí. „Náš cíl je zachovat a  dále rozšiřovat spektrum zdravotní péče a  služeb a.zvyšovat jejich kvalitu. Prioritní snahou je zajistit nejmodernější technické přístroje a  vybavení,“ sdělil ředitel benešovské nemocnice Miroslav Petrík. Vysokou kvalitu zdravotnických zařízení zaručují akreditace, kterých nemocnice získala již jedenáct, tu poslední pro obor neurologie. Nemocnice vlastní akreditace v.oborech klinická biochemie, vnitřní lékařství, anesteziologie a.resuscitace, ortopedie, hematologie a  transfuzní lékařství, gynekologie a porodnictví, dětské lékařství, diabetologie, nukleární medicína a ORL.

vždy na prvním místě – Vaše zdraví, naše priorita.

Pacienti chválí

Moderní dialýza

Stejně jako v.ostatních čtyřech oblastních nemocnicích středočeského kraje se kvalita zdravotní péče v  benešovské nemocnici neustále zlepšuje. Již druhý rok se nemocnice Rudolfa a  Stefanie umístila na prvním místě v.průzkumu kvality středočeských nemocnic. V  loňském roce odpovídalo 3537 respondentů a.podle výsledků si lidé chválili hlavně přístup k  pacientům, tedy respekt, ohled, úctu a  citovou oporu. Nejlépe hodnocenými odděleními nemocnice byly obě chirurgie, gynekologie, interna a  ORL, velmi spokojeni jsou lidé také s.místními sestrami. „Výsledky průzkumu jsou pro nás na jednu stranu potěšující, na druhou stranu nás velmi zavazují,“ řekl ředitel nemocnice Miroslav Petrík. Podle něj se tak naplňuje filozofie nemocnice, jejíž heslo zní: Pacient je u  nás

Slavnostní otevření nového, moderního dialyzačního střediska v  nemocnici Benešov proběhlo vloni na podzim za účasti středočeského hejtmana Petra Bendla, ředitele nemocnice Miroslava Petríka a.Davida Prokeše, ředitele společnosti Fresenius Medical Care (FMC), investora stavby. Dialyzační středisko se nachází v  areálu nemocnice, v  památkově chráněné budově z  konce 19. století, která byla už delší dobu v.havarijním stavu. Společnost FMC, celosvětově největší poskytovatel produktů a  služeb pro lidi trpící chronickým selháním ledvin, budovu zrekonstruovala. „Naším cílem je především spokojený pacient,“ řekl ředitel FMC David Prokeš. Spolupráci si pochvaluje ředitel nemocnice Miroslav Petrík: „Nemocnice umožnila společnosti FMC pronajmout si a  provozovat v.jejích prostorách dlouhodobě hemodia-

Dialyzační středisko – Vloni na podzim bylo v benešovské nemocnici otevřeno nové dialyzační středisko.

lyzační středisko. Naproti tomu se FMC zavázala od základů až po střechu opravit již velmi zchátralou budovu, a  to do původní  historické podoby. Na rekonstrukci by  jinak neměla nemocnice finanční prostředky.“ Rovněž během loňského podzimu byl na chirurgickém oddělení nemocnice zahájen provoz Centra pro řešení kýly. Odstranění kýly je jedním z nejčastějších chirurgických výkonů v republice. V Benešově operují různé druhy kýl, například pupeční, stehenní nebo břišní, nejčastěji však v  tříselné kýly. Zákroky jsou prováděny podle nejmodernějších chirurgických postupů a.za použití technologicky vyspělých materiálů. Součástí centra je také odborná poradna pro kýlu.

CT a.4D ultrazvuk Poslední dobou se výrazně zlepšuje také přístrojové vybavení nemocnice. Nejmodernějším kusem je v současné době nové CT, na něž přispěl dílem i středočeský kraj. Podobné CT vlastní fakultní nemocnice v pražském Motole. Jedná se o  multidetektorové CT, které je rychlé, spolehlivé, a.hlavně přesnější, umožňuje široký sortiment vyšetření. Výsledkem je pak reálný trojrozměrný obraz vyšetřovaného místa. Možnosti CT využívají všechna oddělení v nemocnici. Velkou výhodou je, že snímky z.CT se archivují v.počítači, kde si ho mohou podle potřeby najít všichni uživatelé. Některá klinická pracoviště mohou být dokonce napojena on-line, takže mohou v.případě nutnosti vidět snímek okamžitě. Operační obory si díky tomu dokonaleji naplánují operační postupy. Také pro pacienty je vyšetření šetrnější, především díky nižší dávce záření a rychlosti. Budoucí maminky mohou v.nemocnici využít prostorový 4D ultrazvuk pro přesnější určení vývoje plodu.

Baby Friendly Hospital Nové CT – nové multidetektorové CT je rychlejší a přesnější, pro pacienty šetrné.

