ZDENĚK VÁCLAV TOBOLKA A JEHO KNIHOVNICKÁ CENA

Masarykova univerzita v Brně Filozofická fakulta Ústav české literatury a knihovnictví Kabinet informační studií a knihovnictví

Magda Malenová

ZDENĚK VÁCLAV TOBOLKA A JEHO KNIHOVNICKÁ CENA

Bakalářská diplomová práce

Vedoucí práce: PhDr. Alexandra Škyříková 2010

Bibliografický záznam MALENOVÁ, Magda. Zdeněk Václav Tobolka a jeho knihovnická cena. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2010. 44 s. Vedoucí bakalářské diplomové práce PhDr. Alexandra Škyříková.

Anotace Bakalářská práce „Zdeněk Václav Tobolka a jeho knihovnická cena“ představuje jednoho z nejvýznamnějších českých knihovníků, který se zaslouţil o vznik moderního českého knihovnictví. Tobolka stál u zrodu knihovního zákona v roce 1919, přes dvacet let byl ředitelem Parlamentní knihovny, zabýval se bibliografií a katalogizací. Publikoval v knihovnických časopisech a sám jich také několik vydával. Byl ředitelem Státní knihovnické školy, vedl také knihovnické kurzy na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Druhá část této práce představuje cenu, která nese Tobolkovo jméno a uděluje se kaţdoročně významným osobnostem českého knihovnictví.

Annotation The bachelor thesis „Zdeněk Václav Tobolka and His Librarian Prize“ represents one of the most important Czech librarians, that had merit in the formation of modern Czech library science. Tobolka stood by birth the library law in 1919, over twenty years he had been director of Parliamentary Library, he engaged in bibliography and catalogization. He issued in library magazines and he self published some magazines. He was director of State Library School, he was in charge of library courses on Philosophical Faculty of Charles University. Second part of this work represents a prize, which bears Tobolka`s name and which is awarded every year to important persons of Czech library science.

Klíčová slova Zdeněk Václav Tobolka, knihovnická cena, Medaile Z. V. Tobolky

Keywords Zdeněk Václav Tobolka, Librarian Prize, Z. V. Tobolka`s Medal

2

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem předkládanou práci zpracovala samostatně pouze s pouţitím uvedených pramenů a literatury. Dávám svolení k tomu, aby tato diplomová práce byla umístěna v Ústřední knihovně FF MU ke studijním účelům. V Brně dne 1. 7. 2010

Magda Malenová

3

Poděkování Tímto srdečně děkuji PhDr. Alexandře Škyříkové za trpělivé vedení práce.

4

Obsah: Úvod ................................................................................................................. 6 1. Zdeněk Václav Tobolka ............................................................................... 6 1.1 Ţivotopis......................................................................................................................... 6 1.2 Tobolka politik a historik ............................................................................................... 6 1.3 Tobolka knihovník ......................................................................................................... 7

2. Medaile Zdeňka Václava Tobolky ............................................................. 16 2.1 Ocenění v jednotlivých letech ...................................................................................... 17 2.1.1 Rok 2000 ................................................................................................................... 18 2.1.2 Rok 2001 ................................................................................................................... 23 2.1.3 Rok 2002 ................................................................................................................... 25 2.1.4 Rok 2003 ................................................................................................................... 27 2.1.5 Rok 2004 ................................................................................................................... 30 2.1.6 Rok 2005 ................................................................................................................... 32 2.1.7 Rok 2006 ................................................................................................................... 34 2.1.8 Rok 2007 ................................................................................................................... 35 2.1.9 Rok 2008 ................................................................................................................... 36 2.1.10 Rok 2009 ................................................................................................................. 38 2.2 Výsledky analýzy ceny a shrnutí za deset let její existence ......................................... 40

Závěr............................................................................................................... 45 Pouţité zdroje ................................................................................................. 46 Seznam příloh ................................................................................................. 48

5

Úvod Tato bakalářská práce pojednává o jednom z nejvýznamnějších českých knihovníků Zdeňku Václavu Tobolkovi a knihovnické ceně, která je po něm pojmenována. Práce je rozdělena do dvou kapitol. První se zabývá osobou Zdeňka Václava Tobolky, je rozdělena do tří podkapitol. V první uvádím Tobolkovy biografické informace, ve druhé ho představuji jako politika a historika a ve třetí podkapitole popisuji jeho knihovnickou činnost. Zároveň zde uvádím historické souvislosti, které ho v jeho práci ovlivnily. Druhá kapitola je pak věnována Medaili Zdeňka Václava Tobolky. Tuto cenu uděluje kaţdoročně od roku 2000 Sdruţení knihoven a Nadace knihoven. V úvodu kapitoly popisuji vznik ocenění a průběh jeho udělování. V podkapitolách se pak zabývám jednotlivými ročníky a laureáty. Nejprve vyjmenuji a stručně představím všechny oceněné. Poté následuje tabulka s kritérii určenými k analýze. Jsou to věk, dosaţené vzdělání, pracoviště, členství v knihovnických organizacích a obor, kterému se převáţně věnují. V poslední podkapitole tyto údaje shrnu a vyhodnotím.

1. Zdeněk Václav Tobolka 1.1 Životopis Zdeněk Václav Tobolka se narodil 21. června 1874 v Poděbradech v rodině hostinských. Po smrti otce se s matkou přestěhoval do Kolína, kde vychodil obecnou školu a

první rok gymnázia, poté se přestěhoval do Prahy. Na Filozofické fakultě

Univerzity Karlovy vystudoval v letech 1892-1896 filozofii, historii a bohemistiku. Díky tomuto bylo pole jeho působnosti široké, byl knihovníkem, politikem, historikem. 1 Dle slov jeho syna2 se sám nejvíce povaţoval za politika: „Víte, já mám pocit, že on to jako povolání moc neuznával[...]Mám podezření, že knihovníkem v parlamentě se stal i proto, že tam vlastně byl politice tak blízko.“3 Zdeněk Václav Tobolka zemřel 5.listopadu 1951 v Praze.4

1.2 Tobolka politik a historik Tobolka se jiţ od mládí zajímal o politiku. V roce 1900 spolu s Tomášem Garriguem Masarykem zakládá Českou stranu lidovou (realistickou) a stává se jejím prvním 1

Chadimová, Jana. Zdeněk Václav Tobolka. Ikaros [online]. 2005, roč. 9, č. 10 [cit. 2005-10-03]. Dostupný na World Wide Web: . URN-NBN:cz-ik2028. ISSN 1212-5075. 2 JUDr. Miloš Tobolka 3 JIRKALOVÁ, Hana. Vzpomínky na Z. V. Tobolku. Čtenář, 1991, roč. 43, č. 3, s. 78. 4 MALÝ, Jaromír. PHDr Zdeněk Václav Tobolka. Slovesná věda, 1951, roč. 4, č. 4-5, s. 240.

6

jednatelem. Pak se ale od Masaryka odklání a v roce 1906 vstupuje do Strany národně svobodomyslné 5 , za niţ byl v letech 1911-1918 poslancem ve vídeňské Říšské radě. 6 Zastupoval zde názory prorakouské pozitivní politiky, bojoval za propuštění českých politických vězňů.7 V roce 1918 se stal místopředsedou Českého svazu a od roku 1920 byl členem Československé sociálně demokratické strany dělnické.8 Z historie se Tobolka nejdříve věnoval období vlády Jiřího z Poděbrad, na toto téma napsal i dizertační práci. Později se ale obrátil k novodobějším dějinám, zejména se věnoval dějinám dělnického hnutí. V letech 1906-1913 vydal encyklopedii s názvem Česká politika a v letech 1923-1925 druhou - nazvanou Politika, ve kterých představil českou politickou historii 19. století a v průběhu první světové války z pohledu své prorakouské politické orientace. Nejdůleţitějším Tobolkovým historickým dílem jsou Politické dějiny československého národa od roku 1848 aţ po dnešní doby z let 19321937 vydané v pěti svazcích. V letech 1925-1933 redigoval Masarykův slovník naučný a o pět let později, v letech Naučný slovník aktualit.9

1.3 Tobolka knihovník S prací knihovníka se Tobolka začal seznamovat jiţ na gymnáziu, kdy o prázdninách půjčoval knihy v obci Cerhovice. Po skončení studií na Karlově univerzitě nastoupil jako profesor dějepisu a zeměpisu na gymnázium v Chrudimi. Snaţil se získat místo v Městské knihovně v Praze, ale bez úspěchu. V letech 1897-1918 působil v c. k. Veřejné a univerzitní knihovně v Praze (v dnešní Národní knihovně) .10 V říjnu roku 1900 vydal Tobolka první číslo svého knihovnického časopisu České knihovnictví s podtitulem Časopis věnovaný potřebám českých knihoven. Tobolka chtěl tímto krokem podpořit vznik a rozvoj veřejně přístupných knihoven na českém území. Časopis měl vycházet vţdy první den v měsíci celý rok, kaţdé číslo mělo mít třicet dva 5

dříve strana mladočeská (viz MALÝ, Jaromír. PHDr Zdeněk Václav Tobolka. Slovesná věda, 1951, roč. 4, č. 45, s. 240.), pak národně svobodomyslná, později přejmenovaná na Stranu státoprávně demokratickou a nakonec známá jako Strana národně demokratická (viz CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví : v českých zemích a vybrané kapitoly z obecných dějin. Praha : Karolinum, 1998. Vývoj knihoven a knihovnictví v Československu v letech 1918-1938. ISBN 80-7184-163-3. s. 178.) 6 CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví : v českých zemích a vybrané kapitoly z obecných dějin. Praha : Karolinum, 1998. Vývoj knihoven a knihovnictví v Československu v letech 1918-1938. ISBN 80-7184-163-3. s. 178. 7 Chadimová, Jana. Zdeněk Václav Tobolka. Ikaros [online]. 2005, roč. 9, č. 10 [cit. 2005-10-03]. Dostupný na World Wide Web: . URN-NBN:cz-ik2028. ISSN 1212-5075. 8 CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví : v českých zemích a vybrané kapitoly z obecných dějin. Praha : Karolinum, 1998. Vývoj knihoven a knihovnictví v Československu v letech 1918-1938. ISBN 80-7184-163-3. s. 178. 9 MALÝ, Jaromír. PHDr Zdeněk Václav Tobolka. Slovesná věda, 1951, roč. 4, č. 4-5, s. 240. 10 Chadimová, Jana. Zdeněk Václav Tobolka. Ikaros [online]. 2005, roč. 9, č. 10 [cit. 2005-10-03]. Dostupný na World Wide Web: . URN-NBN:cz-ik2028. ISSN 1212-5075.

