ZDRAVOTNÌ TECHNICKÉ INSTALACE POLYFUNKÈNÍHO OBJEKTU

VYSOKÉ UÈENÍ TECHNICKÉ V BRNÌ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV TECHNICKÝCH ZAØÍZENÍ BUDOV FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF BUILDING SERVICES

ZDRAVOTNÌ TECHNICKÉ INSTALACE POLYFUNKÈNÍHO OBJEKTU PLUMBING SYSTEMS OF THE MULTIFUNCTIONAL BUILDING

BAKALÁØSKÁ PRÁCE BACHELOR'S THESIS

AUTOR PRÁCE

KLÁRA ÈERMÁKOVÁ

AUTHOR

VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR

BRNO 2014

Ing. LUCIE VENDLOVÁ, Ph.D.

ABSTRAKT V bakaláøské práci jsou øešeny zdravotnì technické instalace polyfunkèního objektu v Uherském Hradišti. V budovì jsou navrženy dimenze a materiály instalací splaškové kanalizace a vodovodu. Ohøev teplé vody je zajištìn zásobníkovým ohøívaèem v technické místnosti a prùtokovými ohøívaèi u døezù. Dále jsou navrženy pøípojky – jednotné kanalizaèní a vodovodní. Odvod srážkové vody ze støechy je øešen odpadním potrubím vedeným po fasádì. Srážkové vody z parkovištì jsou èištìny odluèovaèem ropných látek a stejnì jako srážková voda ze støechy jsou vedeny do retenèní nádrže s regulovaným odtokem. Návrh zdravotnì technických instalací je proveden za použití pøíslušných technických norem.

PREFACE The plumbing systems of the multifunctional building are solved in this bachelor‘s thesis. Dimension and pipe materials of the sewage system and water supply are designed in the building. The central water heating is solved by hotwater tank in the technical room. The water heating of kitchen sinks is solved by flow-heaters. The property connections are designed as well. Roof rain water is lead by rainwater downpipes on building facade. Car park rain water is lead by spill control oil – water separator. Roof rain water and car pak rain water are lead to the rainwater storage tank with regulated drain. The desing of the plumbing systems is made with usege of the appropriate technical standards.

KLÍÈOVÁ SLOVA Vodovod, kanalizace, ohøev teplé vody, hospodaøení s deš•ovou vodou

KEY WORDS Water main, sewer, water heating, rainwater harvesting

BIBLIOGRAFICKÁ CITACE Klára Èermáková Zdravotn• technické instalace polyfunk•ního objektu. Brno, 2014. 100 s., 17 s. pøíl. Bakaláøská práce. Vysoké uèení technické v Brnì, Fakulta stavební, Ústav technických zaøízení budov. Vedoucí práce Ing. Lucie Vendlová, Ph.D.

PROHLÁŠENÍ: Prohlašuji, že jsem bakaláøskou práci zpracovala samostatnì a že jsem uvedla všechny použité informaèní zdroje.

V Brnì dne 19. 5. 2014

............................................. podpis autora

Dìkuji své vedoucí bakaláøské práce Ing. Lucii Vendlové, Ph.D. za vedení a odborné rady v prùbìhu zpracovávání bakaláøské práce. Dále dìkuji svým pøátelùm, spolužákùm a rodinì za podporu pøi studiu.

OBSAH ÚVOD ............................................................................................................... 12 1 TEORETICKÁ ÁST ................................................................................... 13 1.1 LETEM SV TEM .................................................................................. 13 1.1.1 NEJSTARŠÍ HYGIENICKÁ ZA ÍZENÍ SV TA ........................... 13 1.1.2 ST EDOV K 500-1500 PO KR. ................................................. 17 1.1.2.1 VODOHOSPODÁ STVÍ ................................................ 18 1.1.3 NOVOV K .................................................................................. 19 1.1.4 PR MYSLOVÁ REVOLUCE 18.-19. STOLETÍ .......................... 21 1.1.5 20. STOLETÍ ............................................................................... 23 1.2 ZEM 1.2.1 1.2.2 1.2.3 1.2.4

ESKÉ ....................................................................................... 24 NEJSTARŠÍ HISTORIE .............................................................. 24 ST EDOV K .............................................................................. 24 NOVOV K .................................................................................. 28 19. STOLETÍ – 20. STOLETÍ ...................................................... 32 1.2.4.1 VODÁRENSTVÍ.............................................................. 32 1.2.4.2 KANALIZACE ................................................................. 33 1.2.4.3 VNIT NÍ ZDRAVOTECHNICKÉ INSTALACE................ 33

1.3 BRNO .................................................................................................... 35 2 VÝPO TOVÁ ÁST.................................................................................... 39 2.1 VÝPO TY SOUVISEJÍCÍ S ANALÝZOU ZADÁNÍ A KONCEP NÍM EŠENÍM INSTALACÍ V CELÉ POLYFUNK NÍ BUDOV A JEJICH NAPOJENÍM NA SÍT PRO VE EJNOU POT EBU.................................. 39 2.1.1 ZADÁNÍ ....................................................................................... 39 2.1.2 BILANCE POT EBY VODY ....................................................... 39 2.1.3 BILANCE POT EBY TEPLÉ VODY ........................................... 40 2.1.4 BILANCE ODTOKU ODPADNÍCH VOD ..................................... 41 2.1.4.1 SPLAŠKOVÉ VODY ....................................................... 41 2.1.4.2 DEŠ OVÉ VODY ........................................................... 41 2.2 VÝPO TY SOUVISEJÍCÍ S NÁSLEDNÝM ROZPRACOVÁNÍM DÍL ÍCH INSTALACÍ .................................................................................................. 42 2.2.1 KANALIZACE .............................................................................. 42 2.2.1.1 DIMENZOVÁNÍ POTRUBÍ KANALIZACE ...................... 42 2.2.1.2 DIMENZOVÁNÍ SVODNÉHO KANALIZA NÍHO POTRUBÍ, SVODNÉHO DEŠ OVÉHO POTRUBÍ A KANALIZA NÍ P ÍPOJKY .......................................................... 51

9

2.2.1.3 DIMENZOVÁNÍ RETEN NÍ NÁDRŽE NA JÍMÁNÍ SRÁŽKOVÉ ODPADNÍ VODY .................................................... 52 2.2.2 NÁVRH P ÍPRAVY TEPLÉ VODY ............................................. 54 2.2.2.1 P EDPOKLAD PROVOZU BUDOVY............................. 54 2.2.3 VNIT NÍ VODOVOD ................................................................... 59 2.2.3.1 DIMENZOVÁNÍ POTRUBÍ STUDENÉ A TEPLÉ VODY . 59 2.2.3.2 DIMENZOVÁNÍ CIRKULACE VNIT NÍHO VODOVODU69 2.2.3.3 DIMENZOVÁNÍ POŽÁRNÍHO VODOVODU ................... 72 2.2.3.4 DIMENZOVÁNÍ VODOVODNÍ P ÍPOJKY ..................... 74 2.2.4 NÁVRH VODOM RU .................................................................. 74 2.2.4.1 HLAVNÍ DOMOVNÍ VODOM R ..................................... 74 2.2.4.2 PODRUŽNÉ BYTOVÉ VODOM RY .............................. 76 2.2.4.3 POŽÁRNÍ VODOM R .................................................... 80 2.2.5 OV ENÍ NEROVNOSTI............................................................ 81 2.2.6 NÁVRH ODLU OVA E LEHKÝCH ROPNÝCH KAPALIN ......... 83 3 PROJEKT .................................................................................................... 84 3.1 TECHNICKÁ ZPRÁVA........................................................................... 84 3.1.1 ÚVOD .......................................................................................... 84 3.1.2 BILANCE POT EB ..................................................................... 84 3.1.2.1 POT EBA VODY ........................................................... 84 3.1.2.2 POT EBA TEPLÉ VODY ............................................... 85 3.1.3 VODOVOD .................................................................................. 86 3.1.3.1 VODOVODNÍ P ÍPOJKA ............................................... 86 3.1.3.2 VNIT NÍ VODOVOD ...................................................... 86 3.1.4 KANALIZACE .............................................................................. 87 3.1.4.1 KANALIZA NÍ P ÍPOJKA.............................................. 87 3.1.4.2 VNIT NÍ KANALIZACE .................................................. 88 3.1.4.3 DEŠ OVÁ KANALIZACE ............................................... 88 3.1.5 ZA IZOVACÍ P EDM TY .......................................................... 89 3.1.6 ZEMNÍ PRÁCE ............................................................................ 89 3.2 LEGENDA ZA IZOVACÍCH P EDM T ............................................. 91 ZÁV R ............................................................................................................. 93 POUŽITÉ ZDROJE .......................................................................................... 94 SEZNAM OBRÁZK ....................................................................................... 98 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ................................................................... 99

10

SEZNAM P ÍLOH ......................................................................................... 100

11

ÚVOD Bakalá ská práce se zabývá zdravotn technickými instalacemi v polyfunk ním dom . Práce bude d lena do t í ástí. V rámci teoretické ásti bude popsána historie a rozvoj vodovodních a kanaliza ních sítí, vnit ních instalací a za izovacích p edm t . Tato

ást se v nuje nejprve obecné sv tové historii, poté historii

v rámci eských zemí a v záv ru je popsán vývoj vodovodních za ízení a odkanalizování m sta Brna. Ve výpo tové ásti bude ešen polyfunk ní objekt v Uherském Hradišti. Budova je ty podlažní s jedním podzemním podlažím. Ve 3.NP, 2.NP a áste n 1.NP jsou bytové jednotky, v 1.NP se nachází ješt

kavárna a projek ní kancelá

a v 1.SP se nalézá technické zázemí, sklady kavárny, archiv, sklepy a ko árkárna. Pro budovu bude navrženo ešení splaškové a deš ové kanalizace a vnit ní vodovod s oh evem teplé vody. Dále bude navrženo p ipojení budovy na ve ejné sít . ást Projekt bude obsahovat technickou zprávu, legendu za izovacích p edm tu a výkresovou dokumentaci. Pro návrhy, výpo ty a výkresovou dokumentaci budou použity p íslušné technické normy.

12

1 TEORETICKÁ ÈÁST V souvislosti s rozvojem spoleènosti se vyvíjela také struktura obydlí. Z jednotlivých domù se postupnì stávaly vesnice, mìsteèka a také mìsta. Ta sice nedosahovala rozlohy souèasných velkomìst, ale bylo tøeba zajistit uspokojení potøeb obyvatel stejnì jako dnes. U nejstarších civilizací zajiš•ovala spoleèenské vyžití kolosea, amfiteátry, politické zase senáty a královské paláce. Se zvyšující se kvalitou provádìní stavebních prací a staveb se celkovì zlepšovala také hygienická zaøízení jednotlivých budov. Koupelny byly souèástí nejen „rodinných domù“, ale vznikaly také láznì. Ty byly nejen místem pro hygienu, ale také pro spoleèenská dostaveníèka. Ze slunné antiky se svìt pøesunul do temného støedovìku, kde byla špatná hygiena dùvodem vysoké nemocnosti. Teprve s nástupem prùmyslovì revoluce se zaèala øešit také kanalizace.

1.1 Letem svìtem 1.1.1 Nejstarší hygienická zaøízení svìta První snahy a úspìšné pokusy o øízené vedení vody probìhly 3700 pø. Kr. v Babylonii. V rámci projektu vypracovaného pro krále Samsuiluna byl vytvoøen zavlažovací systém pro visuté zahrady královny Semiramis, regulace øeky Eufrat, vodovod vedoucí vodu do Babylonu, láznì a další stavby. [12] Harappská kultura, která je prokázána již 2500 pø. Kr., vytvoøila vysokou úroveò urbanizace mìst. Tato mìsta byla tvoøena velkými obytnými bloky a domy, které v ulici mìly fasádu bez oken. Na kopci nad mìstem byla budována citadela, v jejím støedu stála lázeòská budova s bazénem. Mìsto Mohendža - daro vyøešilo potøebu odvádìní odpadních vod a pøivádìní èerstvé vody propojeným kanalizaèním a vodovodním systémem. Souèástí domù byly studny, koupelny a splachovací záchody. [15] Domovní kanalizace byla napojena na mìstskou sí• keramickou rourou, která byla položena v prudkém spádu z dùvodu rychlého odtékání odpadních vod do hlavních stok. Zachytávání hlavních neèistot bylo øešeno pomocí odkalovaèù na ulici, zatímco špinavá voda odtékala z mìsta kanály, které byly pokrokovì vyzdìné za použití valené klenby a kryté kamen13

nými deskami nebo pálenými cihlami. Tyto kanály vedly pod hlavními ulicemi. Odpadní voda odtékala buï do øek, nebo do èistících sbìrných jam a rybníkù. Díky znalosti pálené keramiky byla kanalizace úèinná a trvanlivá, vyrábìly se též kameninové hrdlové trouby. Kanalizaèní potrubí bylo tìsnìno jílem.

Obrázek 1: Kanalizace ve mìstì Mohenda – džaro [35]

Èína se zapsala do dìjin regulací øek Chunag-che a Jang-c-tiang zhruba 2300 pø. Kr. Takto získaná voda byla pomocí vodních kol vedena zejména k zavlažování polí. [12] Civilizace, která dokázala vystavìt trojitou oddílnou kanalizaci, vznikla na Krétì. Øekové, jejichž kultura se stala kolébkou evropské civilizace, byli zdatnými inženýry a staviteli. Øecké paláce mìly obrovské rozmìry, samozøejmostí byly kašny s tekoucí vodou a pøepychové záchody u veøejných staveb, domácnosti se pak spokojili s amidami (neboli noèními vázami), cisternami na deš•ovou vodu a studnami. Mìsto Knossos bylo základním pilíøem pro vznik dalších evropských civilizací. Tato kultura je též nazývaná minojská, podle bájného krále Mínoa známého ze Starých øeckých bájí a povìstí. Palácový soubor, který byl archeology odkryt, obsahoval nejen místnosti pro relaxaci, skladování a panování, ale také koupelny s teplovzdušným vytápìním, s pøepychovými vanami a odvodòova14

nými klozety. [8] Nejèistší deš•ová voda byla využívána jako zdroj vody pro vaøení nebo pro hygienické úèely. Do rybníkù pak byla svádìna povrchová deš•ová voda, moøe se pak stalo koneèným místem pro splašky, které tam byly svedeny kamennou kanalizací. [12]

Obrázek 2: Krétský pøivadìè pitné vody [36]

Etruskové pøispìli k pokroku díky vybudování slavné stoky Cloaca maxima. Její základy byly položeny kolem roku 600 pø. Kr. Aèkoli pùvodnì mìla za úkol odvodnit bažinatou oblast, sloužila zároveò jako odvod odpadních vod do øeky Tibery. Nejprve se jednalo o otevøenou stoku pod úrovní terénu, pozdìji byla uzavøena klenbou. Do kanálu ústily akvadukty, voda z veøejných fontán, lázní, palácù i splašky z toalet. Proudící voda ale udržovala stoku prùchodnou a bez neèistot. Kanál pøipomínal svými rozmìry spíše tunel (šíøka 3m, výška 4m), ve kterém by projel plnì naložený vùz. [26] Ostatní potrubí bylo buï tufové v pøípadì kanalizace, nebo terakotové – vodovodní. [8] Stejnì jako øímská øíše tak i kanalizaèní a vodovodní systém navazoval na Etrusky. Øímané se proslavili velkou stavební aktivitou. Neexistovalo ještì svislé instalaèní potrubí, kanalizaci ve vyšších podlažích obstarávaly noèníky a jiné nádoby, které se vylévaly buï do domácí žumpy, nebo do spoleèné kádì 15

na dvoøe. Jejich obsah pak byl využit jako hnojivo nebo prací prostøedek. V Øímì bychom nalezli zhruba 150 veøejných záchodù, které byly vykládané mramorem s podlahovým vytápìním. Voda byla pøivádìna do velkých kašen, ze kterých si ji obyvatelé èerpali do rùzných nádob, nebo pøímo do jednotlivých vil. Mohutné stavby, které umožòovaly Øímanùm pít èerstvou vodu a mýt se v lázních, se nazývají akvadukty. Níže jsou uvedeny nìkteré z nejznámìjších vodovodù v øímské øíši: „305 pø.n.l. – první vodovod Aqua Appia – dlouhý 16.6 km 265 pø.n.l. – další vodovod Anio Vetus – dlouhý 63.7 km 145 pø.n.l. – slavný Aqua Marcia – zdroj vody – Savinské vrchy, délka 91.6 km vèetnì pøekonávání pøekážek 100 pø.n.l. – 9 gravitaèních vodovodù 300 n.l. – 14 vodovodù – kapacita 500 l na osobu a den – srovnatelné se špièkovými parametry dnešní velkomìst“ [27] Akvadukty mìly po celé své délce sklon, který umožòoval stálé proudìní vody. Akvadukty se skládaly z podzemních a nadzemních èástí. Podzemní byly tvoøeny keramickými troubami nebo kamenný koryty, nadzemní pak mohutnými obloukovými stavbami (nejznámìjší Pont du Gard ve Francii) – oblouk vyžadoval ménì materiálu než celistvá zeï a poskytoval stejnou pevnost. [28] Vily byly také vybaveny láznìmi neboli koupelnami. Ty byly umis•ovány poblíž kuchyní, tedy zdroje teplé vody. Jako vana sloužila døevìná káï, která se plnila vodou pomocí vìder nebo keramických amfor. [8] Jednìmi z nejvìtších a nejluxusnìjších lázní byly Caracallovy láznì v Øímì. Byly napájeny vodou z akvaduktu Aqua Marcia, rozkládaly se na ploše 25 ha a mohlo zde pobývat až 1600 lidí. Souèástí komplexu byly bazény s teplou a studenou vodou. Láznì byly vytápìny pomocí podlahového a stìnového vytápìní. Celé láznì byly podsklepeny – v podzemních prostorách otroci obstarávali velké pece ohøívající vodu v bazénech. Voda z viaduktu byla v 18 cisternách, odkud olovìnými trubkami (aèkoli øímští stavitelé vìdìli, že olovo je jedovaté) proudila do bazénù. [29] Dalšími láznìmi jsou napøíklad Agrippovy, Traianovy nebo Titovy.

16

Obrázek 3: Caracallovy láznì [34]

1.1.2 Støedovìk 500-1500 po Kr. Po dobì rozvoje spoleènosti ve všech smìrech, kterou antika zcela jistì byla, nastal „temný støedovìk“.

Období rozkvìtu na poli technickém následovala

dlouhá „èerná díra“. V raném støedovìku se èlovìk vrátil zase na zaèátek. Hygiena byla omezena pouze na pøírodní zdroje. Toaletu zajiš•ovalo husté køoví, koupel øeky a potoky. Zdrojem vody sloužící k pití nebo vaøení byly buï studánky a prameny, nebo pøímo potoky a øeky. I proto se nová mìsta zakládala v blízkosti vodních tokù. Situace na venkovì se nezmìnila po dlouhou dobu, nìkde pøetrvává dodnes. Nejprve byla využívána pøíroda nedaleko obydlí, pozdìji lidé vyhloubili jámu, nad kterou postavili suchý záchod, pøípadnì byly vystavìny obecní latríny. Nikdo si ovšem nelámal hlavu s odvážením odpadu, což èinilo problém zejména v souvislosti s rozvojem sídliš• – v rozrùstajících se mìstech to bylo hlavním problémem. Všude se vyskytovaly hromady odpadkù a otevøené kanály obsahující všechno možné. Øeky byly pøeplnìné odpadem a zároveò byly zdrojem vody nejen k mytí a praní, ale také pro vaøení. Kvùli špatné hygienì a životu mezi odpadky se mìsty šíøily nemoci – nejhorší byl dýmìjový mor neboli èerná smrt, který ve 14. století výraznì snížil poèet obyvatel v Evropì.

