Závěrečná zpráva. (pracovní skupina č. 9) Domovy pro seniory. Domovy se zvláštním režimem

Závěrečná zpráva (pracovní skupina č. 9)

Domovy pro seniory Domovy se zvláštním režimem

projektu „Evaluace poskytování sociálních služeb v Moravskoslezském kraji“ reg. č. CZ.1.04/3.1.00/A9.00019

Stránka 1 z 72

Zpracovatel: Moravskoslezský kraj Pracovní skupina č. 9 (zahrnovala domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem) Garant skupiny: Ing. Jiří Hořínek Vedoucí skupiny: Bc. Halina Pientoková, DiS.

Datum: 3. 4. 2015

Stránka 2 z 72

Úvod ................................................................................................................................................................ 4 1. Domovy pro seniory ..................................................................................................................................... 6

2

1.1

Definice druhu služby dle zákona a vyhlášky ......................................................................................... 6

1.2

Provozní doba ........................................................................................................................................ 7

1.3

Pracovník v přímé péči ........................................................................................................................... 8

1.4

Uživatelé domovů pro seniory podle místa bydliště ............................................................................. 9

1.5

Zájemci o službu .................................................................................................................................. 11

1.6

Mapa poskytovatelů domovů pro seniory v Moravskoslezském kraji ................................................. 13

1.7

Odkud uživatelé přicházejí ................................................................................................................... 15

1.8

Kam uživatelé domovů pro seniory odcházejí ..................................................................................... 16

1.9

Potřeby uživatelů služby domov pro seniory ....................................................................................... 17

1.10

Činnosti a úkony služby domovy pro seniory ...................................................................................... 21

1.11

Personální zajištění služby ................................................................................................................... 27

1.12

Náklady na personální zajištění služby ................................................................................................ 30

1.13

Spoluúčast obcí na financování služby domovy pro seniory ............................................................... 32

1.14

Model sociální služby domov pro seniory ........................................................................................... 34

1.15

Příklad dobré praxe služby domov pro seniory ................................................................................... 35

1.16

Návrh rozvoje služby domov pro seniory ............................................................................................ 39

Domovy se zvláštním režimem............................................................................................................... 41 2.1

Definice druhu služby dle zákona a vyhlášky ....................................................................................... 41

2.2

Provozní doba ...................................................................................................................................... 43

2.3

Pracovník v přímé péči ......................................................................................................................... 43

2.4

Uživatelé domovů se zvláštním režimem podle místa bydliště ........................................................... 44

2.5

Zájemci o službu .................................................................................................................................. 46

2.6

Mapa poskytovatelů domovů se zvláštním režimem v Moravskoslezském kraji ................................ 47

2.7

Odkud uživatelé přicházejí ................................................................................................................... 48

2.8

Kam uživatelé domovů se zvláštním režimem odcházejí..................................................................... 50

2.9

Potřeby uživatelů služby domovy se zvláštním režimem .................................................................... 51

2.10

Činnosti a úkony služby domovy se zvláštním režimem ...................................................................... 54

2.11

Personální zajištění služby ................................................................................................................... 60

2.12

Náklady na personální zajištění služby ................................................................................................ 63

2.13

Spoluúčast obcí na financování služby domovy se zvláštním režimem ............................................... 64

2.14

Model sociální služby domovy se zvláštním režimem ......................................................................... 68

2.15

Příklad dobré praxe služby domovy se zvláštním režimem ................................................................. 69

2.16

Návrh rozvoje služby domovy se zvláštním režimem .......................................................................... 70

ZÁVĚR ............................................................................................................................................................ 71

Stránka 3 z 72

Úvod Dlouhodobým záměrem Moravskoslezského kraje je dosáhnout transparentního a efektivního rozdělování finančních prostředků pro sociální služby a optimalizace sítě služeb z územního hlediska v návaznosti na proces střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb. Odbor sociálních věcí krajského úřadu Moravskoslezského kraje připravil individuální projekt kraje s názvem „Evaluace poskytování sociálních služeb v Moravskoslezském kraji“, s registračním číslem CZ.1.04/3.1.00/A9.00019, který je podpořen z Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost. Cílem projektu je získat první nástroj pro transparentní a efektivní rozdělování finančních prostředků poskytovatelům sociálních služeb. V období června – září 2014 proběhla první klíčová aktivita projektu - dotazování v místě poskytování sociálních služeb, jejíž výstupy jsou nezbytným podkladem pro navazující klíčovou aktivitu 2. Data, získaná v klíčové aktivitě č. 1 byla zpracována do tabulek, grafů a map. Nicméně samotná data nemají vždy potřebnou vypovídací hodnotu, proto byly pracovními skupinami analyzovány a komentovány. Analyzována a okomentovaná data jsou podkladem pro zpracování této závěrečné zprávy. Každý druh sociální služby je popsán zvlášť. Východiska pro zpracování Závěrečné zprávy: Sociální služba by měla být poskytována jen tomu, kdo ji potřebuje a jen do takové míry do jaké ji člověk potřebuje. Efektivní sociální služba nenahrazuje v rámci svého působení přirozené zdroje (školství, jiné veřejné služby, rodinu, neformální zdroje apod.), ale naopak vede a podporuje uživatele k tomu, aby je využíval (zprostředkovává jejich využití). Předpokladem je, že sociální služby pomáhají řešit nepříznivou sociální situaci osob, ale nemohou ze své podstaty v plné šíři řešit jevy a situace, které k nepříznivé sociální situaci vedou. Sociální služby musí být součástí širšího systémového řešení nepříznivé sociální situace. Závěrečná zpráva je prvním podkladem pro nastavení modelu sociální služby dle daného druhu sociální služby, s ohledem na potřeby uživatelů a realizaci činností za účelem jejich naplnění. To vše v návaznosti na efektivitu a personální zajištění. Závěrečná zpráva obsahuje mj. informace o specifikaci jednotlivých druhů sociálních služeb včetně popisu výjimek a okolností, které je nutné v daném kontextu (tj. financování personálního zajištění služby) zohlednit a nastavuje parametry personálního zajištění služeb v základním, krizovém a optimálním modelu.

Stránka 4 z 72

Podklady pro zpracování závěrečné zprávy - počet služeb a dotazníků: Počet registrovaných sociálních služeb zařazených do dotazníkového šetření

Počet vyplněných dotazníků

Procentuální návratnost dotazníků

Domovy pro seniory

65

61

93%

Domovy se zvláštním režimem

29

25

86%

V Moravskoslezském kraji se poskytuje dle Katalogu sociálních služeb v Moravskoslezském kraji (rok vydání 2012):  65 pobytových sociálních služeb domovy pro seniory  30 pobytových služeb domovy se zvláštním režimem Počet rozeslaných a obdržených dotazníků pro jednotlivé sociální služby je patrný z výše uvedené tabulky. Počet vyhodnocovaných dotazníků je však velmi reprezentativním vzorkem. Návratnost dotazníků je pro potřeby zpracování dat velmi vysoká. Klíčová aktivita projektu, konkrétně dotazníkové šetření proběhla v období dvou měsíců (červenec a srpen) roku 2014. Dotazníky byly poskytovatelům předány formou emailu, předány byly zadavatelem. Sběr dotazníků zajišťovali studenti (tzv. tazatelé), tyto osoby byly proškoleny pracovníky zadavatele, jejich zodpovědností bylo pomoci poskytovateli při vyplňování dotazníků a zároveň dotazník vyzvednout. Při vyplňování dotazníků se poskytovatelé setkali s negativní zkušeností tazatele, co se týče pomoci a podpory. Někteří poskytovatelé využili podpory a pomoci ze strany garanta, vedoucího pracovní skupiny a dobrovolníků pracovní skupiny. Tazatelé dotazníky vyzvedli na základě podepsání formuláře o předání dotazníků. Dotazník přinesl pozitivní i negativní zkušenosti. Jako negativní vnímali poskytovatelé náročnost dotazníku a potřebnou časovou dotaci pro vyplňování, z pozitivního hlediska vyplývá na povrch důležitost propojení potřeb zájemce o službu a vlastní poskytování služby. Vyplněné dotazníky byly zpracovány externí firmou. Zpracovaná data z dotazníku jsou použita v této závěrečné zprávě. Zásadní roli při tvorbě dotazníků a jeho zpracování sehrála pracovní skupina; pracovní skupinu tvořili vedoucí pracovní skupiny, garant, dobrovolníci s řad poskytovatelů sociálních služeb, zástupci samosprávy a pracovníci Krajského úřadu Moravskoslezského kaje, odboru sociálních věcí. Práce tohoto týmu byla zásadní pro tvorbu závěrečné zprávy. Návrhy pro další práci s dotazníkem: Dotazník v některých oblastech pracuje s tzv. kvalifikovaným odhadem. Většinu zpracovaných oblastí je z pohledu budoucna nutno propracovat a se získanými daty dále pracovat, tak, aby se přiblížily skutečnému stavu. Zároveň je vhodné některé oblasti v dotazníku přeformulovat. Např. oblast rozsahu úkonů připadající na pracovníky v přímé péči pracují s počtem uzavřených smluv. Pro potřeby sociální služby domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem vnímáme pracovat s veličinou kapacity jednotlivých zařízení, které nám dávají ucelený přehled o počtu uživatelů, kteří připadají na jednoho pracovníka v přímé péči. Stránka 5 z 72

Rovněž pro případný budoucí proces získávaní a zpracovávání dat vnímáme důležité zachování kontinuity – tzn., aby dotazníky sbírala a vyhodnocovala jedna a táž skupina pracovníků, pro předcházení chybovosti, ke kterému mohlo v průběhu sběru a vyhodnocování docházet. Pro budoucí období v případě zpracování nových dotazníků je nutností zabývat se systemizací pracovníků zajišťující péči na všech úrovních (pracovníci v sociálních službách, sociální pracovníci, zdravotničtí pracovníci,…), z hlediska praxe i legislativy.

1. Domovy pro seniory 1.1 Definice druhu služby dle zákona a vyhlášky Domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem jsou služby sociální péče, které zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o sociálních službách“) definuje takto: „Služby sociální péče napomáhají osobám zajistit jejich fyzickou a psychickou soběstačnost, s cílem umožnit jim v nejvyšší možné míře zapojení do běžného života společnosti, a v případech, kdy toto vylučuje jejich stav, zajistit jim důstojné prostředí a zacházení. Každý má právo na poskytování služeb sociální péče v nejméně omezujícím prostředí.“

Domovy pro seniory § 49 zákona (1) V domovech pro seniory se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost zejména z důvodu věku, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: (a) poskytnutí ubytování, (b) poskytnutí stravy, (c) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, (d) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, (e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, (f) sociálně terapeutické činnosti, (g) aktivizační činnosti, (h) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

§ 15 vyhlášky (1) Základní činnosti při poskytování sociálních služeb v domovech pro seniory se zajišťují v rozsahu těchto úkonů: a) poskytnutí ubytování: 1. ubytování, 2. úklid, praní a drobné opravy ložního a osobního prádla a ošacení, žehlení, b) poskytnutí stravy: zajištění celodenní stravy odpovídající věku, zásadám racionální výživy a potřebám dietního stravování, minimálně v rozsahu 3 hlavních jídel, c) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu: 1. pomoc při oblékání a svlékání včetně speciálních pomůcek, 2. pomoc při přesunu na lůžko nebo vozík,

Stránka 6 z 72

d)

e)

f)

g)

h) (2) a) b)

3. pomoc při vstávání z lůžka, uléhání, změna poloh, 4. pomoc při podávání jídla a pití, 5. pomoc při prostorové orientaci, samostatném pohybu ve vnitřním i vnějším prostoru, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu: 1. pomoc při úkonech osobní hygieny, 2. pomoc při základní péči o vlasy a nehty, 3. pomoc při použití WC, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím: 1. podpora a pomoc při využívání běžně dostupných služeb a informačních zdrojů, 2. pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob, sociálně terapeutické činnosti: socioterapeutické činnosti, jejichž poskytování vede k rozvoji nebo udržení osobních a sociálních schopností a dovedností podporujících sociální začleňování osob, aktivizační činnosti: 1. volnočasové a zájmové aktivity, 2. pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s přirozeným sociálním prostředím, 3. nácvik a upevňování motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí: pomoc při komunikaci vedoucí k uplatňování práv a oprávněných zájmů. Maximální výše úhrady za poskytování sociálních služeb v domovech pro seniory činí 210 Kč denně celkem za úkony uvedené v odstavci 1 písm. a), včetně provozních nákladů souvisejících s poskytnutím ubytování, za úkon uvedený v odstavci 1 písm. b) 1. 170 Kč denně za celodenní stravu, 2. 75 Kč za oběd, včetně provozních nákladů souvisejících s přípravou stravy.

1.2 Provozní doba Provozní dobou u služby Domovy pro seniory rozumíme, jaký časový prostor vyplňuje práce pracovníků v sociálních službách, případně zdravotních sester, sociálních pracovníků a dalších pomocných profesí v průběhu 24 hodin za den, v týdnu, měsíci. Provozní doba je pro pobytové služby „domovy pro seniory“ (dále zkratka DPS) , které jsou předmětem dotazníkového šetření, ve všech případech nepřetržitého charakteru. Ve všech zařízeních, která mají registrovanou pobytovou službu domovy pro seniory, se sociální služba poskytuje v nepřetržitém provozu po celých 24 hodin denně v celém roce. Během 24 hodin denního nepřetržitého provozu jsou zpravidla k dispozici uživatelům, pracovníci v sociálních službách. Pracovní doba ostatních pracovníků (sociální pracovníci, vedoucí služby, speciální pedagogové, ergoterapeuti...aj.) je zpravidla od 7 do 15:30 hodin od pondělí do pátku. V případě, že potřebujeme-li se s ostatními pracovníky týmu setkat, je potřebné se předem na schůzce domluvit (nejlépe telefonicky). V rámci takto nastavené pracovní doby však zpravidla dochází k nemožnosti se setkat s rodinou uživatele a poznat blízké osoby seniora. Toto konstatování vyplývá ze zkušeností členů pracovního týmu.

Stránka 7 z 72

1.3 Pracovník v přímé péči Pracovníky, kteří se podílejí na práci v sociálních službách, přesně vymezuje zákon č.108/2006 Sb., o sociálních službách v paragraf 115. Pro danou sociální službu DPS jsou to sociální pracovníci a pracovníci v sociálních službách. Výkony sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách definuje zákon o sociálních službách v paragrafech 109, 110 a 116. V péči o seniory je však velmi důležitým znakem holistický celostní přístup, jehož naplnění dojdeme v rámci multidisciplinárního týmu. Multidisciplinární tým v domově pro seniory tvoří pracovníci v sociálních službách, sociální pracovníci, všeobecné zdravotní sestry, dietní sestry, nutriční poradci, ergoterapeuti, psycholog, speciální pedagog. Činnosti těchto pracovníků definuje další legislativa, např. zdravotnické předpisy vymezují zdravotnické pracovníky (zákon 94/2004 Sb.). Tyto profese se podílejí na poskytování sociální, zdravotní a ošetřovatelské péče a jsou nedílnou součástí každodenní péče o seniora. Je důležité si uvědomit propojení péče v rámci multidisciplinárního týmu, péče, která přispívá k zachování a rozvíjení kvality života seniorů, podporuje jejich autonomii, soběstačnost a zároveň se podílí na začlenění do života společnosti. Oblast poskytování zdravotní a ošetřovatelské péče v rámci pobytové služby DPS je velmi diskutovaným a palčivým tématem, především v rovině financování této služby. Poskytování zdravotní a ošetřovatelské péče v DPS se děje na základě legislativního rámce (zákon o sociálních službách, novelizace zdravotnických předpisů). Tzn. po splnění legislativních podmínek, pobytové zařízení může poskytovat zdravotní a ošetřovatelskou péči svým personálem, a zároveň práce zdravotnických pracovníků je hrazena ze zdravotního pojištění. Nicméně, co toto v praxi znamená? Dle úhradové vyhlášky zdravotní pojišťovny a všech dalších předpisů a nařízení, proplácení práce zdravotní sestry je čím dál větším problémem. Takřka ve 100% nejsou a nemohou být plně jejich platy hrazeny ze zdravotního pojištění. Správně by to takto mělo být. Protože, z čeho jiného by je měl poskytovatel hradit?! V našem případě se však jedná o systémovou chybu v kruhu „Zdravotní pojišťovna x lékař x poskytovatel x pacient (klient, uživatel)“. Zdravotní pojišťovna (VZP) se však chová nejen jako řádný hospodář, ale je hrubým korektorem na trhu a zneužívá svého dominantního postavení, kdy má hájit i zájmy pojištěnců. Z praxe poskytovatelů, která byla diskutována v rámci pracovní skupiny vyplývá, že lékaři se „bojí“ předepisovat zdravotní úkony poskytovateli sociální služby, aby nebyli „sankcionování“. Poskytovatel tak provádí sice odborně a správně podle pokynu lékaře příslušné úkony, které však nejsou zdravotní pojišťovnou hrazeny. Takže zadarmo!!! A argument VZP – vždyť to má být jako doma a doma si berou léky lidé sami, nebo jim je podá příbuzný. Přesto odpovědným osobám ve zdravotních pojišťovnách uniklo, že v případě sociálních služeb se jedná o instituce, které se řídí rovněž platnou legislativou (viz. http://www.kvalitavpraxi.cz/kvalita-v-socialnich-sluzbach.html) Existuje souvislost mezi vysokým stupněm nesoběstačnosti, tedy vysoké míry potřebné podpory, pomoci a péče klientovi, a nároky na poskytovanou ošetřovatelskou péči. Platí logická úměra – čím vyšší je nesoběstačnost klienta, tím náročnější je ošetřovatelská péče a vyšší ošetřovatelská zátěž pro personál.1

1

Srov. MALÍKOVÁ, Eva, Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních, Grada, 2010

Stránka 8 z 72

V červnu roku 2014 podepsali zástupci Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, Asociace poskytovatelů sociálních služeb České republiky a Asociace krajů České republiky memorandum, které znamená dohodu ve sporech vedených mezi poskytovateli sociálních služeb a VZP ve věci úhrad zdravotní péče. Uzavření memoranda je tak vyvrcholením dlouhých a náročných jednání provázených soudními spory a místy i bouřlivou diskusí uvnitř Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR. (http://www.horecky.cz/images/1410785897_reflexe-memoranda-socialnisluzby-2014.pdf) Dotazník se zabýval prací sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách (viz. kapitola 2.10) Tzn. dotazník do svého šetření nezahrnoval postavení zdravotnických pracovníků a dalších profesí (např. psycholog, speciální pedagog) přesto i tito pracovníci vstupují do přímé péče s uživatelem, byť v zdravotně-ošetřovatelské oblasti. Tento fakt zkresluje výstupy o personálním zajištění služby (viz. kapitola 2.11). Pro budoucí období v případě zpracování nových dotazníků je nutností zabývat se systemizací pracovníků zajišťující péči na všech úrovních (pracovníci v sociálních službách, sociální pracovníci, zdravotničtí pracovníci,…), z hlediska praxe i legislativy. PRACOVNÍK V PŘÍMÉ PÉČI (pro danou službu a daný dotazník) je pracovník, který zajišťuje přímou práci s uživatelem, je financován ze zdrojů MPSV (není financován ze zdravotního pojištění), splňuje dikci zákona o sociálních službách sociální pracovník (SP) a pracovník v sociálních službách (PvSS). Tato definice pracovníka v přímé péči je v souladu s konsensuálním pohledem pracovní skupiny pro potřeby tohoto dotazníků.

1.4 Uživatelé domovů pro seniory podle místa bydliště Dotazníková oblast řeší problematiku z pohledu posledního trvalého bydliště uživatele. Tedy, laicky řečeno, kde, ve které obci nebo městě, uživatel žil dříve než přišel do DPS.

rok 2012 Ostrava 29%

Nový Jičín

42%

Český Těšín Frýdek - Místek Havířov 3% 4% 6% 3%

4%

9%

Karviná Třinec ostatní Graf AUGUR Consulting s.r.o.

Stránka 9 z 72

rok 2013 Český Těšín 4%

6%

Frýdek - Místek 8%

38%

Havířov 4% 5%

Karviná Opava Orlová

4%

Ostrava Třinec ostatní

3% 28%

Graf AUGUR Consulting s.r.o.

2012 Trvalé bydliště Ostrava Havířov Frýdek - Místek Karviná Český Těšín Nový Jičín Třinec ostatní Celkem

2013

Počet

Procenta

1438

29%

430 314

9% 6%

219 181 146 165 2073 4966

4% 4% 3% 3% 42% 100%

Trvalé bydliště

Počet

Procenta

Ostrava

1430

28%

Havířov Frýdek - Místek Opava Karviná Český Těšín Orlová Třinec ostatní Celkem

412 333 265 199 185 185 175 1942 5126

8% 6% 5% 4% 4% 4% 3% 38% 100%

Největší počet uživatelů pochází z Ostravy. Je to logické i s ohledem na počet obyvatel, věkové rozložení populace a trendy poslední doby. Ovšem nezanedbatelná je i skupina ostatních. Porovnejme místo poskytování sociální služby domovů pro seniory a místo, kde žil uživatel posledním trvalým pobytem. Toto srovnání nám rovněž nabízí proklamaci o schopnosti zajištění kapacity služby DPS na daném konkrétním území. Vezměme ta největší města Ostravu, Havířov a pro srovnání Frýdlant nad Ostravicí. Ostrava disponuje dle vyplněných dotazníků kapacitou 1505 osob – lůžek ve 12 domovech pro seniory. Z Ostravy svým původním bydlištěm pochází 1438 (rok 2012) a 1430 (rok 2013) uživatelů. Havířov nabízí kapacitu 224 lůžek ve dvou DPS. Původním bydlištěm však pochází z Havířova v roce 2012 - 430 uživatelů a v roce 2013 - 412 uživatelů. Frýdlant nad Ostravicí, který disponuje ve službě DPS kapacitou 64 osob, poskytuje služby 44 lidem s původním trvalým bydlištěm v tomto městě. Zcela jednoznačně a logicky pro oblast trvalého bydliště uživatelů vyplývá, že vedoucím městem je Ostrava. V roce 2012 to bylo 1438 uživatelů, tzn. 29% z celkového počtu uživatelů, v roce 2013 je to 1430 uživatelů, tedy minimální úbytek proti roku 2012. Úbytek však není dominantní a

Stránka 10 z 72

z hlediska dlouhodobého nebude mít zřejmě snižující se charakter. Obdobný trend spatřujeme u měst Karviná a Havířov. Zajímavým bodem, který vyplývá z dotazníku, resp. jeho zpracovatele je otázka Opavy. V roce 2012 není Opava, jako samostatné město, zachycena vůbec, ale najednou v roce 2013 je počet uživatelů, jejichž trvalým bydlištěm je Opava 265, tedy 5% obyvatelů službě DPS v rámci Moravskoslezského kraje. Z rozboru jednotlivých dotazníků bylo zjištěno, že došlo k chybě na straně zpracovatele dat. V roce 2012 pocházelo z Opavy trvalým bydlištěm 278 osob. Samotné město Opava disponuje dvěma zařízeními domovy pro seniory s celkovou kapacitou 127 osob (zjištěno dle vyplněných dat v dotazníků). Trvalým bydlištěm pochází 97% uživatelů služeb domovů pro seniory z Moravskoslezského kraje. Výjimky tvoří např. Stará Lubovňa, Čadca, Krompachy (Slovensko), Henčov, Praha, Hranice, Znojmo, Olomouc, Otín, Plzeň, Mnichov (Německo). Dá se však předpokládat, že až na výjimky se jedná o osoby, které k místu, kde nyní žijí, mají nějaký vztah (blízká osoba, kdysi dávno jsem tu žil a mám tu kořeny,…). Jistou výjimkou ze všech poskytovatelů je Česká katolická charita – Charitní domovy duchovních a řeholnic (Město Albrechtice). Porovnáním roků 2012 a 2013 dojdeme k závěru, že kapacita domovů pro seniory i z pohledu trvalého bydliště seniorů narostla za předpokladu, že v kalendářním roce umírá přibližně stejný počet uživatelů. Z těchto několika porovnání vyplývá, že by bylo vhodné se zabývat problematikou:  místně příslušných domovů pro seniory např. v rámci obcí s rozšířenou působností a  dále řešit problematiku spolufinancování mezi zřizovatelem a obcemi odkud přichází uživatel a tuto oblast případně zakotvit jistým způsobem v legislativě.  zabývat se oblastí kapacit sociální služby Domovy pro seniory v městech nedisponujících dostatečnou kapacitou služby

1.5 Zájemci o službu Dotazníková oblast řešila problematiku zájemců, kteří si podali žádost o přijetí do sociální služby DPS a důvody jejich odmítnutí ve vztahu k zákonným podmínkám. Důvody odmítnutí zájemců o službu: A B C D

Poskytovatel neposkytuje sociální službu, o kterou osoba žádá. Zájemce nespadá do vymezeného okruhu osob v registru poskytovatelů sociálních služeb. Poskytovatel nemá dostatečnou kapacitu k poskytnutí sociální služby, o kterou osoba žádá. Zdravotní stav osoby, která žádá o poskytnutí pobytové sociální služby, vylučuje poskytnutí takové sociální služby; tyto zdravotní stavy stanoví prováděcí právní předpis.

