Závěrečná zpráva z výzkumu

Závěrečná zpráva z výzkumu

Analýza stavu potřeb „Dalšího vzdělávání pedagogických a nepedagogických pracovníků v oblasti zájmového a neformálního vzdělávání“

Zhotovitel: Národní institut dětí a mládeže Praha, 2010

Obsah 1.

Úvod .............................................................................................................. 3 1.1.

2.

Vymezení základních pojmů ................................................................... 3

Pozadí výzkumu ............................................................................................ 6 2.1.

Cíle a hypotézy výzkumu ........................................................................ 6

3. Metodologie........................................................................................................ 9 4. Hlavní zjištění ................................................................................................... 10 5. Zpráva .............................................................................................................. 12 5.1. Struktura souboru ...................................................................................... 12 5.2. Znalost DVPPzv a subjektů se jím zabývajícími ........................................ 18 5.3. Zdroje informací o DVPPzv........................................................................ 22 5.3.1. Krajský koordinátor.............................................................................. 22 5.3.2. Další zdroje informací o DVPPzv ........................................................ 27 5.4. Účast v kurzech ......................................................................................... 34 5.4.1. Kurzy pořádané NIDM......................................................................... 34 5.4.2. Ceny kurzů pořádaných NIDM ............................................................ 39 5.4.3. Hodnocení nabídky kurzů pořádaných NIDM...................................... 40 5.4.4. Hodnocení odborné úrovně kurzů pořádaných NIDM a kurzy jiných vzdělavatelů ...................................................................................................... 42 5.5. Vzdělávací plán organizace ....................................................................... 44 5.6. Výběr kurzů dle jejich zaměření................................................................. 46 5.7. Kritéria pro výběr kurzu .......................................................................... 57 5.8. Kurzy v zahraničí ....................................................................................... 60 6. Závěry .............................................................................................................. 61 7. Shrnutí.............................................................................................................. 64 8. Přílohy: ............................................................................................................. 67 8.1. Seznam grafů ............................................................................................ 67 8.2. Dotazník..................................................................................................... 69

-2-

1. Úvod Výzkum je součástí projektu Klíče pro život – Rozvoj klíčových kompetencí v zájmovém a neformálním vzdělávání (KPŽ), který realizuje spolu s Ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy Národní institut dětí a mládeže. Projekt se zabývá systémovou podporou volnočasových aktivit dětí a mládeže v oblasti zájmového a neformálního vzdělávání, cíleným rozvojem jeho forem a obsahu, a to ve vazbě na strategické dokumenty ČR a EU, aktuální potřeby cílových skupin, naplňování školského zákona1, koncepci státní politiky2 a rámcové vzdělávací programy. Součástí projektu je analýza stavu současných vzdělávacích programů i evaluačních nástrojů, tvorba nových či inovovaných vzdělávacích programů s rozpoznáním, pojmenováním a evaluací klíčových kompetencí, systematické vzdělávání pedagogických pracovníků a pracovníků pracujících s dětmi a mládeží s důrazem na kurikulární reformu, evaluaci a zajištění rovných příležitostí dětí a mládeže v oblasti zájmového a neformálního vzdělávání, a to prostřednictvím rozvoje pracovníků pracujících s dětmi a mládeží. Klíčové aktivity projektu jsou zaměřeny na oblast výzkumů, standardizace organizací neformálního vzdělávání, uznávání neformálního vzdělávání, systém vzdělávání pedagogických pracovníků a pracovníků pracujících s dětmi a mládeží a podporu Informačního systému pro mládež.

1.1.

Vymezení základních pojmů pro účely analýzy

Neformální vzdělávání Pojmem neformální vzdělávání se v souladu s Koncepcí státní politiky pro oblast dětí a mládeže na období 2007 - 2013 rozumí vzdělávání organizované mimo rámec zavedeného oficiálního školského systému (to vždy vede k získání určitého stupně vzdělání

doloženého

certifikátem),

které

zájemcům

nabízí

rozvoj

životních

zkušeností, dovedností a postojů založených na uceleném systému hodnot. Tyto aktivity bývají zpravidla dobrovolné. V souladu s legislativou České republiky a pro potřeby tohoto projektu rozdělujeme toto vzdělávání na neformální vzdělávání 1

Zákon 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzděláván a vyhlášky MŠMT č.74/2005 o zájmovém vzdělávání. Zdroj: http://www.msmt.cz/dokumenty/uplne-zneni-zakona-c-561-2004-sb 2 Koncepce státní politiky pro oblast dětí a mládeže na období 2007 – 2013, oficiální dokument MŠMT viz. http://www.msmt.cz/uploads/soubory/mladez/Koncepce_last_version.doc

-3-

v užším slova smyslu a zájmové vzdělávání podle § 111 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání.

Další vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP) Řídí se vyhláškou č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků. Druhy DVPP: Studium ke splnění kvalifikačních předpokladů, studium ke splnění dalších kvalifikačních předpokladů, studium k prohlubování odborné kvalifikace.

Další vzdělávání pedagogických pracovníků v zájmovém vzdělávání (DVPPzv) Další vzdělávání pro pedagogické pracovníky zájmového vzdělávání. Řídí se vyhláškou č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků. Dobrovolník Dobrovolník dává část svého času, energie a schopností ve prospěch činnosti, která je časově i obsahově vymezena. Za tuto činnost nedostává finanční odměnu, ale často nedocenitelný dobrý pocit z pomoci ostatním, získává zkušenosti a nezřídka i přátelství. Z hlediska projektu Klíče pro život chceme, aby došlo ke zvýšení povědomí o této aktivitě a u dětí a mládeže především o uvědomění si významu dobrovolnictví pro společnost i jedince.

Pedagogičtí pracovníci, nepedagogičtí pracovníci, pracovníci pracující s dětmi a mládeží ve volném čase Předmětem tohoto šetření jsou tři skupiny pracovníků pohybující se v oblasti zájmového a neformálního vzdělávání, jejichž postavení v tomto systému jsme vymezili následovně:

Pedagogičtí pracovníci Pedagogickým pracovníkem je ten, kdo koná přímou vyučovací, přímou výchovnou, přímou speciálně pedagogickou nebo přímou pedagogicko-psychologickou činnost přímým působením na vzdělávaného, kterým uskutečňuje výchovu a vzdělávání na základě zvláštního právního předpisu (dále jen "přímá pedagogická činnost"); je zaměstnancem právnické osoby, která vykonává činnost školy, nebo zaměstnancem státu nebo ředitelem školy, není-li k právnické osobě vykonávající činnost školy v pracovněprávním

vztahu

nebo

není-li

-4-

zaměstnancem

státu.

Pedagogickým

pracovníkem je též zaměstnanec, který vykonává přímou pedagogickou činnost v zařízeních sociální péče.

Nepedagogičtí pracovníci Pracovníci pracující ve výše zmíněných organizacích v podpůrných činnostech, tedy nepracující přímo s cílovou skupinou – dětmi a mládeží. Jde např. o pozice ekonom, IT technik, fundraiser apod.

Pracovníci pracující s dětmi a mládeží ve volném čase Pracovníci, kteří pracují v nestátních neziskových organizacích dětí a mládeže anebo pracujících s dětmi a mládeží (NNO), nemají statut pedagogického pracovníka a nemusí splňovat odbornou pedagogickou způsobilost (často dobrovolník).

Vzdělávací plán Pracovníci v oblasti zájmového vzdělávání mají mít nejenom možnost se nadále průběžně vzdělávat, ale je to i jejich povinnost. Vzdělávání vychází ze vzdělávacího plánu, který stanoví ředitel každého zařízení poskytujícího zájmové vzdělávání.3 Organizace poskytující neformální vzdělávání (např. NNO) tuto povinnost nemají.

3

Viz Zákon 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů.

-5-

2. Pozadí výzkumu Výzkum byl realizován pro potřeby individuálního projektu národního „Klíče pro život – rozvoj klíčových kompetencí v zájmovém a neformálním vzdělávání“ a jeho výsledky budou využity v klíčových aktivitách, které se zabývají problematikou dalšího vzdělávání pedagogických i nepedagogických pracovníků v zájmovém a neformálním vzdělávání. Jedním z dílčích úkolů projektu je zmapovat a nastavit systém dalšího vzdělávání těchto pracovníků tak, aby byl efektivnější, reagoval na aktuální poptávku a byl co nejvíce dostupný všem uchazečům jak z oblasti zájmového, tak i neformálního vzdělávání. Tohoto vzdělávání by se postupem času měli účastnit nejen pracovníci pracující s cílovou skupinou – dětmi a mládeží4, což jsou v případě středisek volného času, školních klubů, školních družin pedagogičtí pracovníci, ale tento druh vzdělání by měl být plně otevřen i pracovníkům pracujícím s mládeží ve volném čase v nestátních neziskových organizacích a konečně i pracovníkům pracujícím ve výše zmíněných typech organizací v tzv. podpůrných činnostech (např. ekonomům, IT pracovníkům, fundraiserům apod.). Z tohoto důvodu byla realizována tato analýza stavu potřeb dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, a proto byli také do výběrového souboru respondentů zařazeni i nepedagogičtí pracovníci a pracovníci s dětmi a mládeží v NNO.

2.1. Cíle a hypotézy výzkumu S výstupy této analýzy budou pracovat především odborní pracovníci projektu KPŽ klíčových aktivit systému vzdělávání (Studium pedagogiky volného času; Průběžné vzdělávání; Funkční vzdělávání), ale dílčí výstupy budou využívat i pracovníci klíčové aktivity Standardizace organizací neformálního vzdělávání (KA02) při tvorbě vzdělávacích

programů

zaměřených

na

kompetence

vedoucích

pracovníků

školských zařízení pro zájmové vzdělávání a nestátních neziskových organizací dětí a mládeže nebo pracujících s dětmi a mládeží. A dále pak pracovníci klíčové aktivity uznávání neformálního vzdělávání (KA06), kteří díky analýze zjistí, jaký je zájem a postoj k dalšímu vzdělávání především pracovníků a dobrovolníků v NNO.

4

Dle zákona o úmluvě o právech dítěte (zákon č. 104/1991 Sb.) je za dítě považována každá lidská bytost mladší osmnácti let. V ČR zákon o mládeži není dosud implementován, většina zemí EU se shoduje na konsenzu, že za mládež je považována populace ve věku 15 – 26 let (v posledních letech až 30 let).

-6-

Dosavadní realizátoři DVPPzv disponují základním přehledem o současném stavu tohoto systému vzdělávání především na základě své zkušenosti a díky rozvinuté síti krajských koordinátorů. Stávající znalosti však dosud nebyly kvantitativně podloženy a systematicky analyzovány. Základní hypotézy výzkumu: 1. Pedagogičtí pracovníci nejsou dostatečně informováni o systému DVPPzv a organizace, ve kterých pracují, se ne vždy řídí tzv. vzdělávacím plánem organizace. 2. Se zvyšujícím se věkem a délkou praxe v oboru stoupá mezi pracovníky informovanost a zájem o další vzdělávání. 3. Zaměstnanci a dobrovolníci pracující s dětmi a mládeží v NNO a nepedagogičtí pracovníci v SVČ, ŠK, ŠD nemají o DVPPzv dostatek informací a nemají s ním zkušenosti. 4. Mezi pedagogickými pracovníky v SVČ a ŠK a ŠD stoupá zájem o vzdělávání v oblasti pedagogiky, a to především proto, že pracovníci, kteří nemají minimálně středoškolské vzdělávání s maturitou v oblasti pedagogických věd, si jej musí do konce roku 2014 doplnit.5 5. Pokud se organizace řídí vzdělávacím plánem (povinnost organizace - SVČ, ŠD, ŠK), bývá tento hlavním podnětem pro další vzdělávání pedagogických pracovníků. Cílem této analýzy bylo popsat stávající systém DVPPzv, tedy zjistit, jaká je mezi pracovníky pracujícími s dětmi mládeží ve volném čase znalost tohoto systému vzdělávání, jak se o něm informují, jak hodnotí jeho kvalitu, co je motivuje k účasti v tomto systému vzdělávání, jaké je jejich současné vzdělání a o jaké druhy vzdělávacích kurzů by měli do budoucna zájem. Dále byl zjišťován procentuální počet účastníků podle typů organizací a pracovních pozic (SVČ, ŠK, ŠD, NNO), zdali se vzdělávají průběžně a jak se liší znalost a využívání DVPPzv v jednotlivých krajích. Získaná data byla analyticky zpracována statistickým softwarem SPSS. Výsledky šetření poslouží k nastavení nové nabídky v oblasti DVPPzv, která bude spojena s případnými podněty k legislativním a systémovým změnám v této oblasti. Tyto změny by měly vést k zefektivnění systému DVPPzv a jeho zpřístupnění všem pracovníkům pracujícím s dětmi a mládeží ve volném čase. Změny by měly mít pozitivní dopad jak na pracovníky s dětmi a mládeží, tak především na děti a mládež, 5

Viz vyhláška č. 317/2005 Sb., která byla novelizována vyhláškou č. 412/2006 Sb.