Anketa Jak jste spokojen(a) s.péčí v.nemocnici? Lenka Marešová, nemocnice Kolín Nestěžuju si. Chodíme sem často já i.děti, na oční, na kožní, byla jsem tu dvakrát v.porodnici. Všechno bylo v.pořádku. Eva Krulišová, nemocnice Kolín Z.99 procent jsem spokojená, ležela jsem tady na oddělení, mám dobré zkušenosti. Václav Procházka, nemocnice Kolín Jsem po operaci a.můžu říct, že je všechno perfektní. Jsem spokojený s.čistotou, jídlem i.personálem.

O.budoucí rodičky je v.nemocnici rovněž postaráno. Gynekologicko-porodnické oddělení nemocnice totiž před dvěma lety

Miroslava Bartovičová, nemocnice Příbram Přijali mě dneska, zítra mě čeká operace. Zatím jsem spokojená, nikde jsem nečekala, sestřičky jsou moc hodné, také je všude čisto. Teď už jen abych měla za sebou tu operaci.

Jarmila Marounová, Klaudiánova nemocnice Mladá Boleslav Ležela jsem tady na očním a.na gynekologii a.jsem stoprocentně spokojená jako ještě nikde jinde. Skutečně si nemám na co stěžovat, všechny sestry byly moc hodné, prostě všechno výborné.

Iveta Čeperová, nemocnice Rudolfa a.Stefanie Benešov Myslím si, že nemocnice je dobrá, hodně se to tady zlepšilo. I.když asi záleží na oddělení. S.porodnicí jsem byla ve všem spokojená, zato kontrola kyčlí dítěte není ideální. Mají otevřeno jen hodinu, a.to jsme ještě čekali, až vyšetří miminka přímo z.porodnice, čekárna byla plná a.byl tam špatný vzduch. To by měli ještě vymyslet lépe.

František Šulc, Klaudiánova nemocnice Mladá Boleslav Na podzim jsem tady v.nemocnici byl. Řekl bych, že zdravotní personál je normální, jídlo docela ucházející. Na nic jsem si nestěžoval, jen mě rozčarovalo, když v.noci přivezli na pokoj bezdomovce, který obtěžoval nás pacienty i.sestřičky. Zasmradil celou místnost a.pral se se sestrami, když ho chtěly umýt. Takoví pacienti by měli být někde izolováni.

získalo titul Baby Friendly Hospital neboli nemocnice přátelská k dětem. Jeho udělení zavazuje k.zajištění vysoké péče a.pohodlí pro rodičky i  miminka. Benešovskou nemocnici stále častěji navštěvují maminky i z okolních regionů a.také ty, které odmítají v.pražských porodnicích. „V.roce 2007 jsme dosáhli rekordu v  počtu porodů za posledních šestnáct let, na našem oddělení se narodilo 1097 dětí,“ sdělil tiskový mluvčí nemocnice Petr Ballek. Gynekologická péče v  benešovské po-

rodnici je na vysoké úrovni v  oblasti výkonů i  prostředí. Pacientky mají jedno a.dvoulůžkové pokoje s.vlastním sociálním zařízením, může zde přespat blízká osoba, na každém patře je jeden bezbariérový pokoj. Do nadstandardního vybavení patří i  televize a  lednice. Na porodním sále je polohovací lůžko, maminky mohou použít míče, masírovací strojky a jiné pomůcky. Nadstandardní je speciální porodní box s masážní vanou, žíněnkou či závěsným lanem.

Způsoby úhrady poplatků v jednotlivých nemocnicích KOLÍN

1. Prostřednictvím zdravotních známek. Známky mají hodnotu 30 korun (k  ošetření v.ambulancích), 60 korun (k  hospitalizaci) a.90 korun (k.ošetření na pohotovosti). Známky jsou platné vždy v  roce vydání a  jsou vratné. Dají se koupit v.libovolném množství na třech místech v.areálu nemocnice, a to v hlavní pokladně budovy ředitelství, v.recepci Centrálních operačních sálů a.v.recepci Centrálního odběrného místa. 2. Pomocí SMS zprávy. Pacient ze svého mobilního telefonu odešle zprávu ve tvaru LEKAR ONK na telefonní číslo 90.222.30 (poplatek 30 korun) nebo 90.222.90 (poplatek 90 korun). Obratem obdrží zprávu s.validačním kódem, kterým se prokáže v.ambulanci. Pokud uživatel odešle chybně zadanou SMS, o.peníze nepřijde.

PŘÍBRAM

Poplatky se platí přímo na ambulanci, kde byl pacient ošetřen, nebo při propuštění na lůžkovém oddělení, kde byl hospitalizován.

