Závěrečná zpráva za bod a

Závěrečná zpráva za bod a Specifikace: Mapování recentního výskytu nočních motýlů (Noctuidae, Geometridae, Lasiocampidae, Sphingidae, Lymantridae, Cossidae, Zygaenidae, Arctiidae, Nolidae, Drepanidae, Endromidae, Saturniidae, Lemoniidae a Notodontidae) na území I. a II. zóny CHKO Beskydy

Datum: Zpracoval:

ve Vsetíně, 11.1.2011 RNDr. Lukáš Spitzer, Muzeum regionu Valašsko, Horní náměstí 2, 755 01 Vsetín, ([email protected])

Obsah Úvod ....................................................................................................................... 3 Metodika .............................................................................................................. 3 Výsledky ............................................................................................................... 6 Závěr ...................................................................................................................... 20 Literatura ............................................................................................................. 21

ÚVOD Historicky je rozšíření nočních motýlů uvedených čeledí na území CHKO Beskydy zpracováno jen velmi útržkovitě. V regionu působilo několik sběratelů, jejichž sbírky jsou povětšině deponovány v muzeích regionu a kteří působili částečně i aktivně publikačně (SKALA 19121913, 1936; VANĚK 1980, 1981; BRABEC 1987; JANOVSKÝ & GOTTWALD 1990, 1991; ELSNER et al. 1997, 1998; SITEK 2000; SITEK & KURAS 2000). Nejrozsáhlejší kolekce z regionu jsou deponovány v Muzeu Novojičínska (Muzeum Příbor), Muzea Beskyd (Frýdek-Místek) a Muzeu regionu Valašsko (Vsetín). Okrajově jsou kolekce uloženy i ve Slezském zemském muzeu (Opava) a v Ostravském muzeu (Ostrava). Zpracováním těchto sbírek, které proběhlo v roce 2008–2010 bylo získáno velké množství dat o historickém rozšíření zájmových skupin nočních motýlů. Tyto budou komentovány v kontrastu s nyní zjištěným stavem jednotlivých populací. Výzkum realizovaný v rámci této studie je zaměřen na mapování entomologicky cenných lokalit ve všech částech CHKO Beskydy. V jižní části (údolí Vsetínské Bečvy a jejích přítoků) je výzkum vzhledem k faktické absenci podmáčených ploch zaměřen na extenzivní pastviny a květnaté orchidejové louky. Ve střední a severní části je výzkum zaměřen na mokřadní podmáčené louky a květnaté louky se zachovalými lučními prameništi. Jednotlivé lokality a pozornost byla zaměřena na lokality, kde byla v předchozím mapování zjištěna vysoká diverzita denních motýlů (Průběžná dílčí zpráva č. 1 & Zachování biologické rozmanitosti trvalých travních porostů v pohoří Karpat v České republice – Mapování denních motýlů (Lepidoptera) na území CHKO Beskydy: období 2006–2008). Na základě toho lze předpokládat i vysokou diverzitu motýlů ze zájmových čeledí.

METODIKA Hlavní metodou monitoringu motýlů byl lov pomocí stacionárně umístěného světelného zdroje (výbojka Philips ML 250W), vždy doplněné mobilními světelnými lapači (světelný zdroj: 8W BLB zářivka PHILIPS, napájená z baterie 12V/20Ah). Sběr probíhal vždy od soumraku přibližně dvě až tři hodiny v případě použití generátoru a až do ranních hodin v případě použití mobilních světelných lapačů, kdy byli i kontrolováni motýli sedící v blízkosti světel. Doplňující metodou sběru byl individuální odchyt imág do entomologické síťky. Dokladové exempláře významnějších a/či determinačně obtížných druhů jsou uloženy ve sbírkách autorů, v malém množství také v Muzeu regionu Valašsko (Muzeum Valašské Meziříčí). Nomenklatura vědeckých názvů je převzata ze Seznamu motýlů České republiky (LAŠTŮVKA & LIŠKA 2005), česká jména motýlů z práce NOVÁK et al. (1992). Mapování provádí následující mapovatelé s bohatými zkušenostmi z předchozích mapování a z cílených monitoringů ohrožených druhů motýlů a s inventarizacemi MZCHÚ na území CHKO Beskydy a CHKO Bílé Karpaty: Jiří Darebník Jankovice 93, Holešov 769 01 (lokality 1, 2, 3, 4 a 5) Libor Fiala Jasenická 1796/60, Vsetín 755 01 (lokality 16, 17, 18, 19) Lukáš Spitzer Tichá 1789, Vsetín 755 01 (lokality 12, 13, 14, 15, 20) Petr Vicherek Dlouhá tř. 107, Havířov-Podlesí 736 01 (lokality 6, 7, 8, 9 a 10) Jan Hrnčíř Na Vyhlídce 591, 679 02 Rájec-Jestřebí (lokalita 11)

Lokality 1–5 byly zpracovány ve dnech 17.6.2010, 23.6.2010 a 10.7.2010. Lokality 6–10 byly zpracovány v datech 16.6.2010 a 2.7.2010. Lokalita 11 ve dnech 29.5.2010 a 30.6.2010. Lokality 12–15, 20 ve dnech 29.5.2010, 5.6.2010 a 30.6.2010, 26.7.2010, 16.8.2010. Sledování bylo zaměřeno i na popis typicky mokřadních druhů denních a nočních motýlů, pokud byly takové zjištěny, jsou také komentovány. Přehled zkoumaných lokalit Lok. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11a 11b 11c 11d 11e 12 13 14 15 20

Lokalita Horní Bečva-Hlavatá I Horní Bečva-Hlavatá II Horní Bečva-Hlavatá III Horní Bečva-Zadní Hlatavá Horní Bečva-Mezivodí Krásná-Vyšní Mohelnice Krásná-Kumurovec Krásná-Sihly Krásná-Muroňka Krásná-Obidová Horní Bečva-Bukoviny I Horní Bečva-Bukoviny II Horní Bečva-Bukoviny III Horní Bečva-Pod Humencem I Horní Bečva-Pod Humencem II Halenkov-Lušová I Halenkov-Lušová II Halenkov-Hluboké Halenkov-Dinotice Halenkov-Lušová III

