závěrečná zpráva Zpracování podkladů pro tvorbu Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Třebíči

závěrečná zpráva

Zpracování podkladů pro tvorbu „Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Třebíči“

Realizace: Sociotrendy - výzkumná agentura 2/2011

Zpracování podkladů pro tvorbu „Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Třebíči“

© Sociotrendy, 2011

ISBN 978-80-904888-0-9

www.sociotrendy.cz

Obsah

I. odd.

II. odd.

Úvod

4

Analýza sociodemografického profilu města Třebíč

6

1. Úvod sociodemografické analýzy

7

2. Demografická struktura obyvatelstva

7

3. Orientace obyvatelstva ve složité životní situaci

13

4. Shrnutí

17

Analýza poskytovatelů služeb

18

1. Charakteristika souboru poskytovatelů sociálních služeb a služeb souvisejících

19

1.1 Cílové skupiny

19

1.2 Primární cílová skupina

22

1.3 Poskytované sociální služby

23

1.4 Plánované změny v poskytování služeb

28

1.5 Hodnocení kapacity služeb, čekací doba pro poskytnutí služby

29

2. Konkrétní zjištění

III. odd.

32

2.1 Problémové oblasti

32

2.2 Možné podněty pro zlepšení situace v sociálních službách

36

2.3 Chybějící služby

39

2.4 Odhad spokojenosti klientů se službami

44

2.5 Chybějící typy informací

46

2.6 Okolnosti ovlivňující poskytování služeb

48

3. Shrnutí

55

Analýzy uživatelů sociálních služeb

57

1. Charakteristika souboru uživatelů sociálních služeb

58

1.1 Popis výzkumného souboru – základní demografické údaje

59

1.2. Hodnotové hierarchie

64

2. Konkrétní zjištění

74

2.1. Informovanost o sociálních službách

74

2.2. Typy využívaných sociálních služeb, spokojenost s jejich dostupností

80

2.3. Požadované sociální služby

84

2.4. Preference druhů pomoci

99

2.5. Placení sociálních služeb

103

www.sociotrendy.cz

2 strana | 154 celkem

3. Specifická zjištění

106

3.1 Vzdělávací programy

IV. odd.

V. odd.

106

4. Shrnutí

108

SWOT analýza sociálních služeb dle zaměření pracovních skupin

112

1. SWOT analýza dle zaměření pracovních skupin

113

1.1 SWOT analýza cílové skupiny osoby se zdravotním postižením

113

1.2 SWOT analýza cílové skupiny senioři

115

1.3 SWOT analýza ostatních skupin – děti, mládež a rodina, nezaměstnaní, osoby v přechodné sociální krizi, ohrožené závislostí, nepřizpůsobiví občané a etnické menšiny

117

Analýzu zdrojů sociálních služeb

121

1. Lidské zdroje v sociálních službách

122

1.1 Údaje o zaměstnancích

122

1.2 Spolupráce s dobrovolníky

126

1.3 Vzdělávání zaměstnanců sociálních služeb

127

2. Finanční zdroje

131

2.1 Možnosti využití finančních prostředků z různých zdrojů

131

2.2 Finanční zdroje poskytovatelů sociálních služeb

133

3. Materiální zdroje

139

Vymezení vybraných pojmů

142

Tabulková příloha

143

www.sociotrendy.cz


Úvod Cílem předloženého dokumentu Zpracování podkladů pro tvorbu „Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Třebíči“ je prostřednictvím komplexního výzkumu formou pěti dílčích výzkumných zpráv poskytnout zadavateli aktuální informace zejména o potřebách uživatelů a neuživatelů (veřejnosti) sociálních služeb, dále poskytovatelů sociálních služeb a služeb souvisejících. Výzkumné zprávy jsou součástí předloženého dokumentu, který obsahuje: I. Socio-demografickou analýzu profilu města Třebíč založenou jak na analýze sekundárných dat, pro niž byly využity dostupné statistické údaje týkající se charakteristiky vývoje počtu obyvatel, struktury obyvatelstva, prognózy populačního vývoje, ekonomické aktivity a nezaměstnanosti ve městě, tak na analýze dílčích zjištění získaných z průzkumu potřeb uživatelů a neuživatelů sociálních služeb v Třebíči. II. Analýzu poskytovatelů sociálních služeb a služeb souvisejících zpracovanou na základě sociologického průzkumu poskytovatelů sociálních služeb a služeb souvisejících, která mapuje různé druhy poskytovaných sociálních služeb, jejich kapacitu, rovněž chybějící sociální služby z pohledu poskytovatelů služeb v Třebíči vzhledem k aktuálně poskytovaným službám různým cílovým skupinám. III. Analýzu sociálních služeb a služeb souvisejících zpracovanou na základě průzkumu potřeb uživatelů a neuživatelů sociálních služeb ve vztahu k sociálním službám a službám souvisejícím v Třebíči. IV. SWOT analýzy sociálních služeb a služeb souvisejících vypracované dle zaměření pracovních skupin: -

Sociální služby pro seniory, Sociální služby pro občany se zdravotním postižením a dlouhodobě nemocné, Sociální služby zaměřené na rodinu, děti a mládež, nezaměstnané, osoby v přechodné sociální krizi, ohrožené závislostí, nepřizpůsobivé občany a etnické menšiny.

V. Analýzu zdrojů sociálních služeb provedenou na základě průzkumu mezi poskytovateli sociálních služeb a služeb souvisejících o možnostech získávání prostředků pro rozvoj sociálních služeb a se zaměřením na oblasti: -

Lidských zdrojů (spolupráce s dobrovolníky, vzdělávání pracovníků v sociální oblasti, poměr pomáhajících a administrativních pracovníků apod.)

-

Finančních zdrojů v sociální oblasti jak na základě analýzy sekundárních údajů (orientace v možnostech využívání finančních prostředků z různých zdrojů, zejména stručný přehled o možnostech využití finančních prostředků národních i mezinárodních, které jsou určených pro podporu rozvoje sociálních služeb), tak na základě sociologického průzkumu mezi poskytovateli (vlastní zdroje, fundraising, národní zdroje, zdroje ze Strukturálních fondů EU, iniciativ EU apod.)

-

Materiálních zdrojů – vybavení organizací, technické a administrativní zázemí pro zajišťování sociálních služeb apod.

www.sociotrendy.cz


K řešení úkolu byla použita integrovaná výzkumná strategie s převahou kvantitativních výzkumných technik, v níž je důraz kladen na interakce všech participujících v průběhu výzkumu. Proběhla dvě samostatná terénní výzkumná šetření prostřednictvím respondentů jako zástupců poskytovatelů sociálních služeb a služeb souvisejících, rovněž uživatelů i neuživatelů (jako potenciálních uživatelů) sociálních služeb a Desk Research. Byly realizovány řízené rozhovory prostřednictvím dotazníkového šetření, které umožňovaly dotázaným osobám, a to uživatelům i neuživatelům sociálních služeb, zvážit zkoumanou problematiku a někteří dotazovaní občané měli možnost vyjádřit se i k okolnostem, které pro ně osobně aktuálně problémové nebyly. Interakce dotázaných a tazatelů měly mj. za následek, že si dotazovaní uvědomovali, že o jejich stanovisko je zájem a mohou tak přispět svým vyjádřením k naplnění cíle, který byl výzkumem realizován. Dokument je členěn do pěti oddílů. V prvním je uvedena sociodemografická analýza profilu města, ve druhém analýza poskytovatelů služeb, následuje analýza uživatelů služeb, dále SWOT analýza dle vymezených pracovních skupin. Pátý oddíl zahrnuje analýzu zdrojů sociálních služeb. Poslední části dokumentu tvoří seznam nejčastěji používaných pojmů a zkratek a tabulková příloha.

www.sociotrendy.cz


I. oddíl Analýza sociodemografického profilu města Třebíč

www.sociotrendy.cz


„Sociodemografický profil města Třebíč“

1. Úvod sociodemografické analýzy Město Třebíč je situováno na území západní Moravy a je jejím důležitým centrem. Jako obec s rozšířenou působností je součástí kraje Vysočina a je zároveň druhým největším městem kraje. Nadmořská výška se zde pohybuje mezi 392 až 503 m n. m. a protéká tudy řeka Jihlava. Třebíč je vzdálená 30 km od krajského města Jihlavy a 56 km od Brna. Město zaujímá 56 km 2, přičemž je rozděleno na 17 katastrálních území. Nové dvory patří mezi části s největším počtem obyvatel, zatímco Řípov či Sokolí zaznamenávají nejmenší počet obyvatel. Nedaleko města byla v roce 1985 postavena jaderná elektrárna Dukovany, což mělo vzhledem k rostoucím pracovním příležitostem významný vliv na nárůst počtu obyvatelstva. Nachází se zde mnoho historických památek. Třebíčská židovská čtvrť a bazilika Sv. Prokopa byly v roce 2003 zapsány do seznamu světového dědictví UNESCO. Karlovo náměstí je zároveň jedním z největších v České republice. Historie města začíná založením benediktinského kláštera v roce 1101, v dnešní době na jeho místě stojí zámek. První písemná zmínka o městě se objevila v roce 1277, roku 1335 Třebíč získala městská práva od markraběte Karla. Z této doby také pochází právo na hradby a příkopy. V době svého největšího rozmachu Třebíč patřila spolu s Olomoucí a Brnem ke třem nejvýznamnějším střediskům na Moravě.

2. Demografická struktura obyvatelstva Počet obyvatel Podle údajů z roku 2009 měla Třebíč 38 272 obyvatel. Počet obyvatel začal výrazně vzrůstat po druhé světové válce, kdy byly vystavovány rodinné domy a později velká panelová sídliště. V současnosti se však trend vývoje počtu obyvatel mění. Vývoj počtu obyvatel mezi roky 2000 až 2009 je znázorněn v grafu 2.1. Odtud je zřejmá jeho klesající tendence. Pokud by vývoj počtu obyvatel měl pokračovat lineárním trendem, úbytek obyvatel by byl strmější, než pokud bychom brali v úvahu trend mocninný. Za předpokladu optimističtějšího mocninného vývoje počtu obyvatel by se situace mohla v příštích letech stabilizovat. Graf 2.1: Vývoj počtu obyvatel od r. 2000 celkem1

1

Zdroj: ČSÚ. 2010. Dostupné z: . (Údaje k 1.7.) www.sociotrendy.cz



Počet obyvatel dle pohlaví Vývoj počtu mužů a žen během let 2000 až 2009 je znázorněn v grafu 2.2. Graf 2.2 reflektuje klesající trend počtu obyvatelstva, graf 2.3 uvádí vyšší podílové zastoupení žen v populaci Třebíče. Graf 2.2: Vývoj počtu mužů a žen od r. 2000

2

Podílové vyjádření zastoupení pohlaví v populaci Třebíče je uvedeno v grafu 2.3 Graf 2.3: Zastoupení pohlaví v populaci Třebíče (N = 38 272)

Vývoj počtu obyvatel od r. 2000 ve věkových skupinách je uveden v grafu 2.4. Je zřejmé, že populace mladších věkových kategorií má klesající tendenci, zatímco počet obyvatel ve věkové struktuře nad 65 let roste. Demografická struktura obyvatel poukazuje na již obecně známou skutečnost, že obyvatelstvo ČR celkově stárne. Je tedy pravděpodobné, že bude potřebné zajistit sociální služby zejména pro tuto cílovou skupinu.

2

Zdroj: ČSÚ. 2010. Dostupné z: .

www.sociotrendy.cz



Graf 2.4: Vývoj počtu obyvatel ve městě Třebíč ve věkových kohortách od r. 20003

Počet obyvatel dle věkového rozložení

Věkové zastoupení populace Třebíče v podílovém vyjádření je uvedeno v grafu 2.5 pro celou věkovou strukturu. Přibližně osmina obyvatel Třebíče je dětskou a seniorskou populací, tedy ve věku do 14 let a nad 65 let. Necelé tři čtvrtiny obyvatel jsou tou populací, která by měla být potenciálem, na němž by měl být zakotven další rozvoj města. Pokud bychom brali v úvahu populaci produktivního věku (od 15 let do 65 let), poměry se poněkud změní, viz graf 2.6. Necelá šestina obyvatel se objevuje v seniorské populaci, která narůstá a zbylý podíl, více než tři čtvrtiny obyvatel (84 %) by měl přinášet nejen sobě, ale i městu konkrétní pozitiva minimálně ve formě daňových výnosů. Souhlasíme s výrokem uvedeným ve zprávě Analýza potřeb rodin v Olomouckém kraji (2009), že „Investice do rodinného zázemí může znamenat podporu kapacit rodičovské, resp. kvalitní produktivní části populace, která efektivnějším působením na pracovním trhu promění vynaložené výdaje v daňové výnosy. Neefektivní podpora podmínek života rodin může přinést negativní důsledky pro budoucí generace a podíl zvýšené migrace do blízkých krajů i mimo naši republiku.“

3


www.sociotrendy.cz



Graf 2.5: Podílové věkové zastoupení obyvatel v Třebíči (N = 38 158)4

Graf 2.6: Podílové věkové zastoupení obyvatel starších 15 let v Třebíči (N = 32780)

Počet sňatků Počty uzavřených manželství a jejich vývoj během let 2000– 2009 jsou znázorněny v grafu 2.7. Většinou se jedná o rodiny s potenciálními dětmi, pro které je nutné zajistit sociální služby. Od roku 2007 má počet uzavřených sňatků klesající tendenci, z čehož lze předpokládat, že počet narozených dětí v manželstvích by mohl mít klesající tendenci.

4

Zdroj: ČSÚ. 2010. Dostupné z: . (Údaje k 1. 12. 2009)

www.sociotrendy.cz



Graf 2.7: Vývoj počtu uzavřených sňatků od r. 20005

Počet rozvodů Počty rozvodů v průběhu let 2000 až 2009 jsou znázorněny v grafu 2.8. Počet rozvozů má vesměs kolísající tendenci. Není bez zajímavosti výrazný úbytek rozvodů v r. 2009. Tato situace může být způsobena možnými obavami partnerů ze zhoršení ekonomické situace po rozpadu manželství. Graf 2.8: Počty rozvodů od r. 20006

Míra nezaměstnanosti Na Třebíčsku měla míra nezaměstnanosti klesající tendenci až do roku 2008, kdy za posledních šest let dosáhla svého minima 7,4 %, viz graf 2.9. V letech 2009 a 2010 roční průměrná míra nezaměstnanosti stoupala. Údaje z úřadu práce z května 2010 potvrdily předpokládaná pokles nezaměstnanosti, což bylo především způsobeno začínajícími zemědělskými pracemi, mnoho

5


6


www.sociotrendy.cz



nezaměstnaných se uplatnilo také ve stavebnictví.7 Avšak údaje pro leden 2011 dokládají další zvyšování nezaměstnanosti. K tomuto prudkému nárůstu nezaměstnanosti přispěly zřejmě i prosincové vládní reformy, snížení mezd ve veřejném sektoru, kvůli kterým byly pozastaveny některé pracovní činnosti.8 Data pro ekonomickou aktivitu z roku 2003 uvádějí, že více než polovina (53 %) populace města Třebíč byla ekonomicky aktivní.9 Graf 2.9: Průměrná míra nezaměstnanosti od r. 200410

7

Zdroj: Třebíčský deník. 2010. Třebíčsko je v nezaměstnanosti dvacáté. Dostupné z: . 8

Regiony 24. 2011. Prudce vzrostla nezaměstnanost. Dostupné z: . 9

Zdroj: ČSÚ.

10

Zdroj: Integrovaný portál MPSV. 2010. Úřad práce v Třebíči. Dostupné z: .

www.sociotrendy.cz



3. Orientace obyvatelstva ve složité životní situaci

Každý člověk se může dostat z nejrůznějších důvodů do sociální situace, která je pro něho složitá. Může to být cokoliv, ať jsou to manželské či partnerské konflikty, které se zesilují, problémy s dětmi, zaměstnavatelem, různé druhy ztrát apod. S ohledem na populační vývoj obyvatel Třebíče je důležité mít informace o tom, jak dalece jsou občané schopni řešit jejich orientace pro případ, že by se ocitli ve složitých životních situacích. Ze zjištění získaného ze sociologického průzkumu potřeb uživatelů a neuživatelů sociálních služeb v Třebíči, který je podrobně analyzován ve třetím oddílu zprávy, byl respondentům položen dotaz, zda vědí, na koho by se mohli při řešení pro ně složité životní situace obrátit. Více než dvě pětiny dotázaných (45,8) rozhodně ví, na koho by se měly při řešení složité životní situace obrátit. S jednoznačnou odpovědí váhá celá desetina dotázaných, spíše nebo rozhodně neví necelá desetina 8,5 % dotázaných. Celkově přibližně pětina občanů by složitou životní situaci řešila s obtížemi. Situace je znázorněna grafem 3.1 a tabulkou 3.1.

Graf 3.1: Orientace ve složité životní situaci (N = 306)

Tabulka 3.1: Orientace ve složité životní situaci Ví, na koho se obrátit při řešení složité životní situace

Abs

%

Validní %

Rozhodně ano

140

45,3

45,8

Spíše ano

108

35,0

35,3

Jak kdy

32

10,4

10,5

Spíše neví

24

7,8

7,8

Rozhodně neví

2

0,6

0,7

Celkem

306

99,0

100,0

Neuvedeno

3

1,0

Celkem

309

100,0

Ve výzkumném souboru byli zastoupeni jak neuživatelé, tak uživatelé sociálních služeb. Navíc uživatelé služeb byli rozděleni dle příslušnosti ke konkrétním cílovým skupinám. Rozlišení orientace ve složité životní situaci podle příslušnosti dotázaných k uživatelům a neuživatelům služeb, také podle příslušnosti dotázaných k jednotlivým cílovým skupinám, je uvedeno v grafech 3.2 a 3.3 a v tabulce 3.2 a 3.3. www.sociotrendy.cz



Graf 3.2 Orientace ve složité životní situaci u uživatelů a neuživatelů sociálních služeb (%, N = 306)

Tabulka 3.2: Orientace ve složité životní situaci u uživatelů a neuživatelů sociálních služeb Uživatel sociálních služeb Uživatel/ka

Neuživatel/ka

Celkem

Ví, na koho se obrátit při řešení složité

Rozhodně ví

46,1 %

44,3 %

45,8 %

životní situace

Spíše ano

35,5 %

34,4 %

35,3 %

Jak kdy

9,8 %

13,1 %

10,5 %

Spíše neví

7,8 %

8,2 %

7,8 %

Rozhodně neví

0,8 %

Celkem

100,0 %

Graf 3.3 Orientace ve složité životní situaci podle cílových skupin (N = 306)

www.sociotrendy.cz


0,7 % 100,0 %

100,0 %


Tabulka 3.3: Orientace ve složité životní situaci u cílových skupin Skupiny osob senioři

osoby

nezaměstnaní rodiny s

osoby

osoby, s

se ZP

dítětem

ohrožené

rizikovým

v krizi

závislostí

způsobem

občané veřejnost v krizi

života,

Celkem

osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách apod. Ví, na

Rozhodně

56,8 %

42,7 %

33,3 %

42,9 %

66,7 %

24,5 %

koho

ví

se

Spíše ano

31,1 %

40,0 %

33,3 %

28,6 %

33,3 %

38,8 %

obrátit

Jak kdy

12,2 %

16,7 %

19,0 %

při

Spíše neví

16,7 %

9,5 %

řešení

Rozhodně

složité

neví

17,3 %

56,9 %

45,8 %

31,0 %

35,3 %

30,6 %

3,4 %

10,5 %

4,1 %

8,6 %

7,8 %

2,0 %

80,0 %

20,0 %

0,7 %

100,0 % 100,0 %

100,0 % 100,0 %

životní situace Celkem

100,0 % 100,0 %

100,0 %

100,0 %

100,0 %

Index orientace ve složité životní situaci Intenzita orientace ve složité životní situaci u uživatelů a neuživatelů sociálních služeb a u občanů podle jednotlivých cílových skupin je uvedena a tabulkách 3.4 a 3.5 a v grafu 3.4. Je zprostředkována průměrnými hodnotami získanými z odpovědí respondentů, kteří se k problematice vyjadřovali (odpovědi „nevím“ byly vynechány). Čím menší je průměrná hodnota tohoto indexu, tím lépe je tato orientace vnímaná. Tabulka 3.4: Index orientace ve složité životní situaci u uživatelů a neuživatelů sociálních služeb Průměrné hodnoty na škále 1–5, kde 1 = rozhodně ví, jak se v situaci orientovat, …, 5 = rozhodně neví, jak se v situaci orientovat. Uživatel sociálních služeb

N

Uživatel/ka Neuživatel/ka Celkem

www.sociotrendy.cz


Index orientace 245

1,82

61

1,85

306

1,82


Graf 3.4: Index orientace ve složité životní situaci v cílových skupinách Průměrné hodnoty na škále 1– 5, kde 1 = rozhodně ví, jak se v situaci orientovat, …, 5 = rozhodně neví, jak se v situaci orientovat.

Tabulka 3.5: Index orientace ve složité životní situaci v cílových skupinách Průměrné hodnoty na škále 1–5, kde 1 = rozhodně ví, jak se v situaci orientovat, …, 5 = rozhodně neví, jak se v situaci orientovat. N

Index orientace

Osoby ohrožené závislostí na návykových látkách

12

1,33

Senioři

74

1,55

Veřejnost

58

1,64

Osoby se ZP

75

1,92

Rodiny s dítětem v krizi (např. v rozvodovém řízení)

21

1,95

Nezaměstnaní

12

2,17

Osoby, které vedou rizikový způsob života, osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách apod.

49

2,2

Občané v krizi

5

2,6

Celkem

306

1,82

www.sociotrendy.cz



4. Shrnutí Demografická struktura obyvatelstva -

Město Třebíč je významným centrem na území západní Moravy V současnosti má vývoj počtu obyvatel klesající tendenci V populaci Třebíče je vyšší zastoupení žen Z pohledu vývoje počet obyvatel populace mladších věkových kategorií má klesající tendenci, zatímco počet obyvatel ve věkové struktuře nad 65 let roste S ohledem na demografickou strukturu populace Třebíče bude potřebné rozšířit sociální služby zejména pro cílovou skupinu senioři

Sňatečnost a rozvodovost -

Od roku 2007 má počet uzavřených sňatků klesající tendenci, proto i počet dětí narozených v manželstvích může mít klesající tendenci Počet rozvozů má vesměs kolísající tendenci Poslední dostupné statistické údaje ukazují úbytek rozvodů Pokles rozvodovosti může být způsoben možnými obavami partnerů ze zhoršení ekonomické situace

Míra nezaměstnanosti -

Míra nezaměstnanosti měla klesající tendenci až do roku 2008, kdy za posledních šest let dosáhla svého minima Údaje z května 2010 poukazovaly na pokles nezaměstnanosti, což bylo především způsobeno začínajícími zemědělskými pracemi, mnoho nezaměstnaných se uplatnilo také ve stavebnictví Údaje z ledna 2011 dokládají opětovné zvýšení nezaměstnanosti Dostupné statistické údaje uvádějí, že více než polovina populace města Třebíč je ekonomicky aktivní

Orientace obyvatelstva ve složité životní situaci Každý člověk se může dostat z nejrůznějších důvodů do sociální situace, která je pro něho složitá. Může to být cokoliv, ať jsou to manželské či partnerské konflikty, které se zesilují, problémy s dětmi, zaměstnavatelem, různé druhy ztrát apod. -

Necelá polovina dotázaných rozhodně ví, na koho by se měla při řešení složité životní situace obrátit S jednoznačnou odpovědí váhá celá desetina dotázaných Celkově přibližně pětina občanů by složitou životní situaci řešila s obtížemi Ve složité životní situaci se nejlépe orientují osoby ohrožené závislostí na návykových látkách, nejhůře se orientují osoby v krizi

www.sociotrendy.cz


II. oddíl Analýza poskytovatelů služeb

www.sociotrendy.cz


„Analýza poskytovatelů služeb“

1. Charakteristika souboru poskytovatelů sociálních služeb a služeb souvisejících Metodologie výzkumu Výzkum mezi poskytovateli sociálních služeb a služeb souvisejících v Třebíči byl realizován v průběhu prosince 2010, ledna a první polovině února 2011. Z pohledu typu výzkumu šlo o kvantitativní výzkum formou dotazníkového šetření. Výzkum byl doplněn o analýzu dokumentů a kvalitativní výzkumné metody (individuální interview a focus group). Cílem šetření bylo zpracovat působnost poskytovatelů podle jednotlivých cílových skupin, zjistit typy sociálních služeb a jejich kapacitu, potřeby stávajících poskytovatelů sociálních služeb a služeb souvisejících a jaké články péče, přesněji jaké typy sociálních služeb, dle názoru poskytovatelů, pro jednotlivé cílové skupiny chybějí. Pro účast ve výzkumu byli osloveni všichni poskytovatelé sociálních služeb v Třebíči dle seznamu poskytovatelů sociálních služeb a služeb souvisejících, tj. jednalo se o záměrný vyčerpávající výběr. Respondenty byli vedoucí pracovníci nebo zástupci poskytovatelů. Celkově jsme obdrželi 36 dotazníků. Výsledky jsou zpracovány podle cílových skupin, do kterých byly jednotlivé služby zařazeny dle uvedení poskytovatelů v dotaznících (výpovědi poskytovatelů o primární cílové skupině pro danou službu). Někteří poskytovatelé poskytují sociální služby a služby související více cílovým skupinám. Z tohoto důvodu jsme používali pro analýzu údajů jednak informace o poskytování služeb všem cílovým skupinám (počet služeb, které jsou poskytovány cílovým skupinám) a počet odpovídající pouze volbě jediné cílové skupině, na kterou se poskytovatel zaměřuje nejvíce. Pokud poskytovatel toto neupřesnil, volili jsme pro zařazení možnost širšího vymezení.11

1.1 Cílové skupiny Sociální služby jsou poskytovány občanům, kteří mohou být zařazeni do různých cílových skupin. 12 V tabulce 1.1 jsou uvedeny počty služeb a služeb souvisejících v Třebíči, jejichž klienti náleží uvedeným cílovým skupinám. Polovina poskytovatelů (50 %) poskytuje své služby osobám se zdravotním postižením, téměř polovina poskytovatelů (47,2 %) seniorům, více než třetina (38,9 %) osobám sociálně vyloučeným, resp. ohroženým sociálním vyloučením, třetina poskytovatelů cílové skupině děti, mládež, rodina. Ostatní možnosti jsou uvedeny v tabulce 1.1 a grafu 1.1

11

Např. šlo o službu pro zdravotně postižené a seniory, v tomto případě jsme za cílovou skupinu považovali službu pro zdravotně postižené, také služby pro duševně nemocné jsme zařadili do skupiny osob se zdravotním postižením, služby pro NZDM byly zařazeny do cílové skupiny děti, mládež a rodina. Rozlišení bylo důležité pro možnost jednoznačného výpočtu průměrných charakteristik pro jednotlivé cílové skupiny. 12

Příkladem může občan, který je ve věku nad 60 let; může být zařazen do cílové skupiny „senior“; Jestliže je ještě zaměstnán, může být chápán jako člen „ běžné populace - veřejnosti“; pro případ, že má vážné problémy s páteří, může být chápán jako občan „se zdravotním postižením“, jestliže je Rom, jedná se o cílovou skupinu „národnostní menšina“. www.sociotrendy.cz



Tabulka 1.1: Služby poskytované jednotlivým cílovým skupinám (Součet procent v posledním sloupci je větší než 100, protože poskytovatelé uváděli více cílových skupin.) Počet

%

% z počtu zařízení (N = 36)

Osoby se zdravotním postižením

18

20,9 %

50,0 %

Senioři

17

19,8 %

47,2 %

Osoby sociálně vyloučené resp. ohrožené sociálním vyloučením

14

16,3 %

38,9 %

Děti, mládež, rodina

12

14,0 %

33,3 %

Osoby v krizi

8

9,3 %

22,2 %

Jiná skupina

8

9,3 %

22,2 %

Osoby žijící v sociálně vyloučených romských komunitách

6

7,0 %

16,7 %

Osoby ohrožené návykovým jednáním

2

2,3 %

5,6 %

Imigranti

1

1,2 %

2,8 %

Celkem

86

100,0 %

238,9 %

Graf 1.1: Podíly služeb poskytované cílovým skupinám (N = 36)

Upřesnění některých cílových skupin je uvedeno v tabulkách 1.2 až 1.4. Upřesnění cílové skupiny „jiná“ tak, jak to svými slovy uváděli poskytovatelé, je uvedeno seznamem uvedeným v tabulce 1.2.

www.sociotrendy.cz



Tabulka 1.2: Obsahové upřesnění cílové skupiny „jiná“ poskytovateli služeb „Jiná“ skupina – upřesnění Dobrovolníci Ženy na MD, nezaměstnaní Osoby ohrožené domácím násilím Rodiny s dětmi s mentálním, tělesným, kombinovaným postižením, poruchy autistického spektra apod. Osoby s chronickým onemocněním a jejich pečující rodiny Pečující osoby Žáci, studenti, jejich rodiče a učitelé (rodinná mediace) Těžce nemocní, umírající lidé a jejich rodina

Upřesnění cílové skupiny osob sociálně vyloučených, resp. ohrožených sociálním vyloučením je uvedeno v tabulce 1.3: Tabulka 1.3: Upřesnění osob sociálně vyloučených, resp. ohrožených sociálním vyloučením Součet procent v posledním sloupci je větší než 100, protože poskytovatelé uváděli více cílových skupin. Osoby sociálně vyloučené resp. ohrožené sociálním vyloučením

Počet

%


Osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy

6

18,8 %

35,3 %

Osoby v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení

5

15,6 %

29,4 %

Osoby dlouhodobě nezaměstnané

5

15,6 %

29,4 %

Osoby bez přístřeší

4

12,5 %

23,5 %

Jiná skupina

4

12,5 %

23,5 %

Osoby opouštějící výkon trestu odnětí svobody nebo ochranné léčby

3

9,4 %

17,6 %

Osoby vracející se z ústavní léčby

3

9,4 %

17,6 %

Zletilé osoby opouštějící zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné

2

6,3 %

11,8 %

Celkem (počet voleb)

32

100,0 %

188,2 %

Tabulka 1.4: Upřesnění osob v krizi Součet procent v posledním sloupci je větší než 100, protože poskytovatelé uváděli více cílových skupin. Osoby v krizi – upřesnění

Počet

%


Rodiče s dětmi

8

25,0 %

53,3 %

Děti

5

15,6 %

33,3 %

Dospělí

5

15,6 %

33,3 %

Zdravotně postižení

5

15,6 %

33,3 %

www.sociotrendy.cz



Jiná skupina

5

15,6 %

33,3 %

Senioři

4

12,5 %

26,7 %

Celkem

32

100,0 %

213,3 %

1.2 Primární cílová skupina Problém identifikace cílové skupiny klientů, na kterou se konkrétní sociální služba primárně zaměřuje, je spojena s rozhodnutím o jejím výběru, což je mnohdy pro poskytovatele obtížné. Toto zařazení je však důležité kvůli možnostem jednoznačného vyhodnocení získaných údajů.13 Jestliže budeme brát v úvahu pouze jednu primární cílovou skupinu, na niž se poskytovatelé orientují nejvíce, potom se situace podílově změní. Podílové vyjádření poskytovaných služeb, které jsou poskytovány primárním cílovým skupinám, je uvedeno v grafu 1.2, také v tabulce 1.5. Největší podíl všech služeb (více než čtvrtina, 27,8 %) náleží osobám se zdravotním postižením, dále se jedná o „jinou cílovou skupinu“, kterou označila více než pětina (22,2 %) poskytovatelů jako skupinu, na niž se orientují nejvíce (jedná se takové klienty, kteří byli z pohledu poskytovatelů obtížně zařaditelní do obvykle používaných cílových skupin). Další podíly odpovídající pětinám poskytovaných služeb (19,4 %) náležely seniorům a cílové skupině „děti, mládež, rodina“. Cílová skupina „osoby sociálně vyloučené resp. ohrožené sociálním vyloučením a osoby v krizi byly zastoupeny stejným podílem 5,6 %, pro tyto skupiny je nabízeno v Třebíči relativně nejméně služeb. Zařízení, které by poskytovalo své služby pro imigranty jako pro primární cílovou skupinu, se nevyskytlo. Graf 1.2: Podíly služeb poskytované cílovým skupinám (N = 36)

Tabulka 1.5: Počet zařízení (poskytovaných služeb), jejichž klienti náležejí uvedeným primárním cílovým skupinám. Počet

%


10

27,8

Jiná skupina (pečující osoby, dobrovolníci, žáci, studenti, jejich rodiče a učitelé pod.)