-7-

jež se organizovaných aktivit ve volném čase aktivně účastní, ale i na děti, které do tohoto systému vzdělávání zatím nebyly zapojeny.

-8-

3. Metodologie Výzkumné šetření bylo kvantitativní a sběr dat byl realizován technikou řízených standardizovaných rozhovorů prováděných podle dotazníků obsahujících přesné formulace otázek, kategorizované varianty odpovědí a místo pro záznam odpovědí respondentů. K odborné spolupráci byli přizváni pracovníci vybraných SVČ, kteří zároveň plní roli tzv. krajských koordinátorů DVPPzv pro potřeby NIDM. Dotazník byl sestaven výzkumným týmem KPŽ, poté byl s koordinátory konzultován a před samotným sběrem dat proběhla krátká pilotáž, aby byla ověřena srozumitelnost dotazníku. Po proškolení výzkumným týmem KPŽ, koordinátoři v roli tazatelů realizovali řízené strukturované rozhovory v krajích, ve kterých působí. V rámci šetření byli dotazováni pedagogičtí pracovníci SVČ, ŠK, ŠD a pracovníci a dobrovolníci NNO působící na různých pozicích, v organizacích různé velikosti, zaměření a velikosti jejich působiště (obce). Pro samotný výběr zkoumaného vzorku (organizací a jejich pracovníků) nebyly předem stanoveny kvóty, ale z praktických důvodů probíhal spíše nahodile. Tazatelé byli požádáni, aby co nejvíce zachovávali odpovídající poměr respondentů dle typu zařízení, lokality, velikosti obce a pozice v organizaci. Dotazování proběhlo ve všech 14 krajích ČR a celkem bylo realizováno 643 rozhovorů. Rozdíly v uvedených počtech respondentů u jednotlivých grafů (n) jsou způsobeny použitím filtračních otázek, dále otázek, které umožňovaly uvést více variant odpovědi nebo chybějícími údaji (respondent otázku v dotazníku odmítnul zodpovědět). Sběr dat proběhl v září až listopadu 2009.

-9-

4. Hlavní zjištění •

Pokud jde o vzdělání respondentů, 50% jich uvedlo, že dosáhli vzdělání středoškolského

s maturitou

a

42%

vysokoškolského.

V případě

pedagogického vzdělání 27% dotázaných uvedlo, že mají střední pedagogické vzdělání,

27%

vysokoškolské

a

13%

respondentů

získalo

jiný

typ

pedagogického vzdělání, přičemž se většinou jednalo o vzdělání získané v rámci DVPPzv (viz graf č. 4 – 5). Z celkového počtu 643 respondentů jich 459 uvedlo, že jsou pedagogickými pracovníky v organizacích SVČ, ŠK, ŠD. Z tohoto počtu pedagogů jich 12% uvedlo, že nemají žádné pedagogické vzdělání. •

O systému DVPPzv jsou informovány přibližně dvě třetiny dotázaných respondentů (viz graf č. 12 – 13). Informovanost o tomto systému je výrazně nižší mezi pracovníky a dobrovolníky NNO (mohou mít vlastní systémy vzdělávání, DVPPzv se na ně dle vyhlášky 317/2005 Sb. nevztahuje).

•

Nejvíce informací o DVPPzv a realizátorech vzdělávání mají ředitelé SVČ, ŠK ŠD. Ovšem 26% ředitelů nikdy neslyšelo o tzv. krajských koordinátorech DVPPzv, kteří pro NIDM distribuují informace o kurzech v cílových organizacích a sledují jejich poptávku (viz. graf č. 17 - 18)6.

•

Jako zdroj informací o dalším vzdělávání je nejvíce využívána běžná korespondence (poštovní, emailová), informace od kolegů a nadřízených a samostatné vyhledávání informací na internetu. Ředitelé využívají více informací od kolegů a nadřízených orgánů, pracovníci využívají více běžnou korespondenci. Ředitelé se také sami (samostatně) častěji informují u krajského koordinátora DVPPzv, u kolegů a osvědčených vzdělavatelů (viz. graf č. 22 – 28).

•

Celkem 44% dotázaných zástupců oslovených organizací absolvovalo vzdělávací kurz pořádaný NIDM, přičemž téměř tři čtvrtiny respondentů z tohoto počtu je absolvovalo v posledních dvou letech (viz. graf č. 29 – 35). Z pracovníků SVČ, ŠK, ŠD je nejčastěji absolvovali ředitelé (73%). Naprostá

6

V období sběru dat nepůsobili krajští koordinátoři DVPPzv ve všech krajích, viz. str. 24.

- 10 -

většina účastníků (96%) je považuje za „velmi“ nebo „spíše dobrý“. Ani jeden z absolventů vzdělávacího kurzu NIDM neoznačil jejich odbornou úroveň za „rozhodně nízkou“ (viz graf č. 39). Z těch, co absolvovali kurzy u jiných organizátorů, je hodnotí jako „velmi“ nebo „spíše dobré“ v 90% případů. •

Z oslovených respondentů jich nejvíce absolvovalo kurz v rámci průběžného vzdělávání, přičemž tato skutečnost je přímo úměrná s věkem respondenta a délkou praxe. Například z respondentů s méně než tříletou praxí se kurzu zúčastnilo 26%, respondentů s více než desetiletou praxí se kurzu zúčastnilo 65% z nich (viz graf č. 54 – 55).

•

Respondenti by se nejvíce chtěli vzdělávat v oblastech pedagogiky a psychologie, řízení lidských zdrojů, sportovních aktivit a osobnostní a sociální výchovy. Pracovníci SVČ, ŠK a ŠD pak častěji než ostatní zmiňovali výtvarné techniky, pracovníci (také dobrovolníci) NNO uváděli častěji environmentální výchovu (viz graf č. 56). Nejmenší zájem byl o mediální výchovu, výchovu v demokratického občana a výchovu k myšlení v evropských a globálních souvislostech.

•

Hlavním kritériem pro účast v kurzu je vlastní zájem účastníka a možnost výměny zkušeností. V případě ředitelů školských zařízení je při výběru kurzu důležitý také vzdělávací plán organizace. Kritérium kariérního růstu a finančního ohodnocení je nejméně důležité pro pracovníky NNO (viz graf č. 57 – 560).

•

Kurzů v zahraničí (pořádaných zahraničním vzdělavatelem) se účastnila pouhá 3% dotázaných. 81% respondentů ani žádné zahraniční kurzy nezná (viz graf č. 61).

- 11 -

5. Zpráva 5.1. Struktura souboru Pro komplexnější přehled o problematice byli do výzkumu zahrnuti pracovníci z různých typů organizací pracujících s dětmi a mládeží ve volném čase. Nejvýrazněji byli zastoupeni pracovníci školských zařízení pro zájmové vzdělávání (SVČ, ŠK, ŠD - 81%, 521 osob), a to proto, že další vzdělávání pedagogických pracovníků v zájmovém vzdělávání tak, jak jej stanovuje legislativa ČR7, se doposud týkalo především jich. Zástupců NNO bylo 15% (96 osob) a pracovníků jiných organizací byla 4% (26 osob). Jednalo se především o zástupce škol, kteří mají ve své kompetenci ŠK a ŠD a soukromé subjekty.

Graf č. 1 Typ organizace

Ve výběrovém souboru výrazně převažovaly ženy (75%) nad muži, což ale v oblasti zájmového a neformálního vzdělávání, podobně jako v oblasti vzdělávání formálního, je v ČR současný standard8. Co se týká věkového složení respondentů, bylo rozloženo rovnoměrně, nejméně bylo respondentů starších 60-ti let (2%) a respondentů do 20-ti let věku (8%). Věková skupina 41 – 50 let mírně převažovala (30%). Dotazování proběhlo ve třinácti krajích ČR, pro zajímavost uvádíme tabulku s počty respondentů.

7

Vyhláška 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů. 8 Podle databáze ÚIV – Regionální školství - byl počet učitelů (včetně těch, kteří jsou ve třídách/skupinách pro děti/žáky/studenty se SVP) k 30.9. 2009 celkem 149 229, z toho bylo 114 225 žen, což představuje 76,6%.

- 12 -

Tab. č. 1 Počty respondentů podle krajů Kraj

Frekvence

%

Praha

69

10,8

Středočeský

56

8,7

Jihočeský

48

7,5

Plzeňský

61

9,5

Karlovarský

31

4,8

Ústecký

37

5,8

Liberecký

0

0

Královéhradecký

93

14,5

Pardubický

22

3,4

Vysočina

24

3,7

Olomoucký

33

5,1

Moravskoslezský

37

5,8

Zlínský

55

8,6

Jihomoravský

75

11,7

643

100,0

Celkem

Graf č. 2 Věkové složení souboru

Zaměříme-li se na věkové složení a typ organizace, zjistíme, že v NNO častěji pracují mladší pracovníci. Nejstarší pak v jiném typu organizace než je SVČ, ŠK, ŠD nebo NNO. Převážně šlo o školy nebo soukromé subjekty.