GPS 49°25'3.444"N, 18°21'42.74"E 49°24'58.305"N, 18°21'54.602"E 49°25'10.06"N, 18°22'40.191"E 49°25'23.342"N, 18°22'33.457"E 49°25'26.507"N, 18°24'8.714"E 49°31'37.157"N, 18°30'58.596"E 49°31'45.197"N, 18°30'58.377"E 49°32'5.24"N, 18°30'46.877"E 49°31'32.249"N, 18°29'58.334"E 49°31'48.025"N, 18°30'3.641"E 49°27'2.422"N, 18°18'32.853"E 49°27'0.787"N, 18°18'19.825"E 49°27'3.919"N, 18°18'5.43"E 49°26'52.273"N, 18°18'43.396"E 49°26'55.526"N, 18°18'22.552"E 49°21'34.334"N, 18°9'23.572"E 49°21'6.724"N, 18°9'19.325"E 49°19'46.728"N, 18°8'36.344"E 49°21'4.052"N, 18°6'44.763"E 49°21'28.908"N, 18°8'42.638"E

Mapový zákres, lokality 1, 2, 3, 4 a 5 (mapovatel J. Darebník)

Mapovatel J. Darebník J. Darebník J. Darebník J. Darebník J. Darebník P. Vicherek P. Vicherek P. Vicherek P. Vicherek P. Vicherek J. Hrnčíř J. Hrnčíř J. Hrnčíř J. Hrnčíř J. Hrnčíř L. Spitzer L. Spitzer L. Spitzer L. Spitzer L. Spitzer

Mapový zákres, lokality 6, 7, 8, 9 a 10 (mapovatel P. Vicherek)

Mapový zákres, lokalita 11a-e (mapovatel J. Hrnčíř)

Mapový zákres, lokality 12–15, 20 (mapovatel L. Spitzer)

VÝSLEDKY Nasbíraný materiál byl determinován jednotlivými mapovateli, ve zprávě jsou uvedeny jen význačné nálezy a komentář ke stavu lokality. Sledování bylo zaměřeno i na popis typicky mokřadních druhů denních a nočních motýlů, pokud byly takové zjištěny, jsou také komentovány. Výsledky jsou prezentovány po skupinách lokalit, které zpracovávali jednotliví mapovatelé, v závěru jsou prezentovány sumárně. LOKALITA Č. 1-5 Mapovatel: J. Darebník Termíny návštěv: 17.6.2010, 23.6.2010, 9.7.2010, 12.7.2010, 16.7.2010, 2.8.2010, 12.8.2010, 6.9.2010, 23.9.2010 Celkem bylo zapsáno 640 záznamových dat o výskytu denních a nočních motýlů. Zjištěni byli zástupci 17 čeledí. Arctidae, Drepanidae, Geometridae, Hepialidae, Hesperiidae, Lasiocampidae, Lycaenidae, Lymantridae, Noctuidae, Nolidae, Notodontidae, Nymphalidae, Pantheidae, Pieridae, Satyridae, Sphingidae, Zygaenidae. Lokalita č.1 Celkem bylo zjištěno 24 druhů denních motýlů a 115 druhů nočních motýlů vybraných čeledí. Jedná se o podmáčené květnaté mírně svažité louky se severní orientací, které tvoří část údolí Rožnovské Bečvy v těsném sousedství osady Bečvice. Území náleží do katastru obce Horní Bečva a nachází se v nadmořské výšce okolo 450 m n. m. Lokalita ve spodních partiích přiléhá ke komunikaci E442. Horní partie sousedí s monokulturou smrku s příměsí listnáčů v jejím lemu. Lokalita nebyla během roku kosena. Zranitelné druhy: Cyaniris semiargus – váže se převážně na vlhčí stanoviště v pahorkatinách. Ohrožen je zalesňováním a zarůstáním vlhkých lučních stanovišť. Vyhovuje mu postupné kosení biotopůnapříklad mozaiková, nebo pásová seč. V této lokalitě opět jen jednotlivě. Lycaena alciphron – druh osidlující především vlhká stanoviště. Je typickým druhem podhorských podmáčených biotopů. Ohrožen je úbytkem mokřin a pramenišť. Na biotopu jen jednotlivě. Argynnis adippe – výskyt tohoto druhu je vázaný na ranně sukcesní stanoviště pasek, lesních světlin a okrajů lesa v teplých oblastech. Ohrožen je především zarůstáním lesních světlin a pasek. Ve zkoumané lokalitě je druh poměrně jednotlivý, ale v okolí je poměrně hojný počet vhodných luk. Regionálně významné druhy: Eurois occulta – typický podhorský druh, který se váže na okrajové porosty smrčin a vlhkomilné porosty podmáčených stanovišť. Na lokalitě je populace poměrně silná. Papestra biren – podobně jako předchozí druh je vázaný na podmáčené stanoviště. Druh je na sledovaném území jednotlivý. Xestia collina – tento druh je obyvatelem mokřadních ploch s výskytem jitrocelů, malin a borůvek, na kterých probíhá vývoj. Motýl je v zde vzácný.

Lokalita č.2 Celkem bylo zjištěno 22 druhů denních motýlů a 74 druhů nočních motýlů vybraných čeledí. Plocha biotopu se nachází v těsném sousedství lokality č. 1. Jedná se o lokalitu, která je po obvodu lemována linií vrb a topolů. Louka je trochu více zastíněná a nachází se taktéž na severně orientovaném svahu ve výšce cca 450m n. m. Během roku louka nebyla kosena. Zranitelné druhy: Syngrapha interrogationis – tento kovoleklec je velmi vzácným obyvatelem rašelinišť a silně podmáčených luk. Vývoj probíhá na vřesu a borůvce. Na biotopu jen jednotlivý a vzácný. Lycaena alciphron – druh osidlující především vlhká stanoviště stanoviště. Je typickým druhem podhorských podmáčených biotopů.Ohrožen je úbytkem mokřin a pramenišť. Na biotopu jen jednotlivě. Regionálně významné druhy: Graniophora augur – druh především chladnějších oblastí, vázaný na okrajové partie lesa. Druh se vyvíjí na celé řadě keřů a stromů a zdá se že nikde není ohrožen. V poslední době je však spatřen vždy jen jednotlivě. Ve sledované oblasti se jedná o jediný nález. Apamea rubrirena – druh se vyskytuje v podhorských oblastech a vývoj se odehrává na travách rodu Gramineae. Na lokalitě jediný nález z celé sledované oblasti. Plogophora scita – taktéž typický podhorský druh. Vývoj probíhá na bylinách. Druh je v oblasti vzácný a jedná se o jediný nález.