8

22,2

13

Zbavíme se sice jistých specifikací, ale výhody jsou v možnostech analytického zpracování a jednoznačných údajů.

www.sociotrendy.cz




7

19,4

Senioři

7

19,4

Osoby v krizi

2

5,6


2

5,6

Celkem

36

100,0

1.3 Poskytované sociální služby Poskytované služby všem cílovým skupinám jsou uváděny podle pořadí. Poskytovatel mohl uvést jak více sociálních služeb, které jsou poskytovány, tak i více cílových skupin, kterým jsou služby poskytovány. Tabulka 1.6: Sociální služby poskytované všem cílovým skupinám Poskytovatel mohl uvést jak více sociálních služeb, které jsou poskytovány, tak i více cílových skupin. Poskytované sociální služby všem cílovým skupinám

Počet

%

% ze zařízení (N = 36)

Sociální poradenství

18

15,70 %

60,00 %

Odlehčovací služby

10

8,70 %

33,30 %

Pečovatelská služba

10

8,70 %

33,30 %

Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi

9

7,80 %

30,00 %

Denní stacionáře

8

7,00 %

26,70 %

Osobní asistence

8

7,00 %

26,70 %

Krizová pomoc

7

6,10 %

23,30 %

Azylové domy

6

5,20 %

20,00 %

Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež

6

5,20 %

20,00 %

Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením

6

5,20 %

20,00 %

Raná péče

5

4,30 %

16,70 %

Domovy pro seniory

4

3,50 %

13,30 %

Sociální rehabilitace

3

2,60 %

10,00 %

Domovy pro osoby se zdravotním postižením

2

1,70 %

6,70 %

Kontaktní centra

2

1,70 %

6,70 %

Nízkoprahová denní centra

2

1,70 %

6,70 %

Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče

2

1,70 %

6,70 %

Terénní programy

2

1,70 %

6,70 %

Domovy se zvláštním režimem

1

0,90 %

3,30 %

Průvodcovské a předčitatelské služby

1

0,90 %

3,30 %

www.sociotrendy.cz



Sociálně terapeutické dílny

1

0,90 %

3,30 %

Telefonická krizová pomoc

1

0,90 %

3,30 %

Jiná služba (kombinace více skupin)

1

0,90 %

3,30 %

115

100,0 %

383,3 %

Celkem

Sociální služby a služby související, které jsou poskytovány různým cílovým skupinám, jsou uvedeny v tabulkách 1.7 až 1.13. Děti, mládež, rodina Cílové skupině děti, mládež, rodina je poskytováno sociální poradenství, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi třemi zařízeními. Počty a odpovídající procentové údaje služeb jsou uvedeny v tabulce 1.7. Poskytovatelé mohli uvádět jak více služeb, tak i více cílových skupin, proto je celkový součet větší než 100 %. Tabulka 1.7: Sociální služby poskytované cílové skupině děti, mládež, rodina Počet

% z celkového počtu voleb (N = 19)



3

15,8 %

33,3 %


3

15,8 %

33,3 %


3

15,8 %

33,3 %

Azylové domy

2

10,5 %

22,2 %

Osobní asistence

1

5,3 %

11,1 %


1

5,3 %

11,1 %

Kontaktní centra

1

5,3 %

11,1 %

Krizová pomoc

1

5,3 %

11,1 %


1

5,3 %

11,1 %


1

5,3 %

11,1 %

Terénní programy

1

5,3 %

11,1 %


1

5,3 %

11,1 %

Celkem

19

100,0 %

211,1 %

Osoby se zdravotním postižením Cílové skupině osoby se zdravotním postižením je poskytováno sociální poradenství šesti zařízeními, pečovatelská služba a denní stacionáře čtyřmi zařízeními, osobní asistence třemi zařízeními. Počty a odpovídající procentové údaje služeb jsou uvedeny v tabulce 1.8. Poskytovatelé mohli uvádět jak více služeb, tak i více cílových skupin, proto je celkový součet větší než 100 %.

www.sociotrendy.cz



Tabulka 1.8: Sociální služby poskytované cílové skupině osoby se zdravotním postižením Počet




6

21,4 %

37,5 %


4

14,3 %

25,0 %

Denní stacionáře

4

14,3 %

25,0 %

Osobní asistence

3

10,7 %

18,8 %


2

7,1 %

12,5 %

Raná péče

2

7,1 %

12,5 %

2

7,1 %

12,5 %


1

3,6 %

6,3 %

Domovy pro seniory

1

3,6 %

6,3 %


1

3,6 %

6,3 %


1

3,6 %

6,3 %


1

3,6 %

6,3 %

Celkem

28

100,0 %

175,0 %


Senioři Cílové skupině senioři je poskytováno sociální poradenství a pečovatelská služba čtyřmi zařízeními, čtyřmi zařízeními, osobní asistence, odlehčovací služby, domovy pro seniory a sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením třemi zařízeními. Počty a odpovídající procentové údaje služeb jsou uvedeny v tabulce 1.9. Poskytovatelé mohli uvádět jak více služeb, tak i více cílových skupin, proto je celkový součet větší než 100 %. Tabulka 1.9: Služby pro seniory: Počet




4

14,3 %

26,7 %


4

14,3 %

26,7 %

Osobní asistence

3

10,7 %

20,0 %


3

10,7 %

20,0 %

Domovy pro seniory

3

10,7 %

20,0 %

3

10,7 %

20,0 %

Denní stacionáře

2

7,1 %

13,3 %


1

3,6 %

6,7 %


www.sociotrendy.cz




1

3,6 %

6,7 %


1

3,6 %

6,7 %

Krizová pomoc

1

3,6 %

6,7 %


1

3,6 %

6,7 %

Jiná služba

1

3,6 %

6,7 %

Celkem

28

100,0 %

186,7 %

Jiná14 cílová skupina Cílové skupině, která zahrnuje různorodé typy klientů, jsou sociální služby poskytované podle nejpotřebnějších klientů, a to odlehčovací služby, které poskytují čtyři zařízení, raná péče a pečovatelská služba. Výčet poskytovaných služeb je uveden v tabulce 1.10. Poskytovatelé mohli uvádět jak více služeb, tak i více cílových skupin, proto je celkový součet větší než 100 %. Tabulka 1.10: Služby poskytované pro jiné cílové skupiny Počet




4

20,0 %

57,1 %

Raná péče

3

15,0 %

42,9 %


2

10,0 %

28,6 %


1

5,0 %

14,3 %

Osobní asistence

1

5,0 %

14,3 %


1

5,0 %

14,3 %

Denní stacionáře

1

5,0 %

14,3 %

Telefonická krizová pomoc

1

5,0 %

14,3 %

Azylové domy

1

5,0 %

14,3 %


1

5,0 %

14,3 %


1

5,0 %

14,3 %


1

5,0 %

14,3 %

Terénní programy

1

5,0 %

14,3 %


1

5,0 %

14,3 %

Celkem

20

100,0 %

285,7 %

14

Dobrovolníci, ženy na MD, nezaměstnaní, osoby ohrožené domácím násilím, rodiny s dětmi s mentálním, tělesným, kombinovaným postižením, poruchy autistického spektra apod., osoby s chronickým onemocněním a jejich pečující rodiny, pečující osoby, žáci, studenti, jejich rodiče a učitelé (rodinná mediace), těžce nemocní, umírající lidé a jejich rodina. www.sociotrendy.cz



Osoby v krizi Cílové skupině osoby v krizi je dvěma zařízeními poskytováno sociální poradenství, další služby jsou uvedeny v tabulce 1.11. Tabulka 1.11: Služby poskytované osoby v krizi Počet



2

40,0 %

Azylové domy

1

20,0 %

Krizová pomoc

1

20,0 %


1

20,0 %

Celkem

5

100,0 %

Osoby ohrožené návykovým jednáním Osobám ohroženým návykovým jednáním jsou poskytovaná kontaktní centra a krizová pomoc.

Tabulka 1.12: Služby poskytované pro osoby ohrožené návykovým jednáním Osoby ohrožené návykovým jednáním

Počet


Kontaktní centra

1

50,0 %

Krizová pomoc

1

50,0 %

Celkem

2

100,0 %

Imigranti Pro cílovou skupinu imigranti byla uvedena pouze jedna služba - „krizová pomoc“.

www.sociotrendy.cz



1.4 Plánované změny v poskytování služeb U více než třetiny služeb bylo uvedeno, že v rámci jejich organizace je rozšiřování služeb plánováno. Zužování služeb uvedeno nebylo ani v jednom případě, viz graf 1.3. Zachování současného stavu plánuje polovina poskytovatelů. Důvody pro rozšiřování a zachování služeb v současné podobě jsou uvedeny v tabulkách 1.14 a 1.15. Ve více než třetině případů (38,9 %) případů respondenti uvedli, že plánují rozšíření svých služeb a v polovině (47,23 %) případů uvedli, že neplánují změny. Více než desetina (13,9 %) respondentů se k otázce neuměla vyjádřit, resp. se nevyjádřila. Graf 1.3: Plánované změny (N = 36)

Pokud poskytovatelé plánují rozšíření svých služeb, jako důvody uvádějí požadavek klientů na rozšíření, samotnou aktivitu zařízení a pokud by měli finanční možnosti pro rozšíření služby. Volné výpovědi poskytovatelů jsou uvedeny v tabulce 1.13. Tabulka: 1.13: Důvody rozšiřování služeb (volné výpovědi) Důvody rozšiřování služeb Budeme reagovat na poptávku v našich službách, dle požadavků cílové skupiny Služby pro rodinu jsou žádané, otevíráme pobočku našeho mateřského centra v Borovině Větší zájem klientů než nyní zvládáme Odvíjí se od finančních prostředků, špatná dostupnost služeb Kontaktní poradna v Moravských Budějovicích, uvolní se kapacita v Třebíčské poradně Nabídka nových činností Plánujeme rozšíření činnosti dobrovolnického centra na obec Třebíč Restart – celoživotní vzdělávání, pokud možno opět zavést soboty Rozšíření aktivizačních služeb Rozšíření až po získání prostoru pro Domov pro matky Třebíč Rozšíření od 2011 – 20 sociálních lůžek Rozvoj terénní služby Více času na mediaci a možnost hlídání dětí Více volnočasových aktivit pro osoby se sluchovým postižením Zaměření na rozsáhlou depistáž a po vyhodnocení zvážíme další rozšiřování

www.sociotrendy.cz



Tabulka 1.14: Důvody pro neplánování změn (volné výpovědi) Důvody pro neplánování změn K zásadním změnám již došlo v našem zařízení před 2 roky – rozšíření sociálních služeb Neplánujeme – již zřízena nově půjčovna pomůcek pro zrakově postižené

1.5 Hodnocení kapacity služeb, čekací doba pro poskytnutí služby Kapacita služeb U více než dvou třetin služeb kapacita služby odpovídá poptávce, poskytování služeb je tedy s ohledem na nabídku a poptávku vyvážené. Zároveň u více než poloviny služeb může být služba poskytnuta okamžitě. Kapacita služby odpovídá poptávce u dvou třetin (66,7 %) sledovaných služeb, naopak nabídka převyšuje poptávku pouze u jedné služby (2,8 %, mediační služba15). Poptávka převyšuje nabídku u čtvrtiny poskytovatelů (25 %) a malý podíl poskytovatelů se nevyjádřil (5,6 %), viz graf 1.4. Graf 1.4: Hodnocení kapacity služeb (N = 36)

Hodnocení kapacity služeb podle cílových skupin je uvedeno v grafu 1.5. Kapacita služby nejvíce odpovídá poptávce u cílových skupin senioři a osoby se zdravotním postižením (13 vyjádření). Na druhé straně i u těchto cílových skupin se objevil názor, že poptávka převyšuje nabídku. Zvýšený výskyt poptávky je u skupiny senioři a skupiny „jiné“16, kam jsou zahrnuti např. dobrovolníci. Pouze v jednom případě u služby jiné, a to u rodinné mediace, bylo uvedeno, že nabídka služby převyšuje poptávku.

15

Jedná se o službu pro rodinnou mediaci, která navazuje na sociální služby.

16

Skupina „jiná“ byla poskytovateli chápána jako: dobrovolníci, kteří v centru pomáhají všem občanům v Třebíči i v sousedství, duševně nemocní, osoby ohrožené domácím násilím, osoby s chronickým onemocněním, pečující osoby, pečující rodiny, těžce nemocní, umírající lidé a jejich rodina a jako navazující služba rodinná mediace.

www.sociotrendy.cz



Graf 1.5: Hodnocení kapacity služeb podle cílových skupin (počty zařízení, která hodnotila kapacitu služeb, N = 34)

Čekací doba Čekací doba není žádná u více než poloviny (55,6 %) sledovaných služeb, v malém podílu (2,8 %) se jedná o rozmezí 2–3 dnů. U více než desetiny zařízení je služba poskytnuta do týdne (11,1 %) a u více než pětiny zařízení byla uvedena čekací doba do dvou let (22,2 %), jak je zřejmé z grafu 1.6. Graf 1.6: Obvyklá čekací doba pro poskytnutí služby (%, N = 36)

Upřesnění čekací doby pro poskytnutí služby podle příslušnosti klientů k cílovým skupinám je uvedeno v grafu 1.7. Pro všechny cílové skupiny je služba poskytnuta bez čekání. Pokud se jedná o nutnost čekání na službu, jedná se o pobytová zařízení, případně o specializované služby vyžadující objednání klienta. www.sociotrendy.cz



Pro osoby se zdravotním postižením poskytnutí služby bez čekání uvedlo 12 zařízení a 10 zařízení služeb pro seniory. Na druhé straně čekací doba delší jak dva roky se objevila u 4 zařízení, pro cílovou skupinu senioři, dvakrát u cílových skupin děti, mládež a rodina, osoby se zdravotním postižením a pro osoby sociálně vyloučené (kdy se jedná o ubytovací možnosti), viz graf 1.7. Graf 1.7: Obvyklá čekací doba pro poskytnutí služby podle cílových skupin (N = 35) (Číselné údaje znamenají počty poskytovatelů v cílové skupině poskytující službu v uvedené době)

Poznamenáváme, že v době čekání na poskytnutí služby se mezi cílovými skupinami neprokázaly statisticky významné rozdíly.

www.sociotrendy.cz



2. Konkrétní zjištění 2.1 Problémové oblasti Sociální služby a služby příbuzné se potýkají s celou řadou problémů. Nejproblémovější oblastí se u služeb poskytovaných primárně pro všechny cílové skupiny se jeví oblast finanční. Intenzivní, nebo částečné problémy byly uváděny u více než tří čtvrtin služeb (77,7 %). Nejčastěji byly upřesněné jako nejistota týkající se celkového financování a dotací, které přicházejí pozdě. Dále, ale již s významně nižší frekvencí, následují problémy materiální (nejčastěji popisovány jako problémy s nedostatkem prostoru na poskytování činnosti, nedostatek služebních aut a financí na rekonstrukci budov, případně zastaralé vybavení) a systémové (nejčastěji popisovány jako nejasnosti v zákoně o sociálních službách, nenávaznost legislativy). Konkrétně, jak je zřejmé z grafu 2.1 nejintenzivněji jsou u sledovaných služeb vnímány finanční problémy, jako intenzivní je vnímá 19,4 % respondentů, jako částečné je vnímá 58,3 % respondentů. Následují materiální problémy, které jsou intenzivně pociťovány u 22.2 % respondentů a částečně u 27,8 % respondentů, dále systémové problémy, které vnímá intenzivně nebo částečně intenzivně 38,9 % respondentů. Jako částečné jsou vnímány personální problémy (38,9 %) a problémy se spoluprací s dalšími subjekty (19,4 %). Nejméně jsou pociťovány jiné problémy (8,3 %).

Graf 2.1: Problémové oblasti v podílovém vyjádření (N = 36)

Konkrétní specifikace pro jednotlivé problémové oblasti tak, jak je formulovali samotní poskytovatelé služeb, jsou uvedeny v tabulkách 2.1 až 2.6. Problémy ve financování lze shrnout: Problematická dotační politika státu, omezení činnosti dané rozpočtem organizací, nedostatek grantů pro některé cílové skupiny a neatraktivnost sociální problematiky pro sponzory.

www.sociotrendy.cz



Tabulka 2.1: Finanční problémy (volné výpovědi) Finanční problémy – upřesnění Nedostatečná koncepce financování ze strany poskytovatele dotací, špatná dotační politika státu Jsme nezisková organizace, nejistota financování Činnost závislá na dotacích, dotace chodí pozdě Není zaručena finanční podpora města a kraje Částečné pokrytí nákladů z dotací Nízká dotace MPSV Nemáme investiční prostředky na zakoupení, rekonstrukci nových prostor Větší náklady než terénní služby, z dotací MPSV a plateb nelze náklady pokrýt, cílová skupina senioři není atraktivní pro dárce Nedostatek grantů pro některé cílové skupiny

Personální problémy lze shrnout: Nedostatek kvalifikovaných uchazečů, náročnost práce a nízké platy pracovníků. Tabulka 2.2: Personální problémy (volné výpovědi) Personální problémy – upřesnění Nedostatek kvalifikovaných uchazečů Nízké platy nutí pracovníky odcházet na lépe placená místa Nový typ služeb časově náročný, neslučitelný s prací řadových pracovníků knihovny Služba pro naplnění standardu vyžaduje větší počet personálu Zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách

Problémy se spoluprací s dalším subjekty lze shrnout: Obtížná komunikace mezi institucemi a obavy z konkurence mezi poskytovateli služeb. Tabulka 2.3: Problémy se spoluprací s dalším subjekty (volné výpovědi) Problémy se spoluprací s dalším subjekty – upřesnění Málokdo se dovede vžít do situace osob se zdravotním postižením Nefunguje spolupráce se zařízeními, které poskytují obdobné služby – neexistence dohody o vzájemné spolupráci, výměna informací – ochrana osobních údajů Obtížná komunikace s ambulantními lékaři a psychiatry Rivalita – dlouholetí poskytovatelé

Materiální problémy lze shrnout: Chybějící prostory pro činnost (místnosti, budovy), rekonstrukce a obnova stávajícího vybavení (budovy, vnitřní vybavení např. PC), architektonické bariéry v zařízeních, potřeba specifických předmětů pro činnost.

www.sociotrendy.cz



Tabulka 2.4: Materiální problémy (volné výpovědi) Materiální problémy – upřesnění Nedostatečné bezbariérové provozy – dveře velmi těžké, klika vysoko pro děti i vozíčkáře, chybí zcela zabezpečovací zařízení, řešit rekonstrukci sociálního zařízení a některých oddělení, žádný vchod bezbariérový, knihovna v rekonstrukci Domov pro matky Třebíč v budově městské ubytovny s 90 sociálními byty, nevhodné prostředí pro motivaci uživatelek. Nedostatečné skladové prostory Chybějí vhodné prostory, zázemí Chybějící vhodné prostory – sklad zdravotních pomůcek Nedostatek služebních aut pro pečovatelky Nutnost rekonstrukce a výměna oken Pro rozvoj služeb více prostoru, jsme v budově v cizím vlastnictví Se stárnutím populace nutné uvažovat minimálně o rozšíření denního stacionáře Všechny služby nejsou pod jednou střechou, ztížená komunikace Zastaralá PC

Tabulka 2.5: Systémové problémy (volné výpovědi) Systémové problémy – upřesnění Návaznost a nedořešení legislativy Nejasnosti v zákoně o sociálních službách, chybí problematika denních pobytových služeb, je špatné využívání až zneužívání příspěvků na péči Není jistota financí, nejistota schválení grantů a dotací Nerovnost subjektů poskytujících služby v ČR Práci lékaře v týmu stále komplikuje nedostatečné zakotvení jeho pravomocí v zákoně Rozšířit službu o OSPOD, žádanou krizovou službu pro dítě, hygienický servis ženám na ulici, noclehárnu pro samotné ženy bez domova, nové prostory pro celé rodiny, popřípadě otce s dětmi Nekontroluje se, zda uživatelé služeb využívají našich služeb tak, jak je nasmlouvané

Tabulka 2.6: Jiné problémy (volné výpovědi) Systémové problémy – upřesnění Informovanost o poskytovaných službách Narůstající administrativa

Další problémy lze shrnout: Narůstající administrativa a malá informovanost o poskytovaných službách.

www.sociotrendy.cz



Intenzita problémů Intenzita různých druhů problémů jak u poskytovatelů poskytujících služby všem cílovým skupinám, tak u poskytovatelů poskytujících služby podle jednotlivých cílových skupin, je uvedena v tabulce 2.7 a grafu 2.2. Je zprostředkována průměrnými hodnotami získanými z odpovědí respondentů, kteří se k problematice vyjadřovali (odpovědi „nevím“ a „bez odpovědi“ byly vynechány). Čím menší je průměrná hodnota odpovídajícího problému, tím více je tento problém vnímán jako intenzivní. Finanční problémy jsou vnímány nejintenzivněji (1,94), nejméně jsou vnímány problémy se spoluprací s dalšími subjekty (2,76). Graf 2.2: Hodnocení intenzity problémů Průměrné hodnoty na škále 1– 3, kde 1 = intenzivní problém, 3 = problém není.

Intenzita finančních problémů je nejsilněji vnímaná u cílové skupiny osob sociálně vyloučených, dále u cílové skupiny děti, mládež, rodina a osoby se zdravotním postižením. Materiální problémy jsou nejsilněji vnímány cílovou skupinou osoby v krizi, jak je uvedeno v tabulce 2.7.

www.sociotrendy.cz



Tabulka: 2.7: Hodnocení intenzity problémů (celkové výsledky i výsledky za jednotlivé cílové skupiny) Průměrné hodnoty na škále 1–3, kde 1 = intenzivní problém, 3 = problém není. Odpovědi „nevím“ a „bez odpovědi“ byly vyloučeny. Výsledky za celý soubor

Výsledky za cílové skupiny

N

Min

Max

Celkový průměr za celý soubor



Osoby v krizi

Osoby sociálně vyloučené resp. ohrožené sociálním vyloučení m

Senioři

jiná skupina

Finanční problémy

33

1

3

1,94

1,8

1,9

2

1,5

2

2,13

Personální problémy

30

2

3

2,53

2,29

2,63

3

3

2,4

2,57

Problémy se spoluprací s dalším subjekty

29

2

3

2,76

2,71

2,57

3

3

2,8

2,86

Materiální problémy

29

1

3

2,10

2

2,29

1

3

2,4

1,71

Systémové problémy

26

1

3

2,38

2,17

2,17

2

3

2,25

2,71

Jiné problémy

10

2

3

2,70

3

2,5

2,5

3

2.2 Možné podněty pro zlepšení situace v sociálních službách Respondenti byli v rámci výzkumu dále dotázáni, zda by, dle jejich názoru, níže uvedené aspekty pomohly zlepšit situaci v oblasti sociálních služeb. Nejčastěji se respondenti přikláněli k názoru, že situaci v oblasti sociálních služeb by pomohly zlepšit aspekty související s financováním – dlouhodobé financování sociálních služeb, větší ochota ke sponzorování sociálních služeb a větší spolupráce obcí s poskytovateli. Z grafu 2.3 vyplývá, že zlepšení v oblasti sociálních služeb dle poskytovatelů přinese především dlouhodobé financování sociálních služeb (souhlasí 77,8 %), větší ochota ke sponzorování sociálních služeb (souhlasí 58,3 %) a větší spolupráce obcí s poskytovateli (souhlasí 55,6 % respondentů). Následuje zjednodušení podmínek pro získání dotací a grantů (souhlasí 47,2 % respondentů), větší informovanost o sociálních službách (souhlasí 30,6 % respondentů), větší spolupráce mezi poskytovateli navzájem (souhlasí 16,7 % respondentů), jiné podněty, které byly upřesněny jako „zrovnoprávnění poskytovatelů sociálních služeb, úplně zbytečná agenda“ (souhlasí 13,9 % respondentů), lepší dopravní dostupnost a zvýšení kapacity již existujících služeb (souhlasí 5,6 % respondentů). Nejméně se respondenti přikláněli k názoru, že zlepšení v oblasti sociálních služeb dle poskytovatelů přinese rozšíření nabídky sociálních služeb (souhlasí 2,8 % respondentů).

www.sociotrendy.cz



Graf 2.3: Možné podněty pro zlepšení situace v sociálních službách (N = 36)

Intenzita podnětů pro zlepšení situace v sociálních službách Intenzita podnětů pro zlepšení situace v sociálních službách jak u poskytovatelů poskytujících služby všem cílovým skupinám, tak u poskytovatelů poskytujících služby podle jednotlivých cílových skupin, je uvedena v tabulce 2.8 a grafu 2.4. Je zprostředkována průměrnými hodnotami získanými z odpovědí respondentů, kteří se k problematice vyjadřovali (odpovědi „nevím“ a „ bez odpovědi“ byly vynechány). Čím menší je průměrná hodnota odpovídajícího podnětu, tím více je tento podnět vnímán jako intenzivní. Nejintenzivněji je pro zlepšení situace vnímáno dlouhodobé financování (celkově 1,13), tento podnět ke zlepšení je vnímán všemi cílovými skupinami. Nejméně je pro zlepšení situace vnímána lepší dopravní dostupnost (2,96). Podrobné třídění pro primární cílové skupiny je uvedeno v tabulce 2.8. Graf 2.4: Intenzita souhlasu s podněty pro zlepšení situace v sociálních službách Průměrné hodnoty na škále 1–5, kde 1 = intenzivní souhlas, …, 5 = nesouhlas.

www.sociotrendy.cz



Tabulka 2.8: Možné podněty pro zlepšení situace v sociálních službách – průměrné výsledky za celý soubor a za jednotlivé typy služeb Průměrné hodnoty na škále 1–5, kde 1 = rozhodně ano (respondent rozhodně souhlasí, že daný aspekt pomůže zlepšit situaci v oblasti sociálních služeb) a 5 = rozhodně ne (respondent rozhodně nesouhlasí, že daný aspekt pomůže zlepšit situaci v oblasti sociálních služeb). Odpovědi „nevím“ a „bez odpovědi“ byly vyloučeny. Výsledky za celý soubor N

Min Max





Osoby v krizi


Senioři

jiná skupina

Větší informovanost o sociálních službách

33

1

4

1,85

1,86

1,5

1

2

2,29

1,88

Lepší dopravní dostupnost

28

1

4

2,96

2,86

2,86

3

4

2,67

3,2

Zjednodušení podmínek pro získání dotací a grantů

33

1

3

1,52

1,57

1,38

2

2

1,43

1,5

Větší ochota ke sponzorování sociálních služeb

33

1

3

1,52

1,29

1,63

1

2

1,43

1,63

Rozšíření sortimentu nabídky sociálních služeb

29

1

4

2,86

2,71

2,67

2

3

3

3,14

Zvýšení kapacity služeb, už existujících služeb

31

1

4

2,52

2,33

2,13

4

3

2,43

2,86

Větší spolupráce navzájem mezi poskytovateli sociálních služeb

32

1

4

2,09

1,71

1,88

4

2

2,57

2

Větší spolupráce obcí s poskytovateli sociálních služeb

31

1

3

1,42

1,83

1,43

1

1

1,57

1,13

Dlouhodobé financování sociálních služeb

32

1

2

1,13

1,29

1

1

1

1,29

1

www.sociotrendy.cz



2.3 Chybějící služby Nejčastěji uváděnou chybějící sociální službou pro všechny cílové skupiny je podpora samostatného bydlení, chráněné bydlení, odlehčovací služby, domy na půl cesty, krizová pomoc, jiné služby (např. sousedská pomoc osamělým občanům nebo občanům v těžké situaci zabezpečená dobrovolníky), sociálně terapeutické dílny, osobní asistence, sociální poradenství a domovy se zvláštním režimem zmiňované minimálně pěti poskytovateli. Ostatní chybějící služby jsou uvedeny v tabulce 2.9. Tabulka 2.9: Chybějící služby celkem Součet procent v posledním sloupci je větší než 100, protože poskytovatelé uváděli více chybějících služeb. Počet voleb



Podpora samostatného bydlení

16

12,1 %

72,7 %

Chráněné bydlení

14

10,6 %

63,6 %


11

8,3 %

50,0 %

Domy na půl cesty

9

6,8 %

40,9 %

Krizová pomoc

9

6,8 %

40,9 %

Jiná služba (sousedská pomoc osamělým občanům nebo občanům v těžké situaci zabezpečená dobrovolníky)

8

6,1 %

36,4 %


7

5,3 %

31,8 %

Osobní asistence

6

4,5 %

27,3 %


5

3,8 %

22,7 %


5

3,8 %

22,7 %

Intervenční centra

4

3,0 %

18,2 %

Noclehárny

4

3,0 %

18,2 %


3

2,3 %

13,6 %

Centra denních služeb

3

2,3 %

13,6 %

Azylové domy

3

2,3 %

13,6 %

Terénní programy

3

2,3 %

13,6 %


3

2,3 %

13,6 %


2

1,5 %

9,1 %

Tísňová péče

2

1,5 %

9,1 %

Týdenní stacionáře

2

1,5 %

9,1 %


2

1,5 %

9,1 %


2

1,5 %

9,1 %

Služby následné péče

2

1,5 %

9,1 %

Terapeutické komunity

2

1,5 %

9,1 %

www.sociotrendy.cz



Domovy pro seniory

1

0,8 %

4,5 %

Tlumočnické služby

1

0,8 %

4,5 %


1

0,8 %

4,5 %


1

0,8 %

4,5 %


1

0,8 %

4,5 %

132

100,0 %

600,0 %

Celkem

Byla zdůrazněna i domácí hospicová péče, kterou poskytuje oblastní charita Třebíč pro všechny cílové skupiny. Chybějící služby pro cílovou skupinu děti, mládež, rodina Nejčastěji uváděnou chybějící sociální službou pro cílovou skupinu děti, mládež, rodina byla ze strany poskytovatelů „podpora samostatného bydlení“. V četnosti následovaly domy na půl cesty, sociální poradenství, osobní asistence, chráněné bydlení, krizová pomoc, intervenční centra. Další chybějící služby jsou uvedeny v tabulce 2.10. Tabulka 2.10: Chybějící služby pro cílovou skupinu děti, mládež, rodina Součet procent v posledním sloupci je větší než 100, protože poskytovatelé uváděli více chybějících služeb. Počet




4

18,2 %

44,4 %

Domy na půl cesty

3

13,6 %

33,3 %


2

9,1 %

22,2 %

Osobní asistence

2

9,1 %

22,2 %


2

9,1 %

22,2 %

Krizová pomoc

2

9,1 %

22,2 %


2

9,1 %

22,2 %

Azylové domy

1

4,5 %

11,1 %


1

4,5 %

11,1 %

Terénní programy

1

4,5 %

11,1 %


1

4,5 %

11,1 %


1

4,5 %

11,1 %

Celkem

22

100,0 %

244,4 %

www.sociotrendy.cz



Chybějící sociální služby pro cílovou skupinu osoby se zdravotním postižením Nejčastěji uváděnou chybějící sociální službou pro cílovou skupinu osoby se zdravotním postižením bylo ze strany poskytovatelů chráněné bydlení. V četnosti následovaly odlehčovací služby, podpora samostatného bydlení, sociálně terapeutické dílny. Další chybějící služby jsou uvedeny v tabulce 2.11. Tabulka 2.11: Chybějící služby pro cílovou skupinu osoby se zdravotním postižením Součet procent v posledním sloupci je větší než 100, protože poskytovatelé uváděli více chybějících služeb. Počet voleb




11

22,4 %

64,7 %


6

12,2 %

35,3 %


5

10,2 %

29,4 %


4

8,2 %

23,5 %


3

6,1 %

17,6 %

Osobní asistence

2

4,1 %

11,8 %

Týdenní stacionáře

2

4,1 %

11,8 %


2

4,1 %

11,8 %


2

4,1 %

11,8 %


2

4,1 %

11,8 %


1

2,0 %

5,9 %

Tísňová péče

1

2,0 %

5,9 %


1

2,0 %

5,9 %


1

2,0 %

5,9 %

Tlumočnické služby

1

2,0 %

5,9 %

Domy na půl cesty

1

2,0 %

5,9 %


1

2,0 %

5,9 %


1

2,0 %

5,9 %


1

2,0 %

5,9 %


1

2,0 %

5,9 %

Celkem

49

100,0 %

288,2 %

www.sociotrendy.cz



Chybějící sociální služby pro cílovou skupinu cizinci Dle názoru poskytovatelů chybí centrum pro cizince. Chybějící sociální služby pro cílovou skupinu osoby v krizi Nejčastěji uváděnou chybějící sociální službou pro cílovou skupinu osoby v krizi bylo ze strany poskytovatelů krizová pomoc. V četnosti následovaly podpora samostatného bydlení, centra denních služeb a další, jak jsou uvedeny v tabulce 2.12. Tabulka 2.12: Chybějící služby pro cílovou skupinu osoby v krizi Součet procent v posledním sloupci je větší než 100, protože poskytovatelé uváděli více chybějících služeb. Počet