2012 podíl %

2013 podíl %

3%

3%

5%

7%

91%

88%

1%

2%

Stránka 11 z 72

2012 podíl %

Důvody odmítnutí zájemců o službu:

E

Osobě, která žádá o poskytnutí sociální služby, poskytovatel vypověděl v době kratší než 6 měsíců před touto žádostí smlouvu o poskytnutí téže sociální služby z důvodu porušování povinností vyplývajících ze smlouvy.

rok 2012

2013 podíl %

0%

0%

100%

100%

rok 2013 2% 3%

1% 3% 5%

7%

A

B

A

B

C

D

C

D

91%

88% Graf AUGUR

Graf AUGUR

Z dotazníkového šetření vyplývá, že v roce 2012 žádalo o službu 5520 osob, v roce 2013 to bylo 5 038 osob, přičemž v celém Moravskoslezském kraji v roce 2012 služba DPS disponovala kapacitou 4 520 osob a v roce 2013 kapacitou 4 513 osob. Z tohoto zjištění na pohled vyplývá, že poptávka jednoznačně převyšuje nabídku. Odmítnutí zájemce z důvodů kapacity v roce 2012 je 93%, v roce 2013 88%.  V roce 2012 bylo z důvodu kapacity odmítnuto 4857 osob.  V roce 2013 bylo z důvodu kapacity odmítnuto 4213 osob. V případě, že budeme pracovat s hypotézou, že zájemce průměrně zasílá žádost o přijetí 3 zařízením, můžeme konstatovat, že v roce 2012 bylo z důvodu kapacity odmítnuto 1619 osob. V roce 2013 to bylo 1404 osob. Přesto však porovnání roku 2012 a 2013 vykazuje snížení zájmu - co je příčinou snížení zájmů se můžeme jen dohadovat. Jedním z možných důvodů může být vyšší tlak na přijímání osob do zařízení s vyšším stupněm závislosti. Nicméně je docela možné, že působí i efekt vyplácení příspěvku na péči na snahu být doma, pečovat o své blízké. Efekt může být propojen s problematikou nezaměstnanosti. Skutečnost, že poptávka převyšuje stále nabídku, je neoddiskutovatelná. Doporučení pracovní skupiny v této oblasti: Zajímavé by bylo porovnat jednotlivé regiony a stanovit síť potřebnosti, prakticky uvažovat o tom, kde by se mohla posílit kapacita DPS a kde už je dostatečná. Další výzvou pro porovnání je i zpracování analýzy oblasti zájemců, kteří nespadají do okruhu zájemců (na základě vymezení v registru poskytovatelů sociálních služeb), případně poskytovatelů neposkytující sociální službu, o kterou zájemce žádá.

Stránka 12 z 72

Dalším doporučením pracovní skupiny je bližší zjišťování důvodů odmítnutých žádostí vyjma z kapacitních důvodů. Prostě řečeno, jak v zařízeních probíhá proces jednání se zájemcem ve vztahu k nastaveným pravidlům pro odmítnutí zájemců, otázka cílových skupin, případně tzv. negativního vymezení („....příjímáme pouze V.I.P. klienty?“), otázka personálního zajištění sociálních šetření apod. Dle zjištěných dat pobytová služba domovy pro seniory na území Moravskoslezského kraje v roce 2012 disponovala kapacitou 4 520 osob, v roce 2013 s kapacitou 4 513 osob v 61 zařízeních. Tato kapacita je z pohledu uvažované poptávky a hypotézy nedostatečná.

1.6 Mapa poskytovatelů domovů pro seniory v Moravskoslezském kraji Mapa znázorňuje místa poskytovatelů sociální služby DPS v Moravskoslezském kraji. Z vizuálního znázornění vyplývá, že i když v minulém období nebyl uplatňován žádný systémový regulátor vzniku nové služby „domovy pro seniory“ sociální služba se rozvíjela nikoli živelně, ale prozatím podle potřeby. Některé obce/města nejsou v mapě zachyceny (Frýdlant nad Ostravicí, Bruntál), z důvodu chybného zpracování mapy externí firmou. Do budoucna je nutností zabývat se problematikou dalšího rozvoje právě s ohledem na křivku stárnutí populace a skutečnost prohlubování potřebnosti pomoci a péče seniorům. Dalším ne nevýznamným aspektem je nárůst soukromých subjektů, původně podnikatelské povahy, kteří mají zájem vstoupit do okruhu sociálních služeb. Dílem se jim to daří, což není samo o sobě špatné. Avšak způsob jejich průniku na trh sociálních služeb je na bázi živelnosti bez koordinace. Tato přichází, až když je „zle“ a podnikatelský subjekt hledá zdroje na financování provozu. I když předpokládáme, že prvotním impulsem je dobře míněná snaha o „dobrý skutek“, který ve výsledku, podle našich zkušeností, není naplněn a stává se tak mnohdy „danajským darem“.

Stránka 13 z 72

V příštím období je nutno lépe propracovat vztahové vazby, komunitní plán, především na úrovni jednotlivých obcí s rozšířenou působností (dále ORP), pravidla pro možnost vstupu dalších subjektů a definovat potřeby jednotlivých území. S tímto souvisí i skutečnost, že i když je vytvořen plán rozvoje, je zapotřebí ho dodržovat a realizovat v čase. Je tedy důležité, aby pro realizaci byly vytvořeny podmínky materiálně technické povahy, personální i finanční. Je nutností, aby naplnění těchto podmínek vnímali především Ti, kteří plán rozvoje sociálních služeb schvalují na místních úrovních – jaké závazky z tohoto plánu vyplývají! V porovnání s jinými kraji je nutno odvážně říci, že politikové v našem Moravskoslezském kraji nejsou těmi, kteří v zájmu sebe sama a za každou cenu si budovali svůj pomník formou ohromných odlidštěných molochů, což je jistě dobře. Stárnutí populace a reagování na potřeby seniorů v kraji souvisí i s plánováním rozvoje sociálních služeb. Moravskoslezský kraj neponechává toto téma stranou a naopak od roku 2004 v koncepčních dokumentech se zabývá touto otázkou, kde popisuje a stanovuje priority a strategie zajišťování sociálních služeb v MSK. I přesto oblast rozvoje či možný vznik sociální služby „domovy pro seniory“ si žádá do budoucna pečlivé zmapování či analýzu regionu (demografická studie stárnutí, definice rozvoje území a stanovení pravidel, za jakých je rozvoj možný atd.).

Stránka 14 z 72

Z dotazníkového šetření vyplývá skutečnost, že v Moravskoslezském kraji sociální služby domovy pro seniory nedisponují dostatečnou kapacitou služby. Zásadní otázkou zůstává důsledné plánování rozvoje sociálních služeb a jejich propojenost na úroveň obcí, obcí s rozšířenou působností a kraje a jejich implementaci do praxe.

1.7 Odkud uživatelé přicházejí Tato oblast závěrečné zprávy se zaměřuje na tu část dotazníků, která hovoří o tzv. „migraci“ uživatelů – odkud přichází a popř. kam směřují, viz následující kapitola 1.8. Z jiných sociálních služeb se stejným druhem sociální služby Z jiných sociálních služeb s jiným druhem sociální služby Pečovatelská služba

rok 2012 2% 2% 3%

11% 6%

27%

Z domácnosti (rodiny, bez podpory sociální služby) Ze zdravotních služeb (nemocnice) Léčebna dlouhodobě nemocných Psychiatrická nemocnice

35%

14%

Jiné Graf AUGUR Consulting s.r.o. Z jiných sociálních služeb se stejným druhem sociální služby Z jiných sociálních služeb s jiným druhem sociální služby Pečovatelská služba

rok 2013 2% 2%

5% 12%

24%

6% 1%

Azylový dům Z domácnosti (rodiny, bez podpory sociální služby) Ze zdravotních služeb (nemocnice) Léčebna dlouhodobě nemocných

15% 34%

Psychiatrická nemocnice Jiné


Skutečnosti, které vyplývají z dotazníkového šetření, poměrně věrohodně popisují skutečný stav věcí. Lidé do sociální služby DPS nejčastěji přichází: 1) z domácnosti, 2) z léčebny dlouhodobě nemocných a 3) ze zdravotnických zařízení (nemocnice). V roce 2012 se jednalo kumulativně o 76% osob, v roce 2013 73% osob. Zajímavá je realita poměrně vysokého procenta příchodů uživatelů z jiných druhů služeb (11% v roce 2012 a 12% v roce 2013) vyjma služby pečovatelské nebo azylových domů. Naopak by se zdálo logické, že do sociální služby DPS bude přicházet více uživatelů, kteří využívají pečovatelskou službu, případně další terénní služby.

Stránka 15 z 72

Pozoruhodným stavem je zjištění, že meziročně v porovnání roku 2012 a roku 2013 narostl počet uživatelů, kteří přichází do služby z jiných sociálních služeb stejného druhu, tedy z „domova“ do „domova“. Toto zjištění může mít několik důvodů, např.: „chtěl bych jít tam, kde mám své blízké, ...tam, kde chci jít, poskytují kvalitnější služby, mají lepší vybavení, jsou levnější…“. Co je na této skutečnosti pozitivní, je respektovaný projev svobodné vůle uživatele – pokud to není nesvobodná manipulace s uživatelem a jaksi rozvíjející se tzv. trh sociálních služeb. Pokud by tomu tak bylo, bylo by to dobré. Pokud by se však jednalo o „pohazování“ uživatele ze služby do služby, byl by to signál ke zjišťování dalších skutečností. Zájem o službu domova pro seniory je zejména ze strany lidí z domácího prostředí. Z dalších doporučení pracovní skupiny je oblast přechodů ze sociální služby do sociální služby stejného charakteru tedy z DPS do DPS. Co je důvodem realizovaných přechodů?

1.8 Kam uživatelé domovů pro seniory odcházejí, začleňování uživatelů do běžného společenského prostředí

rok 2012 2%

2%

2%

Odchod do jiných sociálních služeb se stejným druhem sociální služby Odchod do jiné sociální služby

6% 1%

Do domácnosti (rodiny) Do zdravotních služeb Úmrtí 87%

rok 2013

Jiné

2% 2% 3%

2%

3%


Odchod do jiných sociálních služeb se stejným druhem sociální služby Odchod do jiné sociální služby

1% 1%

Do domácnosti (rodiny) Do zdravotních služeb Psychiatrická nemocnice Úmrtí Ulice

86%

Jiné


Jednoznačně největší počet uživatelů odchází ze služby domovy pro seniory přirozeným způsobem a to úmrtím (v roce 2012 87%, v roce 2013 86%). Dotazníkové šetření nezahrnovalo

Stránka 16 z 72

oblast, kde opravdu uživatelé služby DPS umírají. Otázkou tak zůstává, kde se takto děje, je to opravdu v dané službě, kde uživatel bydlí anebo se tak děje v nemocnicích, kde jsou senioři hospitalizování na základě zhoršení zdravotního stavu anebo možné nezkušenosti personálu služby. Další početněji zastoupenou skupinou uživatelů, jak vyplývá z dotazníkového šetření, jsou uživatelé, kteří odcházejí zpět do domácnosti, i přes zjištěný meziroční propad o 3% a to z 6% v roce 2012 na 3% v roce 2013. Tato oblast rozhodně stojí za důkladnější zmapování. Stabilizovaná se jeví oblast odchodu uživatele do jiného zařízení sociálních služeb se stejným druhem sociální služby, případně do jiného druhu sociální služby. V roce 2013 zaznamenáváme zajímavý fakt 2% odchod uživatelů ze sociální služby na ulici.

„Tady umřu“, tak hovoří většina seniorů v pobytových zařízeních poskytujících sociální služby. Jsou pracovníci dostatečně připraveni na poslední úsek cesty života u osob, kterým službu poskytují? Umějí se sami vyrovnat s touto situací?

1.9 Potřeby uživatelů služby domov pro seniory Tato dotazníková oblast se soustředila na zjišťování potřeb uživatelů, resp., které oblasti potřeb sociální služba řeší. Přestože centrem pozornosti je uživatel a jeho potřeby, v dotaznících se vyjadřoval poskytovatel. Prizmatem jeho vnímání mohlo dojít k jistému zkreslení. Pro potřeby dotazníkového šetření pracujeme s kvalifikovaným odhadem. Protože nám není znám proces, jak jednotliví poskytovatelé přistupovali k této velmi důležité oblasti, budou i výstupy z této oblasti jakýsi mi dohady a doporučeními. Oblasti potřeb

Osobní hygiena

Zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu

Specifikace potřeb Potřeba mytí a koupání – ranní a večerní hygiena, sprchování, potřeba umytí zad, koupele na lůžku. Potřeba dodržení rituálu při hygieně (doba sprchování, doba koupele, průběh hygieny, potřeba vlastnit pomůcky, uložení kosmetiky) Potřeba podpory a pomoci při výběru toaletních potřeb a pomůcek (šampon, showergel, mýdlo, žínka, zubní pasta, hřeben, houba, ručník) Potřeba hygieny dutiny ústní, očista dásní a jazyka, pomoc při očistě umělého chrupu, úschova chrupu Potřeba podpory a pomoci při udržení soběstačnosti a samostatnosti u hygieny Potřeba péče o vlasy, péče o nehty, potřeba péče o vizáž (potřeba podpory a pomoci), potřeba podpory a péče při holení Potřeba pomoci při výkonu fyziologických potřeb, pomoc při vysazovaní/sesazování na toaletu, pomoc při očistě těla, při úpravě svršků. Potřeba pomoci při používání inkontinentních pomůcek Potřeba (optického i akustického) bezpečného prostředí u výkonu toalety a koupele, sprchování (paraván), potřeba zachování intimity a důstojnosti člověka, potřeba cítit se čistě, být v čistém oblečení Potřeba hygieny před jídlem a po jídle (umytí rukou apod.) Potřeba mít vlastní oblečení, potřeba výběru, potřeba rozlišení co se mi líbí x nelíbí, potřeba podpory sladit oblečení (s ohledem na počasí, prostředí, příležitost…) Potřeba podpory a pomoci při oblékání (počínaje spodním prádlem, svršky…), Stránka 17 z 72

Oblasti potřeb

Samostatný pohyb

Stravování

Komunikace

Zajištění a kontakt se společenským prostředím

Seberealizace

Specifikace potřeb potřeba při svlékání a uložení oblečení, potřeba dodržení rituálu – potřeba vlastního časového prostoru Potřeba obouvání, zouvání, potřeba výběru obuvi Potřeba udržení soběstačnosti, sebeobsluhy Potřeba mít vlastní kompenzační pomůcky (chodítko, berle, naslouchadlo, nazouvák…) Potřeba soběstačného a bezpečného pohybu, bezpečného prostředí, potřeba zajištění doprovodu, respektování tempa člověka Potřeba orientace v prostoru domova, mimo domov, v okolí. Potřeba podpory při manipulaci s klíči pokoje, uzamčení a otevření dveří Potřeba podpory a pomoci při změně polohy, vstávání a ulehání, usedání, stoupnutí, sezení mimo lůžko Potřeba podpory a pomoci při přesunu z lůžka na vozík, potřeba podpory při chůzi (chodítkem…) Potřeba podpory při chůzi po rovině, po schodech Potřeba manipulace s polohovatelným lůžkem Potřeba zajištění denního stravování (snídaně, obědy, večeře), dle vlastních potřeb (tuhá strava, mletá strava), dle zásad zdravé výživy, dle diety, dle zvyklostí osoby Potřeba podpory a pomoci při výběru stravy, potřeba při nákupu potravin, potřeba při přípravě stravy Potřeba podání stravy dle vlastního rozhodnutí (doba jídla, místa, způsob) Potřeba kultury stravování (prostírání, vhodné prostředí, atd.), respektování regionálních zvyklostí Potřeba připravit si stravu dle vlastních chutí (podpora od plánování jídla, nákup potravin, podpora při vaření) Potřeba zajištění tekutin, napití Potřeba cítit jídlo v ústech, potřeba kousání něčeho Potřeba podávání stravy skrze sondu Potřeba mluvit, hovořit, potřeba vyjádřit se Potřeba být s někým v kontaktu Potřeba podpory při komunikaci (podpora při výrazovém prostředku, neverbální komunikace, obrázky, piktogramy) Potřeba podpory a pomoci při komunikaci prostřednictvím technologii (telefon, písemná korespondence, emailová korespondence, sociální sítě, SMS zprávy…) Potřeba dostupnosti denního tisku, televize, rádia, internetu Potřeba běžných společenských kontaktů Potřeba udržení kontaktu s vrstevníky, s blízkými osobami, s rodinou, sousedy Potřeba zajištění duchovních a duševních potřeb Potřeba využívání běžně dostupných veřejných služeb (např. divadlo, knihovna, obecní slavnosti, kavárny….) Potřeba orientace v prostoru a čase Potřeba udržení zájmů a koníčků, oblíbených činností, potřeba pomoci při volbě vhodných prostředků Potřeba účasti na společenských akcích Potřeba žít vnitřní život (duchovní, duševní) Potřeba udržení rituálů (kadeřník, manikúra, pedikúra, masáže) Potřeba naslouchání čteného slova, poslechu rádia, sledování TV, používání internetu Potřeba ocenění, uznání, potřeba být prospěšný Potřeba mít někoho rád, potřeba partnerství, sexuality Stránka 18 z 72

Oblasti potřeb

Péče o zdraví

Bezpečí (rizika)

Schopnost při uplatňování práv, oprávněných zájmů

Schopnost při obstarávání osobních záležitostí

Bydlení

Specifikace potřeb Potřeba při zajištění, užívání, uložení léků Potřeba kontaktu s lékařem, doprovodu k lékaři Potřeba dodržení dietního režimu, potřeba podpory a pomoci při jednoduchém ošetření (náplast, obinadlo…) Potřeba péče o duševní a duchovní zdraví, potřeba osvěty, potřeba znát své tělo Potřeba nácviku v používání kompenzačních pomůcek Potřeba bezpečného prostředí (fyzické bezpečí – pohyb, psychické bezpečí – eliminace kontaktu s jinými osobami, potřeba důvěry, mlčenlivosti, pocitu bezpečí) Potřeba eliminace rizik (pohybu, hygieny, používání pomůcek-manipulace s nimi), potřeba vytvoření podmínek pro eliminaci rizik Potřeba důstojného zacházení (oslovování, označení oblečení, volba vstávání a uléhání, uzamčení na pokoji a toaletě, potřeba vlastnit OP, hospodařit s penězi, svoboda vyznání…) Potřeba výběru (stravy, oblečení, aktivit…) Potřeba svobodného pohybu (včetně imobilních osob) Potřeba vyjádření osobních postojů, uplatnění politických práv (chci jít k volbám) Potřeba sexuálního vyjádření Potřeba podpory při hospodaření s financemi, při provádění úhrad. Využití sociálních dávek Potřeba podpory osobních kompetencí – při zajištění dokladů, nakládání s majetkem, zajištění pohřbu… Potřeba duchovní péče (chodit do kostela, rozhovor s knězem) Potřeba podpory doprovázení Potřeba podpory a pomoci při výběru bydlení - kde chci bydlet s ohledem na handicap, zařízení pokoje, potřeba uzamčení pokoje, skříňky. Potřeba bydlet s kým chci (volba spolubydlícího), potřeba změny pokoje, místa bydlení Potřeba mít svůj komfort – intenzita tepla, světlo. Potřeba vlastního majetku včetně elektrospotřebičů a péče o něj. Přístup na internet. Potřeba prostoru pro seberealizaci (šicí stroj…) Potřeba pomoci při úklidu pokoje, potřeba zajištění praní prádla, žehlení prádla, potřeba ložního prádla, uložení ložního i osobního prádla 2012

Oblasti potřeb uživatelů

2013

Podíl Podíl procent % procent %

Osobní hygiena

14%

15%

Stravování

13%

13%


9%

10%

Péče o zdraví

8%

9%

Samostatný pohyb

8%

8%

Bydlení

8%

8%

Komunikace

7%

7%

Schopnost při uplatňování práv, oprávněných zájmů

7%

7%

Seberealizace

7%

6%

Stránka 19 z 72

2012

Oblasti potřeb uživatelů

2013

Podíl Podíl procent % procent %


6%

6%


6%

6%

Bezpečí (rizika)

6%

6%

Další potřeba (y)

0%

0%

100%

100%

CELKEM

Senioři mají podobné potřeby jako jiní, mladší lidé: Patří mezi ně zdraví, finanční a materiální zabezpečení a také určité místo, kde se člověk cítí doma; kde má někoho rád a druzí mají rádi jeho. Důležitá je také možnost zachovat si svoje soukromí. Senioři chtějí být nadále prospěšní a získávat za to určité uznání. Uvedené potřeby seniorů jsou tedy stejné jako u dospělých lidí nižších věkových kategorií, kteří je naplňují především v pracovním procesu. Potřeby seniorů se tak liší pouze ve způsobu jejich naplňování a uspokojování. Senioři dělají vše pro to, aby byli soběstační a samostatní. Pokud nějakou situaci nemohou zvládnout vlastními silami, přijímají pomoc především od svých blízkých a pokud možno recipročně, aby zůstala zachována jejich autonomie. Zachování autonomie ve stáří znamená udržení optimální autonomie vzhledem k daným podmínkám a možnostem. (Sýkorová in Strategies for the maintenance of autonomy in old age, 2004) Stárnoucí člověk se cítí stále více ohrožený (onemocněním, ovdověním…) a postupně se smiřuje s jistou mírou závislosti na pomoci druhých. Na významu nabývá potřeba bezpečí a podpory, senior potřebuje mít jistotu, že se mu v případě potřeby dostane pomoci a péče. Pomoc a podpora seniora musí být zaměřena zejména na naplňování jeho vlastních potřeb a nalézání řešení jeho problémů. Může být zajišťována funkční rodinou, případně i jinými lidmi, kteří v životě seniora plní významnou roli. Nabízí se také možnost využití terénních či ambulantních služeb sociální péče pro seniory, jako je především pečovatelská služba, osobní asistence, denní stacionáře či centra denních služeb.2 Z dotazníkového šetření vyplývá, že potřeby seniorů, na které reagují prostřednictvím poskytovaných služeb poskytovatelé, jsou poměrně vyrovnané. Nejvyšší hodnoty vykazují potřeby jako hygiena, stravování, bydlení a oblast péče o vlastní osobu. Přesto u oblastí jako samostatný pohyb, komunikace, péče o zdraví, seberealizace a další nezaznamenáváme větší výkyvy. Tyto výkyvy nejsou patrné ani z meziročního srovnání (2012, 2013). Je vhodné tuto oblast sledovat v dlouhodobém horizontu a provést sladění oblastí potřeb a činností pro analýzu schopností naplňování potřeb uživatelů poskytovatelem. Ve struktuře, která byla dána dotazníkem, mohlo dojít k výraznému zkreslení při porovnávání potřeb a činností. U jednotlivých dotazníků v oblasti potřeb zaznamenáváme až na výjimky poměrně stabilní portfolio potřeb uživatelů. U osob seniorského věku jsou potřeby posunuty ke spektru hygieny a stravování, bydlení a oblasti péče o vlastní osobu.