Lokalita č.3 Celkem bylo zjištěno 19 druhů denních motýlů a 87 druhů nočních motýlů vybraných čeledí. Nachází se v okrajové části osady Hlavatá ve výšce cca 500 m n. m. Lokalita je orientovaná na jih. Po obvodu spodních partií se louka postupně uzavírá do smrkové monokultury s řídkým listnatým lemem lesa. V horní části biotop sousedí se soustavou podstatně suších lučních porostů. Louky jsou poměrně intenzivně obhospodařovány Regionálně významné druhy: Papestra biren – podobně jako ostatní druhy je vázaný na podmáčené chladné stanoviště. Druh je na sledovaném území jednotlivý a vzácný. Apamea remissa – druh rozšířený od suchých ploch až po bažinné a vlhkomilné luční formace s hojným výskytem trav. V oblasti je druh vzácný a vyskytuje jen jednotlivě. Hepialus humuli – druh, který je klasickým představitelem studených, podhorských luk. Dříve hojný, ale v posledních letech silně na ústupu. Na stanovišti jen jednotlivě.

Lokalita č.4 Celkem bylo zjištěno 25 druhů denních motýlů a 78 druhů nočních motýlů vybraných čeledí. Plocha biotopu se rozkládá v těsné blízkosti osady Zadní Hlavatá v nadmořské výšce cca 600 m n. m. Louky mají severní orientaci, kde jsou v ploše zastíněny solitérními vzrostlými smrky, které postupně přechází ve spodních partiích lokality v les. V horní části se biotop otevírá v soustavu lučních ploch intenzivně využívaných. Jedná se o biotop silně podmáčený a během roku nebyly pozorovány stopy managementu. Zranitelné druhy: Lithosia quadra – tento druh je vázaný na chladná a vlhká stanoviště. V oblasti je jednotlivý. Argynnis adippe – výskyt tohoto druhu je vázaný na ranně sukcesní stanoviště pasek, lesních světlin a okrajů lesa v teplých oblastech. Ohrožen je především zarůstáním lesních světlin a pasek. Ve zkoumané lokalitě je druh poměrně jednotlivý. Boloria euphrosyne – druh vázaný na paseky a světliny v listnatých i jehličnatých lesích, také na výslunné lesní okraje, křovinaté louky, zářezy cest apod. Je ohrožen upuštěním od pařezinového hospodaření. Na jeho výskytu se podepisuje často absence ranně sukcesních pasek v okolí hlavních populací druhu a následné zarostení biotopu vede k vymírání druhu na stanovišti. Na biotopu pouze jednotlivě. Syngrapha interrogationis – tento kovoleklec je velmi vzácným obyvatelem rašelinišť a silně podmáčených luk. Vývoj probíhá na vřesu a borůvce. Na biotopu jen jednotlivý a vzácný.

Regionálně významné druhy: Chersotis cuprea – motýl se vyskytuje především na extenzivně pasených plochách, nebo na nedávno opuštěných pastvinách. Vývoj probíhá na borůvkách. V oblasti jednotlivě a vzácně.

Lokalita č.5 Celkem bylo zjištěno 24 druhů denních motýlů a 44 druhů nočních motýlů vybraných čeledí. Lokalita se nachází na ploše sjezdovky u osady Pavlanka ve výšce cca 700–650m n. m. Svah má východní orientaci. Jedná se o poměrně větrné místo. Lokalita je otevřená pouze ve spodní části. Ostatní plocha je uzavřena smrkovým lesem s řídkým listnatým lemem. Středem lučního biotopu protéká prameniště. Jsou zde evidentní snahy o vysušení této lokality. Lokalita je letos také velmi nevhodně sečena. V hlavním termínu zde bylo jen velmi málo nektaru. Zranitelné druhy: Argynnis adippe – výskyt tohoto druhu je vázaný na ranně sukcesní stanoviště pasek, lesních světlin a okrajů lesa v teplých oblastech. Ohrožen je především zarůstáním lesních světlin a pasek. Ve zkoumané lokalitě je druh poměrně hojný. Cyaniris semiargus – váže se převážně na vlhčí stanoviště v pahorkatinách. Ohrožen je zalesňováním a zarůstáním vlhkých lučních stanovišť. Vyhovuje mu postupné kosení biotopůnapříklad mozaiková, nebo pásová seč. V této lokalitě opět jen jednotlivě. Regionálně významné druhy: Chortodes minima – druh je v oblasti poměrně vzácný. Vývoj probíhá na trávě Deschampsia cesposita. Epirrhoe pupillata – jde o vzácný druh píďalky vázané na bahnitá a podmáčená stanoviště s porosty svízelů (Gallium ssp.). Na lokalitě pouze jediný nález.

LOKALITA Č. 6-10 Mapovatel: P. Vicherek Termíny návštěv: 11.6.2010, 10.7.2010, 14.7.2010, 13.8.2010, 7.9.2010 Celkem bylo zapsáno 401 záznamových dat o výskytu denních a nočních motýlů. Zjištěni byli zástupci 13 čeledí. Arctidae, Drepanidae, Geometridae, Hesperiidae, Lasiocampidae, Lycaenidae, Lymantridae, Noctuidae, Notodontidae, Nymphalidae, Pieridae, Satyridae, Sphingidae. Všechny lokality se nacházejí v katastru obce Krásná. Lokalita 6 Lokalita se nachází v místní části zvané Vyšní Mohelnice. Jedná se o louku o velikosti cca 120x50 metrů, která je ze dvou stran lemována vzrostlými stromy, z třetí potokem Kumurovec, který se po pár desítkách metrů vlévá do Sihelského potoka. Čtvrtá strana je otevřená. Louka je silně podmáčená a na některých místech se vytvářejí plytké „bažiny“. Na louce roste několik stromů. Tento prostor byl při poslední návštěvě (počátek září) posečen.

