Závěrečná zpráva z "Evaluace v lokálních partnerstvích v roce 2014" Část 17 - Trmice

Závěrečná zpráva z "Evaluace v lokálních partnerstvích v roce 2014" Část 17 - Trmice

Ústí nad Labem, 30.9.2015 Předkládá: Mgr. Peter Kokavec (garant a hlavní výzkumník) Na evaluaci se spolupodíleli: Bc. Lucie Kokavcová a Bc. Tomáš Balek (výzkumníci)

Obsah 1. Úvod .................................................................................................................................................... 5 2. Zadání a cíle evaluace .......................................................................................................................... 6 3. Metody a postupy analýzy, průběh sběru dat..................................................................................... 8 3.1. Desk research – analýza dokumentů............................................................................................ 8 3.2. Hloubkové rozhovory s relevantními aktéry ................................................................................ 8 3.3. Rozhovory s obyvateli SVL ............................................................................................................ 9 4. Zhodnocení spolupráce s partnery v rámci činnosti Agentury a zejména spolupráce partnerů po odchodu ASZ a její udržitelnost. .............................................................................................................. 9 4.1. Průběh ukončení spolupráce ASZ s aktéry ................................................................................. 10 4.2. Zvládnutí předání integrační agendy obci a dalším aktérům ..................................................... 12 4.3. Faktory, které brání a podporují předání agendy na straně partnerů i ASZ .............................. 13 5. Popis nastavení, udržitelnosti a efektivity integračních mechanismů a sítí obce po odchodu Agentury ................................................................................................................................................ 14 5.1. Připravenost institucí veřejné správy dlouhodobě realizovat účinná integrační opatření, naplňování inkluzivní ideje původního partnerství ........................................................................... 14 5.2. Způsoby koordinace inkluzivních aktivit..................................................................................... 15 5.3. Zachování funkčnosti platformy pro začleňování, na jaký subjekt byla platforma převedena, jak často se schází a komunikuje ............................................................................................................ 15 5.3.1. Pracovní skupina zaměstnanost .......................................................................................... 16 5.3.2. Pracovní skupina vzdělávání ................................................................................................ 18 5.3.3. Pracovní skupina bydlení ..................................................................................................... 19 5.3.4. PS bezpečnost a prevence sociálně patologických jevů a Komise prevence kriminality .... 19 5.4. Naplňování revidovaného plánu, samostatná revize plánu aktéry nebo přednostní soustředění se na udržování služeb, vlastní mapování situace aktéry apod. ....................................................... 20 5.4.1. Naplňování revidovaného SPSZ 2013-2015......................................................................... 20 5.4.2. Naplňování strategického plánu prevence kriminality na 2014-2015 ................................ 35 5.5. Udržování, zvládání a rozvíjení samostatné integrační činnosti MěÚ Trmice i bez asistence Agentury. ........................................................................................................................................... 43 5.5.1. MěÚ ..................................................................................................................................... 43 5.5.2. Městská policie Trmice ........................................................................................................ 44 5.6. Absorpční kapacity aktérů v oblasti sociální integrace. ............................................................. 44 5.6.1. Ubytovna Garni.................................................................................................................... 44 5.6.2. Zaměstnavatelé ................................................................................................................... 45 5.6.3. Úřad práce České republiky ................................................................................................. 45 5.6.4. Poskytovatelé sociálních služeb .......................................................................................... 45 2

5.6.5. Policie České republiky ........................................................................................................ 47 5.6.6. Vzdělávací instituce ............................................................................................................. 48 6. Vyhodnocení klíčových rozhodnutí a přístupů vedení obce v oblasti sociálních (integračních) politik a jejich vliv na účinnost působení Agentury v místě. ............................................................................ 52 6.1. Adekvátnost postupů orgánů samosprávy v oblasti sociálních (integračních) politik v období 2010-2014 ......................................................................................................................................... 53 6.2. Vyhodnocení změny v oblasti konkrétních sociálních (integračních) politik v obci, včetně změny politického diskursu v této oblasti, vč. změny nabídky sociálních a vzdělávacích služeb, služeb návratu na trh práce a v oblasti bydlení, a to v návaznosti na zavedená opatření, projekty a připravované projektové záměry ...................................................................................................... 54 6.3. Pohled cílových skupin integračních politik na změnu politik, proměnu přístupu obce a dalších aktérů. ............................................................................................................................................... 56 6.3.1. Bydlení ................................................................................................................................. 56 6.3.2. Zaměstnanost ...................................................................................................................... 57 6.3.3. Školství................................................................................................................................. 57 6.3.4. Sociální služby...................................................................................................................... 59 Potřeba pomoci ............................................................................................................................. 60 7. Analýza konkrétních dopadů projektových aktivit projektů, zavádění dobrých praxí integračních politik a opatření, která se týkají obecní politiky, na nichž se Agentura podílela, a zejména analýza dalšího „života“ projektů, aktivit a opatření po odchodu ASZ .............................................................. 62 7.1. Adekvátnost projektů a opatření – zda odpovídají potřebám lidí ohrožených sociálním vyloučením. Zda se zavedené služby udržely, zda jsou používané, kdo je používá a kdo k nim nemá přístup ............................................................................................................................................... 62 7.2. Detailní zahrnutí a kontextualizování pohledů cílových skupin těchto projektů a aktivit ......... 64 7.2.1. Bydlení ................................................................................................................................. 64 7.2.2. Zaměstnanost ...................................................................................................................... 65 7.2.3. Školství a vzdělávání ............................................................................................................ 66 7.2.4. Bezpečnost a prevence kriminality...................................................................................... 67 8. Popis změny kvality života v lokalitě a v obci za přítomnosti ASZ i po jejím odchodu ...................... 70 8.1. Proměna možností participace lidí ohrožených sociálním vyloučením na životě a rozhodování obce ................................................................................................................................................... 70 8.2. Proměny fungování sousedství .................................................................................................. 70 8.3. Odlišit, které změny byly způsobeny spíše aktivitami ASZ s pomocí partnerů a které jinými faktory, např. změnou zákonů, ekonomickou krizí apod. ................................................................. 72 8.4. Detailní zahrnutí a kontextualizování pohledů lidí žijících v obci, jak ohrožených, tak neohrožených sociálním vyloučením. ............................................................................................... 73 9. Případová studie na téma: Dopad projektu TPPHSV na lokální instituce a aktéry (Městský úřad, NNO, ÚP atd.) ........................................................................................................................................ 74 3

9.1. Představení TPPHSV ................................................................................................................... 74 9.2. Poskytované sociální služby v rámci TPPHSV ............................................................................. 75 9.2.1. Sociální služby poskytované TP .......................................................................................... 76 9.2.2. Sociální služby poskytované NZDM ..................................................................................... 77 9.2.3. Sociální služby poskytované SAS ......................................................................................... 78 9.3. Podpoření klienti ........................................................................................................................ 79 9.4. Přínos a hodnocení projektu očima relevantních aktérů ........................................................... 80 9.4.1. Městský úřad Trmice ........................................................................................................... 80 9.4.2. Městská policie a policie ČR ................................................................................................ 82 9.4.3. Úřad práce ........................................................................................................................... 82 9.4.4. Zástupci ZŠ Trmice a ZŠ a SŠ Trmice .................................................................................... 83 9.4.5. Vnímání přínosu nově zavedených služeb v rámci projektu TPPHSV mezi poskytovateli navzájem........................................................................................................................................ 83 9.4.6. Vnímání přínosu nově zavedených služeb v rámci projektu TPPHSV obyvateli SVL ........... 84 9.5. Povinnost udržitelnosti a další budoucnost projektu ................................................................. 86 10. Závěry a doporučení – podklady pro další činnost obce, pro další činnost ASZ v jiných lokalitách – i metodického charakteru, pro nastavení vzdálené podpory po odchodu ASZ, pro změnu a přizpůsobení metod a procesů fungování aktérů na celkové i lokální úrovni....................................... 88 Závěrečné hodnocení působení ASZ v Trmicích ................................................................................ 88 Doporučení ........................................................................................................................................ 90 Doporučení pro další rozvoj sociální inkluze ve městě ................................................................. 90 Doporučení pro praxi Agentury ..................................................................................................... 91 Přílohy.................................................................................................................................................... 94 Příloha č. 1: Respondenti – relevantní aktéři .................................................................................... 94 Příloha č. 2: Respondenti - cílová skupina ......................................................................................... 95 Příloha č. 3: Použité zdroje informací ................................................................................................ 96

4

1. Úvod Předkládaná závěrečná zpráva je výstupem čtyřměsíčního výzkumného projektu založeného na analýze relevantních dokumentů, výpovědích relevantních aktérů a obyvatel sociálně vyloučené lokality (SVL). Obsahuje interpretace zjištění podle předepsané metodiky a struktury zvolené zadavatelem. Součástí výstupů z tohoto projektu je vedle této zprávy také tabulka indikátorů a komentáře k těmto indikátorům, které jsou zpracovány a předloženy zadavateli v samostatných dokumentech. Město Trmice přistoupilo k spolupráci s ASZ na základě Memoranda o spolupráci, které bylo schváleno usnesením zastupitelstva města Trmice č. 21/2010 z března 2010. Následně začal ve městě působit lokální konzultant agentury. V součinnosti s vedením města začal organizovat platformu lokálního partnerství, do které se zapojili relevantní aktéři k řešení sociální integrace. Tato zpráva navazuje na předchozí evaluaci, která byla zadavateli (ASZ) předána v září 2012 a hodnotí období prvního roku a půl působení Agentury v Trmicích. Námi předkládaná analýza zohledňuje zjištění předchozí analýzy a v několika případech ji přímo cituje. Rozšiřuje hodnocení o roky 2013, 2014 s přesahem do prvního pololetí 2015. Postupně mapujeme agendu, působení a vztahy uvnitř platformy lokálního partnerství s důrazem na vývoj po ukončení působení ASZ v standardním režimu až do období jara a léta 2015, které z hlediska sociálně integrační politiky ve městě zaznamenalo několik významných událostí. Tyto podstatné změny, z toho vyplývající důsledky se přímo týkají ASZ a jejího dalšího působení v lokalitě. Předkládaná zpráva poskytuje pohled na plnění strategických dokumentů, na jejichž vypracování a prosazení se Agentura podílela, obsahuje popis plnění jednotlivých opatření, hodnocení projektů vzniklých z projektových žádostí podpořených Agenturou. Přináší hodnocení spolupráce a absorpčních kapacit aktérů platformy lokálního partnerství a v nepolední řadě hodnotí dopad integračních opatření na cílovou skupinu a společenské klima v obci. V poslední kapitole jsme formulovali zásadní zjištění a z našeho pohledu podstatná doporučení k dalšímu rozvoji sociálně integrační politiky, jejich nástrojů a metod v Trmicích, což věříme, že bude do budoucna přínosné nejenom pro město a jeho obyvatele, ale i pro praxi Agentury. Děkujeme zadavateli za poskytnuté nezbytné relevantní dokumenty, svědectví a komentáře, všem dotazovaným zástupcům cílové skupiny a relevantních aktérů lokálního partnerství za jejich čas a spolupráci při shromažďování podkladů pro evaluaci.

5

2. Zadání a cíle evaluace Kapitola obsahuje popis předmětu plnění stanovený zadavatelem evaluace. Evaluace zhodnotí: a) udržitelnost a efektivitu integračních struktur obce i po odchodu Agentury. Zhodnotí sociální (integrační) politiky v obci, a to se zvláštním zřetelem k připravenosti institucí veřejné správy dlouhodobě realizovat účinná integrační opatření a k adekvátnosti postupů orgánů samosprávy v oblasti sociálních (integračních) politik v období 2010-2014 1 ; doplňkově také se zřetelem na absorpční kapacity aktérů v oblasti sociální integrace. b) změnu situace sociálně vyloučených občanů a změnu v oblasti sociálních (integračních) politik v obci, včetně změny politického diskursu v této oblasti, vč. změny nabídky sociálních a vzdělávacích služeb, služeb návratu na trh práce a v oblasti bydlení, a to v návaznosti na zavedená opatření, projekty a připravované projektové záměry. Cílem evaluační analýzy je: a) vyhodnotit adekvátnost sociálních (integračních) politik v obci a zjistit, zda zavedená opatření odpovídají potřebám lidí ohrožených sociálním vyloučením. b) vyhodnotit udržitelnost a efektivitu struktur sociálního začleňování v obci v momentě, kdy ASZ opouští obec (u lokalit Hodonín, Kadaň, Kolín, Krupka, Mělník, Sokolov, Vejprty, Větřní a Děčín) nebo kdy již rok v obci přímo nepůsobí (u lokalit Bílina, Bruntál, Havířov, Jáchymov, Jirkov, Kutná Hora, Obrnice, Toužim/Teplá a Trmice). Zhodnotit, zda došlo k vytvoření a přetrvávání struktur umožňujících integraci a participaci lidí ohrožených sociálním vyloučením (průběh ukončení spolupráce, předání agendy obci a dalším aktérům; zda vedení obce i nadále udržuje a naplňuje inkluzivní ideu původního partnerství, zda zvládá a rozvíjí samostatnou integrační činnost i bez asistence Agentury, zda dělalo revizi plánu nebo se věnovalo přednostně udržování služeb; zda se zachovala funkční platforma aktérů, na jaký subjekt byla platforma převedena, jak často se schází; zda se zavedené služby udržely, zda jsou používané, kdo je používá a kdo k nim nemá přístup). U lokalit, kde již ASZ nepůsobí, budou významně posílena témata samostatné integrační činnosti obce. c) poskytnout podklady pro změnu a přizpůsobení metod a procesů fungování aktérů na celkové i lokální úrovni. Evaluace se zaměří na ty kroky působení Agentury v lokalitě, které nebyly popsány v průběžných evaluacích, jež jsou k dispozici pod článkem na http://www.socialni-zaclenovani.cz/agenturazverejnila-vysledky-evaluace-sve-cinnosti-v-19-mestech-a-obcich, a zhodnotí relevanci, efektivnost, užitečnost a udržitelnost dopadů působení Agentury a jejích partnerů. Na některé kroky, které již popsány byly, je vhodné navázat analýzou dalšího vývoje. Analýza se zaměří i na integrační činnost obce po skončení působení ASZ. Evaluace se v každé lokalitě podrobně zaměří na jednu oblast nebo opatření, které bude zpracováno formou případové studie a které bude zvoleno k prvnímu kontrolnímu dni. Témata se mohou týkat například kvality projektového poradenství, dopadů a udržitelnosti opatření v různých tematických 1

V případě Evaluace působeni ASZ v Trmicích s přesahem do prvního pololetí 2015.

6

oblastech (dopady projektů na soc. služby a míra jejich využití; zhodnocení služeb z pohledu lidí ohrožených soc. vyloučením), vyhodnocení specifické situace předání agendy a zajímavých postupů po odchodu ASZ. Pro evaluaci v lokalitě Trmice bylo zadavatelem určeno téma: „Dopad projektu TPPHSV na lokální instituce a aktéry“ viz kapitola č. 9. Evaluace se zaměří na všechna klíčová rozhodnutí vedení obce a orgánů veřejné správy v oblasti sociální integrace v období 2010-20142 a na všechny klíčové události, které měly vliv na situaci sociálně vyloučených obyvatel v obci a nebyly popsány v předchozích průběžných evaluacích, a tyto údaje doplní vyhodnocením dalšího vývoje.

2

V případě Evaluace působeni ASZ v Trmicích s přesahem do prvního pololetí 2015.

7

3. Metody a postupy analýzy, průběh sběru dat Na požádání zadavatele zde doplňujeme informaci, že členem realizačního týmu byla výzkumnice, která v Trmicích aktuálně působí jako metodička sociálních služeb. Na předkládané evaluaci se dále podílel i výzkumník, který v Trmicích pracuje jako terénní pracovník. Garant a hlavní výzkumník se spolu s metodičkou sociálních služeb dříve podíleli na zhodnocení dopadu TPPHSV3.

3.1. Desk research – analýza dokumentů V úvodní fázi výzkumu i v jeho dalším průběhu tj. od dubna do konce července 2015 jsme pracovali na získávání a analýze dokumentů. Předmětem našeho zájmu byly strategické dokumenty obce, především Strategický plán sociálního začleňování na roky 2010 – 2012 a také jeho aktualizovaná verze na léta 2013 -2015, Strategický plán prevence kriminality pro období let 2012 – 2013 a rovněž jeho aktualizovaná podoba na léta 2014 – 2015. Zkoumali jsme dále i zprávy o jejich plnění a připravované pracovní verze navazujících dokumentů. Zdrojem podkladů pro analýzu byly rovněž usnesení rady a zastupitelstva města a rovněž zápisy z jednání pracovních skupin, projektová dokumentace k ve městě probíhajícím projektům a výstupy z výzkumu k hodnocení sociálních služeb zavedených v rámci TPPHSV z listopadu 2014. V rámci desk research proběhla rovněž analýza publicity Trmických integračních projektů v médiích, zejména v místním i regionálním tisku, rozhlase a na webových stránkách města.

3.2. Hloubkové rozhovory s relevantními aktéry Byla použita kvalitativní metoda sociologického výzkumu založená na řízeném rozhovoru podle předem stanoveného scénáře s podporou volné formulace výpovědí a volných asociací k dotazovaným tématům. Výběr a rekrutace respondentů probíhaly po identifikaci všech relevantních aktérů. Dotazování probíhalo v období červen-srpen 2015. Povedlo se zjistit názory 24 z celkem 30 vytipovaných aktérů, což považujeme za nadstandardně vysokou míru zásahu.4 Původně jsme uvažovali dotazovat dva zástupce každého poskytovatele sociálních služeb v rámci TPPHSV, do výzkumu byly však zařazeny jen po jednom zástupci – povedlo se dotázat těch, kteří byli přímo aktéry lokálního partnerství s nejvyšší možnou relevancí ke zkoumaným skutečnostem. Další dva zvažované aktéry jsme vyřadili z dotazování po zjištění, že k problematice hodnocení působení ASZ v Trmicích nemůžou mít odpovídající vhled vzhledem ke krátkosti jejich působení na příslušných pracovních pozicích. Pouze jednou jsme byli opakovaně odmítnuti a jednou byl respondent opakovaně k nedostižení. Délka rozhovorů se pohybovala v rozmezí 30-50 min. nezřídka (5x) to však bylo i déle než hodinu. Z rozhovorů byly pro potřeby analýzy pořízeny nahrávky. Po ukončení rozhovorů a v kombinaci s opakovaným poslechem nahrávek byla provedena obsahová analýza výpovědí jednotlivých aktérů. Výstupem je souhrnná interpretace zjištění z rozhovorů, analýzy dokumentů a přímým pozorováním, které jsou významným zdrojem poznatků uvedených v předkládané evaluaci.

3

Analýza dopadu sociálních služeb poskytovaných v rámci projektu „Trmický program proti hrozbám sociálního vyloučení“, L. Kokavcová, P. Kokavec, MěÚ Trmice, prosinec 2014. 4 Blíže viz příloha č. 1 – Seznam respondentů – relevantní aktéři

8

3.3. Rozhovory s obyvateli SVL K dotazování obyvatel SVL byla zvolena rovněž metoda osobního dotazování, kromě možnosti otevřených odpovědí na otázky obsahoval scénář rozhovoru i baterii strukturovaných otázek. Na rozdíl od scénářů rozhovorů z řad aktérů byl u rozhovorů scénář významně kratší. Celkem bylo dotázáno 25 obyvatel SVL a to v struktuře (dle věku, pohlaví a lokality) blízké navrhovanému řešení v nabídce5, sociálním vyloučením ohroženi byli všichni respondenti. Délka rozhovorů byla v průměru přibližně 40 minut. Dotazování probíhalo v období červenec, srpen 2015.

4. Zhodnocení spolupráce s partnery v rámci činnosti Agentury a zejména spolupráce partnerů po odchodu ASZ a její udržitelnost. V období let 2010 – 2013, tedy během tříletého standardního působení ASZ ve městě6, došlo k ustanovení platformy lokálního partnerství, na kterém se v pravidelných (cca 2 měsíčních) intervalech scházeli aktéři činní ve vzdělávání, bydlení, zaměstnanosti a bezpečnosti působící ať už v Trmicích nebo v přilehlém městě Ústí nad Labem. Byly vytvořeny pracovní skupiny podle výše uvedených tematických oblastí a místní odborníci se pod vedením pracovníka ASZ (lokálního konzultanta) scházeli u jednoho stolu. Společně vytvořili Strategický plán sociálního začleňování pro období let 2011 – 2013 7 , jehož obsah zahrnoval dlouhodobé a krátkodobé cíle, ale i konkrétní opatření podporující sociální integraci osob. Při společné práci místních aktérů a ASZ na tomto strategickém dokumentu bylo snahou nastavit ho tak, aby co možná nejvíce odpovídal místním potřebám identifikovaným lokálními partnery. Dalším výstupem činnosti a spolupráce s ASZ bylo podpoření dvou evropských projektů „Trmického programu proti hrozbám sociálního vyloučení“ (TPPHSV) a „Podpora komunitního života v Trmicích“, které následně umožnily vznik jedné zcela nové a k rozšíření dvou již registrovaných sociálních služeb. Jako nová služba přibyly Sociálně sociální služby pro rodiny s dětmi a rozšířeno bylo NZDM o zaměření na cílovou skupinu mládeže 15 – 26 let s dvěma fakultativními službami „Edukační program“ a „Volnočasové aktivity“ (zaměřené též na sport)8a Terénní programy9 o „sociální terén“ a dvě fakultativní služby „Bezpečnostně-migrační poradenství“ a „Zdravotnicko-hygienický servis“.

5

Blíže viz příloha č. 2 - Respondenti - charakteristika dle věku, pohlaví a lokality Spolupráce na základě schváleného Memoranda o spolupráci schváleného vedením města 7 Schválen Zastupitelstvem města dne 23. 5. 2011; Usnesení ze 6. (mimořádného) zasedání zastupitelstva města Trmice č. 29/2011 8 V rámci investičního projektu „Podpora komunitního života v Trmicích“ bylo zrekonstruováno pro potřeby NZDM víceúčelové hřiště (především míčové hry) a vybudována a vybavena posilovna. 9 Sociální služba Terénní programy je poskytována v Trmicích už od roku 2007 Sdružením Romano jasnica, a to prostřednictvím jednoho terénního pracovníka. Podle zjištění Analýzy dopadu sociálních služeb v rámci projektu TPPHSV zpracované na zakázku města v druhé polovině roku 2014, a rovněž podle informací vyplývajících z rozhovorů s cílovou skupinou (ať už z průběžně prováděných z pozice metodičky sociálních služeb, tak i v rámci této evaluace), byla existence této služby vnímána respondenty sporadicky („Do Jíloviště občas dochází“) nebo vůbec. Další, kdo již před vstupem ASZ v lokalitě působil (od roku 2005), bylo sdružení DRUG-OUT Klub, které poskytovalo rovněž Terénní programy, avšak zaměřené pouze na práci s uživateli drog (2 pracovníci dojížděli z Ústí nad Labem). Při hodnocení služeb před spuštěním projektu TPHSV byla tato služba respondenty zmiňována rovněž málokdy, a to ve smyslu „Někdo tady s baťůžky chodil“ (pozn. k výkonu 6

9

Období působení prvního lokálního konzultanta (2010-2012) je i v současnosti lokálními partnery hodnoceno velmi pozitivně, především ve smyslu značného nadšení partnerů ke společné spolupráci a řešení problému sociálního vyloučení osob. Působení tohoto pracovníka je napříč zástupci aktérů lokálního partnerství vnímáno jako velmi aktivní, fundované, systematické a dobře plánované. Oceňována byla i snaha co nejvíce poznat lokalitu, porozumět obyvatelům a jejich problémům. Dokázal přesvědčit i některé zástupce vedení města s minimálně rezervovaným přístupem k sociální inkluzi (místostarosta) o prospěšnosti plánovaných opatření, např. rozšíření nabídky sociálních služeb. Po výměně lokálních konzultantů (na podzim roku 2012) se pokračovalo v nastavené spolupráci s lokálními partnery, kdy na setkání Lokálního partnerství a jeho pracovních skupinách došlo k revizi Strategického plánu sociálního začleňování 2013-2015. Práce na aktualizaci plánu trvala přibližně půl roku (od podzimu 2012 - června 2013) a současně s jeho dokončením10 došlo také k ukončení standardního tříletého působení ASZ v Trmicích11. Nicméně období působení 2. lokálního konzultanta (2012-2013) je hodnoceno lokálními partnery jako méně úspěšné. Samotní aktéři zpětně potvrzují opadnutí nadšení; opakující se debaty a pomalý posun směrem k implementaci postupně utlumily zájem a aktivitu členů LP, což bylo patrné zejména v pracovní skupině bydlení. Problematicky je pak nejenom zástupci MěÚ, ale i dalších aktérů (poskytovatelé sociálních služeb) vnímána i osoba konzultanta – především pak při komunikaci s partnery lokálního partnerství bylo podle jejich slov nižší pracovní nasazení i snaha konzultanta porozumět problémům lokality. Podle vyjádření paní starostky „Bylo to (pozn. facilitace a řízení PS v rámci LP) s ním o třídu horší, bylo to chaotické, nemělo to řád, pravidelnost – došlo mi, že už to není ta ASZ jako na začátku…ve finále jsme12 předkládali plán (strategický plán sociálního začleňování) zastupitelstvu sami, protože on to nestihl.“ V podobném duchu se vyjádřil i pan místostarosta a někteří zástupci poskytovatelů sociálních služeb. V období poskytování vzdálené podpory (od června 2013) byl pozitivně hodnocen přínos odborné pracovnice ASZ, paní Zieglerové. S MěÚ Trmice konzultovala postup při výběrovém řízení na poskytovatele sociálních služeb v rámci projektu TPPHSV a při pozdější kontrole tohoto výběrového řízení (audit MPSV, léto 2014). Jmenovaná zástupkyně ASZ poskytla dle relevantních zástupců MěÚ vždy fundovanou radu.

4.1. Průběh ukončení spolupráce ASZ s aktéry Spolupráce dále fungovala v režimu vzdálené podpory, která nebyla městem oficiálně schválena, avšak často rámec vzdálené podpory překračovala (konzultace a spolupráce v oblasti výběrového

„drogového“ terénu jsou využívány batohy k přenosu materiálu, který je potřeba k výkonu této služby např. nových injekčních stříkaček na výměnu či nádoby na skladování těch použitých a dalších pomůcek). 10 Schválen Zastupitelstvem města dne 21.10.2013; Usnesení ze 24. zasedání zastupitelstva města Trmice č. 42/2013 11 K ukončení intenzivní spolupráce došlo 30. 6. 2013. 12 Vedení města

10

řízení na poskytovatele sociálních služeb, právní poradenství a metodická podpora při řešení ad hoc záležitostí vyplývajících mimo jiné z metodického vedení poskytovatelů sociálních služeb). V neposlední řadě byla spolupráce města a ASZ zintenzivněna na konci roku 2014 a začátku roku 2015, kdy se pracovnice ASZ v pozici pracovnice poskytující vzdálenou podporu osobně účastnila jednání pracovních skupin Lokálního partnerství a metodicky podporovala město při přípravách vstupu Trmic do Koordinovaného přístupu v sociálně vyloučených lokalitách (KPSVL)13 a při další aktualizaci Strategického plánu sociálního začleňování pro období 2015-2017. Vstup do KPSVL nakonec nebyl letos v únoru Radou města Trmice schválen a následně v červnu neprošel radou ani Plán vzdálené podpory14. Odmítnutím této formy spolupráce došlo k jejímu formálnímu ukončení. Nicméně setkávání lokálních partnerů pokračuje, ať už k již zmíněné aktualizaci strategického plánu na další období, nebo i k řešení problémů ad hoc, kdy jednotliví partneři jsou již v potřebné míře na sebe navzájem nakontaktováni a řeší vzniklé situace ve vzájemné spolupráci15. Důvodem, proč vedení města nakonec neschválilo spolupráci s ASZ je podle slov paní starostky zejména to, že nakonec převážil dojem, že ASZ podporuje a prosazuje pořád a všude ta samá řešení. „Když se bavím s kolegy z jiných měst kde ASZ působí, tak všude prosazují zavedení služeb SAS, NZDM a TP a to bez ohledu na potřeby (obyvatel obcí, měst). V Trmicích tak působí dva poskytovatele SAS16, kteří se „přetahují o klienty“, resp. klienti si zadávají požadavky u jednoho i druhého poskytovatele a čekají, kdo jim více vyjde vstříc. I agenda, která je od vstupu ASZ do Trmic rozvíjena je pořád stejná, přitom posun v naplňování strategických cílů, je i přes úsilí a zaváděná opatření někde jen velmi nepatrný, mizivý.“ V souvislosti s názorem paní starostky nutno zmínit, že ASZ prováděla před nastavením možných opatření v jednotlivých oblastech podpor jednak SWOT analýzu, kdy byly subjekty začleněné do lokálního partnerství vyzvány k definici konkrétních problémů dané lokality, ale také podpůrné výzkumy (Výzkum pocitu bezpečí, Situační analýza provedená externí firmou - 2010-2011 17 ), a nastavení jednotlivých služeb tedy odpovídalo specifikovaným lokálním potřebám.

13

Podle výkladu ASZ je KPSVL nástrojem pomoci městům, obcím a svazkům obcí při sociálním začleňování sociálně vyloučených obyvatel z prostředků Evropských strukturálních fondů a investičních fondů (ESIF) za místní podpory ASZ. 14 Omezená forma podpory ASZ spočívající v metodické podpoře při inkluzivních snahách v časové dotaci 30 hodin za čtvrt roku. 15 Konkrétní formy spolupráce jsou dále rozpracovány v kapitole spolupráce partnerů. 16 Jedna služba je poskytována v rámci projektu TPPHSV a druhou službou jsou služby pro matky s dětmi, které provozuje Sdružení Romano jasnica, avšak tato služba není registrovanou sociální službou Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, ačkoliv toto sdružení v červnu 2013 získalo pověření k výkonu sociálně právní ochrany dětí pro oblast Ústí nad Labem a Trmic v následujícím rozsahu: dle § 6, §11 odst. 1 písm. a), § 11 odst. 1 písm. c), dle § 31 a 32 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí. Nejedná se tedy o dvě totožné sociální služby, ale o služby, které jsou vykonávanými činnostmi velmi podobné. 17 Analýza od společnosti Navreme Boheme byla sice nakonec ASZ akceptována, avšak po několikanásobném vyzvání k dopracování, přičemž tato analýza vyvolala vlnu negativních reakcí. K jejímu přijetí zadavatelem (ÚV ČR) došlo až v únoru 2011, kdy docházelo již k nastavování Strategického plánu sociálního začleňování na roky 2011 – 2013. Doporučení a výstupy analýzy však bylo ještě možné zapracovat do konečného znění plánu, který byl v dubnu 2011 schválen Lokálním partnerstvím a v květnu 2011 Zastupitelstvem města Trmice.

11

4.2. Zvládnutí předání integrační agendy obci a dalším aktérům Předání agendy vedení LP probíhalo od března 2013 do června 2013, kdy skončilo standardní tříleté působení ASZ ve městě. Agendu LP po druhém lokálním konzultantovi převzala metodička sociálních služeb. Pracovní úvazek metodičky však představoval pouhých 0,4 úvazku (zaměřený především na metodické vedení a koordinaci sociálních služeb v rámci TPPHSV), přičemž bezprostředně po převzetí agendy vedení LP byly její možnosti vyčerpány přípravou, administrací a dalšími aktivitami na výběrovém řízení na poskytovatele tří sociálních služeb v rámci zmíněného projektu. Výběrové řízení přineslo řadu komplikací, z nichž lze zmínit: - nízký zájem poskytovatelů sociálních služeb o tuto zakázku (jedním z důvodů byly obavy z plnění nastavených indikátorů zakázky), - nabídky neodpovídaly formálním náležitostem a nemohly být hodnoceny a muselo docházet k opakovanému vyhlašování výzvy k předložení nabídek, - výběrové řízení a jeho příprava trvaly téměř rok (duben 2013 – únor 2014), neboť se jednalo o nadlimitní zakázku se specifickými požadavky průběh výběru všech tří poskytovatelů a situaci komplikovaly především i dva výše zmíněné problémy… Navíc byl od března 2014 intenzivně několik měsíců řešen krizový stav zjištěný kontrolou poskytovatelů. Bylo zjištěno, že poskytovatel NZDM nevykazuje indikátory v požadovaném rozsahu a formě, což vedlo k jejich kompletnímu přepočítávání a celkově byla narušena spolupráce s poskytovatelem. Byly podniknuty právní kroky k ukončení spolupráce, ale nakonec se MěÚ s poskytovatelem dohodli. V průběhu těchto komplikací se zavedením TPPHSV metodička intenzivně využívala podpory ASZ, zejména spolupracovala s již zmiňovanou Alenou Zieglerovou, vedoucí oddělení řízení a koordinace (oddělení zaměřené na metodickou podporu při inkluzi prostřednictvím expertů na oblasti vzdělávání, zaměstnanost bydlení a bezpečnost). Metodička byla už v létě 2013 odcházejícím konzultantem vyzvána k definování oblastí, ve kterých očekává vzdálenou podporu ASZ – koncept vzdálené podpory byl členům LP představen na konci června 2013. Nicméně oficiální žádost města o podporu ASZ zaznamenána nebyla. V červenci 2014 byla starostka města kontaktována pracovnicí ASZ s opětovným požadavkem na formulaci oblastí vzdálené podpory. V tomto mezidobí (léto 2013 – léto 2014) byla městu dále poskytována intenzivní podpora především prostřednictvím zmíněné vedoucí oddělení řízení a koordinace). Tato spolupráce tedy probíhala i bez oficiální žádosti města, resp. bez schválení přijímání vzdálené podpory. Integrační agenda je po odchodu ASZ ve městě rozvíjena i nadále. Cíle a opatření, které do SPSZ doporučila ASZ, např. zavedení prostupného bydlení, jsou i nadále podporovány paní starostkou, což ale zřejmě nelze říct o dalších členech rady města, kterých je i s paní starostkou pět.18 Integrační agenda a její implementace je prováděna jak pracovníky MěÚ (metodička sociálních služeb, projektová manažerka), tak zástupci ÚP a poskytovateli sociálních služeb, ředitelkou ZŠ, či místním zaměstnavatelem a bývalým radním panem Hainzem, který vytváří pro sociálně vyloučené pracovní místa za využití podpory sociálně integračních dotačních titulů.

18

Detailnější analýzu klíčových rozhodnutí Rady uvádíme v příslušné samostatné kapitole této evaluace.

12

4.3. Faktory, které brání a podporují předání agendy na straně partnerů i ASZ Jak již bylo uvedeno výše, podporujícím faktorem je působení metodičky a projektové manažerky přímo na MěÚ Trmice. Faktory, které přímo brání předání agendy, nebyly identifikovány. Je však patrné, že po úvodním nadšení ze spolupráce s ASZ, které bylo patrné v úvodě působení (2010-2012), je nyní přístup většiny aktérů poněkud rezervovanější. Týká se to nejenom úředníků MěÚ a některých členů vedení města, ale i zástupců poskytovatelů sociálních služeb. Agentura podle ohlasů některých aktérů nedokázala vedení města varovat před hrozícími riziky provázanými s administrací velkých projektů jako je TPPHSV. Konkrétně byly zmíněny komplikace s přípravou a průběhem výběrových řízení na poskytovatele, či náročnost prezentace přínosu inkluzivního projektu většinové populaci. Výhrady poskytovatelů zas směřují k neadekvátně vysoce nastaveným indikátorům v Zadávací dokumentaci (ZD) k výběru poskytovatelů sociálních služeb v rámci projektu TPPHSV pro každou službu zvláště. Zde je nutné zmínit fakt, že ASZ se podílela na stanovení těchto indikátorů při využití odborníků na danou problematiku, přičemž k jejich nastavení došlo po komplexním posouzení možností při jejich naplňování. Stanovení výše indikátorů v ZD mělo především zajistit bezproblémové naplnění indikátorů v rámci projektu TPPHSV celkem. Indikátory pro každou službu zvláště v ZD byly navýšeny, neboť se předpokládalo, že uživatelé sociálních služeb budou ve velké míře využívat více služeb najednou, avšak do projektu budou moct být započítáni pouze jednou jako unicitní podpořené osoby a mohlo by se tedy stát, že stanovený počet projektem celkem podpořených osob nebude dosažen. Tento předpoklad se ale nepotvrdil. Naopak, uživatelé služeb využívají více služeb najednou spíše ojediněle a navýšení indikátorů v ZD pro každou službu zvlášť vedlo v průběhu projektu k několikanásobnému překročení požadované výše plnění indikátorů za projekt celkem. Projekt měl podpořit celkem 220 unicitních osob a dle oficiálních statistik počet podpořených osob v rámci projektu celkem dosáhl v lednu 2015 797 unicitních osob. Podle údajů dostupných v červenci 2015 přesáhl počet podpořených osob v rámci projektu tisícovku. Na druhou stranu počty klientů vypovídají o značné potřebnosti sociálních služeb ve městě.