BENEŠOV

1. Prostřednictvím automatů, kde se dají koupit kupóny za 30 nebo 90 korun. Automaty jsou umístěny v.budově přijímací kanceláře, v  přízemní pavilonu interny a.v.pavilonu gynekologie, další dva automaty se pak nacházejí v.chirurgickém pavilonu. 2. Poplatky lze také zaplatit v.nemocniční pokladně hotovostí nebo kartou, v.pracovní dny je pokladna otevřena od 7 do 14 hodin.

KLADNO

Poplatky se platí prostřednictví automatů, kterých je celkem pět, z.toho čtyři pouze na mince a.jeden i.na bankovky. Nacházejí se u.všech hlavních vstupů do nemocnice.

MLADÁ BOLESLAV

V.areálu nemocnice je umístěno šest automatů, v.nichž se platí poplatky. Pacienti je najdou u.vchodu do nemocnice, v.pavilonu interny, úrazové ambulance, na dětském, očním a.neurologickém oddělení.

Kvalita péče krajských nemocnic 50 %

30 %

zlepšení

zhoršení

20 %

je to tak stejně Pramen: STEM 4/2008

Průzkum veřejného mínění mezi Středočechy k aspektům vývoje ve zdravotnictví

kv ě ten 2 0 0 8 – S T Ř E D O Č E S K É L I S T Y / o   zdravotni c tv í

Zdravotnický den přilákal tisíce lidí

Den pro středočeské zdravotnictví nalákal do 26 zdravotnických zařízení v kraji více než 10 tisíc lidí. Během soboty 19. dubna byly otevřeny nemocnice, léčebny, stanoviště záchranné služby i další zařízení. Největší nápor zaznamenalo pět oblastních nemocnic v Benešově, Kladně, Kolíně, Mladé Boleslavi a Příbrami, do všech přišlo přes tisíc návštěvníků, do některých menších jich zavítalo i 500. Lidé si tradičně nechali udělat různá vyšetření nebo si prohlédli nové prostory, pro děti byly připraveny soutěže a výtvarné dílny. Převážně rodiny s dětmi a školáky přilákala záchranářská technika v Kladně.

Během dne došlo v některých zařízeních také k slavnostním aktům. V kladenské nemocnici byla zahájena rekonstrukce bývalé prádelny pro oddělení magnetické rezonance, v mladoboleslavské Klaudiánově nemocnici si lidé prohlédli nové porodní sály, které už v současnosti slouží rodičkám. Celodenní program vyvrcholil v Příbrami, kde představitelé nemocnice, kraje a města odpoledne oficiálně zahájili výstavbu nového pavilonu poklepáním na základní kámen.

Příbram s frontami

V Příbrami se skupinky lidí trousily směrem k nemocnici už od rána, přesně v devět hodin otevřela pomyslnou bránu zdejší hlavní budova, v níž přicházející návštěvníky vítali dočasní vrátní. „Pojď, ať všechno stihneme,“ popoháněla starší paní svého muže s hůlkou. Nejdřív se ale oba zastavili u makety budoucího nového pavilonu. „Takhle to tady bude vypadat? No, to bude hezký,“ řekla obdivně paní, než vyrazila s manželem na bezplatná vyšetření. Pro lepší orientaci v nemocnici sloužily všem příchozím tabulky s označením tras. „Musíte podle barevných šipek, všechno je tam napsané,“ hlásil příchozím s úsměvem vrátný. Červené šipky ukazovaly cestu k bezplatným vyšetřením, modré cedule zase D prostorový ultrazvuk pro těhotné, žluté dovedly zájemce na oční oddělení a zelené do nového oddělení magnetické rezonance. „Nejdřív se půjdu podívat na rezonanci, ta končí v půl dvanácté,“ rozhoduje se u tabulek dáma středního věku. Čeká ji však docela dlouhá fronta. „Museli jsme prodloužit dobu prohlídky až do dvanácti hodin, zájem o magnetickou rezonanci byl obrovský,“ sdělila vedoucí tiskového centra příbramské nemocnice Monika Boušková. „Letos sem zavítalo ještě víc lidí než vloni,“ dodala. Ten, kdo nechtěl čekat na rezonanci, vydal se zatím do druhého patra na bezplatná vyšetření. Sestřičky měřily krevní tlak, tep a tělesnou hmotnost, zájemcům brali krev na vyšetření hladiny cholesterolu a cukru v krvi. Kdo chtěl, mohl se dozvědět i krevní skupinu s Rh faktorem. V přednáškovém sále bylo plno, lidé na