17

Prvními náznaky toalet ve mìstech se staly noèníky. Umis•ovaly se pod postele nebo v jejich blízkosti. Jejich obsah se vyléval buï do žump, nebo pøímo na ulici – v lepším pøípadì byli chodci varování pokøikem „Gardez l’eau!“ („Pozor, voda!“), v horším se museli umýt a pøeprat si svršky. Noèníky tvoøily nejprve samostatné nádoby keramické, kameninové, porcelánové, pozdìji byly zabudovány do døevìných stolièek se sametovými sedátky, odkud se vyjímaly za úèelem vyprázdnìní výše popsaného.[16] Obyvatelé hradù, tedy šlechtici a rytíøi, mìli k dispozici prévety – toalety vystupující pøímo ze zdí ve vyšších patrech. Podporovány byly kamennými krakorci. V podstatì to byly arkýøe bez podlahy, zato s døevìnou deskou s otvorem. Výsledek vykonávání potøeby skonèil pøímo v pøíkopech, èasto vodních, pod prévetem. Toto mìlo fungovat také jako obranný prvek – obsah pøíkopu odrazoval útoèníky od jeho pøeplavání. I proto se kolem støedovìkých hradù ozývalo slavné: „Dále od hradu, dále, nech• vás nepotká neštìstí nenadálé.“ Tento systém mìl i negativa. Za bezvìtøí padal odpad pøímo do pøíkopu. Pokud však foukal vítr, získávala celá zeï zlatavì hnìdou barvu. [8] 1.1.2.1 Vodohospodáøství Hrady a tvrze, jejichž obranným prvkem byl vodní pøíkop, se stavìly v blízkosti vodních tokù, ze kterých byla odklonìna voda pro jejich naplnìní. Zároveò se proud vody využíval k èištìní pøíkopù od splaškù. Nejen hrady, které musely vyøešit zásobování vodou v dobì obléhání, ale také domy ve mìstech a venkovská stavení mìly vybudovány studny. Zprvu samozøejmì vlastnili studnu pouze ti nejbohatší. Prameny hledali proutkaøi, studny pak byly kopány do velkých hloubek, jedna z nejhlubších je v Brnì na Špilberku. Studny sice mìly zejména zásobovat vodou, lidé je ale využívali také jako odpadní šachty. Problémem v dobì støedovìku bylo také to, že do studen vsakoval odpad z noèníkù, což bylo také dùvodem šíøení nemocí. Na vesnicích mohly studny zastoupit také studánky – jako zdroj køiš•álovì èisté pramenité vody byly studánky chránìny, lidé o nì peèovali a stávali se také místem spoleèenských setkání. Obyvatelé mìst, kteøí nemìli luxus vlastní studny, èerpali vodu z veøejných kašen. Tato voda se využívala pro praní prádla a kuchyòskou potøebu. Tyto kašny 18

vìtšinou tvoøily velké kamenné nebo døevìné nádoby, kam byla voda pøivádìna korýtkem. Nìkdy byl vývod vody ve výklenku v prùjezdu velkých mìš•anských domù. Souèástí nutného vybavení každé domácnosti byly štoudve nebo džbery, které sloužily jako zásobník vody. Do tìchto nádob nosily služky vodu v putnì právì od veøejných kašen. Ještì v 16. století je dokázána existence povolání, kterému se vìnovaly ženy – nošení vody z kašny do domu. Péèe o kašny pøipadala vodnáøùm, vodákùm nebo rourníkùm. Ti kašny zazimovávali do døevìného bednìní a hnoje a na jaøe je opìt vyèistili a zprovoznili. 16. kvìtna mìly kašny svátek – lidé je ozdobili kvìty. V zámeckých parcích a zahradách se potom hojnì vyskytovaly fontány. Ty již nemìly za úkol zásobovat vodou, ale byly okrasným prvkem. Vyskytovaly se i ve mìstech – nejznámìjší je Fontana di Trevi v Øímì, jejíž souèasný vzhled vznikl z 18. století, ale mìla základ v mnohem starších staveb z antiky a z renesance. Ve slavných zahradách u zámku Versailles se nachází 150 fontán, v Petrodvorci zase 64 fontán a 142 vodotryskù. [9]

1.1.3 Novovìk Novovìk je reprezentován pøedevším historickým obdobím nazývaným renesance. Ta v pøekladu znamená znovuzrození antické kultury. Nejednalo se pouze o jisté uvolnìní v chování, o zmìny v literatuøe a architektuøe, ale také o tìžké vzpomínání na všechny výdobytky antické kultury, mezi které vysoká úroveò hygieny zcela jistì patøí. Itálie, která stojí na pozùstatcích antického Øíma, mìla oproti jiným evropským zemím náskok. V renesanci tedy lidé stále vylévali své noèníky do ulic, kudy volnì pobíhala prasátka a jiná domácí zvíøata. Chybìly veøejné záchody. V tomto období byly moderní boty s vysokými podpatky a na platformì. Nìkteøí historikové sice tvrdí, že lidé chtìli vypadat vyšší, jiní mají ale pravdìpodobnìjší teorii – že toto opatøení chránilo nohu pøed zaboøením se do odpadu, kterého byly ulice plné. Ve vrcholné renesanci už mìli na Krétì dláždìné koupelny a toalety. Byly situovány do vyšších pater, odpad spadal potrubím z keramiky do žumpy. Toalety byly proplachovány deš•ovou vodou (za tímto úèelem se zøizovaly deš•ové cisterny). Tato zaøízení byla umis•ována smìrem na sever a oddìlenì od obytných prostor. 19

V alžbìtinské Anglii byl vynalezen první splachovací záchod. Sir John Harrington ho v roce 1596 sestrojil pro královnu Alžbìtu I. Jeho souèástí byla nádržka, sedadlo, potrubí, odpadní potrubí a zavodnìná žumpa. Tento vynález se ale nedoèkal masového rozšíøení a zùstal soukromým majetkem královny.

Obrázek 4: Schéma splachovacího záchodu. [37]

Šlechta dále øešila svou potøebu díky „noèním vázám“ a stolicím, které mìly èalounìná sedadla. Tyto stolice byly zároveò øešeny i jako pøenosné. Napøíklad Ludvík XIV. z nich udìloval slyšení svým poddaným. [8]

Obrázek 5: Noèník používaný v 18. století. [38]

20

Vodohospodáøství v tomto období nezaznamenalo žádnou velkou zmìnu. Zdrojem vody byly stále øeky, potoky, studánky, studny a kašny. Kašny ale od 16. století byly vizitkou mìš•anù. Vytváøeli je tedy na slovo vzatí umìlci – sochaøi a kameníci a k jejich výrobì se používal luxusní materiál, napøíklad mramor, ale i ten kámen, který byl pro danou oblast typický.[9] K mytí sloužily støedovìké láznì – jako vany sloužily velké døevìné kádì, od 16. století mìdìné vany. Ve støedovìkých lázních o návštìvníky peèovali lazebníci a lazebnice. Starali se nejen o oèistu, støíhání a holení svých klientù, ale roznášeli také obèerstvení. Koupele trvaly i nìkolik hodin, využívalo se i minerálních pramenù. Voda byla ohøívána na ohništích a do vany pøenášena ve džberu. K ranní a veèerní oèistì sloužil set umyvadla a konvice, podle movitosti majitele z cínu, mìdi nebo porcelánu a rùznì zdobená.

Obrázek 6: Mycí souprava tzv. lavaba. [39]

Koncem 17. století byly láznì uzavírány z dùvodu šíøení epidemií a oèista se pøesouvala do soukromých prostor. Umyvadla se umis•ovala do mycích stolù, ke koupání sloužily kovové vany nebo døevìné necky. V letním období chudší vrstvy využívaly ke koupání øeky a rybníky.

1.1.4 Prùmyslová revoluce 18.-19. století Období prùmyslové revoluce pøineslo zmìny v dopravì, výrobì a koneènì také v hygienì. Zprvu stále pøetrvával zpùsob noèníkový, ale žumpy se už víceménì pravidelnì vyvážely. Nejprve do øek, pozdìji do velkých dìr za hradbami mìst. Zaèaly se také objevovat první veøejné záchody. Nejprve je obstarávali muži s širokými plášti, pod kterými schovali své zákazníky, pozdìji se veøejné zá-

21

chodky staly „trafikou“ pro napø. váleèné vdovy, které si tímto zpùsobem pøivydìlávaly. V rámci šlechtických sídel vznikaly toaletní pokoje, které byly luxusnì vybaveny drahým speciálním nábytkem dle anglického vzoru. Souèástí tìchto „koupelen“ byly toaletní stoly s porcelánovými soupravami – obsahovaly umyvadlo, konvici s vodou, mýdlenku, rùzné flakonky napø. s parfémy, dózièky, misku na holení, bidet a noèník. Objevovaly se zde i èalounìné stolice s vyjímatelnou mísou. Nové materiály umožnily vznik splachovacího záchodu. Patentován byl spolu se sifonem roku 1776 Alexandrem Cummingem. V 19. století se modernizace doèkala také nejvyšší vrstva. Do jejich sídel byla zavádìna voda, což umožnilo vznik koupelen i toalet. Vybavení tìchto místností bylo vskutku luxusní, sanitární vybavení bylo z fajánsové keramiky, veškerý nábytek byl zdobený, objevovalo se i luxusní døevo a porcelán. Novým objevem byla výzdoba tìchto místností dlažbou a obklady.[12]

Obrázek 7: Typická koupelna z konce 19. století. [40]

V tomto období masovì vznikaly také veøejné vodovody, potøebné zejména ve mìstech. Vodárny zásobovaly nejprve kašny, pozdìji vznikly jednotlivé øady vedoucí již pøímo do domù a palácù, pøípadnì pivovarù. Voda byla jímána z øek, studní nebo pramenù a potrubím dovedena do vodárenských vìží, odkud už vedly jednotlivé vodovodní øady. Potrubí bylo nejdøíve døevìné, pozdìji z litiny a kameniny. V souladu se vznikem a rozvojem vodovodù se rozvíjela také kanalizace. Bìhem prùmyslové revoluce se také mìnil urbanistický vzhled mìst. Ulice byly dláždìné, pod dláždìním potom vedly kanály i vodovodní trouby. Tyto moderní výdobytky se postupnì šíøily od západu k východu.

22

1.1.5 20. století Od poèátku 20. století byly hygienické místnosti souèástí všech domù, zejména ve mìstech. V tzv. pavlaèových domech zpravidla sloužil jeden záchod všem obyvatelùm jedné pavlaèe, doma mìli buï plechová umyvadla s konvemi, nebo pøímo vodu tekoucí z kohoutku. V luxusních vilách byly splachovací záchody a koupelny samozøejmostí, voda byla zavedena i do kuchyní a objevovaly se i bazény. Na vesnicích však zùstávala nadále hlavním zdrojem vody studna, do poloviny 20. století ještì spoleèná na návsi, vanou zùstaly necky nebo plechové vany, záchod byl stále suchý a jeho èistotu zajiš•ovalo vysypávání lyzolem a vápnem. [12] Ve mìstech mohli obyvatelé využívat také veøejné záchody, toalety se zaèaly objevovat i ve vlacích. Ve 2. polovinì 20. století byly již koupelny i toalety automatickou souèástí všech novì budovaných domù. Postupnì se modernizovala stávající zástavba, byly budovány nové vodovody i kanalizace. Na pøelomu 19. a 20. století se zaèala øešit také problematika èištìní odpadních vod.

Obrázek 8: Pøíklad vybavení koupelny z 50. let 20. století. [41]

23

1.2 Zemì èeské Území historických zemí se vyvíjelo pomaleji než rozvinutìjší západní zemì. Kulturní období, zmìny ve spoleènosti, architektura, technické vynálezy – to vše se postupnì dostávalo z místa vzniku, tedy Francie, Itálie nebo Anglie, s menším zpoždìním i k nám.

1.2.1 Nejstarší historie Zatímco v Øímu obyvatelé øešili zásobování vodou pomocí akvaduktù, na našem území se velká mìstská sídla nevyskytovala. A tak zatímco Øímané a Øekové bydleli v kamenných domech s koupelnami a nìkdy i topením, v našich konèinách se stavìli domy kùlové, pøípadnì polozemnice. V tìchto domech žili spoleènì lidé i zvíøata. Zásobování vodou tedy pøedstavovaly prameny a studánky, potoky a øeky, odkud se voda nosila v nádobách do domù, nebo lidé myli sebe i to, co potøebovali, pøímo v potocích. Jako WC byly využívány buï blízké keøe, nebo odpadní jámy, které se po naplnìní pøesouvaly.

1.2.2 Støedovìk Teprve se vznikem prvních státních útvarù se na našem území zaèala objevovat i první „mìsta“ a spolu s nimi vyvstala potøeba kanalizace a pøivádìní vody. Støedovìk odpovídá období 10. - 15. století. V 10. století. se zaèaly stavìt první kamenné domy nebo domy alespoò s kamennou podezdívkou. Zvíøata mìla buï své vlastní hospodáøské budovy, nebo stále, zejména na venkovì, bydlela s lidmi v jednom domì. Jako toaleta sloužilo lidem hnojištì, pøípadnì chlév. Zdrojem vody zùstávaly zejména øeky a potoky, ale zaèaly vznikat první studny. Ty nejenže zásobovaly obyvatele vodou, ale vyrovnávaly také hladinu podzemní vody. Románskou stavbou, o níž je zmínka již v roce 1124, je nejstarší èeský hrad Pøimda. V souèasné dobì si už bohužel mùžeme prohlédnout pouze jedinou zbylou vìž z celého hradního komplexu, na její severní stranì se v pøízemí nachází krb a záchod, patrnì s vlastní žumpou. Toto je patrnì nejstarší dochovaný záchod na èeském území. [8]

24

Obrázek 9: Nejstarší prevet v Èechách na hradì Pøimda. [42]

V tomto období sloužily ulice jako veøejné stoky. Nahromadìný odpad se odplavil pøi velkých deštích. Pøed církevními svátky byly ulice èištìny. Odpadky byly odplavovány do vodních tokù, což zpùsobovalo šíøení zejména chorob spojených se špatnou vodou, jak je uvedeno v kapitole 1.1.2. Hromady odpadu se vršily i za mìstskými hradbami, kde v nich nacházeli útoèištì rùzní tuláci a lidé bez domova. Od konce 12. století se na hradech a hradbách zaèaly objevovat prevety, tedy záchody vysunuté na krakorcích. V souèasné dobì si tato zaøízení mùžeme stále prohlédnout napøíklad na hradì Pernštejnì, Kunìtické Hoøe, Radyni nebo Kašperku, v Budyni nad Ohøí a v Èeském Krumlovì. Odpad z prevetù padal pøímo do pøíkopu pod nimi a cestou zabarvoval zdi do medovì zlaté barvy. Panuje názor, že takto získala svùj název pražská Zlatá ulièka. Stejnì jako v celé Evropì se také používaly noèníky, pøípadnì jiné nádoby, jejichž obsah se vyléval v lepším pøípadì do odpadních jímek, jinak pøímo na ulici.

25

Obrázek 10: Prevet na hradì Radyni. [43]

Od 13. století se zaèínají vyskytovat kadibudky a první odpadní jímky. Nad jámou je konstruována jednoduchá døevìná konstrukce, pøípadnì jenom prkno. Ve 14. století bylo zákonem naøízeno, že tato jímka musí být vyzdìná do takové hloubky, aby neohrožovala okolní sklepy, a musí být dostateènì vzdálená od studní, oken a sousedù. [14] Koncem 15. století zaèínají vznikat i první veøejné záchody. První se pøipomíná ve zprávì 20. øíjna 1472 a byl umístìn u Újezdské brány na Malé Stranì. Ve 14. století se zaèalo rozvíjet také vodní hospodáøství. Ve mìstech byly budovány kašny – nezdobené nádrže z kamene nebo ze døeva, pøípadnì zdìné. Voda do kašen byla vedena døevìnými troubami. O toto se starali mlynáøi, sekerníci a rourníci. Sekerníci byli nejlepšími odborníky ve stavìní mlýnù nebo vodáren celých ze døeva. Od roku 1340 byli pøísežní zemští mlynáøi sdružování 26

do spoleèenství a vytváøeli komise, které dohlížely na vše s vodou související. Nejprve jich bylo 8, pozdìji 12. Pražští mlynáøi dohlíželi také na všechny øeky a díla na nich. Ferdinand I. vozil èeské odborníky i do ciziny, kde byli velmi cenìní, nebo• se vyznali i v zemìmìøièství a vodních strojích.[9]

Obrázek 11: Sekerníci pøi práci. [44]

První vodovod v Praze vznikl roku 1150 za Vladislava II. a pøivádìl vodu z Jezerky nad obcí Michle na Vyšehrad. Tento vodovod byl gravitaèní. Voda nejprve tekla otevøeným pøíkopem a ústila do kašny na nádvoøí. Za Karla IV. byly pùvodnì døevìné trouby vymìnìny za trouby z hlazeného kamene. Dalším vodovod zásoboval Strahovský klášter. Zdrojem vody byly prameny na úboèí Petøína. Vodovod z roku 1333 vedl na Pražský hrad a tvoøily ho olovìné trouby. Všechny tyto vodovody však byly soukromé, nesloužily veøejnosti. Prvním veøejným vodovodem se stal vodovod zásobující vodou Nové Mìsto v Praze. Vznikl roku 1348 za vlády Karla IV. Svádìl vodu z osady Na rybníèku do kašen na Karlovì a Václavském námìstí. [19] Roku 1425 byla postavena Petrova vìž u dnešního Rudolfina. Vodní kolo pohánìlo pístovou pumpu – ta èerpala vodu z Vltavy, která byla dopravována gravitaènì do kašen Starého Mìsta. Koupelnami v tomto období byly veøejné láznì. Ty nesloužily pouze k hygienì a péèi o tìlo, ale také jako místo spoleèenského setkávání. Ve mìstech se vyskytovaly vìtšinou jedny, maximálnì však ètvery láznì. Tyto procedury ale nebyly pøístupné všem vrstvám obyvatelstva, takže chudší lidé se buï nekoupali, nebo využili blízkých tokù. O klienty se staral lazebník, bradýø (péèe o vousy a vlasy), zúvaè (patrnì šatnáø), puštìdlník (pouštìl žilou) nebo padknecht 27

(vlastník lázní). Láznì se nedìlily na ženskou a mužskou èást. Díky tomuto, i díky sporému obleèení lazebnic, mìly láznì èasto povìst spíše nevìstincù. Ani majitelé lázní èasto nemìli nejlepší povìst.