2

ČTVERÁČKOVÁ, Hana. Sebehodnocení vybraných sociálních služeb pro seniory v Moravskoslezském kraji; diplomová práce, 2014

Stránka 20 z 72

Porovnáním služeb DPS a DZR zároveň docházíme k těmto zjištěním: Potřeba řešení oblasti stravování je zvýšena meziročně o 1% u obou sociálních služeb. Potřeba osobní hygieny je zvýšena u služby DPS proti službě DZR meziročně o 3% a 4%. Mírně je potlačena oblast bydlení a komunikace. Nově vystupuje na povrch problematika bezpečí a rizik. Pro objektivnější analýzu bychom potřebovali znát, zdali kvalifikovaný odhad byl stanoven „od boku“, nebo jej poskytovatel vyplňoval na základě např. zjišťování potřeb zájemce o službu a navazujícího procesu individuálního plánování, jeho hodnocení apod. Tento způsob hodnocení by jistě vyžadoval čas a podrobné zmapování provozních a procesních systémů poskytovatelů.

Z jednotlivých dotazníků je však zřejmé, že se jednalo o kvalifikovaný odhad a není možné striktně brát ty nebo ony odhady za jasné a správné. Dobře posoudit oblast potřeb a oblast činností by bylo možné za předpokladu jednotné metodiky. Toto si lze představit v konkrétních oblastech poskytovaných činností.

1.10 Činnosti a úkony služby domovy pro seniory Procentuální zjišťování rozsahu/objemu prováděných činností a úkonů vychází ze základních činností, které přísluší službě DPS a jsou v souladu s platnou legislativou. Poskytovatelé pro vyplňování dotazníků obdrželi i návodné příklady, jak postupovat při jejich kvantifikaci. Přesto i zde musíme konstatovat, že se jedná o kvalifikovaný odhad. Základní činnosti3

Úkony4

specifikace úkonu

5

Podání informací před přijetím, seznámení s možnostmi zařízení, doporučenými předměty, které si sebou může vzít (např. poličky, obrazy, křeslo, stolek, lednice). Zajištění ubytování na pokoji, poskytnutí standardní výbavy - postel, noční stolek, šatní skříň, lůžkoviny polštář, přikrývka, povlaky, prostěradlo; uspořádaní pokoje, dovybavení…. Zajištění možnosti uzamčení pokoje, skříňky.

poskytnutí ubytování

Ubytování

Umožnění vybavení vlastním nábytkem a lůžkovinami, elektrospotřebiči (TV, rádio, lampa…). Proškolení uživatelů. Seznámení s pravidly života ve službě a vnitřními směrnicemi souvisejícími s ubytováním. (výměna pokoje, vybavení, vstup do budovy, atd.) Doprovázení uživatele při seznámení se se spolubydlícími, s orientací v budově, seznámení s prostředím, okolím, s využíváním doplňkových služeb, seznámení s pravidly dodržování soukromí. Pravidelné úkony spojené s ubytováním - výměna ložního prádla, převlečení lůžkovin, stlaní postelí, úprava lůžkovin.

3

dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů dle vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách 5 jedná se o ilustrativní a návodnou specifikaci úkonů, která zahrnuje činnost pracovníka v rozsahu: potřebnost a nutnost slovního instruování, dopomoc, pomoc či přímé provedení směrem k uživateli 4

Stránka 21 z 72

Základní činnosti3

Úkony4

specifikace úkonu

5

Nácvik úklidu pokoje, vysávání, utření prachu, výměna lůžkovin, uložení osobních věcí.

úklid, praní a drobné opravy ložního a osobního prádla a ošacení, žehlení

poskytnutí stravy

zajištění celodenní stravy odpovídající věku, zásadám racionální výživy a potřebám dietního stravování, minimálně v rozsahu 3 hlavních jídel

pomoc při oblékání a svlékání včetně speciálních pomůcek

pomoc při přesunu na lůžko nebo vozík, pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu

pomoc při vstávání z lůžka, uléhání, změna poloh

pomoc při podávání jídla a pití,

pomoc při prostorové

Zajištění úklidu, praní a drobných oprav – seznámení se s průběžným harmonogramem. Poskytnutí nabídky možnosti výběru: způsobu praní osobního prádla, způsobu drobných oprav, označení prádla. Nácvik třídění prádla, praní prádla, úklidu osobních věcí, žehlení prádla. Zajištění celodenní stravy na základě zdravé výživy, výběr z několika druhů jídel (individuální přístup při výběru), zajištění dietního stravování, zajištění tekutin. Zajištění kultury a hygieny stravování – prostředí (na pokoji, na lůžku, v jídelně), prostředků (servírovací stolek, speciální příbor). Zajištění konzistence stravy (mixovaná strava, mletá strava, nutri drink …) Zajištění srozumitelnosti názvu stravy (snadné čtení, obrázky, piktogramy). Komunikace při podávání stravy. Nácvik přípravy stravy – sestavení jídelníčku, podpora při nákupu potravin, nácvik a podpora při vaření stravy (krájení….), úklid po vaření a stravě. Nácvik a podpora při výběru vhodného oblečení. Nácvik a podpora při oblékání jednotlivých svršků oděvu, nácvik uložení osobního prádla. Udržení soběstačnosti a sebeobsluhy v oblasti oblékání a svlékání, včetně nácviku a pomoci při používání speciálních pomůcek. Pomoc při přesunu na lůžko, WC, do sprchy, apod., v případě potřeby spočívá i v přímém provedení úkonu ze strany pracovníka. Nácvik přesunu, manipulace s vozíkem, s chodítkem…. Zajištění dostupnosti a používání kompenzačních pomůcek (chodítko, berle, vozík, zvedáky, polohovací pomůcky…) Dopomoc, pomoc, instruktáž, nácvik - ze strany pracovníka při úkonech vstávání, uléhání, změny polohy, manipulace s polohovatelnou postelí. Zajištění přenesení jídla či tekutin (z jídelny na pokoj, k lůžku), podávání stravy, rozdělení stravy na menší kousky, pomoc při konzumaci stravy. Pomoc při uchopení lžíce, příboru, nádoby s nápojem, následná pomoc při přenesení k ústům. Individuální dopomoc při přípravě stravy. Vlastní podávání stravy (i s dopomocí). Slovní doprovázení, dopomoc, pomoc, instruktáž, nácvik ze strany pracovníka při podávání jídla a pití Potřeba podávání stravy skrze sondu (příprava stravy, podání stravy…) Pomoc při orientaci v čase, místě, v osobách.

Stránka 22 z 72


Úkony4 orientaci, samostatném pohybu ve vnitřním i vnějším prostoru,

specifikace úkonu

5

Nácvik při prostorové orientaci, názorná ukázka, fyzické vedení, doprovázení… Pomoc při nácviku používání kompenzačních pomůcek. Zajištění mytí a koupání – ranní a večerní hygiena, sprchování, potřeba umytí zad, koupele na lůžku.

pomoc při úkonech osobní hygieny

pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu

pomoc při základní péči o vlasy a nehty,

pomoc při použití WC

podpora a pomoc při využívání běžně dostupných služeb a informačních zdrojů,

zprostředkování kontaktu se společenským prostředím

Zajištění pomoci a péče při hygieně obličeje, dutiny ústní, očista dásní a jazyka. Pomoc při vyčištění zubů. Pomoc při očistě umělého chrupu, úschova chrupu. Pomoc při čištění brýlí, nasazení naslouchadla, aplikace čoček. Nácvik zajištění hygienických potřeb (nákup kosmetiky, doprovod uživatele…) Pomoc při mytí vlasů a další péče o vlasy. Česání a další úprava vlasů. Pomoc při stříhání nehtů, zajištění ostříhání nehtů na rukou a nohou. Nácvik umývání vlasů, stříhání nehtů. Dopomoc a pomoc při výkonu fyziologických potřeb doprovod na WC, zaujetí vhodné polohy na WC, manipulace s oděvem, s pomůckami při inkontinenci, očista pro provedení potřeby. Převlečení ložního prádla (povlečení) z důvodu inkontinence, úprava postele… Poskytnutí nabídky využití dostupných služeb dle individuálních potřeb uživatele. Zajištění doprovodu (s možností dopravy) pro využití dostupných služeb (zdravotnické služby, pedikúra, manikúra, kadeřnictví, kulturní akce…) Poskytnutí nabídky přístupu k dennímu tisku, časopisům, knihám, internetu, telefonu… Zajištění aktivit podporující sociální začleňování, setkávání se s vrstevníky, účast na kulturních akcích, jarmarcích… Zajištění technickoorganizačního zázemí pro působení různých spolků, klubů, nabídka aktivit.

pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob,

Zajištění rovného a individuálního přístupu k jednotlivým uživatelům, včetně osob imobilních, osamělých. Zajištění informačních zdrojů – nástěnky, PC /internet, telefon. Nácvik používání a obsluha přístrojů (PC, telefonu). Zajištění místa pro společný čas strávený s rodinou ve službě (společenské prostory, kuchyňka, obývací pokoj, atd.). Zprostředkování kontaktu s rodinou (pomoc při psaní dopisů, přání, telefonování), návštěvy, nabídka ubytování.

sociálně terapeutické činnosti

socioterapeutické činnosti, jejichž poskytování vede k rozvoji nebo udržení

Nabídka jednotlivých činností, zpracování předložení a informování o nabídce.

nabídky,

Podpora při výběru a využití nabídky (doprovod uživatele….).

Stránka 23 z 72


Úkony4 osobních a sociálních schopností a dovedností podporujících sociální začleňování osob, volnočasové a zájmové aktivity,

aktivizační činnosti

pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s přirozeným sociálním prostředím,

specifikace úkonu

5

Zajištění prostor a vybavení pro činnosti. Zajištění individuálního přístupu k jednotlivým uživatelům. Podpora uživatele v jeho zájmech, nápomoc při rozvíjení a udržení zájmů a koníčků uživatele. Organizování, zprostředkování, vyhledávání volnočasových aktivit v ně a mimo poskytovanou službu. Předkládání nabídky, podpora uživatele při výběru. Podpora účasti na společenských aktivitách (umění, kultura, sportovní utkání…). Pomoc při navazování a udržování přátelských, sousedských a jiných společenských kontaktů. Nabídka a pomoc při využívání volnočasových aktivit (kluby, setkání, reminiscence, trénink paměti, validace…)

nácvik a upevňování motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností,

pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí

pomoc při komunikaci vedoucí k uplatňování práv a oprávněných zájmů

Podpora a pomoc při upevňování schopností a dovedností: např. umožnění vlastní přípravy stravy (uvaření si vlastního jídla) Podpora při komunikaci, vlastního vyjádření přání a potřeb Respektování tempa uživatele, podporování uživatele při komunikaci. Poskytování sociálního poradenství uživatelům a doprovázení při obstarávání osobních záležitostí, poskytování sociálního poradenství i zákonným zástupcům uživatele. Spolupráce při zajištění duchovních potřeb uživatelů. Zajišťování potřeb a přání uživatele. Zjišťování spokojenosti uživatele Podpora při vyjádření vlastní volby uživatele, vlastního rozhodnutí. Uplatňování práv, vyplývajících s Listiny práv a svobod. Zajištění soukromí uživatele napříč poskytovanými činnostmi (hygiena, oblékání, stravování…)

Využívání služebních vozidel k soukromým cestám uživatelů. Používání elektro spotřebičů, revize elektrospotřebiče. Fakultativní služby Fakultativní činnosti související s péčí o osobu a prostředí, např. kadeřnické služby, masérské, … opravy nábytku, poskytnutí prostoru pro soukromé akce uživatelů, atd.

Další specifické činnosti a úkony

Jednání se zájemcem, zjišťování sociálně nepříznivé situace a potřeb zájemce V rámci poskytování a zajišťování jednotlivých činností dochází k následujícím procesům (např. jednání, informování, slovní doprovod, porady pracovníků na tvorbě pracovního postupu, tvorba, zpracování, aktualizace, vedení dokumentace služby…) směřující k písemnému zaznamenání (např. pracovní postupy služby, záznamy o uživateli, individuální plánování, záznamy průběhu poskytování služby, hodnocení služby, atd.)

Stránka 24 z 72

2012

2013

Podíl %

Podíl %

7%

7%

5%

5%

10%

10%

5%

5%

pomoc při přesunu na lůžko nebo vozík,

5%

5%


5%

5%

pomoc při podávání jídla a pití,

8%

8%

pomoc při prostorové orientaci, samostatném pohybu ve vnitřním i vnějším prostoru,

4%

4%


9%

9%


3%

3%


6%

6%

3%

3%

4%

4%

3%

3%

4%

4%

3%

3%

3%

3%

4%

4%

2%

1%

2%

3%

5%

5%

Základní činnosti


poskytnutí stravy

pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu

pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu

Úkony Ubytování úklid, praní a drobné opravy ložního a osobního prádla a ošacení, žehlení zajištění celodenní stravy odpovídající věku, zásadám racionální výživy a potřebám dietního stravování, minimálně v rozsahu 3 hlavních jídel pomoc při oblékání a svlékání včetně speciálních pomůcek

podpora a pomoc při využívání běžně dostupných služeb a informačních zdrojů, zprostředkování kontaktu se pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s společenským prostředím rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob, socioterapeutické činnosti, jejichž poskytování vede sociálně terapeutické k rozvoji nebo udržení osobních a sociálních činnosti schopností a dovedností podporujících sociální začleňování osob, volnočasové a zájmové aktivity, aktivizační činnosti

pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s přirozeným sociálním prostředím, nácvik a upevňování motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností,

pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů pomoc při komunikaci vedoucí k uplatňování práv a a při obstarávání oprávněných zájmů osobních záležitostí Využívání služebních vozidel k soukromým cestám uživatelů. Používání elektro spotřebičů, revize elektrospotřebiče. Fakultativní činnosti související s péčí o osobu a Fakultativní služby prostředí, např. kadeřnické služby, masérské, … opravy nábytku, poskytnutí prostoru pro soukromé akce uživatelů, atd. Další blíže nespecifikované fakultativní činnosti

Stránka 25 z 72


Úkony

Jednání se zájemcem, zjišťování sociálně nepříznivé situace a potřeb zájemce V rámci poskytování a zajišťování jednotlivých činností dochází k následujícím procesům (např. jednání, informování, slovní doprovod, porady Další specifické činnosti a pracovníků na tvorbě pracovního postupu, tvorba, úkony zpracování, aktualizace, vedení dokumentace služby…) směřující k písemnému zaznamenání (např. pracovní postupy služby, záznamy o uživateli, individuální plánování, záznamy průběhu poskytování služby, hodnocení služby, atd.) Celkem

2012

2013

Podíl %

Podíl %

0%

0%

0%

0%

100%

100%

Činnosti a úkony služby v domovech pro seniory specifikuje vyhláška 505/2006 Sb., kterou se upravují některá ustanovení zákona o sociálních službách, parag. 15. Posouzení oblastí činností a úkonů zůstávalo na jednotlivých poskytovatelích a jejich kvalifikovaném odhadu s přiloženým návodem, jak postupovat při stanovení rozsahu jednotlivých úkonů v rámci časové dispozice (den, týden, měsíc, rok). Z tabulky činností vyplývá, že:  poměrně značnou část věnuje sociální služba problematice podávání stravy. V roce 2012, stejně tak i v roce 2013 se služby při zajištění celodenní stravy spolu s dopomocí při podávání jídla a pití věnovaly průměrně těmto oblastem 18% z celkové dotace 100%.  výraznou část věnují služby pozornost běžným úkonům péče o vlastní osobu a pomoci při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu (shodně s průměrem 33% v obou šetřených letech). Dá se předpokládat, že vytvořením průměru ze všech služeb, které odevzdaly vyplněný dotazník (61 služeb z 65) vznikl poměrně hodnověrný (byť se jednalo o kvalifikovaný odhad) vzorek jakými procenty, sociální služba zajišťuje poskytování základních činností. S ohledem na okruh osob, kterým je sociální služba poskytována, je situace v procentuálním vyjádření poskytování úkonů v základních činnostech v jiných krajích obdobná a to i s ohledem na vlastní zkušenosti, které vyplývají s praxe specializovaného odborníka v oblastech provádění inspekce kvality v sociálních službách. Z analýzy obdržených dotazníků můžeme konstatovat, že i oblasti dalších základních činností jsou naplňovány ne zanedbatelným procentuálním vyjádřením. Jedná se o oblast zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, aktivizační a sociálně terapeutické činnosti, dále oblast pomoci při uplatňování práv a oprávněných zájmů a obstarávání osobních záležitostí.

Stránka 26 z 72

Tedy mohli bychom s určitým uspokojením konstatovat, že dění v DPS není již jen o hygienické péči o uživatele, nebo v péči o jeho osobu, případně v oblasti stravování. Přesto tato procenta zmíněných činností, jsou stále velmi výrazná, jak vyplývá z analýzy. Pro další případné zpracovávání dotazníků by bylo velmi vhodné pracovat nejen s péčovými prvky sociálního rozměru, ale zabývat se i doplňujícími dotazy, jak je to s profesí, úkony a úhradami zdravotními, ať již se jedná o úkony hrazené, či nehrazené.

Fakultativní činnosti a další specifické činnosti Dá se rovněž konstatovat, že oblast poskytování fakultativních služeb není a nebude výrazným a významným z pohledu množství i ceny. Výstupem z dotazníkového šetření je fakt: Fakultativní služby se poskytují. Nejsou však v žádném případě dominantním prvkem při poskytování pobytové sociální služby. Shodně v roce 2012 i 2013 se fakultativní služby podílejí na 100% poskytování služby ve výši 9%. Různost úrovně zpracování u různých poskytovatelů však nelze příliš porovnávat s ohledem na jejich roztříštěnost. Do budoucna je třeba vnímat, že přestože se fakultativní služby poskytují, nejsou a asi nebudou dominantní složkou při poskytování služby DPS. Nicméně může platit hypotéza, že fakultativní služby mohou být signálem, který hovoří o kvalitě poskytované služby. Bylo by rovněž vhodné přiblížit-vytvořit poskytovatelům metodiku fakultativních služeb s příklady, co možno je a co není.

1.11 Personální zajištění služby Personální zajištění je pro kvalitu služeb významné. V organizacích je již dnes problematice personálu věnována značná pozornost; personál je odborně vzděláván, v zařízeních se rozvíjí týmová spolupráce, zároveň je nezbytné pracovníky dále motivovat a podporovat v jejich rozvoji, aby ve službách působily stabilní pracovní týmy s vysokou mírou odbornosti a profesionality. Personální a organizační zajištění služby DPS vyplývá z organizační struktury konkrétního poskytovatele služby, z pozice jednotlivých pracovníků, jejich podřízenosti a nadřízenosti. číslo řádku

Poměry pracovníků v zařízeních

2012

2013

1

Kapacita zařízení

4 520

4 513

2

Počet uživatelů - dle počtu uzavřených smluv

5 476

5 472

3

Počet přepočtených úvazků za sociální službu celkem

2 681

2 660

4

Počet přepočtených úvazků pracovníků v přímé péči

1 593

1 600

5

Počet uživatelů na jednoho pracovníka (přepočtený úvazek) v přímé péči podle kapacity

2,83

2,82

Stránka 27 z 72

Role sociálního pracovníka v sociální službě Sociální pracovník v sociální službě má svou nezastupitelnou roli a při výkonu sociální práce disponuje celou řadou kompetencí. Za kompetence sociálního pracovníka můžeme považovat soubor schopností, dovedností a znalostí. Tyto kompetence se prolínají do několika rolí, které jsou v neustálém pohybu, které sociální pracovník ve službě zastává. Jedná se role: poradenskoterapeutická (poskytovaní služby, podporování a pomáhání v soběstačnosti uživatele, rozvíjení účinné komunikace, orientovat se a plánování postupu); administrativní (zvládání administrativní zátěže, umění komunikace s dalšími institucemi a organizacemi); metodická (implementování odborných znalostí a dovedností, rozumět postupům, koordinování pracovního týmu při tvoření metodických pravidel služby); expertní (nezbytné neustálé zvyšování a doplňování znalostí, odborný růst). Některé role sociální pracovník zastává hlouběji, v ostatních musí oplývat v základní orientaci s připraveností k dalšímu rozvoji. Dále sociální pracovník by měl mít vlastnosti zralé osobnosti - umění jednaní s lidmi, flexibilní, schopnost empatie, citově vyrovnaný a stálý, zachovávat diskrétnost, komunikativní, otevřený a týmový pracovník, umět se vyrovnat s konfliktem, být člověkem organizačně zdatným, důsledný a zodpovědný přístup k práci, schopnost řešit složité situace. Sociální pracovník doprovází uživatele ve službě od samého začátku, tzn. od jednání se zájemcem o službu, přes vyjednávání podmínek smlouvy, nastavení průběhu služby až po samotné poskytování sociální služby. Konkrétní poskytování sociální služby a naplňování práce sociálního pracovníka by mělo fungovat na základě kvalitního a dobrého vztahu sociálního pracovníka s uživatelem, jaký bude, záleží především na osobnosti sociálního pracovníka. Sociální pracovník se ke klientům chová vždy pozitivně, dovede je ocenit a potěšit a přitom působí velmi přirozeně. Dokáže se ptát a naslouchat a takzvaně připojit se k němu. Vytváří bezpečnou atmosféru tak, že nechává vyjadřovat jeho pocity a nepřesvědčuje ho, že je to jinak. 6

Role pracovníka přímé péče v sociální službě Profese pracovníka v sociálních službách vznikla až s přijetím zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Definici pracovníka v sociálních službách nalezneme přímo v zákoně o sociálních službách a to v § 116: Pracovník v sociálních službách vykonává: „přímou obslužnou péči o osoby v ambulantních nebo pobytových zařízeních sociálních služeb…; základní výchovnou nepedagogickou činnost…; pečovatelskou činnost v domácnosti...; a činnosti pod dohledem sociálního pracovníka...“ Pracovník v sociálních službách musí splňovat podmínku odborné způsobilosti, bezúhonnost a zdravotní způsobilosti. Odborná způsobilost se u pracovníka v sociálních službách řídí podle náročnosti vykonávané práce a konkrétně je vymezena v § 116 odst. 5 zákona o sociálních službách. Kompetence člověka vhodného na pozici pracovníka přímé péče zasahují do třech oblastí: Osobnostní kompetence ukazují na vhodnou (případně přijatelnou) dynamiku chování, postoje, vnímání, prožívání, charakterové vlastnosti, motivovanost pro danou práci, osobní vztah k seniorům a stáří jako životní etapě. Pracovní kompetence zahrnují požadovanou minimální kvalifikaci, vědomosti, znalosti, dovednosti, pracovní návyky, předchozí pracovní zkušenosti. Sociální kompetence se týkají schopnosti adekvátně jednat v mezilidských vztazích. Naplňování těchto kompetencí se projevuje v přesném odhadování sociálních situací a jednání jiných osob, schopnosti

6

KOPŘIVA. Karel. Lidský vztah jako součást profese, Portál, 1997

Stránka 28 z 72

uplatňovat přiměřené jednání k dosažení svých cílů, zájmu o práci s lidmi, aktivním přístupu k řešení problémů svých i druhých lidí, taktním přístupu k jiným lidem atd.).7 Pracovníci přímé péče jsou důležitými členy multiprofesních týmů, protože poskytují klientům podporu a pomoc tam, kde je jejich soběstačnost a schopnost sebeobsluhy výrazně omezena. Jsou to právě pracovníci přímé péče, kteří se podílejí na poskytování takové sociální služby, která je založena na celostním přístupu a vede k udržení kvalitního života seniorů.

Administrativní zátěž spojená s poskytnutím služby uživateli Tato oblast dotazníků se ptala na procentní vyjádření písemného vyhotovení dokumentace, tzn. kolik % na celkové přímé práci s uživateli, tvoří administrativa spojená s poskytnutím služby přímo uživateli. Myšleno například uzavření smlouvy, záznamy z jednání se zájemcem, záznamy o průběhu služby, další záznamy z přímé práce s uživateli, nikoliv však administrativu spojenou s celkovým chodem služby (tj. účetnictví, personalistika atd...) . Nebylo nic jednoduchého pro poskytovatele sociální služby DPS procentuálně vyhodnotit poměr administrativní práce pracovníka v přímé péči. Vymezení administrativní práce se tak pohybovalo ve velkém rozmezí, od 5% do 60% práce. V průměru se dá konstatovat, že poskytovatelé odhadli administrativní práci 25% (jedná se kvalifikovaný odhad). Nicméně toto zjištění ukazuje, že administrativa je součástí práce pracovníka v přímé péči a klade tak zvýšené nároky na jeho odborné dovednosti a znalosti.

