- 25 Příloha k důvodové zprávěVII
Naformátováno Naformátováno
Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad (RIA)
Naformátováno
u projektu zelených karet
Naformátováno
Důvodová zpráva 1. 1. O b e c n á č á s t V návaznosti na usnesení vlády České republiky ze dne 22. října 2007 č. 1174 o zjednodušení podmínek pro zaměstnávání kvalifikovaných zahraničních pracovníků je předkládán vládě ministrem průmyslu a obchodu ve spolupráci s místopředsedou vlády a ministrem práce a sociálních věcí a ministrem vnitra návrh zákona ze dne ……2008, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Naformátováno: Odrážky a číslování
a)a) Zhodnocení platného právního stavu Předloţený návrh se dotýká následujících právních předpisů zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Předloţený návrh má za cíl zjednodušit postupy zejménaDle platné právní úpravy jsou oblast zaměstnanosti a pobyt cizinců upraveny prvořadě zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů a zákonem č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Uvedené legislativa, 1
Naformátováno: Odrážky a číslování
- 25 zejména zákon o zaměstnanosti, nabízí však pouze takové postupy, které neumoţňují pruţné reagování na potřeby trhu práce. S ohledem na současnou situaci na trhu práce v České republice, která se projevuje nedostatkem kvalifikovaných odborníků s vysokoškolským nebo niţším vzděláním, jsou níţe uvedené zákonné postupy administrativně a časově náročné. Neumoţňují reagovat na aktuální situaci na trhu práce a na okamţité potřeby zaměstnavatelů rychle, coţ je rozhodující. Systém získávání pracovníků ze zahraničí má své nedostatky a není příliš efektivní.
2
- 25 -
při registraci podnikatele v oblasti ţivnostenského podnikání. Tohoto cíle má být dosaţeno sníţením počtu úkonů a návštěv, které je podnikatel povinen v souvislosti s podnikáním činit. Platná právní úprava v tomto směru upravuje zejména následující povinnosti podnikatele.
Povolení k získávání pracovníků ze zahraničí Existence způsobilé fyzické nebo právnické osoby Pokud chce zaměstnavatel získat zahraničního pracovníka, musí mít vydáno příslušným úřadem práce povolení k získávání pracovníků ze zahraničí. Toto povolení umoţňuje získávat zaměstnance ze zahraničí na taková pracovní místa, na která nelze přijmout uchazeče o zaměstnání (osobu, která je zařazena v evidenci uchazečů o zaměstnání). Povolení se vydává na určité pracovní místo a má omezenou platnost. Základním předpokladem pro zahájení podnikání je existence způsobilé fyzické nebo právnické osoby. Z hlediska zahájení podnikání se v tomto směru jeví jako nejvíce administrativně náročné zaloţení právnické osoby. Právní úprava je v této oblasti roztříštěná a na různé typy právnických osob jsou kladeny různé poţadavky. Základní právní úprava právnických osob je obsaţena v občanském zákoníku. Jednotlivé typy právnických osob pak upravuje obchodní zákoník v případě obchodních společností (veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným a akciová společnost) a druţstev. Vedle těchto druhů právnických osob však mohou podnikat také další právnické osoby, které většinou nejsou zaloţeny primárně za účelem podnikání a podnikání tvoří pouze jejich doplňkovou činnost. Mezi tyto právnické osoby patří zejména nadace, obecně prospěšné společnosti, občanská sdruţení, církve a náboţenské společnosti atd. SPovolení k zaměstnání plnění všeobecných podmínek Cizinec můţe vykonávat povolání jen tehdy, má-li platné povolení k zaměstnání a platné povolení k pobytu a v případě regulovaných povolání rovněţ rozhodnutí o uznání odborné kvalifikace. O vydání povolení k zaměstnání ţádá cizinec písemně úřad práce (zpravidla před příchodem na území) sám nebo prostřednictvím zaměstnavatele, případně toto zajišťuje zprostředkovatelská agentura, přičemţ ţádost musí obsahovat údaje a doklady stanovené v § 91 zákona o zaměstnanosti. Na řízení o vydání povolení k zaměstnání se vztahuje správní řád. Většina zákonů upravujících vstup do podnikání vyţaduje splnění následujících všeobecných podmínek. U fyzických osob - dosaţení věku 18 let, způsobilost k právním 3
- 25 úkonům, bezúhonnost, předloţení dokladu o tzv. „bezdluţnosti“ vůči státu. U právnických osob - obvykle se vyţaduje, aby statutární orgán nebo odpovědný zástupce splňovali všeobecné podmínky pro fyzické osoby. SPovolení k pobytu plnění zvláštních podmínek O vydání povolení k pobytu (víza k pobytu nad 90 dnů za účelem zaměstnání) ţádá cizinec na zastupitelském úřadu České republiky v zahraničí, přičemţ je povinen sdělit údaje v rozsahu ţádosti o vízum a doloţit doklady osvědčující další poţadované skutečnosti dle
§ 31
zákona o pobytu cizinců. Předloţení povolení k zaměstnání, jako dokladu osvědčujícího účel pobytu, je moţno dle platného znění zákona nahradit sdělením, u kterého úřadu práce byla podána ţádost o vydání povolení k zaměstnání a pod jakým protokolárním číslem je úřadem práce registrována. V takovém případě běţí řízení o povolení k zaměstnání
ao
udělení víza současně, coţ poněkud zrychlí celý proces. Na řízení o udělení víza se nevztahuje správní řád. Lhůta pro vyřízení ţádosti je stanovena na maximálně 120 dnů. Dle předloţené novely zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů, je stanovena lhůta na 90 dnů, ve zvláště sloţitých případech do 120 dnů. Obvykle se vyţaduje splnění poţadavků na odbornou nebo jinou způsobilost. Poţadavky jsou v této oblasti velmi různorodé, a to zejména s ohledem na charakter prováděné činnosti ve vztahu k její nebezpečnosti, náročnosti atp. Jednotlivé poţadavky upravují zvláštní zákony.
Registrace pro daňové účely Registrační povinnost je upravena obecně ustanovením § 33 zákona č. 337/1992 Sb., o správě
daní a
poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále
jen "ZSDP") a dalšími
zvláštními ustanoveními v zákonu o dani z přidané hodnoty (dále jen "DPH"), o spotřebních daních (dále jen "SD") a o dani silniční. Podle § 33 odst. 1 ZSDP je povinna právnická nebo fyzická osoba, která získá povolení
nebo oprávnění k podnikatelské činnosti nebo
začne provozovat jinou samostatně výdělečnou činnost podle § 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP") podat správci daně přihlášku k registraci
do třiceti
dnů ode
dne, kdy
je podle
příslušných předpisů
oprávněna
vykonávat podnikatelskou činnost nebo počne vykonávat jinou samostatnou výdělečnou činnost (včetně takové, k jejímuţ výkonu není nutno mít ţádné oprávnění).¨
4
- 25 Evidence pro účely sociálního zabezpečení Tuto evidenci provádějí okresní správy sociálního zabezpečení. Okruh osob účastných na sociálním zabezpečení vymezuje zejména zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Evidence pro účely všeobecného zdravotního pojištění Tuto evidenci provádějí příslušné zdravotní pojišťovny. Povinnosti v této oblasti vymezují zejména zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Plnění oznamovací povinnosti a dalších povinností vůči úřadům práce Tyto povinnosti upravuje zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Plnění dalších povinností uloţených zvláštními právními předpisy Do této oblasti patří široký okruh povinností, které právní řád ukládá podnikateli při výkonu podnikatelské činnosti. Jde zejména o povinnosti uloţené v oblasti dodávky energií, ochrany ţivotního prostředí, stavebního zákona, hygieny, bezpečnosti zdraví při práci, pracovně právních předpisů, evidence motorových vozidel atp. Velmi často jsou tyto poţadavky zahrnuty v zákonech uvedených v následující části, ale někdy jde i o poţadavky další, vyplývající ze zákonů, kde není obsaţena zvláštní úprava určité podnikatelské činnosti.