Obrázek 12: Typický výjev ze støedovìkých lázní. [45]

1.2.3 Novovìk Renesance se snažila navázat na antiku. V èeských zemích se novovìk uvažuje v 15. – 18. století. Kromì módy a rozmaøilejšího zpùsobu života se rozvíjela i technika a inženýrské stavby. V tomto období zaèala pomalá promìna èeských mìst. Hrázdìné domy a domy s kamenným pøízemím a døevìnými patry nahrazovaly domy celokamenné nebo z cihel. Postupnì se také zvyšovala úroveò obyvatelstva a touha po kom28

fortu, zejména u vyšších vrstev obyvatelstva. V souvislosti s tím se mìnilo vodní hospodáøství i systém kanalizace. Systém vodárenských v•ží Voda byla z øek èerpána pomocí vodních strojù. Z nádrží ve vodárnách byla voda vedena požeracími rourami k patì vìže do šachty. Zde se potrubí vìtvilo do jednotlivých øadù. Cirkulace vody nebyla nijak øešena. Voda nejprve tekla jenom korytem, pozdìji se zaèaly používat vrtané døevìné roury, kamenné roury, roury z pálené hlíny nebo olovìné. Døevìné èásti vodovodních systémù mìly živostnost osm až deset let. Voda v kašnách pocházela z pramenù vzdálenìjších od mìsta. Kašny byly buï v soukromém vlastnictví, nebo sloužily veøejnosti. Nìkdy mìly kašny vývod vody do ulice, na námìstí, do soukromých zahrad, na nádvoøí domu nebo do paláce. Soukromé kašny vznikaly od 16. století. Vodou byly zásobovány také pivovary, sladovny, jircháøi nebo barvíøi. Napøíklad Staré mìsto v Praze bylo zásobováno Staromìstskou vodárnou na Novotného lávce u Karlova mostu. Ta existovala již v polovinì 14. století. Pøestavba byla provedena roku 1577. •erpací stroje vytla•ovaly vodu do výšky t•iceti metr!, kde byla ve v"ži nádrž, z níž pod tlakem šla voda k jednotlivým vývod!m v kašnách a stojanech. Vzdáleností a ztrátami v potrubí ubývalo tlaku i vody. N"kdy zase voda z kašny p•etékala rovnou do ulice.[9] Staromìstská vodárna se stále rozvíjela a mìla celkem tøi èerpací stroje. Když se ale v 17. století povolovaly pøípojky k novým kašnám v soukromých domech a palácích, stroje již výkonem nepostaèovaly. Od vodárny vedly celkem tøi øady – na Staromìstské námìstí vedl ryneèný øad, poèátkem 16. století vznikl øad dlouhotøídský, který mìl dvì vìtve zásobující domy a pivovary a po roce 1640 zaèal vodou zásobovat øad perštýnský. (Vodárna fungovala až do roku 1913, když byl vybudován káranský vodovod.)

29

Obrázek 13: Pohled na Staromìstskou vodárnu a mlýny. [46]

V Praze existovala ještì Šítkovská novomìstská vodárna, tedy døevìná stavba, na Masarykovì nábøeží od roku 1495. Roku 1588 byla pøestavìna do souèasné podoby. Vodárna zaèínala se dvìma vodovodními øady, jedním do Vodièkovy ulice, druhým na Karlovo námìstí. V závislosti na zvyšování poètu obyvatelstva se navýšil i poèet øadù – v roce 1728 už jich bylo pìt. Dalšími vodárnami v Praze vìž v ulici Nové Mlýny a Petržilkovská malostranská vodárna. Další pøíklad pokroèilých vodovodních systémù v jiných mìstech je napøíklad Ostrov. Mìsto mìlo dùmyslnou sí• vodovodních øadù a potrubí, které byly napájeny vodou z Bystøice a Veseøice. Vodovod tvoøily døevìné roury s olovìnými vložkami. Kanály pak stavitelé ukryli pod terén, vyzdili boky a postavili klenby nebo je zakryli døevìnými deskami. Zámeckou zahradu zdobily vodotrysky, fontány a systém kaskád a vodních ploch. Obyvatelstvu také sloužil otevøený kanál pro bìžné hospodáøské úèely – máchání prádla nebo pøívod vody pro mlýn. Další vodovody vznikaly napøíklad v Plzni, Jemnici, Táboøe, Brnì. Zejména v Jižních Èechách, tedy na Tøeboòsku, se v 16. století rozvíjelo rybnikáøství. Štìpánek Netolický zde založil tradici budování rybník a také nechal vybudovat Zlatou stoku zásobující vodou rybnièní soustavu. Rybníky sloužily nejen jako místo pro chov ryb, ale i jako zásobárny pitné nebo požární vody.

30

Kanalizace byla øešena stále noèníkovým zpùsobem a odpad byl vyléván do struh na ulicích. Jímky a žumpy byly vyváženy v noci voznicí. Tuto práci vykonávali „rasoví pacholci“, kteøí putnami vynášeli splašky. V Praze byla už roku 1787 schválena výstavba kanalizaèní stoky, ale dílo bylo dokonèeno Karlem Chotkem až roku 1826. Celkem bylo postaveno 44km stok a toto byla také první veøejná kanalizaèní sí•. V klášteøe v Plasích dostavìném roku 1740 byly záchody øešené se samostatným odpadem z každého patra. Toalety a pisoáry byly proplachovány vodou z Královské štoly, která také odvádìla pøebyteènou vodu zpod základù. Základem této stavby jsou totiž podobnì jako v Benátkách dubové kùly, ke kterým je systémem kanálù pøivádìna voda, aby se zabránilo jejich postupnému uhnívání vlivem bažinatého podloží. Stejnì jako vzor barokních staveb, zámek Versailles, postrádal toalety, tak také vìtšina budov a zámkù z tohoto období tuto místnost postrádá. V lepších pøípadech mìla šlechta soukromí s noèníkem zajištìno vestavìným výklenkem v ložnici, v horším pouze paravánem. Hygiena v tomto období nebyla na nijak vysoké úrovni. Veøejné láznì postupnì upadaly a se snižující se úrovní poskytovaných služeb mizel i zájem o jejich využívání. Koupání bylo považováno za škodlivé zdraví a bylo nahrazováno masovým používáním rùzných voòavek, pudrù, líèidel a vonných olejù. Koupelny tvoøily døevìné kádì, do kterých služebnictvo nosilo horkou vodu z kuchynì nebo prádelny. Nižší vrstvy obyvatel se koupaly v døevìných neckách v kuchyni nebo v pøírodních zdrojích. Aèkoli koupání tedy nebylo nijak rozšíøené, všechny vrstvy si umývali ruce a oblièej. K tomu sloužila døevìná, železná, mìdìná nebo porcelánová umyvadla se džbány – tento set se nazývá lavaba. Podle finanèních

možností

majitelù

byla

lavaba

rùznì

zdobená

a

tvarovaná.

Od 2. pol. 18. století se k nám z Anglie dostával speciální nábytek urèený pro toaletu. Tyto stolky obsahovaly umyvadlo se džbánem a pøípadnì další zásuvky, flakonky a potøeby pro tehdejší hygienu.

31

1.2.4 19. století – 20. století 1.2.4.1 Vodárenství Celé 19. století se neslo zejména v duchu opravy a modernizace již stávajících vodárenských vìží. Stavební èinnost se odvíjela v závislosti na rozvoji a dùležitosti mìstských sídel. Ve mìstech byla stále dodávána voda z veøejných kašen za úplatu, ve mìstech se nacházely studny a pumpy. V Praze byla napøíklad zmodernizována malostranská vodárna, kde v polovinì 19. století. Romuald Božek pøidal tøetí vodní stroj. Navazující vodovodní sí• se svými ètyømi øady pak byla od roku 1885 napojena na novou parní vodárnu v Podolí. V polovinì 19. století. také v závislosti na rozvoji mìsta (bourání hradeb, pøibývání obyvatel) vznikl problém s nedostatkem vody. Toto souviselo také s nedokonalou kanalizaèní sítí. V centru mìsta byl ještì v mnoha domech chován dobytek. Roku 1897 byl schválen projekt na modernizaci kanalizace a také výstavbu èistírny odpadních vod ing. W. H. Lindleyho. Parní vodárna v Podolí zásobovala vodou Královské Vinohrady, Žižkov, Smíchov, Malou Stranu nebo Karlín. Od roku 1888 zaèaly být rušeny veøejné kašny z dùvodu rekonstrukce vodáren a napojení domù na veøejný vodovod i s vodomìry. Roku 1899 byl schválen zákon o zøízení vodárny pro Velkou Prahu, který byl dokonèen roku 1913 s výkonem 70 000m3 za den. Takový výkon umožnil zrušit staré vodárny napájené z øek. Tato dodávka z Káraného spolu s Želivkou tvoøí dodnes hlavní zdroj vody pro Prahu. Soukromým vodovodem byl napøíklad vodovod v zahradì Kinských na Smíchovì vybudovaný 1829 – 1831. Voda z podzemních pramenù byla rozvádìna do kašen v zahradì, ale napájela také kuchyni, koupelnu a zimní zahradu. V 19. století. se zaèala mìnit také zpùsob zásobování vodou také v Ostravì. Využívání studní jako zdroje pitné vody zaèalo být problematické z dùvodu kolísání hladiny v suchých letech. V roce 1826 tak mìstská rada rozhodla o vybudování gravitaèního vodovodu, který byl zásobován pramenitou vodou nad nynìjšími Vítkovickými železárnami, a samospádem vedl vodu do kašny. Potrubí bylo ještì døevìné. V roce 1872 byl postaven první litinový vodovod. [13]

32

Èeské Budìjovice v 19. století také zrekonstruovaly svou vodárenskou vìž, která byla napájena dvojicí velkých nádrží. U paty vìže stál objekt s èerpadlem. Vodárna zásobovala gravitaèní vodovod vedoucí do Samsonovy kašny na námìstí a nìkolik dalších menších kašen. Další pøístavby byly realizovány v letech 1882 a 1913, kdy byly pøistavìny nové parní strojovny a generátorové stanice.[11] 1.2.4.2 Kanalizace Veøejná kanalizace vznikala zejména ve velkých mìstech. Typickým pøíkladem mùže být Praha. Na pøelomu 19. a 20. století se zaèala budovat kmenová stoka A, tunel pod Letnou nebo Staromìstská shybka. V roce 1910 celková délka èinila asi 145km. Nejvìtší rozvoj zaznamenalo budování kanalizace v letech 1970 – 1990, kdy pøibyly další desítky kilometrù kanalizaèní sítì a byly renovovány stoky z poèátku století. Výše uvedený popis se dá aplikovat v podstatì na všechna vìtší mìsta v Èeské republice. Rozvoj veøejné kanalizace v obcích byl pomalejší. Menší stoky byly z kameniny nebo z litiny. Litinové roury se spojovaly pøesuvkami a utìsòovaly konopím, tmelem a døevìnými klínky. Vìtší stoky pak mohly být vyzdívané nebo železobetonové (od roku 1934). 1.2.4.3 Vnitøní zdravotechnické instalace Od 2. pol. 19. století novì postavené domy mìly již splachovací záchody a na vodovod byla napojena i kuchyò. Koupelny však stále chybìly a nahrazovaly je mycí stoly. Koncem 19. století však luxusní nájemní domy nepostrádaly ani splachovací záchod, ani koupelnu. Záchodová mísa byla porcelánová nebo keramická, èasto zdobená. Toaleta již byla vybavena i toaletní papírem (od roku 1860). Koupelnové vybavení bylo velmi luxusní, èasto se používala fajánsová keramika. Poèátkem 20. stoletíetí byly nové vily a domy vybaveny koupelnami, splachovacími záchody, moderními kuchynìmi, praèkami a vnitøními a venkovními bazény. Také nobilita modernizovala svá historická šlechtická sídla – napøíklad zámek v Lednici.

33

Obrázek 14: Luxusní koupelna z poèátku 20. století (vila Tugendhat). [47]

Chudší vrstvy obyvatel ve mìstech žily èasto v takzvaných pavlaèových domech, kde se voda do jednotlivých bytù nosila v kýblech nebo vìdrech a záchod byl spoleèný pro celé patro. Kvùli zápachu byl umístìn na konci pavlaèe. Rozvoj koupelen narušila 2. svìtová válka. Nové domy se pak stavìly již s hygienickým zaøízením, starší zástavba byla modernizována až mnohem pozdìji, stejnì tak budování hygienických zaøízení na venkovì zaostávalo za moderními mìsty. Potrubí vnitøních rozvodù bylo zejména z litiny, kameniny nebo oceli. Od konce 19. století zaèaly být také používány bojler pro ohøev teplé vody v koupelnách.

34

1.3 Brno Brno leží u soutoku øeky Svitavy a Svratky. Díky této poloze a výskytu dalších menších tokù bylo vždy dobøe zásobeno vodou. V dobì povodní ale velké množství vodních tokù moravskou metropoli také ohrožovalo. V souèasné dobì je tok øek výraznì regulován. Zásobování vodou bylo ve mìstì zajištìno pomocí studní soukromých i veøejných. Problémy s nedostatkem vody nastaly v souvislosti s rozšiøováním mìsta koncem 12. století. Do vody také zaèaly prosakovat splaškové vody z jímek a zhoršovala se kvalita vody. Øešením byl vznik prvních brnìnských vodovodù. Nejstarší vodovod byl napájen vodou z øeky Svratky. Vybudován byl díky konšelovi Václavu Hazemu, který stavbu zaplatil a uzavøel smlouvu, kterou pozdìji potvrdil král Václav IV. a udìlil tak roku 1416 mìstu Brnu právo na vìèné èasy odvádìt vodu ze Svratky pøes Puhlík (Petrov) do dvou kašen na Zelném trhu a Svobodovì námìstí. Voda tekla kamenným potrubím k Lamplovu mlýnu, odkud byla dále èerpána. Tato voda smìla být také využívána mìstskými sladovnami a pivovary. Tento užitkový vodovod mìl olovìné pøípojky pro šlechtu a duchovní. Po obléhání Brna Švédy roku 1645 byl vodovod znièen a musel být znovu postaven. S nìkolika úpravami sloužil vodovod Brnu až do roku 1833, kdy byl v dùsledku stavby nové pisárecké vodárny zrušen. [] Druhým vodovodem byl „vodovod z Cimplu“. Ten svádìl prameny z brnìnské Kraví hory do vodojemu u staré Brnìnské brány (u spojnice Starobrnìnské a Dominikánské ulice). Odtud se napojovala kašna na Dominikánském námìstí a také nìkolik soukromých domù. Pùvodní døevìné potrubí spojované skružemi pak bylo v 17. století nahrazeno hlinìnými pálenými troubami s glazurou. Tento vodovod se vyznaèoval znaènou poruchovostí zpùsobenou i nedostateènou péèí a také dlouhodobì nevyhovoval v dùsledku slábnutí výtoku pramenù.

35

Obrázek 15: Mapa brnìnských vodovodù. [24]

Výše uvedené vodovody nedokázaly pokrýt potøebu vody, brnìnští radní tedy museli pøistoupit ke koupi rybníku Gassperk i s prameny ho napájejícími od kartuziánského kláštera. Tento „vodovod z Kartouz“ tvoøilo celkem 5 pramenù jímaných do studny, ze které byla voda gravitaènì odvádìna do mìsta dvojitým potrubím do Merkurovy kašny na Velkém (Svobodovì) námìstí a do kašen na Moravském námìstí a na ulici Èeská. Tento vodovod byl v souvislosti se zhoršováním kvality vody, slábnutím pramenù, rozšiøující se zástavbou a výstavbou Bøezovského vodovodu zrušen v polovinì 19. století. 19. století znamenalo pro Brno velkou zmìnu z urbanistického hlediska. Mìsto se stávalo prùmyslovým centrem a rozšiøovala se pøedmìstí, kde stoupal poèet 36

obyvatel. V pøipojených osadách a na pøedmìstí zcela chybìla kanalizace. Voda ve studních proto byla kvalitativního hlediska velmi špatná a mìsto tak bylo nuceno zøídit nový vodovod. V roce 1972 tak uvedlo do provozu úpravnu vody v Pisárkách spolu s pisáreckým vodovodem. Úpravna vody v Pisárkách byla od roku 2008 už pouze záložní a rezervní zdroj vody a v roce 2013 byl její provoz zcela ukonèen. Bøezovský vodovod zásobuje mìsto Brno vodou z Bøezové nad Svitavou. První myšlenky o tomto místì jako o vhodném zdroji vody pochází z roku 1866. Pøivadìè je dlouhý 60 km a voda teèe štolami. Tento vodovod má v souèasné dobì dva pøivadìèe a je dùležitým zdrojem pitné vody. V souèasné dobì je hlavním zdrojem pitné vody pro Brno Vírská pøehrada. Voda prochází pøes úpravnu vody Švaøec. Historie kanalizace v mìstì Brnì kopíruje obecnou historii velkých mìst. První stoky vyzdívané z cihel nebo kamene zaèaly vznikat v 17. století. Do té doby se odpad vyléval na ulici nebo do odpadních jímek. První velkou aktivitou v oblasti systematického budování odpadních stok bylo rozhodnutí z roku 1882 o vypracování projektu. Ten byl zpracován až o deset let pozdìji, proto se výstavbou zaèalo až v roce 1892. Ve mìstì tehdy bylo už 19300 metrù cihelný stok a 15 100 betonových stok.

37

Obrázek 16: Dìlníci pøi pokládce kanalizaèního potrubí. [48]

Zaèátkem 20. století tedy bylo odkanalizováno zejména historické centrum mìsta a kanalizace byla postupnì budována na pøedmìstích a v okrajových èástech Brna. Stavební horeèka byla pøerušena druhou svìtovou válkou. Po jejím skonèení byly kmenové stoky prodlužovány do nové èistírny odpadních vod v Modøicích a bylo øešeno zejména odkanalizování novì budovaných sídliš•.

38

2 VÝPOÈTOVÁ ÈÁST 2.1 Výpoèty související s analýzou zadání a koncepèním øešením instalací v celé polyfunkèní budovì a jejich napojením na sítì pro veøejnou potøebu 2.1.1 Zadání V rámci projektu je øešen polyfunkèní objekt ve mìstì Uherské Hradištì. Bytové jednotky slouží jako startovní byty pro mladé páry a rodiny. Projekt obsahuje øešení rozvodù vody a pøipojení na kanalizaci. Objekt je podsklepený a má celkem 3 nadzemní podlaží. V suterénu jsou umístìny sklepy, archiv, koèárkárna, sklad kavárny a zázemí pro technické zaøízení. První patro je tvoøeno 2 bytovými jednotkami, kavárnou a projekèní kanceláøí. V každém dalším patøe se nacházejí 4 byty – u dvou bytových jednotek jsou pøedpokládáni 2 obyvatelé, u dvou 3 obyvatelé. Sítì technického vybavení se nachází v bezprostøední blízkosti objektu. Napojení na veøejný øad bude provedeno v pøípadì vodovodu na potrubí HDPE 100 SDR11 90x8,2 a v pøípadì kanalizace na potrubí z kameniny DN 500.