13

5. Popis nastavení, udržitelnosti a efektivity integračních mechanismů a sítí obce po odchodu Agentury Integrační mechanismy a sítě obce po odchodu ASZ zůstaly funkční. Činnost pracovních skupin byla sice po úvodním nadšení utlumena, ale nepřerušena. Vazby aktérů LP jsou stále živé a v některých aspektech se tyto integrační mechanismy dále rozvíjejí i po odchodu ASZ. Kapacita MěÚ je postupně posilována ke koordinaci integračních mechanizmů (např. navýšení úvazku metodičky sociálních služeb o 0,6 k rozvoji inkluzivních politik v létě 2015), ale zároveň paradoxně nelze vnímat jako k integraci vstřícný přístup některých úředníků nebo některých radních a zastupitelů. Z tohoto důvodu je jednání města jako celku v některých ohledech nekonsistentní rozdvojené: na jednu stranu jsou tady kapacity a vůle pro integraci a síťování, na druhou stranu je zde skepse a nevůle řešit něco jinak než „po svém“. Zjistili jsme dále, že vztahy a komunikace mezi některými lokálními aktéry nejsou z hlediska efektivity integrace resp. dosahování definovaných cílů vždy optimální. Jedná se například o absentující spolupráci poskytovatelů sociálních služeb a PČR, dále mezi jednotlivými poskytovateli sociálních služeb navzájem (především v začátcích projektu), mezi některými zástupci města a ZŠ Trmice, nebo mezi městem a ubytovnou Garni a velkým deficitem je rovněž absence místních zaměstnavatelů v platformě LP. Kladně lze bezesporu zhodnotit přínos integračních mechanizmů pro cílovou skupinu; především díky projektům TPPHSV a SVLÚK19 se povedlo zaměstnat více než 20 obyvatel SVL, zvyšují se občanské kompetence obyvatel, mnozí začali řešit svou dluhovou situaci a další problémy vyplývající ze sociálního vyloučení a rozvíjí se také prevence sociálně patologických jevů nejen u dospělých, ale i u dětí a mládeže. Tato dílčí pozitiva jsou důležitá k motivaci aktérů v jejich dalším integračním snažení a argumentem pro jejich zdůvodnění majoritě a skeptikům.

5.1. Připravenost institucí veřejné správy dlouhodobě realizovat účinná integrační opatření, naplňování inkluzivní ideje původního partnerství MěÚ Trmice lze považovat za instituci dobře připravenou dlouhodobě realizovat integrační opatření. Důvody k tomuto tvrzení tkví zejména v personálním obsazení úřadu, zvláště ve vytvoření pozic projektové manažerky a metodičky sociálních služeb, ale také z důvodu komplexní nabídky sociálních služeb, jejichž pracovníci se nejen prostřednictvím přímé práce s klienty, ale také díky spolupráci s MěÚ ve velké míře podílejí na sociální inkluzi osob. MěÚ Trmice navíc od září 2015 zaměstná vlastního terénního pracovníka, do startu podpořeného z dotačního titulu Rady vlády pro záležitosti romské menšiny „Podpora terénní práce“. Jak zmiňujeme výše, úvazek metodičky byl od července 2015 na MěÚ navýšen o 0,3 úvazku v oblasti koordinace 19

Individuální projekt ÚP ČR „Sociálně vyloučené lokality Ústeckého kraje“ (SVLÚK) zaměřený na podporu zaměstnanosti. K podrobnějšímu popisu a zhodnocení projektu se věnujeme především v kapitole 5.3.1 Pracovní skupina zaměstnanost.

14

systému prostupného bydlení, který je po zavedení sociálních služeb v rámci projektu TPPHSV před dvěma lety dalším z cílů strategie sociální inkluze, jenž ASZ od začátku svého působení v Trmicích akcentovala. Úvazek metodičky byl dále od stejného data navýšen ještě o další 0, 3 úvazek, a to ve prospěch koordinace inkluzivních politik (mimo jiné vedení LP, aktualizace SPSZ na 2015-2018, účast na aktualizaci SPPK na období let 2015-2016,…), což do značné míry podpořilo především personální kapacity potřebné k systematické práci při integraci. Před vstupem ASZ do Trmic agenda sociálního začleňování nebyla MěÚ systematicky rozvíjena, resp. na městě působila jedna sociální pracovnice věnující se především agendě opatrovnictví a personalistiky.

5.2. Způsoby koordinace inkluzivních aktivit Inkluzivní aktivity jsou koordinovány metodičkou sociálních služeb. Kromě metodického vedení sociálních služeb v rámci projektu TPPHSV činnosti metodičky zahrnují:    

tvorbu, nastavení a provoz jednotného systému vykazování indikátorů, zpracování metodik vykazování obligatorních a fakultativních činností sociálních služeb, kontrolu pravidelného reportingu činnosti a organizaci koordinačních schůzek s poskytovateli, koordinaci a rozvoj dalších inkluzivních aktivit.

Aktuálně probíhá další kolo revize plnění SPSZ a připravuje se nový. Město navíc připravuje plán rozvoje města dle metodiky MMR. Dříve navázaná spolupráce relevantních aktérů inkluze v obci pokračuje i při pracovních jednáních nad novými verzemi strategických dokumentů a v případě potřeby, tedy ad hoc.

5.3. Zachování funkčnosti platformy pro začleňování, na jaký subjekt byla platforma převedena, jak často se schází a komunikuje Platforma pro začleňování (resp. platforma lokálního partnerství), i když už se neschází tak často jako v letech 2010-2012, je stále funkční – viz výše. Kromě této platformy, na jejíž zavedení se ASZ přímo podílela, funguje další obdobné uskupení na městě, a to Komise prevence kriminality. Komise byla ustanovena ve spolupráci s ASZ, ze začátku její působení se lokální konzultant podílel na vytváření programu. Schůzek, které probíhají přibližně každé čtyři měsíce, se kromě zástupců MěÚ, Městské policie (MěPo), Policie ČR a škol účastní také zástupci poskytovatelů sociálních služeb, jejichž zapojení je rovněž přínosem působení ASZ. Je tak zajištěno předávání informací i subjektům, které rovněž pracují v oblasti prevence. Předsedou komise a zároveň koordinátorem činností v této oblasti je místostarosta města a zároveň velitel MěPo, pan Žalud. Metodička komunikuje se zástupci poskytovatelů víceméně na každodenní bázi. Formální projektový reporting a koordinační schůzky s poskytovateli probíhají přibližně s měsíční periodicitou. Jak již bylo uvedeno výše, platforma lokálního partnerství byla činná i po odchodu ASZ z lokality, i když ne v tak častých a pravidelných intervalech. Bylo to dáno především tím, že kapacita metodičky 15

sociálních služeb, která lokální partnerství svolávala a dále rovněž koordinovala implementaci SPSZ, nebyla v tomto směru dostačující. Kapacita byla omezena především výší zkráceného pracovního úvazku, přičemž na pracovní náplni této pozice se ASZ rovněž podílela, a to v rámci nastavování TPPHSV. Nutno dodat, že úvazek 0,4 byl definován projektem pouze na oblast metodického vedení sociálních služeb a nikoliv rovněž na koordinaci inkluzivních politik ve městě. Druhá zmíněná činnost byla až následně doplněna do pracovní náplně bez jakéhokoli navýšení úvazku. Problém byl ještě hlubší v tom směru, že z pohledu MPSV, které městu dotaci na TPPHSV poskytlo, nebylo uznatelnou aktivitou vedení Lokálního partnerství, tudíž neuznatelným nákladem a metodička sociálních služeb si ani v současnosti tuto aktivitu nemůže v pracovním výkazu vztahujícímu se k projektu uvést. Nicméně město Trmice si po přibližně dvou letech uvědomilo tento nedostatek a metodičce byl úvazek navýšen o pozici „Koordinátora inkluzivních politik“ o 0,3 úvazku. Na druhou stranu je potřeba pozitivně zhodnotit snahu ASZ o zajištění pokračování toho, co ve městě nastartovala, ač formou ne zcela zajišťujících úspěšnost tohoto cíle. Kapitolu o hodnocení spolupráce partnerů LP po odchodu lokálních konzultantů ASZ z Trmic tvoří především zhodnocení práce lokálních partnerů v rámci jednotlivých pracovních skupin s důrazem na naplňování/nenaplňování Strategického plánu sociálního začleňování 2013 – 201520. Popis aktivit jednotlivých pracovních skupin je tedy datován od ukončení standardního tříletého působení ASZ v lokalitě, tedy v případě Trmic, od druhé poloviny roku 2013. Od roku 2012 do poloviny roku 2013 ještě ASZ v lokalitě dokončovala tvorbu SPSZ 2013 – 2015. Součástí popisu je i konkrétní rozbor naplňování/nenaplňování SPSZ 2013 – 2015. 5.3.1. Pracovní skupina zaměstnanost Pracovní skupina věnující se problematice zaměstnanosti se po konci standardního působení ASZ v lokalitě měla sejít v prosinci 2013, avšak kvůli avizované nízké účasti lokálních partnerů se jednání neuskutečnilo. Problematika zaměstnanosti ve městě a především naplňování Strategického plánu sociálního začleňování se 2013-2015 v této oblasti byla předmětem jednání celého Lokálního partnerství v listopadu a prosinci 2013. Z důvodu řešení problémů s poskytovatelem NZDM v rámci projektu TPPHSV v roce 2014 byla samostatná pracovní skupina svolána až na začátku září 2014. Předmětem jednání byla především kontrola plnění opatření SPSZ 2013 - 2015 spočívající především v nastavení v zhodnocení spolupráce města Trmice a ÚP ČR v rámci projektů „Sociálně vyloučené lokality Ústeckého kraje“, „Práce bez překážek“ či „Odborné praxe pro mladé v Ústeckém kraji do 30 let“ a nastavení efektivnější spolupráce při využívání aktivit těchto projektů. Dále bylo projednáváno např. rozšíření technického úseku města a zhodnocení zavedení a koordinace programu zaměřeného na zvýšení finanční gramotnosti. Jak již bylo zmíněno výše spolupráce v rámci lokálního partnerství, a tedy i této pracovní skupiny byla zintenzivněna na konci roku 2014 a začátku 2015, kdy veškeré snahy pracovníků ASZ a některých pracovníků města vedly ke vstupu města do KPSVL. Byla provedena opětovná analýza potřeb v oblasti 20

Naplňování/nenaplňování původního Strategického plánu sociálního začleňování 2011 – 2013 bylo předmětem výzkumu evaluace ze září 2012, proto se věnujeme analýze plánu revidovaného s tím, že pokud jsou naplňována opatření z původního plánu i v současnosti, aniž by byly zařazeny do plánu aktualizovaného, věnujeme se rozboru i těchto opatření.

16

zaměstnanosti, podle jejíchž výsledků pak byly definovány priority a cíle do další aktualizace SPSZ na roky 2015-2017. Mezi priority bylo zařazeno např. rozšíření VPP (technický úsek 4, dohledová služba 2, operátor MKDS 2), vznik a využívání lokální sítě zaměstnanosti (členové ÚP ČR - Oddělení zprostředkování zaměstnání, zaměstnavatelé poskytovatelé SS, město, školy), prostupné zaměstnávání, odpovědné zadávání veřejných zakázek (např. při využití dotace z MMR), finanční gramotnost (v rámci NZDM, SAS) ale také spolupráce s RIP Ústeckého kraje (cca 17 dotovaných míst pro Trmice). V roce 2015 proběhla pracovní skupina ještě v červenci, kdy programem jednání byla především aktualizace Strategického plánu sociálního začleňování města Trmice (SPSZ) v oblasti zaměstnanosti, tedy nastavení nových, případně aktualizace stávajících, cílů a opatření na roky 2015/2016 2017/2018. Cíle a opatření se opět týkají např. podpory vzniku sítě lokální zaměstnanosti, možností využívání navazujícího projektu „SVLÚK“, odpovědného zdávání veřejných zakázek a propojenosti těchto aktivit. V rámci jednání této pracovní skupiny v současné době tedy hlavně dochází k výměně informací mezi ÚP, poskytovateli soc. služeb a MěÚ. Jednání lokálního partnerství se zatím nepodařilo zajistit účast místních zaměstnavatelů. Se zaměstnavateli se však pracuje v rámci projektu SVLÚK, který byl produktem spolupráce ASZ a ÚP ČR21 . Díky tomuto projektu došlo k nastavení spolupráce mezi městem Trmice a ÚP ČR na platformě Lokálního partnerství. Na společných jednáních byly aktivity projektu provázány s potřebami města Trmice a sestaven strategický plán (akční plán) sociálního začleňování 2013-2015 v oblasti zaměstnanosti. Nutno dodat, že díky projektu SVLÚK došlo mimo jiné k zaměstnání 18 dlouhodobě nezaměstnaných osob z Trmic22. Spolupráce je ale navázána spíše s menšími zaměstnavateli z lokality (Hainz s.r.o.), větší zaměstnavatelé (Black and Decker, Kolbenschmidt) dle informací ÚP o spolupráci v pracovní skupině LP zájem nemají a spolupracují takřka výhradně s pracovními agenturami. S většími zaměstnavateli spolupracuje ÚP spíše mimo lokalitu Trmic. Dle zaměstnanců ÚP Ústí nad Labem dochází také k velmi časté komunikaci mezi vedením města a ÚP. Dochází k ní zejména v rámci řešení aktuálních nebo akutních problémů, není však nastavena pravidelně a koncepčně. Dle slov zaměstnanců ÚP by se ještě dala spolupráce s městem rozšířit, zejména o čerpání finančních prostředků z ESF, jsou zde další možnosti, kterých zatím není využíváno. V rámci návrhů na aktualizaci SPSZ na léta 2015/2016 – 2018 bylo do nových opatření navrženo opětovné oslovení lokálních zaměstnavatelů (vedle již zmíněných také např. Globus) a rozvoj spolupráce města s těmito subjekty. Aktualizace tohoto plánu bude dokončena ve 2. polovině roku 2015, přičemž opatření na podporu lokální sítě zaměstnanosti bude s velkou pravděpodobností jeho součástí.

21

ASZ spolupracovala s ÚP ČR přímo na tvorbě a nastavení projektu včetně vytipování sociálně vyloučených lokalit, na které byl projekt zaměřen. 22 Další konkrétní výstupy projektu SVLÚK jsou popsány v kapitole 7.

17

5.3.2. Pracovní skupina vzdělávání Tato pracovní skupina se po ukončení standardního působení ASZ v lokalitě sešla v listopadu 2013, přičemž na jednání bylo probíráno hlavně naplňování SPSZ 2013 – 2015, především pak nastavení spolupráce s poskytovateli sociálních služeb (TPPHSV) a škol (např. spolupráce pracovníků soc. služeb a asistentů pedagoga, monitoring drog na ZŠ Trmice – spolupráce s Terénními programy – DRUG-OUT Klubem, naplnění přípravných ročníků za podpory poskytovatelů či plánování spolupráce škol v oblasti doučování, které je poskytováno v NZDM). Jako další se řešilo za přítomnosti pracovnice Kanceláře ředitele krajského ředitelství PČR doplnění minimálních preventivních programů škol, vzdělávání strážníků v oblasti sociálního vyloučení a také bylo představeno doplnění konkrétních opatření SPSZ 2013 -2015 o ZŠ a SŠ jako dalšího aktéra při naplňování těchto opatření.23 Došlo tak k intenzivnějšímu zapojení ZŠ a SŠ (jinde i ZŠ Fügnerova) do lokálního partnerství. V roce 2014 se pracovní skupina vzdělávání sešla v březnu a září a předmětem jednání bylo opět naplňování strategického plánu (např. plánování fungování rodičovské asociace, využívání institutu zvláštního příjemce na školách, doučování, naplněnost/nenaplněnost přípravných ročníků, monitoring drog, proškolení pedagogických sborů škol v oblasti sociálně patologických jevů, dokončení aktualizací minimálních preventivních programů škol…). V roce 2015 byla koordinovaná spolupráce subjektů v oblasti vzdělávání intenzivnější na začátku roku, a to z důvodu předpokládaného vstupu města do KPSVL24, který nebyl nakonec v únoru 2015 schválen na jednání Rady města Trmice. Výsledky práce ze začátku roku 2015 budou zapracovány do návrhů na aktualizaci výše zmíněného plánu v druhé polovině téhož roku. Ke dni zpracování závěrečné zprávy (srpen 2015) se mezioborová spolupráce subjektů v oblasti vzdělávání jeví jako fungující mezi školami a poskytovali sociálních služeb (TPPHSV)25, a také mezi školami, pracovnicemi OSPOD (Magistrát města Ústí nad Labem) a poskytovateli sociálních služeb navzájem. Druhý jmenovaný druh součinnosti se rozvinul především díky projektu TPPHSV a také na jednáních LP, na kterých došlo k rozvoji neformálních vztahů promítajících se do dnešního způsobu nastavení komunikace mezi těmito subjekty, tzn., že dochází ke spolupráci relevantních subjektů při řešení problémů ve městě. V oblasti vzdělávání rovněž úzce spolupracuje ZŠ Trmice a Městský úřad Trmice, a to především z toho důvodu, že je město zřizovatelem ZŠ Trmice. Z rozhovoru s paní starostkou však vyplynulo, že by si přála, aby zapojení zástupců škol do aktivit v rámci lokálního partnerství byla vyšší.

23

Podle slov bývalé zástupkyně ředitele ZŠ a SŠ nebyla spolupráce této školy a ASZ plně rozvinuta a to zejména z důvodu toho, že ASZ upřednostňovala spolupráci se školami vzdělávajícími v hlavním vzdělávacím proudu. V Trmicích zastoupena ZŠ Trmice – proto až po odchodu ASZ bylo na žádost této zastupující ředitelky doplněno do opatření SPSZ 2013-2015 původně znějících jako: „Zajištění naplnění kapacit přípravných tříd ZŠ Trmice a aktivizace rodičů k přihlášení dětí do přípravných tříd“, „Zavedení doučování v rámci nově poskytovaných sociálních služeb“ a „Proškolení pedagogického sboru ZŠ Trmice v oblasti prevence sociopatologických jevů“, že tyto opatření bude naplňovat i ZŠ a SŠ Trmice (jinde i ZŠ Fügnerova). 24

Koordinovaný přístup v sociálně vyloučených lokalitách - již uváděno v indikátoru č. 14 - zaměstnanost Výsledky spolupráce potvrzuje i „Analýza dopadu sociálních služeb poskytovaných v rámci projektu „Trmický program proti hrozbám sociálního vyloučení“, která byla pro potřeby města zpracována na konci roku 2014. 25

18

5.3.3. Pracovní skupina bydlení Tato pracovní skupina se po odchodu ASZ sešla v listopadu 2013, kde byli její členové informováni a schválení SPSZ na 2013 – 2015 a poté se přistoupilo k projednávání jednotlivých opatření plánu a jejich naplňování. Jednání se týkalo především zlepšení podmínek bydlení v sociálně vyloučené lokalitě v ul. V Jílovišti, kde město vlastní tři domy a také úvodních informací ohledně možností nastavení systému prostupného bydlení a monitoringu prodeje domů. K systému prostupného bydlení se členové pracovní skupiny stavěli velmi rezervovaně. V prosinci roku 2013 proběhla ještě jedna pracovní skupina, kde byl metodičkou sociálních služeb představen prvotní návrh nastavení pravidel prostupného bydlení, avšak v následujícím roce nebyl tento systém dále rozpracováván především z důvodu nedostatečných personálních kapacit k nastavení a zajišťování fungování tohoto systému, ale také z jasně nedeklarované vůle některých zástupců vedení města systém zavést. V roce 2014 se Lokální partnerství sešlo pouze na jeho konci, v prosinci. Nicméně strategický plán i v oblasti bydlení byl do značné míry plněn, problém byl zejména s opatřeními vztahujícími se k prostupnému bydlení. Jak bylo již zmíněno výše, činnost lokálních partnerů byla intenzivnější na konci roku 2014 a začátku roku 2015 díky plánovanému vstupu města do KPSVL a aktualizaci strategického plánu. Z pohledu lokálního partnerství dobře funguje spolupráce mezi provozní velké ubytovny GARNI, paní Šimkovou, která je zároveň zastupitelkou města a poskytovateli sociálních služeb zřízených v rámci TPPHSV. Pracovníci do ubytovny za klienty dochází, klienti se již naučili využívat i ambulantně poskytovaných služeb a Sdružení Romano jasnica provozuje na ubytovně i kontaktní pracoviště (mimo TPPHSV). Spolupráce byla však narušena mezi MÚ Trmice a jednatelem Garni z důvodu neshody při problému s popelnicemi na tříděný odpad (viz naplňování SPSZ 2013 – 2015). K zlepšení situace dále nepřispělo, že zmiňované kontaktní centrum Romano jasnica bylo přímo v prostorách ubytovny zřízeno až po ukončení výběrového řízení na poskytovatele SAS v rámci TPPHSV. Služby kontaktního centra se mimo jiné zaměřují na matky s dětmi, které jsou rovněž cílovou skupinou SAS. Spolupráce v oblasti bydlení probíhá i mezi městským úřadem a poskytovateli sociálních služeb, avšak není plně systematizována a spočívá spíše ve společném řešení problémů. Jako prevenci lze v tomto směru hodnotit především zaměstnání pracovníka v rámci TPPHSV zaměřeného na bezpečnostněmigrační poradenství, který pro město sleduje nově příchozí a odchozí osoby (dodává pravidelný měsíční report ve Zprávě o činnosti) a také prodej domů a jejich skupování případnými spekulanty. Jako příležitost budoucí spolupráce se jeví právě nastavení systému prostupného bydlení, kdy by byli zástupci poskytovatelů přizváni do Bytové komise rozhodující o přidělení městských bytů, kde by svým poradním hlasem na základě znalosti konkrétních uživatelů svých služeb a zároveň žadatelů o městský byt mohli ovlivnit její rozhodování. 5.3.4. PS bezpečnost a prevence sociálně patologických jevů a Komise prevence kriminality Činnost pracovní skupiny bezpečnost v rámci Lokálního partnerství byla v prvních dvou letech působení ASZ pravidelná a stejně jako u dalších pracovních skupin se scházela především k definování 19

potřeb v oblasti bezpečnosti a prevence sociálně patologických jevů a k zahrnutí těchto potřeb prostřednictvím dlouhodobých a krátkodobých cílů a konkrétních opatření do strategických plánů sociálního začleňování nejdříve na roky 2010 -2012 a poté na 2013 – 2015.26 Již za působení ASZ ukončena, neboť docházelo k duplicitám ohledně členství v této skupině a zároveň v Komisi prevence kriminality a bylo rozhodnuto o převzetí veškeré agendy tímto orgánem města. Ve Strategickém plánu sociálního začleňování 2013 – 2015 byla však zahrnuta opatření z oblasti bezpečnosti a prevence sociálně-patologických jevů, které bylo vzhledem k dohodě o ukončení činnosti PS bezpečnost nutné zahrnout do aktualizace Plánu prevence kriminality na období 2014 – 2015. K tomu došlo v lednu 2014, kdy byl předložen aktualizovaný plán doplněný na návrh metodičky sociálních služeb, která převzala po odchodu ASZ roli koordinátorky Lokálního partnerství, o zmíněná opatření. Činnosti, které byly zahrnuty do nového plánu prevence kriminality zahrnuty, se týkaly především zřízení pozice Asistenta prevence, meziodborové spolupráce v oblasti bezpečnosti a prevence (MěÚ, MěPo, PČR, poskytovatelé sociálních služeb a další), podpory volnočasových aktivit a také zajištění povinné udržitelnosti investičního projektu IOP „Podpora komunitního života v Trmicích“. Komise prevence kriminality se v roce 2014 scházela přibližně jednou za čtyři měsíce. Na jednání docházelo především k předávání informací mezi jednotlivými členy, ke kontrole a zhodnocení naplňování opatření SPPK pro období let 2014-2015 včetně plánování a informování o získání dotací na jednotlivé aktivity plánu. Propojenost s platformou Lokálního partnerství byla zajištěna účastí na jednání Komise zástupců poskytovatelů sociálních služeb (TPPHSV) a metodičky sociálních služeb. Platforma zůstává tedy činná i po odchodu ASZ z lokality. V roce 2014 bylo městem Trmice žádáno v Programu prevence kriminality Ministerstva vnitra ČR o poskytnutí finančních prostředků na cyklostezku/in - line dráhu, na rozšíření MKDS o kamerový bod – ul. Žižkova, na odbornou a profesní přípravu strážníků Městské policie Trmice pro výkon služby v sociálně vyloučených lokalitách, na veřejné osvětlení v ul. Tyršova či oplocení garáží v ul. Gorkého. Dotaci město nakonec obdrželo na rozšíření MKDS a vzdělávání strážníků. V roce 2015 pak žádost obsahovala požadavek na rozšíření MKDS o mobilní kamerový bod, na sportovní aktivitu „Trmicefotbalem proti předsudkům“ spočívající v pořádání pravidelných tréninků a turnajů ve fotbale a na šetření k problematice bezpečnosti. Dotace byla obdržena na fotbal mobilní kamerový bod.

5.4. Naplňování revidovaného plánu, samostatná revize plánu aktéry nebo přednostní soustředění se na udržování služeb, vlastní mapování situace aktéry apod. 5.4.1. Naplňování revidovaného SPSZ 2013-2015

26

Konkrétní rozbor opatření Strategického plánu prevence kriminality na 2014-2015 uvádíme v následující kapitole vztahující se k naplňování strategických plánů.

20

Pohled aktérů LP, kteří se podíleli na tvorbě revidovaného SPSZ 2013-2015 Pokud mají aktéři lokálního partnerství zmínit cíle a opatření SPSZ o kterých lze tvrdit, že jsou naplňovány, mluví o zavedení sociálních služeb v rámci TPPHSV, čímž bylo naplněno plánované rozšíření nabídky sociálních služeb. Dále je kladně hodnoceno naplňování opatření k rozvoji zaměstnanosti, v čemž významnou měrou přispěl projekt ÚP ČR – SVLÚK, kdy je obyvatelům SVL poskytován servis ÚP přímo v lokalitě (kancelář ÚP v rámci projektu SVLÚK v Trmicích). Na zařazení Trmic do tohoto projektu a zřízení pobočky přímo ve městě měla vliv i ASZ, když se podílela na sestavení a prosazení přihlášky. Kromě tohoto projektu můžou obyvatelé Trmic těžit i z dalších dvou projektů zaměřených k rozvoji zaměstnanosti. Město aktuálně zaměstnává více než 15 lidí na VPP. Pozitivně je hodnoceno i plnění plánovaných aktivit v rámci vzdělávání, i když dle slov starostky, by mohla být spolupráce MěÚ se ZŠ Trmice ještě užší. Nutno v této souvislosti dodat, že ředitelka ZŠ Gottfriedová je opoziční zastupitelkou, tedy politickou oponentkou starostky. Na obou trmických ZŠ jsou otevřeny přípravné ročníky. Poskytovatel SAS byl členy pracovní skupiny LP kladně hodnocen při pomoci s naplňováním přípravných ročníků ZŠ. Významně se zvýšila nabídka doučování, které je poskytovány v rámci sociálních služeb SAS a NZDM (TPPHSV). Personální kapacity Městské knihovny byly navýšeny o jednu pozici na VPP v roce 2014 a pokračuje v roce 2015. Městská knihovna patří k pravidelným příjemcům grantů od Ministerstva kultury ČR (o které samostatně žádá za nezbytné finanční spoluúčasti města), čímž přispívá k rozvoji a zkvalitňování svých služeb. Na adresu ředitelky knihovny zaznívají od obyvatel i představitelů škol pochvalná hodnocení, jelikož pro děti ze SVL organizuje příležitostní kulturní, společenské a přitom výchovně vzdělávací akce. Plnění opatření v oblasti migrace je vnímáno aktéry LP (zástupci PČR, MěPol., i poskytovatele TP) poněkud rozpačitě. Co se týče migrace, TP s měsíční pravidelností reportuje pohyb a stěhování osob z a do Trmic. Ročně je pak vypracovávána zpráva o migraci, kde je uvedeno, odkud a kam se lidé stěhují a z jakých důvodů. Prevence sociálně-patologických jevů a kriminality. Mezi subjekty, které řeší prevenci i dopady sociálně-patologických jevů je navázána poměrně intenzivní spolupráce. Na prevenci se podílí všichni tři poskytovatelé služeb v rámci TPPHSV protože to vyplývá již z podstaty jejich zaměření – všichni jsou to poskytovatelé preventivních sociálních služeb podle zákona o sociálních službách. Například TP se povedlo navázat spolupráci s Azylovým domem Samaritán, Kontaktním centrem DrugOut Klub v Ústí nad Labem (ÚL), sociálními kurátory města ÚL, pedagogicko-psychologickou poradnou v ÚL, se všemi školami v Trmicích, atd. Dá se říci, že je zde vytvořena fungující síť spolupracujících subjektů s TP v zájmu řešení konkrétní problémové situace klienta. Na tomto poli vystupuje i PČR, a to formou informačních přednášek specialistky na prevenci ve školách.

21

V neposlední řadě je některými obyvateli jako dobrý příklad preventivní praxe oceňován program NZDM, v rámci TPPHSV rozšířen na cílovou skupinu 15-26. Poskytuje mládeži možnost smysluplného trávení volného času. Plánovaný monitoring drogové scény byl rovněž zaveden, avšak dle zástupce PČR toto nemá významný přínos pro jejich práci, pro svou práci potřebují konkrétní informace o konkrétních lidech a ne z jejich pohledu obecné statistiky a informace. Bariérou v efektivním zakročení proti výrobě a distribuci drog je pak dle zástupce policie i nízká ochota případných svědků poskytnout důkazná svědectví při vyšetřování nebo v následném soudním řízení. Jsou zde ovšem i ohlasy obyvatel, které uvádí, že tato aktivita má svůj přínos. Jako opatření s nejméně úspěšným plněním jsou vnímána opatření v oblasti bydlení. Jako vysvětlující faktor bývá úředníky často uváděn malý bytový fond navíc ve špatném technickém stavu a nedostatečná platební disciplína některých nájemníků, kterým vznikají dluhy, načež jsou z nájemních bytů města vystěhováni. Dle informací dnes již bývalého tajemníka byla dříve ve městě snaha řešit problémy dlužníků na nájemném splátkovými kalendáři, ale toto nefungovalo, jelikož dlužník obvykle po zaplacení první nebo druhé splátky se splácením přestal. Zvláštností je, že město u těch nejchudších, kteří dluží a neplatí, dosud nevyužívá institut zvláštního příjemce sociálních dávek, který je naopak hojně využíván soukromími majiteli bytů. Z pohledu bývalého lokálního konzultanta ASZ a některých zástupců sociálních služeb jsou v dosavadním přístupu města rezervy v komplexním propojení řešení dluhové, sociální a bytové situace u konkrétních rodin na dlouhodobé, systematické bázi. Plnění plánu podle jednotlivých oblastí a opatření Bydlení 1. dlouhodobý cíl: Do roku 2015 se zlepší bytové podmínky části sociálně vyloučených osob 1.1. krátkodobý cíl: Od roku 2013 na Garni a v jeho okolí dochází k zlepšení životních podmínek Strategie: Díky spolupráci mezi MÚ a ubytovnou Garni dojde k zintenzivnění práce s celými rodinami. Komentář k naplňování cíle: Ovlivněno narušením spolupráce mezi MÚ Trmice a jednatelem Garni. Krok/opatření: Veřejné setkání obyvatel Garni a poskytovatelů sociálních služeb zaměřené a specifikaci obsahu spolupráce Termín: IX/2013 Zodpovědná osoba: jednatel Garni, domovník Garni, metodička sociálních služeb Komentář: cílem bude specifikace problémů -domácností a společných prostor na Garni Plnění: Nesplněno. Veřejné setkání neproběhlo, ale poskytovatelé nových sociálních služeb (TPPHSV) v rámci své činnosti nabídli své služby obyvatelům ubytovny a v současné době tvoří značnou část uživatelů těchto služeb (TP, SAS). Krok/opatření: Zapojení dětí z Garni do aktivit na nově opraveném hřišti Termín: pravidelně Zodpovědná osoba: poskytovatel NZDM 22

Komentář: Aktivity v rámci projektu IOP a OP LZZ Plnění: Částečně splněno. Děti a mladí dospělí, kteří jsou ubytováni na Garni dochází do NZDM (TPPHSV) a Zefyrína (NZDM 6 – 15 let). Krok/opatření: Vybudování malého hřiště na Garni Termín: VI / 2013 Zodpovědná osoba: jednatel Garni Komentář: Návrh financování vzešel od jednatele Garni Plnění: Splněno. V současnosti nejsou informace o jeho využívání dětmi vzhledem k tomu, že zástupci Garni se většinou neúčastní PS bydlení a hřiště se z vnějšího pohledu nejeví jako využívané. Krok/opatření: Schůzka MÚ a Garni za účelem řešení situace s odpady Termín: IX/2013 Odpovědná osoba: starostka Komentář: Pokud MÚ zajistí popelnice, Garni zajistí školení ve třídění odpadu Plnění: Splněno. Opatření sice bylo splněno, k tématu proběhlo několik schůzek, avšak nedošlo ke společnému konsensu na jeho řešení, zejména v otázce financování. Následně došlo k zmíněnému narušení spolupráce mezi MÚ Trmice a jednatelem Garni. Krok/opatření: Zajištění dvou pracovníků v rámci VPP za účelem úklidu a správy prostor kolem Garni Termín: XI/2013 Odpovědná osoba: jednatel Garni Komentář: Jednak vzniknou nová pracovní místa, jednak se zútulní společné prostory a okolí Plnění: O plnění nejsou informace. 1.2. krátkodobý cíl: Do roku 2014 se zlepší bytové podmínky na Jílovišti Strategie: Ve spolupráci v duchu komunitní práce s obyvateli Jíloviště dojde ke kultivaci bytů a veřejných prostor. Krok/opatření: Předání plánu spolupráce obyvatel Jíloviště na tamějších opravách radě města Termín: XI/2013 Odpovědná osoba: metodička sociálních služeb Plnění: Zatím nesplněno. V současnosti dochází k nastavování systému prostupného bydlení, v jehož rámci by mělo rovněž dojít k nastavení formy této spolupráce. Na opravách se ale podílí místní domovník, který v lokalitě bydlí a pro město pracuje na VPP. Krok/opatření: Setkání s obyvateli Jíloviště za účelem zjištění oprav, které by vedly k zlepšení podmínek Termín: X/2013 Odpovědná osoba: sociální pracovník Romano jasnica, zástupce bytové komise, metodička sociálních služeb Plnění: Splněno. Metodička a zástupce bytové správy se s obyvateli v plánovaný termín sešli, v té době byl jako hlavní problém definován společný vodoměr. Následně byly instalovány vodoměry do každé domácnosti. Dále konstatován celkově špatný stav budov – sklepy, rozvody. Stavební úpravy jsou v současnosti plánovány v rámci nastavování systému 23

prostupného bydlení, přičemž úpravy se plánují především v prostorách dvou domů, kde se nachází bytové jednotky určené pro II. stupeň tohoto systému (např. zavedení vody do bytů, přípojek na pračku... ). Krok/opatření: Stanovení rozsahu úprav na Jílovišti Termín: XI/2013 Odpovědná osoba: zástupce bytové komise Plnění: Nesplněno. Komentář: Potřeba stavebního projektu, který stanoví systematické úpravy pro potřeby prostupného bydlení. Nynější obecný plán – 1. dům nechat bez oprav – 1. stupeň, 2. a 3. dům – zvětšení bytových jednotek, zavedení vody do jednotek. Krok/opatření: Úpravy Jíloviště I. Termín: V/2014 Odpovědná osoba: referent správy bytového fondu Komentář: Viz výše Plnění: Nesplněno.

1.3. krátkodobý cíl: Od roku 2013 funguje v Trmicích koordinovaný preventivní program v oblasti bydlení Strategie: Díky koordinovanému postupu a přizvání zástupce bytové komise do pracovní skupiny bydlení dojde k zefektivnění prevence ztráty bydlení a propadu do hlubší propasti sociálního vyloučení Komentář k plnění: Zatím nedochází k plnění tohoto cíle, koordinovaný preventivní program bude zaveden v případě schválení městem systému prostupného bydlení. Krok/opatření: Koordinovaný postup při realizaci programu zaměřeného na oblast bydlení v rámci terénní práce a sociálně aktivizační služby Termín: X/2013 Odpovědná osoba: metodička sociálních služeb, zástupce bytové komise, poskytovatelé sociálních služeb Plnění: Nesplněno Komentář: Pro systém prostupného bydlení je plánováno využití nové pracovní pozice Terénního pracovníka na městě (pro rok 2015 září – prosinec podpořeného z ÚV ČR, z dotačního titulu „Podpora terénní práce“. Krok/opatření: Přizvání zástupce bytové komise do pracovní skupiny bydlení Termín: X/2013 Odpovědná osoba: metodička sociálních služeb Plnění: Splněno. Komentář: Předseda Bytové komise se stal členem, resp. dostavil se na jednání pracovní skupiny, po personální změně na této pozici, a to v srpnu 2015. Krok/opatření: Zajištění koordinovaného postupu pro detekci a splácení dluhů Termín: I/2014 24

Odpovědná osoba: metodička sociálních služeb, zástupce bytové komise, MÚ OSV Chudobová Plnění: Nesplněno. Komentář: K naplnění dojde v případě schválení systému prostupného bydlení.