b) Předloţený návrh se dotýká zejména následujících právních předpisů
Naformátováno: Odrážky a číslování
zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů
zákon č. 570/1991 Sb., o ţivnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů
zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů 5
- 25 zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů
zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
b)Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy Model Zelené karty představuje základní a systémovou změnu v oblasti zahraniční zaměstnanosti. Je zaloţen na maximálně moţné otevřenosti vůči zahraničním zájemcům o zaměstnání, při zachování prvků ochrany bezpečnosti, veřejného pořádku a přísném postihu prohřešků proti platnému právu a snah o obcházení nebo zneuţívání stanovených pravidel. Model je nastaven pruţně, je zaloţen na rychlé a pruţné komunikaci mezi státní správou a podnikateli. Maximální flexibilita systému bude zajištěna elektronickým předáváním dat. Vlastní proces posuzování ţádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu v reţimu zelená karta bude urychlen díky vyuţití elektronizace – např. skenování některých dokladů. Předloţený návrh má za cíl umoţnit zaměstnavatelům získat kvalifikovanou pracovní sílu, které je v České republice nedostatek. Samotný příliv imigrace bude limitován vlastním zavedením modelu zelených karet, neboť zelené karty budou vydávány v závislosti na aktuální situaci na trhu práce v ČR. Tohoto cíle má být dosaţeno prostřednictvím nástroje aktivního imigračního managementu, tzv. zelené karty. Zelená karta bude mít charakter duálního dokladu. Bude v sobě zahrnovat pracovní povolení i povolení k dlouhodobému pobytu na území ČR. Zelená karta bude vycházet z potřeb podnikatelů a bude reflektovat potřeby české ekonomiky. Na vydání zelené karty nebude právní nárok. Zelená karta bude vydávána při splnění podmínek pro získání zelené karty pro 2 cílové skupiny cizinců z tzv. třetích zemí (zemí mimo EU/EHS a Švýcarska): kvalifikované pracovníky a tzv. klíčový personál a pro ostatní pracovníky (SŠ, vyučení, atd.). Bude vydána na 3, resp. 2 roky s moţností prodlouţení. Lhůta pro vydání zelené karty se bude pohybovat průměrně okolo 30 dnů. Stěţejní úlohu v systému zelených karet bude hrát úzká koordinace všech činností mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem vnitra, Ministerstvem práce a sociálních věcí, Ministerstvem zahraničních věcí a případně i Ministerstvem školství, 6
Naformátováno: Odrážky a číslování
- 25 mládeţe a tělovýchovy a Ministerstvem zdravotnictví. Ţádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu v reţimu zelená karta bude moci cizinec podat na zastupitelském úřadu České republiky nebo na Ministerstvu vnitra, pokud se nachází legálně na území ČR a je absolventem české vysoké či střední školy. V procesu povolení k dlouhodobému pobytu v reţimu zelená karta bude mít konečné rozhodnutí o jejím vydání Ministerstvo vnitra na základě stanovisek Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva zahraničních věcí, případně Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy a Ministerstva zdravotnictví. Zelená karta bude vydána Ministerstvem vnitra, resp. Ministerstvem vnitra prostřednictvím zastupitelského úřadu. V případě ukončení pracovního poměru cizince výpovědí ze strany zaměstnavatele, dohodou o rozvázání pracovního poměru z důvodů stanovených v § 52 písm. a) aţ e) zákoníku práce, nebo okamţitým zrušením pracovního poměru zaměstnance podle § 56 zákoníku práce, bude moci cizinec setrvat po dobu 60 dnů na území České republiky a hledat si nové zaměstnání, aniţ by to mělo vliv na platnost zelené karty. Pokud cizinec nezíská po tuto dobu tzv. chráněného období nové zaměstnání, zruší Ministerstvo vnitra platnost povolení k dlouhodobému pobytu v reţimu Zelená karta. Pro zajištění příznivého prostředí a rodinného zázemí na území ČR pro drţitele zelené karty bude moci být poţádáno o povolení k dlouhodobému pobytu v reţimu ,,ZELENÁ KARTA” pro rodinné příslušníky. O vydání tohoto povolení bude moci být poţádáno v případě kategorie kvalifikovaných pracovníků a tzv. klíčového personálu po 6 měsících pobytu drţitele povolení k dlouhodobému pobytu v reţimu ,,ZELENÁ KARTA” na území České republiky, v případě kategorie ostatních pracovníků po roce pobytu drţitele povolení k dlouhodobému pobytu v reţimu ,,ZELENÁ KARTA” na území České republiky. Navrhovaná právní úprava v souladu s cíly projektu ZAP uvedenými ve vládou schváleném způsobu řešení (usnesení vlády č. 1006 ze dne 20. 10. 2004) soustřeďuje některé úkony, které musí v současné době činit podnikatel odděleně, do jednoho místa. Tímto místem je CRM na úrovni obecních ţivnostenských úřadů. Hlavním principem předloţeného návrhu je větší efektivita postupu při přijímání jednotlivých oznámení od podnikatele v procesu jeho registrace. Podnikatel tedy jiţ nebude předně nucen předkládat při oznámeních některé doklady, které osvědčují skutečnosti veřejné správě jiţ známé. Konkrétně půjde o zavedení moţnosti, aby si sám ţivnostenský úřad obstaral výpis z Rejstříku trestů a tzv. potvrzení o bezdluţnosti. V počátku budou tyto doklady získávány na základě písemné 7
- 25 ţádosti podané přímo ţivnostenským úřadem, a to většinou v elektronické podobě. Následně se předpokládá, ţe tyto skutečnosti bude veřejná správa ověřovat formou komunikace registrů veřejné správy a sdílením jednotlivých dat. K ověření tedy jiţ nebude třeba zasílat ţádost, ale ověření provede ţivnostenský úřad pomocí ţivnostenského rejstříku, který bude přímo komunikovat s Rejstříkem trestů a dalšími registry veřejné správy. Plné zavedení tohoto cílového stavu bude moţné aţ po přijetí obecné právní úpravy sdílení dat ve veřejném sektoru, která je v současné době ve stádiu vládou schváleného věcného záměru. Dalším předpokladem pro plnou funkčnost bude vznik některých informačních systémů, a to zejména „registru dluţníků státu“. Předloţený návrh umoţňuje základní fungování projektu ZAP jiţ v době před přijetím výše uvedených opatření, a to formou písemné (zejména elektronické) komunikace mezi úřady veřejné správy. Mimo shora uvedeného je základním principem předloţeného návrhu jiný přístup k získávání informací od podnikatele a jejich následné zpracování. Pokud bude podnikatel provádět úkon prostřednictvím CRM budou od něho potřebné informace získány na jednotném formuláři. Ţivnostenský úřad po shromáţdění těchto informací provede následně, formou elektronické komunikace, „distribuci“ těchto údajů věcně příslušným orgánům veřejné správy. Oproti současnému stavu nebude tedy docházet k duplicitním úkonům, kdy například podle ţivnostenského zákona musí jednak ţivnostenský úřad zasílat kopii ţivnostenského listu příslušnému finančnímu úřadu a následně je podnikatel do 30-ti dnů povinen provést na finančním úřadu daňovou registraci. Po přijetí předloţeného návrhu dojde k podstatnému zjednodušení, kdy například zmíněná daňová registrace bude provedena přímo na CRM, které přijme potřebné údaje a odešle je finančnímu úřadu, a to jiţ bez nutnosti návštěvy podnikatele na tomto úřadu. Po přijetí navrţené právní úpravy dojde k zjednodušení komunikace podnikatele s veřejnou správou jako takovou a zároveň dojde k efektivnější komunikaci mezi orgány veřejné správy.Předloţený návrh se dotýká následujících právních předpisů zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
8
Naformátováno: Odrážky a číslování
- 25 c)c) Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy
Naformátováno: Odrážky a číslování
Pokud má být dosaţeno cíle stanoveného v projektu Zelené kartyZAP je nezbytně nutné přijmout opatření ve formě novelizace některých stávajících právních předpisů. Povinnosti podnikatele i jednotlivá oprávnění orgánů státní správy jsou vţdy stanoveny zákonem. Sníţení počtu úkonů a návštěv na úřadech pro podnikatele můţe být dosaţeno jedině modifikací povinností podnikatelů a oprávnění úřadů daných příslušnými zákony. Předloţený návrh vychází z principu minimálních zásahů do stávající právní úpravy při dosaţení stanoveného záměru. Celý návrh je koncipován jako fakultativní moţnost, která se podnikateli nabízí. Výhody systému soustředění některých úkonů do CRM tedy podnikatel můţe a nemusí vyuţít. Pokud se podnikatel z jakéhokoli důvodu rozhodne komunikovat přímo s finančním úřadem, okresní správou sociálního zabezpečení nebo úřadem práce, můţe tak i nadále činit. V tomto směru tedy zůstává zachována dosavadní právní úprava. Návrh upravuje pouze technické a procesní předpoklady pro fungování CRM, která některé úkony provádí přímo bez další „účasti“ podnikatele. Z výše uvedeného je jednoznačně patrné, ţe navrţená opatření by nebylo moţno provést jinak, neţ změnou některých dosavadních zákonných ustanovení. Naformátováno: Odrážky a číslování
d)d) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky Na oblast pobytu cizinců na území České republiky na základě povolení k dlouhodobému pobytu v reţimu ,,ZELENÁ KARTA”, upravenou tímto zákonem, se vztahuje Listina základních práv a svobod, vyhlášená usnesením Předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. jako součást ústavního pořádku České republiky (dále téţ jen ,,Listina”), a to jmenovitě: ustanovení Čl. 14 odst. 5 Listiny, podle kterého cizinec můţe být vyhoštěn jen v
Naformátováno: Odrážky a číslování
případech stanovených zákonem, ustanovení Čl. 26 Listiny, podle kterého kaţdý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakoţ i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost, přičemţ zákon můţe stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností, kaţdý má právo získávat prostředky pro své ţivotní potřeby prací. Občany, kteří toto právo nemohou bez své viny vykonávat, stát v přiměřeném rozsahu hmotně zajišťuje; podmínky stanoví zákon; zákon můţe stanovit odchylnou úpravu pro cizince. 9
Naformátováno: Odrážky a číslování
- 25 -
kaţdý má právo získávat prostředky pro své ţivotní potřeby prací. Občany, kteří
Naformátováno: Odrážky a číslování
toto právo nemohou bez své viny vykonávat, stát v přiměřeném rozsahu hmotně zajišťuje; podmínky stanoví zákon; zákon můţe stanovit odchylnou úpravu pro cizince. ustanovení Čl. 42 odst. 2 Listiny, podle kterého cizinci poţívají v České a Slovenské Federativní Republice lidských práv a základních svobod zaručených Listinou, pokud nejsou přiznána výslovně občanům.
Navrhovaný zákon nezasahuje do stávající právní úpravy vyhoštění. Vyuţívá moţnosti stanovené v Čl. 4 Listiny a stanoví odchylnou úpravu pro cizince. Cizinec nemá automaticky právo na zaměstnání na území ČR, na získání povolení k dlouhodobému pobytu v reţimu ,,ZELENÁ KARTA” není právní nárok a oprávněnost k podání ţádosti o toto povolení zaloţena na účelu pobytu na území ČR, kterým je zaměstnání na určité pracovní pozici, coţ plně respektuje i Čl. 42 odst. 2 Listiny.