Počet uživatelů na 1 úvazek pracovníka v přímé péči Dle zjištění z vyplněných dotazníků vyplývá, že v roce 2012 na jednoho přepočteného pracovníka služby v přímé péči připadá 2,83 uživatelů a v roce 2013 je obraz obdobný – na jednoho pracovníka v přímé péči připadají 2,82 uživatelů. Návrh počtu uživatelů na pracovníka v přímé péči:  Optimální varianta  2,30 uživatelů na 1 úvazek pracovníka v přímé péči  Základní varianta  2,55 uživatelů na 1 úvazek pracovníka v přímé péči  Krizová varianta  2,80 uživatelů na 1 úvazek pracovníka v přímé péči Jednou z klíčových aktivit, které si staví projekt za cíl je hodnocení výkonnosti sociálních služeb Cílem této aktivity je zjistit rozsah činností daného druhu služby s přímou vazbou na počet obsloužených klientů a počet potřebných pracovníků v přímé péči. V širší diskuzi pracovní skupiny vyplynulo konsensuálně, jak by měly být nastaveny do budoucna parametry sociální služby domovy pro seniory, jaký počet uživatelů by měl „připadnout“ na jednoho pracovníka v přímé péči. V průběhu odborných diskuzí vyplynula rovněž skutečnost, že nelze jednoznačně rozdělit činnosti poskytované sociální službou na minimální / základní / optimální / nadstandardní / 7

SAZIMOVÁ. Ludmila. Kompetence pracovníků přímé péče v domovech pro seniory, Rigorózní práce, 2008

Stránka 29 z 72

nesouvisející - což byla otázka, kterou si položil zpracovatel dotazníku. Jednou ze základních zásad zákona o sociálních službách je individuální přístup, podpora a pomoc. Protože každý člověk disponuje svoji jedinečnou potřebou, která se mění v čase, nelze absolutně říci, co je minimální, co základní, optimální a co již nesouvisející. To bychom si usurpovali, že potřeby našich uživatelů známe lépe než oni sami. Navrhované počty uživatelů na jednoho pracovníka v přímé péči pro varianty optimální, základní a krizovou jsou uvedeny výše. Tato čísla opíráme především o zkušenosti členů pracovní skupiny. Uvedené hodnoty nevyplývají z předem daných vzorců. Udávané hodnoty jsou těmi, kde bychom se měli ubírat, které ovšem nemusí být konečnou veličinou. S ohledem na skutečnost, že ze spektra nákladů na sociální službu jsou největší položkou náklady na mzdy, považujeme tuto oblast za zásadní pro financování sociální služby Domovy pro seniory s vazbou na kvalitu poskytované péče. Pokud se jedná o použití porovnávacího koeficientu „počet uživatelů připadající na počet celkových přepočtených úvazků“ je situace v Moravskoslezském kraji u různých poskytovatelů velmi odlišná. Z předložených dotazníků vyplývá, že záleží na tom, jaký rozsah doprovodných služeb je v režii poskytovatele (někdo nemá vlastní prádelnu a tak zajišťuje praní prádla dodavatelským způsobem, podobně řeší různí poskytovatelé oblast stravování, úklidu, údržby apod.). Tyto skutečnosti se odráží v rozdílných koeficientech a nelze s nimi pro tuto chvíli bez podrobnější analýzy pracovat. Ze získaných dat dotazníků vyplývá, že na 1 přepočtený úvazek z celkového počtu zaměstnanců v sociálních službách připadalo v roce 2012 – 0,59 přepočteného úvazku pracovníka v přímé péči. V roce 2013 byl tento koeficient 0,60.

1.12 Náklady na personální zajištění služby číslo řádku

1

Podíl nákladů na pracovníky v přímé péči k celkovým osobním nákladům ve službě Průměrný přepočtený počet úvazků pracovníků v přímé péči/průměrný počet přepočtených úvazků celkem

2012

2013

0,59

0,60

2

Celkové personální náklady

763 027 402 Kč

769 178 303 Kč

3

Personální náklady na pracovníky v přímé práci

383 473 982 Kč

383 757 371 Kč

4

Podíl % (3/2 * 100)

50%

50%

Z dotazníkového šetření Evaluace poskytování sociálních služeb v Moravskoslezském kraji vyplývá, že na personální zajištění sociálních služeb byly v Moravskoslezském kraji vynaloženy tyto finanční prostředky:  Celkové mzdové náklady činily v roce 2012 - 763 027 402,- Kč a v roce 2013 - 769 178 303,- Kč.  Z toho připadlo na mzdy/platy pracovníků v přímé péči v roce 2012 - 383 473 982,- Kč a v roce 2013 - 383 757 371,- Kč.

Stránka 30 z 72

 Průměrná měsíční mzda/plat zaměstnance v sociálních službách činil v roce 2012 - 23 713,60 Kč, v roce 2013 – 24 095,50 Kč  Průměrná měsíční mzda/plat pracovníka v přímé péči v roce 2013 činil 20 064,60 Kč, v roce 2013 - 19 991,40 Kč.  Průměrná mzda v roce 2012 činila podle zdroje ČSÚ 25 101,-Kč, průměrná mzda v roce 2013 činila 25 128,-Kč. Údaje uváděné v dotaznících jsou v některých případech velmi zkreslené vzhledem k tomu, jaké hodnoty uváděli někteří poskytovatelé v dotaznících. V 6-ti případech byl průměrný měsíční plat zaměstnanců vyčíslen částkami, které se pohybovaly v rozmezí od 50 tis Kč do 540 tis Kč. Podobně tomu bylo i u pracovníků v přímé péči, kdy se u 2 dotázaných poskytovatelů se pohybovaly měsíční mzdy pracovníků v přímé péči v řádu 30 – 40 tis Kč. Z této skutečnosti vyplývá, že průměrné měsíční mzdy/platy byly a jsou nižší než uváděné. Práce pracovníků v přímé péči jsou náročné jak na fyzickou připravenost, tak na psychickou odolnost pracovníka v přímé péči. S ohledem na skutečnost uvedené průměrné mzdy v roce 2012 a 2013, přičemž ve skupině pracovníků v přímé péči jsou zahrnuti i vysokoškolsky vzdělané osoby (sociální pracovníci), jsou mzdy pracovníků v sociálních službách výrazně podhodnoceny!!! A to i přes navýšení mzdových tarifů v roce 2014 a 2015. V průměru poměr celkových vydaných mzdových prostředků a mzdových prostředků připadajících na pracovníky v přímé péči shodný pro oba analyzované roky je 50%. Tato oblast si zaslouží v následujícím období rovněž důsledné zmapování a správné formulace i pochopení ze strany dotázaných, případně zpracovatelů dotazníků. Zároveň považujeme za zásadní otázku navýšení mzdových prostředků především pro pracovní pozice pracovníků v sociálních službách!!! Z dotazníků rovněž vyplývá, že v roce 2012 bylo evidováno v sociálních službách 2681,4 přepočtených úvazků, z toho připadalo na pracovníky v přímé péči 1592,66 přepočtených úvazků. V roce 2013 sociální služby domovy pro seniory zaměstnávaly 2660,17 přepočtených pracovních úvazků, z toho na přímou péči připadlo 1599,68 přepočtených úvazků. Z této a předcházející kapitoly můžeme usuzovat na správně navržené koeficienty v oblasti počtu uživatelů připadajících na jednoho pracovníka v přímé péči a zároveň hledat systémovou vazbu na princip celostního přístupu k našim uživatelům. Toto obdobně platí pro řešení financování pracovníků z různých finančních zdrojů viz. kapitola 1.3 této zprávy.

Stránka 31 z 72

Multidisciplinární tým a zdroje financování Sociální pracovník - veřejné rozpočty (MPSV, Kraj), PnP, úhrada uživatele

Vedoucí služby - veřejné rozpočty (MPSV, Kraj), úhrada uživatele

Ergoterapeut - veřejné rozpočty (MPSV, Kraj), úhrada uživatele

Nutriční terapeut- veřejné rozpočty (MPSV, Kraj), úhrada uživatele

Psycholog- veřejné rozpočty (MPSV, Kraj), , úhrada uživatele, dotace měst a obce

Pracovník v sociálních službách veřejné rozpočty (MPSV, Kraj), PnP, úhrada uživatele

Všeobecná zdravotní sestra- ZP, úhrada uživatele

Rehabilitační pracovník- ZP, úhrada uživatele

Speciální pedagog- veřejné rozpočty (MPSV, Kraj), , úhrada uživatele, dotace měst a obce

1.13 Spoluúčast obcí na financování služby domovy pro seniory Již z názvu kapitoly vyplývá obsah jejího zaměření a zjišťování. Obecně je známo, že na financování sociálních služeb se podílejí především její uživatelé, zřizovatelé a prostředky z veřejného rozpočtu – prostřednictví kapitoly 313 MPSV. Jak to tedy vypadá s obcemi a jejich příspěvky finanční i nefinanční povahy?

rok 2012 Ostrava 28 214 942 Kč Havířov

11 379 370 Kč

SMO 12 699 000 Kč Kč105 759 302,00 26 543 947 Kč

Frýdek- Místek Ostatní celkem


Stránka 32 z 72

rok 2013 34 751 030 Kč

Ostrava

11 141 465 Kč

Havířov Frýdek-Místek 102515987

25 434 298 Kč

Ostatní celkem


Spoluúčast obcí na financování sociálních služeb je místně velmi odlišná. Z dotazníků vyplývá, že těmi, kdo především přispívají na provoz sociálních služeb, jsou jejich zřizovatelé, případně obce, ve kterých je sociální služba poskytována. Z výše uvedených grafů je zřejmé, že v roce 2013 přispěla města a obce částkou o cca 2,2 mil Kč méně než v roce 2012. V roce 2013 se zvyšuje absolutně podíl ostatních obcí a měst mimo Ostravu. Tato skutečnost může být dána tlakem zřizovatelů na jiné obce a města, jejichž bývali nebo i současní občané jsou uživateli sociálních služeb. Je však bezpodmínečně nutné, aby tato oblast byla podrobena další analýze, která povede k přijetí legislativního rámce, jakou měrou se mají podílet obce nebo rodinní příslušníci uživatelů na financování sociální služby. V převážné míře tíha financování sociálních služeb leží na bedrech zřizovatelů (vyjma dotací z veřejných zdrojů prostřednictvím MPSV, nyní MSK, PNP a úhrady ze strany uživatele). Obce, či města již výše zmíněná se na financování podílejí sporadicky s odůvodněním, že na financování provozu nemají dostatečné prostředky v rozpočtu, případně nevnímají povinnost se na financování podílet s odůvodněním, že finanční prostředky poskytované státním rozpočtem v rámci rozpočtového určení daně jsou v případě osob-uživatelů, kteří mají již trvalé bydliště v obcích zřizovatelů nebo sídelních měst a obcí sociální služby, již poskytovány těmto obcím, městům. Jistě by bylo zajímavé zjistit, jakou měrou se na financování sociálních služeb podílejí samotní rodinní příslušníci. Možnost jednat s rodinnými, případně blízkými osobami o jejich podílu na financování sociální služby je zakomponována obecně v ZSS, uvedena § 71 odst. (3). Povinnost ze strany obcí v oblasti péče o své občany je dána obecně §2 odst. (2) zákona o obcích. Obě povinnosti, resp. možnost a povinnost jsou však a dosud pouze deklaratorního charakteru bez možnosti jasně stanoveného nároku nebo vymahatelnosti. Dlouhodobě neřešení této otázky vede k znevýhodňování a nerovnému přístupu jednotlivých obcí a občanů k problematice financování sociálních služeb a záleží na aktivitě poskytovatelů sociálních služeb, jak tyto neřešené oblasti řeší. Souhrnně lze však říci, že počet poskytovatelů, kteří se obracejí na původně domovské obce svých uživatelů, narůstá.

Stránka 33 z 72

Největším procentuálním přispěvatelem na financování sociálních služeb v MSK je Ostrava a její obvody (64% v roce 2012 a 66% v roce 2013). Za pozornost stojí okomentovat i tu skutečnost, že větší aktivitu v získávání dalších finančních prostředků od obcí, měst vyvíjejí poskytovatelé z řad neziskových organizací a příspěvkových organizací, jejichž zřizovatelem není Ostrava. S ohledem na charakter sociálních služeb, které jsou pobytovými službami, by měly patřit výše zmíněné otázky jako prioritní pro oblast financování sociálních služeb.

1.14 Model sociální služby domov pro seniory Navrhovaný model sociální služby vznikl v rámci diskuze členů pracovní skupiny, kterou tvořili především odborníci z řad poskytovatelů. Je jakýmsi kompromisem, který vychází ze současného stavu a v této chvíli se nám nejedná o zatracování všeho, co je již provozováno. Kapacita zařízení max. 60 osob, členěno do úseků na počet do 12-20 osob. Budova jednopodlažní, maximálně dvoupatrová až třípatrová budova (obývaných) Součástí je zahrada ohraničená plotem pro bezpečný pohyb osob (např. s demencí). Dostupnost zařízení ZÁZEMÍ PRO UŽIVATELE: Pokoje 1-2 lůžkové, velikost jednolůžkového pokoje 14-20m2, velikost dvoulůžkového pokoje 20- 28m2. Na každém pokoji - polohovací postel (elektrické ovládání, vybavená alespoň základní jednodílnou matrací s omyvatelným potahem), variabilní noční stolek, 1-2 šatní skříně uzamykatelné, jedno polohovací (nebo alespoň pohodlné) křeslo, prostor pro vlastní drobnosti (např. nástěnka, polička nebo vitrínka na fotky, obrázky, upomínkové předměty apod.), 1x rádio, 1x televize pokoj uzamykatelný, připojení WiFi a TV. Sociální zázemí náležící ke každému pokoji (vstup přímo z pokoje) WC, sprcha, umyvadlo (bidet). VYBAVENÍ konkrétního ÚSEKŮ: Jídelna pro 12 osob. Kuchyňský kout pro přípravu vlastního jídla. Multifunkční místnost (variabilní) pro uživatele, návštěvy, setkávání, cvičení - místnost o velikosti minimálně 36m2 . Místnost pro volnočasové aktivity (pracovny s látkou, papírem, proutím, hlínou). Místnost pro pračku, sušičku. Místnost pro sklad (uložení kompenzačních pomůcek, hygienických, drogistických). Signalizační zařízení pro přivolání personálu; Úsek vybaven min. 2-4 postelemi s elektrickým zdvihacím systémem. Místnost pro skladování kompenzačních pomůcek (vozíky, chodítka aj.). ZÁZEMÍ PRO PERSONÁL: denní místnost; šatna se sprchovým koutem, umyvadlem; bidetem a WC; Zázemí sociálního pracovníka – jednací místnost pro vedení jednání (se zájemcem o službu, rodinnými příslušníky klientů, opatrovníky, apod.) Dílnu pro správce budovy ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ BUDOVY: Veškeré přístupy bezbariérové (včetně velikosti vstupních dveří do pokoje, bez prahů, schůdků, možnost vyjet z pokoje polohovacím lůžkem, tzn. dveře šířka 1,20m, chodba šířka min. 2 metry). Výtah (možnost převozu postele). Stropy nejsou vyšší než 3m (popřípadě jsou stavebními prvky opticky sníženy). Šířka chodby není větší než 3m. Součástí stavby jsou takzvaná hluchá místa – malá posezení, mírně krytá, nerovnoměrně rozesetá po zařízení,

Stránka 34 z 72

kde si klienti mohou posadit a číst nebo jen přemýšlet, navozující domácí prostředí. Požární signalizace Místnost rehabilitaci a cvičení - k dispozici ultrazvuk, elektroterapii, magnetoterapii a hydroterapii (nadstandard). Místnost pro skladování zahradní techniky – o velikosti cca 25m2. Jedno osobní auto (nákupy, odvoz klientů k lékařům) a jedno větší (transit nebo mini-autobus) Co se týká personálu, především v přímé péči, jsou návrhy, které korespondují s modelem sociální služby uvedeny v kapitole 1. 11. Rovněž již dříve zmíněný přístup k dalšímu vzdělávání je velmi důležitý. Požadavek zákona o sociálních službách na vzdělání zaměstnanců v přímé práci je s ohledem na požadavek zákona nedostatečný. Tato kapitola slouží zřizovatelům a poskytovatelům jako možný směr při úvahách o projektování služby domovů pro seniory. Nedovolujeme si tvrdit, že se jedná o dogma a už vůbec ne ideál, takové ambice tým zpracovatelů nemá. Na základě návrhu modelu služby DPS hovoříme o dostupnosti a zajištění, všem potřebným lidem, nezbytně nutného bezpečí, svobody a odborné péče.

Život v domově? Ano, ale za jakých podmínek! „Žil jsem v dvoupokojovém bytě se svou manželkou. Měli jsme se moc rádi. Vím, že jsem sám a spoustu věcí už nezvládám. Vím, blíží se doba, kdy budu odkázán na pomoc druhých, ale i tak bych se chtěl vypovídat, jak by se mi líbilo prožít ten můj zbytek života. Jsem společenský člověk a rád bych byl s někým na pokoji, ať nejsem sám a mám si s kým popovídat. Pokoj si chci vybavit pár věcmi, které mám rád, a připomínají mi vše to, co jsem již prožil. Miluji své křeslo a to chci mít určitě u sebe. A pár památečných věcí taky. Abych nezapomněl, potřebuji mít na pokoji televizi, rádio a hlavně přivedený internet. Postel jsem v poslední době měl už polohovací, měl jsem vždycky problém s páteří a jsem po operaci. Není matrace jako matrace a není postel jako postel. Když tak o tom přemýšlím, chci, aby součástí našeho pokoje byla sprcha, umývadlo a záchod. Měli jsme doma vždy čisto, uklízeno, čisté prádlo. Už mi přidělili invalidní vozík, ale v rukách mám ještě sílu. Rádi jsme s manželkou chodili na procházku a to mi dodnes zůstalo. Rád bych se dostal nejen na toaletu a do koupelny, ale taky ven na procházku. Dokud mi slouží ruce, chci jezdit, někdy sám a někdy s partou. V baráku jsme měli výtah, kterým jsem jen nerad jezdil, mám radši malé budovy, jsou takové přítulnější. Když jsem říkal, že jsem byl společensky naladěný myslel jsem tím, že jsem měl spoustu kamarádů, kdy jsme si hodně užívali, ale byly chvíle, kdy jsem byl rád jen sám se sebou, v tichu a chtěl bych si tuto svobodu zachovat, aby mě nikdo nenutil jít tam nebo onde. Líbily se nám s manželkou večerní procházky, někdy jsme se vraceli i hodně po půlnoci, a když to půjde, tak bych to tak chtěl. Jak dny běžely, udělali jsme si s manželkou vždy plán na celý týden. Často jsme jezdili do zahraničí a mohl bych ještě dělat přednášky o tom, jak to vypadá v Indii a na Madagaskaru. Potřebuju se cítit dobře a být v bezpečí a chráněn. Považuju za samozřejmost, že pečovatelky a zdravotní sestry se budou ke mně chovat slušně a že se dovolám pomoci, když to budu potřebovat. Nejsem žádný jedlík, ale mám rád dobrá jídla. Nemusí toho být tolik, ale uvítal bych domácí stravu, z místní kuchyně, nebo bych si rád i něco připravil sám pro sebe. Možná by se někdo ke mně přidal. Stránka 35 z 72

Jo, a kdo mi nakoupí potraviny? Rád bych si zašel sám do obchodu, nebo s někým - pro jistotu. Potřeboval bych si udělat pořádek se svými věcmi, prodat byt, podělit trochu děcka. S tím mi snad pomohou. K doktorovi jsem moc nikdy nechodil, ale dneska bych byl rád, kdybych k němu neměl daleko. V bytě jsem pořád něco kutil, dělal poličky, rámoval obrázky. Doufám, že to budu moci dělat i v domově. Kousek od nás je kostelík, kde dodnes chodím na mši. Slyšel jsem, že v domově je hezká kaple a často tam dochází farář, no, to se těším. Kousek od domova je hřbitov, kde je moje Mařenka. Budu ji navštěvovat. Děcka mají ke mně blízko. Máme se rádi.“ Podívejme se trochu zblízka na některé základní požadavky našeho zájemce a budoucího uživatele: A) Místo, kde bude uživatel žít musí mít bezbariérový charakter (pokoj, toaleta, sprcha, předsíň, vstup do pokoje, chodba, výtah lůžkový, vstup do objektu, zahrada, kaple, společenské místnosti, ordinace lékaře, blízké i vzdálenější okolí). Mít možnost si vybavit pokoj svými doplňky bytovými i drobnými estetizujícími prvky, skříně ať jsou přístupné i pro osoby upoutané na invalidní vozík, u lůžka by uživatel rád viděl noční uzamykatelný stolek. Požadavek zájemce je zaměřen i na zajištění soukromí a možnost zvolit si pro sebe nejvhodnější alternativu (např. mít možnost se uzamknout (vlastnit klíč od pokoje), ale i mít zajištěné bezpečí (mít k dispozici signalizační zařízení pro stav nouze, kdy potřebuji pomoc druhého – pečovatelky, sestry). Mít možnost seberealizace i na svém pokoji (poslech hudby – rádio s přehrávačem, sledování tv pořadů, sledovat dění ve světě prostřednictvím internetu). B)

Budova pobytové sociální služby umožňuje zájemci společenské vyžití. V zařízení existují místa, kde může být s návštěvou, v klidném prostředí, soukromí, mohou si uvařit kávu, kde mohu „něco kutit“, místa pro volnočasové aktivity, místa setkávání se s jinými uživateli – pro přednášky, místnost pro rehabilitaci, relaxační místnost. Pro stravování zachovat možnost volby stravování na pokoji nebo v malé jídelně, ale jasně je formulován i požadavek „něco si k jídlu připravit sám“ nebo s dopomocí. Objekt nebude ani veliký, ani vysoký, ale nemusí být ani přízemní, prostě tak, akorát. Zájemce však dává přednost menšímu počtu uživatelů s možností výběru toho, s kým chce hovořit, přátelit se (tedy i více míst, kudy se dá odejít).

C)

Blízké okolí splňuje podmínky dostupnosti – zahrada, klidová zóna, návštěvy kaple – duchovního prostoru. Mít možnost zajít do obchodu, případně něco osobního vyřídit na úřadu, u notáře, či lékaře. Zájemce jasně formuluje požadavek bezbariérový přístup a především klade důraz na svobodu pohybu – noční procházky. Dostat se z budovy ven v kteroukoliv hodinu a zase zpět do budovy.

D)

Personál musí splňovat podmínku lidského přístupu, zachovávat úctu k člověku, zásadu důstojnosti. Zájemce specifikoval požadavek na odbornou zdatnost personálu. Zaměstnanci nejsou jen pečovatelky, rovněž zde patří i sociální pracovníci, zdravotní sestry, aktivizační pracovníci, rehabilitační pracovník ale i další profese (např. zaměstnanci stravovacího úseku, úklidu, prádelny, údržby). Nutné jsou však i dobré pracovní podmínky, mezi které řadíme nejen „mít slušnou výplatu“, ale i dobré zázemí – pracovní prostředí (šatnu, denní místnost, sprchu, toaletu) a v neposlední řadě možnost vzdělávat se v dovednostech potřebných pro naplnění Stránka 36 z 72

lidskosti, odbornosti a taky mít možnost vyventilovat se v bezpečném prostředí (supervize) a někdy vydechnout. U sociálních pracovníků, kteří vedou jednání se zájemci je podmínkou nebýt stále vyrušován při jednáních, mít pro tuto oblast vyčleněný prostor. U našeho zájemce je zřejmé, že nebyl ještě v domově, i když je místní. Je důležité ukázat mu místo, kde by mohl žít, je to úkol sociálního pracovníka. E)

Osobní život. Zájemce sám hovoří o „plánování týdne s manželkou“ a být užitečný. Rovněž podstatná je zmínka o duchovním životě, který vede. Zájemce je na plánování zvyklý a očekává ze strany zaměstnanců poskytovatele, že najde u nich naplnění pocitu bezpečí, rozhovorů a to i s knězem. Není u něj známka „nechci plánovat“. Očekává, že i jeho duševní a duchovní potřeby budou uspokojeny. Svoji užitečnost definuje „i v bytě jsem něco pořád kutil“, „často s manželkou cestovali“ a o své poznání se chce podělit. Požadavek na duševní život zájemce uvádí v části „miluji své křeslo“, památky na své blízké, chci navštěvovat hřbitov.