2.1.2 Bilance potøeby vody Polyfunkèní dùm s centrální pøípravou teplé vody, celkem 32 osob. Souèinitel denní nerovnomìrnosti: ݇ௗ ൌ ͳǡͷ

Souèinitel hodinové nerovnomìrnosti:

݇௛ ൌ ʹǡͳ

Specifická potøeba vody: Obyvatel bytu ൌ ͳ͸Ͳ ݈ൗ‫ݏ݋‬Ǥ ݀݁݊

Zamìstnanec v kanceláøi ൌ ͷͲ ݈ൗ‫ݏ݋‬Ǥ ݀݁݊

Zamìstnanec v kavárnì ൌ ͳͶͲ ݈ൗ‫ݏ݋‬Ǥ ݀݁݊ 39

Prùmìrná denní potøeba vody: Byt: ܳ௣ଵ ൌ σ ݊Ǥ ‫ ݍ‬ൌ ʹͷǤͳ͸Ͳ ൌ ͶͲͲͲ ݈ൗ݀݁݊

Kanceláø: ܳ௣ଶ ൌ σ ݊Ǥ ‫ ݍ‬ൌ ͶǤͷͲ ൌ ʹͲͲ ݈ൗ݀݁݊

Kavárna: ܳ௣ଷ ൌ σ ݊Ǥ ‫ ݍ‬ൌ ͵ǤͳͶͲ ൌ ͶʹͲ ݈ൗ݀݁݊

Celkem: ܳ௣ ൌ ܳ௣ଵ ൅ ܳ௣ଶ ൅ ܳ௣ଷ ൌ ͶͲͲͲ ൅ ʹͲͲ ൅ ͶʹͲ ൌ Ͷ͸ʹͲ ݈ൗ݀݁݊ Maximální denní potøeba vody:

ܳ௠ ൌ ܳ௣ Ǥ ݇ௗ ൌ Ͷ͸ʹͲǤ ͳǡͷ ൌ ͸ͻ͵Ͳ ݈ൗ݀݁݊ Maximální hodinová potøeba vody: ܳ௛ ൌ

ͳ ͳ Ǥ ܳ௠ Ǥ ݇௛ ൌ Ǥ ͸ͻ͵ͲǤ ʹǡͳ ൌ ͸Ͳ͹ ݈ൗ݀݁݊ ʹͶ ʹͶ

Roèní potøeba vody:

ଷ

ܳ௥ ൌ ܳ௣ Ǥ͵͸ͷ ൌ Ͷ͸ʹͲǤ ͵͸ͷ ൌ ͳ͸ͺ͸͵ͲͲ ݈ൗ‫ ݇݋ݎ‬ൌ ͳ͸ͺ͸ ݉ ൗ‫݇݋ݎ‬

2.1.3 Bilance potøeby teplé vody Specifická potøeba teplé vody: Byt: ൌ ͶͲ ݈ൗ‫ݏ݋‬Ǥ ݀݁݊

Kanceláø: ൌ ͳͷ ݈ൗ‫ݏ݋‬Ǥ ݀݁݊

Kavárna: ൌ ͵Ͳ ݈ൗ‫ݏ݋‬Ǥ ݀݁݊

Potøeba vody:

Byty: ܳଵ ൌ Ǥ ൌ ʹͷǤ ͶͲ ൌ ͳͲͲͲ ݈ൗ‫ݏ݋‬Ǥ ݀݁݊

Kanceláø: ܳଶ ൌ Ǥ ൌ ͶǤ ͳͷ ൌ ͸Ͳ ݈ൗ‫ݏ݋‬Ǥ ݀݁݊

Kavárna: ܳଷ ൌ Ǥ ൌ ʹͳǤ ͵Ͳ ൌ ͸͵Ͳ ݈ൗ‫ݏ݋‬Ǥ ݀݁݊

Celkem: ܳ ൌ ܳଵ ൅ ܳଶ ൅ ܳଷ ൌ ͳͲͲͲ ൅ ͸Ͳ ൅ ͸͵Ͳ ൌ ͳ͸ͻͲ ݈ൗ݀݁݊

40

2.1.4 Bilance odtoku odpadních vod 2.1.4.1 Splaškové vody Souèinitel maximální hodinové nerovnomìrnosti: ݇௛ ൌ ͹ǡͳͶ

Prùmìrný denní odtok splaškových vod: Byty: ܳ௣ଵ ൌ σ ݊Ǥ ‫ ݍ‬ൌ ʹͷǤ ͳͲͲ ൌ ʹͷͲͲ ݈ൗ݀݁݊

Maximální denní odtok splaškových vod: ܳ௠ ൌ ܳ௣ Ǥ ݇ௗ ൌ Ͷ͸ʹͲǤ ͳǡͷ ൌ ͸ͻ͵Ͳ ݈ൗ݀݁݊

Maximální hodinový odtok splaškových vod: ܳ௛ ൌ


Roèní odtok splaškových vod:

ଷ

ܳ௥ ൌ ܳ௣ Ǥ͵͸ͷ ൌ Ͷ͸ʹͲǤ ͵͸ͷ ൌ ͳ͸ͺ͸͵ͲͲ ݈ൗ‫ ݇݋ݎ‬ൌ ͳ͸ͺ͸ ݉ ൗ‫݇݋ݎ‬ 2.1.4.2 Deš•ové vody Souèinitel odtoku deš•ových vod: ൌ ͳǡͲ

Odvodòovaná plocha: ൌ ͹͹ͳ݉ଶ

Redukovaná plocha: ൌ ͳǡͲǤ ͹͹ͳ ൌ ͹͹ͳ݉ଶ

Dlouhodobý srážkový úhrn: Uherské Hradištì – 615 mm/rok Roèní množství odvádìné deš•ové vody: ଷ

Ͳǡ͸ͳͷǤ ͹͹ͳ ൌ Ͷ͹Ͷǡʹ ݉ ൗ‫݇݋ݎ‬

41

2.2 Výpoèty související s následným rozpracováním dílèích instalací 2.2.1 Kanalizace 2.2.1.1 Dimenzování potrubí kanalizace Výpoètové odtoky DU [l/s] Zaøizovací pøedmìt

Oznaèení

DU

DN

Záchodová mísa

WC

2,0

110

Umyvadlo

U

0,5

40

Umývátko

UM

0,3

40

Sprchová mísa se zátkou

S

0,8

50

Automatická praèka

AP

0,8

50

Kuchyòský døez

D

0,8

50

Myèka nádobí

MN

0,8

50

S1 Úsek è.

k

!DU

Qww

DU max

Qmax

DN

Sklon potrubí [%]

Potrubí

1-2 2-3 4-3 3-6 5-6 6-S1

0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5

1,6 1,6 1,6 3,2 2,1 4,8

0,63 0,63 0,63 1,89 0,72 1,15

0,8 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8

0,80 2,00 0,80 2,00 0,80 3,50

50 75 50 75 50 110

3 svislé 3 svislé 3 svislé

pøipojovací odpadní pøipojovací odpadní pøipojovací odpadní

Úsek è.

k

!DU

Qww

DU max

Qmax

DN

Sklon potrubí [%]

Potrubí

1-5 2-5 5-6 3-6 6-7 4-8 9-10 10-8 8-7 11-15 12-15 13-16 15-16 16-17

0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5

0,3 0,8 1,1 0,8 1,9 2,0 0,5 0,5 4,4 0,3 0,8 1,1 0,8 1,9

0,27 0,45 0,52 0,45 0,69 0,71 0,35 0,35 1,05 0,27 0,45 0,52 0,45 0,69

0,3 0,8 0,8 0,8 0,8 2,0 0,5 0,5 2,0 0,3 0,8 0,8 0,8 0,8

0,50 0,50 0,80 0,80 1,50 2,50 0,80 3,50 3,50 0,50 0,50 0,80 0,80 1,50

40 40 50 50 75 110 50 110 110 40 40 50 50 75

3 3 3 3 3 3 3 svislé svislé 3 3 3 3 3

pøipojovací pøipojovací pøipojovací pøipojovací pøipojovací pøipojovací pøipojovací odpadní odpadní pøipojovací pøipojovací pøipojovací pøipojovací pøipojovací

S2

42

0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5

2,0 0,5 5,1 7,1 9 2 0,5 0,3 2 0,5 2,5 3 3,3 11 14,3 0,5 2,5 3,0 17,3

0,71 0,35 0,35 1,33 1,50 0,71 0,35 0,27 0,71 0,35 0,79 0,87 0,91 1,66 1,89 0,35 0,79 0,87 2,07

2,0 0,5 2,0 2,0 2,0 2,0 0,5 0,3 2,0 0,5 2,0 2,0 2,0 2,0 2 0,5 2,5 2,5 2,5

2,50 0,80 3,50 3,50 3,50 2,50 0,50 0,50 2,50 0,50 2,50 2,50 2,50 3,50 3,50 0,50 2,50 2,50 3,50

110 50 110 110 110 110 40 40 110 40 110 110 110 110 110 40 110 110 110

3 3 svislé svislé svislé 3 3 3 3 3 3 3 3 svislé svislé 3 3 3 svislé

pøipojovací pøipojovací odpadní odpadní odpadní pøipojovací pøipojovací pøipojovací pøipojovací pøipojovací pøipojovací pøipojovací pøipojovací odpadní odpadní pøipojovací pøipojovací pøipojovací odpadní

Úsek è.

k

!DU

Qww

DU max

Qmax

DN

Sklon potrubí [%]

Potrubí

1-5 2-5 5-6 3-6 6-7 4-8 9-10 10-8 8-7 11-15 12-15 13-16 15-16 16-17 14-18 19-20 20-18 18-17 17-28 25-29 24-29 29-28 22-30 23-30 30-27 28-27 21-26 27-26 26-31 32-31 31-S3

0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5

0,3 0,8 1,1 0,8 1,9 2 0,5 0,5 4,4 0,3 0,8 1,1 0,8 1,9 2 0,5 5,1 7,1 9 0,5 0,5 1 2 2 4 10 0,3 14 14,3 0,8 15,1

0,27 0,45 0,52 0,45 0,69 0,71 0,35 0,35 1,05 0,27 0,45 0,52 0,45 0,69 0,71 0,35 0,35 1,33 1,50 0,35 0,35 0,50 0,71 0,71 1,00 1,58 0,27 1,87 1,89 0,45 1,94

0,3 0,8 0,8 0,8 0,8 2 0,5 0,5 2 0,3 0,8 0,8 0,8 0,8 2 0,5 2 2 2 0,5 0,5 0,5 2 2 2 2 0,3 2 2 0,8 2

0,50 0,50 0,80 0,80 1,50 2,50 0,80 3,50 3,50 0,50 0,50 0,80 0,80 1,50 2,50 0,80 3,50 3,50 3,50 0,80 0,50 0,50 2,50 2,50 2,50 5,20 0,50 3,50 3,50 2,50 3,50

40 40 50 50 75 110 50 110 110 40 40 50 50 75 110 50 110 110 110 50 40 50 110 110 110 110 40 110 110 110 110

3 3 3 3 3 3 3 svislé svislé 3 3 3 3 3 3 3 svislé svislé svislé 3 3 3 3 3 3 svislé 3 svislé svislé 3 svislé

pøipojovací pøipojovací pøipojovací pøipojovací pøipojovací pøipojovací pøipojovací odpadní odpadní pøipojovací pøipojovací pøipojovací pøipojovací pøipojovací pøipojovací pøipojovací odpadní odpadní odpadní pøipojovací pøipojovací pøipojovací pøipojovací pøipojovací pøipojovací odpadní pøipojovací odpadní odpadní pøipojovací odpadní

14-18 19-20 20-18 18-17 17-29 21-29 25-26 24-27 22-26 23-27 26-27 27-28 28-30 29-30 30-33 34-32 31-32 32-33 33-S2

S3

43

S4 Úsek è.

k

!DU

Qww

DU max

Qmax

DN

Sklon potrubí [%]

Potrubí

1-2 2-3 4-3 3-S1

0,5 0,5 0,5 0,5

1,6 1,6 1,6 3,2

0,63 0,63 0,63 1,89

0,8 0,8 0,8 0,8

0,8 2,0 0,8 2,0

50 75 50 75

3 svislé 3 svislé

pøipojovací odpadní pøipojovací odpadní

Úsek è.

k

!DU

Qww

DU max

Qmax

DN

Sklon potrubí [%]

Potrubí

1-2 2-3 4-3 3-6 5-6 6-S5

0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5

1,6 1,6 1,6 3,2 1,6 4,8

0,63 0,63 0,63 1,89 0,63 1,10

0,8 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8

0,8 2,0 0,8 2,0 0,8 2,0

50 75 50 75 50 75



S5

S6 Úsek è.

k

!DU

Qww

DU max

Qmax

DN

Sklon potrubí [%]

Potrubí

1-5 2-5 5-6 3-6 6-7 4-8 9-10 10-8 8-7 11-15 12-15 13-16 15-16 16-17 14-18 19-20 7-20 20-18 18-17 21-25 22-25 25-26 23-26 26-27 24-28 29-30 17-30 30-28 28-27 27-S6

0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5

0,3 0,8 1,1 0,8 1,9 2,0 0,5 0,5 2,5 0,3 0,8 1,1 0,8 1,9 2,0 0,5 4,4 4,9 6,9 0,3 0,8 1,1 0,8 1,9 2,0 0,5 8,8 9,3 11,3 13,2

0,27 0,45 0,52 0,45 0,69 0,71 0,35 0,35 0,79 0,27 0,45 0,52 0,45 0,69 0,71 0,35 1,04 1,13 1,31 0,27 0,45 0,52 0,45 0,69 0,71 0,35 1,48 1,52 1,68 1,82

0,3 0,8 0,8 0,8 0,8 2,0 0,5 0,5 2,0 0,3 0,8 0,8 0,8 0,8 2,0 0,5 2,0 2,0 2,0 0,3 0,8 0,8 0,8 0,8 2,0 0,5 2,0 2,0 2,0 2,0

0,50 0,50 0,80 0,80 1,50 2,50 0,50 3,50 3,50 0,50 0,50 0,80 0,80 1,50 2,50 0,80 3,50 3,50 3,50 0,50 0,50 0,80 0,80 1,50 2,50 0,50 3,50 3,50 3,50 3,50

40 40 50 50 75 110 50 110 110 40 40 50 50 75 110 50 110 110 110 40 40 50 50 75 110 50 110 110 110 110

3 3 3 3 3 3 3 svislé svislé 3 3 3 3 3 3 3 svislé svislé svislé 3 3 3 3 3 3 3 svislé svislé svislé svislé

pøipojovací pøipojovací pøipojovací pøipojovací pøipojovací pøipojovací pøipojovací odpadní odpadní pøipojovací pøipojovací pøipojovací pøipojovací pøipojovací pøipojovací pøipojovací odpadní odpadní odpadní pøipojovací pøipojovací pøipojovací pøipojovací pøipojovací pøipojovací pøipojovací odpadní odpadní odpadní odpadní

44

S7 Úsek è.

k

!DU

Qww

DU max

Qmax

DN

Sklon potrubí [%]

Potrubí

1-5 2-5 5-6 3-6 6-7 4-8 9-10 10-8 8-7 11-15 12-15 13-16 15-16 16-17 14-18 19-20 7-20 20-18 18-17 21-25 22-25 25-26 23-26 26-27 24-28 29-30 17-30 30-28 28-27 27-S7

0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5

0,3 0,8 1,1 0,8 1,9 2,0 0,5 0,5 2,5 0,3 0,8 1,1 0,8 1,9 2,0 0,5 4,4 4,9 6,9 0,3 0,8 1,1 0,8 1,9 2,0 0,5 8,8 9,3 11,3 13,2

0,27 0,45 0,52 0,45 0,69 0,71 0,35 0,35 0,79 0,27 0,45 0,52 0,45 0,69 0,71 0,35 1,04 1,13 1,31 0,27 0,45 0,52 0,45 0,69 0,71 0,35 1,48 1,52 1,68 1,82

0,3 0,8 0,8 0,8 0,8 2,0 0,5 0,5 2,0 0,3 0,8 0,8 0,8 0,8 2,0 0,5 2 2,0 0,3 0,8 0,8 0,8 0,8 2,0 0,5 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0

0,50 0,50 0,80 0,80 1,50 2,50 0,80 3,50 3,50 0,50 0,50 0,80 0,80 1,50 2,50 0,80 3,50 3,50 3,50 0,50 0,50 0,80 0,80 1,50 2,50 0,80 3,50 3,50 3,50 3,50

40 40 50 50 75 110 50 110 110 40 40 50 50 75 110 50 110 110 110 40 40 50 50 75 110 50 110 110 110 110

3 3 3 3 3 3 3 svislé svislé 3 3 3 3 3 3 3 svislé svislé svislé 3 3 3 3 3 3 3 svislé svislé svislé svislé

pøipojovací pøipojovací pøipojovací pøipojovací pøipojovací pøipojovací pøipojovací odpadní odpadní pøipojovací pøipojovací pøipojovací pøipojovací pøipojovací pøipojovací pøipojovací odpadní odpadní odpadní pøipojovací pøipojovací pøipojovací pøipojovací pøipojovací pøipojovací pøipojovací odpadní odpadní odpadní odpadní

Úsek è.

k

!DU

Qww

DU max

Qmax

DN

Sklon potrubí [%]

Potrubí

1-2 2-3 4-3 3-6 5-6 6-S8

0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5

1,6 1,6 1,6 3,2 1,6 4,8

0,63 0,63 0,63 1,89 0,63 1,10

0,8 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8

1,2 0,5 1,2 0,5 1,2 1,2

50 75 50 75 50 75



S8

45

46

47

48

49

2.2.1.2 Dimenzování svodného kanalizaèního potrubí, svodného deš•ového potrubí a kanalizaèní pøípojky

Úsek è.

k

!DU

Qww

DU max

Qmax

DN

Sklon potrubí [%]

Potrubí

S1-S2' S2‘-S3' S3‘-S4' S4‘-S8' S8‘-S1' S2-S2' S3-S3' S4-S4' S8‘-S7' S7'-S6' S6‘-S5' S5‘-S8' S7-S7' S6-S6' S5'-S5'

0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5

5,3 22,6 37,7 40,9 75,3 17,3 15,1 3,2 4,8 17,2 29,6 34,4 12,4 12,4 4,8

1,15 2,38 3,07 3,20 4,34 2,08 1,94 0,89 1,10 2,07 2,72 2,93 1,76 1,76 1,10

0,8 2,5 2,5 2,5 2,5 2,5 2,0 2,0 0,8 2,0 2,5 0,8 2,0 2,0 2,0

7,3 7,3 7,3 7,3 7,3 7,3 7,3 7,3 7,3 7,3 7,3 7,3 7,3 7,3 7,3

110 110 110 110 110 110 110 110 110 110 110 110 110 110 110

3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3

PVC KG svodné PVC KG svodné PVC KG svodné PVC KG svodné PVC KG svodné PVC KG svodné PVC KG svodné PVC KG svodné PVC KG svodné PVC KG svodné PVC KG svodné PVC KG svodné PVC KG svodné PVC KG svodné PVC KG svodné

Dimenzování svodného deš•ového potrubí Svod è. 1 2 3 4

Odvodòovaná plocha 84,08 312,89 312,89 84,08

Intenzita deštì i 2 [l/m .s] 0,03 0,03 0,03 0,03

Souèinitel odtoku C 1 1 1 1

Prùtok Q [l/s] 2,52 9,39 9,39 2,52

Qmax [l/s] 3,0 12,6 12,6 3,0

DN 110 160 160 110

Kanalizaèní pøípojka Prùtok odpadních vod: ܳ௥௪ ൌ ܳ௪௪ ൅ ܳ௖ ൅ ܳ௣ ൅ ܳ௢ ൌ Ͷǡ͵ʹ ൅ Ͳǡͳ ൌ ͶǡͶʹ ݈Τ‫ݏ‬

Prùtok splaškových vod: Qww = 4,34 l/s Trvalý prùtok: Qc = 0 l/s Èerpaný prùtok: Qp = 0 l/s Prùtok srážkových vod: Qo = 0,1 l/s ܳ௥௪ ൏ ܳ௠௔௫

Ͷǡ͵Ͷ ൏ ʹʹǡ͵ ݈Τ‫ ݏ‬՜ ݊‫ܾݑݎݐ݋݌݄ݎݒ‬À‫ͳܰܦ‬ͷͲ ‫ݕ݊݅݊݁݉ܽ݇ݖ‬

51

2.2.1.3 Dimenzování retenèní nádrže na jímání srážkové odpadní vody Dimenzování je provedeno dle ÈSN 75 6261 Deš•ovì nádrže. Retenèní nádrž je navržena na nejménì pøíznivou intenzitu deštì. Tento déš• je pìtiletý s periodicitou 0,2. Retenèní nádrž je dimenzována pro støechu objektu a parkovištì u objektu. Stanovení objemu reten•ní nádrže dle vzorce: ൌ ͲǡͲͲͳǤ Ǥ ݄ௗ Ǥሺ‫ܣ‬௥௘ௗ ൅ ‫ܣ‬௥ ሻ െ ͲǡͲͲͳǤ ܳ଴ Ǥ ‫ݐ‬௖ Ǥ ͸Ͳሾ݉ଷ ሿ Plocha støechy: ൌ Ͷͷʹ݉ଶ

Plocha parkovištì: ൌ ͵ͳͻ݉ଶ

Souèinitel odtoku srážkových vod dle druhu odvodòované plochy: støechy s nepropustnou horní vrstvou: ൌ ͳǡͲ

Dlažby s pískovými spárami: ൌ Ͳǡͷ

Redukovaný pùdorysný prùmìt odvodòované plochy: ‫ܣ‬௥௘ௗ ൌ ෍ Ǥ ൌ ͶͷʹǤ ͳǡͲ ൅ ͵ͳͻǤ Ͳǡͷ ൌ ͸ͳͳǡͷ݉ଶ

Plocha hladiny ‫ܣ‬௥ neuvažuji – retenèní nádrž bude podzemní.