představitelé nemocnice, kraje i města Příbram sešli u základního kamene nového pavilonu. Jeho stavba bude zahájena v nebližších dnech a vyjde zhruba na 900 milionů korun. Radost z toho, že se plán výstavby podařilo dovést do konce, zazněla několikrát z úst všech přítomných. „Pro nemocnici to byl často boj. Ale úžasné a jedinečné na tom je, že ten boj nemá poražených, má jen vítězů,“ sdělil ředitel nemocnice Roman Boček, který poté poděkoval zaměstnancům i kraji. „Bez vaší důvěry bychom tady nebyli,“ dodal na adresu krajského úřadu. „I pro mě je to velký den D,“ prohlásil poté středočeský hejtman Petr Bendl. „Chtěl bych pogratulovat městu Příbram, že tato investice skončí právě v jeho nemocnici. A doufám, že se tady brzo sejdeme při otevření nového pavilonu,“ řekl na závěr svého krátkého proslovu. Kromě nich promluvili rovněž další hosté, například příbramský starosta Josef Řihák, náměstek ministra financí Ivan Fuchsa nebo zástupci dodavatelů stavby.

Symbolický Běh pro zdraví

V Benešovské nemocnici byl připraven program i pro dětské návštěvníky.

židlích se rychle střídali. „Jste nalačno? Ne? Tak to bych vám krev nebrala, výsledky nebudou úplně spolehlivé,“ zklamala sestřička pána před odebráním krve. Po druhé hodině odpolední už je pozdě i na krevní skupiny, pro výsledky by se muselo dojít až další den. Velké množství lidí stálo na chodbě u denzitometrie neboli měření hustoty kostní hmoty pomocí mobilního RTG denzitometru. „Fronta je tu pořád, od rána už jsem změřili 120 lidí,“ řekla v půl třetí sestřička, když zapisovala dalšího vyšetřeného pacienta. Někomu dnešní návštěva velmi pomohla. „Zajděte si k praktickému lékaři, máte začínající osteoporózu, měla byste to řešit. Být vámi,

tak to rozhodně neodkládám,“ doporučila doktorka jedné starší paní. Lidé se během dne střídali rovněž na očním oddělení kvůli preventivnímu vyšetření pro vyloučení zeleného zákalu a vyšetření oka, těhotné ženy často mířily na gynekologii, kde jim miminko vyšetřili 4D prostorovým ultrazvukem. Vedení nemocnice pamatovalo i na děti a jejich rodiče, když pro ně v chodbě u magnetické rezonance připravilo veselý program. Několik desítek prcků se bavilo u pohádky Broučkovy trampoty, kterou předvedla loutkoherecká skupina Zalezlíci. Hned poté si děti zazpívaly s kytarou  a soutěžily i s rodiči o pěkné ceny. Také venku před nemocnicí byla pro malé

Lékař mladoboleslavské nemocnice ukazuje návštěvníkům vyhodnocení vyšetření.

První byli v Neratovicích

Dnes se na území Středočeského kraje nacházejí zcela běžně privátní lékaři i nemocnice. Nedlouho po roce 1989 tomu tak ovšem nebylo. První soukromá nemocnice ve středočeském kraji vznikla v roce 1994 v Neratovicích. V současné době je vyhledávána pacienty ze širokého okolí, vyhlášená je především zdejší porodnice.

V roce 1994 založilo ryze soukromou nemocnici město Neratovice společně se společností Almeda, a. s. Původně nabízela nemocnice pouze ambulanci, od roku 1995 poskytuje i lůžkovou péči. Nyní disponuje kolem 100 lůžek na šesti odděleních, funguje zde také 11 ambulancí. Vloni bylo v Neratovicích hospitalizováno 6500 lidí a v ambulancích ošetřeno téměř 80 tisíc pacientů. Zařízení využívají převážně obyvatelé spádových oblastí Mělnicko a Praha-východ, což je zhruba 35 tisíc lidí, často sem jezdí také pacienti z Prahy. „Celkově se dá říct, že je nemocnice úspěšná. Ekonomicky je stabilní a pacienti ji vyhledávají,“ tvrdí její ředitel Jiří Vlček. Pro nemocnici je zásadním krédem poskytovat kvalitní péči s maximálním  ohledem na zájem pacienta-klienta. To jsou jasné priority pro fungování nemocnice. „Samozřejmě máme nějaké problémy, ty jsou dané českým zdravotnictvím. Ale umíme si poradit lépe než nemocnice vlastněná veřejným subjektem. Právní forma akciové společnosti zakládá

7

odpovědnost managementu, a to považuji za klíčovou otázku,“ domnívá se ředitel. Jak je vidět podle zájmu klientů, nemocnici se daří. Dlouhodobě zavedená oddělení fungují dál, 1. dubna bylo otevřeno nové oddělení chronické resuscitační a intenzivní péče. Výhody soukromé nemocnice se projevují třeba při nákupu techniky. „V tom nejsme svázáni žádnými zákonnými předpisy. Naše interní výběrová řízení ale mají podstatně tvrdší podmínky pro dodavatele a celý systém nám umožňuje dosáhnout více za méně peněz,“ tvrdí ředitel Vlček. Na ostatní záležitosti, jako například na personální otázky či počet a kvalifikace personálu, jsou stanoveny obecně závazné právní předpisy, které platí pro všechny subjekty poskytující zdravotní péči.