7

stran. Tobolkův plán se ale nezdařil, prvního půl roku vycházel časopis podle předpokladů, avšak sedmé číslo bylo vydáno téměř s půlročním zpoţděním v říjnu 1901. Tobolka to kladl za vinu nakladateli Františku Bačkovskému, který se staral o vydávání Českého knihovnictví. Obvinil ho z nedostatečné propagace a zaţaloval ho, soud však prohrál. Obsahem časopisu byly zprávy týkající se zahraničního a českého knihovnictví, objevovaly se zde články knihovědné a literárněvědné, kniţní novinky. Do Českého knihovnictví přispívali autoři jako Antonín Sova, Václav Tille nebo Bořivoj Prusík. Ilustracemi přispívali významní malíři té doby, například Jan Preisler, Mikoláš Aleš či Zdeňka Braunerová; celková úprava časopisu byla laděna do secesního stylu. Speciální přílohou Českého knihovnictví byl výtah z tabulek mezinárodního desetinného třídění, jenţ byl vydáván Mezinárodním bibliografickým institutem v Bruselu. Ačkoli České knihovnictví nemělo dlouhého trvání, byl to Tobolkův první významný počin přispívající k rozmachu českého knihovnictví.11 V roce 1905 byl z iniciativy Národní rady české vytvořen Svaz osvětový 12 , který sdruţoval různé důleţité české svazy, spolky a jednoty, jejichţ úkolem byla osvětová, kulturní a výchovná činnost. Svaz se staral především o fungování a koordinaci v něm sdruţených organizací. 13 K osvětě národa měly slouţit také lidové knihovny a čítárny. Roku 1906 se předsedou Osvětového svazu stává právě Zdeněk Václav Tobolka. Během jeho předsednictví dochází ke spolupráci s redakcí časopisu Česká osvěta 14 , jsou zorganizovány dva sjezdy lidových knihovníků.15 Tobolka se také spolupodílel na vytvoření nového knihovnického zákona z roku 1919. Jiţ těsně po vzniku samostatného Československa se Tobolka začal zabývat budoucností československého knihovnictví, v roce 1918 vydává útlý spis Státní vědecké knihovnictví československé republiky. V tomto spise hodnotí tehdejší stav vědeckého knihovnictví u nás, upozorňuje na velké nedostatky, které jsou pozůstatky rakousko-uherské monarchie a na moţnosti jejich nápravy. Tobolka zde uvádí: „Státní vědecké knihovnictví českých 11

CEJPEK, Jiří. Prvnímu knihovnickému časopisu je 100 let. Čtenář. 2000, roč. 52, č. 9, s. 265-266. Roku 1925 se z Osvětového svazu stal Masarykův lidovýchovný ústav, jeţ podporoval stát. V 50. letech se přejmenoval na Osvětový ústav a vznikaly další instituce, například Ústřední dům umělecké lidové tvořivosti. Ten byl roku 1971 sloučen s Osvětovým ústavem a vznikl Ústav pro kulturně výchovnou činnost. V roce 1991 byla instituce přejmenována na Informační a poradenské středisko pro místní kulturu (IPOS), 2004 se přeměnila v Národní informační a poradenské středisko pro kulturu (NIPOS). Pod tímto názvem funguje dodnes. 13 NIPOS [online]. 1999 [cit. 2010-04-14]. O NIPOSu. Dostupné z WWW: . 14 Tento časopis zaloţil v říjnu 1904 Ladislav Jan Ţivný. (viz LIDMILA, Jan. KIVI : Knihovnictví a informační věda informuje [online]. 2003-04-30 [cit. 2010-04-14]. Ladislav Jan Ţivný. Dostupné z WWW: .) 15 Chadimová, Jana. Zdeněk Václav Tobolka. Ikaros [online]. 2005, roč. 9, č. 10 [cit. 2005-10-03]. Dostupný na World Wide Web: . URN-NBN:cz-ik2028. ISSN 1212-5075. 12

8

zemí za vlády Habsburků nenalézalo se ve stavu utěšeném[...]Vědecké knihovny úpěly pod cizím panstvím. Všude Němcům svěřovalo se vedení ústavů knihovenských; v Praze na obou vysokoškolských knihovnách i v Olomouci na knihovně studijní. České potřeby byly zanedbávány, dotace technické knihovny v Praze stačila tak právě na zakoupení dvou, tří větších atlasů, dotace studijní knihovny v Olomouci právě tak na vazby došlých povinných výtisků, o soustavném doplňování knihoven těch nebylo moţno mluviti.“ 16 Tobolka se v tomto díle zabývá státními vědeckými knihovnami. Tyto knihovny měly být základem československého vědeckého knihovnictví, ale potřebovaly reorganizovat. Tobolka říká, ţe je nutné přemístit je z německé půdy na českou, je třeba postavit novou budovu pro veřejnou a univerzitní knihovnu v Praze a chtěl přestěhovat olomouckou knihovnu do Brna kvůli univerzitě, která zde vznikala.17 Dále se Z. V. Tobolka vyjadřuje k problematice povinného výtisku. Po vzoru Ruska a Bulharska uvaţoval o zavedení povinnosti pro knihovny vydávat kaţdoročně seznamy odevzdaných povinných výtisků, coţ by přispělo k vytvoření československé národní bibliografie. Chtěl také zřídit komisi, která by měla na starost soupis českých prvotisků. Tobolka ve svých úvahách myslel i na zřízení jakéhosi souborného katalogu ČSR.18 „Účel takového katalogu jest sebrati záznamy o všech tištěných dílech veřejných vědeckých knihoven a seřaditi je v rukopisný alfabetický lístkový katalog; úkol zpravodajské kanceláře při něm pak jest ten, aby se podala vědeckému badateli k jeho ţádosti zpráva, zda kniha kterou hledá, se nalézá v některé z veřejných vědeckých knihoven a jestliţe ano, pod jakou značkou.“19 Na závěr Tobolka upozorňuje na nutnost navrácení vzácných knih, které byly odvozeny do Rakouska při rušení klášterů Josefem II. v 18. století. Většina těchto reforem musí být podle Tobolky podloţena právním dokumentem – knihovnickým zákonem.20 Zrod nového zákona byl dán společenskou situací, která nastala po rozpadu rakouskouherské monarchie. Národ po skončení války v euforii ze získané svobody začal více touţit po vzdělání a kultuře. Právě knihovny byly místem, které měly tyto potřeby naplňovat, aby to však bylo moţné, bylo třeba knihovny reformovat a umoţnit vznik především veřejných knihoven. Pokusy o změny ve veřejném knihovnictví, zvláště o

16

TOBOLKA, Zdeněk Václav. Státní vědecké knihovnictví československé republiky. Praha: [vl. n.], 1918. s.3. Tamtéţ, s. 4-6. 18 TOBOLKA, Zdeněk Václav. Státní vědecké knihovnictví československé republiky. Praha: nákladem vlastním, 1918. s. 8-14. 19 Tamtéţ, s. 14. 20 Tamtéţ, s. 15-18. 17

9

získání větší organizovanosti, zde byly jiţ od počátku dvacátého století, ale aţ rok 1918 umoţnil jejich realizaci. Vzorem se stalo knihovnictví anglo-americké a skandinávské a jejich model „free public library“, toto pojetí bylo chápáno jako protiváha rakouskému a německému knihovnictví. Přejímání a nastolování anglo-amerických pravidel bylo obtíţné, neboť ţádný z našich knihovníků s ním neměl praktickou zkušenost21, informace čerpali pouze z literatury. Anglo-americké knihovnictví bylo pokrokové především ve vzdělávací funkci knihoven, která byla právně upevněna, a ve vzdělávání samotných knihovníků. V Československu v této době odborně vzdělaní knihovníci nebyli. Přípravy knihovnického zákona probíhaly nejprve v Osvětovém svazu, na začátku roku 1919 se pak jednání přesunula na Ministerstvo školství a národní osvěty. Jednou z otázek, která se zákona týkala, byla, zda má být obligatorní či fakultativní. Názory odborníků se lišily. Například Ţivný byl pro volnost při zakládání knihoven, Tobolka prosazoval, aby knihovny byly zřizovány jen v obcích, kde jsou školy. Nakonec zvítězil názor Karla Velemínského a Roberta Balaše, aby knihovny byly zřízeny ve všech obcích. Toto nařízení se lišilo od anglo-amerického knihovnictví, které se o místech, kde mají být knihovny zakládány, nezmiňuje. Nový knihovní zákon byl schválen Národním shromáţděním 22. července 1919. Knihovny měly mít čítárnu, půjčovnu a příruční knihovnu, ve všech obcích měly být zřízeny do jednoho aţ dvou let. Zákon také stanovil vytvoření knihovních rad, které měly vliv na volbu knihovníků, umisťování knihoven a doplňování fondů. Určeno bylo také sloţení fondů.

22

„Spisy umělecky bezcenné[...]výtvory nemravného rázu (díla

pornografická), tzv. krváky, detektivní a indiánské povídky, které senzačním způsobem sniţují tendenčně celé stavy nebo vrstvy obyvatelstva, jakoţ i díla směřující proti trvání a celistvosti státu československého nesmějí být pojaty do veřejných knihoven. Ministerstvo školství a národní osvěty si vyhrazuje uveřejňovati seznam spisů a výtvorů, které nutno vyloučiti z veřejných knihoven.“23 Dále bylo stanoveno, ţe mají být zřizovány knihovny v nejrůznějších obecních ústavech, sirotčincích, nemocnicích, tramvajových vozovnách a podobně. Také byla určena minimální doba, po kterou mají být knihovny přístupny. Půjčování knih mělo být 21

Aţ na Ladislava Jana Ţivného, který se osobně seznámil s anglickým modelem knihovnictví. CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví : v českých zemích a vybrané kapitoly z obecných dějin. Praha : Karolinum, 1998. Vývoj knihoven a knihovnictví v Československu v letech 1918-1938. ISBN 80-7184-163-3. s. 144-146. 23 Tamtéţ, s. 146-147. 22

10

bezplatné. Byly uvedeny také poţadavky na knihovníky samotné; v obcích nad 10 000 obyvatel, mohl být knihovníkem ten, kdo měl střední nebo měšťanskou školu a státní knihovnickou zkoušku. Tento boom knihoven, který u nás díky novému zákonu nastal, získal ohlasy i v zahraničí.24 Ze získaných informací vyplývá, ţe knihovní zákon z roku 1919 byl průlomový bod českého knihovnictví. Zakotvením v zákoně získává naše knihovnictví pevnou základnu pro svůj budoucí rozvoj. Povinnost zřídit knihovnu v kaţdé obci byl podle mého názoru velmi radikální a odváţný krok, který by se v současné době těţko prosazoval. Pozůstatky tohoto nařízení lze vidět dodnes, i přes rušení knihoven, v některých vesnicích najdeme knihovnu, ale například obchod s potravinami tam chybí. Problematickou část zákona spatřuji ve sledování sloţení fondů. V současnosti nepředstavitelná cenzura, která by zmenšila fondy většiny dnešních veřejných knihoven na polovinu a pravděpodobně je připravila i o čtenáře. V počátcích vzniku českého knihovnictví je ale pochopitelná, knihovny chtěly slouţit rozvoji vzdělanosti a kultury, proto bylo ţádoucí, aby fondy obsahovaly hodnotnou literaturu. Tobolka se také zasadil o vznik a rozvoj odborného knihovnického vzdělávání v Československu. V 19. století u nás nejsou knihovníci z povolání, tuto práci zajišťovali odborníci různých oborů (historikové, filologové, literární vědci, učitelé). Ti, kteří měli zájem vzdělávat se v této oblasti, museli získávat informace samostudiem. Mírná změna nastává po roce 1900, kdy přichází nová generace knihovníků, kteří si uvědomují nutnost vzniku ucelených teoretických knihovnických znalostí. Činili tak prostřednictvím časopisů, kde

čtenáře

seznamovali

se

zahraničním

knihovnickým

školstvím,

především

anglosaským. Uvedení poznatků a znalostí ze zahraničí do praxe je ovšem aţ do rozpadu Rakouska-Uherska bez úspěchu. V prosinci 191825 byly Osvětovým svazem zřízeny třínedělní knihovnické kurzy, jeţ vedl L. J. Ţivný. V dubnu následujícího roku se pod záštitou Ministerstva školství a národní osvěty organizují jiţ dvouměsíční kurzy. Oba typy kurzů byly zakončeny zkouškami, přednášela se zde bibliografie, dějiny knihy a knihoven, katalogizace, klasifikace a správa knihoven. Podle nového knihovnického zákona v obcích nad 10 000 obyvatel mohl být knihovníkem jen ten, kdo dosáhl alespoň středoškolského vzdělání a sloţil státní knihovnickou zkoušku. Aby mohla být tato podmínka splněna, byla roku 1920

24

Tamtéţ, s. 146-148. V knize Československé knihovnictví od Jiřího Cejpka z roku 1967, 2. přepracované vydání je patrně chybou tisku uveden rok 1919. 25