Krizová pomoc

4

30,8 %

50,0 %


2

15,4 %

25,0 %


1

7,7 %

12,5 %


1

7,7 %

12,5 %

Azylové domy

1

7,7 %

12,5 %

Domy na půl cesty

1

7,7 %

12,5 %


1

7,7 %

12,5 %

Noclehárny

1

7,7 %

12,5 %


1

7,7 %

12,5 %

Celkem

13

100,0 %

244,4 %

Chybějící sociální služby pro cílovou skupinu osoby ohrožené sociálním vyloučením Nejčastěji uváděnou chybějící sociální službou pro cílovou skupinu osoby ohrožené sociálním vyloučením bylo ze strany poskytovatelů domy na půl cesty, sociálně terapeutické dílny, terénní programy a další, jak jsou uvedeny v tabulce 2.13. Tabulka 2.13: Chybějící služby pro cílovou skupinu osoby ohrožené sociálním vyloučením Součet procent v posledním sloupci je větší než 100, protože poskytovatelé uváděli více chybějících služeb. Počet



Domy na půl cesty

2

12,5 %

28,6 %


2

12,5 %

28,6 %

Terénní programy

2

12,5 %

28,6 %

Osobní asistence

1

6,3 %

14,3 %

www.sociotrendy.cz




1

6,3 %

14,3 %


1

6,3 %

14,3 %


1

6,3 %

14,3 %


1

6,3 %

14,3 %


1

6,3 %

14,3 %

Krizová pomoc

1

6,3 %

14,3 %

Noclehárny

1

6,3 %

14,3 %


1

6,3 %

14,3 %


1

6,3 %

14,3 %

Celkem

16

100,0 %

228,6 %

Chybějící sociální služby pro cílovou skupinu senioři Nejčastěji uváděnou chybějící sociální službou pro cílovou skupinu senioři bylo ze strany poskytovatelů odlehčovací služby, průvodcovské a předčitatelské služby, domovy se zvláštním režimem, osobní asistence, pečovatelská služba, tísňová péče, domovy pro seniory a další, viz tabulka 2.14. Tabulka 2.14: Chybějící služby pro cílovou skupinu senioři Součet procent v posledním sloupci je větší než 100, protože poskytovatelé uváděli více chybějících služeb. Počet




4

28,6 %

40,0 %


2

14,3 %

20,0 %


2

14,3 %

20,0 %

Osobní asistence

1

7,1 %

10,0 %


1

7,1 %

10,0 %

Tísňová péče

1

7,1 %

10,0 %

Domovy pro seniory

1

7,1 %

10,0 %


1

7,1 %

10,0 %


1

7,1 %

10,0 %

Celkem

14

100,0 %

140,0 %

Poskytovatelé ve svých vyjádřeních uváděli, že považují za důležité, aby vnikly i nové služby, ačkoliv některé z nich není možné zaregistrovat jako sociální služby. Tyto služby jsou uvedeny následujícím výčtem tak, jak je poskytovatelé sami formulovali: - byty pro sociálně slabé, osoby v krizi, startovací byty s omezenou dobou pobytu www.sociotrendy.cz



dobrovolnická pomoc osamělým, seniorům, návštěvy domů s pečovatelskou službou, domovů důchodců, - chráněné pracovní dílny, podporované zaměstnání - návazná služba na NZDM, podpora mladých dospělých - paliativní lůžka pro klienty v termálním stádiu nemoci - poskytnutí hygienického servisu ženám bez přístřeší (sprcha, vyprání, čisté oblečení), noclehárna, popř. azylový dům pro samotné ženy - služba pracující s agresory domácího násilí, služba pečující o agresory domácího násilí - služba pro osoby vracející se k výkonu trestu - sociální asistence formou pomoci s výchovou dětí, naplnění volného času, pomoc se školou, doučování - více odlehčovacích lůžek na krátkodobé pobyty, krizová lůžka Uváděli i místo možného vzniku konkrétní chybějící služby: - město Třebíč, městys Okříšky, Náměšť nad Oslavou - oblastní charita Třebíč - součástí nových prostor Domova pro matky Třebíč - město Třebíč -

Jako možného zřizovatele doporučovali poskytovatelé následující organizace: - Diecézní charita Brno – Oblastní charita Třebíč – Domov pro matky Třebíč - Dobrovolnické centrum Oblastní charity Třebíč, rozšíření činnosti - Město Třebíč - Nemocnice Třebíč - Oblastní charita Třebíč - STŘED by mohl zaměstnávat asistenty k dětem - Nemocnice v LDN v Moravských Budějovicích, vhodná i v Třebíči pro zřízení sociálních lůžek - Sociální firma - Sociální lůžka v Třebíči

2.4 Odhad spokojenosti klientů se službami Poskytovatelům byla dále položena otázka týkající se odhadu spokojenosti svých klientů s různými charakteristikami služeb z jejich pohledu. Klienti poskytovaných služeb jsou, dle odhadu poskytovatelů, v průměru nejvíce spokojeni s personálem – s jeho mezilidskými vztahy, odborností a kvalifikací a dosahem služeb ve městě. Na druhé straně relativně nejnižší spokojenost se ukázala u charakteristik – odstranění technických bariér, informovanost o sociálních službách a kapacita zařízení. Z průměrných hodnot uvedených v grafu 2.5 vyplývá, že poskytovatelé odhadují největší spokojenost svých klientů s personálem (odborností a kvalifikací) a mezilidskými vztahy personálu (ochotou a komunikací), průměrná hodnota 1,31. Následuje spokojenost s dosahem ve městě, s provozem služeb, spokojenost s dopravou a s finanční dostupností služby. Charakteristiky služeb s nižší odhadovanou spokojeností jsou kapacita zařízení a informovanost o sociálních službách a nejmenší spokojenost je odhadována s odstraněním technických bariér. www.sociotrendy.cz



Graf 2.5: Odhad spokojenosti klientů s charakteristikami služeb Průměrné hodnoty na škále 1–5 (známkování, kde 1 = úplná spokojenost a 5 = úplná nespokojenost)

Odhad intenzity spokojenosti klientů s charakteristikami služeb s ohledem na výsledky za celkový soubor i výsledky za jednotlivé typy služeb je uveden v tabulce 2.15. Tabulka 2.15: Odhad spokojenosti klientů s charakteristikami služeb (celkové výsledky i výsledky za jednotlivé typy služeb) Průměrné hodnoty na škále 1–5 (známkování, kde 1 = úplná spokojenost a 5 = úplná nespokojenost) Výsledky za celý soubor


N

Min

Max

Spokojenost s finanční dostupností (např. služby nejsou drahé, případně se většinou neplatí)

32

1

4

1,81

1,17

Spokojenost s dopravou (např. v dosahu MHD do 10 min chůze)

32

1

4

1,69

Spokojenost s dosahem ve městě (např. do 30 min jízdy autobusem/ dopravním prostředkem)

32

1

3

Spokojenost s provozem služeb (např. s dostupností časovou, je

32

1

3

www.sociotrendy.cz

Celkový Děti, Osoby se průměr mládež, zdravotním za celý rodina postižením soubor

Osoby v krizi


Senioři

Jiná skupina

1,89

1,5

1,5

2,83

1,57

1,83

1,33

1

1,5

2,5

1,57

1,53

1,5

1,33

1

1

1,67

2

1,66

2,17

1,44

1,5

1,5

1,67

1,57



vhodné rozmezí provozní doby) Spokojenost s kapacitou zařízení (je dostatek sociálních a odborných pracovníků, není nutno dlouho čekat, pod.)

31

1

5

1,84

1,83

1,38

2

1,5

2,83

1,57

Spokojenost s odstraněním technických bariér (v zařízeních)

32

1

5

2,06

2

1,89

3

1

2,83

1,71

Spokojenost s personálem (odborností a kvalifikací)

32

1

3

1,31

1,17

1,44

1

1

1,5

1,29

Spokojenost s mezilidskými vztahy personálu (ochotou, komunikací apod.)

32

1

2

1,31

1,33

1,33

1

1

1,5

1,29

Spokojenost s informovaností o sociálních službách

32

1

4

1,84

2

1,78

2,5

1

2

1,71

2.5 Chybějící typy informací V zájmu lepšího poskytování služeb poskytovatelé formulovali, jaké typy informací jim, z jejich pohledu, chybějí. Volné výpovědi poskytovatelů jsou uvedeny v tabulkách 2.16 až 2.19. Celkově se jedná o informace týkající se finančních dotací, informace odborného typu a sociálně – manažerské informace, jak je podrobně uvedeno v tabulce 2.16. Tabulka 2.16: Chybějící typy informací (volné výpovědi) Typy

Chybějící typy informací

Informace o dotacích

Dlouhé čekací doby na příděl dotací, dlouhá doba na vyhodnocení grantů Chybí jasné informace o financování v začátku roku, pozdní schvalování dotací Informace o datu přidělení dotací Lepší informace o dotační politice firem Informace o legislativních změnách Informace o legislativních změnách týkajících se ZP – náročné si udržet přehled Na začátku roku nevíme, jak budou služby financovány, nevíme, v jakém rozsahu je můžeme poskytovat

www.sociotrendy.cz



Odborné informace

Krizová intervence, odborné sociální poradenství Spolupráce s ambulancí léčby bolesti Nové typy kompenzačních pomůcek, nové změny v zákoně

Sociálně – manažerské informace

Co přesně dělají jiná zařízení, která mají v regionu registrovanou stejnou službu, ale klienty odkazují k nám Obtížné získávání informací v obcích okresu Třebíč Odborná školení o změnách v sociálních službách, o nových trendech v péči o postižené O možnosti spolupráce s obecními úřady – venkov Sociodemografická data o městě Větší dostupnost informací o možnostech financování projektů z ESF O získávání a využívání finančních prostředků z jiných zdrojů

Chybějící typy informací podle těch cílových skupin, jejichž pracovníci se k tématu vyjádřili, jsou uvedeny v tabulkách 2.17 až 2.19. Tabulka 2.17: Cílová skupina děti, mládež, rodina (volné výpovědi) Chybějící typy informací u cílové skupiny děti, mládež, rodina Informace o legislativních změnách Krizová intervence, odborné sociální poradenství Odborné sociální poradenství, krizová intervence, občanské poradny

Tabulka 2.18: Cílová skupina osoby se zdravotním postižením (volné výpovědi) Chybějící typy informací u cílové skupiny osoby se zdravotním postižením Informace o datu přidělení dotací Informace o legislativních změnách týkajících se ZP – náročné si udržet přehled Lepší informace o dotační politice firem Nové typy kompenzačních pomůcek, nové změny v zákoně Odborná školení o změnách v sociálních službách, o nových trendech v péči o postižené

Tabulka 2.19: Cílová skupina osoby v krizi (volné výpovědi) Chybějící typy informací u cílové skupiny osoby v krizi Co přesně dělají jiná zařízení, která mají v regionu registrovanou stejnou službu, ale klienty odkazují k nám Informace o dotacích

www.sociotrendy.cz



2.6 Okolnosti ovlivňující poskytování služeb Faktory s pozitivním vlivem na poskytování služeb Práci poskytovatelů sociálních služeb a služeb souvisejících ovlivňuje celá řada okolností. Z faktorů, které poskytovatelé vnímají pro poskytování služeb jako pozitivní, uváděli především faktory související s dobrou spoluprací s ostatními poskytovateli a důležitými institucemi, podporu politiků a zřizovatelů služeb, dostatek financí, spokojenost klientů, zájem klientů, kvalitní personál a vhodné umístění (a prostory) zařízení – dobrou dostupnost a další okolnosti. Ty jsou jako výpovědi poskytovatelů uvedeny v tabulce 2,20. Tabulka 2.20: Faktory s pozitivním vlivem na poskytování služeb (volné výpovědi) Všechny cílové skupiny Dobrá spolupráce se sociálním odborem města Třebíč Dobrá spolupráce s lékařem a rodinou uživatele, prosazování sociálních služeb politiky Dostatečné zajištění financí, kvalitních pracovníků, systém propagace, PR, spolupráce s dalšími organizacemi a dobrovolníky, znalost klientů a potřeb Informovanost, spokojenost klientů Dostatek financí, spolupráce s dalšími subjekty, kvalitní personál, vhodné prostory Spolupráce s obcemi, kvalitní personál, vyhovující prostory Důvěra občanů v serióznost charity Existence zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách Jedinečnost služby mediace v kraji Spolupráce s rodinou – naplňování stanovený cílů služeb, spokojenost klientů Kvalitní personál poskytující kvalitní péči Možnost spolupráce s ostatními poskytovateli v případě potřeby Možnost zaplatit odborný personál s praxí a zkušenostmi z oboru Partnerství s NNO a dalšími subjekty, dobré jméno, bezplatnost, diskrétnost Podpora ze strany zřizovatele Práce s nemocným a rodinou Snaha zařizovat co nejvíce nadstandardních služeb, vytvoření přátelské atmosféry plné důvěry Spokojenost klientů a rodin, pozitivní zpětná vazba, když se daří práce s ostatními poskytovateli a navazujícími službami Spolupráce s psychiatrickými léčebnami, finanční zajištění, kvalitní pracovníci, podpora organizace Tradice zařízení Umístění ve středu města – dobrá dostupnost MHD Vnímání záslužnosti poskytování služeb veřejnosti Získávání finančních prostředků, zájem klientů o nadstandardní služby – školení obsluhy PC, kulturní, vzdělávací akce v rámci grantů Zvyšování kvalifikace, rozšiřování znalostí, vytvoření pozitivního pracovního klimatu v organizaci, motivace zaměstnanců

www.sociotrendy.cz



Faktory s pozitivním vlivem na poskytování služeb podle cílových skupin jsou uvedeny v tabulkách 2.21 až 2.26. Tabulka 2.21: Faktory s pozitivním vlivem na poskytování služeb pro cílovou skupinu děti, mládež, rodina (volné výpovědi) Děti, mládež, rodina Dostatečné zajištění financí, kvalitních pracovníků, systém propagace, PR, spolupráce s dalšími organizacemi a dobrovolníky, znalost klientů a potřeb Existence zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách Jedinečnost služby mediace v kraji Možnost spolupráce s ostatními poskytovateli v případě potřeby Umístění ve středu města – dobrá dostupnost MHD Umístění zařízení blízko centra Získávání finančních prostředků, zájem klientů o nadstandardní služby – školení obsluhy PC, kulturní, vzdělávací akce v rámci grantů

Tabulka 2.22: Faktory s pozitivním vlivem na poskytování služeb pro cílovou skupinu osoby se zdravotním postižením (volné výpovědi) Osoby se zdravotním postižením Dobrá spolupráce se sociálním odborem města Vzájemnou důvěru klientů a jejich rodičů a opatrovníků, pozitivní náhled veřejnosti Dostatek financí, informovanost, spokojenost klientů Možnost zaplatit odborný personál s praxí a zkušenostmi z oboru Snaha zařizovat co nejvíce nadstandardních služeb, vytvoření přátelské atmosféry plné důvěry Spokojenost našich klientů Spolupráce s jinými poskytovateli sociálních služeb Spolupráce s psychiatrickými léčebnami, finanční zajištění, kvalitní pracovníci, podpora organizace

Tabulka 2.23: Faktory s pozitivním vlivem na poskytování služeb pro cílovou skupinu osoby v krizi (volné výpovědi) Osoby v krizi Partnerství s NNO a dalšími subjekty, dobré jméno, bezplatnost, diskrétnost Vnímání záslužnosti poskytování služeb veřejnosti

Tabulka 2.24: Faktory s pozitivním vlivem na poskytování služeb pro cílovou skupinu osoby sociálně vyloučené resp. ohrožené sociálním vyloučením (volné výpovědi) Osoby sociálně vyloučené resp. ohrožené sociálním vyloučením Dostatek financí, spolupráce s dalšími subjekty, kvalitní personál, vhodné prostory Dostatek financí, spolupráce s obcemi, kvalitní personál, vyhovující prostory

www.sociotrendy.cz



Tabulka 2.25: Faktory s pozitivním vlivem na poskytování služeb pro cílovou skupinu senioři (volné výpovědi) Senioři Kvalitní personál poskytující kvalitní péči Práce s nemocným a rodinou Spokojenost klientů a rodin, pozitivní zpětná vazba, když se daří práce s ostatními poskytovateli a navazujícími službami Zájem klientů Zvyšování kvalifikace, rozšiřování znalostí, vytvoření pozitivního pracovního klimatu v organizaci, motivace zaměstnanců

Tabulka 2.26: Faktory s pozitivním vlivem na poskytování služeb pro jinou cílovou skupinu (volné výpovědi) Jiná skupina Dobrá spolupráce s lékařem a rodinou uživatele, prosazování sociálních služeb politiky Důvěra občanů v serióznost charity Třebíč Když se ve spolupráci s rodinou daří naplňovat stanovený cíl služeb, spokojenost klientů Podpora zřizovatele Pokud se stanou sociální služby prosazovaným politickým tématem Spokojenost uživatelů, přínos služby, spolupráce s některými subjekty Tradice zařízení

Faktory s negativním vlivem na poskytování služeb Z faktorů, které poskytovatelé vnímají pro poskytování služeb jako negativní, uváděli především faktory související s financováním sociálních služeb, které je krátkodobé a nejisté. Poskytovatelé uváděli v této souvislosti také problémy s nedostatkem pracovníků. Volné výpovědi poskytovatelů jsou uvedeny v tabulce 2.27. Tabulka 2.27: Faktory s negativním vlivem na poskytování služeb (volné výpovědi) Faktory s negativním vlivem na poskytování služeb Administrativní zátěž Dojíždění do zařízení Prostorové zázemí Krizové zařízení vnímáno jako romské centrum Kromě financí i nedostatek pracovníků Mělo by se více hovořit o umírání doma, prosazovat koncepci domácí hospicové péče Nedostatečná koncepce financování služeb z MPSV a kraje, není zákonná povinnost obcí přispívat na provoz Nedostatek finančních prostředků, nízké hodnocení pracovníků, což může být demotivační Nedostatek financí (pro místní a časovou dostupnost pro jiná místa v kraji Vysočina)

www.sociotrendy.cz



Nedostatek financí, obtížné získávání Nedostatek personálu, nejistá perspektiva financování sociálních služeb Nejistota financování po cca půl roku, než jsou schváleny dotace Nejsme vlastníky prostor, krátkodobé pronájmy, nejsou zdroje k nákupu automobilu k zajištění terénních služeb Nerovnost poskytujících subjektů před zákonem a při získávání finančních prostředků Nízké dotace Předpojatost některých občanů vůči charitě Třebíč z důvodu netolerance jejího křesťanského založení Přílišná byrokracie Špatná spolupráce s lékaři a rodinou uživatele služby Špatné technické zázemí, nedostatečné personální pokrytí Velká vytíženost organizačních pracovníků Zásadní snížení získaných prostředků – omezení provozu Špatná propagace služeb – nedostatek prostředků

Faktory s negativním vlivem na poskytování služeb podle cílových skupin jsou uvedeny v tabulkách 2.28 až 2.32. Tabulka 2.28: Faktory s negativním vlivem na poskytování služeb pro cílovou skupinu děti, mládež, rodina (volné výpovědi) Děti, mládež, rodina Dojíždění do zařízení Krizové zařízení vnímáno jako romské centrum Kromě financí nedostatek pracovníků Nejsme vlastníky prostor, krátkodobé pronájmy, nejsou zdroje k nákupu automobilu k zajištění terénních služeb Špatné technické zázemí, nedostatečné personální pokrytí Špatná propagace služeb – nedostatek prostředků

Tabulka 2.29: Faktory s negativním vlivem na poskytování služeb pro cílovou skupinu osoby se zdravotním postižením (volné výpovědi) Osoby se zdravotním postižením Nedostatečná koncepce financování služeb z MPSV a kraje, není zákonná povinnost obcí přispívat na provoz Nedostatek financí, obtížné získávání Nerovnost poskytujících subjektů před zákonem a při získávání finančních prostředků Velká vytíženost

www.sociotrendy.cz



Tabulka 2.30: Faktory s negativním vlivem na poskytování služeb pro cílovou skupinu osoby v krizi (volné výpovědi) Osoby v krizi Nedostatek finančních prostředků, nízké hodnocení pracovníků Nevhodné prostory, nedostatečné vnímání potřebnosti

Tabulka 2.31: Faktory s negativním vlivem na poskytování služeb pro cílovou skupinu senioři (volné výpovědi) Senioři Nedostatek personálu, nejistá perspektiva financování sociálních služeb Nejistota financování po cca půl roku, než jsou schváleny dotace Mělo by se více hovořit o umírání doma, prosazovat koncepci domácí hospicové péče Nízké dotace Zásadní snížení získaných prostředků – omezení provozu

Tabulka 2.32: Faktory s negativním vlivem na poskytování služeb pro jinou cílovou skupinu (volné výpovědi) Jiná skupina Administrativní zátěž Financování sociálních služeb, prostorové zázemí střediska Není zákonná povinnost obcí přispívat na provoz sociálních služeb, nedostatečná koncepce financování z MPSV a kraje Předpojatost některých občanů vůči charitě Třebíč z důvodu netolerance jejího křesťanského založení Přílišná byrokracie Špatná spolupráce s lékaři a rodinou uživatele služby, není zákonná povinnost obcí přispívat na provoz sociálních služeb

www.sociotrendy.cz



Závěrečné připomínky poskytovatelů Poskytovatelé se mohli volně vyjádřit k jakékoliv problematice, např. co by pomohlo jejich službě při vykonávání její činnosti, jaké formy podpory pro realizaci své služby očekávají od města, případně i spádových obcí, jak jsou spokojeni s přístupem od státu, kraje, obcí, veřejnosti apod. Získané volné výpovědi v neupravované podobě jsou uvedeny v tabulce 2.33. Tabulka 2.33: Připomínky poskytovatelů (volné výpovědi) Připomínky poskytovatelů Dosud nepropracovaný systém návaznosti služeb na služby sociální, viz poskytovaná rodinná mediace, doporučení propojit a provázat alespoň na místní úrovni. Propojení návaznosti služeb mediačních na služby sociální, provázanost informovanosti a financování Trvalou zátěží veškerých středisek Oblastní charity Třebíč je finanční nejistota eventuálně krácení finanční dotací od státu, kraje, města. Atmosféra finanční nejistoty působí tísnivě na všechny pracovníky, velmi komplikuje dlouhodobé plánování rozvoje a zdokonalování služeb, či zakládání nových středisek pomoci potřebným lidem velmi rozličně handicapovaným. Středisko rané péče Třebíč dlouhodobě hledá nové prostory pro svoji činnost. V současné době jsou prostory, které má k dispozici velmi malé, nevyhovující. Úplně chybí prostory pro uložení pomůcek, které středisko využívá. Pro poskytování našich služeb by nám pomohla podpora naší činnosti od Města Třebíč. Byli jsme vyřazeni z Minimální sítě sociálních služeb potřebnosti, protože jsme podle Města duplicitní s Centrem pro zdravotně postižené kraje Vysočina. Tato organizace poskytuje pouze prodej drobných kompenzačních pomůcek (baterie do sluchadel), v případě odborného poradenství odesílají sluchově postižené občany k nám do Svazu neslyšících a nedoslýchavých v ČR, Základní organizace Třebíč. Naše organizace poskytuje: -

odborné poradenství pro sluchově postižené

-

zajišťování kompenzačních pomůcek pro sluchově postižené

-

drobná údržba sluchadel a pomůcek pro sluchově postižené

-

zprostředkování oprav sluchadel v opravnách

-

půjčování sluchadel po dobu opravy klientova sluchadla na základě dohody s ORL lékařem

-

zprostředkování baterií, akumulátorku, šňůrek, olivek, tvarovek, atd.

-

zprostředkování příspěvků na kompenzační pomůcky pro sluchově postižené od sociálních referátů

-

pomoc při zařazení sluchově postižených dětí do všech typů škol

-

získávání informací o poskytování služeb pro sluchově postižené na mezinárodní úrovni

-

zajišťování tlumočnických služeb

-

zprostředkování služeb v oblasti technické, sociální a pracovně právní, logopedie, foniatrie

-

nově Půjčovna kompenzačních pomůcek pro sluchově postižené

-

pravidelné členské schůzky vždy třetí úterý v měsíci od 15:00

-

informační zpravodaj

-

účast na organizaci akcí pro veřejnost pořádaných SNN v ČR KO Vysočina (Dětský den, Mikuláš, Dovolená s neslyšícími, aj.)

Naše zařízení s počtem klientů 172 je zřizované krajem Vysočina. S Městem Třebíč spolupracujeme pouze u příležitostí společenských událostí. V rámci bulletinu jsme uvedeni v přehledu institucí poskytující sociální služby. Jsme zařazení do komunitního plánování města Třebíče. Třebíčské centrum o. s. není poskytovatel sociálních služeb, nabízíme a realizujeme služby pro rodinu, včetně základního sociálního poradenství, aktivizační služby, služby pro osoby v přechodné krizi (komunitní sezení, arteterapeutická sezení, internetová „kavárnička“), dále služby pro seniory a tělesně postižené (nabídka rukodělných aktivit u těchto osob doma či dle přání), dále mezigenerační setkávání, atd. Dále služby pro rodiny se specifickými potřebami (rodiny s dvojčaty a vícerčaty, rodiny s dětmi s celiakií apod.). Ve spolupráci s OSPOD MÚ Třebíč zajišťujeme styk rozvedených rodičů s dětmi. Ve spolupráci s Domovem pro matky v tísni nabízíme účast na akcích zdarma. Pro rodiče na MD a RD a nezaměstnané nabízíme vzdělávací

www.sociotrendy.cz



semináře, kurz y besedy s odborníky. Naše organizace je klasifikovaná jako zařízení prevence sociálního vyloučení rodičů pečující o děti a v roce 2010 jsme získali status „Organizace uznaná MPSV na léta 2010–2012 pro činnost v oblasti prorodinných aktivit“. Jsme členy komunitního plánování, přivítali bychom také koncepci prorodinné politiky. Neustále, při každé příležitosti proklamujeme, že tělesné postižení může kohokoliv postihnout ze dne na den, ať už vlivem nemoci nebo úrazu. Snažíme se pomáhat svým členům zlepšovat jejich životní podmínky a přispívat k tomu, aby navzdory svému tělesnému postižení mohli žít důstojný a bohatý život. Velmi bychom ocenili a zároveň potřebovali pomoci s nalezením vhodného objektu nebo pozemku pro stavbu nového Domova pro matky Třebíč. Tím bychom dosáhli k zajištění důstojného a motivujícího prostředí pro práci s uživateli DMT a také by to umožnilo vznik služeb, které jsou žádány např. Krizové pomoci nebo noclehárny, příp. několika azylových lůžek pro samotné ženy bez domova. Rádi bychom se specializovali na sociálně aktivizační služby v regionu Náměštsko, jednak sousedí s JMK, krátký dojezd + IDS JMK (dobré dopravní spojení s Brnem). Ihned navázat na svépomocné skupiny odlehčovacími službami, spíše dotace od míst, kde je služba poskytována nežli od kraje Vysočina, kde nemáme registraci. Doprava je problém pro pečující rodiny a na delší vzdálenosti se nechtějí vydat, uživatel by byl dlouho bez dozoru, raději uvítají návštěvu v rodině – základní poradenství (senioři – odlehčovací služby)

www.sociotrendy.cz



3. Shrnutí Celkově Sociální služby jsou poskytovány občanům, kteří mohou být zařazeni do různých cílových skupin.17 Polovina poskytovatelů provozuje své služby pro osoby se zdravotním postižením, téměř polovina poskytovatelů seniory, téměř dvě pětiny osoby sociálně vyloučené resp. ohrožené sociálním vyloučení, třetina poskytovatelů cílovou skupinu děti, mládež, rodina. U více než třetiny služeb bylo uvedeno, že v rámci jejich organizace je plánováno rozšiřování služeb. Zužování služeb uvedeno nebylo ani v jednom případě. Zachování současného stavu plánuje polovina poskytovatelů. V současnosti jsou poskytovány služby v pořadí od nejčetnějších poskytování – sociální poradenství, odlehčovací služby, pečovatelská služba, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, denní stacionáře, osobní asistence, krizová pomoc, azylové domy, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením, raná péče, domovy pro seniory, sociální rehabilitace, domovy pro osoby se zdravotním postižením, kontaktní centra, nízkoprahová denní centra, sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče, terénní programy, domovy se zvláštním režimem, průvodcovské a předčitatelské služby, sociálně terapeutické dílny, telefonická krizová pomoc, jiná služba (např. mediační, resp. kombinace více skupin). Problémové oblasti Nejproblémovější oblastí se u služeb poskytovaných primárně pro všechny cílové skupiny se jeví oblast finanční. Intenzivní, nebo částečné problémy byly uváděny u více než tří čtvrtin služeb. Upřesnění problémů dle volného vyjádření poskytovatelů lze shrnout: Problémy ve financování: - Problematická dotační politika státu - Omezení činnosti dané rozpočtem organizací - Nedostatek grantů pro některé cílové skupiny - Neatraktivnost sociální problematiky pro sponzory Personální problémy: - Nedostatek kvalifikovaných uchazečů - Náročnost práce a nízké platy pracovníků Materiální problémy: - Chybějící prostory pro činnost (místnosti, budovy) - Rekonstrukce a obnova stávajícího vybavení (budovy, vnitřní vybavení) - Architektonické bariéry v zařízeních - Potřeba specifických předmětů pro činnost (automobil apod.) Systémové problémy: - Celkově nedořešena legislativa jako nejasnosti v zákoně o sociálních službách, nenávaznost legislativ) 17

Příkladem může občan, který je ve věku nad 60 let; může být zařazen do cílové skupiny „senior“; Jestliže je ještě zaměstnán, může být chápán jako člen „ běžné populace - veřejnosti“; pro případ, že má vážné problémy s páteří, může být chápán jako občan „se zdravotním postižením“, jestliže je Rom, jedná se o cílovou skupinu „národnostní menšina“. www.sociotrendy.cz



-

Absence kontrolních mechanismů

Zlepšení v oblasti sociálních služeb - Více než tři čtvrtiny poskytovatelů uvádí dlouhodobé financování sociálních služeb - Více než polovina poskytovatelů uvádí větší ochotu ke sponzorování sociálních služeb - Téměř polovina poskytovatelů uvádí zjednodušení podmínek pro získání dotací a grantů - Necelá třetina poskytovatelů uvádí větší informovanost o sociálních službách - Více než desetina poskytovatelů uvádí jiné podněty, které byly upřesněny jako „zrovnoprávnění poskytovatelů sociálních služeb, úplně zbytečná agenda“ - Méně než desetina poskytovatelů uváděla, lepší dopravní dostupnost a zvýšení kapacity již existujících služeb - Nejméně se respondenti přikláněli k názoru, že zlepšení v oblasti sociálních služeb dle poskytovatelů přinese rozšíření nabídky sociálních služeb. Chybějící služby Nejčastěji uváděné chybějící sociálními služby pro všechny cílové skupiny (zmiňované minimálně pěti poskytovateli): -

Podpora samostatného bydlení Chráněné bydlení Odlehčovací služby Domy na půl cesty Krizová pomoc Jiná služby – sousedská pomoc osamělým občanům nebo občanům v těžké situaci zabezpečená dobrovolníky Sociálně terapeutické dílny Osobní asistence Sociální poradenství Domovy se zvláštním režimem

Chybějící typy informací - Informace týkající se dotací - Informace odborného typu - Manažerské informace Faktory s pozitivním vlivem na poskytování služeb (dle vyjádření poskytovatelů) - Dobrá spolupráce s ostatními poskytovateli a důležitými institucemi - Podpora politiků a zřizovatelů služeb podpora města - Dostatek financí - Spokojenost klientů a jejich zájem - Kvalitní personál - Vhodné umístění a prostory zařízení – dobrá dostupnost Faktory s negativním vlivem na poskytování služeb - Financování sociálních služeb, které je krátkodobé a nejisté - Nedostatek pracovníků www.sociotrendy.cz


III. oddíl Analýzy uživatelů sociálních služeb

www.sociotrendy.cz


„Analýza uživatelů služeb“

1. Charakteristika souboru uživatelů sociálních služeb Metodologie výzkumu Výzkumný soubor tvořilo 309 jedinců žijících ve městě Třebíč. Jednalo se jednak o občany, kteří již sociální služby využívali (jako aktuální nebo bývalí klienti různých sociálních organizací či zařízení), jednak o občany, kteří dosud sociální služby nevyužívali. Na základě řízených rozhovorů byli respondenti zařazeni pouze do jedné cílové skupiny, které byly vymezeny jako osoby se zdravotním postižením, senioři, rodiny s dítětem v krizi (např. v rozvodovém řízení), nezaměstnaní, osoby ohrožené závislostí na návykových látkách, osoby, které vedou rizikový způsob života (např. bez domova, osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách), občané v krizi a běžná populace – veřejnost. Dotazované osoby mohly spadat do více cílových skupin, např. do skupiny osob se zdravotním postižením a případně běžné populace. Nicméně byla volena vždy pouze jedna cílová skupina podle rozhodnutí respondenta. V zásadě totiž starší lidé jsou vystaveni různým zdravotním omezením a na nich záleží, jak toto svoje zdravotní omezení přijímají a podle toho se také zařazují do konkrétní cílové skupiny. S ohledem na vymezení cíle byl výzkumný soubor získán prostřednictvím stratifikovaného výběrového šetření, pomocí něhož bylo zajištěno optimální rozložení charakteristik a obsahové pokrytí předmětu zkoumání. S jednotlivými občany byly provedeny osobní strukturované rozhovory prostřednictvím tazatelské sítě. Síť tazatelů byla sestavena z osob, jejichž určité osobnostní i profesionální kvality zvýhodňovaly vést řízené rozhovory s ohledem na výzkumný cíl. Pro řešení úkolu byla použita integrovaná výzkumná strategie s převahou kvantitativních postupů. Výzkumným cílem bylo vyhledat potřeby uživatelů sociálních služeb a veřejnosti ve vztahu k sociálním službám a službám souvisejícím v Třebíči. Terénní šetření proběhlo v průběhu ledna a první polovině února 2011. Datová struktura obsahovala 309 záznamů a 91 znaků, celkem 28119 číselných údajů. Z těchto dat byly odvozeny sekundární kvantitativní údaje, které byly podkladem pro další analytické činnosti. Obsahovému zpracování byly podrobeny i informace verbálního charakteru.