Regulovaný odtok srážkových vod: ܳ଴ ൌ ͳ ݈ൗ‫ݏ‬ Souèinitel stoletých srážek: ‫ ݓ‬ൌ ͳǡͲ

Návrhový úhrn srážky v mm: ݄ௗ Doba trvání srážky v min: ‫ݐ‬௖

ࢎࢊ ሾ࢓࢓ሿ ࢚ࢉ ሾ࢓࢏࢔ሿ ࢂሾ࢓૜ ሿ

52

12

5

7,04

18

10

10,41

21

15

11,94

23

20

12,86

25

30

13,49

27

40

14,11

29

60

14,13

35

120

14,20

39

240

9,45

44

360

5,31

Doba prázdn•ní nádrže: ୮୰ ൌ

୴୸ ͳͶǡʹͲ ൌ ൌ ͳͷͶͺͲ ൌ ͶǡͶ ൏ ͹ʹെ‫ ب‬ ୴ୱୟ୩ ͲǡͲͲͲͻ

Navržena plastová podzemní retenèní nádrž N9 – EK o objemu 15 m3.

Obrázek 17: Rozmìry retenèní nádrže. [33]

53

2.2.2 Návrh pøípravy teplé vody Objekt je vytápìn teplovodem z nedaleké teplárny. Ohøev teplé vody je øešen centrálním ohøívaèem vody umístìným v technické místnosti v suterénu. Z dùvodu ekonomických, kdy v souèasné dobì využíváme k mytí nádobí zejména myèky, je ohøev teplé vody u døezù v kuchyních øešen lokálními podtlakovými ohøívaèi. 2.2.2.1 Pøedpoklad provozu budovy 4

zamìstnanci kanceláøe: pracovní doba 8.00 – 18.00 0,02 ݉ଷ Ȁ‫ݏ݋‬

3

zamìstnanci kavárny: pracovní doba 7.00 – 23.00

50

jídel/den

1

uklízeèka: pracovní doba 6.00 - 12.00

25

obyvatel: doba pobytu 24 hod/den

0,02 ݉ଷ Ȁ‫ݏ݋‬

0,0015 ݉ଷ Ȁ݆À݈݀‫݋‬

0,8 ݉ଷ Ȁ‫ݏ݋‬

337 m2 plochy na úklid – pracovní doba 6.00 - 12.00 Návrh zásobníkového oh•íva•e teplé vody

0,082 ݉ଷ Ȁ‫ݏ݋‬

0,02 ݉ଷ /100m2

Celková denní potøeba teplé vody: 3,13 m3 Teplo odebrané: ܳଶ௧ ൌ ͳǡͳ͸͵Ǥ ܸଶ௣ Ǥ ሺߠଶ െ ߠଵ ሻ ൌ ͳǡͳ͸͵Ǥ ͵ǡͳ͵Ǥ ሺͷͷ െ ͳͲሻ ൌ ͳ͸Ͷܹ݄݇

Teplo ztracené:

ଶ୸ ൌ ଶ୲ Ǥ ൌ ͳ͸ͶǤ Ͳǡͷ ൌ ͺʹ Teplo celkem:

ଶ୮ ൌ ଶ୲ ൅ ଶ୸ ൌ ͳ͸Ͷ ൅ ͺʹ ൌ ʹͶ͸

54

Èasové rozmezí [hod]

Využití [%]

Teplo odebrané [kWh]

Teplo celkem [kWh]

5–8

5

8,2

12,3

8 – 12

20

32,8

49,2

12 – 18

45

73,8

110,7

18 – 23

30

49,2

73,8

Odbìrový diagram

Graf 1: Odbìrový diagram.

Velikost zásobníku: ୸ ൌ

ο୫ୟ୶ ͹͹ǡͻ ൌ ൌ ͳǡͶͻଷ ͳǡͳ͸͵Ǥ οɅ ͳǡͳ͸͵Ǥ Ͷͷ

Jmenovitý výkon ohøevu: ଵ୬ ൌ ൬

ଵ ʹ͹͹ǡͶ ൰ ൌ ൌ ͳͳǡ͸ ʹͶ ୫ୟ୶

Teplo dodané ohøívaèem za èas t: Q1 = 277,4 kWh

Potøebná teplosmìnná plocha ͳͳ͸ͲͲ ଵ୬ Ǥ ͳͲଷ ൌ ൌ Ͳǡ͹͸ଶ ൌ Ǥ ο ͶʹͲǤ ͵͸ǡʹ ο ൌ

ሺଵ െ ଶ ሻ െ ሺଶ െ ଵ ሻ ሺͺͲ െ ͷͷሻ െ ሺ͸Ͳ െ ͳͲሻ ൌ ൌ ͵͸ǡʹ ሺ െ ଶ ሻ െͲǡ͸ͻ ଵ ሺଶ െ ଵ ሻ

Souèinitel prostupu tepla teplosmìnné plochy: U = 420 W/(m 2.K)

55

Navržený zásobník Dražice OKC 1500 NTR/1MPa. Jedná se o stacionární nepøímotopný ohøívaè vody.

Tech. list 1: Zásobník Dražice OKC 1500 NTR/1MPa. [49]

56

Tech. list 2: Rozmìry zásobníku Dražice OKC 1500 NTR/1MPa. [49]

57

Návrh pr•tokového oh•íva•e teplé vody Prùtokové ohøívaèe budou navrženy u odbìrných míst døezù v kuchyních. Ke každému ohøívaèi bude pøipojen 1 døez: ୴ ൌ ͳ

Tepelný výkon pøítoku do výtokového zaøízení: ୴ ൌ ʹͲ

Souèinitel souèasnosti pro bytové objekty pro 10 bytù: ൌ Ͳǡͺͷ ଵ୬ ൌ ෍ሺ୴ Ǥ ୴ ሻ Ǥ ൌ ͳǤ ʹͲǤͲǡͺͷ ൌ ͳ͹

Navrženo 11 tlakových prùtokových ohøívaèù STIEBEL ELTRON DHF 18 C pro

jedno odbìrové místo, 18 kW/400V.

Tech. list 3: Prùtokový ohøívaè. [50]

58

2.2.3 Vnitøní vodovod 2.2.3.1 Dimenzování potrubí studené a teplé vody Dimenzování je provedeno dle ÈSN EN 806 – 3 zjednodušenou metodou. Studená voda V1 Úsek

LU

max LU

da x s [mm]

Qd [l/s]

v [m/s]

1-2 2-3 4-5 5–3 3–6 7–8 8–9 9–6 6 – V1‘

2 4 2 4 8 2 4 6 14

2 2 2 2 2 2 2 2 2

20x3,4 20x3,4 20x3,4 20x3,4 25x4,2 20x3,4 20x3,4 25x4,2 32x5,4

0,20 0,27 0,20 0,27 0,36 0,20 0,27 0,32 0,46

1,5 1,99 1,5 1,99 1,64 1,55 1,99 1,48 1,28

V2 Úsek

LU

max LU

da x s [mm]

Qd [l/s]

v [m/s]

1–2 2–4 3–4 4–7 6–7 5–7 7 – 14‘ 8–9 9 – 11 10 – 11 11 – 14 12 – 14 13 – 14 14 –14‘ 14‘–26‘ 15 – 16 16 – 20 17 – 19 18 – 19 19 – 20 20 – 22 21 – 22 22 – 24 25 – 26 24 – 26 26 –26‘ 26‘–V2‘

1 3 2 5 1 1 7 1 3 2 5 1 1 7 14 1 2 1 1 2 4 1 5 1 6 7 21

1 2 2 2 1 1 2 1 2 2 2 1 1 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2

20x3,4 20x3,4 20x3,4 25x4,2 16x2,7 16x2,7 25x4,2 20x3,4 20x3,4 20x3,4 20x3,4 16x2,7 16x2,7 25x4,2 32x5,4 20x3,4 20x3,4 16x2,7 16x2,7 20x3,4 20x3,4 16x2,7 25x4,2 16x2,7 25x4,2 25x4,2 32x5,4

0,10 0,24 0,20 0,30 0,10 0,10 0,34 0,10 0,24 0,20 0,30 0,10 0,10 0,34 0,46 0,10 0,20 0,10 0,10 0,20 0,27 0,10 0,30 0,10 0,32 0,34 0,54

0,70 1,78 1,50 1,40 1,10 1,10 1,56 0,70 1,78 1,50 1,40 1,10 1,10 1,56 1,28 0,70 1,50 1,10 1,10 1,50 1,99 1,10 1,40 1,10 1,54 1,56 1,55

59

V3 Úsek

LU

max LU

da x s [mm]

Qd [l/s]

v [m/s]

1–2 2–4 3–4 4–7 6–7 5–7 7 – 14‘ 8–9 9 – 11 10 – 11 11 – 14 12 – 14 13 – 14 14 –14‘ 14– 19‘ 15 – 16 17 – 16 18 – 19 16 – 19 19 –19‘ 19‘–V3‘

1 3 2 5 1 1 7 1 3 2 5 1 1 7 14 1 2 1 3 4 18

1 2 2 2 1 1 2 1 2 2 2 1 1 2 2 1 2 1 2 2 2

20x3,4 20x3,4 20x3,4 20x3,4 16x2,7 16x2,7 25x4,2 20x3,4 20x3,4 20x3,4 20x3,4 16x2,7 16x2,7 25x4,2 32x5,4 16x2,7 20x3,4 16x2,7 20x3,4 20x3,4 32x5,4

0,10 0,24 0,20 0,30 0,10 0,10 0,34 0,10 0,24 0,20 0,30 0,10 0,10 0,34 0,46 0,10 0,20 0,10 0,24 0,27 0,50

0,70 1,78 1,50 1,40 1,10 1,10 1,56 0,70 1,78 1,50 1,40 1,10 1,10 1,56 1,28 1,10 1,50 1,10 1,78 1,99 1,40

V4 Úsek

LU

max LU

da x s [mm]

Qd [l/s]

v [m/s]

1-2 2-3 4-5 5–3 3 – V4‘

2 4 2 4 8

2 2 2 2 2

20x3,4 20x3,4 20x3,4 20x3,4 25x4,2

0,20 0,27 0,20 0,27 0,36

1,5 1,99 1,5 1,99 1,64

V5

60

Úsek

LU

max LU

da x s [mm]

Qd [l/s]

v [m/s]

1-2 2-3 4-5 5–3 3–6 7–8 8–6 6 – V5‘

2 4 2 4 8 2 4 12

2 2 2 2 2 2 2 2

20x3,4 20x3,4 20x3,4 20x3,4 25x4,2 20x3,4 20x3,4 25x4,2

0,20 0,27 0,20 0,27 0,36 0,20 0,27 0,43

1,5 1,99 1,5 1,99 1,64 1,55 1,99 1,95

V6 Úsek

LU

max LU

da x s [mm]

Qd [l/s]

v [m/s]

1–2 2–4 3–4 4–7 6–7 5–7 7 – 14‘ 8–9 9 – 11 10 – 11 11 – 14 12 – 14 13 – 14 14 –14‘ 14‘–21‘ 15 – 16 16 – 18 17 – 18 18 – 21 19 – 21 20 – 21 21 –21‘ 21‘–V6‘

1 3 2 5 1 1 7 1 3 2 5 1 1 7 14 1 3 2 5 1 1 7 21

1 2 2 2 1 1 2 1 2 2 2 1 1 2 2 1 2 2 2 1 1 2 2

20x3,4 20x3,4 20x3,4 20x3,4 16x2,7 16x2,7 25x4,2 20x3,4 20x3,4 20x3,4 20x3,4 16x2,7 16x2,7 25x4,2 32x5,4 20x3,4 20x3,4 20x3,4 20x3,4 16x2,7 16x2,7 25x4,2 32x5,4

0,10 0,24 0,20 0,30 0,10 0,10 0,34 0,10 0,24 0,20 0,30 0,10 0,10 0,34 0,46 0,10 0,24 0,20 0,30 0,10 0,10 0,34 0,54

0,70 1,78 1,50 1,40 1,10 1,10 1,56 0,70 1,78 1,50 1,40 1,10 1,10 1,56 1,28 0,70 1,78 1,50 1,40 1,10 1,10 1,56 1,52

Úsek

LU

max LU

da x s [mm]

Qd [l/s]

v [m/s]

1–2 2–4 3–4 4–7 6–7 5–7 7 – 14‘ 8–9 9 – 11 10 – 11 11 – 14 12 – 14 13 – 14 14 –14‘ 14‘–21‘ 15 – 16 16 – 18 17 – 18 18 – 21 19 – 21 20 – 21 21 –21‘ 21‘–V7‘

1 3 2 5 1 1 7 1 3 2 5 1 1 7 14 1 3 2 5 1 1 7 21

1 2 2 2 1 1 2 1 2 2 2 1 1 2 2 1 2 2 2 1 1 2 2

20x3,4 20x3,4 20x3,4 20x3,4 16x2,7 16x2,7 25x4,2 20x3,4 20x3,4 20x3,4 20x3,4 16x2,7 16x2,7 25x4,2 32x5,4 20x3,4 20x3,4 20x3,4 20x3,4 16x2,7 16x2,7 25x4,2 32x5,4

0,10 0,24 0,20 0,30 0,10 0,10 0,34 0,10 0,24 0,20 0,30 0,10 0,10 0,34 0,46 0,10 0,24 0,20 0,30 0,10 0,10 0,34 0,54

0,70 1,78 1,50 1,40 1,10 1,10 1,56 0,70 1,78 1,50 1,40 1,10 1,10 1,56 1,28 0,70 1,78 1,50 1,40 1,10 1,10 1,56 1,52

V7

61

V8 Úsek

LU

max LU

da x s [mm]

Qd [l/s]

v [m/s]

1-2 2-3 4-5 5–3 3–6 7–8 8–6 6 – V8‘

2 4 2 4 8 2 4 12

2 2 2 2 2 2 2 2

20x3,4 20x3,4 20x3,4 20x3,4 25x4,2 20x3,4 20x3,4 25x4,2

0,20 0,27 0,20 0,27 0,36 0,20 0,27 0,43

1,5 1,99 1,5 1,99 1,64 1,55 1,99 1,95

Ležaté potrubí

62

Úsek

LU

max LU

da x s [mm]

Qd [l/s]

v [m/s]

V1‘- S1 V3‘ – V2‘ V2‘ – S1 S1 – S2 S9 – S10 S10 – S2 S2 – S3 SZ – S4 V5‘ – S5 V6‘ – S6 S6 – S7 V7‘ – S8 V8‘ – S8 S8 – S7 S7 – S5 S5 – S4 S4 – S3 S3 – P1 P1 – VEN

14 18 39 53 2 3 56 48 12 21 33 21 12 33 66 78 126 182 182+H

2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

32x5,4 32x5,4 40x6,7 40x6,7 20x3,4 20x3,4 40x6,7 40x6,7 25x4,2 32x5,4 32x5,4 32x5,4 24x4,2 32x5,4 40x6,7 40x6,7 50x8,4 50x8,4 75x6,8

0,46 0,51 0,71 0,81 0,20 0,24 0,83 0,77 0,43 0,54 0,65 0,54 0,43 0,64 0,89 0,96 1,17 1,37 5,37

1,25 1,49 1,31 1,42 1,5 1,78 1,46 1,37 1,95 1,52 1,85 1,52 1,95 1,82 1,58 1,72 1,37 1,58 1,45

63

64

Teplá voda Svislé potrubí V2 Úsek

LU

max LU

da x s [mm]

Qd [l/s]

v [m/s]

1–3 2–3 3–5 4–5 5 – 11‘ 7–9 8–9 9 – 11 10 – 11 11 – 11‘ 11 – 15‘ 12 – 13 13 – 15 14 – 15 15 – 15‘ 15‘ – V2‘‘

1 2 3 1 4 1 2 3 1 4 8 1 2 1 3 11

1 2 2 1 2 1 2 2 1 2 2 1 1 1 2 2

20x3,4 20x3,4 20x3,4 16x2,7 20x3,4 20x3,4 20x3,4 20x3,4 16x2,7 20x3,4 25x4,2 20x3,4 20x3,4 16x2,7 20x3,4 25x4,2

0,10 0,20 0,24 0,10 0,27 0,10 0,20 0,24 0,10 0,27 0,36 0,20 0,10 0,10 0,24 0,41

0,70 1,50 1,78 1,10 1,99 0,70 1,50 1,78 1,10 1,99 1,64 1,50 0,70 1,10 1,78 1,85

Svislé potrubí V3 Úsek

LU

max LU

da x s [mm]

Qd [l/s]

v [m/s]

1–3 2–3 3–5 4–5 5 – 11‘ 7–9 8–9 9 – 11 10 – 11 11‘ – 16 12 – 14 13 – 14 14 –14‘ 14‘ – V3‘‘

1 2 3 1 4 1 2 3 1 8 1 2 3 11

1 2 2 1 2 1 2 2 1 2 1 2 2 2

20x3,4 20x3,4 20x3,4 16x2,7 20x3,4 20x3,4 20x3,4 20x3,4 16x2,7 25x4,2 20x3,4 20x3,4 20x3,4 25x4,2

0,10 0,20 0,24 0,10 0,27 0,10 0,20 0,24 0,10 0,36 0,10 0,20 0,24 0,41

0,70 1,50 1,78 1,10 1,99 0,70 1,50 1,78 1,10 1,64 0,70 1,50 1,78 1,89


LU

max LU

da x s [mm]

Qd [l/s]

v [m/s]

1–3 2–3 3–5 4–5 5 – 11‘ 7–9 8–9 9 – 11 10 – 11 11 –11‘ 11‘ – 16‘

1 2 3 1 4 1 2 3 1 4 8

1 2 2 1 2 1 2 2 1 2 2

20x3,4 20x3,4 20x3,4 16x2,7 20x3,4 20x3,4 20x3,4 20x3,4 16x2,7 20x3,4 25x4,2

0,10 0,20 0,24 0,10 0,27 0,10 0,20 0,24 0,10 0,27 0,36

0,70 1,50 1,78 1,10 1,99 0,70 1,50 1,78 1,10 1,99 1,64

65

Úsek

LU

max LU

da x s [mm]

Qd [l/s]

v [m/s]

12 – 14 13 – 14 14 – 16 15 – 16 16 – 16‘ 16 – V6‘‘

1 2 3 1 4 12

1 2 2 1 2 2

20x3,4 20x3,4 20x3,4 16x2,7 20x3,4 25x4,2

0,10 0,20 0,24 0,10 0,27 0,43

0,70 1,50 1,78 1,10 1,99 1,95


LU

max LU

da x s [mm]

Qd [l/s]

v [m/s]

1–3 2–3 3–5 4–5 5 – 11‘ 7–9 8–9 9 – 11 10 – 11 11 – 11‘ 11‘ – 16‘ 12 – 14 13 – 14 14 – 16 15 – 16 16 – 16‘ 16 – V7‘‘

1 2 3 1 4 1 2 3 1 4 8 1 2 3 1 4 12

1 2 2 1 2 1 2 2 1 2 2 1 2 2 1 2 2

20x3,4 20x3,4 20x3,4 16x2,7 20x3,4 20x3,4 20x3,4 20x3,4 16x2,7 20x3,4 25x4,2 20x3,4 20x3,4 20x3,4 16x2,7 20x3,4 25x4,2

0,10 0,20 0,24 0,10 0,27 0,10 0,20 0,24 0,10 0,27 0,36 0,10 0,20 0,24 0,10 0,27 0,43