- 13 -

Graf č. 3 Věkové složení souboru x typ organizace

50% dotázaných uvedlo, že mají vzdělání středoškolské s maturitou a 42% vzdělání vyšší odborné nebo vysokoškolské. 4% respondentů měla vzdělání pouze základní. Graf č. 4 Vzdělání respondentů

Pokud jde o pedagogické vzdělání, 54% respondentů uvedlo, že mají buď středoškolské, nebo vysokoškolské. Naopak 25% všech respondentů nemá pedagogické vzdělání žádné. Ti co uvedli, že v současné době studují, uváděli jako typ studia nejčastěji VŠ, konkrétně pedagogické fakulty. V případě těch, kteří uvedli

- 14 -

jiný typ pedagogického vzdělání než SŠ nebo VŠ, se jednalo především o studium absolvované v rámci DVPPzv. Graf č. 5 Pedagogické vzdělání

Z celkového počtu 643 dotázaných bylo 459 osob pedagogickými pracovníky (tj. pracovníci SVČ, ŠK, ŠD), kteří pracují s cílovou skupinou – dětmi a mládeží. Z tohoto počtu pedagogických pracovníků jich 12% uvedlo, že nemají žádné pedagogické vzdělání (56 osob). Z pracovníků pracujících v NNO (ať už v zaměstnaneckém poměru nebo jako dobrovolníci) jich s cílovou skupinou pracovalo 84. Bez pedagogického vzdělání jich bylo celkem 47. Nutno podotknout, že z těchto 47 pracovníků pracujících s cílovou skupinou jich je 30 dobrovolníků. Téměř polovina dotazovaných působí v zařízeních, která jsou v menších a středně velkých obcích (5 000 – 49 999 obyvatel), téměř čtvrtina působí v zařízeních ve větších městech s více jak 100 000 obyvateli. Graf č. 6 Velikost obce – počet obyvatel

- 15 -

Kromě toho, že jsme se zaměřili na různé typy organizací, byli dotazováni respondenti zaujímající nejrůznější pozice. Do šetření tak byli zařazeni ředitelé či manažeři organizací, pracovníci na vedoucích pozicích týmů a řadoví pracovníci, kteří pracují s dětmi a mládeží, vedoucí a řadoví pracovníci v podpůrných činnostech, kteří zajišťují chod organizací a v případě NNO i dobrovolníci. Ze školských zařízení byli nejvýrazněji zastoupeni „řadoví pedagogičtí pracovníci“ (50%), tedy pracovníci pracující přímo s cílovou skupinou ve školských zařízeních pro zájmové vzdělávání, dále pak „vedoucí pedagogičtí pracovníci“ (22%) a ředitelé organizací (17%). Graf č. 7 Pozice v organizaci SVČ, ŠK, ŠD

Graf č. 8 Pozice v organizaci NNO

- 16 -

Mezi zástupci NNO převažovali dobrovolníci, kteří pracují s cílovou skupinou (32%; 30 osob) a „řadoví pracovníci s cílovou skupinou“ (22%; 21 osob).9 Celkem bylo v souboru dobrovolníků 46 osob. Pracovně právní vztah respondentů ukazuje graf č. 8. Převažovali pracovníci se stálým, ať již celým pracovním úvazkem (55%) či úvazkem zkráceným (13%) a dále pak pracovníci na dohodu o provedení práce (DPP) se 13%. Dobrovolníků bylo v souboru 5%. Graf č. 9 Pracovně právní vztah

Pozn.: DPČ – dohoda o pracovní činnosti, DPP – dohoda o provedení práce, OSČ – osoba samostatně výdělečně činná.

Pokud jde o délku praxe v oblasti práce s dětmi a mládeží, 54% respondentů uvedlo, že mají praxi delší než 10 let. Graf č. 10 Délka praxe

9

U souborů, které neobsahují minimálně 100 jednotek, je vhodnější uvádět absolutní čísla.

- 17 -

Nejkratší počet let praxe v oboru vykazovali pracovníci NNO, nejdéle v oboru pracují zástupci jiného typu organizací a ŠK a ŠD, což souvisí s uvedeným věkem, viz graf č. 3. Graf č. 11 Délka praxe x typ organizace

5.2. Znalost DVPPzv a subjektů se jím zabývajícími V úvodu dotazníku jsme se vedle zjišťování sociodemografických charakteristik respondentů zaměřili také na jejich obeznámenost se zkratkami DVPPzv, NIDM, NIDV, KVIC a PC. DVPPzv je zkratka pro systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v zájmovém vzdělávání. NIDM je zkratka Národního institutu dětí a mládeže, který patří mezi hlavní subjekty poskytující DVPPzv, podobně jako NIDV – Národní institut dalšího vzdělávání.10 KVIC11 je zkratka pro krajské vzdělávací a informační centrum (někdy také kulturně vzdělávací a informační centrum, zkratka je nejednotná). PC je

10

Zatímco NIDM je zaměřen především na pedagogy v zájmovém a neformálním vzdělávání, NIDV je zaměřen na pedagogy z oblasti vzdělávání formálního, tedy standardních škol všech typů, podléhajících školskému kurikulu. Hlavní náplní práce těchto institucí je zabezpečování odborných služeb školám, předškolním zařízením a školským výchovným zařízením. Činnost těchto institucí se liší, některé jsou určeny pouze pedagogům, jiné i širší veřejnosti, rodičům apod.

11

- 18 -

tzv. pedagogické centrum. I v těchto dvou zmíněných institucích probíhá další vzdělávání pedagogických pracovníků. V případě pracovníků SVČ, ŠK a ŠD je znalost zkratky NIDM a DVPPzv relativně vysoká. NIDM zná v průměru 72% respondentů, DVPPzv téměř 77% respondentů z této cílové skupiny. Zástupci NNO znají tyto zkratky výrazně méně. NIDM zná 53% respondentů a pojem DVPPzv 36%. Vzhledem k tomu, že další vzdělávání pedagogických pracovníků se ze zákona nevztahuje na pracovníky (a dobrovolníky) NNO, jsou uvedené hodnoty spíše vyšší, než jsme očekávali.12 NIDV je nejvíce známo mezi pracovníky jiného typu organizací. Jedná se především o pracovníky škol, kteří v systému dalšího vzdělávání spadají právě pod NIDV. Navíc údaj uvedený v grafu nemůže být pokládán za statisticky významný, respondentů v této kategorii bylo pouze 26.

Graf č. 12 Znalost zkratek

Kromě toho zda respondenti znají výše uvedené zkratky, jsme se jich také zeptali, zda znají poslání institucí, jež se za nimi skrývají. Mysleli jsme i na to, že respondent nebude znát konkrétní vysvětlení zkratky, ale bude vědět, k čemu se vztahuje. Proto po položení otázky o znalosti zkratky měl tazatel za úkol těm, kteří ji neznali, stručně vysvětlit její význam a pak položit otázku zjišťující poslání dané instituce. S posláním

12

Vyhláška 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů.

- 19 -

organizací byli více seznámeni pracovníci SVČ, ŠK a ŠD a zástupci „jiných organizací“. Menší povědomí o poslání těchto institucí bylo u pracovníků NNO. Znalost poslání zcela pochopitelně korespondovala se znalostí zkratek organizací.

Graf č. 13 Znalost poslání organizací

Jelikož byla v souboru zastoupena také výrazná část pracovníků NNO (15%, což znamená 95 respondentů), pracovali jsme v následujícím grafu pouze se skupinou pracující v SVČ, ŠK a ŠD, které jsme rozdělili podle základních pozic. Především tito pracovníci by měli znát výše uvedené instituce a navíc jejich služeb i využívat. Jak se ukázalo, nejvíce jsou o nich informováni ředitelé, dále pedagogičtí pracovníci (pracovníci pracující s dětmi a mládeží) a nejméně nepedagogičtí pracovníci (pracovníci pracující v podpůrných činnostech – ekonomika, IT apod.). Ředitelům je nejznámější DVPPzv (99%).

- 20 -

Graf č. 14 Znalost zkratek organizací u pracovníků SVČ, ŠK, ŠD

Graf č. 15 Znalost poslání organizací u pracovníků SVČ, ŠK, ŠD

- 21 -

Znalost zkratek a poslání institucí pochopitelně souvisí jednak s délkou praxe v oboru – čím déle pracovník v oboru pracuje, tím spíše je zná, a jednak s věkem. Čím byli respondenti starší, tím spíše o institucích a jejich posláních věděli. Graf č. 16 Znalost zkratek organizací x délka praxe

5.3. Zdroje informací o DVPPzv 5.3.1. Krajský koordinátor Národní institut dětí a mládeže, který se dalším vzděláváním pedagogických pracovníků v zájmovém a neformálním vzdělávání zabývá, spolupracuje také s tzv. krajskými koordinátory DVPPzv13. Jde o pracovníky SVČ, kteří ve spolupráci s NIDM distribuují ve „svých“ krajích informace o aktuálních kurzech a sledují poptávku mezi potenciálními účastníky.

13

V úvodu bylo popsáno, že tito pracovníci sehráli v tomto šetření úlohu tazatelů.

- 22 -

Q. 12: Víte o pozici krajského koordinátora vzdělávacích kurzů NIDM? Graf č. 17 Znalost krajského koordinátora DVPPzv

Z výzkumu jasně vyplynulo, že o funkci krajského koordinátora DVPPzv vědí především pracovníci SVČ a dále pak pracovníci ŠK a ŠD. Krajský koordinátor by měl být nejvíce v kontaktu především s řediteli jednotlivých zařízení, což je zřetelné i z následujícího grafu č. 18. Na druhou stranu je zarážející, že 26% dotázaných ředitelů vypovědělo (24 osob), že o něm nikdy neslyšelo.

- 23 -

Q. 12: Víte o pozici krajského koordinátora vzdělávacích kurzů NIDM? Graf č. 18 Znalost krajského koordinátora DVPPzv x pracovní pozice v SVČ, ŠK, ŠD

Znalost koordinátora i v tomto případě souvisí s věkem a délkou praxe v oboru. Čím byli respondenti starší a čím déle pracují v oboru, tím spíše koordinátora DVPPzv znali. V následujícím grafu je znázorněna znalost krajského koordinátora DVPPzv pracovníky SVČ, ŠK, ŠD podle krajů, kde dotazovaní působí. Tento graf můžeme považovat spíše za ilustrativní14 a také je nutno podotknout, že v období sběru dat (září až listopad 2009) v Jihočeském, Plzeňském, Karlovarském, Královéhradeckém, Pardubickém, Libereckém, Moravskoslezském a Zlínském kraji nepůsobili krajští koordinátoři DVPPzv soustavně. Do těchto krajů více či méně distribuovali informace o kurzech koordinátoři z krajů sousedních, proto zde informovanost probíhala spíše nahodile. V těchto krajích svou činnost koordinátoři zahájili až se zařazením průběžného vzdělávání do projektu KPŽ (prosinec 2009; v Libereckém kraji sběr dat neprobíhal). 14

Vzorek respondentů není vyvážen podle počtu zaměstnanců v jednotlivých krajích.

- 24 -

Graf č. 19 Znalost krajského koordinátora DVPPzv dle krajů

Kromě toho, že pracovníci znají koordinátora DVPPzv nebo vědí o této pozici, ptali jsme se jich také na to, jak moc jeho služeb využívají. Nejvíce jeho služeb využívají zaměstnanci SVČ. 80% z nich uvedlo, že služby využívá pravidelně (29%) nebo alespoň občas (51%). Méně těchto služeb využívají zástupci ŠK a ŠD a NNO.

- 25 -

Q. 13: Využíváte Vy nebo vaše organizace (Váš nadřízený) jeho služeb? Pozn.: Odpovídali ti, co v grafu č. 17 uvedli, že koordinátora DVPPzv znají. Graf č. 20 Využívání koordinátora DVPPzv

Vzhledem k tomu, že služeb koordinátorů DVPPzv příliš nevyužívají pracovníci NNO, zaměřili jsme se v následujícím grafu na jejich využívání pracovníky SVČ, ŠK a ŠD. S koordinátorem by měl být v kontaktu především ředitel organizace, který své zaměstnance informuje o možnostech vzdělávání. Z ředitelů, kteří vypověděli, že jej osobně znají nebo vědí o jeho funkci (graf č. 18), 5% vlastně neví, zdali jeho služeb využívají a 9% ředitelů uvedlo, že jeho služeb nevyužívají. Nejméně pak jeho služeb využívají nepedagogičtí pracovníci, ovšem to především proto, že jim systém DVPPzv není primárně určen.

- 26 -

Graf č. 21 Využívání koordinátora DVPPzv x pracovní pozice v SVČ, ŠK, ŠD

5.3.2. Další zdroje informací o DVPPzv Krajský koordinátor DVPPzv není jediným zdrojem informací o vzdělávacích kurzech. Zeptali jsme se proto, jak respondenti získávají informace o dalším vzdělávání. Nabídli jsme jim osm následujících možností, přičemž u každé volili odpověď ANO nebo NE. Otázka zněla: „Jak získáváte informace o nabídce vzdělávacích kurzů DVPPzv? U každé možnosti zakroužkujte číslo, zda li ANO nebo NE.“ a) Sám/sama si je vyhledávám na internetu. b) Sám/sama se informuji přímo u osvědčeného vzdělavatele, u krajského koordinátora, u kolegů, nadřízených. c) Od krajského koordinátora NIDM - on mě pravidelně informuje. d) Od pracovníka jiné organizace - on mě pravidelně informuje. Pokud ano, uveďte název…………………………………….. d) Od nadřízeného, od kolegů – oni mě pravidelně informují. e) Z běžné korespondence – pošta, email – čekám, co přijde.