1.1 Popis výzkumného souboru – základní demografické údaje Cílové skupiny Výzkumný soubor tvořilo 309 uživatelů sociálních služeb a veřejnosti. Zastoupení dotazovaných v cílových skupinách výzkumného souboru je uvedeno v grafu 1.1 a tabulce 1.1. V grafu 1.2 je uvedeno podílové zastoupení uživatelů a neuživatelů sociálních služeb.

www.sociotrendy.cz



Graf 1.1: Cílové skupiny výzkumného souboru (N = 309)

Tabulka 1.1: Cílové skupiny výzkumného souboru Abs

%

1. senioři

77

24,9

2. osoby se ZP

75

24,3

3. nezaměstnaní

12

3,9

4. rodiny s dítětem v krizi, např. v rozvodovém řízení

21

6,8

5. osoby ohrožené závislostí na návykových látkách

12

3,9

6. osoby, které vedou rizikový způsob života, osoby žijící v sociálně

49

15,9

5

1,6

58

18,8

309

100,0

vyloučených komunitách apod. 7. občané v krizi 9. veřejnost Celkem

Graf 1.2: Uživatelé a neuživatelé sociálních služeb (N = 309)

Pohlaví Pohlaví dotázaných bylo ve výzkumném souboru zastoupeno mírně vyšším podílem žen (57,8 %), jak je uvedeno v grafu 1.3.

www.sociotrendy.cz



Graf 1.3 Pohlaví (N = 309)

Věk Ve třetinovém věkovém rozvrstvení souboru v rozmezí mladších věkových kategorií do 27 let se nacházela téměř čtvrtina dotázaných, v další věkové kategorii se nacházely téměř dvě pětiny dotázaných a v přibližně post – produktivním věkovém rozmezí, tj. 61 a více let, se nacházely rovněž přibližně dvě pětiny dotázaných, jak je uvedeno v grafu 1.4. Graf 1.4 Kategorizovaný věk (N = 309)

Podrobnější věkové členění je zřejmé z tabulky 1.2 a grafu 1.5. Celkově podíl občanů nacházejících se v produktivním a poproduktivním je přibližně dvě třetiny k jedné třetině ve prospěch obyvatel produktivního věku. Tabulka 1.2: Kategorizovaný věk (N = 309) Abs

%

15–17 let

30

9,7

18–29 let

44

14,2

30–45 let

63

20,4

46–59 let

50

16,2

60 a více let

122

39,5

309

Celkem

www.sociotrendy.cz


100,0


Graf 1.5: Věkové rozložení (%, N = 309)

Rodinný stav Nejčetnější zastoupení ve výzkumném souboru měli vdané respondentky, ženatí respondenti (34 %) a svobodní (33 %). Dále se jednalo o malé podíly rozvedených (14 %) a ovdovělých (18 %). Podíly v rozložení rodinného stavu jsou uvedeny z grafu 1.6. Graf 1.6 Rodinný stav (%, N = 309)

Pracovní pozice Pracovní pozice dotázaných je uvedena v tabulce 1.3. Největší podíl dotázaných byli důchodci (i invalidní), jednalo se přibližně o polovinu (51,8 %) respondentů. Více než desetina dotázaných (12,5 %) byla zastoupena nezaměstnanými. Necelou desetinu souboru (8,5 %) tvořily ženy v domácnosti, kam spadaly i ženy na mateřské dovolené. Další skupinu dotázaných tvořili studenti (9,8 %) a zaměstnaní tvořili 14,1 % souboru. Ostatní pracovní pozice byly neupřesněny (1,3 %). Tabulka 1.3 Pracovní pozice Abs

www.sociotrendy.cz

%

Validní %

Zaměstnán/a

43

13,9

14,1

Soukromý podnikatel

6

1,9

2,0

V domácnosti (i mateřská dovolená)

26

8,4

8,5

Nezaměstnaný

38

12,3

12,5

Důchodce (nepracující), invalidní

158

51,1

51,8

Student, učeň, žák

30

9,7

9,8

Ostatní

4

1,3

1,3



Celkem

305

98,7

Neuvedeno

4

1,3

Celkem

309

100,0

100,0

Vzdělání Co se týká dosaženého vzdělání respondentů, dvě pětiny dotázaných byly vyučeny (bez maturity, 39,5 %), více než čtvrtina dotázaných měla maturitu, čtvrtina dotázaných měla základní vzdělání, případně byla bez vzdělání18 (24,6 %) a vyšší než středoškolské vzdělání měla téměř desetina dotázaných (7,8 %), viz tabulka 1.4. Tabulka 1.4: Nejvyšší dokončené vzdělání Abs

%

Základní bez vyučení, případně bez vzdělání

76

24,6

Vyučen (a) bez maturity

122

39,5

Maturita

87

28,2

Vyšší odborná škola

9

2,9

Vysoká škola

15

4,9

309

100,0

Celkem

Materiální zajištění domácností Materiální zajištění domácností, ve kterých respondenti žijí, bylo zjišťováno jako blíže nespecifikované. Šlo o subjektivní pohled dotázaných, který je důležitý pro jejich celkovou životní orientaci. Dá se předpokládat, že spokojení či průměrně spokojení obyvatelé se budou setkávat s menšími problémy a problematickými situacemi než ti, kteří budou subjektivně nespokojeni. Materiální zajištění domácnosti, ve které respondenti žijí, je celkově chápáno více než dvou třetinou dotázaných jako „průměrně zajištěné“ (68,7 %), viz tabulka 1.5 a graf 1.7. Tabulka 1.5: Materiální zajištění domácnosti Abs

%

Validní %

Velmi dobře zajištěni

9

2,9

2,9

Solidně zajištěni

43

13,9

14,0

Průměrně zajištěni

211

68,3

68,7

Špatně zajištěni

12

3,9

3,9

V zásadě chudí

32

10,4

10,4

Celkem

307

99,4

100,0

2

0,6

309

100,0

Neuvedeno Celkem

18

Poznamenáváme, že se jedná o standardní formulaci, počet jedinců bez vzdělání uváděn není (nebývá zjišťován). Může se jednat např. o osoby s mentálním postižením, které školu nenavštěvují. www.sociotrendy.cz



Graf 1.7 Materiální zajištění domácnosti (%, N = 307)

Materiální zajištění domácností u uživatelů a neuživatelů služeb Materiální zajištění domácností vyjádřené prostřednictvím vypočítaných indexů materiálního zajištění (jako vážených průměrů odpovídajících hodnocení úrovně zajištění domácnosti u dotázaných) v cílových skupinách je uvedeno v tabulce 1.6 a grafu 1.8. Indexy jsou uspořádány podle velikosti. Z tabulky je zřejmé, že jako relativně nejlépe zajištěné subjektivně chápou sebe senioři a osoby se zdravotním postižením. Nejhůře se cítí být materiálně zajištěni občané v krizi. Hodnocení materiálního zajištění domácností uvnitř všech cílových skupin je uvedeno v grafu 1.8. Tabulka 1.6: Materiální zajištění domácností podle příslušnosti dotázaných k cílové skupině Průměrné hodnoty na škále 1–5, kde 1 = velmi dobře zajištěni, …, 5 = v zásadě chudí. Index zajištění

Abs

Senioři

2,78

77

Osoby se ZP

2,89

75

Veřejnost

2,93

56

Nezaměstnaní

3,00

12

Osoby ohrožené závislostí na návykových látkách

3,00

12

Rodiny s dítětem v krizi, např. V rozvodovém řízení

3,38

21

Osoby, které vedou rizikový způsob života, osoby žijící v sociálně

3,61

49

Občané v krizi

4,40

5

Celkem

3,05

307

vyloučených komunitách apod.

www.sociotrendy.cz



Graf 1.8: Materiální zajištění domácností podle příslušnosti dotázaných k cílové skupině Průměrné hodnoty na škále 1–5, kde 1 = velmi dobře zajištěni, …, 5 = v zásadě chudí.

Indexy materiálního zajištění vypočítané pro uživatele a neuživatele služeb se pohybují okolo průměrného zajištění (hodnoty 3) a jsou uvedeny v tabulce 1.7, statisticky významné rozdíly mezi uživateli a neuživateli služeb však nebyly prokázány. Co se týká cílových skupin, tam statisticky významné rozdíly mezi jednotlivými cílovými skupinami prokázány byly. Tabulka 1.7: Materiální zajištění domácností podle uživatelů a neuživatelů sociálních služeb Průměrné hodnoty na škále 1–5, kde 1 = velmi dobře zajištěni, …, 5 = v zásadě chudí. Index zajištění

Abs

Uživatel/ka

3,04

248

Neuživatel/ka

3,10

59

1.2. Hodnotové hierarchie Hodnoty zaujímají zásadní místo v životě člověka. Vymezujeme je jako „koncepce“ individua, které potenciálně reprezentují jeho žádoucí psychické interakce, tedy způsoby, prostředky a cíle jednání. Vědění zvláště o cílových individuálních hodnotových hierarchiích zkoumaných osob má stěžejní důležitost v tom aspektu, že nelze žádný problém správně formulovat, pokud nejsou jasně formulovány i s ním související hodnoty a viditelné příznaky jejich ohrožení. Důležitost jednotlivých hodnot v konkrétním kontextu závisí na jejich hierarchii, která je aktivována ve vztahu k situacím, s nimiž jedinec spojuje konkrétní psychickou interakci. Jako události vnitřního světa osoby jsou hodnoty promítány do vnějšího světa. Proto je lze zjistit nejen z verbálních vyjádření, ale badatel je může odvodit též z viditelných projevů osoby. Avšak slovní vyjádření zůstává podstatným aspektem jejich existence. Hodnoty mohou být identifikované prostřednictvím zjištění úrovně (míry) konkrétní hodnoty u zkoumaných osob. Proto použití různých stupnic a baterií, pomocí nichž na základě výměny významů mezi zkoumanou osobou a badatelem hierarchie hodnot zjišťujeme, („měříme“), je legitimní.

www.sociotrendy.cz



Jako baterie zjišťující hodnotové hierarchie dotázaných byla použita skupina položek označujících pro respondenta konkrétní terminální hodnotu. Ze seznamu terminálních hodnot, který je samostatně uveden v tabulce 1.8, volili první, druhou až pátou hodnotu podle pořadí důležitosti. Dotázaní měli možnost dopsat i ty hodnoty, které v seznamu uvedeny nebyly. Pro jednotlivé volby uvádíme hodnoty podle pořadí (včetně identifikačního čísla) ze seznamu všech hodnot v tabulkách 10.1 až 10.5. Celkovou informaci o hodnotovém systému respondentů můžeme zjistit jednak podle pořadí v první až páté volbě, jednak součtovým znakem. Na prvním místě v prvních třech výběrech byly voleny hodnoty: 1. volba: stabilní a (relativně) dobré zdraví Na dalších místech se jednalo převážně o volbu: mít okolo sebe spokojené lidi: děti, členy rodiny a dobří přátelé. Podrobné pořadí je zřejmé z tabulek 1.9–1.13. Tabulka 1.8: Seznam terminálních hodnot Terminální (cílové) hodnoty 1. stabilní a (relativně) dobré zdraví 2. dobří přátelé 3. mít okolo sebe spokojené lidi (děti, členy rodiny, přátele, vícegenerační soužití apod.) 4. spokojený partnerský vztah, dobré manželství 5. příjemný život v dostatku (uspokojivý životní standard) 6. dobré zaměstnání, být v něm úspěšný 7. úspěch nebo radost z práce pro sebe (zájmy, koníčky) 8. vlastní majetek 9. radost nebo úspěch z práce pro nejbližší okolí 10. vzdělávat se, vychovávat sebe (prostřednictvím získávání nejrůznějších informací) 11. pracovat pro druhé ve smyslu pro společnost (členství v klubech, organizacích, plnit sociální úkoly) 12. žít duchovně orientovaným životem, duchovní rozvoj 13. zajímat se o politiku, mít úspěch v politické práci 14. žít náboženským životem (v církvi apod.) 15. dostatek peněz 16. pocit bezpečí ve svém domově 17. pocit bezpečí mimo domov 18. jiná hodnota

V prvním výběru byly voleny hodnoty (v podílu větším než 5 % respondentů): - 1. stabilní a (relativně) dobré zdraví - 3. mít okolo sebe spokojené lidi: děti, členy rodiny, přátele apod. - 4. spokojený partnerský vztah, dobré manželství

www.sociotrendy.cz



Tabulka 1.9: Volené hodnoty podle pořadí v prvním výběru Typy služeb, na které by se měly sociální služby města v budoucnu zaměřit – Abs první volba

%

Validní %

1. stabilní a (relativně) dobré zdraví

215

69,6

70

3. mít okolo sebe spokojené lidi: děti, členy rodiny, přátele apod.

36

11,7

11,7

4. spokojený partnerský vztah, dobré manželství

20

6,5

6,5

2. dobří přátelé

8

2,6

2,6

12. žít duchovně orientovaným životem, duchovní rozvoj

8

2,6

2,6

15. dostatek peněz

6

1,9

2

16. pocit bezpečí ve svém domově

3

1

1

jiná hodnota

3

1

1

5. příjemný život v dostatku

2

0,6

0,7

6. dobré zaměstnání, být v něm úspěšný

2

0,6

0,7

7. úspěch nebo radost z práce pro sebe (zájmy, koníčky)

2

0,6

0,7

9. radost nebo úspěch z práce pro nejbližší okolí

2

0,6

0,7

Celkem

307

99,4

100,0

Vynechané údaje

2

0,6

Celkem

309

100,0

Ve druhém výběru byly voleny hodnoty (v podílu větším než 5 % respondentů): - 1. stabilní a (relativně) dobré zdraví - 2. dobří přátelé - 3. mít okolo sebe spokojené lidi: děti, členy rodiny, přátele apod. - 4. spokojený partnerský vztah, dobré manželství Tabulka 1.10: Volené hodnoty podle pořadí ve druhém výběru

www.sociotrendy.cz

Hodnoty – druhá volba:

Abs

%

Validní %


40

12,9

13,0


82

26,5

26,7


85

27,5

27,7


51

16,5

16,6


2

0,6

0,7


18

5,8

5,9


4

1,3

1,3

10. vzdělávat se, vychovávat sebe (prostřednictvím získávání nejrůznějších informací)

4

1,3

1,3

11. pracovat pro druhé ve smyslu pro společnost (členství v klubech, organizacích, plnit sociální úkoly)

2

0,6

0,7




2

0,6

0,7


15

4,9

4,9

jiná hodnota

2

0,6

0,7

Celkem

307

99,4

100,0

Vynechané údaje

2

0,6

Celkem

309

100,0

Ve třetím výběru byly voleny hodnoty (v podílu větším než 5 % respondentů): - 4. spokojený partnerský vztah, dobré manželství - 3. mít okolo sebe spokojené lidi: děti, členy rodiny, přátele apod. - 2. dobří přátelé - 16. pocit bezpečí ve svém domově - 15. dostatek peněz - 6. dobré zaměstnání, být v něm úspěšný Tabulka 1.11: Volené hodnoty podle pořadí ve třetím výběru Hodnoty – třetí volba:

Abs

%

Validní %


71

23

23,3


52

16,8

17


43

13,9

14,1


23

7,4

7,5

15. dostatek peněz

20

6,5

6,6


19

6,1

6,2


15

4,9

4,9


15

4,9

4,9


12

3,9

3,9

10. vzdělávat se, vychovávat sebe (prostřednictvím získávání nejrůznějších 9 informací)

2,9

3


6

1,9

2

14. žít náboženským životem (v církvi apod.)

6

1,9

2

8. vlastní majetek

4

1,3

1,3


3

1

1

jiná hodnota

3

1

1

11. pracovat pro druhé ve smyslu pro společnost (členství v klubech, organizacích, 2 plnit sociální úkoly)

0,6

0,7

17. pocit bezpečí mimo domov

2

0,6

0,7

Celkem

305 98,7

Vynechané údaje

4

Celkem

309 100,0

www.sociotrendy.cz


1,3

100,0


Ve čtvrtém výběru byly voleny hodnoty (v podílu větším než 5 % respondentů): - 5. příjemný život v dostatku - 17. pocit bezpečí mimo domov - 16. pocit bezpečí ve svém domově - 2. dobří přátelé - 6. dobré zaměstnání, být v něm úspěšný - 11. pracovat pro druhé ve smyslu pro společnost (členství v klubech, organizacích, plnit sociální úkoly - 3. mít okolo sebe spokojené lidi: děti, členy rodiny, přátele apod. - 15. dostatek peněz Tabulka 1.12: Volené hodnoty podle pořadí ve čtvrtém výběru Hodnoty – čtvrtá volba:

Abs

%

Validní %


51

16,5

16,8


31

10

10,2


29

9,4

9,6


28

9,1

9,2


24

7,8

7,9

11. pracovat pro druhé ve smyslu pro společnost (členství v klubech, 23 organizacích, plnit sociální úkoly)

7,4

7,6


21

6,8

6,9

15. dostatek peněz

19

6,1

6,3


15

4,9

5


15

4,9

5


14

4,5

4,6

10. vzdělávat se, vychovávat sebe (prostřednictvím získávání nejrůznějších 10 informací)

3,2

3,3


10

3,2

3,3


9

2,9

3

8. vlastní majetek

2

0,6

0,7


2

0,6

0,7

Celkem

303

98,1

100,0

Vynechané údaje

6

1,9

Celkem

309

100,0

V pátém výběru byly voleny hodnoty (v podílu větším než 5 % respondentů): - 5. příjemný život v dostatku - 16. pocit bezpečí ve svém domově - 15. dostatek peněz - 17. pocit bezpečí mimo domov - 11. pracovat pro druhé ve smyslu pro společnost (členství v klubech, organizacích, plnit sociální úkoly www.sociotrendy.cz



-

2. dobří přátelé 6. dobré zaměstnání, být v něm úspěšný 3. mít okolo sebe spokojené lidi: děti, členy rodiny, přátele apod. 7. úspěch nebo radost z práce pro sebe (zájmy, koníčky)

Tabulka 1.13: Volené hodnoty podle pořadí v pátém výběru Hodnoty – 5. volba

Abs

%

Validní %


39

12,6

13,1


34

11

11,4

15. dostatek peněz

29

9,4

9,8


29

9,4

9,8


24

7,8

8,1


23

7,4

7,7


23

7,4

7,7


16

5,2

5,4

10. vzdělávat se, vychovávat sebe (prostřednictvím získávání nejrůznějších informací)

14

4,5

4,7


12

3,9

4


12

3,9

4


10

3,2

3,4


10

3,2

3,4

8. vlastní majetek

7

2,3

2,4


6

1,9

2


5

1,6

1,7

13. zajímat se o politiku, mít úspěch v politické práci

2

0,6

0,7

jiná hodnota

2

0,6

0,7

Celkem

297 96,1

Vynechané údaje

12

Celkem

309 100,0

100,0

3,9

Součtový znak „volené hodnoty“ vznikl součtem pěti výše uvedených tabulek (1.9 až 1.13) a má zhuštěnou informaci „počet voleb celkem“. Celkem bylo realizováno 1519 voleb. Nejčastěji byly voleny služby v podílu větším jak 20 % z validních případů (Součet podílů z validních případů je větší než 100, protože respondenti celkově volili pět hodnot) -

Stabilní a (relativně) dobré zdraví Mít okolo sebe spokojené lidi: děti, členy rodiny, přátele apod. Dobří přátelé Spokojený partnerský vztah, dobré manželství Příjemný život v dostatku Pocit bezpečí ve svém domově

www.sociotrendy.cz



-

Dobré zaměstnání, být v něm úspěšný Dostatek peněz Pocit bezpečí mimo domov

Podrobně viz tabulka 1.14. Tabulka 1.14: Hodnoty – součet voleb podle pořadí Abs

%

% z validních případů


282

18,6 %

91,9 %


217

14,3 %

70,7 %


184

12,1 %

59,9 %


167

11,0 %

54,4 %


109

7,2 %

35,5 %


104

6,8 %

33,9 %


75

4,9 %

24,4 %

15. dostatek peněz

74

4,9 %

24,1 %


62

4,1 %

20,2 %


51

3,4 %

16,6 %


47

3,1 %

15,3 %


37

2,4 %

12,1 %

10. vzdělávat se, vychovávat sebe (získávání nejrůznějších informací)

37

2,4 %

12,1 %


35

2,3 %

11,4 %


13

0,9 %

4,2 %

8. vlastní majetek

13

0,9 %

4,2 %

18. jiná hodnota

10

0,7 %

3,3 %

13. zajímat se o politiku, mít úspěch v politické práci

2

0,1 %

0,7 %

Celkem

1519

100,0 %

494,8 %

Požadované hodnoty v 1. až 5. výběru (celkem 1519 voleb) Celkem 307 respondentů, kteří volili alespoň jednu cílovou hodnotu

Můžeme tedy shrnout, že respondenti tradičně kladou na první pozici jako nejdůležitější hodnotu zdraví. Následují hodnoty zaměřené na důležitost spokojenosti s nejbližším okolím, (dobrými přáteli a partnerskými vztahy), na který navazuje příjemný život v dostatku, pocit bezpečí v domově, dále důležitost dobrého zaměstnání včetně úspěchu v zaměstnání a důležitost hodnot orientovaných na zajištění materiálního zabezpečeni rodiny (dostatek peněz) jako tzv. „materialistické“ hodnoty. Následují: pocit bezpečí mimo domov, radost nebo úspěch z práce pro sebe, radost nebo úspěch z práce pro sebe a pro nejbližší okolí a sebevzdělávání. Post materialistické hodnoty (orientace mimo „sebestřednost“ jedince) zůstávají na posledních místech v hierarchii hodnot. Jedná se o duchovní či náboženské hodnoty. Zajímavé je, že hodnota mít vlastní majetek se objevuje jako ne příliš důležitá a není spojována s finančním zajištěním domácnosti, které se objevuje na důležitější pozici v hierarchii hodnot. Důležitost zájmu o politiku, mít úspěch v politické práci je na posledním místě hierarchii součtového znaku.

www.sociotrendy.cz



Z výše uvedeného můžeme usoudit, že v případě ohrožení hodnot umístěných v první polovině hierarchie hodnot by respondent dostal do problémových situací. Jediná hodnota, která je závislá na vnějším sociálním prostředí, je dobré zaměstnání, jelikož je klíčovou okolností pro zajištění stability způsobu života občanů v produktivním věku. Pocit bezpečí mimo domov je další hodnotou, která je občany vnímaná jako významná. Roztříděním respondentů na uživatele a neuživatele služeb se získané souhrnné výsledky mírně mění. Neuživatelé považují za důležitější hodnotu dobré zaměstnání, být v něm úspěšný a také zvýznamňují hodnotu sebevzdělávání. Tyto hodnoty jsou u uživatelů služeb na nižších pozicích důležitosti. Podrobně viz grafy 1.9 a 1.10 a tabulka 1.15. Tyto hodnoty jsou v tabulce zvýrazněny kurzívou tučně. Tabulka 1.15: Hodnoty volené neuživateli a uživateli sociálních služeb podle pořadí součtu voleb (Požadované hodnoty v 1. až 5. výběru, celkem 1519 voleb) Neuživatelé

% z validních Uživatelé případů

% z validních případů


96,6 %


90,7 %


78,0 %


69,4 %


76,3 %


60,9 %


55,9 %


48,8 %


40,7 %


38,7 %


27,1 %


35,5 %

15. dostatek peněz

23,7 %

15. dostatek peněz

24,2 %


22,0 %


23,0 %

10. vzdělávat se, vychovávat sebe (získávání nejrůznějších informací)

15,3 %


20,6 %


13,6 %


18,1 %

11. pracovat pro druhé ve smyslu pro společnost 10,2 % (členství v klubech, organizacích, plnit sociální úkoly)


16,9 %


8,5 %


12,9 %


8,5 %

10. vzdělávat se, vychovávat sebe (získávání 11,3 % nejrůznějších informací)


8,5 %


10,9 %

18. jiná hodnota

3,4 %

8. vlastní majetek

4,8 %


3,4 %


4,4 %

8. vlastní majetek

1,7 %

18. jiná hodnota

3,2 %

13. zajímat se o politiku, mít úspěch v politické práci 0,0 %

www.sociotrendy.cz

13. zajímat se o politiku, mít úspěch v politice 0,8 %



Graf 1.9: Pořadí hodnot, které byly voleny uživateli sociálních služeb

www.sociotrendy.cz



Graf 1.10: Pořadí hodnot, které byly voleny neuživateli sociálních služeb

www.sociotrendy.cz



2. Konkrétní zjištění 2.1. Informovanost o sociálních službách Dostatek informací o sociálních službách Množství informací o sociálních službách je více než dvěma třetinami dotázaných (68,9 %) chápáno tak, že dotázaní informace rozhodně nebo spíše mají, jak je zřejmé z tabulky 2.1 a grafu 2.1. Pouze malý podíl dotázaných (4 %) se vyjádřil, že informace nepotřebuje. Tabulka 2.1: Dostatek informací o poskytovaných sociálních službách Abs Rozhodně mám

%

86

27,8

127

41,1

Jak kdy (někdy ano, někdy nemám)

60

19,4

Spíše nemám

24

7,8

Informace nepotřebuji

12

3,9

309

100,0

Spíše mám

Celkem

Graf 2.1: Dostatek informací o poskytovaných sociálních službách (N = 309)

Podíly o množství informací o sociálních službách v podskupinách uživatelů a neuživatelů sociálních služeb je uvedeno v grafu 2.2.

www.sociotrendy.cz



Graf 2.2: Podskupiny uživatelů a neuživatelů sociálních služeb a dostatek informací o poskytovaných sociálních službách (N = 309)

Zdroje informací o sociálních službách Zdroj pro získání první informace o sociálních službách Zdrojem pro získání prvních informací z oblasti sociálních služeb je nejčastěji okruh blízkých osob (rodina, přátelé), a to jak pro uživatele, tak i neuživatele sociálních služeb. Následuje získávání informací od sociálního pracovníka, lékaře, úředníka, od zaměstnavatele nebo školy, také z internetu ve vyšším podílu než je pět procent dotázaných. Celkově je situace znázorněna tabulkou 2.2 a grafem 2.3. Tabulka 2.2: Zdroj pro získání první informace o využívané sociální službě Abs Od blízkých osob (rodiny, přátel)

% 104

33,7

Od sociálního pracovníka

53

17,2

Od lékaře

29

9,4

Od úředníka

27

8,7

Ze školy/od zaměstnavatele

21

6,8

Používám Internet

18

5,8

Z jiných zdrojů

10

3,2

Z hromadných sdělovacích prostředků (novin, TV apod.)

9

2,9

Navštěvuji besedy, přednášky apod.

8

2,6

Z plakátů, letáků apod.

6

1,9

Z odborné literatury (brožur, knih, časopisů apod.)

4

1,3

Nepamatuji se

8

2,6

www.sociotrendy.cz



Informace jsem dosud nezískal a nepotřebuji je

Celkem

12

3,9

309

100,0

Graf 2.3: Zdroj pro získání první informace o využívané sociální službě (%, N = 309)

Co se týká prvního kontaktu neuživatelů služeb s informacemi o sociálních službách, již bylo uvedeno, že se jedná nejčastěji o informace získané od blízkých osob. Avšak jako další prvotní zdroje informací následují internet a hromadné sdělovací prostředky. Celkově je situace znázorněna grafem 2.4. Graf 2.4: Zdroj pro získání první informace o využívané sociální službě u uživatelů a neuživatelů služeb (N = 309)

www.sociotrendy.cz



Současný zdroj informací o sociálních službách V současnosti nejčastějším zdrojem pro získání informací z oblasti sociálních služeb je od sociálního pracovníka. Následuje získávání informací z internetu a okruhu blízkých osob (rodiny, přátel) ve vyšším podílu než je dvanáct procent dotázaných. Celkově je situace znázorněna tabulkou 2.3. Tabulka 2.3: Aktuální způsob zajištění informací o sociálních službách Abs Od sociálního pracovníka

% 156

50,5

Používám Internet

53

17,2

Od blízkých osob (rodiny, přátel)

38

12,3


14

4,5

Od úředníka

10

3,2

Od lékaře

8

2,6

Ze školy/od zaměstnavatele

7

2,3


4

1,3


4

1,3

Z jiných zdrojů

2

0,6

13

4,2


Ve způsobu současného zajišťování informací o sociálních službách jsou rozdíly mezi uživateli a neuživateli služeb. Neuživatelé používají nejčastěji internet (dvě pětiny, 41 %), více než čtvrtina získává informace od sociálního pracovníka a necelé desetiny od blízkých osob a z hromadných sdělovacích prostředků. Uživatelé sociálních služeb preferují pro získávání informací o sociálních službách celkem logicky sociálního pracovníka ve více než polovině vyjádření (56,5 %), ve více než desetině se jedná o získání informací od blízkých osob a z internetu, viz graf 2.5.

www.sociotrendy.cz



Graf 2.5: Současný způsob zajištění informací o sociálních službách u uživatelů a neuživatelů služeb (N = 309)

Nejlepší způsob získávání informací o sociálních službách Téměř dvěma třetinám dotázaných (61,2 %) současný způsob zajišťování informací z oblasti sociálních služeb vyhovuje. Zbytek dotázaných by přivítal změnu ve způsobu zajišťování informací z oblasti sociálních služeb. Nejčastěji (polovina z těch, kteří by chtěli změnu) se jedná o požadavek získávat informace od sociálního pracovníka. V dalších (již ale mnohem menších) podílech se jedná o získávání informací od úředníka, blízkých osob a internetu. Další možnosti jsou zřejmé z tabulky 2.4 a grafu 2.6. Tabulka 2.4: Nejlepší způsob získávání informací z oblasti sociálních služeb Nejlepší způsob získávání informací z oblasti sociálních služeb:

Abs

Validní %

Od sociálního pracovníka

60

19,4

50

Od úředníka

17

5,5

14,2

Od blízkých osob (rodiny, přátel)

9

2,9

7,5


9

2,9

7,5

Používám internet

9

2,9

7,5


5

1,6

4,2

Navštěvuji besedy, přednášky apod.