Vyhlášená porodnice Neratovická nemocnice je zařazena do státem garantované sítě lůžkových zdravotnických zařízení, má uzavřeny smlouvy se všemi zdravotními pojišťovnami, standardní výkony tedy hradí pojišťovny. I když je nemocnice soukromá, pacienti neplatí víc než ve státní nemocnici, pokud sami nechtějí. „U nás jsou stejné podmínky jako v kterékoliv jiné nemocnici. Záleží na pacientovi, zda si zvolí standardní, nebo nadstandardní péči,“ dodává Jiří Vlček. Podle něj lidé nadstandardní služby využívají poměrně hodně. Nejvíce vyhlášené je neratovické gynekologicko-porodnické oddělení. V porodnici, která funguje od ledna 1995, se ročně

narodí asi 900 dětí. Prvořadým cílem je, aby se nastávající maminky cítily jako doma, čemuž je podřízena veškerá péče. Samozřejmostí je porod v samostatných porodních sálech, účast otců či jiných příbuzných při porodu, rehabilitační míče, vana nebo sprcha, po narození miminka pak společné ubytování matky s dítětem. Další služby jako samostatný pokoj s manželem či výběr lékaře u porodu jsou nadstandardní. Na gynekologii se každý rok provádějí stovky malých a více než pět set velkých zákroků, přes 60 procent výkonů je prováděno laparoskopicky.

Další oddělení Interní lůžkové oddělení bylo otevřeno v květnu 1997. Nosnými obory interny jsou kardiologie, hepatogastroenterologie a diabetologie. Interní ambulance začala již se vznikem nemocnice, šest let funguje diabetologická poradna. Chirurgii provozuje soukromý subjekt MN Neratovice Mediterra, s. r. o., od roku 1995, každý rok chirurgové operují kolem 1600 lidí, specializují se na operace zažívacího traktu, zejména jícnu a tlustého střeva. Součástí nemocnice je anesteziologicko-resuscitační oddělení a nově také oddělení chronické resuscitační a intenzivní péče. Pacienti mohou docházet do devíti ambulancí, těmi jsou kožní, EEG, gynekologie, interna, oční, diabetologie, neurologie, klinická biochemie a hematologie a chirurgie, k dispozici jsou i dvě rentgenové vyšetřovny a jedna ultrazvuková.

návštěvníky nachystaná zábava, pod velkými stany caparti kreslili, házeli šipkami do terče, chytali prutem hrnečky nebo třeba zatloukali hřebíky do dřeva. Kvůli dešti však většinu dne zel prostor prázdnotou. „Škoda že je tak špatné počasí, kdyby nepršelo, mohly se děti vyřádit i venku,“ litoval vrátný. Když se kolem druhé hodiny konečně vylepšilo počasí, užily si děti i venkovní radovánky.

Základní kámen s hudbou Po třetí hodině se v nemocnici všechno vracelo do normálu. Vyšetření byla dokončena, lidé pomalu odcházeli domů. Ten nejslavnostnější okamžik se ale teprve chystal. Po čtvrté hodině odpolední se

Den v Příbrami však ještě nekončil. Po slavnostním aktu se uskutečnil symbolický Běh pro zdraví od nemocniční brány na náměstí, vzdálené asi 500 metrů. „Cítím se strašně, vůbec jsem netrénoval. Ani nevím, kdy jsem naposledy běhal,“ prohlásil hejtman Bendl. Společně s ním a jeho tiskovým mluvčím Martinem Kupkou běželo v bílých tričkách s logem Běh pro zdraví asi 30 lidí, mezi nimi nejvíc dětí. „Je to daleko?“ zajímal se ještě před startem hejtman. A po doběhu dodal: „Myslel jsem, že to není tak daleko.“ Děti nakonec přiběhly do cíle první, krátkou trasu zvládli v pohodě úplně všichni. Na hlavním příbramském náměstí pak následoval koncert Lenky Filipové, která zazpívala s kapelou své nejznámější hity, hned potom ovládla pódium skupina Rangers. S jejími členy si na kytaru zahrál také hejtman Bendl, posluchačům  zazpíval dokonce dvě své vlastní písničky. I když neustále drobně poprchávalo, lidé vydrželi až do konce.

V Benešovské nemocnici se mohou pochlubit i novým CT.