1.4. krátkodobý cíl: Od roku 2014 dochází v Trmicích k systematické kontrole prodeje domů. Strategie: Prostřednictvím kontroly prodeje domů ve městě bude předcházeno k odkupu budov realitními spekulanty a dalšími osobami, které zneužívají sociálního vyloučení osob ke svému prospěchu. Plnění: Dochází ke sledování prodeje domu městem i terénním pracovníkem zaměřeným na migraci, konkrétní systém nebyl nastaven. Komentář: Opatření zařazeno do SPSZ 2013 – 2015 na výzvu opozičního zastupitele (viz text v kapitole Průběh ukončení spolupráce ASZ s aktéry). Krok/opatření: Nastavení systému kontroly prodeje domů ve městě. Termín: XII/2013 Odpovědná osoba: MÚ Trmice (starostka), metodička sociálních služeb Plnění: Částečně splněno Komentář: Konkrétní ucelený a koordinovaný systém nastaven nebyl, ale prodej domů je sledován vedením města (ustanovena na pracovním setkání zastupitelů PS pro monitoring, následně byla pak koupena nemovitost vedle MÚ Trmice, ale její jednání je spíše v režimu ad hoc. Prodej a skupování domů je dále sledováno pracovníkem Terénních programů vykonávajícím fakultativní činnost „Bezpečnostně-migrační servis“ (TPPHSV). V současnosti je na konec srpna naplánována schůzka ke stanovení konkrétních kroků v této oblasti. Krok/opatření: Využívání systému kontroly prodeje domů ve městě v praxi. Termín: I/2014 Odpovědná osoba: MÚ Trmice (starostka) Plnění: Viz výše. Komentář: Viz výše.

2. dlouhodobý cíl: Do roku 2015 bude v Trmicích uveden v realizaci systém prostupného bydlení 2.1.krátkodobý cíl: Od roku 2013 dochází k nastavování systému prostupného bydlení Strategie: Prostřednictvím práce odborníků v rámci pracovní skupiny bydlení dojde k nastavení systému prostupného bydlení. Komentář k plnění: Opatření rovněž zařazeno do SPSZ 2013 – 2015 na výzvu opozičního zastupitele (viz text v kapitole „Průběh ukončení spolupráce ASZ s aktéry“). Od konce roku 2013 nepravidelně probíhala spíše neoficiální jednání k možnostem nastavení systému především mezi vedením města a metodičkou sociálních služeb a to do začátku roku 2015, kdy byla spolupráce zintenzivněna před plánovaným vstupem města do KPSVL a znovudefinováním této potřeby. Jednání nakonec vyústila v navýšení pracovního úvazku metodičky sociálních služeb o 0, 3 pro koordinaci systému prostupného bydlení. Od července 2015 tedy proběhla již dvě setkání PS bydlení, kde byly plánovány konkrétní kroky a představen mimo jiné i 1. konkrétní návrh pravidel přidělování městských bytů v systému. 25

Veškeré aktivity v této oblasti ale budou záležet na konečném rozhodnutí vedení města, zda budou realizovány či nikoliv. Krok/opatření: Nastavování systému prostupného bydlení v rámci pracovní skupiny bydlení Termín: Od XII/2013 Odpovědná osoba: MÚ Trmice (starostka), metodička soc. služeb, správa bytového fondu Plnění: Plněno. Komentář: V současnosti již dochází k systematickým a koordinovaným krokům vedoucím k nastavení systému.

2.1. krátkodobý cíl: Od druhé poloviny roku 2014 dochází k uvedení systému prostupného bydlení do realizace Strategie: Město Trmice zajistí podmínky pro možnost realizace systému prostupného bydlení v praxi. Komentář k plnění: Viz výše. Krok/opatření: Zajištění ubytovacích prostor pro jednotlivé stupně bydlení Termín: VII/2014 Odpovědná osoba: MÚ Trmice (starostka) Plnění: Plněno. Komentář: Pro jednotlivé stupně jsou již vytipovány konkrétní ubytovací prostory města. Krok/opatření: Uvedení prostupného bydlení ve zkušební provoz Termín: od VII/2014 Odpovědná osoba: MÚ Trmice (starostka) Plnění: Zatím nesplněno. Komentář: Pokud dojde k opětovnému potvrzení politické vůle pro spuštění systému, předpokládá se začátek jeho realizace přibližně na konec roku 2015 či začátek roku 2016.

Vzdělávání 1. dlouhodobý cíl: Od roku 2013 jsou zvýšeny preventivní kompetence trmických škol a zapojeny sociálně vyloučené rodiny do rozšířené nabídky volnočasových aktivit 1.1. krátkodobý cíl: V roce 2014 jsou zapojováni rodiče do aktivit rodinného centra, Základní školy, Městské knihovny a do programu doučování Preferovaná strategie: Nově poskytované služby projektu OP LZZ nabídnou nové možnosti v oblasti trávení volného času a lepšího vzdělávání dětí ze sociálně vyloučených lokalit. Nově vytvořené programy, či rozšířené stávající programy bude metodik sociálních služeb koordinovat za účelem provázané a naplněné nabídky. Krok/opatření: Založení rodinného centra v rámci SAS Termín: X/2013 Odpovědná osoba: starostka Plnění: Splněno.

26

Komentář: Od konce února 2014 poskytuje své služby v Trmicích Poradna pro občanství, občanská a lidská práva (Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi). Krok/opatření: Založení rodičovské asociace v rámci SAS Termín: I/2014 Odpovědná osoba: poskytovatelé SAS, zástupce z GARNI Plnění: Nesplněno Komentář: SAS zaznamenala aktivitu z cílové skupiny k vzájemnému propojení napříč rodiči a dětmi - učení vaření staršími ženami těch mladších. Aktivita nebyla rozvíjena z důvodu nedostatku financí, kdy SAS v rámci TPPHSV nemá financovány žádné fakultativní činnosti. Snaha o vyřešení tohoto problému vzešla ze ZŠ a SŠ, kdy pan ředitel Cajthaml nabídl prostor školy k těmto účelům a rovněž surovin. Následně byl však identifikován problém se zdravotním průkazem, bez něhož by ženy nemohli využívat kuchyň školy. Ženy na průkaz neměly peníze. Zařazení této aktivity bude znovu komunikováno při aktualizaci plánu na 2015/2016 – 2018, případně budou hledány další možnosti podpory vzniku komunitní práce v Trmicích. Krok/opatření: V rámci SAS jsou opakovaně a zavčas doporučovány ZŠ Trmice a SŠ a ZŠ Trmice děti k podpoře pomocí institutu školy jakožto zvláštního příjemce Termín: od X/2013 Odpovědná osoba: poskytovatel SAS, ZŠ Trmice, ZŠ a SŠ Trmice, metodička sociálních služeb Plnění: Plněno Komentář: V případě potřeby je v tomto směru navázána spolupráce mezi poskytovatelem SAS a školami a IZP je využíván. Krok/opatření: Zajištění naplnění kapacit přípravných tříd ZŠ Trmice a SŠ a ZŠ Trmice a aktivizace rodičů k přihlášení dětí do přípravných tříd Termín: od II/2014 Odpovědná osoba: poskytovatelé sociálních služeb, ZŠ Trmice, SŠ a ZŠ Trmice Plnění: Splněno. Komentář: Podle škol jsou přípravné ročníky naplněny, přičemž jistou roli sehráli i poskytovatelé SS, kteří o možnosti využívání přípravných ročníků informují své uživatele služeb. Dále však vyvstal související problém naplnění 1. ročníků škol. Tento problém bude řešen ve spolupráci matriky, škol a poskytovatelů a příp. zařazen do aktualizace plánu. Krok/opatření: Navýšení personálních kapacit Městské knihovny Termín: od X/2013 Odpovědná osoba: starostka, knihovnice Plnění: Splněno. Komentář: Kapacita byla navýšena o 1 pracovnici na VPP. Otázkou zůstává, zda tato forma navýšení kapacit je vhodná pro rozvoj inkluzivních aktivit knihovny? Krok/opatření: Zavedení doučování v rámci nově poskytovaných sociálních služeb Termín: od X/2013 Odpovědná osoba: poskytovatelé sociálních služeb, ZŠ Trmice, SŠ a ZŠ Trmice Plnění: Splněno. 27

Komentář: V NZDM probíhá doučování ČJ, Ma, Aj. V SAS je doučování poskytováno individuálně, v rámci řešení jiných typů zakázek rodičů dětí. 1.2. krátkodobý cíl: Od roku 2013 jsou v trmických školách posílené preventivní kompetence Preferovaná strategie: Na trmických školách proběhnou opatření směřující k posílení pozice škol při preventivních snahách vzhledem k sociopatologickým jevům. Jedná se o projednané kroky, které vycházejí z výzkumu problematiky drog z roku 2012. Krok/opatření: Zavedení pilotní verze monitoringu problematiky drog u žáků a její evaluace na ZŠ Trmice a SŠ a ZŠ Trmice Termín: VIII / 2013 Odpovědná osoba: DRUG-OUT Klub, ZŠ Trmice, ZŠ a SŠ Trmice Plnění: Splněno. Komentář: Na ZŠ Trmice proběhlo v roce 2013, na ZŠ a SŠ proběhlo na středním stupni vzdělávání v roce 2015. Krok/opatření: Zavedení plné verze monitoringu problematiky drog u žáků na všech školách Termín: VIII/2014 Odpovědná osoba: DRUG-OUT Klub, ZŠ Trmice, ZŠ a SŠ Trmice Plnění: Zatím nesplněno. Komentář: K opakování monitoringu musí být DRUG-OUT Klub znovu osloven, ZŠ toto plánuje po 3 letech od pilotní verze – tedy v roce 2016. Po výsledcích může být diskutováno zavedení plné verze monitoringu, toto opatření bude součástí aktualizovaného plánu. Krok/opatření: Proškolení pedagogického sboru ZŠ Trmice a SŠ a ZŠ Trmice v oblasti prevence sociopatologických jevů Termín: II/2014 Odpovědná osoba: ZŠ Trmice, ZŠ a SŠ Trmice, metodička sociálních služeb Plnění: Splněno Komentář: Došlo k proškolení téměř celého pedagogického sboru SŠ a ZŠ Trmice a dvou pedagogů ZŠ Trmice v oblasti drogové problematiky. Další možnosti jsou zasílány ve formě nabídek školení metodičkou sociálních služeb školám. Krok/opatření: Zajištění odborné revize minimálního preventivního programu na trmických školách Termín: II / 2014 Odpovědná osoba: ZŠ Trmice, ZŠ a SŠ Trmice, metodička sociálních služeb Plnění: Splněno Komentář: Minimální preventivní programy škol byly doplněny o spolupráci s PČR, aby mohlo docházet k preventivním akcím ze strany PČR na školách. Další relevantní informace k naplňování této části plánu: Doučování - NZDM poskytuje doučování prostřednictvím fakultativní činnosti edukačního programu v prostorách NZDM, a to skupinově či individuálně, je zajištěn i externí lektor. SAS poskytuje doučování jako doplňkovou činnost (v případě potřeby) při řešení zakázky jiného druhu. Doučování je poskytováno většinou v přirozeném prostředí uživatelů služby. Doučování v NZDM bylo zavedeno od října 2013 a v SAS od března/dubna 2014. 28

V rámci poskytování služby SAS, podpořených 6 dětí školního věku, bezplatným doučováním (2 děti na základě letáku, zbylé původně zakázka rodičů k tématu zadluženosti postupně rozvinutá i o bezplatné doučování jejich dětí. V NZDM (15-26) za období poskytování 8/2013-1/2015 podpořeno edukačními aktivitami celkem 68 klientů, blíže viz Tab1. Na ZŠ Trmice byl proveden v druhé polovině roku 2013 monitoring problematiky drog u žáků a jeho evaluace na ZŠ Trmice. Tuto službu provedla pro ZŠ Trmice organizace poskytující Terénní programy v rámci TPPHSV Drug-out Klub. Tento monitoring a vyhodnocení proběhlo i v roce 2014/2015 na SŠ a ZŠ Trmice (na střední škole). V květnu 2014 došlo k proškolení pedagogického sboru SŠ a ZŠ Trmice a ZŠ Trmice (2 pedagogové) v oblasti prevence sociálně-patologických jevů, konkrétně v problematice užívání drog. Seminář vedl Kpt. Bc. Petr Procházka z Odboru metodiky a prevence Národní protidrogové centrály SKPV. Ze semináře získali účastníci osvědčení o jeho absolvování a byl proveden bezplatně v rámci preventivní práce PČR. Zaměstnání 1. dlouhodobý cíl: Do roku 2015 jsou zajištěna nová pracovní místa spolu se zvýšením zaměstnatelnosti sociálně vyloučených obyvatel 1.1. krátkodobý cíl: Zapojení sociálně vyloučených obyvatel do projektu ÚP v Ústí nad Labem Strategie: V rámci včasné komunikaci mezi MěÚ a ÚP budou Trmice včas informovány o potřebných krocích v jednotlivých projektech a požádány o konkrétní podobu spolupráce. Bude se jednat především o vytvoření seznamu nezaměstnaných, které následně ÚP doporučí realizátorovi k zařazení do projektu. ÚP následně bude informovat MěÚ Trmice o výsledku výběrů uchazečů do projektu stejně tak jako o průběhu celého projektu. Pokud to bude možné, zajistí ÚP na vyžádání návštěvu realizátora projektu na skupině „Zaměstnanost“. Jedná se o následující projekty: „Práce bez překážek“, „Práce pro každého“, „Sociálně vyloučené lokality“ a „Odborné praxe pro mladé v Ústeckém kraji do 30 let“. Krok/opatření: Předání doporučených osob do projektů Termín: VII – X/2013 Odpovědná osoba: poskytovatelé služeb, ÚP, metodička sociálních služeb Plnění: Splněno Komentář: Zpočátku byla zástupci MÚ Trmice negativně hodnocena spolupráce s ÚP ČR, především pak zpětná vazba o doporučených účastnících. Díky setkávání těchto subjektů na PS zaměstnanost byl tento problém vyřešen. Dále byla v tomto směru nastavena také spolupráce mezi ÚP ČR a poskytovateli sociálních služeb (TPHSV) spočívající především rovněž v doporučení konkrétních osob (uživatelů daných sociálních služeb) k zařazení do projektu. Projekty: „Sociálně vyloučené lokality Ústeckého kraje“ - zařazeno 51 osob z Trmic (26 mužů, 25 žen), motivačně aktivizační školení : Soft Skills – 9 osob, finančně funkční gramotnost – 28 osob, školení právo pro praxi – 15 osob, rekvalifikace – 2 osoby, nově vytvořená pracovní dotovaná místa - 14 osob, nově vytvořená pracovní nedotovaná místa - 1 osoba, další nedotovaná místa – 4 osoby. Projekt ukončen, předpokládaná jeho opětovná realizace v novém programovacím období 2014 – 2020. 29

„Práce bez překážek“ – 7 účastníků z Trmic, 3 ženy, 4 muži, u všech byl vytvořen individuální pracovní plán, 1 rekvalifikace, 3 dotovaná pracovní místa, 2 nedotovaná pracovní místa. Projekt ukončen. U ostatních projektů – bez evidence, kdo z ústeckých účastníků je obyvatelem Trmic. Krok/opatření: Prezentace projektu jeho realizátorem na skupině Termín: IX–XII/2013 Odpovědná osoba: Plnění: Splněno Komentář: Výsledky prezentovány na PS zaměstnanost pracovnicemi ÚP ČR a zaslány k využití MÚ Trmice. Krok/opatření: Vyhodnocení úspěšnosti projektů. Termín: X–XII/2014 Odpovědná osoba: Plnění: Splněno. Komentář: Viz výše

1.2. krátkodobý cíl: Zajištění nových pracovních pozic pro sociálně vyloučené občany v rámci rozšíření technického úseku Strategie: Projektová manažerka využije zkušenosti nabyté během účasti na projektu společnosti MEPCO k vytvoření plánu na rozšíření technického úseku MÚ Trmice, jehož realizace povede k zajištění nových pracovních pozic. Pracovní náplní nových zaměstnanců bude především úprava veřejného prostranství a bytového fondu města. Krok/opatření: Přijmutí zaměstnance k obsluze metacího stroje Termín: XI/2013 Odpovědná osoba: starostka Plnění: Zatím nesplněno Komentář: Tato aktivita měla být realizována od jara roku 2015, a to v upravených prostorách úřadu, kde mělo být k dispozici zázemí pro pracovníky technického úseku. Rozšíření úseku mělo znamenat volná pracovní místa na trvalejší pracovní poměr + stávající VPP. Termín spuštění závisel na stavebních úpravách. V polovině roku 2015 ještě nově upraveny prostory nejsou, ale technický úsek byl rozšířen na 4 místa VPP. Krok/opatření: Sepsání plánu na rozšíření technického úseku Termín: XII/2014 Odpovědná osoba: projektová manažerka Plnění: Zatím nesplněno Komentář: Podle posledních informací se připravuje. Krok/opatření: Zaměstnání nezaměstnaných do nových pracovních pozic v rámci technického úseku Termín: I / 2015 Odpovědná osoba: starostka Plnění: Zatím nesplněno 30

Komentář: V roce 2015 došlo k rozšíření VPP (technický úsek 4 osoby, dále dohledová služba 2 osoby, operátor městského kamerového dohledového systému 3 osoby) – z pracovníků na těchto pozicích se plánuje využít vybrané z nich do stálého pracovního poměru.

1.3. krátkodobý cíl: Zavedení a koordinace programu zaměřeného na zvýšení finanční gramotnosti Strategie: V rámci nově poskytovaných služeb vzniknou aktivity zacílené na zvýšení finanční gramotnosti sociálně vyloučených obyvatel. Metodik sociálních služeb se zasadí o koordinaci těchto programů směrem k ucelenému a efektivnímu programu.

Krok/opatření: Založení aktivit zacílených na zvýšení finanční gramotnosti v rámci SAS a NZDM z projektu OP LZZ Termín: XI/2013 Odpovědná osoba: metodička sociálních služeb, poskytovatelé sociálních služeb Plnění: Splněno. Komentář: V rámci SAS – přednášky o finanční gramotnosti pro žáky ZŠ a ŠŠ, v rámci NZDM – měsíc únor zaměřen na finanční gramotnost (2014, 2015). Krok/opatření: Organizace pracovních schůzek zacílených na koordinovaný program finanční gramotnosti v rámci SAS a NZDM Termín: pravidelně, minimálně 2x za rok Odpovědná osoba: metodička sociálních služeb Plnění: Splněno. Komentář: Schůzka proběhla dne 23. 9. 2014 – sděleny informace o proběhnuvších aktivitách (viz výše), plánování dalších aktivit – SAS na začátek příštího roku, NZDM – na začátku nového roku, navázána další spolupráce se školami – SŠ. Bezpečnost a prevence sociálně patologických jevů 1. dlouhodobý cíl: Komise prevence kriminality při radě města plní a aktualizuje strategický plán prevence kriminality 1.1. krátkodobý cíl: V roce 2013 je aktualizována a schválena nová verze strategického plánu prevence kriminality pro následující období 2014 -2015 Komentář: Uvedené podněty mají posloužit k obsahové aktualizaci strategického plánu prevence kriminality pro období 2014-2015 Krok/opatření: Vyhodnocení plnění plánu z období 2012 - 2013 Termín: X/2013 Odpovědná osoba: vedoucí komise prevence kriminality Plnění: Splněno. Komentář: -

Krok/opatření: Přijetí nového úkolu: Organizace kulatých stolů ke konkrétním problémům identifikovaným na komisi prevence kriminality 31

Termín: I/2014 Odpovědná osoba: vedoucí komise prevence kriminality, metodička sociálních služeb Plnění: Splněno. Komentář: Doplnění stávající prioritní osy č. 1: „Sběr zpracování, předávání a poskytování informací v oblasti bezpečnosti a veřejného pořádku“. Úkol byl ve spolupráci metodičky sociálních služeb a vedoucího komise prevence kriminality přijat do plánu Prevence kriminality na období 2014 – 2015. Konkrétně „kulaté stoly“ ve smyslu setkání všech relevantních subjektů (např. i za účasti NNO) ke společnému řešení problému v roce 2014 neproběhly. Byly však zorganizovány tři informativní schůzky mezi městem a PČR, řešená témata se týkala především drogové problematiky. Do budoucna by bylo potřeba více rozvinout právě spolupráci města, PČR a poskytovatelů sociálních služeb (příp. i OSPOD-u v rámci „případových konferencí“). Podle subjektů, které by se měly podílet na plnění tohoto úkolu, komplikuje spolupráci nutnost ochrany osobních údajů, povinnost mlčenlivosti, ale i vzájemná neochota spolupracovat.

Krok/opatření: Přijetí nového úkolu: Sledování situace v sociálně vyloučených lokalitách Termín: I/2014 Odpovědná osoba: vedoucí komise prevence kriminality, metodička sociálních služeb Plnění: Splněno. Komentář: Doplnění stávající prioritní osy č. 1: „Sběr zpracování, předávání a poskytování informací v oblasti bezpečnosti a veřejného pořádku“. Úkol byl přijat, k plnění dochází - viz „Migrace a prevence kriminality“. Krok/opatření: Přijetí nového úkolu: Pravidelné a cílené informování o realizaci sociálních služeb ve městě a o dobrých příkladech v místním občasníku. Termín: I/2014 Odpovědná osoba: vedoucí komise prevence kriminality, metodička sociálních služeb, editor trmického občasníku Plnění: Splněno. Komentář: Doplnění stávající prioritní osy č. 2: „Zvýšení pocitu bezpečnosti občanů Trmic“. Trmické noviny vycházejí cca 1x za 3 měsíce. Od počátku projektu TPPHSV (pol. roku 2013) jsou v tomto médiu uváděny informace o sociálních službách a příkladech dobré praxe. Krok/opatření: Přijetí nového úkolu: Vyhodnocení práce a kapacit nových pracovníků sociálních služeb, případné zajištění asistentů prevence, stanovení jejich náplně práce se zaměřením na propojení vztahů mezi úřady a obyvateli sociálně vyloučených lokalit. Termín: I/2014 Odpovědná osoba: vedoucí komise prevence kriminality, metodička sociálních služeb, náčelník městské policie, poskytovatelé sociálních služeb Plnění: Splněno. Komentář: Doplnění stávající prioritní osy č. 2: „Zvýšení pocitu bezpečnosti občanů Trmic“. Úkol byl přijat do plánu prevence kriminality, kapacity a práce pracovníků sociálních služeb byly vyhodnoceny. V současnosti chybí k zavedení tohoto institutu politická vůle. Na druhou 32

stranu je od roku 2015 ve městě realizována v rámci Městské policie Trmice Dohledová služba (2 pracovníci na VPP), která se jeví jako funkční (jsou vidět a spolupracují s bezpečnostně-migračním pracovníkem). Do budoucna by přicházelo v úvahu její rozšíření včetně potřebné systematizace této činnosti (např. funkce „vedoucího“ služby a případné zařazení některých těchto pracovníků do standardního pracovního poměru). Krok/opatření: Přijetí nového úkolu: Koordinovaný postup NZDM, MSK a MP zaměřený na vytvoření programu pro mládež na ulicích v letním období Termín: I/2014 Odpovědná osoba: vedoucí komise prevence kriminality, metodička sociálních služeb, náčelník městské policie, vedoucí MSK Plnění: Nesplněno. Komentář: Doplnění stávající prioritní osy č. 3: „Prevence rizikového jednání dětí a mládeže“. V současné době nejsou tyto subjekty schopny koordinovaně spolupracovat (nedostatek personálních kapacit, ale i ochoty). Mládeži je nabízena možnost využívání NZDM (15-26let) – viz sledování migrace. Krok/opatření: Přijetí nového úkolu: Zajištění pozice metodika sociálních služeb s důrazem na finanční zdroje Termín: I/2014 Odpovědná osoba: metodička sociálních služeb, starostka Plnění: Plněno. Komentář: Vytvoření nové prioritní osy č. 4: „Od roku 2013 existuje v Trmicích kvalitní a trvale udržitelný systém sociálních služeb pro všechny potřebné obyvatele a skupiny. Úkol přijat do plánu prevence kriminality. V současnosti je pozice metodika zajištěna do září 2015 (konec projektu TPPHSV), do budoucna je v plánu udržet pozici buď prostřednictvím navazujícího evropského projektu na zajištění vzniklých sociálních služby (OPZ), anebo případně i z rozpočtu města (v jednání). Krok/opatření: Přijetí nového úkolu: Zajištění udržitelnosti projektu IOP Termín: I/2014 Odpovědná osoba: metodička sociálních služeb, starostka, projektová koordinátorka/manažerka Plnění: Plněno. Komentář: Vytvoření nové prioritní osy č. 4: „Od roku 2013 existuje v Trmicích kvalitní a trvale udržitelný systém sociálních služeb pro všechny potřebné obyvatele a skupiny.“ Udržitelnost projektu IOP je zajištěna do září 2015 v rámci projektu TPPHSV, od září do konce roku 2015 jsou SAS plně podpořeny z národních a krajských dotací. Fungování NZDM je rovněž zajištěno prostřednictvím národních dotací za spoluúčasti města Trmice a TP budou z rozpočtu města hrazeny v celém rozsahu (bez národních dotací). V následujících letech bude udržitelnost zajištěna buď navazujícím evropským projektem (OPZ), anebo opět kombinací národních, krajských a městských finančních prostředků. Krok/opatření: Předložení revidovaného plánu radě města Termín: I/2014 Odpovědná osoba: vedoucí komise prevence kriminality 33

Plnění: Splněno. Komentář: Do konce roku 2015 je plánována aktualizace Plánu prevence kriminality pro období let 2016 – 2017, a to především z důvodu záměru dalšího využívání dotačních titulů Ministerstva vnitra ČR, přičemž podmínkou k přidělení dotace je mimo jiné i existence aktuálního strategického plánu v oblasti prevence kriminality. Migrace a prevence kriminality Strategie: Jelikož migrace představuje především kvůli přespolním Předlicím značnou hrozbu, je nezbytné pravidelně – ideálně 2x za rok – situaci sledovat. K tomu budou sloužit jednak indikátory číselné a jednak kvalitativní, které poskytnou především pracovníci pohybující se v terénu. Tedy především sociální pracovníci. Úkol: Sledování vzniku/zániku sociálně vyloučených lokality a počtu jejich obyvatel podle věkových skupin, komunikace s majiteli bytového fondu a plánování v této oblasti, včetně sledování dotačních titulů Odpovědné osoby: sociální pracovníci (především TP – migrace, SAS, NZDM), MÚ Trmice, metodička sociálních služeb Plnění: Situace sledována především prostřednictvím pracovníka bezpečnostně-migračního servisu sociální služby Terénních programů. Poskytovatel této služby každý měsíc informuje město o zachycené migraci ve Zprávě o činnosti (odkud, kam, z jakých důvodů) a rovněž vypracovává 1x za rok Průběžnou zprávu - Migrace na území města Trmice, kde jsou informace shrnuty. Pracovník bezpečnostně migračního servisu rovněž sleduje situaci se skupováním domů v Trmicích a město pravidelně informuje. K řešení tohoto problému byla také na městě ustanovena pracovní skupina a následně byla městem i koupena 1 nemovitost. Jednání pracovní skupiny se svolává ad hoc a zakoupená nemovitost je dům vedle MÚ, tudíž koupě byla výhodná především z hlediska strategického umístění důležitého pro rozšíření a rekonstrukci prostor MÚ. Dotační tituly jsou sledovány především z důvodu plánovaného zavedení systému „prostupného bydlení“. Úkol: Počet imigrujících a počet emigrujících podle věkových skupin Odpovědné osoby: ubytovny, matrika - evidence obyvatel, školy po zápisech Plnění: Počet a věková struktura migrujících obyvatel je sledováno bezpečnostně-migračním pracovníkem, spolupráce s matrikou a školami v tomto směru zatím nebyla navázána. Spolupráce s matrikou, školami a pracovníky sociálních služeb je plánována v oblasti vzdělávání (povinný nástup do 1. ročníku). Úkol: Motivace pro příchod a odchod z Trmic Odpovědné osoby: sociální pracovníci (především TP – migrace, SAS, NZDM), provozovatel Garni Plnění: Plněno prostřednictvím pracovníka bezpečnostně – migračního servisu a zaznamenávání do Zpráv o činnosti předkládaných každý měsíc metodičce sociálních služeb. Jednou za rok je rovněž zpracována Průběžná zpráva - Migrace na území města Trmice, ve které jsou kromě konkrétních měst/zemí (odkud/kam je migrováno) uvedeny rovněž důvody k migraci. Mezi ně patří především rodinné důvody, nevyhovující bytové podmínky nebo nalezení práce – Čechy i zahraničí.

34

Úkol: Motivace k masovému příjezdu přespolní mládeže během letních měsíců Odpovědné osoby: sociální pracovníci (především TP – migrace, SAS, NZDM), Městská policie Plnění: Mládež pocházející především z blízkých Předlic tráví v letních měsících v Trmicích více času, a to zejména z důvodu celkově větší atraktivity místa k trávení volného času. Této skupině je opakovaně nabízeno využívání NZDM (15-26let), přestože jejich motivace k docházce do nízkoprahového zařízení není velká. Odpovědnými osobami jsou tedy sledovány důvody motivace k příjezdu do Trmic a SPSZ 2015-2018 již obsahuje opatření (vybudování venkovního zázemí k trávení volného času), které může napomoct k řešení tohoto jevu. Úkol: Sledování výskytu konzumace a prodeje návykových látek Odpovědné osoby: Městská policie (veřejná prostranství), školy (podle metodologie) Plnění: Situace je sledována především pracovníky Terénních programů zaměřenými na drogovou problematiku – informace předávány formou Zpráv o činnosti, na koordinačních schůzkách poskytovatelů. Na školách proběhla 1. fáze monitoringu výskytu drog.

5.4.2. Naplňování strategického plánu prevence kriminality na 2014-2015 Pohled aktérů LP, kteří se podíleli na tvorbě strategického plánu prevence kriminality na 2014-2015 (SPPK) Spolupráce aktérů LP resp. členů komise prevence kriminality je aktéry hodnocena rozpačitě. Na jednu stranu jsou všichni relevantní aktéři přítomni při zasedáních komise, podílejí se aktivně na diskutování problémů - na druhou stranu nedochází k plnění podstatné části dohodnutých cílů. Podle vyjádření předsedy komise je mnohdy přínos aktérů patrný pouze v návrhové části: „Jedna věc že si můžeme povídat u stolu, druhá věc je dělání těch opatření a kontrola. U stolu komunikace je, otázka je zda to tam nekončí, že si popovídáme a dále se nedostaneme…co si myslím, že z 50 % jdou věci dělat a z 50 % si o tom povídáme a lidi nechtěj pracovat, nebo není politická vůle.“ Z ohlasů od zástupců poskytovatelů sociálních služeb vyplývá, že v jejich spolupráci s PČR a Městskou policií sice nevnímají žádné „třecí plochy“, avšak jejich spolupráce je zatím omezena na výměnu informací. Zástupce PČR sice zaznamenal nabídku poskytovatele služeb k poskytnutí informací ohledně migrace, on je však zatím nekontaktoval. Z jeho dalších výpovědí je pak patrná skepse k účinnosti prevence na cílovou skupinu: „Otázka je, co je prevence? Od té doby, co jsem u policie, mi nikdo nikdy neřekl, jak to funguje a působí, z mého pohledu se to zhoršuje. Prevence působí na seniory a na děti v předškolním věku, ale mezitím je vakuum, kdy ti lidi si dělají, co chtějí a slyší jenom na slevu a na zadarmo.“ Zástupce MěPo a také pan místostarosta (předseda komise) zas při hodnocení reálného přínosu poskytovatele sociálních služeb vytýkají přílišnou obecnost zjištěných informací, které jsou shromažďovány v rámci plnění SPPK (zejména monitoring výskytu drog). Místostarosta:

35

„Když se zeptám, tak dostanu nějaké pofiderní číslo o počtu uživatelů drog, ale když se bavím s vedoucím TP z mého pohledu konkrétně, kde se zeptám, co je kde jak napojený, tak nám ty informace nepředají…ani PČR…podal jsem požadavek, že bych šel s tím TP do terénu, ale nešlo to z jejich strany…podle mne je spolehlivá informace např. že v tomhletom kočárku žena prodává drogy...“ „…spolupráce mezi jednotlivými poskytovateli soc. služeb, jejich zaměstnavateli a MěÚ je z mého pohledu nedostatečná, myslím, že zákon o soc. službách jim to ani neumožňuje…ale nevím – myslel jsem, že se budeme bavit o konkrétních věcech…“ Zajímavý komentář k hodnocení práce poskytovatelů služeb uvádí vedoucí ÚO PČR: „Občas mi připadá, že se sami (poskytovatelé sociálních služeb - PSS) nevědí, co pro ně mají udělat, tak je automaticky pošlou na policii nebo je doprovází…nemají (PSS) přehled, co dělá policie a ostatní články státní správní. Nedokážou rozlišit, co můžeme řešit a co ne. Někdy nás zatahují do věcí, abychom šli něco potvrzovat, občanku, totožnost, právní věci…nemají povědomí a sami volají policii úplně na všechno.“ Podle dalších zjištění z rozhovorů s členy komise nejsou kapacity represivních složek dostatečné resp. dostatečně využívané k efektivnímu zavádění a naplňování opatření obsažených v SPPK. Nejsou řešeny koncepčně. ÚO PČR v Trmicích napíná svoje síly do sousedních Předlic (součást obvodu PČR), přičemž je mezi relevantními aktéry shoda v tom, že situace v oblasti kriminality je v Předlicích daleko horší než v Trmicích. Proto mají příslušníci ÚO PČR v Předlicích také více práce - což jim mnozí kvitují. Vedoucí oddělení PČR dále uvádí, že lidé se naučili využívat PČR i k řešení svých, z hlediska společenského ohrožení marginálních problémů, čímž mnohdy blokují již tak vytížené kapacity policie. ÚO PČR navíc podléhá nařízením protidrogové centrály, kteří údajně situaci v Trmicích sledují. Případný zásah vůči výrobcům či distributorům drog tak není zcela v kompetenci místního oddělení. Působení Městské policie v oblasti prevence je některými obyvateli SVL vnímáno pouze jako „dohled z jedoucího auta“. Rezervy jsou vnímány v aktivnějším nasazení při situacích „kdy se něco děje“, nebo v místech „kde se něco děje“. Z našeho pohledu je mezi aktéry problematické domluvit se na zajištění a provádění navržených opatření - dohadují se o tom, kdo by co měl dělat. Často z jejich vyjádření zaznívají důvody, proč nemůžou (vytíženost, nedostatečná personální kapacita, není opora v zákoně…apod.). Není přílišná vůle spolupracovat v zavádění opatření ani na straně zástupců represivních složek ani na straně poskytovatelů sociálních služeb. Plán je tvořen čtyřmi prioritními osami, přičemž poslední týkající se udržitelnosti projektu IOP „Podpora komunitního života v Trmicích“ byla nově přidána po propojení se SPSZ 2013-2015.

36

1. prioritní osa: Sběr, zpracování, předávání a poskytování informací v oblasti bezpečnosti a veřejného pořádku Úkoly a jejich specifikace: 1.1. Organizace pracovních schůzek mezi vedením Městského úřadu Trmice (MÚ) a vedením Územního odboru Policie ČR Ústí nad Labem (ÚO) Termín realizace: Od 2014 Gestor: MÚ Spolupracující subjekty: MÚ, ÚO PČR Náklady na realizaci: Plnění úkolu si nevyžádá zvláštní náklady Zdroj financování Komentář k naplňování: Ano, schůzky probíhají. Jedná se spíše o uzavřená pracovní jednání mezi těmito subjekty, viz komentář naplňování SPSZ 2013-2015 k organizaci kulatých stolů. 1.2. Organizace kulatých stolů ke konkrétním problémům v oblasti prevence kriminality a sociálně patologických jevů Termín realizace: od 2014 Gestor: MÚ Spolupracující subjekty: Městská policie Trmice, poskytovatelé sociálních služeb, metodička sociální služeb Náklady na realizaci: Plnění úkolu si nevyžádá zvláštní náklady Zdroj financování Komentář k naplňování: Viz komentář naplňování SPSZ 2013-2015 ke stejnojmennému opatření. 1.3. Sledování situace v sociálně vyloučených lokalitách Termín realizace: od 2014 Gestor: MÚ, poskytovatelé sociálních služeb, metodička sociální služeb Spolupracující subjekty: Školy, ubytovny Náklady na realizaci: Plnění úkolu si nevyžádá zvláštní náklady Zdroj financování Komentář k naplňování: Splněno. Viz komentář naplňování SPSZ 2013-2015 ke stejnojmennému opatření a ke sledování migrace. 1.4. Šetření k problematice bezpečnosti ve městě Trmice Termín realizace: druhá polovina 2014 Gestor: MÚ Náklady na realizaci: 95.000, -Kč Zdroj financování: Dotace z programu MV Komentář k naplňování: V druhé polovině roku 2014 k šetření nedošlo především z důvodu nezařazení aktivity do žádosti o podporu z MV. Město zažádalo v roce 2015, aktivita však nebyla podpořena. V současné době probíhají jednání o financování z rozpočtu města a zařazení výstupů do aktualizace SPPK pro období let 2016-2017.