5

1,6

4,2


2

0,6

1,7

Navštěvuji informační centrum

2

0,6

1,7


2

0,6

1,7

Celkem

120

Současný způsob vyhovuje

189

Celkem

www.sociotrendy.cz

%

309


38,8 61,2 100,0

100,0


Graf 2.6: Nejlepší způsob získávání informací z oblasti sociálních služeb (%, N = 120)

Přibližně polovina z těch, kteří by chtěli změnu, ať se jedná o uživatele či neuživatele sociálních služeb, by preferovali sociálního pracovníka. Neuživatelé by přivítali ve větším podílu než uživatelé služeb (avšak necelou desetinou) odbornou literaturu a internet. Pouze neuživatelé služeb by však akceptovali i letáky a plakáty. Podrobně viz graf 2.7.

www.sociotrendy.cz



Graf 2.7: Nejlepší způsob získávání informací z oblasti sociálních služeb podle uživatelů a neuživatelů sociálních služeb (N = 120)

2.2. Typy využívaných sociálních služeb, spokojenost s jejich dostupností Respondentů jsme se dotazovali na druhy jimi využívaných sociálních služeb. Využívané sociální služby podle četnosti využívání jsou uvedeny v tabulce 2.5. Jedná se zejména o poradenství (sociální, sociálně právní, konzultace apod.), využívání pečovatelské služby (nákupy, dovoz stravy, úklid, praní prádla apod.), azylových domů, denních stacionářů, nízkoprahového zařízení pro děti a mládež, osobní asistenci, klubovou činnost seniorů v podílech vyšších než 7 %. Využívání ostatních sociálních služeb je uvedeno v tabulce 2.5. Tabulka 2.5: Typy sociálních služeb podle pořadí jejich využití Počet respondentů

Výskyt

130

42,1 %

3. Pečovatelská služba (§ 40)

76

24,6 %

19. Azylové domy (§ 57)

31

10,0 %

9. Denní stacionáře (§ 46)

27

8,7 %

25. Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež (§ 62)

26

8,4 %

2. Osobní asistence (§ 39)

24

7,8 %

34. Kluby seniorů

24

7,8 %

29. Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením (§ 66)

20

6,5 %

32. Terénní programy (§ 69)

18

5,8 %

26. Noclehárny (§ 63)

16

5,2 %

16. Raná péče (§ 54)

15

4,9 %

12. Domovy pro seniory (§ 49)

12

3,9 %

1. Sociální poradenství (§ 37 -základní, odborné)

www.sociotrendy.cz



28. Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi (§ 65)

10

3,2 %

33. Sociální rehabilitace (§ 70)

10

3,2 %

35. Mateřské centrum

10

3,2 %

21. Kontaktní centra (§ 59)

9

2,9 %

24. Nízkoprahová denní centra (§ 61)

6

1,9 %

4. Tísňová péče (§ 41)

4

1,3 %

17. Telefonická krizová pomoc (§ 55)

4

1,3 %

5. Průvodcovské a předčitatelské služby (§ 42)

3

1,0 %

7. Odlehčovací služby (§ 44)

3

1,0 %

14. Chráněné bydlení (§ 51)

3

1,0 %

18. Tlumočnické služby (§ 56)

3

1,0 %

8. Centra denních služeb (§ 45)

2

0,6 %

15. Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče (§ 52)

2

0,6 %

22. Krizová pomoc (§ 60)

2

0,6 %

30. Sociálně terapeutické dílny (§ 67)

2

0,6 %

31. Terapeutické komunity (§ 68)

2

0,6 %

Využívané sociálních služeb byly hodnoceny indexem spokojenosti, které jsou uvedeny v tabulce 2.6. Index se může pohybovat v rozmezí 1 až 5. (Čím více je hodnota indexu blíže 1, tím více je respondent s odpovídající službou spokojen.) Velikost indexu spokojenosti s konkrétní sociální službou, kterou respondent používá nebo používal, je celkově příznivá, záleží však na typu služby a také na počtu jedinců, kteří službu hodnotili (viz tabulka 2.6). Tabulka 2.6: Využívané sociální služby podle pořadí s jejich spokojeností (1 = největší spokojenost, …, 5 = nespokojenost) Počet respondentů Minimum

Index Maximum spokojenosti

5. Průvodcovské a předčitatelské služby (§ 42)

3

1

1

1,00

7. Odlehčovací služby (§ 44)

3

1

1

1,00

8. Centra denních služeb (§ 45)

2

1

1

1,00

15. Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče (§ 52)

2

1

1

1,00

18. Tlumočnické služby (§ 56)

3

1

1

1,00

24. Nízkoprahová denní centra (§ 61)

6

1

1

1,00

10

1

1

1,00

2

1

1

1,00

33. Sociální rehabilitace (§ 70)

10

1

1

1,00

25. Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež (§ 62)

26

1

2

1,08

32. Terénní programy (§ 69)

18

1

2

1,11

34. Kluby seniorů

24

1

2

1,13

130

1

5

1,23

76

1

5

1,32

28. Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi (§ 65) 30. Sociálně terapeutické dílny (§ 67)

1. Sociální poradenství (§ 37 - základní, odborné) 3. Pečovatelská služba (§ 40)

www.sociotrendy.cz



17. Telefonická krizová pomoc (§ 55)

4

1

2

1,50

19. Azylové domy (§ 57)

31

1

3

1,52

2. Osobní asistence (§ 39)

24

1

3

1,54

21. Kontaktní centra (§ 59)

9

1

3

1,56

9. Denní stacionáře (§ 46)

27

1

5

1,74

29. Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením (§ 66)

20

1

5

1,75

16. Raná péče (§ 54)

15

1

4

1,80

4. Tísňová péče (§ 41)

4

2

2

2,00

14. Chráněné bydlení (§ 51)

3

2

2

2,00

31. Terapeutické komunity (§ 68)

2

2

2

2,00

12. Domovy pro seniory (§ 49)

12

1

4

2,08

26. Noclehárny (§ 63)

16

1

4

2,12

35. Mateřské centrum

10

1

3

2,40

2

4

4

4,00

22. Krizová pomoc (§ 60)

Dostupnost sociálních služeb Spokojenost respondentů s dostupností sociálních služeb byla zjišťována prostřednictvím dotazů na celkovou spokojenost s jednotlivými charakteristikami používaných sociálních služeb (viz tabulka 2.7). Opět byla spokojenost ohodnocena tak, že byla volena „známka 1“, jestliže byli respondenti s odpovídající charakteristikou služeb velmi spokojeni, „známku 5“ zatrhli v případě, že byli velmi nespokojeni. Seznam spokojenosti respondentů se všemi charakteristikami sociálních služeb prostřednictvím „indexu spokojenosti“ je uveden v tabulce 2.7. „Index spokojenosti“ je váženým průměrem odpovědí dotázaných. Čím více je hodnota indexu blíže 1, tím je pro respondenta potřeba více uspokojena a služba je pro něho dostupná. Tabulka 2.7: Hodnocení dostupnosti služeb – Index spokojenosti s charakteristikami služeb (Čím více je hodnota indexu blíže 1, tím je pro respondenta potřeba více uspokojena a služba je pro něho dostupná.) Charakteristiky sociálních služeb

N

Minimum Maximum

Index spokojenosti

7. spokojenost s personálem (odborností a kvalifikací)

247

1

4

1,15

8. spokojenost s mezilidskými vztahy personálu (ochotou, komunikací apod.)

255

1

5

1,23

4. spokojenost s provozem služeb (dostupností časovou, je vhodné rozmezí provozní doby)

240

1

4

1,38

2. spokojenost s dopravou (v dosahu MHD do 10 min chůze)

238

1

5

1,46

5. spokojenost s kapacitou zařízení (je dostatek lůžek, sociálních pracovníků, dalších odborníků apod.)

216

1

5

1,56

www.sociotrendy.cz



9. spokojenost s informovaností o sociálních službách

216

1

5

1,56

1. spokojenost s finanční dostupností (např. služby nejsou drahé, případně se většinou neplatí)

247

1

5

1,56

3. spokojenost s dosahem autobusem/vlakem)

233

1

5

1,62

6

1

3

1,67

236

1

5

1,71

v

regionu (do

30 min

10. spokojenost s jinou charakteristikou 6. spokojenost s odstraněním technických bariér (v zařízeních)

jízdy

Graf 2.8: Index spokojenosti s používanými službami (Rozmezí 1 až 5; čím menší číslo, tím větší spokojenost)

Jestliže porovnáme spokojenost uživatelů služeb s odhady spokojenosti svých klientů realizovaných poskytovateli sociálních služeb (viz druhý oddíl), potom zjišťujeme, že odhady poskytovatelů jsou mírně optimističtější, uživatelé sociálních služeb jsou nepatrně kritičtější, kromě odhadu s dopravní dostupností služeb. Celkově jsou však uživatelé sociálních služeb spokojeni a služby chápou jako kvalitní. Porovnání je uvedeno v grafu 2.9. Graf 2.9: Komparace indexů spokojenosti s používanými službami – poskytovatelé a uživatelé služeb (Rozmezí 1 až 5; čím menší číslo, tím větší spokojenost)

www.sociotrendy.cz



2.3. Požadované sociální služby Na dotaz, jaké sociální služby by si respondenti přáli, případně na jaké typy služeb se poskytovatelé sociálních služeb mají v budoucnu zaměřit, aby byli respondenti více spokojeni, odpovídali dotázaní prostřednictvím výběru konkrétních služeb podle toho, které si přáli nejvíce. Ze seznamu služeb, který jim byl nabídnut a je samostatně uveden v tabulce 2.8, volili první, druhý až třetí typ služby. Dotázaní měli možnost dopsat i ty služby, které v seznamu uvedeny nebyly. Tabulka 2.8: Typy služeb – seznam všech nabízených typů Typy služeb – podrobné názvy položek 1. Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi (např. hlídání dětí, mateřská centra) 2. Rozšíření nabídky pro využití volného času a společenských kontaktů pro různé skupiny občanů (i během prázdnin – tábory, zájmové dílny apod.), kulturní i sportovní akce apod. 3. Služby pro osamělého rodiče s dítětem (dětmi) v krizových sociálních situacích (domácí násilí, rozvody apod.) 4. Služby zaměřené na získání zaměstnání a pracovní poradenství pro maminky na mateřské dovolené, případně pro koho? 5. Na specifické programy pro rodiny (např. nácvik komunikačních dovedností, zvládání zátěžových, resp. konfliktních situací, před rozvodové, případně porozvodové situace, terénní sociální pomoc v rodinách 6. Služby pro občany v krizi (drogově závislé, sociálně vyloučené, občany bez domova, občany nezvládající tíživé životní situace apod.) 7. Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života: výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu apod. 8. Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života: sociální, sociálně právní, zdraví, právní, získání bytu, výchova dětí, vedení domácnosti, učení dítěte, k domácímu násilí apod. 9. Na rozšíření informovanosti o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci) pro různé skupiny občanů 10. Na rozšíření poradenství o oblastech problémů ohrožující lidské zdraví (např. o protidrogovou prevenci, závislosti, poruchy příjmu potravy, zvládání stresu apod.). 11. Na odstraňování technických bariér – nájezdy na kočárky, vytvoření/rozšíření nápisů pro nevidomé, zvukových signálů, umístění madel v obtížně přístupných prostorách apod. 12. Na rozšíření nabídky v možnostech stravování (rozšíření/vybudování jídelen) 13. Na podporu pěstounské péče 14. Na možnost bezplatného přístupu k internetu pro mladé lidi, osoby v krizi, sociálně vyloučené apod. 15. Na rozšíření sociální rehabilitace 16. Na zajištění sociálních služeb mimo obvyklou pracovní dobu (víkendy, svátky apod.) 17. Na rozšíření služeb umožňujících soběstačnost jedince v přirozeném prostředí (stravování, vedení domácnosti apod.), tj. pečovatelské služby 18. Rozšíření služeb pro zdravotně postižené občany a jejich rodiny 19. Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny. 20. Služby orientované na menšiny ve společnosti (uprchlíky, jiné národnosti apod.) 21. Bydlení pro zdravotně postižené 22. Bydlení pro seniory 23. Vybudování bytů pro krátkodobé bydlení pro občany v životní krizi 24. Vybudování/rozšíření azylových domů, resp. bytů pro sociálně slabé občany

www.sociotrendy.cz



25. Na podporu dobrovolnictví 26. Na konkrétní aktivity, např. rekonstrukce již existujících zařízení 27 Na vybudování nějakého centra

Pro jednotlivé volby uvádíme samostatně vždy typy služeb podle pořadí (včetně identifikačního čísla) ze seznamu všech nabízených služeb. Ostatní možnosti jsou zřejmé z tabulek. Názvy služeb jsou uvedeny ve zkrácené podobě, podrobně viz tabulka 2.8. Pokud služby získaly totéž pořadí, jsou uvedeny na stejném řádku. V prvním výběru s podílem výskytu vyšším než 5 % byly voleny služby: - 8. Rozšíření poradenství pro různé oblasti života - 22. Bydlení pro seniory - 11. Odstraňování architektonických bariér - 4. Služby na získání zaměstnání a pracovní poradenství - 2. Rozšíření nabídky pro využití volného času - 6. Služby pro občany v krizi (drogově závislé, vyloučené apod.) - 1. Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi Ostatní volby služeb jsou zřejmé z tabulky 2.9. Tabulka 2.9: Typy služeb – 1. volba Typy služeb, na které by se měly sociální služby města v budoucnu zaměřit – Abs první volba:

%

8. Rozšíření poradenství pro různé oblasti života

61

19,7 20,5

22. Bydlení pro seniory

33

10,7 11,1

11. Odstraňování architektonických bariér

28

9,1

9,4

4. Služby na získání zaměstnání a pracovní poradenství

26

8,4

8,7

2. Rozšíření nabídky pro využití volného času

23

7,4

7,7

6. Služby pro občany v krizi (drogově závislé, vyloučené apod.)

20

6,5

6,7

1. Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi

17

5,5

5,7

21. Bydlení pro ZP

13

4,2

4,4

7. Rozšíření informovanosti pro různé oblasti života

12

3,9

4

14. Na možnost bezplatného přístupu k Internetu

9

2,9

3

16. Zajištění služeb mimo obvyklou dobu

9

2,9

3

5. Na specifické programy pro rodiny (nácvik dovedností apod.)

7

2,3

2,3

17. Služby rozšiřující soběstačnost jedince

7

2,3

2,3

23. Byty pro krátkodobé bydlení

6

1,9

2

24. Vybudování azylových domů

6

1,9

2

3. Služby pro osamělého rodiče s dětmi v krizi

4

1,3

1,3

18. Rozšíření služeb pro ZP

4

1,3

1,3

19. Rozšíření služeb pro seniory

4

1,3

1,3

www.sociotrendy.cz


Validní %


26. Na rozšíření aktivit

3

1

1

9. Rozšíření informovanosti o problémech ohrožujících zdraví

2

0,6

0,7

10. Rozšíření poradenství o problémech ohrožujících zdraví

2

0,6

0,7

15. Na rozšíření sociální rehabilitace

2

0,6

0,7

Celkem

298

96,4 100,0

Vynechané údaje

11

3,6

Celkem

309

100,0

Ve druhém výběru typů služeb s podílem výskytu vyšším než 5 % byly uvedeny služby: - 8. Rozšíření poradenství pro různé oblasti života - 17. Služby rozšiřující soběstačnost jedince - 2. Rozšíření nabídky pro využití volného času - 7. Rozšíření informovanosti pro různé oblasti života - 11. Odstraňování architektonických bariér - 21. Bydlení pro ZP - 5. Na specifické programy pro rodiny - 9. Rozšíření informovanosti o problémech ohrožujících zdraví; 22. Bydlení pro seniory Ostatní volby služeb jsou zřejmé z tabulky 8.2. Tabulka 2.10: Typy služeb – 2. volba Typy služeb, na které by se měly sociální služby města v budoucnu zaměřit – Abs druhá volba:

%

Validní %


36

11,7

12,3


33

10,7

11,3


31

10

10,6


21

6,8

7,2


18

5,8

6,2

21. Bydlení pro ZP

17

5,5

5,8


16

5,2

5,5


15

4,9

5,1


15

4,9

5,1


10

3,2

3,4


10

3,2

3,4


10

3,2

3,4

12. Rozšíření nabídky v možnostech stravování

9

2,9

3,1


8

2,6

2,7


8

2,6

2,7


7

2,3

2,4

27. Vybudování centra

7

2,3

2,4


5

1,6

1,7

www.sociotrendy.cz




4

1,3

1,4


4

1,3

1,4


2

0,6

0,7


2

0,6

0,7


2

0,6

0,7

28. Jiné

2

0,6

0,7

Celkem

292

94,5

100,0

Vynechané údaje

17

5,5

Celkem

309

100,0

Ve třetím výběru typů služeb s podílem výskytu vyšším než 5 % byly uvedeny služby: - 2. Rozšíření nabídky pro využití volného času - 17. Služby rozšiřující soběstačnost jedince - 22. Bydlení pro seniory - 11. Odstraňování architektonických bariér - 19. Rozšíření služeb pro seniory; 21. Bydlení pro ZP - 10. Rozšíření poradenství o problémech ohrožujících zdraví Ostatní volby služeb jsou zřejmé z tabulky 2.10. Tabulka 2.11: Typy služeb – 3. volba Typy služeb, na které by se měly sociální služby města v budoucnu zaměřit Abs – třetí volba:

%

Validní %


31

10

10,8


23

7,4

8


20

6,5

7


19

6,1

6,6


17

5,5

5,9

21. Bydlení pro ZP

17

5,5

5,9


15

4,9

5,2


14

4,5

4,9


13

4,2

4,5


13

4,2

4,5


12

3,9

4,2


11

3,6

3,8


11

3,6

3,8


9

2,9

3,1


9

2,9

3,1


8

2,6

2,8

28. Jiné

7

2,3

2,4


6

1,9

2,1

www.sociotrendy.cz




5

1,6

1,7


5

1,6

1,7


5

1,6

1,7


5

1,6

1,7


4

1,3

1,4

13. Na podporu pěstounské péče

4

1,3

1,4


3

1

1

Celkem

286

92,6

100,0

Vynechané údaje

23

7,4

Celkem

309

100,0

Požadované sociální služby – součet voleb Součtový znak „požadované sociální služby“ vznikl součtem tří výše uvedených tabulek (2.9 až 2.11) a má zhuštěnou informaci „počet voleb celkem“. Celkem bylo realizováno 876 voleb. Nejčastěji byly voleny služby: rozšíření poradenství pro různé oblasti života, rozšíření nabídky pro využití volného času, bydlení pro seniory, odstraňování architektonických bariér, služby rozšiřující soběstačnost jedince, služby na získání zaměstnání a pracovní poradenství, bydlení pro zdravotně postižené, rozšíření informovanosti pro různé oblasti života, na specifické programy pro rodiny, služby pro občany v krizi (drogově závislé, vyloučené apod.) a na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi v podílech vyšších než 10 %. Ostatní volby jsou zřejmé z tabulky 2.12 a grafu 2.10. Tabulka 2.12: Typy služeb – součet voleb podle pořadí Abs

%

% z validních případů (N = 298)

106

12,1 %

35,6 %

85

9,7 %

28,5 %


68

7,8 %

22,8 %


65

7,4 %

21,8 %


63

7,2 %

21,1 %


49

5,6 %

16,4 %

21. Bydlení pro ZP

47

5,4 %

15,8 %


41

4,7 %

13,8 %

5. Na specifické programy pro rodiny

32

3,7 %

10,7 %


32

3,7 %

10,7 %


30

3,4 %

10,1 %


25

2,9 %

8,4 %


25

2,9 %

8,4 %


25

2,9 %

8,4 %


25

2,9 %

8,4 %

Požadované sociální služby v 1. až 3. výběru (celkem 876 voleb)

Požadované 8. Rozšíření poradenství pro různé oblasti života služby 2. Rozšíření nabídky pro využití volného času

www.sociotrendy.cz




24

2,7 %

8,1 %


22

2,5 %

7,4 %


21

2,4 %

7,0 %


18

2,1 %

6,0 %


14

1,6 %

4,7 %


13

1,5 %

4,4 %


13

1,5 %

4,4 %


13

1,5 %

4,4 %

28. Jiné

9

1,0 %

3,0 %


7

0,8 %

2,3 %


4

0,5 %

1,3 %

876

100,0 %

294,0 %

Celkem

Graf 2.10: Typy služeb – seznam pro výběr služeb (Součet voleb = 876)

www.sociotrendy.cz



Poznamenáváme, že zastoupení znaku „součet voleb“ uvnitř jednotlivých skupin respondentů a mezi uživateli a neuživateli služeb je uvedeno tabulkami P3 a P4 v příloze. Následující text však dále specifikuje tzv. „společensky nejzávažnější typ služby“, který je dále analyzován s ohledem na jednotlivé skupiny respondentů, proto třídění součtového znaku podle skupin dále neanalyzujeme. Společensky nejdůležitější sociální služba Na dotaz, jaký typ sociálních služeb je vnímán jako společensky nejdůležitější, odpovídali respondenti tak, že ze seznamu služeb uvedených v tabulce 2.8 vybírali pouze sociální službu jedinou. Samozřejmě měli možnost dopsat navíc jakýkoliv další typ, který by požadovali, a nebyl by uveden. Výběrem jedné služby mohou být informace získané v předešlé kapitole (tj. součtem tří voleb respondentů) změněné již s ohledem na zkoumané téma, tedy „co považují jednotlivé skupiny za nejdůležitější“. Dotázaní však své preference poněkud změnili. Na prvních místech dvou místech bylo voleno bydlení, a to pro seniory a pro zdravotně postižené. Na třetím a čtvrtém místě se jednalo o rozšíření poradenství pro různé oblasti života a o služby rozšiřující soběstačnost jedince. Následovaly požadavky na byty pro krátkodobé bydlení, rozšíření služeb pro seniory, služby na získání zaměstnání a pracovní poradenství, na specifické programy pro rodiny a rozšíření služeb pro zdravotně postižené. Výše uvedené služby byly uváděny v podílu vyšším než 3 % dotázaných. Další údaje jsou obsaženy v tabulce 2.13 a grafu 8.2. Tabulka 2.13: Společensky nejdůležitější sociální služba – uspořádání podle největší četnosti Společensky nejdůležitější sociální služba

Abs

%

Validní %


47

15,2

19

21. Bydlení pro ZP

34

11

13,8


32

10,4

13


24

7,8

9,7


14

4,5

5,7


10

3,2

4


9

2,9

3,6

5. Na specifické programy pro rodiny (nácvik dovedností…)

9

2,9

3,6


8

2,6

3,2


7

2,3

2,8


7

2,3

2,8


7

2,3

2,8

28. Jiné

7

2,3

2,8


5

1,6

2


5

1,6

2


4

1,3

1,6


4

1,3

1,6

www.sociotrendy.cz




4

1,3

1,6


2

0,6

0,8


2

0,6

0,8


2

0,6

0,8


2

0,6

0,8


2

0,6

0,8

Celkem

247

79,9

100,0

Vynechané údaje

62

20,1

Celkem

309

100,0

Graf 2.11: Společensky nejdůležitější sociální služba (výběr jediné sociální služby, výskyt větší než 3 %, N = 309)

Společensky nejdůležitější sociální služby podle specifických skupin Tříděním údajů týkajících se společensky nejdůležitější sociální služby podle příslušností respondentů k uživatelům a neuživatelům služeb, také ke konkrétním cílovým skupinám (uvedeno v tabulce P5 v příloze), byly získány další údaje, které potřebu sociálních služeb upřesňují. Uživatelé a neuživatelé sociálních služeb Volba společensky nejdůležitější sociální služby je závislá na příslušnosti respondentů k uživatelům a neuživatelům sociálních služeb. Pro současné neuživatele sociálních služeb se jedná o významně vyšší výskyt potřeb: - 4. Služby na získání zaměstnání a pracovní poradenství www.sociotrendy.cz



-

5. Na specifické programy pro rodiny 10. Rozšíření poradenství o problémech ohrožujících zdraví 17. Služby rozšiřující soběstačnost jedince

Pro současné uživatele sociálních služeb se jedná o významně vyšší výskyt potřeb: - 21. Bydlení pro ZP - 21. Bydlení pro seniory Podrobné údaje jsou obsaženy v tabulce 8.6 a grafu 2.12. Graf 2.12: Společensky nejdůležitější sociální služba podle názoru uživatelů a neuživatelů sociálních služeb (Abs)

www.sociotrendy.cz



Tabulka 2.14: Společensky nejdůležitější sociální služba podle názoru uživatelů a neuživatelů sociálních služeb Společensky nejdůležitější sociální služba a uživatel sociálních Sig=0,000; CC=0,479 Společensky

1. Na specifické programy Abs

nejdůležitější sociální

pro mladé rodiny s dětmi

služba

% Uživatel sociálních

Uživatel sociálních služeb Uživatel/ka Neuživatel/ka

Celkem

2

0

2

1,0 %

0,0 %

0,8 %

0,7

– 0,7

4

3

7

2,1 %

5,7 %

2,8 %

– 1,4

1,4

4

0

4

2,1 %

0,1 %

1,6 %

1,1

– 1,1

2

7

9

1,0 %

13,2 %

3,6 %

– 4,2

4,2

4

5

9

2,1 %

9,4 %

3,6 %

– 2,5

2,5

5

0

5

2,6 %

0,1 %

2,0 %

1,2

– 1,2

2

2

4

1,0 %

3,8 %

1,6 %

– 1,4

1,4

24

8

32

12,4 %

15,1 %

13,0 %

– 0,5

0,5

2

0

2

1,0 %

,0 %

,8 %

0,7

– 0,7

2

5

služeb Rezidua 2. Rozšíření nabídky pro

Abs

využití volného času

% Uživatel sociálních služeb Rezidua

3. Služby pro osamělého

Abs

rodiče s dětmi v krizi


4. Služby na získání

Abs

zaměstnání a pracovní


poradenství

služeb Rezidua

5. Na specifické programy Abs pro rodiny (nácvik


dovedností…)

služeb Rezidua

6. Služby pro občany v

Abs

krizi (drogově závislé,


vyloučené apod.)

služeb Rezidua

7. Rozšíření

Abs

informovanosti pro různé


oblasti života

služeb Rezidua

8. Rozšíření poradenství

Abs

pro různé oblasti života


www.sociotrendy.cz

9. Rozšíření

Abs

informovanosti o


problémech ohrožujících

služeb

zdraví

Rezidua


Abs


7


o problémech


1,0 %

9,4 %

ohrožujících zdraví

služeb – 3,3

3,3

5

2

7

2,6 %

3,8 %

2,8 %

– 0,5

0,5

2

0

2

1,0 %

0,1 %

0,8 %

0,7

– 0,7

2

0

2

1,0 %

0,1 %

0,8 %

0,7

– 0,7

5

0

5

2,6 %

0,1 %

2,0 %

Rezidua

1,2

– 1,2

17. Služby rozšiřující

Abs

15

9

24

soběstačnost jedince


7,7 %

17,0 %

9,7 %

– 2,0

2,0

6

2

8

3,1 %

3,8 %

3,2 %

– 0,2

0,2

10

0

10

5,2 %

0,1 %

4,0 %

Rezidua

1,7

– 1,7

Abs

32

2

34

16,5 %

3,8 %

13,8 %

Rezidua

2,4

– 2,4

Abs

47

0

47

24,2 %

0,1 %

19,0 %

4,0

– 4,0

8

6

Rezidua 11. Odstraňování

Abs

architektonických bariér


2,8 %

služeb Rezidua 13. Na podporu

Abs

pěstounské péče


15. Na rozšíření sociální

Abs

rehabilitace


16. Zajištění služeb mimo

Abs

obvyklou dobu

% Uživatel sociálních služeb

služeb Rezidua 18. Rozšíření služeb pro

Abs

ZP


19. Rozšíření služeb pro

Abs

seniory


21. Bydlení pro ZP



% Uživatel sociálních služeb Rezidua 23. Byty pro krátkodobé

www.sociotrendy.cz

Abs


14


bydlení


4,1 %

11,3 %

5,7 %

– 2,0

2,0

2

0

2

1,0 %

0,1 %

0,8 %

0,7

– 0,7

4

0

4

2,1 %

0,1 %

1,6 %

1,1

– 1,1

5

2

7

2,6 %

3,8 %

2,8 %

– 0,5

0,5

194

53

247

100,0 %

100,0 %

100,0 %

služeb Rezidua 24. Vybudování azylových Abs domů



Abs % Uživatel sociálních služeb Rezidua

28. Jiné

Abs % Uživatel sociálních služeb Rezidua Abs

Celkem


Společensky nejdůležitější sociální služby podle názoru respondentů dle cílových skupin Názor respondentů cílové skupiny děti, mládež, rodina Nejčastěji společensky nejdůležitější sociální službou uváděnou respondenty cílové skupiny děti, mládež, rodina bylo rozšíření služeb pro zdravotně postižené. Další možnosti jsou uvedeny v tabulce 2.15. Tabulka 2.15: Společensky nejdůležitější sociální služby uváděné respondenty cílové skupiny děti, mládež, rodina Počet



4

25,0 %


2

12,5 %


2

12,5 %


2

12,5 %


2

12,5 %


2

12,5 %

28. Jiné

2

12,5 %

www.sociotrendy.cz



Názor respondentů cílové skupiny osoby se zdravotním postižením Nejčastěji společensky nejdůležitější sociální službou uváděnou respondenty cílové skupiny osoby se zdravotním postižením bylo bydlení pro zdravotně postižené. Další služby jsou uvedeny v tabulce 2.16. Tabulka 2.16: Společensky nejdůležitější sociální služby uváděné respondenty cílové skupiny osoby se zdravotním postižením % z celkového počtu voleb (N = 49)

Počet voleb 21. Bydlení pro ZP

17

33,3 %


15

29,4 %


6

11,8 %


3

5,9 %


3

5,9 %


3

5,9 %


2

3,9 %


2

3,9 %

Názor respondentů cílové skupiny osoby v krizi Nejčastěji společensky nejdůležitější sociální službou uváděnou respondenty cílové skupiny osoby v krizi bylo bydlení pro seniory a služby pro osamělého rodiče s dětmi, jak je uvedeno v tabulce 2.17. Tabulka 2.17: Společensky nejdůležitější sociální služby uváděné respondenty cílové skupiny osoby v krizi % z celkového počtu voleb (N = 13)

Počet Bydlení pro seniory

2

66,7 %

Služby pro osamělého rodiče s dětmi

1

33,3

Celkem

3

100,0 %

Názor respondentů cílové skupiny osoby s rizikovým způsobem života Nejčastěji společensky nejdůležitější sociální službou uváděnou respondenty cílové skupiny osoby s rizikovým způsobem života bylo bydlení pro zdravotně postižené. Ostatní možnosti jsou uvedeny v tabulce 2.18.

www.sociotrendy.cz



Tabulka 2.18: Společensky nejdůležitější sociální služby uváděné respondenty cílové skupiny osoby s rizikovým způsobem života % z celkového počtu voleb (N = 16)

Počet 21. Bydlení pro zdravotně postižené

5

13,5 %

28. Jiné

5

13,5 %


4

10,8 %


4

10,8 %


4

10,8 %


1

2,7 %


3

8,1 %


2

5,4 %


2

5,4 %


2

5,4 %


2

5,4 %


2

5,4 %


1

2,7 %

Celkem

16

100,0 %

Názor respondentů cílové skupiny osoby ohrožené závislostí na návykových látkách Společensky nejdůležitější sociální služby uváděné respondenty cílové skupiny osoby ohrožené závislostí na návykových látkách jsou uvedeny v tabulce 2.19. Tabulka 2.19: Společensky nejdůležitější sociální služby uváděné respondenty cílové skupiny osoby ohrožené závislostí na návykových látkách % z celkového počtu voleb (N = 16)

Počet 1. Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi

2

20,0 %


2

20,0 %


2

20,0 %

21. Bydlení pro ZP

2

20,0 %


2

20,0 %

Celkem

10

100,0 %

www.sociotrendy.cz



Názor respondentů cílové skupiny senioři Nejčastěji společensky nejdůležitější sociální službou uváděnou respondenty cílové skupiny senioři bylo bydlení pro seniory. Ostatní možnosti jsou uvedeny v tabulce 2.20. Tabulka 2.20: Společensky nejdůležitější sociální služby uváděné respondenty cílové skupiny senioři % z celkového počtu voleb (N = 14)

