Sponzorem čísla je společnost
ROČNÍK VII ČÍSLO 6/2003 ZDARMA
KB se rozhodla podpořit VŠB–TUO str. 5
SME prohlubuje spolupráci s VŠB–TUO str. 6
Výstava „Slévárenství všude kolem nás“ str. 9
Spolupráce mezi univerzitami str. 10–11
Ekonomická fakulta VŠB–TUO str. 16–19 „… dlouhodobý úspěch dosáhneme jedině díky kvalifikovaným a precizním
Kapitoly z historie Katedry jazyků VŠB–TU Ostrava (I.) str. 21
zaměstnancům, jejichž profesní růst a osobní spokojenost jsou pro nás rozhodující.“
Říká ve svém úvodním slově Partner společnosti KPMG Česká republika, s.r.o. Pavel Závitkovský
2
AKADEMIK 6/2003
úvodní slovo AKADEMIK ÈASOPIS VB-TUO Vydává: INFOCENTRUM VB-TUO Redakèní rada: Ing. árka Vilamová, Ph.D. éfredaktorka
Váení studenti, jsem velmi rád, e tak jak tomu bylo v minulých letech, mohu opìt vyuít pøíleitosti a pøedstavit Vám spoleènost KPMG jetì pøed tím, ne se s nìkterými z Vás setkáme osobnì na akci Hvìzdy finanèního nebe. Tato akce, kterou ji tradiènì organizuje INFOCENTRUM VBTUO, není letoní kolní rok jedinou pøíleitostí, jak se mohou studenti a budoucí absolventi seznámit se spoleèností KPMG. Rozhodli jsme se jetì více prohloubit vzájemnou spolupráci a stali jsme se generálním partnerem INFOCENTRA VBTUO. Doufáme, e i tímto krokem podnítíme ve Vás, studentech, zájem o svou budoucí kariéru, která by mohla zaèít právì ve spoleènosti KPMG. Mezi naimi zamìstnanci pùsobí také nìkolik bývalých absolventù VBTUO a nutno podotknout, e velmi úspìnì. Nejen skuteènì univerzální vzdìlanostní základ, který absolventi získali na své alma mater, ale pøedevím chu nìèeho dosáhnout, jim pomohla, aby nali své profesní uplatnìní ve stále vìtí konkurenci kvalitních absolventù. V Èeské republice v souèasnosti pùsobí ji mnoho mezinárodních firem, které jsou pro Vás, absolventy vysokých kol, atraktivním zamìstnavatelem, protoe nabízejí zajímavou praxi, kolení, zahranièní pracovní pobyty, mezinárodní zkuenosti a profesionální zázemí. Kadoroèní zájem studentù právì o nae výbìrové øízení nás pøesvìdèuje, e KPMG mezi tyto firmy patøí. V Èeské republice pùsobí KPMG od roku 1990, kdy byla otevøena první kanceláø se tøemi zamìstnanci v Praze na Václavském námìstí. Toto èíslo je a neuvìøitelné ve srovnání s dneními 530 zamìstnanci a s roèním obratem pøes jednu miliardu korun. Kromì kvantitativnì mìøitelného rozvoje spoleènosti povaujeme za úspìch pøedevím to, e jsme si v prùbìhu uplynulých let udreli a zároveò posílili vysokou reputaci jak u naich klientù, tak i u odborné veøejnosti. Zároveò nás tìí, e se nám podaøilo vykolit velmi kvalitní místní pracovníky, kteøí postupnì nahradili zahranièní experty a dostali se do øídících funkcí. Velké pøíleitosti nabízí rychlý vývoj technologií a plánovaný vstup Èeské republiky do Evropské unie. KPMG Èeská republika se více integruje do evropských a globálních struktur v rámci KPMG, co pøináí vyí úroveò ve standardech interních postupù a zároveò se otevírají mnohem vìtí monosti naim zamìstnancùm pro krátkodobé i dlouhodobé pracovní pobyty v zahranièí. Pro KPMG je z dlouhodobého hlediska nejdùleitìjí trvalé získávání a udrení nejschopnìjích pracovníkù. Usilujeme o diferencovaný pøístup k monostem jejich uplatnìní tak, aby spoleènost KPMG byla jedním z nejvyhledávanìjích zamìstnavatelù. Jsme si dobøe vìdomi toho, e dlouhodobý úspìch závisí na íøi naich odborných znalostí, øídících dovednostech a pøedevím na flexibilitì a pøipravenosti poskytovat naim klientùm sluby podle jejich potøeby. Splnìní výe uvedených kritérií dosáhneme jedinì díky kvalifikovaným a precizním zamìstnancùm, jejich profesní rùst a osobní spokojenost jsou pro nás rozhodující. Závìrem mi dovolte popøát Vám, studentùm, mnoho tìstí pøi studiu a budoucím absolventùm úspìné odstartování kariéry. S tìmi z Vás, kteøí úspìnì projdete naím výbìrovým øízením a rozhodnete se pro práci v KPMG, se tìím na spolupráci.
Pavel Závitkovský, Partner KPMG Èeská republika, s.r.o.
AKADEMIK 6/2003
Ing. Roman Kozel, Ph.D. Doc. Ing. Jiøí Loák, CSc. FBI Doc. PhDr. Jana Gerlová, CSc. EkF Ing. Irena Beláková FAST Prof. Ing. Arnot Pokorný, CSc. FS Renáta Kremserová FEI Ing. Petr ùrek, CSc. HGF Prof. Ing. Dana Kritofová, CSc. FMMI PhDr. Daniela Zemanová Katedra spoleèenských vìd Mgr. Nadìda Peøinová Katedra jazykù RNDr. Irena Durdová, Ph.D. KTVS Mgr. Daniela Tkaèíková Ústøední knihovna foto: Josef Polák Redakce: INFOCENTRUM VBTUO Studentská 1770 (E320) 700 32 Ostrava-Poruba tel./fax: 596 996 375
[email protected] http://ic.vsb.cz Sazba a tisk: ASEITA spol. s r.o. Studentská 1770/C 700 32 Ostrava-Poruba tel.: 596 996 218 Distribuce: vlastní Náklad: 5.000 kusù Uzávìrka tohoto èísla: 31. 10. 2003 Uzávìrka pøítího èísla: 13. 12. 2003 Toto èíslo vylo: 25. 11. 2003 Zmìna programù je vyhrazena poøadatelùm Platnost kadé akce doporuèujeme ovìøit telefonicky Za obsah reklamy odpovídá zadavatel Obsah pøíspìvkù se nemusí shodovat s názorem redakce ISSN 1213-8916
3
100 let od narození Ing. Nikolaje Chvorinova absolventa VŠB v Příbrami, světově proslulého odborníka v oboru krystalizace a tuhnutí odlitku 15. listopadu 1903 se narodil Ing. Nikolaj Chvorinov jako syn architekta v Omsku. Ve sloité politické situaci v roce1919 odjídí pøes Archangelsk Chvorinov v dobì svého k pøíbuzným do stìejního objevu (1941) Anglie, kde dostudoval støední kolu a sloil maturitu. Po krátkém pobytu u matky v Dánsku pøijel v roce 1922 do Èeskoslovenska. V Èeské Tøebové na ruském gymnáziu sloil v roce 1923 podruhé maturitní zkouky a pak studoval hutní inenýrství na Vysoké kole báòské v Pøíbrami, které ukonèil v roce 1928. Po dobu vysokokolských studií mìl na nìj znaèný vliv jeho krajan, profesor metalurgie a slévárenství Ing. Alexandr Mitinský. V roce 1929 nastoupil Chvorinov do slévárny kodových závodù v Plzni a po dvou letech byl na vlastní ádost pøeloen do Pokusného ústavu, kde byly ji v té dobì velmi dobré podmínky k výzkumné èinnosti. Za krátkou dobu vypracoval na základì svých experimentù pøednáku pro Mezinárodní slévárenský sjezd v Praze (1933) na téma vliv tlouky stìn odlitkù a chemického sloení na mechanické vlastnosti litin. K vyjádøení rychlostních podmínek tuhnutí rùzných tvarù ji pouíval pomìr objemu k povrchu (relativní tlouku). Pro Mezinárodní slévárenský sjezd v Paøíi (1937) pøipravil pøednáku s E. Valentou o vlivu køemíku a cínu na vlastnosti edé litiny, co byla jedna z prvních prací o pùsobení cínu v litinì. V tu dobu se zaèíná vìnovat otázkám krystalizace, shromaïuje vìtí mnoství experimentálních údajù o vlivu tvaru, velikosti a materiálu na dobu tuhnutí. V r. 1939 pøedkládá na Mezinárodním slévárenském sjezdu v Londýnì ji své výsledky z této oblasti. Svìtovou proslulost získal Chvorinov svým stìejním èlánkem o teorii tuhnutí odlitkù, zveøejnìným v èasopise Giesserei (1940). Od té doby je citován ve vech odborných pracích, zabývajících se tuhnutím odlitkù. Chvorinov je povaován za objevitele nového pohledu na tento proces. Do roku 1945 se vedle primární krystalizace a tuhnutí ingotù zabývá i odstøedivým