11

zaloţena jednoletá Státní knihovnická škola. Jejím ředitelem se stal právě Zdeněk Václav Tobolka. Škola však byla spíše jakýmsi nástavbovým kurzem, všichni učitelé (např. Z. V. Tobolka, L. J.Ţivný, J. Volf) byli externisté a sama škola nebyla v soustavě odborných škol. V roce 1926 byla dočasně uzavřena kvůli nespokojenosti s úrovní a orgnizací vzdělávání. Z těchto důvodů usiloval Tobolka o přenesení knihovnického vzdělávání na univerzitní půdu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a jiţ v roce 1927 zde byly zřízeny knihovnické kurzy, které Tobolka vedl. Sám se stal v témţe roce prvním docentem knihovědy. Studium v těchto kurzech bylo určeno pro přípravu vědeckých knihovníků. Roku 1928 byla znovu otevřena Státní knihovnická škola, rozdělená na českou a německou část. Vzdělávali se zde budoucí pracovníci veřejných knihoven, vzorem pro vzdělávání bylo knihovnictví americké. Státní knihovnická škola působila aţ do roku 1944, knihovnické kurzy na Filozofické fakultě Karlovy univerzity skončily v roce 1939 spolu s uzavřením vysokých škol. Z těchto kurzů vyšla první odborně vzdělaná generace československých knihovníků a tyto kurzy poloţily základ dnešnímu knihovnickému vzdělávacímu systému u nás.26 Od roku 1918 do roku 1939 působil Zdeněk Václav Tobolka jako ředitel knihovny Národního shromáţdění27. Počátek této knihovny sahá do padesátých let 19. století, kdy v Praze vznikla knihovna Zemského správního výboru pro Čechy, která obsahovala právní a zákonodárnou literaturu. Po rozpadu Rakousko-Uherska se z ní stala knihovna Národního shromáţdění.28 Významným krokem knihovny Národního shromáţdění bylo zřízení mezinárodní výměnné sluţby a mezinárodní parlamentní informační sluţby 29 . Knihovna byla touto sluţbou pověřena podle bruselské Úmluvy o mezinárodní výměně oficiálních dokumentů, vědeckých a literárních publikací 30 . Výměna probíhala dvakrát ročně. Mezinárodní parlamentní informační sluţba slouţila k zprostředkování zpráv o činnostech našeho parlamentu zahraničním parlamentům a naopak, přinášela informace o

26

CEJPEK, Jiří. Československé knihovnictví : poslání a organizace. vydání 2. přepracované. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1967. s. 153-157. 27 dnešní Parlamentní knihovna 28 Parlamentní knihovna [online]. 2002, Aktualizováno 3. 7. 2009 [cit. 2010-04-20]. Historie knihovny. Dostupné z WWW: . 29 international exchange service, interational information parliamentary service (viz SOSNA, Karel. The Parliamentary Library : Witness to the Development of Czech Parliamentarianism. In SOSNA, Karel. The Czech Parliamentary Library : A Tribute on its 150th Anniversary. [Praha] : Office of the Chamber of Deputies of the Parliament of the Czech Republic, 2009. s. 13.) 30 Convention for the International Exchange of Official Documents, Scientific and Literary Publications (viz tamtéţ, s. 13.)

12

aktivitách zahraničních parlamentů československému Národnímu shromáţdění. Díky Tobolkovi se z ní stala nejpřednější knihovna v Československu.31 Za svého působení zde vydal Tobolka publikaci Pravidla, jimiţ se řídí budování abecedního seznamu jmenného. Ukázalo se totiţ, ţe je nutné stanovit jasné a jednotné normy pro popis knih. Pravidla, jimiţ se řídí budování abecedního seznamu jmenného, jsou sloučením pravidel uţívaných v zahraničních vědeckých knihovnách a pravidel, které vyhovovaly všem českým knihovnám.32 Jinou prací, kterou Tobolka sepsal za svého působení v této knihovně, je takzvaný Heslový seznam věcný s podtitulem Lidové třídění knih podle jejich obsahu. Tobolka tuto tematiku zpracovával několikrát. Poprvé v roce 1919, kdy se inspiroval pravidly zemské knihovny ve Wiesbadenu. Tato pravidla vyšla roku 1924 s názvem Pravidla heslového katalogu, v následujících letech je upravoval a v roce 1930 vydává jejich konečnou podobu.33 Oběma těmto dílům byla v pozdější době vytýkána nepůvodnost, zjistilo se, ţe Tobolka pravděpodobně pouze přeloţil pravidla německého autora G. Zedlera s titulem Zentralblatt für Bibliothekwesen.34 Zdeněk Václav Tobolka byl jedním ze zakladatelů Spolku československých knihovníků, který vznikl v červnu 191935. Tento spolek sdruţoval knihovníky všech typů knihoven. Prvním předsedou se stal Josef Volf, Tobolka jím byl zvolen aţ roku 1925. Ve funkci setrval tři roky, v roce 1928 na svou funkci rezignoval, zejména kvůli chybám ve financích a hospodaření.36 Roku 1920 se Zdeněk Václav Tobolka spolu s Josefem Volfem pokusili vydávat časopis Knihy a knihovny, který se zabýval praktickými problémy československého knihovnictví, ovšem ani tento časopis se nesetkal s úspěchem a po roce zanikl.

31

SOSNA, Karel. The Parliamentary Library : Witness to the Development of Czech Parliamentarianism. In SOSNA, Karel. The Czech Parliamentary Library : A Tribute on its 150th Anniversary. [Praha] : Office of the Chamber of Deputies of the Parliament of the Czech Republic, 2009. s. 12-14. 32 TOBOLKA, Zdeněk Václav. Pravidla, jimiž se řídí budování abecedního seznamu jmenného. Praha : [Československý kompas], 1921. s. 5-7. 33 Tamtéţ, s. 8. 34 CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví : v českých zemích a vybrané kapitoly z obecných dějin. Praha : Karolinum, 1998. Vývoj knihoven a knihovnictví v Československu v letech 1918-1938. ISBN 80-7184-163-3. s. 179. 35 CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví : v českých zemích a vybrané kapitoly z obecných dějin. Praha : Karolinum, 1998. Vývoj knihoven a knihovnictví v Československu v letech 1918-1938. ISBN 80-7184-163-3. s. 150. V knize CEJPEK, Jiří. Československé knihovnictví : poslání a organizace. vydání 2. přepracované. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1967. s.148 je uvedeno chybné datum 1. června 1920. 36 Chadimová, Jana. Zdeněk Václav Tobolka. Ikaros [online]. 2005, roč. 9, č. 10 [cit. 2005-10-03]. Dostupný na World Wide Web: . URN-NBN:cz-ik2028. ISSN 1212-5075.

13

Spolek československých knihovníků a jejich přátel měl umoţnit našim knihovníkům navázat spolupráci se zahraničím, která byla válkou přerušena. Výsledkem této spolupráce bylo v květnu 1920 přistoupení Československa k mezinárodní Úmluvě o výměně úředních dokumentů, vědeckých a literárních publikací. Tato Úmluva byla podepsána v Bruselu roku 1886.37 Významným počinem Spolku československých knihovníků a Zdeňka Václava Tobolky bylo pořádání Mezinárodního knihovnického kongresu v Praze v létě 1926. Uskutečnění tohoto kongresu právě v Praze bylo známkou, ţe rozvoj československého knihovnictví získává ohlasy i v zahraničí. V září následujícího roku se konal sjezd Library Association v Edinburghu, kterého se účastnil také Zdeněk Václav Tobolka. Probírala se zde potřeba vzniku mezinárodní knihovnické organizace a z rezoluce, jeţ zde byla přijata, se 31. března 1928 v Římě zrodila Mezinárodní federace knihovnických spolků – IFLA. Československo se stalo jejím členem, zastupoval ho Zdeněk Václav Tobolka.38 Tobolka v lednu 1930 zakládá Československou knihovědnou společnost. Její hlavní náplní bylo podporování teoretické činnosti ve třech oborech; v bibliologii, bibliografii a knihovnictví. Členy této organizace byli výlučně vědečtí pracovníci. Tobolka byl jejím předsedou aţ do roku 1948 a vydával zde časopis Slovanská knihověda.39 Tobolkovi značně záleţelo na tom, aby byla vytvořena česká národní bibliografie. Mezi léty 1903 aţ 1914 začal vydávat v České akademii Českou bibliografii za léta 1902 aţ 1911.40 Jeho velmi významným počinem v oblasti soupisu literatury byl takzvaný „Knihopis“. Na Tobolkův popud byla 9. prosince 1923 při příleţitosti 150. výročí narození Josefa Jungmanna sestavena komise pro soupis československých tisků41. Tobolka tuto komisi řídil a pod jeho vedením vzniklo dílo s názvem Knihopis československých tisků od doby nejstarší aţ do konce XVIII. století. První svazek, který byl vydán roku 1925, obsahoval 31 záznamů českých prvotisků, kvůli nedostatkům finančních prostředků bylo moţné

37

CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví : v českých zemích a vybrané kapitoly z obecných dějin. Praha : Karolinum, 1998. Vývoj knihoven a knihovnictví v Československu v letech 1918-1938. ISBN 80-7184-163-3. s. 150-151. 38 CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví : v českých zemích a vybrané kapitoly z obecných dějin. Praha : Karolinum, 1998. Vývoj knihoven a knihovnictví v Československu v letech 1918-1938. ISBN 80-7184-163-3. s. 160-161. 39 Tamtéţ, s. 166. 40 Tamtéţ, s. 178. 41 Komise pro knihopisný soupis československých tisků aţ do konce XVIII. století.

14

vydat druhý díl aţ o deset let později.42 Tobolka řídil vydávání Knihopisu aţ do roku 1949, po něm se vedení ujal František Horák a Bedřiška Wiţďálková. Nyní v Národní knihovně vychází dodatky.43 V jednom článku v Časopise československých knihovníků Tobolka vysvětluje, proč je potřeba takový seznam vytvořit, v čem se bude lišit od původního Jungmannova díla a jak by měly probíhat práce při jeho sestavování. Zatímco Jungmannova bibliografie byla sepsána aţ do roku 1846, Tobolka si stanovil hranici pro soupis pouze do konce osmnáctého století, dále chce sepsat pouze tisky, nikoli rukopisy. Z katalogizací hodlal Tobolka začít v praţské Národní knihovně, po jejím dokončení by katalogizační lístky rozeslal na doplnění do dalších knihoven. Celkově měl Tobolka v úmyslu zkatalogizovat podle Jugmannova vzoru kolem čtyř tisíc záznamů.44 Neméně významná je Tobolkova práce na edici Monumenta Bohemiae Typographica. Pomocí fotochemické reprodukce zpřístupnil řadu děl starší české literatury.45 K Tobolkovým spisům, jeţ se týkají starší literatury a prvotisků patří také kniha Pravidla popisu prvotisků z roku 1930.46 V roce

1925

redigoval

Tobolka

dílo

encyklopedického

charakteru

s

47

názvem Československé knihovnictví. Celkem se na díle podílelo 14 autorů , kteří byli odborníky v knihovnické oblasti. K jakým účelům mělo Československé slouţit vyjadřuje nejlépe sám Tobolka v předmluvě: „Přítomná kniha nechce býti ničím více neţli příručkou všem, kdo se zajímají o československé knihovnictví buď v celku, buď v jednotlivých jeho částech. Uvádí všechny problémy, které se naskytly a naskýtají československému knihovnictví, a ukazuje, jak daleko se dospělo v jejich řešení“.48 Kniha se skládá z 24 kapitol. Jednotlivé kapitoly pojednávají o nejrůznějších aspektech knihovnické práce, od vysvětlení samotného pojmu knihovnictví, přes vznik a 42

CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví : v českých zemích a vybrané kapitoly z obecných dějin. Praha : Karolinum, 1998. Vývoj knihoven a knihovnictví v Československu v letech 1918-1938. ISBN 80-7184-163-3. s. 178-179. 43 Chadimová, Jana. Zdeněk Václav Tobolka. Ikaros [online]. 2005, roč. 9, č. 10 [cit. 2005-10-03]. Dostupný na World Wide Web: . URN-NBN:cz-ik2028. ISSN 1212-5075. 44 TOBOLKA, Zdeněk Václav. Nový Jungmann. Časopis československých knihovníků. 1923, roč. 2, č. 10, s. 216-219. 45 MALÝ, Jaromír. PHDr Zdeněk Václav Tobolka. Slovesná věda, 1951, roč. 4, č. 4-5, s. 241. 46 CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví : v českých zemích a vybrané kapitoly z obecných dějin. Praha : Karolinum, 1998. Vývoj knihoven a knihovnictví v Československu v letech 1918-1938. ISBN 80-7184-163-3. s. 179. 47 Ludvík Bradáč, Antonín Dolenský, František Dvořák, Gustav Friedrich, Bohuslav Koutník, Ludmila Koutníková, Jarmil Krecar, Václav Řezníček, Cyril Straka, Zdeněk Václav Tobolka, Václav Vojtíšek, Čeněk Zíbrt, Ladislav Jan Ţivný, Leoš Karel Ţiţka. 48 TOBOLKA, Zdeněk Václav, et al. Československé knihovnictví. Praha : Československý kompas, 1925. s. IIIIV.