Ze shora uvedeného vyplývá, ţe předkládaný návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Předloţený návrh nezasahuje do ústavního pořádku České republiky a je s ním v plném souladu. Naformátováno: Odrážky a číslování
e)e) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, a její slučitelnosti s akty práva Evropských společenství Navrţený balíček opatření v oblasti ekonomické migracehovaná právní úprava má za cíl vyvinout nebyrokratické a flexibilní nástroje, které by nabízely na jedné straně spravedlivý a na dodrţování práv zaloţený přístup k ekonomickým migrantům, a na straně druhé atraktivní podmínky pro specifické skupiny imigrantů v EU. Balíček opatřeníNavrhovaný zákon je zaměřen na podmínky vstupu a pobytu státních občanů z třetích zemí v zemích EU. Zaměřuje se i na zaměstnanecká práva, která občané z třetích zemí získají v případě, ţe jsou přijati na území států EU. Balíček obsahuje návrhy na K právní oblasti upravované navrhovaným zákonem se vztahuje: Rámcovávou směrnicei. Základním cílem je zaručit společný rámec práv v
10
Naformátováno: Odrážky a číslování
- 25 legálním zaměstnání pro občany z třetích zemí přijaté členskými státy, ale dosud bez statutu dlouhodobého pobytu. 4 specifické směrnice: Směrnice o podmínkách pro vstup a pobyt vysoce kvalifikovaných pracovníků Směrnice o podmínkách vstupu a pobytu sezónních pracovníků Směrnice o podmínkách vstupu a pobytu placených stáţistů Směrnice o postupech regulujících vstup, dočasné setrvání a pobyt pracovníků v rámci nadnárodních korporací (Inter-Corporate Transfer). Předloţený návrh plně respektuje závazky vyplývající pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii a dosavadní právní úpravu zohledňující shora uvedené předpisy Společenství nijak nemění.
Předloţený návrh je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiţ je Česká republika vázána. Předloţený návrh je v souladu s mezinárodními smlouvami jimiţ je Česká republika vázána. Na předloţený návrh se právo Evropských společenství a Evropské unie nevztahujPráva Evropských společenství a Evropské unie se předloţený návrh dotýká zejména v………………..Je to v souladu. e. Naformátováno: Odrážky a číslování
f)f)
ZávPěrečná
zpráva
z hodnocení
dopadů
regulace
podle
obecných
zásadředpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpra vy
Důvod předloţení Přibliţně od druhé poloviny devadesátých let minulého století roste v České republice poptávka na trhu práce po kvalifikované pracovní síle v oblasti vysokoškolských profesí a řemeslných oborů. Moţnost získat pracovní sílu pro tyto obory z „domácích“ zdrojů není reálná. Míra nezaměstnanosti v poslední době stále klesá tak, ţe se v současné době velmi přiblíţila míře tzv. přirozené nezaměstnanosti, která se pohybuje na pomezí 5 %. Jednou z moţností, jak řešit tuto situaci, je cílené vyuţití nástrojů aktivní migrační politiky. Jde o řešení, které můţe být efektivní a relativně pruţné za předpokladu vytvoření flexibilní legislativní úpravy. Česká republika nemá komplexně rozpracovanou migrační 11
Naformátováno Naformátováno
- 25 politiku, tuto nahrazují vládou schválené Zásady migrační politiky vlády České republiky. V nich se mj. stanoví, ţe Česká republika podporuje migraci, která je pro stát v dlouhodobé perspektivě přínosná. Migrační legislativa, po zkušenostech z devadesátých let minulého století, byla v roce 1999 koncipována především s cílem ochrany před neţádoucí migrací. Z tohoto trendu postupně ustupuje, reaguje na potřeby společnosti a liberalizuje podmínky migrace, coţ dokládá setrvalý vzestup migrace pozitivně se odráţející i v kladném saldu demografického vývoje. Příčiny současného stavu:
Naformátováno
současná legislativní úprava1 neumoţňuje pruţné reagování na potřeby trhu práce
Naformátováno: Odrážky a číslování
na vydání povolení k pobytu – vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem zaměstnání se nevztahuje správní řád a lhůta pro vyřízení ţádosti je stanovena na max. 120 dnů
extrémně nízký podíl vysokoškolsky vzdělané populace v produktivním věku (15 – 64 let) v České republice2
obtíţné získávání zahraničních pracovníků (administrativně a časově náročný proces)
existence nelegálního zaměstnávání jako reakce na zdlouhavost procesu získávání zahraničních pracovníků (problém statistického sledování – lze pouze odhadovat z provedených kontrol úřadů práce, celních úřadů, cizinecké policie, ţivnostenských a finančních úřadů)
nedostatek kvalifikovaných pracovníků – chybějící profese na trhu práce (problém statistického sledování – lze vycházet pouze z údajů úřadů práce o počtu volných pracovních míst, která však nejsou vţdy samotnými podnikateli z důvodu jejich nemoţného obsazení nahlašována).
Volná místa evidovaná na ÚP podle klasifikace zaměstnanosti (KZAM – R) Počet volných míst (k 31. 3. 2007)
Počet volných míst (k 31. 12. 2006)
13
12
Zákonodárci, vedoucí a řídící prac.
1579
1444
Vědečtí a odborní duševní prac.
5763
4859
Popis Osoby bez pracovního zařazení
1
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 2 Z údajů ČSÚ o vzdělanostní struktuře podle ekonomického postavení v ČR bylo v průměru roku 2006 dosáhlo VŠ vzdělání 10,9 % populace (tj. 954 600 osob). ČSÚ dále uvádí počet VŠ vzdělané populace v produktivním věku za rok 2006 tj. 11,4 %, v celkové hodnotě 834 600 osob.
12
- 25 Techničtí, zdravotničtí, pedag. prac.
11752
10671
Niţší administrativní pracovníci
3976
3684
Provozní prac. ve sluţbách a obchodu
9626
8112
Kvalif. dělníci v zemědělství, lesnictví
1296
863
Řemeslníci, kvalif. výrobci, zprac.
34617
31205
Obsluha strojů a zařízení
20042
17870
Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci
19088
14096
107 752
92 816
Celkem
Zdroj: MPSV, Volná místa evidovaná na ÚP podle délky nahlášení/neobsazení
Naformátováno
Definování cíle a) Obecný cíl Cíl:
Naformátováno
zjednodušení podmínek pro zaměstnávání zahraničních pracovníků
Ukazatel: počet cizinců na území ČR počet cizinců na území ČR (vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem zaměstnání) počet nelegálně zaměstnaných cizinců na území ČR b) Konkrétní cíl Cíl:
Naformátováno
získávání zahraničních kvalifikovaných pracovníků
Ukazatel: počet cizinců zaměstnaných na území ČR % cizích státních příslušníků zaměstnaných ve firmě Naformátováno
Návrh variant řešení Varianta 1: „nulové opatření“ Mezi platnou legislativu, která upravuje oblast zaměstnanosti a pobytu cizinců, patří prvořadě zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Uvedená legislativa, zejména zákon o zaměstnanosti, nabízí takové postupy, které neumoţňují pruţné reagování na potřeby trhu práce. O vydání povolení k pobytu (víza k pobytu nad 90 dnů za účelem zaměstnání) ţádá cizinec na zastupitelském úřadu České republiky v zahraničí, přičemţ je povinen sdělit údaje v rozsahu ţádosti o vízum a doloţit doklady osvědčující další poţadované skutečnosti dle § 31 zákona o pobytu cizinců. Předloţení povolení k zaměstnání, jako dokladu osvědčujícího účel pobytu, je moţno dle platného znění zákona nahradit sdělením, u kterého úřadu práce byla podána ţádost o vydání povolení k zaměstnání a pod jakým protokolárním číslem je úřadem práce registrována. V takovém případě běţí řízení o povolení k zaměstnání a o udělení víza 13
- 25 současně, coţ poněkud zrychlí celý proces. Na řízení o udělení víza se nevztahuje správní řád jako je tomu u povolení k zaměstnání. Lhůta pro vyřízení ţádosti je stanovena na maximálně 120 dnů. Naformátováno
Varianta 2: Zavedení povolení k zaměstnání a povolení k pobytu v reţimu „zelená karta“ a) Zohledněno chráněné období
Naformátováno
Jednou z moţností, jak řešit tuto situaci, je cílené vyuţití nástrojů aktivní migrační politiky. Jde o řešení, které můţe být efektivní a relativně pruţné za předpokladu vytvoření flexibilní legislativní úpravy. Hlavním nástrojem navrţeného řešení má být tzv. zelená karta. Jde v podstatě o zvláštní titul k legálnímu pobytu cizinců z tzv. třetích zemí (tj. zemí mimo EU/EHS a Švýcarsko) na území České republiky. V širším pojetí však pod tento pojem zahrnujeme i další organizační, administrativní a legislativní opatření, která umoţní zlepšit moţnost přístupu kvalifikovaných pracovníků na náš pracovní trh. -
Povolení k zaměstnání a povolení k pobytu v reţimu „zelená karta“ je zaměřeno na kvalifikované pracovníky s ukončeným vysokoškolským či niţším vzděláním.
-
Cílem je flexibilní nábor odborníků ze zahraniční a sníţení administrativní zátěţe na straně zaměstnavatele a cizince.
-
Navrţené řešení vychází primárně z potřeb podnikatelských subjektů a reflektuje potřeby české ekonomiky jako celku.
-
Hlavním nástrojem je tzv. zelená karta, která bude mít podobu duálního dokladu zahrnujícího pracovní povolení a povolení k dlouhodobému pobytu.
-
V návrhu jsou zachovány prvky ochrany bezpečnosti a veřejného pořádku.
-
Model zelené karty staví na třech základních subjektech, kterými jsou ţadatel o zelenou kartu (cizinec), zaměstnavatel (ČR) a síť kontaktních pracovníků (soustředěni zástupci MPO, MPSV, MV, MZV, MZdr., MŠMT).
-
Moţnost získání zelené karty i rodinným příslušníkům drţitele ZK.
-
Chráněné období – doba, po kterou bude cizinec po skončení pracovního poměru oprávněn setrvat na území ČR, aniţ by to mělo dopad na platnost zelené karty a hledat si nové zaměstnání. Po tuto dobu můţe být zařazen do evidence uchazečů do zaměstnání a přísluší mu dávka v nezaměstnanosti.
Naformátováno: Odrážky a číslování
Naformátováno
b) Nezohledněno chráněného období Ukončení resp. ztráta zaměstnání znamená ukončení platnosti zelené karty. Cizinec tedy musí opustit území České republiky.
14
- 25 Varianta 3:
Naformátováno
Pracovní síla z vnitřních zdrojů a zpruţnění trhu práce.
Naformátováno
Nedostatek kvalifikovaných pracovních sil lze řešit náborem pracovní síly z domácích zdrojů opatřeními, která povedou k motivaci občanů pracovat resp. k jejich návratu na trh práce. Tyto osoby by měly být zvýhodněny oproti těm občanům, kteří pracovat nechtějí. Vhodným nástrojem je sníţení sociálních dávek vedoucích k neochotě pracovat.