4
litím oceli. Z dané problematiky vypracoval celkem 25 výzkumných zpráv. Po válce v porevoluèních dnech roku 1945 se jako Rus dostává v tehdejích politických pomìrech do sloité osobní situace. Poádal proto o dlouhodobou dovolenou a pozdìji rozvazuje pracovní pomìr, aby se mohl vìnovat svobodné umìlecké èinnosti, a to malíøství. Své obrazy, zejména z Chodska, vystavoval v Plzni i v Praze. Nìkteré z nich jsou majetkem Národní galerie. V roce 1948 se Chvorinov vrací zpìt do Pokusného ústavu v Plzni jako jeho øeditel a na výroèním sjezdu Èeskoslovenského odborného spolku slévárenského (1949) pøednáí o ovládaní tvaru grafitu v edé litinì a zabývá se ji i litinou s kulièkovým grafitem. Pro vysoké nároky v práci nael i øadu odpùrcù, kteøí neradi pøijímali i jeho uznávané úspìchy, a proto po roce a pùl poádal o zprotìní z funkce vedoucího. V roce 1951 na základì dosud málo známých okolností Chvorinov odeel ze kodových závodù a pøeel do Výzkumu SONP Kladno. Své souèasné poznatky souhrnnì zveøejnil v knize Krystalizace a nestejnorodosti oceli, která byla pøeloena do rutiny a stala se známou u nás i ve svìtì. Pro Mezinárodní slévárenský sjezd v Praze (1963) zpracoval pøednáku o øeení tuhnutí pøi navrhování nálitkù a ztracených hlav. V SONP Kladno Chvorinov pùsobil a do odchodu do dùchodu (1971), kde aplikoval své objevné poznatky pøedevím na oblast tuhnutí ingotù (zvyování výtìnos-
Vztah mezi dobou tuhnutí a relativní tloukou odlitku (Chvorinùv zákon)
Chvorinov ke konci ivota (1986)
ti, optimalizace tvaru kokil, zlepování homogenity ingotù z legovaných ocelí). V roce 1962 patentoval technologii odlévání ingotù spodem pod licími práky s pouitím nízkoexotermických briket. Své umìlecké nadání vyuil Chvorinov k filmovému zpracování problematiky Krystalizace a vady oceli, jako i v dalích filmech ivot v kovech a Sniování ztrát materiálu zmenením hlav ingotù. V posledním období ivota se Chvorinovovi oslabil zrak, èím se mu podstatnì ztíila jakákoliv èinnost. Zemøel náhle v kladenské nemocnici 7. listopadu 1987. Chvorinov jako první dokázal, e dobu tuhnutí odlitkù ( ) nejrùznìjích tvarù, velikosti i materiálù lze urèit pomocí relativní tlouky R (pomìru objemu V k jeho ochlazovanému povrchu S) a koeficientu tuhnutí (k), charakterizující ochlazovací úèinek formy: =(R/k)2. Tak zvaný Chvorinùv zákon vychází z analogických rovnic rychlosti promrzání pùdy (práce C. Schwarce ad. autorù) a pøedstavuje velký objev. Pøihlédneme-li k tehdejím monostem experimentální techniky a absence výpoèetní techniky, musíme vysoce ocenit jeho schopnost tvùrèího mylení. Jeho výsledky byly brzy citovány v odborné literatuøe západního svìta i sovìtského Ruska. Do irího podvìdomí naí slévárenské veøejnosti se jeho objev a aplikace dostávají pøedevím díky pedagogické a publikaèní èinnosti prof. Dr. Ing. Josefa Pøibyla, DrSc. vedoucího a zakladatele Katedry slévárenství na Hutnické fakultì VB v Ostravì. K plnému vyuití v praktické èinnosti sléváren ve svìtì dolo a vlivem knihy R. Wlodawera (Die gelenkte Erstarung von
AKADEMIK 6/2003
Stahlguss, Düsseldorf, Giesserei Verlag 1967), kde tloukový ekvivalent byl nahrazen pojmem modul. Øada svìtových vìdcù navazovala na Chvorinovovy práce. Napø. øeditel výzkumného ústavu japonské firmy Hitachi Dr. Ing. Eisuke Niyama, významný odborník v tuhnutí odlitkù, mìl monost se v roce 1983 setkat v Kladnì s Chvorinovem. Ten vzpomínal na toto setkání jako na splnìní dlouholetého snu. U této pøíleitosti mu pøedal svou studii o tuhnutí odlitkù, v ní byl rozíøen pohled na Chvorinùv vzorec ji pomocí výpoèetní techniky, tedy stav po více ne 40 letech od pùvodního objevu. Chvorinov byl a je svìtovì proslulým vìdcem, kterého nám zahranièní odborníci závidìli. Je vak smutnou skuteèností, e u nás
nedostal ani monost získat vìdeckou hodnost nebo pøednáet na vysoké kole. Jeho zájem o práci v Èeskoslovenské akademii vìd byl odmítnut. Prof. J. Pøibyl ve svých publikacích vyslovil názor, e to bylo z obavy pøed jeho osobností a tím i vìdeckou konkurencí. Pøes dosaené úspìchy zùstával Chvorinov skromným, pracovitým a sebejistým èlovìkem. Svými objevy a výzkumnými pracemi proslavil naí Alma Mater, svou druhou vlast, v ní il a kterou si zamiloval. Ing. Jan Huèka prof. Ing. Petr Jelínek, CSc. Foto: archív Návtìva E. Niyamy u Chvorinova v Kladnì (1984)
Komerční banka se rozhodla podpořit VŠB-TU Ostrava Komerční banka a VŠB–Technická univerzita Ostrava uzavřely dne 21. října 2003 Smlouvu o spolupráci a partnerství. Na základě této Smlouvy Komerční banka finančně podpoří zahraniční stáže studentů a zajistí odbornou podporu výuky na VŠB –TU Ostrava. Specialisté z KB zajistí odborné přednášky a budou působit jako konzultanti pro přípravu diplomových prací a budou rovněž zastoupeni ve zkušebních komisích při státních závěrečných zkouškách.
za pøítomnosti dalích vedoucích pøedstavitelù KB: øeditelky obchodní divize Ostrava Ing. Brigity tefánkové, obchodního øeditele obchodní divize Ostrava Ing. Jiøího Koutného a tiskové mluvèí KB Ing. Marie Petrovové. Za nai univerzitu se aktu slavnostního podpisu smlouvy zúèastnili: prorektor doc.
Smlouva o spolupráci a partnerství mezi VB-TU Ostrava a KB byla uzavøena na dvouleté období. Podpora vzdìlávání je jedním z pilíøù obecnì prospìných projektù, které KB realizuje. KB napøíklad letos uzavøela dohodu s Francouzským ústavem pro výzkum ve spoleèenských vìdách, v rámci této dohody banka finanènì podpoøí vybrané práce èeských studentù zamìøené na oblast ekonomie, bankovnictví a finanènictví. Partnerství s Komerèní bankou bude pro studenty naí koly znamenat pøístup k významnému zdroji informací a mìlo by se pro nì stát pøíleitostí získat nejen monost úèasti na zahranièních stáích, ale také cenné zkuenosti a poznatky z praxe. Na druhé stranì studenti vysokých kol mohou bance pøinést
Dr. Ing. Vladimír Kebo, dìkan Ekonomické fakulty prof. Ing. Jiøí Kern, CSc. a tajemnice rektora Ing. árka Vilamová, Ph.D. Souèasnì se bìhem celého dne prezentovala Komerèní banka a její partneøi i mezi studenty v horním sále nové menzy. Ing. árka Vilamová, Ph.D. Tajemnice rektora
AKADEMIK 6/2003
nové podnìty a pohledy. Jsou zárukou zachování dynamického vývoje banky, a tedy i pøíslibem pro klienty, e KB bude vdy bankou moderní a inovativní. Smlouvu podepsali za KB výkonný øeditel pro lidské zdroje Karel Vaák a vedoucí náborového centra Soòa Planerová a za nai kolu rektor prof. Ing. Tomá Èermák, CSc.
5
Severomoravská energetika prohlubuje spolupráci s VŠB-TU Ostrava Dne 22. října 2003 byl na akademické půdě Vysoké školy báňské-Technické univerzity Ostrava slavnostně předán sponzorský dar akciové společnosti Severomoravská energetika ve výši Kč 500.000,- věnovaný VŠBTU Ostrava.