15

vývoj knihy, k otázkám týkající se praktické činnosti, jako jsou získávání knih do fondů, zařízení knihovny a katalogizace. Kladem Československého knihovnictví je, ţe se na jeho vzniku podíleli tehdejší největší odborníci v oblasti knihovnictví. Vznik tohoto díla byl podpořen také novým knihovnickým zákonem. Přesto se knize často vyčítá její neoriginalita a povrchnost. Tobolka byl pozitivista, dával tudíţ přednost shromaţďování informací před jejich kritickým posuzováním. Přejímal cizí myšlenky, takţe je dílo převáţně kompilační. Tato kniha slouţila jako učebnice pro knihovnické kurzy při Filozofické fakultě Karlovy univerzity, které Tobolka vedl. Ovlivnila tak celou první generaci odborně vzdělaných knihovníků u nás.49

2. Medaile Zdeňka Václava Tobolky Od roku 2000 se pravidelně kaţdý rok na konferenci Knihovny současnosti uděluje knihovníkům Medaile Zdeňka Václava Tobolky. Tuto cenu uděluje Sdruţení knihoven (SDRUK) a Nadace knihoven. Zakladatelem a iniciátorem tohoto ocenění je doc. PhDr. Jaromír Kubíček, CSc., který byl aţ do roku 2009 předsedou Sdruţení knihoven. Medaili samotnou pak vytvořil akademický sochař Michal Vitanovský. 50 Cena nese jméno Zdeňka Václava Tobolky proto, ţe docent Kubíček ji chtěl pojmenovat po významném českém knihovníkovi, který by byl znám i veřejnosti. Ve skutečnosti se však ukázalo, ţe i někteří ocenění se o něm dozvěděli aţ díky udělování medaile.51 To je dáno rozporuplnou osobností Tobolky, který, jak píši jiţ v první kapitole, se sám povaţoval spíše za politika. Nominovat na toto ocenění můţe pouze knihovna, která je členem Sdruţení knihoven, chce-li někoho nominovat knihovna, která jeho členem není, musí poţádat některého z členů, aby nominaci provedl za ni. Ve svých počátcích se Medaile Zdeňka Václava Tobolky udělovala českým i zahraničním knihovníkům ale také knihovnám. Celkový počet oceněných se v letech 2000-2005 pohyboval mezi osmi aţ třinácti, kvůli zvýšení prestiţe se od roku 2006 počet oceněných sníţil na pět 52 a cenu získávají pouze čeští

49

CEJPEK, Jiří. Od Československého knihovnictví k Encyklopedia of Library and Information Science. Čtenář. 2001, roč. 53, č. 1, s. 14. 50 BROŢEK, Aleš. Medaile Zdeňka Václava Tobolky – bakalářská práce [online]. 21. dubna 2010 13:58; [cit. 2010-06-09]. Osobní komunikace. 51 BROŢEK, Aleš. Medaile Zdeňka Václava Tobolky – bakalářská práce [online]. 25. dubna 2010 8:11; [cit. 2010-06-09]. Osobní komunikace. 52 Tento počet není závazný, odvíjí se od počtu nominací. Bude-li nominováno pět a méně kandidátů, je pravděpodobné, ţe oceněných bude méně. Je to spíše horní hranice.

16

knihovníci ve dvou kategoriích – za celoţivotní práci v knihovnách a za rozvoj českého knihovnictví.53 Nominace na cenu posuzuje tříčlenná komise54, která jednotlivým kandidátům uděluje body. Maximální moţný počet udělených bodů se získá jednoduchým výpočtem: počet nominovaných násobený počtem porotců. Přesná kritéria nebo pevně dané podmínky, jeţ je nutno splnit, aby nominovaný na cenu dosáhl, neexistují. Posuzuje se délka zaměstnání, délka zastávání funkce, dosaţené výsledky během jejího zastávání. Lze říci, ţe čím lépe je sepsán návrh nominace, tím existuje větší šance Medaili získat. Počet návrhů na nominace se od roku 2006 pohybuje kolem deseti, v dubnu letošního roku byly pouze tři. Medaile Zdeňka Václava Tobolky je pouze čestným oceněním, nemá vliv na kariérní postup či finanční ohodnocení.55

2.1 Ocenění v jednotlivých letech V následující

kapitole

se

budu

podrobněji

zabývat

samotnými

oceněnými

v jednotlivých letech. U kaţdého roku, kdy byla Medaile udělena, představím všechny laureáty. Kvůli rozsahu práce uvedu pouze základní informace o jejich činnosti v oblasti knihovnictví. Poté bude následovat tabulka s analyzovanými údaji. Těmito údaji jsou jméno, dosaţené vzdělání (vysokoškolské nebo středoškolské), věk, ve kterém získali ocenění, pracoviště, na kterém v oné době působili, členství v knihovnických organizacích a obor, kterému se v průběhu ţivota nejvíce věnovali. V poslední kapitole mé práce sebrané informace vyhodnotím. Bylo také nutné sjednotit obory, jimiţ se knihovníci zabývali. Vytvořila jsem proto následující kategorie: katalogizace – jmenná, věcná historie a teorie knihovnictví pedagogická činnost – vzdělávání studentů i knihovníků dějiny knih, knihoven a tisku – historie knih, knihoven, staré a vzácné tisky knih i periodik akvizice bibliografie informační zdroje – zdroje v konkrétním oboru (zemědělství, zdravotnictví)

53

BROŢEK, Aleš. Medaile Zdeňka Václava Tobolky – bakalářská práce [online]. 21. dubna 2010 13:58; [cit. 2010-06-09]. Osobní komunikace. 54 Letošní sloţení této komise je následující: Ing. Aleš Broţek, PhDr. Květa Cempírková a PhDr. Eva Ţáková. 55 BROŢEK, Aleš. Medaile Zdeňka Václava Tobolky – bakalářská práce [online]. 21. dubna 2010 13:58; [cit. 2010-06-09]. Osobní komunikace.

17

automatizace knihoven – vytváření, zavádění a správa elektronických katalogů knihoven a elektronických informačních zdrojů mezinárodní spolupráce – navazování kontaktů se zahraničními institucemi, propagace českého knihovnictví manaţerská a legislativní činnost čtenářství – teorie a propagace čtenářství rozvoj knihoven – výstavba, rekonstrukce budov, zajišťování chodu a propagace knihoven redakční práce – činnost v nakladatelstvích a vydavatelstvích, v redakcích časopisů správa fondů – správa fondů zámeckých knihoven digitalizace – tvorba digitálních sbírek Pokud dotyčný knihovník není členem ţádné knihovnické organizace, uvádím v tabulce „x“. O některých knihovnících se nepodařilo určité informace zjistit, u nich je pak v tabulce napsáno „nezjištěno“. V roce 2001 a 2003 byli oceněni také zahraniční knihovníci (2001 – Miloš Kovačka a Andrew Lass, 2003 – Ernst Kohl a William H. Robinson). Neboť Medaile Z. V. Tobolky je české ocenění, které v ostatních letech další zahraniční knihovníci nezískali, ze své analýzy je vynechávám. V roce 2000 byly oceněny také dvě knihovny: Parlamentní knihovna a Regionální knihovna v Karviné. Svou práci zaměřuji pouze na knihovníky (navíc v dalších letech knihovny oceňovány jiţ nejsou), proto je z analýzy také vynechávám.

2.1.1 Rok 2000 Rozvoj českého knihovnictví: PhDr. Vojtěch Balík – vystudoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy francouzštinu a latinu, poté absolvoval rekvalifikační studium Knihovnictví a bibliografie. Byl zaměstnán v Akademii věd a Národní knihovně (zde 1990-2000 ředitelem). Členem několika knihovnických organizací. Prof. PhDr. Jiří Cejpek – významný pedagog v oblasti knihovnictví, přes dvacet let působil na Univerzitě Karlově. V roce 1991 byl jmenován profesorem Karlovy univerzity, v roce 1997 pak emeritním profesorem, byl garantem studijního programu knihovnictví na

18

Slezské univerzitě v Opavě, vyučoval také na Masarykově univerzitě. Vydal mnoho odborných publikací, učebnic a vědeckých článků.56 PhDr. Jaromír Kubíček, CSc. – působil v Krajské knihovně v Jihlavě, v knihovně Státního archivu v Brně a ve Státní vědecké knihovně v Brně. V roce 1972 se stal ředitelem Univerzitní knihovny, roku 1986 ředitelem Státní vědecké knihovny. Byl také ředitelem Moravské zemské knihovny. Přednášel na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, do roku 2010 předsedal Sdruţení knihoven, zakladatel Medaile Z. V. Tobolky. Doc. PhDr. Hana Vodičková, CSc. – vystudovala knihovnictví a češtinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, na téţe fakultě přednášela především jmennou katalogizaci. Celoţivotní práce: Václav Carva – dlouholetý pracovník Krajské vědecké knihovny v Liberci, zabýval se akvizicí a katalogizací. Zaslouţil se o zachování fondu sudetik.57 PhDr. Vlasta Hamplová – byla vedoucí Městské knihovny v České Třebové, v šedesátých letech působila jako metodička knihoven Východočeského kraje, dva roky pracovala jako inspektorka pro knihovny na odboru kultury téhoţ kraje. Od roku 1970 do roku 2000 byla zaměstnána ve Studijní a vědecké knihovně v Hradci Králové, specializovala se na bibliografii. Mgr. Ivanka Komorousová – vystudovala knihovnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Do roku 2000 pracovala v různých odděleních Státní vědecké knihovny v Plzni. Publikovala v oblasti bibliografie, členkou různých spolků. PhDr. Evžen Lukeš – pracoval v Národní knihovně, vedl zde Bibliografický katalog. V letech 1971-1990 vedl knihovnu Uměleckoprůmyslového muzea, poté působil do roku 1999 jako ředitel v knihovně Nejvyššího kontrolního úřadu. Byl v redakčních radách několika časopisů, učil na Střední knihovnické škole, přednášel na oboru knihovnictví FF UK, spoluzakladatel SKIP. PhDr. Boris Mědílek – absolventem Tobolkových knihovnických kurzů na FF UK, pracoval v různých funkcích v Národní knihovně. V roce 1969 přešel do Ústřední ekonomické knihovny a následně do Památníku národního písemnictví, kde sestavil bibliografii ke stému výročí narození Jaroslava Haška.

56

Sdružení knihoven ČR [online]. 2010 [cit. 2010-06-29]. Slovník českých knihovníků. Dostupné z WWW: . 57 BROŢEK, Aleš. První medaile Z. V. Tobolky uděleny. Čtenář. 2000, roč. 52, 12, s. 351-352.

19

Jarmila Trägrová – absolvovala Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy, dvacet let řídila veřejnou knihovnu v Teplicích. Poté pracovala v bibliografickém oddělení Státní vědecké knihovny Maxima Gorkého v Ústí nad Labem. Jedna je zakladatelů SKIP.58

58

Sdružení knihoven ČR [online]. 2010 [cit. 2010-06-29]. Slovník českých knihovníků. Dostupné z WWW: .