15
- 25 Naformátováno
Dotčené subjekty
Varianta 3
Varianta 2b
Varianta 2a
Varianta 1
Zvýhodněné strany
Znevýhodněné strany
Zaměstnanci
Zaměstnavatelé
Naformátováno: Odrážky a číslování
Uchazeči o zaměstnání
Cizinci
Naformátováno: Odrážky a číslování
Studenti
Zaměstnavatelé
Cizinci
Další podnikatelé
Zaměstnavatelé
Další podnikatelé
Občané ČR a členských zemí EU
Uchazeči o zaměstnání
Studenti
Zaměstnavatelé
Naformátováno: Odrážky a číslování
Cizinci
Naformátováno: Odrážky a číslování Naformátováno: Odrážky a číslování
Cizinci
Naformátováno: Odrážky a číslování
Naformátováno
Vyhodnocení nákladů a přínosů Náklady jednotlivých variant
Varianta 1
Finanční náklady -
Náklady ušlé příležitosti (podnikatelské subjekty) ***
Varianta 2a
**
-
-
*
Varianta 2b
*
*
*
**
Varianta 3
*
*
**
*
16
Náklady ušlé Náklady na nábor příležitosti (cizinec) zaměstnanců *** ***
- 25 Naformátováno
Přínosy jednotlivých variant
Varianta 1
Finanční příjmy -
Omezení ilegální migrace -
Posílení vnitřní bezpečnosti -
Demografický vývoj -
Varianta 2a
***
**
**
**
Varianta 2b
**
*
*
-
Varianta 3
**
-
-
Naformátováno
Konzultace Z výsledků výzkumu, který probíhal na stránkách www.businessinfo.cz v období od 30. 7. do 17. 8. 2007 vyplývá, ţe většina respondentů reprezentovala střední či větší podnikatelské subjekty. Celkový počet respondentů činil 153. Účastníci výzkumu měli zkušenosti se zaměstnáváním cizinců, a to většinou vysoce kvalifikovaných, klíčových zaměstnanců. Současnou imigrační politiku shledávají jako problematickou a nevyhovující dnešním potřebám. Respondenti mají přesně definované názory na neduhy současné imigrační politiky a zároveň jsou si vědomi rizik spojených s liberalizací této politiky. Překvapením můţe být souhlas s participací cizinců na sociálním systému ČR. Výsledky výzkumu se ve velké míře shodují se záměrem navrţených variant 2 a 3.
Původ respondentů Vysočina kraj Zlínský kraj 5% 5%
Hlavní město Praha 19%
Ústecký kraj 9%
Jihočeský kraj 12% Středočeský kraj 15% Plzeňský kraj 2% Pardubický kraj 3%
Moravskoslezský kraj Liberecký kraj 10% 2% Olomoucký kraj 3%
17
Jihomoravský kraj 10% Karlovarský kraj 2% Královéhradecký kraj 3%
- 25 -
Dosažené vzdělání požadované po cizincích základní 20%
vysokoškolské 33%
střední s výučním listem (nebo obdobou výučního listu) 27%
střední s maturitní zkouškou (nebo obdobou maturitní zkoušky) 20%
62 % respondentů zaměstnávalo více jak 50 zaměstnanců, 31 % více jak 250
40 % respondentů v současné době zaměstnává zahraniční pracovníky a 42 % má zkušenost s hledáním nových zaměstnanců v zahraničí
pokud respondenti zaměstnávají cizince, tak z 90 % je zaměstnanecký poměr na dobu delší neţ jeden rok (48 % na dobu neurčitou)
mezi nejčastěji zmiňované profese patří – obsluha strojů a zařízení, manaţerské pozice, řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, technici – specialisté, IT pracovníci, řidiči kamionové dopravy, pracovníci výzkumu a vývoje, zdravotnický personál i pomocná a nekvalifikovaná pracovní síla
mezi nejčastěji poţadované vzdělání od zahraničních pracovníků patří vysokoškolské (32 %) a střední s výučním listem, nebo obdobou výučního listu (28 %)
většina respondentů získává zahraniční pracovníky vlastní činností (vlastní náborové kampaně, reklamní náborové kampaně, spolupráce s mateřskou firmou atd.) či zprostředkovaně přes pracovní a personální agentury
Administrativu spojenou se získáním nového pracovníka si zajišťují nejčastěji respondenti sami (70 %), případně vyuţijí sluţeb zprostředkovatelů (20 %)
Přes úřady práce hledalo zahraniční pracovníky pouze 22 % respondentů
Při vyhledávání zahraničních pracovníků respondenti většinou internetových portálů (71 %), pokud ano, vyuţívají server www.job.cz
43 % respondentů nevyţaduje od zahraničních pracovníků znalost českého jazyka, 32 % na úrovni začátečníka, 21 % střední jazykovou vybavenost a pouze 4 % respondentů vyţadují výbornou znalost českého jazyka
návrhy respondentů na zjednodušení procesu získávání zahraničních pracovníků jsou vesměs identické a opakující se – sníţení byrokracie, zjednodušení komunikace s ÚP, zkrácení lhůt, odstranění nelogických poţadavků cizinecké policie, zjednodušení administrativy, dlouhodobější pracovní víza – na 2 aţ 3 roky
respondenti vidí mezery v součastném stavu převáţně v těchto směrech – zdlouhavost procesu vyřizování víz, rigidita cizinecké policie, příliš přísné podmínky pro zdravotnický personál, sloţitá administrativa, nedostatečné informace o zahraničních 18
nevyuţívají
Naformátováno: Odrážky a číslování
- 25 vzdělávacích systémech, problematika vyhoštění, evidence cizinců pro ČSSZ – rodná čísla, jazykové vybavení úředníků a pracovníků cizinecké policie
91 % respondentů se shoduje na nutnosti zjednodušení přístupu na český trh práce ze strany cizinců
mezi nejčastěji uváděná rizika spojená s imigrací podle respondentů patří: komunikační a jazyková bariéra, kulturní návyky, nemoţnost ověřit vzdělání a předchozí praxi ţadatele, zdravotní rizika, nemoţnost ověření právní bezúhonnosti, vyšší kriminalita, problematika pojištění cizinců, vymáhání práv a závazků mimo ČR, nedostatečné ubytovací kapacity, zneuţívání sociálních dávek,
přesto 77 % respondentů souhlasí s participací cizinců na sociálním systému ČR Naformátováno
Návrh řešení Zhodnocení variant Výhody
Varianta 1
Nevýhody Naformátováno: Odrážky a číslování
ponechání současného stavu nevyţaduje změny
neadekvátní obsazování volných pracovních
právních předpisů
pozic z hlediska odbornosti
ponechání současného stavu nevyţaduje ţádné
hrozba úpadku firem
náklady spojené s přípravou změn
sníţení konkurenceschopnosti
růst nelegálního zaměstnávání
únik příjmů státního rozpočtu a ostatních veřejných rozpočtu
Varianta 2a
Naformátováno: Odrážky a číslování
pozitivní vliv na podnikatelské subjekty (pokles
náklady na infrastrukturu (občanské vybavení)
nákladů spojených se získáváním kvalifikované
náklady
pracovní síly, rozšiřování výroby firem a posílení
v nezaměstnanosti
státního
rozpočtu
–
konkurenceschopnosti firem)
změny právních předpisů
zvýšení konkurence na trhu práce
zhoršení obrazu ČR vůči třetím zemím
omezení ilegální imigrace
omezení nelegálního zaměstnávání
posílení vnitřní bezpečnosti
přiblíţení výkonu státní správy k podnikateli
růst atraktivity ČR
růst HDP
růst příjmů státního rozpočtu a ostatních veřejných rozpočtů
pozitivní vliv na demografický vývoj
19
podpora
- 25 Výhody
Varianta 2b
Nevýhody Naformátováno: Odrážky a číslování
pozitivní vliv na podnikatelské subjekty (pokles
náklady na infrastrukturu (občanské vybavení)
nákladů spojených se získáváním kvalifikované
změny právních předpisů
pracovní síly, rozšiřování výroby firem a posílení
zhoršení obrazu ČR vůči třetím zemím
konkurenceschopnosti firem)
sníţení atraktivnosti ČR
zvýšení konkurence na trhu práce
růst nelegálního zaměstnávání
omezení ilegální migrace
opakované náklady na nábor zaměstnanců
omezení nelegálního zaměstnávání
posílení vnitřní bezpečnosti
přiblíţení výkony státní správy k podnikateli
růst HDP
růst příjmů státního rozpočtu a ostatních veřejných
Varianta 3
rozpočtů Naformátováno: Odrážky a číslování
rozšiřování výroby firem
sníţení atraktivnosti ČR
posílení konkurenceschopnosti firem
náklady
růst HDP
vnitřních zdrojů včetně nákladů na rekvalifikaci
růst příjmů státního rozpočtu a ostatních veřejných
pracovníků
(veřejný
na
realizaci
sektor,
dalších
podnikatelské
subjekty)
rozpočtů
vynaloţené
blízkost kulturního prostředí
hrozba ilegální imigrace
hrozba
neadekvátního
obsazování
volných
pracovních pozic z hlediska odbornosti
změny právních předpisů Naformátováno
Výběr nejvhodnějšího řešení Naformátováno
Varianta 2 Varianta 2 umoţňuje nabídnout cizinců (uchazečům o zaměstnání) atraktivní podmínky pro vstup na území ČR za účelem zaměstnání. Chráněné období přibliţuje postavení cizince ke statusu občana ČR. Tento model by měl napomoci k vyšší integraci cizince do společnosti, který tak nebude povaţován za občana třetí kategorie. Model přispívá ke zlepšení demografického vývoje. V zájmu stabilizace drţitele ZK na území ČR je třeba vytvořit co nejpříznivější prostředí tj. včetně podmínek rodinného souţití zaloţených na totoţných principech, jaké budou plynout pro drţitele ZK.