Zmínìný finanèní dar je urèen zejména na dobudování internetových pøípojek na jednotlivých patrech v areálu Kolejí VBTU Ostrava, vè. rozvodù internetu do jednotlivých pokojù studentù elektrotechnických, strojírenských a informaèních oborù. Dále z nìj bude financována modernizace stávajících uèeben a jejich vybavení multimediální technikou pro potøebu výu-
ky zamìøené pøedevím na elektroenergetiku, informatiku, softwarové inenýrství, databázové a informaèní systémy, operaèní systémy, simulaci a modelování, umìlou inteligenci a poèítaèovou grafiku. Jedná se o pokraèování dlouhodobé intenzivní spolupráce mezi zmínìnými institucemi realizované na základì Smlouvy o spolupráci, kterou slavnostnì podepsali pøedseda pøedstavenstva a generální øeditel SME, a. s. Ing. Jaroslav Veselský a rektor VB-TU Ostrava prof. Ing. Tomá Èermák, CSc. Partnerství mezi VB-TU Ostrava a SME, a. s. znamená pro studenty nejen monost pracovat se pièkovým technickým vybavením, ale rovnì pøístup k významnému zdroji informací a mìlo by se pro nì stát pøíleitostí, jak získat cenné zkuenosti a poznat-
ky z praxe. Kromì toho je umonìno pracovníkùm SME, a. s., kteøí na univerzitì studují v bakaláøských oborech, realizovat pøíslunou èást výuky s vyuitím moderního elektrotechnického vybavení. Na druhé stranì studenti VB-TU Ostrava pøináejí SME, a. s. mnoství nových podnìtù a nápadù zejména v souvislosti s øeením diplomových a doktorských prací. Obì strany vyjádøily nad dlouhodobým úspìným partnerstvím své uspokojení a doufají, e budou i nadále úspìnì spolupracovat pøi uskuteèòování nových nároèných projektù. Ing. árka Vilamová, Ph.D. Tajemnice rektora
Absolventi HGF po padesáti letech Srazy absolventů škol včetně škol vysokých určitým způsobem k vzdělávacímu procesu patří. Bývalí spolužáci se po letech scházejí, aby s trochou nostalgie vzpomněli na svá studentská léta, na své učitele, vyměnili si novinky z osobního života a zjistili, jaký je stav „jejich“ školy. Dávají tím i najevo svůj vztah k instituci, která je vybavila vzděláním pro jejich profesní život. Výjimečnými jsou tato setkání, uskutečňují-li se se značným odstupem od ukončení školy.
Takto se v sobotu 25. 10. 2003 seli na Hornicko-geologické fakultì její absolventi po obdivuhodných 50 letech. Setkání zorganizoval pan Ing. Miroslav míd, který dìkanu fakulty prof. Ing. Jaroslavu Dvoøáèkovi, CSc. pøedstavil vech pøítomných
6
11 bývalých spoluákù vèetnì jedné eny, kterým bìh èasu a zdravotní stav umonil pøijet, z pùvodních 82 studentù konèících roèník. Vzpomenul jejich uèitele a struènì charakterizoval profesní dráhu pøítomných, která byla v naprosté vìtinì spojena s hornictvím, a to v podobì geologického prùzkumu, dobývání uhelných a rudných loisek, úpravnictví, dùlního mìøictví.
Dìkan fakulty hovoøil o vývoji HGF v souvislosti se situací domácího tìebního prùmyslu, o transformaci fakulty a její perspektivì, zodpovìdìl dotazy a pøedal pøítomným dárky fakulty. Upøímnì vyznìlo pøání jednoho z absolventù, aby tak, jako oni nebyli poslední hornickou generací, nebyli touto generací ani souèasní studenti a absolventi Hornickogeologické fakulty VBTechnické univerzity Ostrava. prof. Ing. Jaroslav Dvoøáèek, CSc. Dìkan HGF Foto: archív
AKADEMIK 6/2003
Úspěšný seminář pro svářečské odborníky Český svářečský ústav s.r.o. spolu s Vysokou školou báňskou–Technickou univerzitou Ostrava uspořádal v tomto roce v pořadí již 6. tradiční odborný seminář s mezinárodní účastí pro svářečské odborníky z celé České republiky. Seminář se konal ve dnech 30. 9.–1.10.2003 opět v krásném prostředí horského hotelu Montér na Ostravici, který je situován v jedné z nejkrásnějších oblastí Beskyd. Význam semináře podtrhl svou účastí i rektor VŠB–TUO prof. Ing. Tomáš Čermák, CSc., který ve svém vystoupení zdůraznil význam vzájemné spolupráce mezi VŠB–TUO, Českým svářečským ústavem s.r.o. a výzkumnými, vývojovými a výrobními podniky jak v ČR tak i v zahraničí.
Úvodní vystoupení rektora VBTUO prof. Ing. Tomáe Èermáka, CSc.
Semináøe se zúèastnilo 117 odborníkù z Èeské republiky, Slovenska a Rakouska. Na semináøi bylo pøedneseno 19 pøednáek z oblastí svaøitelnosti materiálù, technologie svaøování, zaøízení a plynù pro svaøování a nových aktivit Èeské sváøeèské spoleènosti ANB, která je národním autorizovaným orgánem pro kolení, výcvik a certifikaci sváøeèského personálu vech stupòù. Z pøednáek zahranièních firem jmenujme zejména pøednáky Ing. Martina Juhna z firmy Fronius International GmbH na téma Svaøování potrubí v extrémních podmínkách a Ing. Josefa Heinemanna u firmy UTP Bad Krozingen na téma Nový pøídavný materiál pro svaøování ocelí s vyím obsahem dusíku, duplexních a superduplexních ocelí. Na tomto místì nelze vyjmenovat vechny pøednáky, které
Pøednáka vedoucího oddìlení strojírenské metalurgie, TU Liberec doc. Ing. Heinze Neumanna, CSc.
AKADEMIK 6/2003
zaznìly na semináøi, proto zde uvádíme ty, které zaujaly úèastníky nejvíce. Ing. M. Roubíèek, Ph.D., Messer Technogas s.r.o., pøednesl pøednáku zabývající se aktuální problematikou spojování pozinkovaných ocelí metodami MAG a tzv. MIG-pájením. Problematiku svaøitelnosti a svaøování zcela nových typù materiálù alumidù eleza pøednesl doc. Ing. H. Neumann, TU v Liberci. S dlouholetými praktickými zkuenostmi s rovnáním svaøencù plamenem se s posluchaèi rozdìlil ve svém vystoupení pan V. Fajdek, Messer Tatragas s.r.o.
Ing. Martin Juhn, Fronius International GmbH
Svìtový trend v pouívání trubièkových drátù prezentoval ve své pøednáce p. Z. veidler, ESAB Vamberk s.r.o., na pøíkladu svaøování tlakové nádoby. S monostmi mechanizace ruèních svaøovacích procesù seznámil úèastníky semináøe Ing. J. Veverka, OMNITECH , spol. s r.o. Problematika posuzování shody svaøovacích zdrojù a zaøízení podle direktiv a pøedpisù Evropské unie byla pøedmìtem pøednáky Ing. V. Slobody, VÚZ PI Bratislava, SR. Nikdy nekonèící vývoj nových svaøovacích zdrojù a technologii demonstrovali ve svých pøednákách p. Guzuir, ESAB Vamberk s.r.o., Divize stroje a zaøízení, Ing. J. Maryka, MIGATRONIC CZ a.s. a Ing. J. Hetych, Lincoln Electric CZ WELD s.r.o. Výsledky výzkumných a vývojových prací Èeského sváøeèského ústavu a VB TU Ostrava byly prezentovány na semináøi v 6 pøednákách. Informaci o nových aktivitách Èeské sváøeèské spoleènosti
Ing. Martin Roubíèek, Ph.D., Messer Technogas s.r.o.
ANB pøednesl Ing. Václav Minaøík, CSc. Generálním sponzorem byla firma Messer Technogas s.r.o. Dalími sponzory akce byly firmy ESAB Vamberk s.r.o., FRONIUS Èeská republika s.r.o., LINDE TECHNOPLYN, a.s., Böhler Uddeholm CZ s.r.o., MIGATRONIC CZ a.s., OMNITECH spol. s r.o. a Lincoln Electric CZ WELD s.r.o. Sponzoøi semináøe umonili jeho organizátorùm realizovat jak jeho odbornou, tak i jeho spoleèenskou èást na velmi vysoké úrovni. Nebývalý zájem o semináø a bohatá diskuse úèastníkù semináøe v jeho oficiální i neoficiální èásti svìdèí o tom, e se poøadatelùm akce podaøilo vybrat aktuální témata pøednáek. Z reakcí úèastníkù semináøe i zúèastnìných firem jednoznaènì vyplývá, e semináø byl úspìný a e je potøebné v této tradici pokraèovat i v dalích letech. Proto Èeský sváøeèský ústav s.r.o. ve spolupráci s VB TU Ostrava ji nyní pøipravuje v poøadí ji
doc. Ing. Ivo Hlavatý, Ph.D., VB-TU Ostrava, ÈSÚ s.r.o.