Tak to je několik vět, několik příkladů, jak bychom mohli vyjít vstříc našemu zájemci. Potřeba zájemce a uživatele je udělat si něco po svém, jak byl v životě zvyklý. Povinností poskytovatele je reagovat pozitivně na potřeby uživatele v dikci základních zásad zákona o sociálních službách: „Rozsah a forma pomoci a podpory poskytnuté prostřednictvím sociálních služeb musí zachovávat lidskou důstojnost osob. Pomoc musí vycházet z individuálně určených potřeb osob, musí působit na osoby aktivně, podporovat rozvoj jejich samostatnosti, motivovat je k takovým činnostem, které nevedou k dlouhodobému setrvávání nebo prohlubování nepříznivé sociální situace, a posilovat jejich sociální začleňování. Sociální služby musí být poskytovány v zájmu osob a v náležité kvalitě takovými způsoby, aby bylo vždy důsledně zajištěno dodržování lidských práv a základních svobod osob.”

1.15 Příklad dobré praxe služby domov pro seniory Níže uvádíme příklady dobré praxe. Příklady – konkrétní příběhy života člověka a sociální služby v domovech pro seniory. Na tomto místě děkujeme všem za zveřejnění svého příběhu. Příklad č. 1 Do našeho Domova byl přijat pan V. D. věk 77 let, který prodělal cévní mozkovou příhodu, následkem toho měl levostrannou parézu a byl upoután na lůžko, nemohl se o sebe sám postarat. Po týdnu sme začali s LTV cvičením, masážemi hlavně atrofovaného svalstva (celková perlička, perlička dolních a horních končetin). Cvičení bylo prováděno na lůžku a na procedury byl pan V. D. převážen na invalidním vozíku. Po necelém roce intenzivního cvičení se dokázal uživatel postavit a pohybovat se po pokoji pomocí záchytných bodů. Dále pokračoval nácvik chůze na vysokém chodítku a postupně pomocí francouzských holí. Pan V. D. už dokáže některé činnosti zvládnout sám a začíná každodenně trénovat na rotopedu, ze začátku pomalejším tempem a po dalším půl roce je schopen ujet i 20 km bez větší přestávky. Začíná se zúčastňovat i nabízené zábavy (dřív se společnosti vyhýbal) – rád si zazpívá, řeší vědomostní kvízy. Začal se zajímat o historickou a válečnou literaturu. Po velmi krátkém nácviku s chodítkem – začal pan V.D. chodit do města s doprovodem a po týdnu – zcela sám. Neustále trénuje, má na pokoji zapůjčeny cvičební pomůcky a akupresurní podložku, v prostorách domova se pohybuje pomocí pouze o jedné francouzské hole. Stránka 37 z 72

Příklad č. 2 Paní V. se do domova přistěhovala začátkem roku 2005 ve svých 89 letech z léčebny pro dlouhodobě nemocné. Paní V byla imobilní, nekomunikující, nedokázala sedět a sama se nemohla ani najíst. Na základě zdravotní a ošetřovatelské péče docházelo u paní V. k pomalému zlepšování jejího zdravotního stavu. Paní V. postupně začala komunikovat, zlepšila se její hybnost rukou, toto vedlo k zvýšení schopnosti se najíst a sedět. U paní jsme započali střídaní poloh, v leže, v sedě, ve stoje za podpory chodítka, postupem času a intenzivnějšího cvičení paní byla schopná také chůze s vysokým chodítkem. Paní V. se postupně natolik zlepšila schopnost pohybu, že dokázala chodit pouze s vycházkovou holí. Rodina paní V. byla velmi překvapena. Změna mobility u paní V. nakonec vedla k přestěhování na jiný pokoj, který si podle svého vkusu zařídila, začala se věnovat opět šití, pečovala o svůj vzhled a objednávala si také soukromou kadeřnici, která za ní do domova docházela pravidelně každý měsíc. Paní V. v našem zařízení žila 4 roky, z toho první rok byl rokem, kdy došlo k tak výrazné změně zdravotního stavu. Zemřela v našem zařízení ve věku 93let, spokojená a šťastná, nalezla zde druhý domov.

Příklad č. 3 Podstatou naší práce je napomoci člověku nejen v oblasti péče, ale především mu napomoci žít plnohodnotný život. Pro uživatele je důležité, aby i po nástupu do zařízení mohl žít jako jeho vrstevníci v přirozeném prostředí a nebyl od života společnosti izolován. Na sociálním začleňování uživatelů maximálně pracujeme a vytváříme pro uživatele stále nové příležitosti. Co je pro nás dnes již samozřejmé? Uživatelům, podle potřeb a přání flexibilně zajišťujeme doprovod a dopravu. Po domluvě flexibilně přizpůsobíme dobu zajištění doprovodu a dopravy podle přání uživatele. Pracovník doprovází uživatele v běžném oděvu. Uživatele s pohybovým omezením se nám pomocí pomůcek daří do života komunity zapojovat (jsme vybaveni speciálními vozíky, pomocí kterých můžeme i s uživatelem trvale upoutaným na lůžko vyjet na projížďky mimo zařízení). Nabídku určitých služeb, nabízející se v přirozeném prostředí, v našem zařízení nahrazujeme pouze pro uživatele, kteří již nemohou ani za pomoci pomůcek či druhé osoby v komunitě využít. Napomáháme k využívání služby či jiné aktivity v přirozeném prostředí. Navštěvujeme s uživateli, za účelem uspokojení jejich duchovní potřeby, v komunitě katolický kostel a evangelickou kapli. S uživateli jezdíme pomocí MHD na naše „okružní jízdy“, během kterých se uživatelé projedou městem a zjistí co je v něm nového. Aktivně spolupracujeme s dalšími organizacemi, např.: Školou Života - která pravidelně pořádá zábavné sportovní utkání. Uživatelé mají možnost pobavit se, udržovat mezilidské vztahy a navázat i nové kontakty. Kluby důchodců – vazby s původním místem bydliště napomáháme uživateli individuálně udržovat, např. tím, že jej dopravíme na jejich pravidelné setkání, kde se má možnost potkat se svými blízkými a může být stále s místem a jemu známými lidmi v kontaktu. Obcemi, ze kterých k nám uživatelé přišli – zajistili jsme pro uživatele zasílání místních zpravodajů, prostřednictvím kterých mají uživatelé zajištěn přísun informací z místa jejich bydliště.

Stránka 38 z 72

Individuálně jezdíme na výlety a také s uživateli do míst jejich rodiště/bydliště. Uživatelům rovněž zajišťujeme dopravu při návštěvě jejich blízkých. Napomáháme uživatelům účastnit se voleb, včetně návštěvy jim určených volebních okrsků (vzhledem k tomu, že řada uživatelů nemá v našem zařízení trvalý pobyt). Uživatelům zajišťujeme přísun informací ze společnosti (pravidelné četby z denního tisku, zprostředkování rozhlasových a televizních zpráv, zajištění přístupu na internet). Pracovníci při aktivizaci uživatelů pracují s notebookem, který využívají zejména pro práci s uživateli trvale upoutanými na lůžko (předávají informace a fotografie z různých míst a akcí, podle přání uživatelů aj.). Při integraci uživatelů významně napomáhají i dobrovolníci:  Jeden z našich uživatelů pan Jan navštěvuje se svojí dobrovolnicí paní Darjou kulturní akce, a to i v jiných obcích, naposledy se byli pobavit na Country večeru pořádaném v Kopřivnici.  Dobrovolnice paní Marie se svojí uživatelkou paní Ludmilou navázala velmi silný vztah, dokonce se ji podařilo vyhledat jejího syna, který již dlouhá léta svoji matku nenavštěvoval. Domluvila s ním osobní návštěvu uživatelky v zařízení, kterou se ji podařilo zrealizovat. Paní Ludmile napomohla naplnit její velké přání.  Dobrovolník Jaromír navštívil rodiště svého uživatele pana Vladislava, ze kterého mu na přání uživatele pořídil fotografie, a společně s klíčovým pracovníkem paní Jindrou jimi vyzdobili jeho pokoj.  Dobrovolník Adam si ze své poznávací cesty v Americe připravil pro uživatele zajímavou besedu, doprovázenou fotografiemi. Uživatele seznámil s životem místního společenství, památkami a prostřednictvím fotografie jim umožnil velmi zajímavý pohled z jednoho mrakodrapu. Při sociálním začleňování napomáhá i rodina uživatele, která má v našem týmu nepostradatelné místo. Podporujeme ji ve spolupráci a stále vytváříme nové příležitosti pro jejich zapojení se do péče o uživatele a života služby.

1.16 Návrh rozvoje služby domov pro seniory Tato kapitola, je jakýmsi souhrnem doporučení, které se prolínají napříč výše zmíněnými kapitolami. Obsah této kapitoly vnímáme jako oblast rozvojovou se zaměřením na blízkou budoucnost. Jedná se o tyto oblasti rozvoje: a)

PRACOVNÍ POZICE / ROLE SOCIÁLNÍHO PRACOVNÍKA A PRACOVNÍKA V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH

Posílení role sociálního pracovníka a pracovníka v sociálních službách v sociální službě domovy pro seniory – toto posílení se týká několika oblastí. V prvé řadě se jedná o posílení role na základě prestiže (legislativní ukotvení v připravovaném zákoně o sociálních pracovnících, schválení zákona), poté oblast rozvoje osobnosti sociálního pracovníka a zároveň i pracovníků v sociálních službách v rámci celoživotního vzdělávání – důraz na vzdělávání a rozšíření znalostí, a v neposlední řadě oblast finančního ohodnocení pracovní pozice pracovníka v sociálních službách a sociálního pracovníka.

Stránka 39 z 72

b)

PŘÍMÁ PRÁCE S UŽIVATELEM

Počet pracovníků /počet úvazků pracovníka v přímé péči versus počet uživatelů. Zajištění kvalitní služby směrem k uživateli – náplň práce, pracovní podmínky, metody práce s uživatelem. Posílení pozice pracovníka v sociálních službách. c)

MULTIDISCIPLINÁRNÍ TÝM

Týmová spolupráce a práce na poskytování sociální služby v DPS. Otázka multidisciplinárního týmu s ohledem na naplnění celostního přístupu k uživateli a jeho financování. d)

PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ROZŠÍŘENÍ DPS

Plánování sociálních služeb s odpovědností vertikálního propojení - Kraj, ORP, obce. Podmínky pro vstup do trhu sociálních služeb za jasně daných podmínek s ohledem na naplnění prvků kvality (standardy kvality sociálních služeb) spolu s podmínkami pro registraci (možné uplatnění navrhovaného modelu sociální služby DPS) e)

TEORIE PŘESAZOVÁNÍ STROMU

Senioři, jejichž domovem se stala, sociální služba domovy pro seniory, potřebují si udržet kontrolu nad rozhodováním. Tzn. zajištění důstojnosti a respektování autonomie uživatele v rámci poskytované služby i za předpokladu zhoršení zdravotního stavu. Pobytová služba zapojuje seniora do činností, nabízí možnost volby, která odpovídá a podporuje identitu seniora, aniž by musel být přemístěn do jiného druhu sociální služby nebo zdravotnického zařízení. Přemýšlení nad propojením služeb DPS a DZR v oblasti pobytových služeb s převažující cílovou skupinou senioři. f)

ROZŠÍŘENÍ ČI DOPLNĚNÍ ZÁKLADNÍCH ČINNOSTÍ

Na základě diskuze členů pracovní skupiny vyplynula na povrch důležitost zajištění péče o duševní a duchovní pohodu-potřeby člověka. Prakticky se tato činnost napříč službami DPS děje, avšak chybí jasné ukotvení v legislativě. g)

PROBLEMATIKA KVALITY PÉČE O TERMINÁLNĚ NEMOCNÉ A UMÍRAJÍCÍ

Urgentní potřeba zásadním způsobem zlepšit péči o umírající ve zdravotnických a sociálních institucích, především v léčebnách pro dlouhodobě nemocné a v domovech pro seniory.8 Uplatňovat prvky terminální a paliativní péče v péči o umírající seniory v pobytové službě. S tímto se váže potřeba vzdělávání pracovníků v sociálních službách, vymezení této práce a poskytování v rámci sociální služby DPS. h)

POVINNOSTI RODINY A OBCE A FINANCOVÁNÍ SLUŽBY

Jasně nastavit a definovat povinnosti rodiny povinnosti obce a financování sociální služby.

8

Výzkum Agentura STEM, rok 2011, zadavatel Cesta domů

Stránka 40 z 72

2 Domovy se zvláštním režimem 2.1

Definice druhu služby dle zákona a vyhlášky

Domovy se zvláštním režimem § 50 zákona (1) V domovech se zvláštním režimem se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu chronického duševního onemocnění nebo závislosti na návykových látkách, a osobám se stařeckou, Alzheimerovou demencí a ostatními typy demencí, které mají sníženou soběstačnost z důvodu těchto onemocnění, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Režim v těch zařízeních při poskytování sociálních služeb je přizpůsoben specifickým potřebám těchto osob. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: (a) poskytnutí ubytování, (b) poskytnutí stravy, (c) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, (d) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, (e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, (f) sociálně terapeutické činnosti, (g) aktivizační činnosti, (h) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

§ 16 vyhlášky (1)

Základní činnosti při poskytování sociálních služeb v domovech se zvláštním režimem se zajišťují v rozsahu těchto úkonů: a) poskytnutí ubytování: 1. ubytování, 2. úklid, praní a drobné opravy ložního a osobního prádla a ošacení, žehlení, b) poskytnutí stravy: zajištění celodenní stravy odpovídající věku, zásadám racionální výživy a potřebám dietního stravování, minimálně v rozsahu 3 hlavních jídel, c) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu: 1. pomoc při úkonech osobní hygieny, 2. pomoc při základní péči o vlasy a nehty, 3. pomoc při použití WC, d) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu: 1. pomoc při oblékání a svlékání včetně speciálních pomůcek, 2. pomoc při přesunu na lůžko nebo vozík, 3. pomoc při vstávání z lůžka, uléhání, změna poloh, 4. pomoc při podávání jídla a pití, 5. pomoc při prostorové orientaci, samostatném pohybu ve vnitřním i vnějším prostoru, e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím: 1. podpora a pomoc při využívání běžně dostupných služeb a informačních zdrojů, 2. pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob,

Stránka 41 z 72

f)

sociálně terapeutické činnosti: socioterapeutické činnosti, jejichž poskytování vede k rozvoji nebo udržení osobních a sociálních schopností a dovedností podporujících sociální začleňování osob, g) aktivizační činnosti: 1. pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s přirozeným sociálním prostředím, 2. nácvik a upevňování motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností, h) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí: pomoc při komunikaci vedoucí k uplatňování práv a oprávněných zájmů. (2) Maximální výše úhrady za poskytování sociálních služeb v domovech se zvláštním režimem činí a) 210 Kč denně celkem za úkony uvedené v odstavci 1 písm. a), včetně provozních nákladů souvisejících s poskytnutím ubytování, b) za úkon uvedený v odstavci 1 písm. b) 1. 170 Kč denně za celodenní stravu, 2. 75 Kč za oběd, včetně provozních nákladů souvisejících s přípravou stravy.

Rozdílnosti služeb Domova pro seniory a Domovy se zvláštním režimem Režimové prvky v režimu domova se zvláštním režimem Z dotazníkového šetření k projektu „Evaluace poskytování sociálních služeb v Moravskoslezském kraji“ vyplynuly na první pohled jen malé rozdíly mezi sociálními službami „Domovy pro seniory“ a „Domovy se zvláštním režimem“. V mnohých případech si s režimovými opatřeními poskytovatelé nevědí rady. Jako reakci na tuto skutečnost uvádíme několik postupů a podnětů pro praxi a z praxe. Pokud bude někdo vnímat, že se ho tyto poznámky netýkají, ať je klidně přeskočí. Na otázku: „Čím je Vaše sociální služba domova se zvláštním režimem zvláštní, jaké režimové prvky uplatňujete v praxi?“ Je zpravidla zodpovězeno: „No, máme tady více zaměstnanců, ti procházejí různými školeními, jak pracovat s našimi uživateli, pak tady máme u dveří kódovací zařízení a tak se z tohoto oddělení dostanou jen ti schopnější,…“  To zásadní, co dělá sociální službu domov se zvláštním režimem zvláštní, jsou především naši uživatelé, tedy Ti, kterým je sociální služba určena – jejich schopnosti, dovednosti, jejich onemocnění viz dikce zákona § 50 (1). Přesto nemůžeme přeskočit ani základní zásady zákona, které jsou uvedeny v § 2 Zákona o sociálních službách.  Požadavek na zvýšený počet zaměstnanců je jistě oprávněný a je definovaný jako doporučení v částech 1. 11 a 2.11 této zprávy. Celým zákonem o sociálních službách se prolínají jako zlatá nit pojmy: individuálně určené potřeby, individuální přístup, individuální plánování. Oprávněnost individuálního přístupu k člověku je ve všech sociálních službách neoddiskutovatelná, avšak zvláštní pozornost si jistě v tomto ohledu zaslouží sociální služba „domov se zvláštním režimem“. Nehovoříme o formálním přístupu, ale o skutečném individuálním přístupu zaměstnance k uživateli v jeho všech omezeních, s důslednou znalostí jednotlivých uživatelů, specifik jejich omezení. A taky jak na co reagovat a jak čemu předcházet a přitom naplňovat požadavky zákona. Žádná paušalizace se nepřipouští. Bez individuálního přístupu, znalosti jednotlivých uživatelů, kterým je sociální služba určena, bez dovedností především sociálních pracovníků, pracovníků v sociálních službách, jak řešit situace, které nás denně potkávají, to nejde. Není přece přípustně, abychom lidi omezili v jejich základních právech jen proto, že nám „utíkají“ z našeho oddělení a paušálně tak omezili všechny uživatele v zařízení nebo její části. Správný postup je poznání, proč náš uživatel odchází a kde směřuje. Tak můžeme najít cestu a vhodný způsob a Stránka 42 z 72

postup při práci s uživatelem. Jistě to vyžaduje znalost, odbornost a rovněž individuální přístup. Obdobně tomu může být u kuřáka, který soustavně porušuje „Domácí řád“ a vesele si kouří na pokoji a každou chvíli může vzplanout nejen on sám, ale s ním i další lidé. Asi nebude ten správný směr ukončit smlouvu o poskytování sociální služby protože „ohrožuje zdraví a bezpečí své, dalších uživatelů a zaměstnanců“. Naopak správnou cestou bude hledat řešení, jak vhodným režimovým prvkem s uplatněním vzájemné dohody můžeme řešit vzniklou situaci. Najdeme jistě další příklady osob závislých na konzumaci návykových látek, požívání alkoholických nápojů, které vede až…, narušování dobrých vzájemných vztahů mezi lidmi, příklady agresivního chování. Všechny situace můžeme i vhodně řešit v týmu odborníků nevyjímaje psychiatra při hledání nejvhodnějších cest jak člověku umožnit realizovat jeho potřeby a neohrozit ostatní. Jistě bylo toho mnoho napsáno a asi se stále opakujeme, ale zásada individuálního přístupu, poznání, hledání a nacházení cest zůstávají stejné. Nadto si dovolíme uvést ještě jeden postřeh, který byl jedním z témat „Diskusního fóra“: „Má smysl, aby byla pobytová zařízení sociálních služeb pro osoby seniorského věku dělena na druhy „domovy pro seniory“ a „domov se zvláštním režimem“? Ve spojení s teorií „Přesazování stromů“, co všechno musíme udělat, abychom mohli starý strom přesadit? Co všechno by se muselo řešit, aby se senior, který přichází do domova pro seniory, nemusel za měsíc, rok, dva,… stěhovat do sociální služby domov se zvláštním režimem, ale zůstal ve „svém“ pokoji do konce svého života. A jaká je praxe? Záměrně tuto oblast ponecháváme otevřenou, aby každý mohl hledat správnou odpověď.

2.2

Provozní doba

Provozní dobou u služby domovy se zvláštním režimem, podobně jakou u sociální služby domovy pro seniory, rozumíme, jaký časový prostor vyplňuje práce pracovníků v sociálních službách, případně zdravotních sester, sociálních pracovníků a dalších doprovodných a pomocných profesí v průběhu 24 hodin za den, týden, měsíc. Sociální služba „domovy se zvláštním režimem“ (dále zkratka DZR) poskytuje služby nepřetržitě. Všechny registrované služby Domovy se zvláštním režimem poskytují pobytovou sociální službu nepřetržitě - 24 hodin denně v celém roce.

2.3

Pracovník v přímé péči

Pracovníky, kteří se podílejí na práci v sociálních službách, přesně vymezuje zákon č.108/2006 Sb., o sociálních službách v paragrafu 115. Pro danou sociální službu DZR jsou to sociální pracovníci a pracovníci v sociálních službách. Výkony sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách definuje zákon o sociálních službách v paragrafech 109, 110 a 116.

Stránka 43 z 72

V Domovech se zvláštním režimem se sociální služby poskytují obdobně jak Domovy pro seniory, s tím, že personální zajištění i prostředí je přizpůsobeno specifickým potřebám uživatele. Tedy zařízení sociálních služeb disponuje určitými režimovými prvky, které mohou nebo jsou charakteristické pro okruh osob, kterým je sociální služba poskytována. I v této službě důležitým znakem celostního přístupu je poskytování péče a pomoci prostřednictvím multidisciplinárního týmu. Multidisciplinární tým zpravidla tvoří pracovníci v sociálních službách, sociální pracovníci, všeobecné zdravotní sestry, nutriční poradci, ergoterapeuti, psycholog, pedagog. Specifickým znakem poskytování služby jsou režimové prvky, kterými zajišťujeme bezpečnost uživatelů za přesně definovaných podmínek. To klade určité nároky na vzdělání a kvalifikaci na personál při práci s lidmi demenci. I v této službě se poskytuje sociální, zdravotní a ošetřovatelská péče. Bližší popis problematiky zdravotní péče viz kapitola 1.3 Pracovník v přímé péči, služba Domovy pro seniory Dotazník se zabýval prací sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách (viz. kapitola 2.10) Tzn. dotazník do svého šetření nezahrnoval postavení zdravotnických pracovníků, přestože tito pracovníci vstupují do přímé péče s uživatelem, byť v zdravotně-ošetřovatelské oblasti. Tento fakt zkresluje výstupy o personálním zajištění služby (viz. kapitola 2.11) V případě uskutečnění nového výzkumu je dobré se zabývat postavením pracovníků zajišťující péči na všech úrovních (pracovníci v sociálních službách, sociální pracovníci, zdravotničtí pracovníci aj.), z hlediska praxe i legislativy. PRACOVNÍK V PŘÍMÉ PÉČI (pro danou službu a daný dotazník) je pracovník, který zajišťuje přímou práci s uživatelem, financován ze zdrojů MPSV (není financován ze zdravotního pojištění), splňuje dikci zákona o sociálních službách sociální pracovník a pracovník v sociálních službách

2.4

Uživatelé domovů se zvláštním režimem podle místa bydliště

Dotazníková oblast řeší problematiku z pohledu posledního trvalého bydliště uživatele. Tedy, laicky řečeno, kde, ve které obci nebo městě, uživatel žil dříve než přišel do služby DZR.

rok 2012

32% 8% 7%

6%

27% 5% 0,1%

1% 1% 2% 2% 3%

5%

Ostrava Havířov Třinec Karviná Frýdek - Místek Opava Orlová Petřvald Krnov Budišov nad Budišovkou Český Těšín Nezjistitelné Ostatní Graf AUGUR Consulting s.r.o.

Stránka 44 z 72

rok 2013

32% 8%

8%

25%

8% 1%

1% 2% 2% 2%

4%

6%

Ostrava Havířov Karviná Třinec Frýdek - Místek Opava Orlová Petřvald Krnov Český Těšín Budišov nad Budišovkou Ostatní Graf AUGUR Consulting s.r.o.

