Zdravotní pojištění migrantů v ČR Helena Hnilicová, Karolína Dobiášová Universita Karlova 1. lékařská fakulta Ústav veřejného zdravotnictví a medicínského práva
Základní informace o populaci migrantů v ČR (Zdroje: Cizinici v ČR, Český statistický úřad 2008, 2009)
ČR patří k zemím s nejrychlejším růstem migrace. V letech 1990 – 2006, počet cizinců vzrostl desetkrát. Jedná se o převážně migraci pracovní. Celkový počet (2009):
438 000
Nelegální migranti:
40 000 – 300 000 (odhad, Drbohlav 2007)
• •
S trvalým pobytem 40% (173 000) S dlouhodobým pobytem 60% (265 000)
Economicky aktivní 87 %, z toho Z toho: • •
Zaměstnanci 78 % OSVČ, podnikatelé 22 %
Narodnostní struktura • • • • •
Ukrajinci Slováci Vietnamci Rusové Poláci
31 % 17 % 13 % 6% 5%
(4 , 2 % populace)
Ženy Muži
40 % 60 %
Věková struktura Dospělí 20 – 65 Děti a dospívající Starší 65 let
87% 10% 3%
Zdravotnický systém v ČR a nároky migrantů na zdravotní péči Základní principy: • Zdravotní péče je součástí ústavních práv občanů ČR / všeobecná dostupnost péče • Zdravotní péče je poskytována občanům ČR a dalším oprávněným osobám na základě veřejného zdravotního pojištění • Přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění u cizinců se odvíjí od pobytového statusu, od typu ekonomické aktivity a od země původu Oprávnění účastnit se veřejného zdravotního pojištění mají: • Občané ČR, všichni s trvalým pobytem, občané EU pobývající na území ČR, včetně rodinných příslušníků • Zaměstnanci zaměstnavatele se sídlem v ČR, včetně cizinců • Některé další skupiny – např. asylanti a žadatelé o asyl, někteří studenti aj. Nerovný přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění a diskriminace cizinců ze třetích zemí s dlouhodobým pobytem • Účastní se veřejného zdravotního pojištění pouze tehdy, pokud pracují jako zaměstnanci zaměstnavatele se sídlem v ČR • Ostatní – podnikatelé, OSVČ a rodinní příslušníci, studenti ze třetích zemí jsou odkázáni na komerční zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění jako podmínka pro vstup do ČR a dodržení pobytového režimu Zdravotní pojištění je v ČR jedním z mála případů, kdy stát ukládá zákonem povinnost být pojištěn. Zákon o pobytu cizinců na území ČR č.379/2007 Sb, § 180i ukládá cizincům ohledně zdravotního pojištění dvě zcela konkrétní povinnosti: • předložit při žádosti o některá povolení k pobytu doklad o zdravotním pojištění na dobu pobytu na našem území • prokázat při pobytové kontrole, že je zajištěna úhrada nákladů zdravotní péče ( § 103 písm. r zákona o pobytu cizinců)
Cizinci odkázáni na komerční zdravotní pojištění Jedná se následující skupiny cizinců ze třetích zemí: • • • •
Živnostníci a podnikatelé (OSVČ) bez trvalého pobytu Rodinní příslušníci, tj. děti (včetně zde narozených dětí), manželé, starší rodiče všech cizinců ze třetích zemí, dokonce i manželé/manželky českých občanů dokud nezískají trvalý pobyt (do 2 let po sňatku), kteří nepracují v ČR jako zaměstnanci Studenti Cizinci pobývající v ČR neoprávněně ?
• Počet cizinců bez veřejného zdravotního pojištění: 120 000 - 140 000 ( s oprávněním k pobytu) • Jedná se zejména o Ukrajince, Vietnamce, Rusi, Číňany aj.