Aschermannová: Na Pleš míří nové investice Už téměř rok vlastní Institut onkologie a rehabilitace Na Pleši soukromá společnost Institut onkologie a rehabilitace Na Pleši, s. r. o., dříve Health Plus, s. r. o. Od té doby vložila do rozvoje zdravotnického zařízení 15 milionů korun, další investice v řádu 25 až 30 milionů korun by měly být použity do konce roku. „To je jedno z plus privatizace našeho zařízení. Soukromý majitel může přinést to, na co bychom jinak nedosáhli,“ říká ředitelka institutu MUDr. Alexandra Aschermannová. Podle vás je tedy soukromý vlastník pro institut výhodou? Může rychle a konkrétně reagovat, kam je potřeba investovat. Zároveň si pohlídá, aby byly investice účelně vloženy a využity. Jak z  dnešního pohledu hodnotíte privatizaci? Co se týká lékařské péče, nedošlo k  žádným zásadním změnám. Zůstaly zde všechny základní obory, tedy onkologie, rehabilitace, pneumologie a chirurgie. Oddělení onkologie je součástí komplexní péče v  rámci celého kraje

a  Prahy. Jsme držiteli certifikátu evropské onkologické společnosti, takže se o pacienty staráme jak ve fázi akutní, tak i  následné a  podpůrné. Spolupracujeme s  občanskými sdruženími, kde mají pacienti třeba psychosociální podporu, provozujeme i poradenskou linku. Co v nejbližší době plánujete? Důraz klademe na zlepšení komfortu nemocných. Uvědomujeme si, že důležité je prostředí, kde se nemocní léčí, je tedy potřeba vylepšit interiér hlavní léčebné budovy. Součástí modernizace bude úprava centrálního vstupu do nemocnice, kde by byla i čekárna nebo občerstvení. Chceme, aby se pacienti lépe orientovali při příchodu do nemocnice. Bude se také rekonstruovat lůžkové zařízení, mezi pokoji vzniknou sociální buňky se sprchou a WC. Kdy se s výstavbou začne? Pravděpodobně v  létě. Kromě toho máme ještě projekt na vybudování ústavní lékárny a  rekonstrukci objektu pro 12 nadstandardních lůžek pro rehabilitaci. A co se týká vybavení? Přístrojové vybavení modernizujeme. Na onkologii jsme pořídili rentgenový simulátor, který zpřesňuje radioterapii, dále jsme vybavili novými přístroji rehabilitační oddělení.

S T Ř E D O Č E S K É L I S T Y / o   zdravotni c tv í – kv ě ten 2 0 0 8

8

Záchranná služba pro milion obyvatel

Středočeská záchranná služba, která zajišťuje péči pro 1 175 254 obyvatel středočeského kraje, má jednu z nejhustších sítí stanovišť v České republice. Všech 32 výjezdových stanovišť záchranky je rozmístěno tak, aby poskytnutí lékařského ošetření bylo zabezpečeno do patnácti minut, s výjimkou například při zhoršených klimatických podmínkách. Záchranná služba plánuje časem rozšířit oblast působení v kraji, nejnovější návrh počítá s vybudováním stanoviště v Roztokách u Křivoklátu, Březnici a Zbraslavicích. „My se rozhodně nic rušit nechystáme, naopak,“ říká ředitel záchranné služby Robert Zelenák.

Územní středisko zdravotnické záchranné služby pro středočeský kraj bylo zřízeno v roce 2002, rok poté se pod ním sloučilo 9 existujících příspěvkových organizací záchranné služby. V  roce 2003 pak bylo vybudováno 6 oblastních středisek, jejichž součástí jsou operační střediska neboli dispečinky. Ty se nacházejí v  Mladé Boleslavi, Kladně, Příbrami, Benešově, Kolíně a Jesenici. Vloni v květnu se Územní středisko přestěhovalo do nové budovy v  areálu kladenské nemocnice, kde se nachází ředitelství, operační středisko a ště místní záchranné služby včetně osmi garáží. Celkové náklady na výstavbu budovy dosáhly 66 milionů korun, z toho investoval 60 milionů kraj a zbytek záchranka. „Oblast zdravotnictví patří k  našim prioritám. Dlouhodobě se snažíme budovat moderní a  vysoce kvalitní záchrannou službu, která je prvním klíčovým článkem při záchraně lidského zdraví. Z  krajského rozpočtu proto každoročně uvolňujeme pro záchrannou službu jednu z nejvýznamnějších finančních částek. Také investice do nového sídla patří mezi největší a  nejvýznamnější,“ řekl při otevření střediska v  Kladně středočeský hejtman Petr Bendl. Podpora záchranky ze strany kraje je opravdu výrazná. V  roce 2007 poskytl kraj na provoz záchranky 330 tisíc korun, na provoz lékařské služby první pomoci 43 tisíc korun.