Lokalita 7 Jedná se o malou světlinu v jehličnatém lese, cca 200 metrů jižně od lokality 1, proti proudu potoka Kumurovec. Lokalita je porostlá téměř výhradně mechy a je velmi podmáčená. Na lokalitě nebyl v průběhu mapování zaznamenán žádný management.

Lokalita 8 Lokalita se nachází v místní části zvané Sihly. Jedná se o horskou louku, která je mírně zarostlá keři a menšími stromy. Na louce se nachází několik vývěrů vody, které stékají do bezejmenného potoka, který lokalitu lemuje z východu. Potok po několika desítkách metrů vtéká do Sihelského potoka. Na lokalitě nebyl v průběhu mapování zaznamenán žádný management.

Lokalita 9 Lokalita se nachází v místní části zvané Muroňka. Jedná se o vlhkou, údolní louku, po jejímž okraji protéká řeka Mohelnice. Na lokalitě nebyl v průběhu mapování zaznamenán žádný management.

Lokalita 10 Jedná se o vlhkou louku nacházející se v údolí západně pod vrcholem Obidová. Louka se nachází cca 500 metrů severně od lokality 4 po proudu řeky Mohelnice. Rostlinné zastoupení je zde ale úplně jiné, než na lokalitě 4. Tato lokalita je 1x ročně sečena. V r. 2010 to bylo někdy koncem července.

Pro mapování nočních motýlů v CHKO Beskydy byly použity použity 2 techniky. Přímý sběr (zápis) na osvětlené plachtě a do tzv. světelných lapačů. K osvětlení plachty byla vždy použita tlumivka 120W (v textu dále označováno jako V). Do světelných lapáků byly použity zářivkové UV trubice Philips 8W (označeno jako Z) a PC UV trubice (označeno jako P). Na každé lokalitě byly způsoby lovu měněny tak, aby byly použity rozdílné metody. Na lokalitě 4 nebyl praktikován lov na světlo (V). Způsob aplikování jednotlivých metod odchytu je uveden v následující tabulce. Lokalita Červen Červenec Srpen Září

1 Z V P Z

2 Z P Z V

V

- výbojka

Z

- zářivková trubice

P

- počítačová trubice

3 P Z V Z

4 Z Z Z P

5 V Z Z Z

Celkem bylo na všech lokalitách určeno 154 druhů nočních motýlů v osmi čeledích, na které bylo mapování zaměřeno. Nejvíce druhů pak bylo zaznamenáno na lokalitě 6, a to 89 druhů. Nejméně pak na lokalitě 9, a to 26 druhů. Nízké druhové složení je patrně způsobeno tím, že na lokalitě neproběhl přímý lov na světlo, při kterém byly vždy zaznamenány větší přílety než do světelných lapáků. Množství druhů na daných lokalitách a celkové počty druhů v čeledích jsou uvedeny v následující tabulce. Lokalita Arctiidae Drepanidae Geometridae Lasiocampidae Lymantridae Noctuidae Notodontidae Sphingidae Celkem

6

7

8

9

10

1 4 35 2 2 36 5 4 89

3 1 22 1 2 11 3 0 43

4 6 31 0 1 31 4 2 79

0 1 8 1 0 14 1 1 26

5 5 28 3 1 25 4 2 73

Celkem všechny lokality 8 7 55 4 3 64 9 4 154

Na lokalitách byly zaznamenány některé zajímavé nálezy. Jedná se hlavně o tyto druhy: Arctiidae – Atolmis rubricollis Geometridae – Idaea biselata, Epione vespertaria, Charissa obscurata, Entephria caesiata, Jodis putata Lasiocampidae – Cosmotriche lobulina Lymantridae – Leucoma salicis Noctuidae – Graphiphora augur, Syngrapha interrogationis, Chersotis cuprea, Ipimorpha subtusa Notodontidae – Clostera pigra, Cerura erminea Nejvíce těchto vytipovaných druhů se nacházelo na lokalitě 10 – 8 druhů, i když celkový počet druhů tam nebyl nejvyšší. Naproti tomu nejnižší počet byl zaznamenám na lokalitě 7 – jen 1 druh, i když tato lokalita nepatřila k nejchudším. Komentáře k jednotlivým druhům: Atolmis rubricollis – jednotlivý výskyt od nížin do hor, převážně v jehličnatých a smíšených lesích Epione vespertaria – lokální, vzácný druh žijící na světlých lesních stanovištích, okrajích lesů apod. Charissa obscurata – výskyt v nížinách i horách převážně v teplejších oblastech se skalnatým (vápencovým) podkladem. Proto je jeho výskyt v Beskydech pozoruhodný Entephria caesiata – výskyt v podhůří až do vysokých hor, na rašeliništích, pasekách, horských loukách Jodis putata – výskyt v nížinách i horách v místech s porostem borůvek Cosmotriche lobulina – nehojný, vyskytující se v pahorkatinách a horách Leucoma salicis – jednotlivý výskyt v nížinách i v horách, především na vlhčích stanovištích a na okrajích vodních toků Graphiphora augur – výskyt v nížinách i v horách, především v okrajových partiích lesa