20
- 25 Naformátováno
Implementace a kontrola Kompetence jednotlivých úřadů V rámci celého procesu získání zelené karty bude hrát nezastupitelnou roli síť kontaktních pracovníků sloţená ze zástupců Ministerstva vnitra, Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy a Ministerstva zdravotnictví. Kompetence, kterými budou tito zástupci v systému zelených karet disponovat, respektují kompetence jednotlivých resortů v návaznosti na zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Pro potřeby této kapitoly je nezbytné uvést popis samotné funkce sítě kontaktních pracovníků, která bude hrát v celém procesu posuzování ţádosti o vydání zelené karty zastřešující roli. Síť
Naformátováno
kontaktních pracovníků nebude mít podobu nově vzniklého úřadu, organizace či instituce. Sít kontaktních pracovníků bude zřízena k plnění úkolů v oblasti vydávání zelených karet stanovených zákonem č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Role sítě kontaktních pracovníků bude dále spočívat především ve spolupráci při vydávání metodických pokynů, v participaci na propagační činnosti, v řešení problémů vzniklých v průběhu procesu vydání povolení k dlouhodobému pobytu v reţimu zelená karta a dalších činnostech souvisejících s procesem vydání ZK. Ministerstvo vnitra
Naformátováno
Role v síti kontaktních pracovníků:
Naformátováno
realizace opatření organizační povahy realizace opatření legislativní povahy (zákon o pobytu cizinců) otázky vnitřní bezpečnosti MV bude přímo rozhodovat o vydání zelené karty resp. o „Ţádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu v reţimu zelená karta“ na základě stanovisek resortů MV bude vydávat ZK prostřednictvím ZÚ, případně MV samo
Naformátováno: Odrážky a číslování
Ministerstvo zahraničních věcí
Naformátováno
Role v síti kontaktních pracovníků :
Naformátováno
zásadní role zastupitelských úřadů, kde musí být koordinována role vedoucích obchodně ekonomických úseků (MPO) a konzulárních pracovníků (MZV) tak, aby nedocházelo k překrývání jejich činností 21
Naformátováno: Odrážky a číslování
- 25 Ministerstvo práce a sociálních věcí
Naformátováno
Role v síti kontaktních pracovníků:
Naformátováno
realizace opatření ve směru k úřadům práce propojení evidence pracovních příleţitostí na webovém portálu (www.businessinfo.cz nebo www.praceprocizince.cz) s evidencí volných pracovních míst na úřadech práce MPSV zajistí přes ÚP informace o moţnosti obsadit volné pracovní místo v reţimu zelené karty
Naformátováno: Odrážky a číslování
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Naformátováno
Role v síti kontaktních pracovníků :
Naformátováno
zprostředkování komunikace s podnikateli – důraz je kladen na naplňování potřeb vyuţití portálu www.businessinfo.cz definice cílových skupin v některých definovaných případech můţe MPO dávat určité potvrzení pro vydání zelené karty - předpokládá se u tzv. klíčového personálu firem, které jsou zařazeny do programu investičních pobídek, spolupráce s CzechInvestem MPO po dohodě s dotčenými resorty a s přihlédnutím k poţadavkům a potřebám budoucího zaměstnavatele pro určité případy stanoví nutnost znalosti českého nebo slovenského jazyka důleţitá bude také aktivní role vedoucích obchodně ekonomických úseků a konzulárních pracovníků
Naformátováno: Odrážky a číslování
Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy
Naformátováno
Role v síti kontaktních pracovníků:
Naformátováno
v případě posuzování kvalifikačních předpokladů bude postupováno podle současného systému uznávání profesní kvalifikace, případně půjde o orientační posouzení kvalifikačních předpokladů ve zjednodušeném řízení ještě před vstupem na území České republiky na základě metodiky vypracované MŠMT ve spolupráci se ZÚ
Naformátováno: Odrážky a číslování
Ministerstvo zdravotnictví
Naformátováno
Role v síti kontaktních pracovníků:
Naformátováno
posuzování odborné způsobilosti u regulovaných zdravotnických povolání – v rámci uznávání odborné způsobilosti je potřebné vykonat aprobační zkoušku posuzování poţadavku potvrzení o zdravotním stavu nebo lékařský posudek v případě, kdy naše předpisy stanoví zdravotní způsobilost pro výkon povolání zdravotní rizika spojená s migrací
Naformátováno: Odrážky a číslování
Naformátováno
Kontrola Dodrţování podmínek nutných k platnosti zelené karty bude kontrolováno prostřednictvím informačního systému ČSSZ resp. ohlašovací povinnosti zaměstnavatele. 22
- 25 Přezkum účinnosti
Naformátováno
Přezkum účinnosti bude prováděno na základě průběţného hodnocení indikátorů uvedených v kapitole 1.2 Definování cíle. Naformátováno
Níže uvedené vyčíslení dopadů na veřejné rozpočty a dopad na podnikatele vychází z podkladů získaných dotazníkovým šetřením na všech živnostenských úřadech. Takto získané údaje byly dále konzultovány a upraveny ve spolupráci s šesti vybranými živnostenskými
úřady.
Podnikatelé
se
k danému
vyčíslení
mohli
vyjádřit
prostřednictvím zástupců v RRPP v průběhu neformálního připomínkového řízení. Přes snahu maximálně optimalizovat vyčíslení dopadů do jednotlivých oblastí je třeba konstatovat, že konkrétní dopady nelze vyčíslit zcela přesně. Důvodem možných nepřesností je především velká různost podkladových údajů, které uvádějí živnostenské úřady a podnikatelé, a to zejména v otázce časové náročnosti jednotlivých úkonů. Při níže uvedených výpočtech vycházelo Ministerstvo průmyslu a obchodu z průměrných hodnot náročnosti jednotlivých údajů. K výpočtu těchto hodnot byly použity obvyklé matematické postupy.
Dopad na veřejné rozpočty Dopad předloţeného návrhu na veřejné rozpočty je třeba rozdělit v závislosti na časový horizont hodnocení tohoto dopadu. Z pohledu střednědobého a dlouhodobého. bude plné fungování CRM v projektu ZAP znamenat jednoznačné sníţení nároků na veřejné rozpočty. Hodnocení tohoto dopadu bude moţné provést aţ v návaznosti na plné fungování CRM po přijetí všech opatření. Zásadní význam pro tento pozitivní dopad bude mít sdílení dat mezi jednotlivými registry veřejné správy a také samotný fakt vytvoření nových registrů. Pokud se podaří dosáhnout cílového stavu, kdy CRM budou komunikovat se všemi orgány veřejné správy elektronicky a ověřování většiny údajů bude moţné přímo napojením ţivnostenského rejstříku na ostatní registry, sníţí se náklady na poštovné, tisk dokumentů, poplatky, čas nutný k ověření atp. Dosaţení tohoto stavu bude závislé, mimo jiné, také na postupu elektronizace státní správy a přijetí obecné právní úpravy o sdílení dat veřejných informačních systémů. V současné době se jeví jako reálné dosaţení tohoto stavu v horizontu cca pěti let.
23
- 25 Z hlediska krátkodobého dopadu je třeba v souvislosti s předloţeným návrhem počítat s náklady, které bude třeba hradit z rozpočtů obcí s rozšířenou působností, které jsou pověřeny výkonem státní správy v oblasti ţivnostenského podnikání. V této souvislosti půjde zejména o náklady na vybavení obecních ţivnostenských úřadů potřebnou technikou a potřebným datovým propojením v rámci zavádění nového ţivnostenského rejstříku. Náklady v první fázi, která je jiţ realizována, nese v současné době především Ministerstvo průmyslu a obchodu, které hradí vývoj nového programového vybavení, zřízení hostingového centra a náklady na migraci dat do nového systému.
Ministerstvo průmyslu a obchodu v tomto směru počítá, v posledním čtvrtletí roku 2005 a v roce 2006, s poskytnutím finančních prostředků na vybavení obecních ţivnostenských úřadů v objemu přibliţně 35 mil. Kč. Tyto finanční prostředky budou kryty z rozpočtové kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu. V této souvislosti se dále počítá s financováním zlepšení datového připojení obecních úřadů. Tento projekt je v současné době projednáván s Ministerstvem informatiky a Ministerstvem práce a sociálních věcí. V souvislosti s provozem registru ţivnostenského podnikání se počítá s náklady na zlepšení datového připojení přibliţně ve výši 50 mil. Kč. O způsobu financování projektu na zlepšení datového připojení obcí se zatím jedná. Kromě úhrady těchto nákladů si projekt ZAP vyţádá v počátečním období také nárůst pracnosti získání údajů od podnikatele. Zejména při vstupu do podnikání bude třeba počítat s delší dobou, kterou bude muset pracovník obecního ţivnostenského úřadu věnovat vlastnímu jednání s podnikatelem. Podle ověřování této doby na šesti pilotních ţivnostenských úřadech a na základě plošného dotazování u všech obecních ţivnostenských úřadů je třeba počítat s prodlouţením doby cca o 30 minut při registraci jednoho podnikatele. S ohledem na počet pracovníků ţivnostenských úřadů pověřených registrací podnikatelů a počet registrací nových podnikatelů a registrací změn za posledních pět let, který činí 232 505 případů půjde o zvýšení nákladů cca o 40 mil. Kč ročně.
S ohledem na výše uvedené bude podle našeho názoru nutné posílit obecní rozpočty příslušných obcí o zmíněnou částku. Dopad na obecní rozpočty bude v příštím roce pokryt také zvýšením příspěvku na výkon státní správy pro pověřené obecní úřady, s kterým je počítáno v návrhu státního rozpočtu na rok 2006. Posílení těchto rozpočtů by mělo být
24
- 25 dočasné, a to do doby zavedení plného sdílení dat ţivnostenského rejstříku a dalších veřejných informačních systémů. Předloţený návrh nebude mít ve střednědobém horizontu dopady do oblasti činnosti okresních zpráv sociálního zabezpečení, finančních úřadů a zdravotních pojišťoven. Činnosti spojené s předloţeným návrhem budou vykonávány v obdobném rozsahu jako nyní s tím rozdílem, ţe v některých případech nebude adresátem výstupu přímo podnikatel, ale příslušný ţivnostenský úřad.