20

Jméno

Vzdělání

Věk

Pracoviště

Knihovnická organizace

Obor

CASLIN, CENL, CDNL, SKIP, Asociace Vojtěch Balík

VŠ

53

Národní knihovna

knihoven ČR, Ústřední

katalogizace

knihovnická rada, Národní výbor FID, LIBER historie a

Filozofická Jiří Cejpek

VŠ

72

fakulta Univerzity

teorie SKIP

pedagogická

Karlovy Jaromír Kubíček

činnost

Moravská VŠ

62

zemská

dějiny knih, SDRUK

knihovna

Vodičková

VŠ

68

fakulta Univerzity

knihoven a tisku

Filozofická Hana

knihovnictví,

katalogizace, SKIP

pedagogická činnost

Karlovy Krajská Václav Carva

SŠ

71

vědecká knihovna

x

akvizice, katalogizace

Liberec Studijní a Vlasta Hamplová

vědecká VŠ

59

knihovna

bibliografie, x

Hradec

automatizace knihoven

Králové Studijní a Ivanka Komorousová

VŠ

57

vědecká knihovna

bibliografie, SKIP, ČSVTS

Plzeň Evţen Lukeš

VŠ

75

Národní knihovna

21

katalogizace, pedagogická činnost pedagogická

SKIP

činnost, katalogizace,

bibliografie Boris Mědílek

Památník VŠ

75

národního

x

bibliografie

SKIP

bibliografie

písemnictví Státní

Jarmila Trägrová

vědecká VŠ

72

knihovna Ústí nad Labem

22

2.1.2 Rok 2001 Rozvoj českého knihovnictví: Anna Bimková – vystudovala knihovnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V letech 1978-2002 byla ředitelkou Městské knihovny v Praze. Zaslouţila se o výstavbu veřejných knihoven na nových sídlištích v Praze, podpořila automatizaci doplňování fondů. Je drţitelkou ocenění Praţský knihovník z roku 2004, které vyhlašuje SKIP. PhDr. Jarmila Burgetová – v 50. letech působila v Krajské knihovně v Prešově. Po návratu pracovala ve Státní knihovně ČSR. V roce 1972 nastoupila do knihovny Akademie věd, kde zakotvila natrvalo. Redigovala zpravodaj Informace, přispívala do dalších odborných časopisů. Podílela se na zaloţení SKIP v roce 1968, byla členkou různých knihovnických organizací včetně zahraničních. PhDr. František Choc – deset let pracoval v Ústavu pro doškolování lékařů, kde zřídil odbornou knihovnu. V 60. letech působil v knihovně fakulty všeobecného lékařství v Praze, během svého působení zde začal pořádat mezinárodní výstavy lékařské literatury. V 70. letech zastával funkci informačního pracovníka na I. a II. chirurgické klinice při Univerzitě Karlově. Zabýval se převáţně pedagogikou v oblasti lékařských vědeckých informací. Je členem SKIP.59 PhDr. Marie Kletečková – zaměstnankyně Strahovské knihovny v Praze, zabývá se akvizicí a katalogizací.60 PhDr. Vít Richter – je zaměstnancem Národní knihovny, zaslouţil se o přestavbu depozitáře v Hostivaři. Stál u znovuobnovení SKIP. Pomáhal zaloţit časopis GrandBiblio, soutěţ Biblioweb a organizuje konferenci Archivy, knihovny a muzea v digitálním světě. Podpořil vznik ceny Knihovna roku a účastní se udílení cen Magnesia Litera, stojí v čele redakční rady časopisu Čtenář.61 PhDr. Miloš Papírník – pracoval v Univerzitní knihovně v Brně, po sloučení s Technickou a Pedagogickou knihovnou ve Státní vědeckou knihovnu stál se stal jejím ředitelem. Podílel na přípravě knihovnického zákona v roce 1950. Zajímal se především o bibliografii, přednášel na Střední knihovnické škole v Brně. Spoluzakladatel SKIP.

59

Sdružení knihoven ČR [online]. 2010 [cit. 2010-06-29]. Slovník českých knihovníků. Dostupné z WWW: . 60 AUT - Databáze národních autorit [online]. c2005 [cit. 2010-06-29]. Dostupné z WWW: . 61 SKIP [online]. 28.6.2010 [cit. 2010-06-29]. SKIP, Knihovnická cena. Dostupné z WWW: .

23

Zora Sedlmayerová – vystudovala Státní knihovnickou školu v Praze, byla ředitelkou Městské, Okresní a Krajské knihovny v Kladně, publikovala bibliografická díla. PhDr. Jaroslav Suchý – absolvoval Tobolkovy knihovnické kurzy, byl ředitelem Městské knihovny v Náchodě. Pořádal různé akce na podporu čtenářství, vydával fejetony a pohádky z knihovnického prostředí. Patřil mezi zakládající členy SKIP. PhDr. Bedřiška Wižďálková – pracovala ve Státní knihovně společenských věd, kde se začala věnovat jmenné a věcné katalogizaci. Od konce 50. let působila ve Státní knihovně Československé republiky a zabývala se katalogizací starých tisků. V 80. letech byla redaktorkou Knihopisu, vydala pět svazků dodatků k tomuto dílu. Její zásluhou se u nás sjednotila pravidla popisu starých tisků.62 Marie Vondrů – v současné době působí jako knihovnice v obecní knihovně v Dobré Vodě u Českých Budějovic.63

62

Sdružení knihoven ČR [online]. 2010 [cit. 2010-06-29]. Slovník českých knihovníků. Dostupné z WWW: . 63 AUT - Databáze národních autorit [online]. c2005 [cit. 2010-06-29]. Dostupné z WWW: .

24

Jméno

Vzdělání

Věk

Pracoviště

x SKIP, IFLA, VÖB, A. I. B.

mezinárodní spolupráce

SKIP

informační zdroje ve zdravotnictví, pedagogická činnost

x

akvizice, katalogizace

SKIP, Ústřední knihovnická rada

manaţerská a legislativní oblast

SKIP

bibliografie

x

bibliografie

SKIP

čtenářství

75

Národní knihovna

x

katalogizace, dějiny knih, knihoven a tisku

56

Státní vědecká knihovna v Českých Budějovicích

x

čtenářství

VŠ

60

Jarmila Burgetová

VŠ

70

Městská knihovna v Praze

František Choc

VŠ

66

Marie Kletečková

VŠ

nezjištěn

Vít Richter

VŠ

52

Miloš Papírník

VŠ

77

Zora Sedlmayerová

SŠ

81

Jaroslav Suchý

VŠ

80

Marie Vondrů

VŠ

SŠ

Obor rozvoj knihoven, automatizace knihoven

Anna Bimková

Bedřiška Wiţďálková


Knihovna Akademie věd Univerzita Karlova, knihovna Policejní akademie Městská knihovna v Praze Národní knihovna Moravská zemská knihovna Středočeská vědecká knihovna v Kladně Městská knihovna v Náchodě

2.1.3 Rok 2002 Rozvoj českého knihovnictví: PhDr. Mirjam Bohatcová, CSc. – pracovala v oddělení rukopisů a starých tisků v Knihovně

Národního

muzea,

poté

přestoupila

do

dokumentačního

oddělení

Československo-sovětského institutu a později do Ústavu jazyků a literatur. V 90. letech vedla na Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK knihovědný seminář. V roce 1999 získala čestnou medaili Josefa Dobrovského.64 64

Sdružení knihoven ČR [online]. 2010 [cit. 2010-06-29]. Slovník českých knihovníků. Dostupné z WWW: .

25

PhDr. Ivana Kadlecová – pracovala jako ředitelka Knihovny Akademie věd, nyní jako zástupce ředitele pro výzkum a vývoj. Zabývá se správou elektronických informačních zdrojů, zajistila knihovně přístup k těmto zdrojům.65 PhDr. Jana Mouchová – pracuje jako ředitelka Knihovny Právnické fakulty Univerzity Karlovy. PhDr. Pavel Pokorný – byl vedoucím oddělení rukopisů a vzácných tisků ve Státní knihovně. Je předsedou České heraldické společnosti. Od roku 1992 strávil čtyři roky v knihovně Královské kanonie premonstrátů na Strahově a věnoval se prvotiskům. PhDr. Eva Stejskalová – zabývala se tvorbou katalogů zámeckých interiérů. V roce 1968 se stala vedoucí oddělením periodik Knihovny Národního muzea. V 90. letech přednášela v kabinetu knihovnictví FF UK. Celoţivotní práce PhDr. Helga Turková – pracovala v Základní knihovně Akademie věd, byla ředitelkou Knihovny Národního muzea, zabývala se záchranou fondů zámeckých knihoven. Byla redaktorkou časopisu Slovník Národního muzea v Praze, je členkou SKIP a dalších organizací. PhDr. Jaroslav Vobr – v 60. let nastoupil do Univerzitní knihovny, v červnu téhoţ roku přešel do Moravské zemské knihovny. Zabýval se starými tisky, sepsal řadu bibliografických děl. Mgr. Věra Vohlídalová – působila jako ředitelka ve Státní vědecké knihovně v Liberci, je nositelkou Kříţe za zásluhy 1. stupně. Byla nominována na Nobelovu cenu míru.66

65

Akademie věd České republiky [online]. 25.11.2009 [cit. 2010-06-29]. PhDr. Ivana Laiblová Kadlecová. Dostupné z WWW: . 66 AUT - Databáze národních autorit [online]. c2005 [cit. 2010-06-29]. Dostupné z WWW: .

26

Pracoviště


Obor

GutenbergGesellschaft

dějiny knih, knihoven a tisku

x


SKIP, Klub vysokoškolských knihoven

nezjištěno

Jméno

Vzdělání

Mirjam Bohatcová

VŠ

Ivana Kadlecová

VŠ

Jana Mouchová

VŠ

Pavel Pokorný

VŠ

Strahovská knihovna

x

Eva Stejskalová

VŠ

Knihovna Národního muzea

x

Helga Turková

VŠ

Jaroslav Vobr

VŠ

Věra Vohlídalová

VŠ

Knihovna Národního muzea Knihovna Akademie věd knihovna Právnické fakulty UK

Knihovna Národního muzea Moravská zemská knihovna Krajská vědecká knihovna Liberec

dějiny knih, knihoven a tisku správa fondů, dějiny knih, knihoven a tisku

SKIP

správa fondů

x

dějiny knih, knihoven a tisku

SKIP

nezjištěno

2.1.4 Rok 2003 Rozvoj českého knihovnictví: PhDr. Jiřina Bínová Kádnerová – pracovala jako bibliografka v knihovně v Rakovníku, od roku 1990 je ředitelkou vědecké knihovny v Kladně. Je členkou knihovnických organizací a redakce časopisu Čtenář. Ing. Aleš Brožek – pracoval ve VÚTP, kde se zaslouţil o automatizaci knihovny a pomáhal vytvořit databázi ALIMIS CS. Od roku 1990 je ředitelem Severočeské vědecké knihovny v Ústí nad Labem. Je členem redakčních rad knihovnických časopisů a knihovnických organizací.67 PhDr. Ivo Brožek – pracuje jako ředitel knihovny Pedagogické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Na katedře bohemistiky vyučuje základy knihovnictví a bibliografii.68 67

Sdružení knihoven ČR [online]. 2010 [cit. 2010-06-29]. Slovník českých knihovníků. Dostupné z WWW: . 68 UJEP | Pedagogická fakulta [online]. c2010 [cit. 2010-06-29]. PhDr. Ivo Broţek. Dostupné z WWW: .

27

PhDr. Zuzana Hájková – pracuje v Jihočeské vědecké knihovně v Českých Budějovicích, kde zastává funkci systémové knihovnice. Zabývá se informačními technologiemi, vzděláváním knihovníků. Zajímá se o katalogizaci, je členkou knihovnických organizací. Jan Horák – přes třicet let byl ředitelem knihovny v Hustopečích. Spolu s manţelkou řídil knihovnu v Boleradicích, která díky Horákovi získala vysokou úroveň. Organizoval literární soutěţe pro děti, publikoval hlavně o Boleradicích a okolí. Mgr. JUDr. Jaroslava Kobrová – roku 1963 se stala ředitelkou Městské knihovny v Trutnově, v roce 1970 byla z politických důvodů přesunuta do Městské knihovny v Úpici. Externě učila na brněnské střední knihovnické škole a trutnovské střední lesnické škole. PhDr. Marie Nádvorníková, CSc. – pracovala jako vedoucí oddělení bibliografie ve Vědecké knihovně v Olomouci. V roce 1982 se stala ředitelkou této knihovny. Byla redaktorkou časopisů Z knihovnické praxe a Knihovní obzor, externě vyučovala na KISK FF MU. Mgr. Jan Pěta – byl vedoucím odboru knihovních fondů v Knihovně města Hradce Králové, v letech 1992-2008 byl ředitelem této knihovny. V roce 1990 spoluzakládal Odborový svaz pracovníků knihoven, v roce 1991 byl jmenován do Ústřední knihovnické rady, podílel se na zaloţení Asociace knihoven. Je členem redakcí několika časopisů, zabýval se bibliografií. PhDr. Karel Sosna – pracoval jako bibliograf knihovny Ústavu dějin KSČ. Kvůli politickým aktivitám byl v roce 1970 propuštěn a pracoval na různých pozicích. Od roku 1990 je ředitelem Parlamentní knihovny a aktivním členem IFLA. Dále je členem SKIP, Ústřední knihovnické rady MK ČR a Dozorčí rady Akademie věd ČR. PhDr. Jaroslav Vyčichlo – působil jako ředitel Okresní knihovny v Rokycanech a Studijní vědecké knihovny v Plzni. Zaslouţil se o automatizaci této knihovny, nechal zrekonstruovat její budovu. Byl členem SDRUK. Daniela Wimmerová – prošla několika knihovnami, aţ zakotvila v Okresní knihovně v Českém Krumlově. Byla komisařkou soutěţe Knihovna roku, v letech 1995-2007 předsedkyní jihočeského oddělení SKIP.