- 27 -

f) Z vysokých škol. g) O vzdělávací kurzy se nezajímám. h) Jinak (vypište). Varianty a) a b) měly zjišťovat, nakolik je respondent ve vyhledávání informací aktivní (v grafu č. 21 modrý a zelený sloupec). Varianty c), d), e) a f) měly zjišťovat, nakolik funguje komunikace mezi subjekty v těchto možnostech uvedených – krajský koordinátor (světle fialový sloupec), spolupráce mezi organizacemi (světle šedý sloupec), spolupráce uvnitř organizace (tmavě modrý sloupec) a spolupráce VŠ (červený sloupec) a oblast zájmového vzdělávání, přičemž samotný respondent nemusí vyvíjet aktivitu, ale ví, že od těchto subjektů informace přijde. Odpovědi na variantu e) měly vypovídat o tom, nakolik je běžná korespondence, ať papírová či elektronická, jako komunikační kanál efektivní (tmavě fialový sloupec).

Q 14: Jak získáváte informace o nabídce vzdělávacích kurzů DVPPzv? Graf č. 22 Zdroje informací o kurzech x typ organizace

- 28 -

Jak lze vidět, běžná korespondence (email, pošta) je nejpoužívanějším informačním kanálem.

Respondenti

se

také

nechávají

pravidelně

informovat

kolegy

a

nadřízenými, případně informace o vzdělávání samostatně vyhledávají na internetu. O něco méně často se samostatně informují u koordinátora DVPPzv či osvědčeného vzdělavatele, ale přeci jenom se jedná o podstatně častější způsob, než že by koordinátor DVPPzv informoval je. Tuto variantu uvedla pouze čtvrtina zaměstnanců SVČ a 10% zástupců ŠK a ŠD. Je ovšem nutno zdůraznit, že 1. v době sběru dat v některých

krajích

krajští

koordinátoři

nepůsobili

(viz.

výše),

2.

je

velmi

pravděpodobné, že respondenti jako běžnou korespondenci vnímali i informace od krajských koordinátorů, kteří je oslovovali především emailem. V následujícím grafu jsme se zaměřili pouze na pracovníky SVČ, ŠK a ŠD a rozdělili jsme je podle pozic.

Graf č. 19 Zdroje informací o kurzech x pracovní pozice v SVČ, ŠK, ŠD

Z grafu je zřejmé, že ředitelé se častěji než jejich podřízení sami (samostatně) informují u kolegů, osvědčeného vzdělavatele nebo koordinátora kurzů DVPPzv (zelený sloupec, 63%). 62% ředitelů si informace také samostatně vyhledává na internetu (modrý sloupec). 46% z nich uvedlo, že o kurzech je pravidelně informuje krajský koordinátor, tedy čekají, jaká informace se k nim

- 29 -

dostane. Nejčastěji se ale o kurzech DVPPzv dozvídají tak, že dostávají pravidelné informace od kolegů a nadřízených orgánů, tedy nemusejí vyvíjet iniciativu, informace k nim dojde. Tuto možnost uvedlo 75% dotázaných ředitelů. I v tomto případě lze ale předpokládat, že ačkoli je informuje koordinátor, respondenti je mohou vnímat jako kolegy či nadřízené orgány (navíc v době sběru dat koordinátoři nepůsobili ve všech krajích, viz výše). Pedagogičtí pracovníci se o kurzech DVPPzv nejčastěji dozvídají z běžné korespondence, tedy vyčkávají, co poštou či emailem přijde (78%). 49% pedagogických pracovníků čeká na informace od nadřízeného nebo kolegů a 48% si vyhledává informace samostatně na internetu. 17% pedagogických pracovníků uvedlo, že se o vzdělávací kurzy nezajímá (procentní údaje v tomto odstavci jsou zprůměrňovány mezi pedagogy z SVČ a ŠK + ŠD). Graf č. 24 Zdroje informací pedagogický pracovník SVČ

Graf č. 25 Zdroje informací pedagogický pracovník ŠK, ŠD

Pokud bychom z tohoto pohledu porovnali zaměstnance SVČ a ŠK a ŠD, je možné konstatovat, že zástupci ŠK a ŠD využívají většinu informačních zdrojů o něco více

- 30 -

než pracovníci SVČ, a to zejména běžné korespondence a informací od kolegů a nadřízených. Podrobněji jsme analyzovali situaci mezi pracovníky v SVČ, když jsme provedli rozdělení podle pozic – ředitel, pedagogický pracovník a nepedagogický pracovník. Nepedagogických pracovníků bylo v tomto průzkumu zařazeno málo na to, abychom vyvozovali relevantní závěry. Nicméně z následujícího grafu jsou zřejmé priority jednotlivých skupin. Ředitelé se častěji informují samostatně u vzdělavatelů, krajského koordinátora či kolegů (zelený sloupec), a také dostávají častěji informace od nadřízených orgánů či kolegů, kteří je informují. Využívání běžné korespondence, tedy čekání na to co přijde, je u všech tří skupin respondentů velmi podobné. Graf č. 26 Zdroje informací o kurzech v SVČ

- 31 -

Co se týká nezájmu o kurzy, největší nezájem vykazovali pracovníci s praxí v oboru kratší než tři roky. Čím déle pracovníci v oboru pracují, tím jejich zájem o DVPPzv vzrůstá a využívají více informačních zdrojů.

Graf č. 27 Zdroje informací o kurzech x léta praxe

- 32 -

Graf č. 28 Zdroje informací o kurzech x věk pracovníka

Zájem o DVPPzv lze porovnávat i v souvislosti s věkem. Nezájem o kurzy DVPP je nejvyšší u nejmladší věkové kategorie do 20 let. S přibývajícím věkem si respondenti více samostatně vyhledávají informace na internetu (modrý sloupec) nebo se samostatně informují u kolegů, nadřízených apod. (zelený sloupec). Velkou roli ve způsobu informování hraje stále také běžná korespondence – email, pošta a kolegové či nadřízení, kteří informaci poskytnou.

- 33 -

5.4. Účast v kurzech 5.4.1. Kurzy pořádané NIDM Následující graf přináší přehled o tom, kolik respondentů absolvovalo vzdělávací kurzy, které pořádal NIDM. Nezajímali jsme se pouze o to, zda-li se respondent někdy vzdělávacího kurzu účastnil, ale zajímalo nás také, jak je jejich zkušenost s kurzem aktuální. Proto jsme ve škále odpovědí nabídli označit možnost, že se kurzu účastnili v posledních dvou letech. Q 15: Absolvoval/a jste někdy vzdělávací kurz/y organizované NIDM? Graf č. 29 Absolvování kurzu NIDM x typ organizace

- 34 -

Celkem 44% dotázaných zástupců oslovených organizací absolvovalo vzdělávací kurz pořádaný NIDM. Nejméně účastníků je z NNO, jimž, jak už bylo předesláno, není systém DVPPzv primárně určen. Proto jsme se v následujícím grafu zaměřili opět pouze na pracovníky SVČ, ŠK ŠD.

Graf č. 30 Absolvování kurzu NIDM x pracovní pozice v SVČ, ŠK, ŠD

Z těchto respondentů se kurzů účastnili nejvíce ředitelé (73%), dále pedagogičtí pracovníci (45%) a nejméně pracovníci nepedagogičtí (24%). Zarážející se ovšem může zdát skutečnost, že 22% dotázaných ředitelů a 45% pedagogických pracovníků se žádného kurzu pořádaného NIDM neúčastnilo. I v tomto případě jsme se tedy zaměřili podrobněji zvlášť na pracovníky v SVČ a pracovníky ŠK + ŠD. Z následujícího grafu č. 30 a 31 je patrné, že o něco menší zkušenost s účastí na kurzech mají pracovníci ŠK a ŠD.

- 35 -

Graf č. 31 Absolvování kurzu NIDM x pracovník SVČ

Graf

č.

32

Absolvování kurzu pracovník ŠK a ŠD

NIDM

x

Pokud jde o pracovníky SVČ, více než ostatní se kurzů účastnili ředitelé, kteří tyto varianty odpovědi uvedli v 90% případů. Graf č. 20 Absolvování kurzu NIDM x pracovníci SVČ

- 36 -

I v tomto případě účast na kurzech souvisí s věkem respondentů a délkou praxe v oboru. Čím měl respondent delší praxi v oboru nebo byl starší (s výjimkou kategorie 51-60), tím spíše se vzdělávacího kurzu účastnil. Graf č. 3421 Absolvování kurzu NIDM x praxe v oboru

Graf č. 3522 Absolvování kurzu NIDM x věk

- 37 -

Největší zkušenost s kurzy NIDM vykazují respondenti ve středním věku. Ve věku 31– 40 let se kurzů účastnilo 48% respondentů, ve věku 41 – 50 let to bylo 56% respondentů.

- 38 -

5.4.2. Ceny kurzů pořádaných NIDM S cenami kurzů, které NIDM nabízí, je spokojena většina pracovníků SVČ, ŠK a ŠD. Nejlépe je hodnotí ředitelé, kteří mají největší přehled o jejich výši. Přesto si 9% z nich myslí, že ceny těchto kurzů jsou spíše vysoké.

Q 17: Odpovídají podle Vás ceny nabízených kurzů realizovaných NIDM jejich kvalitě? Graf č. 3623 Hodnocení ceny kurzů x pracovní pozice v SVČ, ŠK a ŠD

- 39 -

5.4.3. Hodnocení nabídky kurzů pořádaných NIDM Dále

byla

respondentům

položena

otázka,

zdali

znají

nabídku

kurzů

organizovaných NIDM. Opět se ukázala vyšší znalost mezi pracovníky SVČ, ŠK a ŠD, nežli u pracovníků NNO. Povědomí o nabídce kurzů NIDM není příliš vysoké. Například 40% pracovníků SVČ nabídku kurzů NIDM nezná, u pracovníků ŠK a ŠD nabídku nezná 45% dotázaných. V případě NNO nabídku vzdělávacích kurzů NIDM nezná 82% respondentů, což je dáno především tím, že tento systém vzdělávání jim není primárně určen. Pokud respondenti nabídku kurzů znají, hodnotí ji převážně jako vyhovující. Q 18: Vyhovuje Vám nabídka vzdělávacích kurzů pořádaných NIDM? Graf č. 37 Hodnocení nabídky kurzů NIDM x typ organizace

- 40 -

Graf č. 3824 Hodnocení nabídky kurzů NIDM x pracovní pozice v SVČ, ŠK a ŠD

Ředitelé SVČ, ŠK a ŠD mají o nabídce kurzů NIDM o něco více informací, než ostatní. O nabídce kurzů má přehled 86 % z nich. Rozhodně nebo spíše vyhovuje nabídka 68% z nich, naopak spíše nebo rozhodně nevyhovuje nabídka 18% dotázaných ředitelů. 14% z nich nabídku vzdělávacích kurzů NIDM nezná. Nabídka kurzů NIDM vyhovuje pedagogickým pracovníkům SVČ v porovnání s pedagogickými pracovníky ŠK a ŠD přibližně stejně. Stejně tak přibližně stejný počet pracovníků v těchto typech organizací nabídku nezná (45%). Spokojenost s nabídkou také souvisí s věkem a počtem let odpracovaných v oboru. Tedy čím jsou respondenti starší nebo čím déle v oboru pracují, tím spíše jsou s nabídkou spokojeni. Pokud jde o spokojenost s nabídkou kurzů napříč kraji, je přibližně vyrovnaná.