25
- 25 -
Dopad na podnikatelské prostředí
Ve vztahu k podnikatelskému prostředí je předpokládán pozitivní dopad ve formě zrychlení,
zefektivnění
a
zjednodušení
procesu
zaměstnávání
kvalifikovaných
zahraničních pracovníků na těch pracovních místech, která nelze obsadit občany ČR nebo EU.
Předložený návrh je pilotním projektem pro implementaci metody pro hodnocení dopadů regulace (RIA) podle usnesení vlády č. 420 ze dne 13. dubna 2005. Návrh zákona byl zpracován v souladu se směrnicí pro hodnocení dopadů regulace, která byla schválena uvedeným usnesením vlády. Aplikace metody RIA v souladu se směrnicí si neklade za cíl precizně kalkulovat dopady
navrhované právní úpravy, smyslem této
metody je především díky činnostem souvisejících s analýzou přispět ke zkvalitnění podkladů pro rozhodování vlády (Parlamentu) - jedná se o takové činnosti jako je kladení si nejrůznějších otázek souvisejících s tématem, porozumění praktickým důsledkům, přezkoumávání předpokladů, konzultace a diskuse se zainteresovanými stranami atd.
V souvislosti s přípravou tohoto návrhu byly v oblasti hodnocení dopadů na podnikatelské prostředí konzultovány všechny živnostenské úřady, Hospodářská komora ČR, Svaz průmyslu a dopravy, Asociace malých a středních podniků a EuroCzech forum. Při stanovení míry dopadu vycházel předkladatel z časové náročnosti jednotlivých úkonů, která byla zjištěna podrobným dotazníkovým šetřením na všech obecních živnostenských úřadech. Zjištěná časová náročnost byla dále finančně ohodnocena na základě údajů o průměrné mzdě v České republice. Tyto údaje vychází z oficiálních zjištění Českého statistického úřadu. Zjištěná míra dopadu byla následně konzultována v průběhu neformálního připomínkového řízení s výše uvedenými podnikatelskými svazy. V průběhu těchto konzultací, v neformálním připomínkovém řízení a ani v řádném meziresortním připomínkovém řízení nebyly k výši dopadů navržené regulace vzneseny živnostenskými úřady a ani citovanými podnikatelskými
26
- 25 svazy žádné připomínky. Podrobné výsledky připomínkového řízení jsou uvedeny v přiložené tabulce v části čtvrté tohoto materiálu.
Předložený návrh bude mít kladný dopad na podnikatelské prostředí v České republice. Přijetím navrhovaných změn se sníží počet úkonů a návštěv na úřadech, které je podnikatel nucen činit v současné době. Pokud bychom porovnali například registraci nového podnikatele, který je fyzickou osobou a hodlá provozovat volnou živnost, je možné dojít k následující úspoře nákladů oproti současnému stavu.
Postup a náklady podle současné právní úpravy
Vzhledem k tomu, že pro vstup do podnikání je nutné vyplnit více formulářů, z nichž velká část údajů je pro všechny formuláře stejná, a tyto formuláře odevzdat na více místech, lze usuzovat na vznik následujících nákladů. Samotné vyplnění údajů potřebných pro ohlášení živnosti nebo žádost o koncesi, základní registrace na OSSZ, základní daňová registrace a oznámení vůči zdravotní pojišťovně, zabere novému podnikateli zhruba 60 minut. Bude-li uvažována průměrná doba 30 minut strávená na každém úřadě nebo instituci a zhruba dvě hodiny potřebné na dopravu na každé z těchto míst, celkový čas bude činit 11 hodin. Při průměrných mzdových nákladech odvozených z průměrné hodinové mzdy za rok 2004, která činila 120 Kč, jsou náklady na vstup do podnikání v tomto případě 1 782 Kč. Bude-li pro tento příklad uvažován průměrný počet nově vzniklých podnikatelů za poslední tři roky, který činí 80 964, předpokládané náklady na vstup do podnikání budou činit více jak 144 mil. Kč.
Postup a náklady podle navrhované právní úpravy
27
- 25 Po navrhované právní úpravě dojde k výrazné úspoře času pro začínajícího podnikatele, neboť veškeré údaje uvedené v předchozím případě budou předávány na jednotném formuláři. Zde velká část údajů společná více formulářům bude vyplněna potenciálním podnikatelem pouze jednou. Tím se zhruba ušetří 1/3 času při uvádění informací a tak doba vyplnění
jednotného formuláře bude 40 min. Tím, že tyto
informace budou předávány na jednom místě, ušetří se také čas strávený na cestě. V tomto případě se započítají pouze 2 hodiny na cestu do Centrálního registračního místa. Připočte-li se dalších 30 minut navíc strávených na tomto místě, celkový čas, který podnikatel stráví prováděním úkonů spojených s registrací bude přibližně 3 hodiny. Podle metodiky výpočtu nákladů použité v předchozím případě se dají odvodit předpokládané náklady na vstup do podnikání přes 41 mil. Kč, což představuje úsporu proti současnému stavu téměř 103 mil. Kč ročně.
Sociální dopady a dopady na životní prostředí
Předložený návrh nebude mít žádné přímé sociální dopady ani dopady na životní prostředí. Návrh může mít nepřímý kladný vliv na životní prostředí, protože staví na elektronické komunikaci a z velké části odbourává klasickou „papírovou“ komunikaci veřejné správy s podnikateli i veřejné správy navzájem. Ve střednědobém horizontu lze tedy počítat s výraznou úsporou spotřeby papíru související s administrací dané oblasti veřejné správy.
Vzhledem k otázce rovné příležitosti žen a mužů navrhovaná opatření žádné dopady nemají.
2. Z v l á š t n í č á s t
28
Naformátováno
- 25 -
K Čl. I
Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky
K bodu 1. :
Ustanovení nově vkládaných §§ 42g až 42i upravují podmínky udělování povolení k dlouhodobému pobytu v režimu „ZELENÁ KARTA“, postup při podávání a vyřizování žádostí o tato povolení, jakož i náležitosti těchto žádostí.
K bodu 2.:
V souvislosti s rozdělením povolení k dlouhodobému pobytu v režimu „ZELENÁ KARTA“ do kategorie pro kvalifikované pracovníky a klíčový personál (kategorie „A“) a kategorie pro ostatní pracovníky (kategorie „B“), příp. kategorie pro rodinné příslušníky cizinců, kterým je vydáno povolení k dlouhodobému pobytu v režimu „ZELENÁ KARTA“ („CA“ nebo „CB“) se rozlišuje délka platnosti uděleného povolení. Cizinec však bude moci požádat Ministerstvo vnitra o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu v režimu „ZELENÁ KARTA“ podle § 44a odst. 9.
29
- 25 K bodu 3.:
Doba platnosti povolení k dlouhodobému pobytu v režimu „ZELENÁ KARTA“ bude moci být prodloužena opakovaně, nejdéle však o tři roky. Pokud by cizinec po uplynutí této doby chtěl dále na území setrvat, mohl by požádat o povolení k trvalému pobytu podle § 68 a násl. Není proto již důvod prodlužovat dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu v režimu „ZELENÁ KARTA“.
K bodu 4.:
Navržené ustanovení upravuje náležitosti žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu v režimu „ZELENÁ KARTA“.
30
- 25 -
K bodu 5.:
Nově
vkládaný
§
46e
upravuje
podmínky
zrušení
platnosti
povolení
k dlouhodobému pobytu v režimu „ZELENÁ KARTA“. Důvody pro zrušení povolení jsou zejména následující:
cizinec bude pravomocně odsouzen za spáchání trestného činu,
cizinec neplní účel, pro který byla zelená karta udělena.
cizinec o zrušení platnosti zelené karty sám požádá,
cizinec v žádosti o udělení zelené karty uvedl nepravdivé údaje, k žádosti předložil padělané nebo pozměněné doklady nebo ve stanovené lhůtě nedodal dokumenty, které budou vyžadovány ex-post,
zelená karta bude zrušena pokud jiný stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění cizince ze svého území3 z důvodu odsouzení cizince k trestu odnětí svobody v délce nejméně 1 rok nebo pokud porušil právní předpisy upravující pobyt cizinců v jiných státech Evropské unie či ve státech uplatňujících společný postup ve věci vyhoštění,
Cizinci bude zrušena zelená karta, pokud by mohl při dalším pobytu na území ohrozit bezpečnost České republiky nebo závažným způsobem narušil veřejný pořádek a
3
Směrnice Rady 2001/40/ES ze dne 28. 5. 2001, o vzájemném uznávání rozhodnutí o vyhoštění státních příslušníků třetích zemí.
31
- 25 důležité bude i zdravotní hledisko.
Ministerstvo vnitra však povolení k dlouhodobému pobytu v režimu „ZELENÁ KARTA“ nezruší v případě, že pracovní poměr cizince skončil výpovědí ze strany zaměstnavatele podle § 50 zákoníku práce z důvodů stanovených v § 52 písm. a) – e) zákoníku práce, případně dohodou o rozvázání pracovního poměru podle § 49 zákoníku práce; toto období se bude vztahovat i na případy okamžitého zrušení pracovního poměru zaměstnancem podle § 56 zákoníku práce. V tomto případě bude mít cizinec lhůtu 60 dnů pro získání nového zaměstnání. Vzhledem k tomu, že držitelé zelené karty nebudou ztrátou zaměstnání naplňovat ani jednu ze zákonných podmínek pro nárok na čerpání zdravotní péče v České republice, tzn. nebudou zaměstnáni u zaměstnavatele se sídlem na území ČR a nebudou mít trvalý pobyt na území ČR, bude nucen uzavřít cestovní zdravotní pojištění.
32
- 25 -
K bodu 6.:
V souvislosti se zavedením povolení k dlouhodobému pobytu v režimu „ZELENÁ KARTA“ je třeba upravit pro případ narození dítěte držitele povolení k dlouhodobému pobytu v režimu „ZELENÁ KARTA“ možnost vydání „ZELENÉ KARTY“ i tomuto nově narozenému cizinci. Zákonný zástupce narozeného cizince bude povinen podat žádost o povolení k dlouhodobému pobytu v režimu „ZELENÁ KARTA“ do 60 dnů od jeho narození.