Počet 36

51,4 %


9

12,9 %


6

8,6 %


6

8,6 %

21. Bydlení pro ZP

4

5,7 %


3

4,3 %


3

4,3 %


3

4,3 %


Názor respondentů cílové skupiny nezaměstnaní Společensky nejdůležitější sociální služby uváděné respondenty cílové skupiny nezaměstnaní jsou uvedeny v tabulce 2.21. Tabulka 2.21: Společensky nejdůležitější sociální služby uváděné respondenty cílové skupiny nezaměstnaní % z celkového počtu voleb (N = 14)

Počet 9. Rozšíření informovanosti o problémech ohrožujících zdraví

2

20,0 %


2

20,0 %


2

20,0 %

21. Bydlení pro ZP

2

20,0 %


2

20,0 %

10

100,0 %

Celkem

www.sociotrendy.cz



Názor respondentů cílové skupiny veřejnost Nejčastěji společensky nejdůležitější sociální službou uváděnou respondenty cílové skupiny veřejnost osoby byly služby rozšiřující soběstačnost jedince. Ostatní možnosti jsou uvedeny v tabulce 2.22. Tabulka 2.22: Společensky nejdůležitější sociální služby uváděné respondenty cílové skupiny veřejnost % z celkového počtu voleb (N = 14)

Počet 17. Služby rozšiřující soběstačnost jedince

10

20,0 %


8

16,0 %


7

14,0 %


6

12,0 %


5

10,0 %


4

8,0 %

21. Bydlení pro ZP

4

8,0 %


2

4,0 %


2

4,0 %


2

4,0 %

2.4. Preference druhů pomoci Potenciální upřednostnění druhu pomoci Pokud by respondenti byli odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, více než třetina dotázaných (39,8 %) by preferovala domácí péči a bydlení v domě s pečovatelskou službou (35 %). Na třetím místě se jednalo o docházku do denního centra, denního stacionáře. Další možnosti jsou uvedeny v tabulce 2.23 a grafu 2.13. Tabulka 2.23: Potenciální upřednostnění druhu pomoci Abs

%

Domácí péče

123

39,8

Dům s pečovatelskou službou

108

35,0

Docházka do denního centra, denního stacionáře

29

9,4

Ústavní péče

23

7,4


18

5,8

Týdenní pobyty

6

1,9

jiné

2

0,6

309

100,0

Celkem

www.sociotrendy.cz



Graf 2.13: Potenciální upřednostnění druhu pomoci (%, N = 309)

Co se týká rozlišení preference způsobu druhu pomoci pro případ, že by respondenti byli odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, výrazné rozdíly mezi uživateli a neuživateli sociálních služeb jsme nezaznamenali. Obě skupiny by preferovaly nejvíce domácí péči, případně pobyt v domě s pečovatelskou službou. Ústavní péči a týdenní pobyty by preferovali více uživatelé služeb, chráněné bydlení a jiné možnosti (zejména kombinace výše uvedených možností) neuživatelé služeb. Podrobněji viz graf 2.14.

www.sociotrendy.cz



Graf 2.14:: Potenciální upřednostnění druhu pomoci podle uživatelů a neuživatelů služeb (N = 309)

Současné upřednostnění druhu pomoci Pokud jsou v současnosti dotázaní odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, nejčastěji upřednostňují domácí péči a dům s pečovatelskou službou. Ostatní možnosti jsou zřejmé z tabulky 2.24. Současné upřednostnění druhu pomoci mezi uživateli a neuživateli služeb je zřejmé z grafu 2.15, kdy neuživatelé uvádějí domácí péči, dům s pečovatelskou službou a ústavní péči, ostatní varianty absentují. Tabulka 2.24: Současné upřednostnění druhu pomoci Abs

%

Validní %

Domácí péče

71

23,0

23,7

Dům s pečovatelskou službou

30

9,7

10,0

Docházka do denního centra, denního stacionáře

15

4,9

5,0

Ústavní péče

7

2,3

2,3

Týdenní pobyty

4

1,3

1,3


2

0,6

0,7

Není odkázán na pomoc druhých

171

55,3

57,0

Celkem

300

97,1

100,0

9

2,9

309

100,0

Vynechané údaje Celkem

www.sociotrendy.cz



Graf 2.15: Současné upřednostnění druhu pomoci podle uživatelů a neuživatelů služeb (N = 300)

Ve výzkumném souboru se necelá desetina respondentů nacházela v zařízení ústavní péče (27 respondentů). Jako nejčastější důvody pro umístění v zařízení uváděli zdravotní důvody. Ostatní možnosti jsou uvedeny v tabulce 2.27. Tabulka 2.27: Důvody pro umístění v zařízení ústavní péče Abs Zdravotní důvody

%

Validní %

20

6,5

6,7

Osamocení

3

1,0

1,0

Řešení bytové situace

2

0,6

0,7

Jiné

2

0,6

0,7

Nežije v zařízení ústavní péče

271

87,7

90,9

Celkem

298

96,4

100,0

Vynechané údaje

11

3,6

Celkem

309

100,0

www.sociotrendy.cz



2.5 Placení sociálních služeb Ochota měsíčně připlácet za sociální služby je patrna z grafů 2.16 až 2.18 a tabulek 2.28 a 2.29. Druh služeb, za které by se mělo připlácet, záměrně uváděn nebyl. Cílem dotazu bylo zjistit reakci respondentů na záměr připlácet za sociální služby. Je zřejmé, že by se mohlo jednat o celou řadu služeb, a to od náročných ošetřovatelských služeb, až po jednoduché služby, jako je zajištění nákupu potravin. Téměř třetina všech respondentů (28,9 %) je ochotna připlácet částku do 500,- Kč. Obdobné procento (26,2 %) dotázaných z celého výzkumného souboru není ochotna za sociální služby připlácet žádnou částku. Jako důvody byly uváděny především nedostatek finančních prostředků a skutečnost, že občané platí, resp. platili, celoživotně sociální pojištění. Tabulka 2.28: Ochota připlácet za sociální služby Částka za připlacení služby (za měsíc)

Vynechané údaje Celkem

Abs

%

Kumulativní %

méně než 50,- Kč

14

4,5

4,6

4,6

do 100,- Kč

49

15,9

16,1

20,7

do 500,- Kč

88

28,5

28,9

49,7

do 1000,- Kč

29

9,4

9,5

59,2

do 1500,- Kč

24

7,8

7,9

67,1

1500,- Kč a více

19

6,1

6,3

73,4

nejsem ochoten/ochotna připlácet

81

26,2

26,6

100,0

Celkem

304

98,4

100,0

5

1,6

309

100,0

Graf 2.16: Ochota připlácet za sociální služby (%, N = 304)

www.sociotrendy.cz

Validní %



Ochota respondentů za sociální služby připlácet podle jejich příslušnosti k uživatelům či neuživatelům sociálních služeb je obdobná a je zřejmá z grafu 2.17 a tabulky 2.29. Uživatelé služeb jsou však ochotni připlatit si vyšší částky. Graf 2.17: Ochota připlácet za sociální služby u uživatelů a neuživatelů sociálních služeb (%, N = 304)

Tabulka 2.29: Ochota připlácet za sociální služby (podílové vyjádření) Uživatel sociálních služeb Uživatel/ka Částka za připlacení služby

méně než 50,- Kč

(jakékoliv, nespecifikováno), pokud je ochota

Neuživatel/ka

Celkem

4,1 %

6,6 %

4,6 %

do 100,- Kč

16,0 %

16,4 %

16,1 %

do 500,- Kč

31,3 %

19,7 %

28,9 %

do 1000,- Kč

9,5 %

9,8 %

9,5 %

do 1500,- Kč

8,6 %

4,9 %

7,9 %

1500,- Kč a více

6,2 %

6,6 %

6,3 %

24,3 %

36,1 %

26,6 %

nejsem ochoten/ochotna připlácet Celkem

www.sociotrendy.cz

100,0 % (N =

100,0 % (N = 61) 100,0 % (N =

243)

304)



Ochota respondentů za sociální služby připlácet je závislá na jejich příslušnosti k cílovým skupinám a je zřejmá z grafu 2.18. Neochota připlatit za sociální službu je nejvýraznější u občanů v krizi, u občanů, kteří vedou rizikový způsob života, také u osob ohrožených závislostí na návykových látkách a u veřejnosti. Podílové vyjádření je uvedeno v příloze jako tabulka P6.

Graf 2.18: Ochota připlácet za sociální služby podle cílových skupin (%, N = 304)

www.sociotrendy.cz



3. Specifická zjištění 3.1 Vzdělávací programy Respondenti byli dotazovaní, zda by uvítali, kdyby poskytovatelé sociálních služeb nabízeli nějaké vzdělávací programy. Respondentům byl nabídnut seznam témat, jejichž potřebnost hodnotili pomocí školní stupnice (1 – potřebují, atd. až 5 – nepotřebují). Navíc mohli dopsat jakékoliv téma, o které by měli zájem. Tuto možnost převážně nevyužili. Seznam témat uspořádaných podle indexu potřeby je uveden v tabulkách 4.1 a 4.2 (Čím více je hodnota indexu nižší, tím víc je vzdělávací program potřebnější) Tabulka 3.1: Potřebnost vzdělávacích programů – témata uspořádaná podle intenzity potřeby Témata vzdělávacích programů

N

Potřebné

Nepotřebné

Index potřeby

7. zdravá výživa

301

1

5

2,53

3. prevence sociálně nežádoucích jevů

290

1

5

3,28

8. dluhová problematika

282

1

5

3,35

6. poruchy vývoje dítěte (poruchy řeči, LMD apod.)

287

1

5

3,47

2. psychologie dítěte

281

1

5

3,56

1. poradenství pro rodičovství a výchovu

286

1

5

3,75

4. domácí násilí

284

1

5

3,82

5. náhradní rodinná péče

285

1

5

4,14

Co se týká rozdělení dotázaných na uživatele a neuživatele sociálních služeb, byly prokázány statisticky významné rozdíly v potřebách vzdělávacích programů a to ve prospěch neuživatelů, kteří vzdělávací programy, kromě témat domácího násilí a zdravé výživy, považují za potřebnější. Graf 3.1: Potřebnost vzdělávacích programů u uživatelů a neuživatelů sociálních služeb Průměrné hodnoty na škále 1 – 5, kde 1 = potřebují, …, 5 = nepotřebují.

www.sociotrendy.cz



Tabulka 3.2: Potřebnost vzdělávacích programů podle intenzity potřeby a uživatelů a neuživatelů služeb Průměrné hodnoty na škále 1–5, kde 1 = potřebují, …, 5 = nepotřebují. Uživatel sociálních služeb

Poradenství Psychologie Prevence Domácí Náhradní pro dítěte sociálně násilí rodinná rodičovství nežádoucích péče a výchovu jevů

Poruchy vývoje dítěte

Zdravá Dluhová výživa problematika

Uživatel/ka

3,90

3,77

3,39

3,90

4,23

3,59

2,58

3,52

Neuživatel/ka

3,18

2,80

2,87

3,51

3,76

3,03

2,31

2,71

Celkem

3,75

3,56

3,28

3,82

4,14

3,47

2,53

3,35

Tabulka 3.3: Potřebnost vzdělávacích programů podle intenzity potřeby v cílových skupinách Průměrné hodnoty na škále 1–5, kde 1 = potřebují, …, 5 = nepotřebují. 8. veřejnost

7. v krizi

6. rizikový způsob života

5. osoby ohrožené závislostí na návykových látkách

4. rodiny s dítětem v krizi, např. v rozvodovém řízení

3. nezaměstnaní

2. osoby se ZP

Výsledky za cílové skupiny 1. senioři


Max

Min

N

Výsledky za celý soubor

Poradenství pro rodičovství a výchovu

286 1

5

3,75

4,38

3,77

3,33

3,24

2,67

4,23

4,2

3,1

Psychologie dítěte

281 1

5

3,56

4,49

3,84

3,83

2,33

2,33

3,6

3,4

2,78

Prevence sociálně nežádoucích jevů

290 1

5

3,28

3,16

3,71

3,17

2,81

3,33

3,9

3,4

2,64

Domácí násilí 284 1

5

3,82

4,29

3,71

2,83

4,37

3,67

3,98

4,2

3,28

Náhradní rodinná péče

285 1

5

4,14

4,55

4,09

3

4,14

3,83

4,41

5

3,71

Poruchy vývoje dítěte

287 1

5

3,47

4,32

3,6

2,67

1,67

3,33

3,74

3,4

2,98

Zdravá výživa

301 1

5

2,53

3,07

2,27

2

2,47

3

2,41

4,2

2,16

Dluhová problematika

282 1

5

3,35

4,25

3,77

2,5

3,74

4

2,02

2,6

2,77

www.sociotrendy.cz



4. Shrnutí Dostatek informací o sociálních službách Množství informací o sociálních službách je více než dvěma třetinami dotázaných chápáno tak, že dotázaní informace rozhodně nebo spíše mají. Pouze malý podíl dotázaných se vyjádřil, že informace nepotřebuje. Zdroje informací o sociálních službách - Získání prvních informací z oblasti sociálních služeb je nejčastěji z okruhu blízkých osob (rodina, přátelé), a to jak pro uživatele, tak i neuživatele sociálních služeb - Následuje získávání informací od sociálního pracovníka odborného pracovníka (lékaře apod.), úředníka, zaměstnavatele nebo školy, z internetu Ve způsobu současného zajišťování informací o sociálních službách jsou rozdíly mezi uživateli a neuživateli sociálních služeb. - Dvě pětiny neuživatelů sociálních služeb používají nejčastěji internet - Více než čtvrtina neuživatelů sociálních služeb získává informace od sociálního pracovníka - Necelá desetina neuživatelů sociálních služeb získává informace od blízkých osob a z hromadných sdělovacích prostředků. - Více než polovina uživatelů sociálních služeb preferuje pro získávání informací o sociálních službách celkem logicky sociálního pracovníka - Více než desetina uživatelů získává informace od blízkých osob a z internetu Nejlepší způsob získávání informací o sociálních službách - Téměř dvěma třetinám dotázaných současný způsob zajišťování informací z oblasti sociálních služeb vyhovuje - Třetina dotázaných by přivítala změnu ve způsobu zajišťování informací z oblasti sociálních služeb; přibližně polovina z těch, kteří by chtěli změnu, ať se jedná o uživatele či neuživatele sociálních služeb, by preferovala informace od sociálního pracovníka - Neuživatelé by přivítali ve větším podílu než uživatelé služeb (avšak necelou desetinou) odbornou literaturu a internet - Pouze neuživatelé služeb by však akceptovali i letáky a plakáty Typy využívaných sociálních služeb Nejčastěji využívané sociální služby v podílech vyšších než sedminou dotázaných jsou: - Poradenství (sociální, sociálně právní, konzultace apod.) - Pečovatelská služba (nákupy, dovoz stravy, úklid, praní prádla apod.) - Azylové domy - Denní stacionáře - Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež - Osobní asistence - Klubová činnost seniorů Respondenti využívali i řadu dalších služeb (např. tísňová péče, telefonická krizová pomoc, průvodcovské a předčitatelské služby, odlehčovací služby, centra denních služeb, sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče, krizová pomoc apod.), ale v malých podílech.

www.sociotrendy.cz



Co se týká spokojenosti s využívanými sociálními službami, ze strany uživatelů, je spokojenost celkově příznivá, záleží však na typu služby a také na počtu jedinců, kteří službu hodnotili. Výborné hodnocení (koeficient spokojenosti 1) měly služby: - Průvodcovské a předčitatelské služby - Odlehčovací služby. - Centra denních služeb - Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče - Tlumočnické služby - Nízkoprahová denní centra - Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi - Sociálně terapeutické dílny - Sociální rehabilitace V rozmezí hodnocení 1,08–1,8 se jednalo o služby: - Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež - Terénní programy - Kluby seniorů - Sociální poradenství - Pečovatelská služba - Telefonická krizová pomoc - Azylové domy - Osobní asistence - Kontaktní centra - Denní stacionáře - Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením - Raná péče V rozmezí hodnocení 2–2,4 se jednalo o služby: - Tísňová péče - Chráněné bydlení - Terapeutické komunity - Domovy pro seniory - Noclehárny - Mateřské centrum19 Nejhůř byla hodnocena služba Krizová pomoc (hodnocení 4). Dostupnost sociálních služeb Spokojenost respondentů s dostupností sociálních služeb byla zjišťována prostřednictvím dotazů na celkovou spokojenost s jednotlivými charakteristikami používaných sociálních služeb, které byly známkovány (použita školní stupnice).

19

Poznamenáváme, že mateřské centrum však není sociální službou.

www.sociotrendy.cz



Pořadí podle nejlepšího hodnocení: - Spokojenost s personálem (odborností a kvalifikací) - Spokojenost s mezilidskými vztahy personálu (ochotou, komunikací apod.) - Spokojenost s provozem služeb (dostupností časovou, je vhodné rozmezí provozní doby) - Spokojenost s dopravou (v dosahu MHD do 10 min chůze) - Spokojenost s kapacitou zařízení (je dostatek lůžek, sociálních pracovníků, dalších odborníků apod.) - Spokojenost s informovaností o sociálních službách - Spokojenost s finanční dostupností (např. služby nejsou drahé, případně se většinou neplatí) - Spokojenost s dosahem v regionu - Spokojenost s odstraněním technických bariér (v zařízeních) Požadované sociální služby Požadované sociální služby pro dotázané Na dotaz, jaké sociální služby by si respondenti přáli pro sebe, případně na jaké typy služeb by se měly sociální služby v budoucnu zaměřit, aby byli respondenti více spokojeni, odpovídali dotázaní prostřednictvím výběru konkrétních služeb podle toho, které si přáli nejvíce V součtu všech volených odpovědí se v podílech vyšších než desetinou respondentů jednalo o: - Rozšíření poradenství pro různé oblasti života - Rozšíření nabídky pro využití volného času - Bydlení pro seniory - Odstraňování architektonických bariér - Služby rozšiřující soběstačnost jedince - Služby na získání zaměstnání a pracovní poradenství, - Bydlení pro zdravotně postižené - Rozšíření informovanosti pro různé oblasti života - Na specifické programy pro rodiny, služby pro občany v krizi (drogově závislé, vyloučené apod.) - Na specifické programy pro mladé rodiny s dětmi Společensky nejdůležitější sociální služby, požadované sociální služby pro jiné Na dotaz, jaký typ sociálních služeb je vnímán jako společensky nejdůležitější, kterou by si přáli i pro ostatní občany, odpovídali respondenti tak, že ze seznamu služeb vybírali pouze sociální službu jedinou. - Na prvních místech dvou místech bylo voleno bydlení, a to pro seniory a pro zdravotně postižené. - Na třetím a čtvrtém místě se jednalo o rozšíření poradenství pro různé oblasti života a o služby rozšiřující soběstačnost jedince. - Následovaly požadavky na byty pro krátkodobé bydlení, rozšíření služeb pro seniory, služby na získání zaměstnání a pracovní poradenství, na specifické programy pro rodiny a rozšíření služeb pro zdravotně postižené. Výše uvedené služby byly uváděny v podílu vyšším než 3 % dotázaných.

www.sociotrendy.cz



Preference druhů pomoci Potenciální upřednostnění druhu pomoci Pokud by respondenti byli odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, více než třetina dotázaných by preferovala domácí péči a bydlení v domě s pečovatelskou službou. Dále se jednalo o docházku do denního centra, denního stacionáře. Současné upřednostnění druhu pomoci Pokud jsou v současnosti dotázaní odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, nejčastěji upřednostňují domácí péči a dům s pečovatelskou službou. Rozdíl mezi uživateli a neuživateli služeb je v tom, že neuživatelé uvádějí pouze domácí péči, dům s pečovatelskou službou a ústavní péči, ostatní varianty absentují. Placení sociálních služeb Cílem dotazu na ochotu platit za sociální služby bylo zjistit reakci respondentů na záměr připlácet za sociální služby. Druh služeb, za které by se mělo připlácet, záměrně uváděn nebyl. Je zřejmé, že by se mohlo jednat o celou řadu služeb, a to od náročných ošetřovatelských služeb, až po jednoduché služby, jako je zajištění nákupu potravin. Téměř třetina všech respondentů je ochotna připlácet finanční částku do 500,- Kč. Obdobné procento dotázaných z celého výzkumného souboru není ochotna za sociální služby připlácet žádnou částku. Jako důvody byly uváděny především nedostatek finančních prostředků a skutečnost, že občané platí, resp. platili, celoživotně sociální pojištění. Vzdělávací programy Respondenti byli dotazovaní, zda by uvítali, kdyby poskytovatelé sociálních služeb nabízeli nějaké vzdělávací programy. Potřebnost vzdělávacích programů se pohybuje okolo průměrné potřeby. Témata vzdělávacích programů jsou podle potřebnosti (index v rozmezí 2,53–4,14): - Zdravá výživa - Prevence sociálně nežádoucích jevů - Dluhová problematika - Poruchy vývoje dítěte (poruchy řeči, LMD apod.) - Psychologie dítěte - Poradenství pro rodičovství a výchovu - Domácí násilí - Náhradní rodinná péče

www.sociotrendy.cz


IV. oddíl SWOT analýza sociálních služeb dle zaměření pracovních skupin

www.sociotrendy.cz


„SWOT analýza sociálních služeb“

1. SWOT analýza dle zaměření pracovních skupin Předkládané analýzy byly zpracovány pro tyto uvedené cílové skupiny: - Senioři - Občané se zdravotním postižením a dlouhodobě nemocní - Ostatní skupiny – děti a mládež a rodina, nezaměstnaní, osoby v přechodné sociální krizi, ohrožené závislostí, nepřizpůsobiví občané a etnické menšiny

1.1 SWOT analýza cílové skupiny osoby se zdravotním postižením Tabulka 1: SWOT analýza cílové skupiny osoby se zdravotním postižením SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Lidské zdroje

Lidské zdroje

 

      

Odborně kvalifikovaný personál s praxí a zkušenostmi z oboru, jež zajišťuje individuální přístup ke klientovi Pracovníci, kteří při výkonu služby vytváří přátelskou atmosféru plnou důvěry nejen ve vztahu poskytovatel služby – klient, ale také mezi poskytovatelem služby a rodinou/opatrovníkem klienta Povědomí a informovanost klientů o službě Snaha organizací poskytovat co nejvíce nadstandardních služeb Spokojenost klientů se službami Široká nabídka volnočasových aktivit pro osoby se zdravotním postižením, pořádání ozdravných pobytů a táborů Úspěšná integrace klientů do společnosti Úprava provozní doby dle požadavků klientů Existence návazných služeb na primární sociální služby



Velká vytíženost pracovníků administrativní prací a organizačními záležitostmi

Ekonomické zdroje   

Nedostatek finančních zdrojů a jejich obtížné získávání Nutné zvyšování poplatků za služby, jež má ve výsledku vliv na četnost docházení do zařízení Chybějící koncepce pro financování služeb z MPSV a z krajů

Institucionální zajištění služeb  

Nerovnost poskytujících subjektů před zákonem a při získávání finančních prostředků Neexistence zákonné povinnosti obcí přispívat na provoz sociálních zařízení

Materiální zdroje 

Nabídka kompenzačních pomůcek a možnosti jejich vypůjčení

Institucionální zajištění služeb   

Fungující spolupráce s úřady ve městě Fungující spolupráce s jinými poskytovateli sociálních služeb a služeb souvisejících Pozitivní odezva od veřejnosti na práci organizací

www.sociotrendy.cz



PŘÍLEŽITOSTI Lidské zdroje 

       

Podpora pro rozšiřování sociálních služeb jako jsou osobní asistence, pečovatelská služba, průvodcovské a předčitatelské služby, tlumočnické služby Podpora pro poskytování sociálních služeb ve zdravotnických zařízeních ústavní péče Podpora sousedské pomoci osamělým občanům nebo občanům v těžké situaci zabezpečená dobrovolníky Podpora pro vznik terapeutické komunity Podpora sociálně aktivizační služby pro osoby se zdravotním postižením Podpora pro vznik odlehčovacích služeb a služeb navazujících na sociální služby Podpora projektů služeb následné péče Zajištění sociální rehabilitace zdravotně postižených Možnost využití tísňové péče

OHROŽENÍ Lidské zdroje  

Nízké mzdy pracovníků v sociálních službách Izolace zdravotně postižených občanů

Ekonomické zdroje  Finanční nejistota při získávání dotací Materiální zdroje 

Vysoké ceny kompenzačních pomůcek


Neinformovanost veřejnosti o problémech občanů se zdravotním postižením Absence bezbariérových přístupů do nejrůznějších institucí Absence zapojení širší rodiny do podporování jejich zdravotně postiženého člena

Materiální zdroje   

    

Podpora pro zřízení chráněného bydlení a samostatného bydlení Podpora pro zřízení sociálně terapeutické dílny Podpora pro existenci týdenního stacionáře, domovů pro osoby se zdravotním postižením, domovů se zvláštním režimem a domů na půl cesty Podpora fungování centra denních služeb Podpora pro půjčovnu kompenzačních pomůcek, propagace půjčovny Zajištění indukčních smyček ve veřejných místnostech Možnost finanční dotace pro nákup kompenzačních pomůcek Podpora pro vznik služby transport autem

Institucionální zajištění služeb  

Neustálý kontakt s veřejností, propagace služeb a podporování veřejnosti k integraci Zvýšení povědomí veřejnosti o zdravotním postižení

www.sociotrendy.cz



1.2 SWOT analýza cílové skupiny senioři Tabulka 2: SWOT analýza cílové skupiny senioři SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Lidské zdroje

Lidské zdroje

        

Kvalitní, profesionální personál poskytující kvalitní péči Pracovníci jsou při své práci v kontaktu nejen s nemocným, ale i s jeho rodinou Pozitivní zpětná vazba od klientů a jejich rodin Úspěšná spolupráce s ostatními poskytovateli služeb pro seniory a navazujícími službami Subjekty pozorují zájem ze strany klientů Neustále zvyšování kvalifikace pracovníků, rozšiřování znalostí Daří se vytvořit pozitivní pracovní klima v organizaci a motivovat zaměstnance Nepřetržitý provoz zařízení Služby jsou často uskutečňovány v domácím prostředí



Nedostatek personálu, služby tedy nemohou být poskytnuty všem zájemcům o ně


Platba za služby a mnohdy jejich vyšší cena Subjekty nemají jistotu v získání finančních prostředků na sociální služby, jež jsou pokrývány zejména z dotací Nízké částky získávané z dotací na činnost organizací

Materiální zdroje  

Existence katalogu poskytovatelů sociálních služeb Možnost výpůjčky kompenzačních pomůcek

PŘÍLEŽITOSTI Lidské zdroje 

      

Podpora pro rozšiřování sociálních služeb jako jsou osobní asistence, pečovatelská služba, průvodcovské a předčitatelské služby Podpora sousedské pomoci osamělým občanům nebo občanům v těžké situaci zabezpečená dobrovolníky Podpora pro vznik terapeutické komunity Možnost využití tísňové péče Podpora osvěty a rozvoje kontaktu s veřejností Podpora projektů na vzájemně trávený čas seniorů s ostatními generacemi Zvýšení informovanosti veřejnosti o službách Podpora dobrovolnické pomoci – dobrovolníci docházející za osamělými

www.sociotrendy.cz

OHROŽENÍ Lidské zdroje 

Tendence demografické struktury obyvatel směrem ke snižování populace obyvatel v produktivním věku a zvyšování populace v poproduktivním věku

Ekonomické zdroje  

Zásadní snížení získaných prostředků, které by vedlo k omezení provozu Ztráta finančních zdrojů pro zajištění institucí pro seniory


Nezájem veřejnosti o cílovou skupinu Nevědomost veřejnosti v oblasti nemocí stáří Obtížná dostupnost některých míst





 

seniory, do domů s pečovatelskou službou a domovů důchodců Podpora sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi a pro seniory a osoby se zdravotním postižením ve specifických lokalitách Podpora projektu odlehčovací služby pro rodiny pečující o seniory Zapojení širší rodiny do systému péče o seniora



seniory (obchod, lékař) Stagnace v rozvoji institucí pečujících o seniory


Pochopení smyslu sociálních služeb veřejností a její nutnosti službu hradit Dotační programy pro sociálně slabé, jež nemohou na službu dosáhnout svými prostředky

Materiální zdroje    

Podpora vzniku domova pro seniory Rozšíření zdravotnických zařízení o paliativní lůžka pro klienty v termálním stádiu nemoci Podpora pro zřízení hospice Nabídka finanční podpory pro zajištění kompenzačních pomůcek

www.sociotrendy.cz



1.3 SWOT analýza ostatních skupin – děti, mládež a rodina, nezaměstnaní, osoby v přechodné sociální krizi, ohrožené závislostí, nepřizpůsobiví občané a etnické menšiny Tabulka 3: SWOT analýza ostatních skupin – děti, mládež a rodina, nezaměstnaní, osoby v přechodné sociální krizi, ohrožené závislostí, nepřizpůsobiví občany a etnické menšiny SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Lidské zdroje

Lidské zdroje

        

         

Široká nabídka kulturních a vzdělávací akce v rámci poskytnutých grantů Síť kvalitních pracovníků, kteří znají své klienty a dokážou správně rozpoznat jejich potřeby a pracují diskrétně Individuální přístup ke klientovi, respekt ke klientovi a řešení problémů bez předsudků vůči klientovi Zavedený systém propagace, PR Navázaná spolupráce s dalšími organizacemi a dobrovolníky Zájem klientů o nadstandardní služby jako jsou např. školení obsluhy PC Vnímání záslužnosti poskytování služeb veřejnosti Kvalitní personál Fungování takových zařízení, kde se mohou lidé se stejným osudem scházet a sdílet se, vyměňovat své zkušenosti a smysluplně trávit svůj volný čas Existence nízkoprahového klubu pro děti a mládež Existence zařízení poskytující poradenství Přítomnost organizací zajišťujících prevenční akce na školách, supervizi v oblasti vzdělávání Spolupráce se subjekty poskytující navazující služby na síť sociálních služeb Místní a časová přístupnost služby rodinné mediace Aktivity vedoucí ke zvyšování rodičovských kompetencí a vzdělávání rodičů, začlenění dětí do kolektivu Možnost získání kontaktu na odborníky Nabídka aktivit vedoucí k mezigeneračnímu setkávání a udržení hodnot rodiny Existence kontaktního centra, kde se mohou setkávat nezaměstnaní Důvěra občanů v činnost sociálních

www.sociotrendy.cz

 

Nemožnost uspokojit všechny zájemce o službu kvůli nedostatku pracovníků Pracovníci sociálních služeb bez odpovídající kvalifikace

Institucionální zajištění služeb        

Obtížná dostupnost některých zařízení a dlouhé dojíždění do nich Předsudky vůči krizovému zařízení, které je vnímáno jako romské centrum Nedostatek finančních zdrojů pro činnosti organizací Nedostatek prostor pro činnost organizací a obtížené shánění vhodných prostor pro konání pravidelných akcí Nevhodné zázemí a špatný technický stav zázemí krizového centra Absence osobního automobilu pro zajištění terénních služeb Špatná propagace aktivit Nízké finanční ohodnocení pracovníků, které může být demotivační



zařízení, zejména činnost Oblastní charity Třebíč Ekonomické zdroje  

Bezplatné užívání vybraných služeb Úspěšné získávání finančních prostředků

Materiální zdroje 

Umístění některých zařízení ve středu města v oblasti dostupné MHD  Možnost využívat pro činnost sociálních služeb vyhovující prostory  Nabídka zázemí pro klienty Institucionální zajištění služeb      

Existence zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách Jedinečnost služby mediace v kraji Možnost spolupráce s ostatními poskytovateli v případě potřeby Partnerství s NNO a dalšími subjekty Dobré jméno poskytovatelů sociálních služeb Podpora sociálních služeb ze strany politické reprezentace

PŘÍLEŽITOSTI Lidské zdroje      

  

Podpora sousedské pomoci osamělým občanům nebo občanům v těžké situaci zabezpečená dobrovolníky Podpora projektů krizové pomoci Podpora organizací zabývajících se sociálním poradenstvím Podpora rozvoje terénních služeb Podpora projektu odlehčovací služby Podpora pro rozšiřování sociálních služeb jako jsou osobní asistence a sociální asistence např. formou pomoci s výchovou dětí, naplnění volného času, pomoc se školou, doučování Rozvoj subjektů poskytující služby následné péče Podpora sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Podpora příležitostí k setkávání osob opačného pohlaví s možností navázání partnerského vztahu mimo cílovou skupinu

www.sociotrendy.cz

OHROŽENÍ Lidské zdroje    

Zvyšování závislosti klientů na službě Vysoká míra nezaměstnanosti v regionu Ztráta motivace pro hledání práce Vysoký podíl nezaměstnaných ve věku 50–55 let


Finanční nejistota v oblasti obecních, krajských a státních dotací Ztráta životního standardu rodin související s nemožností nalézt zaměstnání


Nevyhovující dopravní propojení sítě sociálních služeb Rušení pracovních míst Nadměrná administrativní a byrokratická práce



         

Podpora při organizování společenských a kulturních akcí pro klienty Vzít do úvahy možnost nepřetržitého provozu některých zařízení Navázání spolupráce s odborníky, vytvoření katalogu kontaktů na ně Klást důraz na propagaci služeb jednotlivých subjektů Zvýšení komunikace mezi různými organizace, koordinace uskutečňovaných aktivit Podpora pro vznik služby pracující s agresory domácího násilí Podpora pro vznik služby pro osoby vracející se z výkonu trestu Podpora klientů v jejich rozhodnutích Nabídka veřejně prospěšných prací Podpora žen vracejících se do zaměstnání po mateřské dovolené


Efektivní využívání získaných finančních prostředků Snaha o získání finančních prostředků na podporu a pomoc nezaměstnaným Organizace motivačních kurzů, praxí v podnicích pro nezaměstnané

Materiální zdroje    

     

Podpora pro zřízení chráněného a samostatného bydlení Podpora pro zřízení bytů pro sociálně slabé, osoby v krizi, startovacích bytů s omezenou dobou pobytu Podpora pro zřízení sociálně terapeutické dílny Podpora pro existenci domovů se zvláštním režimem a domů na půl cesty, azylové domy, nocleháren pro lidi bez přístřeší Podpora zřízení centra pro cizince Zajištění lepšího vybavení organizací Zajištění vhodného zázemí pro činnost subjektů a prostor pro akce jimi konanými Podpora fungování intervenčních center Zajištění samostatné budovy pro matky s dětmi Podpora pro chráněné pracovní dílny a vznik podporovaného zaměstnání

www.sociotrendy.cz



 

Rozšíření služeb hygienického servisu ženám bez domova Rozšíření služeb krizových center a zajištění více odlehčovacích lůžek na krátkodobé pobyty


   

Zjednodušení sociálního systému, jeho přiblížení veřejnosti Uznání rodičovské práce společností jako rovnoprávné s jinou prací Propracování systému návaznosti služeb na služby sociální a vyhodnocení propojení a spolupráce subjektů v rámci informovanosti veřejnosti a získávání financí Podpora aktivní politiky zaměstnanosti Zavedená tradice některých organizací Osvěta v oblasti umírání doma Podpora rozšíření služeb domácí hospicové péče

www.sociotrendy.cz


V. oddíl Analýza zdrojů sociálních služeb

www.sociotrendy.cz


„Analýza zdrojů sociálních služeb“

1. Lidské zdroje v sociálních službách Termín lidské zdroje v zásadě vznikl překladem anglického termínu Human Resources. Označuje užší nebo širší vymezení podmínek vedoucích k maximálnímu využití člověka, které směřují k vyšší kvalitě života jednotlivce nebo ke zvýšení pracovního výkonu. V nejširším významu se jedná o souhrn vzdělávacích, sociálních, kulturních apod. podmínek. Řízení lidských zdrojů je nepostradatelným článkem v sociální práci, neboť kvalitní pracovník je jedním z faktorů úspěšně poskytnuté služby. Cílem poskytovatelů sociálních služeb je tedy zajistit dostatek pracovníků, kteří budou mít vhodnou kvalifikaci a motivaci pro práci a jejichž kvalifikace bude průběžně zvyšována na nejrůznějších vzdělávacích seminářích a kurzech. Další možností je spolupráce s dobrovolníky, jejichž vhodnou formací je v budoucnu možné získat nové kvalitní pracovníky. Pro pracovníky v sociální oblasti je důležitá kvalitní supervize a zajištění jejího pravidelného uskutečňování. Při získávání lidských zdrojů je vhodné myslet na poměr pomáhajících (odborných) a administrativních pracovníků (provozní personál). Administrativní pracovníci mají zajišťovat chod organizace a umožnit pomáhajícím pracovníkům plně vykonávat jejich úkol.