7. mezinárodní semináø pro sváøeèské odborníky, který se uskuteèní v záøí 2004. prof. Ing. Jaroslav Koukal, CSc. VBTU Ostrava, ÈSÚ s.r.o. Ostrava Foto: archív
7
2N TELEKOMUNIKACE otevřely novou učebnu V úterý 23. září 2003 proběhlo v prostorách VŠB-TU Ostrava slavnostní otevření nové učebny, na jejímž technologickém vybavení se firma 2N výrazně podílela. S VŠB-Technickou univerzitou Ostrava 2N zároveň spolupracuje i na přípravě výukového programu v oblasti tzv. konvergentních technologií. VŠB-TUO je již několik let vybavena moderní učebnou s technologiemi pro velké firmy a operátory. Díky 2N bude studentům k dispozici také praktická ukázka řešení ATEUS pro malé a střední firmy.
studentùm monost realizovat dobré nápady v sériové produkci 2N ji bìhem studia. Pro vybavení uèebny, kterou VB-TU Ostrava pro program vyhradila, zvolila 2N TELEKOMUNIKACE nejmodernìjí variantu ústøeden ATEUS-OMEGA Business s irokou návazností na softwarové aplikace
tato znalost jistì pomùe otevøít dveøe a najít uplatnìní. Obchodní øeditel 2N TELEKOMUNIKACE a. s. Ing. Tomá Trefný popøál studentùm úspìné studium s novým vybavením a zároveò jim nabídl úèast v programu XAPI Open, otevírajícím ústøedny ATEUS pro mezioborová øeení z oblasti IT. Øekl: Projekt je ideální pro pøiblíení reálných potøeb malých a støedních firem studentùm. Pøi studiu si mohou ovìøit i vlastní schopnost pøináet tìmto uivatelùm nové uitné hodnoty. Ji nyní se tìíme na chytré nápady, které budete mít monost realizovat v praxi ve spolupráci s vývojovým týmem 2N. Projekt XAPI Open otevírá aplikaèní monosti ústøeden ATEUS a jejich telekomunikaèních slueb vývojáøùm. Pro studenty VB-TU Ostrava i ostatních kol je pøipraveno èasovì neomezené zpøístupnìní vývojových a aplikaèních prostøedí. Od projektu si 2N slibuje nejen vyí potenciál absolventù vedoucí k vyímu vyuití technologií ATEUS v praxi, ale také zajímavé monosti pro nábor budoucích pièkových odborníkù pro vývojové i aplikaèní týmy. XAPI Open nabízí tvoøivým
z oblasti CRM, Call Center a Unified Messagingu. Ústøedna dále poskytuje aplikaèní rozhraní ATEUS-XAPI navazující na vývojovou platformu XAPI Open. 2N TELEKOMUNIKACE je pøední výrobce telekomunikaèní techniky s certifikovaným systémem øízení jakosti ISO 9001. Hlavní produktové øady obsahují komunikaèní servery, digitální a hybridní poboèkové ústøedny, GSM brány s rozhraními ISDN PRI/BRI, GPRS èi analogovými linkami a dveøní komunikátory. 2N v souèasnosti exportuje do více ne 30 zemí celého svìta, mezi klíèové zákazníky patøí GSM a alternativní operátoøi po celé Evropì. prof. Ing. Zdenìk Divi, CSc. Vedoucí Katedry elektroniky a telekomunikaèní techniky FEI Foto: archív
Slavnostního otevøení se vedle zástupcù 2N a pedagogù VB-TUO zúèastnil i prodìkan pro rozvoj FEI doc. Ing. Jan ídek, CSc. a vedoucí Katedry elektroniky a telekomunikaèní techniky FEI prof. Ing. Zdenìk Divi, CSc., který pøi této pøíleitosti øekl: Vybavení uèebny i spolupráce s firmou 2N si vysoce ceníme. Testovací polygon studenti vyuijí zejména pro praktické testy vlastního software, který mají
monost vyvíjet v rámci studijních cvièení. Spoleèný projekt roziøuje praktické výukové monosti a zároveò pomáhá zvyovat odbornou úroveò naich absolventù. Studenti budou mít monost poznat vlastnosti výrobkù ATEUS, se kterými se díky irokému zastoupení na èeském trhu v praxi pravdìpodobnì setkají. U øady firem jim
Projekt Rozvoje lidských zdrojů na Ekonomické fakultě Ekonomická fakulta uspěla v roce 2002 v grantovém schématu Phare 2000 s projektem „Rozvoj lidských zdrojů v průmyslu, malých a středních podnicích v Moravskoslezském kraji“ a získala takřka 170 tisíc eur. Za účelem dosažení maximálního efektu jsme spojili síly s konsorciem poradců SILMA GRADIENT Opava. Výsledkem bylo efektivní umocnění teoretického potenciálu pracovníků Ekonomické fakulty VŠB-TUO o praktické zkušenosti a přístupy. Primární cíl, kterým byl, stejnì jako u tøicítky dalích projektù v regionu Moravskoslezsko pøijatých, rozvoj lidských zdrojù, jsme si rozdìlili do nìkolika dílèích úkolù. Prvním výstupem v oblasti vzdìlávání byl program, kde takøka 30 manaerù nebo majitelù firem absolvovalo sérii semináøù zamìøených na strategické øízení, personální øízení a roz-
8
voj manaerských dovedností. Kromì vstøebávání teoretických znalostí mìli úèastníci semináøù monost výmìny zkueností a analýzy konkrétních problémových situací ve vlastních firmách. Úèastníci vzdìlávacího programu nebyli pouhými pasivními objekty vzdìlávání, ale aktivní roli sehráli pøi zpracování a následném prezentování svých pro-
jektù vìnovaných strategii rozvoje firmy se zamìøením na øízení lidských zdrojù a vzdìlávání zamìstnancù. A právì vzdìlávání, ko
AKADEMIK 6/2003
lení zamìstnancù zapojených firem bylo druhým konkrétním výstupem projektu. Témìø 300 zamìstnancù z rùzných úrovní øídicí pyramidy si mohlo rozíøit své znalosti v oblastech, které si zvolily samotné firmy, pøesnìji øeèeno, jejich manaeøi nebo majitelé. Pøestoe se projektu úèastnily podniky z rùzných oblastí od stavebnictví po zpracovatelský prùmysl, podniky rozdílné velikosti od padesáti po tisícovky zamìstnancù, vem byl spoleèný mimoøádný zájem o semináøe z oblasti komunikace, a ji vnitropodnikové nebo komunikace se zákazníky a obchodními partnery. Samostatným a velmi dùleitým produktem projektu jsou studijní materiály. V prùbìhu øeení projektu byly zpracovány, na semináøích ovìøeny a následnì upraveny pracovní seity, které budou v budoucnu jistì vyuívány pøi dalích vzdìlá-
vacích aktivitách obìma partnery. Zejména pro malé a støední podniky jsou urèeny tøi vydané pøíruèky vìnované problemati-
ce strategického øízení, personalistiky a informaèní podpory procesního øízení. Pøestoe projekt spìje ke svému závìru, bylo by nesprávné pøipustit stav, e souèasnì s koncem roku 2003 vstoupí projekt do historie a bude mrtvou záleitostí. A právì tady øeitelé mysleli na budoucnost, kdy pøipravili modulární vzdìlávací program, který bude mono doladit vdy pro potøeby konkrétního uivatele. To u ale bude dalí kapitola nikdy nekonèícího procesu vzdìlávání, procesu aktivizace lidských zdrojù v podnicích a spoleènostech nejen Moravskoslezského kraje, ale celé Èeské republiky. Jsem pøesvìdèen o tom, e také tato dosud nenapsaná kapitola bude stejnì úspìná jako kapitola, její poslední øádky napíeme koncem tohoto roku. doc. Ing. Josef Fiala, CSc. Vedoucí projektu Foto: archív
Výstava „Slévárenství všude kolem nás“ Výstava se uskuteènila od 6. do 10. øíjna 2003 a jejím cílem bylo pøedstavit studentùm obor Slévárenství, jeho výrobky odlitky jsou vude kolem nás. Obraceli jsme se nejen na nae studenty, kteøí si budou vybírat svùj studijní obor, ale pozvali jsme i studenty ostravských
èe z eleznièní a tramvajové dopravy. Dalí exponáty byly z letectví, topenáøské techniky, z oboru èerpadel, armatur, souèásti pro obrábìcí stroje, elektrotechniku, energetiku, stavebnictví a textilní stroje. S odlitky se setkáváme i v architektuøe a umìní, které je
lik desítek tun. Odlitky pocházely pøevánì z blízkých sléváren. Vem, kteøí nám pomohli, srdeènì dìkujeme. Snaili jsme se vystavit odlitky z rùzných kovù a slitin. Nejvíce to byly odlitky ze slitin eleza edá litina, ocel, tvárná litina. Pøedstavili jsme i øadu odlitkù z lehkých kovù slitin hliníku, hoøèíku a mìdi. Na výrobcích firmy EUTIT jsme pøedvedli, e lité výrobky lze zhotovit i z èedièe.