- 41 -

5.4.4. Hodnocení odborné úrovně kurzů pořádaných NIDM a kurzy jiných vzdělavatelů

Q 16: Jak byste ohodnotil/a odbornou úroveň kvality těchto kurzů (pořádaných NIDM) – kvalita lektorů, studijní materiály apod.? Graf č. 39 Odborná úroveň kurzů NIDM

Kurzy pořádané NIDM hodnotí 96% respondentů jako velmi dobré nebo spíše dobré. Jejich úroveň za spíše nízkou označilo pouze 1% dotázaných.15 Respondentů jsme se také ptali, zdali znají vzdělávací kurzy, které organizuje jiný vzdělavatel, než NIDM. Q 19: Znáte jiné vzdělávací kurzy (které nepořádá NIDM) pro pedagogické pracovníky, pedagogy volného času, vychovatele a pracovníky s dětmi a mládeží v NNO? Graf č. 4025 Jiné vzdělávací kurzy

15

Z důvodu téměř stoprocentní spokojenosti s kurzy, neuvádíme graf, který by hodnotil úroveň kurzů podle jednotlivých krajů.

- 42 -

Více než tři čtvrtiny všech dotázaných respondentů o kurzech pořádaných jinými organizátory ví (79%), účastnilo se jich 53%. Znalost jiných kurzů je mezi respondenty ve všech krajích (kde proběhlo dotazování) víceméně podobná. Dále jsme je nechali ohodnotit jejich odbornou úroveň.

Q 16: Jak byste ohodnotil/a odbornou úroveň kvality těchto kurzů (pořádaných někým jiným, než NIDM) – kvalita lektorů, studijní materiály apod.? Graf č. 4126 Odborná úroveň kurzů jiných organizátorů

Obecně lze říci, že vzdělávací kurzy pro pracovníky pracující s dětmi a mládeží ve volném čase (v oblasti zájmového a neformálního vzdělávání) jsou hodnoceny vesměs pozitivně. V případě kurzů pořádaných někým jiným, než je NIDM je spokojenost jejich účastníků také vysoká. 90% dotázaných hodnotí jejich úroveň jako velmi či spíše dobrou, jako kurzy se spíše nízkou úrovní je hodnotí pouhá 2% dotázaných. Ani v jednom případě nebyly kurzy označeny tak, že by měly velmi nízkou úroveň. Ačkoli jsou vzdělávací kurzy pořádané NIDM i jinými vzdělavateli hodnoceny velmi pozitivně, téměř 30% všech dotázaných se žádného dosud nezúčastnila. Z uvedeného tedy vyplývá, že mezi zaměstnanci oslovených organizací existuje poměrně početná skupina, která by se mohla stát cílovou skupinou vzdělávacích kurzů a studií v rámci DVPPzv.

- 43 -

5.5. Vzdělávací plán organizace Pracovníci v oblasti zájmového vzdělávání mají nejenom možnost se nadále průběžně vzdělávat, ale je to i jejich povinnost. Vzdělávání vychází z tzv. vzdělávacího plánu, který by měla mít každá organizace poskytující zájmové vzdělávání. Jde tedy o SVČ, ŠK a ŠD. Q 21: Má Vaše organizace vzdělávací plán? Graf č. 42 Vzdělávací plán x typ organizace

Jak se ukázalo, respondentů, kteří o vzdělávacím plánu ve své organizaci nevěděli, bylo nejvíce ze SVČ (27%). Je třeba podotknout, že respondentů ze ŠK bylo ve výběrovém souboru podstatně méně, pouhá 3%, tedy asi 19 osob. Pokud jde o zavedení a využívání vzdělávacího plánu, nejméně jej mají do své struktury implementovány NNO. 31% respondentů z NNO odpověděla, že vzdělávací plán nemají. Na druhou stranu musíme akceptovat skutečnost, že NNO nepodléhají již uvedené Vyhlášce 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, která pedagogickým pracovníkům školských zařízení pro zájmové vzdělávání nařizuje se průběžně vzdělávat. To neznamená, že by se pracovníci v NNO dále

- 44 -

nevzdělávali a neprohlubovali praxi. Řada NNO využívá vzdělávacích kurzů realizovaných mimo systém DVPPzv nebo disponuje vlastními vzdělávacími systémy i kurzy, které zájemci o činnost s dětmi a mládeží v těchto organizacích absolvovat musí a to bez ohledu na to, že v organizaci působí často jako dobrovolníci.16 Graf č. 43 Vzdělávací plán x pracovní pozice v SVČ, ŠK a ŠD

Pokud jsme respondenty rozdělili dle pracovních pozic (v organizacích SVČ, ŠK a ŠD), ukázalo se, že všichni ředitelé o vzdělávacím plánu vědí, ale 9% z nich jej ve své organizaci zavedený nemá. O vzdělávacím plánu mělo povědomí 76% pedagogických pracovníků a 72% pracovníků nepedagogických. Pokud jde o dodržování vzdělávacího plánu, přidrželi jsme se výpovědí ředitelů, kteří by o této problematice měli mít největší přehled. 20% z nich uvedlo, že další vzdělávání jejich pracovníků podle vzdělávacího plánu neprobíhá (11% uvedlo, že vzdělávací plán nedodržují a 9% uvedlo, že vzdělávací plán nemají). Povědomí o vzdělávacím plánu opět souvisí s počtem let v praxi a s věkem. Čím déle pracovník pracuje v oboru nebo čím je starší, tím spíš o vzdělávacím plánu ve své organizaci ví.

16

Takové vzdělávací systémy má například organizace Junák, Pionýr, Sdružení hasičů Čech a Moravy nebo Liga lesní moudrosti atd.

- 45 -

5.6. Výběr kurzů dle jejich zaměření Q 22: Při výběru vzdělávacích kurzů upřednostňujete kurzy zaměřené především na: Graf č. 44 Výběr kurzů x typ organizací

- 46 -

Graf č. 45 Výběr kurzů x pracovní pozice v SVČ, ŠK, ŠD

- 47 -

Pokud jde o zaměření kurzů, na které se uchazeč hlásí, přibližně polovina dotázaných uvedla, že se snaží střídat kurzy zaměřené na teoretické znalosti s kurzy zaměřenými na dovednosti praktické. V případě ředitelů na rozdíl od ostatních pedagogických pracovníků dvojnásobně až trojnásobně převyšuje účast na kurzech zaměřených pouze na teoretické znalosti. Pedagogičtí i nepedagogičtí pracovníci zase v porovnání s řediteli vyhledávají více kurzy zaměřené na dovednosti praktické. Ani jeden z ředitelů nevypověděl, že se dále nevzdělává, na rozdíl od pedagogických a nepedagogických pracovníků.17 Pedagogičtí pracovníci v SVČ i v ŠK a ŠD upřednostňují při výběru vzdělávacích kurzů kurzy orientované na praktické dovednosti a teoretické znalosti v podobné míře.

Graf č. 46 Výběr kurzů u pracovníků v SVČ

17

Graf č. 47 Výběr kurzů u pracovníků ŠK a ŠD

Ovšem DVPPzv nebylo dosud primárně zaměřeno na nepedagogické pracovníky.

- 48 -

Pedagogičtí pracovníci pracující s dětmi a mládeží v oblasti zájmového vzdělávání jsou

povinni

disponovat

minimálně

středoškolským

vzděláním

s maturitou

pedagogického směru (případně pedagogickým vzděláním z vyšší odborné školy nebo školy vysoké). Ti, kteří nedosáhli některé z těchto úrovní vzdělání (nebo si ho chtějí rozšířit např. za účelem výkonu náročnějších pozic), mohou absolvovat některé ze studií v rámci systému DVPP, který rozlišuje jeho tři základní typy:18 1. Studium ke splnění kvalifikačních předpokladů. 2. Studium ke splnění dalších kvalifikačních předpokladů. 3. Studium k prohlubování odborné kvalifikace. V následující tabulce uvádíme typy studia s jejich podskupinami a údaj kolik respondentů daný typ studia absolvovalo.

Tabulka č. 2 typy studia v rámci DVPP

Typ studia

Podskupina

Studium ke splnění kvalifikačních předpokladů

Studium v oblasti pedagogických věd

Studium ke splnění dalších kvalifikačních předpokladů Studium k prohlubování odborné kvalifikace

Počet absolventů – respondentů tohoto šetření 71

Studium pedagogiky

89

Studium pro ředitele škol a školských zařízení (100 h) Studium pro asistenty pedagoga

41

Studium k rozšíření odborné kvalifikace

92

Studium pro vedoucí pedagogické pracovníky (350 h) Studium pro výchovné poradce

28

Studium k výkonu specializovaných činností

41

Kurzy v rámci průběžného vzdělávání (min. 4 h např.: kurz prezentace apod.)

335

7

9

Výše zmíněné typy studia zajišťuje v ČR několik subjektů. Ne každý respondent si vzdělavatele pamatoval. Z odpovědí těch, kteří vzdělavatele uvedli, jsme sestrojili 18

Toto dělení vychází z vyhlášky 317/2005 Sb., kromě toho zákoník práce (Zákon č. 262/206 Sb.) sdružuje body 1 a 2 v § 231 a bod 3 v § 230.

49

následující graf. V odpovědích převládal NIDM a dále byly uváděny univerzity a vysoké školy.19 Graf č. 48 Vzdělavatelé v rámci DVPP

Graf č. 49 Absolvování studia v rámci DVPP

19

V této části nás zajímalo další vzdělání obecně (DVPP i DVPPzv).

- 50 -

Pokud jde o kurzy DVPP, nejčastěji respondenti bez ohledu na typ organizace absolvovali

kurzy

z oblasti

průběžného

vzdělávání,

tj.

studium

směřující

k prohlubování odborné kvalifikace. Pracovníci SVČ se také zúčastnili studia pro ředitele škol a školských zařízení a studium pedagogiky, pracovníci ŠD taktéž studia v oblasti pedagogických věd. Pracovníci (dobrovolníci) NNO se účastní, jak už bylo výše popsáno především kurzů v rámci vzdělávání průběžného. .

V následujícím grafu jsme se podrobněji zaměřili na pracovníky SVČ, ŠK a ŠD, které jsme rozdělili dle funkcí. Graf č. 50 Absolvování studia v rámci DVPP x pozice v SVČ, ŠK, ŠD

- 51 -

Graf č. 51 Absolvování studia v rámci DVPP x pozice v SVČ

.

- 52 -

Zcela očekávaně se studia určeného pro ředitele škol a školských zařízení a studia pro vedoucí pedagogické pracovníky nejčastěji účastnili ředitelé. Rozdělili jsme proto pedagogické pracovníky ještě podle typu organizace na SVČ jako jeden typ organizace a ŠK a ŠD jako druhý typ. V obou typech organizací převládá průběžné vzdělávání a pouze minimum pedagogických pracovníků absolvovalo jiný typ studia.

Graf č. 5227 Studium v rámci DVPP pracovník SVČ

Graf č. 53 Studium v rámci DVPP - pracovník ŠK, ŠD

- 53 -

Pokud dáme studium v rámci DVPPzv do souvislosti s věkem zjistíme, že čím jsou respondenti starší, tím spíše se studia účastnili. Podobně je to i s délkou praxe v oboru Graf č. 54 Absolvování studia v rámci DVPP x věk

- 54 -

Graf č. 55 Absolvování studia v rámci DVPP x délka praxe

- 55 -

Respondentů jsme se také ptali, jaké zaměření kurzů je pro ně momentálně aktuální, respektive v jaké oblasti by se chtěli vzdělávat a byli vyzváni i k tomu, aby do dotazníku zaznamenali konkrétní typ kurzu. Q 24: Ve kterých níže uvedených oblastech byste se chtěl/a vzdělávat? Graf č. 56 Preferované oblasti vzdělávání

Respondenti mohli označit více tematických oblastí. Bez ohledu na to, ve kterém typu organizace respondenti pracují, byla nejčastěji uváděna oblast pedagogiky a psychologie. Pracovníci SVČ, ŠK a ŠD pak ještě častěji než ostatní zmiňovali výtvarné techniky, pracovníci (dobrovolníci) NNO uváděli častěji environmentální výchovu.