1.1 Údaje o zaměstnancích Počet pracovníků V zařízeních poskytovatelů služeb pracuje průměrně u sledovaných služeb 28,7920 pracovníků. Na plný pracovní úvazek pracuje 14.1 pracovníků, na zkrácený úvazek průměrně 9,76 pracovníků, viz Tabulka 1.1. Tabulka 1.1: Průměrný počet pracovníků v zařízení poskytovatelů Počet organizací (počet těch, kteří odpověděli)

Min

Max


Průměrný počet pracovníků v organizaci

34

0

113

28,79

Plný úvazek – průměrný počet pracovníků

34

0

101

14,41

Zkrácený úvazek – průměrný počet pracovníků

34

0

46

9,76

Práce mimo pracovní poměr (DPP, DPČ) – průměrný počet pracovníků

28

0

40

9,43

Struktura pracovních úvazků ve třídění podle primárních cílových skupin je uveden v souhrnné tabulce 1.2. Největší průměrný počet pracovníků náleží cílové skupině s „jiným“21 obsahovým vymezením.

20

Poznamenáváme, že se jedná o matematický údaj, nikoliv o nějaké „dělení“ jedinců.

21

Dobrovolníci, ženy na MD, nezaměstnaní, osoby ohrožené domácím násilím, rodiny s dětmi s mentálním, tělesným, kombinovaným postižením, poruchy autistického spektra apod., osoby s chronickým onemocněním a jejich pečující rodiny, pečující osoby, žáci, studenti, jejich rodiče a učitelé (rodinná mediace), těžce nemocní, umírající lidé a jejich rodina.

www.sociotrendy.cz



Tabulka 1.2: Průměrný počet pracovníků v zařízení poskytovatelů podle primárních cílových skupin Počet organizací

Průměrný (počet těch, počet všech pracovníků kteří odpověděli)

Průměrný počet pracovníků pracujících na plný úvazek

Průměrný počet pracovníků pracujících na zkrácený úvazek

Průměrný počet pracovníků pracujících na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr


7

11,14

7,86

3,29

8,50


9

11,11

2,89

8,11

1,00

Osoby v krizi

2

7,50

4,50

3,00

5,00


2

5,00

2,50

1,50

2,00

Senioři

7

45,71

30,17

6,17

5,25

7

65,14

26,75

23,75

22,13

34

28,79

14,41

9,76

9,43

Primární cílová skupina

Jiná skupina

22

Celkový průměr

Odborný personál Průměrné počty pracovníků odborných profesí jsou uvedeny v tabulce 1.3, obsahují údaje za všechny poskytovatele. Tabulka 1.3: Průměrný počet odborného personálu v zařízeních sociálních služeb a služeb souvisejících N (počet zařízení)

Průměrný počet pracovníků v zařízeních

Lékař

4

1,50

Psycholog

12

3,08

Speciální pedagog

9

2,67

Pedagog

5

8,60

Vychovatel

7

2,86

Zdravotní sestra/bratr

8

13,88

Ošetřovatel

3

20,00

Pracovníci v přímé péči (sanitář)

2

22,50

Pečovatel

8

16,88

Sociální pracovník

28

4,71

Terapeut

5

2,60

Rehabilitační pracovník

4

1,50

Terénní pracovník

7

2,14

Právník

0

neuvedeno

Jiné

8

4,00

22

Viz poznámka 22. Z důvodů rozmanitosti skupiny jsou odpovídající údaje vysoké.

www.sociotrendy.cz



Průměrný počet pracovníků odborného personálu v zařízeních podle primárních cílových skupin je uveden v tabulkách 1.4 a 1.5. Tabulka 1.4: Průměrný počet odborného personálu v zařízeních sociálních služeb a služeb souvisejících podle primárních cílových skupin psycholog, mediátor, supervizor

speciální pedagog

pedagog, lektor

vychovatel


3,50

3,67

10,00

3,00


1,00

1,00

primární cílová skupina

lékař

Senioři

3,00

Jiná skupina

1,00

3,50

Celkový průměr

1,50

3,08

2,00 1,00

4,00

2,75

11,00

2,67

2,67

8,60

2,86

Tabulka 1.5: Průměrný počet odborného personálu v zařízeních sociálních služeb a služeb souvisejících podle primárních cílových skupin primární cílová skupina

zdravotní sociální rehabilitační terénní Jiné ošetřovatel sanitář pečovatel terapeut sestra/bratr pracovník pracovník pracovník profese

Děti, mládež, rodina Osoby se zdravotním postižením

7,00

9,00

7,00

7,00

2,57

Osoby v krizi

4,50


4,50

Senioři Jiná skupina

15,25 23

Celkový průměr

26,50

22,50

16,00 13,88

20,00

22,50

1,00

2,00

3,00

1,00

1,00

1,00

1,50

2,20

6,75

2,14

4,00

13,33

1,50

1,00

27,00

8,43

3,67

16,88

4,71

2,60

1,50

Celkové údaje o počtu pracovníků v jednotlivých odborných profesích jsou uvedeny v tabulce 1.6. Tabulka 1.6: Odborný personál – počet celkem počet

počet

počet

Lékař

6

Zdravotní sestra/bratr

111

Terapeut

13

Psycholog

27

Ošetřovatel

60

Rehabilitační

6

23

Dobrovolníci, ženy na MD, nezaměstnaní, osoby ohrožené domácím násilím, rodiny s dětmi s mentálním, tělesným, kombinovaným postižením, poruchy autistického spektra apod., osoby s chronickým onemocněním a jejich pečující rodiny, pečující osoby, žáci, studenti, jejich rodiče a učitelé (rodinná mediace), těžce nemocní, umírající lidé a jejich rodina. Z důvodů rozmanitosti skupiny jsou odpovídající údaje vysoké. www.sociotrendy.cz



pracovník Speciální pedagog

24

Sanitář

45

Terénní pracovník

15

Pedagog

43

Pečovatel

54

Právník

0

Vychovatel

20

Sociální pracovník

132

Jiné (supervize

32

Provozní personál Průměrné počty pracovníků provozního personálu jsou uvedeny v tabulce 1.7, tabulka obsahuje údaje za všechny poskytovatele. Tabulka 1.7: Průměrný počet pracovníků provozního personálu N (počet zařízení)


Vedoucí pracovník, manažer

25

1,64

Administrativní pracovník

14

2,50

Pomocný personál

7

11,57

Stravovací provoz

5

7,60

Jiný, web

9

2,22

Průměrný počet pracovníků provozního personálu v zařízeních podle primárních cílových skupin je uveden v tabulkách 1.8 a 1.9. Tabulka 1.8: Průměrný počet provozního personálu v zařízeních sociálních služeb a služeb souvisejících podle primárních cílových skupin vedoucí pracovník, manažer

administrativní pracovník


3,00

1,00


1,20

1,25

6,67

2,00

1,50

Osoby v krizi

1,00

9,00

3,50

primární cílová skupina


pomocný personál

stravovací provoz

jiný, web 2,00

1,00

Senioři

1,17

1,75

23,50

jiná skupina

2,14

6,67

7,00

Celkem

1,64

2,50

11,57

2,00 7,60

2,22

Celkové údaje o počtu pracovníků v jednotlivých provozních profesích jsou uvedeny v tabulce 1.7.

www.sociotrendy.cz



Tabulka 1.9: Počet pracovníků provozního personálu počet 1. Vedoucí pracovník, manažer

41

2. Administrativní pracovník

35

3. Pomocný personál

56

počet 4.

38

Stravovací provoz 5.

20

jiný (web)

1.2 Spolupráce s dobrovolníky Více než polovina poskytovatelů (52,8 %) uvedla, že spolupracuje s dobrovolníky, viz graf 1.1. Pokud bereme v úvahu všechny poskytovatele, potom průměrný počet dobrovolníků je celkově 5,81. Graf 1.1: Spolupráce s dobrovolníky (N = 36)

Nevětší průměrný počet dobrovolníků připadá na primární cílovou skupinu „jiná“ a následuje cílová skupina děti, mládež, rodina s průměrným počtem deseti dobrovolníků, viz tabulka 1.10. Tabulka 1.10: Průměrný počet dobrovolníků podle primárních cílových skupin N (počet zařízení)



7

10,14


10

2,00

Osoby v krizi

2

2,00

Senioři

7

1,71

jiná skupina

8

12,75

Celkem

36

5,81

Zkušenost poskytovatelů s dobrovolníky je různorodá. Není bez zajímavosti, že největší podíl, více než třetina poskytovatelů (27,8 %), má s dobrovolníky negativní zkušenost a čtvrtina se ke zkušenostem s dobrovolníky staví váhavě, někdy jsou zkušenosti dobré, jindy nikoliv. Ostatní možnosti jsou zřejmé z grafu 1.2.

www.sociotrendy.cz



Graf 1.2: Zkušenost poskytovatelů s dobrovolníky (N = 36)

Rozšíření spolupráce s dobrovolníky plánují více než dvě třetiny poskytovatelů, téměř čtvrtina neví. Více než desetina rozšíření spolupráce neplánuje, viz graf 1.3. Graf 1.3: Rozšíření spolupráce s dobrovolníky (N = 34)

Důvody nerozšiřování spolupráce s dobrovolníky byly formulovány: „Nemáme na to čas a kapacity“ -

„Poskytujeme specializované odborné poradenství“

-

„Stačí, jak máme nastaveno“

1.3 Vzdělávání zaměstnanců sociálních služeb Problematika vzdělávání zaměstnanců služeb byla zjišťována dotazem na pořádání vzdělávacích seminářů, kurzů, školení apod. Nejčastěji se jedná o vzdělávání zaměstnanců prostřednictvím kurzů, Ostatní varianty jsou uvedeny v grafu 1.3 a tabulce 1.11. Respondenti měli možnost uvést i všechny vzdělávací varianty, proto součet procent je větší než 100.

www.sociotrendy.cz



Graf 1.4: Druhy vzdělávání zaměstnanců (% ze zařízení, N = 36)

Tabulka 1.11: Vzdělávání (souhrn všech vzdělávacích možností) Počet



semináře

27

18,9 %

75,0 %

kurzy

30

21,0 %

83,3 %

školení

27

18,9 %

75,0 %

konference

22

15,4 %

61,1 %

jiné

4

2,8 %

11,1 %

neprobíhá

33

23,1 %

91,7 %

Celkem

143

100,0 %

397,2 %

Upřesnění vzdělávacích aktivit v cílových skupinách je uvedeno v v grafu 1.5. Odpovídající počty vzdělávacích aktivit podle cílových skupin jsou uvedeny v tabulce 1.12.

www.sociotrendy.cz



Graf 1.5: Druhy vzdělávacích aktivit podle primárních cílových skupin (Abs)

Tabulka 1.12: Počty vzdělávacích aktivit v zařízeních sociálních služeb podle cílových skupin semináře

kurzy

školení

konference

jiné

neprobíhá


11

11

11

9

0

6


15

16

14

12

2

12

Osoby žijící v sociálně vyloučených romských komunitách

6

6

6

4

0

2

Imigranti

1

1

1

1

0

0

Osoby v krizi

8

8

8

5

0

3

Osoby ohrožené návykovým jednáním

2

2

2

2

0

0


11

12

11

7

2

13

Senioři

14

15

13

12

2

11

Jiná skupina

7

8

7

7

2

1

Četnost vzdělávacích aktivit je uvedena v grafu 1.6. V největších podílech se jedná o pořádání seminářů jednou za půl roku a konferencí jednou za rok.

www.sociotrendy.cz



Graf 1.6: Četnost pořádání vzdělávacích aktivit (N = 36)

Více než tři čtvrtiny zařízení (80,6 %) uskutečňují pravidelné supervize. Pouze šestina poskytovatelů (16,7 %) supervize nepořádá, viz graf 1.7. Četnosti realizovaných supervizí jsou uvedeny v tabulce 1.13. Graf 1.7: Pořádání supervizí (N = 36)

Tabulka 1.13: Upřesnění pořádání supervizí – četnosti dle volných výpovědí Pořádání supervizí

Počet

1x měsíčně, zvlášť individuální a týmová

5

1x za 2 měsíce

8

1x za 6 týdnů

1

1x za čtvrt roku

6

5x ročně

1

3x ročně

1

2x ročně

4

1x za rok

1

neuvedeno

9

www.sociotrendy.cz



2. Finanční zdroje 2.1 Možnosti využití finančních prostředků z různých zdrojů Financování provozu organizací a jejich aktivit je možné z řady zdrojů. Mohou to být jednak vlastní zdroje, kam lze zařadit např. poplatky za služby od uživatelů služeb, sponzorské dary či výnos z reklamy, nebo také přepočet dobrovolnické služby a jednak zdroje další. Národní zdroje – kraje, ministerstva, nadace Mezi tzv. národní zdroje mohou patřit finance od obcí či krajů nebo na nejvyšší úrovni lze čerpat finance ze státních zdrojů, především formou dotací ze státního rozpočtu poskytovanou prostřednictvím zejména MPSV ČR. Často je zisk financí realizován jako neinvestiční dotace nabízená v rámci jednotlivých programů. Kraje a ministerstva Dotační výběrová řízení pro poskytovatele sociálních služeb vypisují: -

-

-

Městský či obecní úřad Ministerstvo práce a sociálních věcí. Jedná se jednak o podporu služeb, které mají regionální a místní charakter, dále program pro sociální služby, které mají celostátní či nadregionální charakter. Ministerstvo vnitra ČR, Odbor prevence kriminality Ministerstva vnitra ČR a to na aktivity preventivního charakteru, zejména pro prevenci kriminality mládeže, protidrogovou prevenci apod. Ministerstvo zdravotnictví ČR v oblasti protidrogové politiky Žadateli mohou být kromě neziskových organizací také státní organizace, územní samosprávné celky a jimi zřízené příspěvkové organizace, jiné právnické a fyzické osoby.

Nadace a nadační fondy Další zdroje financí jsou pak nalézány u nejrůznějších nadací a nadačních fondů národních i mezinárodních. V České republice přes 360 nadací, které finančně podporují různorodé oblasti a aktivity ve všech regionech. Jejich činnost se řídí Zákonem o nadacích a nadačních fondech č. 227/1997 sbírky v platném znění.

Další finanční zdroje Organizacím zajišťují finance i prostředky z úřadů práce (v rámci podpory aktivní politiky zaměstnanosti) a zdravotních pojišťoven z jejich fondů za poskytování zdravotní péče v sociální službě. Strukturální fondy EU a Evropský sociální fond Organizace působící v sociální sféře mají možnost využívat i finanční zdroje ze strukturálních fondů EU, v letech 2007–2013 pak zejména v rámci tematických operačních programů (např. OP Lidské zdroje a zaměstnanost, OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost), které jsou financovány z Evropského sociálního fondu, a z regionálních operačních programů. V případě Třebíče z ROP NUTS II Jihovýchod. www.sociotrendy.cz



Podrobněji24 v rámci cíle Konvergence jsou připraveny programy určené pro celé území ČR většinou s výjimkou hlavního města Prahy. Jedná se o: -

8 tematických operačních programů (OP), které jsou specificky zaměřeny na dané téma, 7 regionálních operačních programům (ROP), jejichž cílem je zvýšení konkurenceschopnosti regionů, urychlení jejich rozvoje a zvýšení atraktivity regionů pro investory.

V rámci cíle politiky hospodářské a sociální soudržnosti je v rámci Evropské územní spolupráce k dispozici 9 programů, z nichž neuvádíme ty, které s ohledem na umístění města Třebíče (lokalita není v blízkosti hranic) význam nemají. Jedná se o: -

Operační program Meziregionální spolupráce, jenž je společný pro všechny členské státy EU a také Norsko a Švýcarsko, Operační program Nadnárodní spolupráce, pro nějž je EU rozdělena do několika zón, přičemž Česká republika sdílí operační program s Rakouskem, Polskem, částí Německa, Maďarskem, Slovinskem, Slovenskem, částí Itálie a z nečlenských zemí s částí Ukrajiny.

Z tematicky zaměřených operačních programů uvádíme zejména -

-

Integrovaný operační program je zaměřený na řešení regionálních problémů v oblastech infrastruktury pro veřejnou správu, veřejné služby a územní rozvoj: zejména zlepšování infrastruktury pro oblast sociálních služeb, veřejného zdraví, služeb zaměstnanosti a služeb v oblasti bezpečnosti, prevence a řešení rizik. Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost se týká snižování nezaměstnanosti prostřednictvím aktivní politiky na trhu práce, profesního vzdělávání, také na začleňování sociálně vyloučených obyvatel zpět do společnosti, na zvyšování kvality veřejné správy a na mezinárodní spolupráci v uvedených oblastech.

Z regionálních operačních programů uvádíme zejména Regionální operační program NUTS II Jihovýchod, který je určen pro region soudržnosti Jihovýchod sestávající z Jihomoravského kraje a kraje Vysočina. Zaměřuje se kromě jiného, na zlepšování podmínek k životu v obcích a na venkově především prostřednictvím zkvalitnění vzdělávací, sociální a zdravotnické infrastruktury. Z programů evropské územní spolupráce uvádíme Operační program Přeshraniční spolupráce ČR – Rakousko je určen pro české kraje Jihočeský, Jihomoravský a Vysočina, z rakouské strany jde o regiony Waldviertel, Weinviertel, Wiener Umland Nordteil, Mühlviertel a město Vídeň. Operační program Meziregionální spolupráce je společný pro všechny členské státy EU, Norsko a Švýcarsko.

24

Např. http://www.strateg.cz/Dotace_EU.html. Programů je relativně mnoho a podmínky jednotlivých výzev se mění.

www.sociotrendy.cz



2.2 Finanční zdroje poskytovatelů sociálních služeb Poskytovatelé sociálních služeb mají dostatek vědomostí o zdrojích finančních prostředků pro využívání v sociálních službách. Jedná se jak o finanční zdroje získané z města a kraje, tak i EU a z dalších zdrojů (fondy, dary apod.). Byli požádáni, aby uvedli, z jakých zdrojů získávají finance pro provoz své organizace a odhadli podíl (procento). Podíly z celkového objemu financování sociálních služeb ve zkoumaných organizacích jsou uvedeny v tabulce 2.2 a grafu 2.8. Nezjišťovali jsme tedy informovanost o možnostech získávání finančních prostředků, ale jaký odhad finančních prostředků z konkrétních zdrojů. Největší průměrný podíl (procento) financí z celkového objemu rozpočtu organizací pro jejich provoz je z fondů EU a iniciativ EU, na dalším místě se jedná o dotace od státu a úřadu práce. Finanční zdroje jsou uvedeny v tabulce 2.1. Tabulka 2.1: Pořadí zdrojů podle největšího průměrného podílu finanční částky z celkového objemu finančních prostředků N

Min

Max (%)

Celkové průměrné % za poskytovatele, kteří údaj uvedli

Fondy EU a iniciativy EU

4

34

95

72,95

Dotace od státu

17

2

90

43,91

Úřad práce

3

3

70

32

Uživatelé sociálních služeb

14

4

100

29,83

Kraj

17

1

90

16,15

Město

16

0

74

14,57

Jiné – vlastní činnost

7

0

20

7,3

Fondy zdravotních pojišťoven

4

2

18

7

Sbírky

6

1

13

5,63

Nadační fondy

4

0

13

4,78

Sponzorské dary

7

1

6

2,44

Reklama

4

1

1

0,78

www.sociotrendy.cz



Graf 2.1: Průměrné % financí pro provoz služeb

Poskytovatelé získávají pro své služby finanční prostředky nejčastěji od státu, z krajského úřadu, města, uživatelů sociálních služeb a zdrojů, které jsou uvedeny podle pořadí v tabulce 2.2 níže. Tabulka 2.2: Pořadí zdrojů získání dotací podle nejčetnějšího počtu poskytovatelů N

Min

Max (%)

Dotace od státu

17

2

90

Kraj

17

1

90

Město

16

0

74

Uživatelé sociálních služeb

14

4

100


7

0

20

Sponzorské dary

7

1

6

Sbírky

6

1

13

Fondy EU a iniciativy EU

4

34

95

Fondy zdravotních pojišťoven

4

2

18

Nadační fondy

4

0

13

Reklama

4

1

1

Úřad práce

3

3

70

www.sociotrendy.cz



Graf 2.2: Pořadí zdrojů získání dotací podle nejčetnějšího počtu poskytovatelů

Pokud budeme brát v úvahu zdroje financování pro provoz organizace jako celek (jedná se o dvanáct položek), potom můžeme zjistit, jaký podíl ze všech finančních zdrojů (uvedených v tabulce 2.3 a grafu 2.2) náleží jednotlivým zdrojům financování sociálních služeb v Třebíči. Tyto podíly jsou uvedeny v grafu 2.3. Odtud je zřejmé, že necelá třetina zdrojů (30,7 %) pochází průměrně ze zdrojů z EU a iniciativ EU, necelou pětinou se jedná o dotace od státu (18,5 %), vice než desetinou (13,5 %) se podílí na financování sociálních služeb úřad práce a podílem 12,6 % průměrně přispívají na provoz v zásadě uživatelé sociálních služeb. Ostatní zdroje se podílejí na financování sociálních služeb méně než desetinou (kraj, město, vlastní činnost organizace, fondy zdravotních pojišťoven, sbírky apod.). Graf 2.3: Průměrné podíly finančních zdrojů získaných dotací na provoz služeb (N = 12)

Průměrné podíly dotací z jednotlivých finančních zdrojů v cílových skupinách jsou zřejmé z tabulek 2.3 a 2.4.

www.sociotrendy.cz



Tabulka 2.3: Průměrné podíly finanční částky z celkového objemu finančních prostředků podle primárních cílových skupin Primární cílová skupina Děti, mládež, rodina


Osoby v krizi

Senioři

Jiná skupina

Celkem

Dotace z KÚ

%

31,75

9,13

25,36

15,00

73,00

N

4

4

3

2

1

64,36

4,75

15,16

2,00

31,00

90,00

N

5

4

5

1

5

1

%

50,00

20,00

11,00

N

1

1

2

%

33,40

12,40

13,00

4,00

44,40

N

5

5

3

2

5

%

40,30

45,67

6,77

18,00

5,30

64,40

N

2

3

3

1

2

2

%

43,91

16,15

14,57

7,00

29,83

72,95

N

17

17

16

4

14

4

%

Fondy zdr. pojišťoven

MěÚ

Uživatelé soc. služeb

Fondy EU a iniciativ EU

Dotace od státu

Tabulka 2.4: Průměrné podíly finanční částky z celkového objemu finančních prostředků podle primárních cílových skupin Primární cílová skupina Děti, mládež, rodina

Úřad práce Průměrné % N


Průměrné % N

Osoby v krizi

Sponzorské dary

Nadační fondy

23,00

1,00

7,00

17,00

1

1

2

1

Sbírky

70,00

3,10

0,75

7,88

4,03

1

4

2

4

3

Průměrné %

20,00

N Senioři

Průměrné % N

Jiná skupina

1 3,00

2,00

5,00

1,00

1

2

1

1

Průměrné %

0,70

0,60

0,10

1,15

1,00

1

1

1

2

1

32,00

2,44

0,78

4,78

5,63

7,30

3

7

4

4

6

7

N Celkem

Průměrné % N

www.sociotrendy.cz


Reklama



Jako nejčastější problémy se zajišťováním finančních prostředků pro poskytování sociálních služeb v rámci získávání projektů jsou uváděny poskytovateli jiné, než vyjmenované problémy, dále náročnost administrativy a řízení projektu a náročnost požadavků na projekt a jeho zpracování. Ostatní možnosti jsou uvedeny v levé části tabulky 2.6 a grafu 2.4. Graf 2.4: Nejčastější problémy se zajišťováním finančních prostředků (Čím menší uvedená hodnota, tím větší je problém) škála: 1 = rozhodně je problém, 2 = spíše problém,…, 5 = problém rozhodně není

Nejčastější problémy se zajišťováním finančních prostředků pro poskytování sociálních služeb v rámci získávání projektů podle primárních cílových skupin jsou uvedeny v pravé části tabulky 2.5. Tabulka 2.5: Nejčastější problémy se zajišťováním finančních prostředků pro poskytování sociálních služeb v rámci získávání projektů Pro výpočet průměrných hodnot byla použita škála: 1 = rozhodně je problém, 2 = spíše problém, …, 5 = problém rozhodně není. Výsledky za celý soubor


N

Min

Max

Průměr za celý soubor

Nedostatečná informovanost

31

2

5

3,26

2,8

Špatná orientace v informacích

31

1

5

3,52

Nedostatek času

31

1

5

Náročnost požadavků na projekt a jeho zpracování

31

1

Problém s profinancování m v návrhu projektu

22

Náročnost administrativy a řízení projektu Jiné

www.sociotrendy.cz

Děti, Osoby se mládež, zdravotním rodina postižením

Osoby v krizi

Osoby sociálně vyloučené

Senioři

jiná skupina

2,33

4

4

3,5

3,71

3

2,78

4

5

3,5

4,29

2,58

1,6

2,33

2

4

2,83

3,14

5

2,29

2

1,67

1

3

3,17

2,71

1

5

2,41

1,8

2

2

3

3,5

3

32

1

5

2,19

1,4

2,22

1,5

3

2,57

2,29

4

1

1

1,00

1


1


Jako nejčastější problémy se zajišťováním finančních prostředků pro poskytování sociálních služeb v rámci spolupráce s bankovními institucemi je uváděna dlouhá čekací doba při zaslání prostředků a Neochota ze strany banky na překlenutí doby, než přijde dotace, další možnosti jsou uvedeny v levé části tabulky 2.7 a grafu 2.5. Graf 2.5: Nejčastější problémy se zajišťováním finančních prostředků v rámci spolupráce s bankovními institucemi (Čím menší uvedená hodnota, tím větší je problém) škála: 1 = rozhodně je problém, 2 = spíše problém,…, 5 = problém rozhodně není

Jako nejčastější problémy se zajišťováním finančních prostředků pro poskytování sociálních služeb v rámci spolupráce s bankovními institucemi podle primárních cílových skupin jsou uvedeny v pravé části tabulky 2.6. Tabulka 2.6: Nejčastější problémy se zajišťováním finančních prostředků pro poskytování sociálních služeb v rámci spolupráce s bankovními institucemi Pro výpočet průměrných hodnot byla použita škála: 1 = rozhodně je problém, 2 = spíše problém, …, 5 = problém rozhodně není Výsledky za jednotlivé typy služeb

Výsledky za celý soubor

N

Celkový průměr za Min Max celý soubor



Osoby v krizi

Senioři

Jiná skupina

Neochota ze strany banky na překlenutí doby, než přijde dotace

16

1

5

3,44

3

3

1

3,67

4,4

Nemožnost poskytnout úvěr

14

1

5

4,00

3,5

3,67

1

4,33

4,8

Dlouhá čekací doba při schvalování prostředků

14

1

4

2,71

3

2,4

1

3,5

3

Dlouhá čekací doba na zaslání prostředků organizaci

15

2

5

4,27

4

3,8

4,33

4,8

www.sociotrendy.cz



3. Materiální zdroje Materiální zdroje zahrnují zejména vybavení organizací. Jedná se o zajištění technického a administrativního zázemí organizace pro kvalitní poskytování služby. Dále pak o prostory pro výkon služby, jsou-li potřeba. Z nedostatku financí jsou často služby poskytovány v prostorách, které mají organizace pronajaty, nejčastěji od obce jako vlastníka. Materiální zdroje mohou organizace pořizovat samy, nebo je mohou získávat jako dary (např. ošacení, vánoční balíčky s jídlem atd.). Poskytovatelé služeb byli dotazováni na dostatečnost zázemí pro zajišťování sociálních služeb z různých hledisek. Celkově jsou rozhodně nejlépe vybaveni z hlediska technického vybavení, spíše vybaveni z hlediska dostatečného hygienického zázemí a dostatečného zázemí pro klienty. Podrobné podílové údaje jsou uvedeny v grafu 3.1. Graf 3.1: Dostatečnost zázemí pro zajišťování sociálních služeb (N = 36)

Hodnocení materiálního zázemí pro zajišťování sociálních služeb prostřednictvím průměrných hodnot se pohybuje celkově okolo středu v rozmezí od 1,7 do 3,5 (byla použita klasická školní stupnice s nejlepším hodnocením 1 a nejhorším 5). Nejlépe je hodnoceno technické vybavení služeb (PC, internet, TV, rádio), dále dostatečné hygienické zázemí. Další možnosti jsou uvedeny v grafu 3.2 a levé části tabulky 3.1.

www.sociotrendy.cz



Graf 3.2: Materiální zázemí pro zajišťování sociálních služeb (Čím menší uvedená hodnota, tím lepší je materiální zázemí) škála: 1 = dostatečné zázemí, 2 = spíše dostatečné zázemí,…, 5 = rozhodně nedostatečné zázemí

Hodnocení materiálního zázemí podle primárních cílových skupin je uvedeno v pravé části tabulky 3.1. Největší problémy se vyskytují u cílové skupiny osoby v krizi, jsou postrádány relaxační, rehabilitační prostory a skladovací prostory, prostory pro nářadí apod., dále vhodné šatny, společenské prostory, kuchyňka (včetně vybavení).