Posádky a dispečink Během loňského roku daroval kraj záchranné službě také 17 nových sanitních vozů, takže v  současné době jich má záchranka k  dispozici již 70. Jejich stáří se pohybuje v průměru do pěti let. K  pacientům vyjíždějí různé druhy posádek. Záchranka vlastní 12 posádek RZP neboli rychlé zdravotnické pomoci, kde je diplomovaná zdravotní sestra a řidič – záchranář, 38 posádek RLP, tedy rychlé lékařské pomoci, kde je navíc lékař. Vedle

toho ještě existují dvě skupiny randezvous, kdy si téhož pacienta podle potřeby předávají RLP a RZP, a 2 skupiny vodní záchranné služby. Ty fungují v  letních měsících na Slapské přehradě ve Ždáni a  na vodní nádrži Orlík v Loužku. O vyslání posádek rozhoduje operační středisko na lince 155. V  současné době pracuje na operačních střediscích 79 lidí, z  toho je pouze několik mužů. Během dne pracují na dispečinkách 2 až 3 operátorky, v noci většinou dvě. Povolání operátorek, které přijímají tísňové volání na lince 155, je velmi psychicky náročné. Nezbytné je vyšší zdravotnické vzdělání, výhodou bývá praxe zdravotní setry či výjezdové sestry záchranné služby. „Operátorky jsou pod obrovským tlakem. Radit někomu po telefonu a  během chvíle vyhodnotit vážnost situace je velice složité,“ říká tisková mluvčí záchranné služby Tereza Janečková. Denně přijmou operátorky stovky hovorů, pokaždé musí správně posoudit situaci a zdravotní stav pacienta, ale také správně navigovat posádky a  po telefonu poradit, jak poskytnout první pomoc před příjezdem sanitky. To se většinou ve školách neučí. Středočeská záchranná služba proto poskytuje zájemkyním kurz pro dispečerky, v  němž se učí reagovat na různé modelové situace a  teoreticky se připravovat k  řešení tísňových hovorů.

Statistika výjezdů Záchranná služba na území středočeského kraje vyjížděla loni k  84  096 případům, což je více než v předchozích dvou letech. Během 24 hodin tak vyjela průměrně k  230 případům. Čísla obsahují i  zásahy soukromých složek, které ve středních Čechách působí. Nejvíce výjezdů se uskutečnilo v Mladé Boleslavi, Příbrami a Kladně. Nejčastěji vyrážely sanitky do terénu v červenci, květnu a  prosinci, což je obvyklé každý rok. Došlo také k  462 marným výjezdům, tedy těm, které neskončily z  různých důvodů ošetřením pacientů. V  loňském roce ošetřili zdravotníci záchranky 67 952 pacientů. Toto číslo už neobsahuje zásahy nestátních složek. Většina pacientů, téměř 70 procent, trpěla somatickými obtížemi, nejčastěji z  oblasti vnitřního lékařství, šlo převážně o infarkty myokardu, cévní mozkové příhody, dušnost nebo plicní embolie. Ve 13 procentech se jednalo o úrazy, kterých každý rok přibývá. Z  celkového počtu bylo 446 mnohočetných úrazů bezprostředně ohrožujících život. Sanitky v  15 případech zasahovaly u  hromadných výskytů zraněných, například u  dopravní nehody autobusu poblíž Čerčan nebo u  zřícení haly v  kladenské Poldi. Šest procent pacientů bylo odvezeno z  psychiatrickým onemocněním. Záchranáři řešili také 600 pokusů o sebevraždu.

Kvalita záchranné služby 42 %

43 %

Vše začíná na dispečinku Odvoz pacienta sanitkou do nemocnice je však ta poslední fáze záchrany života. Všechno začíná u dispečerek na operačních střediscích. Ty musí správně vyhodnotit stav pacienta, poslat sanitku na správné místo a zároveň pomoci volajícím na lince 155. Jednou ze 79 dispečerek středočeské záchranné služby je také Anna Heclová, zkušená zdravotní sestra s dvacetiletou praxí v oboru. Jaké je povolání dispečerky? Mnozí lidé si ani neumějí představit, jak je zodpovědné a stresující. A  přitom to tak je. Tahle práce je psychicky náročná a  musí ji dělat ten, který chce nemocným pomáhat. Co bývá nejtěžší? Odhadnout stupeň závažnosti nemoci. Musíme po telefonu poznat, zda je pacient v  takovém stavu, že vyžaduje rychlou pomoc, nebo stačí zajít k  obvodnímu lékaři. Pokud je to vážné, pošleme na místo sanitku a do té doby pomáháme volajícímu, jak se má o  sebe nebo o  jiného pacienta postarat. To je určitě také těžké. Komunikují s vámi volající lidé? Různě. Snažíme se cíleně ptát, někdy jsou ale lidé v  takovém stavu, že si ani  nevzpomínají, kde bydlí. Nejčastěji řeknou „mně je špatně“. Tak se vyptáváme na podrobnosti, snažíme se zjistit co nejvíc. Stává se, že někdo nespolupracuje vůbec? Jistěže ano. Někteří rovnou řeknou, že prostě nic dělat nebudou a  počkají na doktora. Přemlouváme je, aby udělali aspoň něco. I když někdy to opravdu nejde.