støedních kol. Byla to ji 2. výstava naí katedry, kterou propagujeme slévárenství, po Výstavì zvonù a umìlecké litiny v roce 1993. Slévárenství je jedním z nejstarích technických oborù a øemesel s tisíciletou tradicí. Zatímco tøeba o existenci kováøù se dìti dozvídají ji z pohádek, o slévaèích a této fascinující technologii se toho ví málo a tato èinnost zùstává veøejnosti skryta dosud. Pøitom s odlitky se setkáváme vude kolem nás. Bez odlitkù se v moderní dobì neobejdou vechny prùmyslové obory. Proto jsme se snaili shromádit exponáty tak, abychom tuto skuteènost prakticky dokázali. Nejvíce odlitkù bylo z automobilového prùmyslu, který je pro souèasnou spoleènost velmi blízký a viditelný. K vidìní byly i brzdové kotou-
napøíklad vynikajícím zpùsobem pøedstaveno sousoím Olbrama Zoubka pøed naí kolou nebo bustou G. Agricoly ve vstupní hale koly. Vystavili jsme proto i umìlecké odlitky ze závìreèných prací bakaláøského studia umìleckého slévárenství. Expozice byla doplnìna panely s údaji o èeském slévárenství s mapou rozloení sléváren na území ÈR. Jeden panel pøedstavoval slévárenství jako obor s nejvìtím prùnikem nových technologií a dalí panely naznaèily, jak k tomu pøispívá Katedra slévárenství svými výzkumnými projekty. Pøi koncipování výstavy jsme byli omezeni hmotností exponátù, protoe jsme je museli pøenáet ruènì. Na obrazech vak byly pøedstaveny i velké a masivní odlitky váící nìko-
Výstavu jsme museli uspoøádat pøi plném provozu koly v prostorách, které nejsou uzamykatelné, a to nám do urèité míry svázalo ruce a nedovolilo vìtí rozmach. Tak tomu bylo i u video koutku, ve kterém bìela prezentace rùzných technologií, pøedevím moderní nástroje technologù simulaèní programy odlévání, filmy ze sléváren a podobnì. Cílem výstavy bylo získat více studentù pro ná obor, protoe èeské slévárenství nutnì a rychle potøebuje mladé inenýry a techniky. Ná slévárenský prùmysl je soustøedìn ve 188 slévárnách po celém území ÈR a pro mladé lidi je to velká pøíleitost profesního uplatnìní. prof. Ing. Tomá Elbel, CSc. Vedoucí Katedry slévárenství FMMI Foto: archív
Výstava se uskutečnila v areálu naší univerzity v Ostravě – Porubě a připravili ji zaměstnanci a doktorandi z Katedry slévárenství Fakulty metalurgie a materiálového inženýrství.
AKADEMIK 6/2003
9
Spolupráce mezi univerzitami Od června až do konce listopadu letošního roku působí na naší univerzitě prof. Dr. Tadao Ishihara, uznávaný odborník na protikorozní ochranu energetických zařízení. Na jeho cestě z Japonska ho doprovází i jeho manželka Mieko Ishihara, která dříve pracovala jako učitelka a věnovala se ikebaně, což je japonský styl aranžování květin. Při této příležitosti jsme našim hostům položili několik otázek. Jak jste se pane profesore kontaktoval s naí kolou a proè to byla právì ostravská VB-Technická univerzita Ostrava? V roce 1994, kdy jsem jetì pracoval v National Research Institute for Metals, byl v naem ústavu na dlouhodobém pracovním pobytu prof. Ing. Bohumír Strnadel, DrSc., se kterým jsem navázal pøátelské vztahy a v Èeské republice jsem od té doby ji po ètvrté. Pøed ètyømi roky, kdy jsem zaèal ji na plný úvazek pracovat na Yokohama National University, zaèala postupnì vznikat mylenka tìsnìjí spolupráce obou vysokých kol a na zaèátku tého roku se podaøilo mezi obìma kolami podepsat smlouvu o vzájemné spolupráci. Co je obsahem této smlouvy? Smlouva je koncipovaná velmi volnì
a jejím cílem je, kromì vzájemné výmìny studentù a pedagogù, také prohlubování vzájemných vztahù mezi Èeskou
republikou a Japonskem. Ji v tuto dobu jsou na dlouhodobém studijním pobytu v Japonsku dva studenti Fakulty metalurgie a materiálového inenýrství a Fakulty strojní. Na pøítí rok plánujeme pøípravu dalích stipendií pro studenty VB-TU Ostrava.
Jaká je Vae pøedstava o dalím prohlubování této spolupráce? Spoleènì bychom chtìli kromì koroze
INZERCE
10
AKADEMIK 6/2003
a studia napìovì-deformaèního a lomového chování konstrukèních materiálù vytipovat i dalí moné obory spolupráce. Spoleènì s prof. Strnadelem a prof. Bùkem z FMMI pøipravujeme na pøítí rok spoleèné pracovní setkání odborníkù obou univerzit, ale i z prùmyslu, které bude zamìøeno na analýzy pokození konstrukèních èástí. Podobnou konferenci plánuje také yokohamská univerzita. Jaké jsou Vae aktivity bìhem pobytu na naí univerzitì? Úèastním se odborných setkání a konferencí, poslední z nich byla v krásném prostøedí Bystøice nad Perntejnem a poøádala ji Asociace korozních inenýrù ÈR. Zde jsem jednal s prezidentem této profesní organizace a vymìnil jsem si hodnì informací s øadou odborníkù z Èeské republiky. Teï, na zaèátku zimního semestru, jsem si pøipravil pøednáky pro studenty podnebí, zejména v létì, kdy je v Japonsku vysoká vlhkost, lze najít jen málokde ve svìtì. Samozøejmì, e se nám líbí krásná starobylá mìsta Praha a Olomouc, ale máme hluboké záitky i z malých mìst jako jsou tramberk nebo Telè. V létì jsme obdivovali tradici vinaøství na jiní Moravì. Vude se setkáváme jen s laskavými a pøíjemnými lidmi. Dìkujeme za rozhovor a pøejeme Vám i Vaí paní pøíjemný zbytek pobytu u nás a tìíme se na Vai dalí návtìvu, tøeba v pøítím roce. Rozhovor a foto pøipravila: RNDr. Marie Blahetová Katedra materiálového inenýrství FMMI FMMI a FS, dále plánujeme odborný semináø s korozní problematikou na Katedøe materiálového inenýrství FMMI, ale jsem pozván i na dalí pøednáky, napø. ve Výzkumném ústavu Vítkovice. Hodnì ale také píi a s manelkou cestujeme po Èeské republice. My jsme se doslechli, e pøednáí i Vae paní... Ano, manelka pracovala dlouhá léta jako uèitelka a jejím koníèkem je ikebana. Pøipravila tedy pøednáku o aranování kvìtin, ikebanì, a potìil ji velký zájem o toto typické japonské umìní. Teï pøipravuje krátký cyklus pøednáek základù japontiny. Jak se Vám v Èeské republice líbí, co na Vás bìhem cestování zapùsobilo? Èeská republika je opravdu krásná zemì. Pestrost krajiny, hezká pøíroda a pøíjemné AKADEMIK 6/2003
11
2. prosince 2003
AKCE JE URČENA STUDENTŮM 3.–5. ROČNÍKŮ, KTEŘÍ SE CHTĚJÍ DOZVĚDĚT VÍCE O TĚCHTO SPOLEČNOSTECH PROGRAM: 9.00 hod. – společná prezentace firem na aule A 325 pro studenty 3. ročníků 10.45 hod. – společná prezentace firem na aule A 325 pro studenty 4. a 5. ročníků 11.45 hod. – osobní setkání se zástupci firem v přilehlých učebnách BLIŽŠÍ INFORMACE: INFOCENTRUM VŠB-TUO, koleje E 320, tel.: 596 996 375 e-mail:
[email protected], http://ic.vsb.cz
fakulty se pøedstavují
Ekonomická fakulta VŠB–TU Ostrava Ekonomická fakulta VŠB–TU Ostrava, která je největší ekonomickou fakultou v ČR, oslavila v loňském roce 25 let svého trvání. V rámci své existence si vydobyla velmi dobré postavení v rámci ekonomických fakult v České republice. Byla zařazena do A skupiny při hodnocení fakult v akreditačním řízení, má dostatek studentů, kteří při přijetí procházejí náročným přijímacím řízením, má dostatečnou možnost výběru schopných pedagogů, má i slušné materiálně technické podmínky. Jako vhodné a prospěšné se ukázalo i zařazení ekonomické fakulty do systému technické univerzity. Fakulta tak využívá výhod výuky zabezpečované celoškolskými katedrami, které jsou dobře vybaveny potřebnou infrastrukturou i pedagogy (výuka jazyků, tělesná výchova), studenti využívají zařízení kolejí a menz. Ekonomická fakulta se naopak v rámci ekonomizace našeho života podílí na výuce ekonomických disciplín na technických fakultách univerzity. Na fakultě studuje v současné době 4768 studentů ve všech formách studia (4493 v bakalářském a magisterském a 275 v doktorském studijním programu). Tyto studijní programy pokrývají kompletní spektrum vysokoškolského vzdělání. Na tyto typy studijních programů navazují kurzy celoživotního vzdělávání, které fakulta organizuje, a společně s John Moores University v Liverpoolu (Velká Británie) nabízí prestižní studium MBA. Studium na Ekonomické fakultì VB TU Ostrava lze v souèasné dobì absolvovat ve tøíletých bakaláøských a pìtiletých magisterských studijních programech. Ekonomická fakulta zabezpeèuje také výchovu mladé generace vìdeckých pracovníkù v doktorských studijních programech. Vybrané pøedmìty mohou být studovány v anglickém jazyce. Studenti magisterských studijních programù absolvují dvouletý spoleèný základ studia. Studium spoleèného základu ukonèí splnìním vech studijních povinností druhého roèníku. Ukonèení spoleèného studia je podmínkou pro pokraèování studia v nìkterém z oborù magisterských studijních programù. Magisterské studijní programy jsou pìtileté a studium v nich je ukonèeno státní závìreènou zkoukou a obhajobou diplomové práce. Absolventùm se pøiznává titul Inenýr, ve zkratce Ing.
Dìkan Ekonomické fakulty VBTUO prof. Ing. Jiøí Kern, CSc.