Syngrapha interrogationis – horský druh, nehojný, vyskytující se na silně podmáčených loukách Chersotis cuprea – výskyt v pahorkatinách a horách, vyskytuje se na vlhčích loukách, především na extenzivně pasených plochách a bývalých pastvinách Ipimorpha subtusa – výskyt v nížinách i horách, nejčastěji v okolí vodních toků Clostera pigra – výskyt v nížinách i horách, vyskytující se převážně na okrajích lesů, vřesovišť a vodních toků Cerura erminea – lokální výskyt v nížinách, vzácněji i v horách, nejčastěji v okolí vodních toků a v lužních lesích Papestra biren – jednotlivý výskyt ve středních až vyšších polohách, druh je vázaný na podmáčené stanoviště a rašeliniště LOKALITA Č. 11a-d Mapovatel: J. Hrnčíř Termíny návštěv: 29.5.2010, 30.5.2010, 30.6.2010, 1.7.2010, 1.8.2010, 2.8.2010, 10.9.2010 Celkem bylo zapsáno 613 záznamových dat o výskytu denních a nočních motýlů. Zjištěni byli zástupci 15 čeledí. Arctidae, Drepanidae, Geometridae, Hepialidae, Hesperiidae, Lasiocampidae, Lycaenidae, Lymantridae, Noctuidae, Notodontidae, Nymphalidae, Pantheidae, Pieridae, Satyridae, Sphingidae. Shluk lokalit č. 11 se nachází cca 2 km SVV od obce Horní Bečva v místní části zvané Bukoviny. Jedná se o zachovalé, vlhké až silně podmáčené louky s porosty suchopýru, hojný např. vstavač májový, vemeník dvoulistý apod., v blízkosti potoka Kobylská. Území bylo rozděleno na pět podlokalit uvedených v mapové příloze. Lokalita č. 11a Celkem bylo zjištěno 9 druhů denních motýlů a 96 druhů nočních motýlů vybraných čeledí. Podmáčená až mokrá louka v těsné blízkosti bezejmenného potoka s bohatým výskytem vstavače májového (Dactylorhiza majalis) lemovaná z části smíšeným lesem s podrostem hasivky orličí (Pteridium aquilinum), z části lemovaná břehovými porosty měkkých dřevin (olše, vrba, osika). Velmi zachovalá lokalita sečená jednou ročně po odkvětu vzácných rostlin. Z motýlí fauny stojí za povšimnutí výskyt druhů z čeledi hřbetozubcovitých (Notodontidae) vázaných na břehové porosty vrb a topolů především nehojné druhy Cerura erminea a Gluphisia crenata, dále horský druh píďalky Odezia atrata vázaný právě na vlhké louky v okolí potoků, píďalka Perizoma blandiatum žijící na horských a podhorských loukách, píďalka Petrophora chlorosata vázaná na porosty hasivky orličí (Pteridium aquilinum) a boreomontánní druh můry Papestra biren, který se lokálně a nehojně vyskytuje na vlhkých stanovištích vyšších poloh.

Lokalita č. 11b Celkem bylo zjištěno 14 druhů denních motýlů a 104 druhů nočních motýlů vybraných čeledí. Podmáčená až mokrá louka vrchovištního typu s hojným porostem suchopýru (Eriophorum spp.) a hojným výskytem vemeníku dvoulistého (Platanthera bifolia), sečená mozaikovitě jednou ročně. Jedná se o výjimečně zachovalou lokalitu vyžadující do budoucnosti další pozornost. Byly zde zjištěny např. píďalka Calospilos sylvata, nehojný druh vázaný na vlhká stanoviště v okolí potoků, můra Autographa bractea vyskytující se nehojně na svěžích a vlhkých stanovištích vyšších poloh, můra Hyppa rectilinea, lokální, nehojný druh vlhkých poloh středních a horských oblastí, jednotlivě a lokálně se vyskytující druh bekyně Arctornis lnigrum,která má svoje těžiště posunuté více do nižších poloh, proto každý nález ve vyšších polohách stojí za zmínku, dále výskyt nejméně osmi druhů z čeledi hřbetozubcovitých (Notodontidae), kteří jsou indikátory zachovalých biotopů břehových porostů. Za zmínku stojí též výskyt atraktivního lišaje šeříkového (Sphinx ligustri) obývající spíše nižší a teplejší polohy. Z denních motýlů byl mimo jiné zaznamenán ohniváček černočárný (Lycaena dispar) zařazený do soustavy Natura 2000 a ohniváček modrolemý (Lycaena hippothoe), oba druhy jsou obyvatelé zachovalých vlhčích lučních porostů.

Lokalita č. 11c Celkem bylo zjištěno 10 druhů denních motýlů a 107 druhů nočních motýlů vybraných čeledí. Výseč komplexu jednosečných svěžích až vlhčích částečně pcháčových luk,lemovaný potokem s břehovým postem olší (Alnus spp.) a jiných měkkých dřevin. Na lokalitě byl prokázán výskyt píďalek rodu Epionee spp, a to Epione repandaria a Epione vespertaria, oba druhy jsou rozšířené ale nehojné na svěžích a vlhkých stanovištích měkkých břehových porostů, můra Leucania comma rozšířená na svěžích lučních stanovištích chladných a vyšších poloh, to samé platí i pro můru Cerapteryx graminis, která se na lokalitě též vyskytuje. Dále byl prokázán již výše zmíněný výskyt vzácné můry Papestra biren a horské píďalky Odezia atrata.

Lokalita č. 11d Celkem bylo zjištěno 10 druhů denních motýlů a 82 druhů nočních motýlů vybraných čeledí. Vlhký až mokrý kraj smíšeného lesa s přilehlou ostřicovou loučkou v lokalitě zvané Pod Humencem. Typický pro tento typ lokality je můra Hypena crassalis, lokálně rozšířený druh vlhkých lesních okrajů, vřesovišť a rašelinišť, dále byl zjištěn velmi vzácný druh listnatých a smíšených lesů Apamea illyria, druh Brachylomia viminalis obyvatel horských lesních okrajů, pramenišť a břehových porostů a v neposlední řadě nápadná stužkonoska modrá (Catocala fraxini) rozšířená v okolí vodotečí. S podzimního aspektu např. můra Tholera decimalis, druh travnatých stanovišť a lučních okrajů lesa, hrotnokřídlec Triodia sylvina z čeledi Hepialidae jehož housenky žijí na kořenech různých kapradin a můra Xanthia icteritia rozšířená na vlhkých lesních světlinách a okrajích vodotečí.