37

1.5. Rozšíření stávajícího digitálního MKDS o další kamerový bod dle vyhodnocení PČR a MP Trmice - Žižkova ulice Termín realizace: do 31.12.2014 Gestor: MÚ Náklady na realizaci: 150.000,-Kč Zdroj financování: Dotace z programu MV Komentář k naplňování: Splněno. K rozšíření došlo, aktivita byla podpořena z dotace MV v roce 2014 ve výši 195.000,- Kč. 1.6. Rozšíření stávajícího digitálního MKDS o další kamerový bod dle vyhodnocení PČR a MP Trmice: Sportovní a volnočasové hřiště v ulici Tyršova Termín realizace: do 31.12.2014 Gestor: MÚ Náklady na realizaci: 180.000,-Kč Zdroj financování: Dotace z programu MV Komentář k naplňování: Nesplněno, požadavek na dotaci MV nebyl specifikován jako kamerový bod, ale jako veřejné osvětlení ulice Tyršova, žádost však nebyla v tomto směru podpořena. 1.7. Rozšíření stávajícího digitálního MKDS o další kamerový bod dle vyhodnocení PČR a MP Trmice - Gogolova ulice Termín realizace: do 31.12.2015 Gestor: MÚ Náklady na realizaci: 150.000,-Kč Zdroj financování: Dotace z programu MV Komentář k naplňování: Nesplněno, žádost o podporu z MV toto opatření neobsahovala, neboť po shodě členů Komise prevence kriminality bylo požádáno pouze o mobilní kamerový bod – viz komentář k naplňování opatření 1.8. 1.8. Rozšíření stávajícího MKDS o mobilní kamerový bod Termín realizace: do 31.12.2015 Gestor: MÚ Náklady na realizaci: 200.000,-Kč Zdroj financování: Dotace z programu MV Komentář k naplňování: Splněno, v roce 2015 bylo požádáno o 350.000,- Kč a aktivita byla podpořena z MV v plné výši. 1.9. Vybudování osvětlení sportovního a volnočasového areálu v ulici Tyršova Termín realizace: do 31.12.2015 Gestor: MÚ Náklady na realizaci: 100.000,-Kč Zdroj financování: Dotace z programu MV Komentář k naplňování: Viz komentář k naplňování úkolu 1.6.

38

2. Prioritní osa: Zdokonalení práce Policie ČR a městské policie ve vztahu k problematice sociálního vyloučení – komunitní prevence Úkoly a jejich specifikace: 2.1. Realizace pravidelných schůzek (1 x za půl roku) vedení města Trmice a vedením územního odboru Policie ČR Ústí nad Labem Termín realizace: od 1.1.2014 Gestor: MÚ Náklady na realizaci: Plnění úkolu si nevyžádá zvláštní náklady. Zdroj financování Komentář k naplňování: Viz komentář k naplňování úkolu 1.1.

2.2. Realizace vzdělávacího programu pro strážníky zaměřeného na problematiku policejní práce v prostředí sociálního vyloučení Termín realizace: do 31.12.2015 Gestor: MÚ Náklady na realizaci: 50.000,- Kč Zdroj financování: dotace z programu MV Komentář k naplňování: Splněno, v roce 2014 byla obdržena dotace z MV na „Odbornou a profesní příprava strážníků MP Trmice pro výkon služby v sociálně vyloučených lokalitách (SVL)“ ve výši 25.000,- Kč a proběhly tři denní bloky vzdělávání zaměřené na tradice a život Romů promítajících se do dnešního života a způsobu chování, na psychologické aspekty práce v SVL a právní problematiku v této oblasti. Organizaci vzdělávání zajišťovalo Společně k bezpečí, o.s.

2.3. Asistent prevence kriminality Termín realizace: v průběhu roku 2015 Gestor: MÚ Náklady na realizaci: 600.000,- Kč / rok Zdroj financování: dotace z programu MV Komentář k naplňování: Nesplněno. Viz komentář naplňování SPSZ 2013-2015 ke stejnojmennému opatření.

2.4. Informování o realizaci sociálních služeb ve městě a o dobrých příkladech v Trmických novinách Termín realizace: od 2014 Gestor: MÚ Náklady na realizaci: Plnění úkolu si nevyžádá zvláštní náklady. Zdroj financování Komentář k naplňování: Splněno. Viz komentář naplňování SPSZ 2013-2015 ke stejnojmennému opatření.

39

2.5. Založení Komise pro sledování prodeje nemovitostí ve městě Trmice Termín realizace: od 2014 Gestor: MÚ Náklady na realizaci: Plnění úkolu si nevyžádá zvláštní náklady. Zdroj financování Komentář k naplňování: Splněno, byla založena pracovní skupina a situace je dále sledována prostřednictvím pracovníka bezpečnostně-migračního servisu – další informace viz sledování migrace ze SPSZ 2013-2015.

3. Prioritní osa: Prevence rizikového jednání dětí a mládeže Úkoly a jejich specifikace: 3.1. Volnočasové a zájmové aktivity pro smysluplné využití volného času dětí a mládeže Termín realizace: školní roky: 2013/2014; 2014/2015 Gestor: ZŠ Trmice Náklady na realizaci: 300.000,- Kč/1 rok Zdroj financování: ZŠ Trmice (mzdové prostředky + materiálové vybavení), dotace z programů kraje/státu Komentář k naplňování: Splněno. Volnočasové aktivity na ZŠ probíhaly. Tato škola nabízí k využití přibližně 25 zájmových útvarů již 10 let. Ve sledovaných letech škola použila na tyto aktivity ročně cca 150 000,- Kč z provozního rozpočtu přidělovaného městem. Dalším subjektem, který se podílí na spolufinancování volnočasových aktivit na ZŠ Trmice, je Ústecká komunitní nadace, která přispívá škole ročně na tento účel cca 10 000,- Kč. 3.2. Realizace interaktivních seminářů na vybrané téma sociálně patologických jevů (šikana, poruchy příjmu potravy, sekty, závislosti, násilí). Cílovou skupinou jsou děti a mládež od 6 do 26 let. Spolupracující subjekty: Policie ČR, Magistrát města Ústí nad Labem, externí lektoři Termín realizace: Březen – prosinec 2014, 2015 Gestor : Romano jasnica Náklady na realizaci: 5.000,Zdroj financování: Program prevence kriminality, IP města Trmice Komentář k naplňování: Splněno. Od října 2013 je v rámci projektu TPPHSV poskytována sociální služba Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež (15-26let), který provozuje sdružení Romano jasnica. Mezi činnosti NZDM patří i výchovně edukační aktivity, jako např. přednášky, diskuse a další podpůrné činnosti (např. promítání dokumentů) na témata věnující se i sociálně patologickým jevům.

3.3. Realizace výjezdového setkání pro mládež od 15 let – realizace rozvojových a preventivních programů pro mládež. Tématem může být např. zvládání agrese, rozpoznání rolí v kolektivu, rozvoj důvěrné atmosféry, efektivní komunikace, týmová spolupráce, respektování pravidel, vztah k přírodě a okolí atd. Termín realizace: Červenec – říjen 2014,2015 Gestor: Romano jasnica 40

Náklady na realizaci: 50 000,- Kč Zdroj financování: Program prevence kriminality Komentář k naplňování: Cílovou skupinou bude mládež od 15 let. Na tuto aktivitu nebylo z dotačního programu MV žádáno. 3.4. Rozšíření nabídky volně přístupných zázemí pro volnočasové a sportovní aktivity dětí a mládeže z města Trmice - vybudování in-line dráhy/cyklostezky resp. rekonstrukce oválu Termín realizace: do 31. 12. 2014 Gestor: Město Trmice Náklady na realizaci: 850.000 Kč Zdroj financování: Ministerstvo vnitra ČR, vlastní zdroje města Komentář k naplňování: Nesplněno. V roce 2014 bylo na tuto aktivitu požádáno MV o finanční dotaci ve výši 300 000,- Kč s plánovanou spoluúčastí města ve výši 550 000,- Kč, aktivita však nebyla podpořena. V roce 2015 se o podpoření této aktivity již nežádalo, a to především z důvodu dostupných informací o tom, co MV podporuje a co nikoliv.

3.5. Rozšíření nabídky volně přístupných zázemí pro volnočasové a sportovní aktivity dětí a mládeže z města Trmice - U- rampa pro skate Termín realizace: do 31. 12. 2015 Gestor: Město Trmice Náklady na realizaci: 350.000,- Kč Zdroj financování: Ministerstvo vnitra ČR, vlastní zdroje města Komentář k naplňování: Nesplněno. Na tuto aktivitu nebylo z dotačního programu MV žádáno.

3.6. Rozšíření nabídky volně přístupných zázemí pro volnočasové a sportovní aktivity dětí a mládeže z města Trmice – „outdoorová“ horolezecká stěna Termín realizace: do 31. 12. 2015 Gestor: Město Trmice Náklady na realizaci: 450.000,- Kč Zdroj financování: Ministerstvo vnitra ČR, vlastní zdroje města, Krajský úřad Ústeckého kraje Komentář k naplňování: Nesplněno. Na tuto aktivitu nebylo z dotačního programu MV žádáno.

4. Prioritní osa: Trvale udržitelný systém sociálních služeb pro všechny potřebné obyvatele a skupiny Úkoly a jejich specifikace: 4.1. Zajištění udržitelnosti projektu „Podpora komunitního života v Trmicích“ Termín realizace: Do června 2015 Gestor: MÚ Náklady na realizaci: 100.000,- Kč Zdroj financování 41

Komentář k naplňování: Viz komentář naplňování SPSZ 2013-2015 ke stejnojmennému opatření. 4.2. Vyhodnocení plnění úkolů vyplývajících ze Strategického plánu prevence kriminality města Trmice pro období 2014 a 2015 Termín realizace: Do 15.12.2015 Gestor: Komise prevence kriminality města Trmice Náklady na realizaci: Plnění úkolu si nevyžádá zvláštní náklady. Zdroj financování Komentář k naplňování: Částečně splněno. Komplexní vyhodnocení bude součástí příprav na aktualizaci SPPK pro období let 2016-2017 na konci roku 2015.

42

5.5. Udržování, zvládání a rozvíjení samostatné integrační činnosti MěÚ Trmice i bez asistence Agentury. 5.5.1. MěÚ Absorpční kapacity Městského úřadu Trmice jsou dány především personálními kapacitami, k jejichž posílení došlo v rámci TPPHSV a které jsou již zmiňovány v kapitole 5. 1. Níže je uváděn pohled na absorpční kapacitu v širším pohledu spočívající ve zhodnocení celkových možností města při řešení integračních politik. Bydlení Město Trmice nedisponuje koncepcí obecní sociální politiky. Městské byty jsou přidělovány podle pravidel stejných pro všechny žadatele. Poptávka po městských bytech je 150 podaných žádostí na 150 městských bytů (v 90 z nich mají však nájemníci smlouvu na dobu neurčitou), což je přibližně 20% bytového fondu ve městě. Bytový fond města je zastaralý a město by potřebovalo značné finance na jeho opravu. Ubytovací kapacity města jako celku se jeví nedostatečné, svědčí o tom mimo jiné i oficiální statistiky poskytovatelů sociálních služeb, kteří často řeší se svými klienty právě nemožnost sehnat v Trmicích důstojné bydlení. Jediná velká ubytovna GARNI, která ubytovává sociálně vyloučené obyvatele, má většinou kapacitu naplněnu a nepřijímá nové nájemníky. Ve městě není zajištěno krizové bydlení a město nemá v úmyslu tyto absentující kapacity zajišťovat. Město nevyužívá institutu zvláštního příjemce dávky na bydlení ani splátkových kalendářů u svých dlužníků (doposud se využívá pouze ústní dohody o splátkách). Preventivním opatřením jsou v jistém smyslu i nájemní smlouvy na dobu určitou (pokud obyvatel dluží méně než 3 nájmy, prodlužuje se platnost smlouvy o půl roky, když dluží 3 a více, dochází k neprodloužení smlouvy a žaloba. Ve městě je zatím 9 pozic domovníků, přičemž připadá v úvahu možnost rozšíření počtu cca na 12. Domovníci jsou placeni z rozpočtu města (na DPČ, v rozsahu 10 – 50 hod./měs.). Systém domovnictví není nikterak koncipován. Částí vedení města je deklarována potřeba nastavit systém prostupného bydlení a v současné době probíhají již jednání k jeho nastavení. Zaměstnanost Absorpční kapacita města pro zaměstnávání lidí ze SVL je orientována na využívání VPP k udržování pořádku v ulicích, příp. k drobným stavebním úpravám (technický úsek města). Na VPP jsou rovněž zaměstnání pracovníci Dohledové služby. Možnosti k rozšíření kapacity města v této oblasti spočívají v nastavení spolupráce s místními zaměstnavateli a využívání evropských projektů ÚP ČR (např. při pokračování SVLÚK). Další možnost, jak by mohla být posílena absorpční kapacita města při zaměstnávání osob ze SVL, by bylo využívání institutu veřejné služby, pokud by byla znovu zavedena v režimu podpory z ÚP ČR. Trmice jsou dále součástí MEPCO (Sociálně odpovědné municipality (2020))27, přičemž ASZ se z cca 50% podílela na nastavení fungování tohoto projektu. Sociální podnik sice ve městě provozován není, 27

Evropský projekt nazván „Sociálně odpovědné municipality (2020)“: 10 měst a obcí ze 3 krajů České republiky, 3 zahraniční partneři: Rakousko, Polsko, Nizozemsko, spolupracující organizace: Agentura pro sociální začleňování. Cílem: zmapovat současnou situaci v oblasti místní zaměstnanosti (sociálního podnikání a

43

ale ASZ podpořila město prostřednictvím informací o možnostech v oblasti sociálního podnikání a nastartovala tak snahy o vznik sociálního podniku, ze kterého nakonec vznikl výše uvedený technický úsek na městě. V současnosti je plánováno rozšíření tohoto úseku včetně rekonstrukce zázemí pro pracovníky, avšak pro zřízení či podporu vzniku „klasického“ sociálního podniku chybí ve městě kapacity i zájem. Dalším nástrojem, jak by mohla být podpořena zaměstnanost sociálně vyloučených osob, je společensky odpovědné zadávání veřejných zakázek města28. Část vedení Trmic je nakloněna k pilotnímu odzkoušení na 1 veřejné zakázce, která bude pro tyto účely vhodná. Následně by pak bylo možné (při osvědčení) přijmout směrnici města, která bude tento institut upravovat. 5.5.2. Městská policie Trmice Řešení sociálního vyloučení osob vyžaduje i rozvoj preventivních, ale také represivních opatření v oblasti kriminality. Absorpční kapacita města v oblasti prevence byla podpořena v roce 2014, kdy byli strážníci MěPo proškoleni v oblasti práce s lidmi obývajícími sociálně vyloučené lokality. Dále je ve městě využíván kamerový systém a v roce 2015 došlo k zaměstnání 2 osob u MěPo jako pracovníků Dohledové služby (na VPP), kteří spolupracují s pracovníkem sociální služby zaměřeným na bezpečnostně-migrační poradenství. Městská policie Trmice vykonává rovněž preventivní činnost jako je např. „Divadlo ve tři“, kdy je zábavnou formou podávána žákům ZŠ i MŠ problematika BESIP-u či užívání drog. Vedoucí pracovníci jsou dále členové Lokálního partnerství a Komise prevence kriminality. Minimálně diskutabilní se jeví preventivní činnost MěPo vykonávaná přímo v ulicích města. Často jsou slyšet názory, že „jezdí pouze autem“ nebo „nejsou tam, kde by jich bylo potřeba“. Tento problém se odráží rovněž v absorpční kapacitě tohoto subjektu v represi. Činnost městské policie v této oblasti není vnímána obyvateli města jako účinná.

5.6. Absorpční kapacity aktérů v oblasti sociální integrace. 5.6.1. Ubytovna Garni Spolupráce s městem není dobrá. Byla narušena, když nedošlo k vzájemné shodě mezi městem a jednatelem Garni při řešení problému s popelnicemi na tříděný odpad. Jednatel nepřispěl ke zlepšení vztahů ani tím, že umožnil Romano jasnica zřízení jejich kontaktního pracoviště přímo v prostorách ubytovny a byla tím vytvořena jakási konkurence pro novou sociální službu SAS (TPPHSV). Narušená spolupráce má za následek rovněž nenaplňování opatření týkajících se této ubytovny ve SPSZ 2013 2015. Na druhou stranu je rozvinuta úzká spolupráce provozní ubytovny spolupracuje s poskytovateli sociálních služeb v rámci TPPHSV, a to především s pracovníky Terénních programů. Absorpční kapacita Garni ve vztahu k městu by mohla být posílena pouze v případě urovnání neshod, k čemuž sociálně odpovědného zadávání veřejných zakázek, představit příklady dobré praxe z Rakouska, Polska a Nizozemska, proškolit zástupce měst a obcí v oblasti zakládání sociálního podniku a sociálně odpovědného zadávání veřejných zakázek a připravit příručku na tato témata, zprostředkovat diskusi/výměnu dobré praxe mezi municipalitami navzájem a zahraničními partnery => vytvoření tematické sítě. 28 Tzn., že by bylo např. směrnicí města upraveno, že dodavatelé veřejných zakázek, které od města získají, musí při plnění zakázky zaměstnat např. 10% dlouhodobě nezaměstnaných osob z Trmic. Jednalo by se především o stavební zakázky či další, při kterých by byla možnost využít nekvalifikované práce.

44

by mohlo dojít právě prostřednictvím její provozní, která je zároveň členkou Lokálního partnerství, Bytové komise na městě a rovněž zastupitelkou města, byť působící v opozici… 5.6.2. Zaměstnavatelé Kapacity místních menších zaměstnavatelů nejsou ze strany města využívány systematicky, absorpční kapacita by mohla být podpořena vznikem funkční sítě zaměstnanosti, což bude s největší pravděpodobností součástí aktualizovaného SPSZ na 2015/2016-2018. O spolupráci s místními zaměstnavateli se snažila pracovnice ÚP ČR v rámci evropského projektu SVLÚK, kdy bylo možné zaměstnavateli poskytnout dotaci při zaměstnání osob dlouhodobě nezaměstnaných. Díky tomuto projektu bylo nakonec zaměstnáno cca 20 osob. Mezi zaměstnavatele, kteří umožnili vznik těchto dotovaných míst, patří např. Karel Hainz, v čase příchodu ASZ do Trmic místostarosta, radní, a v letech 2010-2014 opoziční zastupitel a především v době působení ASZ ve městě i účastník pracovních skupin v rámci LP. V rámci své firmy vytvořil dotovaná pracovní místa pro obyvatele SVL. Pro 3 z nich to bylo z projektu SVLÚK29. Dále díky projektu MMR „Podpora zaměstnanosti v Ústeckém a Moravskoslezském kraji“ získal investiční dotaci ve výši celkem 1,5 mil. Kč za podmínek, že vytvoří a udrží 3 pracovní místa. Dotaci použil na nákup stroje („nový laser“). Tato investice přispěla k tomu, že kromě „povinných“ tří pracovních míst nakonec zaměstnal lidí 7, když na zbývající 4 pracovní místa získal dotaci díky projektu „Praxe pro mladé do 30 let“. Pro podporu kapacit v této oblasti by bylo potřeba, aby ÚP ČR získal opětovnou podporu k realizaci navazujícího evropského projektu. 5.6.3. Úřad práce České republiky Absorpční kapacity tohoto úřadu ve prospěch města Trmice spočívají především v již několikrát zmiňovaném pokračování projektu SVLÚK (v současnosti ve fázi příprav projektového záměru navazujícího projektu) a při poskytování finančních prostředků na VPP, příp. na VS (veřejnou službu). Rovněž je využívána nastavená spolupráce s Oddělením zprostředkování zaměstnání v rámci Lokálního partnerství, kde dochází především k výměně informací a zástupce tohoto subjektu bude přítomen i při nastavování další spolupráce v SPSZ na 2015/2016 – 2018. Členy LP jsou i pracovnice evropského projektového oddělení. Do budoucna by bylo možné využít kapacitu ÚP ČR při sestavování lokální sítě zaměstnanosti (např. kontakty na zaměstnavatele, společná jednání apod.). 5.6.4. Poskytovatelé sociálních služeb Kapacity a motivace poskytovatelů sociálních služeb (Romano jasnica, DrugOut Klub, PPO) účastnit se inkluzivních opatření v Trmicích byla prověřena nedávno při zkráceném výběrovém řízení na prodloužení TPPHSV, do kterého se přihlásili, vyhráli ho a na další tři měsíce byla tak zajištěna jejich činnost. Z rozhovorů s představiteli těchto poskytovatelů shodně vyplývá, že považují své současné absorpční kapacity ve městě za plně využité a soustředí se ze všech sil na jejich udržení. Konkrétní kapacity a kompletní počty podpořených osob těmito kapacitami v rámci TPPHSV uvádíme v kapitole 9 „Případová studie na téma: Dopad velkého projektu na lokální instituce a aktéry“. Služby Terénních programů se zaměřují na „drogové služby“, sociální terénní práci, ale také na fakultativní činnosti spočívající v zdravotnicko-hygienickém servisu a bezpečnostně-migračním poradenství. Reagují tak na již stanovenou potřebnost v rámci projektu. Počet řešených zakázek odpovídá počtu cílové skupiny ve městě (ve městě cca 400 osob, které by mohly využít TP, přičemž za rok 2014 TP poskytly své služby 384 unicitním klientům). Kapacita TP se tedy zdá být dostatečná, ale 29

Evropský individuální projekt na podporu zaměstnanosti, jehož nositelem je ÚPČR: „Sociálně vyloučené lokality Ústeckého kraje (SVLÚK)“, na přípravě přihlášky k projektu se podílela i ASZ.

45

je nutné ji udržet a dále poskytovat minimálně v tomto rozsahu i v následujících letech, a to buď prostřednictvím možných evropských dotací, nebo samostatně z MPSV (resp. kraje), ale také z důvodu povinné udržitelnosti v případě potřeby z rozpočtu města. Terénní programy jsou poskytovány ve všech sociálně vyloučených lokalitách ve městě30. Služba TP je v lokalitě dále poskytována dalším poskytovatelem (Romano jasnica), a to ve výši 1 úvazku, přičemž v rámci této činnosti bylo podpořeno v roce 2014 dalších 108 osob. Způsob práce SAS je zaměřen na rodinu jako celek, tudíž se snaží řešit problémy komplexně, což je nezbytné pro posun rodinné situace. Svými aktivitami mohou ovlivnit řešení jak problémů rodičů (či prarodičů), tak i dětí. Počet řešených zakázek rovněž odpovídá počtu cílové skupiny ve městě (ve městě cca 200 sob, které by mohly využít SAS, přičemž za rok 2014 podpořeno 177 unicitních osob). Kapacita SAS se zdá dostatečná, ale je nutné ji udržet a dále poskytovat minimálně v tomto rozsahu i v následujících letech. SAS jsou rovněž poskytovány ve všech výše zmíněných sociálně vyloučených lokalitách, neboť je poskytována jednak ambulantní, ale i terénní formou. NZDM (15-26 let) je poskytováno od října 2013 v rámci projektu TPPHSV. Součástí NZDM pro mládež a mladé dospělé jsou i fakultativní činnosti zaměřené na edukaci, volný čas a sport. Nabízené služby odpovídají potřebám cílové skupiny (např. potřeba aktivně a smysluplně trávit volný čas, vzdělávat se, hledat si zaměstnání a nepodléhat sociálně patologickým jevům). Počet unicitních osob podpořených v roce 2014 převyšuje počet cílové skupiny ve městě (ve městě cca 130 osob ve věku 16 – 26 let, přičemž za rok 2014 podpořeno 182 unicitních osob). Rozdíl je dán především počtem dojíždějících žáků SŠ a SOU Trmice a další migrací. Kapacita NZDM (15-26 let) se zdá dostatečná, ale je nutné ji udržet a dále poskytovat minimálně v tomto rozsahu i v následujících letech. Služba NZDM (6-15 let) je poskytována stejným poskytovatelem jako u NZDM (15-26let) již od roku 2010. Služba NZDM (6-15 let) je zajišťována ve výši 2,5 úvazky v přímé práci s uživateli služby a v rámci této kapacity bylo za rok 2014 podpořeno 116 osob. Počet unicitních osob odpovídá počtu cílové skupiny ve městě, neboť počet cílové skupiny ve městě se odhaduje na 150 osob ve věku 6 až 15 let. Ve městě je dále Romanem jasnica provozováno Poradenské informační centrum jako sociální služba Odborného sociálního poradenství. Maximální okamžitá kapacita této služby je jeden uživatel, přesné informace o podpořených osobách v rámci této služby nám nejsou známy. Z výsledků analýzy dopadu sociálních služeb v rámci projektu TPPHSV, ale i z rozhovorů provedených v rámci této evaluace však 30

ul. V Jílovišti (tvořena 3 městskými domy, 1 domem soukromého vlastníka, celkem cca 30 sociálně vyloučených osob), ul. Fügnerova (kombinace domů ve vlastnictví města a soukromých vlastníků, cca 50 sociálně vyloučených osob), ul. Gogolova (kombinace domů ve vlastnictví města a soukromých vlastníků, celkem cca 70 sociálně vyloučených osob, ul. Horská (kombinace domů ve vlastnictví města a soukromých vlastníků, celkem cca 45 sociálně vyloučených osob), Ubytovna Garni (k 27. 1. 2015 ubytovaných kolem 110 dospělých osob a cca 50 dětí), ul. Slepá (kombinace domů ve vlastnictví města a soukromých vlastníků, celkem cca 20 sociálně vyloučených osob), ul. Na Pískách (domy ve vlastnictví soukromých vlastníků, celkem cca 40 sociálně vyloučených osob), ul. Tyršova (kombinace domů ve vlastnictví města a soukromých vlastníků, celkem cca 47 sociálně vyloučených osob), ul. Tylova (domy ve vlastnictví soukromých vlastníků, celkem cca 37 sociálně vyloučených osob), ul. Lovecká (kombinace domů ve vlastnictví města a soukromých vlastníků celkem cca 10 sociálně vyloučených osob), Václavské náměstí (domy ve vlastnictví soukromých vlastníků, celkem cca 35 sociálně vyloučených osob), Náměstí Svatopluka Čecha (domy ve vlastnictví soukromých vlastníků, celkem cca 10 sociálně vyloučených osob), ul. Souběžná (domy ve vlastnictví soukromých vlastníků, celkem cca 26 sociálně vyloučených osob).

46

vyplývá, že je tato služba vnímána jako ta, „kde si můžou zavolat“ a „občas s něčím poradí“. Z dalších zdrojů se dokonce objevují názory, že pracovnice není k zastižení či že klienty rovnou odkazuje do dalších služeb ve městě. Podobné názory jsou rovněž na práci pracovnice kontaktního pracoviště na ubytovně Garni. Absorpční kapacity sociálních služeb jsou tedy plně využívány především v rámci projektu TPPHSV a bude důležité, jak se město postaví k jejich povinné udržitelnosti (zda budou udrženy v celém či omezeném rozsahu).

5.6.5. Policie České republiky Absorpční kapacity Policie České republiky (PČR), zejména pak Obvodního oddělení Trmice jsou omezené. Podle vyjádření vedoucího oddělení jsou poddimenzované především personální kapacity na úkor stále přibývající administrativy a řešení úkolů, které by jim neměly příslušet (např. odchyty psů apod.). Dalším problémem je, že do obvodu trmické policie spadají i přilehlé Předlice, kde je pácháno mnohem více trestné činnosti, a proto jsou kapacity obvodního oddělení směřovány do této lokality. Otázkou je, zda se Trmice jako méně problematické nejeví pouze navenek a zásadní bezpečnostní rizika nejsou skryta (např. výroba a distribuce omamných a psychotropních látek, lichva, kuplířství) 31 . V tomto směru jsou nedostatečné kapacity policie „vysvětlovány“ malou angažovaností trmických občanů k řešení problémů města a nedostatečnou spoluprací s PČR při poskytování informací k daným skutkům. K ochraně svědků se přitom podle vyjádření zástupců PČR přistupuje pouze ve výjimečných případech… Mezi obyvateli však zaznívají i názory, že „ti32 v Trmicích jsou jen malé ryby, které když se nechají plavat, tak připlavou k těm velkým a o ty jim jde“… PČR je členem Lokálního partnerství i Komise prevence kriminality a na těchto platformách dochází především k výměně informací. Ani tady však není spolupráce navázána např. s neziskovým sektorem, kdy je pracovníkům sociálních služeb vyčítáno, že nepředávají městu ani PČR informace, které se při výkonu své práce dozvědí. Především pracovníci TP často apelují na nutnost nějaké systematické práce v oblasti drogové problematiky a represe, avšak podle slov vedoucího PČR „bez konkrétních informací nemůžeme nic dělat a sociální pracovníci nepředávají ani ty informace, které by předat mohli.“ Naráží tak na povinnost mlčenlivosti, kterou pracovníci sociálních služeb mají vůči svým klientům a kterou často akcentují. Absorpční kapacity PČR pro oblast řešení sociálního vyloučení osob a související kriminality se tedy jeví jako nedostatečné, přestože jsou k posunu (zlepšení) situace nezbytné.

31

Podle oficiálních statistik PČR v roce 2013 a 2014 nebyl na území města Trmice spáchán ani jeden TČ lichvy či kuplířství. Mezi lidmi se ale všeobecně ví, kdo půjčuje peníze na většinou až 100% úrok. 32 Jedná se o osoby distribující, příp. vyrábějící OPL.

47

5.6.6. Vzdělávací instituce Předškolní vzdělávání Absorpční kapacita MŠ Trmice v oblasti vzdělávání dětí ze sociálně vyloučených lokalit 33 není zajištěna. Podle zkušeností ředitelky MŠ Trmice rodiče dětí pocházejících ze sociálně vyloučených lokalit o předškolní vzdělávání nejeví zájem. Důvodem prý jsou často finanční prostředky, které jsou nutné zajistit, aby dítě MŠ mohlo navštěvovat (např. školné, stravné... ). Navíc není dostatečná ani celková kapacita MŠ Trmice (60 dětí), neboť musí každoročně odmítnout v průměru 10 žádostí. Jedná se však rovněž o děti z Ústí nad Labem, které o vstup do trmické MŠ žádají. MŠ Trmice se tedy na sociální integraci dětí ze sociálně vyloučených lokalit nepodílí, neboť ji tyto děti nenavštěvují.34 Kapacita MŠ Trmice se zatím nebude navyšovat, a to především z důvodu absence prostor (i k přístavbě) a hygiena v těchto prostorách žádné navýšení nedovolí. Proto je v Trmicích spíše „zvykem“, že děti ze sociálně vyloučených lokalit navštěvují spíše předškolní klub „Šneček“ či přípravné třídy při ZŠ, a to především proto, že jsou zdarma. Kapacita „Šnečku“ je max. 12 dětí, přičemž v současné době je téměř naplněna. Kapacita se podle vyjádření Romano jasnica, které zařízení provozuje, jeví prozatím jako dostatečná, a to především z důvodu, že při obou ZŠ ve městě je možnost navštěvovat 2 přípravné třídy. Na druhou stranu zaznívají i hlasy, že „Šneček“ není navštěvován „dětmi, které by to nejvíce potřebovaly“. ZŠ Trmice disponuje 1 přípravnou třídou (kapacita 15 dětí je naplněna) a podle vyjádření ředitelky je tato kapacita dostačující. ZŠ při Střední škole průmyslu a obchodu rovněž otevírá každoročně 1 přípravnou třídu, přičemž pro kapacitu této třídy byla Ústeckým krajem udělena výjimka a počet max. 15 dětí byl navýšen na 19 dětí. Každoročně tuto přípravnou třídu navštěvuje cca 17 dětí a kapacita je tedy rovněž dostačující. V rámci předškolní přípravy rovněž funguje spolupráce škol především s poskytovatelem SAS, který prostřednictvím šíření informací pomáhá naplňovat přípravné ročníky (viz naplňování SPSZ 20132015). Základní školy ZŠ Trmice funguje na principech inkluzivního vzdělávání, všechny děti jsou vzdělávány v hlavním vzdělávacím proudu. ZŠ při Střední škole obchodu, řemesel a služeb učí jak podle vzdělávacího programu pro ZŠ, tak podle školního vzdělávacího programu pro děti s LMP. V současné době jsou integrovány 3 děti s LMP v 1. Třídě „klasické“ základní školy. Na této škole se jedná o kombinaci speciální (praktické) školy a 1. - 4. třídy školy základní. Do budoucna je v plánu rozšířit „klasickou“ základní školu o 5-9 třídu, k čemuž je zapotřebí pouze to, aby děti ze 4 třídy do těchto ročníků dorostly. Na ZŠ Trmice je dále zajištěno 9 pracovních pozic asistentů pro děti se sociálním znevýhodněním, přičemž tyto pozice mohou být v případě nedostatku finančních prostředků podpořeny ze strany města jako zřizovatele. Podle vyjádření ředitelky je tato kapacita v současné době dostačující a bude i nadále udržena. ZŠ při střední škole disponuje 6 pracovními pozicemi těchto asistentů, což je v 33

Jedná se přímo o děti sociálně vyloučené nebo sociálním vyloučením ohrožené. Podle vyjádření ředitelky MŠ: „Tyto děti navštěvovali MŠ cca před 5 lety, jednalo se ale o 2 jednotlivce, přičemž tyto děti v MŠ nevydržely a odhlásily se“. 34

48

současné době dostačující. Při rozšiřování základní školy (viz výše) však bude nutné tyto pozice navýšit o cca 4 asistenty, a to úměrně k novým ročníkům. Pozice tedy budou udrženy a v budoucnu i rozšířeny. Na ZŠ Trmice lze k podpoře sociální integrace dětí využít 1 pracovní místo na 0,5 úvazku speciálního pedagoga a psychologa v jedné osobě, a to do konce školního roku 2014/2015 s neoficiálním příslibem, že bude tato pozice krajem podpořena i v následujících letech. ZŠ Trmice je za tuto kapacitu vděčna, avšak hodnotí ji jako nedostatečnou, přičemž minimálně 1 plný úvazek by byl jistě žádoucí. ZŠ Trmice v současné době rovněž spolupracuje s Pedagogicko psychologickou poradnou a také se Speciálním pedagogickým centrem v Teplicích. ZŠ při střední škole disponuje speciálními pedagogy v rozsahu celého učitelského sboru a dále jsou na této škole 3 logopedičtí asistenti 3 placeni z projektu „Náprava logopedických vad u žáků v přípravné třídě“ (z MŠMT), a to pro přípravnou třídu na rok 2015. V následujících letech bude žádáno o pokračování v tomto projektu s tím, že i v případě, že projekt podpořen nebude, tyto pozice zajištěny budou z rozpočtu školy v rámci volnočasového kroužku (Tak tomu bylo i před zajištěním peněz ze zmiňovaného projektu). Tato ZŠ je rovněž v častém kontaktu s Pedagogicko psychologickou poradnou a s dalšími speciálními pedagogickými centry. Bylo by však potřeba zajistit samostatnou pozici psychologa na škole. Pro rozšíření možností odborné podpory dětí ze SVL je u obou ZŠ dále deklarována potřebnost logopedů. Obě školy se shodují na tom, že by bylo potřeba zajistit služby na jejich institucích „klinického“ logopeda, který by mohl navštěvovat obě školy zároveň. ZŠ Trmice v oblasti inkluzivního vzdělávání navázala spolupráci s anglickou školou Babington, od které přebírá dobré praxe při práci se žáky z různých etnických skupin a sociokulturního prostředí a inspiruje se v dalších oblastech inkluzivního vzdělávání (např. jiný přístup v hodnocení žáků – ne prospěchu, ale pokroku). Spolupráce je ředitelkou velmi oceňována. Zde je nutné zmínit, že ASZ byla u zrodu této spolupráce35. Jako podpůrný prostředek při integraci dětí lze považovat i doučování, které probíhá na obou školách. Na ZŠ Trmice jsou děti doučovány děti na 1. stupni na základě žádosti rodičů - individuálně, skupinově pak na 2. stupni. K doučování dochází přibližně 1x za měsíc a v současné době se týká 10 15 dětí. ZŠ při střední škole doučuje formou kroužků v odpoledních hodinách (4kroužky). Kapacita je na obou školách podle vyjádření jejích zástupců dostačující a udržitelná. Obě školy ale také spolupracují při řešení doučování svých žáků s poskytovateli sociálních služeb ve městě. Na obou základních školách jsou dále zavedena opatření kariérového poradenství, které zajišťují výchovní poradci prostřednictvím konzultačních hodin pro děti i rodiče. Dále jsou pořádány besedy pro rodiče vycházejících žáků, žákům je poskytována podpora při vyplňování přihlášek na školy či jsou realizovány exkurze do středních škol či k zaměstnavatelům. Dále školy využívají programy, které zajišťují střední školy (např. účastní se veletrhu vzdělávání, dnů otevřených dveří). Kapacity škol jsou v tomto směru naplněny. V této oblasti však chybí systematická podpora žáků, kteří nastoupili na střední školu či učiliště, zejména pak při setrvání a dokončení tohoto stupně vzdělání. V této oblasti

35

ASZ společně s britskou ambasádou uspořádala seminář v ČR (i v Ústí nad Labem) za účasti zástupců z Babingtonu, exkurze i v Trmicích, ale další zapojení ZŠ Trmice už bylo samostatné.