Vedení fakulty: Dìkan:
Prof. Ing. Jiøí Kern, CSc.
Prodìkani: pro rozvoj a zahranièní styky pro bakaláøské studium pro magisterské studium pro vìdu a výzkum
Prof. Ing. Jindøich Kalua, CSc. Doc. Ing. Josef Fiala, CSc. Doc. PhDr. Olga Bøezinová, CSc. Doc. Ing. Jana Hanèlová, CSc.
Pøedseda Akademického senátu: Pøedseda studentské komory AS: Tajemník:
Doc. PhDr. Frantiek Varadzin, CSc. Ida Malinová Ing. Josef Kovaøík
Kontaktní osoba pro uchazeèe o studium: Ing. Pavlína Mihouèová tel.: 597322331 fax: 596110026, e-mail:
[email protected]
16
Organizaèní èlenìní fakulty: Katedra ekonomie Katedra managementu Katedra marketingu a obchodu Katedra úèetnictví Katedra regionální ekonomiky Katedra práva Katedra matematických metod v ekonomice Katedra podnikohospodáøská Katedra veøejné ekonomiky Katedra financí Katedra informatiky v ekonomice Katedra národohospodáøská Studijní oddìlení Ekonomické oddìlení Laboratoø výpoèetní techniky Oddìlení vìdy a výzkumu Institut doktorských a manaerských studií Oddìlení zahranièních stykù
AKADEMIK 6/2003
Standardní doba studia v bakaláøských studijních programech je 3 roky. Bakaláøské studium je ukonèeno státní bakaláøskou zkoukou a obhajobou bakaláøské práce. Úspìným absolventùm je udìlen titul Bakaláø, ve zkratce Bc. Absolventi bakaláøských studijních programù na ekonomické fakultì i jiných vysokých kolách se mohou prostøednictvím pøijímacího øízení ucházet o pøijetí ke studiu navazujících magisterských studijních programù (èást bakaláøského studia je realizována na základì dohody o spolupráci mezi VB Technickou univerzitou Ostrava a Obchodní akademií a Støední odbornou kolou a Vyí odbornou kolou ve Valaském Meziøíèí). Tøetím a nejvyím stupnìm vysokokolského vzdìlávání je studium doktorských studijních programù. Doktorát získává student po absolvování dvouleté studijní èásti a standardní doba studia je 3 roky. Studium je ukonèeno státní doktorskou zkoukou. Po úspìné obhajobì doktorské (disertaèní) práce absolventi získávají titul Ph.D.. Studium na Ekonomické fakultì lze absolvovat ve studijních programech, které se dále èlení na studijní obory (viz str. 18). Seznam studijních programù a oborù otevíraných pro daný akademický rok je dán schválenými pravidly pro pøijímací øízení ke studiu a vyhlákou dìkana. Ekonomická fakulta zajiuje i studium v rámci systému celoivotního vzdìlávání. V nejrùznìjích typech kurzù studuje kadoroènì více ne 600 posluchaèù. Nejvìtí zájem je o kurzy bakaláøského typu, kdy podle § 60 zákona è. 111/98 Sb., o vysokých kolách a o zmìnì a doplnìní dalích zákonù (zákon o vysokých kolách) mohou být posluchaèùm pøi jejich pøestupu do prezenèní èi jiné formy studia na vysokých kolách uznány kredity a do výe 60%. Tyto kurzy dávají prostor tìm, kteøí se po ukonèení støední koly nerozhodli pro dalí studium a nyní mají o studium zájem. Zároveò jsou vyuívány i tìmi, kteøí z nejrùznìjích dùvodù bezprostøednì po ukonèení støední koly nebyli pøijati nebo se nepøihlásili k prezenènímu studiu na vysokou kolu. Souèástí celoivotního vzdìlávání je i program MBA (Master of Business Administration). Ekonomická fakulta realizuje tento studijní program od akademického roku 1998/99 ve spolupráci AKADEMIK 6/2003
17
s partnerskou univerzitou z Velké Británie Liverpool John Moores University. Kvalifikace MBA je uznávána v celém vyspìlém svìtì, je to profesionální forma celoivotního vzdìlávání, pøi které vysoké koly a univerzity realizují studijní programy zahranièních vysokých kol a univerzit, pøedevím z USA a Velké Británie. Studijní program MBA na Ekonomické fakultì je výsledkem dlouholeté vzájemné spolupráce obou partnerských univerzitních pracovi, která mimo jiné spoèívala v pøípravì a adaptaci pedagogù Ekonomické fakulty na obsahovou strukturu výuky MBA, pouité metody a formy výuky a také na hodnocení studentù ve srovnatelné podobì, která platí u britského partnera. Program MBA poskytuje jak vyváené teoretické vzdìlání v základních disciplínách managementu, tak zvládnutí nezbytných praktických manaerských dovedností (zejména øeení problémù, rozhodování, jednání a komunikace), nejvíce se pøitom vyuívají aktivní metody výuky (pøedevím pøípadové studie, didaktické hry, hraní rolí apod.). Diplom o absolvování má znaènou hodnotu na trhu práce. Výukovým jazykem je èetina, studium je ukonèeno obhajobou závìreèné dizertaèní práce, která musí být zpracována v èeské i anglické verzi. O studium je velký zájem, v souèasné dobì absolvovalo studium 42 absolventù MBA a ve tøech roènících studuje 79 zájemcù. Akreditované studijní programy umoòují studentùm orientovat se na ekonomiku a management, hospodáøskou politiku a správu, systémové inenýrství a informatiku nebo kvantitativní metody v ekonomice. Studenti se mohou podle svého zájmu a schopností profilovat studiem jednotlivých studijních oborù a specializací se zamìøením na ekonomiku podniku, systémy jakosti, ekonomiku cestovního ruchu, management, marke18
ting a obchod, sportovní management, eurosprávu, finance, národní hospodáøství, regionální rozvoj, úèetnictví a danì, veøejnou ekonomiku a správu, metody
øízení a rozhodování v ekonomice, systémové inenýrství a informatiku, aplikovanou informatiku a ekonomiku a právo v podnikání.
Bakalářské studium Studijní program
Studijní obor
Ekonomika a management
Ekonomika podniku specializace Ekonomika malých a støedních podnikù specializace Systémy jakosti Management specializace Krizový management Marketing a obchod Sportovní management Úèetnictví a danì Regionální rozvoj Eurospráva Veøejná ekonomika a správa Finance Národní hospodáøství Metody øízení a rozhodování v ekonomice Aplikovaná informatika Informaèní a znalostní management
Hospodáøská politika a správa
Kvantitativní metody v ekonomice Systémové inenýrství a informatika
Studijní program
Magisterské studium Studijní obor
Ekonomika a management
Hospodáøská politika a správa
Systémové inenýrství a informatika
Studijní program
Doktorské studium Studijní obor
Ekonomika a management Hospodáøská politika a správa Systémové inenýrství a informatika Ekonomické teorie
Podniková ekonomika a management Marketing a obchod Management Ekonomika a právo v podnikání Finance Národní hospodáøství Veøejná ekonomika a správa Regionální rozvoj Eurospráva Systémové inenýrství a informatika
Podniková ekonomika a management Finance Veøejná ekonomika a správa Systémové inenýrství Manaerská informatika Ekonomie
AKADEMIK 6/2003
Ekonomická fakulta pøechází postupnì na strukturované studium v duchu zásad Boloòské deklarace. Ji tøetím rokem absolvovali studenti v bakaláøském studijním oboru Sportovní management a podruhé také studenti v bakaláøských studijních oborech Eurospráva a Aplikovaná informatika. Pøestoe v posledních letech rostly poèty uchazeèù pøijímaných ke studiu bakaláøských studijních programù, mùeme tento akademický rok (2003/2004) povaovat za zlomový z pohledu aplikace zásad Boloòské deklarace. Studenti 1. roèníku jsou takøka rovnomìrnì rozdìleni mezi bakaláøské a magisterské studijní programy. V letoním akademickém roce zaèali naposledy studovat studenti v dlouhých magisterských studijních programech podle staré kon-
cepce. V dalích letech bude studium probíhat v pøeváné vìtinì oborù systémem programù tøíletých bakaláøských, dvouletých navazujících magisterských a event. programù doktorských, prostupnost v rámci programù je zajitìna. Soubìné zajiování dvou typù studia - studia podle nového tøístupòového systému i dobíhajícího systému magisterského pìtiletého studia bude nároèné a bude klást zvýené nároky na pedagogy i studenty. Na Ekonomické fakultì se velmi dynamicky rozíøil vìdecký výzkum. Nejprestinìjími souèástmi jsou zahranièní granty a granty Grantové agentury Èeské republiky. Kromì toho se úspìnì rozvíjejí zahranièní vztahy. Po ukonèení programu Tempus se zamìøily pøedevím na programy Sokrates-Erasmus.