28

Jméno

Vzdělání

Věk

Jiřina Bínová Kádnerová

VŠ

60

Aleš Broţek

VŠ

51

Ivo Broţek

VŠ

52

Zuzana Hájková

VŠ

40

Jan Horák

SŠ

67

Jaroslava Kobrová

VŠ

Marie Nádvorníková

VŠ

Pracoviště Středočeská vědecká knihovna v Kladně Studijní a vědecká knihovna v Ústí nad Labem UJEP v Ústí nad Labem Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích Městská knihovna Hustopeče


Obor

SDRUK, Nadace knihoven

bibliografie

SKIP, SDRUK

akvizice

SKIP

SKIP

SKIP

77

Městská knihovna v Trutnově

x

59

Vědecká knihovna v Olomouci

SDRUK

Jan Pěta

VŠ

58

Městská knihovna v Hradci Králové

Karel Sosna

VŠ

62

Parlamentní knihovna

Jaroslav Vyčichlo

VŠ

56

Daniela Wimmerová

SŠ

55

Studijní a vědecká knihovna v Plzni Městská knihovna v Českém Krumlově

29

Odborový svaz pracovníků knihoven, Ústřední knihovnická rada, Asociace knihoven IFLA, SKIP, Ústřední knihovnická rada

pedagogická činnost, bibliografie automatizace knihoven, katalogizace, pedagogická činnost rozvoj knihoven rozvoj knihoven, pedagogická činnost bibliografie, automatizace knihoven, pedagogická činnost

akvizice

automatizace knihoven, digitalizace

SDRUK

automatizace knihoven, rozvoj knihoven

SKIP

rozvoj knihoven

2.1.5 Rok 2004 Celoţivotní práce: JUDr. Zdeněk Kohout – údaje nezjištěny. PhDr. Václav Pumprla – pracoval ve Státní vědecké knihovně v Olomouci, věnoval se zejména historickým fondům. Vydával 25 svazkovou edici s názvem Soupisy starých tisků ve fondech SVK v Olomouci, zaloţil konferenci Problematika historických a vzácných kniţních fondů Čech, Moravy a Slezska. V současné době pracuje v Ústavu pro klasické studia Akademie věd České republiky, přednášel na Slezské univerzitě v Opavě a na Palackého univerzitě v Olomouci.69 PhDr. Eva Sošková – působila v Ústavu pro technické a ekonomické informace, v Ústavu jaderného výzkumu. Několik let pracovala jako ředitelka Státní technické knihovny, spoluzaloţila a předsedala České informační společnosti.70 Rozvoj knihovnictví: PhDr. Květa Cempírková – od roku 1975 ředitelkou Krajské knihovny v Českých Budějovicích. Členkou Svazu knihovníků a nakladatelských pracovníků. V roce 1990 spoluzaloţila Sdruţení knihoven a Nadaci knihoven České republiky.71 Mgr. Blanka Koubová – knihovnictví vystudovala na Střední knihovnické škole v Praze a na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V letech 1996-2004 pracovala na ministerstvu kultury v odboru umění a knihoven, byla redaktorkou časopisu Čtenář.72 PhDr. Věra Kubíková – v letech 1979-1985 pracovala na Ministerstvu školství, mládeţe a tělovýchovy, kde se zabývala metodikou vysokoškolských knihoven. Od roku 1992 do 2007 pak zde byla zaměstnána v odboru výzkumu a vývoje jako administrátorka programů pro knihovny. Je členkou SKIP.73

69

Sdružení knihoven ČR [online]. 2010 [cit. 2010-06-29]. Slovník českých knihovníků. Dostupné z WWW: . 70 Skolková, Linda; Sošková, Eva. S Evou Soškovou nejen o Státní technické knihovně. Ikaros [online]. 2008, roč. 12, č. 11 [cit. 29.06.2010]. Dostupný na World Wide Web: . URN-NBN:czik5051. ISSN 1212-5075. 71 Sdružení knihoven ČR [online]. 2010 [cit. 2010-06-29]. Slovník českých knihovníků. Dostupné z WWW: . 72 ITlib : Informačné technológie a knižnice [online]. 2003 [cit. 2010-06-30]. Blanka Koubová. Dostupné z WWW: . 73 Sdružení knihoven ČR [online]. 2010 [cit. 2010-06-29]. Slovník českých knihovníků. Dostupné z WWW: .

30

Mgr. Eva Novotná – pracuje jako vedoucí Geografické knihovny Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Zabývá se teologickým knihovnictvím.74 Mgr. Alena Otrubová – pracuje jako ředitelka Městské knihovny v Táboře. Zaslouţila se o automatizaci knihoven, stála u vzniku knihovního katalogu LANius. Spoluzakládala Sdruţení uţivatelů knihovních systémů LANius (SKAT), je členkou SKIP, redakce časopisu Čtenář a Bulletinu SKIP. PhDr. Hana Pessrová, CSc. – pracuje jako ředitelka knihovny CERGE-EI. Je členem Klubu vysokoškolských knihovníků SKIP. PhDr. František Pospíšil – pracoval v Knihovně Národního Muzea, od roku 1969 pak řídil ústavní knihovny Akademie věd ČR. Během jeho působení se knihovna stala hlavním pramenem filozofické a sociologické literatury u nás. Získal stříbrnou plaketu Františka Palackého za přínos knihovnictví v oblasti humanitních věd.75 Ing. Martin Svoboda – v letech 1988-1997 byl ředitelem odboru automatizace v Národní knihovně a vedoucím oddělení CASLIN. Od roku 1997 je ředitelem Státní technické knihovny.76

74

AUT - Databáze národních autorit [online]. c2005 [cit. 2010-06-29]. Dostupné z WWW: . 75 Sdružení knihoven ČR [online]. 2010 [cit. 2010-06-29]. Slovník českých knihovníků. Dostupné z WWW: . 76 Národní technická knihovna [online]. c2006-2010 [cit. 2010-06-30]. Martin Svoboda - Národní technická knihovna. Dostupné z WWW: .

31

Jméno

Vzdělání

Věk

Pracoviště


Obor

Zdeněk Kohout

VŠ

nezjištěno

Moravská zemská knihovna

nezjištěno

nezjištěno


x

dějiny knih, knihoven a tisku, pedagogická činnost

Česká informační společnost

rozvoj knihoven

SDRUK, Nadace knihoven, SKIP

bibliografie, rozvoj knihoven

x

rozvoj knihoven

SKIP

rozvoj knihoven

x

katalogizace

SKAT, SKIP


SKIP

nezjištěno

x

bibliografie, rozvoj knihoven

SKIP, Ústřední knihovnická rada, Asociace knihoven


Václav Pumprla

VŠ

67

Eva Sošková

VŠ

77

Květa Cempírková

VŠ

56

Blanka Koubová

VŠ

nezjištěno

Věra Kubíková

VŠ

57

Eva Novotná

VŠ

39

Alena Otrubová

VŠ

52

Hana Pessrová

VŠ

67

František Pospíšil

VŠ

69

Martin Svoboda

VŠ

Státní technická knihovna Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích Ministerstvo kultury ČR Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy Národní knihovna ČR Městská knihovna Tábor Knihovna CERGE-EI Filozofický ústav Akademie věd Státní technická knihovna

61

2.1.6 Rok 2005 Rozvoj českého knihovnictví: PhDr. Ivanka Horáková – v roce 1975 se stala vedoucí metodičkou pro dětská oddělení v západočeském kraji. Od roku 1990 pracuje ve Studijní a vědecké knihovně v Plzni, od roku 2008 je její ředitelkou.77

77

Noví nositelé Medaile Z. V. Tobolky. Čtenář [online]. 2005, roč. 57, č. 11, [cit. 2010-06-30]. Dostupný z WWW: .

32

Mgr. Zlata Houšková – po 4 roky vedla Bezručovu knihovnu Ústředního domu ţelezničářů. V roce 1987 nastoupila do Národní knihovny, kde působí dodnes. Pracuje v Knihovnickém institutu v oddělení vzdělávání. Zabývá se především propagací knihovnictví a vzděláváním. Je aktivní členkou SKIP.78 Mgr. Adolf Knoll – je vedoucím pro vědu, výzkum a mezinárodní vztahy v Národní knihovně. Zabývá se digitalizací, v roce 1996 vstoupil do subkomise pro technologii programu Paměť světa organizovaným UNESCO. V roce 2007 získal Cenu MK ČR za zapojení do mezinárodních programů v oblasti digitalizace. Hana Jirkalová – pracovala v nakladatelstvích Orbis, Panorama a Academia a ve Středočeské vědecké knihovně v Kladně. Do roku 2005 byla šéfredaktorkou časopisu Čtenář. PhDr. Barbora Ramajzlová – od roku 1981 pracuje v knihovně ČVUT. Je předsedkyní výkonného výboru Asociace vysokých škol. PhDr. Eva Ryšavá – pracovala v Knihovně Národního muzea, od roku 1991 byla jeho ředitelkou. 79 Ing. Helena Slezáková – od roku 1972 působila v oddělení AGRIS v Ústavu vědeckotechnických informací pro zemědělství, od 1978 zde byla ředitelkou. Zabývala se informačními zdroji pro zemědělství, vytvářela českou podobu tezauru AGROVOC. Je členkou SKIP. Mgr. Eva Svobodová – pracuje ve Studijní a vědecké knihovně v Hradci králové, kde je od roku 2002 ředitelkou. Je řešitelkou odborných projektů, působí jako pedagoţka. Je v radě SDRUK a v redakci časopisu U nás. Doc. PhDr. Rudolf Vlasák – podílel se na vytvoření prvního českého automatizovaného systému KOMPAS. Od 90. let působí v Ústavu informačních studií a knihovnictví na FF UK, v letech 1994-2002 byl jeho ředitelem. Od 2001 do 2009 stál v čele České informační společnosti ČSVTS.80

78

SKIP [online]. 28.6.2010 [cit. 2010-06-29]. SKIP, Knihovnická cena. Dostupné z WWW: . 79 Noví nositelé Medaile Z. V. Tobolky. Čtenář [online]. 2005, roč. 57, č. 11, [cit. 2010-06-30]. Dostupný z WWW: . 80 Sdružení knihoven ČR [online]. 2010 [cit. 2010-06-29]. Slovník českých knihovníků. Dostupné z WWW: .

33

Jméno Ivanka Horáková Zlata Houšková

Vzdělání VŠ

VŠ

Věk

Pracoviště


Obor

58

Studijní a vědecká knihovna v Plzni

SKIP

rozvoj knihoven

52

Národní knihovna

SKIP

Rozvoj knihoven, pedagogická činnost

x

Redakční práce

x

Digitalizace

SKIP

Rozvoj knihoven

Asociace knihoven vysokých škol, Ústřední knihovnická rada


x

Redakční práce

SKIP

Informační zdroje v oblasti zemědělství

SDRUK

Bibliografie, akvizice, pedagogická činnost

Český národní výbor FID, Česká informační společnost

automatizace knihoven, pedagogická činnost

Hana Jirkalová

VŠ

nezjištěno

Adolf Knoll

VŠ

51

Ladislav Kurka

VŠ

72

Barbora Ramajzlová

VŠ

56

Eva Ryšavá

VŠ

68

Helena Slezáková

Eva Svobodová

Rudolf Vlasák

VŠ

VŠ

VŠ

Středočeská vědecká knihovna v Kladně Národní knihovna Městská knihovna v Praze

Knihovna ČVUT

Knihovna Národního muzea Ústav zemědělských a potravinářských informací Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové

58

46

Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze

69

2.1.7 Rok 2006 Celoţivotní práce: Martina Bílkovská – od roku 1969 působí v Jihočeské vědecké knihovně, vede výpůjční oddělení a sklady. Je členkou SKIP a komise pro sluţby Národní knihovny. Jaroslava Kolářová – v 50. letech byla ředitelkou Okresní knihovny v Brandýse nad Labem, od 1960 ředitelkou Okresní knihovny Praha-východ.