Místa odkud uživatelé přichází, kopírují více méně místa s vyšším počtem obyvatelů. Největší počet uživatelů ve službě DZR pochází z Ostravy (v roce 2012 se jednalo o 466 uživatelů, v roce 2013 se jednalo o 499 uživatelů). Tento fakt potvrzuje i skutečnost kapacity služby DZR v Ostravě (kapacita DZR je 478 osob), kde zaznamenáváme vyšší poptávku než nabídku (o cca 50 osob). V městě Havířov je situace obdobná; město disponuje kapacitou 50 lůžek, ale uživatelů v DZR, kteří pochází původním bydlištěm z Havířova je v roce 2013 127 osob. Havířov nepokrývá svou nabídkou poptávku více jak o 150%. Kapacita služby v městě Třinec (112 osob) odpovídá poptávce a počtu přijatých uživatelů (119 uživatelů v roce 2013). Dá se zkonstatovat, že Třinec je kapacitně soběstačný v případě služby DZR. Ve Frýdku-Místku poskytují různí poskytovatelé sociální službu DZR 109 osobám (totožné pro roky 2012 a2013). Počet obyvatel v zařízeních, kteří pocházejí z Frýdku-Místku, byl v roce 2012 - 79 osob a v roce 2013 - 96 osob. Poskytovatelé služby DZR kapacitně pokrývají nabídku pro obyvatele města Frýdek-Místek. Zvláštní skutečností je město Petřvald, s počtem obyvatel 7 tisíc obyvatel. V sociálně službě DZR je umístěno 27 osob původně z Petřvaldu. Kapacita zařízení je 103 osob. Zdá se, že 1/3 z kapacity zařízení jsou obyvatele Petřvaldu. Tato skutečnost však může být zkreslená právě určením původního bydliště. Obecně se dá konstatovat, že u většiny poskytovatelů je počet uživatelů, kteří pocházejí z místa poskytování sociální služby vždy největší. Tato skutečnost by mohla navozovat princip územní absorpce. U některých poskytovatelů je skutečná obsazenost v roce vyšší než jejich kapacita, tento údaj je dán počtem úmrtí v roce. Existuje ve službě DZR problém místní absorpce? Pokud existuje, zabývejme se problematikou financování těchto sociálních služeb.

Stránka 45 z 72

2.5

Zájemci o službu

Dotazníková oblast řešila problematiku zájemců, kteří si podali žádost o přijetí do sociální služby DZR a důvody jejich odmítnutí ve vztahu k zákonným podmínkám.

Důvody odmítnutí zájemců o službu: A B C D

E

Poskytovatel neposkytuje sociální službu, o kterou osoba žádá. Zájemce nespadá do vymezeného okruhu osob v registru poskytovatelů sociálních služeb. Poskytovatel nemá dostatečnou kapacitu k poskytnutí sociální služby, o kterou osoba žádá. Zdravotní stav osoby, která žádá o poskytnutí pobytové sociální služby, vylučuje poskytnutí takové sociální služby; tyto zdravotní stavy stanoví prováděcí právní předpis. Osobě, která žádá o poskytnutí sociální služby, poskytovatel vypověděl v době kratší než 6 měsíců před touto žádostí smlouvu o poskytnutí téže sociální služby z důvodu porušování povinností vyplývajících ze smlouvy.

2012 podíl %

2013 podíl %

4%

4%

15%

15%

80%

80%

1%

1%

0%

0%

100%

100%

Z dotazníkového šetření vyplývá, že v roce 2012 bylo odmítnuto 52 zájemců, v roce 2013 se jednalo o 70 zájemců o sociální službu DZR. V obou rocích převažuje důvod odmítnutí bod C, tzn. poskytovatel nemá dostatečnou kapacitu k poskytnutí sociální služby, o kterou osoba žádá. V roce 2012 se jednalo o 39 odmítnutí z důvodu kapacity a 59 odmítnutí v roce 2013. Tento údaj vypovídá, že počet zájemců není natolik výrazný jako u služby v Domově pro seniory. Zajímavým výstupem šetření je odmítnutí z důvodu bodu B, tzn., že zájemce nespadá do vymezeného okruhu. Zde vystává na mysl otázka, kdo nespadá konkrétně do této skupiny. Doporučením pro další období by mohla být právě otázka po důslednější specifikaci, o jaké osoby se jedná a tento poznatek využít v rámci rozvoje sociálních služeb na území kraje (o jaké osoby s jakou závislostí, případně onemocněním se jedná, a jaký je jejich počet).

Stránka 46 z 72

Bod E, tzn. osobě, která žádá o poskytnutí sociální služby, poskytovatel vypověděl v době kratší než 6 měsíců před touto žádostí smlouvu o poskytnutí téže sociální služby z důvodu porušování povinností vyplývajících ze smlouvy) vykazuje údaj 0%, o čem toto svědčí? Zvláště v této službě, kdy sociální služba v domovech se zvláštním režimem je poskytována lidem s problémovým chováním. Z doručených dotazníků vyplývá informace o kapacitě sociální služby domovy se zvláštním režimem v 25 zařízeních, v roce 2012 i 2013 kapacita byla 1264 osob, v Moravskoslezském kraji. Poptávka o službu, nepokrývá nabídku služby.

2.6

Mapa poskytovatelů domovů se zvláštním režimem v Moravskoslezském kraji

Domovy se zvláštním režimem je označení pro celoroční pobytová zařízení pro lidi, kteří z důvodu svého onemocnění či postižení potřebují služby přizpůsobit této nemoci či postižení (potřebují „zvláštní režim“). Domovy se zvláštním režimem svou kapacitou jsou zařízení vesměs na úrovni u většiny poskytovatelů v rozmezí mezi 20 – 50 uživateli. Výjimkou jsou poskytovatelé v městě Třinec, Petřvald, Karviná a Ostrava. V těchto případech se však jedná o poskytovatele, kteří mají registrovanou i další sociální službu, kterou je domovy pro seniory. Jedná se o vyšší kapacitu (90 -110 uživatelů). Stránka 47 z 72

Meziročně (2012/2013) došlo k navýšení počtu uživatelů sociální služby, tuto skutečnost průřezově zaznamenáváme takřka u všech poskytovatelů. Přes toto navýšení nelze srovnávat zájem o tuto sociální službu s domovy pro seniory. Otázkou pro další doporučení je: komu jsou tyto služby poskytovány (okruh osob, kterým je sociální služba určena) viz kapitola 2.5. Cílová skupina poskytované sociální služby: V domově se zvláštním režimem se sociální služby poskytují osobám se sníženou soběstačností z důvodu chronického duševního onemocnění, stařecké nebo Alzheimerovy demence či ostatních typů demencí, zejména osobám v seniorském věku. Tento stav nás vede k zamýšlení sjednocení služby DPS a DZR s respektem k okruhu osob, kterým je sociální služba určena při zachování teorie přesazování stromů a postupného využívání navrhovaného modelů sociálních služeb se zaměřením na více jednolůžkových pokojů s vlastní sociálním zařízením. Výjimkou jsou zařízení, které své služby poskytují osobám s mentálním postižením, psychickým onemocněním, osobám ohrožených závislostí, nebo například lidem s psychiatrickým onemocněním ve stabilizovaném stádiu. Tuto cílovou skupinu tvoří především osoby dospělého věku od 18 let.

2.7

Odkud uživatelé přicházejí

Tato oblast závěrečné zprávy se zaměřuje na tu část dotazníků, která hovoří o tzv. „migraci“ uživatelů – odkud přichází a popř. kam směřují, viz následující kapitola 2.8.

Z jiných sociálních služeb se stejným druhem sociální služby Z jiných sociálních služeb s jiným druhem sociální služby Pečovatelská služba

rok 2012 8% 13%

2%

14% 4% 1%

Azylový dům Z domácnosti (rodiny, bez podpory sociální služby) Ze zdravotních služeb (nemocnice)

19% 29% 11%

Léčebna dlouhodobě nemocných Psychiatrická nemocnice Jiné Graf AUGUR Consulting s.r.o.

Stránka 48 z 72

Z jiných sociálních služeb se stejným druhem sociální služby Z jiných sociálních služeb s jiným druhem sociální služby Pečovatelská služba

rok 2013 8%

6% 15%

13%

3% 2% 17% 24% 11%

Azylový dům Z domácnosti (rodiny, bez podpory sociální služby) Ze zdravotních služeb (nemocnice) Léčebna dlouhodobě nemocných Psychiatrická nemocnice Jiné Graf AUGUR Consulting s.r.o.

Z dotazníkového šetření vyplývají tyto skutečnosti:  Majoritní část uživatelů přichází z domácností, přesto jejich počet je procentuálně i absolutně menší než je tomu u sociální služby DPS,  dalšími místy, odkud uživatelé do služby DZR přichází, jsou psychiatrické nemocnice, léčebny dlouhodobě nemocných a ze zdravotnických zařízení.  15% uživatelů (rok 2013) přichází z jiných druhů sociálních služeb – nelze specifikovat, ze kterých sociálních služeb, pravděpodobně z domovů pro seniory vzhledem k převažující cílové skupině senioři  8 % uživatelů (shodně v roce 2012 a 2013) přichází z jiných důvodů, můžeme se pouze domnívat, co to znamená, např. absence terénní ambulantní služby. Toto poměrně vysoké procento s ohledem na svou specifickou pozici by mělo být dalším vhodným námětem pro podrobnější posouzení. Zájemce se nemá kam vrátit z psychiatrické nemocnice, služba DZR řeší bytovou problematiku zájemce, nefunguje návazná pobytová služba. Tento trend, kdy se bytová problematika řeší suplováním pobytové služby je podle našeho vnímání na ústupu.

Stránka 49 z 72

2.8

Kam uživatelé domovů se zvláštním režimem odcházejí, začleňování uživatelů do běžného společenského prostředí Odchod do jiných sociálních služeb se stejným druhem sociální služby Odchod do jiné sociální služby

rok 2012 1% 6%

6%

4% 4%

2%

Do domácnosti (rodiny) 3% Do zdravotních služeb Do školských zařízení (dětské domovy, střediska výchovné péče atd.) Úmrtí Ulice

74%

Jiné

rok 2013 1% 5%

3% 2%

2%

2% 1%


Odchod do jiných sociálních služeb se stejným druhem sociální služby Odchod do jiné sociální služby Do domácnosti (rodiny) Do zdravotních služeb Psychiatrická nemocnice Úmrtí Ulice

83%

Jiné


Z výstupu dotazníků vyplývá skutečnost, že převážná část uživatelů odchází ze zařízení přirozeným způsobem a to úmrtím. Této situaci i odpovídá věkově ohraničení služby domovy se zvláštním režimem. Toto zjištění však již neukazuje, kde konkrétně uživatelé domovů se zvláštním režimem umírají. Vyvstává zde otázka: jedná se skutečně o službu DZR nebo o nemocnici? Pokud se skutečně jedná o službu DZR musíme se zaobírat i péči o uživatele v terminálním stádiu života, která klade zvýšené nároky na pracovníky v přímé péči. Tyto nároky se především promítají do kvalitního poskytování ošetřovatelské péče a zvyšování odbornosti a dovednosti pracovníka, např. práce s prvky paliativní péče. Stejně tak tomu jistě bude i u sociální služby DPS. Další procenta stejnoměrně rozložena vyjadřují, že uživatelé odcházejí do domácího prostředí, do zdravotnických zařízení a taky do jiných sociálních služeb. „Zpět“ do domácnosti odchází ze služby DZR jen velmi omezený počet uživatelů (v roce 2013 se jednalo o 2%).

Stránka 50 z 72

Poměrně vysoké procento je skupina těch uživatelů, kteří odcházejí někde jinde (5% v roce 2013), bez bližšího určení. Jedná se o oblast, kterou je zapotřebí jasně definovat, popř. doplnit. Z 25 odevzdaných dotazníků se jedná o tři poskytovatele.

2.9

Potřeby uživatelů služby domovy se zvláštním režimem

Tato dotazníková oblast se soustředila na zjišťování potřeb uživatelů, resp., které oblasti potřeb sociální služba řeší. Přestože centrem pozornosti je uživatel a jeho potřeby, v dotaznících se vyjadřoval poskytovatel. Prizmatem jeho vnímání mohlo dojít k jistému zkreslení. Pro potřeby dotazníkového šetření pracujeme s kvalifikovaným odhadem. Protože nám není znám proces, jak jednotliví poskytovatelé přistupovali k této velmi důležité oblasti, budou i výstupy z této oblasti jakýsimi dohady a doporučeními. Oblast potřeb

Osobní hygiena


Samostatný pohyb

specifikace potřeb Potřeba mytí a koupání – ranní a večerní hygiena, sprchování, potřeba umytí zad, koupele na lůžku. Potřeba dodržení rituálu při hygieně (doba sprchování, doba koupele, průběh hygieny, potřeba vlastnit pomůcky, uložení kosmetiky) Potřeba podpory a pomoci při výběru toaletních potřeb a pomůcek (šampon, showergel, mýdlo, žínka, zubní pasta, hřeben, houba, ručník) Potřeba hygieny dutiny ústní, očista dásní a jazyka, pomoc při očistě umělého chrupu, úschova chrupu Potřeba podpory a pomoci při udržení soběstačnosti a samostatnosti u hygieny Potřeba péče o vlasy, péče o nehty, potřeba péče o vizáž (potřeba podpory a pomoci), potřeba podpory a péče při holení Potřeba pomoci při výkonu fyziologických potřeb, pomoc při vysazovaní/sesazování na toaletu, pomoc při očistě těla, při úpravě svršků Potřeba podpory a pomoci při používání inkontinentních pomůcek, včetně pomůcek při periodě Potřeba (optického i akustického) bezpečného prostředí u výkonu toalety a koupele, sprchování (paraván), potřeba zachování intimity a důstojnosti člověka, potřeba cítit se čistě, být v čistém oblečení Potřeba hygieny před jídlem a po jídle (umytí rukou apod.) Potřeba mít vlastní oblečení, potřeba výběru, potřeba rozlišení co se mi líbí x nelíbí, potřeba podpory sladit oblečení (s ohledem na počasí, prostředí, příležitost…) Potřeba podpory a pomoci při oblékání (počínaje spodním prádlem, svršky…), potřeba při svlékání a uložení oblečení, potřeba dodržení rituálu – potřeba vlastního časového prostoru Potřeba obouvání, zouvání, potřeba výběru obuvi Potřeba udržení soběstačnosti, sebeobsluhy Potřeba mít vlastní kompenzační pomůcky (chodítko, berle, naslouchadlo, nazouvák…) Potřeba soběstačného a bezpečného pohybu, bezpečného prostředí, potřeba zajištění doprovodu, respektování tempa člověka Potřeba podpory a pomoci orientace v prostoru domova, mimo domov, v okolí, včetně nácviku, potřeba podpory při manipulaci s klíči pokoje, uzamčení a otevření dveří Potřeba podpory a pomoci při změně polohy, vstávání a ulehání, usedání, stoupnutí, sezení mimo lůžko včetně nácviku Potřeba podpory a pomoci při přesunu z lůžka na vozík, potřeba podpory při chůzi (chodítkem…) Potřeba podpory při chůzi po rovině, po schodech Stránka 51 z 72

Oblast potřeb

Stravování

Komunikace


Seberealizace

Péče o zdraví

Bezpečí (rizika) Schopnost při

specifikace potřeb Potřeba manipulace s polohovatelným lůžkem včetně nácviku Potřeba zajištění denního stravování (snídaně, obědy, večeře), dle vlastních potřeb (tuhá strava, mletá strava), dle zásad zdravé výživy, dle diety, dle zvyklostí osoby Potřeba podpory a pomoci při výběru stravy, potřeba při nákupu potravin, potřeba při přípravě stravy včetně nácviku Potřeba podání stravy dle vlastního rozhodnutí (doba jídla, místa, způsob) Potřeba kultury stravování (prostírání, vhodné prostředí, atd.), respektování regionálních zvyklostí Potřeba připravit si stravu dle vlastní chuti (podpora plánování jídla, nákup potravin, podpora při vaření) Potřeba zajištění tekutin, napití Potřeba cítit jídlo v ústech, potřeba kousání něčeho Potřeba podávání stravy skrze sondu Potřeba mluvit, hovořit, potřeba vyjádřit se Potřeba být s někým v kontaktu Potřeba podpory při komunikaci (podpora při výrazovém prostředku, neverbální komunikace, obrázky, piktogramy) Potřeba podpory a pomoci při komunikaci prostřednictvím technologií (telefon, písemná korespondence, emailová korespondence, sociální sítě, SMS zprávy…) Potřeba dostupnosti denního tisku, televize, rádia, internetu Potřeba běžných společenských kontaktů Potřeba udržení kontaktu s vrstevníky, s blízkými osobami, s rodinou, sousedy. Potřeba zajištění duchovních a duševních potřeb Potřeba využívání běžně dostupných veřejných služeb (např. divadlo, knihovna, obecní slavnosti, kavárny….) Potřeba orientace v prostoru a čase Potřeba udržení zájmů a koníčků, oblíbených činností, potřeba pomoci při volbě vhodných prostředků Potřeba účasti na společenských akcích Potřeba žít vnitřní život (duchovní, duševní) Potřeba udržení rituálů (kadeřník, manikúra, pedikúra, masáže) Potřeba naslouchání čteného slova, poslechu rádia, sledování TV, používání internetu Potřeba naplnění volného času, plánování času, hledání možnosti jak trávit čas Potřeba práce – pracovního uplatnění, získávání návyků souvisejících s prací Potřeba vzdělávat se, docházet do školského nebo jiného vzdělávacího zařízení Potřeba ocenění, uznání, potřeba být prospěšný Potřeba mít někoho rád, potřeba partnerství, sexuality Potřeba při zajištění, užívání, uložení léků Potřeba kontaktu s lékařem, doprovodu k lékaři Potřeba dodržení dietního režimu, potřeba podpory a pomoci při jednoduchém ošetření (náplast, obinadlo…) Potřeba péče o duševní a duchovní zdraví, potřeba osvěty, potřeba znát své tělo Potřeba nácviku v používání kompenzačních pomůcek Potřeba bezpečného prostředí (fyzické bezpečí – pohyb, psychické bezpečí – eliminace kontaktu s jinými osobami, potřeba důvěry, mlčenlivosti, pocitu bezpečí) Potřeba eliminace rizik (pohybu, hygieny, používání pomůcek-manipulace s nimi), potřeba vytvoření podmínek pro eliminaci rizik Potřeba důstojného zacházení (oslovování, označení oblečení, volba doby vstávání a Stránka 52 z 72

Oblast potřeb uplatňování práv, oprávněných zájmů


Bydlení

specifikace potřeb uléhání, uzamčení na pokoji a toaletě, potřeba vlastnit OP, hospodařit s penězi, svoboda vyznání…) Potřeba výběru (stravy, oblečení, aktivit…) Potřeba svobodného pohybu (včetně imobilních osob) Potřeba vyjádření osobních postojů, uplatnění politických práv (chci jít k volbám) Potřeba sexuálního vyjádření Potřeba podpory při hospodaření s financemi, při provádění úhrad, využití sociálních dávek, nácvikové techniky Potřeba podpory osobních kompetencí – při zajištění dokladů, nakládání s majetkem, zajištění pohřbu… Potřeba duchovní péče (chodit do kostela, rozhovor s knězem) Potřeba podpory doprovázení Potřeba podpory a pomoci při docházce do školy, kurzu, do práce, při využívání návazných služeb Potřeba podpory a pomoci při výběru bydlení - kde chci bydlet s ohledem na handicap, zařízení pokoje, potřeba uzamčení pokoje, skříňky. Potřeba bydlet s kým chci (volba spolubydlícího), potřeba změny pokoje, místa bydlení Potřeba mít svůj komfort – intenzita tepla, světlo. Potřeba vlastního majetku včetně elektrospotřebičů a péče o něj. Přístup na internet. Potřeba prostoru pro seberealizaci (šicí stroj…) Potřeba pomoci při úklidu pokoje, potřeba zajištění praní prádla, žehlení prádla, potřeba výměny ložního prádla, uložení ložního i osobního prádla, stlaní postele

Oblasti potřeb uživatelů Stravování Osobní hygiena Bydlení Zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu Komunikace Péče o zdraví Samostatný pohyb Zajištění a kontakt se společenským prostředím Seberealizace Schopnost při uplatňování práv, oprávněných zájmů Schopnost při obstarávání osobních záležitostí Další potřeby, neuvedené ve výčtu CELKEM

2012

2013

Podíl procent %

Podíl procent %

12% 11% 9% 9% 8% 8% 8% 7% 7% 7% 6% 1% 100%

12% 11% 9% 9% 8% 8% 7% 7% 7% 7% 6% 1% 100%

Získaná data ukazují na poměrně vyrovnané potřeby uživatelů služby, které řeší sociální služba. Nejvyšší hodnoty jsou u potřeby hygiena, stravování, bydlení a oblast péče o vlastní osobu. Přesto u oblastí jako samostatný pohyb, komunikace, péče o zdraví, seberealizace a další nezaznamenáváme větší výkyvy. Rovněž u jednotlivých dotazníků v oblasti potřeb až na výjimky, zjišťujeme poměrně stabilní portfolio potřeb uživatelů.

Stránka 53 z 72

Tyto výkyvy nejsou patrné ani z meziročního srovnání (2012, 2013). Bylo by vhodné tuto oblast sledovat v dlouhodobém horizontu a provést sladění oblastí potřeb a činností tak, aby se dalo analyzovat, jak jsou sociální služby DZR schopny naplňovat potřeby uživatelů. V kontextu se sledovanými potřebami je možno s uspokojením konstatovat, že potřeby osob se nezaměřují pouze na stravování a hygienu, případně bydlení, ale potřeby jsou v rovnoměrném spektru, což je velmi pozitivní zjištění, že lidé řeší široké spektrum svých potřeb. Ve struktuře, která je dána dotazníkem, by mohlo dojít k výraznému zkreslení při porovnávání potřeb a činností. Z jednotlivých dotazníků je však zřejmé, že se jednalo o kvalifikovaný odhad a není možné striktně brát ty nebo ony odhady za jasné a správné. Dobře posoudit oblast potřeb a oblast činností by bylo možné za předpokladu jednotné metodiky. Pokud nebude realizováno sladění potřeb a činností bude se vždy jednat o odhad, který by v sobě zahrnoval spoustu hypotéz. Potřeby u služby DZR se nijak neliší od potřeb u služby DPS. Ideální stavem by bylo, kdyby služba DZR u spektra posuzovaných a cílových skupin uživatelů nemusela existovat – například by existovala pouze jedna sociální služba pobytové sociální péče (v současné době prováděna dotazníková aktivita v rámci projektu změny typologie – druhu sociálních služeb, která je realizována z pověření MPSV). Porovnáním služeb DZR a DPS zároveň docházíme k těmto zjištěním: Potřeba řešení oblasti stravování je zvýšena meziročně o 1% shodně a osobní hygieny je zvýšena proti DZR meziročně o 3 a 4%. Mírně je potlačena oblast bydlení a komunikace. Nově vystupuje na povrch problematika bezpečí a rizik. Pro objektivnější analýzu bychom potřebovali znát, zdali kvalifikovaný odhad byl stanoven „od boku“, nebo jej poskytovatel vyplňoval na základě např. zjišťování potřeb zájemce o službu a navazujícího procesu individuálního plánování, jeho hodnocení apod. Tento způsob hodnocení by jistě vyžadoval čas a podrobné zmapování provozních a procesních systémů poskytovatelů. Identifikace potřeb zájemce a naplnění těchto potřeb je zásadní oblastí pro další poskytování sociální služby – velmi záleží na odborných a lidských schopnostech sociálního pracovníka a multidisciplinárního týmu.

2.10 Činnosti a úkony služby domovy se zvláštním režimem Procentuální zjišťování rozsahu/objemu prováděných úkonů a činností vychází ze základních činností, které přísluší službě DZR a jsou v souladu s platnou legislativou. Poskytovatelé pro vyplňování dotazníků obdrželi návodné příklady, jak postupovat při jejich kvantifikaci. Přesto i zde musíme konstatovat, že se jedná o kvalifikovaný odhad.