Poèty studentù i pedagogù, kteøí pùsobí v rámci tìchto programù v zahranièí, jsou vzhledem k velikosti fakulty prozatím relativnì malé. Nìkolik desítek pedagogù i studentù doktorského studia vyjídí kromì toho kadoroènì na zahranièní konference a semináøe. V akademickém roce 2003/2004 se stane Èeská republika plnoprávným èlenem Evropské unie. Cílem výuky a výchovy na Ekonomické fakultì je student a absolvent schopný samostatné práce, schopný a touící po dalích vìdomostech a vzdìlání, který bude znát cizí jazyky, bude dostateènì prùbojný a sebevìdomý, absolvent, který bude schopen se uplatnit na irokém trhu integrované Evropy a v celém globálním svìtì. Doc. PhDr. Jana Gerlová, CSc. Katedra regionální ekonomiky EkF
INZERCE
AKADEMIK 6/2003
19
20
AKADEMIK 6/2003
Kapitoly z historie Katedry jazyků VŠB-TU Ostrava (I) Katedra jazyků VŠB-TU Ostrava je celoškolským zařízením, které znají dobře prakticky všichni posluchači. Je to zároveň pracoviště, které má svou historii a prošlo zajímavým vývojem obdobně jako celé vysoké učení.
Programm der k. k. montanistischen Hochschule in Pøibram für das Studienjahr 19161917
støedokoltí profesoøi. Výuka probíhala pouze od zaèátku kolního roku do Velikonoc. Realizovala se ve dvou typech kurzù pro zaèáteèníky s dotací 2 hod. týdnì, pro pokroèilé s dotací 1 hod. týdnì. Podmínkou pro otevøení kurzu byl minimální poèet posluchaèù deset. Nebyl-li dostateèný poèet pøihláek pro aktivování kurzu pro zaèáteèníky, realizoval se kurz pro pokroèilé s dotací 2 hod. týdnì. Od roku 1927 byla z rozhodnutí tehdejího Ministerstva kolství a národní osvìty výuka anglického, francouzského, nìmeckého nebo ruského jazyka povinnou, pokud nìkterý z tìchto jazykù nebyl mateøskou øeèí posluchaèe. PhDr. Miloslav elazko Katedra jazykù VB-TUO
Ze studijního programu VB v Pøíbrami 19241925
Cílem seriálu pøíspìvkù je zprostøedkovat ètenáøùm èasopisu, a u z øad pracovníkù nebo studentù VB-TUO, historii katedry a výuky jazykù v prùbìhu témìø celého 20. století (od akademického roku 1916/1917 po 1988/1989). Vechny faktografické údaje jsou èerpány z archivních materiálù VB-TUO. V tzv. pøíbramském období VB a v ostravském a do r. 1952 mìlo studium jazykù organizaèní charakter lektorátù a do r. 1927 bylo nepovinné. Pøesto byla nabídka pomìrnì rozsáhlá: èetina, nìmèina, francouztina, angliètina, rutina a dokonce i bulhartina, esperanto a èeský tìsnopis. Vyuèující byli vìtinou AKADEMIK 6/2003
Ze studijního programu VB v Pøíbrami 19261927
21
Studentská komora Akademického senátu VŠB–TU Ostrava Milí kolegové studenti! Dovolte mi, abych vás jménem Studentské komory Akademického senátu Vysoké koly báòské Technické univerzity v Ostravì se zpodìním pøivítal v akademickém roce 20032004. Obzvlátì vítám vás studenty prvních roèníkù. Doufám, e nadìje a pøedsevzetí, se kterými na nai univerzitu pøicházíte, se ji brzy stanou skuteèností. Studentská komora Akademického senátu je skupina volených zástupcù vás studentù. Je souèástí Akademického senátu VBTUO a jejím prostøednictvím se mohou i studenti podílet na rozhodování vedení naí vysoké koly. Pøedseda Studentské komory se pravidelnì úèastní jednání Kolegia rektora VBTUO. Zástupci Studentské komory jsou také èleny vech odborných komisí na naí univerzitì. Funkèní období èlenù Studentské komory je tøíleté a souèasná komora bude pracovat v obdobném sloení jetì asi 20 mìsícù. Chtìl bych na vás vechny apelovat, abyste v pøípadì jakéhokoliv problému se studiem, pobytem, èi trávením volných chvil na naí vysoké kole neváhali a oslovili nìkterého z vaich senátorù. Vìøte, e ádná z vaich pøipomínek èi stíností nezùstane neprovìøena. Studentská komora je také skupinou volitelù do prezidia Stavovské unie studentù. Pøi této pøíleitosti bych chtìl upozornit, e letoní akademický rok je rokem volebním do prezidia SUS. Sledujte proto pozornì nástìnky jak v budovách koly, tak i na kolejích. Pokud máte zájem podílet se na pøípravì mnoha aktivit pro studenty, které organizuje SUS, èi vnést do této organizace své tvùrèí mylenky, neváhejte. Ke zjitìní vekerých aktualit sledujte pozornì oficiální stránky Studentské komory www.vsb.cz/as-sk. Najdete zde i vekeré zápisy z jednání SK. Na posledním zasedání 11. listopadu se mj. projednávala otázka pøipravovaných zmìn systému financování kolejí v celé Èeské republice. Chci vás ujistit, e já i moji kolegové se snaíme na rùzných jednáních, na zasedáních Studentské komory Rady vysokých kol, hájit zájmy studentù naí VBTU Ostrava. Chtìl bych té vyuít této pøíleitosti a upozornit vás, e vechna jednání Studentské komory Akademického senátu jsou veøejná. Závìrem mi dovolte, abych vám vem, tìm, kteøí na nai univerzitu v letoním roce pøicházejí, ale také tìm, kteøí ji budou s diplomem bakaláøe èi inenýra opoutìt, popøál hodnì tìstí. Ing. Petr Mikel Pøedseda Studentské komory AS Foto: archív
Studentská komora Akademického senátu VB TU v Ostravì: Ekonomická fakulta: Mgr. Ida Malinová, Ale Panna Fakulta stavební: Ing. Kateøina Rubiarová, Stanislav Vokoun Fakulta strojní: Ing. Oldøich Uèeò, Svìtlana Míková Fakulta elektrotechniky a informatiky: Ing. David Jeek, Ing. Michal Krátký Hornicko-geologická fakulta: Ing. Milan Stoch, Stanislav Èurda Fakulta metalurgie a materiálového inenýrství: Ing. Petr Mikel, Kateøina Ogrocká Fakulta bezpeènostního inenýrství: Ing. Dana Kováèová, Lenka Formánková Pøedsednictvo Akademického senátu VB TUO: pøedseda AS: prof. Ing. Jiøí Horký, CSc. 1. místopøedseda (Akad. komora): RNDr. Hana Kulveitová, Ph.D. 2. místopøedseda (Stud. komora): Ing. Petr Mikel tajemník AS: doc. Ing. Vlastimil Hudeèek, CSc.
INZERCE
22
AKADEMIK 6/2003
OSRAM Bruntál spol s.r.o. Společnost OSRAM Bruntál spol. s r.o. je expandující společnost se stoprocentní zahraniční účastí patřící do koncernu SIEMENS. Našimi hlavnímu aktivitami jsou výroba a prodej wolframových a wolframkarbidových prášků používaných při výrobě nástrojů ze slinutých karbidů a wolframových slitin. 97% naší produkce dodáváme na celosvětové trhy. V druhé polovině roku 2001 jsme zahájili výrobu jemných wolframových drátů a spirál pro světelnou techniku. Naším cílem je do roku 2004 získat silné postavení evropské jedničky v produkci tohoto sortimentu. Nová výroba přináší nové pracovní příležitosti.
STUDENTI Co Vám nabízíme?
• Umožníme Vám seznámit se během studia v rámci krátkodobých pracovních stáží s praktickou aplikací poznatků Vámi studovaného oboru • Poskytneme Vám podporu při tvorbě diplomových prací, které budou řešit dílčí otázky naší společnosti
Co od Vás očekáváme?
• Výborné studijní výsledky a orientaci ve studovaném oboru • Chu využít znalosti v praxi v rámci studijních stáží či zpracování diplomových prací v naší firmě
ABSOLVENTI Co Vám nabízíme?
• Zajímavou a samostatnou práci v silné a prosperující společnosti patřící do nadnárodního koncernu SIEMENS AG. Možnost profesního růstu a podporu odborného i jazykového vzdělávání Pracovní stáže v sesterských společnostech OSRAM Motivující ohodnocení odpovídající kvalitě odvedené práce Sociální výhody (jazykové vzdělávání, příspěvky na stravování, pět týdnů dovolené, příspěvek na penzijní pojištění, zaměstnanecké slevy na produkty koncernu) • Zajišujeme ubytování a podporu při zajištění trvalého bydlení ve městě Bruntál a okolí
• • • •
Co od Vás očekáváme?
• Ukončené VŠ vzdělání nejlépe na Fakultě metalurgie a materiálového inženýrství Tváření materiálu Chemické inženýrství Ekonomika a management v metalurgii Chemické a fyzikální metody zkoušení materiálu
Řízení jakosti Kovové materiály Neželezné kovy
• Aktivní znalost anglického, případně německého jazyka, uživatelskou znalost práce na PC • Schopnost týmové práce, iniciativu, vysoké pracovní nasazení a vytrvalost • Zájem učit se a pracovat na svém osobním profesním rozvoji
KONTAKTUJTE NÁS OSRAM Bruntál spol. s r.o. (Personální oddělení) Zahradní 46 792 01 Bruntál Tel.č.: 554 793 218 E-mail:
[email protected]
AKADEMIK 6/2003
23
24
AKADEMIK 6/2003
Fotografie ze čtyř uhelných revírů
Slavnostní vernisá zahájila výstavu fotografií s názvem Fotografie ze ètyø uhelných revírù autorù Lee Buchsbauma a Daniela Overtufra, která byla k vidìní v Galerii VB-TU Ostrava od 26. záøí do 3. øíjna 2003. Oba autoøi pocházejí ze Southern Illinois University v Carbondale, L. Buchsbaum zde studuje a D. Overtufr vyuèuje.