34

Rozvoj českého knihovnictví: Mgr. Františka Sokolová. Dr. h. c. – od roku 1968 pracovala ve Slovanské knihovně. Zabývá se popisem cyrilských a hlaholských starých tisků. PhDr. Bohdana Stoklasová – od roku 1982 pracuje v Národní knihovně. Zabývala se automatizací knihovních procesů. V současné době je ředitelkou oddělení zpracování a ochrana novodobých fondů.81 PhDr. Petr Voit, CSc. – od roku 2004 pracuje jako kurátor sbírky prvotisků Strahovské knihovny v Královské kanonii premonstrátů na Strahově a působí také jako pedagog na ÚISK FF UK. Zabývá se dějinami knih, je autorem Encyklopedie knihy vydané v roce 2006.82

Jméno

Vzdělání

Věk

Pracoviště

Martina Bílkovská

SŠ

nezjištěno

Jaroslava Kolářová

SŠ

nezjištěno

Františka Sokolová

VŠ

69

Bohdana Stoklasová

VŠ

53

Petr Voit

VŠ

50

Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích Městská knihovna Čelákovice Slovanská knihovna NK ČR Národní knihovna Strahovská knihovna


Obor

SKIP

Rozvoj knihoven

x

Rozvoj knihoven

x IFLA x

dějiny knih, knihoven a tisku automatizace knihoven dějiny knih, knihoven a tisku

2.1.8 Rok 2007 Celoţivotní práce: Bohuslav Smejkal – 35 let působil ve Státní vědecké knihovně v Olomouci. Zabýval se stykem s veřejností, prováděl exkurze, pořádal výstavy. V 80. letech byl šéfredaktorem časopisu Z knihovnické praxe, zaslouţil se o obnovení Vlastivědné společnosti muzejní v Olomouci.

81

Noví nositelé Medaile Z. V. Tobolky. Čtenář [online]. 2006, roč. 58, č. 11, [cit. 2010-06-30]. Dostupný z WWW: . 82 Sdružení knihoven ČR [online]. 2010 [cit. 2010-06-29]. Slovník českých knihovníků. Dostupné z WWW: .

35

Mgr. Taťjána Spunarová – od 50. let byla zaměstnaná v Knihovně Národního muzea. Zabývala se mezinárodní výměnou dokumentů, publikovala řadu studií týkajících českého muzejnictví. Rozvoj českého knihovnictví: Mgr. Zuzana Bornová – od roku 1989 pracuje v Knihovně Petra Bezruče v Opavě, od 1991 je její ředitelkou. Jako pedagog působí na Slezské univerzitě v Opavě. Jana Shejbalová – od roku 1974 je zaměstnaná v Moravské zemské knihovně, je vedoucím oddělení absenčních sluţeb. Zabývá se rekonstrukcemi a výstavbou knihoven.83 PhDr. Zdeněk Uhlíř – pracuje v Národní knihovně, zabývá se kodikologií a bibliologií. Podílel se na vzniku digitální knihovny Manuscriptorium a účastnil se projektu UNESCO Paměť světa.84

Jméno

Vzdělání

Věk

Pracoviště Vědecká knihovna v Olomouci

Bohuslav Smejkal

SŠ

83

Taťjána Spunarová

VŠ

78

Zuzana Bornová

VŠ

47

Jana Shejbalová

SŠ

57

Zdeněk Uhlíř

VŠ

Národní muzeum Knihovna Petra Bezruče v Opavě Moravská zemská knihovna Národní knihovna

51


Obor

X


X

Akvizice

X


X

Rozvoj knihoven

X

digitalizace, dějiny knih, knihoven a tisku

2.1.9 Rok 2008 Celoţivotní práce: Stanislava Čechová – v letech 1958-1974 působila v Technické knihovně Svit Gottwaldov. V letech 1987-1998 byla ředitelkou dnešní Knihovny Františka Bartoše ve Zlíně. Zaslouţila se o automatizaci této knihovny, zabývala se regionální literaturou.

83


36

Rozvoj českého knihovnictví: Jiří Gruntorád – před rokem 1989 vydával samizdatovou literaturu, za coţ obdrţel medaili Za zásluhy 1. třídy. V této době je ředitelem knihovny Libri prohibiti. V roce 2002 získal cenu Magnesia Litera za zaloţení této knihovny. Ing. Hana Študentová – od roku 1992 pracuje ve Vědecké knihovně v Olomouci, od roku 2003 jako její ředitelka.85 Ing. Jiří Mika – od roku 1997 je zaměstnán ve Středočeské knihovně v Kladně, od 1999 je vedoucím odboru doplňování a zpracování fondu. Zabývá se automatizací knihovny. PhDr. Ila P. Šedo – pracuje v Západočeském muzeu, od roku 1991 je vedoucím knihovny. Je členem SKIP a redakce Bulletinu SKIP, Spolku českých bibliofilů.86

Jméno

Vzdělání

Věk

Pracoviště


Obor

X


Stanislava Čechová

nezjištěno

70

Krajská knihovna Františka Bartoše

Jiří Gruntorád

nezjištěno

56

Knihovna Libri Prohibiti

X

54

Středočeská vědecká knihovna v Kladně

X

Jiří Mika

VŠ

Ila P. Šedo

VŠ

57

Knihovna Západočeského muzea v Plzni

Hana Študentová

VŠ

50


85

SKIP, Spolek českých bibliofilů, Komise knihovníků muzeí a galerií SDRUK, Klub dětských knihoven SKIP

redakční práce, rozvoj knihoven automatizace knihoven, rozvoj knihoven akvizice, automatizace knihoven, rozvoj knihoven

rozvoj knihoven


37

2.1.10 Rok 2009 Rozvoj českého knihovnictví: Mgr. Jitka Banzetová – od roku 1997 působí v Okresní knihovně v Karlových Varech, od 2002 je odbornou náměstkyní ředitelky této knihovny. Během jejího působení byla zrekonstruována bývalá důstojnický jídelna na knihovnu. Mgr. Hana Opatrná – od roku 1973 působila v knihovně v Liberci, nejprve jako vedoucí oddělení beletrie a populárně naučné literatury, později byla vedoucí odboru sluţeb. V současné době je navíc statutární zástupkyní knihovny.87 Věra Doubková – pracovala v Severočeské vědecké knihovně v Ústí nad Labem. Účastnila se vytvoření lidové části knihovny a vybudování nové přístavby knihovny. Působí v komisi pro sluţby v Národní knihovně. Mgr. Jana Nejezchlebová – v roce 1979 nastoupila do Státní vědecké knihovny v Brně (dnešní Moravská zemská knihovna), kde od roku 1990 pracuje jako vedoucí oddělení vzdělávání a výzkumu. Zabývá se především celoţivotním vzděláváním knihovníků a oblastí školních knihoven. Společně s Národní pedagogickou knihovnou Komenského vybudovala Centrum pro školní knihovny. Organizuje konferenci Informační gramotnost – vědomosti a dovednosti pro ţivot. Je členkou SKIP, vyučuje na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Mgr. Marie Sobotková – od roku 1972 pracovala na různých pozicích v Okresní knihovně v Náchodě, od roku 1984 je její ředitelkou. Zaslouţila se o rekonstrukci této knihovny, vydávala články o řízení knihoven a regionálních knihovnících a knihovnách.88

87


38

Jméno

Vzdělání

Věk

Pracoviště

Jitka Banzetová

VŠ

nezjištěno

Věra Doubková

VŠ

62

Jana Nejezchlebová

VŠ

62

Krajská knihovna Karlovy Vary Severočeská vědecká knihovna v Ústí nad Labem Moravská zemská knihovna

Hana Opatrná

VŠ

59

Krajská vědecká knihovna v Liberci

Marie Sobotková

VŠ

60

Městská knihovna Náchod

39


Obor

SKIP

rozvoj knihoven

X

rozvoj knihoven

SKIP, SDRUK

pedagogická činnost

SKIP

Nezjištěno

teorie a historie knihovnictví, rozvoj knihoven bibliografie, rozvoj knihoven

2.2 Výsledky analýzy ceny a shrnutí za deset let její existence V poslední kapitole mé práce vyhodnotím výsledky získané z tabulek v jednotlivých letech. 1.

Počet oceněných Celkový počet oceněných 10 10 8 11 11 10 5 5 5 5 80

Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Celkem

Od roku 2000 do roku 2009 bylo celkem uděleno 80 Medailí Z. V. Tobolky českým knihovníkům. Počty laureátů v jednotlivých letech se značně liší, v prvních pěti letech se pohybují kolem deseti, od roku 2006 se jejich počet ustálil na šesti. 2.

Vzdělání Vzdělání Středoškolské Vysokoškolské Nezjištěno

Počet 9 69 2

% 11, 25 86, 25 2, 50

Z 80 oceněných knihovníků přibliţně 11% dosáhlo středoškolského vzdělání, 86% vysokoškolského a u 2 se nepodařilo vzdělání zjistit. 3.

Věk

2000

Průměrný věk v jednotlivých letech 66, 4

2001

68, 5

2002

64, 1

2003 2004

57, 9 60, 5

2005

58, 8

2006 2007 2008

57, 3 63, 2 57, 4

2009

60, 8

Celkový průměrný

61, 5

Rok

Poznámka u jednoho věk nezjištěn u jednoho věk nezjištěn u dvou věk nezjištěn u jednoho věk nezjištěn u dvou věk nezjištěn u jednoho věk nezjištěn

40

věk

Věk knihovníků v roce získání ceny se pohybuje kolem 60 let, přičemţ u osmi nebyl zjištěn. 4.

Pracoviště Pracoviště Krajská knihovna Karlovy Vary Knihovna Libri Prohibiti Knihovna Západočeského muzea v Plzni Národní knihovna UJEP v Ústí nad Labem Univerzita Karlova Městská knihovna Trutnov Moravská zemská knihovna Vědecká knihovna v Olomouci SVK Liberec SVK Hradec Králové SVK Plzeň SVK Ústí nad Labem SVK Kladno SVK České Budějovice Památník národního písemnictví Akademie věd ČR Knihovna Policejní akademie Knihovna Národního muzea Strahovská knihovna Parlamentní knihovna Státní technická knihovna Ministerstvo kultury ČR Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR Knihovna CERGE-EI ČVUT Ústav zemědělských a potravinářských informací Městská knihovna Praha Městská knihovna Náchod Městská knihovna Hustopeče Městská knihovna Hradec Králové Městská knihovna Český Krumlov Městská knihovna Tábor Městská knihovna Čelákovice Slovanská knihovna Knihovna Petra Bezruče v Opavě Krajská knihovna Františka Bartoše Nezjištěno

Počet 1 1

% 1, 23 1, 23

1

1, 23

9 1 5 1 6 4 3 2 3 3 4 4 1 3 1 5 2 1 2 1

11, 11 1, 23 6, 17 1, 23 7, 41 4, 94 3, 70 2, 47 3, 70 3, 70 4, 94 4, 94 1, 23 3, 70 1, 23 6, 17 2, 47 1, 23 2, 47 1, 23

1

1, 23

1 1

1, 23 1, 23

1

1, 23

3 2 1

3, 70 2, 47 1, 23

1

1, 23

1

1, 23

1 1 1 1

1, 23 1, 23 1, 23 1, 23

1

1, 23

0

0

Co se týká pracoviště, nejvíce knihovníků bylo v době udělení ceny zaměstnáno v Národní knihovně – 11%, v Moravské zemské 7% a 6% bylo zaměstnáno na Univerzitě

41

Karlově a v Knihovně Národního muzea. Zbylých 70% pracovalo v jiných knihovnách po celé republice. Pochází celkem z 37 různých pracovišť, kromě knihoven se mezi nimi vyskytuje také Ministerstvo kultury ČR a Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy ČR. 5.