Stránka 54 z 72


Úkony10

ubytování poskytnutí ubytování

úklid, praní a drobné opravy ložního a osobního prádla a ošacení, žehlení

poskytnutí stravy


pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí


specifikace úkonu11 Podání informací před přijetím, seznámení s možnostmi zařízení, doporučenými předměty, které si sebou může vzít (např. poličky, obrazy, křeslo, stolek, lednice). Zajištění ubytování na pokoji, poskytnutí standardní výbavy postel, noční stolek, šatní skříň, lůžkoviny - polštář, přikrývka, povlaky, prostěradlo; uspořádaní pokoje, dovybavení…. Zajištění možnosti uzamčení pokoje, skříňky. Umožnění vybavení vlastním nábytkem a lůžkovinami, elektrospotřebiči (TV, rádio, lampa…). Proškolení uživatelů. Seznámení s pravidly života ve službě a vnitřními směrnicemi souvisejícími s ubytováním. (výměna pokoje, vybavení, vstup do budovy, atd.) Doprovázení uživatele při seznámení se se spolubydlícími, s orientací v budově, seznámení s prostředím, okolím, s využíváním doplňkových služeb, seznámení s pravidly dodržování soukromí. Pravidelné úkony spojené s ubytováním - výměna ložního prádla, převlečení lůžkovin, stlaní postelí, úprava lůžkovin. Nácvik úklidu pokoje, vysávání, utření prachu, výměna lůžkovin, uložení osobních věcí. Zajištění úklidu, praní a drobných oprav – seznámení se s průběžným harmonogramem. Poskytnutí nabídky možnosti výběru: způsobu praní osobního prádla, způsobu drobných oprav, označení prádla. Nácvik třídění prádla, praní prádla, úklidu osobních věcí, žehlení prádla. Zajištění celodenní stravy na základě zdravé výživy, výběr z několika druhů jídel (individuální přístup při výběru), zajištění dietního stravování, zajištění tekutin. Zajištění kultury a hygieny stravování – prostředí (na pokoji, na lůžku, v jídelně), prostředků (servírovací stolek, speciální příbor). Zajištění konzistence stravy (mixovaná strava, mletá strava, nutridrink …) Zajištění srozumitelnosti názvu stravy (snadné čtení, obrázky, piktogramy). Komunikace při podávání stravy. Nácvik přípravy stravy – sestavení jídelníčku, podpora při nákupu potravin, nácvik a podpora při vaření stravy (krájení….), úklid po vaření a stravě. Zajištění mytí a koupání – ranní a večerní hygiena, sprchování, potřeba umytí zad, koupele na lůžku. Zajištění pomoci a péče při hygieně obličeje, dutiny ústní, očista dásní a jazyka. Pomoc při vyčištění zubů. Pomoc při očistě umělého chrupu, úschova chrupu.

9

dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů dle vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách 11 jedná se o ilustrativní a návodnou specifikaci úkonů, která zahrnuje činnost pracovníka v rozsahu: potřebnost a nutnost slovního instruování, dopomoc, pomoc či přímé provedení směrem k uživateli 10

Stránka 55 z 72

Základní činnosti9 podmínek pro osobní hygienu

Úkony10



pomoc při oblékání a svlékání včetně speciálních pomůcek

pomoc při přesunu na lůžko nebo vozík



pomoc při podávání jídla a pití

zprostředko vání

specifikace úkonu11 Pomoc při čištění brýlí, nasazení naslouchadla, aplikace čoček Nácvik zajištění hygienických potřeb (nákup kosmetiky, doprovod uživatele,…). Pomoc při mytí vlasů a další péče o vlasy. Česání a další úprava vlasů. Pomoc při stříhání nehtů, zajištění ostříhání nehtů na rukou a nohou. Nácvik umývání vlasů, stříhání nehtů. Dopomoc a pomoc při výkonu fyziologických potřeb - doprovod na WC, zaujetí vhodné polohy na WC, manipulace s oděvem, s pomůckami při inkontinenci, očista pro provedení potřeby. Převlečení ložního prádla (povlečení) z důvodu inkontinence, úprava postele… Nácvik a podpora při výběru vhodného oblečení. Nácvik a podpora při oblékání jednotlivých svršků oděvu, nácvik uložení osobního prádla. Udržení soběstačnosti a sebeobsluhy v oblasti oblékání a svlékání, včetně nácviku a pomoci při používání speciálních pomůcek. Pomoc při přesunu na lůžko, WC, do sprchy, apod., v případě potřeby spočívá i v přímém provedení úkonu ze strany pracovníka. Nácvik přesunu, manipulace s vozíkem, s chodítkem… Zajištění dostupnosti a používání kompenzačních pomůcek (chodítko, berle, vozík, zvedáky, polohovací pomůcky…). Dopomoc, pomoc, instruktáž, nácvik - ze strany pracovníka při úkonech vstávání, uléhání, změny polohy, manipulace s polohovatelnou postelí. Zajištění přenesení jídla či tekutin (z jídelny na pokoj, k lůžku), podávání stravy, rozdělení stravy na menší kousky, pomoc při konzumaci stravy. Pomoc při uchopení lžíce, příboru, nádoby s nápojem, následná pomoc při přenesení k ústům. Individuální dopomoc při přípravě stravy. Vlastní podávání stravy (i s dopomocí). Slovní doprovázení, dopomoc, pomoc, instruktáž, nácvik - ze strany pracovníka při podávání jídla a pití. Podpora a pomoc při podávání stravy skrze sondu (příprava stravy, podání stravy…).

pomoc při prostorové Podpora a pomoc při orientaci v čase, místě, v osobách. orientaci, samostatném pohybu Nácvik při prostorové orientaci, názorná ukázka, fyzické vedení, ve vnitřním i vnějším doprovázení… prostoru Pomoc při nácviku používání kompenzačních pomůcek. podpora a pomoc při Poskytnutí nabídky využití dostupných služeb dle individuálních využívání běžně potřeb uživatele.

Stránka 56 z 72

Základní činnosti9 kontaktu se společenský m prostředím



pomoc při uplatňování práv, oprávněnýc h zájmů a při

Úkony10

specifikace úkonu11

dostupných služeb a Zajištění doprovodu (s možností dopravy) pro využití informačních zdrojů dostupných služeb (zdravotnické služby, pedikúra, manikúra, kadeřnictví, kulturní akce…). Poskytnutí nabídky přístupu k dennímu tisku, časopisům, knihám, internetu, telefonu. Zajištění aktivit podporující sociální začleňování, setkávání se s vrstevníky, účast na kulturních akcích, jarmarcích… Zajištění technickoorganizačního zázemí pro působení různých pomoc při obnovení spolků, klubů, nabídka aktivit. nebo upevnění Zajištění rovného a individuálního přístupu k jednotlivým kontaktu s rodinou a uživatelům, včetně osob imobilních, osamělých. pomoc a podpora při Zajištění informačních zdrojů – nástěnky, PC /internet, telefon. dalších aktivitách Nácvik používání a obsluha přístrojů (PC, telefonu). podporujících sociální Zajištění místa pro společný čas strávený s rodinou ve službě začleňování osob (společenské prostory, kuchyňka, obývací pokoj, atd.). Zprostředkování kontaktu s rodinou (pomoc při psaní dopisů, přání, telefonování), návštěvy, nabídka ubytování. socioterapeutické Nabídka jednotlivých činností, zpracování nabídky, předložení a činnosti, jejichž informování o nabídce. poskytování vede k rozvoji nebo udržení Podpora při výběru a využití nabídky (doprovod uživatele…). osobních a sociálních schopností a Zajištění prostor a vybavení pro činnosti. dovedností podporujících sociální Zajištění individuálního přístupu k jednotlivým uživatelům. začleňování osob Podpora uživatele v jeho zájmech, nápomoc při rozvíjení a udržení zájmů a koníčků uživatele. volnočasové a zájmové Organizování, zprostředkování, vyhledávání volnočasových aktivity aktivit uvnitř a mimo poskytovanou službu. Předkládání nabídky, podpora uživatele při výběru. Podpora účasti na společenských aktivitách (umění, kultura, pomoc při obnovení sportovní utkání…). nebo upevnění kontaktu s přirozeným Pomoc při navazování a udržování přátelských, sousedských a sociálním prostředím jiných společenských kontaktů. Nabídka a pomoc při využívání volnočasových aktivit (kluby, nácvik a upevňování setkání, reminiscence, trénink paměti, validace…). motorických, Podpora a pomoc při upevňování schopností a dovedností: psychických a např. umožnění vlastní přípravy stravy (uvaření si vlastního sociálních schopností a jídla). dovedností Podpora při komunikaci, vlastního vyjádření přání a potřeb. Respektování tempa uživatele, podporování uživatele při pomoc při komunikaci komunikaci. vedoucí k uplatňování Poskytování sociálního poradenství uživatelům a doprovázení práv a oprávněných při obstarávání osobních záležitostí, poskytování sociálního zájmů poradenství i zákonným zástupcům uživatele. Spolupráce při zajištění duchovních potřeb uživatelů. Zajišťování potřeb a přání uživatele. Zjišťování spokojenosti Stránka 57 z 72

Základní činnosti9 obstarávání osobních záležitostí

Fakultativní služby

Další specifické činnosti a úkony

Úkony10

specifikace úkonu11

uživatele Podpora při vyjádření vlastní volby uživatele, vlastního rozhodnutí. Uplatňování práv, vyplývajících s Listiny práv a svobod. Zajištění soukromí uživatele napříč poskytovanými činnostmi (hygiena, oblékání, stravování…). Podpora a pomoc při rozvíjení schopnosti komunikovat. Nácvik komunikace s pomocí piktogramů, obrázků. Nácvik jednání s úřady, soudy, zaměstnavateli, vyřizování úředních listin, vyplňování formulářů, úředních tiskopisů, podpora a pomoc při vyřizování úřední korespondence. Využívání služebních vozidel k soukromým cestám uživatelů. Používání elektrospotřebičů, revize elektrospotřebičů. Fakultativní činnosti související s péčí o osobu a prostředí, např. kadeřnické služby, masérské, … opravy nábytku, poskytnutí prostoru pro soukromé akce uživatelů, atd. Jednání se zájemcem, zjišťování sociálně nepříznivé situace a potřeb zájemce. V rámci poskytování a zajišťování jednotlivých činností dochází k následujícím procesům (např. jednání, informování, slovní doprovod, porady pracovníků na tvorbě pracovního postupu, tvorba, zpracování, aktualizace, vedení dokumentace služby…) směřující k písemnému zaznamenání (např. pracovní postupy služby, záznamy o uživateli, individuální plánování, záznamy průběhu poskytování služby, hodnocení služby, atd.)

2012

2013

Podíl %

Podíl %

6%

6%

5%

5%

9%

9%

pomoc při osobní hygieně pomoc při úkonech osobní hygieny nebo poskytnutí pomoc při základní péči o vlasy a nehty, podmínek pro osobní pomoc při použití WC hygienu pomoc při oblékání a svlékání včetně speciálních pomůcek

9% 4%

9% 4%

5%

5%

5%

5%


pomoc při přesunu na lůžko nebo vozík

4%

4%


4%

4%

pomoc při podávání jídla a pití

8%

8%

5%

5%

4%

4%


Úkony


ubytování úklid, praní a drobné opravy ložního a osobního prádla a ošacení, žehlení

poskytnutí stravy


pomoc při prostorové orientaci, samostatném pohybu ve vnitřním i vnějším prostoru zprostředkování kontaktu podpora a pomoc při využívání běžně dostupných služeb se společenským a informačních zdrojů

Stránka 58 z 72

2012

2013

Podíl %

Podíl %

pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob

4%

4%


socioterapeutické činnosti, jejichž poskytování vede k rozvoji nebo udržení osobních a sociálních schopností a dovedností podporujících sociální začleňování osob

4%

4%

5%

5%


pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s přirozeným sociálním prostředím nácvik a upevňování motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností

4%

4%

5%

5%

3%

3%

2%

2%

4%

4%

1%

1%

100%

100%

Základní činnosti prostředím

Úkony

pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů pomoc při komunikaci vedoucí k uplatňování práv a a při obstarávání oprávněných zájmů osobních záležitostí Fakultativní služby Jednání se zájemcem, zjišťování sociálně nepříznivé situace a potřeb zájemce. V rámci poskytování a zajišťování jednotlivých činností dochází k následujícím procesům (např. jednání, informování, slovní Další specifické doprovod, porady pracovníků na tvorbě pracovního postupu, činnosti a úkony tvorba, zpracování, aktualizace, vedení dokumentace služby…) směřující k písemnému zaznamenání (např. pracovní postupy služby, záznamy o uživateli, individuální plánování, záznamy průběhu poskytování služby, hodnocení služby, atd.) Metodiky Celkem

Při zjišťování, jaké procento času z celkového pracovního fondu se zaměstnanci věnují té, které oblasti, je nutno konstatovat, že se jedná opět o kvalifikovaný odhad. V konkrétních dotaznících výkyvy u některých činností a poskytovatelů jsou výrazné, např. úkon pomoc při podávání jídla a pití od 4% po 29%, dále aktivizační činnosti od 0,15% po 13%. Stejné výkyvy můžeme však spatřit i u zjišťování potřeb, které sociální služba řeší. Nelze identifikovat, zdali je dána tato skutečnost cílovou skupinou u poskytovatele nebo jen jde o odhad. U činností by bylo do budoucna možné vytvořit metodu a systém, podle kterého by se dal měřit čas u jednotlivých uživatelů a tak by se dala činnost poměrně přesně vyhodnotit. Otázkou však zůstává, k čemu dané data budou sloužit. Pokud by směřovala k „ceně za činnost či úkon“, stala by se z této hodnoty subjektivní nepravda a poškozovala by poskytovatele, jehož klientela je poněkud „náročnější“ z pohledu péče o specifickou cílovou skupinu. Zajímavější by pochopitelně bylo říci, kolik času průměrně strávíme při práci na té, či oné činnosti a co je na této činnosti nosné a to, pokud to lze (i technicky) zjednodušit, zkrátit. Z pohledu meziročního srovnání nelze sledovat výrazné výkyvy. Opět by byla možnost z pohledu sociodemografického tuto oblast sledovat dlouhodobě, abychom mohli vyvodit nějaké závěry – kam směřuje populace s ohledem na okruh osob, kterým je sociální služba určena, místo a čas.

Stránka 59 z 72

Fakultativní činnosti a další specifické činnosti Výstupem je: Fakultativní služby se poskytují. Nejsou však v žádném případě dominantním prvkem při poskytování pobytové sociální služby. Shodně v roce 2012 i 2013 se fakultativní služby podílejí na 100% poskytování služby ve výši 3%. Různost úrovně zpracování u různých poskytovatelů však nelze příliš porovnávat s ohledem na jejich roztříštěnost. Možnost srovnání potřeb a činností je možné pouze v případě, že jasně se definují ukazatele (potřeby, činnosti) tak, aby sobě odpovídaly. Do budoucna je třeba vnímat, že fakultativní služby se poskytují, nejsou a asi nebudou dominantní složkou při poskytování služby DZR.

2.11 Personální zajištění služby číslo řádku

Poměry pracovníků

2012

2013

1

Kapacita zařízení

1 264

1 264

2

Počet uživatelů - dle počtu uzavřených smluv

1 392

1 505

3

Počet přepočtených úvazků za sociální službu celkem

776,3

819,5

4

Počet přepočtených úvazků pracovníků v přímé péči

484,0

517,4

5

Počet uživatelů na jednoho pracovníka v přímé práci podle kapacity

2,6

2,4

V dotazníkové tabulce pro zjišťování počtu úkonů, jejich časové náročnosti a počtu pracovníků (přepočtených úvazků pracovníků v přímé péči) můžeme konstatovat: přestože bereme v úvahu kvalifikovaný odhad, někteří poskytovatelé poměrně přesně vystihli oblast přepočtených úvazků v přímé práci a úvazky ve výše uvedené tabulce jsou takřka totožné s těmi, které dává součet při výčtu úkonů a jejich přepočtu na úvazky. Tato skutečnost však není stejná u všech poskytovatelů. Někdy, při porovnání tabulek jsou rozdílné počty úvazků pracovníků v přímé péči s rozdílem až 7 úvazků. Z toho je zřejmé, že ne vždy se jednalo při výpočtu o kvalifikovaný odhad. Pro příště by bylo vhodné vysvětlit poskytovatelům, že úvazky by mohly více méně sobě odpovídat. Vzorce a pravidla, podle kterých se postupovalo, a vzájemné vztahy mezi nimi spolu komunikují a lze prostou zkouškou zjistit, jak na tom poskytovatelé jsou. Pro tyto rozdílnosti by bylo vhodné v této chvíli se údaji samotnými nezabývat a orientovat se na metodiku výpočtu tak, aby všichni poskytovatelé měli nastavené stejné parametry a shodné postupy. Pak bychom mohli provádět i jakési „normování“ úkonů. Nicméně jen pro jakousi orientaci a s jakousi pravděpodobností můžeme tvrdit, že největší „pozornost“ se ve službě věnuje pomoci při podávání jídla a pití, zajištění celodenní stravy, pomoc při vstávání z lůžka, změna polohy, při uléhání a pomoc při úkonech osobní hygieny. Kapacita v zařízení DZR je shodná pro oba sledované roky. Počet uzavřených smluv s uživateli však meziročně vzrostl o 113 osob na 1505 (2013). Stejně tak vzrostl i počet pracovníků v přímé péči: z 484 přepočtených úvazků na 517,4 – tedy o 33,4 přepočtených úvazků. Těmto údajům odpovídají i Stránka 60 z 72

poměry mezi kapacitou zařízení a přepočteným počtem úvazků pracovníků v přímé práci. V roce 2012 byl poměrový koeficient 2,6 a v roce 2013 byl 2,4. To tedy znamená, že na jeden přepočtený úvazek pracovníka v přímé práci, zjednodušeně na jednoho pracovníka v přímé práci, „připadlo“ v roce 2012 2,6 uživatelů, v roce 2013 to byli „pouze“ 2,4 uživatelé. Při porovnání dotazníkových tabulek vyplněných jednotlivými poskytovateli pozorujeme výrazné rozpětí poměrových koeficientů: od 1,15 do 5,00 v roce 2012 a v roce 2013 se koeficienty pohybovaly v rozpětí od 1,23 do 3,82. Meziročně jsme tedy u služby DZR zaznamenali nárůst personálu v přímé péči.. Tuto situaci můžeme vyhodnotit jako jeden z pozitivních faktorů, které mohou dále ovlivňovat kvalitu sociální služby. Realisticky však můžeme říci, že v roce 2012 některé služby vznikaly a proto kapacita i počet pracovníků v přímé práci mohou být touto skutečností poznamenány. Jednou z klíčových aktivit, které si staví projekt za cíl je hodnocení výkonnosti sociálních služeb Cílem této aktivity je zjistit rozsah činností daného druhu služby s přímou vazbou na počet obsloužených uživatelů a počet potřebných pracovníků v přímé péči. V širší diskuzi pracovní skupiny vyplynulo konsensuálně, jak by měly být nastaveny do budoucna parametry sociální služby domovy se zvláštním režimem, jaký počet uživatelů by měl „připadnout“ na jednoho pracovníka v přímé péči. Navrhované počty uživatelů na jednoho pracovníka v přímé péči pro varianty optimální, základní a krizovou jsou uvedeny níže. Tyto údaje opíráme především o zkušenosti členů pracovní skupiny. Uvedené hodnoty nevyplývají z předem daných vzorců. Udávané hodnoty jsou těmi, kde bychom se měli ubírat, které ovšem nemusí být konečnou veličinou. S ohledem na skutečnost, že ze spektra nákladů na sociální službu jsou největší položkou náklady na mzdy, považujeme tuto oblast za zásadní pro financování sociální služby Domovy se zvláštním režimem s vazbou na kvalitu poskytované péče.

Návrh počtu uživatelů na 1 úvazek pracovníka v přímé péči  Optimální varianta 2,20 uživatele na 1 úvazek pracovníka  Základní varianta 2,45 uživatele na 1 úvazek pracovníka  Krizová varianta 2,70 uživatele na 1 úvazek pracovníka Pokud se jedná o použití porovnávacího koeficientu „počet uživatelů připadající na počet celkových přepočtených úvazků“ je situace v Moravskoslezském kraji u různých poskytovatelů velmi odlišná. Z předložených dotazníků vyplývá, že záleží na tom, jaký rozsah doprovodných služeb je v režii poskytovatele (někdo nemá vlastní prádelnu a tak zajišťuje praní prádla dodavatelským způsobem, podobně řeší různí poskytovatelé oblast stravování, úklidu, údržby apod.). Tyto skutečnosti se odráží v rozdílných koeficientech a nelze s nimi pro tuto chvíli bez podrobnější analýzy pracovat.

Stránka 61 z 72

Ze získaných dat dotazníků vyplývá, že na 1 přepočtený úvazek z celkového počtu zaměstnanců v sociálních službách připadalo v roce 2012 – 0,62 přepočteného úvazku pracovníka v přímé péči. V roce 2013 byl tento koeficient 0,63.

Administrativní zátěž spojená s poskytnutím sociální služby Tato oblast dotazníku mapovala procentuální vyjádření písemné vyhotovení dokumentace, tzn. kolik % na celkové přímé práci s uživateli tvořila administrativa spojená s poskytnutím služby přímo uživateli. Myšleno například uzavření smlouvy, záznamy z jednání se zájemcem, záznamy o průběhu služby, další záznamy z přímé práce s uživateli) nikoliv administrativu spojenou s celkovým chodem služby (tj. účetnictví, personalistika atd...). U některých poskytovatelů zřejmě nedošlo k pochopení otázky. Někteří poskytovatele uvedli jako odpověď na tuto otázku např. pro roky 2012 40% nebo 46%, a 2013 50% nebo 60%. V obsahu této otázky není obsažen slovní doprovod a komentáře při provádění např. úkonů péče. Proto tvrdit, že např. 50% tvoří na celkové přímé práci administrativa, se nám jeví neadekvátní. To by přece znamenalo, že se uživatelům moc nevěnujeme a naše práce se soustředí na vyhotovování různých papírů a dokumentace a nikoli na práci s uživatelem. Naopak uváděné např. 2% jsou extrémně nízké. Tímto vyjádřením poskytovatel vlastně říká, že práce na administrativě je minimální. Přesto průměrné hodnoty práce na administrativě a jejího podílu na přímé práci byl v roce 2012 23,04% a v roce 2013 byl 26,29%. Až na výjimky můžeme vidět, že administrativy přibývá. Je vhodné se zamyslet nad účelnosti vytvářených dokumentů. Pokud jsou potřebné, bylo by dobré, zamyslit se nad jejich reálnou hranicí, abychom v budoucnosti nezjistili, že papíry jsou pro nás důležitější než člověk, i když jsme si vědomi toho, že vést dokumentaci v souladu s legislativou je nutností (nakonec jsme si toho vědomi i bez legislativy). V diskuzi pracovní skupina se shodla, že uváděné průměry za roky 2012 a 2013 jsou na úrovni, která je reálná a přitom akceptovatelná. Nicméně je třeba vnímat, že se jedná vždy o kvalifikovaný odhad.