Nabídka komerčního zdravotní pojištění v ČR •
•
• •
Komerční zdravotní pojištění nabízí několik pojišťoven: Pojišťovna PVZP, a.s. (dceřina společnost veřejnoprávní VZP ČR), Uniqua pojišťovna, Victoria Volksbanken pojišťovna, a.s., Slavia pojišťovna, a.s., Maxima pojišťovna, a.s. Typy komerčního pojištění: - pojištění na komplexní zdravotní péči (jenom u PVZP) od 10/2009 „zdravotní pojištění cizinců“ - zdravotní pojištění na neodkladnou péči PVZP nyní nabízí jako „základní zdravotní pojištění“ Oba typy splňují podmínku danou zákonem - krytí výloh do výše 30 000 euro. Cizinci si mohou zvolit jeden z těchto produktů, mnohem častější je pojištění na neodkladnou péči, kde si lze vybrat z nabídky vícero pojišťoven. Oba typy pojištění v zásadě kryjí akutní neodkladnou péči, a to do stanoveného finančního limitu. Platí to i o komplexním pojištění, které se vydává za „pojištění obdobné veřejnému zdravotnímu pojištění“.
Komerční zdravotní pojištění, základní rámec •
Pojištění není nárokové, ačkoliv cizinci mají zákonnou povinnost zajistit si zdravotní pojištění, pojišťovny mohou rizikové zájemce odmítnout.
•
Pojišťovny mohou smlouvu kdykoliv vypovědět: „Pojištění zaniká dnem doručení oznámení pojistitele o odmítnutí pojistného plnění“ In: Pojistné podmínky zdravotní pojištění cizinců PVZP 2009, čl. 13, odst. 5) Pojistné se platí jednorázově a na celou dobu pojištění předem.
• •
Už zaplacené pojistné se nevrací, a to i tehdy, zanikne-li pojištění před uplynutím pojistné doby; nevrací se ani při souběhu pojištění, např. pokud cizinec získá veřejné zdravotní pojištění ( udělením trvalého pobytu, stane se zaměstnancem).
•
Pojistné podmínky jsou velmi složité, těžko srozumitelné osobě bez právního vzdělání, bez dokonalé znalosti jazyka a bez základní orientace v českém zdravotnickém systému; pojistná smlouva se uzavírá v v češtině.
Pojištění na neodkladnou péči, limity a výluky Nutná a neodkladná péče je definována u PVZP jako: • • • • •
nezbytné vyšetření potřebné ke stanovení diagnózy a léčebného postupu nezbytné ošetření nezbytnou hospitalizaci ve více lůžkovém pokoji s obvyklým vybavením nutnou operaci včetně souvisejících nezbytných výloh nutnou přepravu z místa vzniku pojistné události do nejbližšího zařízení první lékařské pomoci nebo nemocnice a zpět.
V praxi o „nezbytnosti“ a „neodkladnosti“ rozhodují lékaři. Přesto, že „neodkladná péče je již definována velmi úzce, existují v pojištění na neodkladnou péči další výluky: • • •
porod včetně předčasného a šestinedělí vyšetření a léčení psychických poruch preventivní prohlídky a rehabilitace
Pojištění komplexní zdravotní péče, výluky a limity • • •
• • •
Maximální limit pojistného plnění (2 000 000 Kč) Podmínkou je vstupní lékařská prohlídka Výluky se vztahující k druhům onemocnění, k druhům lékařské péče a k typu zařízení: - vrozené vady (jedna z nejčastějších příčin vzniku velkých dluhů cizinců u nemocnic) - pohlavní nemoci a AIDS, a to včetně vyšetření na HIV pozitivitu - diabetés, chronická insuficience ledvin a hemodialýza, - léčba závislostí včetně všech komplikací - úrazy při rizikových sportech, - transplantace a léčba růstovým hormonem - zubní péče nad rámec ošetření při akutních bolestech - léčbu v odborných léčebných ústavech (Psychiatrické léčebny, Léčebny TBC, IKEM, LDN a další) Výluky vztahující se k příčinám či jiným okolnostem vzniku onemocnění: tj. pokud nemoc nastala v důsledku okolnosti, která byla v době uzavírání smlouvy známa, ale pojištěnec ji nesdělil, např. nedbale či neúplně odpovídal na dotazy, zkreslil informace, zamlčel… apod. Výluky vztahující se k věku pojištěnce ( maximálně do 70 let) Další výluky: úrazy při rizikových sportech, pod vlivem alkoholu, při manipulaci se zbraní aj.