49

by bylo rovněž potřeba dále rozvíjet spolupráci s možnými zaměstnavateli, minimálně v oblasti častějších exkurzí do tohoto prostředí. ZŠ Trmice se věnuje i preventivní činnosti, která se opírá o dobrou znalost prostředí, v němž žáci žijí (podle slov paní ředitelky „Víme, čím jsou ohroženi, s čím se potýkají“). Rizikovým jevům předchází vytvářením prostředí důvěry, organizováním pravidelných třídnických hodin, kdy třídní učitel s žáky hovoří o různých problémech a dává žákům prostor, aby se vyjádřili. Jako další preventivní programy jsou do výuky pravidelně zařazovány besedy zaměřené na rizikové jevy (různé druhy závislostí – kouření, drogy, alkohol) a zdravý životní styl (sexuální výchova, environmentální výchova atd.). Na této škole jsou dále pravidelně (každé pololetí) pořádány besedy s OSPOD –– spolupráce s kurátory (probírána jsou např. témata záškoláctví, SPOD, kyber šikany… ), přičemž kurátor je dále k dispozici formou konzultačních hodin, a to především v návaznosti na besedy a ad hoc dle potřeby. Na ZŠ při střední škole je spolupráce s kurátory rovněž navázána, OSPOD zde rovněž realizuje besedy, a také je v současné době realizován z rozpočtu školy projekt „Prevence“, který probíhá v odpoledních hodinách pro děti z 3.-5.třídy (témata – záškoláctví, násilí v rodině, kouření, drogy, šikana) a vede ho metodik prevence. ZŠ Trmice si nastavila konkrétní systémem spolupráce s rodiči spočívající v první fázi v jednání s rodiči, dále využití služeb sociálních pracovníků – jedná se o vyvíjení většího tlaku na rodiče žáků s pomocí sociálních pracovníků, jde o jakousi výstrahu před posledním krokem. Tím je poté kontaktování OSPOD, v jehož kompetenci je uspořádání případových konferencí, až po uložení různých druhů sankcí pro rodiče, kteří zanedbávají péči o dítě. Případové konference jsou realizovány již po 3 neomluvených hodinách žáka, kdy je zajištěna přítomnost výchovného poradce, kurátora, rodiny, třídního učitele a ředitelky/zástupce). Podobný systém spolupráce s rodiči má nastavený i ZŠ při střední škole, kdy je navázána spolupráce s OSPOD, jejichž pracovnice 1 hod. za měsíc působí ve škole v rámci jakýchsi „konzultačních hodin“, dále se uskutečňují v případě potřeby pohovory s rodiči, je možné rovněž vyslat asistentku pedagoga do rodiny, v případě neúspěchu pak následuje jednání výchovné komise (účast - výchovný poradce, třídní učitel, zástupce ředitele, rodič) a dále také výchovná komise již za přítomnosti kurátora. Případové konference jsou realizovány výjimečně. Obě školy dále spolupracují se sociálními službami působícími ve městě, které v případě potřeby mohou doplnit chybějící kapacitu školy. V neposlední řadě napomáhá integraci dětí bohatá zájmová činnost na školách. Na ZŠ (každoročně otevřeno cca 20 zájmových útvarů, kterými projde ročně 150 – 200 dětí). ZŠ při střední škole nabízí 18 zájmových kroužků (např. hudební, taneční, sportovní, redakce – vydávání vlastních novin žáky, pěvecký sbor, vaření, bubnování… ), které jsou všechny poskytovány zdarma. Absorpční kapacita škol je dále podpořena členstvím ředitelů v Lokálním partnerství, kde vystupují aktivně, především pak ředitelka ZŠ Trmice. Ta se podílí na zavádění inkluzivních opatření a snaží se o jejich rozvoj, k čemuž jí napomáhá i skutečnost, že je zároveň i zastupitelkou města. Střední škola Kapacita města Trmice je výrazně podpořena tím, že se na jeho území nachází i střední škola průmyslu a obchodu, která tvoří jeden celek z výše zmíněnou základní školou. Tím je umožněn 50

přestup žáků, kteří vycházejí z obou základních škol na střední stupeň vzdělávání, což je nezbytné pro podporu jejich začleňovacího procesu a celkově větších šancí na uplatnění se na trhu práce. Na této střední škole jsou vyučovány obory zakončené výučním listem i maturitou, tudíž každý ze žáků si může zvolit (za podpory pedagogů v oblasti kariérového poradenství – viz výše) obor, který odpovídá jeho schopnostem a dovednostem. Nejsou výjimkou ani přestupy mezi jednotlivými obory v průběhu studia, což opět podporuje studenty v dokončení střední školy. Z rozhovorů provedených v rámci Analýzy dopadu sociálních služeb v rámci projektu TPPHSV jednoznačně vyplývá, že místní obyvatelé jsou si plně vědomi toho, že bez vyučení si není téměř možné najít zaměstnání. Pokud budeme brát v úvahu fakt, že pro místní sociálně vyloučené nebo sociálním vyloučením ohrožené žáky je dojíždění do přilehlého Ústí nad Labem na střední školu problém (ať už z důvodu vynakládaných financí na MHD či pouze z obavy neznámého prostředí), existence střední školy přímo ve městě je velkou výhodou. Kapacitu střední školy by bylo dobré podpořit v systematizaci pravidelných návštěv a praxí u místních zaměstnavatelů v návaznosti na spolupráci s Úřadem práce ČR a poptávku konkrétních pracovních pozic na trhu práce. K rozvoji této aktivity může přispět členství ředitele školy v Lokálním partnerství, na jehož setkávání bude v blízké době rozvíjena spolupráce právě s místními poskytovateli a ÚP ČR. K podpoře řešení problémů vyplývajících ze sociálního vyloučení studentů využívá střední škola dále spolupráci s místními NNO, tedy především s poskytovateli sociálních služeb vzniklých v rámci projektu TPPHSV.

51

6. Vyhodnocení klíčových rozhodnutí a přístupů vedení obce v oblasti sociálních (integračních) politik a jejich vliv na účinnost působení Agentury v místě. Z analýzy usnesení zastupitelstva a rady města za sledované období 2010-2015 lze konstatovat zvýšenou aktivitu MěÚ ve snaze využívat dostupných relevantních dotačních titulů. Rozhodující orgány města vždy kladně posoudily a odsouhlasily jak připravované žádosti, tak i samotné přijetí dotací, často vyžadující finanční spoluúčast města. Dále byly přijaty klíčové strategické dokumenty k podpoře sociální integrace a prevence kriminality a sociálně patologických jevů (SPSZ a SPPK). Konkrétně byl schválen usnesením č. 29/2011 SPSZ na 2011-2013 a usnesením č. 42/2013 SPSZ na 2013-2015. Schválením těchto dvou plánů byly oficiálně přijaty cíle a opatření systematického řešení sociálního začleňování, které ASZ ve spolupráci s lokálními partnery navrhovala. ASZ rovněž stanovila konkrétní podobu těchto materiálů a po dobu svého působení ve městě metodicky a koordinačně podporovala jejich naplňování. Oba dva dokumenty se úzce vážou ke vzniku a realizaci dvou projektů, díky nimž byla sociální integrace podpořena; usnesením č. 49/2012 byla přijata dotace z IOP k realizaci projektu „Podpora komunitního života v Trmicích“, jehož prostřednictvím došlo k investiční podpoře města při vybudování zázemí (oprava a vybavení městské budovy) pro sociální služby a dále multifunkčního hřiště a posilovny a usnesením č. 7/2013 byla přijata dotace z OPLZZ k realizaci projektu TPPHSV, který zafinancoval provoz těchto sociálních služeb. Vliv výše uvedených rozhodnutí se v současnosti odráží především ve využívání kapacity a činnosti sociálních služeb nejen cílovou skupinou obyvatel SVL, ale i lokálními aktéry k rozvoji svých vlastních aktivit (např. spolupráce sociálních služeb s MěÚ, školami nebo s ÚP ČR). Jako další klíčové rozhodnutí lze považovat podání žádosti o dotaci z programu ÚV ČR „Podpora terénní práce pro rok 2015“, a to usnesením č. 61/2014, kdy byla deklarována vůle města vykonávat terénní práci přímo prostřednictvím pracovníka zařazeného do struktury města. Žádost byla podpořena, o přijetí dotace bude jednáno po termínu odevzdání této evaluační zprávy, nicméně již proběhlo výběrové řízení na tuto pozici a od září 2015 bude činnost vykonávána. Vliv ASZ je v tomto případě spíše sekundární, a to ve výše uvedeném smyslu zvýšené kompetence města k využívání dotací, a také ve vůli města o řešení problematiky sociální exkluze pracovníkem „z vlastních řad“. Zkompetentnění obce při samostatném řešení sociálního začleňování bylo bezesporu jedním z hlavních záměrů ASZ při vstupu do lokality. Mezi další rozhodnutí města, které mohou mít vliv na sociální inkluzi, patří i podání žádostí a přijetí dotací na rozvoj aktivit v oblasti prevence kriminality. Poznatky k tomuto tématu jsou rozpracovány v kapitole o působení Komise prevence kriminality na městě (5.3.4.) a v kapitole k naplňování Strategického plánu prevence kriminality města Trmice pro období let 2014-2015 (5.4.2). Zajímavým nálezem našeho zjišťování však je, že mezi veřejně dostupnými usneseními vrcholných orgánů města pouze jedno usnesení vypovídá o spolupráci města s ASZ; usnesení zastupitelstva města č. 21/2010 deklaruje spolupráci formou memoranda. Žádné další oficiální rozhodnutí města o schválení či odmítnutí spolupráce s ASZ nebylo přijato. Z vícero relevantních zdrojů však bylo potvrzeno, že rada města dále projednávala vstup města do KPSVL a následně i plán vzdálené podpory od ASZ. Ve skutečnosti tedy rada města obě dvě varianty spolupráce s ASZ odmítla, avšak záznam o tomto rozhodnutí je s největší pravděpodobností učiněn pouze v zápisech z jednání rady, které nejsou zveřejněny. 52

6.1. Adekvátnost postupů orgánů samosprávy v oblasti sociálních (integračních) politik v období 2010-2014 Sociálně integrační snahy města jsou zřejmě nejvýznamněji citelné a nejvíce zjevné v rámci provozování sociálních služeb z projektu TPPHSV. Terénní programy a SAS jsou některými zástupci MěÚ považované za adekvátní a přínosné a mají jejich podporu (minimálně v deklarativní rovině). NZDM provozované Romanem jasnica je vnímáno problematicky. Před začátkem působení ASZ bylo Romano jasnica v jakémsi výsadním postavení v poskytování sociálních služeb ve městě (kromě poskytovaných „drogových“ služeb DRUG-OUT Klubem) a zástupci města považovali pracovníky tohoto sdružení za kompetentní partnery při řešení problematiky sociální inkluze. Po vstupu ASZ do lokality a především pak spuštěním aktivit projektu TPPHSV se situace změnila. Ve městě najednou byli dva další poskytovatelé sociálních služeb, Romano ztratilo „monopol“ a samotná odbornost poskytování jejich služeb byla zpochybněna výsledky již zmiňované kontroly ze strany města na začátku roku 2014, kdy muselo dojít ke kompletnímu „přenastavení“ systému a metody vykazování činností NZDM (15-26let). Spolupráce byla významně narušena, avšak hlavně z důvodu komplikovanosti a rizik vyplývajících pro město při vypovězení smlouvy z evropského projektu, ale také z důvodu následné snahy pracovníků Romano jasnica o urovnání situace, se nakonec dospělo ke společnému koncensu a spolupráce byla zachována. Nicméně minimálně pochybnosti o dobré spolupráci do budoucna v některých zástupcích města zůstaly. K zhoršení vztahů následně i přispělo i zatčení zastupitele města (viz dále), který je rodinně spřízněný právě s Romanem jasnica. Město tedy postupovalo adekvátně při schvalování a implementaci výše uvedených dvou evropských projektů, avšak jejich dopady jsou odlišně vnímané na jedné straně cílovou skupinou, poskytovateli sociálních služeb a některými zástupci MěÚ a na druhé straně zbývajícími zástupci MěÚ a veřejností. U zástupců MěÚ a veřejnosti převažuje skeptický postoj k těmto aktivitám. Ti „na druhé straně“ zas vnímají dopad projektů jako neoddiskutovatelně pozitivní. Každopádně aktivity projektu spočívající nejen v poskytování obligatorních činností podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ale i ve fakultativních činnostech bezpečnostně-migračního servisu, zdravotnicko-hygienického poradenství, edukace a volnočasového programu se jeví jako adekvátní k potřebám cílové skupiny ve městě36. Pokud budeme adekvátnost integračních politik chápat obecněji (nejen TPPHSV), lze pozitivně zhodnotit nastavení cílů a opatření ve strategických plánech (SPSZ, SPPK), neboť postupně dochází k jejich naplňování. Jako negativní je nutné vnímat přístup města k problematice bydlení. Za období působení ASZ ani v tom následujícím nebyla otázka bydlení systematicky a komplexně řešena, i když tuto potřebu ASZ akcentovala po celou dobu svého působení ve městě. O nečinnosti města v tomto směru vypovídají i 36

Adekvátnost potvrzují především statistiky projektu o využívání jednotlivých druhů činností, ale také výpovědi respondentů z řad cílové skupiny, kteří sami shledávají všechny činnosti služeb jako potřebné a v plné míře využívané.

53

výsledky Analýzy dopadu sociálních služeb v rámci projektu TPPHSV a rovněž z rozhovorů provedených při zpracování této evaluační zprávy vyplývá, že se město této problematice věnuje nedostatečně a „že se za poslední tři čtyři roky v oblasti bydlení nic nezměnilo“. V současnosti je tento nedostatek řešen a dochází již k nastavování systému prostupného bydlení, přičemž bude velmi záležet na jeho budoucí podpoře ze strany vedení města, které je v tomto ohledu nejednotné a nelze tedy s jistotou předpokládat, že k efektivní realizaci koncepce skutečně dojde.

6.2. Vyhodnocení změny v oblasti konkrétních sociálních (integračních) politik v obci, včetně změny politického diskursu v této oblasti, vč. změny nabídky sociálních a vzdělávacích služeb, služeb návratu na trh práce a v oblasti bydlení, a to v návaznosti na zavedená opatření, projekty a připravované projektové záměry Pokud máme hodnotit změnu v oblasti konkrétních sociálních a integračních politik v obci od roku 2012 lze říci, že usnesení rady i zastupitelstva města byly v tomto období, až na dále uvedené výjimky z února a června 2015, v souladu a vstřícné k plánovaným integračním opatřením. V hlasováních zastupitelstva převládala podpora původní i revidované strategie sociálního začleňování, strategického plánu prevence Trmice pro období let 2014-2015 i jeho dřívějších verzí. SPSZ identifikoval 4 prioritní oblasti intervence: bydlení a migrace, bezpečnost a kriminalita, vzdělávání, dětí a rodinná výchova a zaměstnávání a finanční strategie. Tyto čtyři pilíře inkluze zůstaly zachovány a jsou ve městě více či méně úspěšně rozvíjeny. Zastupitelstvo i rada schválili všechny řádně předložené žádosti o podporu navržených opatření z grantových titulů. Bylo tak umožněno nastartování TPPHSV a SVLÚK, čímž byla významně rozšířena nabídka sociálních služeb inkluzivního charakteru a služeb zaměstnanosti ve městě. Začátek fungování sociálních služeb v rámci TPPHSV a začátek projektu SVLÚK v Trmicích:

TP NZDM SAS SVLÚK - ÚP

8/2013 9/2013 10/2013 11/2013 12/2013 1/2014 2/2014 3/2014 → → → →

Výjimkou je rozhodnutí rady města o nepodpoření přihlášky do KPSVL v únoru 2015. Přijetí města do projektu KPSVL by znamenalo navrácení ASZ do Trmic s obnovením činnosti lokálního konzultanta a přitom příslib dotací na podporu opatření v revidovaném komplexním strategickém plánu sociálního začleňování. Tento plán se sice ještě v roce 2014 začal připravovat, proběhly analýzy potřeb ve všech čtyřech prioritních oblastech, začaly se ve PS u LP stanovovat konkrétní cíle a opatření (např. zajištění odborné pozice klinický logoped ve školách).

54

V červnu 2015 rada neschválila ani přihlášku k spolupráci s ASZ v režimu vzdálené podpory, zajišťující zejména přístup informací a metodickou podporu. V otázce změny politického diskursu v této oblasti lze pozorovat nárůst skepticismu vůči extenzivnosti zavedené nabídky sociálních služeb na straně zástupců města. Majorita a tedy většina jimi delegovaných členů zastupitelstva a rady vnímá jejich přínos rozpačitě nebo vůbec. Město se ve sledovaném období snaží informovat veřejnost a medializovat fungování i přínos sociálních služeb, přesto je informovanost mezi většinovou společností nízká. Situace se vyostřila, po volbách do městského zastupitelstva na podzim 2014, kdy politický reprezentanti romské menšiny získali podstatnou část hlasů a tři místa v patnáctičlenném sboru zastupitelů. O tom, co se dělo v předvolební kampani na podzim 2014 nechce žádný z aktérů otevřeně mluvit. Z náznaků a vypozorovaného je ale zřejmé, že příslušníci majority a někteří jejich zástupci, nebo i zaměstnanci MěÚ, mají vzhledem k poskytovatelům služeb výhrady. Naznačují, že poskytovatelé Romano jasnica a SAS přímo politicky agitovali ve prospěch konkrétních kandidátů z řad politiků reprezentujících Romy. Pro mnohé tak významná volební účast Romů a následně i podstatný volební zisk zástupců minority jde na vroubek sociálních služeb a integračních snah vůbec. Což se zástupcům majority nelíbí. Zástupci Romů zase v průběhu voleb vnímali jako minimálně nevhodné a neprofesionální, prošetřování údajného kupčení s hlasy Romů; ověřování (spočívající v dotazování osob na ulici), zda se s hlasy nekupčí, kterého se měl účastnit dle svědectví obyvatel sám místostarosta a Městská policie. Ve zmiňovaných volbách a ani v těch předchozích nelze zjistit přesný počet zúčastněných voličů z řad sociálně vyloučených potažmo Romů. Dle výpovědí místních však účast Romů v posledních volbách byla vysoká a je celkem přirozené, že převažovaly tendence podpořit kandidáty zastupující menšinu (Cichý, Bajger, Šimková – „Společně pro Trmice - Nezávislá volba“). Že se pod potenciální nárůst podpory voličů podepsala činnost Romano jasnica a SAS nelze úplně vyloučit, neboť oba zmíněné subjekty mají v náplni práce rozvíjení občanských kompetencí obyvatel SVL, pracují s lidmi v pravidelném kontaktu ve vztahu vzájemné důvěry. Je přirozeným a zamýšleným důsledkem jejich práce, že přispějí k rozvoji občanských kompetencí a využití práva volit, proto případná podpora účasti ve volbách je přirozená. Otázkou je míra přímého ovlivňování ve prospěch konkrétních kandidátů, ale tu již zpětně posoudit nedokážeme. Rodinné a osobní vazby mezi zástupci poskytovatelů a politickými kandidáty jsou v Trmicích evidentní a dobře známé. Nutno upozornit na to, že nakonec nebylo v souvislosti s volbami do městského zastupitelstva podáno žádné trestní oznámení na kupčení s hlasy. Výsledky voleb potvrdily nárůst podpory romským reprezentantům, což bylo i významně medializováno v tisku, rozhlase i televizi na úrovni přesahující kraj.

55

Významný vliv na společenské i politické klima ve městě má kauza romského zastupitele, který byl tři měsíce po volbách obviněn z trestního činu nedovolené výroby a distribuce drog. Na celorepublikové úrovni medializované lednové zatčení Marcela Cichého a jeho společníků otřáslo nejenom početnou rodinnou obviněného, která se přímo angažuje na inkluzivních opatřeních ve městě. Zasáhlo také povědomí velké části obyvatel Trmic. Tato událost byla a dosud je „vodou na mlýn“ rostoucí averze vůči Romům a romským zastupitelům a přispívá k jejich diskreditaci v očích majority. Uvažování po ose – podporujeme Romy, vycházíme jim vstříc nabídkou služeb k řešení jejich problémů a „oni“ stejně páchají zločiny – je nebezpečným klišé a fundamentální překážkou v pochopení významu inkluze majoritou. Mnohým zastiňuje vše pozitivní, co inkluzivní politika ve městě v posledních letech přinesla. Neodsouhlasení přihlášky do KPSVL a ani k spolupráci v režimu vzdálené podpory z první poloviny tohoto roku je přímým důkazem nevůle zástupců samosprávy spolupracovat dále v integračních snahách s ASZ.

6.3. Pohled cílových skupin integračních politik na změnu politik, proměnu přístupu obce a dalších aktérů. 6.3.1. Bydlení Většina z dotázaných se shoduje na tom, že se v této oblasti za poslední 2 – 3 roky nic nezměnilo. Obecní byt podle nich není možné získat, a to i po opakovaném podání žádosti. Zmiňují, že mnoho žadatelů o byt se nakonec ubytuje u soukromníků, neboť je údajně městských bytů málo a objevují se dokonce i názory o přidělování bytů „vlastním lidem“ a to, že byt dostanou žadatelé, kteří mají žádost podanou buď velmi krátce, nebo vůbec. Zazněla i zkušenost s přislíbením přidělení městského bytu pod podmínkou splacení dluhu, avšak když byl dluh splacen, žadatel byt stejně nedostal. I v dalším případě nebyl městský byt žadateli přidělen a nezměnila to ani skutečnost, že byl na městě zaměstnán v rámci veřejně prospěšných prací. Objevily se i názory, že není výjimkou, že mají žadatelé podanou žádost přes deset let a stále čekají. S tím s největší pravděpodobností souvisí také fakt, který je respondenty rovněž zmiňován, a to ten, že žádost musí být každoročně obnovována, jinak je vyřazena. Řada z respondentů si tuto povinnost neuvědomuje (podle jejich slov je o tom nikdo řádně neinformoval) a pak žijí v mylném domnění, že mají žádost aktivní a ona byla přitom z oprávněných žádostí již vyřazena. Zazněl také poznatek, že by při přidělování bytů měli být zvýhodněni „Trmičáci“ a rovněž mladí lidé. Další mluví naopak o tom, že by nemělo být přihlíženo na to, kde žadatelé bydlí („Koukaj na to, odkud jste, a když uvidí Garni37, tak nemáte šanci“). Další z dotázaných hovořil i o tom, že ani starousedlíci, navíc bez dluhů, na byt nedosáhnou. Přibližně jedna pětina z dotázaných si myslí, že se situace zlepšila. Byt byl přidělen ve třech případech, jeden po třech letech od podání žádosti, druhý bez upřesnění dalších informací a třetí z respondentů dostal větší byt, než ten, který doposud užíval. Poslední z jmenovaných je na městě zaměstnán v rámci veřejně prospěšných prací. Dalšímu z respondentů byl byt nabídnut, avšak podle jeho slov v naprosto nevyhovujícím stavu, se záchodem na chodbě a s koupelnou v dezolátním stavu. Byt 37

Největší soukromá ubytovna na území města Trmic

56

odmítl a nyní si je vědom toho, že další mu už s největší pravděpodobností nabídnut nebude. Mezi další důvody zlepšení situace v bydlení uvádějí respondenti namontování vodoměrů či nových dveří v městských domech v sociálně vyloučené lokalitě v ulici V Jílovišti. Někteří dotázaní služby městského úřadu v této oblasti vůbec nevyhledávají, ale jejich zprostředkovaná zkušenost je rovněž negativní („co vím, tak byty nejsou a nepřidělujou“). Pozitivně je naopak v několika případech zmíněno jednání pracovníků bytového odboru, avšak i zde byl zmíněn názor, že je úředníky lidem prezentováno: „Nezajímá mě tvůj život.“. 6.3.2. Zaměstnanost Zaměstnanost, nebo tedy spíše nezaměstnanost, je ve městě velkým tématem. Z provedeného šetření jasně vyplynulo, že naprostá většina respondentů vidí nezaměstnanost ve městě jako problém, s jehož řešením potřebují sociálně vyloučení nebo sociálním vyloučením ohrožení obyvatelé Trmic pomoct. Osoby žijící v sociálně vyloučených lokalitách nemají práci dlouhodobějšího charakteru, uchylují se spíše ke krátkodobějším brigádám nebo čerpají finanční prostředky ze sociálních dávek. Respondenti mají z velké části pojem o formě podporovaného zaměstnávání VPP, oceňují tuto snahu zaměstnávání, ale nevidí jí jako moc efektivní. Zhruba polovina oslovených osob si myslí, že se za poslední dobu nic moc k lepšímu nezměnilo, ve svých výpovědích negativně hodnotí krátkodobost VPP a také problém motivace a zodpovědnosti při hledání a udržení zaměstnání. V rozhovorech bylo například zmíněno, že respondent musel po roce místo na VPP opustit a nyní je stále nezaměstnaným, „bylo by prý dobré nabízet něco i dál“. Někteří respondenti se naopak zmínili, že VPP a projekt ÚP ČR „Sociálně vyloučené lokality Ústeckého kraje“ (SVLÚK) je funkční. V rozhovorech byla zmíněna také veřejná služba, díky níž město dříve zaměstnávalo lidí více. Asi čtvrtina respondentů neví nebo nemá zkušenost, nemají potřebu si zaměstnání hledat a pomoc při hledání zaměstnání nepotřebují. Poslední čtvrtina si myslí, že se zaměstnávání zlepšilo, respondenti hodnotili situaci z vlastní zkušenosti i zprostředkovaně (zkušenost někoho z rodiny nebo známého). „Je teď prý lepší plat na VPP“ a zaměstnanci čerpají i jiné výhody, např. dostávají stravovací kupony. Nicméně se objevují i problémy s diskriminací, někteří respondenti odpovídají otázkami typu: „Práce není pro bílý, natož pro černý“. Jeden z respondentů hodnotil kladně práci MěÚ (pí. Chudobové) a VPP celkově. 4 osoby z 25 oslovených byli po intervenci služeb, projektu SVLÚK, nebo města, následně zaměstnáni na dlouhodobější pracovní pozice. Dle pracovnic ÚP je největší problém v nízké gramotnosti obyvatel Trmic a s životním stylem sociálně vyloučených osob. Problematické je také osoby motivovat, což podle jejich výpovědí souvisí s nastavením sociální politiky ČR. Řešení vidí v efektivnějším využití projektových možností v této problematice. 6.3.3. Školství Při hodnocení celkové změny přístupu a aktivit škol v Trmicích za poslední 2 – 3 roky se více než polovina dotázaných shoduje na zlepšení situace. Nejčastěji je konkrétně zmiňován pozitivní posun v komunikaci s rodiči, ve zvýšení nabídky kroužků a dalších aktivit škol (např. mimoškolních aktivit – výlety, akce probíhajících v kostele) a také v přístupu k Romům, kdy školy podle slov respondentů dávají šanci všem žákům bez rozdílu a na druhé straně oni sami jako rodiče se už nebojí dávat děti do školy nebo řešit jakýkoliv problém. Kladně byla konkrétně zmiňována především ZŠ Trmice jako 57

ukázková a funkční („dětem něco přináší“), a to i u respondentů, jejichž zkušenost byla pouze zprostředkovaná („To, co slyším“). Jmenovitě pak byla uváděna paní ředitelka Gottfriedová, hodnocena jako osoba s otevřeným, individuálním a nediskriminačním přístupem. Ojediněle se objevili názory, že situace je stále stejná, nebo že se k problematice dotázaní neuměli vyjádřit. Ohledně rovného přístupu ke všem žákům na školách se většina respondentů vyjádřila kladně, tedy že se s diskriminací nesetkali. Opět často zaznívalo jméno ředitelky Gottfriedové i nekonkrétně učitelského sboru na ZŠ ve smyslu rovného zacházení a individuálního přístupu. Podle některých názorů to dokazují mimo jiné akce pro veřejnost, kdy „je to promíchané a bez problémů“. Objevily se ale rovněž názory, že jsou v této oblasti určité rezervy, především pak mezi žáky navzájem, ale i ze strany učitelů a jednou byl personál ZŠ Trmice označen za rasisty. Pětina z dotázaných byla bez zkušenosti či nevěděla, co odpovědět. Další část výzkumu přístupu škol se týkal nabídky aktivit pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Zde se opět většina dotázaných shoduje na existenci těchto činností na školách. Nejčastěji je zmiňována funkce asistentek pedagoga působících na obou školách, kdy je akcentována i jejich dobrá práce v terénu, tedy že za dětmi a jejich rodiči docházejí i domů. Dále byla zmíněna v této oblasti možnost využívání doučování a přípravného ročníku, ale také konkrétní případy handicapovaných žáků, kteří zvládli základní školní docházku i maturitu. Nejspíše z důvodu mylné interpretace dotazu38 pak rovněž zaznívaly pozitivní názory na pestrou nabídku hudebních aktivit, a také, že se místní pedagogové „nedívají skrz prsty“. Více než pětina dotázaných byla bez v této oblasti zkušenosti či „neměla potřebu to řešit“. V oblasti kariérového poradenství převažovala nezkušenost s touto činností, avšak často bylo i zmiňováno konkrétní poradenství s výběrem navazujícího studia po ukončení povinné školní docházky s pozitivním hodnocením konečného rozhodnutí. Kladně je v této souvislosti hodnocena Střední škola obchodu, řemesel, služeb a Základní škola, Ústí nad Labem, příspěvková organizace (dále jen SŠ a ZŠ), kdy zazněly názory vycházející z osobní i zprostředkované zkušenosti („Mně osobně doporučili jinou školu, než jsem si vybral/a a jsem za to rád/a“, „Vnukovi pomáhají dostat se na střední“, „Nějak je k tý maturitě dotlačí.“, „Všichni známí dokončují maturitu.“). Zmíněny byly i probíhající exkurze do škol a k zaměstnavatelům, přičemž důvodem pozitivního hodnocení bylo, že se dětem snaží na škole ukázat, jak bude vypadat (jak by měl vypadat) život dál po ukončení základní školy. Spolupráce škol s rodiči je téměř 80% respondentů hodnocena kladně. Vyzdvihován byl vstřícný přístup a slušné chování kantorů (i konkrétně třídních učitelů) a jejich individuální přístup při společném řešení problému. Jako kvalitní byla opět hodnocena práce ředitelky ZŠ Trmice a asistentek pedagoga. Další dotázaní vnímají jako pozitivní časté konání třídních schůzek a rovněž zmiňují možnost telefonické komunikace mezi učiteli a rodiči. Zaznělo ale i srovnání ZŠ Trmice a SŠ a ZŠ, přičemž byl zmíněn problém vysokého zastoupení žáků na SŠ a ZŠ s bydlištěm mimo Trmice, což do jisté míry podle dotázaného znemožňuje rozvinout osobní a individuální přístup a spolupráci s rodiči. Necelá pětina je v tomto směru bez zkušenosti. 38

Primárně byl dotaz mířen na aktivity pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, tedy pro ty, kteří potřebují speciální přístup z důvodu nějakého handicapu, ať už fyzického, psychického nebo i sociálního. Z jistého úhlu pohledu se nabídka hudebních aktivit pro žáky s výraznějším hudebním nadáním může jevit jako naplnění speciálních vzdělávacích potřeb.

58

6.3.4. Sociální služby Z pohledu cílové skupiny je citelným prointegračním krokem na místní politické úrovni realizace projektu TPPHSV. Z provedených rozhovorů s cílovou skupinou vyplývá, že ve městě Trmice jsou služby využívány hojně. Cílová skupina má o službách vysoké povědomí, vědí, kde je hledat a dokonce i osobně velmi často znají jednotlivé poskytovatele. Respondenti ve svých výpovědích v naprosté většině (23 z 25) uvedli, že služby někdy v minulosti využili nebo je využívají aktuálně. Osobní zkušenost se službou dokazují výpovědi respondentů typu: „Ten s těma dredama mi pomohl s mateřskou, předtím v Romano Jasnica mi pomohli“. Často také respondenti znali poskytovatele jmény: „Bára s Pepou mi pomohli na úřadě, doprovodili mě“. Město Trmice je malá lokalita a jsou zde celkem úzké vztahy mezi obyvateli. Každý o sobě ví, obyvatelé se mezi sebou znají. Pomocí služeb zde dochází ke zvyšování kompetencí sociálně vyloučených osob, postupnými kroky jsou klienti „učeni“ řešit své problémy samostatně: „Pan Čonka mě a sousedovi jednou pomohl, doprovodil nás na úřad a pomohl nám vyplnit žádosti na bydlení. Soused je v tomhle lepší, a když jsme pak šli za tři měsíce žádat znovu, už mi to pak sám pomohl vyplnit.“ Dotázaní uváděli, že by se nebáli využít služby opakovaně, přijde jim to normální a nestydí se za to. „Ilona mi pomohla – šla se mnou na sociálku, pak mi poslali peníze, určitě bych šla znova“. Je prý žádoucí, když je v lokalitě možnost sehnat někoho, kdo jim poradí vysvětlit dopis z Úřadu Práce ČR, nebo doprovodí na jednání ke správnímu řízení na referát hmotné nouze. „Pepa Čonka mi pomohl se smlouvou na byt, ti pomáhaj, staraj se o lidi, jsou ochotní – formuláře a žádosti vyplňují, šel bych znova“. Dochází tak k předcházení problémům z nedorozumění a má to kladný dopad na situaci občanů. Velmi často zde služby pomáhají nějakým způsobem řešit dluhy a exekuce, což má dopad na situaci rodiny, kde by bez intervence mohlo dojít až k zabavení majetku. „Využil jsem právního poradenství, když se naše rodina dostala do dluhů a já nevěděl jak to řešit, hlavně jsem ani nerozuměl tomu, co mi v dopisech píšou. Až v největších problémech mě byla doporučena Poradna a právník s paní Džudžovou mi pomohli. Jsem jim zavázán. Myslím si, že bez jejich pomoci bychom byli možná na ulici“. V případě dluhové problematiky může být včasná intervence velmi užitečná. Pokud člověk tyto problémy nezačne řešit včas, mohou se začít problémy kumulovat a dojít až ke ztrátě majetku, bydlení i svých nejbližších.

59

V rozhovorech padaly i výpovědi, že jednání úředníků je v přítomnosti pracovníka služby úplně na jiné úrovni, než když jde klient na jednání sám. „Pomohli mi s úřady (Bára, Pepa), jinak se mnou úřednice mluvily a vyhověly mi“. Občané kladně hodnotí i terénní formu práce, líbí se jim, že poskytovatelé docházejí do rodin a pracují s nimi v jejich přirozeném prostředí. Právě tato forma intervence může být velmi důležitá, zejména při prvokontaktu, kdy by se klient služby mohl bát přijít přímo do nějaké kanceláře nebo instituce. „Pracovnice Poradny chodí i k nám domu (2-3x za týden), vše vyřídí, papíry donesou“. Je možné, že by člověk jinak službu nikdy nevyužil. Nadpoloviční většina dotázaných respondentů si myslí, že mají více možností řešit své problémy teď, než před třemi lety. Lepší možnost řešení svých problémů vidí skoro ve všech oblastech nabízených služeb. Dle respondentů byla dříve možnost využít služeb pouze Romano Jasnica, dnes jsou služby rozděleny na více forem. Vidí velké zlepšení v tom, že jsou doprovázeni na úřady a je s nimi jednáno dle jejich potřeb a intelektu. Kladně hodnotí to, že nemusí řešit problémy z nedorozumění a i to, že při jednání za přítomnosti poskytovatele není takový prostor k hádkám a impulzivním jednáním. Cítí v neziskových organizacích oporu. Respondenti hovořili i o tom, že jim často úředníci přesně nevysvětlili, na co mají nárok (dávky) a dozvěděli se to až od služeb. Velkou oporu vidí respondenti v řešení exekucí a dluhů celkově, tuto službu hodnotí velmi kladně a cítí v ní i větší možnosti, než v dřívějších dobách. Mají strach z komunikace s úřady a bojí se tyto problémy řešit (splátkové kalendáře atd.). Dále pociťují respondenti zlepšení i v oblasti péče o dítě, kladně hodnotí spolupráci s OSPOD. Zlepšení je z výpovědí patrné i ve využití volného času dětí a mladistvých. Z rozhovoru vyplynulo, že se jim pracovnice NZDM věnují a dávají prostor i pro doučování. Zhruba jedna čtvrtina dotázaných nedokáže v jednotlivých oblastech porovnat, jak to bylo v dřívějších dobách, protože nemá dříve s pomocí zkušenosti. Pouze dva respondenti ze všech dotázaných uvedli, že služby nevyužívají, nemají žádnou zkušenost a nepotřebují je k tomu, aby mohli ve svém prostředí normálně fungovat. Zbytek dotázaných uvedlo, že oni v jednotlivých oblastech nespatřují zlepšení žádné. Z výše uvedeného lze usuzovat, že služby ve městě Trmice do značné míry naplňují potřeby klientů a jejich intervence je pro tuto lokalitu velmi důležitá. Potřeba pomoci Naprostá většina (17 z 25) respondentů v rozhovorech uvedla, že vidí největší potřebu pomoci v oblastech bydlení a zaměstnání. Dá se říci, že nezaměstnanost a problémy s bydlením jsou typickými problémy sociálně vyloučených lokalit. V lokalitě Trmice je aktuálně realizován projekt na podporu zaměstnanosti sociálně vyloučených osob, již zmíněný SVLÚK. Do tohoto projektu bylo zapojeno cca 50 osob. Některé z nich se uchytily na volném trhu práce, jiní nikoliv. Při počátečním kontaktování osob do projektu, byl ze 60

strany ÚP konstatován problém s motivací. Osoby v Trmicích často nebyly motivovány do projektu nastoupit. Jejich příjem jim suplovaly sociální dávky, nebo se jim pracovat nevyplatilo z důvodu exekucí. Vysoká nezaměstnanost je zde způsobena právě demotivací k zaměstnání a také často velmi nízkou kvalifikací. Jako další potřebu intervence vidí respondenti v dohledu policie, ať už Policie ČR či Městské policie Trmice. Zhruba jedna pětina dotázaných uvedla ve svých výpovědích, že si myslí, že by policie měla fungovat lépe a měla by více dohlížet na to, co se v lokalitě děje. Ojediněle bylo jako problém zmíněno jako jednání úředníků, ne/gramotnost sociálně vyloučených osob, či se nebyl respondent k danému tématu schopen vyjádřit.