- 56 -

5.7. Kritéria pro výběr kurzu Co se týká motivace pracovníků pracujících s dětmi a mládeží ve volném čase účastnit se studia či kurzu v rámci DVPPzv, nabídli jsme jim jedenáct faktorů, u kterých měli rozhodnout, zdali je k účasti motivují či nikoliv. Odpověď mohli volit na pětistupňové škále od „rozhodně důležité“ až po „rozhodně nedůležité“. Hlavním motivačním faktorem je pro naše respondenty vlastní zájem o problematiku.

Q 25: Uveďte, co je pro Vás důležité při výběru kurzu / studia: Graf č. 57 Kriteria pro výběr kurzu

Kromě vlastního zájmu je pro respondenty důležitá také možnost výměny zkušeností a získání osvědčení o získané kompetenci. Při výběru kurzu hraje roli i to, že kurz je akreditován MŠMT. Nejméně rozhodování o účasti na kurzu ovlivňuje možnost kariérního postupu (spojeno s finančním ohodnocením za absolutorium) a ani není důležité, že kurz trvá krátce.

- 57 -

V následujícím grafu jsme respondenty rozdělili podle institucí, ve kterých pracují: Graf č. 58 Kriteria pro výběr kurzu x typ organizace

Vlastní zájem pracovníků účastnit se kurzu nebo studia je ve všech typech organizací důležitým faktorem podobně jako výměna zkušeností. Na druhou stranu pro pracovníky všech typů organizací není důležité, aby kurz byl krátký a ani se kurzů příliš neúčastní z pocitu, že by za ostatními zaostávali. Pracovníci SVČ, ŠK+ŠD a NNO se kurzů neúčastní ani kvůli kariérnímu postupu a pro pracovníky SVČ a NNO není příliš důležité finanční ohodnocení (méně důležité je to pro pracovníky NNO). Pro pracovníky NNO je také vzhledem k ostatním organizacím nejméně důležitý vzdělávací plán a doporučení zaměstnavatele (často se totiž jedná o dobrovolníky).

- 58 -

Následující graf znázorňuje motivace pracovníků SVČ, ŠK a ŠD, které jsme rozdělili podle základních pozic. Graf č. 59 Kriteria pro výběr kurzu x pozice v SVČ, ŠK, ŠD

Jak lze vidět, pro ředitele je více než pro ostatní důležitý vzdělávací plán organizace a možnost výměny zkušeností. Pedagogičtí pracovníci pak spolu s řediteli dbají také více na to, aby kurz byl akreditován MŠMT. Pokud jsme dali kritéria pro výběr kurzu do souvislosti s délkou praxe (což většinou koresponduje i s věkem), můžeme si všimnout, že u všech skupin respondentů je stejně důležitý vlastní zájem, u všech má podobnou váhu doporučení (nařízení) zaměstnavatele nebo možnost výměny zkušeností (graf č. 56). Pro skupinu s nejkratší praxí není důležitý konkrétní lektor. Pro respondenty s nejkratší a zároveň také s nejdelší dobou praxe je důležitějším faktorem rozhodování vzdělávací plán.

- 59 -

Graf č. 60 Kriteria pro výběr kurzu x délka praxe

5.8. Kurzy v zahraničí Pokud jde o kurzy pořádané zahraničním organizátorem, 81% respondentů žádný takový vzdělávací kurz nezná. 16% respondentů o kurzech ví, ale neúčastnili se jich, pouze 3% dotázaných (19 osob) má se zahraničním kurzem aktivní zkušenost.

Graf č. 6128 Absolvování kurzu v zahraničí

- 60 -

6. Závěry Další vzdělávání pedagogických pracovníků pracujících v zájmovém vzdělávání a pracovníků pracujících s dětmi a mládeží v NNO je v dnešní době proces nezbytný. Z předvýzkumu i výzkumu víme, že k prohlubování a zvyšování znalostí, dovedností a odborné kvalifikace u pracovníků s dětmi a mládeží v ČR dochází, a to nejen u pracovníků v zájmovém vzdělávání, na které se vztahuje legislativní opatření a tím pádem je pro ně povinné, ale i u pracovníků (a dobrovolníků) NNO, pro které je toto vzdělávání dobrovolné.20 Jak se ovšem ukázalo, tento systém vzdělávání není v ČR zcela jednotný a komplexně řešený. Vzdělávání poskytuje několik na sobě nezávislých subjektů, a to státních i nestátních s různou intenzitou působnosti v jednotlivých krajích a úrovní kvality. Vzhledem k této „nejednotnosti“ je také značně roztříštěná informovanost o možnostech a způsobech dalšího vzdělávání. Tímto se také potvrdila hypotéza č. 1 o nedostatečné informovanosti o DVPPzv (viz graf č. 15) Nejlépe jsou o možnostech dalšího vzdělávání informováni ředitelé organizací (viz graf č. 14) a dále pak pracovníci s delší praxí v oboru, která souvisí i s jejich věkem (viz graf č. 16), čímž se potvrdila hypotéza č. 2. Ředitelé nejčastěji využívají informace od kolegů, nadřízených orgánů a koordinátora DVPPzv (který byl za tímto účelem zřízen), přičemž čekají, jaké informace se k nim dostanou. O něco méně často (ale častěji než ostatní pracovníci) využívají běžné (listovní, emailové) korespondence, a také se častěji než ostatní pracovníci samostatně (z vlastní iniciativy) informují u krajského koordinátora DVPPzv, kolegů případně nadřízených orgánů. Samostatně také častěji než ostatní pracovníci vyhledávají informace na internetu (viz graf č 23). Ačkoli koordinátoři DVPPzv působí ve většině krajů ČR a měli by systematicky oslovovat ředitele (případně další pracovníky) SVČ, ŠK a ŠD, 26% dotázaných ředitelů těchto institucí vypovědělo (24 osob), že o existenci koordinátorů DVPPzv nikdy neslyšelo.21 Pokud jde o pedagogické pracovníky v SVČ, ŠK a ŠD, je jejich znalost funkce koordinátora DVPPzv výrazně nižší. 58% z nich uvedlo, že o této pozici nikdy neslyšeli. V případě nepedagogických pracovníků uvedl tuto variantu odpovědi stejný počet (viz graf č. 18). Jak jsme předpokládali v hypotéze č. 3, 20

Tito pracovníci většinou absolvují vzdělávací kurzy pořádané jejich NNO či dalšími organizacemi. V době sběru dat v Jihočeském, Plzeňském, Karlovarském, Královéhradeckém, Pardubickém, Moravskoslezském a Zlínském kraji nepůsobili krajští koordinátoři DVPPzv soustavně . 21

- 61 -

Libereckém,

nejméně se o systému DVPPzv informují a využívají pracovníci NNO a nepedagogičtí pracovníci SVČ, ŠK a ŠD. To je ale dáno především tím, že tento vzdělávací systém jim je teoreticky doposud uzavřen. Vzdělávat se sice mohou, ale nevztahuje se na ně žádná státní dotace, ze které by se „kurzovné“ mohlo uhradit. Je tedy na ředitelích institucí, zdali jim na vzdělání přispějí nebo na nich samotných, zdali si vzdělání uhradí. A vzhledem k ekonomické situaci v této sféře se taková tendence příliš neočekává. Tento fakt by mohl být jedním z podnětů na systémovou změnu – tedy zpřístupnit bezplatně DVPPzv všem pracovníkům (a dobrovolníkům) organizací pracujících s dětmi a mládeží bez ohledu na status organizace a pracovní zařazení uchazeče. Proces DVPPzv by měl úzce navazovat na tzv. vzdělávací plán, který by měla mít každá z těchto státem (krajem, obcí) zřizovaných organizací a podle kterého by se měly řídit. Přesto 9 % ředitelů vypovědělo, že jejich organizace nemá vzdělávací plán a 24 % pedagogických pracovníků vypovědělo, že o něm ve své organizaci neví. Je zřejmé, že v organizacích, kde pracují tito ředitelé a pedagogičtí pracovníci, probíhá další vzdělávání nahodile anebo neprobíhá vůbec. Na druhou stranu 91% dotázaných ředitelů vypovědělo, že vzdělávací plán má a 80% dotázaných ředitelů jej dodržuje – viz hypotéza č. 5 (viz graf č. 43). Z kurzů a forem studia DVPPzv respondenti bez ohledu na typ organizace nejčastěji absolvovali

kurzy

z oblasti

průběžného

vzdělávání,

tj.

studium

směřující

k prohlubování odborné kvalifikace (viz graf 49 – 53). Co se týče oblastí, ve kterých by se respondenti chtěli vzdělávat, byla nejčastěji zmíněna pedagogika a psychologie, výtvarné techniky a řízení lidských zdrojů. Nejméně populární jsou oblasti, jejichž obsah ještě není každému úplně znám. Paradoxně jsou to ale oblasti, které jsou v posledních letech středem pozornosti státu i orgánů EU. Jde o mediální výchovu, výchovu demokratického občana a výchovu k myšlení v evropských a globálních souvislostech. Tedy oblasti, které se zabývají nakládáním s informacemi a například participací na veřejném dění. Právě tyto aktivity (participace na veřejném dění) jsou u mladé generace nesmírně důležité – jsou to oni, kdo v budoucnu bude zastávat důležité posty ve státních či soukromých subjektech a je tudíž na místě s nimi v této oblasti pracovat. Hypotéza č. 4, že pedagogičtí pracovníci v SVČ a ŠK a ŠD, kteří nemají minimálně středoškolské

- 62 -

vzdělávání s maturitou v oblasti pedagogických věd a musí si jej doplnit, budou mít největší zájem o kurzy z oblasti pedagogiky a psychologie, se plně neprokázala, viz grafy č. 57 - 60. Pro účastníky je největší motivací vlastní zájem a výměna zkušeností, nikoliv doporučení zaměstnavatele, získání osvědčení, vzdělávací plán či kariérní postup. Výběr vzdělávacího kurzu je vždy ovlivněn několika základními faktory. Pro drtivou většinu respondentů bez ohledu na typ organizace, kde pracují, a jejich pracovní pozici to je vlastní zájem o danou problematiku a možnost výměny zkušeností. Pro většinu

dotázaných

také

není

podstatná

délka

kurzu,

respektive

výrazně

neupřednostňují krátké kurzy, a také pro ně není příliš důležité finanční ohodnocení nebo kariérní postup, přičemž dva naposled zmíněné faktory jsou nejméně důležité pro pracovníky NNO. Vzdělávací plán hraje větší roli při rozhodování zejména pro ředitele organizací, pro ostatní pracovníky jsou důležitější jiné faktory. Vlastní zájem a touha po výměně zkušeností jasně vypovídá o popularitě vzdělávacích kurzů všeho druhu. Analýza současného stavu Dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v zájmovém a neformálním vzdělávání, jejíž závěry jsou obsaženy v této zprávě, se ukázala jako důležitá. Podařilo se poukázat jednak na nejednotnost tohoto systému v oblasti informování potenciálních zájemců a nesourodost v nabídce, ale na druhou stranu se ukázalo, že instituce zabývající se touto problematikou mají co nabízet a mezi zaměstnanci oslovených organizací existuje poměrně početná skupina, která by se mohla stát cílovou skupinou vzdělávacích kurzů a studií v rámci DVPPzv.

- 63 -

7. Shrnutí a doporučení •

Analýza současného stavu DVPPzv poslouží jako odrazový můstek při nastavování a tvorbě nabídky vzdělávacích programů pro pedagogické i nepedagogické pracovníky v zájmovém a neformálním vzdělávání.