0,70 1,50 1,78 1,10 1,99 0,70 1,50 1,78 1,10 1,99 1,64 0,70 1,50 1,78 1,10 1,99 1,95

Ležaté potrubí

66

Úsek

LU

max LU

da x s [mm]

Qd [l/s]

v [m/s]

V3‘‘ – V2‘‘ V2‘‘ – 2 V7‘‘ – 1 V6‘‘ – 1 1–2 2–4

11 22 12 12 24 46

2 2 2 2 2 2

25x4,2 25x4,2 25x4,2 25x4,2 32x5,4 40x6,7

0,43 0,43 0,43 0,43 0,58 0,75

1,95 1,95 1,95 1,95 1,64 1,35

67

68

2.2.3.2 Dimenzování cirkulace vnitøního vodovodu Dimenzování je provedeno dle ÈSN 75 5455 Výpoèet vnitøních vodovodù. Výpoètový prùtok cirkulace teplé vody v místì cirkulaèního èerpadla: ܳ௖ ൌ

‫ݍ‬௖ ͻͶͷǡ͸ͺ ൌ ൌ Ͳǡͳͳቂ݈ൗ‫ݏ‬ቃ Ͷͳʹ͹Ǥ ο‫ ݐ‬Ͷͳʹ͹Ǥ ʹ

Rozdíl teplot mezi výstupem pøívodního potrubí TV z ohøívaèe a spojením pøívodního potrubí s cirkulaèním potrubím: ο‫ ݐ‬ൌ ʹሾ‫ܭ‬ሿ Tepelné ztráty všech úsekù pøívodního potrubí: ‫ݍ‬௖ ൌ ෍ ‫ ݍ‬ൌ ͻͶͷǡ͸ͺܹ

Tepelné ztráty jednotlivých úsekù: 4xT3 – T2 4xT2 – T1 T1 – V2‘‘ T1 – V3‘‘ T1 – V6‘‘ T1 – V7‘‘ V3‘‘ – V2‘‘ V2‘‘ – 2 V6‘‘ – 1 V7‘‘ – 1 1–2 2–3 3–4

l [m] 3,00 3,00 1,50 1,50 1,50 1,50 3,80 3,25 3,70 1,15 19,3 4,10 1,80

qt [W/m] 8,9 10,6 10,6 10,6 10,6 10,6 16,1 16,1 16,1 16,1 19,0 21,9 21,9

q [W] 26,7*4 31,8*4 15,9 15,9 15,9 15,9 61,2 52,4 59,6 18,5 366,7 89,8 39,4

Rozd•lení výpo•tového pr•toku cirkulace TV do úsek•: Okruh V3 a C7: ୚ଷ ൌ

Ǥ ୚ଷ ͲǡͳͳǤ ͳ͵ͷǡ͸ ൌ ൌ ͲǡͲͳ͸ൣൗ൧ ୚ଷ ൅ େ଻ ͳ͵ͷǡ͸ ൅ ͹͹Ͳǡ͸ͺ

ୡ଻ ൌ െ ୚ଷ ൌ Ͳǡͳͳ െ ͲǡͲͳ͸ ൌ ͲǡͲͻͶൣൗ൧

Okruh V2 a C6: ୚ଶ ൌ

େ଻ Ǥ ୚ଶ ͲǡͲͻͶǤ ͳʹ͸ǡͺ ൌ ൌ ͲǡͲͳ͹ൣൗ൧ େ଺ ൅ େ଺ ͳʹ͸ǡͺ ൅ ͷͻ͵ǡͶͺ

େ଺ ൌ େ଻ െ ୚ଶ ൌ ͲǡͲͻͶ െ ͲǡͲͳ͹ ൌ ͲǡͲ͹͹ൣൗ൧

69

Okruh V6 a V7: ୚଺ ൌ

େ଺ Ǥ ୚଺ ͲǡͲ͹͹Ǥ ͳ͵Ͷ ൌ ൌ ͲǡͲͶͷൣൗ൧ ୚଺ ൅ ୚଻ ͳ͵Ͷ ൅ ͻʹǡͻ

୚଻ ൌ େ଺ െ ୚଺ ൌ ͲǡͲ͹͹ െ ͲǡͲͶͷ ൌ ͲǡͲ͵ʹൣൗ൧

Tlakové ztráty v p!ívodním potrubí za cirkula•ního pr•toku Stoupací potrubí V2 Úsek od do T3 T2 T2 T1 T1 V2'' V2'' 2

Q l/s 0,017 0,017 0,017 0,017

da x s mm 20x3,4 25x4,2 25x4,2 25x4,2

v m/s 0,2 0,2 0,2 0,2

l m 3,00 3,00 1,50 0,32

R kPa/m 0,118 0,118 0,118 0,118

l.R kPa 0,354 0,354 0,177 0,038

v m/s 0,2 0,2 0,2 0,2

l m 3,00 3,00 1,50 3,80

R kPa/m 0,118 0,118 0,118 0,118

l.R kPa 0,354 0,354 0,177 0,448

v m/s 0,35 0,35 0,35 0,35

l m 3,00 3,00 1,50 3,70

R kPa/m 0,118 0,118 0,118 0,118

l.R kPa 0,354 0,354 0,177 0,437

da x s mm 20x3,4 25x4,2 25x4,2 25x4,2

v m/s 0,22 0,22 0,22 0,22

l m 3,00 3,00 1,50 1,15

R kPa/m 0,118 0,118 0,118 0,118

l.R kPa 0,354 0,354 0,177 0,136

da x s mm 32x5,4 40x6,7 40x6,7

v m/s 0,37 0,3 0,3

l m 19,3 2,3 1,8

R kPa/m 0,149 0,066 0,087

l.R kPa 2,876 0,152 0,157

•• 2,00 0,60 0,60 5,10

pf kPa 0,040 0,012 0,012 0,102

l.R+ pf kPa 0,39 0,37 0,19 0,14 • 1,09 kPa

pf kPa 0,040 0,012 0,012 0,102

l.R+ pf kPa 0,39 0,37 0,19 0,55 • 1,50 kPa

pf kPa 0,130 0,039 0,039 0,325

l.R+ pf kPa 0,48 0,39 0,22 0,76 • 1,85 kPa

pf kPa 0,052 0,016 0,016 0,120

l.R+ pf kPa 0,41 0,37 0,19 0,26 • 1,22 kPa

pf kPa 0,249 0,200 0,200

l.R+ pf kPa 3,12 0,35 0,36 • 3,86 kPa

Stoupací potrubí V3 Úsek od do T3 T2 T2 T1 T1 V3'' V3'' 3

Q l/s 0,016 0,016 0,016 0,016

da x s mm 20x3,4 25x4,2 25x4,2 25x4,2

•• 2,00 0,60 0,60 5,10


Q l/s 0,045 0,045 0,045 0,045

da x s mm 20x3,4 25x4,2 25x4,2 25x4,2

•• 2,00 0,60 0,60 5,00


Q l/s 0,032 0,032 0,032 0,032

•• 2,00 0,60 0,60 4,60

Ležaté potrubí Úsek od do 1 2 2 3 3 4

70

Q l/s 0,077 0,094 0,11

•• 3,50 4,00 4,00

Dimenzování cirkulaèního potrubí Úsek od do C1 C7 C2 C6 C3 C5 C4 C5 C5 C6 C6 C7 C7 C8

Q l/s 0,016 0,017 0,045 0,032 0,077 0,094 0,110

da x s mm 16x2,7 16x2,7 20x3,4 20x3,4 25x4,2 32x5,4 32x5,4

v l R m/s m kPa/m 0,20 14 0,118 0,20 13,45 0,118 0,35 13,9 0,320 0,22 11,35 0,272 0,37 19,5 0,149 0,30 2,5 0,066 0,30 2,3 0,087

l.R •• kPa 1,652 12,50 1,587 7,50 4,448 7,50 3,087 9,50 2,906 1,60 0,165 4,00 0,200 4,60

pf kPa 0,250 0,150 0,488 0,247 0,114 0,200 0,230

l.R+ pf kPa 1,90 1,74 4,94 3,33 3,02 0,37 0,43 • 15,72 kPa

Stanovení dopravní výšky •erpadla: ൌ ͲǡͳͲͳͶǤ οୖ୊ ൌ ͲǡͳͲͳͶǤ ʹͷǡʹͳ ൌ ʹǡͷ͹

Tlakové ztráty v potrubí t!ením a místními odpory: οୖ୊ ൌ ͳͷǡ͹ʹ ൅ ͳǡͲͻ ൅ ͳǡͷ ൅ ͳǡͺͷ ൅ ͳǡʹʹ ൅ ͵ǡͺ͵ ൌ ʹͷǡʹͳ

Pro dopravní výšku èerpadla H = 2,57m a výpoètový prùtok cirkulaèního potrubí Qc = 0,11 l/s = 0,396 m3/h je navrženo obìhové èerpadlo KSB Rio Therm N 20 – 30 pro cirkulaèní systémy s teplou vodou, Hmax = 3m a Qmax = 2,8 m3/hod. Graf èerpadla

Graf 2: Charakteristika èerpadla KSB Rio Therm N 20 – 30. [30]

71

2.2.3.3 Dimenzování požárního vodovodu Pro bytový dùm je navržen požární hydrant se jmenovitou svìtlostí hadice DN 25. Jmenovitý výtok hadicového systému DN 25: ୟ ൌ ͳǡͲ ൗ

Výpoètový prùtok vody pro hašení požáru hadicovými systémy: ୮୭ā ൌ ʹǤ ୟ ൌ ʹǤ ͳǡͲ ൌ ʹǡͲ ൗ Qa l/s 1

do

H4 H3 H2 H1 P1 H4 H3

H3 H2 P1 P1 P2 H3 H2

72

da x s

v

l

R

l.R

mm

m/s

m

kPa/m

kPa

32 40 50 32 50 32 40

1,0 1,5 1,4 1,0 1,8 1,0 1,5

3,00 3,00 1,00 7,45 9,70 3,00 3,00

1,025 1,760 1,102 1,025 1,957 1,025 1,760

3,075 5,280 1,102 7,636 18,983 3,075 5,280

pf

l.R+ pf

kPa

kPa

••

celkem

od

Q

pøibývá

Úsek

l/s

1 1 1 1 0 1 1

1 2 3 1 4 1 2

1 2 3 1 4 1 2

4,00 4,00 3,10 4,50 4,50 4,00 4,00

2 4,52 3,038 2,25 7,29 2 4,52

5,075 9,800 4,140 9,886 26,273 5,075 9,800 • 55,17 kPa

73

2.2.3.4 Dimenzování vodovodní pøípojky Návrh prùmìru potrubí: ୢ ͶǡͲ ୧ ൌ ͵ͷǡ͹Ǥඨ ൌ ͵ͷǡ͹Ǥඨ ൌ ͷͺ ՜ ͳͲͲͳͳ͹ͷ͸ǡͺ ͳǡͷ

2.2.4 Návrh vodomìru 2.2.4.1 Hlavní domovní vodomìr Návrh: Elster MNR S jmenovitý prùtok: jmenovitý rozmìr: maximální prùtok: minimální prùtok:

ܳ௡ ൌ ͳͲ݉ଷ Ȁ݄ DN 32

ܳ௠௔௫ǡ௩ ൌ ʹͲ݉ଷ Ȁ݄

ܳ௠௜௡ǡ௩ ൌ ͸Ͳ ݈ Τ݄ ൌ ͲǡͲͳ͹ ݈Τ‫ݏ‬

Posouzení na minimální pr•tok:

Minimální prùtok je u WC: ܳ௠௜௡ ൌ ͲǡͳͲͷ݈Ȁ‫ݏ‬

୫୧୬ǡ୴ ൏ ୫୧୬

ͲǡͲͳ͹ ൏ ͲǡͳͲͷሾ݈Ȁ‫ݏ‬ሿ ՜ ‫݆݁ݑݒ݋݄ݕݒ‬

Posouzení na maximální pr•tok: Maximální výpoètový prùtok: ௗ ൌ ͳǡ͵͹ ݈Τ‫ ݏ‬ൌ Ͷǡͻ͵ ݉ଷ Τ݄

Maximální výpoètový prùtok zvìtšený o 15%: ௗ ൌ Ͷǡͻ͵Ǥ ͳǡͳͷ ൌ ͷǡ͸͹ ݉ଷ Τ݄

ܳௗ ൏ ܳ௠௔௫

Ͷǡͻ͵ ൏ ʹͲሾ݉ଷ Τ݄ሿ

Tlakové ztráty vodom!ru: Odeèet z grafu: ο‫݌‬ௐெ ൌ ͲǡͲͷܾܽ‫ ݎ‬ൌ ͷ݇ܲܽ

74

Graf 3: Tlaková ztráta vodomìru Elster MNR S. [31]

Obrázek 18: Technický list vodomìru. [31]

75

2.2.4.2 Podružné bytové vodomìry Návrh: Vodomìr na studenou vodu na vìtvi s døezem a myèkou a na vìtvi v technické místnosti s výlevkou a keramickým døezem: 12 x Elster MNR jmenovitý prùtok: jmenovitý rozmìr: maximální prùtok: minimální prùtok:

ܳ௡ ൌ ͳǡͷ݉ଷ Ȁ݄ DN 15

ܳ௠௔௫ǡ௩ ൌ ͵݉ଷ Ȁ݄

ܳ௠௜௡ǡ௩ ൌ ͳͲ ݈ Τ݄ ൌ ͲǡͲ͵ ݈ Τ‫ݏ‬

Posouzení na minimální pr•tok: Minimální prùtok: ܳ௠௜௡ ൌ Ͳǡͳ݈Ȁ‫ݏ‬

ܳ௠௜௡ǡ௩ ൏ ܳ௠௜௡

ͲǡͲͳ ൏ ͲǡʹͲሾ݈Ȁ‫ݏ‬ሿ ՜ ‫݆݁ݑݒ݋݄ݕݒ‬

Posouzení na maximální pr•tok: Maximální výpoètový prùtok: ௗ ൌ Ͳǡʹ͹ ݈Τ‫ ݏ‬ൌ Ͳǡͻ͹ʹ ݉ଷ Τ݄

Maximální výpoètový prùtok zvìtšený o 15%: ௗ ൌ Ͳǡͻ͹ʹǤ ͳǡͳͷ ൌ ͳǡͳʹ ݉ଷ Τ݄

ܳௗ ൏ ܳ௠௔௫

ͳǡͳʹ ൏ ͵ሾ݉ଷ Τ݄ሿ

Tlakové ztráty vodom!ru: Odeèet grafu: ο‫݌‬ௐெ ൌ ͲǡͲͺͷܾܽ‫ ݎ‬ൌ ͺǡͷ݇ܲܽ

76

Graf 4: Tlaková ztráta vodomìru Elster MNR 1,5. [31]

Vodomìr na studenou vodu na vìtvi s koupelnou a toaletou: 12 x Elster MNR jmenovitý prùtok: jmenovitý rozmìr: maximální prùtok: minimální prùtok:

ܳ௡ ൌ ʹǡͷ݉ଷ Ȁ݄ DN 15

ܳ௠௔௫ǡ௩ ൌ ͵݉ଷ Ȁ݄

ܳ௠௜௡ǡ௩ ൌ ͳͲ ݈ Τ݄ ൌ ͲǡʹͲ ݈ Τ‫ݏ‬

Posouzení na minimální pr•tok: Minimální prùtok: ܳ௠௜௡ ൌ Ͳǡͳ݈Ȁ‫ݏ‬ ܳ௠௜௡ǡ௩ ൏ ܳ௠௜௡


Posouzení na maximální pr•tok: Maximální výpoètový prùtok: ௗ ൌ Ͳǡ͵Ͷ ݈Τ‫ ݏ‬ൌ ͳǡʹʹͶ ݉ଷ Τ݄

Maximální výpoètový prùtok zvìtšený o 15%: ௗ ൌ ͳǡʹʹͶǤ ͳǡͳͷ ൌ ͳǡͶͳ ݉ଷ Τ݄

ܳௗ ൏ ܳ௠௔௫

ͳǡͶͳ ൏ ͵ሾ݉ଷ Τ݄ሿ 77

Tlakové ztráty vodom•ru: Odeèet grafu: ο‫݌‬ௐெ ൌ Ͳǡͳͷܾܽ‫ ݎ‬ൌ ͳͷ݇ܲܽ


78

Vodomìr na teplou vodu na vìtvi koupelnou a toaletou: 12 x Elster MNR ܳ௡ ൌ ͳǡͷ݉ଷ Ȁ݄

jmenovitý prùtok: jmenovitý rozmìr:

DN 15

ܳ௠௔௫ǡ௩ ൌ ͵݉ଷ Ȁ݄

maximální prùtok:

ܳ௠௜௡ǡ௩ ൌ ͳͲ ݈ Τ݄ ൌ ͲǡͲ͵ ݈ Τ‫ݏ‬

minimální prùtok:

Posouzení na minimální pr•tok: Minimální prùtok: ܳ௠௜௡ ൌ Ͳǡͳ݈Ȁ‫ݏ‬ ܳ௠௜௡ǡ௩ ൏ ܳ௠௜௡


Posouzení na maximální pr•tok: Maximální výpoètový prùtok: ௗ ൌ ͲǡʹͶ ݈Τ‫ ݏ‬ൌ Ͳǡͺ͸Ͷ ݉ଷ Τ݄

Maximální výpoètový prùtok zvìtšený o 15%: ௗ ൌ Ͳǡͺ͸ͶǤ ͳǡͳͷ ൌ Ͳǡͻͻ ݉ଷ Τ݄ ܳௗ ൏ ܳ௠௔௫

Ͳǡͻͻ ൏ ͵ሾ݉ଷ Τ݄ሿ

Tlakové ztráty vodom!ru: Odeèet grafu: ο‫݌‬ௐெ ൌ ͲǡͲ͸ܾܽ‫ ݎ‬ൌ ͸݇ܲܽ


79

2.2.4.3 Požární vodomìr Návrh: Hydrantový vodomìr WD – MFD ܳ௡ ൌ ͳͷ݉ଷ Ȁ݄

jmenovitý prùtok: jmenovitý rozmìr:

DN 50

ܳ௠௔௫ǡ௩ ൌ ͻͲ݉ଷ Ȁ݄

maximální prùtok:

ܳ௠௜௡ǡ௩ ൌ Ͳǡͷ ݉ଷ Τ݄ ൌ Ͳǡͳ͵ͻ ݈Τ‫ݏ‬

minimální prùtok:

Posouzení na minimální pr•tok: Minimální prùtok: ܳ௠௜௡ ൌ ͳ݈Ȁ‫ݏ‬ ܳ௠௜௡ǡ௩ ൏ ܳ௠௜௡

Ͳǡͳ͵ͻ ൏ ͳǡͲሾ݈Ȁ‫ݏ‬ሿ ՜ ‫݆݁ݑݒ݋݄ݕݒ‬

Posouzení na maximální pr•tok: Maximální výpoètový prùtok: ௗ ൌ ͶǡͲ ݈ Τ‫ ݏ‬ൌ ͳͶǡͶ ݉ଷ Τ݄

Maximální výpoètový prùtok zvìtšený o 15%: ௗ ൌ ͳͶǡͶǤ ͳǡͳͷ ൌ ͳ͸ǡͷ͸ ݉ଷ Τ݄

ܳௗ ൏ ܳ௠௔௫

ͳ͸ǡͷ͸ ൏ ͻͲሾ݉ଷ Τ݄ሿ

Tlakové ztráty vodom!ru: Odeèet grafu: ο‫݌‬ௐெ ൌ ͲǡͲͳ͸ܾܽ‫ ݎ‬ൌ ͳǡ͸݇ܲܽ

Graf 7: Tlaková ztráta vodomìru WD – MFD. [32]