Tabulka 3.1: Materiální zázemí pro zajišťování sociálních služeb Pro výpočet průměrných hodnot byla použita škála: 1 = dostatečné zázemí pro zajištění služeb, 2 = spíše dostatečné zázemí,…, 5 = nedostatečné zázemí Výsledky za celý soubor

N

Min Max





Osoby v krizi

Osoby sociálně vyloučené

Senioři

Jiná skupina

Technické vybavení PC, internet, TV, rádio

36

1

4

1,72

2

1,7

1,5

2,5

1,43

1,63

Dostatečné zázemí pro klienty

36

1

5

2,28

2,14

2,1

3,5

2

1,43

3,13

Dostatečné zázemí pro personál

35

1

5

2,49

2,86

2

3,5

2

1,57

3,38

Dostatečné hygienické zázemí

35

1

4

1,89

2,14

1,78

2,5

2

1,43

2

Kuchyňka (včetně vybavení)

36

1

5

2,33

2,14

2,8

4,5

3

1,57

1,88

Šatny

34

1

5

2,82

3,5

3

4,5

3,5

1,86

2,38

www.sociotrendy.cz



Společenské prostory

32

1

5

2,59

2,43

2,44

4,5

3,5

1,2

3,14

Dílny, pracovny

28

1

5

2,86

2,5

3,5

5

3,5

2

2

Knihovna

29

1

5

3,31

3

4,25

4

3,5

2

3,17

Relaxační, rehabilitační prostory

30

1

5

3,53

3,5

3,25

5

4,5

3

3,57

Skladovací prostory, prostory pro nářadí apod.

35

1

5

2,69

3

3,44

5

2

1,71

2

Místnost pro příjem klientů

34

1

5

2,15

2,29

1,56

3,5

2,5

2

2,38

V rámci poskytování sociálních služeb poskytovatelé ke své činnosti využívají převážně prostory pronajaté (téměř tři čtvrtiny, 72,2 %), pětina z nich má prostory vlastní, jak je zřejmé z grafu 3.3.

Graf 3.3: Využívané prostory (N = 36)

U situace nevyužitých prostor poskytovatel uvádí pouze částečné a časové omezení jejich využití. Pokud mají poskytovatelé nevyužité prostory (jedná se o jednoho poskytovatele), prostory je pronajímají ke školením, seminářům, takže v zásadě jsou všechny prostory využívané.

www.sociotrendy.cz


Vymezení vybraných pojmů Respondent – dotazovaná osoba, která odpovídala na otázky. Problém – jakákoliv zcela subjektivně chápaná a pro jedince nepříjemná situace, která ho vyvede z psychické nebo fyzické pohody. Abs – symbol pro vyjádření absolutních četností, tj. počtu odpovědí na položenou otázku. N – symbol pro rozsah souboru (počet zkoumaných jednotek). Validní – obsahově platný. Znak, charakteristika, proměnná – termíny používané podle kontextu pro označení zkoumané vlastnosti, která je zjišťovaná na výzkumné jednotce, v našem případě na respondentovi. Různé druhy znaků jsou rozlišené podle způsobu zjišťování („měření“) konkrétních úrovní, jichž může nabývat. Např. znak „pohlaví“ má úrovně „muž“, „žena“. Jestliže jsou jednotlivé úrovně znaku uspořádané podle velikosti, v našem případě se jednalo o „oznámkování" na školní stupnici 1 až 5, jedná se o tzv. ordinální znak. Pro ordinální znaky můžeme používat "zhuštěné" informace např. pomocí „indexu charakteristiky“ a „koeficientu V“. Číselný (metrický) znak má úroveň danou konkrétním číslem. Index spokojenosti – je zjišťován jako vážený průměr odpovídajících hodnot číselného nebo ordinálního znaku. Je mírou jeho centrální tendence. Může nabývat hodnot v rozsahu měřící stupnice. Při interpretaci je nutné respektovat logickou orientaci stupnice. V našem výzkumu index nabývá číselných hodnot z intervalu 1 až 5. Čím nižší je odpovídající číslo, tím lepší je ohodnocení znaku. Je používán pro rychlejší přehlednější komparaci (porovnání) odpovědí jednotlivých podskupin (např. lokalit, typů postižení apod.), jestliže preferujeme centrální informaci o zkoumané veličině. Koeficient V – je mírou odklonu od centra ordinální měřící stupnice. Je vytvořen tak, že centrální informaci o znaku vynechává. Může nabývat hodnot z intervalu – 1 až 1 (pro jakkoliv dlouhou stupnici). Čím větší je číselná hodnota koeficientu v daném směru, tím více jsou dotázaní spokojeni (v případě kladné orientace) či nespokojeni (v případě záporné orientace) s charakterem zkoumaného znaku. Koeficient V je používán rovněž pro přehlednější komparaci odpovědí jednotlivých podskupin (např. lokalit, typů postižení apod.). Při komparacích bereme v úvahu nejen velikost, ale i relace vzhledem k obsahově podobným charakteristikám. Statistický test – je specifická procedura používaná při výběrovém zjišťování pravděpodobnostního charakteru. Stručně lze statistický test chápat jako míru odklonu zjišťované okolnosti od předpokládaného modelu (zpravidla nezávislosti) zkoumaných veličin (proměnných). Podle řešeného typu úlohy se používají specifická testová kritéria, přičemž zpravidla volíme míru chyby 5 % (sig = 0,05).

www.sociotrendy.cz



Tabulková příloha Oslovené organizace – poskytovatelé sociálních služeb a služeb souvisejících Poskytovatelé sociálních služeb 1

Ambrela Třebíč + Komunitní centrum Klubíčko Třebíč

2

Azylový dům pro muže Třebíč

3

Dobrovolnické centrum

4

Domácí hospicová péče Třebíč

5

Domov pro matky Třebíč

6

Domovinka Třebíč

7

Charitní pečovatelská služba v rodinách Třebíč

8

K-centrum Noe Třebíč + Probační program MOST + AL PASO

9

Klub Zámek (BARÁK nízkoprahový klub + streetwork + primární prevence)

10

Osobní asistence Třebíč

11

Paprsek naděje Třebíč

12

Poradna RUTH

13

Stacionář Úsměv Třebíč

14

Středisko rané péče Třebíč

15

Domov pro seniory Třebíč – Manželů Curieových

16

Domov pro seniory Třebíč, Koutkova – Kubešova

17

Charitní ošetřovatelská služba v rodinách

18

Agentura domácí zdravotní péče

19

Nemocnice Třebíč

20

Psychocentrum – manželská a rodinná poradna kraje Vysočina

21

Sociální poradna SONS Třebíč

22

Sociální výpomoc v obcích okresu Třebíč

23

STŘED – Ambulance klinické psychologie

24

STŘED – Dobrovolnické centrum + STŘED – Šance ve STŘEDu

25

STŘED – Linka důvěry STŘED

26

STŘED – Programy primární prevence pro žáky škol

27

STŘED – Sociální asistence a poradenství a Program Pět

28

Svaz neslyšících a nedoslýchavých v ČR, Základní organizace Třebíč

29

Centrum pro zdravotně postižené kraje Vysočina

30

Denní centrum Barevný svět

31

Denní rehabilitační stacionář pro tělesně a mentálně postižené děti a mládež

32

DIANA Třebíč, o. p. s. – pečovatelská služba + odlehčovací služby

33

Občanská poradna Třebíč

34

Pečovatelská služba + jídelna pro seniory

35

Humanitární pomoc

www.sociotrendy.cz



Poskytovatelé služeb souvisejících 36

Městská knihovna v Třebíči

37

Pedagogicko - psychologická poradna Třebíč

38

Pernula, o. s.

39

Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v ČR, pobočka v Třebíči

40

Svaz postižených civilizačními chorobami

41

Svaz tělesně postižených v ČR, o. s.

42

TREMEDIAS, o. s.

43

Třebíčské "mateřské" centrum o. s.

44

VRÁTKA o. s.

45

Zdeněk Choura

Vzdělávací potřeby – uživatelé služeb Tabulka P1: Témata pro vzdělávání – průměrný index intenzity potřeby témat podle uživatelů a neuživatelů sociálních služeb 6. 1.

poruchy

poradenství

3. prevence 2.

Uživatel sociálních služeb

5.

vývoje

náhradní

dítěte

4.

pro

7.

sociálně psychologie

rodičovství

domácí nežádoucích

dítěte

rodinná

(poruchy

násilí

a výchovu

jevů

8. dluhová zdravá problematika výživa

péče

řeči, LMD apod.)

Uživatel/ka

Průměr

3,90

3,77

3,39

3,90

4,23

3,59

2,58

3,52

N

225

220

229

223

226

226

242

223

3,18

2,80

2,87

3,51

3,76

3,03

2,31

2,71

61

61

61

61

59

61

59

59

Průměr

3,75

3,56

3,28

3,82

4,14

3,47

2,53

3,35

N

286

281

290

284

285

287

301

282

Neuživatel/ka Průměr N Celkem

www.sociotrendy.cz



Tabulka P2: Témata pro vzdělávání – průměrný index intenzity potřeby témat podle cílových skupin Skupiny osob

1.

2.

3. prevence

poradenství psychologie pro

dítěte

sociálně

5.

6.

7.

8. dluhová

domácí náhradní poruchy zdravá problematika

nežádoucích

rodičovství

4.

násilí

jevů

rodinná

vývoje

péče

dítěte

a výchovu

výživa

(poruchy řeči, LMD apod.)

1. senioři

Průměr

4,38

4,49

3,16

4,29

4,55

4,32

3,07

4,25

69

69

69

69

69

69

73

69

3,77

3,84

3,71

3,71

4,09

3,60

2,27

3,77

70

61

72

66

69

67

75

66

3,33

3,83

3,17

2,83

3,00

2,67

2,00

2,50

12

12

12

12

12

12

12

12

3,24

2,33

2,81

4,37

4,14

1,67

2,47

3,74

21

21

21

19

21

21

19

19

2,67

2,33

3,33

3,67

3,83

3,33

3,00

4,00

12

12

12

12

12

12

12

12

4,23

3,60

3,90

3,98

4,41

3,74

2,41

2,02

39

43

41

43

41

43

49

43

4,20

3,40

3,40

4,20

5,00

3,40

4,20

2,60

5

5

5

5

5

5

5

5

3,10

2,78

2,64

3,28

3,71

2,98

2,16

2,77

58

58

58

58

56

58

56

56

Průměr

3,75

3,56

3,28

3,82

4,14

3,47

2,53

3,35

N

286

281

290

284

285

287

301

282

N 2. osoby se ZP

Průměr N

3.

Průměr

nezaměstnaní

N

4a. rodiny s

Průměr

dítětem v

N

krizi, např. v rozvodovém řízení 4b. osoby

Průměr

ohrožené

N

závislostí na návykových látkách 4c. osoby,

Průměr

které vedou

N

rizikový způsob života, osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách apod. 4d. občané v

Průměr

krizi

N

5. veřejnost

Průměr N

Celkem

www.sociotrendy.cz



Požadované služby dle uživatelů Tabulka P3: Požadované služby podle respondentů náležejících cílovým skupinám Celkem

Skupiny osob

9. veřejnost

8. občané v krizi

6. osoby, které vedou rizikový

způsob života, osoby žijící v sociálně

sloupce

vyloučených komunitách apod.

%

programy pro

5. osoby ohrožené závislostí na

specifické

návykových látkách

Abs

4. rodiny s dítětem v krizi, např. v

1. Na

rozvodovém řízení

vané

a

3. nezaměstnaní

2. osoby se ZP

1. senioři

Požado

5

3

0

0

2

4

0

16

6,5 %

4,2 %

0,1 %

0,1 %

16,7 %

9,8 %

0,1 %

27,6 %

9

35

2

2

6

14

2

15

11,7 48,6 %

16,7 %

9,5 %

50,0 %

34,1 %

40,0 %

25,9 %

30

mladé rodiny s dětmi 2. Rozšíření

Abs

nabídky pro

%

využití

sloupce

%

3. Služby pro

Abs

3

6

0

0

2

1

1

8

osamělého

%

3,9 %

8,3 %

0,1 %

0,1 %

16,7 %

2,4 %

20,0 %

13,8 %

rodiče s dětmi

sloupce

3

7

2

11

4

9

1

12

3,9 %

9,7 %

16,7 %

52,4 %

33,3 %

22,0 %

20,0 %

20,7 %

6

6

0

4

4

4

0

8

7,8 %

8,3 %

0,1 %

19,0 %

33,3 %

9,8 %

0,1 %

13,8 %

2

6

6

2

0

7

2

7

85

volného času 21

v krizi 4. Služby na

Abs

získání

%

zaměstnání a

sloupce

49

pracovní poradenství 5. Na

Abs

specifické

%

programy pro

sloupce

32

rodiny (nácvik dovedností…) 6. Služby pro

www.sociotrendy.cz

Abs


32


občany v krizi

%

(drogově

sloupce

2,6 %

8,3 %

50,0 %

9,5 %

0,1 %

17,1 %

40,0 %

12,1 %

6

11

4

2

6

5

1

6

7,8 % 15,3 %

33,3 %

9,5 %

50,0 %

12,2 %

20,0 %

10,3 %

34

4

4

4

13

0

26,0 47,2 %

33,3 %

19,0 %

33,3 %

31,7 %

0,1 %

46,6 %

závislé, vyloučené apod.) 7. Rozšíření

Abs

informovanost

%

i pro různé

sloupce

41

oblasti života 8. Rozšíření

Abs

20

27 106

poradenství

%

pro různé

sloupce

%

9. Rozšíření

Abs

0

5

2

0

2

7

0

6

informovanost

%

0,1 %

6,9 %

16,7 %

0,1 %

16,7 %

17,1 %

0,1 %

10,3 %

io

sloupce

3

2

2

4

0

5

0

9

3,9 %

2,8 %

16,7 %

19,0 %

0,1 %

12,2 %

0,1 %

15,5 %

24

21

4

7

2

0

0

7

31,2 29,2 %

33,3 %

33,3 %

16,7 %

0,1 %

0,1 %

12,1 %

oblasti života 22

problémech ohrožujících zdraví 10. Rozšíření

Abs

poradenství o

%

problémech

sloupce

25

ohrožujících zdraví 11.

Abs

Odstraňování

%

architektonick

sloupce

%

12. Rozšíření

Abs

5

2

2

0

0

2

0

2

nabídky v

%

6,5 %

2,8 %

16,7 %

0,1 %

0,0 %

4,9 %

0,1 %

3,4 %

možnostech

sloupce

0

0

2

0

0

2

0

0

0,1 %

0,1 %

16,7 %

0,1 %

0,1 %

4,9 %

0,1 %

0,1 %

3

3

2

2

0

7

0

7

3,9 %

4,2 %

16,7 %

9,5 %

0,1 %

17,1 %

0,1 %

12,1 %

0

12

0

0

0

0

0

6

65

ých bariér 13

stravování 13. Na

Abs

podporu

%

pěstounské

sloupce

4

péče 14. Na

Abs

možnost

%

bezplatného

sloupce

24

přístupu k Internetu 15. Na

www.sociotrendy.cz

Abs


18


rozšíření

%

sociální

sloupce

0,1 % 16,7 %

0,1 %

0,1 %

0,1 %

0,1 %

0,1 %

10,3 %

rehabilitace 16. Zajištění

Abs

služeb mimo

%

16

3

0

0

0

2

0

4

20,8

4,2 %

0,1 %

0,1 %

0,1 %

4,9 %

0,1 %

6,9 %

10

0

0

2

0

0

16

45,5 13,9 %

0,1 %

0,1 %

16,7 %

0,1 %

0,1 %

27,6 %

12

0

8

0

0

0

0

6,5 % 16,7 %

0,1 %

38,1 %

0,1 %

0,1 %

0,1 %

0,1 %

obvyklou dobu sloupce

%

17. Služby

Abs

35

rozšiřující

%

soběstačnost

sloupce

%

18. Rozšíření

Abs

5

služeb pro ZP

%

25

63

jedince 25

sloupce 19. Rozšíření

Abs

15

2

0

2

0

2

0

4

služeb pro

%

seniory

19,5

2,8 %

0,1 %

9,5 %

0,1 %

4,9 %

0,1 %

6,9 %

sloupce

%

21. Bydlení

Abs

5

23

2

7

0

4

2

4

pro ZP

%

6,5 % 31,9 %

16,7 %

33,3 %

0,1 %

9,8 %

40,0 %

6,9 %

8

2

0

0

3

2

6

61,0 11,1 %

16,7 %

0,1 %

0,1 %

7,3 %

40,0 %

10,3 %

25

47

sloupce 22. Bydlení

Abs

pro seniory

%

47

sloupce

%

23. Byty pro

Abs

0

3

0

2

0

4

2

2

krátkodobé

%

0,1 %

4,2 %

0,1 %

9,5 %

0,1 %

9,8 %

40,0 %

3,4 %

bydlení

sloupce

24.

Abs

3

0

0

0

0

10

0

0

Vybudování

%

3,9 %

0,1 %

0,1 %

0,1 %

0,1 %

24,4 %

0,1 %

0,1 %

azylových

sloupce

12

0

0

0

2

0

0

0

15,6

0,1 %

0,1 %

0,1 %

16,7 %

0,1 %

0,1 %

0,1 %

68

13

13

domů 26. Na

Abs

rozšíření

%

aktivit

sloupce

%

27.

Abs

0

0

0

2

0

5

0

0

Vybudování

%

0,1 %

0,1 %

0,1 %

9,5 %

0,1 %

12,2 %

0,1 %

0,1 %

centra

sloupce

28. Jiné

Abs

0

0

0

2

0

5

0

2

0,1 %

0,1 %

0,1 %

9,5 %

0,1 %

12,2 %

0,1 %

3,4 %

77

72

12

21

12

41

5

%

14

7

9

sloupce Celkem

www.sociotrendy.cz

Abs


58 298


Tabulka P4: Požadované služby podle respondentů náležejících uživatelům a neuživatelům sociálních služeb Uživatel sociálních služeb Uživatel/ka Požadované

a

1. Na specifické programy

Abs

pro mladé rodiny s dětmi

%

2. Rozšíření nabídky pro

Abs

využití volného času

%

3. Služby pro osamělého

Abs

rodiče s dětmi v krizi

%

4. Služby na získání

Abs

zaměstnání a pracovní

%

Celkem

Neuživatel/ka 16

14

6,8 %

23,0 %

67

18

28,3 %

29,5 %

15

6

6,3 %

9,8 %

39

10

16,5 %

16,4 %

23

9

9,7 %

14,8 %

24

8

10,1 %

13,1 %

34

7

14,3 %

11,5 %

76

30

32,1 %

49,2 %

17

5

7,2 %

8,2 %

16

9

6,8 %

14,8 %

55

10

23,2 %

16,4 %

8

5

3,4 %

8,2 %

4

0

1,7 %

0,0 %

15

9

6,3 %

14,8 %

14

4

5,9 %

6,6 %

21

4

30

85

21

49

poradenství 5. Na specifické programy

Abs

pro rodiny (nácvik

%

32

dovedností…) 6. Služby pro občany v krizi

Abs

(drogově závislé, vyloučené

%

32

apod.) 7. Rozšíření informovanosti Abs pro různé oblasti života

%


Abs

pro různé oblasti života

%

9. Rozšíření informovanosti Abs o problémech ohrožujících

%

41

106

22

zdraví 10. Rozšíření poradenství o

Abs

problémech ohrožujících

%

25

zdraví 11. Odstraňování

Abs

architektonických bariér

%

12. Rozšíření nabídky v

Abs

možnostech stravování

%

13. Na podporu pěstounské Abs péče

%

14. Na možnost

Abs

bezplatného přístupu k

%

65

13

4

24

Internetu 15. Na rozšíření sociální

Abs

rehabilitace

%

16. Zajištění služeb mimo

Abs

www.sociotrendy.cz


18

25


obvyklou dobu

%

17. Služby rozšiřující

Abs

soběstačnost jedince

%


Abs %

19. Rozšíření služeb pro

Abs

seniory

%

21. Bydlení pro ZP

Abs %


23. Byty pro krátkodobé

Abs

bydlení

%

24. Vybudování azylových

Abs

domů

%


Abs %

www.sociotrendy.cz

16

19,8 %

26,2 %

25

0

10,5 %

0,1 %

21

4

8,9 %

6,6 %

45

2

19,0 %

3,3 %

61

7

25,7 %

11,5 %

9

4

3,8 %

6,6 %

13

0

5,5 %

0,1 %

14

0

5,9 %

0,1 %

7

0

3,0 %

0,1 %

7

2

3,0 %

3,3 %

237

61

Abs %

Celkem

47

Abs %

28. Jiné

6,6 %

Abs %


8,9 %

Abs


63

25

25

47

68

13

13

14

7

9

298


Tabulka P5: Společensky nejdůležitější sociální služby podle názoru respondentů cílových skupin Skupiny osob

Celkem

1. 2. osoby 3. 4. rodiny 5. závislost 6. 7. občané 9. senioři se ZP nezaměstnaní s na rizikový v krizi veřejnost dítětem návykových způsob v krizi, látkách života

Společensky 1. Na specifické

Abs

nejdůležitěj

programy pro

%

ší sociální

mladé rodiny s

sloupce

služba

dětmi

Rezidua

2. Rozšíření

Abs

nabídky pro

%

využití volného

sloupce

času

Rezidua

3. Služby pro

Abs

osamělého

%

0

0

0

0

2

0

0

0

2

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

20,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,8 %

– 0,9

– 0,7

– 0,3

– 0,4

6,9

– 0,6

– 0,2

– 0,7

0

3

0

0

0

4

0

0

7

0,0 %

5,9 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

10,8 %

0,0 %

0,0 %

2,8 %

– 1,7

1,5

– 0,6

– 0,7

– 0,6

3,2

– 0,3

– 1,4

0

0

0

0

2

1

1

0

4

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

20,0 %

2,7 %

33,3 %

0,0 %

1,6 %

– 1,3

– 1,0

– 0,4

– 0,5

4,7

0,6

4,4

– 1,0

0

0

0

2

0

0

0

7

9

0,0 %

0,0 %

0,0 %

12,5 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

14,0 %

3,6 %

– 1,9

– 1,6

– 0,6

2,0

– 0,6

– 1,3

– 0,3

4,4

3

0

0

0

0

2

0

4

9

4,3 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

5,4 %

0,0 %

8,0 %

3,6 %

0,3

– 1,6

– 0,6

– 0,8

– 0,6

0,6

– 0,3

1,8

0

3

0

0

2

0

0

0

5

0,1 %

5,9 %

0,1 %

0,0 %

20,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

2,0 %

– 1,4

2,2

– 0,5

– 0,6

4,1

– 0,9

– 0,3

– 1,1

0

0

0

0

0

2

0

2

4

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

5,4 %

0,0 %

4,0 %

1,6 %

– 1,3

– 1,0

– 0,4

– 0,5

– 0,4

2,0

– 0,2

1,5

rodiče s dětmi v sloupce krizi

Rezidua

4. Služby na

Abs

získání

%

zaměstnání a

sloupce

pracovní

Rezidua

poradenství 5. Na specifické

Abs

programy pro

%

rodiny (nácvik

Rezidua

dovedností…) 6. Služby pro

Abs

občany v krizi

%

(drogově

sloupce

závislé,

Rezidua

vyloučené apod.) 7. Rozšíření

Abs

informovanosti

%

pro různé

sloupce

oblasti života

Rezidua

www.sociotrendy.cz



8. Rozšíření

Abs

poradenství pro

%

různé oblasti

sloupce

života

Rezidua

9. Rozšíření

Abs

informovanosti

%

o problémech

sloupce

ohrožujících

Rezidua

6

15

0

0

0

3

0

8

32

8,6 % 29,4 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

8,1 %

0,0 %

16,0 %

13,0 %

– 1,3

3,9

– 1,2

– 1,6

– 1,2

– 1,0

– 0,7

0,7

0

0

2

0

0

0

0

0

2

0,0 %

0,0 %

20,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,8 %

– 0,9

– 0,7

6,9

– 0,4

– 0,3

– 0,6

– 0,2

– 0,7

0

0

0

0

0

2

0

5

7

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

5,4 %

0,0 %

10,0 %

2,8 %

– 1,7

– 1,4

– 0,6

– 0,7

– 0,6

1,0

– 0,3

3,4

3

0

0

2

0

0

0

2

7

4,3 %

0,0 %

0,0 %

12,5 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

4,0 %

2,8 %

0,9

– 1,4

– 0,6

2,4

– 0,6

– 1,1

– 0,3

0,6

0

0

0

0

0

2

0

0

2

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

5,4 %

0,0 %

0,0 %

0,8 %

– 0,9

– 0,7

– 0,3

– 0,4

– 0,3

3,4

– 0,2

– 0,7

0

0

0

2

0

0

0

0

2

0,0 %

0,0 %

0,0 %

12,5 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,8 %

– 0,9

– 0,7

– 0,3

5,4

– 0,3

– 0,6

– 0,2

– 0,7

3

2

0

0

0

0

0

0

5

4,3 %

3,9 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

2,0 %

1,6

1,1

– 0,5

– 0,6

– 0,5

– 0,9

– 0,3

– 1,1

9

3

2

0

0

0

0

10

24

12,9 %

5,9 %

20,0 %

0,1 %

0,1 %

0,1 %

0,1 %

20,0 %

9,7 %

1,0

– 1,0

1,1

– 1,4

– 1,1

– 2,2

– 0,6

2,7

0

0

2

4

0

0

0

2

8

0,1 %

0,1 %

20,0 %

25,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

4,0 %

3,2 %

– 1,8

– 1,5

3,1

5,1

– 0,6

– 1,2

– 0,3

0,3

6

2

0

0

0

2

0

0

10

8,6 %

3,9 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

5,4 %

0,0 %

0,0 %

4,0 %

zdraví 10. Rozšíření

Abs

poradenství o

%

problémech

sloupce

ohrožujících

Rezidua

zdraví 11.

Abs

Odstraňování

%

architektonický

sloupce

ch bariér

Rezidua

13. Na podporu

Abs

pěstounské

%

péče

sloupce Rezidua

15. Na rozšíření

Abs

sociální

%

rehabilitace

sloupce Rezidua

16. Zajištění

Abs

služeb mimo

%

obvyklou dobu

sloupce Rezidua

17. Služby

Abs

rozšiřující

%

soběstačnost

sloupce

jedince

Rezidua

18. Rozšíření

Abs

služeb pro ZP

% sloupce Rezidua

19. Rozšíření

Abs

služeb pro

%

seniory

sloupce

www.sociotrendy.cz



Rezidua 21. Bydlení pro

Abs

ZP

%

2,3

– 0,1

– 0,7

– 0,8

– 0,7

0,5

– 0,4

– 1,6

4

17

2

0

2

5

0

4

34

5,7 % 33,3 %

20,0 %

0,0 %

20,0 %

13,5 %

0,0 %

8,0 %

13,8 %

sloupce Rezidua 22. Bydlení pro

Abs

seniory

%

– 2,3

4,6

0,6

– 1,7

0,6

0,1

– 0,7

– 1,3

36

6

0

2

0

1

2

0

47

51,4 % 11,8 %

0,0 %

12,5 %

0,0 %

2,7 %

66,7 %

0,0 %

19,0 %

sloupce Rezidua 23. Byty pro

Abs

krátkodobé

%

bydlení

sloupce Rezidua

24. Vybudování

Abs

azylových domů

%

8,2

– 1,5

– 1,6

– 0,7

– 1,6

– 2,7

2,1

– 3,8

0

0

2

0

2

4

0

6

14

0,0 %

0,0 %

20,0 %

0,0 %

20,0 %

10,8 %

0,0 %

12,0 %

5,7 %

– 2,4

– 2,0

2,0

– 1,0

2,0

1,5

– 0,4

2,2

0

0

0

2

0

0

0

0

2

0,0 %

0,0 %

0,0 %

12,5 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,8 %

– 0,9

– 0,7

– 0,3

5,4

– 0,3

– 0,6

– 0,2

– 0,7

0

0

0

0

0

4

0

0

4

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

10,8 %

0,0 %

0,0 %

1,6 %

– 1,3

– 1,0

– 0,4

– 0,5

– 0,4

4,8

– 0,2

– 1,0

0

0

0

2

0

5

0

0

7

0%

0%

0%

12,5 %

0%

13,5 %

0%

0%

2,8 %

– 1,7

– 1,4

– 0,6

2,4

– 0,6

4,2

– 0,3

– 1,4

70

51

10

16

10

37

3

50

247

100 %

100 %

100 %

100 %

100 %

100 %

100 %

100 %

100 %

sloupce Rezidua 27. Vybudování

Abs

centra

% sloupce Rezidua

28. Jiné

Abs % sloupce Rezidua

Celkem

Abs % sloupce

www.sociotrendy.cz



Ochota připlácet na sociální služby Tabulka P6: Částka za připlacení služby (jakékoliv, nespecifikováno) podle cílových skupin Částka za připlacení služby (nespecifikováno), pokud je ochota

1. senioři

Abs % skupiny

méně

do

do

do

do

1500,-

nejsem

než 50,-

100,-

500,-

1000,-

1500,-

Kč

ochoten

Kč

Kč

Kč

Kč

Kč

a více

připlácet

Celkem

připlatit

6

22

21

5

8

6

6

74

8,1 %

29,7 %

28,4 %

6,8 %

10,8 %

8,1 %

8,1 %

100,0 %

0

6

34

12

5

5

13

75

0,0 %

8,0 %

45,3 %

16,0 %

6,7 %

6,7 %

17,3 %

100,0 %

0

2

4

2

2

0

2

12

0,0 %

16,7 %

33,3 %

16,7 %

16,7 %

0,0 %

16,7 %

100,0 %

2

2

4

4

3

2

4

21

9,5 %

9,5 %

19,0 %

19,0 %

14,3 %

9,5 %

19,0 %

100,0 %

0

4

0

0

2

0

4

10

0,0 %

40,0 %

0,0 %

0,0 %

20,0 %

0,0 %

40,0 %

100,0 %

2

7

9

0

2

2

27

49

4,1 %

14,3 %

18,4 %

0,0 %

4,1 %

4,1 %

55,1 %

100,0 %

0

0

2

0

0

0

3

5

0,0 %

0,0 %

40,0 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

60,0 %

100,0 %

4

6

14

6

2

4

22

58

6,9 %

10,3 %

24,1 %

10,3 %

3,4 %

6,9 %

37,9 %

100,0 %

14

49

88

29

24

19

81

304

4,6 %

16,1 %

28,9 %

9,5 %

7,9 %

6,3 %

26,6 %

100,0 %

osob 2. osoby se ZP

Abs % skupiny osob

3. nezaměstnaní

Abs % skupiny osob

4. rodiny s dítětem v

Abs

krizi, např. v

% skupiny

rozvodovém řízení

osob

5. osoby ohrožené

Abs

závislostí na

% skupiny

návykových látkách

osob

6. osoby, které vedou

Abs

rizikový způsob života,

% skupiny

osoby žijící v sociálně

osob

vyloučených komunitách apod. 7. občané v krizi

Abs % skupiny osob

9. veřejnost

Abs % skupiny osob

Celkem

Abs % skupiny osob

www.sociotrendy.cz


závěrečná zpráva Zpracování podkladů pro tvorbu Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Třebíči

Recommend Documents