K bodu 7.:
Vzhledem k odlišnosti příslušnosti správního úřadu při vydávání povolení k dlouhodobému pobytu v režimu „ZELENÁ KARTA“ bude držitel tohoto povolení oznamovat důvody, které mu bránily žádost podle § 88 odst. 4 podat, namísto policii, Ministerstvu vnitra.
K bodu 8.:
V souvislosti se zavedením institutu povolení k dlouhodobému pobytu v režimu „ZELENÁ KARTA“ je třeba přizpůsobit povinnost ohlášení místa pobytu na území, kterou je cizinec povinen splnit do 3 pracovních dnů ode dne vstupu na území, přičemž doklad o zajištěném ubytování bude cizinec povinen předložit nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne vstupu na území. Nesplnění těchto povinností bude policie
33
- 25 neprodleně oznamovat Ministerstvu vnitra, které může již udělené povolení k dlouhodobému pobytu v režimu „ZELENÁ KARTA“ následně zrušit.
K bodu 9.:
Vzhledem k potřebě kontroly důvodnosti vydaných povolení k dlouhodobému pobytu v režimu „ZELENÁ KARTA“ se zakotvuje povinnost Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva průmyslu a obchodu, případně dalších úřadů, hlásit Ministerstvu vnitra všechny skutečnosti, které by mohly být důvodem pro zrušení platnosti povolení.
K bodu 10.:
Navržené ustanovení ukládá všem útvarům cizinecké policie poskytovat Ministerstvu vnitra informace týkající se pobytu cizinců na území České republiky na základě povolení k dlouhodobému pobytu v režimu „ZELENÁ KARTA“.
34
- 25 -
K bodu 11.:
Zakotvuje
se
působnost
Ministerstva
vnitra
rozhodovat
o
povoleních
k dlouhodobému pobytu v režimu „ZELENÁ KARTA“, tedy tato povolení vydávat, jejich platnost prodlužovat, případně je zrušovat, a dále získávat další informace tohoto povolovacího režimu se týkající.
K bodu 12.:
Na vydání povolení k dlouhodobému pobytu v režimu „ZELENÁ KARTA“ se nebudou vztahovat ustanovení správního řádu o správním řízení.
K bodu 13.:
Navrhuje se, aby rozhodnutí ve věci povolení k dlouhodobému pobytu v režimu „ZELENÁ KARTA“ bylo vydáno ve lhůtě 30 dnů od podání žádosti. Důvodem je nutnost urychlení celého řízení vzhledem k potřebě českých zaměstnavatelů obsadit volné pracovní pozice.
K bodu 14.: 35
- 25 Vzhledem k tomu, že na vydání povolení k dlouhodobému pobytu v režimu „ZELENÁ KARTA“ se nebudou vztahovat ustanovení správního řádu o správním řízení, rozhodnutí o neudělení povolení k dlouhodobému pobytu v režimu „ZELENÁ KARTA“ budou vyloučena i ze soudního přezkumu.
K Čl. II
Změna zákona o zaměstnanosti
K bodu 1.:
Vzhledem
k zavedení
institutu
„ZELENÝCH
KARET“
se
z povinnosti
zaměstnavatelů získávat zaměstnance ze zahraničí na základě povolení příslušného úřadu práce vyjímá tato povinnost v případě zaměstnanců - držitelů povolení k dlouhodobému pobytu v režimu „ZELENÁ KARTA“.
36
- 25 -
K bodu 2.:
Vzhledem k tomu, že povolení k dlouhodobému pobytu v režimu „ZELENÁ KARTA“ bude mít tzv. duální charakter, tedy bude se jednat zároveň o povolení k zaměstnání i o povolení k pobytu, nebude již cizinec povinen v případě získání tohoto povolení o povolení k zaměstnání dále žádat.
K Čl. III
Změna zákona o správních poplatcích
Upravují se správní poplatky v souvislosti s zavedením nového povolovacího režimu „ZELENÝCH KARET“, přičemž za vydání povolení k dlouhodobému pobytu v režimu „ZELENÁ KARTA“ se vybere poplatek za obecné povolení k pobytu cizinci podle položky 116. Vzhledem k tomu, že cizinec bude moci podat žádost o povolení k dlouhodobému pobytu v režimu „ZELENÁ KARTA“ na zastupitelském úřadě České republiky v zahraničí, je nutno tomuto přizpůsobit i stávající úpravu konzulárních poplatků. Navržená výše poplatku za přijetí žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu v režimu „ZELENÁ KARTA“ by alespoň částečně měla pokrývat zvýšené náklady v souvislosti s vyřizováním těchto žádostí přes zastupitelské úřady. Její výše plně odpovídá správnímu poplatku za povolení k pobytu.
37
- 25 -
K Čl. V.
Účinnost
S ohledem na zájem zaměstnavatelů o co nejrychlejší zavedení navrhovaného právního institutu Zelených karet a na pravděpodobnou délku legislativního procesu se navrhuje účinnost k 1. červenci 2008.
K Čl. I bod 1
38
- 25 V návaznosti na hlavní cíle projektu ZAP dochází k přeformulování všeobecných podmínek provozování živnosti. Po věcné stránce se upřesňuje stávající úprava dokladů o „bezdlužnosti“ tak, že se omezuje pouze na nedoplatky z podnikání. Změněna je i dikce ustanovení písmene d) a e) tak, že se již nepředkládá „doklad“ o skutečnostech zde uvedených, ale konstatuje se, že všeobecnou podmínkou je prokázání určité skutečnosti.
V návaznosti na další ustanovení se počítá s tím, že tyto skutečnosti
bude moci ověřit i přímo živnostenský úřad tím, že sám požádá o potvrzení příslušný úřad nebo zjistí danou skutečnost z příslušného veřejného informačního systému. Ministerstvo průmyslu a obchodu v této souvislosti předpokládá, že v budoucnu dojde k vytvoření registru dlužníků státu. Tímto způsobem by se velmi zpřesnila evidence dlužníků a údaje o tzv. „bezdlužnosti“ by bylo možno rychle ověřit. Nově se mezi všeobecné podmínky provozování živnosti řadí též „bezdlužnost“ v oblasti pojistného na veřejném zdravotním pojištění.
K Čl. I bod 2
Jde o nové ustanovení, které v návaznosti na předchozí úpravu umožňuje různé způsoby prokázání tzv. „bezdlužnosti“. V praxi bude tímto ustanovením umožněno, aby o potvrzení
o „bezdlužnosti“ požádal přímo živnostenský úřad. Po zřízení registru
dlužníků státu bude možno dané údaje ověřovat přímo v tomto registru. „Bezdlužnost“ na veřejném zdravotním pojištění se navrhuje dokládat čestným prohlášením.
K Čl. I bod 3
Úprava spočívá v provázání textu zákona s dalšími změnami provedenými
39
- 25 novelou.
K Čl. I bod 4
Ustanovení tohoto bodu ruší omezení možnosti vykonávat funkci odpovědného zástupce osobě, které bylo její živnostenské oprávnění zrušeno z důvodu neprovozování živnosti po dobu delší než 4 roky.
K Čl. I bod 5 a 6
V souvislosti s širším pojetím zjednodušování administrativy se navrhuje zrušit obligatorní povinnost ustanovovat odpovědného zástupce v případě volných živností pro právnické osoby. Přijetím navrženého ustanovení dojde k sjednocení právní úpravy institutu odpovědného zástupce pro právnické a fyzické osoby. Obsah stávajícího písmene c) z § 11 odst. 4, který se navrhuje vypustit, je zahrnut do nového znění písmene b).
K Čl. I bod 7
Uvedeným ustanovením se vypouští z § 13 text, který správci dědictví umožnil pokračovat v provozování živnosti při úmrtí podnikatele pouze za předpokladu, že byl 40
- 25 k tomuto účelu ustanoven orgánem, který projednává dědictví. Navržená úprava reaguje na novelu občanského zákoníku provedenou zákonem č. 554/2004 Sb. (správce dědictví může být ustanoven i zůstavitelem).
K Čl. I bod 8 a 9
Úprava spočívá v provázání změn navržených v § 13 odst. 1 do dalších odstavců tohoto ustanovení.
K Čl. I bod 10
Úprava spočívá v provázání textu zákona s dalšími změnami provedenými novelou.
K Čl. I bod 11
Jde o ustanovení, které určuje, že údaje o evidenci použitého zboží, resp. zboží bez dokladu nabytí, musí být k dispozici tam, kde se nachází zboží, které této identifikaci podléhá a kde také k uzavírání smluvního vztahu ohledně takového zboží dochází.
41
- 25 -
K Čl. I bod 12
Navrženou změnou se odstraňuje nepřesnost stávající právní úpravy při přerušení provozování živnosti podnikatelem..
K Čl. I bod 13
Jde o nové ustanovení, které upravuje soustředění činností pod CRM. Přijetím tohoto ustanovení bude umožněno, aby podnikatel mohl činit na živnostenském úřadě prostřednictvím služby CRM i některé úkony vůči finančnímu úřadu, okresní správě sociálního zabezpečení, úřadu práce a zdravotní pojišťovně. Návrh v tomto směru dále řeší některé aspekty komunikace mezi jednotlivými shora uvedenými úřady a institucemi.
Z hlediska projektu ZAP jde o základní ustanovení, které má po
legislativní stránce umožnit fungování živnostenských úřadů jako CRM.
K Čl. I bod 14
Jde o zpřesnění stávajícího textu zákona ve vazbě na navrhovanou právní úpravu.
42
- 25 K Čl. I bod 15
V souvislosti s širším pojetím zjednodušování administrativy se navrhuje upravit způsob prokazování bezúhonnosti u cizinců z třetích zemích, a to tak, aby nadále nebyli povinni dokládat bezúhonnost i dokladem ze států dlouhodobého pobytu v posledních 3 letech.