61

7. Analýza konkrétních dopadů projektových aktivit projektů, zavádění dobrých praxí integračních politik a opatření, která se týkají obecní politiky, na nichž se Agentura podílela, a zejména analýza dalšího „života“ projektů, aktivit a opatření po odchodu ASZ V průběhu hodnoceného období, zejména od léta 2013 byla díky projektům podpořených Agenturou významně rozšířena nabídka sociálních služeb inkluzivního charakteru. Podle hodnotících indikátorů projektu TPPHSV (Tab. 1) byly služby do ledna 2015, za rok a půl fungování, poskytnuty 797 klientům. V létě 2015 jejich počet podle předběžných údajů překročil tisícovku. Podle závěrů předchozí analýzy39 žije v Trmicích 650–750 sociálně vyloučených obyvatel (přes 170 rodin), dalších asi 100 je sociálním vyloučením ohrožených je tedy patrné, že projekt přesahuje svým zásahem původně indikovanou skupinu sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených obyvatel. Je tedy patrné, že služby čerpají i tzv. „přespolní“, kteří v Trmicích bydliště nemají, ale dojíždí sem za známými, nebo přímo za službami. Budoucnost udržitelnosti sociálních služeb, které v Trmicích aktuálně fungují, není zcela jasná a některými zástupci města není do budoucna podporováno jejich setrvání v původním rozsahu natož jejich rozšiřování. Dalším významným integračním projektem ve městě je již zmiňovaný projekt, na kterém se ASZ podílela v spolupráci s Úřadem práce – SVLÚK. Ve městě funguje od března 2014 a ve sledovaném období bylo do tohoto projektu zapojeno téměř padesát lidí; dvaceti z nich bylo prostřednictvím projektu zajištěno pracovní místo. Další využili možnosti rekvalifikace.

7.1. Adekvátnost projektů a opatření – zda odpovídají potřebám lidí ohrožených sociálním vyloučením. Zda se zavedené služby udržely, zda jsou používané, kdo je používá a kdo k nim nemá přístup K definování hlavních problémů a potřeb sociálně vyloučených obyvatel byla hned na začátku fungování ASZ ve městě zadána k zpracování tzv. „Situační analýza“. Tato analýza potřeb sociálně vyloučených a vyloučením ohrožených osob byla sice zadána hned při vstupu ASZ do lokality, tedy v květnu 2010, ale její finální výstupy byly k dispozici až v lednu 2011. Tedy v období kdy již vrcholily přípravy Strategického plánu sociálního začleňování. Zjišťování potřeb obyvatel SVL probíhalo poměrně problematicky. Jak uvádí předchozí evaluace působení ASZ v Trmicích, hodnotící období 2010-201240: „Situační analýzu zpracovávala pro ASZ externí poradenská společnost Navreme Boheme. Situační analýza byla sice ASZ v roli zadavatele akceptována, ale až po opakovaných připomínkách, které přesto nebyly do zprávy zapracovány v očekávané podobě. Kvalita zprávy nebyla hodnocena jako ideální, v některých oblastech se témat dotýkala jen povrchně, týká se to např. oblasti bydlení či

39 40

Evaluační zpráva lokality Trmice; Demografické informační centrum, o.s., Praha, září 2012 tamtéž

62

vzdělávání. Jako nedostatečný byl vnímán především sběr dat přímo v terénu. Přesto byly některé poznatky z analýzy vyhodnoceny jako přínosné a využitelné pro vypracování strategického plánu. Analýza a její prezentace se ale setkala s řadu negativních ohlasů ze strany zástupců obce a místních neziskových organizací. Prezentace i zpráva byly vnímány jako nesrozumitelné a vyvolaly několik konfliktních situací.“ Po neúspěchu tohoto to analytického snažení byla ke zjišťování potřeb osob ze sociálně vyloučených lokalit využita znalost prostředí zástupců městského úřadu a neziskových organizací zde působících. Zástupce Agentury tak nakonec sám prováděl rozhovory s relevantními místními aktéry i se zástupci sociálně vyloučených obyvatel. Po této zkušenosti bylo ASZ konstatováno, že budoucí analýzy pro budou zaměřeny především na terénní výzkum přímo v rodinách obyvatel SVL s důrazem na kvalitativní metody resp. hloubkové rozhovory. Podle tohoto doporučení postupovala metodička sociálních služeb při provádění výzkumu názorů obyvatel, který primárně soužil k hodnocení projektu TPPHSV41, ale svým zaměřením zkoumal také potřeby obyvatel. První vlna průzkumu proběhla v období červenec-září 2013, druhá v listopadu 2014. V obou vlnách se výzkumu účastnilo shodně 29 sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených obyvatel Trmic starších 15 let. Vedle tohoto výzkumu byla na jednotlivých pracovních skupinách v průběhu ledna-února 2015 lokálními partnery v oblasti sociální integrace provedena analýza potřeb obyvatel SVL, z pohledu zapojených aktérů. Hodnocení potřeb obyvatel je rovněž součástí dotazování obyvatel SVL v rámci předkládané Evaluace působení ASZ v Trmicích. Dotazování probíhalo v období červenec, srpen 2015 na vybraném vzorku 25 obyvatel. Všechny výše zmíněné výzkumy jsou aktuálně využívány metodičkou sociálních služeb MěÚ Trmice k analýze potřeb sociálně vyloučených obyvatel, která je podkladem pro sestavení aktualizovaného SPSZ na období 2015-2017. Jak je patrné z výše uvedených charakteristik jednotlivých výzkumů byl, oproti minulému období (před sestavováním prvního a revidovaného SPSZ), významně posílen aspekt čerpání informací z názorů cílové skupiny. Ze souhrnných poznatků jmenovaných výzkumů vyplývá, že pokud mají obyvatelé jmenovat, kde je nejvyšší potřeba pomoci, nejčastěji zmiňují bydlení. V této souvislosti zaznívají doplňující výroky o tom, že nájemných bytů města je málo, že bydlení na ubytovně je příliš drahé a neodpovídá tomu kvalita, rovněž je zde obava z nepřizpůsobivých sousedů, spolubydlících. Vedle bydlení je velmi intenzivně vnímána potřeba pomoci v oblasti zaměstnání; obyvatelé SVL vnímají jako bariéru nedostatek pracovních příležitostí ve městě a také nízkou úroveň vzdělání a kvalifikace v řadách sociálně vyloučených. 41

„Zpráva ze sociologického průzkumu názorů obyvatel vyloučených lokalit“ MěÚ Trmice, prosinec 2014. Výzkum určený primárně pro účely „Analýzy dopadu sociálních služeb poskytovaných v rámci projektu TPPHSV.“ na zadání vedení MěÚ vypracovala metodička sociálních služeb.

63

7.2. Detailní zahrnutí a kontextualizování pohledů cílových skupin těchto projektů a aktivit Zjištění prezentována v této kapitole jsou výsledkem dotazování v cílové skupině sociálně vyloučených a vyloučením ohrožených obyvatel Trmic v období červenec-srpen 2015. Tento výzkum byl založený na hloubkových rozhovorech prováděných osobně tváří v tvář členy řešitelského týmu evaluace. Výsledky výzkumu mezi obyvateli jsou podrobněji prezentovány podle jednotlivých oblastí, které kopírují prioritní osy vymezené ve strategických dokumentech města, především pak v SPSZ 20132015. 7.2.1. Bydlení „Město Trmice dlouhodobě koncepčně neřešilo vliv bytové politiky na sociální vylučování a stabilitu obyvatelstva. Privatizace bytového fondu v 90. letech a absence pro-integračního sociálního bydlení nabídly prostor rychle rostoucímu paralelnímu trhu s bydlením zacíleného na sociálně vyloučené obyvatele.42“ Většina z dotázaných se shoduje na tom, že se v této oblasti za poslední 2 – 3 roky nic nezměnilo. Obecní byt podle nich není možné získat, a to i po opakovaném podání žádosti. Zmiňují, že mnoho žadatelů o byt se nakonec ubytuje u soukromníků, neboť je údajně městských bytů málo a objevují se dokonce i názory o přidělování bytů „vlastním lidem“ a to, že byt dostanou žadatelé, kteří mají žádost podanou buď velmi krátce, nebo vůbec. Zazněla i zkušenost s přislíbením přidělení městského bytu pod podmínkou splacení dluhu, avšak když byl dluh splacen, žadatel byt stejně nedostal. I v dalším případě nebyl městský byt žadateli přidělen a nezměnila to ani skutečnost, že byl na městě zaměstnán v rámci veřejně prospěšných prací. Objevily se i názory, že není výjimkou, že mají žadatelé podanou žádost přes deset let a stále čekají. S tím s největší pravděpodobností souvisí také fakt, který je respondenty rovněž zmiňován, a to ten, že žádost musí být každoročně obnovována, jinak je vyřazena. Řada z respondentů si tuto povinnost neuvědomuje (podle jejich slov je o tom nikdo řádně neinformoval) a pak žijí v mylném domnění, že mají žádost aktivní a ona byla přitom z oprávněných žádostí již vyřazena. Zazněl také návrh, že by při přidělování bytů měli být zvýhodněni „Trmičáci“ a rovněž mladí lidé. Další mluví naopak o tom, že by nemělo být přihlíženo na to, kde žadatelé bydlí („Koukaj na to, odkud jste, a když uvidí Garni43, tak nemáte šanci“). Další z dotázaných hovořil i o tom, že ani starousedlíci, navíc bez dluhů, na byt nedosáhnou. Jen přibližně pětina z dotázaných si myslí, že se situace zlepšila. V rámci zkušeností dotázaných obyvatel SVL byl přidělen ve třech případech (z 25 respondentů), jeden po třech letech od podání žádosti, druhý bez upřesnění dalších informací a třetí z respondentů dostal větší byt, než ten, který 42

Evaluační zpráva lokality Trmice; Demografické informační centrum, o.s., Praha, září 2012; Z citované zprávy dále vyplývá, že většina bytů, ve kterých žijí sociálně vyloučení občané, jsou v majetku třetích osob a město má v této oblasti jen částečný vliv. Z 272 identifikovaných bytů bylo v roce 2010 87 v majetku města, 8 ve vlastnictví SV občanů a 177 ve vlastnictví třetích osob. 43 Největší soukromá ubytovna na území města Trmic

64

doposud užíval. Poslední z jmenovaných je na městě zaměstnán v rámci veřejně prospěšných prací. Dalšímu z respondentů byl byt nabídnut, avšak podle jeho slov v naprosto nevyhovujícím stavu, se záchodem na chodbě a s koupelnou v dezolátním stavu. Byt odmítl a nyní si je vědom toho, že další mu už s největší pravděpodobností nabídnut nebude. Mezi další důvody zlepšení situace v bydlení uvádějí respondenti namontování vodoměrů či nových dveří v městských domech v sociálně vyloučené lokalitě v ulici V Jílovišti. Někteří dotázaní služby městského úřadu v této oblasti vůbec nevyhledávají, ale jejich zprostředkovaná zkušenost je rovněž negativní („co vím, tak byty nejsou a nepřidělujou“). Pozitivně je naopak v několika případech zmíněno jednání pracovníků bytového odboru, avšak i zde byl zmíněn názor, že je úředníky jejich životní peripetie nezajímají. Ve městě Trmice je mnoho soukromých vlastníku nemovitostí, kteří bydlení nabízejí, pomůžou sociálně slabým se získáním dávek na bydlení a dokonce je i na úřad doprovodí. Nešťastné na tom však je, že výše nájemného mnohdy překračuje trojnásobek tržních nájmů v této lokalitě. V Trmicích je patrná praxe, že soukromníci skupují nemovitosti přímo za účelem pronájmu sociálně slabým a následně mají jistý příjem ze sociálních dávek. Kritéria pro přidělení městských bytů jsou pro cílovou skupinu nastavena velmi přísně (bezdlužnost vůči městu, kauce na byt atd.), a tak mnoho možností najít ubytování v Trmicích nezbývá. Ve městě je také hojně využívána místní ubytovna, která nabízí bydlení „panelákového“ typu. Její kapacita však nedokáže dostatečně uspokojit poptávku. Mnoho ubytovaných s ubytováním na ubytovně však také není spokojených. Uvádějí například, že jsou zde rušeni sousedy, nebo že je zde příliš vysoké nájemné.

7.2.2. Zaměstnanost Zaměstnanost, nebo spíše nezaměstnanost, je ve městě velkým tématem. Z provedeného šetření jasně vyplynulo, že naprostá většina respondentů vidí nezaměstnanost ve městě jako problém, s jehož řešením potřebují sociálně vyloučení nebo sociálním vyloučením ohrožení obyvatelé Trmic pomoct. Osoby žijící v sociálně vyloučených lokalitách nemají práci dlouhodobějšího charakteru, uchylují se spíše ke krátkodobějším brigádám nebo čerpají finanční prostředky ze sociálních dávek. Respondenti mají z velké části pojem o formě podporovaného zaměstnávání VPP, oceňují tuto snahu zaměstnávání, ale nevidí jí jako moc efektivní. Zhruba polovina oslovených osob si myslí, že se za poslední dobu nic moc k lepšímu nezměnilo, ve svých výpovědích negativně hodnotí krátkodobost VPP a také problém motivace a zodpovědnosti při hledání a udržení zaměstnání. V rozhovorech bylo například zmíněno, že respondent musel po roce místo na VPP opustit a nyní je stále nezaměstnaným, „bylo by prý dobré nabízet něco i dál“. Někteří respondenti se naopak zmínili, že VPP a projekt ÚP ČR „Sociálně vyloučené lokality Ústeckého kraje“ (SVLÚK) je funkční. V rozhovorech byla zmíněna také veřejná služba, díky níž město dříve zaměstnávalo lidí více. Asi čtvrtina respondentů neví nebo nemá zkušenost, nemají potřebu si zaměstnání hledat a pomoc při hledání zaměstnání nepotřebují.

65

Další zhruba čtvrtina si myslí, že se zaměstnávání zlepšilo, respondenti hodnotili situaci z vlastní zkušenosti i zprostředkovaně (zkušenost někoho z rodiny nebo známého). „Je teď prý lepší plat na VPP“ a zaměstnanci čerpají i jiné výhody, např. dostávají stravovací kupony. Nicméně se objevují i problémy s diskriminací, někteří respondenti odpovídají otázkami typu: „Práce není pro bílý, natož pro černý“. Jeden z respondentů hodnotil kladně práci MěÚ (pí. Chudobové) a VPP celkově. Celkem 4 osoby z 25 oslovených byly po intervenci služeb, projektu SVLÚK, nebo města, následně zaměstnáni na dlouhodobější pracovní pozice. Dle pracovnic ÚP je největší problém v nízké gramotnosti obyvatel Trmic a s životním stylem sociálně vyloučených osob. Problematické je také osoby motivovat, což podle jejich výpovědí souvisí s nastavením sociální politiky ČR. Řešení vidí v efektivnějším využití projektových možností v této problematice. 7.2.3. Školství a vzdělávání Při hodnocení celkové změny přístupu a aktivit škol v Trmicích za poslední 2 – 3 roky se více než polovina dotázaných shoduje na zlepšení situace. Nejčastěji je konkrétně zmiňován pozitivní posun v komunikaci s rodiči, ve zvýšení nabídky kroužků a dalších aktivit škol (např. mimoškolních aktivit – výlety, akce probíhajících v kostele) a také v přístupu k Romům, kdy školy podle slov respondentů dávají šanci všem žákům bez rozdílu a na druhé straně oni sami jako rodiče se už nebojí dávat děti do školy nebo řešit jakýkoliv problém. Kladně byla konkrétně zmiňována především ZŠ Trmice jako ukázková a funkční „…dětem něco přináší“, a to i u respondentů, jejichž zkušenost byla pouze zprostředkovaná („…podle toho, co slyším“). Jmenovitě pak byla uváděna paní ředitelka Gottfriedová, hodnocena jako osoba s otevřeným, individuálním a nediskriminačním přístupem. Ojediněle se objevily názory, že situace je stále stejná, nebo že se k problematice dotázaní neuměli vyjádřit. Ohledně rovného přístupu ke všem žákům na školách se většina respondentů vyjádřila kladně, tedy že se s diskriminací nesetkali. Opět často zaznívalo jméno ředitelky Gottfriedové i nekonkrétně učitelského sboru na ZŠ ve smyslu rovného zacházení a individuálního přístupu. Podle některých názorů to dokazují mimo jiné akce pro veřejnost, kdy „je to promíchané a bez problémů“. Objevily se ale rovněž názory, že jsou v této oblasti určité rezervy, především pak mezi žáky navzájem, ale i ze strany učitelů a jednou byl personál ZŠ Trmice označen za rasisty. Pětina z dotázaných byla bez zkušenosti či nevěděla, co odpovědět. Další část výzkumu přístupu škol se týkal nabídky aktivit pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Zde se opět většina dotázaných shoduje na existenci těchto činností na školách. Nejčastěji je zmiňována funkce asistentek pedagoga působících na obou školách, kdy je akcentována i jejich dobrá práce v terénu, tedy že za dětmi a jejich rodiči docházejí i domů. Dále byla zmíněna v této oblasti možnost využívání doučování a přípravného ročníku, ale také konkrétní případy handicapovaných žáků, kteří zvládli základní školní docházku i maturitu. Nejspíše z důvodu mylné interpretace dotazu44 pak rovněž zaznívaly pozitivní názory na pestrou nabídku hudebních aktivit, a také, že se místní pedagogové „nedívají skrz prsty“. Více než pětina dotázaných byla bez v této oblasti zkušenosti či „neměla potřebu to řešit“.

44

Primárně byl dotaz mířen na aktivity pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, tedy pro ty, kteří potřebují speciální přístup z důvodu nějakého handicapu, ať už fyzického, psychického nebo i sociálního. Z jistého úhlu pohledu se nabídka hudebních aktivit pro žáky s výraznějším hudebním nadáním může jevit jako naplnění speciálních vzdělávacích potřeb.

66

V oblasti kariérového poradenství převažovala nezkušenost s touto činností, avšak často bylo i zmiňováno konkrétní poradenství s výběrem navazujícího studia po ukončení povinné školní docházky s pozitivním hodnocením konečného rozhodnutí. Kladně je v této souvislosti hodnocena Střední škola obchodu, řemesel, služeb a Základní škola, Ústí nad Labem, příspěvková organizace (dále jen SŠ a ZŠ), kdy zazněly názory vycházející z osobní i zprostředkované zkušenosti: „Mně osobně doporučili jinou školu, než jsem si vybral/a a jsem za to rád/a“, „Vnukovi pomáhají dostat se na střední“, „Nějak je k tý maturitě dotlačí.“, „Všichni známí dokončují maturitu.“). Zmíněny byly i probíhající exkurze do škol a k zaměstnavatelům, přičemž důvodem pozitivního hodnocení bylo, že se dětem snaží na škole ukázat, jak bude vypadat (jak by měl vypadat) život dál po ukončení základní školy. Spolupráce škol s rodiči je téměř 80% respondentů hodnocena kladně. Vyzdvihován byl vstřícný přístup a slušné chování kantorů (i konkrétně třídních učitelů) a jejich individuální přístup při společném řešení problému. Jako kvalitní byla opět hodnocena práce ředitelky ZŠ Trmice a asistentek pedagoga. Další dotázaní vnímají jako pozitivní časté konání třídních schůzek a rovněž zmiňují možnost telefonické komunikace mezi učiteli a rodiči. Zaznělo ale i srovnání ZŠ Trmice a SŠ a ZŠ, přičemž byl zmíněn problém vysokého zastoupení žáků na SŠ a ZŠ s bydlištěm mimo Trmice, což do jisté míry podle dotázaného znemožňuje rozvinout osobní a individuální přístup a spolupráci s rodiči. Necelá pětina je v tomto směru bez zkušenosti. 7.2.4. Bezpečnost a prevence kriminality Následující zjištění týkající se hodnocení situace v oblasti bezpečnosti a prevence kriminality čerpáme z analýzy sociologického výzkumu názorů obyvatel vyloučených lokalit v Trmicích45 , který probíhal ve dvou vlnách (červenec-září 2013 – 1. vlna a listopad 2014 – 2. vlna). V obou vlnách se výzkumu účastnilo shodně 29 sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených obyvatel Trmic starších 15 let. Ze zjištění vyplývá, že v průběhu sledovaného období tedy od léta 2013 do listopadu 2014: a) Významně poklesl počet lidí, kteří se v Trmicích cítí bezpečně. Zatímco v 1. vlně byla zjištěna silná převaha těch, kteří se zde cítí bezpečně (83 %) ve 2. vlně jejich počet klesl na 55 %. Významně tak narostl podíl respondentů, kteří se v Trmicích necítí bezpečně (ze 17% na 45 %). Nejčastějším důvodem obav jsou „feťáci“, nebo „ti, co prodávají drogy“, lidé dále zmiňují zloděje, vykrádače a objevilo se i tvrzení o únoscích pohybujících se v autech s německou SPZ.

b) V hodnocení práce policie se zvýšilo zastoupení negativních hodnocení které mírně převažují nad pozitivními. 1. vlna: Polovina dotázaných (48 %) hodnotí práci policie (z odpovědí nelze rozlišit Městskou a „státní“) kladně. Jako důvod je často spontánně zmíněna důvěra a ochota pomáhat. Negativní 45

„Zpráva ze sociologického průzkumu názorů obyvatel vyloučených lokalit“ MěÚ Trmice, prosinec 2014. Výzkum určený primárně pro účely „Analýzy dopadu sociálních služeb poskytovaných v rámci projektu TPPHSV.“ na zadání vedení MěÚ vypracovala metodička sociálních služeb.

67

hodnocení uvedla pětina (21 %). Častým důvodem je nedůvěra, popřípadě kriminální minulost respondenta. Významná část respondentů (31 %) hodnotí práci policie neurčitě. Většinou nemají zkušenost, popřípadě tvrdí, že „někdy dobře, jindy špatně“ a to hlavně proto, že někdy "přijíždí pozdě" nebo "nejsou tam, kde mají být". 2. vlna: Negativní hodnocení mírně převažují nad pozitivními (48 % vs. 45 %). Konkrétní výtky jsou směrovány většinou na práci městské policie: „nejsou tam, kde mají být; všude pozdě; nevšímají si to co mají“.

c) Zvýšila se deklarovaná ochota obyvatel vyhledat v případě potřeby policii. 1. vlna: K otázce, zda jdou za policii, pokud se jim něco stane, se respondenti velmi často vůbec nevyjádřili. Odpověď neuvedla téměř polovina respondentů (48 %) – vzhledem k tomu, že v rámci této skupiny je hodnocení práce policie nejčastěji uváděno jako pozitivní lze předpokládat, že významná část těch, co odpověď neuvedla, by v případě nějakého incidentu nebo problému tuto skutečnost ohlásila. Jasný souhlas s tím, že na policii v případě potřeby zajdou vyslovilo 14 %. Téměř dvě pětiny (38 %) uvedly že, pokud se jim něco stane, za policajty nepůjdou. 2. vlna: Přímý kontakt s policií, pokud by se něco důvodného stalo, připouští většina dotázaných (59 %). Více než čtvrtina (28 %) by na policii nešla a 14 % se k tomuto dotazu nevyjádřilo. V porovnání s první vlnou skokově vzrostl počet těch, kteří tvrdí, že se na policii obrátí, což vyznívá paradoxně v kontextu s výše uvedeným zjištěním o významném nárůstu negativních ohlasů na práci policie.

d) Přítomnost zlodějů v Trmicích si uvědomují téměř všichni. 1. vlna: Ve skupině dotazovaných silně převládá názor, že zloději v Trmicích jsou, uvádí to 80 %. Z nich každý čtvrtý dodává, že je jich hodně. Opačný názor tedy, že zde zloději nejsou, má 17 % respondentů, většinou mladí lidé ve věku kolem 20 let. Respondent, který ve městě žije pouhé 2 měsíce uvedl, že neví. 2. vlna: Téměř všichni (93 %) se shodnou tom, že v Trmicích zloději jsou.

e) Významně se zvýšilo povědomí o tom, že se v Trmicích půjčují peníze na velmi vysoký úrok. 1. vlna: Třetina (35 %) uvádí, že v Trmicích existuje lichva, resp. půjčování peněz za velmi vysoký úrok. Na doplňující dotaz o koho se konkrétně jedná, však neodpověděl nikdo. Existenci lichvy si nepřipouští 44 % dotázaných a dalších 21 % odpovědělo, že neví. 2. vlna: Většina (59 %) má povědomí o tom, že se v Trmicích půjčují peníze a velmi vysoký úrok. Zmiňováno je, že „na intereš“ tedy; vrátíte jednou tolik, co jste si půjčili.

f) Přítomnost drog v Trmicích v létě 2013 uvědomovaly ¾ respondentů, v listopadu 2014 je to až 90 % dotázaných. 1. vlna: Přítomnost drog v Trmicích si uvědomuje naprostá většina respondentů (72 %). Často dodávají, že jsou přítomny ve velké míře a nezřídka také na veřejnosti, co lze demonstrovat vybranými výroky; "víc a víc", „všude, jsou“, „strašně moc, na ulici, všeho druhu“, „půlka Trmic droguje", "u mladých 80 %", "na veřejnosti, na ulici". Spontánně byla nejčastěji zmíněna „tráva“, měně často pak toluen a „perník“. 68

Daleko méně jsou zastoupeni, ti co existenci drog připouští avšak jen v malém, resp. skrytě, jsou to často mladí do 20 let. Desetina existenci drog ve městě popírá a dalších 17 % uvedlo, že neví, resp. odpovědělo vyhýbavě; „nezajímám se“. 2. vlna: Devět z deseti dotázaných uvádí, že v Trmicích jsou drogy, desetina neví a nenašel se nikdo, kdo by to vyvracel. Často k tomu dodávají, že drogy jsou zde hodně rozšířeny a jsou dostupné přímo na ulici.

69

8. Popis změny kvality života v lokalitě a v obci za přítomnosti ASZ i po jejím odchodu 8.1. Proměna možností participace lidí ohrožených sociálním vyloučením na životě a rozhodování obce V posledních volbách do zastupitelstva města 2014 bylo posíleno zastoupení voličů rekrutujících se z obyvatel SVL. Volební uskupení „Společně pro Trmice (nezávislá volba)“ získalo 19,2 % hlasů, čímž se stalo druhým nejsilnějším subjektem po uskupení „Starostové a nezávislí“. Tento úspěch znamenal zisk tří mandátů v městském zastupitelstvu. I přes významný podíl získaných hlasů tito zastupitelé nejsou ve vedení města, ale v opozici. Zastávají však funkce v komisích města a funkci předsedy kontrolního výboru. V současnosti je však jejich pozice oslabena z důvodu zatčení předního kandidáta uskupení (viz výše). Participace občanů, včetně obyvatel sociálně vyloučených lokalit, na tvorbě a implementaci politik sociálního začleňování je dále zajištěna tím, že někteří zástupci poskytovatelů sociálních služeb jsou zároveň občany města. Dále byly realizovány schůzky se „starousedlíky“, kteří sami přišli s návrhy, jak některé situace ve městě řešit. Například k monitoringu sledování prodeje domů (který je obsažen v strategických dokumentech města) zpracovali „mapu“ domů a jejich obyvatel ve vyloučených ulicích města (např. Gogolova ulice) s uvedením jmen vlastníků těchto domů zapsaných v katastru nemovitostí, která se neshodují se skutečnými provozovateli (pronajímateli) budov. Zástupci sociálně vyloučených či sociálním vyloučením ohrožených osob jsou dále domovníky. Jejich potenciál však není plně využit a jejich působení nemá systém ani řád. Možnost pro rozvoj tohoto institutu se jeví jako reálná v případě zavedení systému prostupného bydlení. Pravidelně také probíhá dotazování uživatelů sociálních služeb týkající se jejich spokojenosti s nabídkou a poskytováním těchto služeb. K tomuto slouží rovněž „schránky důvěry“ umístěné v SAS a NZDM.

8.2. Proměny fungování sousedství Mezi nejvýznamnější okolnosti, které v současnosti ovlivňují sousedství, je přistěhování olašské velkorodiny z nedalekých Předlic (cca před 6 lety). Členové této rodiny v Trmicích cca před třemi lety začaly zkupovat bytové domy, kam stěhují podle místních „své lidi“ a postupně se tak mění složení obyvatel. Nejvíc zřejmé je to v ulici Gogolova, kde už tato rodina pronajímá cca 4 domy a stává se tak postupně nejvíce vyloučenou lokalitou města (nacházející se téměř v centru). Nutné však zmínit, že příslušníci této rodiny nejsou formálními vlastníky těchto domů, ale že svou činnost maskují prostřednictvím lidí, kteří jsou vlastníky na papíře. Ve skutečnosti tyto bytové prostory provozuje a pronajímá právě zmíněná velkorodina. Tento stav výrazně komplikuje řešení situace ze strany města. Jako problém to vnímají i dlouhodobě usedlí Romové ve městě, kteří se právě pokoušejí situaci ve spolupráci s městem řešit (viz předchozí kapitola). Níže uvádíme názor zástupce náčelníka MěPo, který se k tomu vztahuje: 70

„Trmice jsou jiný než ostatní města…tady jsou rozkastovaný rodiny a mezi sebou se nemusí…to by vám řeklo Romano jasnica… a druhá věc je ta, že starousedlíci Romové, který tady měli nějakou autoritu, tak ji ztrácejí. Mladí co se narodili po revoluci a dnes je jim 15-20 let už respekt nemají a autoritu neuznávají, nikdo nemusí dělat. Chybí tady člověk, který by měl autoritu, za kým by ti lidé přišli a svěřili se mu… mluvili s ním.“ Městská policie hodnotí soužití Olachů s ostatními obyvateli Trmic jako v zásadě bezproblémové, až na výjimky, kdy dělají hluk při oslavách. Otázkou zůstává, zda není tento názor hodnocením situace „po povrchu“ a zda se na tyto osoby neváží hlubší problémy, jako jsou dle názorů některých obyvatel SVL různé formy protiprávního jednání (např. lichva, vydírání, drogy, kuplířství). K podpoře tohoto názoru se vztahují informace, které uvádíme v kapitole 7. 2. 4 jako zvýšené povědomí obyvatel SVL o výskytu lichvy v lokalitě. Podle dalších informací z neoficiálních zdrojů se lze domnívat, že se lichvy dopouští právě výše zmíněná „mocenská“ velkorodina, a to převážně na nájemnících ubytovaných v jejich ubytovacích prostorách (či v ubytovacích prostorách, které provozují). Podle některých názorů byla v Trmicích hojně rozšířena lichva již v období před vstupem ASZ do lokality. Lichvu provozovala rodina předtím dlouhodoběji usazená v Trmicích. Ta se kolem roku 2011 přestěhovala do Ústí nad Labem. Podle dalšího zdroje výrazně ubylo případů lichvy po zrušení hazardu ve městě v roce 2012. Násilnosti při vymáhání půjček nebyly zaznamenány, dlužníci nějak splácí, vědí, že si budou moct zase půjčit. Věřitel většinou doprovodí dlužníka na poštu k výběru sociálních dávek a na místě jich část sebere. Situace s lichvou je ztížena tím, že se obyvatelé, kterých se to týká, bojí mluvit. Poskytovatelé sociálních služeb v Trmicích se shodují, že se jejich klienti zmiňují o lichvě spíše sporadicky a nezaznamenávají případy, kdy by byla předmětem jejich zakázky („že by chtěli lichvu s nimi řešit“). V oficiálních policejních statistikách se lichva aktuálně neobjevuje. K protiprávnému jednání údajně dochází i v souvislosti s bydlením: v některých domech soukromých majitelů jsou prý zálohy na služby a energie napsány pouze na jednoho obyvatele domu, a pokud dochází k odběru těchto služeb více osobami, pronajímatel domu pak nedoplatek vymáhá po této jedné osobě. Zpravidla pronajímatel ví o odběru více domácností na „jedny hodiny“ či je přímo původcem této myšlenky. Mezi pozitivně vnímanou změnu v sousedství patří přijetí Obecně závazné přihlášky č. 2/2012 městem, která zakazuje provozování sázkových her, loterií a jiných podobných her na území města Trmice. Podle informací od dlouholetých obyvatel Trmic se toto opatření města kladně projevilo především v tom, že ve večerních hodinách je v ulicích většinou klid. Dříve před hernami postávaly matky s dětmi a čekaly na své muže, což negativně ovlivňovalo klidné soužití. V současné době tedy tento jev zmizel a jsou i poznatky o tom, že zákaz měl pozitivní dopad i na závislost osob v tomto směru. Zjednodušeně řečeno, někteří obyvatelé s hraním automatů přestali, neboť dojíždění do přilehlého Ústí nad Labem je mnohem komplikovanější. Jak zmiňujeme výše, další kladný vliv zákazu heren je druhotně patrný ve snížení možností k provozování lichvy.

71

Výrazný negativní dopad na společenské klima v obci má však již několikrát zmíněné zatčení a obvinění romského zastupitele a pedagoga, rodinně propojeného s letitým poskytovatelem sociálních služeb Romano jasnica. Někteří zástupci města spojují tento prohřešek s celou velkorodinou a také s romskou menšinou obecně. To se pak samozřejmě projevuje i v názoru trmické většiny a přispívá ke zhoršení soužití s minoritou. Trmická většina vnímá z velké části negativně také aktivity spojené s rozšířením nabídky sociálních služeb ve městě. Jsou považovány jako služby „pro Romy“ (např. i využívání multifunkčního hřiště). V tomto směru MěÚ do jisté míry selhal, neboť nebyl většině schopen předat informace o nastavení projektu, i když se o to snažil nejenom publicitou v médiích, ale i realizací informativních setkání s obyvateli, kterých se ale z řad zástupců majority účastní jenom hrstka. Situaci soužití majority a minority dokresluje místními obyvateli zažité členění Trmic na „Bronx“ a „Beverly Hills“, což označuje centrum města, které je hustě obydleno početnou skupinou Romů a přilehlé části Trmic (Koštov), kde Romové nebydlí. Nakonec uvádíme příklad dobré praxe, jehož prostřednictvím se město snaží podpořit zlepšení soužití majority s menšinou, a to realizaci projektu podpořeného na rok 2015 z Ministerstva vnitra ČR „Trmice - fotbalem proti předsudkům“. Díky projektu dochází k organizování fotbalových turnajů včetně přípravy na turnaje prostřednictvím tréninků v malé kopané, čímž se přispívá k integraci dětí a mládeže ze sociálně vyloučených rodin mezi své vrstevníky z majority (ti jsou do aktivit rovněž zařazeni). Přidanou hodnotou projektu se pak jeví zapojení několika dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí do Městského sportovního klubu Trmice v rámci systematické fotbalové přípravy.

8.3. Odlišit, které změny byly způsobeny spíše aktivitami ASZ s pomocí partnerů a které jinými faktory, např. změnou zákonů, ekonomickou krizí apod. O popsání role ASZ a dopadu jejího fungování na změny v oblasti sociální integrace obyvatel SVL se snažíme průběžně při konkrétních hodnoceních zadavatelem požadovaných aspektů evaluace působení ASZ v lokalitě, které se průřezově prolínají celou závěrečnou zprávou. Na tomto místě lze obecně zhodnotit, že ASZ vytvořila a nastavila chod sítě lokálních partnerů. Vytvořila fungující platformu se zastoupením všech relevantních aktérů v rámci sociální integrace, s výjimkou zástupců místních zaměstnavatelů. Přispěla k vypracování, dotažení a prosazení strategických dokumentů města v oblasti integrace. Informačně podpořila partnery o možnostech čerpání dotací a pomohla s přípravou přihlášek. ASZ s pomocí lokálních partnerů zajistila uvedení významných integračních projektů TPPHSV, „Podpora komunitního života v Trmicích“ a SVLÚK do chodu.