Shrnutí • Komerční zdravotní pojištění cizinců je nedostatečné. Pojistné podmínky nezajišťují hrazení ani zákonem nařízené zdravotní péče. • Některá závažná onemocnění, u kterých existuje povinné léčení, protože pacient může být nebezpečný sobě nebo okolí, jsou z komerčního pojištění paradoxně vyloučeny: akutní psychiatrické nemoci, drogové závislosti a nemoci spojené s abusem alkoholu a zneužívaním drog. • Komerční pojištění nekryje ani léčení společensky závažných infekčních nemocí jako jsou pohlavní a sexuálně přenosné nemocí včetně HIV/AIDS), kdy je nařízené povinné léčení ve smyslu zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. • „Nepojistitelní“ cizinci: nedonošené děti, děti s vrozenou vadou, chronicky nemocní, starší lidé • Cizinci nemají téměř nikdy jistotu, že jim potřebná péče bude komerčními pojištovnami uhrazena; téměř vždy lze najít souvislost s nějakým rizikem, které existovalo již v době uzavírání smlouvy a pojištěný jej nesdělil. •
Shrnutí Důsledky a dopady: Etické: Je nezdůvodnitelné, diskriminační a neetické činit rozdíly mezi cizinci z EU a cizinci ze třetích zemí. Odporuje to mezinárodním smlouvám, kterými je ČR vázána (např.Charta práv dítěte, Evropská sociální charta aj.). Ve vyspělých zemích EU je pravidlem, že všichni legálně pobývající cizinci (a plátci daní) mají stejná práva a stejné povinnosti jako domácí obyvatelstvo. Ekonomické: část péče zůstává neuhrazena a stává se součástí pohledávek nemocnic, psychiatrických léčeben, TBC léčeben, které každoročně představují 8 - 10 % ceny péče poskytnuté cizincům ( 47 mil./2007). Zdravotní rizika: není zajištěné dostatečné léčení společensky velmi závažných nemocí (psychiatrické nemoci, sexuálně-přenosné nemoci) , zaznamenán výrazný nárůst syfilis oproti r. 1990, v posledních letech strmý nárůst HIV/AIDS; riziko znovuobjevení již vymýcených nemocí, protože část dětí není očkována aj.
Závěry
• • • • • •
•
Integrace narůstajícího počtu cizinců představuje výzvu jak pro tradičně homogenní českou společnost, tak pro migranty samotné. Existující problémy v zajištění zdravotní péče pro významnou část cizinců představují nepochybně překážku úspěšné integrace cizinců do české společnosti Nemožnost účastnit se veřejného zdravotního pojištění je považováno za největší bariéru integrace cizinců v oblasti zdravotní péče. Problém by měl být co nejdříve vyřešen systémově, tj. především odstraněním stávající diskriminace cizinců ze třetích zemí v přístupu k veřejnému zdravotnímu pojištění. Význam má také zlepšení pojistných podmínek komerčního zdravotního pojištění. Iniciativy, které proběhly v nedávné době, a to na úrovni exekutivní, akademické i na úrovni neziskových organizací (Rada vlády ČR pro lidská práva a práva národnostních menšin, 1. LF UK / Mighealthnet, MKC, Poradna pro občanství a lidská práva, znamenaly pozitivní posun v řešení a přinesly povzbudivé výsledky. MZ ČR podpořilo návrh novelizovat Zákon o veřejném zdravotním pojištění v tomto smyslu a v současné době probíhá připomínkové řízení.
Děkuji za pozornost