80

Obrázek 19: Rozmìry vodomìru WD – MFD. [32]

2.2.5 Ovìøení nerovnosti ‫݌‬ௗ௜௦ ൒ ‫݌‬௠௜௡ி௟ ൅ ο‫݌‬௘ ൅ ο‫݌‬ௐெ ൅ ο‫݌‬஺௣ ൅ ο‫݌‬௩௘௡௞ ൅ ο‫݌‬௕௨ௗ

Dispozièní pøetlak v místì napojení vodovodní pøípojky na vodovodní øád: ‫݌‬ௗ௜௦ ൌ ͶͺͲ݇ܲܽ

Minimální požadovaný hydrodynamický pøetlak u nejvyšší výtokové armatury: ‫݌‬௠௜௡ி௟ ൌ ͳͲͲ݇ܲܽ

Tlaková ztráta zpùsobená rozdílem mezi výškovou úrovní nejvyšší výtokové armatury a místa napojení vodovodní pøípojky na vodovodní øád: Studená voda: ο‫݌‬௘ ൌ

௛ǤఘǤ௚ ଵ଴଴଴

ൌ

ଵଵǡ଴ହǤଵ଴଴଴Ǥଽǡ଼ଵ ଵ଴଴଴

Rozdíl výškových úrovní: h = 11,05m

ൌ ͳͲͺǡͶ݇ܲܽ

Hustota vody: • = 1000 kg/m3 Tíhové zrychlení: g = 9,81 m/s2 Tlakové ztráty vodomìrù: Studená voda: ο‫݌‬ௐெ ൌ ͳͳǡͺ݇ܲܽ

Teplá voda: ο‫݌‬ௐெ ൌ ͳͳ݇ܲܽ

Cirkulace:ο‫݌‬ௐெ ൌ ͷ݇ܲܽ

Hydranty: ο‫݌‬ௐெ ൌ ͸ǡ͸݇ܲܽ 81

Tlakové ztráty napojených prùtokových ohøívaèù: ο‫݌‬஺௣ ൌ ͷͷ݇ܲܽ

Souèet tlakových ztrát tøením a místními odpory ve vodovodní pøípojce: ο‫݌‬௩௘௡௞ ൌ Ͷǡͺ݇ܲܽ

Souèet tlakový ztrát tøením a místními odpory v potrubí vodovodu uvnitø budovy: ο‫݌‬௕௨ௗ ൌ ͳͷͲ݇ܲܽ

Studená voda:

ͶͺͲ ൒ ͳͲͲ ൅ ͳͲͺǡͶ ൅ ͳͳǡͺ ൅ ͷͷ ൅ Ͷǡͺ ൅ ͳͷͲ ͶͺͲ ൒ Ͷ͵Ͳ݇ܲܽ ՜ ‫݆݁ݑݒ݋݄ݕݒ‬ Teplá voda

ͶͺͲ ൒ ͳͲͲ ൅ ͳͲͺǡͶ ൅ ͳͳ ൅ Ͷǡͺ ൅ ͳͷͲ ͶͺͲ ൒ ͵͹ʹǡʹ݇ܲܽ ՜ ‫݆݁ݑݒ݋݄ݕݒ‬ Cirkulace

ͶͺͲ ൒ ͳͲͲ ൅ ͳͲͺǡͶ ൅ ͷ ൅ Ͷǡͺ ൅ ͳͷͲ ͶͺͲ ൒ ͵͸ͺǡʹ݇ܲܽ ՜ ‫݆݁ݑݒ݋݄ݕݒ‬ Hydrant

ͶͺͲ ൒ ͳͲͲ ൅ ͳͲͺǡͶ ൅ ͸ǡ͸ ൅ Ͷǡͺ ൅ ͳͷͲ ͶͺͲ ൒ ͵͸ͻǡͺ݇ܲܽ ՜ ‫݆݁ݑݒ݋݄ݕݒ‬

82

2.2.6 Návrh odluèovaèe lehkých ropných kapalin Odluèovaè lehkých ropných kapalin je navržen u liniových odvodòovacích žlabù parkovištì. Dimenzování bylo provedeno dle ÈSN EN 858 – 2. Jmenovitá velikost NS: ܰܵ ൌ ሺܳ௥ ൅ ݂௫ Ǥ ܳ௦ ሻǤ ݂ௗ ൌ ͵ǡͳͻǤ ͳǡͲ ൌ ͵ǡͳͻ Maximální odtok deš•ových vod:

ܳ௥ ൌ ݅Ǥ ‫ܣ‬Ǥ ‫ ܥ‬ൌ ͲǡͲʹǤ͵ͳͺǡ͸͸Ǥ Ͳǡͷ ൌ ͵ǡͳͻ ݈ൗ‫ݏ‬

Maximální odtok odpadních vod Q s = 0.

Souèinitel hustoty pro srážkové vody z parkoviš•: fd = 1,0 Navržen plnì prùtoèný koalescenèní odluèovaè EKOCIS OLK2/4 – EK, pøipojení DN 150, o objemu 970 l.

Obrázek 20: Øez odluèovaèem. [51]

83

3 PROJEKT 3.1 Technická zpráva 3.1.1 Úvod Akce:

Novostavba polyfunkèního domu Uherské Hradištì

Místo:

parc. è. 367/300

Investor:

Stavdùm s.r.o.

Datum:

5/2014

Vypracovala:

Klára Èermáková

Projekt øeší vnitøní vodovod a kanalizaci a jejich pøípojky novostavby polyfunkèního domu ve mìstì Uherské Hradištì. Budova má celkem ètyøi podlaží, z nichž tøi jsou nadzemní a jedno podzemní. Ve 2.NP, 3.NP a èásteènì 1.NP jsou situovány startovní byty 1+kk a 2+kk. V 1.NP je umístìna kavárna a projekèní kanceláø, v 1.SP se nachází sklepy, technické místnosti, sklad kavárny, archiv a koèárkárna.

3.1.2 Bilance potøeb 3.1.2.1 Potøeba vody Polyfunkèní dùm s centrální pøípravou teplé vody, celkem 32 osob. Souèinitel denní nerovnomìrnosti: ݇ௗ ൌ ͳǡͷ

Souèinitel hodinové nerovnomìrnosti: ݇௛ ൌ ʹǡͳ

Specifická potøeba vody: Obyvatel bytu ൌ ͳ͸Ͳ ݈ൗ‫ݏ݋‬Ǥ ݀݁݊

Zamìstnanec v kanceláøi ൌ ͷͲ ݈ൗ‫ݏ݋‬Ǥ ݀݁݊

Zamìstnanec v kavárnì ൌ ͳͶͲ ݈ൗ‫ݏ݋‬Ǥ ݀݁݊ 84

Prùmìrná denní potøeba vody: Byt: ܳ௣ଵ ൌ σ ݊Ǥ ‫ ݍ‬ൌ ʹͷǤͳ͸Ͳ ൌ ͶͲͲͲ ݈ൗ݀݁݊

Kanceláø: ܳ௣ଶ ൌ σ ݊Ǥ ‫ ݍ‬ൌ ͶǤͷͲ ൌ ʹͲͲ ݈ൗ݀݁݊

Kavárna: ܳ௣ଷ ൌ σ ݊Ǥ ‫ ݍ‬ൌ ͵ǤͳͶͲ ൌ ͶʹͲ ݈ൗ݀݁݊

Celkem: ܳ௣ ൌ ܳ௣ଵ ൅ ܳ௣ଶ ൅ ܳ௣ଷ ൌ ͶͲͲͲ ൅ ʹͲͲ ൅ ͶʹͲ ൌ Ͷ͸ʹͲ ݈ൗ݀݁݊ Maximální denní potøeba vody:

ܳ௠ ൌ ܳ௣ Ǥ ݇ௗ ൌ Ͷ͸ʹͲǤ ͳǡͷ ൌ ͸ͻ͵Ͳ ݈ൗ݀݁݊ Maximální hodinová potøeba vody: ܳ௛ ൌ


Roèní potøeba vody:

ଷ

ܳ௥ ൌ ܳ௣ Ǥ͵͸ͷ ൌ Ͷ͸ʹͲǤ ͵͸ͷ ൌ ͳ͸ͺ͸͵ͲͲ ݈ൗ‫ ݇݋ݎ‬ൌ ͳ͸ͺ͸ ݉ ൗ‫݇݋ݎ‬ 3.1.2.2 Potøeba teplé vody Specifická potøeba teplé vody: Byt: ൌ ͶͲ ݈ൗ‫ݏ݋‬Ǥ ݀݁݊

Kanceláø: ൌ ͳͷ ݈ൗ‫ݏ݋‬Ǥ ݀݁݊

Kavárna: ൌ ͵Ͳ ݈ൗ‫ݏ݋‬Ǥ ݀݁݊ Potøeba vody:

Byty: ܳଵ ൌ Ǥ ൌ ʹͷǤ ͶͲ ൌ ͳͲͲͲ ݈ൗ‫ݏ݋‬Ǥ ݀݁݊

Kanceláø: ܳଶ ൌ Ǥ ൌ ͶǤ ͳͷ ൌ ͸Ͳ ݈ൗ‫ݏ݋‬Ǥ ݀݁݊

Kavárna: ܳଷ ൌ Ǥ ൌ ʹͳǤ ͵Ͳ ൌ ͸͵Ͳ ݈ൗ‫ݏ݋‬Ǥ ݀݁݊

Celkem: ܳ ൌ ܳଵ ൅ ܳଶ ൅ ܳଷ ൌ ͳͲͲͲ ൅ ͸Ͳ ൅ ͸͵Ͳ ൌ ͳ͸ͻͲ ݈ൗ݀݁݊

85

3.1.3 Vodovod 3.1.3.1 Vodovodní pøípojka Objekt bude zásobován pitnou vodou novì vybudovanou vodovodní pøípojkou. Pøípojka bude z materiálu HDPE 100 SDR11 a profilu 75 x 6,8. Výpoètový prùtok pøípojkou urèený dle ÈSN 806 – 3 èiní 1,37 l/s. Pøetlak vody v místì napojení pøípojky se dle informací od provozovatele pohybuje od 0,48 do 0,5 Mpa. Pøípojka bude napojena na veøejný vodovodní øad z HDPE100 SDR11 90x8,2 v ulici Sadová vsazeným T – kusem s uzávìrem, zemní soupravou a poklopem. Vodomìrná sestava s vodomìrem a hlavním uzávìrem vnitøního vodovodu bude umístìna ve vodomìrné šachtì 900 x 1200 x 2300 mm na hranici pozemku v zeleném pásu (viz výkres situace). Potrubí pøípojky bude uloženo v zemi na pískovém loži o tlouš•ce 100 mm a obsypáno pískem do výšky 300mm nad horní hranu potrubí, kde bude umístìna výstražná folie. Ve výkopu u potrubí bude uložen signalizaèní vodiè z izolované mìdi. 3.1.3.2 Vnitøní vodovod Vnitøní vodovod bude napojen na pøípojku pitné vody (viz výkres situace). Byl navržen dle ÈSN EN 806 – 3 a bude odpovídat ÈSN 73 6660. Hlavní pøívodní ležaté potrubí je vedeno pod terénem v hloubce h=1,6m a do objektu vstupuje v 1.SP v technické místnosti ochrannou trubkou ve zdi. V 1.SP je ležaté potrubí zavìšeno pod stropem. Jednotlivá stoupací potrubí jsou vedena buï ve drážce ve zdi, nebo v instalaèních šachtách. Podlažní rozvodná a pøipojovací potrubí budou vedena v instalaèních pøedstìnách nebo pod omítkou. Ohøev teplé vody pro zaøizovací pøedmìty v koupelnì je øešen centrálnì pro celou budovu. Pro ohøev pitné vody bude použit nepøímotopný zásobníkový ohøívaè Dražice NTR 1500/1MPa umístìný v technické místnosti S14. Voda bude ohøívána topnou vodou z ústøedního vytápìní z teplárny. Na pøívodu studené vody bude osazen uzávìr, zpìtný ventil, pojistný ventil nastavený na 0,6MPa a manometr. Stoupací potrubí V2, V3, V4 a V5 je opatøeno cirkulací teplé vody. Pøed vstupem cirkulace do ohøívaèe bude osazen kulový kohout, filtr, èerpadlo a zpìtný ventil. 86

Ohøev vody pro døezy v kuchyních je øešen pomocí prùtokových ohøívaèù STIEBEL ELTRON DHF 18 C pro jedno odbìrové místo, 18 kW/400V. Materiálem vodovodních instalací uvnitø domu bude polypropylen tlakové øady PN 20. Potrubí vnì budovy bude z vysokohustotního polyetylenu (HDPE 100 SDR11). Materiálem požárního vodovodu je pozinková ocel. Svaøovat je možné pouze potrubí ze stejného materiálu od stejného výrobce. Pro napojení výtokových armatur budou použity nástìnky pøipevnìné ke stìnì. Spojení plastového potrubí se závitovou armaturou musí být provedenou pomocí pøechodky s mosazným závitem. Volnì vedené ležaté potrubí bude ke stavebním konstrukcím budovy upevnìno kovovými objímkami s gumovou vložkou, potrubí vedené v instalaèní šachtì pomocí kovových objímek s gumovou vložkou. Potrubí vedené v zemi bude uloženo na pískovém loži tlouš•ky 150mm a bude obsypáno pískem do výše 300mmm nad horní hranu potrubí. Podél potrubí bude uložen signalizaèní vodiè. Tepelná izolace potrubí bude provedena jako návleková izolace MIRELON tlouš•ky 30mm. Souèástí vnitøního vodovodu je také požární vodovod. Hadicové systémy pro první zásah s tvarovì stálou hadicí DN 25 délky 30m budou osazeny ve všech podlažích na chodbì. V 1.NP, 2.NP a 3.NP budou zavìšeny na zdi, v 1.SP bude hadicový systém umístìn ve výklenku ve zdi (viz výkresy jednotlivých pùdorysù vodovodu). Požární vodovod je od vodovodu pitné vody oddìlen pomocí ochranné jednotky typu EA a je z pozinkové oceli. Požární vodovod byl navržen dle ÈSN 75 5455. Po prohlídce vnitøního vodovodu, po montáži pøíslušenství, zaøizovacích pøedmìtù a zaøízení se provede tlaková zkouška vnitøního vodovodu, dezinfekce potrubí podle ÈSN 73 6660 a zkouška tìsnosti dle ÈSN EN 806-4.

3.1.4 Kanalizace 3.1.4.1 Kanalizaèní pøípojka Objekt je napojen na jednotnou kanalizaci (kamenina DN 500) v ulici Sadová. Splaškové a srážkové vody budou odvádìny novou kanalizaèní pøípojkou z kameniny DN 150. Prùtok odpadních vod pøípojkou je 4,34 l/s. Pøípojka je 87

na stoku napojena jádrovým vrtem. Hlavní vstupní šachta je od firmy WAVIN a je opatøena tìsnìním proti pronikání splaškù do okolní zeminy. Šachta má litinový poklop o prùmìru 600mm. Šachta je umístìna na hranici pozemku v zeleném pásu (viz výkres situace). 3.1.4.2 Vnitøní kanalizace Potrubí vnitøní kanalizace je napojeno na kanalizaèní pøípojku vedenou do stoky. Svodná potrubí vedou pod základovou deskou budovy a pod terénem vnì budovy. Napojení svodných potrubí na kanalizaèní pøípojku je umístìno v hlavní vstupní šachtì Tegra od firmy WAVIN na hranici pozemku. Splašková odpadní potrubí budou spojena vìtracím potrubím s venkovním prostøedím a povedou v instalaèních šachtách. Pøipojovací potrubí povedou v instalaèních pøedstìnách a pod omítkou. Pro napojení praèek a myèek budou osazeny zápachové uzávìrky HL 406. Vnitøní kanalizace bude odpovídat ÈSN EN 12056 a ÈSN 75 6760. Vnitøní kanalizace uvnitø budovy bude z polypropylenu HT. Splašková odpadní, pøipojovací a vìtrací potrubí bude ke stìnám upevnìno kovovými objímkami s gumovou vložkou. Materiál svodného potrubí uloženého v zemi vnì objektu je korugovaný PVC. Svodné splaškové potrubí bude uloženo na pískovém loži o tlouš•ce 150mm a obsypané pískem do výše 300mm nad vrchol hrdel. Pøed uvedením kanalizace do provozu musí být provedena zkouška tìsnosti dle ÈSN 75 6760. 3.1.4.3 Deš•ová kanalizace Deš•ová kanalizace odvádìjící srážkové vody bude napojena pøípojku jednotné kanalizace. Prùtok deš•ových vod je 23,76 l/s. Správcem kanalizace je požadován odtok srážkových vod regulovaný pøes retenèní nádrž. Svodná potrubí vedou vnì budovy pod zemí. Retenèní nádrž je umístìna u hranice pozemku v zeleném pásu. Retenèní nádrž je podzemní plastová nádrž o objemu 15m3 obetonovaná železobetonem o tlouš•ce 100mm. Odtud bude voda postupnì odtékat øízeným odtokem 1 l/s do místa spojení se splaškovou kanalizací v hlavní vstupní šachtì (viz výkres situace). 88

Parkovištì je odvodnìno liniovým odvodnìním ACO Gala s pozinkovanou møížkou. Potrubí je z polymerbetonu DN 100. Srážková voda z parkovištì prochází pøes odluèovaè lehkých kapalin OLK 2/4 – EK, odkud je napojena svodným potrubím na svodné deš•ové potrubí. Deš•ová odpadní potrubí budou vedena po fasádì a budou v úrovni terénu opatøena lapaèi støešních splavenin HL 600G/2. Materiálem svodných deš•ových potrubí je korugovaný PVC. Potrubí je uložené v zemi na pískovém loži tlouš•ky 150mm a obsypáno pískem do výšky 300mm nad vrchol hrdel. Deš•ová odpadní potrubí jsou klempíøskými výrobky. Do výšky 1,5m nad úrovní terénu je ale tvoøí litinové trouby upevnìné pod hrdlem ocelovou objímkou ke stìnì.

3.1.5 Zaøizovací pøedmìty V budovì budou použity zaøizovací pøedmìty podle sestav, které byly specifikovány v legendì zaøizovacích pøedmìtù. Záchodové místy jsou závìsné s podomítkovou splachovací nádrží GEBERIT. Horní okraj záchodové mísy bude 400mm nad èistou podlahou. U umyvadel a døezù budou použity stojánkové smìšovací baterie. Sprchové baterie jsou nástìnné. Automatická praèka a myèka nádobí jsou pøipojeny pøes soupravy HL 406. Smìjí být použity jen výtokové armatury zajištìné proti zpìtnému nasátí vody podle ÈSN EN 1717.

3.1.6 Zemní práce Pro pøípojky a ostatní potrubí uložená v zemi budou hloubeny rýhy o šíøce 1 m. Tam, kde bude potrubí uloženo na násypu je tøeba tento násyp pøedem dobøe zhutnit. Pøi provádìní je tøeba dodržovat zásady bezpeènosti práce. Výkopy o hloubce vìtší než 1,0m je nutno pažit pøíložným pažením. Výkopy je nutno ohradit a oznaèit. Pøípadnou podzemní vodu je tøeba z výkopù odèerpávat. Výkopek bude po dobu výstavby uložen podél rýh, pøebyteèná zemina odvezena na skládku. Pøed provádìním zemních prací je nutno, aby provozovatelé všech podzemních inženýrských sítí tyto sítì vytyèili (u provozovatelù objedná investor

89

nebo dodavatel stavby). Pøi køížení a soubìhu s jinými sítìmi budou dodrženy vzdálenosti podle ÈSN 73 6005, normy ÈSN 33 2000-5-52, ÈSN 33 2000-5-54, ÈSN 33 2160, ÈSN 33 3301 a podmínky provozovatelù tìchto sítí. Pøi zjištìní nesouladu polohy sítí s mapovými podklady získanými od jejich provozovatelù, je nutná konzultace s pøíslušnými provozovateli. Výkopové práce v místì køížení a soubìhu s jinými sítìmi je nutno provádìt ruènì a velmi opatrnì bez použití pneumatického, bateriového nebo motorového náøadí, aby nedošlo k poškození køížených sítí. Obnažené køížené sítì je pøi zemních pracích nutno zabezpeèit proti poškození. Pøed zásypem výkopù budou provozovatelé obnažených inženýrských sítí pøizváni ke kontrole jejich stavu. O této kontrole bude proveden zápis do stavebního deníku. Lože a obsyp køížených sítí budou uvedeny do pùvodního stavu. Pøi stavbì je nutno dodržet pøíslušné ÈSN a zajistit bezpeènost práce.