Z denních motýlů výskyt ohniváčka modrolemého (Lycaena hippothoe), obyvatele vlhkých stanovišť. Lokalita č. 11e Celkem bylo zjištěno 8 druhů denních motýlů a 77 druhů nočních motýlů vybraných čeledí. Část břehového lemu s bohatým podrostem devětsilu (Tussilago spp.) potoka Kobylská v oblasti Pod Humencem. Na lokalitě zaznamenán výskyt nehojného až vzácného druhu Autographa jota vázaného na louky a okolí potoků,lokálně rozšířené osenice Eugraphe sigma, horské píďalky Odontoptera bidentata, dále vzácných indikačních druhů jako Papestra biren, Cerura erminea, Gluphisia crenata a další uvedené v seznamu. Celkově lze hodnotit sledované území jako zachovalé,s mnoha indikačními a vzácnými druhy motýlů i rostlin a ukázkami různorodých stanovišť od svěžích kosených luk po náznaky nebo zbytky vrchovišť. Management na lokalitách prováděn v souladu se základními pravidly pro ošetřování podobných biotopů – bez hnojení, mozaikovitá, postupná seč, částečná pastva. LOKALITA Č. 12-15, 20 Mapovatel: L. Spitzer, L. Fiala Termíny návštěv: 29.5.2010, 5.6.2010, 30.6.2010, 18.8.2010, 29.8.2010 Celkem bylo zapsáno 1090 záznamových dat o výskytu denních a nočních motýlů. Zjištěni byli zástupci 20 čeledí. Arctidae, Endromidae, Drepanidae, Geometridae, Hepialidae, Hesperiidae, Lasiocampidae, Lemoniidae, Limacodidae, Lycaenidae, Lymantridae, Noctuidae, Notodontidae, Nymphalidae, Pantheidae, Papilionidae, Pieridae, Satyridae, Sphingidae, Zygaenidae. Lokalita č. 12 Celkem bylo zjištěno 31 druhů denních motýlů a 103 druhů nočních motýlů vybraných čeledí. Lokalita se nachází na konci údolí Halenkov-Lušová. Jedná se o květnatou, částečně přepásanou louku s pomístními maloplošnými prameništi. Na lokalitě bylo v minulosti náhodnými sběry zjištěna přítomnost ohrožených, či pro oblast významných druhů motýlů. V roce 2010 bylo potvrzeno rozšíření vzácného perleťovce kopřivového (Boloria ino) a můry vázané na devětsil, Hydraecia petasitis.

Lokalita č. 13 Celkem bylo zjištěno 50 druhů denních motýlů a 80 druhů nočních motýlů vybraných čeledí. Lokalita se nachází ve střední části údolí Halenkov-Lušová. Jedná se o částečně sečenou a částečně zarůstající louku a bývalou pastvinu s typickými motýlími druhy pastevních specialistů. Vyskytuje se zde hojně soumračník skořicový (Spialia sertorius). Zjištěn zde byl vzácný kovolesklec půvabný (Diachrysia chryson) a pabourovec pampeliškový (Lemonia taraxaci).

Lokalita č. 14 Celkem bylo zjištěno 32 druhů denních motýlů a 91 druhů nočních motýlů vybraných čeledí. Lokalita leží v údolí Halenkov-Hluboké. Jedná se o zarůstající bývalou pastvinu a podmáčenou květnatou nivu potoka Hluboký. Zjištěna zde byla řada vzácných druhů motýlů – např. můra Polymixis polymita, můra Phlogophora scita nebo hřbetozubec Drymonia obliterata. Prameniště v nižší fázi louky intenzivně zarůstá a je ohroženo brzkým zánikem.

Lokalita č. 15 Celkem bylo zjištěno 51 druhů denních motýlů a 105 druhů nočních motýlů vybraných čeledí. Lokalita leží v závěru údolí Halenkov-Dinotice. Jedná se o částečně extenzivně pasenou, zarůstající a sečenou květnatou louku. Lokalita trpí expanzí hasivky orličí, která degraduje původní kvalitní květnatý porost. Na lokalitě byly zjištěny velmi vzácné druhy nočních motýlů, např. pabourovec pampeliškový (Lemonia taraxaci), můra Cleoceris scoriacea, bourovec hlohový (Trichiura crataegi), můra Chersotis cuprea, zelenáček velký (Jordanita notata) či vřetenuška třeslicová (Zygaena brizae). Lokalita č. 20 Celkem bylo zjištěno 47 druhů denních motýlů a 116 druhů nočních motýlů vybraných čeledí. Lokalita leží v závěru údolí Halenkov-Lušová. Jedná se o částečně extenzivně pasenou, zarůstající a sečenou květnatou louku. část lokality je tvořena podmáčenou květnatou loukou. Na lokalitě byly zjištěny velmi vzácné druhy nočních motýlů, např. pabourovec pampeliškový (Lemonia taraxaci), kovolesklec půvabný (Diachrysia chryson), můra Cleoceris scoriacea, můra Polymixis gemmea, můra Amphipyra perflua, bourovec hlohový (Trichiura crataegi), zelenáček velký (Jordanita notata) či perleťovec kopřivový (Brenthis ino).

ZÁVĚR Monitoringem předem vybraných lokalit bylo zjištěno velké množství chráněných a ohrožených druhů motýlů. V porovnání s minulostí sice došlo k výraznému úbytku jak biotopů, tak i druhů motýlů (a to kvalitativně a kvantitativně), přesto se v CHKO Beskydy dosud vyskytují cenné mokřadní druhy nočních motýlů. V počátcích profesionální entomologie v CHKO Beskydy v půlce 50. let 20. století byly tyto druhy zjišťovány plošně. V souvislosti s výstavbou vodních děl, meliorací původně velmi vlhkých údolních luk (sihly) a neposledně i stále probíhajících a v poslední době zrychlujících změn v užívání a obhospodařování krajiny došlo k výraznému úbytku kvalitních biotopů a s nimi i jejich společenstev motýlů – dobře se tento jev dá dokumentovat na vymizení např. druhu vřetenuška mokřadní (Zygaena trifolii) či hnědáska rozrazilového (Melitaea diamina). Oba dva druhy jsou nyní známy jen z minima lokalit. Existují však i druhy, které se v poslední době šíří a znovu obsazují v minulosti ztracená prostor – např. můra Hydraecia petasitis či perleťovec kopřivový (Brenthis ino). Mezi další vzácné nálezy patří píďalka Epirrhoe pupillata, Papestra biren, Xestia collina, Eurois occulta, Apamea remissa, Entephria caesiata, Leucoma salicis, Clostera pigra, Eugraphe sigma. Významnými nálezy byl často potvrzovaný druh vedený na červeném seznamu ČR kovolesklec Syngrapha interrogationis, horský druh, vyskytující se na silně podmáčených lučních plochách. Vzhledem k tomu, že monitoring probíhal na posledních zbytcích podmáčených luk (a mnohdy i jen a na velkoplošnějších lučních prameništích), bylo zjištěno i množství druhů, které nepatří mezi typicky mokřadní zástupce čeledi Lepidoptera – mezi nejvýznamnější patří časté nálezy v ČR vymírajících druhů motýlů: např. pabourovce pampeliškového (Lemonia taraxaci) nebo zelenáčka velkého (Jordanita notata).