Znám případ, kdy pán nepohnul se stotřicetikilovou pacientkou. Volají někdy lidé jen tak pro legraci, i když jim nic není? To se stává poměrně často, že lidé naši linku zneužívají. Zkušená dispečerka to ale pozná. Kolik hovorů vyřídíte během jedné služby? To se nedá říct, je to nárazová práce. Někdy může být dvě hodiny ticho a jindy přijmeme během minuty osm hovorů z  různých lékařských oblastí. Nic jistého, velké změny. To je asi charakteristické pro tuhle práci? Ano, dispečerka není povolání, na které by byla šablona, pořád se něco mění a vylepšuje. Počítače, technologie, mění se i lidi. Musíme si pořád aktivně doplňovat informace. Jsou důležité také zkušenosti, třeba práce zdravotní sestry? To určitě. Já dělám tuhle práci už dvacet let, jezdila jsem se záchrankou v době, kdy byla k  dispozici jediná sanitka, pracovala jsem na ARO, interně, chirurgii. Využívám všechny zkušenosti. Navíc mám výhodu, že znám terén, ale na tom to už dneska ne-

stojí, protože se nám všechno zobrazuje v počítači, tedy i místo, kam mám jet. Kdy vaše práce končí? Když na místo pošlete sanitku? Vždycky musíme vyhodnotit i  to, co bude následovat, stav pacienta nahlásíme nemocnici, aby se tam připravili, než přijede sanitka. Kam vozí sanitky pacienty, třeba i  do Prahy? Většinou podle rajonizace do spádových nemocnic, naše povinnost je dopravit pacienta do nejbližšího zdravotnického zařízení. Pouze pokud mu nelze zajistit odpovídající péči tam, převáží se třeba do Prahy. Dá se říct, že existují nějaká riziková období nebo dny, kdy víte, že bude nějakých případů více než obvykle? Máme ze zkušenosti takové věci vytipované. V  létě se častěji jezdí do chatových oblastí, v  době veder přibývá například úžehů, úpalů, problémy mají kardiaci a lidé s  vysokým tlakem. Rizikové dny jsou čarodějnice nebo silvestr. A  tragické bývají víkendové noční návraty mladých lidí z diskoték. Vaše povolání je náročné, ale zároveň vás asi musí těšit, že zachraňujete lidi. Kdo ví, co by bez vás dělali. My jsme ta poslední instance, volající lidé už nevědí, kdo jiný by jim pomohl, tak se obrátí na nás. A my pak máme krásný pocit, že jsme pomohli. Je přece úžasné, když se nám povede resuscitovat čtyřicetiletého chlapa nebo rozdýchat mimino, kterému ještě nebylo ani šest týdnů. Proto to děláme.

Vtip od Vladimíra Jiránka

zlepšení

zhoršení

15 %

je to tak stejně Pramen: STEM 4/2008

Průzkum veřejného mínění mezi Středočechy k aspektům vývoje ve zdravotnictví

Zásady první pomoci Volat linku 155 – základní pravidlo zní nepanikařit a říct, kdo volá, kde, komu a co se stal,o a dát svůj kontakt

příjezdu sanitky nebo dokud postižený nezačne dýchat sám

Zjistit stav vědomí – zda zraněný reaguje

Dát do stabilizované polohy – pokud pacient dýchá, dát ho na bok, vrchní rukou mu podložit hlavu a hlavu zaklonit

Zjistit zda dýchá – pokud ne, zaklonit hlavu, případně vytáhnout jazyk. Nikdy hlavu nepodkládat!

Zastavit krvácení – pomocí tlakového obvazu, u  krvácení končetin zvednout končetiny nad úroveň srdce

Pokusit se oživit zraněného – 30krát pravidelně stlačit hrudní kost v  úrovni prsních bradavek při frekvenci 100 stlačení za minutu, po této sérii zacpat nos a dvakrát vdechnout do úst. Opakovat do

Fixovat zlomeniny dlahou a  ovázat – nenarovnávat, u otevřených zakrýt ránu Popáleniny chladit proudem studené vody Středočeské listy, vydavatel: Středočeský kraj, Zborovská 11, 150 00 Praha 5, IČ: 70891095, zapsán do evidence periodického tisku pod evidenčním číslem MK ČR E 16420. Pro Středočeský kraj zhotovuje společnost CVS Consulting, Hošťálkova 107, 169 00 Praha 6. Kontakt: [email protected]. Tisk ČTK repro. Publikované fotografie pocházejí z redakčního archivu. Středočeské listy jsou samostatně neprodejné.