72

8.4. Detailní zahrnutí a kontextualizování pohledů lidí žijících v obci, jak ohrožených, tak neohrožených sociálním vyloučením. Názory obyvatel žijících v SVL jsou v této evaluaci rozpracovány a kontextualizovány zejména v samostatné podkapitole výše (6.3.) a uvádíme je dále v kapitole č. 9. Pro účely této kapitoly je lze shrnout názory do těchto bodů: Obyvatelé vyloučeni, nebo ohroženi  Nejčastěji zmiňované problémy obyvatel SVL jsou bydlení a nezaměstnanost. K nim se postupně přidávají dluhy, závislosti a nemoci.  Významně se v posledních dvou letech zvýšil počet lidí, kteří se ve městě necítí bezpečně. Důvodem obav jsou zejména lidé, kteří užívají a prodávají drogy. Stále však převažují ti, kteří se zde cítí bezpečně. Přítomnost drog v Trmicích si uvědomuje prakticky každý obyvatel SVL.  Mezi obyvateli Trmic ohroženými sociálním vyloučením lze ve sledovaném období pozorovat významné zvýšení povědomí o možnostech kam se obrátit se svými životními peripetiemi.  Osobní, nebo zprostředkovanou zkušenost s čerpáním nějaké formy pomoci v posledním roce má v obci prakticky každý obyvatel, kterého lze považovat za vyloučeného nebo vyloučením ohroženého. Tento poznatek je potvrzen jak průzkumem názorů těchto obyvatel, tak oficiální statistikou poskytovatelů služeb, kteří k lednu 2015 evidovali za rok a půl služeb ve městě bezmála 800 lidí, tedy právě tolik, kolik se předpokládá, že tady žije vyloučených a vyloučením ohrožených.  Hodnocení přínosu při čerpání pomoci poskytované z integračních projektů pro sociálně vyloučeného nebo ohroženého je až na pár výjimek pozitivní. Majorita resp. „sociálním vyloučením neohroženi“  Zástupci majority nevnímají, že by se ve městě v posledních 2-3 letech situace sociálně vyloučených nějak významně zlepšila, resp. „událo něco světoborného“. Nevnímají žádný zjevný nebo měřitelný efekt.  Podle vnímání některých zástupců majority, naopak spíše sílí rozhořčení místních „neromů“ z toho, že se zase něco dělá jen pro Romy.  Detailní zkoumání názorů zástupců nebylo v minulosti ani v průběhu této evaluace provedeno v takové míře jako zkoumání obyvatel ohrožených nebo vyloučených. Je zde potenciál nejenom pro výzkum názorů a mínění majority na téma sociální integrace ve městě, ale i pro zvýšení informovanosti „vyloučením neohrožených“ obyvatel o strategiích, opatřeních, projektech a jejích výstupech. Pomohlo to k zvýšení povědomí a snad i k pochopení přínosnosti sociálně integračních snah, které ve městě pomohla rozvíjet ASZ.  Zároveň však nutno konstatovat, že zde už v průběhu působení ASZ byly snahy Agentury i MěÚ, či samotných poskytovatelů, informovat veřejnost i jinak než jenom skrze média. Jednalo se např. o veřejné představení sociálních služeb, „dny otevřených dveří“ u poskytovatelů služeb, besedy pro rodiče na ZŠ o sociálních službách ve městě – účast zástupů majority na těchto akcích však byla vždy velmi nízká, konkrétně mluvíme o několika jednotlivcích.  Zajímavý pohled v této souvislosti uvádí pracovník terénního programu, který za téměř dva roky působení v terénu zaznamenal pouze jedinou negativní reakci zástupkyně majority, posléze – po vysvětlení účelu projektu terénní práce – však paní svůj názor změnila a „tréňáky“ přívětivě zdraví. 73

9. Případová studie na téma: Dopad projektu TPPHSV na lokální instituce a aktéry (Městský úřad, NNO, ÚP atd.) Zajímá nás, v čem byl projekt přínosem a v čem naopak město ochromil (za předpokladu, že k obojímu došlo).

9.1. Představení TPPHSV Projekt TPPHSV je svým rozsahem dosud největším projektem v oblasti sociální integrace, který ve městě Trmice kdy probíhal. Podpořen byl z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OPLZZ), konkrétně z výzvy č. 55 pro obce pro předání individuálních projektů v rámci oblasti podpory 3. 2 – Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit v celkové výši 10 362 300 Kč. Projekt TPPHSV, který rozšiřuje spektrum i objem poskytovaných sociálních služeb ve městě, umožnil na MěÚ vytvoření dvou nových exekutivních pracovních pozic (metodička sociálních služeb, projektová manažerka). Stávající úředníky a jejich agendu nijak přímo nezatížil, zavedený chod úřadu nijak neochromil. Naopak, např. referentka zabývající se agendou ohledně městských bytů konstatuje významné zvýšení kvality zpracování žádostí o byt, což ji částečně ulehčuje práci. Dalším efektem projektu (v rámci již zmiňovaného rozšíření MěÚ o pozici projektové manažerky) je významně vyšší aktivita města v oblasti čerpání grantů a dotací. Projektová manažerka neadministruje pouze tento projekt, ale vyhledává i další příležitosti k financování inkluzivních aktivit města. Kromě sociální inkluze řeší i dotace k rozvíjení dalších oblastí života města. Konkrétně lze zmínit projekt týkající se životního prostředí či rekonstrukce a oprav nemovitostí ve vlastnictví a správě města. Zpátky však k TPPHSV… Projekt TPPHSV doplňuje druhý evropský projekt „Podpora komunitního života v Trmicích“ podpořený z Integrovaného operačního programu (IOP), konkrétně výzvy č. 06 pro oblast podpory 3.1b – služby v oblasti sociální integrace zaměřené na investiční podporu měst v celkové výši 4 590 838 Kč. Dotace byly použity na rekonstrukci a vybavení budovy staré pošty v centru města a výstavbu nového sportovního multifunkčního hřiště a rekonstrukci prostor a vybavení posilovny v městském domě naproti ZŠ Trmice. V rekonstruované budově staré pošty bylo vytvořeno zázemí pro pracovníky a klienty všech tří poskytovatelů. Kolaudace proběhla načas a prostory tak byly připraveny ještě před započetím výběrového řízení na poskytovatele sociálních služeb. Právě výběrové řízení na poskytovatele sociálních služeb se ukázalo jako velmi problematické. Komplikace souvisely především s již zmiňovanou náročností procesu nadlimitního výběrového řízení a s nízkým zájmem uchazečů, což bylo způsobeno jejich obavami z plnění nastavených indikátorů v zadávací dokumentaci. Zakázku bylo tedy nutné opakovaně vyhlašovat a samotné poskytování služeb bylo zahájeno s velkým zpožděním. Termín zahájení realizace projektu byl 1. 2. 2013, služba Terénní programy (TP) však byla poskytována až ke konci měsíce srpna 2013, služba Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež 15-26, (NZDM) byla zahájena na počátku měsíce října 2013 a služba Sociálně aktivizační služba pro rodiny s dětmi (SAS) až v měsíci únoru 2014, tudíž o 1 rok později, než samotné zahájení realizace celého projektu. Lze konstatovat, že se jednalo o zásadní problém celého projektu, na který se vázaly změny v harmonogramu realizace projektu, změny v rozpočtu projektu apod. Z důvodu těchto problémů 74

a časových posunů realizace byl projekt nakonec prodloužen do konce září 2015, i když měl původně skončit v červnu 2015. Další významná krizová situace nastala v průběhu prvního roku poskytování služby NZDM, které nevykazovalo sledované indikátory týkající se počtu podpořených osob a vykonaných kontaktů v požadovaném rozsahu a formě. Situace byla vyhrocena do stavu, že byly ze strany MěÚ učiněny kroky vedoucí k rozvázání smluvní spolupráce s poskytovatelem NZDM. Nakonec však došlo k dohodě a prostřednictvím dodatku ke smlouvě mezi městem a poskytovatelem NZDM (Romano jasnica) byly upřesněny podmínky poskytování dané sociální služby s důrazem na povinnosti poskytovatele. NZDM však i díky těmto zkušenostem získalo u vedení města punc nejhůře fungujícího poskytovatele sociálních služeb. Vedle špatného vykazování indikátorů jim je i v současnosti vytýkána z hlediska inkluze daleko podstatnější věc, a sice to, že pracují v podstatě s integrovanými dětmi a mládeží a aktivně necílí svoje služby na ty nejvíce potřebné (sociálně velmi slabé). Navíc svým klientům dle názorů některých zástupců města vytváří spíše prostor pro trávení volného času, než by je systematicky vedli a rozvíjeli jejich kompetence.

9.2. Poskytované sociální služby v rámci TPPHSV Sociální služby (jejich terénní forma) z projektu TPPHSV jsou poskytovány ve všech sociálně vyloučených lokalitách46 ve městě, které byly identifikovány na základě místní znalosti pracovníků městského úřadu a také samotných poskytovatelů. Podle statistických údajů od poskytovatelů sociálních služeb47 a podle kvalifikovaného odhadu těchto poskytovatelů a pracovníků městského úřadu tyto služby využilo cca 75% všech sociálně vyloučených obyvatel48. Vazba sociálních služeb na problémy obyvatel sociálně vyloučených lokalit byla doložena již projektovou žádostí TPPHSV, na jejímž obsahu se podílely všechny relevantní subjekty působící v Trmicích v oblasti sociálního začleňování, resp. členové Lokálního partnerství (LP)49. Během jednání lokálního partnerství a jeho jednotlivých pracovních skupin byly analyzovány potřeby cílové skupiny a podle nich nastaveny jednotlivé druhy činností poskytované v rámci TPPHSV. Níže uvádíme stručný popis vykonávaných činností v rámci poskytovaných sociálních služeb, přičemž konkrétněji jsou rozepsány fakultativní služby, neboť nejsou specifikovány zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a jsou tedy jakousi inovací pro poskytování služeb sociální integrace.

46

Jedná se: ul. V Jílovišti, ul. Fügnerova, Ul. Gogolova, Ul. Horská, Ubytovna Garni (ul. Nerudova), ul. Slepá, ul. Na Pískách, ul. U Mlýnského potoka, ul. Žižkova, ul. Tyršova, ul. Tylova, ul. Lovecká a OC Globus. 47 Od srpna 2013 do ledna 2015 bylo podpořeno službami z TPPHSV 797 unicitních osob, přičemž služby jsou poskytované pouze na území města Trmic, avšak ne všechny podpořené osoby musí mít trvalé bydliště v tomto městě. 48 Podle Gabalovy analýzy a kvalifikovaných odhadů pracovníků městského úřadu a poskytovatelů sociálních služeb žije ve městě cca 500 – 600 sociálně vyloučených osob; Evaluace Trmice DIC 2012, uvádí, že: „Podle evidence obyvatel a kvalifikovaného odhadu terénních sociálních pracovníků žije v Trmicích 650–750 sociálně vyloučených obyvatel (přes 170 rodin), dalších asi 100 je sociálním vyloučením ohrožených. 49 Lokální partnerství tvoří vedení a další zástupci města, neziskový sektor, zástupci spolupracujících úřadů (především ÚPČR, MmÚ), zástupci místních škol, Městské policie Trmice a PČR. Vznik LP iniciovala ASZ. Ta se poté rovněž zasloužila o vedení platformy LP a příprav TPPHSV.

75

9.2.1. Sociální služby poskytované TP Služby začaly být poskytovány v den podepsání smlouvy, tedy 27. 8. 2013. V rámci Terénních programů poskytovaných DRUG-OUT Klubem jsou vykonávány jednak obligatorní činnosti podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ale také dvě fakultativní služby: zdravotnickohygienický servis a bezpečnostně-migrační poradenství. Personální zajištění služby: 1x vedoucí služby (0,3 úvazku), 1x administrativní pracovník (0,2), 2x hygienicko-zdravotní pracovník (každý na 0,5 úvazku), 2x drogový sociální pracovník (0,5), 1x terénní sociální pracovník (1,0), 1x migrační specialista (OSVČ). Obligatorní činnosti jsou zaměřeny především na poskytování základního sociálního poradenství, spolupráci s úřady a dalšími institucemi, řešení bytové situace uživatelů služby, krizovou intervenci a program pro uživatele drog50. Fakultativní činnost zdravotnicko-hygienického servisu spočívá především v pomoci při zajištění lékařské péče praktických doktorů, ale často i specialistů (např. psychiatrie, gynekologie, neurologie, stomatologie). Dále v konzultaci při řešení výskytu štěnic či pomoci při zajištění deratizace bytu. Poskytují asistenci při jednání se zdravotními pojišťovnami. Pomáhají obyvatelům SVL s vyřizováním invalidního důchodu a starobního důchodu (asistence na ČSSZ). V průběhu sledovaného období bylo rovněž zaznamenáno shánění potravinové pomoci pro osoby v akutní krizi. V neposlední řadě jde o poskytování zdravotního ošetření (např. převazy), poskytování poradenství (např. civilizační choroby, bezpečný sex apod., či v testování na infekční choroby. Fakultativní činnost bezpečnostně-migračního poradenství je zaměřena na informování migrantů o institucích a procesech spojených se stěhováním (trvalý/přechodný pobyt, hlášení počtu osob v bytě atd.). Migranti využívají doprovázení a zastupování terénním pracovníkem na úřadech a v dalších institucích. Terénní pracovník pomáhá stabilizovat situaci migrujících osob prostřednictvím terénní sociální práce (např. doprovázení na úřady ve věci sociálních dávek, pomoc při zajištění lékařské péče migrantům, pomoc při hledání či změně bydlení, pomoc při vyřizování osobních dokladů a dalších osobních záležitostí atd.). Terénní pracovník provádí s migranty nácvik orientace v novém prostředí včetně hledání pracovních nabídek apod. Spolupracuje s městskou policií (a dohledovou službou) a PČR, nacvičuje s migranty řešení konfliktů, a to především při doprovodu na úřady, k zaměstnavateli, lékaři či do dalších institucí. Při spolupráci s místními školami zastává funkci jakéhosi prostředníka (mediátora) mezi školou a rodiči žáků. Migrace byla sledována především na ubytovnách v ul. Přemysla Oráče (než byla uzavřena) a je sledována na ubytovně Garni. V rámci této fakultativní služby je monitorováno stěhování rodin z Trmic a do Trmic (meziměstská migrace), zahraniční migrace (především Anglie, Belgie a Německo), ale také pohyb drogových klientů na území města Trmice a je mapováno skupování domů ve městě.

50

Zde je nutné zmínit, že podle prvotních plánů ke zřízení sociálních služeb mělo ve městě vzniknout K-centrum jako komplexní služba pro drogově závislé osoby. Proti tomuto zřízení se vzedmula vlna negativních reakcí trmické veřejnosti, která nakonec vyústila i v petici proti vzniku této služby. Terénní programy v Trmicích byly tedy nakonec pouze rozšířeny o 1 úvazek pro pracovníka zaměřujícího se na drogy a také o 1 úvazek pro pracovníka zaměřeného na zdravotnicko hygienický servis, který doplňuje službu o systematickou a komplexní práci s cílovou skupinou v oblasti zdraví.

76

Přínosem Terénních programů je jednoznačně nabídka jejich služeb, která odpovídá potřebám cílové skupiny. V Trmicích je to především problematika bydlení, migrace, zdraví, drog a ochrany práv a oprávněných zájmů osob s ohledem na nekompetentnost orientace těchto osob ve strukturách „nevyloučené“ společnosti. Jako jediná zátěží existence TP pro město se jeví pětiletá povinnost udržitelnosti (viz kapitola 9.5. Povinnost udržitelnosti a další budoucnost projektu) a prezentace této služby trmické veřejnosti, především pak majoritní většině.

9.2.2. Sociální služby poskytované NZDM Sociální služba nízkoprahové zařízení pro děti a mládež je realizována od 8. 10. 2013. Personální zajištění služby: Pracovník v sociálních službách (ambulantní pracovník – sociální práce) – 1,0 úvazku, pracovník v sociálních službách (ambulantní pracovník – sociální práce) – 1,0 úvazku, pracovník v sociálních službách (terénní a ambulantní pracovník – volnočasový program) – 1,0 úvazku, pracovník v sociálních službách (ambulantní pracovník – edukační program) – 0,5 úvazku, sociální pracovník (vedoucí služby/metodik) – 0,5 úvazku, administrativní pracovník/účetní – 0,2 úvazku. Obligatorní činnosti sociální služby NZDM jsou klasicky zaměřeny především na poskytování výchovných, vzdělávacích a aktivizačních činností, sociálně terapeutických činností, na zprostředkování kontaktu se společenským prostředím a na pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. V rámci fakultativní činnosti edukačního programu probíhá doučování (např. matematiky a českého jazyka), a to formou individuální a skupinové. Na matematiku a související předměty je využíváno služeb externího lektora. Podle nastavení projektu do edukace dále spadají aktivity zaměřené na trh práce (např. pomoc s vypracováním a úpravou životopisu, pomoc při hledání pracovních míst (i v zahraničí), nácvik přijímacího pracovního pohovoru, sepsání motivačního dopisu, zprostředkování kontaktů se zaměstnavatelem, nácvik rolí při telefonickém rozhovoru se zaměstnavatelem a při pohovoru u zaměstnavatele, doprovod klienta na pohovor do firmy a možnosti hledání letních brigád,…) a aktivity zaměřené na všeobecný rozhled (workshopy a animace zaměřené na různá témata). Do této činnosti rovněž patří školní příprava, kdy je uživatelům služby poskytována podpora s rozvrhy ve škole, při shánění učebního materiálu a tisku dokumentů a při plnění domácích úkolů v prostorách NZDM. Ve volnočasovém programu, což je druhá fakultativní služba NZDM, uživatelé využívají každodenní možnosti navštěvovat zázemí a vybavení NZDM (tj. společenské hry, stolní fotbal, ping pong, počítač s připojením na internet, hifi soustavu na poslech hudby). V rámci této aktivity probíhají aktivity v návaznosti na hlavní edukační téma. Součástí volnočasového programu je i sportovní program (využívání posilovny a víceúčelového hřiště – především míčové hry – turnaj ve fotbale, ve stolním fotbálku, v ping pongu aj.) a zájmové kroužky, mezi kterými je možné jmenovat např. taneční kroužek, kroužek deskových her, kurz tvořivosti a klub mladého diváka. V rámci volnočasového programu působí pracovnice i v terénu (zejména v ul. Nerudova - ubytovna Garni), v ul. Fügnerova, Gogolova, Tyršova, Tylova), tj. dochází ke kontaktování uživatelů formou 77

depistáže a neformálních rozhovorů přímo na ulici z důvodu nalákání nových potenciálních klientů NZDM. Existence NZDM (15-26let) se ve městě pozitivně projevila především ve „stažení mládeže z ulic“. Je pro ně připravena nabídka aktivit k smysluplnému a atraktivnímu trávení volného času, vzdělávání se a možností využít „pomocnou ruku“ při řešení problémů různého druhu. Jako zátěž pro město se naopak jeví vzájemná spolupráce s poskytovatelem Romano jasnica, což je však problém vztahující se ke konkrétní situaci a vztahům ve městě, nikoliv k nastavení projektu a služeb jako takových. Další náročnou povinností pro město je stejně jako u Terénních programů udržitelnost sociální služby NZDM (viz kapitola 9.5. Povinnost udržitelnosti a další budoucnost projektu). 9.2.3. Sociální služby poskytované SAS Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi jsou v Trmicích poskytovány od 24. 2. 2014. Personální zajištění: vedoucí služby/metodička (0,3 úvazku), ambulantní pracovník (0,7 úvazku), pracovník v sociálních službách (1,0 úvazek), pracovník v sociálních službách (1,0 úvazek), pracovník v sociálních službách (0,5 úvazek). Služba poskytuje obligatorní činnosti podle zákona o sociálních službách spočívající především v poradenství a tréninku rodičů pro hospodárné vedení rodinného rozpočtu a splácení dluhů. Dále se zaměřuje na zlepšování podmínek bydlení, podporu provádění domácích prací, podporu při komunikaci s úřady, školou, odborem sociálně právní ochrany dětí, soudem, bankami apod. Věnuje také mediaci vztahů v rodině, podpoře při domácí školní přípravě a docházce do školy. Součástí služby je i poradenství včetně právního poradenství. Řešené zakázky se nejčastěji týkají oblasti bydlení, dávek a dalšího sociálního poradenství (včetně již zmiňovaného právního), dluhů a finanční gramotnosti, svěření dětí do péče a podobných kauz, podpory rodinných vztahů a řešení rodinných a sousedských problémů a také oblasti vzdělávání (doučování) jako doplňkové činnosti při řešení zakázek jiného charakteru. Přínos SAS a konkrétně Poradny pro občanství a občanská lidská práva spočívá bezesporu v bezplatném a přesto vysoce odborném právním poradenství, které se jeví jako nepostradatelné při řešení často složitých životních situací uživatelů této služby a tedy jako efektní nástroj sociální integrace. Zátěž pro město znamená opět povinnost udržitelnosti této služby viz kapitola 9.5. „Povinnost udržitelnosti a další budoucnost projektu“, avšak poněkud v menší míře, než u služeb, které poskytují i fakultativní činnosti.

78

9.3. Podpoření klienti Přehled podpořených klientů od začátku působení jednotlivých poskytovatelů sociálních služeb v rámci TPPHSV je uveden v tabulce níže.

Tab.1: Klienti podpořeni v rámci sociálních služeb TPPHSV 8/2012 - 1/2015 Období

služba

TP

8/2013-1/2015

třídící znak

klienti

z toho muži z toho ženy

muži (v %)

ženy (v %)

1B

106

52

54

49

51

1D

97

65

32

67

33

1S

172

77

95

45

55

1Z

137

67

70

49

51

dupl i ci ty

112

57

55

51

49

TP celkem

400

204

196

51

49

2P

254

161

93

63

37

2E

68

46

22

68

32

2V

130

96

34

74

26

2S

60

52

8

87

13

dupl i ci ty

242

181

61

75

25

NZDM celk

271

175

96

65

35

85

120

41

59

dupl i ci ty TP, NZDM, SAS v I., II., 79 III., IV., nebo 46 V. MO 33

58

42

unicitní klienti celkem

53

47

NZDM

SAS

SAS celkem

205 797

421

376

Vysvětlivky k Tab.1 Služba

Sociální služba TP

Činnost

Zkratka

Sociální terénní program

1S

Zdravotně/hygienický servis

1Z

Bezpečnostně/migrační servis

1B

Drogový terén

1D

Obligatorní/povinné činnosti NZDM (dle zákona2P č. 108/2006 Sb.) Sociální služba NZDM

Edukační činnosti NZDM

2E

Volnočasové aktivity NZDM

2V

2S Sportovní aktivity NZDM Sociální Obligatroní/povinné činnosti SAS (dle zákona č.3P 108/2006 Sb.) služba SAS

Za rok a půl působení podpořil terénní program 400 klientů, což je nejvíce ze všech tří poskytovatelů v rámci TPPHSV. Nejčastěji šlo o služby v rámci sociálního terénního programu, kterého služby využilo 172 klientů TP. Zdravotnický servis čerpalo 137 klientů, bezpečnostně – migrační 106 a služeb drogového terénu využilo 97 klientů. Více než stovka klientů využila v rámci TP více typů služeb. Třídění dle pohlaví poukazuje na rovnoměrné zastoupení mužů a žen v čerpání bezpečnostněmigračního a zdravotnického servisu, zatímco u drogového terénu významně převažují muži. V rámci NZDM pro mládež ve věku 15-26 let bylo od začátku fungování služby podpořeno 271 unicitních klientů. Téměř všichni (94%) byly podpořeni v rámci obligatorních činností podle zákona o sociálních službách. Edukační činností NZDM bylo podpořeno 68 klientů. Volnočasové aktivity NZDM 79

využilo 130 mladých a do sportovních aktivit NZDM se za dobu jeho působení zapojilo 60 klientů. Dva že tří klientů NZDM 15-26 jsou kluci, resp. mladí muži. Jejich převaha je obzvláště výrazná v účasti na sportovních aktivitách. Službou SAS bylo do ledna 2015, tedy za necelý rok působení podpořeno 205 obyvatel Trmic, převažují ženy. Podle odhadů poskytovatele tyto služby využívá i významná část majority (cca 20-30 %).

9.4. Přínos a hodnocení projektu očima relevantních aktérů51 9.4.1. Městský úřad Trmice Hodnocení jednotlivých služeb zástupci MěÚ Zástupci města konkrétní vliv nově poskytované služby NZDM pro cílovou skupinu 15-26 let v lokalitě neuvádí, podle obecného vyjádření sociální pracovnice města a pana tajemníka se občas obrací na sdružení Romano jasnica a jsou vždy s jejich službami spokojeni. Pracovník bytového odboru nevnímá působení NZDM jako přínosné a zdůrazňuje, že je potřeba prezentovat zaměření služby i její výsledky většinové populaci. Jako námět na zlepšení u NZDM pak zmiňuje zapojení nezaměstnaných mladistvých a rozvíjení vzdělávacích, kulturních a sportovních aktivit. K poskytovateli SAS se paní starostka vyjádřila jako občanka a z této pozice žádnou změnu nevnímá, sociální pracovnice a pan tajemník o této službě nemají podle jejich slov dostatek informací. K této službě se konkrétně vyjádřil pan Šebek (bytový odbor), který hodnotí službu jako prospěšnou především z důvodu rozšíření právního vědomí a odpovědnosti jejích klientů. Referentka bytového odboru konstatovala, že působením SAS se zvýšila úroveň předkládaných žádostí o byt. Ohledně služby Terénních programů se paní starostka vyjádřila pozitivně ve smyslu zmenšeného výskytu infekčního materiálu a častější přenos informací pro policii ČR a městskou policii. Na druhou stranu jako výtku uvádí, že tito poskytovatelé disponují informacemi o problémových oblastech i o výskytu drog, tyto informace se však podle ní k vedení města i městské policie nedostanou. Celkově pak zmiňuje potřebu zlepšení zpětné vazby mezi všemi třemi poskytovateli služeb s vedením města, městskou policií, bytovým a sociálním odborem. Pan tajemník, sociální pracovnice a pracovník bytového odboru nemají o Terénních programech dostatek informací, poslední uvedený však k tomu dodává, že nedostatek informací může vést až k podpoře negativních názorů veřejnosti. K rozšíření nabídky sociálních služeb v Trmicích se vyjádřil pan Šebek, a to opět ve smyslu již zmíněné podpory informovanosti o službách i u většinové populace, jinak se podle něj rozdíl mezi vyloučenými a nevyloučenými osobami bude dále prohlubovat. Paní starostka o rozšíření služeb neuvažuje. Hodnocení přínosu projektu obecně a další relevantní názory zástupců MěÚ Pokud by byla možnost jít do podobného projektu znovu, starostka obce by se tomu nebránila, avšak již ne v takovém rozsahu, dle jejího mínění se aktuálně v Trmicích duplují služby SAS a NZDM poskytované různými poskytovateli. 51

V této kapitole používáme kromě závěrů vyvozených z rozhovorů s relevantními aktéry v rámci této „Evaluace v lokálních partnerstvích – Trmice“ také zjištění a závěry z „Analýzy dopadu sociálních služeb poskytovaných v rámci projektu TPPHSV“ z prosince 2014.

80

Starostka, místostarosta, zástupce městské policie i PČR shodně uvádí, že projekt vyvolal u části majoritní populace negativní odezvy. Z jejich reakcí je zřejmé, že je překvapila síla negativní odezvy majority. „Podcenila se majorita. Z 80% nepochopila a má Trmicím za zlé, že to (TPPHSV) tady je…děláte jenom pro Romy a pro nás občany vůbec nic…podcenila se majorita, které to nikdy nebylo vysvětleno a tito občané naopak to vnímali velmi špatně…“ „Jistým politickým kruhům se do krámu hodilo rozhlašovat, že to (sociální služby) dělá současná garnitura jen pro cikány…“ Paní starostka i pan místostarosta se shodnou, že ASZ neupozornila vedení obce na riziko negativního přijetí zaváděných inkluzivních opatření majoritou, který se podle nich projevil zvýšením averze majoritní společnosti vůči vyloučeným. Oba vnímají, že „nůžky mezi majoritou a vyloučenými se ještě více rozevřely“. Z provedené „Analýzy Dopadu sociálních služeb v rámci projektu „Trmický program proti hrozbám sociálního vyloučení“ v tomto kontextu vyplývá, že celková informovanost o projektu a jednotlivých službách je nedostatečná především již u pracovníků Městského úřadu Trmice. Podle informací metodičky sociálních služeb má město rezervy v prezentaci výsledků projektu, z čehož může plynout i neinformovaná averze některých příslušníků většinové společnosti. Od některých dalších představitelů města v tomto směru zaznívá, že majorita vnímá inkluzivní snahy města negativně. Jen velmi pomalu, nebo dle některých vůbec, se daří, resp. nedaří vysvětlit majoritě, že sociální služby ze své podstaty neslouží jenom Romům, ale všem, kteří mají potřebu je využít. Jako příklad lze uvést problematiku využívání zrekonstruovaného (v rámci projektu TPPHSV) sportovního hřiště naproti ZŠ Trmice, které je příslušníky majority vnímáno jako „to pro Romy“52. Setkali jsme se i s názory, že dezinformace využití hřiště pouze „Romy“ jsou šířeny některými členy zastupitelstva účelově. Jak uvádí paní starostka: „V souvislosti s nedávnými volbami do zastupitelstva se některým zástupcům majority hodilo upozorňovat na toto téma (rozvíjení služeb pro Romy). Má to i politické pozadí.“ Další relevantní informace V rámci projektu TPPHSV byla a jsou podporována pracovní místa na MěÚ Trmice; jedná se o pracovní pozice projektové manažerky, metodičky sociálních služeb, účetní a finančního manažera. Zejména první dvě jmenované pracovnice zajišťují kontinuitu a snaží se o rozvoj sociálně integračních snah, které jsou v kontextu s tím, co podporovala ASZ v průběhu jejího působení v Trmicích. Z výpovědí relevantních aktérů vyplývá, že zvláště metodička sociálních služeb je ve městě považována za prodlouženou ruku agentury, 53 ve smyslu koordinace a dalšího systematického 52

Každopádně je možné z důvodu negativního dopadu na vztahy majority s minoritou zhodnotit nastavení výzvy IOP „Oblast intervence 3.1, aktivita b) investiční podpora příslušníků sociálně vyloučených romských lokalit/komunit, ze které byl projekt podpořen, jako problematické ve vtahu k cílové skupině, která může hřiště využívat. 53 V souvislosti s celkovým zhodnocením situace v lokalitě v rámci evaluace lze tento poznatek aktérů Lokálního partnerství vnímat pozitivně i negativně („v aktivitách se i nadále pokračuje“ versus „stále nám někdo říká, jak to dělat“). V každém případě byla pozice „pokračujícího subjektu“ v nastavených činnostech sociální inkluze, ať už nazývána metodikem sociálních služeb či koordinátorem inkluze, systematickým opatřením ASZ, kterým si

81

rozvíjení inkluzivních aktivit. Na základě podnětů metodičky a na návrh opozičního zastupitele byla do schvalovaného Strategického plánu sociálního začleňování na léta 2013-2015 doplněna opatření týkající se nastavení systému prostupného bydlení a dále rovněž na základě návrhu téhož zastupitele monitoring odkupu nemovitostí ve městě.54 9.4.2. Městská policie a policie ČR Zástupci OÚ PČR a MěPol se shodně uvádí, že nemají žádná informace o sociálně službě Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi (dále jen SAS) proto nedovedou její přínos hodnotit. O existenci NZDM ví, nikoliv však o jejich konkrétních činnostech a naplňování. Jejich názory se liší na poskytovatele Terénních programů. Zástupce PČR tuto organizaci vnímá spíše negativně, neboť je z její strany často upozorňováno na velký výskyt drog ve městě, avšak z důvodu mlčenlivosti pracovníci Terénních programů neuvádí konkrétní informace o konkrétních lidech. Bez toho podle slov p. Dlaska nemůže PČR dospět k úspěšnému řešení problému. Na druhé straně zástupce městské policie pozitivně hodnotí působení této organizace, a to především v poskytování výměnného programu, přičemž ke konkrétní spolupráci dochází při likvidaci použitého injekčního materiálu, který je v případě nálezu městkou policií uskladněn ve speciálním kontejneru přímo na služebně. 9.4.3. Úřad práce Ve městě Trmice je realizován projekt SVLÚK v rámci kterého spolupracuje ÚP s poskytovateli sociálních služeb ve městě. Lokální pracovnice projektu ÚP využívá sociální služby k rekrutaci uchazečů o zaměstnání a také k poskytnutí základního poradenství možným uchazečům o zaměstnání v rámci projektu. Dle slov lokální pracovice projektu SVLUK je nejvíce rozvinuta spolupráce s Terénním programem v rámci projektu TPPHSV, kdy dochází k častému kontaktu a výměně informací. Dále v rámci jednání lokálního partnerství (pracovní skupina zaměstnanost ) dochází k výměně informací mezi ÚP, poskytovateli sociálních služeb a MěÚ. Jednání lokálního partnerství se zatím nezúčastnili zaměstnavatelé. Se zaměstnavateli se pracuje v rámci projektu SVLÚK, kde je možné je finančně podpořit, poskytnout potřebnou rekvalifikaci pro uchazeče na konkrétní pracovní pozici nebo pomoci s výběrovým řízením. Spolupráce je ale navázána spíše s menšími zaměstnavateli z lokality (Heinz s.r.o.) – větší zaměstnavatelé o spolupráci nemají zájem a spolupracují výhradně s pracovními agenturami. (Black and Decker, Kolbenschmidt) S většími zaměstnavateli spolupracuje ÚP spíše mimo lokalitu Trmic. Dle slov zaměstnanců ÚP Ústí nad Labem dochází také k velmi časté komunikaci mezi vedením města a ÚP. Dochází k ní zejména v rámci řešení aktuálních nebo akutních problémů, není však nastavena pravidelně a koncepčně.

chtěla zajistit pokračování svých aktivit. Vytvoření těchto pozic na městě podpořila ASZ rovněž zajištěním finančních prostředků z již několikrát zmíněného projektu TPPHSV. 54 SPSZ 2013-2015 byl schválen po doplnění opatření k prostupnému bydlení a sledování prodeje domů usnesením č. 42/2013 ze dne 21. 10. 2013.

82

Podle zaměstnanců ÚP by se ještě dala spolupráce s městem rozšířit, zejména o čerpání finančních prostředků z ESF, jsou zde další možnosti, kterých zatím není využíváno.