Doporučené kroky vedoucí k nápravě: Z analýzy vyplývá, že v současné době je mezi pedagogickými pracovníky v zájmovém a neformálním vzdělávání největší zájem o standardní vzdělávací programy jako jsou pedagogika a psychologie a naopak nejmenší zájem je o vzdělávání se v „nových“ průřezových tématech - výchova demokratického občana, výchova k myšlení v evropských souvislostech, mediální výchova, environmentální výchova apod. Proto by mělo dojít ve spolupráci odborných pracovníků oddělení neformálního vzdělávání (ONV) a lektorů těchto tematických oblastí ke zpracování vzdělávacích programů a předložení k akreditaci. Krajští koordinátoři by měli tyto vzdělávací programy propagovat v organizacích v krajích, kde působí a s výsledky analýzy pracovat při sestavování aktuální nabídky vzdělávacích kurzů. Dále pořádat workshopy, kde budou vzdělávací programy představovány a kde by měly probíhat ukázky příkladů dobré praxe a na internetu pak pravidelně vyvěšovat odborné články věnující se tématu. • Vzdělávání v oblasti DVPPzv poskytuje několik na sobě nezávislých subjektů, a to státních i nestátních s různou intenzitou působnosti v jednotlivých krajích a úrovní kvality. Systém je nejednotný, roztříštěný. Nejlépe jsou o možnostech dalšího vzdělávání informováni ředitelé organizací.

Doporučené kroky vedoucí k nápravě: Informace o systému vzdělávání DVPPzv včetně seznamu kontaktních osob a krajských koordinátorů řádně umístit a propagovat pomocí webových stránek NIDM, NICM, ČNA, ČRDM a SP DDM. Zmapovat všechny organizace, které nabízejí DVPP a zmapovat systém DVPP po legislativní stránce. Dále pak navázat spolupráci s akreditační komisí, NIDV a MŠMT

- 64 -

odborem 51 a pokusit se stávající systém sjednotit. Především pak sjednotit systém DVPP a DVPPzv. •

Výzkum poukázal na fakt, že znalost krajských koordinátorů mezi respondenty není příliš vysoká. Z oslovených ředitelů organizací 26% vypovědělo, že o existenci

koordinátorů

koordinátora

nevěděla

DVPPzv více

nikdy

než

neslyšelo.

polovina

O

funkci

dotázaných

krajského

pedagogických

pracovníků pracujících v SVČ, ŠK a ŠD.

Doporučené kroky vedoucí k nápravě: Pravidelně informovat o krajských koordinátorech včetně kontaktů na webových stránkách NIDM, ČRDM, SP DDM. Zvýšit povědomí o krajských koordinátorech v rámci prezentace systému vzdělávání na kulatých stolech v krajích ČR v rámci projektu Klíče pro život a dále intenzivně prezentovat systém vzdělávání při poradách SP DDM, ředitelů ZŠ a na dalších akcích. Dále zajistit a distribuovat dostatečné množství propagačních materiálů – pravidelně aktualizovat účinný informační systém o vzdělávání včetně nabídky a kontaktů na pracovníky NIDM a krajské koordinátory. • Nepedagogičtí pracovníci pracující v SVČ, ŠK a ŠD a pracovníci NNO se sice mohou vzdělávat v systému DVPPzv, ale nevztahuje se na ně žádná státní dotace, ze které by se „kurzovné“ mohlo uhradit. Je tedy na ředitelích institucí, zdali jim na vzdělání přispějí nebo na nich samotných, zdali si vzdělání uhradí. Doporučené kroky vedoucí k nápravě: Zpřístupnit bezplatně DVPPzv všem pracovníkům (a dobrovolníkům) organizací pracujících s dětmi a mládeží bez ohledu na status organizace a pracovní zařazení uchazeče. DVPPzv totiž nabízí i takové vzdělávací kurzy, které přímo nesouvisí s pedagogickou činností (např.: fundraising, PR, legislativa, kontrolní činnost atd.) a těch by se měli účastnit právě nepedagogičtí pracovníci organizací. Pokud by jim tyto kurzy byly zpřístupněny bezplatně, budou moci efektivněji vykonávat „podpůrnou“ činnost organizace, kterou mají v popisu náplně práce a výrazně tak ulehčí činnost pracovníků pracujících přímo s cílovou skupinou.

- 65 -

Na základě získaných dat může NIDM pružně reagovat na potřeby cílové skupiny a dále shromažďovat návrhy systémových a legislativních změn.

- 66 -

8. Přílohy: 8.1. Seznam grafů Graf č. 1 Typ organizace ...................................................................................... 12 Tab. č. 1 Počty respondentů dle krajů………………………………………………...13 Graf č. 2 Věkové složení souboru ........................................................................ 13 Graf č. 3 Věkové složení souboru x typ organizace ............................................. 14 Graf č. 4 Vzdělání respondentů............................................................................ 14 Graf č. 5 Pedagogické vzdělání............................................................................ 15 Graf č. 6 Velikost obce – počet obyvatel .............................................................. 15 Graf č. 7 Pozice v organizaci SVČ, ŠK, ŠD.......................................................... 16 Graf č. 8 Pozice v organizaci NNO....................................................................... 16 Graf č. 9 Pracovně právní vztah ........................................................................... 17 Graf č. 10 Délka praxe ......................................................................................... 17 Graf č. 11 Délka praxe x typ organizace .............................................................. 18 Graf č. 12 Znalost zkratek .................................................................................... 19 Graf č. 13 Znalost poslání organizací................................................................... 20 Graf č. 14 Znalost zkratek organizací u pracovníků SVČ, ŠK, ŠD ....................... 21 Graf č. 15 Znalost poslání organizací u pracovníků SVČ, ŠK, ŠD ....................... 21 Graf č. 16 Znalost zkratek organizací x délka praxe............................................. 22 Graf č. 17 Znalost krajského koordinátora DVPPzv ............................................. 23 Graf č. 18 Znalost krajského koordinátora DVPPzv x pracovní pozice v SVČ, ŠK, ŠD ........................................................................................................................ 24 Graf č. 19 Znalost krajského koordinátora dle krajů…………………………………25 Graf č. 20 Využívání koordinátora DVPPzv.......................................................... 26 Graf č. 21 Využívání koordinátora DVPPzv x pracovní pozice v SVČ, ŠK, ŠD .... 27 Graf č. 22 Zdroje informací o kurzech x typ organizace ....................................... 28 Graf č. 23 Zdroje informací o kurzech x pracovní pozice v SVČ, ŠK, ŠD............. 29 Graf č. 24 Zdroje informací pedagogický.............................................................. 30 Graf č. 25 Zdroje informací nepedagogický.......................................................... 30 Graf č. 26 Zdroje informací o kurzech v SVČ ....................................................... 31 Graf č. 27 Zdroje informací o kurzech x léta praxe............................................... 32 Graf č. 28 Zdroje informací o kurzech x věk pracovníka ...................................... 33 Graf č. 29 Absolvování kurzu NIDM x typ organizace .......................................... 34 Graf č. 30 Absolvování kurzu NIDM x pracovní pozice v SVČ, ŠK, ŠD................ 35 Graf č. 31 Absolvování kurzu NIDM x .................................................................. 36 Graf č. 32 Absolvování kurzu NIDM x pracovník ŠK a ŠD ................................... 36 Graf č. 33 Absolvování kurzu NIDM x pracovníci SVČ......................................... 36 Graf č. 34 Absolvování kurzu NIDM x praxe v oboru............................................ 37 Graf č. 35 Absolvování kurzu NIDM x věk ............................................................ 37 Graf č. 36 Hodnocení ceny kurzů x pracovní pozice v SVČ, ŠK a ŠD ................. 39 Graf č. 37 Hodnocení nabídky kurzů NIDM x typ organizace ............................... 40 Graf č. 38 Hodnocení nabídky kurzů NIDM x pracovní pozice v SVČ, ŠK a ŠD .. 41 Graf č. 39 Odborná úroveň kurzů NIDM............................................................... 42 Graf č. 40 Jiné vzdělávací kurzy........................................................................... 42 Graf č. 41 Odborná úroveň kurzů jiných organizátorů .......................................... 43 Graf č. 42 Vzdělávací plán x typ organizace ........................................................ 44 Graf č. 43 Vzdělávací plán x pracovní pozice v SVČ, ŠK a ŠD............................ 45

- 67 -

Graf č. 44 Výběr kurzů x typ organizací ............................................................... 46 Graf č. 45 Výběr kurzů x pracovní pozice v SVČ, ŠK, ŠD.................................... 47 Graf č. 46 Výběr kurzů u pracovníků v SVČ Graf č. 47 Výběr kurzů u pracovníků ŠK a ŠD ............................................................................................. 48 Tab. č. 2 Typy v rámci studia DVPP…………………………………………………..49 Graf č. 48 Vzdělavatelé v rámci DVPP................................................................. 50 Graf č. 49 Absolvování studia v rámci DVPP ....................................................... 50 Graf č. 50 Absolvování studia v rámci DVPP x pozice v SVČ, ŠK, ŠD ................ 51 Graf č. 51 Absolvování studia v rámci DVPP x pozice v SVČ .............................. 52 Graf č. 52 Studium v rámci DVPP x pracovník SVČ............................................. 53 Graf č. 53 Studium v rámci DVPP x pracovník ŠK, ŠD ........................................ 53 Graf č. 54 Absolvování studia v rámci DVPP x věk .............................................. 54 Graf č. 55 Absolvování studia v rámci DVPP x délka praxe ................................. 55 Graf č. 56 Preferované oblasti vzdělávání............................................................ 56 Graf č. 57 Kritéria pro výběr kurzu........................................................................ 57 Graf č. 58 Kritéria pro výběr kurzu x typ organizace............................................. 58 Graf č. 59 Kritéria pro výběr kurzu x pozice v SVČ, ŠK, ŠD................................. 59 Graf č. 60 Kritéria pro výběr kurzu x délka praxe ................................................. 60 Graf č. 61 Absolvování kurzu v zahraničí ............................................................. 60

- 68 -

8.2. Dotazník Vážená kolegyně, vážený kolego,

Národní institut dětí a mládeže v současné době realizuje projekt „Klíče pro život“, jehož jednou součástí je i oblast Dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPPzv) a nepedagogických pracovníků v zájmovém a neformálním vzdělávání. Obracíme se proto na Vás se žádostí o vyplnění následujícího dotazníku, který je určen pro pedagogické i nepedagogické pracovníky středisek volného času (SVČ), školních klubů (ŠK), školních družin (ŠD) a nestátních neziskových organizací (NNO) pracujících s dětmi a mládeží ve volném čase. I díky Vám budou moci být výsledky tohoto šetření využity ke stanovení další koncepce realizace těchto kurzů. Dotazník je anonymní a veškerá data budou použita pouze pro analýzu této oblasti. S výsledky

se

budete

moci

seznámit

na

stránkách

projektu

Klíče

pro

život

www.kliceprozivot.cz, kde naleznete i další informace.

Uveďte, prosím, přesný název organizace, ve které respondent působí: ………………………………………………………………………………………………………….

Pokyn pro tazatele: pokud u otázky není jiný pokyn, zapište, prosím, číslo odpovědi do rámečku vpravo od otázky.