LITERATURA BENEŠ J., KONVIČKA M., DVOŘÁK J., FRIC Z., HAVELDA Z., PAVLIČKO A., VRABEC V., WEIDENHOFFER Z. (eds) (2002): Motýli České republiky. Rozšíření a ochrana I., II. SOM, Praha, 857 pp. BRABEC L. (1987): Motýli Valašského Meziříčí ve sbírkách Okresního vlastivědného muzea Vsetín. Zpravodaj OVM Vsetín: 2–13. ČERNÝ J. (1972): Výskyt okáče stínovaného v Beskydech. Entomologický Zpravodaj (OstravaPoruba), 2(6): 8–10. DERNICKÝ R. (1945): Lepidopterologické poznámky z Moravy. Příroda, 37: 276–285. ELSNER V. & TITZ A. (1976): Příspěvek k poznání fauny můrovitých Slovenska a Moravy (Lep., Noctuidae). Zprávy České Společnosti Entomologické při ČSAV, Praha, 12: 77–83. ELSNER V., GOTTWALD A., JANOVSKÝ M. & KOPEČEK F. (1997): Motýli jihovýchodní Moravy 4. díl. Sborník Přírodovědného klubu, Uherské Hradiště, 2 (Suppl.): 1–62. ELSNER V., GOTTWALD A., JANOVSKÝ M., KOPEČEK F., LAŠTŮVKA Z., MAREK J. & DUFEK T. (1998): Motýli jihovýchodní Moravy 5. díl. Sborník Přírodovědného klubu, Uherské Hradiště, 5 (Suppl.): 1–86. FAJČÍK J. (1998): Noctuidae. Bestimmung – Verbreitung – Flugstandort – Bionomie. Die Schmetterlinge Mitteleuropas. II. Band. František Slamka, Bratislava, 170 pp. FAJČÍK J. (2003): Die Schmetterlinge Mittel- und Nordeuropas. Bestimmung – Verbreitung – Flugstandort – Bionomie. Drepanidae, Geometridae, Lasiocampidae, Endromidae, Lemoniidae, Saturniidae, Sphingidae, Notodontidae, Lymantriidae, Arctiidae. František Slamka, Bratislava, 172 pp. FARKAČ J., KRÁL D. & ŠKORPÍK M. (eds) (2005): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 760 pp.

JAKEŠ O. (1982): Příspěvek k faunistice můrovitých v Severomoravském kraji (Lepidoptera, Noctuidae), Entomologický Zpravodaj (Ostrava-Poruba), 12: 62–66. JANOVSKÝ J. & GOTTWALD A. (1990): Pozoruhodné nálezy lepidopter pro ČSSR, 6. Zprávy České Společnosti Entomologické při ČSAV, Praha, 26: 112–118. JANOVSKÝ J. & GOTTWALD A. (1991): Pozoruhodné nálezy lepidopter pro ČSSR, 7. Zprávy České Společnosti Entomologické při ČSAV, Praha, 27: 58–63. JANOVSKÝ M. (1984): Čtvrtý doplněk k článku v EZ č. 5/1980 Můrovití (Noctuidae, Lep.) v Severomoravském kraji. Entomologický Zpravodaj (Ostrava-Poruba), 9: 35. JANOVSKÝ M., KAVKA K. & SITEK J. (1985a): Píďalky (Geometridae, Lep.) v Severomoravském kraji (čtvrtý doplněk k článku v EZ č. 5/1981). Entomologický Zpravodaj (Ostrava-Poruba), 15: 26–28. JANOVSKÝ M., KAVKA K., SITEK J. & VACULA D. (1985b): Můrovití (Noctuidae, Lep.) v Severomoravském kraji (pátý doplněk k článku v EZ č. 5/1980). Entomologický Zpravodaj (Ostrava-Poruba), 15: 28–31. KONVIČKA M. (1999): Macrolepidoptera of the Litovelské Pomoraví Protected Landscape Area – I. Časopis Slezského zemského Muzea Opava (A), 48: 41–64. KRÁLÍČEK M. & GOTTWALD A. (1985): Motýli jihovýchodní Moravy II. Muzeum JAK Uh. Brod a OKS Uh. Hradiště, 141 pp. KURAS T. & BENEŠ J. (1996): Nález zelenáčka Adscita notata (Zeller, 1784) a vřetenušky Zygaena brizae (Esper, 1800) na severní Moravě. Časopis Slezského zemského Muzea Opava (A), 45: 287–288. KURAS T. & MAZALOVÁ M. (2010): Motýli (Lepidoptera) přírodní rezervace Suchá Dora a jejího okolí (Oderské vrchy). Acta Musei Beskidensis, in press. KURAS T. & SITEK J. (2007): Motýli (Lepidoptera) valašských pastvin a návrh managementu na příkladu lokality Losový (CHKO Beskydy). Práce a Studie Muzea Beskyd (Přírodní vědy), 19: 151–170. LAŠTŮVKA Z. & LIŠKA J. (2005): Seznam motýlů České republiky (Checklist of Lepidoptera of the Czech Republic) (Insecta: Lepidoptera). LAŠTŮVKA Z. (1994): Motýli rozšířeného území CHKO Pálava. AF VŠZ, Brno, 120 pp. MACEK J., DVOŘÁK J., TRAXLER L. & ČERVENKA V. (2007): Motýli a housenky střední Evropy – Noční motýli I. Academia, Praha, 340 pp. MACEK J., DVOŘÁK J., TRAXLER L. & ČERVENKA V. (2008): Motýli a housenky střední Evropy – Noční motýli II. Academia, Praha, 490 pp. NOVÁK I., LAŠTŮVKA Z., VÁVRA J., MAREK J., ZELENÝ J., LIŠKA J., KRÁLÍČEK M., GOTTWALD A., PIPEK P., SPITZER K., JAROŠ J., VANČURA B., AŠMERA J., JANOVSKÝ M., LEKEŠ V. & KRAMPL F. (1992): Česká jména motýlů. Zprávy Československé společnosti entomologické při ČSAV, 28: 1–54. PAVELKA J. & TREZNER J. (eds) (2001): Příroda Valašska (okres Vsetín). Český svaz ochránců přírody ZO ČSOP 76/06 Orchidea, Vsetín, 504 pp.+64 pp. bar. přílohy. POVOLNÝ D. & GREGOR F. (1946): Vřetenušky (Zygaena Fab.) v zemi Moravskoslezské. Entomologické Příručky Entomologických listů (Brno), 12 (Suppl.): 1–100. SITEK J. & JANOVSKÝ J. (1986): Můrovití (Noctuidae, Lep.) v Severomoravském kraji (šestý doplněk k článku v EZ č.5/1980). Entomologický Zpravodaj (Ostrava-Poruba), 16: 17–18. SITEK J. & KURAS T. (2000): Faunistic records from the Czech Republics – 108. Klapalekiana, 36: 179–180. SITEK J. & TRAXLER L. (1988): Můrovití (Noctuidae, Lep.) v Severomoravském kraji (osmý doplněk k článku v EZ č.5/1980). Entomologický Zpravodaj (Ostrava-Poruba),18: 94–95.