Vystavované fotografie byly poøízeny v letech 2002 a 2003 v uhelných revírech v Jiní Illinois, County Fife ve Skotsku, v Jiním Walesu a v Ostravsko-karvinském revíru v ÈR. Od 3. øíjna 2003 se celá výstava pøemístila do Hornického muzea OKD pod Landekem. Ing. árka Vilamová, Ph.D. Tajemnice rektora
Zpíváte rádi ve vaně?
Potkal mì jeden kamarád a øíká mi: Hele, nejsi ty jeden z tìch, co si zpívají v koupelnì? Podivil jsem se, jak mì odhalil a co mùe mít za lubem, a pokýval jsem hlavou na známku souhlasu. Teï z nìj urèitì vypadne nìjaký nehorázný vtip, ohlednì mého zpívání ve vanì, pomyslel jsem si a èekal jsem, co z nìj vypadne. A fakt, e jo. Chci tì pozvat k nám do pìveckého sboru. Jmenujeme se Revelation a je to pro vechny, kteøí zpívají rádi, ale nemusí to zase tak moc umìt. Zaèal jsem se smát na celé kolo. Já a zpívat v pìveckém sboru? Odjakiva mì rodièe okøikovali, Jirkoooo, u nevyj !!!, protoe jim lezlo na nervy, kdy jsem si doma pobroukával. A teï mám jít do sboru, se svým skøehotajícím hlasem? Fakt dík, ale to není nic pro mì, prohodil jsem pobaven tímto vtipným pozváním a chystal se odejít. Natìstí pro mì mi onen kamarád vnutil pozvánku. Po jistém vnitøním boji jsem si øekl, Tak to jednou zkusím a uvidím. Od té doby jsem èlenem Rock-Gospel sboru Revelation a kadou støedu od 18:30 to poøádnì rozjedem. Je super, e èlovìk nemusí být zrovna Pavaroti, aby si mohl kvalitnì a fajn zazpívat. Pokud má v inkriminovanou dobu èas, urèitì se pøijï alespoò podívat. Najde nás v Porubì v nových prostorách YMCA Ostrava-Poruba (Budova Obchodní akademie Polská), naproti (pøes cestu) u Kauflandu (autobus è. 44, 54 a 56). Pokud se chce zeptat na nìjaké podrobnosti, mùe mì kontaktovat na 777-021678 nebo
[email protected]. Vichni se tìíme na novou pìveckou posilu. Èau Jirka Folta ve støedu.
INZERCE
AKADEMIK 6/2003
25
V dalích rolích uvidíte napø.Vilmu Cibulkovou, Pavla Liku, Jaroslava Duka a Davida Vávru.
S.W.A.T. – Jednotka rychlého nasazení
PREMIÉRY 27.11. Tajemná řeka Underworld 27.11.–3.12. Casablanca 4.12. Mazaný Filip Trio z Belleville S.W.A.T. – Jednotka rychlého nasazení 11.12. Master and Commander: Odvrácená strana světa Mezi námi děvčaty Spy Kids 3-D: Game over 25.12. Porota Kdybych byl bohatý 1.1. Nesnesitelná krutost Kdysi dávno v Mexiku
Mazaný Filip Ostøe nabitá parodie reiséra Václava Marhoula, ve které pøevádí do filmové podoby vlastní scénáø inspirovaný povídkami amerického spisovatele Raymonda Chandlera. Tomá Hanák v nìm pøedstavuje soukromého detektiva Phila Marlowa, tedy klasického hrdinu, romantického kovboje, který bere zákon do svých rukou v drsné prérii velkomìst. Je to poctivý a skeptický døíè, který se plahoèí za svými pøípady, které øeí po mnoha omylech, èasto ztýraný, zmlácený zloèinci, nezøídka i policií. V tomto svìtì násilí, nedùvìry a korupce je vechno prodejné. Vechno kromì jeho samého. Pøíbìh je zasazen do prostøedí mìsta Los Angeles v roce 1937.
Patøí k nejlepím z nejlepích. Jsou elitou mezi stráci zákona. Nyní je èeká nejtìí mise v dìjinách. Pøísluník jednotky S.W.A.T. Jim Street (Colin Farrell) spolu se svým partnerem Brianem Gamblem (Jeremy Renner) uèiní bìhem záchrany rukojmích z pøepadené banky sporné rozhodnutí, díky kterému je následnì donucen elitní policejní tým opustit. Gamble je vývojem situace znechucen a odchází od policie, Street se s poníením vyrovná, pøijme nové pracovní místo a doufá, e jednoho dne dostane anci se do jednotky rychlého nasazení znovu dostat. Jeho sen se mu plní krátce poté, co je velitel Dan Hondo Harrelson (Samuel L. Jackson) povìøen úkolem najít a vycvièit pìt prvotøídních policistù, ze kterých se stane nová jednotka S.W.A.T. Ihned po zakonèení nìkolikatýdenního nároèného výcviku èeká nový tým první ostrá akce drogový boss Alex Montel (Olivier Martinez) otevøenì prohlásí, e zaplatí 100 milionù dolarù èlovìku, kterému se podaøí jej osvobodit z policejní vazby. Zdánlivì rutinní transport vìznì se tak zmìní v nebezpeènou akci, bìhem ní èeká jednotku rychlého nasazení konfrontace se skupinou nemilosrdných a dobøe vyzbrojených oldákù.
Spy Kids 3-D: Game over Robert Rodriguez se u potøetí vrací se slibnì rozjetou sérií piónských takaøic nejen pro dìti. Tentokrát koketuje s tøetím rozmìrem a opìt trochu pøitlaèil na pilu, co se speciálních efektù týèe... A navíc Sylvester Stallone jako hlavní záporák. Tomu nelze odolat...
2.12. JEDNA RUKA NETLESKÁ
Kino Prùvan promítá v sále KTVS. (budova Katedry tìlesné výchovy a sportu v areálu kolejí).
25.11. PIANISTA Vdycky jsem vìdìl, e jednoho dne natoèím film o této bolestivé kapitole v dìjinách Polska, avak nikdy jsem nechtìl, aby to byla má autobiografie, prohlásil Roman Polanski o druhé svìtové válce.
26
Soutěž o ceny Rekapitulace otázek a odpovìdí z minulého èísla: 1. Nová GSM laboratoø bude na VB-TUO realizována ve spolupráci se spoleèností T-Mobile. 2. ebøíèek oblíbenosti jednotlivých sportovních aktivit organizovaných na VBTUO stanovili studenti pøi prùzkumu v roce 2003 takto: plavání, kondièní kulturistika, aerobik, tenis, fotbal, badminton, stolní tenis, volejbal, horolezectví, basketbal, jóga. 3. Kinosály multikina CineStar najdete v prostorech areálu FUTURUM hypermarketu Carrefour. A kdo vyhrál? 1. cena: od spoleènosti T-Mobile Darina Døímalová 2. cena: lístky do multikina Cinestar Tomá Pener 3. cena: spoleènosti GTS international Mirka Plevová 4. cena: lístky do kina Prùvan Pavel perka Výhry si vyzvednìte do 9. 12. 2003, jinak propadnou, co by byla jistì koda. Pokud i vy chcete mít anci pøítì vyhrát, odpovìzte na nae dnení soutìní otázky: 1. Kterým rokem ji pùsobí spoleènost KPMG v Èeské republice? 2. Napite vzorec Chvorinova zákona? 3. Které ètyøi spoleènosti se budou prezentovat pøi akci Hvìzdy finanèního nebe na VB-TUO? Své správné odpovìdi polete e-mailem, noste na INFOCENTRUM VB-TUO, resp. do obchodù SUS nebo je vhazujte do schránek, které jsou umístìny na kolejích s oznaèením: AKADEMIK INFOCENTRUM nejpozdìji vak do 13. 12. 2003. Jména výhercù se dozvíte v pøítím èísle. Kdo vìnuje ceny do soutìe tentokrát?
Reisér David Ondøíèek po úspìchu Samotáøù obhajuje svùj kredit èernou komedií, na ní se jako spoluscenáristé podíleli i pøedstavitelé hlavních rolí, Jiøí Macháèek a Ivan Trojan.
9.12. OKNO NAPROTI Giovanna, která se cítí stále velmi mladá, je devìt let vdaná za svého vìrného a oddaného manela Davida. Vechno se zaèíná mìnit ve chvíli, kdy David pøivádí domù kultivovaného postarího gentlemana, jen utrpìl ztrátu pamìti.
16.12. PRCI, PRCI, PRCIČKY SVATBA
-jaz-
AKADEMIK 6/2003
AKADEMIK 6/2003
27