Stránka 62 z 72

2.12 Náklady na personální zajištění služby číslo řádku

1

Podíl nákladů na pracovníky v přímé péči k celkovým osobním nákladům v jedné službě Průměrný počet pracovníků v přímé práci/průměrný počet přepočtených úvazků

2012

2013 0,63

0,63

2

Celkové personální náklady

204 274 314,- Kč

225 067 959,- Kč

3

Personální náklady na pracovníky v přímé práci

102 063 117,- Kč

123 291 109,- Kč

4

Podíl % (3/2 * 100)

50 %

55 %

Přepočtené počty pracovníků v přímé péči a mzdové náklady na pracovníky v přímé péči jsou v tabulce, která je uvedená v kapitole 2.11. Můžeme konstatovat, že mzdové náklady na pracovníky v přímé péči mají růstovou tendenci a činí cca 50% (2012) a 55% (2013) z celkových mzdových nákladů. U některých poskytovatelů jsou však chyby, pro které by bylo vhodné tyto poskytovatele s posuzování dále vyloučit. Z dotazníkového šetření Evaluace poskytování sociálních služeb v Moravskoslezském kraji vyplývá, že na personální zajištění sociálních služeb byly v Moravskoslezském kraji vynaloženy tyto finanční prostředky:  Celkové mzdové náklady činily v roce 2012 – 204 274 314,- Kč a v roce 2013 – 225 067 959,Kč.  Z toho připadlo na mzdy/platy pracovníků v přímé péči v roce 2012 – 102 063 117,- Kč a v roce 2013 - 123 291 109,- Kč.  Průměrná měsíční mzda/plat zaměstnance v sociálních službách činil v roce 2012 – 21 931,00 Kč, v roce 2013 – 22 885,90 Kč  Průměrná měsíční mzda/plat pracovníka v přímé péči v roce 2013 činil 17 572,90 Kč, v roce 2013 - 19 861,30 Kč.  Průměrná mzda v roce 2012 činila podle zdroje ČSÚ 25 101,-Kč, průměrná mzda v roce 2013 činila 25 128,-Kč. Údaje uváděné v dotaznících jsou v některých případech velmi zkreslené vzhledem k tomu, jaké hodnoty uváděli někteří poskytovatelé v dotaznících. V ojedinělých případech byly zřejmě špatně vyčíslené celkové přepočtené úvazky všech zaměstnanců a přepočtené úvazky zaměstnanců v přímé péči a mzdové náklady na tyto skupiny osob. Toto zkreslení však není tak výrazné, aby ovlivnilo průměrné mzdové náklady. Nižší průměrný plat zaměstnanců v přímé péči celkem za rok 2012 je dán postupným nárůstem kapacity DZR (vznikem nových DZR) v tomto roce. Práce pracovníků v přímé péči je náročná jak na fyzickou připravenost, tak na psychickou odolnost pracovníka v přímé péči. S ohledem na skutečnost, uvedené průměrné mzdy v roce 2012 a 2013, přičemž ve skupině pracovníků v přímé péči jsou zahrnuti i vysokoškolsky vzdělané osoby (sociální pracovníci), jsou mzdy pracovníků v sociálních službách výrazně podhodnoceny!!! A to i přes navýšení mzdových tarifů v roce 2014 a 2015. V průměru je poměr celkových vydaných mzdových prostředků a mzdových prostředků připadajících na pracovníky v přímé péči v roce 2012 50% a v roce 2013 55%. Stránka 63 z 72

Tato oblast si zaslouží v následujícím období rovněž důsledné zmapování a správné formulace i pochopení ze strany dotázaných, případně zpracovatelů dotazníků. Zároveň považujeme za zásadní otázku navýšení mzdových prostředků především pro pracovní pozice pracovníků v sociálních službách!!! Z této a předcházející kapitoly můžeme usuzovat na správně navržené koeficienty v oblasti počtu uživatelů připadajících na jednoho pracovníka v přímé péči a zároveň hledat systémovou vazbu na princip celostního přístupu k našim uživatelům. Toto obdobně platí pro oblast financování pracovníků z různých finančních zdrojů.

Multidisciplinární tým a zdroje financování Práce multidisciplinárního týmu ve službě domovy se zvláštním režimem je v mnohém totožná jak ve službě domovy pro seniory. Rovněž i zdroje financování jsou obdobné. Proto viz. kapitola 1.12.

2.13 Spoluúčast obcí na financování služby domovy se zvláštním režimem Již z názvu kapitoly vyplývá obsah jejího zaměření a zjišťování. Obecně je známo, že na financování sociálních služeb se podílejí především její uživatelé, zřizovatelé a prostředky z veřejného rozpočtu – prostřednictví kapitoly 313 MPSV. Jak to tedy vypadá s obcemi a jejich příspěvky finanční i nefinanční povahy? V roce 2013 přispěla města, obce částkou o cca 4 mil Kč méně než v roce 2012. V roce 2013 se zvyšuje absolutně podíl ostatních obcí a měst mimo Ostravu. Tato skutečnost může být dána tlakem zřizovatelů na jiné obce a města, jejichž bývali nebo i současní občané jsou uživateli sociálních služeb. Je však bezpodmínečně nutné, aby tato oblast byla podrobena další analýze, která povede k přijetí legislativního rámce, jakou měrou se mají podílet obce nebo rodinní příslušníci uživatelů na financování sociální služby. V převážné míře tíha financování sociálních služeb leží na bedrech zřizovatelů (vyjma dotací z VP prostřednictvím MPSV, nyní MSK a PNP a úhrady ze strany uživatele). Rozdílnost financování sociální služby je rovněž dána vznikem nových sociálních služeb domovů se zvláštním režimem (transformací již stávajících poskytovatelů, změnou kapacit, ...)

Stránka 64 z 72

Finanční spoluúčast obcí částka pod 1 mil. Kč - rok 2012 Karviná Petřvald Paskov Orlová Čeladná Horní Suchá Pálkovice Příbor Janovice St. Ves nad Ondř. Bukovec Ostrava-Poruba Bohumín Vražné Petrovice u Karviné Ostrava-Přívoz Ostrava-Jih Ostrava-Mariánské Hory Baška Chropyně Fulnek Mosty u Jablunkova Odry Suchdol nad Odrou Dobrá Košařiska Spálov Mankovice

357825 Kč 52000 Kč 25000 Kč 20067 Kč 20000 Kč 20000 Kč 20000 Kč 20000 Kč 15000 Kč 12000 Kč 10000 Kč 8000 Kč 7500 Kč 5720 Kč 5017 Kč 5000 Kč 5000 Kč 5000 Kč 5000 Kč 5000 Kč 2860 Kč 2000 Kč 1500 Kč 1144 Kč 1000 Kč 1000 Kč 429 Kč 72 Kč

- Kč

50 000 Kč 100 000 Kč 150 000 Kč 200 000 Kč 250 000 Kč 300 000 Kč 350 000 Kč 400 000 Kč

Graf AUGUR Consulting, s.r.o.

Finanční spoluúčast obcí - nad 1 milion Kč rok 2012 Ostrava Krnov Havířov

35473774 Kč 3499900 Kč 2751875 Kč

Třinec

1908000 Kč

Frýdlant nad Ostravicí

1800000 Kč

Frýdek-Místek - Kč

1065000 Kč 10 000 000 Kč

20 000 000 Kč

30 000 000 Kč 40 000 000 Kč Graf AUGUR Consulting, s.r.o.

Stránka 65 z 72

Finanční spoluúčast obcí částka pod 1 mil. Kč - 2013 Karviná Rýmařov Petřvald Orlová Dobrá Paskov Dolní Moravice Bohumín Bílovec Čeladná Horní Suchá Kozlovice Příbor Pálkovice St. Hamry Janovice St. Ves nad Ondř. Vendryně Vratimov Bukovec Mosty u Jablunkova Petrovice u Karviné Ostrava-Přívoz Ostrava-Jih Baška Životice Ostrava-Mariánské Hory Chropyně Městys Suchdol Bystřice nad Olší Metylovice

386675 Kč 270000 Kč 82500 Kč 74400 Kč 64000 Kč 50000 Kč 40000 Kč 22500 Kč 20000 Kč 20000 Kč 20000 Kč 20000 Kč 20000 Kč 19000 Kč 13000 Kč 12000 Kč 12000 Kč 10000 Kč 10000 Kč 7000 Kč 6000 Kč 5490 Kč 5000 Kč 5000 Kč 5000 Kč 5000 Kč 3000 Kč 2000 Kč 1430 Kč 1000 Kč 1000 Kč

- Kč

50 000 Kč 100 000 Kč 150 000 Kč 200 000 Kč 250 000 Kč 300 000 Kč 350 000 Kč 400 000 Kč 450 000 Kč

Graf AUGUR Consulting, s.r.o.

Finanční spoluúčast obcí - nad 1 milion Kč 2013 Ostrava

31693194 Kč

Havířov

6016407 Kč

Frýdlant nad Ostravicí

1861128 Kč

Krnov

1809750 Kč

Třinec

1213000 Kč

Frýdek-Místek

994000 Kč - Kč

5 000 000 Kč 10 000 000 Kč 15 000 000 Kč 20 000 000 Kč 25 000 000 Kč 30 000 000 Kč 35 000 000 Kč

Graf AUGUR Consulting, s.r.o. Stránka 66 z 72

Vysvětlivky: -

V případě, že služba uvedla "Ostrava" nebo "SMO", byly tyto položky sloučeny. Pokud služba uvedla konkrétní městský obvod (část), jsou tyto údaje zpracovány samostatně.

-

V případě, že služba uvedla jiný zdroj než obec, jako např. "Moravskoslezský kraj" nebo "dotace MPSV" nebyly takové položky do zde zobrazeného výčtu zahrnuty.

Spoluúčast obcí na financování sociálních služeb je místně velmi odlišná. Z dotazníků vyplývá, že těmi, kdo především přispívají na provoz sociálních služeb, jsou jejich zřizovatelé, případně obce, ve kterých je sociální služba poskytována. Obce, či města, které službu přímo neposkytují nebo nejsou jejími zřizovateli, se na financování podílejí sporadicky s odůvodněním, že na financování provozu nemají dostatečné prostředky v rozpočtu, případně nevnímají povinnost se na financování podílet s odůvodněním, že finanční prostředky poskytované státní rozpočet v rámci rozpočtového určení daní jsou v případě osob-uživatelů, kteří mají trvalé bydliště již v obcích zřizovatelů nebo sídelních měst a obcí sociální služby, již poskytovány těmto obcím, městům. Jistě by bylo zajímavé, jakou měrou se na financování sociálních služeb podílejí samotní rodinní příslušníci. Možnost jednat s rodinnými, případně blízkými osobami o jejich podílu na financování sociální služby je zakomponována obecně v ZSS. Možnost jednání v zákoně je uváděna v § 71 odst. (3). Povinnost ze strany obcí v oblasti péče o své občany je dána obecně §2 odst. (2) zákona o obcích. Dlouhodobé neřešení této otázky vede k znevýhodňování a nerovnému přístupu jednotlivých obcí a občanů k problematice financování sociálních služeb a záleží na aktivitě poskytovatelů sociálních služeb, jak tyto neřešené oblasti řeší. Souhrnně lze však říci, že počet poskytovatelů, kteří se obracejí na původně domovské obce svých uživatelů, narůstá. Největším procentuálním přispěvatelem na financování sociálních službu DZR v MSK je Ostrava a její obvody (54% v roce 2012 a v roce 2013 dokonce 73%). Spoluúčast obcí na financování služby je úměrné velikosti obce (počtu obyvatel), až na jednu výjimku. Při bližším pohledu však vidíme, že někteří poskytovatelé se začínají obracet na obce, odkud pochází jejich uživatelé a žádají je o finanční příspěvek na provoz. Tato skutečnost podporuje myšlenku, že zřizovatelé sociálních služeb již nechtějí být pouze oni tím dominantním přispěvatelem na provoz služby a poskytovatel hledá i další zdroje financování. Princip spoluúčasti je zřejmě správný a dá se očekávat, že tento směr bude narůstat. V budoucnu se bude muset najít další algoritmus financování, který bude obsahovat i spoluúčast obcí v případě bývalých občanů při financování sociální služby spolu s pevným zakotvením v legislativě. Za pozornost stojí okomentovat i tu skutečnost, že větší aktivitu v získávání dalších finančních prostředků od obcí, měst, stejně jako u služby DPS, vyvíjejí poskytovatelé z řad neziskových organizací a příspěvkových organizací, jejichž zřizovatelem není Ostrava. S ohledem na charakter sociálních služeb, které jsou pobytovými službami, by měly patřit výše zmíněné otázky jako prioritní pro oblast financování sociálních služeb.

Stránka 67 z 72

2.14 Model sociální služby domovy se zvláštním režimem Navrhovaný model sociální služby vznikl v rámci diskuze členů pracovní skupiny, kterou tvořili především odborníci z řad poskytovatelů. Je jakýmsi kompromisem, který vychází ze současného stavu a v této chvíli se nám nejedná o zatracování všeho, co je již provozováno. Kapacita zařízení max. 50 osob, členěno do úseků na počet do 12 -20 osob. Budova jednopodlažní, maximálně dvoupatrová až třípatrová budova (obývaných) Součástí je zahrada ohraničená plotem pro bezpečný pohyb osob (např. s demencí). Dostupnost zařízení ZÁZEMÍ PRO UŽIVATELE: Pokoje 1-2 lůžkové, velikost jednolůžkového pokoje 14-20m2, velikost dvoulůžkového pokoje 20- 28m2. Na každém pokoji - polohovací postel (elektrické ovládání, vybavená alespoň základní jednodílnou matrací s omyvatelným potahem), variabilní noční stolek, 1-2 šatní skříně uzamykatelné, jedno polohovací (nebo alespoň pohodlné) křeslo, prostor pro vlastní drobnosti (např. nástěnka, polička nebo vitrínka na fotky, obrázky, upomínkové předměty apod.), 1x rádio, 1x televize pokoj uzamykatelný, připojení WiFi a TV. Sociální zázemí náležící ke každému pokoji (vstup přímo z pokoje) WC, sprcha, umyvadlo (bidet). Na každých 20-25 klientů k dispozici jeden volný pokoj (pro akutní zdravotní stavy, v případě epidemie - izolace nebo může být využívána jako relaxační místnost pro případ agresivity klientů.) VYBAVENÍ konkrétního ÚSEKŮ: Jídelna pro 12 osob. Kuchyňský kout pro přípravu vlastního jídla. Multifunkční místnost (variabilní) pro uživatele, návštěvy, setkávání, cvičení - místnost o velikosti minimálně 36m2 . Místnost pro volnočasové aktivity (pracovny s látkou, papírem, proutím, hlínou). Místnost pro pračku, sušičku. Místnost pro sklad (uložení kompenzačních pomůcek, hygienických, drogistických). Signalizační zařízení pro přivolání personálu; Úsek vybaven min. 2-4 postelemi s elektrickým zdvihacím systémem. Místnost pro skladování kompenzačních pomůcek (vozíky, chodítka aj.). ZÁZEMÍ PRO PERSONÁL: denní místnost; šatna se sprchovým koutem, umyvadlem; bidetem a WC; Zázemí sociálního pracovníka – jednací místnost pro vedení jednání (se zájemcem o službu, rodinnými příslušníky klientů, opatrovníky, apod.) Dílnu pro správce budovy ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ BUDOVY: Veškeré přístupy bezbariérové (včetně velikosti vstupních dveří do pokoje, bez prahů, schůdků, možnost vyjet z pokoje polohovacím lůžkem, tzn. dveře šířka 1,20m, chodba šířka min. 2 metry). Výtah (možnost převozu postele). Stropy nejsou vyšší než 3m (popřípadě jsou stavebními prvky opticky sníženy). Šířka chodby není větší než 3m. Součástí stavby jsou takzvaná hluchá místa – malá posezení, mírně krytá, nerovnoměrně rozesetá po zařízení, kde si klienti mohou posadit a číst nebo jen přemýšlet, navozující domácí prostředí. Požární signalizace Místnost rehabilitaci a cvičení - k dispozici ultrazvuk, elektroterapii, magnetoterapii a hydroterapii (nadstandard). Místnost pro skladování zahradní techniky – o velikosti cca 25m2. Jedno osobní auto (nákupy, odvoz klientů k lékařům) a jedno větší (transit nebo mini-autobus) Co se týká personálu, především v přímé práci, jsou návrhy, které korespondují s modelem sociální služby uvedeny v kapitole 2. 11. Rovněž již dříve zmíněný přístup k dalšímu vzdělávání je Stránka 68 z 72

velmi důležitý. Požadavek zákona o sociálních službách na vzdělání zaměstnanců v přímé práci je s ohledem na požadavek zákona nedostatečný.

Tato kapitola slouží zřizovatelům a poskytovatelům jako možný směr při úvahách o projektování služby domovů pro seniory. Nedovolujeme si tvrdit, že se jedná o dogma a už vůbec ne ideál, takové ambice tým zpracovatelů nemá. Na základě návrhu modelu služby DZR hovoříme o dostupnosti a zajištění nezbytně nutného bezpečí, uplatnění vlastní vůle člověka a odborné péče všem potřebným lidem.

2.15 Příklad dobré praxe služby domovy se zvláštním režimem Děkujeme všem přispěvatelům za zveřejnění jejich příběhu. Příklad č. 1 V sociální službě se provádí metoda bazální stimulace u šesti uživatelek. Tato aktivita probíhá nejčastěji v čase po koupání. Většina žen vnímá tuto činnost jako masáž. Jedna z uživatelek trpí hlubokou demencí, nereaguje na slovo, nenaváže oční kontakt. Je zajímavé sledovat, jak během bazální stimulace dochází k uvolnění svalového napětí i hlasivek (úlevový výdech), zklidnění dýchání. Tzv. přeladění se, jenž snad vede k uvědomění si těla alespoň na krátkou dobu. Příklad č. 2 Jídlo do ruky: Uživatel trpící motorickými obtížemi při jídle, začíná po určité době jíst rukama, aby se vyvaroval stresujících zážitků. Zpravidla je tekutý pokrm vylitý, drobivé jídlo všude kolem a spolustolovníci považují strávníka za nezdvořáka. Odmítavý postoj okolí vede k uživatelově izolovanosti a ztrátě důvěry. V případě podávání stravy uživateli do úst personálem došlo by k prohloubení ztráty důstojnosti a autonomie. Člověk, který ztrácí důstojnost, se vtahuje do sebe, vzdaluje se od ostatních uživatelů. Při nabídce stravy do ruky takovému člověku se začnou dít zázraky. Tyto pokrmy jsou nutričně vyvážené, zachovávají si vzhled, chuť a dají se jíst bez problémů způsobem nenarušujícím důstojnost, autonomii a společenské konvence. Jídly do ruky můžeme nazvat jednohubky, párečky, kuřecí medailonky, hranolky, sendviče, mrkvové paličky a vše co se dá vzít do ruky a má velikost sousta. Jídlo do ruky se nesmí drobit při okusování, omáčky musí být akorát husté, aby nestékaly na prsty po namočení. Jídlo nesmí být mastné nebo lepivé, musí být uvnitř vlhké, aby se dalo dobře polknout.

Kuřecí kuličky, bramborové krokety, mrkev

Vepřové kuličky, hráškové suflé, zelenina

Stránka 69 z 72

Marinádov. tofu, špenátové šnečky, grilov. zelenina

Zelenin. nugety, řezy napoleón, rajčata

Z pohledu pracovního týmu, samotných uživatelů a jejich rodinných příslušníků je tento způsob stolování a stravování, při němž zůstává zachována důstojnost, identita, etika a estetika prostředí a vybavení, hodnocen jako příklad dobré praxe v sociální a ošetřovatelské péči s uživateli, u kterých se potřeby z důvodu stárnutí a postupující demence změnili. Velice kladně také hodnocen akreditační komisí Alzheimerové společnosti.

2.16 Návrh rozvoje služby domovy se zvláštním režimem Tato kapitola, je jakýmsi souhrnem doporučení, které se prolínají napříč výše zmíněnými kapitolami. Obsah této kapitoly vnímáme jako oblast rozvojovou se zaměřením na budoucí období. Jedná se o tyto oblasti rozvoje: a) PRACOVNÍ POZICE / ROLE SOCIÁLNÍHO PRACOVNÍKA A PRACOVNÍKA V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH Posílení role sociálního pracovníka a pracovníka v sociálních službách v sociální službě domovy se zvláštním režimem – toto posílení se týká několika oblastí. V prvé řadě se jedná o posílení role na základě prestiže (legislativní ukotvení v připravovaném zákoně o sociálních pracovnících, schválení zákona), poté oblast rozvoje osobnosti sociálního pracovníka a zároveň i pracovníků v sociálních službách v rámci celoživotního vzdělávání – důraz na vzdělávání a rozšíření znalostí, a v neposlední řadě oblast finančního ohodnocení pracovní pozice pracovníka v sociálních službách a sociálního pracovníka. b) PŘÍMÁ PRÁCE S UŽIVATELEM Počet pracovníků /počet úvazků pracovníka v přímé péči versus počet uživatelů. Zajištění kvalitní služby směrem k uživateli – náplň práce, pracovní podmínky, metody práce s uživatelem. Posílení pozice pracovníka v sociálních službách. c)

MULTIDISCIPLINÁRNÍ TÝM

Týmová spolupráce a práce na poskytování sociální služby v DZR. Otázka multidisciplinárního týmu s ohledem na naplnění celostního přístupu k uživateli a jeho financování. d)

PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ROZŠÍŘENÍ DPS

Plánování sociálních služeb s odpovědností vertikálního propojení - Kraj, ORP, obce. Podmínky pro vstup do trhu sociálních služeb za jasně daných podmínek s ohledem na naplnění prvků kvality

Stránka 70 z 72

(standardy kvality sociálních služeb) spolu s podmínkami pro registraci (možné uplatnění navrhovaného modelu sociální služby DZR) e)

TEORIE PŘESAZOVÁNÍ STROMU

Uživatelé, jejichž domovem se stala, sociální služba domov se zvláštním režimem, potřebují si udržet kontrolu nad rozhodováním. Tzn. zajištění důstojnosti a respektování autonomie uživatele v rámci poskytované sužby i za předpokladu zhoršení zdravotního stavu. Pobytová služba zapojuje seniora do činností, nabízí možnost volby, která odpovídá a podporuje identitu uživatele, aniž by musel být přemístěn do jiného druhu sociální služby nebo zdravotnického zařízení. Přemýšlení nad propojením služeb DPS a DZR. f)

ROZŠÍŘENÍ ČI DOPLNĚNÍ ZÁKLADNÍCH ČINNOSTÍ

Na základě diskuze členů pracovní skupiny vyplynula na povrch důležitost zajištění péče o duševní a duchovní pohodu-potřebu člověka. Prakticky se tato činnost napříč službami DPS děje, avšak chybí jasné ukotvení v legislativě. g)

PROBLEMATIKA KVALITY PÉČE O TERMINÁLNĚ NEMOCNÉ A UMÍRAJÍCÍ

Urgentní potřeba zásadním způsobem zlepšit péči o umírající ve zdravotnických a sociálních institucích, především v léčebnách pro dlouhodobě nemocné a v domovech pro seniory.12 Uplatňovat prvky terminální a paliativní péče v péči o umírající „seniory“ v pobytové službě. S tímto se váže potřeba vzdělávání pracovníků v sociálních službách, vymezení této práce a poskytování v rámci sociální služby DPS. h)

POVINNOSTI RODINY A OBCE A FINANCOVÁNÍ SLUŽBY

Jasně nastavit a definovat povinnosti rodiny povinnosti obce a financování sociální služby.

ZÁVĚR V závěrečné pasáži vyhodnocovaných služeb věnujeme několik slov k vlastnímu dotazníku a procesu evaluace.

Přes, chvílemi obtížné prokousávání se dotazníkem, práci s dobrovolníky, někdy nepochopením, někdy šlápnutím vedle (proces získávání dat od poskytovatelů prostřednictvím vyškolených studentů), vnímáme celý projekt „Evaluace poskytování sociálních služeb“, komunikaci, zjišťování, diskuze, promýšlení i sepisováni jako velmi pozitivní. Ne všechny získávané parametry měly tu správnou vypovídající schopnost, mnoho údajů bylo získáváno formou kvalifikovaných odhadů. Proces práce s nimi vyžadoval jisté zkušenosti s těmito službami a s tím spojenou korekci, či úpravy některých parametrů nebo jejich kritiku. Rámcově však poskytuje závěrečná zpráva některé velmi zajímavé výsledky, které nejsou jen okamžitými výstupy, ale jsou i takové, které se vyplatí aktualizovat v průběhu běžícího času. Jedno 12

Výzkum Agentura STEM, rok 2011, zadavatel Cesta domů

Stránka 71 z 72

z doporučení pracovní skupiny je: pokračovat v nastaveném procesu evaluace jedenkrát za dva-tři roky, možná s jinou pozměněnou formulací textu, možná některými i jinými dotazy a tedy i jinými daty. Byla by to velká škoda, kdybychom tento probíhající proces dále nezhodnotili a nevyvíjeli úsilí o další pokračování. Jsme na začátku a učinili jsme první, ale důležitý krok. První krůčky dítěte nejsou bez úrazů, ale jsou nesmírně důležité, aby se rozvinuly v řádnou chůzi a možná i běh. Děkujeme všem těm, kteří měli odvahu se pustit do práce na poli, které by se mělo zúrodnit ve vyšší kvalitu poskytovaných sociálních služeb, v rovný přístup k poskytovatelům, k projasnění v oblasti komunitního plánování, vzniku nových sociálních služeb, registrace, ke změně v přístupu k pracovníkům v sociálních službách, ve financování a dalších. Halina Pientoková a Jiří Hořínek

Stránka 72 z 72

Závěrečná zpráva. (pracovní skupina č. 9) Domovy pro seniory. Domovy se zvláštním režimem

Recommend Documents