V Brankovicích dne 20. 5. 2014

90

Vypracovala: Klára Èermáková

3.2 Legenda zaøizovacích pøedmìtù OZN.

POPIS

POÈET

U1

Umyvadlo keramické bílé Duravit Happy D. 540x435mm Zápachová uzávìra umyvadlová plastová bílá HL 137 Baterie umyvadlová stojánková dvoupáková Vola KV6, kartáèovaný chrom 2x rohový ventil pochromovaný DN 15

12

Sprchová vanièka Duravit Starcks 900x900x85mm akrylátová Zápachová uzávìra sprchová plastová bílá HL 514/SN Baterie sprchová dvoupáková VOLA 1671 s ruèní sprchou, S1 chrom kartáèovaný Odtok Duravit ! 90 mm, chrom Držák ruèní sprchy nastavitelný Dveøe do niky s pevnou stìnou levé POLYSAN, 900 mm Výtokový ventil na hadici DN 15 pochromovaný se zpìtným a AP zavzdušòovacím ventilem dle ÈSN 1717 Zápachová uzávìra pro AP podomítková HL 406 Záchodová mísa keramická bílá stojící s hlubokým splachováním Duravit Happy D. 360x570 mm WC1 WC sedátko Duravit Happy D. bílé Instalaèní prvek pro WC mísu pro pøedezdìní Ovládací tlaèítko pro instalaèní prvek chromové Umývátko keramické bílé Happy D. 500x250mm Baterie stojánková VOLA KV8 leštìný chrom UM1 Zápachová uzávìra plastová bílá HL 135 2x rohový ventil pochromovaný DN 15 P1

D1

D2

Pisoár s poklopem Creavit TP630 s integrovaným sifonem Instalaèní prvek pro pisoáry pro pøedezdìní Ovládací tlaèítko pro instalaèní prvek chromové døez Norma 513R nerezová chromniklová ocel vestavný s odkapávaèem 800x600 mm Zápachová uzávìra døezová plastová bílá s pøípojkou pro spotøebièe se zpìtným uzávìrem HL 100/50 Døezová baterie stojánková SIGMA 1 páková s výsuvnou sprchou chromová 1x rohový ventil pochromovaný DN 15 døez Norma 510/P-U nerezová chromniklová ocel vestavný 450x380mm Zápachová uzávìra umyvadlová plastová bílá HL 100G Døezová baterie stojánková DELTA jednopáková chromová

10

21

13

11

1

10

1

91

OZN.

D3

V1

POPIS 2x rohový ventil pochromovaný DN 15 døez Norma 513R nerezová chromniklová ocel vestavný s odkapávaèem 800x600 mm Zápachová uzávìra døezová plastová bílá HL 100G Zásuvná trubice s dvojitou pøípojkou pro spotøebièe se zpìtným uzávìrem HL 15 Døezová baterie stojánková SIGMA 1 páková s výsuvnou sprchou chromová 1x rohový ventil pochromovaný DN 15 Výlevka keramická stojící s plastovou møížkou Mira 851046 Zápachová uzávìra umyvadlová plastová bílá HL 135 Nádržkový splachovaè P2466AB bílý

POÈET

1

1

VP1 Baterie umyvadlová nástìnná páková Lyra 351277 chromová

1

Vpus• nerezová se spodním vývodem 150x150 mm 2400250 Døez keramický bílý zabudovaný JIKa Doris 590x450 mm Zápachová uzávìra døezová plastová bílá HL 100G

1

U2

Baterie umyvadlová nástìnná páková Lyra chromová Rohové umývátko Bigio Glacera BG4229 keramické bílé UM2 Zápachová uzávìra umyvadlová plastová bílá HL 135 Baterie umyvadlová stojánková páková Olymp 311611 chromová 2x rohový ventil pochromovaný DN 15

92

1

ZÁVÌR Bakaláøská práce je rozdìlena na tøi èásti – teoretickou, výpoètovou a samotný projekt. V rámci teoretické èásti je popsána struèná historie a vývoj kanalizaèního a vodovodního vedení. Zvláš• je popsána svìtová historie, odlišnosti v rámci èeských zemí a v závìru je popsána vývoj vodovodního vedení a odkanalizování mìsta Brna. Výpoètová èást obsahuje dílèí výpoèty týkající se zdravotnì technických instalací v polyfunkèním objektu v Uherském Hradišti. Výpoèty jsou provedeny dle pøíslušných norem. Jsou navržena vedení splaškových a vodovodních potrubí, jejich materiály a dimenze. Dále je navržen zásobníkový ohøívaè pro centrální ohøev vody a prùtokové ohøívaèe u døezù. V této èásti je také vyøešen odvod srážkových vod pøes retenèní nádrž a je navržen odluèovaè lehkých ropných látek pro srážkové vody z parkovištì. Èást projektová obsahuje technickou zprávu, legendu zaøizovacích pøedmìtù a výkresy se zakreslenými návrhy vedení potrubí, dimenzí, armatur a zaøízení.

93

POUŽITÉ ZDROJE Technické normy vyhlášky 1. ÈSN 01 3450 Technické výkresy – Instalace – Zdravotnìtechnické a plynovodní instalace 2. ÈSN 06 0320 Tepelné soustavy v budovách – Pøíprava teplé vody – Navrhování a projektování 3. ÈSN EN 806-1 až 3 Vnitøní vodovod pro rozvod vody urèené k lidské spotøebì 4. ÈSN 75 5455 Výpoèet vnitøních vodovodù 5. ÈSN 75 6760 Vnitøní kanalizace 6. ÈSN 75 6261 Deš•ové nádrže 7. ÈSN 75 6101 Stokové sítì a kanalizaèní pøípojky

Knihy a akademické práce 8. ŠOLC, RADOMIL. Kam i císaø pán chodil pìšky. Vyd. 1. Praha: Olympia, 1998, 203 s. ISBN 80-703-3499-1. 9. EDERER, Antonín a Jan UXA. Pražské kašny a fontány. 1. vyd. Praha: Libri, 2004, 214 s. ISBN 80-727-7234-1. 10. TOMÍŠKOVÁ, Marie. Známé neznámé cesty d!dictví. Vyd. 1. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2010, 188 s. ISBN 978-80-87318-12-6. 11. BINDER, Milan. Technické památky "eských Bud!jovic. 1. vyd. Èeské Budìjovice: Milan Binder, 2013, 142 s. ISBN 978-80-87277-05-8. 12. BRONCOVÁ, Dagmar. Historie kanalizací: dìjiny odvádìní a èištìní odpadních vod v Èeských zemích. Vyd. 1. Praha: MILPO MEDIA, 2002, 259 s. ISBN 80-86098-25-7. 13. Technické památky v Ostrav!. Vyd. 1. Ostrava: Statutární mìsto Ostrava ve spolupráci s vydavatelstvím Repronis, 2007, 103 s. ISBN 978-80-7329-157-0. 14. HOFFMANN, František. St#edov!ké m!sto v "echách a na Morav!. Vyd. 1., (Celkovì 2., rozš. a upr.). Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009, 712 p. Èeská historie, sv. 20. ISBN 80-710-6543-9. 15. KLIÈKA, Benjamin. Labyrinty mìst: bloudìní jejich minulostí a pøítomností. Praha: Albatros, 1984. ISBN 13-865-84. 16. GREGORY, Morna E. Záchodky celého svìta. V Praze: Slovart, 2009, 256 s. ISBN 978-807391-249-9. 17. ŽABIÈKA, Zdenìk a Jakub VRÁNA. Zdravotn!technické instalace. 1. vyd. Brno: ERA group, 2009, 221 s. ISBN 978-80-7366-139-7.

94

18. VRÁNA, Jakub. Technická za•ízení budov v praxi: [p•íru•ka pro stava•e]. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 331 s. ISBN 978-80-247-1588-9.

Elektronické zdroje 19. Pražské vodárenství. Vscht.cz [online]. 2013 [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://www.vscht.cz/uchop/velebudice/voda/praha.html 20. BRYNDA, Herbert. Koupelna v promìnách století aneb Každodennost potøetí. Radio.cz [online]. 2013 [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://www.radio.cz/cz/rubrika/historie/koupelna-v-promenach-staleti-aneb-kazdodennostpotreti 21. Historie. Muzeumnocniku.cz [online]. 2012 [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://www.muzeumnocniku.cz/historie 22. Historický vývoj pražského stokování a èištìní odpadních vod. Www.pvk.cz [online]. 2008 [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://www.pvk.cz/clanek/historicky-vyvoj-prazskehostokovani-a-cisteni-odpadnich-vod.html#.U3NH2_lv7gw 23. POKORNÝ, Kamil. Brnìnské podzemí a zásobování vodou. New.ponrepo.cz [online]. 2012 [cit. 2014-05-15]. Dostupné z: http://new.ponrepo.cz/archiv/2003/03/VecerniBrno/podzemi.html 24. KUBEŠ, Milan. Zásobování mìsta Brna vodou. Hvezdarna.cz [online]. 2013 [cit. 2014-0515]. Dostupné z:http://www.hvezdarna.cz/kravihora/index.php?sekce=zasobovani_vodou 25. MERTA, David, Marek PEŠKA a Antonín ZÙBEK. K zásobování mìsta Brna vodou z Kartouz. Starahut.com [online]. 2013 [cit. 2014-05-15]. Dostupné z: http://www.starahut.com/at/at15/13%20K%20z%C3%A1sobov%C3%A1n%C3%AD%20m %C4%9Bsta%20Brna%20vodou%20z%20Kartouz.pdf 26. Cloaca maxima. abc-kanalizace.cz [online]. 2012 [cit. 2014-05-15]. Dostupné z: http://www.abc-kanalizace.cz/cloaca-maxima/ 27. HAVLÍK, Aleš. Historie vodního stavitelství. Http://hydraulika.fsv.cvut.cz/ [online]. 2013 [cit. 2014-05-17]. Dostupné z:http://hydraulika.fsv.cvut.cz/Vin/ke_stazeni/Historie.pdf 28. Øímské umìní. Starenarody.cz [online]. 2010 [cit. 2014-05-17]. Dostupné z: http://starenarody.cz/index.php?p=107 29. KØÍŽOVÁ, Adéla. Caracallovy láznì a jejich srovnání s pøedchozími komplexy císaøských therem - Agrippovy, Titovy a Traianovy láznì[online]. Brno, 2010 [cit. 2014-05-17]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/262945/ff_b/Bakalarska_prace.pdf. Bakaláøská práce. 30. Èerpadlo na užitkovou vodu Rio-Therm N. Top-cerpadla.cz [online]. 2012 [cit. 2014-05-20]. Dostupné z: http://www.top-cerpadla.cz/fotky7622/fotov/d__ps_153rio_therm.pdf

95

31. M 100 Vícevtokový mokrobìžný vodomìr. Kapka-vodomery.cz [online]. 2009 [cit. 2014-0520]. Dostupné z: http://www.kapka-vodomery.cz/download/vodomery/domovni/elster-m100artist-mnr.pdf 32. PRÙMYSLOVÉ VODOMÌRY HYDROMETER. Energieag.cz [online]. 2013 [cit. 2014-0520]. Dostupné z: http://www.energieag.cz/eag_cz/resources/439544689553200220_881808700669134696_I dKgOP8N.pdf 33. POLYPROPYLENOVÉ NÁDRŽE HRANATÉ. Cistirny-cov.ekocis.cz [online]. 2011 [cit. 2014-05-20]. Dostupné z: http://cistirnycov.ekocis.cz/editor/image/eshop_products/soubor_34.pdf 34. Baths of Caracalla. Etc.usf.edu [online]. 2013 [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://etc.usf.edu/clipart/10300/10375/roman_10375_lg.gif 35. Sewer History: Photos and Graphics. Sewerhistory.org [online]. 2004 [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://www.sewerhistory.org/images/w/wam/har_wam02.jpg 36. Greece and Italy. Apr8-may19.blogspot.cz [online]. 2013 [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://apr8-may19.blogspot.cz/2010/04/crete-day-3.html 37. Ashby History Comes to Life. Ashbydelazouchmuseum.org.uk [online]. 2014 [cit. 2014-0521]. Dostupné z: http://www.ashbydelazouchmuseum.org.uk/Tudors.html 38. The Georgian House, Charlotte Square. Laurafrantz.net [online]. 2014 [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://laurafrantz.net/georgian-house-edinburgh/ 39. Pitcher, basin, and chamber pot, 1885-1895. Exhibits.museum.state.il.us [online]. 2014 [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://exhibits.museum.state.il.us/exhibits/athome/1850/objects/chamberpot.htm 40. History of Plumbing Lecture by NCC. Ncc.commnet.edu [online]. 2014 [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://www.ncc.commnet.edu/news.asp?338 41. Retro bathroom sinks still available from Kohler. Retrorenovation.com [online]. 2008 [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://retrorenovation.com/2008/02/22/retro-bathroom-sinks-stillavailable-from-kohler/ 42. Prévet na hradì Pøimda. Foto.mapy.cz [online]. 2004 [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://foto.mapy.cz/22514-Prevet-na-hrade-Primda 43. Výkladový slovník. Zamek-radun.cz [online]. 2014 [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://www.zamek-radun.cz/vykladovy-slovnik/ 44. SEKERY a sekernické øemeslo. Muzeum-pribram.cz [online]. 2010 [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://www.muzeum-pribram.cz/akce/10akce/10sekyry/10sekyry.html

96

45. Dark Ages to Industrial Age. Sewerhistory.org [online]. 2004 [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://www.sewerhistory.org/grfx/wh_era/midages.htm 46. Staromìstské mlýny. Vodnimlyny.cz [online]. 2012 [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://vodnimlyny.cz/mlyny/mlyn/373 47. Vila Tugendhat. Slavnevily.cz [online]. 2012 [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://www.slavnevily.cz/vily/brno/vila-tugendhat 48. Kanalizaèní sí•. Bvk.cz [online]. 2014 [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://www.bvk.cz/ospolecnosti/odvadeni-a-cisteni-odpadnich-vod/kanalizacni-sit/ 49. NÁVOD K OBSLUZE A INSTALACI NEPØÍMOTOPNÉ OHØÍVAÈE VODY. Dzd.cz [online]. 2014 [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: http://www.dzd.cz/images/download/Navod_OKC_1500-2000_NTR-R_1MPa.pdf 50. LIST S ÚDAJI O PRODUKTU DHF. Stiebel-eltron.cz [online]. 2014 [cit. 2014-05-22]. Dostupné z: http://www.stiebel-eltron.cz/ste_shared/pdf/data/W_5880_0_cz_Czech.pdf 51. Odluèovaè lehkých kapalin OLK2/4 - EK. Ekocis.cz [online]. 2013 [cit. 2014-05-22]. Dostupné z: http://www.ekocis.cz/download.php?group=stranky3_soubory&id=310

97

SEZNAM OBRÁZKÙ Obrázek 1: [26] ................................................................................................. 14 Obrázek 2: [27] ................................................................................................. 15 Obrázek 3: [25] ................................................................................................. 17 Obrázek 4: [28] ................................................................................................. 20 Obrázek 5: [29] ................................................................................................. 20 Obrázek 6: [30] ................................................................................................. 21 Obrázek 7: [31] ................................................................................................. 22 Obrázek 8: [32] ................................................................................................. 23 Obrázek 9: [33] ................................................................................................. 25 Obrázek 10: [34] ............................................................................................... 26 Obrázek 11: [35] ............................................................................................... 27 Obrázek 12: [36] ............................................................................................... 28 Obrázek 13: [37] ............................................................................................... 30 Obrázek 14: [38] ............................................................................................... 34 Obrázek 15: [15] ............................................................................................... 36 Obrázek 16: [39] ............................................................................................... 38 Obrázek 17: Rozmìry retenèní nádrže. [24] ..................................................... 53 Obrázek 18: Technický list vodomìru. [22] ....................................................... 75 Obrázek 19: Rozmìry vodomìru WD – MFD. [23] ........................................... 81 Obrázek 20: Øez odluèovaèem. [42] ................................................................. 83

Graf 1: Odbìrový diagram. ............................................................................... 55 Graf 2: Charakteristika èerpadla KSB Rio Therm N 20 – 30. [21] ..................... 71 Graf 3: Tlaková ztráta vodomìru Elster MNR S. [22] ........................................ 75 Graf 4: Tlaková ztráta vodomìru Elster MNR 1,5. [22] ..................................... 77 Graf 5: Tlaková ztráta vodomìru Elster MNR 1,5. [22] ..................................... 78 Graf 6: Tlaková ztráta vodomìru Elster MNR 1,5. [22] ..................................... 79 Graf 7: Tlaková ztráta vodomìru WD – MFD. [23]............................................ 80

Tech. list 1: Zásobník Dražice OKC 1500 NTR/1MPa. [40] .............................. 56 Tech. list 2: Rozmìry zásobníku Dražice OKC 1500 NTR/1MPa. [40] ............. 57 Tech. list 3: Prùtokový ohøívaè. [41] .................................................................. 58 98

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK TV – teplá voda TUV – teplá užitková voda KK – kulový kohout VK – vypouštìcí kohout ZV – zpìtný ventil PV – pojistný ventil DN – jmenovitá svìtlost PVC KG – polyvinylchlorid korugovaný PP HT – polypropylen vysokohustotní HDPE – high density polyethylene !DU – souèet jmenovitých odtokù

Zkratky používané ve výkresech jsou vysvìtleny pøímo ve výkresech. Zkratky pro oznaèení zaøizovacích pøedmìtù jsou uvedeny v èásti 3.2 Legenda zaøizovacích pøedmìtù.

Použitý software Autodesk AutoCAD 2012 Microsoft Word 2010 Microsoft Excel 2010

99

SEZNAM PØÍLOH SITUACE 1:200 KANALIZACE -

PODÉLNÝ ØEZ KANALIZAÈNÍ PØÍPOJKY

1:100

-

PODÉLNÉ ØEZY VNITØNÍ KANALIZACE

1:50

-

PODÉLNÉ ØEZY DEŠ•OVÉ KANALIZACE

1:100

-

PÙDORYS ZÁKLADÙ KANALIZACE

1:100

-

PÙDORYS 1.SP KANALIZACE

1:50

-

PÙDORYS 1.NP KANALIZACE

1:50

-


1:50

-


1:50

-

ROZVINUTÝ ØEZ S1, S2, S3, S4

1:50

-

ROZVINUTÝ ØEZ S5, S6, S7, S8

1:50

VODOVOD -

100

PODÉLNÝ ØEZ VODOVODNÍ PØÍPOJKY, DETAIL VODOMÌRNÉ SESTAVY

1:100

-

PÙDORYS 1.SP VODOVOD

1:50

-

PÙDORYS 1.NP VODOVOD

1:50

-


1:50

-


1:50

-

AXONOMETRIE VODOVOD

1:50

ZDRAVOTNÌ TECHNICKÉ INSTALACE POLYFUNKÈNÍHO OBJEKTU

Recommend Documents