9.4.4. Zástupci ZŠ Trmice a ZŠ a SŠ Trmice Ředitelka ZŠ Trmice a zástupkyně ředitele ZŠ a SŠ Trmice pro základní a speciální školství (dámy Gottfriedová a Vaverová) shodně upozorňují na věk cílové skupiny, která navštěvuje NZDM (15-26 let) a nemůžou tedy hodnotit konkrétní dopad, jelikož žáci základních škol toto kritérium nesplňují a nejsou tedy uživateli služby. Asistent a asistentky pedagoga se, shodují na tom, že činnost NZDM je prospěšná především z důvodu nabídky volnočasových aktivit pro mládež. Jednou byla zmíněna i nabídka doučování v NZDM. Výtkou na adresu této služby byly rezervy v systematičnosti jejich práce. Při hodnocení Terénních programů se liší názory ředitelek, přičemž paní ředitelka Gottfriedová hodnotí tuto službu jako nepostradatelnou zejména z důvodu pomoci drogově závislým osobám a protidrogové prevence a navrhuje dokonce i znovuotevření otázky K-centra v Trmicích. Paní zastupující ředitelka Vaverová o konkrétním působení této služby neví. O službách Terénních programů je informována jedna asistentka pedagoga, která uvedla konkrétní působení této služby v oblasti protidrogové prevence, migrace i zdravotnických služeb. Služby SAS vnímají obě dámy jako velmi přínosné především v oblasti právního poradenství, zmínily i konkrétní případy spolupráce. Jedna asistentka nemá s touto službou žádnou zkušenost, druhá je naopak velmi dobře informovaná o konkrétní činnosti spočívající především v bezplatném právním poradenství, v řešení problémů se zadlužením a pěstounské péči. Asistent pedagoga uvádí negativní zkušenost se službou SAS při prvním vzájemném kontaktu, kdy podle něj částečně absentovalo právní povědomí pracovnic, dále zaznamenal i pohrůžku klientů služby SAS namířenou proti škole. Jako výhradu, resp. podnět na zlepšení by uvítal jasné vymezení kompetencí služeb vůči ostatním subjektům. Na dotaz rozšíření služeb, uvedla paní Vaverová, rozšíření působení na děti do 15-ti let. Ředitelka Gottfriedová zmiňuje v tomto směru intenzivní spolupráci s rodinami ve smyslu kladení důrazu na předškolní přípravu dětí. Asistentka pedagoga Bubnárová by přivítala lepší zdravotní péči, rozšíření možností společenského vyžití, další školku, služby pro seniory a služby pro matky. 9.4.5. Vnímání přínosu nově zavedených služeb v rámci projektu TPPHSV mezi poskytovateli navzájem Zástupce poskytovatele Terénních programů (TP) je dobře informován o dalších dvou službách poskytovaných v rámci projektu. U NZDM vyzdvihl nabídku volnočasových aktivit a doučování, u SAS pak právní poradenství, výchovné poradenství přímo v rodinách a také asistenci na úřadech. Zmínil také častou spolupráci s touto službou. Pracovnice služby SAS také disponují konkrétními informacemi. NZDM hodnotí jako přínosné z hlediska volnočasových aktivit, doučování a podpory komunity i kulturních tradic Romů. Vidí možnost v rozšíření služeb NZDM o sportovní aktivity, doporučují zaměřovat se na podporu kulturních aktivit, nikoliv na poskytování sociálních služeb. Působení TP hodnotí tyto pracovnice rovněž jako přínosné, zejména v oblasti protidrogové prevence, výměnného programu, ale také ve vyhledávání osob v jejich přirozeném prostředí či v doprovodech na úřady. Obě se shodují na tom, že by bylo pro práci TP vhodné lepší technické vybavení kanceláře, zmíněna byla i ambulantní forma poskytování. 83

Pracovnice NZDM vidí u služby SAS jako přínosné realizaci přednášek o finanční gramotnosti, u TP nabídku hygienicko-zdravotnického servisu, k jehož využití rovněž odkazují některé své klienty. K předávání klientů NZDM do TP rovněž dochází v oblasti doprovodu na úřady. Pracovnice NZDM nechtějí další rozšiřování služeb, naproti tomu pracovník TP zmiňuje potřebnost chybějících služeb pro seniory a kultivaci veřejných prostranství. Pracovnice SAS v této oblasti zmínily podporu komunitní práce, snížení indikátorů vykazování, ale také služby pro seniory s konkrétním doporučením na využití dotace na sociální podnikání. 9.4.6. Vnímání přínosu nově zavedených služeb v rámci projektu TPPHSV obyvateli SVL Znalost poskytovatelů Všichni respondenti se vyjádřili, že znají alespoň jednoho poskytovatele sociálních služeb (organizaci, sdružení), který pomáhá lidem v Trmicích. Pětina (21 %) dokázala uvést konkrétní (byť často nepřesný) název aspoň jednoho poskytovatele resp. jméno jeho hlavního představitele. Téměř polovina dokázala alespoň přibližně identifikovat dva subjekty a třetina (34 %) respondentů identifikovala tři subjekty. V naprosté většině případů respondenti při identifikaci subjektu zmínili jméno osoby představitele této organizace. Ve skupině dotazovaných je tedy patrná velmi vysoká míra personifikace jednotlivých organizací s jejich představiteli. Celkem bylo všemi 29 respondenty identifikováno 5 subjektů. Jsou to: Romano jasnica, Drug Out, Poradna, MÚ Trmice (paní Chudobová) a kontaktní pracoviště ÚP (paní Jelínková). Nejčastěji zmiňovaným subjektem je Romano jasnica, zmiňují ho, téměř všichni (97 %). Často identifikováno správným názvem (Romano jasnica), jeho zkratkou (Romano) nebo jménem představitele (Martin Cichý, nebo jen Cichý), dále jako NZDM, Zefyríno nebo klub. Objevil se i název IP centrum. Následuje Drug Out, který je v povědomí respondentů velmi silně spojený s osobou pana Čonky. Tuto organizaci, v naprosté většině prostřednictvím jejího představitele, identifikovalo 79 % dotázaných. Správný název subjektu byl zmíněn necelou pětinu, z těch, kteří o ni referovali. Již výrazně nižší, přesto ale významně vysoká (38 %) je také znalost Poradny. Tento subjekt byl v drtivé většině identifikován jako „poradna“, často bylo zmíněno jméno představitelky (L. Balogová). Několikrát také ve spojitosti se sídlem (poradna na poště) a jednou bylo zmíněno jméno paní Ferencové, pracovnice organizace. MÚ Trmice resp. paní Chudobová a kontaktní pracoviště ÚP resp. paní Jelínková byly uvedeny jednou.

Osobní zkušenost a řešené problémy Na otázku, zda mají respondenti osobně zkušenost se službami identifikovaných organizací, zda jim v průběhu letošního roku pomáhali, nebo pomáhají nyní, odpověděla většina (62 %) kladně.

84

Téměř polovina (48 %) dotazovaných má osobní zkušenost s Romano jasnica. Z řešených problémů se nejčastěji objevovaly problémy týkající se školy (doučování, úkoly, pomoc s výběrem střední školy), dále to bylo poskytování telefonických hovorů (nechají klienty zdarma zatelefonovat si), tancování a volnočasové aktivity, ale také dluhy a exekuce. Všichni respondenti, kteří s touto organizací řešili své problémy, hodnotili jejich služby jako rozhodně přínosné v řešení zmíněných problémů. Více než čtvrtina (28 %) má osobní zkušenost s Poradnou. Obraceli se na ně se záležitostmi ohledně dokladů, dluhů, bankrotu, půjčky, práce, bydlení či pěstounské péče. Práci organizace považuji všichni dotčeni za rozhodně přínosnou pro řešení jejich problému. Téměř čtvrtina respondentů dotazovaných ve 2. vlně (24 %), má osobní zkušenost s Drug Out. Řešili s nimi zejména doklady, dávky ale i testování na žloutenku a HIV, výživu pro děti, oblečení a nábytek. Opět všichni, kteří s touto organizací přišli do styku, hodnotí práci Drug Out jako rozhodně přínosnou. Zprostředkovaná zkušenost a řešené problémy Na otázku, zda ve svém okolí znají někoho konkrétního (příbuzného, známého) o kterém ví, že měl zkušenost se službami těchto poskytovatelů, uvedlo až 90 % respondentů kladnou odpověď. Nejčastěji se v této souvislosti objevovala organizace Drug Out, o které referovalo až 72 % respondentů, s tím, že jejich služeb využili jejich příbuzní nebo známí. Nejčastěji řešenými záležitostmi jsou podle dotázaných služby pro uživatele drog jako výměna injekčních stříkaček, testování na HIV a žloutenku, spolupráce s lékařem, či poskytování prezervativů. Dále s Drug Out řešili poskytování oblečení, vyřízení dokladů, bydlení a dluhy. Údajně vždy k prospěchu referujících. Více než polovina (52 %) referovala zprostředkované zkušenosti s Romano jasnica. Nejčastěji řešené záležitosti se týkaly doučování a volného času dětí. Řešili také bydlení, hledání práce a brigády, nebo blíže nespecifikované osobní problémy. Až na jednu výjimku, která se týkala problému bydlení, byla referována prospěšnost poskytovaných služeb. Zprostředkovanou zkušenost s Poradnou má 41 % respondentů. Nejčastěji řešené problémy se týkají bydlení. Několikrát bylo zmíněno i pěstounství. Dále řešili problematiku sociálních dávek, komunikaci s ÚP, dluhy a půjčky. Podle referencí dotazovaných byly jejich služby hodnoceny jako rozhodně prospěšné. Jeden dotazovaný referoval také o zprostředkované zkušenosti s MÚ Trmice, konkrétně s paní Chudobovou ze sociálně-správního odboru. Řešily se veřejně prospěšné práce a služby poskytovatele byly zhodnoceny jako rozhodně přínosné. Z námi zjištěných údajů lze vyvozovat vysoké povědomí cílové skupiny o poskytovatelích sociálních služeb v rámci projektu TPPHSV. Je zřejmé, že poskytovatelé a jejich služby jsou cílovou skupinou často vnímány a hodnoceny skrze své představitele, toto obzvláště platí o DrugOut Klubu resp. panu Čonkovi (terénní pracovník, místní obyvatel, z rodiny romských starousedlíků). Příznivé je zjištění, že cílová skupina hodnotí služby poskytovatelů téměř pokaždé jako rozhodně prospěšné pro řešení jejich problémů, nebo problémů jejich blízkých či známých.

85

9.5. Povinnost udržitelnosti a další budoucnost projektu Projekt TPPHSV, podpořený z OPLZZ, povinně udržitelný není. Tato povinnost se vztahuje pouze na investiční projekt „Podpora komunitního života v Trmicích“, a to v tom smyslu, že v rekonstruovaných a vybavených objektech je povinné poskytovat konkrétní druhy sociálních služeb po dobu 5 let a dalších 5 let již není nutné poskytovat přesně tyto sociální služby, ale obecně činnosti sociálního charakteru. Povinná udržitelnost se počítá od ukončení realizace projektu, tj. od doby, kdy začala být v opravených prostorách poskytována poslední vysoutěžená sociální služba (SAS od 24. 2. 2014). V rámci Terénních programů spočívají indikátory udržitelnosti v počtu provedených kontaktů za jednotlivé činnosti a rok. Za 1 rok udržitelnosti je potřeba vykonat 1800 kontaktů v rámci sociální služby Terénních programů podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a dalších 1800 kontaktů v rámci fakultativních služeb Bezpečnostně-migračního poradenství (BMP) a Zdravotnickohygienického servisu (ZHS). Původně bylo navíc specifikováno, že v rámci jednotlivých fakultativních činností musí dojít k jejich naplnění v přesném rozdělení na 900 kontaktů za BMP a 900 za ZHS. Toto však bylo v roce 2015 na žádost města změněno, přičemž byla umožněna variabilita v počtu vykonaných kontaktů za tyto služby. Nejvýznamnějším důvodem, proč si město o tuto změnu požádalo, bylo uzavření jedné ubytovny ve městě a kontakty v rámci BMP rapidně klesly. Původní nastavení totiž nereflektovalo možné nepředvídatelné změny v lokalitě, které mohou naplňování indikátorů ovlivnit bez možnosti zásahu ze strany města. Podle vyjádření pracovníků TP jsou indikátory v celkové výši 3600 kontaktů za rok dost vysoce nastavené. Od začátku realizace TPPHSV (TP od 27. 8. 2013) do jeho ukončení (30. 9. 2015) jsou tyto indikátory naplňovány personálním týmem o celkové výši 4, 3 úvazku pracovníky v přímé péči s uživateli služby. Povinná udržitelnost pracovních pozic v rámci IOP je však pouze 2 plné úvazky pro pracovníky v přímé péči, přičemž počet povinně vykonaných kontaktů zůstává fixní. Z dvouleté zkušenosti s naplňováním indikátorů vyplývá, že prostřednictvím pouze 2 plných úvazků nebude možné požadované kontakty vykonat. Proto musí město hledat způsoby, jak udržet personální kapacity, které byly nastaveny v rámci TPPHSV, i po skončení tohoto projektu. Jednou z možností, jak toho dosáhnout se jeví i využití kapacity městského terénního pracovníka, jehož pozice vznikla v září 2015 za podpory finanční dotace ÚV ČR na podporu terénní práce na obcích. V rámci Nízkoprahového zařízení pro mládež (15-26let) jsou povinně udržitelné indikátory nastaveny obdobně, a to formou vykonaných kontaktů za rok (2000 kontaktů v rámci sociální služby podle zákona, 1000 kontaktů v oblasti fakultativní činnosti volnočasového programu, 500 kontaktů v oblasti fakultativní činnosti sportovních aktivit), ale navíc také počtem uživatelů u fakultativní činnosti edukačního programu (45 uživatelů/1rok). Pracovníci NZDM se k výši indikátorů staví podobně jako pracovníci TP. Od začátku realizace služby NZDM (4. 10. 2013) do jeho ukončení (30. 9. 2015) jsou tyto indikátory naplňovány personálním týmem o celkové výši 3, 8 úvazku pracovníky v přímé péči s uživateli služby. Povinná udržitelnost pracovních pozic v rámci IOP je 3 plné úvazky pro pracovníky v přímé péči, přičemž počet povinně vykonaných kontaktů zůstává rovněž stejný. V rámci SAS jsou povinně udržitelné indikátory nastaveny počtem uživatelů služby za 1 rok, a to ve výši 120 osob. Pracovníci SAS se k výši indikátorů vyjadřovali stejně jako dva další poskytovatelé, ale v současnosti se jejich názor do jisté míry změnil, a to především z toho důvodu, že potřebnost cílové skupiny v Trmicích k řešení problémů je vysoká a po dobu realizace služby neměli problém indikátory 86

naplňovat. Nutno však zmínit, že i personální tým SAS byl v rámci projektu TPPHSV oproti IOP navýšen, a to o 1,5 úvazku, přičemž povinnost udržet je 2 plné úvazky a doposud indikátory naplňovali pracovníci prostřednictvím 3,5 úvazku pro přímou práci s klienty. Možností, jak udržet sociální služby, je více. Jako první připadá v úvahu podání žádosti o navazující evropský projekt na zajištění finančních prostředků do nových výzev Operačního programu zaměstnanost (OPZ). Tyto však ještě nejsou vyhlášeny, až budou, město Trmice s největší pravděpodobností do nich žádost podá. Problémem je, že není stále jasné, kdy to bude a jak do té doby budou služby zajištěny. Zároveň ani není jisté, že bude žádost podpořena, neboť bude v rámci hodnotícího procesu soutěžit s ostatními obcemi celé České republiky. V tomto směru si město „zavřelo dveře“ k méně náročnější možnosti, jak získat peníze, kterou byla spolupráce s ASZ a vstup města do KPSVL (viz výše). Druhou možností, jak zajistit fungování sociálních služeb, je podání žádosti o podporu z národních zdrojů MPSV, které v současnosti administrují kraje. Tuto žádost si však mohou podat v případě Trmic pouze poskytovatelé sociálních služeb, neboť město nemá sociální služby pod svým úřadem registrovány. V současnosti tedy probíhají jednání o využití tohoto způsobu financování, přičemž město by se podílelo na případném dofinancování (spoluúčasti) služeb z rozpočtu města. Z národních dotací však nelze hradit fakultativní služby (pouze služby podle zákona o sociálních službách), tudíž bude nutné počítat v rozpočtu města na následující rok i s tímto výdajem. Pokud by byly dotace poskytovatelům přiznány a zároveň byl podpořen navazující evropský projekt, národní finance by byly vráceny. Třetí možností je financování služeb z rozpočtu města, avšak to se jeví při finanční náročnosti přibližně 300 000,-Kč na všechny tři služby/1 měsíc jako nereálné. S největší pravděpodobností bude tedy použita kombinace výše uvedených možností, avšak zaznívají i názory některých zástupců vedení města, že by bylo vhodné si zjistit, kolik by město stálo „vyplacení se z IOP“ (pozn. vrácení dotace a až 100% sankce) a ukončení poskytování těchto sociálních služeb ve městě.

87

10. Závěry a doporučení – podklady pro další činnost obce, pro další činnost ASZ v jiných lokalitách – i metodického charakteru, pro nastavení vzdálené podpory po odchodu ASZ, pro změnu a přizpůsobení metod a procesů fungování aktérů na celkové i lokální úrovni Závěrečné hodnocení působení ASZ v Trmicích Hodnocení působení ASZ se prolíná napříč téměř celým textem předkládané evaluace, zde se pokusíme shrnout to nejdůležitější. Působení ASZ v hodnoceném období od 2. poloviny 2012 do poloviny 2015 se významně promítlo jak v návrhové a koncepční rovině, kdy se působením lokálního konzultanta a odborných pracovníků Agentura přímo podílela na koncepci a rozšíření Strategického plánu sociálního začleňování 20132015 a následně i do naplňování v něm formulovaných opatření. Významnou mírou přispěla ASZ také v rovině přípravy projektových žádostí k zajištění zdrojů financování strategických opatření. Na přelomu let 2012/2013 je patrný pokles nadšení lokálních partnerů a frekvence setkávání pracovních skupin. Došlo k výměně lokálních konzultantů, nový konzultant nebyl ve svém působení tak úspěšný jako jeho předchůdce. V téže době městský úřad posiluje své personální kapacity k zvládnutí velkého projektu sociálních služeb, který připravili ve spolupráci s ASZ, čímž se zdá být kompenzována ztráta významnosti role lokálního konzultanta ve městě.. Za úspěch přímého působení ASZ v Trmicích lze považovat přípravu a realizaci projektů „Trmický program proti hrozbám sociálního vyloučení“ a „Podpora komunitního života v Trmicích“, jejichž dopad je kladně vnímán prakticky celou populací sociálně vyloučených a vyloučením ohrožených obyvatel Trmic. Navýšené personální kapacity jak na MěÚ, tak u poskytovatelů sociálních služeb, které díky projektům vznikly, umožňují uplatňování a další rozvoj sociálně integračních opatření na území města Agentura dále přímo podpořila přípravy projektů ve spolupráci s Úřadem práce ČR (především SVLÚK) realizovaných od roku 2014. Jejich přínosem je zaměstnání více než 20 lidí z řad obyvatel SVL a, mimochodem, také zajištění více než deseti pracovních míst u poskytovatelů služeb a MěÚ Trmice.

Co ještě podpořila, k čemu přispěla? Agentura naučila lokální partnery sednout si k jednomu stolu a společně řešit problémy. Rovněž akcentovala nutnost a odpovědnost města za řešení problému sociálního vyloučení. Ovlivnila myšlení některých lidí ve městě tak, že si nyní uvědomují, že je potřeba v této věci něco dělat a že to bude mít pozitivní dopad na město jako celek. Pak přichází v úvahu otázka, zda není standardní působení 3 let v lokalitě příliš krátká doba na to, aby mechanismy nastavené práce dostatečně „zakořenily“ a byly efektivní i po odchodu ASZ? Domníváme se, že by bylo vhodnější delší období. Agentura se podílela na příchodu mladých proinkluzivně zaměřených pracovníků, kteří při výkonu sociální práce situaci sociálního vyloučení ve městě přímo ovlivňují. 88

Co se nepovedlo? Komunikace s majoritou a s politiky Pojednání o komunikaci je rozpracováno dále v doporučeních. Na tomto místě lze konstatovat, že převážná část majority a mnozí zástupci politiků nejsou s působením ASZ a s koncepcí sociálně integračních snah města, které pomáhala nastavit, vůbec seznámeni. Chybí jim informace a argumenty pro pochopení a přijetí pro-inkluzivních snah jako něčeho potřebného, z čeho mají přínos i oni samotní. Na dokreslení uvádíme vyjádření projektové manažerky poskytovatele Romano jasnica: „Zastupitelé, kteří 14 z 15 odsouhlasili TPPHSV následně všichni od toho couvají a nedokážou tyto služby podpořit a vysvětlit svým voličům potřebnost.“

89

Doporučení Doporučení pro další rozvoj sociální inkluze ve městě Na tomto místě lze uvést doporučení, které jsme zjistili při zpracovávání analýzy k dopadu velkého projektu TPPHSV na situaci v Trmicích55. Ve zkrácené formě je lze prezentovat v následujících bodech:    





Pokračovat v poskytování sociálních služeb minimálně v rozsahu stávajícího projektu, Realizovat služby pro seniory a matky s dětmi, prostupného zaměstnávání, více kulturních akcí ve městě, společných a komunitních aktivit. Zavést systém „prostupného bydlení“ (sociálního bydlení, bydlení s podporou) s ohledem na současný celorepublikový vývoj a trendy v této oblasti. Podpořit spolupráci poskytovatelů sociálních služeb a ostatních subjektů, u nichž byla zjištěna nižší informovanost. (PČR, MěPo, úředníci sociálního, bytového odboru, MěÚ Trmice radních a zastupitelů) Udržet a rozšířit spolupráci poskytovatelů služeb se školami spočívající především v systematické a koordinované práci s rodinami. Podpořit aktivity pro děti předškolního a školního (ZŠ) věku. Podpořit informovanost většinové populace

K těmto doporučením, která lze touto evaluací jenom potvrdit, bychom rádi uvedli další podpůrné argumenty a doplnění, vyplývající z předkládané evaluace působení ASZ. Tato doplnění se týkají udržení, rozvoje sociálních služeb a rozvoje komunitní práce: Pro zlepšení situace obyvatel SVL je do budoucna potřebné navázat na „základy“ procesu sociálního začleňování, kterými bezesporu jsou sociální služby ve městě. Jejich prostřednictvím dochází k jisté stabilizaci osob, avšak nelze úspěšnost procesu sociálního začleňování stavět pouze na poskytování sociálních služeb. Pro zlepšení situace je potřeba udržet tyto „základy“, ale zároveň v aktivitách pokračovat a rozvíjet je. V Trmicích je potřeba, aby se dále rozvíjely činnosti na podporu řešení bytové problematiky, zaměstnanosti, vzdělávání, bezpečnosti ale i komunitní práce. Tyto oblasti (kromě komunitní práce) jsou již v procesu sociálního začleňování zažity, přičemž komplexní přístup při řešení problémů ASZ vždy zdůrazňovala, dá se říct, že byla jeho jakýmsi hlavním „propagátorem“ a navrhovaná opatření obsažená především ve strategických dokumentech všechny tyto oblasti pokrývala. Následně se dá říct, že město Trmice je ve všech těchto oblastech činné, v některých více, v jiných méně. Opatření a činnosti, které byly navrhovány ASZ, tak ve své podstatě odpovídaly aktivitám, které mohly být podpořeny z evropských dotací. V programovém období 2007-2013 nebyla téměř podporována komunitní práce. Z toho důvodu zatím nebyla ani v Trmicích více rozvíjena. Jelikož je to však další logický krok při podpoře osob při jejich sociálním začleňování, jsou signály z ministerstev,

55

Analýza dopadu sociálních služeb poskytovaných v rámci projektu „Trmický program proti hrozbám sociálního vyloučení“, L.Kokavcová, P.Kokavec, MěÚ Trmice, prosinec 2014.

90

že komunitní práce bude v následujícím programovém období podporována a obce by ji tedy mohly začít více využívat56. Prostřednictvím komunitní práce by se dal Trmické veřejnosti jasný signál, že jsou obyvatelé sociálně vyloučených lokalit aktivně zapojeni do fungování společnosti. Dá se podpořit komunitní práce v oblasti bydlení, např. jako podpůrná aktivita systému prostupného bydlení, domovnictví nebo obecně při zvelebování veřejných prostranství. Prostor pro rozvoj této činnosti se nachází i v inovaci služeb již zavedených, tzn., že by se komunitní práce stala další aktivitou v rámci činnosti sociálních služeb třeba i za podpory místních škol a dalších subjektů. Značné rezervy v bezproblémovém soužití majority s minoritou by se daly snižovat prostřednictvím pořádání více společenských a kulturních akcí, na kterých by se skutečně potkávaly tyto dvě skupiny a měly možnost se více poznat.

Doporučení pro praxi Agentury

Podporovat menší projekty? 

Proč ne, ale i velké projekty mají své přednosti, záleží na lokalitě!

Co se týče zhodnocení, zda projekt v rozsahu trmického TPPHSV, který počítá s pokrytím celé populace vyloučených ve městě do 2 let, splnil svůj účel - lze potvrdit, že ano - úkol je i přes komplikace a výhrady splněn. Počet unicitních klientů projektu přesáhl v létě 2015 počet odhadované populace sociálně vyloučených a vyloučením ohrožených. Administrace velkého projektu čítající tři sociální služby je bezesporu náročná, těžko se však domnívat, že by bylo efektivnější administrovat tři samostatné projekty. Naopak, metodický dohled nad vícero poskytovateli dává možnost sladit agendu výběru poskytovatelů, nastavení spolupráce s nimi, sjednocené vykazování evidence plnění indikátorů a monitoring poskytovaných služeb. Nutno zmínit, že původně nastavený pracovní úvazek metodičky na 0,4 úvazek se ukázal jako nedostatečný pro obsáhnutí potřebné agendy. Jako vstřícný krok města směrem k podpoře integrace tak lze vnímat navýšení tohoto úvazku (ačkoliv v současné době pouze do konce roku 2015), což metodičce umožňuje věnovat se rozvoji integračních opatření i nad rámec TPPHSV, v souladu se strategickým plánem sociálního začleňování – například zavádění systému prostupného bydlení do praxe. Stranou nezůstává ani fakt, že zázemí pro všechny tři poskytovatele v rekonstruovaných prostorech v centru města bylo vytvořeno z dotace, čerpání, které zavazuje město k využívání těchto prostor výhradně pro sociálně integrační aktivity a to v aktuálním rozsahu minimálně do roku 2019 a dále pak do roku 2024.

56

Na rozdíl od sociálních služeb, které sice budou podporovány ve výzvách pro KPSVL i kraje, ale ne v klasických otevřených výzvách z OPZ.

91

Žadatelé přímo NNO a ne obec? 

Ne, raději obec, resp. MěÚ!

Výhodou obce resp. města při žádání podpory s dotačních programů je, že dosáhne na větší objemy dotací, má vytvořené podmínky na administraci a nyní i řízení a supervizi větších projektů. Město také disponuje rozpočtem, který umožňuje v rámci spoluúčasti tyto projekty financovat. Pokud je žadatelem podpory přímo město nebo obec je následně povinno poskytovatele služeb vybrat ve veřejném výběrovém řízení, které má přesná kritéria a postupy. Je zřejmé, že pokud by o podporu žádala přímo NNO agenda s výběrovým řízením by odpadla. Je však otázkou, zda by NNO zvládla přípravu přihlášky a dále efektivní komunikaci se zástupcem donora. Snížit indikátory? 

Celkové ne, částečné ano! Indikátory sjednotit a standardizovat jejich vykazování!

Indikátory pro projekt TPPHSV byly nastaveny po předchozí analýze, přesto například zástupkyně poskytovatele Romano jasnica nechápe, proč jsou nastaveny konkrétně v NZDM pro 15-26 tak vysoko jako jsou…když analýzou indikována potřeba podpory byla významně nižší. V tomto směru je potřeba rozlišovat mezi indikátory pro konkrétní typ služby (v zadávací dokumentaci k výběrovému řízení na poskytovatele služeb) a pro projekt celkem (povinovaných městem vůči MPSV). Ty celkové se ukázali jako adekvátně nastavené a v lokalitě dosažitelné. Co se týče indikátorů nastavených pro jednotlivé typy služeb resp. poskytovatele zvlášť, je zde patrné jejich nadhodnocení. Ukázalo se, že původně postulovaný předpoklad o vysoké prostupnosti klientů mezi jednotlivými službami se v Trmicích neprojevil v takové významnosti, aby k naplnění celkových indikátorů bylo potřeba tak velkého zásahu jednotlivých služeb, jak bylo indikátory určeno. Evidence klientů a jejich vykazování, jakožto podstata sledování naplňování indikátorů, přináší poskytovatelům i administrátorům projektu významnou část agendy. Sjednocení a zefektivnění evidence a vykazování by prospěla standardizace jednotek a procesů evidence a vykazování (kódování klientů, sestavení kontingenční tabulky sledovaných záznamů, součtů, filtrů apod.). Řešením by mohl být vývoj jednotné záznamové datové aplikace s doprovodným manuálem. Na tomto řešení by se vedle zástupců centrálních orgánů státní správy, kteří inkluzivní projekty administrují a vyhodnocují (MPSV), mohla podílet i ASZ, která by jako partner MPSV na centrální úrovni zprostředkovala poznatky z praxe v jednotlivých lokalitách. Na co si dát pozor 1.? 

Intenzivnější komunikace s majoritou!

Kromě zajišťování povinné publicity projektu, která probíhá zejména formou zveřejňování článků a zpráv o projektu, jeho jednotlivých službách a aktivitách na webových stránkách města, v místním tištěném médiu (Trmické noviny), je zde patrná a efektivní i další úroveň komunikace. Jde to tzv. „word of mouth“, osobně sdílené informace a názory o projektech. Je nezbytné předávat k majoritním obyvatelům informace o plnění inkluzivních opatření o jejich výstupech, úspěších inkluzivních snah, uvádět konkrétní případy pomoci. Agentura by proto měla do budoucna uvažovat o

92

propagaci integrační agendy a svých partnerů v jejím naplňování formou společenských eventů, spojených s nějakým zážitkem, který by zástupce majority přilákal. 

Na co si dát pozor 2.?

Způsob prezentace agendy ASZ prostřednictvím osoby LK! Kontakty a jednání s místními politiky! Osoba lokálního konzultanta (LK) je klíčovým reprezentantem agentury v obci, tato evaluace opět potvrdila zjištění z té předešlé, a sice, že LK je vnímán jako personifikace Agentury v dané lokalitě. Osobnostní předpoklady a přístup LK je rozhodující pro vnímání působení ASZ v lokalitě pro většinu lokálních partnerů i obyvatel. Ukázalo se, že aktéři LP v Trmicích hodnotí odborné znalosti všech tří LK, kteří v Trmicích dosud působili jako odpovídající až nadstandardní, avšak využití těchto znalostí, jejich adaptace na konkrétní prostředí a implementace navrhovaných řešení v reálných podmínkách vyžaduje kromě teoretického zázemí a příkladů dobré praxe i velkou míru diplomacie a vyjednávání s lokálními partnery resp. relevantními hráči. Zatímco u prvního LK, který v Trmicích působil, byl vedle jeho odborné fundovanosti vyzdvihován i diplomatický talent a schopnost spojit nad řešením integrace i lidi, kteří byli vůči inkluzi skeptičtí; u druhého konzultanta toto dle vyjádření aktérů chybělo a u třetí LK bylo naopak vytýkáno „přílišné tlačení na pilu“ v zavádění opatření, resp. mentorování partnerů (např. MěÚ) jak a co, v jakém termínu se musí udělat. Přílišná věcnost, strohost, nebo chcete-li drive, či tah na branku může být naopak kontraproduktivní, pokud musíte spolupracovat s lokálními politiky, kteří mají svůj pohled na věc, disponují jistou mocí a jen tak něco je nepřesvědčí57. Jako klíčové pro schválení prosazovaných inkluzivních řešení se jeví kontakty a výměna informací s místními politiky – radními a zastupiteli, nevyjímaje relevantní politiky toho času mimo zastupitelstvo. Domníváme se, že základy pro kontinuální inkluzní procesy jsou v Trmicích nastaveny dobře, k jejich efektivnímu běhu a rozvoji je ale potřeba politická podpora. Je patrné, že političtí zástupci majority, kteří v Trmicích převažují jak v radě tak zastupitelstvu, jsou dnes již méně ochotni přistupovat k spolupráci s ASZ, z velké části se na tom podepsalo i působení druhého lokálního konzultanta a lokální konzultantky v režimu vzdálené podpory. Nicméně ASZ by se ve své praxi měla více zaměřit na vtažení místních politických reprezentantů do návrhové části integračních politik a opatření. V rámci LP spolupracuje s odborníky, ale pro schválení a implementaci je nezbytná podpora právě politiků. Nezřídka do pracovní skupiny dochází např. jenom jeden politik, nebo žádný. Již při vstupu ASZ do lokality by se měli lokální konzultanti věnovat komunikaci navrhovaných opatření s politickou reprezentací napříč politickým spektrem a ne jenom výkonnému vedení. Stává se potom, že při konečném hlasování o podpoře navrhovaných opatření jsou v obraze pouze někteří jednotlivci z řad těch, co to schvalují.

57

V této souvislosti lze zmínit nejenom náš poznatek, že na skeptické úředníky a zástupce města dobře působí, když osobně navštíví obec nebo město, kde lokální partnerství a navrhovaná řešení nebo projekty fungují a vymění si spolu zkušenosti.

93

Přílohy Příloha č. 1: Respondenti – relevantní aktéři Respondenti hloubkových rozhovorů - relevantní aktéři Organizace Pozice MěÚ Trmice Starostka MěÚ Trmice místostarosta, radní MěÚ Trmice Tajemník MěÚ Trmice Správa domovního fondu a správa hřbitova MěÚ Trmice Správa domovního fondu a správa hřbitova MěÚ Trmice Sociální pracovnice MÚ Trmice MěÚ Trmice projektová manažerka MěÚ Trmice metodička sociálních služeb MěÚ Trmice zástupce velitele Městské policie MěÚ Trmice předseda bytové komise, technik MěÚ Trmice koordinátor VPP, inspektor veřejného pořádku ZŠ Trmice Ředitelka PČR obvodní oddělení Trmice vedoucí oddělení KÚ ÚK manažerka prevence kriminality Úřad práce Vedoucí Odd. zaměstnanosti – ÚP ČR Referát projektů EU Úřad práce Kontaktní pracovnice projektu ÚP „SVLÚK“ Úřad práce Odd. projektů EU - administrátor, koordinátor projektu Úřad práce vedoucí referátu zprostředkování Úřad práce Vedoucí odd.zprostředkování a podpor v nezaměstnanosti Poradna pro občanství, obč. a lidská práva oblastní ředitelka PPO (poradna) Romano Jasnica Ředitelka DrugOut Klub Ředitelka ASZ bývalý lokální konzultant v Trmicích Karel Hainz bývalý radní, podnikatel, zaměstnavatel Poskytli informace mailem, po telefonu Organizace ZŠ Fügnerova Ubytovna GARNI

Pozice zástupkyně ředitele provozní vedoucí

94

Příloha č. 2: Respondenti - cílová skupina Respondenti - cílová skupina Kritérium

Znak

Žena Pohlaví Muž 15-19 let 20-39 let Věk 40-59 let 60+ ubytovna Gogolova Fügnerova Lokalita Horská Tylova/Tyršova Jíloviště/Na Pískách CELKEM

návrh N 15 15 6 12 8 4 10 4 4 2 4 6 30

v% 50,0 50,0 20,0 40,0 26,7 13,3 33,3 13,3 13,3 6,7 13,3 20,0 100,0

95

skutečnost N v% 12 48,0 13 52,0 5 20,0 10 40,0 7 28,0 3 12,0 8 32,0 3 12,0 3 12,0 2 8,0 4 16,0 5 20,0 25 100,0

skutečnost-návrh N v% -3 -2,0 -2 2,0 -1 0,0 -2 0,0 -1 1,3 -1 -1,3 -2 -1,3 -1 -1,3 -1 -1,3 0 1,3 0 2,7 -1 0,0 -5 0,0

Příloha č. 3: Použité zdroje informací Kromě výše zmíněných respondentů k evaluaci významně přispěly následující zdroje informací. Dokumenty předložené zadavatelem (ASZ) k analýze v rámci evaluace:  

       

Strategický plán sociálního začleňování 2011-2013 (SPSZ 2011-2013), MěÚ Trmice, 2011 Přílohy SPSZ 2011-2013: Akční plán bydlení a migrace; Akční plán prevence sociálně patologických jevů; Akční plán vzdělávání; Akční plán zaměstnávání, Prostorová charakteristika sociálního vyloučení; Mapa lokálních partnerů, SWOT analýzy; Optimalizace sítě sociálních služeb v Trmicích. Akční plán sociálního začleňování na rok 2012. Žádost o finanční podporu z OP LZZ na realizaci projektu TPPHSV, 2012. Žádost IOP, investiční podpora, 2012 Analýza a možnosti řešení drogové problematiky v Trmicích, T. Mazáková, listopad 2012 Evaluace Trmice DIC 2012, Demografické informační centrum, září 2012 Plán rozvoje města Trmice 2012-2014, MěÚ Trmice, 2012 Strategický plán sociálního začleňování 2013-2015, MěÚ Trmice, 2013 Strategický plán prevence kriminality 2014-2015

Další analyzované dokumenty:             

Plnění strategického plánu sociálního začleňování 2011-2013 (dokument MěÚ) Plnění strategického plánu sociálního začleňování 2013-2015 (dokument MěÚ) Strategický plán prevence kriminality 2012-2013 Plnění strategických plánů prevence kriminality (dokument MěÚ) Projektová dokumentace k projektu TPPHSV (žádost, metodiky, výkazy plnění stanovaných indikátorů, publicity projektu) 2012-2015 Analytická část přihlášky do programu „Koordinovaný přístup k sociálně vyloučeným lokalitám (KPSVL)“, MěÚ Trmice, 2015 Usnesení rady města Trmice, 2010-2015 Usnesení zastupitelstva města Trmice, 2010-2015 Zápisy pracovních skupin lokálního partnerství 2012-červen 2015 Pravidla, která stanoví zásady pronájmu bytů ve vlastnictví města Trmice – MěÚ Trmice, 2003 Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti. Gabal Analysis & Consulting, Praha, 2006. Plán vzdálené podpory v lokalitě, MěÚ Trmice, 9.10.2014 Analýza dopadu sociálních služeb poskytovaných v rámci projektu „Trmický program proti hrozbám sociálního vyloučení“, L. Kokavcová, P. Kokavec, MěÚ Trmice, prosinec 2014.

Webové stránky: http://www.mestotrmice.cz/ http://www.socialni-zaclenovani.cz/ http://www.vlada.cz/ http://www.volby.cz/

http://wwwinfo.mfcr.cz/ares/ares.html.cz http://www.cuzk.cz/ http://iregistr.mpsv.cz/ http://www.newtonmedia.cz/

96