1. Jaký je Váš věk (prosím vypište): ……

2. Respondent je: 1. Muž 2. Žena

3. Velikost obce, kde Vaše organizace působí: 1. Do 4 999 obyvatel 2. 5 000 – 19 999 3. 20 000 – 49 999 4. 50 000 – 99 999 5. Nad 100 000 obyvatel

4. Kraj (prosím, vypište):……………………………………………. ....................

- 69 -

5. Uveďte, prosím, Vaše nejvyšší dosažené vzdělání 1. Základní 2. Střední bez maturity / vyučen/a 3. Střední s maturitou 4. VOŠ; VŠ

6. Máte nějaké pedagogické vzdělání? 1. Nemám žádné pedagogické vzdělání 2. Středoškolské pedagogického směru 3. Vysokoškolské pedagogického směru 4. Jiný typ (např.: v rámci DVPP zv apod., prosím vypište): …………………………………………….. 5. V současné době studuji (uveďte typ studia)…………………………………….. 7. Jaký je charakter Vašeho pracovně právního vztahu s organizací? 1. Pracovní smlouva na celý úvazek 2. Pracovní smlouva na zkrácený úvazek 3. Dohoda o pracovní činnosti 4. Dohoda o provedení práce 5. Osoba samostatně výdělečně činná 6. Příkazní smlouva s dobrovolníkem 7. Jiný (prosím vypište): ……………………………………………..

8. Uveďte, prosím, typ organizace, ve které pracujete: 1. SVČ (DDM, Stanice mladých techniků/přírodovědců atd.) 2. ŠK 3. ŠD 4. NNO →

pokračujte otázkou č. 9. B

5. Jiný typ (prosím vypište): ……………………………………………..

- 70 -

9. Jaká je Vaše pozice v organizaci? A) Určeno pro zaměstnance SVČ, ŠK ,ŠD a „jiné“: 1. Ředitel, zástupce ředitele, předseda, manažer… 2. Vedoucí pedagogický pracovník pracující s cílovou skupinou (dětmi a mládeží) 3. Řadový pedagogický pracovník pracující s cílovou skupinou 4. Vedoucí nepedagogický pracovník pracující v podpůrné činnosti (ekonomika, IT, PR.) 5. Řadový nepedagogický pracovník v podpůrné činnosti 6. Jiné (vypište)……………………………………………………………. B) Určeno pro pracovníky NNO: 1. Ředitel, zástupce ředitele, předseda, manažer… 2. Vedoucí pracovník pracující s cílovou skupinou v NNO 3. Řadový pracovník pracující s cílovou skupinou v NNO 4. Vedoucí pracovník pracující v podpůrné činnosti v NNO 5. Pracovník pracující v podpůrné činnosti v NNO 6. Dobrovolník – Vedoucí pracovník pracující s cílovou skupinou 7. Dobrovolník – Řadový pracovník pracující s cílovou skupinou 8. Dobrovolník – Vedoucí pracovník pracující v podpůrné činnosti 9. Dobrovolník – Řadový pracovník pracující v podpůrné činnosti 10. Jiné (vypište) ……………………………………………………………

10. Kolik let celkem (od svých 15-ti let věku) máte praxi v oboru? 1. Méně než 3 roky 2. 3 až 5 let 3. 6 až 10 let 4. Více jak 10 let

11. Znáte následující zkratky? V každém řádku prosím zakroužkujte odpovídající číslo. a) Znáte tuto zkratku?

b) Je Vám známé poslání?

Ano

Ne

Ano

Ne

NIDM

1

2

1

2

NIDV

1

2

1

2

DVPP zv

1

2

1

2

KVIC

1

2

1

2

PC

1

2

1

2

Pozn.: Pokud respondent odpoví ne, prosíme vysvětlete.

- 71 -

12. Víte o funkci krajského koordinátora vzdělávacích kurzů NIDM? 1. Ano, znám ho osobně 2. Ano, ale neznám ho osobně 3. Ne, nikdy jsem o něm neslyšel → pokračujte otázkou č. 14

13. Využíváte Vy nebo Vaše organizace (Váš nadřízený) jeho služeb? 1. Ano, pravidelně 2. Ano, občas 3. Nevím 4. Ne

14. Jak získáváte informace o nabídce vzdělávacích kurzů DVPPzv? U každé možnosti zakroužkujte číslo zdali ANO nebo NE. Pozn. Jedná se o kurzy, které jsou zakončeny výstupním certifikátem, osvědčením apod., které potvrzují zvýšení nebo prohloubení kvalifikace v dané oblasti.

ano

ne

Sám/sama si je vyhledávám na internetu

1

2

Sám/sama se informuji přímo u osvědčeného vzdělavatele, u

1

2

1

2

1

2

Od nadřízeného, od kolegů – oni mě pravidelně informují

1

2

Z běžné korespondence – pošta, email – čekám, co přijde

1

2

Z vysokých škol

1

2

O vzdělávací kurzy se nezajímáte

1

2

krajského koordinátora, u kolegů, nadřízených Od krajského koordinátora NIDM - on mě pravidelně informuje Od pracovníka jiné organizace - on mě pravidelně informuje Pokud ano, uveďte název……………………………………..

Jinak (vypište) ………………………………………………………………………….

- 72 -

15. Absolvoval/a jste někdy vzdělávací kurz/y organizované NIDM? 1. Ano, v posledních dvou letech 2. Ano, už je to více jak dva roky 3. Ne, ale jsem již přihlášen/a → 4. Ne

→

pokračujte otázkou č. 18

pokračujte otázkou č. 18

5. Kurz/y jsem absolvoval/a, ale nevím kdo byl organizátor→pokračujte otázkou č. 18

16. Jak byste ohodnotil/a odbornou úroveň kvality těchto kurzů (kvalita lektorů, studijní materiály apod.)? 1. Velmi dobrá úroveň 2. Spíše dobrá úroveň 3. Spíše nízká úroveň, mají co zlepšovat 4. Velmi nízká úroveň 5. Nelze posoudit, liší se kurz od kurzu 6. Již si nevzpomínám, nedokážu posoudit

17. Odpovídají podle Vás ceny nabízených kurzů realizovaných NIDM jejich kvalitě? 1. Jsou rozhodně přijatelné 2. Jsou spíše přijatelné 3. Jsou spíše vysoké 4. Jsou rozhodně vysoké 5. Jak kdy, liší se kurz od kurzu 6. Nevím, nedokážu posoudit

18. Vyhovuje Vám nabídka vzdělávacích kurzů pořádaných NIDM? 1. Ano, rozhodně mi vyhovuje 2. Ano, spíše mi vyhovuje 3. Ne, spíše mi nevyhovuje 4. Rozhodně mi nevyhovuje 5. Nevím, nabídku kurzů NIDM neznám

19. Znáte jiné vzdělávací kurzy (které nepořádá NIDM) pro pedagogické pracovníky, pedagogy volného času, vychovatele a pracovníky s dětmi a mládeží v NNO. 1. Ano a účastnil/a jsem se jich 2. Ano, ale zatím jsem se jich neúčastnil/a 3. Ne

→

→

pokračujte otázkou č. 21

- 73 -

pokračujte otázkou č. 21

20. Jak byste ohodnotil/a odbornou úroveň kvality těchto kurzů (kvalita lektorů, studijní materiály apod.)? 1. Velmi dobrá úroveň 2. Spíše dobrá úroveň 3. Spíše nízká úroveň, mají co zlepšovat 4. Velmi nízká úroveň 5. Nelze posoudit, liší se kurz od kurzu 6. Již si nevzpomínám, nedokážu posoudit

21. Má Vaše organizace vzdělávací plán? 1. Ano a dodržujeme ho 2. Ano, ale příliš ho nedodržujeme 3. Ne 4. Nevím o něm

22. Při výběru vzdělávacích kurzů upřednostňujete kurzy zaměřené především na: 1. Získání nových teoretických znalostí 2. Získání nových praktických dovedností 3. Snažím se střídat kurzy zaměřené na teoretické znalosti i praktické dovednosti 4. Kurzů se neúčastním

- 74 -

23. Absolvoval jste některý z následujících druhů studia v rámci DVPP? Pokud ano uveďte prosím, kdo byl vzdělavatelem? Uvedenému Vzdělavatel Ano Ne pojmu nerozumím (nevím) Studium v oblasti Studium ke 1 2 3 pedagogických věd splnění kvalifikačních Studium pedagogiky 1 2 3 předpokladů Studium pro ředitele škol 1 2 3 a školských zařízení (100 h) Studium pro asistenty 1 2 3 pedagoga Studium k rozšíření 1 2 3 odborné kvalifikace Studium pro vedoucí Studium ke 1 2 3 splnění dalších pedagogické pracovníky (350 h) kvalifikačních předpokladů Studium pro výchovné 1 2 3 poradce Studium k výkonu 1 2 3 specializovaných činností Kurzy v rámci Studium 1 2 3 k prohlubování průběžného vzdělávání (min. 4 h např.: odborné prezentace apod.) kvalifikace 24. Ve kterých níže uvedených oblastech byste se chtěl/a vzdělávat? Vybrané oblasti, prosím, zatrhněte a případně specifikujte zaměření kurzu. Můžete vybrat více možností. 1. Řízení a) lidských zdrojů (vzdělávání, komunikace apod.)………………………………….. b) finanční (např. fundraising apod.) …………………………………………………… c) strategie a plánování ………………………………………………………………… d) PR, marketing ………………………………………………………………………… e) kontrolní činnost, evaluace ..……………………………………………………….. 2. Pedagogika, psychologie ……………………………………………………………………… 3. Speciální pedagogika (práce s dětmi se specifickými vzdělávacími potřebami, včetně nadaných) ……………………………………………………………………………………………… 4. Sportovní aktivity ……………………………………………………………………………….. 5. Legislativa ………………………………………………………………………………………… 6. Výtvarné techniky ………………………………………………………………………………… 7. Hudebně dramatická tvorba ……………………………........................................................ 8. Počítačová gramotnost ………………………………………………………………………… 9. Jazykové vzdělávání ……………………………………………………………………………… 10. ŠVP a rozvoj klíčových kompetencí ………………………………………………………… 11. Osobnostní a sociální výchova ……………………………………………………………… 12. Výchova demokratického občana (participace, informovanost apod.) …………………… 13. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech …………………………. 14. Multikulturní výchova …………………………………………………………………………… 15. Environmentální výchova ………………………………………………………………………

- 75 -

16. Mediální výchova ………………………………………………………………………………… 17. Jiná oblast ………………………………………………………………………………………… 25. Uveďte, co je pro Vás důležité při výběru kurzu / studia (v každém řádku, prosím, zakroužkujte příslušné číslo): Rozhodně důležité

Spíše důležité

Spíše nedůležité

Vzdělávací plán organizace

1

2

3

4

5

Doporučení zaměstnavatele

1

2

3

4

5

Získání osvědčení

1

2

3

4

5

Možnost výměny zkušeností

1

2

3

4

5

Vlastní zájem o problematiku

1

2

3

4

5

Konkrétní lektor

1

2

3

4

5

Krátká doba trvání kurzu

1

2

3

4

5

Kariérní postup

1

2

3

4

5

Finanční ohodnocení

1

2

3

4

5

Akreditace kurzu MŠMT

1

2

3

4

5

Pocit, že v dané oblasti za ostatními kolegy zaostáváte

1

2

3

4

5

Něco jiného, uveďte:

26. Účastní se kurzů DVPPzv také kolegové z Vaší organizace? 1. Ano, všichni nebo téměř všichni se nějakého kurzu účastnili 2. Ano, asi polovina se nějakého kurz účastnila 3. Méně než polovina se nějakého kurzu účastnila 4. Nikdo nebo téměř nikdo se nějakého kurzu neúčastnil 5. Nevím, nemám přehled

- 76 -

Rozhodně nedůležité

Nevím, nedokážu posoudit

27. Znáte a případně jste se účastnil nějakého vzdělávacího kurzu pořádaného zahraničním organizátorem mimo území ČR? 1. Ano, znám a účastnil jsem se (uveďte jakého) ………………………………. 2. Ano, znám, ale neúčastnil jsem se 3. Neznám

Děkujeme za Váš čas a vyplnění dotazníku! Na další spolupráci se těší tým NIDM.

- 77 -