Knihovnická organizace Knihovnická organizace SKIP SDRUK CASLIN Asociace knihoven ČR Ústřední knihovnická rada Národní výbor FID Český svaz vědeckotechnických společností (ČSVTS) Klub vysokoškolských knihoven Nadace knihoven Odborový svaz pracovníků knihoven Česká informační společnost Klub dětských knihoven Spolek českých bibliofilů SKAT Komise knihovníků muzeí a galerií Zahraniční organizace Není členem Nezjištěno

Počet 33 9 1 3 6 2

% 31, 4 8, 60 0, 95 2, 86 5, 71 1, 90

1

0, 95

1 2

0, 95 1, 90

1

0, 95

2 1 1 1 1 5 33 2

1, 90 0, 95 0, 95 0, 95 0, 95 4, 76 31, 4 1, 90

Přes 60% knihovníků je členem nějaké knihovnické organizace, přičemţ někteří jsou členy více organizací. Nejvíce se jich sdruţuje ve SKIP, více neţ 30%. Stejné procento ale není členem ţádného spolku. Necelých 5% knihovníků je sdruţeno také v zahraničních organizacích, jmenujme například IFLA, CDNL – Conference of Directors of National Libraries nebo LIBER – Ligue des bibliothèques européennes de recherche. 6.

Obor Obor Katalogizace Historie a teorie knihovnictví Pedagogická činnost Dějiny knih, knihoven a tisku Akvizice Bibliografie Informační zdroje Automatizace knihoven Mezinárodní spolupráce Manažerská a legislativní činnost Čtenářství Redakční práce Rozvoj knihoven

42

Počet 10 2 16

% 8, 55 1, 71 13, 68

9

7, 69

7 14 2 15 1

5, 98 11, 97 1, 71 12, 82 0, 85

1

0, 85

2 3 26

1, 71 2, 56 22, 22

2 3 4

Správa fondů Digitalizace Nezjištěno

1, 71 2, 56 3, 42

Bylo velmi těţké určit, jaký obor leţí ve středu zájmu kaţdého z oceněných. Abych je mohla vyhodnotit bylo třeba je rozdělit do výše uvedených kategorií, přičemţ některé jsou jasné a jiné zahrnují více činností. Například dějiny knih, knihoven a tisku obsahují bibliologii, zkoumání starých tisků a historii knihoven. Toto rozčlenění je subjektivní, pro potřeby této práce jsem ale činnosti jednotlivých knihovníků musela zobecnit a určit tu stěţejní. U některých laureátů ale i tak nebylo moţné určit jeden hlavní obor, bylo nutné jich uvést více. Z tabulky tedy vyplývá, ţe nejfrekventovanějším oborem je rozvoj knihoven (zabývá se jím celkem 22% oceněných), do kterého jsem zahrnula jednak výstavbu a rekonstrukci budov a jednak chod samotných knihoven. Na druhém místě stojí pedagogická činnost (necelých 14% laureátů), jeţ zahrnuje jak přednáškovou činnost na vysokých či středních školách, tak vzdělávání knihovníků. Třetím nejčastějším oborem je automatizace knihoven (téměř 13%). Do tohoto oboru jsem zahrnula vývoj, zavádění a správu elektronických knihovních katalogů a propagaci elektronických informačních zdrojů. Myslím, ţe oblíbenost tohoto oboru je logická vzhledem k vývoji společnosti, která takovéto zdroje denně vyuţívá, a které do značné míry šetří čas a usnadňují práci. Bez elektronického katalogu by se podle mého názoru dnes obešlo jen velmi málo knihoven. Mezi ostatní frekventované obory patří bibliografie (12%) a katalogizace (9%). Cílem této práce nebylo určit, zda si některý z oceněných zaslouţí Medaili Z. V. Tobolky více neţ jiní. Nebylo by vhodné hodnotit je takovým způsobem, kaţdý z nich se vyznamenal něčím, čím přispěl k rozvoji českého knihovnictví, ať na celostátní nebo regionální úrovni. Z výsledků analýzy ale mohu vytvořit profil průměrného laureáta této ceny. Je to vysokoškolsky vzdělaný knihovník, kterému je kolem šedesáti let, je členem knihovnické organizace. Pracuje pravděpodobně ve veřejné knihovně ve větším městě. Protoţe vystudoval vysokou školu, zastává vedoucí pozici a v této knihovně pracuje jiţ dlouhou dobu. Snaţí se knihovnu zmodernizovat, neustále se vzdělává a zabývá se i vzděláváním ostatních. Zajímá se o region, v němţ ţije, moţná sestavil bibliografii kraje nebo významné osobnosti, která zde ţila. Co se týká samotné ceny, dle mého názoru, nebylo v prvních letech její udělování dobře promyšleno. Oceněných bylo zpočátku mnoho, rušivě působí také udělování cen knihovnám v roce 2000 a zahraničním knihovníkům v letech 2001 a 2003. Ceny jsou

43

udělovány ve dvou kategoriích – za celoţivotní práci a rozvoj českého knihovnictví. Toto rozdělení ale není v kaţdém roce dodrţeno, v letech 2001, 2002 a 2003 byly uděleny ceny pouze za rozvoj. Jakési usměrnění nastává aţ v roce 2006, kdy se počet laureátů ustálil na pěti a Medaile jsou udělovány v obou kategoriích. Přesto v tomto rozdělení nevidím velký rozdíl, proto ho ani nezohledňuji ve své analýze. Myslím, ţe by bylo dobré stanovit přesná kritéria pro udělení ceny, která do dnešní doby neexistují.

44

Závěr Cílem první části práce bylo představení Zdeňka Václava Tobolky jako důleţité osoby v historii českého knihovnictví. Spolupodílel se na vytvoření knihovnického zákona, který poloţil základy našemu modernímu knihovnictví. Stál také u zrodu odborného vzdělávání knihovníků, absolventi jeho kurzů patřili k prvním odborně vzdělaným knihovníkům u nás. Přenesením na akademickou půdu umoţnil pozdější vznik kateder knihovnictví na vysokých školách. Přes tyto nepochybné zásluhy vyčítají někteří odborníci Tobolkovi neoriginalitu. Většina jeho děl byla prý pouhými překlady zahraničních knihovníků. Tobolka se řadil mezi pozitivisty, proto nebylo jeho záměrem vymýšlení nových přístupů, snaţil se shromáţdit co nejvíce informací, kterých byl u nás v té době nedostatek. Cílem druhé části práce je zhodnocení knihovnické ceny Medaile Z. V. Tobolky. Z uvedených výsledků vyplynulo, ţe tomuto ocenění chybí přesná pravidla pro udělování Medaile. Z počátku byly oceněny i knihovny i zahraniční knihovníci, počet laureátů nebyl pevně stanoven. Od roku 2006 se situace mění, počet medailistů se ustálil. Přesto by bylo třeba stanovit jasnější kritéria. Ačkoli je cena udělována ve dvou kategoriích, není pevně dáno, komu udělit medaili za celoţivotní práci v knihovnictví a komu za jeho rozvoj. Bylo by dobré alespoň tato pravidla stanovit.

45

Použité zdroje Tištěné zdroje: 1. BROŢEK, Aleš. První medaile Z. V. Tobolky uděleny. Čtenář. 2000, roč. 52, č. 12, s. 351-352. 2. CEJPEK, Jiří. Československé knihovnictví : poslání a organizace. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1967. 186 s. 3. CEJPEK, Jiří; HLAVÁČEK, Ivan; KNEIDL, Pravoslav. Dějiny knihoven a knihovnictví : v českých zemích a vybrané kapitoly z obecných dějin. Praha : Karolinum, 1998. 192 s. ISBN 80-7184-163-3. 4. CEJPEK, Jiří. Od Československého knihovnictví k Encyklopedia of Library and Information Science. Čtenář. 2001, roč. 53, č. 1, s. 14. 5. JIRKALOVÁ, Hana. Vzpomínky na Z. V. Tobolku. Čtenář, 1991, roč. 43, č. 3, s. 78. 6. MALÝ, Jaromír. PHDr Zdeněk Václav Tobolka. Slovesná věda, 1951, roč. 4, č. 4-5, s. 241. 7. SOSNA, Karel. The Czech Parliamentary library: a tribute on its 150th anniversary : the central European parliamentary libraries from the past to the present. [Praha] : Office of the Chamber of Deputies of the Parliament of the Czech Republic, 2009. 206 s. 8. TOBOLKA, Zdeněk Václav, et Československý kompas, 1925. 613 s.

al.

Československé

knihovnictví.

Praha :

9. TOBOLKA, Zdeněk Václav. Heslový seznam věcný. Praha : [s.n.], 1947. 98 s. 10. TOBOLKA, Zdeněk Václav. Nový Jungmann. Časopis československých knihovníků. 1923, roč. 2, č. 10, s. 216-219. 11. TOBOLKA, Zdeněk Václav. Pravidla, jimiž se řídí budování abecedního seznamu jmenného. Praha : [Československý kompas], 1921. 64 s. 12. TOBOLKA, Zdeněk Václav. Státní vědecké knihovnictví českosovenské republiky. Praha : [vl. n.], 1918. 18 s. Elektronické zdroje: 1. Akademie věd České republiky [online]. 25.11.2009 [cit. 2010-06-29]. PhDr. Ivana Laiblová Kadlecová. Dostupné z WWW: . 2. AUT - Databáze národních autorit [online]. c2005 [cit. 2010-06-29]. Dostupné z WWW: . 46

3. ITlib : Informačné technológie a knižnice [online]. 2003 [cit. 2010-06-30]. Blanka Koubová. Dostupné z WWW: . 4. Chadimová, Jana. Zdeněk Václav Tobolka. Ikaros [online]. 2005, roč. 9, č. 10 [cit. 2005-10-03]. Dostupný na World Wide Web: . URNNBN:cz-ik2028. ISSN 1212-5075. 5. Národní technická knihovna [online]. c2006-2010 [cit. 2010-06-30]. Martin Svoboda Národní technická knihovna. Dostupné z WWW: . 6. NIPOS [online]. 1999 [cit. 2010-04-14]. O NIPOSu. Dostupné z WWW: . 7. Noví nositelé Medaile Z. V. Tobolky. Čtenář [online]. 2005, roč. 57, č. 11, [cit. 201006-30]. Dostupný z WWW: . 8. Noví nositelé Medaile Z. V. Tobolky. Čtenář [online]. 2006, roč. 58, č. 11, [cit. 201006-30]. Dostupný z WWW: . 9. Noví nositelé Medaile Z. V. Tobolky. Čtenář [online]. 2007, roč. 59, č. 11, [cit. 201006-30]. Dostupný z WWW: . 10. Noví nositelé Medaile Z. V. Tobolky. Čtenář [online]. 2008, roč. 60, č. 11, [cit. 201006-30]. Dostupný z WWW: . 11. Noví nositelé Medaile Z. V. Tobolky. Čtenář [online]. 2009, roč. 61, č. 9, [cit. 201006-30]. Dostupný z WWW: . 12. Parlamentní knihovna [online]. 2002, Aktualizováno 3. 7. 2009 [cit. 2010-04-20]. Historie knihovny. Dostupné z WWW: . 13. Sdružení knihoven ČR [online]. 2010 [cit. 2010-06-29]. Slovník českých knihovníků. Dostupné z WWW: . 14. SKIP [online]. 28.6.2010 [cit. 2010-07-01]. Dostupné z WWW: . 15. Skolková, Linda; Sošková, Eva. S Evou Soškovou nejen o Státní technické knihovně. Ikaros [online]. 2008, roč. 12, č. 11 [cit. 29.06.2010]. Dostupný na World Wide Web: . URN-NBN:cz-ik5051. ISSN 1212-5075. 16. UJEP | Pedagogická fakulta [online]. c2010 [cit. 2010-06-29]. PhDr. Ivo Broţek. Dostupné z WWW: .

47

Seznam příloh Příloha č. 1: Zdeněk Václav Tobolka Příloha č. 2: Medaile Z. V. Tobolky

48

Příloha č. 1: Zdeněk Václav Tobolka

49

Příloha č. 2: Medaile Z. V. Tobolky

50

ZDENĚK VÁCLAV TOBOLKA A JEHO KNIHOVNICKÁ CENA

Recommend Documents