SITEK J. (1984): Píďalky (Geometridae, Lep.) v Severomoravském kraji (druhý doplněk k článku v EZ č.5/1981). Entomologický Zpravodaj (Ostrava-Poruba), 14: 12–14. SITEK J. (1988): Píďalky (Geometridae, Lep.) v Severomoravském kraji (sedmý doplněk k článku v EZ č.5/1981). Entomologický Zpravodaj (Ostrava-Poruba), 18: 92–93. SITEK J. (1990): Píďalky (Geometridae, Lep.) v Severomoravském kraji (osmý doplněk k článku v EZ č.5/1981). Entomologický Zpravodaj (Ostrava-Poruba), 20: 65–66. SITEK J. (2000): Faunistic records from the Czech Republic – 120. Klapalekiana, 36: 323–324. SITEK J., VACULA D., KOVÁŘ R. & JANOVSKÝ M. (1987): Můrovití (Noctuidae, Lep.) v Severomoravském kraji (sedmý doplněk k článku v EZ č. 5/1980). Entomologický Zpravodaj (Ostrava-Poruba), 17: 6–8. SKALA H. (1912–1913): Die Lepidopterenfauna Mährens I, II. Verhandlungen der Naturfoscher Verein Brünn, 50(1912): 63–241, 51(1913): 115–377. SKALA H. (1931): Zur Lepidopterenfauna Mährens und Schlesiens. Acta Musei Moraviensis, 30(1931-1932) (Suppl.): 1–197. SPITZER L. & BENEŠ J. (2010): Nové a významné nálezy denních motýlů a vřetenuškovitých (Lepidoptera) na Valašsku (okres Vsetín, Česká republika). Acta Carp. Occ., 1: 19–39. SPITZER L., BENEŠ J. & M. KONVIČKA (2009a): Oviposition of the Niobe Fritillary (Argynnis niobe Linnaeus, 1758) at sub-mountain conditions in the Czech Carpathians (Lepidoptera, Nymphalidae). Nachrichten des Entomologischen Vereins Apollo, N.F., 30 (3): 165–168. SPITZER L., DANDOVÁ J., JAŠKOVÁ V., BENEŠ J. & M. KONVIČKA (2009b): The Large Blue butterfly, Phengaris (Maculinea) arion, as a conservation umbrella on a landscape scale: The case of the Czech Carpathians. Ecological Indicators, 9: 1056–1063. ŠUMPICH J., DVOŘÁK I., DVOŘÁK M., MORAVEC J., LAŠTŮVKA Z. & MÜCKSTEIN P. (2006): Zajímavé nálezy motýlů (Lepidoptera) na Českomoravské vrchovině V. Acta rerum naturalium (Jihlava), 2: 45–48. ŠUMPICH J., LIŠKA J., JAKEŠ O., SITEK J., SKYVA J., FEIK V., MAREK J., VÁVRA J., LAŠTŮVKA Z., VÍTEK P., BARTAS R., ČELECHOVSKÝ A., DOBROVSKÝ T., DVOŘÁK I., MARŠÍK L. & MIKÁT M. (2009): Faunistic Records from the Czech Republic – 287. Klapalekiana, 45: 267–279. TYRALÍK F. & KURAS T. (2010): Noční motýli (Lepidoptera) severovýchodní části Hostýnských vrchů. Acta Carp. Occ., 1: 40–52. VANĚK J. & SITEK J. (1983): Píďalky (Geometridae, Lep.) v Severomoravském kraji (první doplněk k článku v EZ č. 5/1981). Entomologický Zpravodaj (Ostrava-Poruba), 8: 11–13. VANĚK J. (1975): Vřetenuškovití v Severomoravském kraji. Entomologický Zpravodaj (OstravaPoruba), 5(4): 3–10. VANĚK J. (1980): Můrovití (Noctuidae) v Severomoravském kraji. Entomologický Zpravodaj (Ostrava-Poruba), 10: 97–115. VANĚK J. (1981): Píďalky – Geometridae – v Severomoravském kraji. Entomologický Zpravodaj (Ostrava-Poruba), 11 (5): 82–95. VRABEC V. & LEHEČKA E. (2007): Nález můry Callopistria juventina (Lepidoptera: Noctuidae) na hranici středních Čech s poznámkou k pohlavnímu dimorfismu u tohoto druhu. Studie a zprávy Okresního muzea Praha - východ, Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, 16: 143– 148.