K Čl. I bod 16
Předložený návrh v tomto směru zjednodušuje stávající právní úpravu a sjednocuje
prokazování právního důvodu pro užívání prostor, ve kterých má
podnikatel místo podnikání, s úpravou obsaženou v obchodním zákoníku v § 37 odst. 2.
K Čl. I bod 17
V rámci zjednodušení administrativy navržené ustanovení odstraňuje duplicitní prokazování právního důvodu pro užívání prostor, kde má právnická osoba sídlo či organizační složku podniku v těch případech, kde došlo k prokázání právního důvodu již při zápisu do obchodního rejstříku či jiné evidence. Zároveň i u právnických osob dochází
k zjednodušení a ke sjednocení prokazování právního důvodu pro užívání
sídla (organizační složky podniku) s úpravou obsaženou v obchodním zákoníku v § 37 odst. 2.
43
- 25 K Čl. I bod 18
Navržené ustanovení má za cíl umožnit živnostenskému úřadu, aby při ohlášení živnosti získal potřebné doklady bez nutnosti přímé účasti žadatele. Přijetím tohoto návrhu dojde ke snížení administrativní zátěže podnikatelů.
K Čl. I bod 19
Navrženou změnou se odstraňuje nepřesnost stávající právní úpravy.
K Čl. I bod 20
Navrženým textem se doplňuje stávající text zákona ve vazbě na nově navrhovanou právní úpravu.
K Čl. I bod 21
V souvislosti s postupem uvedeným v § 45a se navrhuje stavění procesních lhůt v případech, kdy si živnostenský úřad bude vyžadovat údaje od dalších úřadů. Tímto opatřením má být zabráněno případům, kdy nebude z objektivních důvodů možno
44
- 25 splnit lhůtu pro vydání živnostenského listu podle živnostenského zákona.
K Čl. I bod 22
Navrženou změnou se odstraňuje neúplnost stávající právní úpravy a doplňuje se úprava pro další druh negativního rozhodnutí o ohlášení živnosti zahraniční fyzickou osobou, u níž vzniká právo provozovat živnost až dnem zápisu do obchodního rejstříku. Zároveň se legislativně slaďuje toto ustanovení s předchozími návrhy.
K Čl. I bod 23
Navržená úprava reaguje na vložení nového odstavce 5 v § 47 (viz bod 21).
K Čl. I bod 24
V souvislosti s plněním funkce CRM se upravuje způsob předávání informací ze živnostenského úřadu ostatním úřadům, včetně vymezení okruhu subjektů, kterým se tyto informace předávají.
45
- 25 K Čl. I bod 25
Navržená úprava spočívá v provázání textu zákona s dalšími změnami provedenými novelou.
K Čl. I bod 26
Navržené znění umožňuje u ohlašovacích živností živnostenskému úřadu vyžádat si výpis z Rejstříku trestů (viz § 72) i v případě, že se jedná o postup při změně odpovědného zástupce.
K Čl. I bod 27
Navržené ustanovení má za cíl v řízení o koncesi umožnit živnostenskému úřadu získání některých potřebných dokladů bez nutnosti přímé účasti žadatele. Úprava se zároveň slaďuje s úpravou nového správního řádu.
K Čl. I bod 28
Jde o legislativně technickou úpravu v souvislosti s předchozími návrhy.
46
- 25 -
K Čl. I bod 29
Navrhované ustanovení odstraňuje nepřesnost stávající právní úpravy.
K Čl. I bod 30
Navrhované ustanovení odstraňuje nepřesnost stávající právní úpravy; zároveň se živnostenskému úřadu umožňuje u koncesovaných živností vyžádat si výpis z Rejstříku trestů (viz § 72) i v případě, že se jedná o postup při změně odpovědného zástupce.
K Čl. I bod 31
Navrženou změnou se odstraňuje nepřesnost stávající právní úpravy.
K Čl. I bod 32
Návrh v tomto bodě upravuje stávající znění zákona tak, aby bylo v souladu s obecnou právní úpravou informačních systémů veřejné správy podle zákona č. 365/2000 47
- 25 Sb.,
o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
K Čl. I bod 33
Návrh v tomto bodě reaguje na skutečnost, že se ze zákona o živnostenských úřadech vypouští pojem „ústřední evidence podnikatelů“, dále na integraci evidence podnikatelů a na vytvoření jediného centrálního registru (živnostenský rejstřík).
K Čl. I bod 34
Návrh upravuje způsob poskytování dat ze strany živnostenského úřadu. Smyslem tohoto návrhu je soustředit poskytování dat způsobem umožňujícím dálkový přístup. Návrh v tomto směru přináší efektivní a ekonomický způsob výměny dat mezi orgány veřejné správy.
K Čl. I bod 35
Jde o úpravu související s návrhem obsaženým v bodě 34. Návrh věcně nemění stávající stav, ale zpřesňuje dikci zákona v souvislosti s obecnou právní úpravou obsaženou v zákoně č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně 48
- 25 některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
K Čl. I bod 36
Návrh zpřesňuje stávající text zákona ve vazbě na znění § 49.
K Čl. I bod 37
V souvislosti se zefektivněním činnosti živnostenských úřadů a funkcí CRM se upravuje komunikace živnostenského úřadu a Rejstříku trestů.
K Čl. II bod 1
V souvislosti se zřízením CRM na obecních živnostenských úřadech se navrhuje doplnění stávajících kompetencí obecních živnostenských úřadů. Kromě základního cíle umožnit právní podmínky pro plnění funkce CRM, jsou v návrhu zohledněny také změny právní úpravy v kompetencích obecních živnostenských úřadů, které nastaly od poslední novelizace zákona o živnostenských úřadech. Upravena je také dikce ve vztahu k živnostenskému rejstříku, a to tak, že je toto ustanovení dáno do souladu s právní úpravou obsaženou v zákoně č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 49
- 25 -
K Čl. II bod 2
Ustanovení
tohoto
bodu
jednoznačně
vymezuje
kompetenci
krajských
živnostenských úřadů ve vztahu k obecním živnostenským úřadům při výkonu koordinační a metodické činnosti v rámci CRM.
K Čl. II bod 3 a 4
Jde opět o úpravu dikce zákona s ohledem na právní úpravu obsaženou v zákoně č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
K Čl. III bod 1 a 4
V souvislosti se zřízením CRM je zpřesněna kompetence finančních úřadů v oblasti vydávání potvrzení živnostenským úřadům o tom, že fyzická osoba nemá na svém osobním účtu evidovány daňové nedoplatky z podnikání.
50
- 25 -
K Čl. III bod 2 a 3
Předložený návrh v tomto bodě umožní podnikateli provést příslušné úkony, kterými splní svoji povinnost vůči finančnímu úřadu, na živnostenském úřadě.
K Čl. IV bod 1
V souvislosti se zřízením CRM se doplňuje stávající právní úprava o obecní živnostenské úřady, jako další orgány působící na úseku sociálního zabezpečení.
K Čl. IV bod 2
V souvislosti se zřízením CRM se doplňuje kompetence okresních správ sociálního zabezpečení v oblasti vydávání potvrzení též obecním živnostenským úřadům o tom, že fyzická osoba nemá nedoplatky na platbách pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
K Čl. IV bod 3
51
- 25 V souvislosti se zřízením CRM se upravuje kompetence živnostenských úřadů v oblasti organizace a provádění sociálního zabezpečení a stanoví se jim další oznamovací povinnosti příslušným okresním správám sociálního zabezpečení. Návrh má v tomto směru umožnit právní podklad pro fungování CRM.
K Čl. IV bod 4 a 5
V návaznosti na plnění funkce CRM se upravuje rozsah komunikace mezi orgány sociálního zabezpečení a živnostenskými úřady.
K Čl. IV bod 6 až 8
V souvislosti se zřízením CRM se upravuje způsob provádění hlášení v oblasti sociálního pojištění na živnostenských úřadech. Zároveň se upravuje spolupráce Ministerstva průmyslu a obchodu s Českou správou sociálního zabezpečení v oblasti vydávání tiskopisů používaných na CRM.
K Čl. V
V návaznosti na plnění funkce CRM se upravuje možnost, aby podnikatel mohl oznámení vůči úřadům práce učinit také u místně příslušného obecního živnostenského 52
- 25 úřadu.
K Čl. VI bod 1 a 2
V návaznosti na plnění funkce CRM se upravuje možnost, aby podnikatel mohl oznámení vůči příslušné zdravotní pojišťovně učinit také u místně příslušného živnostenského
úřadu.
Zároveň
se
navrhuje
upravit
příslušnou
kompetenci
živnostenských úřadů.
K Čl. VI bod 3
Tímto ustanovením se umožňuje příslušné zdravotní pojišťovně dát podnět ke zrušení živnostenského oprávnění, neplní-li podnikatel závazky vůči příslušné zdravotní pojišťovně na úseku plateb na veřejné zdravotní pojištění.
K Čl. VII bod 1 a 2
Návrh doplňuje současnou právní úpravu způsobu podávání hlášení vůči
53
- 25 zdravotním pojišťovnám prostřednictvím CRM. V návrhu je dále obsažena možnost podání příslušných oznámení na jednotném formuláři, který pro CRM vydá Ministerstvo průmyslu a obchodu.
K Čl. VII bod 3
Tímto ustanovením se upravuje
vydávání formulářů pro podání fyzických či
právnických osob v souvislosti s využitím funkcí CRM.
K Čl. VIII
V souvislosti se zabezpečením přechodu živnostenských úřadů na plné fungování CRM se navrhuje přijmout přechodné ustanovení, podle kterého budou stávající správní řízení dokončena zásadně podle dosavadní právní úpravy. Výjimku tvoří řízení ve věcech týkajících se odpovědných zástupců právnických osob u živností ohlašovacích volných, kde by byl postup podle stávající právní
úpravy pro podnikatele méně
výhodný.
K Čl. IX
V souvislosti s dobou, která bude nutná, aby se jednotlivé úřady připravily na 54
- 25 aplikaci navržených opatření, se navrhuje pětiměsíční doba legisvakance. Tato doba se jeví, s ohledem na dosavadní přípravu úřadů v rámci první etapy projektu ZAP, jako dostatečná.
55